31978L0548



Úřední věstník L 168 , 26/06/1978 S. 0040 - 0044
Finské zvláštní vydání: Kapitola 13 Svazek 8 S. 0140
Řecké zvláštní vydání: Kapitola 13 Svazek 7 S. 0125
Švédské zvláštní vydání: Kapitola 13 Svazek 8 S. 0140
Španělské zvláštní vydání: Kapitola 13 Svazek 8 S. 0190
Portugalské zvláštní vydání Kapitola 13 Svazek 8 S. 0190


Směrnice Rady

ze dne 12. června 1978

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se systémů vytápění prostoru pro cestující motorových vozidel

(78/548/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že technické požadavky, které musí motorová vozidla podle vnitrostátních právních předpisů splňovat, se mimo jiné vztahují na systémy vytápění prostoru pro cestující motorových vozidel;

vzhledem k tomu, že se tyto požadavky v jednotlivých členských státech liší; že je proto nutné, aby všechny členské státy zavedly stejné požadavky vedle nebo namísto svých stávajících právních předpisů, zejména aby bylo možné použít u všech typů vozidel postup EHS schvalování typu, který je předmětem směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [3], naposledy pozměněné směrnicí 78/547/EHS [4];

vzhledem k tomu, že sbližování vnitrostátních právních předpisů týkajících se motorových vozidel předpokládá, že členské státy budou vzájemně uznávat kontroly provedené kterýmkoli z nich podle společných požadavků,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Pro účely této směrnice se "vozidlem" rozumí každé motorové vozidlo kategorie M1 (podle definice v příloze I směrnice 70/156/EHS) určené k provozu na pozemních komunikacích, které má nejméně čtyři kola a maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h.

Článek 2

Členské státy nesmějí odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro určitý typ vozidla z důvodů týkajících se systému vytápění prostoru pro cestující, pokud tento systém splňuje požadavky stanovené v příloze I.

Článek 3

Členské státy nesmějí odmítnout nebo zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání vozidla z důvodů týkajících se systému vytápění prostoru pro cestující, pokud tento systém splňuje požadavky stanovené v příloze I.

Článek 4

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh technickému pokroku se přijímají postupem stanoveným v článku 13 směrnice 70/156/EHS.

Tento postup se použije i v případě, kdy budou do této směrnice vkládána ustanovení týkající se pomocných systémů vytápění určených k trvalé instalaci ve vozidle.

Článek 5

1. Členské státy uvedou v účinnost předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18 měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy zajistí, aby bylo Komisi sděleno znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 12. června 1978.

Za Radu

předseda

K. Olesen

[1] Úř. věst. C 118, 16.5.1977, s. 29.

[2] Úř. věst. C 114, 11.5.1977, s. 6.

[3] Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1.

[4] Úř. věst. L 168, 26.6.1978, s. 39.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

1. DEFINICE

Pro účely této směrnice se "systémem vytápění prostoru pro cestující vozidla" rozumí každý systém, který může zvýšit teplotu v prostoru vyhrazeném pro cestující ve vozidle a který k tomuto účelu využívá teplo získané z motoru vozidla.

2. POŽADAVKY

2.1 Všechna vozidla musí být vybavena systémem vytápění prostoru pro cestující.

2.2 U vozidel, která jsou vybavena systémem vytápění prostoru pro cestující využívajícím teplo buď z výfukových plynů, nebo z chladicího vzduchu motoru, musí být tento systém konstruován tak, aby:

2.2.1 ohřátý vzduch vstupující do prostoru pro cestující neobsahoval více výfukových plynů než okolní vzduch na vstupu vzduchu zvnějšku vozidla;

2.2.2 cestující nepřicházeli při běžném používání vozidla na silnici do styku s žádnou částí zařízení, která by mohla způsobit popáleniny. Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže tyto části nedosahují teploty 80 °C;

2.2.3 horký vzduch vstupující do prostoru pro cestující nemohl dosáhnout teplot, které by mohly způsobit cestujícím popáleniny. Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže rozdíl mezi teplotou horkého vzduchu vstupujícího do prostoru pro cestující a teplotou okolí není větší než 110 °C.

2.3 U systémů vytápění s výměníkem tepla, jehož primárním okruhem procházejí výfukové plyny nebo znečištěný vzduch, se požadavek bodu 2.2.1 považuje za splněný, jsou-li splněny tyto podmínky:

2.3.1 stěny primárního okruhu výměníku musí být při tlaku do 2 bar včetně nepropustné;

2.3.2 stěny primárního okruhu nesmějí obsahovat rozebíratelné spoje;

2.3.3 stěna výměníku tepla výfukových plynů vyrobená z nelegované oceli musí mít v oblasti přenosu tepla tloušťku nejméně 2 mm;

2.3.3.1 při použití jiných materiálů (včetně kompozitních nebo vrstvených) musí být tloušťka stěny zvolena tak, aby byla zajištěna stejná životnost výměníku tepla jako v případě podle bodu 2.3.3;

2.3.3.2 jestliže část výměníku, kde dochází k přenosu tepla, je smaltovaná, musí mít stěna, na níž byl smalt nanesen, tloušťku alespoň 1 mm. Povlak musí být trvanlivý a nepropustný, nesmí být porézní;

2.3.4 trubka vedoucí výfukové plyny musí obsahovat alespoň 30 mm dlouhý úsek pro indikaci koroze, umístěný bezprostředně za výměníkem tepla. Musí zůstat nekrytý a být snadno přístupný;

2.3.4.1 stěna tohoto úseku nesmí mít větší tloušťku než trubky pro výfukové plyny umístěné uvnitř výměníku tepla a vlastnosti tohoto úseku, pokud se týká jeho materiálů a povrchu, musí být srovnatelné s vlastnostmi uvedených trubek;

2.3.4.2 jestliže výměník tepla tvoří souvislý celek s tlumičem výfuku vozidla, považuje se vnější stěna tlumiče za úsek podle bodu 2.3.4.1, kde dojde k případné korozi.

2.4 U systémů vytápění, které využívají pro účely vytápění chladicí vzduch motoru, se podmínky bodu 2.2.1 považují za splněné, jsou-li splněny tyto požadavky:

2.4.1 část chladicího vzduchu, která přichází do styku pouze s povrchy motoru, které neobsahují žádné rozebíratelné spoje, může být použita jako vytápěcí vzduch bez výměníku tepla; spoje mezi stěnami tohoto okruhu chladicího vzduchu a povrchy sloužícími k přenosu tepla musí být plynotěsné a odolné proti oleji. Tyto požadavky se považují za splněné, jestliže například:

2.4.1.1 plášť kolem každé zapalovací svíčky odvádí plyn, který uniká případnými netěsnostmi, mimo okruh vytápěcího vzduchu;

2.4.1.2 spoj mezi hlavou válců a výfukovým potrubím se nachází vně okruhu vytápěcího vzduchu;

2.4.1.3 mezi hlavou válců a válci je dvojité utěsnění a případné úniky z prvního spoje jsou odváděny mimo okruh vytápěcího vzduchu

nebo

utěsnění mezi hlavou válců a válci je zajištěno, i když matice hlavy válců jsou utaženy za studena jednou třetinou jmenovitého momentu síly předepsaného výrobcem,

nebo

oblast, kde je hlava válců spojena s válci, se nachází vně okruhu vytápěcího vzduchu.

3. ŽÁDOST O EHS SCHVÁLENÍ TYPU

3.1 Žádost o EHS schválení typu vozidla z hlediska systému vytápění prostoru pro cestující podává výrobce nebo jeho pověřený zástupce.

3.2 K žádosti musí být přiloženy tyto dokumenty v trojím vyhotovení a následující údaje:

3.2.1 v případě systémů vytápění, které využívají teplo z chladicí kapaliny motoru:

- stručný popis typu vozidla z hlediska systému vytápění prostoru pro cestující; je nutno uvést typ motoru a systém vytápění;

3.2.2 v případě systémů vytápění, které využívají teplo z výfukových plynů nebo z chladicího vzduchu motoru:

- podrobný popis typu vozidla z hlediska systému vytápění prostoru pro cestující; je nutno uvést typ motoru;

- výkres uspořádání systému vytápění znázorňující jeho umístění ve vozidle.

3.3 V případě systému vytápění podle bodu 2.3 může technická zkušebna vyžadovat vzorek výměníku tepla použitý v systému tohoto typu nebo dokument, který dokládá, že výměník splňuje požadavky bodu 2.3.

3.4 V případě systému vytápění podle bodů 2.3 a 2.4 musí být technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu předloženo vozidlo představující typ vozidla, který má být schválen.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

VZOR

[Maximální formát: A4 (210 × 297 mm)]

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------