Směrnice Rady

ze dne 6. února 1970

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel

(70/157/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že technické požadavky, které musí motorová vozidla podle vnitrostátních právních předpisů splňovat, se mimo jiné vztahují na přípustné hladiny akustického tlaku a na výfukový systém;

vzhledem k tomu, že se tyto požadavky v jednotlivých členských státech liší; že je proto nutné, aby všechny členské státy zavedly stejné požadavky vedle nebo namísto svých stávajících právních předpisů, zejména aby bylo možné použít u všech typů vozidel postup EHS schvalování typu, který je předmětem směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [3],

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Pro účely této směrnice se "vozidlem" rozumí každé motorové vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích, s karoserií nebo bez karoserie, které má nejméně čtyři kola a maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h, s výjimkou kolejových vozidel, zemědělských traktorů a strojů a strojů pro veřejné práce.

Článek 2

Členské státy nesmějí odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro určitý typ vozidla z důvodu přípustné hladiny akustického tlaku nebo výfukového systému, pokud jeho hladina akustického tlaku a výfukový systém splňují požadavky stanovené v příloze.

Článek 3

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků přílohy technickému pokroku, s výjimkou požadavků stanovených v bodech I.1 a I.4.1.4, se přijímají postupem stanoveným v článku 13 směrnice Rady o schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel.

Článek 4

1. Členské státy uvedou v účinnost předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18 měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 6. února 1970.

Za Radu

Předseda

P. Harmel

[1] Úř. věst. 160, 18.12.1969, s. 7.

[2] Úř. věst. 48, 16.4.1969, s. 16.

[3] Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

I. PŘÍPUSTNÉ HLADINY AKUSTICKÉHO TLAKU

I.1 Mezní hodnoty

Hladina akustického tlaku vozidel, o kterých se hovoří v článku 1 této směrnice, měřená za podmínek stanovených v této příloze, nesmějí překročit následující mezní hodnoty:

| Kategorie vozidel | Hodnota dB(A) (decibel (A)) |

I.1.1 | Vozidla pro dopravu osob s nejvýše devíti sedadly, včetně sedadla řidiče. | 82 |

I.1.2 | Vozidla pro dopravu osob s více než devíti sedadly, včetně sedadla řidiče a s maximální přípustnou hmotností do 3,5 tuny. | 84 |

I.1.3 | Vozidla pro dopravu nákladů s maximální přípustnou hmotností do 3,5 tuny. | 84 |

I.1.4 | Vozidla pro dopravu osob s více než devíti sedadly včetně sedadla řidiče, s maximální přípustnou hmotností nad 3,5 tuny. | 89 |

I.1.5 | Vozidla pro dopravu nákladů s maximální přípustnou hmotností nad 3,5 tuny. | 89 |

I.1.6 | Vozidla pro dopravu osob s více než devíti sedadly včetně sedadla řidiče, s výkonem motoru 200 k/DIN a více. | 91 |

I.1.7 | Vozidla pro dopravu nákladů nebo hmot s výkonem motoru 200 k/DIN a více a s maximální přípustnou hmotností nad 12 tun. | 91 |

I.2 Měřicí přístroje

Hluk vyzařovaný vozidlem, se musí měřit přesným zvukoměrem typu, který je popsán v publikaci č. 179 Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC), 1. vydání (1965).

I.3 Podmínky měření

Měření se uskutečňují na nenaloženém vozidle na dostatečně tichém a otevřeném prostranství (hladina akustického tlaku pozadí a hladina akustického tlaku větru musí být nejméně o 10 dB(A) nižší než hladina akustického tlaku, která má být měřena).

Toto prostranství má mít např. tvar otevřeného prostoru o poloměru 50 metrů se střední částí o poloměru alespoň 20 metrů s prakticky vodorovnou plochou z betonu, asfaltu nebo podobného materiálu, nepokrytou prachovým sněhem, vysokou travou, sypkou zeminou nebo popelem.

Povrch zkušební dráhy musí být takový, aby nezpůsoboval nadměrný hluk pneumatik. Tato podmínka se vztahuje pouze na měření hluku vozidel za jízdy.

Měřit se musí za příznivých povětrnostních podmínek a při malém větru. v měřicím prostoru v blízkosti vozidla nebo mikrofonu nesmí být nikdo mimo měřícího technika odečítajícího na přístroji, jelikož přítomnost diváků v blízkosti buď vozidla nebo mikrofonu může významně ovlivňovat odečet přístroje. Zjištěná kolísání údaje, která se jeví jako nesouvisející s charakterem celkové hladiny akustického tlaku vozidla, se musí při odečtu přehlížet.

I.4 Metody měření

I.4.1 Měření hluku vozidel za jízdy (pro schválení typu)

Na každé straně vozidla se měří nejméně dvakrát. Pro účely seřízení se mohou uskutečnit předběžná měření, která se však nesmějí brát v úvahu.

Mikrofon se umístí 1,2 metru nad povrch země ve vzdálenosti 7,5 metru od dráhy podélné osy vozidla CC′, měřeno na kolmici PP′ k této dráze (obrázek 1).

Na zkušební dráze se vyznačí dvě čáry AA′ a BB′ rovnoběžné s čárou PP′ a umístěné 10 metrů před a 10 metrů za touto čárou. Vozidlo se musí na čáru AA′ přibližovat ustálenou rychlostí, která je určena dále. Akcelerátor se pak musí plně otevřít tak rychle, jak je prakticky proveditelné a v plně otevřené poloze musí být držen do doby, dokud záď vozidla nepřekročí čáru BB′; pak se musí akcelerátor opět uzavřít tak rychle, jak je to možné [1].

Výsledkem měření je nejvyšší zaznamenaná hladina akustického tlaku.

I.4.1.1 Vozidla bez převodovky

Vozidlo se musí k čáře AA′ přibližovat ustálenou rychlostí odpovídající nejnižší rychlosti z následujících tří možností:

- rychlost při otáčkách motoru rovných třem čtvrtinám otáček maximálního výkonu motoru,

- rychlost při otáčkách motoru rovných třem čtvrtinám otáček regulátoru,

- 50 km/h.

I.4.1.2 Vozidla s ručně ovládanou převodovkou

I.4.1.2.1 – Pokud je vozidlo vybaveno dvourychlostní, třírychlostní nebo čtyřrychlostní převodovkou, musí být zařazen druhý rychlostní stupeň;

I.4.1.2.2 – Pokud je převodovka více než čtyřrychlostní, musí být zařazen třetí rychlostní stupeň;

I.4.1.2.3 – Má-li převod dvojitý poměr (redukční převodovka nebo dvourychlostní soustava zadní nápravy), musí mít tato převodovka zařazen stupeň, který umožňuje nejvyšší rychlost vozidla.

Vozidlo se musí k čáře AA′ přibližovat ustálenou rychlostí odpovídající nejnižší rychlosti z následujících tří možností:

- rychlost při otáčkách motoru, rovných třem čtvrtinám otáček maximálního výkonu motoru,

- rychlost při otáčkách motoru, rovných třem čtvrtinám otáček regulátoru,

- 50 km/h.

I.4.1.3 Vozidla se samočinnou převodovkou

Vozidlo se musí k čáře AA′ přibližovat ustálenou rychlostí, odpovídající nižší rychlostí z následujících dvou možností:

- 50 km/h,

- tři čtvrtiny maximální rychlosti vozidla,

Pokud je možnost volby, užije se "normální" poloha selektoru pro městský provoz.

I.4.1.4 Vyhodnocení výsledků

I.4.1.4.1 Aby byla tolerována nepřesnost měřících přístrojů, musí se výsledek každého měření stanovit snížením odečtu na měřícím přístroji o 1 dB(A).

I.4.1.4.2 Měření se považují za platná, pokud mezi dvěma po sobě následujícími měřeními na téže straně vozidla není větší rozdíl než 2 dB(A).

I.4.1.4.3 Výsledkem zkoušky je nejvyšší měřená hladina akustického tlaku. Pokud by tato hodnota překračovala nejvyšší povolenou hladinu akustického tlaku pro kategorii testovaného vozidla o více než 1 dB(A), musí se měřit znovu dvakrát. Tři z takto získaných čtyř výsledků musí pak být v předepsaných mezích. Místa měření vozidla za jízdy

+++++ TIFF +++++

Mikrofon

I.4.2 Měření hluku stojících vozidel

I.4.2.1 Umístění zvukoměru

Měří se v bodě X (viz obrázek 2) ve vzdálenosti 7 metrů od nejbližšího místa povrchu vozidla.

Mikrofon se musí umístit 1,2 metru nad povrch země.

I.4.2.2 Počet měření

Musí se měřit nejméně dvakrát.

I.4.2.3 Podmínky zkoušení vozidla

Motor vozidla bez regulátoru otáček musí být provozován při třech čtvrtinách otáček maximálního výkonu podle údaje výrobce. Otáčky motoru musí být měřeny nezávislým přístrojem, např. na válcích a otáčkoměrem. Pokud je motor vybaven regulátorem který chrání motor před překročením otáček při kterých vyvozuje svůj maximální výkon, musí být provozován při maximálních otáčkách, které regulátor umožní.

Před každým měřením musí být motor uveden na svoji obvyklou provozní teplotu.

I.4.2.4 Vyhodnocení výsledků

Veškeré zjištěné údaje hladin akustického tlaku musí být uvedeny v protokolu.

Tam, kde je to možné, musí být rovněž uvedena metoda, užitá ke stanovení výkonu motoru. Rovněž musí být uveden stav naložení vozidla.

Měření se považují za platná, pokud mezi dvěma po sobě následujícími měřeními na téže straně vozidla není větší rozdíl než 2 dB(A).

Výsledkem zkoušky je nejvyšší měřená hladina akustického tlaku.

+++++ TIFF +++++

Místa měření stojícího vozidla

II. VÝFUKOVÝ SYSTÉM (TLUMIČ)

II.1 Je-li vozidlo vybaveno zařízením konstruovaným pro snížení výfukového hluku (tlumičem), uplatní se požadavky bodu II. Je-li sání motoru vybaveno vzduchovým filtrem, který je nezbytný pro splnění požadavků na přípustné hladiny akustického tlaku, musí být filtr považován za část tlumiče a požadavky bodu II se musí na tento filtr rovněž uplatnit.

II.2 K certifikátu EHS schválení typu vozidla se musí připojit výkres výfukového systému.

II.3 Tlumič musí být označen značkou a typem, které musí být zřetelně čitelné a nesmazatelné.

II.4 Užití vláknitých materiálů je při výrobě tlumičů povolené pouze za splnění následujících podmínek:

II.4.1 Vláknité materiály nemohou být umístěny v těch částech tlumiče, kterými procházejí plyny.

II.4.2 Vhodná zařízení musí zajistit, že vláknitý materiál zůstane na svém místě po celou dobu, kdy je tlumič užíván.

II.4.3 Vláknitý materiál musí být tepelně odolný alespoň o 20 % vyšším teplotám, než je provozní teplota, která může vzniknout v oblasti tlumiče, kde jsou tyto vláknité materiály umístěny.

[1] Pokud je k vozidlu připojeno přípojné vozidlo nebo návěs, tyto se neberou v úvahu při určení toho, kdy je překročena čára BB’.

--------------------------------------------------