31982L0176



Official Journal L 081 , 27/03/1982 P. 0029 - 0034
Spanish special edition: Chapter 15 Volume 3 P. 0142
Portuguese special edition Chapter 15 Volume 3 P. 0142
Finnish special edition: Chapter 15 Volume 3 P. 0211
Swedish special edition: Chapter 15 Volume 3 P. 0211


SMĚRNICE RADY

ze dne 22. března 1982

o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z průmyslu elektrolýzy alkalických chloridů

(82/176/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na články 100 a 235 této smlouvy,

s ohledem na směrnici Rady 76/464/EHSze dne 4. května 1976 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství[1], a zejména na článek 6 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Komise[2],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[3],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru[4],

vzhledem k tomu, že pro účely ochrany vodního prostředí Společenství před znečišťováním určitými nebezpečnými látkami zavádí článek 3 směrnice 76/464/EHS systém předem udělených povolení, ve kterých se stanoví emisní normy pro vypouštění látek ze seznamu I přílohy této směrnice; že článek 6 uvedené směrnice vyžaduje stanovení mezních hodnot pro tyto emisní normy a rovněž jakostních cílů pro vodní prostředí zasažené vypouštěním těchto látek;

vzhledem k tomu, že rtuť a její sloučeniny jsou uvedeny v seznamu I;

vzhledem k tomu, že členské státy jsou povinny uplatňovat mezní hodnoty, s výjimkou případů, kdy lze použít jakostní cíle;

vzhledem k tomu, že s přihlédnutím k znečišťování vypouštěním rtuti do vod, ve značné míře způsobovanému průmyslem elektrolýzy alkalických chloridů, je třeba nejprve stanovit mezní hodnoty pro tento průmyslový obor a dále určit jakostní cíle pro vodní prostředí, do něhož je rtuť z tohoto průmyslového oboru vypouštěna; že tato vypouštění mají proto podléhat předem udělenému povolení;

vzhledem k tomu, že účelem jakostních cílů je odstranění znečišťování rtutí různých částí vodního prostředí, které může být zasaženo vypouštěním rtuti z průmyslu elektrolýzy alkalických chloridů;

vzhledem k tomu, že tyto jakostní cíle jsou stanoveny výslovně pro tento účel, a nikoli s úmyslem určit pravidla pro ochranu spotřebitele nebo pro prodej produktů pocházejících z vodního prostředí;

vzhledem k tomu, že má být zaveden zvláštní monitorovací postup umožňující členským státům prokázat dodržování jakostních cílů;

vzhledem k tomu, že pro účinné provádění této směrnice přijmou členské státy opatření pro monitorování vodního prostředí zasaženého uvedeným vypouštěním rtuti; že článek 6 směrnice 76/464/EHS nestanoví pravomoci k zavedení tohoto monitorování; že z toho důvodu, že Smlouva nestanoví pravomoci k tomuto účelu, se použije článek 235 Smlouvy;

vzhledem k tomu, že je důležité, aby Komise předkládala Radě každých pět let srovnávací hodnocení provádění této směrnice členskými státy;

vzhledem k tomu, že podzemní vody jsou vyňaty z působnosti této směrnice, neboť podléhají zvláštní směrnici,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1. Tato směrnice

- stanoví podle čl. 6 odst. 1 směrnice 76/464/EHS mezní hodnoty emisních norem uvedených v čl. 2 písm. d) této směrnice pro rtuť vypouštěnou z průmyslových závodů,

- stanoví podle čl. 6 odst. 2 směrnice 76/464/EHS jakostní cíle pro rtuť ve vodním prostředí,

- stanoví podle čl. 6 odst. 4 směrnice 76/464/EHS lhůty ke splnění podmínek obsažených v povoleních udělených příslušnými orgány členských států pro stávající vypouštění,

- stanoví podle čl. 12 odst. 1 směrnice 76/464/EHS referenční metody stanovení umožňující určit obsah rtuti v odpadních vodách a ve vodním prostředí,

- stanoví podle čl. 6 odst. 3 směrnice 76/464/EHS monitorovací postup,

- vyžaduje od členských států, aby vzájemně spolupracovaly v případě vypouštění, které zasahuje vody více členských států.

2. Tato směrnice se vztahuje na vody uvedené v článku 1 směrnice 76/464/EHS, s výjimkou podzemních vod.

Článek 2

Pro účely této směrnice se rozumí

a) "rtutí"

- elementární rtuť,

- rtuť obsažená v některé z jejích sloučenin;

b) "mezními hodnotami" hodnoty uvedené v příloze I;

c) "jakostními cíli" požadavky uvedené v příloze II;

d) "průmyslovým závodem" závod, ve kterém se provádí elektrolýza alkalických chloridů ve vanách se rtutí;

e) "stávajícím závodem" průmyslový závod, který je v provozu v den oznámení této směrnice;

f) "novým závodem"

- průmyslový závod, v němž se zahájí provoz po dni oznámení této směrnice,

- stávající průmyslový závod, jehož kapacita elektrolýzy alkalických chloridů ve vanách se rtutí se po dni oznámení této směrnice podstatně zvýší.

Článek 3

1. Mezní hodnoty, lhůty pro jejich splnění a monitorovací postupy pro vypouštění jsou stanoveny v příloze I.

2. Povolení uvedená v článku 3 směrnice 76/464/EHS musí obsahovat nejméně tak přísná ustanovení, jako jsou ustanovení uvedená v příloze I této směrnice, s výjimkou případů, kdy členský stát splňuje požadavky čl. 6 odst. 3 směrnice 76/464/EHS na základě příloh II a IV této směrnice.

Povolení se přezkoumává nejméně každé čtyři roky.

3. Aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z odstavců 1 a 2 a ze směrnice 76/464/EHS, mohou členské státy udělit povolení novým závodům jen tehdy, jestliže tato povolení obsahují odkazy na normy odpovídající nejlepším dostupným technickým prostředkům pro předcházení vypouštění rtuti.

Pokud členský stát použije jakoukoli metodu, u které z technických důvodů zamýšlená opatření neodpovídají nejlepším dostupným technickým prostředkům, předloží tento členský stát před vydáním každého povolení Komisi zdůvodnění svého postupu.

Komise zašle členským státům do tří měsíců zprávu, v níž oznámí své stanovisko k odchylce uvedené v druhém pododstavci.

4. Referenční metoda rozboru ke stanovení přítomnosti rtuti je uvedena v příloze III bodu 1. Jiné metody mohou být použity za předpokladu, že mez detekce, přesnost a správnost těchto metod jsou alespoň takové, jako u metod stanovených v příloze III bodu 1. Požadovaná přesnost pro měření průtoku při vypouštění je stanovena v příloze III bodu 2.

Článek 4

Dotyčné členské státy odpovídají za monitorování vodního prostředí, které je zasaženo vypouštěním z průmyslových závodů.

V případě vypouštění, které zasahuje vody více členských států, spolupracují dotyčné členské státy na sladění svých monitorovacích postupů.

Článek 5

1. Na základě informací, které členské státy vždy poskytnou Komisi na její žádost v souladu s článkem 13 směrnice 76/464/EHS a které se týkají zejména

- podrobností o povoleních stanovujících emisní normy pro vypouštění rtuti,

- výsledků měření prováděného vnitrostátní sítí vytvořené za účelem stanovování koncentrací rtuti,

vypracuje Komise srovnávací hodnocení provádění této směrnice členskými státy.

2. Komise zašle Radě každých pět let srovnávací hodnocení podle odstavce 1.

V případě zásadních změn ve vědeckém poznání o toxicitě, perzistenci a akumulaci rtuti v živých organismech a sedimentech nebo v případě zdokonalení nejlepších dostupných technických prostředků předloží Komise Radě v případě potřeby příslušné návrhy na zpřísnění mezních hodnot a jakostních cílů.

Článek 6

1. Členské státy uvedou v účinnost opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. června 1983. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 22. března 1982.

Za Radu

předseda

L. TINDEMANS

PŘÍLOHA I

Mezní hodnoty, lhůty pro jejich splnění a monitorovací postup pro vypouštění

1. Mezní hodnoty vyjádřené jako koncentrace, které nemají být v zásadě překročeny, jsou uvedeny v následující tabulce:

Jednotka stanovení Průměrné měsíční mezní hodnoty, které nesmějí být překročeny od 1. července Poznámka

1983 1986

Recyklovaná a ztracená solanka mikrogramy rtuti na litr 75 50 Platné pro celkové množství rtuti ve všech vodách obsahujících rtuť, vypouštěných z oblasti průmyslového závodu

Ve všech případech nesmějí být mezní hodnoty vyjádřené jako maximální koncentrace vyšší než hodnoty vyjádřené jako maximální množství dělená spotřebovaným množstvím vody na tunu instalované výrobní kapacity chloru.

2. Jelikož koncentrace rtuti v odpadních vodách závisí na objemu použité vody, který je pro různé procesy a závody odlišný, musí být ve všech případech dodrženy mezní hodnoty vyjádřené jako množství vypouštěné rtuti ve vztahu k instalované výrobní kapacitě chloru a uvedené v následující tabulce:

Jednotka stanovení Průměrné měsíční mezní hodnoty platné od 1. července Poznámka

1983 1986

Recyklovaná solanka gramy rtuti na tunu instalované výrobní kapacity chloru 0,5 0,5 Hodnoty platné pro rtuť obsaženou v odpadních vodách z výrobní jednotky chloru

1,5 1,0 Hodnoty platné pro celkové množství rtuti ve všech vodách obsahujících rtuť, vypouštěných ze závodu

Ztracená solanka gramy rtuti na tunu instalované kapacity výroby chloru 8,0 5,0 Hodnoty platné pro celkové množství rtuti ve všech vodách obsahujících rtuť, vypouštěných ze závodu

3. Průměrné denní mezní hodnoty jsou rovny čtyřnásobku odpovídajících měsíčních průměrných hodnot uvedených v bodech 1 a 2.

4. Pro ověření, zda jsou stanovené emisní normy v souladu s mezními hodnotami uvedenými v této příloze, je nezbytné zavést monitorovací postup. Tento postup musí zahrnovat:

- každodenní odběr reprezentativního vzorku odpadních vod po celých 24 hodin a stanovení koncentrace rtuti v tomto vzorku a

- měření celkového průtoku vypouštěných odpadních vod v tomto období.

Množství rtuti vypouštěné za měsíc se počítá jako součet všech denních množství v daném měsíci. Tento součet se dále dělí instalovanou výrobní kapacitou chloru.

PŘÍLOHA II

Jakostní cíle

U členských států, které uplatňují výjimku podle čl. 6 odst. 3 směrnice 76/464/EHS, se emisní normy stanovené a plněné členskými státy určují podle článku 5 uvedené směrnice tak, aby byl dosažen příslušný jakostní cíl nebo níže uvedené cíle v oblasti zasažené vypouštěním rtuti z průmyslu elektrolýzy alkalických chloridů. Příslušný orgán vymezí pro každý případ zasaženou oblast a vybere z jakostních cílů uvedených v bodu 1 takový cíl nebo cíle, které považuje za vhodné, přičemž přihlédne ke způsobu využívání zasažené oblasti a skutečnosti, že účelem této směrnice je odstranění veškerého znečišťování.

1. Za účelem odstranění znečišťování vymezených ve směrnici 76/464/EHS a v souladu článkem 2 uvedené směrnice jsou stanoveny následující jakostní cíle:

1.1 Koncentrace rtuti v reprezentativním vzorku masa vybrané ryby nesmí překročit hodnotu 0,3 mg/kg čerstvého masa.

1.2 Celková koncentrace rtuti ve vnitrozemských povrchových vodách zasažených vypouštěním nesmí překročit hodnotu 1 g/l jako aritmetický průměr výsledků získaných v průběhu roku.

1.3 Koncentrace rozpuštěné rtuti ve vodách v ústích řek zasažených vypouštěním nesmí překročit hodnotu 0,5 g/l jako aritmetický průměr výsledků získaných v průběhu roku.

1.4 Koncentrace rozpuštěné rtuti v teritoriálních vodách a vnitřních pobřežních vodách jiných než ústí řek, které jsou zasaženy vypouštěním, nesmí překročit hodnotu 0,3 g/l jako aritmetický průměr výsledků získaných v průběhu roku.

1.5 Voda musí mít dostatečnou jakost, aby vyhovovala požadavkům každé další směrnice Rady určené pro tyto vody v souvislosti s přítomností rtuti.

2. Koncentrace rtuti v sedimentech nebo v tělech měkkýšů nesmí časem podstatně vzrůstat.

3. Jestliže se u vod v jedné oblasti uplatňuje několik jakostních cílů, musí být jakost vody dostatečná, aby vyhovovala každému z těchto cílů.

4. Číselné hodnoty jakostních cílů uvedených v bodech 1.2, 1.3 a 1.4 mohou být výjimečně do 30. června 1986 z technických důvodů 1,5násobně zvýšeny za předpokladu, že o tom bude Komise předem informována.

PŘÍLOHA III

Referenční metody stanovení

1. Referenční metodou rozboru pro stanovení přítomnosti rtuti ve vodách, rybím mase, sedimentech a tělech měkkýšů je bezplamenová atomová absorpční spektrofotometrie prováděná po vhodné úpravě vzorku, která především bere v úvahu prvotní oxidaci rtuti a následnou redukci rtuťnatých iontů Hg (II).

Mez detekce1 musí být taková, aby koncentrace rtuti byla měřena se správností1 a přesností1 30 % při následujících koncentracích:

- desetina z dovolené maximální koncentrace rtuti uvedené v povolení při vypouštění,

- desetina koncentrace rtuti uvedené jako jakostní cíl u vnitrozemských povrchových vod,

- desetina koncentrace rtuti uvedené jako jakostní cíl v případě masa ryb, měkkýšů nebo korýšů,

- desetina koncentrace rtuti ve vzorku nebo 0,05 mg/kg sušiny, je-li tato hodnota vyšší, v případě sedimentů.

2. Průtok se měří se správností 20 %.

PŘÍLOHA IV

Monitorovací postup pro jakostní cíle

1. U každého povolení uděleného v souladu s touto směrnicí určí příslušný orgán omezení, monitorovací postup a lhůty k zajištění souladu s příslušným jakostním cílem nebo cíli.

2. Podle čl. 6 odst. 3 směrnice 76/464/EHS oznámí členský stát Komisi u každého zvoleného a použitého jakostního cíle

- místa vypouštění a způsoby rozptylu,

- oblast uplatňování jakostního cíle,

- místa vzorkování,

- četnost vzorkování,

- metody vzorkování a stanovení,

- získané výsledky.

3. Vzorky musí být dostatečně reprezentativní z hlediska jakosti vodního prostředí v oblasti zasažené vypouštěním a četnost vzorkování musí být postačující k prokázání veškerých změn vodního prostředí, přičemž se přihlédne zejména k přírodním změnám v hydrologickém režimu. Rozbor ryb ze slaných vod musí být proveden s dostatečně reprezentativním počtem kusů a druhů.

4. S ohledem na jakostní cíl uvedený v příloze II bodu 1.1 vybere příslušný orgán druhy ryb, které se použijí jako vzorky pro rozbory. Ve slaných vodách mohou druhy vybrané z těch, které žijí v pobřežních vodách a jsou zde loveny, zahrnovat tresku, bílou tresku, platýze obecného, makrelu, tresku skvrnitou a platýze.

[1] Úř. věst. L 129, 18.5.1976, s. 23.

[2] Úř. věst. C 169, 6.7.1979, s. 2.

[3] Úř. věst. C 341, 31.12.1980, s. 24.

[4] Úř. věst. C 83, 2.4.1980, s. 16.

1 Definice těchto termínů jsou uvedeny ve směrnici Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody (Úř. věst. L 271, 29.10.1979, s. 44).