23.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 315/1


USNESENÍ (1)

o vytvoření silnějšího partnerství mezi EU a východoevropskými partnerskými zeměmi prostřednictvím evropského nástroje sousedství v období 2014–2020

(2015/C 315/01)

PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ EURONEST,

s ohledem na ustavující listinu Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. května 2011,

s ohledem na společné prohlášení ze summitu Východním partnerství, který se konal ve Vilniusu ve dnech 28.–29. listopadu 2013,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 o hodnocení vztahů EU se zeměmi Východního partnerství a o stanovení priorit v této oblasti (2),

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 20. března 2013 nazvané „Evropská politiky sousedství: směrem k posílení partnerství“,

s ohledem na legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2013 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (3),

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2013 s názvem „Evropská politika sousedství, směrem k posílení partnerství – postoj Evropského parlamentu ke zprávám o pokroku za rok 2012“ (4),

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu o přezkumu evropské politiky sousedství a jejím východním rozměru a na usnesení o Arménské republice, o Ázerbájdžánské republice, o Běloruské republice, o Gruzii, o Moldavské republice a o Ukrajině,

s ohledem na společné prohlášení Evropské unie a Arménské republiky schválené dne 29. listopadu 2013 ve Vilniusu místopředsedkyní Komise/vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a arménským ministrem pro bezpečnostní a zahraniční politiku Edwardem Nalbandianem,

A.

vzhledem k tomu, že Východní partnerství bylo zavedeno v roce 2009 jako společné úsilí Evropské unie a jejích východoevropských partnerů s cílem urychlit jejich politické přidružení a hospodářskou integraci na základě společných zájmů, závazků, společné odpovědnosti a sounáležitosti;

B.

vzhledem k tomu, že státy, které se na Východním partnerství podílejí, přijaly společný závazek základních hodnot, demokracie, dodržování lidských práv, právního státu, řádné správy věcí veřejných a zásad tržního hospodářství a udržitelného rozvoje;

C.

vzhledem k tomu, že během summitu Východního partnerství, který se konal v listopadu roku 2013 ve Vilniusu, bylo dosaženo mnoha výsledků, dohod a pokroku směrem k užším vztahům, ale zároveň ho poznamenala rozhodnutí některých partnerských zemí neuzavřít dohody o přidružení, a to i přes úspěšné ukončení vyjednávání;

D.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí tehdejšího ukrajinského prezidenta na summitu ve Vilniusu spustilo masové protesty na náměstí Majdan, po nichž v roce 2014 následoval dramatický sled událostí a jež v únoru vedly ke smrti stovek Ukrajinců, k nezákonné anexi Krymu Ruskem v březnu a od jara pak k vypuknutí a vystupňování nového konfliktu ve východní části Ukrajiny za přímé vojenské účasti Ruské federace a její podpory jednotkám separatistů, což mělo za následek přes 6 000 obětí;

E.

vzhledem k tomu, že EU na jedné straně a Gruzie, Moldávie a Ukrajina na straně druhé podepsaly a následně ratifikovaly bilaterální dohody o přidružení, včetně prohloubených a komplexních zón volného obchodu, a to navzdory přímému politickému, vojenskému a hospodářskému tlaku ze strany Ruské federace;

F.

vzhledem k tomu, že EU a Bělorusko zahájily jednání o zjednodušení vízového režimu a o dohodách o zpětném přebírání osob, čímž umožnily podporu mezilidských kontaktů; vzhledem k tomu, že obnovení politického a hospodářského dialogu mezi EU a Běloruskem bude nicméně záviset na bezpodmínečném propuštění všech zbývajících běloruských politických vězňů a plné rehabilitaci jejich politických a občanských práv;

G.

vzhledem k tomu, že partnerské země kromě Běloruska se potýkají se separatismem a územními spory, a to buď s přímým zapojením Ruska, nebo s jeho významným vlivem;

H.

vzhledem k tomu, že na území Gruzie a Moldávie vznikly nezákonné separatistické režimy; vzhledem k tomu, že Krymský poloostrov na Ukrajině byl anektován Ruskem a nadále pokračují ozbrojené střety mezi separatisty a oficiálními jednotkami Kyjeva v jihovýchodní Ukrajině;

I.

vzhledem k tomu, že pro partnerské země a jejich ekonomiky je klíčový přístup k trhu EU stejně jako k trhům sousedních euroasijských zemí, a zejména Ruska; vzhledem k tomu, že některá průmyslová odvětví partnerských zemí stále závisejí na výrobních řetězcích zděděných po bývalém Sovětském svazu, a že jsou tedy ekonomicky propojené s Ruskou federací; vzhledem k tomu, že na rozšíření celní unie mezi Ruskou federací, Kazachstánem a Běloruskem na další partnerské země a na Euroasijskou hospodářskou unii by se nemělo pohlížet jako na projekty konkurující hospodářskému aspektu Východního partnerství, a to za předpokladu, že si partnerské země mohou samy svobodně zvolit, do které z organizací vstoupí; vzhledem k tomu, že by mělo být vyvinuto úsilí o zlepšení spolupráce a o kompatibilitu obou hospodářských prostorů, aby mohly země Východního partnerství plně těžit z jejich potenciálu;

J.

vzhledem k tomu, že v dubnu a červenci roku 2014 EU zavedla restriktivní opatření proti Rusku a posílila je v září téhož roku s cílem podpořit změnu směřování ruských avanturistických agresivních kroků, které narušují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a destabilizují její východní oblast;

K.

vzhledem k tomu, že v srpnu roku 2014 Rusko v odvetě za restriktivní opatření ze strany EU i za podepsání dohod o přidružení rozhodlo o uvalení embarga na zemědělské a potravinářské produkty z EU a dalších západních zemí a některých partnerských zemí;

L.

vzhledem k tomu, že rok 2014 byl prvním rokem obnoveného programového a finančního rámce pro provádění evropské politiky sousedství EU a jejího specifického východního rozměru do roku 2020;

Navázat na první úspěchy Východního partnerství a otevřít tak nové vyhlídky pro období 2014–2020

1.

zdůrazňuje, že od svého počátku v roce 2009 přineslo Východní partnerství řadu konkrétních a hmatatelných výsledků, které jsou vzájemně prospěšné pro společnost v EU i partnerských zemích a daly vzniknout celé škále dohod na různých úrovních politické, hospodářské a kulturní spolupráce, jež mají široký potenciál pro zlepšení, dostane-li se jim dostatečné podpory od všech zúčastněných stran;

2.

vítá skutečnost, že účastníci summitu ve Vilniusu znovu potvrdili své počáteční závazky k zásadám Východního partnerství, tj. zejména právní stát, dodržování lidských práv a základních svobod a demokracie; zdůrazňuje, že tyto zásady musejí být respektovány;

3.

sdílí názor účastníků summitu ve Vilniusu, že každá partnerská strana by měla svobodně vykonávat svoji svrchovanou volbu, pokud jde o rozsah ambicí a cíle, jichž chce dosáhnout ve svém vztahu s EU a v rámci Východního partnerství, a to v souladu se zásadou diferenciace; připomíná v tomto ohledu, že Východní partnerství je dobrovolný projekt, který respektuje svrchovanou volbu zúčastněných států a posiluje jejich vztahy, a že by tak mělo být prospěšné jak pro tyto státy, tak pro celou Evropu ve smyslu stability a prosperity;

4.

vítá podepsání dohod o přidružení včetně prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou, Moldávií a Gruzií; vyzývá k okamžité ratifikaci těchto dohod členskými státy EU; zdůrazňuje význam provádění všech částí dohod a přijímání příslušných reforem v dotčených oblastech s cílem zabránit sociálnímu a environmentálnímu dumpingu; vyzývá všechny strany, aby pokračovaly v reformách v souladu s asociačním programem, a vyzývá Evropskou komisi a členské státy EU, aby byly nápomocny při zavádění těchto reforem; vybízí členské státy EU, aby sdílely své bohaté zkušenosti v procesu zavádění demokratických režimů a reforem založených na dodržování základních hodnot a právním státu, a to zejména ty členské státy, které mohou čerpat jak ze své zkušenosti s integrací do EU, tak z blízkých vztahů s partnerskými zeměmi; vyzývá vlády partnerských zemí, které ratifikovaly dohody s EU o přidružení včetně prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu, aby pořádaly veřejné diskuze a informační kampaně, a to i na místní úrovni, s aktivním zapojením organizací občanské společnosti, včetně národních platforem Fóra občanské společnosti, jelikož detailní porozumění obsahu a dopadu dohod je klíčové pro jejich úspěch;

5.

odsuzuje přímou i nepřímou vojenskou agresi Ruska ve východní Ukrajině a nezákonnou anexi Krymu v reakci na svrchovanou volbu Ukrajiny posunout se dále na své evropské cestě; vyzývá Ruskou federaci, aby respektovala mezinárodně uznanou svrchovanost Ukrajiny, stáhla své jednotky, přestala podporovat separatisty ve východní Ukrajině a dodržovala četné mezinárodní, multilaterální a bilaterální smlouvy, včetně Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu a Budapešťského memoranda z roku 1994, které požadují diplomatické řešení všech krizí a vyvarování se všem podobám ozbrojené agrese či intervence v jiných státech; vyzývá Rusko k ukončení informační války zaměřené na vyvolávání etnické nenávisti mezi Rusy a Ukrajinci; žádá plnou spolupráci všech zúčastněných stran na vyšetřování sestřelení letu MH17 a zdůrazňuje, že viníci musí být pohnáni k spravedlnosti; dále odsuzuje obchodní restrikce Ruska uvalené na EU a několik partnerských zemí; podporuje restriktivní opatření EU proti Rusku a požaduje, aby byly zachovány tak dlouho, dokud Rusko nezačne dodržovat dohody z Minsku nebo nezaujme konstruktivní stanovisko, pokud jde o mírové vyřešení konfliktu ve východní Ukrajině; odsuzuje nezákonné, neústavní a protiprávní volby uspořádané na územích ovládaných separatisty v Doněcku a Luhansku, které Rusko uznalo, protože představují hrozbu pro jednotu Ukrajiny a brání mírovému procesu; naléhavě žádá ruské úřady, aby okamžitě propustily Naděždu Savčenkovou, která byla unesena a je nezákonně zadržována v Rusku;

6.

odsuzuje podepsání dohody mezi Ruskou federací a Abcházií ze dne 24. listopadu 2014 o spojenectví a strategickém partnerství a také ruský záměr podepsat smlouvu o užším vztahu s odtrženým regionem Cchinvali v roce 2015; zdůrazňuje, že tyto činy představují závažné ohrožení stability a bezpečnosti v oblasti, přinášejí závažná rizika, která ovlivňují snahy o normalizaci vztahů mezi Gruzií a Ruskou federací, a podrývají ženevské mezinárodní diskuze; vyzývá Ruskou federaci, aby respektovala základní principy mezinárodního práva a územní celistvost Gruzie a plnila dohodu o příměří mezi Gruzií a Ruskem z roku 2008;

7.

zdůrazňuje, že EU je zodpovědná za jasné stanovení vyhlídek, které chce nabídnout v reakci na ambice a evropskou perspektivu partnerských zemí; odsuzuje skutečnost, že Rusko na tyto ambice a na Východní partnerství doposud pohlíží jako na ohrožení svého geopolitického vlivu; konstatuje, že celní unie a smlouva o Eurasijské hospodářské unii, která vstoupila v platnost v lednu roku 2015, s sebou přinášejí projekt ekonomické integrace mezi jejich členy, což není kompatibilní s dohodami o přidružení a jejich obchodními složkami (prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu); vyzývá Ruskou federaci, aby upustila od ekonomického tlaku a hrozeb týkajících se bezpečnosti a dodávek energií a aby respektovala právo svých sousedů svobodně si zvolit politickou a ekonomickou budoucnost; znovu připomíná svou výzvu Ruské federaci, aby dosáhla mírového řešení sporů u jednacího stolu;

8.

má za to, že vytvoření celní unie a uzavření smlouvy o Eurasijské hospodářské unii, které se inspirovaly ideály Evropské unie a vstoupily v platnost v lednu roku 2015, nemohou mít na zúčastněné země jiný než pozitivní vliv, a to za předpokladu, že Ruská federace ustoupí od nátlaku na země, aby se připojily, prostřednictvím ekonomického tlaku a hrozeb týkajících se bezpečnosti a dodávek energií, a umožní svým sousedům svobodně si zvolit svoji politickou a ekonomickou budoucnost; konstatuje, že nové struktury nejsou kompatibilní s dohodami o přidružení a prohloubenými a komplexními dohodami o volném obchodu, a zdůrazňuje potřebu nalézt do budoucnosti linie spolupráce a komunikace, protože tak či tak bude nutné zajistit obchod a dobré vztahy mezi zeměmi na obou stranách;

9.

poukazuje na potenciál evropského nástroje sousedství jakožto pobídky pro větší spolupráci se zeměmi, které dosud s EU nepodepsaly dohody o přidružení, a vyzývá k obnovenému úsilí o jejich oslovení;

10.

domnívá se, že summit Východního partnerství, který se má konat v květnu 2015 v Rize, by měl přinést posílení Východního partnerství prostřednictvím silnějších politických a ekonomických vazeb mezi EU a partnerskými zeměmi a prohloubenými a lepšími bilaterálními i multilaterálními vztahy mezi všemi partnery navzájem; vyzývá EU a partnerské země, aby byly nadále soudržné ve sledování původní vize Východního partnerství a zaměřily se přitom na provádění reforem, které přinesou změny ve společnosti dotčených zemí a posílí vazby mezi jejich obyvateli;

11.

za klíčové prioritní oblasti, kterým by EU a její partneři měli během summitu v Rize věnovat zvýšené úsilí a zajistit výsledky, považuje politické přidružení, demokratické reformy, lidská práva a základní svobody, posílení veřejné institucionální kapacity a nezávislosti soudnictví, boj proti korupci, posílení energetické bezpečnosti a mezilidské kontakty a spolupráci na vzdělávání;

12.

vyzývá EU, aby neprodleně zavedla bezvízové režimy pro krátkodobé cesty s těmi partnerskými zeměmi, které se zavázaly k plánům na uvolnění vízového režimu a tyto plány dokončily, za předpokladu, že budou splněny podmínky; zdůrazňuje význam zavedení plánů na uvolnění vízového režimu s těmi partnerskými zeměmi, které zaznamenaly pokrok při provádění dohod s EU o zjednodušení vízového režimu a zpětném přebírání osob; zdůrazňuje význam spolupráce na vízových režimech a partnerstvích v oblasti mobility, protože představují vektor ke sbližování společností a mezi občany šíří pocit přináležitosti ke stejným hodnotám;

13.

zdůrazňuje, že užší vztahy mezi EU a partnerskými zeměmi budou podmínkou pro hmatatelné výsledky demokratických reforem a kvalitu právního státu a také pro pozitivní vývoj v řízení státních institucí a v oblastech politického života i soudnictví; konstatuje v tomto ohledu, že v některých zemích se vyskytují odsouzeníhodné konfrontační tendence mezi vládnoucí stranou a opozicí; naléhavě vyzývá vlády, aby se zdržely politických odvet a selektivní spravedlnosti a neprodleně řešily konkrétní obavy, které vyjádřily Evropský parlament, Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODHIR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a další mezinárodní instituce;

14.

doporučuje, aby EU a partnerské země v programech, které společně vytvářejí a provádějí, vyvinuly strategičtější přístup zaměřený na výsledky; má za to, že právě během ministerských setkání by se mělo diskutovat o strategiích odvětvové spolupráce a že platformy Východního partnerství a jejich panely odborníků by měly tyto strategie aktivněji předkládat, navrhovat a přezkoumávat;

15.

zdůrazňuje, že v rámci Východního partnerství je důležité zintenzívnit programy spolupráce a systémy výměn zaměřené na mladé lidi, studenty, vědce a výzkumné pracovníky; s uspokojením konstatuje, že nové programy EU v těchto oblastech, zejména program Erasmus+ a akce „Marie Skłodowska-Curie“ v rámci rámcového programu pro výzkum Horizont 2020 nabízejí více příležitostí pro posílení mobility výzkumných pracovníků a stipendií pro mladé lidi v partnerských zemích; vítá úspěchy prvních setkání programu Euronest Scola a fóra Východního partnerství Young Leaders Forum, která se konala v roce 2013 a 2014, a doporučuje, aby se setkání tohoto typu pořádala pravidelně; dále podporuje zavádění společných grantových programů na kulturní rozvoj a společných kulturních událostí a také navrhuje, že by měla měsíčně vycházet brožura v angličtině a jazycích partnerských zemí, která by přímo informovala rezidenty z partnerských zemí o Evropské unii a evropském myšlení a poskytla by jasné informace o vztazích těchto partnerských zemí s EU;

Dosáhnout cílů Východního partnerství prováděním evropského nástroje sousedství pro období 2014–2020

16.

vítá přijetí evropského nástroje sousedství (ENI) na období 2014–2020 a plného zohlednění východního rozměru evropské politiky sousedství, což by mělo dát vzniknout konkrétním a viditelným zlepšením pro dotčené obyvatele;

17.

vyjadřuje politování nad značnými škrty v rozpočtu evropského nástroje sousedství (ENI) ve srovnání s původním návrhem Komise; vyzývá k intenzivnímu dialogu s komisařem zodpovědným za evropskou politiku sousedství, aby se zajistilo co nejlepší využívání omezených zdrojů; má za to, že by měla být zachována rovnováha mezi východní a jižní částí ENI, kdy 40 % prostředků spolupráce plyne východnímu regionu; vyzývá Komisi, aby partnerským zemím poskytla pomoc s posilováním jejich správních kapacit, aby tak tyto země mohly naplno těžit z možností financování v rámci ENI;

18.

poukazuje na potřebu vyváženějšího přerozdělování prostředků mezi partnerskými zeměmi, avšak zároveň uznává, že je zapotřebí lepších návrhů projektů ze strany východních partnerů; považuje za zásadní, aby Komise a partnerské vlády podpořily větší množství místních subjektů, pokud jde o žádosti a získávání podpory ENI pro jejich projekty;

19.

zdůrazňuje význam zásady vlastnictví a vzájemné odpovědnosti při vytváření programů a provádění vnitrostátních programů v rámci ENI; má za to, že úspěch částečně závisí na dohodnutých a vzájemných závazcích mezi EU a partnerskými zeměmi;

20.

doporučuje, aby na rozdíl od období 2007–2013 bylo vyvinuto větší úsilí na pomoc partnerským zemím skutečně provádět nově zavedené právní předpisy a konsolidovat reformy potřebné pro posílení demokracie a právního státu v souladu s právem a normami EU; připomíná potřebu zavést spolehlivé sledování tohoto provádění ještě předtím, než bude zintenzívněna pomoc ze strany EU;

21.

vyzývá Komisi a partnerské země, aby stanovily omezený počet priorit v rámci vnitrostátních akčních plánů a regionálních programů týkajících se více států na období 2014–2015 s cílem maximalizovat jejich dopad a přinést hmatatelné a měřitelné výsledky;

22.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii pro vztahy s Běloruskem, jejímž cílem bude podpořit vzájemné porozumění a také modernizaci a demokratizaci této země; má za to, že tato strategie by měla zahrnovat oblasti pro reformy v Bělorusku, které by zlepšily vztahy a účinnou spolupráci v rámci evropské politiky sousedství a které by měly být založené na zásadě „více za více“;

23.

pozitivně hodnotí ustanovení týkající se provádění ENI, která vycházejí z přístupu založeného na pobídkách a přizpůsobeného na míru; má za to, že se vhodně inspirují zásadou „více za více“, která se do této doby vyskytovala pouze v omezeném rozsahu; zdůrazňuje, že zásada „více za více“ s sebou zároveň nese i zásadu „méně za méně“, která by měla být řádně používána, pokud by dotčené země nebyly ochotné přijmout potřebné reformy; je však toho názoru, že by mělo být zachováno regionální hledisko, zejména podporou multilaterálních kontaktů a také projektů a platforem přeshraniční spolupráce; vítá v tomto ohledu skutečnost, že 10 % rozpočtu ENI má být přiděleno prostřednictvím zastřešujících programů pro více zemí, a to těm partnerským zemím, které činí pokrok směrem k zavedení a konsolidaci hluboké a udržitelné demokracie a v provádění dohodnutých reforem, jež k tomuto cíli přispívají;

24.

s uspokojením konstatuje, že finanční příspěvky z ENI jednotlivým vnitrostátním akčním plánům budou vykazovat rozdíly až do výše 20 %, což také ponechává prostor pro uplatnění větší diferenciace v provádění ENI;

25.

doporučuje, aby snahy partnerských zemí o přiblížení se právním předpisům a normám EU byly doprovázeny přiměřenou technickou pomocí ze strany EU, která by zajistila hladké a postupné vstřebávání všech příslušných částí acquis EU a přinesla by konkrétní a viditelný prospěch ekonomikám a obyvatelstvu;

26.

zdůrazňuje, že je třeba, aby se pomoc EU zaměřila také na řešení regionálních hospodářských a sociálních rozdílů v partnerských zemích, protože projekty se příliš často soustředí do jednoho regionu nebo do hlavního města, zatímco obyvatelé vzdálenějších oblastí z nich nemohou těžit a přínosy procesu integrace do EU jim zůstávají spíše neznámé;

27.

vyzývá EU a její členské státy, aby v partnerských zemích uplatnily politiky spolupráce a podpory, a to soudržným a účinným způsobem a v koordinaci s ostatními mezinárodními a vnitrostátními dárci; důrazně je vybízí k zavádění společných programových činností a projektů v partnerských zemích; vyzývá k posílené koordinaci a lepším synergiím mezi projekty financovanými prostřednictvím ENI a dalšími nástroji financovanými EU a programy EU, jež jsou otevřené účasti zemí Východního partnerství, přičemž zdůrazňuje, že zavedené formáty, jako například konference dárců/investorů, pracovní skupiny, komunikace mezi delegacemi EU a ambasádami členských států na místě atd. by se neměly vzdalovat od sjednaných politických cílů;

28.

zdůrazňuje významnou úlohu občanské společnosti pro politický dialog a proces demokratických reforem v partnerských zemích; doporučuje, aby se politický závazek EU směrem k občanské společnosti v partnerských zemích odrazil prostřednictvím programů ENI;

29.

vyzývá parlamenty zemí Východního partnerství, aby přispívaly k diskuzi a zvyšovaly povědomí veřejnosti o probíhajících procesech a hlavních výsledcích v rámci nového evropského nástroje sousedství pro období 2014–2020 s ohledem na posílení viditelnosti programů EU v jejich zemích;

30.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení předsedovi Evropského parlamentu, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, komisaři pro rozšíření a evropskou politiku sousedství, Evropské službě pro vnější činnost a vládám a parlamentům členských států a zemí Východního partnerství;


(1)  Přijato dne 17. března 2015 v Jerevanu, Arménie.

(2)  Přijaté texty, P7_TA(2014)0229.

(3)  Přijaté texty, P7_TA(2013)0567.

(4)  Přijaté texty, P7_TA(2013)0446.