23.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 315/11 |
USNESENÍ (1)
o výzvách, potenciálu a zahájení nové spolupráce v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů v rámci Východního partnerství
(2015/C 315/03)
PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ EURONEST,
— |
s ohledem na ustavující listinu Parlamentního shromáždění EURONEST ze dne 3. května 2011, |
— |
s ohledem na společné prohlášení ze summitu Východním partnerství, který se konal ve Vilniusu ve dnech 28.–29. listopadu 2013, |
— |
s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 24. října 2014 o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, |
— |
s ohledem na rozhodnutí konference Organizace spojených národů o změně klimatu, která se konala ve Varšavě ve dnech 11.–22. listopadu 2013, |
— |
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2014 k rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (2), |
— |
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. května 2013 k současným výzvám a možnostem obnovitelné energie na evropském trhu s energií (3), |
— |
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií (4), |
— |
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2012 o zahájení spolupráce s partnery za našimi hranicemi v oblasti energetické politiky: Strategický přístup k zabezpečeným, udržitelným a konkurenceschopným dodávkám energie (5), |
— |
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2014 o konferenci OSN o změně klimatu, která se konala v Limě, které vyzývá k závaznému cíli energetické účinnosti na úrovni 40 % v souladu s celkovým potenciálem pro nákladově efektivní zlepšení energetické účinnosti (6), |
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2014 s názvem „Energetická účinnost a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky“ (COM(2014)0520), |
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ (COM(2014)0015), |
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 s názvem „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112), |
— |
s ohledem na směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti, |
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, |
— |
s ohledem na vnitrostátní strategické dokumenty Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny týkající se energie na období do roku 2020 a do roku 2030, |
— |
s ohledem na stěžejní cíle a pracovní program Východního partnerství pro období 2014–2017: Platforma 3 – zabezpečení dodávek energie, |
— |
s ohledem na vytvoření partnerství východní Evropy pro energetickou účinnost a životní prostředí (E5P) v roce 2009, |
— |
s ohledem na výroční zprávu z roku 2013 Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům o činnosti Energetického společenství a na výroční zprávu o činnosti Energetického společenství v roce 2014 ze dne 24. září 2014, |
A. |
vzhledem k tomu, že celosvětová poptávka po energii neustále roste tempem srovnatelným s tempem, jakým roste počet obyvatel, lidská činnost a rozvoj technologií a vzhledem k tomu, že tato skutečnost vede k zostření celosvětového soupeření o zdroje fosilních paliv, což ohrožuje dodávky energie v nejchudších ekonomikách; |
B. |
vzhledem k tomu, že se objevují obavy v souvislosti se změnou klimatu, narůstající poptávkou po energii a nejistotou, která obestírá celosvětové trhy s ropou a zemním plynem a podněcuje producentské a spotřebitelské země k zamyšlení nad vypracováním vzájemně prospěšných strategií pro přeměnu odvětví energetiky na odvětví s nízkými emisemi a ke hledání nové rovnováhy mezi různými zdroji energie s cílem zajistit spolehlivé a bezpečné dodávky a snížit energetickou spotřebu; |
C. |
vzhledem k tomu, že se očekává, že spotřeba energie v oblasti východní Evropy bude růst vyšším tempem, než je průměr v EU, což odpovídá všeobecné tendenci, která doprovází hospodářský a sociální rozvoj této oblasti; vzhledem k tomu, že partnerské země východní Evropy mají trojnásobně vyšší nároky na energii než průměrný členský stát EU a jejich nevyužitý potenciál energetické účinnosti je nadále velmi vysoký; |
D. |
vzhledem k tomu, že je proto v ekonomickém, sociálním a environmentálním zájmu EU i partnerských zemí východní Evropy snižovat emise oxidu uhličitého produkované používáním fosilních paliv, vyvinout alternativní a nákladově účinné zdroje energie a zvyšovat energetickou účinnost; |
E. |
vzhledem k tomu, že regionální dialog ohledně energetické politiky v rámci Východního partnerství v posledních letech nabyl na intenzitě a zaměřuje se na sbližování trhů s energií, diverzifikaci dodávek energie a její přepravy a na rozvoj udržitelných zdrojů energie a infrastruktur, které jsou ve společném i regionálním zájmu; |
F. |
vzhledem k tomu, že konference Organizace spojených národů o změně klimatu, která se konala v listopadu 2013 ve Varšavě, představovala důležitý krok k tomu, aby v roce 2015 mohlo být dosaženo nové univerzální dohody o klimatu, která by se opírala zejména o politiky a opatření pro snižování emisí oxidu uhličitého z energetických systémů; |
G. |
vzhledem k tomu, že úspory energie a opatření ke zvýšení energetické účinnosti spolu s vyšším využíváním obnovitelných zdrojů by rovněž přispěly ke snížení vícerých forem energetické závislosti, včetně finanční, technologické nebo palivové závislosti odvětví jaderné energie a fosilních paliv, a ke snížení akvizic a vlastnictví strategické energetické infrastruktury a investic do energetických projektů ze strany nespolehlivých třetích stran v EU a partnerských zemí východní Evropy; |
H. |
vzhledem k tomu, že narůstající podíl obnovitelných zdrojů může vést k podstatným úsporám nákladů, jak je patrné z výdajů EU na vnější dodávky energie v posledních letech (snížení o 30 miliard EUR v roce 2012); |
I. |
vzhledem k tomu, že ubohý stav odvětví bytové výstavby a zastaralé energetické přenosové a distribuční sítě představují vážné výzvy pro energetickou účinnost a úspory energie v mnoha zemích EU a východoevropských partnerských zemích; |
J. |
vzhledem k tomu, že EU přijala rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, v němž stanovila soubor cílů, zejména za účelem snížení emisí skleníkových plynů o 40 % oproti úrovním z 90. let minulého století, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energií spotřebovaných v EU na 27 % a zvýšení energetické účinnosti nejméně o 27 % v souladu s předpoklady očekávanými do roku 2030; |
K. |
vzhledem k tomu, že odpovědnost za plné uplatňování stávajícího a druhého energetického balíčku a následných předpisů EU v oblasti energetické účinnosti nesou všechny členské státy EU a že totéž, pokud jde o provádění právních předpisů, platí pro partnerské země východní Evropy; vzhledem k tomu, že absence správného a včasného provádění právních předpisů může ohrozit bezpečnost jednotlivých členských států EU nebo EU a jejích partnerských východoevropských zemí jako celku; |
L. |
vzhledem k tomu, že EU v roce 2009 přijala směrnici o obnovitelných zdrojích energie, která stanoví povinné vnitrostátní cíle, jichž má být dosaženo podporou využívání obnovitelných zdrojů energie; vzhledem k tomu, že EU dále v roce 2012 přijala směrnici o energetické účinnosti, podle níž musejí členské státy plnit závazná opatření ve prospěch úspory energií, zejména pak povinnost zrenovovat každoročně 3 % vládních budov, a podle níž mají energetické společnosti povinnost snižovat spotřebu energie na úrovni spotřebitelů; |
M. |
vzhledem k tomu, že východoevropské partnerské země začaly přijímat a provádět politický a právní rámec pro obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost, a to i prostřednictvím smluvních vztahů některých těchto zemí, které jsou dány Smlouvou o Energetickém společenství; vzhledem k tomu, že jejich úsilí ovšem ztěžuje nedostatečná kontrola a technická kapacita a nedostatek investic a nástrojů na jejich provádění; |
N. |
vzhledem k tomu, že Arménie, Gruzie a Moldavsko se v roce 2013 staly členy partnerství východní Evropy pro energetickou účinnost a životní prostředí (E5P), které bylo prvně vytvořeno s Ukrajinou, a jehož cílem je prosazovat energetickou účinnost a investice do životního prostředí v zemích Východního partnerství; |
O. |
vzhledem k tomu, že ačkoli měla celosvětová hospodářská krize negativní dopad na investice do energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie, mezinárodní finanční instituce zastávají i nadále významnou úlohu, která spočívá v poskytování vnitrostátních finančních prostředků a půjček určených pro investice do udržitelného využívání energie a rozvoje obnovitelných zdrojů; |
P. |
vzhledem k tomu, že země EU a východoevropské partnerské země musejí v rámci utváření vhodných politik, které průmyslovým podnikům ukládají povinnost plnit požadavek účinného využívání energie, a v rámci rozvoje obnovitelných zdrojů a jejich začleňování mezi ostatní zdroje energie uvnitř státu zohledňovat celkovou konkurenceschopnost svých ekonomik a odvětví energetiky; |
Q. |
vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko se v roce 2011 staly členy Energetického společenství, a vznikla jim tudíž povinnost provést mimo jiné směrnici o energetické náročnosti budov (do 30. září 2012), směrnici o energetických štítcích (do konce roku 2011), směrnici o veřejných službách (do konce roku 2011) a směrnici o energiích z obnovitelných zdrojů (do konce roku 2013); vzhledem k tomu, že Gruzie vede jednání s cílem stát se plnoprávným členem Energetického společenství v roce 2015; |
Dosažení pokroku a výsledků v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti
1. |
sdílí názor účastníků summitu Východního partnerství ve Vilniusu, že je strategicky významné a nezbytné uplatňovat užší spolupráci v oblasti životního prostředí a změny klimatu, neboť přijímání opatření v této oblasti má prvořadý význam; vítá skutečnost, že účastníci summitu se zapojily do přípravy nové všeobecné dohody o klimatu, která má být přijata na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2015 v Paříži; zdůrazňuje společný zájem na posilování dvoustranné a vícestranné spolupráce s Východním partnerstvím v oblasti energetiky s cílem dosáhnout cílů politiky v oblasti klimatu; |
2. |
vítá pokrok, jehož bylo dosaženo na summitu ve Vilniusu, a vyzývá účastníky summitu, který se má konat v květnu 2015 v Rize, aby přijali další kroky vedoucí ke spolupráci v oblasti energetiky v rámci Východního partnerství; vyjadřuje politování nad skutečností, že Ruská Federace využila v určitých případech dvoustranný obchod s energií jako nástroj politického nátlaku; zdůrazňuje, že další rozvoj spolupráce mezi EU a jejími partnery je nezbytný k posílení vzájemné energetické bezpečnosti a k získání větší nezávislosti a odolnosti vůči vnějšímu tlaku; |
3. |
zdůrazňuje, že v zájmu přiblížení se energetickým systémům s nízkými emisemi, snižování rizik souvisejících se změnou klimatu a prosazování bezpečné, udržitelné a cenově dostupné energie ve prospěch našich ekonomik a občanů, je důležité přikládat vysokou politickou prioritu dosahování pokroku v oblasti rozvoje obnovitelné energie a energetické účinnosti; |
4. |
zdůrazňuje, že současné stárnoucí infrastruktury, chybějící propojení a vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů při výrobě energie a její spotřebě poukazují na skutečnost, že je nezbytné ve velkém měřítku investovat do rozvoje odpovídající infrastruktury pro přenos a skladování elektrické energie; vyzývá EU a východoevropské partnerské země, aby posílily regionální spolupráci a podpořily modernizaci energetických rozvodných sítí, a to zejména tím, že budou rozvíjet a prosazovat „inteligentní rozvodné sítě“ a výstavbu nových propojovacích a přeshraničních infrastruktur; zdůrazňuje, že tyto investice je třeba doplňovat o opatření vedoucí ke změnám chování, úsporám energie a silné podpoře spotřebitelů, která budou zdůrazňovat výhody přechodu z fosilních paliv na obnovitelnou energii, zejména v oblasti vytápění; zdůrazňuje rovněž, že na podporu fungování inteligentní sítě je důležité rozvíjet páteřní síť internetu a zajistit také kybernetickou bezpečnost kritických infrastruktur; |
5. |
konstatuje, že některé obnovitelné zdroje energie jsou intermitentní a domnívá se v této souvislosti, že čím jsou elektrické sítě všudypřítomnější, tím mohou být využívány geograficky vzdálenější zdroje energie, a tudíž může být dosaženo rovnováhy, pokud jde o výrobu či nedostupnost zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů; |
6. |
zdůrazňuje úlohu energetické účinnosti budov a význam renovací budov náročných na energii v rámci partnerství s EU, jehož cílem je maximalizovat jejich energetickou účinnost; |
7. |
domnívá se, že rozvoj obnovitelné energie by měl být doprovázen podporou skladovacích kapacit a flexibilní záložní kapacity, a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí účinná opatření v oblasti energetické účinnosti, která by zajistila dodávky elektrické energie v době špičkového zatížení; pobízí EU a východoevropské partnerské země, aby podporovaly a usnadňovaly zakládání nových partnerství k zajištění přenosu technologií v oblastech řízení poptávky, inteligentních sítí a technologií skladování energie; vyzývá k lepší spolupráci mezi EU a jejími partnerskými zeměmi v jejich společném úsilí o odrážení různorodých útoků na kritické infrastruktury; |
8. |
zdůrazňuje problémy postihující venkovské komunity ve východoevropských partnerských zemích, které souvisejí s plynofikací, neboť tyto komunity jsou v současné době stále závislé na přírodních zdrojích, jež poskytují lesy, což vede k masivnímu odlesňování a poškozování lesů, které je odpovědné za jednu pětinu veškerých emisí produkovaných lidskou činností; |
9. |
doporučuje, aby EU a její východoevropské partnerské země posilovaly a testovaly místní a decentralizovanou výrobu obnovitelné energie a distribuční sítě, čímž by se vytvořil odolnější, vyváženější a demokratičtější energetický systém, zlepšila by se energetická bezpečnost, naskytly by se obchodní příležitosti a pokryly by se potřeby místních komunit a trhů; |
10. |
vyzývá členské státy EU a jejich partnery, aby zvýšily kapacitu, pokud jde o spolupráci v oblasti vyhledávání alternativních zdrojů se soukromými investory, kteří mají zájem o těžbu břidličného plynu, což by přineslo obrovskou výhodu, která by zemím, jež jsou závislé na dovozu energie, umožnila lépe odolávat vnějšímu politickému tlaku; |
11. |
zdůrazňuje, že potenciál energetických úspor se dotýká všech odvětví ekonomiky, včetně průmyslu, zemědělství, stavebnictví (zejména, pokud jde o vysokou náročnost obytných budov na energii), dopravy a služeb; je přesvědčen o tom, že pokrok směrem k energetické účinnosti se musí opírat o rozhodnutí týkající se účinného provádění rozumně podložených opatření ze strany různých zainteresovaných stran, od politických činitelů až po výrobce energie a samotné spotřebitele; |
12. |
zdůrazňuje, že přechod k energeticky účinnějšímu hospodářství by měl urychlit také šíření inovativních technologických řešení a zlepšit konkurenceschopnost průmyslu, podpořit hospodářský růst a vytvářet kvalitní pracovní místa v řadě odvětví, jež souvisejí s energetickou účinností; |
13. |
zdůrazňuje, že politiky v oblasti energetické účinnosti by se měly zakládat na podrobné analýze využívání energií, trhů a technologií a na identifikaci odvětví a příležitostí, kde mohou opatření případně přinést největší pokrok; vyzývá v této souvislosti členské státy EU a východoevropské partnerské země, aby utvářely politiky týkající se energetické účinnosti, které se budou zaměřovat přednostně na odstraňování překážek, jež brání investicím do energetické účinnosti, postupné zavádění a provádění výkonnostních norem ve všech odvětvích náročných na energie, včetně průmyslu, na zvyšování daní u energeticky nejnáročnějších produktů a zařízení, pokud existují alternativy méně náročné na energie, a na vytváření takových modelů financování, které budou dostupné pro soukromé domácnosti; |
14. |
zdůrazňuje, že je důležité dokončit projekty dálkového vytápění ve východoevropských partnerských zemích a zajistit, aby každý projekt týkající se rekonstrukce či výstavby upřednostňoval energetickou účinnost; |
Zajištění správných rámcových podmínek pro udržitelný rozvoj obnovitelné energie a podporu energetické účinnosti
15. |
podporuje cíle, které spočívají ve zvýšení povědomí veřejnosti ve východoevropských partnerských zemích o obnovitelné energii, a uznává, že obchodní komunita v těchto zemích v současné době postrádá znalosti o výrobě obnovitelné energie a možnostech účasti v investičních projektech; zdůrazňuje úlohu mezinárodních finančních institucí, pokud jde o poskytování finančních prostředků a půjček využívajících pákového efektu za účelem investic do udržitelného využívání energie a na rozvoj obnovitelných zdrojů; |
16. |
podporuje cíle pracovního programu platformy Východního partnerství pro energetickou bezpečnost na období 2014–2017 a zejména cíl dosáhnout intenzivnější spolupráce v oblasti provádění právních předpisů o energetické účinnosti a obnovitelné energii a v oblasti podpory investic; |
17. |
zdůrazňuje, že regulační rámce pro obnovitelné energie a energetickou účinnost mají značný význam, neboť na rozhodnutí o investicích do těchto oblastí mají z velké části vliv správní povolení; doporučuje, aby vlády členských států EU a východoevropských partnerských zemí zajistily transparentnost, soudržnost a kontinuitu při utváření právních, finančních a regulatorních rámců s cílem posílit důvěru investorů a sdílet znalosti v oblasti regulací a osvědčené postupy; zdůrazňuje, že Komise by měla být opatrná a měla by zajistit, aby investice do energetiky a politická rozhodnutí v žádném členském státě EU neoslabili energetickou bezpečnost v dalších členských státech či východoevropských partnerských zemích; |
18. |
vyzývá Komisi, aby provedla revizi směrnice o energetické účinnosti s cílem prodloužit systém závazků v oblasti energetické účinnosti na období po roce 2020 a navrhnout revidovanou směrnici s cíli do roku 2030 ke konečnému přijetí Energetickým společenstvím; |
19. |
podporuje sbližování právních předpisů východoevropských partnerských zemí s právními předpisy a standardy týkajícími se obnovitelné energie a energetické účinnosti, jež přijala EU, zejména v rámci Energetického společenství, a podporuje provádění souvisejících vnitrostátních strategií a akčních plánů; zdůrazňuje v této souvislosti význam právních předpisů, které rozšiřují přístup na domácí trhy s obnovitelnou energií zahraničním investorům a usnadňují obchod s energií mezi národními a místními subjekty; zdůrazňuje, že domácí a zahraniční investoři by měli mít nárok na stejné zacházení, pokud jde o přístup na trhy s obnovitelnou energií; očekává návrhy právních předpisů, jež povedou k dalšímu růstu domácích zdrojů obnovitelné energie a výroby energie z obnovitelných zdrojů po roce 2020; vítá skutečnost, že východoevropské partnerské země, které přijaly vnitrostátní programy pro energetickou účinnost, stanovily číselně vyjádřené cíle, zejména pokud jde o snížení energetické náročnosti, snížení emisí oxidu uhličitého a tepelných ztrát v odvětví bydlení; zdůrazňuje, že cíle energetické účinnosti, které nebyly splněny, by měly být periodicky revidovány a měly by být zaváděny nové strategie, aby se zajistilo, že budou dosaženy jak v EU, tak v partnerských zemích; |
20. |
zastává názor, že pro obnovitelnou energii jsou zapotřebí ucelenější systémy podpory, má-li být účinným způsobem vybudována obnovitelná kapacita, zejména pak pro inovativní technologie v odvětví solární a větrné energie a odvětví biomasy, ale že by tyto technologie neměly vést k nadměrným dotacím a v případě, že jsou již starší, měly by být vyřazeny; |
21. |
zdůrazňuje úlohu, kterou může odvětví dopravy zastávat při snižování emisí tím, že začlení cíle v oblasti obnovitelné energie do pracovních programů veřejné dopravy; |
22. |
pobízí EU a východoevropské partnerské země, aby zavedly nové modely financování na podporu obnovitelných zdrojů a úspory energie, které by tolik nespoléhaly na financování z veřejných a soukromých zdrojů; |
23. |
žádá, aby byly pro jednotlivé země vypracovány hodnotící studie spotřeby energie, aby mohla být zavedena strategie pro optimalizaci investic, která by zvýšila účinnost a snížila z dlouhodobého hlediska náklady a závislost na dovozu; naléhavě žádá zvýšení soukromých a veřejných investic do rekonstrukcí obytných budov v EU a jejích partnerských zemích, které jsou náročné na energii; |
24. |
připomíná své doporučení, aby členské státy EU a východoevropské partnerské země usnadnily vytvoření preferenčního přístupu k obchodu s energií z obnovitelných zdrojů, tj. na základě mechanismů a podmínek, jež poskytuje směrnice 2009/28/ES; |
25. |
vítá skutečnost, že Ukrajina v rámci provedené směrnice o obnovitelných zdrojích energie téměř zdvojnásobila podíl obnovitelných zdrojů energie ve své konečné spotřebě z 2,99 % v roce 2012 na 3,96 % v roce 2013; |
Podpora společných přístupů k tvorbě politiky a posílení vícestranné spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v rámci Východoevropského partnerství
26. |
zdůrazňuje, že zatímco politické cíle v oblasti energetiky byly stanoveny a jsou koordinovány na úrovni EU, na členských státech EU je, aby si zvolily vhodné strategie v závislosti na struktuře svých vnitřních trhů s energií; doporučuje, aby se členské státy EU a východoevropské partnerské země zapojily do dalších výměn a spolupráce v oblasti výzkumu a formování politik zaměřených na obnovitelné zdroje a energetickou účinnost a aby současně řešily problém energetické chudoby, a to se zvláštním důrazem na zranitelné domácnosti s nízkými příjmy, které si nemohou sami dovolit investovat do projektů týkajících se energetické účinnosti a modernizace a které by byly zvýšením cen energií postiženy nejvíce, a aby jim tudíž poskytly informace a na míru řešené mechanismy financování, které by jim umožnily snížit spotřebu energie, diverzifikovat energetické zdroje a vybudovat energetickou nezávislost na úrovni domácnosti; |
27. |
zdůrazňuje zájem vytvořit otevřený a integrovaný trh s energií mezi EU a jejími východoevropskými partnerskými zeměmi, který by mohl podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie díky tomu, že by poskytoval více příležitostí k obchodu a investicím; doporučuje, aby se EU a východoevropské partnerské země zapojily do rozvoje regionálního obchodu s elektrickou energií z obnovitelných zdrojů v rámci nových dohod; |
28. |
vítá záměr Komise vypracovat pokyny upravující obchod s obnovitelnými zdroji energie na evropské úrovni a doporučuje, aby byl plně zohledněn obchodní potenciál EU s jejími východoevropskými partnerskými zeměmi; |
29. |
vítá podporu ze strany programu INOGATE, včetně iniciativy pro úsporu energie ve stavebnictví (ESIB), kterou tento program poskytl východoevropským partnerským zemím; je přesvědčen o tom, že program INOGATE by měl být v budoucnu proveden na základě smluvních dohod a závazků k provedení změn politik, a to tak aby přesně odpovídal potřebám jednotlivých partnerských zemí; |
30. |
oceňuje výsledky unijní iniciativy Pakt starostů a primátorů, která sdružuje městské rady ve snaze snížit emise oxidu uhličitého pomocí opatření zaměřených na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie; vyzývá EU, aby tuto iniciativu posílila a doporučila ji dalším obcím, zejména ve východoevropských partnerských zemích; doporučuje, aby tato iniciativa zahrnovala nasazení dalšího úsilí o podporu zásad energetické účinnosti a změnu spotřebitelské mentality, zejména prostřednictvím osvětových kampaní; |
31. |
uznává hodnotu partnerství východní Evropy pro energetickou účinnost a životní prostředí (E5P) jako fondu sdružujícího více dárců, který spravuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj a jehož cílem je podpořit investice do energetické účinnosti a snížení emisí oxidu uhličitého ve východoevropských partnerských zemích; vítá skutečnost, že Arménie, Gruzie a Moldavsko se v říjnu 2013 rozhodly připojit k aktivitám fondu E5P jako jeho přispěvatelé i příjemci a poznamenává, že fond E5P působí úspěšně na Ukrajině již od roku 2009; vybízí Ázerbájdžán a Bělorusko, aby se také staly členskými zeměmi E5P a přidaly se k jeho dárcovské komunitě, což jim umožní zintenzívnit úsilí o zvýšení energetické účinnosti; |
32. |
vybízí EU, aby lépe využívala investiční nástroj sousedství a spolufinancovala investice do opatření v oblasti energetické účinnosti a projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a aby mimo jiné budovala na zkušenostech získaných při provádění projektů v oblasti energetické účinnosti v souladu s investičním rámcem pro západní Balkán; |
33. |
zdůrazňuje, že je nezbytné rozvíjet vzdělání v akademických oblastech týkajících se obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti jakožto významných vektorů inovací; doporučuje, aby EU vypracovala v souladu s evropským nástrojem sousedství na období 2014–2020 podpůrné programy, které umožní univerzitám a vysokým školám technického zaměření v EU a východoevropských partnerských zemích rozvíjet užší spolupráci a výměny studentů doktorandského a magisterského studia v oblasti energetického inženýrství a ekonomiky; |
34. |
vítá priority programu inteligentní energie EU a rámcového programu pro výzkum a inovace (Horizont 2020); vyzývá EU, aby svůj program inteligentní energie – Evropa zpřístupnila východoevropským partnerským zemím a aby přijala opatření, která usnadní jejich zapojení, s cílem uplatňovat výměnu osvědčených postupů, rozvíjet nové technologie a podporovat inovace v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti; |
35. |
pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení předsedovi Evropského parlamentu, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států EU a zemí Východního partnerství. |
(1) Přijato dne 17. března 2015 v Jerevanu, Arménie.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0094.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0201.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0088.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2012)0238.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2014)0063.