31964L0432



Úřední věstník 121 , 29/07/1964 S. 1977 - 2012
Finské zvláštní vydání: Kapitola 3 Svazek 1 S. 0065
Dánské zvláštní vydání: Řada I Kapitola 1963-1964 S. 0154
Švédské zvláštní vydání: Kapitola 3 Svazek 1 S. 0065
Anglické zvláštní vydání: Řada I Kapitola 1963-1964 S. 0164
Řecké zvláštní vydání: Kapitola 03 Svazek 1 S. 0108
Španělské zvláštní vydání: Kapitola 03 Svazek 1 S. 0077
Portugalské zvláštní vydání Kapitola 03 Svazek 1 S. 0077


Směrnice Rady

ze dne 26. června 1964

o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství

(64/432/EHS)

RADA EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na články 43 a 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že nařízení Rady č. 20 o postupném zřízení společné organizace trhu s vepřovým masem [3] se již používá, že je připravováno obdobné nařízení pro odvětví hovězího masa a že tato nařízení se týkají rovněž obchodu se živými zvířaty;

vzhledem k tomu, že nařízení č. 20 nahrazuje četná tradiční ochranná opatření na hranicích jednotným systémem určeným především k usnadnění obchodu uvnitř Společenství; že připravované nařízení o hovězím mase má rovněž za cíl odstranit překážky tohoto obchodu;

vzhledem k tomu, že uvedení v používání zmíněných nařízení nebude mít očekávaný výsledek, dokud bude obchod se skotem a prasaty uvnitř Společenství omezován rozdíly mezi veterinárními předpisy členských států;

vzhledem k tomu, že k odstranění těchto rozdílů je nezbytné přijmout některá opatření v rámci společné zemědělské politiky a souběžně s již přijatými nebo připravovanými nařízeními o postupném zřízení společných organizací trhů; že je proto třeba přikročit ke sblížení předpisů členských států ve veterinární oblasti;

vzhledem k tomu, že právo členských států zachovat si zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné ochranou zdraví a života lidí a zvířat, které jim přiznává článek 36 Smlouvy, je nijak nezprošťuje závazku provést sblížení předpisů, na nichž se tyto zákazy nebo omezení dovozu zakládají, pokud rozdíly mezi těmito předpisy vytvářejí překážky zavedení a fungování společné zemědělské politiky;

vzhledem k tomu, že je v rámci tohoto sbližování nezbytné uložit odesílající zemi povinnost zajistit, aby plemenný, užitkový nebo jatečný skot nebo prasata, místa provenience a nakládky těchto zvířat a přepravní prostředky splňovaly určité veterinární podmínky, jejichž účelem je zaručit, že tato zvířata nepředstavují zdroj šíření nakažlivé choroby;

vzhledem k tomu, že k tomu, aby členské státy mohly mít záruky plnění těchto podmínek, je nezbytné upravit vystavování osvědčení o zdravotní nezávadnosti úředním veterinárním lékařem, které by doprovázelo zvířata až na místo určení;

vzhledem k tomu, že členské státy musí mít možnost zakázat vstup skotu a prasat na své území, je-li zjištěno, že jsou nebo mohou být nakažena infekční chorobou, mohou-li přesto, že nejsou nakažena, šířit tuto chorobu, anebo neodpovídají-li veterinárním předpisům Společenství;

vzhledem k tomu, že není důvod povolit členským státům, aby zakazovaly vstup skotu a prasat na své území z jiných než veterinárních důvodů, a pokud proti tomu nesvědčí jiné důvody, musí být odesílateli na jeho žádost umožněno vyvézt zvířata zpět do odesílající země;

vzhledem k tomu, že k tomu, aby bylo zúčastněným osobám umožněno zhodnotit důvody, na nichž byl založen zákaz nebo omezení, je třeba o nich uvědomit odesílatele nebo jeho zástupce a příslušný ústřední orgán odesílající země;

vzhledem k tomu, že vznikne-li spor o opodstatněnost zákazu nebo omezení mezi orgánem členského státu určení a odesílatelem, je třeba dát odesílateli možnost požádat o posudek veterinárního znalce uvedeného na seznamu sestaveném Komisí;

vzhledem k tomu, že se bez nebezpečí pro ochranu zdraví zdá možné v některých případech a pro některé skupiny zvířat zmírnit ustanovení této směrnice a povolit, aby členský stát určení mohl připustit některé obecné nebo zvláštní odchylky;

vzhledem k tomu, že v některých oblastech, v nichž vyvstávají zvláštní obtíže, lze ke sblížení předpisů členských států přistoupit až po hlubším výzkumu;

vzhledem k tomu, že je třeba upravit zjednodušený pozměňovací postup pro přílohy B až D, neboť pravidla, která v nich jsou obsažena, mají technickou povahu a podléhají vývoji; že se proto zdá účelným svěřit Komisi přijímání těchto změn po konzultaci s členskými státy,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na obchod s plemenným, užitkovým a jatečným skotem a prasaty uvnitř Společenství.

Článek 2

Pro účely této směrnice se:

a) "hospodářstvím" rozumí zemědělské zařízení nebo obchodní zařízení pod úřední kontrolou na území členského státu, ve kterém jsou obvyklým způsobem držena nebo chována plemenná, užitková nebo jatečná zvířata;

b) "jatečným zvířetem" rozumí kus skotu nebo prase určený ihned po vstupu do země určení k přepravě přímo do jatek nebo na trh přidružený k jatkám, jehož organizace nedovoluje odvoz všech zvířat, zejména po ukončení trhu, jinam než do jatek určených k tomuto účelu příslušným ústředním orgánem. V takovém případě musí být zvířata poražena v těchto jatkách nejpozději do 72 hodin od jejich vstupu na trh;

c) "užitkovými nebo plemennými zvířaty" rozumí skot a prasata jiná než uvedená v písmenu b), zejména zvířata určená pro chov, pro produkci mléka a masa nebo jako tažná;

d) "kusem skotu prostým tuberkulózy" rozumí kus skotu, který splňuje podmínky stanovené v příloze A kapitole I bodu 1;

e) "stádem skotu úředně prostým tuberkulózy" rozumí stádo skotu, které splňuje podmínky stanovené v příloze A kapitole I bodu 2;

f) "kusem skotu prostým brucelózy" rozumí kus skotu, který splňuje podmínky stanovené v příloze A kapitole II části A bodu 1

g) "stádem skotu úředně prostým brucelózy" rozumí stádo skotu, které splňuje podmínky stanovené v příloze A kapitole II části A bodu 2;

h) "stádem skotu prostým brucelózy" rozumí stádo skotu, které splňuje podmínky stanovené v příloze A kapitole II části A bodu 3;

i) "prasetem prostým brucelózy" rozumí prase, které splňuje podmínky stanovené v příloze A kapitole II části B bodu 1;

k) "stádem prasat prostým brucelózy" rozumí stádo prasat, které splňuje podmínky stanovené v příloze A kapitole II části B bodu 2;

l) "oblastí prostou nákazy" rozumí pásmo o průměru 20 km, ve kterém podle úředních nálezů nebyl po dobu alespoň 30 dní před nakládkou zjištěn:

i) žádný výskyt kulhavky a slintavky u skotu;

ii) žádný výskyt kulhavky a slintavky, moru prasat nebo infekční paralýzy prasat (těšínské choroby) u prasat;

m) "chorobami povinně hlášenými" rozumějí choroby uvedené v příloze E;

n) "úředním veterinárním lékařem" rozumí veterinární lékař určený příslušným ústředním orgánem členského státu;

o) "odesílající zemí" rozumí členský stát, ze kterého jsou skot a prasata odesílány do jiného členského státu;

p) "zemí určení" rozumí členský stát, do kterého jsou odesílány skot a prasata pocházející z jiného členského státu.

Článek 3

1. Každý členský stát zajistí, aby byly z jeho území odesílány pouze takový skot a prasata, jež splňují obecné podmínky stanovené v odstavci 2, případně s přihlédnutím k odstavci 7, a zvláštní podmínky stanovené pro určité skupiny skotu a prasat v odstavcích 3 až 6.

2. Skot a prasata uvedená v této směrnici:

a) nesmějí v den nakládky vykazovat žádné klinické příznaky choroby;

b) musí být získána z hospodářství, které podle úředního nálezu splňuje následující podmínky:

i) nachází se v oblasti prosté nákazy;

ii) byl po dobu alespoň po tři měsíce před nakládkou bez výskytu slintavky a kulhavky a brucelózy u skotu a bez výskytu slintavky a kulhavky, brucelózy skotu a prasat, moru prasat a infekční paralýzy prasat (těšínské choroby) u prasat;

iii) byl po dobu alespoň 30 dní před nakládkou bez výskytu jakékoli jiné povinně hlášené choroby infekční pro dotyčný druh zvířat;

c) se musí v případě plemenných nebo užitkových zvířat nacházet v hospodářství uvedeném v písmenu b) po dobu 30 dní před nakládkou. Úřední veterinární lékař může potvrdit, že se dotyčná zvířata nacházela v hospodářství 30 dní před nakládkou v případě zvířat identifikovaných způsobem stanoveným v písmenu d), která byla dána pod úřední veterinární dohled, jenž umožňuje potvrdit přináležitost zvířat k danému hospodářství;

d) musí být opatřena úřední nebo úředně schválenou ušní známkou, již lze v případě prasat nahradit trvalým razítkem umožňujícím identifikaci;

e) musí být odeslána přímo z hospodářství na přesné místo nakládky:

i) aniž by se dostal do styku s jinými sudokopytníky než těmi, kteří splňují podmínky stanovené pro obchod uvnitř Společenství;

ii) odděleně jako plemenná nebo užitková zvířata a jatečná zvířata;

iii) v dopravních prostředcích nebo v kontejnerech, které byly nejprve vyčištěny a dezinfikovány dezinfekčním prostředkem úředně schváleným v odesílající zemi;

f) musí být naložena pro přepravu do země určení za podmínek stanovených v písmenu e) na přesném místě nacházejícím se v oblasti prosté nákazy;

g) musí být po naložení odeslána přímo a co nejrychleji na hraniční přechod odesílající země;

h) musí být během přepravy do země určení vybaven veterinárním osvědčením v souladu s přílohou F (vzory I až IV) vystaveným v den nakládky alespoň v jazyku země určení s platností na dobu 10 dní.

3. Plemenný nebo užitkový skot dále musí:

a) být očkován nejméně 15 dní a nejvýše 4 měsíce přede dnem nakládky proti viru A, O a C slintavky a kulhavky inaktivovanou virovou očkovací látkou schválenou a přezkoušenou příslušným orgánem odesílající země;

b) pocházet ze stáda skotu úředně prostého tuberkulózy, být kusem skotu prostým tuberkulózy a zejména musí reagovat negativně na nitrokožní tuberkulinaci provedenou v souladu s přílohami A a B;

c) pocházet ze stáda skotu úředně prostého brucelózy, být kusem skotu prostým brucelózy a vykázat titr brucelózy nižší než 30 aglutinačních mezinárodních jednotek na mililitr při séroaglutinaci provedené v souladu s přílohami A a C;

d) v případě dojnic nevykazovat klinické příznaky mastitidy; dále na základě analýzy mléka provedené v souladu s přílohou D nesmí jejich mléko vykazovat charakteristické známky zánětu nebo specifické patogenní mikroorganismy.

4. Plemenná nebo užitková prasata musí dále pocházet ze stáda prasat prostého brucelózy, být prasaty prostými brucelózy a zejména vykázat titr brucelózy nižší než 30 aglutinačních mezinárodních jednotek na mililitr při séroaglutinaci provedené v souladu s přílohami A a C; séroaglutinace je požadována pouze pro prasata o hmotnosti vyšší než 25 kg.

5. Jatečná zvířata dále nesmějí patřit ke skotu nebo prasatům, která mají být zlikvidována v rámci uskutečňování programu likvidace infekčních chorob uplatňovaného členským státem.

6. Jatečný skot starší než 4 měsíce dále musí:

a) být očkován nejméně 15 dní a nejdéle 4 měsíce před nakládkou proti virům typu A, O a C slintavky a kulhavky inaktivovanou virovou očkovací látkou schválenou a přezkoušenou příslušným orgánem odesílající země; doba platnosti očkování činí 12 měsíců v případě skotu přeočkovaného v členských státech, kde jsou taková zvířata očkována každoročně a kde jsou v případě napadení slintavkou a kulhavkou systematicky porážena;

b) pokud nepocházejí ze stáda skotu úředně prostého tuberkulózy, musí reagovat negativně na nitrokožní tuberkulinaci provedenou v souladu s přílohami A a B;

c) pokud nepocházejí ze stáda skotu úředně prostého brucelózy ani ze stáda skotu prostého brucelózy, vykázat při séroaglutinaci provedené v souladu s přílohami A a C titr brucelózy nižší než 30 aglutinačních mezinárodních jednotek na mililitr.

7. K obchodu uvnitř Společenství jsou rovněž připuštěna plemenná nebo užitková zvířata nebo jatečná zvířata získaná na trhu úředně schváleném pro odeslání do jiného členského státu, pokud takový trh splňuje následující podmínky:

a) je pod dozorem úředního veterinárního lékaře;

b) nachází se v oblasti prosté nákazy a v místě, kde se týž den nekoná žádný jiný trh s dobytkem;

c) používá se po dezinfekci pouze buď pro plemenná a užitková zvířata, nebo pro jatečná zvířata, která splňují podmínky obchodu uvnitř Společenství stanovené v odstavcích 2 až 6 a v článku 4, týkají-li se tyto podmínky zvířat daného druhu. Zejména přeprava těchto zvířat na trh musí být v souladu s odst. 2 písm. e). Před odvozem z hospodářství nebo trhu ve smyslu tohoto odstavce na místo nakládky mohou být tato zvířata převezena do úředně kontrolovaného místa svodu, odpovídá-li podmínkám stanoveným pro trh.

Zvířata získaná na těchto trzích musí být přepravena z trhu nebo z místa svodu přímo na přesné místo nakládky v souladu s odst. 2 písm. e) a g) a odeslána do země určení.

Doba, po niž jsou zvířata soustředěna mimo původní hospodářství, zvláště na trhu, v místě svodu nebo na přesném místě nakládky, musí být započítána do 30 dní stanovených v odst. 2 písm. c) a nesmí překročit 4 dny.

8. Odesílající země určí schválené trhy pro plemenná nebo užitková zvířata a schválené trhy pro jatečná zvířata uvedené v odstavci 7. Schválení trhů oznámí příslušným ústředním orgánům ostatních členských států a Komisi.

9. Odesílající země upraví způsob výkonu úředního dohledu nad trhy a místy svodu uvedenými v odstavci 7 a zajistí, aby byl tento dohled prováděn.

10. V případě uvedeném v odstavci 7 musí být proveden odpovídající záznam na veterinární osvědčení v souladu s přílohou F (vzory I až IV).

11. Odesílající země upraví postup výkonu úředního dohledu nad stáje obchodníků a zajistí, aby byl tento dohled prováděn.

12. Pokud se na hospodářství nebo pásmo, v němž se nachází, vztahuje úřední zákaz vydaný po propuknutí infekční choroby u zvířat daného druhu, počítají se lhůty uvedené v odst. 2 písm. b) bodech ii) a iii) a čl. 2 písmenu l) ode dne, kdy byl tento zákaz úředně zrušen.

Článek 4

1. Všechna zvířata určená pro obchod uvnitř Společenství musí na území odesílajícího členského státu přede dnem nakládky pobývat:

a) alespoň 6 měsíců v případě plemenných nebo užitkových zvířat;

b) alespoň 3 měsíce v případě jatečných zvířat.

Jsou-li tato zvířata mladší šesti, respektive tří měsíců, musí na území odesílajícího členského státu pobývat od narození.

2. Ve všech případech uvedených v odstavci 1 musí být proveden odpovídající záznam na veterinárním osvědčení v souladu s přílohou F (vzory I až IV).

Článek 5

Nevyrábějí-li se v některém členském státě očkovací látky uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a) a odst. 6 písm. a), musí být získány z jiného členského státu s výjimkou případu, kdy je z důvodů nových vědeckých poznatků nebo nedostatku očkovacích látek dosud uznávaných za vhodné nezbytné získat očkovací látky mimo území Evropského hospodářského společenství. V případě výskytu viru slintavky a kulhavky jiného typu než A, O a C nebo jejich variant, proti nimž stávající očkovací látky nezajišťují odpovídající ochranu, může každý členský stát přijmout nezbytná nouzová opatření pro úpravu vzorců očkovacích látek a pro jejich použití. Současně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi. Komise může uspořádat porady o přijatých opatřeních a o opatřeních, která by měla být případně přijata.

Článek 6

1. Každý členský stát sdělí ostatním členským státům a Komisi seznam hraničních přechodů, které musí být použity pro vpuštění skotu a prasat na jeho území.

Při výběru hraničních přechodů je třeba přihlédnout obchodním trasám a ke všem použitelným způsobům dopravy za předpokladu, že jsou dodržovány veškeré veterinární předpisy.

2. Každá země určení může na odesílateli nebo jeho zástupci vyžadovat, aby ohlásil zásilku skotu nebo prasat, druh, typ a počet zvířat, hraniční přechod a očekávaný čas příjezdu ještě před vstupem na její území. Nemůže však vyžadovat, aby toto sdělení bylo učiněno dříve než 48 hodin před vstupem zásilky na její území.

3. Každá země určení může zakázat dovoz skotu nebo prasat na své území, pokud prohlídka úředním veterinárním lékařem na hraničním přechodu prokáže, že:

a) zvířata jsou nakažena, podezřelá z nakažení nebo kontaminována povinně hlášenou chorobou;

b) u těchto zvířat nejsou dodržena ustanovení článků 3 a 4.

Země určení může přijmout nezbytná opatření, včetně karantény, pro zjištění stavu zvířat v případě podezření z nákazy nebo kontaminace povinně hlášenou chorobou nebo z nebezpečí šíření této choroby.

Rozhodnutí přijatá na základě první nebo druhé věty musí na žádost odesílatele nebo jeho zástupce obsahovat oprávnění ke zpětnému vývozu zvířat, není-li to v rozporu s veterinárními hledisky.

4. Je-li dovoz zvířat zakázán z některého důvodu uvedeného v odst. 3 písm. a) a odesílající nebo případně tranzitní země nepotvrdí do 8 hodin jejich zpětný vývoz, může příslušný orgán země určení nařídit jejich porážku nebo usmrcení.

5. Jatečná zvířata musí být po příjezdu na jatka co nejrychleji poražena v souladu s veterinárními požadavky. Jatečná zvířata, která byla ihned po příjezdu do země určení uvedena na trh přidružený k jatkám, jehož organizace nedovoluje odvoz jakýchkoli zvířat, zejména po ukončení trhu, jinam než do jatek určených k tomuto účelu příslušným ústředním orgánem, musí být v těchto jatkách poražena do 72 dvou hodin od jejich vstupu na trh.

Příslušný orgán země určení může z veterinárních důvodů určit jatka, do kterých musí být tato zvířata odeslána.

6. Vyskytnou-li se po vstupu na území země určení u plemenných nebo užitkových zvířat okolnosti, které by opravňovaly k použití první věty odstavce 3, musí příslušný ústřední orgán odesílající země na žádost příslušného ústředního orgánu země určení provést potřebná šetření a sdělit tomuto orgánu bezodkladně jejich výsledky.

7. Rozhodnutí přijatá příslušným orgánem podle odstavců 3 až 5 musí být sdělena odesílateli nebo jeho zástupci a odůvodněna. Odůvodněná rozhodnutí musí být na vyžádání sdělena bezodkladně v písemné podobě s uvedením opravných prostředků na základě platných předpisů a forem a lhůt, v nichž musí být podány. Rozhodnutí musí být rovněž sdělena příslušnému ústřednímu orgánu odesílající země.

Článek 7

1. Země určení mohou poskytovat jedné nebo více odesílajícím zemím obecná povolení nebo povolení omezená na určité případy vstupu na své území:

A. Kusy plemenného, užitkového nebo jatečného skotu:

a) které nebyly odchylně od čl. 3 odst. 3 písm. a) nebo odst. 6 písm. a) očkovány proti slintavce a kulhavce, pokud v odesílající zemi a v dotčených tranzitních zemích nebyl úředně zaznamenán žádný případ slintavky a kulhavky minimálně po dobu šesti měsíců přede dnem nakládky;

b) které byly odchylně od čl. 3 odst. 3 písm. a) nebo odst. 6 písm. a) očkovány proti slintavce a kulhavce nejvýše 10 dní před nakládkou sérem schváleným a přezkoušeným příslušným orgánem odesílající země a povoleným příslušným orgánem země určení.

B. Kusy plemenného nebo užitkového skotu,které odchylně od čl. 3 odst. 3 písm. c) pocházejí ze stáda skotu prostého brucelózy.

C. Kusy jatečného skotu:

a) které odchylně od čl. 3 odst. 6 písm. b) reagovaly pozitivně při nitrokožní tuberkulinaci,

a) které odchylně od čl. 3 odst. 6 písm. c) vykázaly při séroaglutinaci titr brucelózy rovný nebo vyšší než 30 aglutinačních mezinárodních jednotek na mililitr.

2. Pokud země určení poskytuje obecné povolení podle odstavce 1, sdělí to bezodkladně ostatním členským státům a Komisi.

3. Pokud země určení poskytuje povolení podle odstavce 1, je třeba v případě tranzitu získat odpovídající povolení dotčených tranzitních zemí.

4. Odesílající země přijmou veškerá opatření nutná k tomu, aby byl na veterinárních osvědčeních v souladu s přílohou F (vzory I až II) učiněn záznam, že bylo využito možnosti podle odstavce 1.

Článek 8

Až do vstupu v platnost případných předpisů Evropského hospodářského společenství se tato směrnice nedotýká předpisů členských států týkajících se:

a) skotu a prasat, jež byla ošetřována antibiotiky, estrogeny nebo thyreostatiky;

b) k prevenci trichinózy, nejsou-li tyto předpisy uplatňovány diskriminačním způsobem s ohledem zejména na uplatňování systematického průzkumu směřujícího ke zjištění výskytu svalovce v odesílajících členských státech.

Článek 9

1. Hrozí-li nebezpečí rozšiřování chorob zvířat v důsledku dovozu skotu nebo prasat na území některého členského státu pocházejících z jiného členského státu, může dotyčný členský stát přijmout následující opatření:

a) v případě propuknutí nákazy v tomto jiném členském státě dočasně zakázat nebo omezit dovoz skotu nebo prasat pocházejících z napadených oblastí dotyčného členského státu;

b) v případě většího rozšíření nákazy, nebo dojde-li k propuknutí nové vážné infekční choroby zvířat, dočasně zakázat nebo omezit dovoz skotu nebo prasat z celého území tohoto státu.

2. Členský stát musí opatření přijatá na základě odstavce 1 sdělit ostatním členským státům a Komisi ve lhůtě deseti pracovních dnů s podrobným odůvodněním.

3. Má-li dotčený členský stát za to, že zákaz nebo omezení podle odstavce 1 není oprávněný, může se obrátit na Komisi, aby neprodleně zahájila porady.

Článek 10

1. Tato směrnice se nedotýká opravných prostředků, které poskytují platné právní předpisy členských států proti rozhodnutím příslušných orgánů na základě této směrnice.

2. Každý členský stát přizná odesílatelům, jejichž skot a prasata se staly předmětem opatření podle čl. 6 odst. 3, dříve, než příslušný orgán přijme jiná opatření, s výjimkou porážky nebo usmrcení zvířat, nezbytná z důvodu zdraví zvířat nebo lidí, právo získat posudek veterinárního znalce pro stanovení, zda byly podmínky čl. 6 odst. 3 splněny.

Veterinární znalec musí být státním příslušníkem jiného členského státu, než je odesílající země nebo země určení.

Komise sestaví na návrh členských států seznam veterinárních znalců, kteří mohou být pověřeni vypracováním těchto posudků. Po konzultaci s členskými státy Komise stanoví obecná prováděcí pravidla, zejména pokud jde o postup pro vypracovávání těchto posudků.

Článek 11

Nebudou-li předpisy Společenství o dovozu skotu a prasat pocházejících ze třetích zemí použitelné v den vstupu této směrnice v platnost, až do doby, kdy se použijí, nesmějí být vnitrostátní předpisy týkající se dovozu skotu a prasat pocházejících z těchto zemí příznivější, než jsou předpisy o obchodu uvnitř Společenství.

Článek 12

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí a jejími přílohami ve lhůtě dvanácti měsíců od oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 13

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 26. června 1964.

Za Radu

předseda

C. Heger

[1] Úř. věst. 61, 19.4.1963, s. 1254/63.

[2] Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 2009/64.

[3] Úř. věst. 30, 20.4.1962, s. 945/62.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA A

I. Kusy skotu a stádo skotu prosté tuberkulózy

1. Za kus skotu prostý tuberkulózy se považuje kus skotu, který nevykazuje klinické příznaky tuberkulózy ani reakci při nitrokožní tuberkulinaci provedené v souladu s přílohou B nejvýše 30 dní před nakládkou ani žádné nespecifické reakce a který náleží do stáda skotu úředně prostého tuberkulózy ve smyslu bodu 2.

2. Za stádo skotu úředně prosté tuberkulózy se považuje stádo:

a) ve kterém žádný kus skotu nevykazuje klinické příznaky tuberkulózy;

b) ve kterém měly všechny kusy starší šesti týdnů negativní reakci na alespoň dvě nitrokožní tuberkulinace provedené úředně v souladu s přílohou B, přičemž první aplikace byla provedena šest měsíců po skončení asanace stáda a druhá aplikace šest měsíců po provedení první a další pak vždy po uplynutí jednoho roku anebo dvou let u členských států, v nichž jsou všechna stáda pod úředním veterinárním dohledem a koeficient infekce tuberkulózy není vyšší než 1 %;

c) do kterého nebyl umístěn žádný kus skotu bez osvědčení úředního veterinárního lékaře o tom, že zvíře mělo negativní reakci na nitrokožní tuberkulinaci hodnocenou podle kritérií vymezených v příloze B bodu 21 písm. a) a že pochází ze stáda úředně prostého tuberkulózy.

II. Kusy skotu, prasata a stáda skotu a prasat prostá brucelózy

A. Kusy skotu a stáda skotu

1. Za kus skotu prostý brucelózy se považuje kus skotu, který nevykazuje klinické příznaky brucelózy, vykazuje při séroaglutinaci provedené v souladu s přílohou C nejvýše 30 dní před nakládkou titr brucelózy nižší než 30 aglutinačních mezinárodních jednotek (m.j.) na mililitr a náleží do stáda skotu úředně prostého brucelózy ve smyslu bodu 2. Jedná-li se o býka staršího 18 měsíců, nesmí jeho sperma dále obsahovat brucelové aglutininy.

2. Za stádo skotu úředně prosté brucelózy se považuje stádo:

a) ve kterém se nenacházejí kusy skotu očkované proti brucelóze pomocí živé očkovací látky;

b) ve kterém žádný kus skotu nevykazuje klinické příznaky brucelózy po dobu nejméně šesti měsíců;

c) ve kterém všechny kusy skotu starší dvanácti měsíců:

aa) vykázaly při dvou úředních séroaglutinacích prováděných s odstupem šesti měsíců a v souladu s přílohou C titr brucelózy nižší než 30 aglutinačních m.j. na mililitr; první séroaglutinaci lze nahradit třemi kroužkovými testy prováděnými s odstupy tří měsíců, přičemž však druhá séroaglutinace musí být provedena alespoň šest týdnů po třetím kroužkovém testu;

bb) jsou každoročně podrobovány testům na vyloučení brucelózy, které sestávají ze tří kroužkových testů prováděných s odstupy nejméně tří měsíců nebo dvou kroužkových testů a jedné séroaglutinace prováděných s odstupem nejméně tří měsíců; nelze-li provést kroužkové testy, provedou se každoročně dvě séroaglutinace s odstupem šesti měsíců; nepřesahuje-li v členském státě, v němž byla všechna stáda skotu podrobena úředním opatřením pro boj proti brucelóze, počet stád nakažených brucelózou 1 %, postačí provést ročně dva kroužkové testy, a nelze-li je provést, lze je nahradit jednou séroaglutinací;

d) do kterého nebyl umístěn žádný kus skotu bez osvědčení úředního veterinárního lékaře o tom, že zvíře vykázalo při séroaglutinaci nejvýše 30 dní před umístěním do stáda titr brucelózy nižší než 30 aglutinačních m.j. na mililitr a dále že zvíře pochází ze stáda skotu úředně prostého brucelózy.

3. Za stádo skotu prosté brucelózy se považuje stádo:

a) ve kterém jsou odchylně od bodu 2 písm a) kusy skotu mezi pěti a osmi měsíci očkovány, avšak výhradně živou očkovací látkou Buck 19;

b) ve kterém všechny kusy skotu vyhovují podmínkám uvedeným v bodě 2 písm. b), c) a d) s tím, že kusy skotu mladší třiceti měsíců mohu vykazovat titr brucelózy rovný nebo vyšší než 30 aglutinačních m.j. na mililitr, ale nižší než 80 aglutinačních m.j. na mililitr, pokud zároveň vykazují negativní reakci vazby komplementu.

B. Prasata a stáda prasat

1. Za prase prosté brucelózy se považuje prase, které nevykazuje klinické příznaky této choroby a které při séroaglutinaci provedené v souladu s přílohou C nejvýše 30 dní před nakládkou vykazuje titr brucelózy nižší než 30 aglutinačních m.j. na mililitr a negativní reakci vazby komplementu a které navíc náleží ke stádu prostému brucelózy ve smyslu bodu 2; séroaglutinace se provádí jen u prasat o hmotnosti vyšší než 25 kg.

2. Za stádo prasat prosté brucelózy se považuje stádo prasat:

a) ve kterém nebyl po dobu nejméně jednoho roku úředně zaznamenán případ brucelózy prasat ani náznaky odůvodňující podezření na tuto chorobu. Byly-li takové náznaky zaznamenány, musí být nebrucelózní povaha symptomů potvrzena klinickými, bakteriologickými a případně sérologickými zkouškami provedenými pod úředním dohledem;

b) které se nachází v pásmu o průměru 20 km, v němž nebyl po dobu nejméně jednoho roku úředně zaznamenán případ brucelózy prasat;

c) ve kterém jsou kusy skotu chované v téže době v daném hospodářství úředně prosté brucelózy.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA B

Normy pro výrobu a užívání tuberkulinů

1. Úřední tuberkulinace musí být prováděny tuberkulinem PPD (skot) nebo tuberkulinem připraveným na syntetickém médiu a tepelně koncentrovaném.

2. Ke kontrole tuberkulinu PPD se musí použít standardní tuberkulin odpovídající mezinárodnímu vzorku PPD poskytnutému ústavem Staatens Seruminstitut v Kodani.

Tento standardní tuberkulin dodává ústav Centraal Diergeneeskundig Instituut, Afdeling Rotterdam.

3. Ke kontrole "syntetických" tuberkulinů se musí použít standardní tuberkulin odpovídající mezinárodnímu vzorku pro tuberkulin starší verze poskytnutému ústavem Staatens Seruminstitut v Kodani.

Tento standardní tuberkulin dodává Paul-Ehrlich-Institut ve Frankfurtu nad Mohanem.

4. Tuberkuliny musí být připravovány jedním z níže uvedených kmenů BK bovinního typu:

a) An5;

b) Vallée;

c) Behring.

5. Tuberkuliny musí mít pH mezi 6,5 a 7.

6. Jako konzervační prostředek může být u tuberkulinů použit pouze fenol s koncentrací 0,5 %.

7. Jsou-li tuberkuliny skladovány při teplotě asi +4 °C, mohou být použity až do konce následujících období:

a) tekuté PPD tuberkuliny: šest měsíců,

lyofilizované PPD tuberkuliny: pět let;

b) "syntetické" tuberkuliny nezředěné: pět roků

zředěné: dva roky.

8. Níže uvedené státní ústavy musí být pověřeny úřední kontrolou tuberkulinů ve svých zemích:

a)Německo: | Paul-Ehrlich-Institut, Frankfurt am Main; |

b)Belgie: | Institut national de recherches vétérinaires, Bruxelles; |

c)Francie: | Laboratoire central de recherches vétérinaires, Alfort; |

d)Lucemburské velkovévodství: | ústav dodávající země; |

e)Itálie: | Istituto Superiore di Sanità, Roma; |

f)Nizozemsko: | Centraal Diergeneeskundig Instituut Afdeling, Rotterdam. |

9. Úřední testování musí být prováděno buď u tuberkulinu připraveného k použití baleného v lahvičkách, nebo u úplné výrobní šarže tuberkulinu před balením, pokud se jeho pozdější plnění do lahviček provádí za přítomnosti zástupce příslušného orgánu.

10. Tuberkulin musí být testován biologickými metodami a jedná-li se o tuberkulin PPD, také chemickou metodou.

11. Tuberkuliny musí být sterilní.

12. Test neškodnosti tuberkulinu pro stanovení nepřítomnosti toxicity a absence dráždících látek musí být proveden takto:

a) Netoxicita: testy musí být provedeny na myších a na morčatech.

Myši: | Vstřik 0,5 ml tuberkulinu pod kůži dvou myší o hmotnosti 16 až 20 g. Pokud se do dvou hodin neprojeví zřetelné známky intoxikace, lze usuzovat, že produkt neobsahuje nadměrné množství fenolu. |

Morčata: | Morčata musí mít hmotnost 350 až 500 g. Vstříkne se 1 ml tuberkulinu na 100 g živé hmotnosti; použije se jedna ze dvou níže uvedených metod: |

aa) Tuberkulin se vstříkne pod kůži na břiše dvou morčat. Lze jej považovat za uspokojivý, pokud takto ošetřená morčata vykazují po dobu maximálně dvou dní silnou infiltraci, která se od třetího dne vstřebává, aniž by došlo k odumírání, a po šesti dnech není patrná. Pokud dojde k odumírání břišní kůže nebo pokud infiltrace nezmizí do šesti dní, bude tuberkulin vyřazen.

bb) Tuberkulin se vstříkne do pobřišnice dvou morčat. Zvířata jsou pozorována po dobu šesti týdnů, během nichž se nesmí projevit žádný specifický příznak nebo úbytek hmotnosti. Po šesti týdnech jsou zvířata usmrcena a provede se kontrola nepřítomnosti tuberkulárních poškození;

jsou prováděny zejména histologické řezy sleziny, jater a plic. Týž postup se provede u každého zvířete, které zemře před koncem lhůty.

b) Absence dráždivých látek: Nitrokožní očkování 2500 m.j. tuberkulinu v objemu 0,1 ml se provede do chlupů zbavené kůže na slabinách dvou morčat. Po 40 hodinách tam nesmí být žádná reakce.

13. Tuberkuliny musí být chemicky analyzovány pro stanovení přesné koncentrace fenolu a pro zjištění, zda nebyl použit některý další konzervační prostředek.

14. Test nesenzibility na tuberkulin musí být proveden takto:

Třem morčatům, která nebyla nikdy podrobena vědeckým pokusům, se dají v pětidenních intervalech tři nitrokožní vstřiky po 500 m.j. tuberkulinu o objemu 0,1 ml. Morčata jsou po 15 dnech testována nitrokožním vstřikem téhož množství tuberkulinu. Nesmějí vykazovat reakci různou od morčat téže hmotnosti, která nebyla nikdy použita na vědecké testy pro kontrolní účely s toutéž dávkou tuberkulinu.

15. Test aktivity musí být proveden fyzikálně-chemickou metodou a biologickými metodami.

a) Fyzikálně-chemická metoda: tuto metodu lze použít pro PPD a je založena na srážení tuberkuloproteinů kyselinou trichloroctovou. Obsah dusíku se stanoví destilací podle Kjedahla. Faktor konverze celkového dusíku v PPD je 6,25.

b) Biologické metody: tyto metody lze použít pro tuberkuliny připravené na syntetickém mediu a pro PPD; jsou založeny na porovnávání tuberkulinů, které mají být titrovány, se standardními tuberkuliny.

16. Mezinárodní vzorek pro tuberkulin starší verze obsahuje 100000 m.j. na mililitr.

17. Mezinárodní vzorek PPD je dodáván v lyofilizovaném stavu, jedna m.j. = 0,00002 mg tuberkuloproteinu. Ampule obsahuje 2 mg tuberkuloproteinu.

Tuberkuliny předkládané výrobci pro testování státními ústavy uvedenými v bodu 8 musí mít tutéž účinnost jako standardní tuberkuliny, tj. musí obsahovat 100000 m.j. na mililitr.

18. a) Testování účinnosti na morčatech:

Použijí se morčata o hmotnosti mezi 400 a 600 gramy.

Tato morčata musí být v dobrém zdravotním stavu a musí být kontrolována na omak, aby se zjistilo, zda v době očkování tuberkulinem zůstal jejich svalový tonus normální i přes předchozí senzibilitu.

aa) morčata budou senzibilována pokusným vstřikem asi 0,5 mg živých tuberkulózních bacilů suspendovaných ve fyziologickém roztoku pod kůži na boku zvířete nebo na krku.

Pro tento účel se musí použít kmen bovinálního typu, dodávaný na vyžádání ústavem Paul-Ehrlich-Institut, Frankfurt nad Mohanem. Nesmí být vstříknuta nadměrná dávce, aby si morčata ponechala svou hmotnost až do svého použití;

bb) bez ohledu na použitou metodu titrace musí být hodnocení založeno vždy na porovnání testovaného tuberkulinu se standardním tuberkulinem; výsledek se vyjádří v mezinárodních jednotkách na ml.

b) Testování účinnosti na skotu

Jsou-li testy prováděny na skotu, musí být reakce získané na kusech skotu tuberkulovaných testovaným tuberkulinem stejné, jako reakce vyvolané stejnou dávkou standardního tuberkulinu.

19. Tuberkulinové testy musí být provedeny jediným nitrokožním vstřikem do krku nebo do plece.

20. Množství vstříknutého tuberkulinu musí být 5000 m.j. PPD nebo syntetického tuberkulinu.

21. Výsledek nitrokožní tuberkulinace musí být znát po 72 hodinách a musí být vyhodnocen touto metodou:

a) Negativní reakce: pokud je pozorováno pouze místní omezené zduření nepřesahující výšku 2 mm bez klinických příznaků, jako jsou těstovitá konzistence, pocení, odumírání, bolest, nebo zánětlivá reakce míznic nebo mízních uzlin v okolí vpichu;

b) Pozitivní reakce: pokud jsou pozorovány klinické příznaky uvedené v písmenu a) nebo pokud je na kůži pozorováno zduření větší než 2 mm.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA C

Brucelóza skotu

A. Séroaglutinace

1. Standardní sérum pro aglutinaci musí odpovídat vzorku séra připravenému Veterinary Laboratory Weybridge, Surrey, Anglie.

Ampule musí obsahovat 1000 aglutinačních m.j. získaných lyofilizací 1 ml bovinního séra.

2. Standardní sérum dodává Bundesgesundheitamt, Berlín.

3. Množství brucelových aglutininů se vyjadřuje v m.j. na mililitr (např. sérum X = 80 m.j./ml).

4. Odečítání pomalé séroaglutinace ve zkumavkách se činí při 50 % nebo 75 % aglutinaci, přičemž použitý antigen musí být titrovaný za stejných podmínek za přítomnosti standardního séra.

5. Hodnota aglutinace různých antigenů vůči standardnímu séru se musí pohybovat v následujících rozmezích:

- pokud se odečet provádí při 50 %: mezi 1/600 až 1/1000,

- pokud se odečet provádí při 75 %: mezi 1/500 až 1/750.

6. Pro přípravu antigenu pro séroaglutinaci ve zkumavce (pomalá metoda) se použije kmen Weybridge č. 99 a USDA 1119 nebo jiný kmen o stejné citlivosti.

7. Medium kultur použité pro uchování kmene v laboratoři a k přípravě antigenu musí být takové, aby nepodporovalo bakteriální disociaci (S minus R); přednostně se použije bramborový agar.

8. Bakteriální suspenze se připravují ve fyziologickém séru (8,5 % NaCl) fenolizovaného z 5 %. Nesmí se použít formalin.

9. Úředním testováním antigenů musí být pověřeny tyto státní ústavy:

a)Nģmecko: | Bundesgesundheitsamt, Berlin; |

b)Belgie: | Institut national de recherches vétérinaires, Bruxelles; |

c)Francie: | Laboratoire central de recherches vétérinaires, Alfort; |

d)Lucemburské velkovévodství: | ústav dodávající země; |

e)Itálie: | Istituto Superiore di Sanità, Roma; |

f)Nizozemsko: | Centraal Diergeneeskundig Instituut Afdeling, Rotterdam. |

10. Antigeny mohou být dodávány v koncentrovaném stavu za předpokladu, že na etiketě lahvičky je uveden faktor ředění.

11. Pro provedení séroaglutinace musí být připraveny pro každé sérum alespoň tři roztoky. Roztoky podezřelého séra se musí připravit takovým způsobem, aby se reakce na limit infekce odečítala na prostřední zkumavce. Je-li v této zkumavce pozitivní reakce, obsahuje podezřelé sérum alespoň 30 aglutinačních m.j. na mililitr.

B. Kroužkový test

12. Kroužkový test mléka musí být proveden u každé konve mléka z hospodářství.

13. Standardní antigen k provedení testu musí pocházet z některého z ústavů uvedených v bodu 9 písm. a) a f).

14. Antigen může být zbarven pouze hematoxylinem nebo tetrazoliem; přednostně by se měl používat hematoxylin.

15. Reakce musí být provedena ve zkumavkách o průměru 8 až 10 mm.

16. Reakce musí být provedena s 1 ml mléka, do kterého se přidá 0,05 ml jednoho ze zbarvených antigenů.

17. Směs mléka a antigenu musí být uložena v lázni o teplotě 37 °C po dobu alespoň 45 minut a nejdéle 60 minut.

18. Reakce musí být prováděna přibližně 18 hodin po nadojení a musí být vyhodnocena podle následujících kritérií:

a)negativní reakce: | mléko zbarvené, smetana nezbarvená; |

b)pozitivní reakce: | mléko a smetana mají stejné zbarvení, nebo je mléko nezbarvené a smetana zbarvená. |

19. Do vzorku se nesmí přidat formalín. Jediným produktem, který se může přidat, je chlorid rtuťnatý v roztoku 0,2 ‰, a v tom případě musí být poměr mezi množstvím mléka a roztokem chloridu rtuťnatého 10:1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA D

Analýza mléka

1. Analýza mléka musí být prováděna v úředních nebo v úředně schválených laboratořích.

2. Vzorky mléka musí být odebírány za těchto podmínek:

a) struky musí být nejprve dezinfikovány 70 % lihem;

b) zkumavky musí být při plnění nakloněny;

c) vzorky mléka musí být odebírány na začátku dojení, po odstříknutí z každého struku;

d) vzorky musí být odebrány z každé čtvrtě; mléko z těchto vzorků se nesmí smíchat dohromady;

e) každý vzorek musí obsahovat alespoň 10 ml mléka;

f) pokud je požadováno konzervační činidlo, musí se použít 0,5 % kyselina ortoboritá;

g) každá zkumavka musí být označena nálepkou s těmito údaji:

- číslem ušní známky nebo jakýmkoli jiným prostředkem identifikace zvířete,

- čtvrtí, ze které byl vzorek odebrán, dnem a hodinou odebrání;

h) vzorky musí být doprovázeny dokladem s těmito údaji:

- jménem a adresou úředního veterinárního lékaře,

- jménem a adresou majitele,

- identifikačními znaky zvířete,

- stupněm laktace.

3. Analýzu mléka lze provádět nejvýše 30 dní před nakládkou a musí vždy zahrnovat bakteriologický test a test WST (white side test) nebo CMT (california mastitis test). Výsledky těchto dvou testů musí být negativní s výjimkou těchto případů:

a) Je-li výsledek bakteriologického testu pozitivní i přes nepřítomnost charakteristických zánětlivých příznaků, avšak výsledek testu WST (nebo CMT) negativní, musí se provést po nejméně 10 dnech druhý bakteriologický test v rámci výše uvedené třicetidenní lhůty. Tento druhý test musí potvrdit, že:

aa) patogenní mikroorganismy zmizely;

bb) nebyla zjištěna přítomnost antibiotik.

Dále musí být potvrzena nepřítomnost zánětu dalším testem WST (nebo dalším CMT), který musí být negativní.

b) Je-li výsledek bakteriologického testu negativní, avšak výsledek testu WST (nebo CMT) pozitivní, musí být proveden kompletní cytologický test s negativním výsledkem.

4. Bakteriologický test musí zahrnovat:

a) očkování mléka v Petriho misce na krevní agar bovinních zvířat nebo ovcí;

b) očkování mléka v TKT nebo Edwardsově médiu.

Účelem bakteriologického testu je identifikovat všechny patogenní mikroorganismy a nesmí se omezovat pouze na detekci specifických patogenních streptokoků nebo stafylokoků. K tomuto účelu by měla být identifikace podezřelých kolonií získaných z očkování ve zmíněných mediích prováděna tradičními metodami bakteriologické diferenciace, jako je použití Chapmanova média pro identifikaci stafylokoků a různých selektivních médií pro detekci enterobakterií.

5. V případě potřeby detekuje kompletní cytologický test charakteristické příznaky zánětu bez ohledu na klinické příznaky.

Přítomnost příznaků zánětu je potvrzena, pokud počet leukocytů podle Breeda dosahuje 1 milion leukocytů v mililitru a poměr mononukleárních leukocytů k polynukleárním je menší než 0,5.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA E

Ohlašovací povinnosti podléhají následující choroby:

a) Choroby skotu:

vzteklina

tuberkulóza

brucelóza

slintavka a kulhavka

sněť slezinná

mor skotu

plicní nákaza skotu

b) Choroby prasat

vzteklina

brucelóza

sněť slezinná

slintavka a kulhavka

klasický a africký mor prasat

infekční paralýza prasat (těšínská choroba)

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA F

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------