11/ 57

CS

Úřední věstník Evropské unie

3


21999A1204(02)


L 311/3

ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÉ UNIE


DOHODA

o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

Smluvní strany Smlouvy o založení EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ,

(dále jen „členské státy“), a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ (dále jen „Společenství“),

na jedné straně, a

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA (dále jen „Jižní Afrika“),

na straně druhé,

(dále jen „strany“),

S OHLEDEM na důležitost stávajících svazků přátelství a spolupráce mezi Společenstvím, členskými státy a Jižní Afrikou a společné hodnoty, které strany sdílí;

S OHLEDEM na skutečnost, že si Společenství, členské státy a Jižní Afrika přejí tyto svazky dále posílit a vytvořit těsné a trvalé vztahy založené na vzájemnosti, partnerství a společném rozvoji;

UZNÁVAJÍCE historické úspěchy lidu Jižní Afriky při zrušení systému apartheidu a budování nového politického řádu založeného na právním státě, lidských právech a demokracii;

UZNÁVAJÍCE politickou a finanční podporu Společenství a členských států tomuto procesu politické změny a transformace v Jižní Africe;

PŘIPOMÍNAJÍCE pevné odhodlání stran dodržovat zásady Charty Organizace spojených národů a demokratické zásady a základní lidská práva stanovená ve Všeobecné deklaraci lidských práv;

MAJÍCE NA MYSLI dohodu o spolupráci mezi Jižní Afrikou a Evropským společenstvím, podepsanou dne 10. října 1994;

PŘIPOMÍNAJÍCE přání stran vytvořit co nejtěsnější vztah mezi Jižní Afrikou a státy Loméské úmluvy AKT-ES, odrážející se v podpisu protokolu, jímž se řídí přistoupení Jižní Afriky ke čtvrté Loméské úmluvě AKT-ES, ze dne 24. dubna 1997, ve znění dohody podepsané na Mauriciu dne 4. listopadu 1995;

S PŘIHLÉDNUTÍM k právům a závazkům stran v rámci jejich členství ve Světové obchodní organizaci (WTO), potřebě přispět k provádění výsledků Uruguayského kola a úsilí, které v tomto ohledu obě strany již vyvinuly;

PŘIPOMÍNAJÍCE důležitost, kterou strany přikládají zásadám a pravidlům, jimiž se řídí mezinárodní obchod, a potřebu uplatňovat je transparentním a nediskriminujícím způsobem;

POTVRZUJÍCE podporu a povzbuzení Společenství a členských států procesu liberalizace obchodu a hospodářské restrukturalizace, jenž v současnosti probíhá v Jižní Africe;

UZNÁVAJÍCE úsilí jihoafrické vlády zajistit hospodářský a sociální rozvoj pro lid Jižní Afriky;

ZDŮRAZŇUJÍCE důležitost, kterou Evropská unie i Jižní Afrika přikládají úspěšnému provedení jihoafrického programu obnovy a rozvoje;

POTVRZUJÍCE závazek stran podporovat regionální spolupráci a hospodářskou integraci mezi zeměmi jižní Afriky a povzbudit liberalizaci obchodu mezi těmito zeměmi;

MAJÍCE NA MYSLI závazek stran zajistit, aby jejich vzájemná ujednání nebránila procesu restrukturalizace Celní unie jižní Afriky (SACU), která spojuje Jižní Afriku se čtyřmi státy AKT;

PODTRHUJÍCE důležitost, kterou strany přikládají hodnotám a zásadám stanoveným v závěrečných prohlášeních Mezinárodní konference o populaci a rozvoji konané v Káhiře v roce 1994, světového summitu pro sociální rozvoj konaného v Kodani v březnu 1995 a čtvrté světové konference o ženách konané v Pekingu v roce 1995;

POTVRZUJÍCE závazek stran k hospodářskému a sociálnímu rozvoji a úctě k základním právům pracovníků, zvláště prostřednictvím podpory příslušných úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP), jež zahrnují taková témata, jako je svoboda sdružování, právo na kolektivní vyjednávání a nediskriminaci; zrušení nucené práce a dětské práce;

PŘIPOMÍNAJÍCE důležitost otevření pravidelného politického dialogu ve dvoustranném i mnohostranném rámci o záležitostech společného zájmu,

SE DOHODLY TAKTO:

HLAVA I

OBECNÉ CÍLE, ZÁSADY A POLITICKÝ DIALOG

Článek 1

Cíle

Cílem této dohody je:

a)

poskytnout vhodný rámec pro dialog mezi stranami, podporující rozvoj těsných vztahů ve všech oblastech zahrnutých v této dohodě;

b)

podpořit úsilí Jižní Afriky při konsolidaci hospodářských a sociálních základů transformačního procesu;

c)

podporovat regionální spolupráci a hospodářskou integraci jihoafrického regionu a přispět k jeho harmonickému a udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji;

d)

podporovat rozšíření a oboustrannou liberalizaci vzájemného obchodu se zbožím, službami a kapitálem;

e)

povzbudit hladkou a postupnou integraci Jižní Afriky do světové ekonomiky;

f)

podporovat spolupráci mezi Společenstvím a Jižní Afrikou v rámci svých příslušných pravomocí v jejich společném zájmu.

Článek 2

Podstatný prvek

Úcta k demokratickým zásadám a základním lidským právům, jak jsou stanovena ve Všeobecné deklaraci lidských práv, jakož i k zásadám právního státu, je základem vnitřní i mezinárodní politiky Společenství a Jižní Afriky a tvoří podstatný prvek této dohody.

Strany také znovu potvrzují své odhodlání dodržovat zásady řádné správy věcí veřejných.

Článek 3

Neplnění

1.   Domnívá-li se některá ze stran, že druhá strana neplní své závazky vyplývající z této dohody, může přijmout vhodná opatření.

2.   Předtím poskytne druhé straně do 30 dnů všechny související informace, které jsou nezbytné pro důkladné posouzení situace, s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany.

3.   Za zvláště naléhavých okolností se mohou příslušná opatření přijmout bez předchozích konzultací. Tato opatření se neprodleně oznámí druhé straně a jsou předmětem konzultací, pokud o to druhá strana požádá. Tyto konzultace se uskuteční do 30 dnů po oznámení o opatřeních. Pokud není nalezeno uspokojivé řešení, dotyčná strana může použít postup pro urovnání sporů.

4.   Pro účely správného výkladu a praktického používání této dohody strany souhlasí, že pojem „zvláště naléhavé okolnosti“ v odstavci 3 znamená případ závažného porušení dohody jednou ze stran. Závažné porušení dohody spočívá:

i)

ve vypovězení dohody v rozporu s obecnými pravidly mezinárodního práva nebo

ii)

v porušení podstatného prvku dohody popsaného v článku 2.

5.   Strany souhlasí s tím, že vhodná opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku jsou opatření učiněná v souladu s mezinárodním právem a že se při výběru těchto opatření dává přednost těm, která nejméně narušují fungování této dohody.

Článek 4

Politický dialog

1.   Mezi stranami se zřizuje pravidelný politický dialog. Doprovází jejich spolupráci, napomáhá její konsolidaci a přispívá k vytvoření trvalých svazků solidarity a nových forem spolupráce.

2.   Politický dialog a spolupráce mají především:

a)

podpořit větší vzájemné porozumění mezi stranami a větší konvergenci stanovisek;

b)

umožnit každé ze stran zvážit postoj a zájmy druhé strany;

c)

povzbudit podporu demokracie, právního státu a úcty k lidským právům;

d)

podpořit sociální spravedlnost a pomoci vytvořit nezbytné podmínky k odstranění chudoby a všech forem diskriminace.

3.   Politický dialog zahrnuje všechny oblasti společného zájmu stran.

4.   Politický dialog se uskuteční v případě potřeby, zejména:

a)

na ministerské úrovni;

b)

na úrovni vyšších úředníků zastupujících Jižní Afriku na jedné straně a předsednictví Rady Evropské unie a Komise Evropských společenství na straně druhé;

c)

plným využíváním diplomatických spojení, včetně pravidelných informačních zasedání, konzultací při příležitosti mezinárodních setkání a kontaktů mezi diplomatickými zástupci ve třetích zemích;

d)

tam, kde je to vhodné, jakýmikoli jinými prostředky nebo na jakékoli jiné úrovni dohodnuté mezi stranami, které by mohly užitečným způsobem přispět ke konsolidaci dialogu a zvýšení jeho efektivnosti.

5.   Navíc ke dvoustrannému politickému dialogu stanovenému v předchozích odstavcích strany plně využijí regionálního politického dialogu mezi Evropskou unií a zeměmi jižní Afriky a aktivně k němu přispějí, zejména s cílem podpořit trvalý mír a stabilitu v regionu.

Strany se rovněž účastní politického dialogu v širším rámci AKT/EU, jak je stanoveno v příslušných smlouvách AKT/EU.

HLAVA II

OBCHOD

ODDÍL A

OBECNÉ

Článek 5

Oblast volného obchodu

1.   Společenství a Jižní Afrika se dohodly zřídit oblast volného obchodu v souladu s ustanoveními této dohody a s ustanoveními WTO.

2.   Oblast volného obchodu se zřizuje na přechodné období, které na straně Jižní Afriky potrvá nejvýše 12 let a na straně Společenství nejvýše 10 let počínaje vstupem dohody v platnost.

3.   Oblast volného obchodu zahrnuje volný pohyb zboží ve všech odvětvích. Tato dohoda také zahrnuje liberalizaci obchodu službami a volný pohyb kapitálu.

Článek 6

Klasifikace zboží

Na straně Společenství se pro klasifikaci zboží dováženého z Jižní Afriky používá kombinovaná nomenklatura zboží. Na straně Jižní Afriky se pro klasifikaci zboží dováženého ze Společenství používá harmonizovaný systém.

Článek 7

Základní clo

1.   Základní clo na každý produkt, na které se mají vztahovat postupná snižování podle této dohody, se rovná clu skutečně platnému v den vstupu této dohody v platnost.

2.   Společenství a Jižní Afrika si navzájem sdělí svá příslušná základní cla v souladu se závazkem o statusu quo a postupném snížení, na němž se strany shodly, a dohodnuté odchylky od těchto zásad, jak jsou stanoveny v příloze I.

3.   V případech, kdy proces odstranění cel nezačíná vstupem dohody v platnost (zejména u produktů uvedených v příloze II seznamech 3, 4 a 5; v příloze III seznamech 2, 3, 4 a 6; v příloze IV seznamech 3, 4, 7 a 8; v příloze V; v příloze VI seznamech 2, 3, a 5; v příloze VII), je clem, na které se mají vztahovat postupná snižování podle této dohody, buď základní clo uvedené v odstavci 1 tohoto článku, nebo clo použité na základě erga omnes v počáteční den příslušného harmonogramu odstranění cel, podle toho, které z nich je nižší.

Článek 8

Cla daňové povahy

Ustanovení o zrušení dovozních cel se použijí také na cla daňové povahy, s výjimkou nediskriminačních spotřebních daní uvalených na dovážené i místně vyrobené zboží, které jsou v souladu s článkem 21.

Článek 9

Poplatky s účinkem rovnocenným clům

Vstupem této dohody v platnost zruší Společenství a Jižní Afrika u svých dovozů jakékoliv poplatky s účinkem rovnocenným clům.

ODDÍL B

PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY

Článek 10

Definice

Ustanovení tohoto oddílu se vztahují na výrobky pocházející ze Společenství a Jižní Afriky, s výjimkou výrobků zahrnutých v definici zemědělských produktů podle této dohody.

Článek 11

Odstranění cel Společenstvím

1.   Dovozní cla Společenství na průmyslové výrobky pocházející z Jižní Afriky, jiné než produkty uvedené v příloze II, se vstupem této dohody v platnost zrušují.

2.   Dovozní cla Společenství na produkty pocházející z Jižní Afriky uvedené v příloze II seznamu 1 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

v den vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 75 % základního cla;

 

jeden rok po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 50 % základního cla;

 

dva roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 25 % základního cla;

 

tři roky po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

3.   Dovozní cla Společenství na produkty pocházející z Jižní Afriky uvedené v příloze II seznamu 2 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

v den vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 86 % základního cla;

 

jeden rok po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 72 % základního cla;

 

dva roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 57 % základního cla;

 

tři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 43 % základního cla;

 

čtyři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 28 % základního cla;

 

pět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 14 % základního cla;

 

šest let po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

4.   Dovozní cla Společenství na produkty pocházející z Jižní Afriky uvedené v příloze II seznamu 3 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

tři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 75 % základního cla;

 

čtyři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 50 % základního cla;

 

pět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 25 % základního cla;

 

šest let po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

U řady produktů uvedených v tomto seznamu začne odstraňování cel čtyři roky po vstupu této dohody v platnost. Odstraňování cel u těchto produktů proběhne prostřednictvím tří stejných ročních snížení a skončí šest let po vstupu této dohody v platnost.

U určitého počtu výrobků z oceli uvedených v tomto seznamu snížení cel proběhne na základě DNV a nulového cla se dosáhne v roce 2004.

5.   Dovozní cla Společenství na produkty pocházející z Jižní Afriky uvedené v příloze II seznamu 4 se zrušují do 10 let po vstupu této dohody v platnost.

U automobilových součástek uvedených v tomto seznamu se používané clo vstupem této dohody v platnost snižuje o 50 %.

Přesná základní cla Společenství a harmonogram odstraňování cel u produktů v tomto seznamu se určí v druhém pololetí roku 2000 poté, co obě strany přezkoumají vyhlídky další liberalizace jihoafrických dovozů automobilových součástek ze Společenství, uvedených v příloze III seznamech 5 a 6, mimo jiné na základě výsledku hodnocení programu rozvoje automobilového průmyslu v Jižní Africe.

6.   Dovozní cla Společenství na produkty pocházející z Jižní Afriky uvedené v příloze II seznamu 5 se přezkoumají v pátém roce platnosti této dohody s cílem možného odstranění cel.

Článek 12

Odstranění cel Jižní Afrikou

1.   Dovozní cla Jižní Afriky na průmyslové výrobky pocházející ze Společenství, jiné než produkty uvedené v příloze III, se vstupem této dohody v platnost zrušují.

2.   Dovozní cla Jižní Afriky na produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III seznamu 1 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

dnem vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 75 % základního cla;

 

jeden rok po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 50 % základního cla;

 

dva roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 25 % základního cla;

 

tři roky po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

3.   Dovozní cla Jižní Afriky na produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III seznamu 2 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

tři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 67 % základního cla;

 

čtyři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 33 % základního cla;

 

pět let po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

4.   Dovozní cla Jižní Afriky na produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III seznamu 3 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

tři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 90 % základního cla;

 

čtyři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 80 % základního cla;

 

pět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 70 % základního cla;

 

šest let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 60 % základního cla;

 

sedm let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 50 % základního cla;

 

osm let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 40 % základního cla;

 

devět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 30 % základního cla;

 

deset let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 20 % základního cla;

 

jedenáct let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 10 % základního cla;

 

dvanáct let po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

5.   Dovozní cla Jižní Afriky na produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III seznamu 4 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

pět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 88 % základního cla;

 

šest let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 75 % základního cla;

 

sedm let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 63 % základního cla;

 

osm let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 50 % základního cla;

 

devět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 38 % základního cla;

 

deset let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 25 % základního cla;

 

jedenáct let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 13 % základního cla;

 

dvanáct let po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

6.   Dovozní cla Jižní Afriky na produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III seznamu 5 se postupně sníží podle harmonogramu v uvedené příloze.

7.   Dovozní cla Jižní Afriky na produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III seznamu 6 se během provádění dohody pravidelně přezkoumávají s cílem další liberalizace obchodu.

Jižní Afrika oznámí Společenství výsledek hodnocení programu rozvoje automobilového průmyslu v Jižní Africe. Předloží návrhy na další liberalizaci jihoafrických dovozů automobilových výrobků ze Společenství, uvedených v příloze III seznamech 5 a 6. Strany tyto návrhy společně přezkoumají ve druhém pololetí roku 2000.

ODDÍL C

ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY

Článek 13

Definice

Ustanovení tohoto oddílu se vztahují na produkty pocházející ze Společenství a Jižní Afriky zahrnuté v definici WTO zemědělských produktů, stejně jako ryby a produkty rybolovu (kapitola 3, 1604, 1605 a produkty 0511 91 10, 0511 91 90, 1902 20 10 a 2301 20 00).

Článek 14

Odstranění cel Společenstvím

1.   Dovozní cla Společenství na zemědělské produkty pocházející z Jižní Afriky, jiné než produkty uvedené v příloze IV, se vstupem této dohody v platnost zrušují.

2.   Dovozní cla Společenství na produkty pocházející z Jižní Afriky uvedené v příloze IV seznamu 1 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

dnem vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 75 % základního cla;

 

jeden rok po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 50 % základního cla;

 

dva roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 25 % základního cla;

 

tři roky po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

3.   Dovozní cla Společenství na produkty pocházející z Jižní Afriky uvedené v příloze IV seznamu 2 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

dnem vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 91 % základního cla;

 

jeden rok po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 82 % základního cla;

 

dva roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 73 % základního cla;

 

tři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 64 % základního cla;

 

čtyři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 55 % základního cla;

 

pět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 45 % základního cla;

 

šest let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 36 % základního cla;

 

sedm let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 27 % základního cla;

 

osm let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 18 % základního cla;

 

devět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 9 % základního cla;

 

deset let po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

4.   Dovozní cla Společenství na produkty pocházející z Jižní Afriky uvedené v příloze IV seznamu 3 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

tři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 87 % základního cla;

 

čtyři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 75 % základního cla;

 

pět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 62 % základního cla;

 

šest let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 50 % základního cla;

 

sedm let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 37 % základního cla;

 

osm let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 25 % základního cla;

 

devět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 12 % základního cla;

 

deset let po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

Na určité produkty uvedené v této příloze se použije kvóta s nulovým clem v souladu s podmínkami, které jsou v této příloze stanoveny, od vstupu této dohody v platnost do konce odstraňování cel na tyto produkty.

5.   Dovozní cla Společenství na produkty pocházející z Jižní Afriky uvedené v příloze IV seznamu 4 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

pět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 83 % základního cla;

 

šest let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 67 % základního cla;

 

sedm let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 50 % základního cla;

 

osm let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 33 % základního cla;

 

devět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 17 % základního cla;

 

deset let po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

Na určité produkty uvedené v této příloze se použije kvóta s nulovým clem v souladu s podmínkami, které jsou v této příloze stanoveny, od vstupu této dohody v platnost do konce odstraňování cel na tyto produkty.

6.   Dovozní cla Společenství na zpracované zemědělské produkty pocházející z Jižní Afriky jsou uvedena v příloze IV seznamu 5 a použijí se v souladu s podmínkami, které jsou v ní stanoveny.

Rada pro spolupráci může rozhodnout o:

a)

rozšíření seznamu zpracovaných zemědělských produktů z přílohy IV seznamu 5 a

b)

snížení cel na zpracované zemědělské produkty. Toto snížení cel může proběhnout, když se v obchodu mezi Společenstvím a Jižní Afrikou cla sníží na základní produkty, nebo v reakci na snížení plynoucí ze vzájemných koncesí vztahujících se na zpracované zemědělské produkty.

7.   Snížená dovozní cla Společenství na určité zemědělské produkty pocházející z Jižní Afriky jsou uvedena v příloze IV seznamu 6 a použijí se od vstupu této dohody v platnost v souladu s podmínkami, které jsou v této příloze stanoveny.

8.   Dovozní cla Evropského společenství na produkty pocházející z Jihoafrické republiky uvedené v příloze IV seznamu 7 se v průběhu provádění dohody pravidelně přezkoumávají na základě dalšího vývoje společné zemědělské politiky.

9.   Celní koncese na produkty uvedené v příloze IV seznamu 8 nejsou platné, jelikož tyto produkty jsou zahrnuty v chráněných označeních EU.

10.   Dovozní celní koncese Společenství na produkty pocházející z Jižní Afriky uvedené v příloze V se použijí v souladu s podmínkami, které jsou v ní stanoveny.

Článek 15

Odstranění cel Jižní Afrikou

1.   Dovozní cla Jižní Afriky na zemědělské produkty pocházející ze Společenství, s výjimkou produktů uvedených v příloze VI, se dnem vstupu této dohody v platnost zrušují.

2.   Dovozní cla Jižní Afriky na produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze VI seznamu 1 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

dnem vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 75 % základního cla;

 

jeden rok po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 50 % základního cla;

 

dva roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 25 % základního cla;

 

tři roky po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

3.   Dovozní cla Jižní Afriky na produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze VI seznamu 2 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

tři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 67 % základního cla;

 

čtyři roky po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 33 % základního cla;

 

pět let po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

4.   Dovozní cla Jižní Afriky na produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze VI seznamu 3 se postupně zrušují podle tohoto časového rozvrhu:

 

pět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 88 % základního cla;

 

šest let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 75 % základního cla;

 

sedm let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 63 % základního cla;

 

osm let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 50 % základního cla;

 

devět let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 38 % základního cla;

 

deset let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 25 % základního cla;

 

jedenáct let po vstupu této dohody v platnost se všechna cla sníží na 13 % základního cla;

 

dvanáct let po vstupu této dohody v platnost se zbývající cla zrušují.

Na určité produkty uvedené v této příloze se použije kvóta s nulovým clem v souladu s podmínkami, které jsou v této příloze stanoveny, od vstupu této dohody v platnost do konce odstraňování cel na tyto produkty.

5.   Dovozní cla Jižní Afriky na produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze VI seznamu 4 budou v průběhu provádění dohody pravidelně přezkoumávána.

6.   Dovozní cla Jižní Afriky na produkty rybolovu pocházející ze Společenství uvedené v příloze VII se postupně zrušují souběžně s odstraňováním cel na odpovídají celní položky ze strany Společenství.

Článek 16

Zemědělská ochrana

Bez ohledu na jiná ustanovení této dohody, zejména článek 24, pokud, vzhledem ke zvláštní citlivosti zemědělských trhů, dovozy produktů pocházejících z jedné strany, způsobí nebo hrozí způsobit vážné narušení trhů druhé strany, Rada pro spolupráci záležitost neprodleně posoudí s cílem nalézt vhodné řešení. Do rozhodnutí Rady pro spolupráci a tam, kde výjimečné okolnosti vyžadují okamžitou akci, může dotčená strana přijmout prozatímní opatření nezbytná k omezení či nápravě narušení. Při provádění takových prozatímních opatření vezme poškozená strana v úvahu zájmy obou stran.

Článek 17

Urychlené odstranění cel Jižní Afrikou

1.   Pokud o to Jižní Afrika požádá, Společenství zváží návrhy vztahující se k urychlenému harmonogramu pro odstranění dovozních cel Jižní Afriky na zemědělské produkty pocházející z Evropského společenství, společně s odstraněním veškerých vývozních náhrad pro vývozy stejných produktů do Jižní Afriky.

2.   Pokud na tuto žádost Společenství odpoví kladně, nové harmonogramy pro odstranění cel a vývozních náhrad se použijí současně ode dne dohodnutého oběma stranami.

3.   V případě záporné odpovědi Společenství budou nadále použitelná ustanovení této dohody o odstranění cel.

Článek 18

Doložka o přezkoumání

Nejpozději do pěti let po vstupu této dohody v platnost zváží Společenství a Jižní Afrika další kroky v procesu liberalizace svého vzájemného obchodu. Za tímto účelem budou zejména, avšak nikoli výlučně, přezkoumána cla na produkty uvedené v příloze II seznamu 5, příloze III seznamech 5 a 6, příloze IV seznamech 5, 6 a 7, příloze V seznamech 1, 2, 3 a 4, příloze VI seznamech 4 a 5 a příloze VII.

HLAVA III

OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S OBCHODEM

ODDÍL A

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Opatření na hranicích

1.   Množstevní omezení dovozů nebo vývozů a opatření s rovnocenným účinkem na obchod mezi Jižní Afrikou a Společenstvím se vstupem této dohody v platnost zrušují.

2.   V obchodu mezi Společenstvím a Jižní Afrikou nebudou zavedena žádná nová omezení dovozů nebo vývozů nebo opatření s rovnocenným účinkem.

3.   V obchodu mezi Společenstvím a Jižní Afrikou nebudou od vstupu této dohody v platnost zavedena žádná nová dovozní nebo vývozní cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem a již používané poplatky nebudou zvýšeny.

Článek 20

Zemědělské politiky

1.   Strany mohou v Radě pro spolupráci konat pravidelné konzultace o strategii a praktických úpravách svých příslušných zemědělských politik.

2.   Pokud jedna ze stran při provádění svých příslušných zemědělských politik považuje za nezbytné pozměnit opatření stanovená v této dohodě, oznámí to Radě pro spolupráci, která o požadované úpravě rozhodne.

3.   Pokud Společenství či Jižní Afrika při používání odstavce 2 pozmění opatření této dohody pro zemědělské produkty, provede úpravy, jež budou dohodnuty v Radě pro spolupráci, aby byly koncese na dovozy pocházející z druhé strany zachovány na stejné úrovni, jaká je stanovena v této dohodě.

Článek 21

Daňová opatření

1.   Strany se zdrží jakéhokoli opatření nebo postupu s povahou vnitřní daně, které by přímo nebo nepřímo působilo diskriminaci mezi produkty jedné smluvní strany a produkty pocházejícími z území druhé smluvní strany.

2.   Produkty vyvezené na území jedné ze smluvních stran nesmí být zvýhodněny vrácením vnitřní nepřímé daně nad rámec nepřímé daně, jež na ně byla přímo nebo nepřímo uvalena.

Článek 22

Celní unie a oblasti volného obchodu

1.   Tato dohoda nebrání zachování nebo zřizování celních unií, oblastí volného obchodu nebo jiných režimů mezi jednou ze stran a třetími zeměmi, pokud nemění práva a povinnosti stanovené touto dohodou.

2.   V rámci Rady pro spolupráci se mezi Společenstvím a Jižní Afrikou uskuteční konzultace o dohodách, jimiž se zřizují nebo upravují celní unie nebo oblasti volného obchodu a na vyžádání i o ostatních významných otázkách týkajících se jejich obchodní politiky vůči třetím zemím. Takové konzultace se uskuteční zejména v případě přistoupení třetího státu k Evropské unii, s cílem zohlednit vzájemné zájmy Společenství a Jižní Afriky.

Článek 23

Antidumpingová a vyrovnávací opatření

1.   Touto dohodou není nijak dotčeno ani ovlivněno přijetí antidumpingových či vyrovnávacích opatření jednou ze stran v souladu s článkem VI dohody GATT 1994, Dohodou o provádění článku VI dohody GATT 1994 a Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních připojenou k dohodě z Marrakeše o zřízení WTO.

2.   Předtím, než se na produkty dovážené z Jižní Afriky uvalí konečná antidumpingová a vyrovnávací cla, mohou strany zvážit možnost konstruktivních opravných prostředků stanovených v Dohodě o provádění článku VI dohody GATT 1994 a v Dohodě o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

Článek 24

Ochranná doložka

1.   V případě, že se produkt pocházející z území jedné strany dováží na území druhé strany v takovém množství a za takových podmínek, že působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácím výrobcům podobných nebo přímo soutěžících produktů na území jedné ze stran, Společenství nebo Jižní Afrika, podle toho, koho se to týká, může přijmout vhodná opatření za podmínek stanovených v Dohodě o ochranných opatřeních WTO nebo v Dohodě o zemědělství připojené k dohodě z Marrakeše o zřízení WTO a v souladu s postupy stanovenými v článku 26.

2.   V případě, že se jakýkoli produkt dováží v takovém množství a za takových podmínek, že působí nebo hrozí způsobit vážné zhoršení hospodářské situace v nejvzdálenějších regionech Evropské unie, může Evropská unie po prozkoumání alternativních řešení přijmout kontrolní nebo ochranná opatření omezená na dotyčný region (regiony) v souladu s postupy stanovenými v článku 26.

3.   V případě, že se jakýkoli produkt dováží v takovém množství a za takových podmínek, že působí nebo hrozí způsobit vážné zhoršení hospodářské situace jednoho nebo více ostatních členů Celní unie jižní Afriky, může Jižní Afrika na žádost dotyčné země nebo zemí a po prozkoumání alternativních řešení přijmout kontrolní nebo ochranná opatření v souladu s postupy stanovenými v článku 26.

Článek 25

Přechodná ochranná opatření

1.   Bez ohledu na článek 24 může Jižní Afrika přijmout výjimečná opatření omezeného trvání, která se odchylují od článků 12 a 15, ve formě zvýšení nebo opětovného zavedení cel.

2.   Tato opatření se mohou týkat pouze vznikajících průmyslových odvětví nebo odvětví čelících vážným obtížím způsobeným zvýšenými dovozy pocházejícími ze Společenství jako výsledek snížení cel podle článků 12 a 15, zejména tam, kde tyto obtíže působí výrazné sociální problémy.

3.   Dovozní cla Jižní Afriky na produkty pocházející ze Společenství zaváděná formou těchto opatření nepřevýší úroveň základního cla nebo používané celní sazby DNV nebo 20 % valorické clo, podle toho, které je nižší, a zachovají preferenční prvek pro produkty pocházející ze Společenství. Celková hodnota dovozů produktů, které podléhají těmto opatřením, nepřevýší 10 % celkových dovozů průmyslových výrobků ze Společenství za poslední rok, za který jsou k dispozici statistiky.

4.   Tato opatření se budou používat po dobu nejvýše čtyř let. Přestanou se používat nejpozději při uplynutí maximálního přechodného období 12 let. Tyto lhůty mohou být rozhodnutím Rady pro spolupráci výjimečně prodlouženy.

5.   Nesmějí se zavést žádná taková opatření týkající se daného produktu, pokud uplynuly více než tři roky od odstranění všech cel, množstevních omezení nebo poplatků a opatření s rovnocenným účinkem pro tento produkt.

6.   Jižní Afrika oznámí Radě pro spolupráci jakákoli výjimečná opatření, která zamýšlí přijmout, a na žádost Společenství se o těchto opatřeních před jejich použitím uskuteční konzultace s cílem dosáhnout uspokojivého řešení. Její oznámení bude zahrnovat orientační harmonogram zavedení a následného odstranění cel, jež mají být uvalena.

7.   Pokud není dosaženo dohody o navrhovaných opatřeních uvedených v odstavci 6 do 30 dnů od takového oznámení, může Jižní Afrika přijmout vhodná opatření k nápravě problému a poskytne Radě pro spolupráci harmonogram odstraňování cel zavedených podle tohoto článku. Tento harmonogram stanoví postupné odstraňování těchto cel prostřednictvím každoročního rovnoměrného snižování, které začne nejpozději jeden rok po jejich zavedení. Rada pro spolupráci může rozhodnout o odlišném harmonogramu.

Článek 26

Ochranné postupy

1.   Pokud Společenství nebo Jižní Afrika zavede kontrolní mechanismus ohledně obtíží uvedených v článku 24 za účelem rychlého poskytnutí informací o vývoji obchodních toků, uvědomí o tom druhou smluvní stranu a na vyžádání s ní zahájí konzultace.

2.   V případech uvedených v článku 24, před přijetím opatření stanovených v tomto článku nebo v případech, na které se vztahuje odst. 5 písm. b) tohoto článku, poskytne Společenství nebo Jižní Afrika Radě pro spolupráci co nejdříve všechny důležité informace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě smluvní strany.

3.   Při výběru opatření je třeba zvolit přednostně taková, která co nejméně narušují fungování této dohody a tato opatření nesmí překročit meze, které jsou nezbytně nutné pro zamezení nebo nápravě vážné újmy a pro usnadnění přizpůsobení.

4.   Ochranná opatření budou okamžitě oznámena Radě pro spolupráci, kde se o nich uskuteční pravidelné konzultace zejména s cílem vytvořit harmonogram pro jejich zrušení, jakmile to okolnosti dovolí.

5.   Pro provedení předchozích odstavců se použijí tato ustanovení.

a)

S ohledem na článek 24 budou obtíže vyplývající ze situace uvedené ve zmíněné článku předloženy k přezkoumání Radě pro spolupráci, která může přijmout jakékoli rozhodnutí potřebné k ukončení těchto obtíží. Pokud Rada pro spolupráci nebo vyvážející strana nepřijala rozhodnutí k odstranění obtíží, nebo do 30 dnů nebylo dosaženo jiného uspokojujícího řešení takto předložené záležitosti, může dovážející strana přijmout příslušná opatření k nápravě problému. Taková opatření by měla být přijata na období nepřesahující tři roky a obsahovat prvky, které postupně povedou k jejich odstranění nejpozději do konce stanoveného období.

b)

Pokud výjimečné okolnosti vyžadující okamžitou akci znemožní podle okolností předchozí oznámení nebo přezkoumání, může Společenství nebo Jižní Afrika, podle toho, koho se to týká, v situaci uvedené v článku 24 ihned použít opatření předběžné opatrnosti nutná k vypořádání se s danou situací, a okamžitě o tom informuje druhou stranu.

Článek 27

Výjimky

Dohoda nevylučuje zákazy nebo omezení dovozů, vývozů, tranzitu zboží nebo obchodu s použitým zbožím na základě veřejné morálky, veřejného pořádku nebo veřejné mravnosti; ochrany zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin; ochrany národních kulturních pokladů s uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotou; ochrany duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví nebo pravidel ohledně zlata a stříbra. Tyto zákazy nebo omezení však nesmí zakládat svévolnou nebo neodůvodněnou diskriminaci tam, kde panují shodné podmínky, nebo skryté omezování obchodu mezi smluvními stranami.

Článek 28

Pravidla původu

Pravidla původu pro používání celních preferencí stanovených v této dohodě jsou uvedena v protokolu 1.

ODDÍL B

PRÁVO USAZOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

Článek 29

Opětovné potvrzení závazků z GATS

1.   Uznávajíce rostoucí význam služeb pro rozvoj svých ekonomik, strany zdůrazňují význam přísného dodržování Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), zejména její zásady zacházení spojeného s doložkou nejvyšších výhod, včetně jejích použitelných protokolů s připojenými závazky.

2.   V souladu s GATS se toto zacházení nevztahuje na:

a)

výhody poskytnuté kteroukoli ze stran podle dohody určené v článku V dohody GATS nebo podle opatření přijatých na základě takové dohody;

b)

ostatní výhody poskytnuté podle seznamu výjimek z doložky nejvyšších výhod, který kterákoli strana připojila ke GATS.

3.   Strany opětovně potvrzují své příslušné závazky připojené ke čtvrtému protokolu ke GATS o základních telekomunikacích a k pátému protokolu o finančních službách.

Článek 30

Další liberalizace poskytování služeb

1.   Strany budou usilovat o rozšíření rozsahu dohody s cílem další liberalizace obchodu službami mezi stranami. V případě takového rozšíření proces liberalizace zajistí odstranění v podstatě veškeré diskriminace mezi stranami v uvedených odvětvích služeb a měl by zahrnout veškeré způsoby poskytování včetně poskytování služeb:

a)

z území jedné strany na území druhé strany;

b)

na území jedné strany pro spotřebitele služeb druhé strany;

c)

dodavatelem služeb jedné strany prostřednictvím obchodního zastoupení na území druhé strany;

d)

dodavatelem služeb jedné strany prostřednictvím přítomnosti fyzických osob této strany na území druhé strany.

2.   Rada pro spolupráci vydá nezbytná doporučení pro provádění cílů uvedených v odstavci 1.

3.   Při formulování těchto doporučení vezme Rada pro spolupráci v úvahu zkušenosti získané při provádění závazků každé ze stran, které vyplývají z GATS, se zvláštním zřetelem na článek V obecně a zvláště na jeho odst. 3 písm. a) ohledně účasti rozvojových zemí na liberalizačních dohodách.

4.   Cíle stanovené v odstavci 1 podléhají prvnímu přezkoumání Radou pro spolupráci nejpozději do pěti let po vstupu této dohody v platnost.

Článek 31

Námořní doprava

1.   Strany usilují o účinné používání zásady neomezeného přístupu k mezinárodnímu námořnímu trhu a dopravě, založeného na korektní hospodářské soutěži na obchodním základě.

2.   Strany se dohodly rozšířit na své státní příslušníky a plavidla registrovaná na území kterékoli ze stran zacházení, jež není méně výhodné než zacházení poskytované podle doložky nejvyšších výhod ohledně námořní dopravy zboží, cestujících nebo obojího, přístupu k přístavům, používání infrastruktury a pomocných námořních služeb v těchto přístavech a příslušných poplatků, celního zařízení a přidělování kotvišť a zařízení pro nakládku a vykládku, založené na korektní hospodářské soutěži a na obchodních podmínkách.

3.   Strany se dohodly posuzovat námořní dopravu včetně intermodálních operací v kontextu článku 30, aniž jsou dotčena omezení nebo dohody ohledně státní příslušnosti, které uzavřela kterákoli ze stran, které v té době existují a jsou v souladu s právy a závazky stran vyplývajícími z dohody GATS.

ODDÍL C

BĚŽNÉ PLATBY A POHYB KAPITÁLU

Článek 32

Běžné platby

1.   S výhradou článku 34 se strany zavazují povolit všechny platby pro běžné transakce mezi rezidenty Společenství a Jižní Afriky, které mají být provedeny ve volně směnitelné měně.

2.   Jižní Afrika může podniknout nezbytná opatření, aby zajistila, že její rezidenti nepoužívají ustanovení odstavce 1, která liberalizují běžné platby, k neoprávněnému odlivu kapitálu.

Článek 33

Pohyb kapitálu

1.   Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance, počínaje dnem vstupu této dohody v platnost zajistí Společenství a Jižní Afrika volný pohyb kapitálu týkající se přímých investic uskutečněných ve společnostech, které byly založeny v souladu se současnými právními předpisy, a likvidaci a repatriaci těchto investic a veškerého zisku, který z nich pochází.

2.   Strany uskuteční vzájemné konzultace s cílem usnadnit pohyb kapitálu a nakonec dosáhnout úplné liberalizace pohybu kapitálu mezi Společenstvím a Jižní Afrikou.

Článek 34

Obtíže s platební bilancí

Pokud má jeden nebo více členských států Společenství nebo Jižní Afrika vážné obtíže s platební bilancí, nebo jim takové obtíže hrozí, Společenství nebo Jižní Afrika, podle okolností, může v souladu s podmínkami Všeobecné dohody o clech a obchodu a článků VIII a XIV smluvních ustanovení Mezinárodního měnového fondu přijmout omezení běžných transakcí, která mají omezenou dobu trvání a nesmí překročit míru nutnosti k nápravě situace platební bilance. Společenství nebo Jižní Afrika, podle okolností, ihned informují druhou stranu a co nejdříve jí předloží harmonogram odstranění dotyčných opatření.

ODDÍL D

POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Článek 35

Definice

Tyto postupy jsou neslučitelné s řádným fungováním této dohody, jelikož mohou ovlivnit obchod mezi Společenstvím a Jižní Afrikou:

a)

dohody a jednání podniků ve vzájemné shodě v horizontálních vztazích, rozhodnutí sdružení podniků a dohody mezi podniky ve vertikálních vztazích, jejichž výsledkem je podstatné znemožnění nebo zmenšení hospodářské soutěže na území Společenství nebo Jižní Afriky, pokud podniky neprokáží, že tyto protisoutěžní účinky jsou převáženy účinky prosoutěžními;

b)

zneužívání dominantního postavení jedním nebo více podniky na území Společenství nebo Jižní Afriky jako celku nebo na jejich podstatné části.

Článek 36

Provádění

Pokud ke dni vstupu této dohody v platnost jedna ze stran dosud nepřijala nezbytné právní předpisy pro provádění článku 35 ve svém právním řádu, učiní tak do tří let.

Článek 37

Vhodná opatření

Pokud Společenství nebo Jižní Afrika považují některé z postupů na svých domácích trzích za neslučitelné s podmínkami článku 35 a

a)

za nedostatečně ošetřené prováděcími předpisy uvedenými v článku 36 nebo

b)

za neexistence takových předpisů, a pokud tyto postupy způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu zájmům druhé strany nebo závažnou újmu jejímu domácího průmyslu včetně odvětví služeb,

může dotčená strana přijmout vhodná opatření v souladu se svými právními předpisy po konzultaci s Radou pro spolupráci nebo po 30 pracovních dnech následujících po žádosti o takovou konzultaci. Vhodná opatření, která mají být přijata, respektují pravomoci dotyčného orgánu pro hospodářskou soutěž.

Článek 38

Zdvořilost

1.   Strany souhlasí s tím, že kdykoli má Komise nebo orgán pro hospodářskou soutěž Jižní Afriky důvod věřit, že na území druhého orgánu dochází k protisoutěžním postupům definovaným v článku 35 a že podstatně ovlivňují významné zájmy stran, může požádat orgán pro hospodářskou soutěž druhé strany, aby podnikl příslušnou akci k nápravě v rámci pravidel tohoto orgánu, jimiž se řídí hospodářská soutěž.

2.   Takovou žádostí není dotčena žádná akce v souladu s právními předpisy ohledně hospodářské soutěže dožadujícího orgánu, jež mohou být považovány za nezbytné, a tato žádost nebude nijak bránit rozhodovací pravomoci dožádaného orgánu nebo jeho nezávislosti.

3.   Aniž jsou dotčeny jeho funkce, práva, povinnosti nebo nezávislost, takto oslovený orgán pro hospodářskou soutěž zváží vyjádřené názory a doklady poskytnuté dožadujícím orgánem a věnuje jim pečlivou pozornost, a zejména věnuje pozornost povaze dotyčných protisoutěžních aktivit, dotyčnému podniku nebo podnikům a údajnému nepříznivému účinku na významné zájmy postižené strany.

4.   Pokud se Komise nebo orgán pro hospodářskou soutěž Jižní Afriky rozhodnou provést vyšetřování nebo zamýšlí podniknout akci, která může mít významné následky pro zájmy druhé strany, musí strany na žádost jedné ze stran vést konzultace a usilovat o nalezení vzájemně přijatelného řešení s ohledem na své příslušné významné zájmy, přičemž prokáží náležitý ohled k právním předpisům, svrchovanosti, nezávislosti svých příslušných orgánů pro hospodářskou soutěž a zdvořilosti.

Článek 39

Technická pomoc

Společenství poskytne Jižní Africe technickou pomoc při restrukturalizaci jejích právních předpisů a politiky hospodářské soutěže, která může mezi jiným zahrnovat:

a)

výměnu odborníků;

b)

organizaci seminářů;

c)

odbornou přípravu.

Článek 40

Informace

Strany si vyměňují informace s ohledem na omezení daná požadavky služebního a obchodního tajemství.

ODDÍL E

VEŘEJNÁ PODPORA

Článek 41

Veřejná podpora

1.   Pokud má veřejná podpora zvýhodňující určité podniky nebo výrobu určitého zboží, která narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž a která nepodporuje konkrétní cíl nebo cíle veřejné politiky jedné ze stran, vliv na obchod mezi Společenstvím a Jižní Afrikou, pak je neslučitelná s řádným fungováním této dohody.

2.   Strany souhlasí, že je v jejich zájmu zajistit, aby byla veřejná podpora poskytována korektním, nestranným a transparentním způsobem.

Článek 42

Nápravná opatření

1.   V případě, kdy se Společenství nebo Jižní Afrika domnívají, že určitý postup je neslučitelný s podmínkami článku 41 a že takový postup působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu zájmům druhé strany nebo závažnou újmu jejich domácímu průmyslu, se strany shodují na tom, že pokud taková situace není vhodně řešena existujícími pravidly a postupy, zahájí konzultace s cílem nalézt vzájemně uspokojivé řešení. Takovými konzultacemi nejsou dotčena práva a povinnosti stran podle jejich příslušných právních předpisů a mezinárodních závazků.

2.   Kterákoli ze stran může v rámci takových konzultací vyzvat Radu pro spolupráci k přezkoumání cílů veřejné politiky stran, kterými je odůvodněno poskytnutí veřejné podpory uvedené v článku 41.

Článek 43

Transparentnost

Každá ze stran zajistí transparentnost v oblasti veřejné podpory. Zejména pokud o to jedna ze stran požádá, jí druhá strana poskytne informace o režimech podpory, o zvláštních individuálních případech veřejné podpory nebo o celkové částce a rozdělení poskytnuté podpory. Při výměně informací mezi stranami se vezmou v úvahu omezení daná právními předpisy obou stran, týkající se požadavků obchodního a služebního tajemství.

Článek 44

Přezkoumání

1.   Za neexistence jakýchkoli pravidel nebo postupů pro provádění článku 41 se na veřejnou podporu nebo subvence použijí články VI a XVI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 a dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

2.   Rada pro spolupráci bude pravidelně přezkoumávat pokrok dosažený v těchto záležitostech. Bude zejména pokračovat v rozvoji spolupráce a porozumění v opatřeních přijatých kteroukoli ze stran s ohledem na fungování článku 41.

ODDÍL F

OSTATNÍ USTANOVENÍ SOUVISEJÍCÍ S OBCHODEM

Článek 45

Veřejné zakázky

1.   Strany se dohodly na spolupráci s cílem zajistit, aby se přístup k veřejným zakázkám stran řídil korektním, nestranným a transparentním systémem.

2.   Rada pro spolupráci bude pravidelně přezkoumávat pokrok dosažený v této záležitosti.

Článek 46

Duševní vlastnictví

1.   Strany zajistí přiměřenou a efektivní ochranu práv duševního vlastnictví v souladu s nejvyššími mezinárodními normami. Strany použijí dohodu WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) ze dne 1. ledna 1996 a zavazují se zlepšit tam, kde je to vhodné, ochranu stanovenou v uvedené dohodě.

2.   Pokud by v oblasti ochrany duševního vlastnictví měly vzniknout problémy mající vliv na obchodní podmínky, uskuteční se na žádost kterékoli ze stran naléhavé konzultace s cílem dosáhnout vzájemně uspokojivého řešení.

3.   Společenství a jeho členské státy potvrzují význam, který přikládají závazkům vyplývajícím:

a)

z Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (Madrid 1989);

b)

z Mezinárodní úmluvy o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (Řím 1961);

c)

ze Smlouvy o patentové spolupráci (Washington 1979, novelizována a pozměněna v roce 1984).

4.   Aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z dohody WTO o TRIPS, Jižní Afrika by mohla příznivě zvážit přistoupení k mnohostranným úmluvám uvedeným v odstavci 3.

5.   Strany potvrzují význam, který přikládají těmto aktům:

a)

ustanovením Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (Ženeva 1977, ve znění z roku 1979);

b)

Bernské úmluvě o ochraně literárních a uměleckých děl (Pařížský akt 1971);

c)

Mezinárodní úmluvě na ochranu nových druhů rostlin (UPOV) (Ženevský akt 1978);

d)

Budapešťské smlouvě o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů pro účely patentového řízení (1977, pozměněna v roce 1980);

e)

Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt, pozměněna v roce 1979) WIPO;

f)

Smlouvě WIPO o právu autorském, 1996.

6.   S cílem usnadnit provádění tohoto článku může Společenství na požádání a na základě vzájemně dohodnutých podmínek poskytnout Jižní Africe technickou pomoc mimo jiné při přípravě právních předpisů na ochranu a vynucování práv duševního vlastnictví, znemožnění zneužívání takových práv, zřizování a posilování domácích úřadů a jiných agentur zapojených do vynucování a ochrany, včetně odborné přípravy pracovníků.

7.   Strany se dohodly, že pro účely této dohody duševní vlastnictví zahrnuje zvláště autorská práva včetně autorských práv na počítačové programy a souvisejících práv, užitné vzory, patenty včetně biotechnologických vynálezů, průmyslové vzory, zeměpisná označení včetně označení původu, ochranné známky výrobků a služeb, topografie integrovaných obvodů, stejně jako právní ochranu databází a ochranu proti nekalé hospodářské soutěži, jak je uvedeno v článku 10 bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a ochranu nezveřejněných informací o know-how.

Článek 47

Normalizace a posuzování shody

Strany budou spolupracovat na poli normalizace, metrologie, osvědčování a zabezpečování jakosti s cílem snížit rozdíly mezi stranami v těchto oblastech, odstranit technické překážky a usnadnit dvoustranný obchod. Tato spolupráce zahrnuje:

a)

opatření na podporu širšího používání mezinárodních technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody, včetně opatření specifických pro jednotlivá odvětví, v souladu s ustanoveními dohody WTO TBT;

b)

rozvíjení dohod o vzájemném uznání posuzování shody v odvětvích vzájemného hospodářského zájmu;

c)

spolupráce v oblasti řízení a zabezpečování jakosti ve vybraných odvětvích významných pro Jižní Afriku;

d)

usnadnění technické pomoci pro iniciativy budování jihoafrické kapacity v oblasti akreditace, metrologie a normalizace;

e)

rozvíjení praktických svazků mezi jihoafrickými a evropskými organizacemi pro normalizaci, akreditaci a osvědčování.

Článek 48

Cla

1.   Strany podpoří a usnadní spolupráci mezi svými celními službami s cílem zajistit dodržování ustanovení o obchodu a zaručit korektní obchod. Ze spolupráce mimo jiné vyplyne výměna informací a programy odborné přípravy.

2.   Aniž jsou dotčeny ostatní formy spolupráce předpokládané v této dohodě, zejména podle článku 90, správní orgány smluvních stran si poskytnou vzájemnou pomoc v souladu s protokolem 2 k této dohodě.

Článek 49

Statistika

Strany se dohodly na spolupráci v tomto poli. Spolupráce bude zaměřena zejména na harmonizaci statistických metod a postupů s cílem umožnit na vzájemně dohodnutých základech zpracování údajů o obchodu se zbožím a službami a obecněji na jakoukoli oblast uvedenou v této dohodě, jež podléhá statistickému zpracování.

HLAVA IV

HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE

Článek 50

Úvod

Strany se dohodly na rozvoji a podpoře spolupráce v hospodářských a průmyslových záležitostech ke svému vzájemnému prospěchu a v zájmu jihoafrického regionu jako celku prostřednictvím rozšíření a posílení svých hospodářských vazeb, podpory udržitelného rozvoje svých ekonomik, podpory regionální hospodářské spolupráce, podpory spolupráce mezi malými a středními podniky, ochrany a zlepšení životního prostředí, podpory hospodářského posílení historicky znevýhodněných skupin včetně žen, ochrany a podpory práva sdružovat se v odborových organizacích pracovníků.

Článek 51

Průmysl

Cílem spolupráce v této oblasti je usnadnění restrukturalizace a modernizace průmyslu Jižní Afriky, podpora jeho konkurenceschopnosti a růstu a vytvoření podmínek příznivých pro vzájemně výhodnou spolupráci mezi průmyslem Jižní Afriky a Společenství.

Cílem této spolupráce je mimo jiné:

a)

povzbudit spolupráci mezi hospodářskými subjekty stran (společnostmi, odborníky, odvětvovými a jinými obchodními organizacemi, organizovanými pracovními silami atd.);

b)

podpořit úsilí veřejného a soukromého sektoru Jižní Afriky o restrukturalizaci a modernizaci průmyslu za podmínek zaručujících ochranu životního prostředí, udržitelný rozvoj a hospodářské posílení;

c)

podporovat prostředí příznivé pro soukromé iniciativy s cílem podpořit a rozšířit výrobu pro domácí i vývozní trhy;

d)

podporovat lepší využívání lidských zdrojů Jižní Afriky a průmyslového potenciálu mimo jiné prostřednictvím usnadnění přístupu k úvěrům a financování investic a podpory průmyslových inovací, převodu technologií, odborné přípravy, výzkumu a technologického rozvoje.

Článek 52

Podpora a ochrana investic

Spolupráce mezi stranami se zaměří na vytvoření prostředí příznivého a podporujícího vzájemně výhodné investice, domácí i zahraniční, zejména prostřednictvím zlepšených podmínek pro ochranu a podporu investic, převod kapitálu a výměnu informací o investičních příležitostech.

Cílem spolupráce je mimo jiné usnadnit a podpořit:

a)

tam, kde je to vhodné, uzavření dohod o podpoře a ochraně investic mezi členskými státy a Jižní Afrikou;

b)

tam, kde je to vhodné, uzavření dohod o zamezení dvojího zdanění mezi členskými státy a Jižní Afrikou;

c)

výměnu informací o investičních příležitostech;

d)

práci na harmonizovaných a zjednodušených postupech a správních postupech v oblasti investic;

e)

investování v Jižní Africe a v jihoafrickém regionu prostřednictvím příslušných dokumentů.

Článek 53

Rozvoj obchodu

1.   Strany se zavazují rozvíjet, rozšiřovat a zvětšovat vzájemný obchod a zlepšovat konkurenceschopnost výroby Jižní Afriky na domácích, regionálních a mezinárodních trzích.

2.   Spolupráce v oblasti rozvoje obchodu se zaměřuje zejména na:

a)

vypracování vhodných strategií rozvoje obchodu a vytváření obchodního prostředí podporujícího konkurenceschopnost;

b)

budování kapacit a rozvoj lidských zdrojů a odborných dovedností v oblasti obchodu a podporu služeb ve veřejném i soukromém sektoru včetně pracovních sil;

c)

výměnu informací o požadavcích trhu;

d)

know-how a převod technologií prostřednictvím investic a společných podniků;

e)

rozvoj soukromého sektoru, zejména malých a středních podniků zapojených do obchodu;

f)

zřizování, přizpůsobení a posílení organizací zabývajících se rozvojem obchodu a podpůrnými službami;

g)

regionální spolupráci pro rozvoj obchodu a obchodní infrastruktury a služeb v jižní Africe.

Článek 54

Mikropodniky a malé a střední podniky

Cílem stran je rozvíjet a posilovat mikropodniky a malé a střední podniky (MSP) v Jižní Africe, jakož i podpora spolupráce mezi MSP ve Společenství a Jižní Africe a v regionu způsobem citlivým k rovnosti žen a mužů. Strany mimo jiné:

a)

spolupracují tam, kde je to vhodné, na vytvoření právních, správních, institucionálních, technických, daňových a finančních rámců pro zakládání a rozšiřování mikropodniků a MSP;

b)

poskytují pomoc, kterou si mikropodniky a MSP vyžádají, bez ohledu na jejich právní statut, v oblastech, jako je financování, nácvik dovedností, technologie a uvádění na trh;

c)

poskytují pomoc společnostem, organizacím, tvůrcům politiky a agenturám poskytujícím služby uvedené v písmenu b) prostřednictvím vhodné technické podpory, výměny informací a budování kapacit;

d)

vytvoří a usnadní vhodné vazby mezi subjekty soukromého sektoru Jihoafrické republiky, jižní Afriky a Společenství s cílem zlepšit tok informací (spojených s formulováním a prováděním strategií, obchodními trendy a příležitostmi, budováním sítí, společnými podniky a předáváním dovedností).

Článek 55

Informační společnost – telekomunikace a informační technologie

1.   Strany se dohodly na spolupráci v oblasti informačních a komunikačních technologií, které považují za klíčová odvětví moderní společnosti a které jsou životně důležité pro hospodářský a sociální rozvoj a rozvoj informační společnosti. Komunikace v této souvislosti zahrnuje pošty, vysílání, telekomunikace a informační technologie. Cílem spolupráce je:

a)

zlepšit přístup veřejných a soukromých subjektů Jižní Afriky ke komunikačním prostředkům, elektronice a informačním technologiím prostřednictvím podpory rozvoje infrastrukturních sítí, lidských zdrojů a vhodných politik informační společnosti v Jižní Africe;

b)

podpořit spolupráci mezi zeměmi jihoafrického regionu v této oblasti, zejména s ohledem na satelitní technologie;

c)

reagovat na výzvy globalizace, nových technologií, institucionální a odvětvové restrukturalizace a na zvětšující se propast mezi základními informačními službami a rozvinutými službami.

2.   Spolupráce mimo jiné zahrnuje:

a)

dialog o rozdílných aspektech informační společnosti včetně regulačních aspektů a komunikační politiky;

b)

výměnu informací a možnou technickou pomoc při regulaci, normalizaci, testování shody a osvědčování informačních a komunikačních technologií a používání frekvencí;

c)

rozšiřování nových informací a komunikačních technologií a rozvoj nových zařízení, zvláště ve vztahu k propojení sítí a interoperabilitě aplikací;

d)

podporu a provádění společného výzkumu a technologický rozvoj projektů v oblasti nových technologií souvisejících s informační společností;

e)

přístup organizací Jižní Afriky k projektům nebo programům Společenství na základě režimů používaných v různých dotčených oblastech a přístup organizací Evropské unie k operacím, které zahájí Jižní Afrika, na základě stejných podmínek.

Článek 56

Spolupráce v oblasti poštovních služeb

Spolupráce v této oblasti zahrnuje:

a)

výměnu informací a dialog o poštovních záležitostech, mimo jiné ve vztahu k regionálním a mezinárodním aktivitám, regulačním aspektům a politickým rozhodnutím;

b)

technickou pomoc ohledně regulace, operačních norem a rozvoje lidských zdrojů;

c)

podporu a provádění společných projektů včetně výzkumu technologického rozvoje v tomto odvětví.

Článek 57

Energetika

1.   Cílem spolupráce v této oblasti je:

a)

zlepšit přístup obyvatel Jižní Afriky k finančně dostupným, spolehlivým a udržitelným zdrojům energie;

b)

reorganizovat a modernizovat pododvětví, která vyrábějí, distribuují a spotřebovávají energii tak, aby byly příslušné služby poskytovány za optimálních podmínek hospodářské účinnosti, sociálního rozvoje a přijatelnosti pro životní prostředí;

c)

podporovat spolupráci mezi zeměmi jihoafrického regionu za účelem využití místně dostupných zdrojů energie účinným způsobem šetřícím životní prostředí.

2.   Spolupráce si zvláště klade za cíl:

a)

podporovat rozvoj vhodných energetických politik a infrastruktury v Jižní Africe;

b)

rozšiřovat energetické zásoby v Jižní Africe;

c)

zlepšovat výkonnostní normy energetických subjektů, pokud jde o technické, hospodářské a finanční podmínky, zejména v odvětví elektřiny a kapalných paliv;

d)

usnadnit budování kapacit místních odborníků zejména prostřednictvím všeobecné a technické odborné přípravy;

e)

rozvíjet nové a obnovitelné formy energie a podporovat infrastrukturu zejména pro dodávky elektrické energie na venkově;

f)

zlepšit racionální využívání energie zejména podporou účinných energetických systémů;

g)

podpořit převod a používání technologií šetřících životní prostředí;

h)

podporovat regionální energetickou spolupráci v jižní Africe.

Článek 58

Těžba a nerosty

1.   Cílem spolupráce v této oblasti je mimo jiné:

a)

podporovat a prosazovat politická opatření, která zlepšují zdravotní a bezpečnostní normy v těžebním průmyslu, stejně jako podmínky zaměstnání;

b)

zpřístupnit nerostné zdroje a geologické informace pro průzkum a těžební investice. Spolupráce by měla rovněž vytvořit vzájemně výhodné prostředí pro přilákání investic v tomto odvětví, včetně MSP (a dříve znevýhodněných společenství);

c)

podporovat politiky, které zajistí, aby byly těžební činnosti provozovány s náležitým ohledem na životní prostředí a udržitelný rozvoj, přičemž se vezmou v úvahu specifické okolnosti země a povaha těžby;

d)

spolupracovat na výzkumu a rozvoji technologie těžby a nerostů.

2.   Spolupráce bude zahrnovat jihoafrické aktivity uskutečňované v rámci Útvaru pro koordinaci těžby Jihoafrického společenství pro rozvoj (SADC).

Článek 59

Doprava

1.   Cílem spolupráce v této oblasti je:

a)

zlepšit přístup obyvatel Jižní Afriky k finančně dostupným, bezpečným a spolehlivým oborům dopravy a usnadnit tok zboží v zemi prostřednictvím podpory rozvoje intermodálních infrastrukturních sítí a dopravních systémů, které jsou udržitelné z hospodářského a ekologického hlediska;

b)

podporovat spolupráci mezi zeměmi jihoafrického regionu za účelem vytvoření udržitelné dopravní sítě pro místní potřeby.

2.   Spolupráce se zaměří zvláště na:

a)

příspěvky k restrukturalizaci a modernizaci silniční, železniční, přístavní a letištní infrastruktury;

b)

postupné zlepšení podmínek letecké dopravy, železničního, silničního a multimodálního tranzitu, stejně jako řízení silnic, železnic, přístavů a letišť, a mořské a letecké dopravy;

c)

zlepšení bezpečnosti letecké a námořní dopravy prostřednictvím zlepšení navigačních pomůcek a odborné přípravy s cílem umožnit účinné programy.

Článek 60

Cestovní ruch

1.   Strany budou spolupracovat s cílem posílit rozvoj konkurenceschopného odvětví cestovního ruchu. V této souvislosti se strany zejména dohodly:

a)

podpořit rozvoj odvětví cestovního ruchu jako zdroje hospodářského růstu a posílení, zaměstnanosti a deviz;

b)

usilovat o vytvoření strategického spojenectví zahrnujícího veřejné, soukromé a společenské zájmy s cílem zajistit udržitelný rozvoj cestovního ruchu;

c)

provádět společné operace v oblastech, jako je rozvoj produktů a trhů, lidských zdrojů a institucionálních struktur;

d)

spolupracovat na odborné přípravě v odvětví cestovního ruchu a při budování kapacit s cílem zlepšit úroveň služeb;

e)

spolupracovat na prosazování a rozvoji cestovního ruchu založeném na společenstvích prostřednictvím pilotních projektů ve venkovských oblastech;

f)

usnadnit volný pohyb turistů.

2.   Strany se dohodly, že spolupráce v oblasti cestovního ruchu bude mimo jiné založena na těchto pravidlech:

a)

respektování integrity a zájmů místních společenství, zvláště ve venkovských oblastech;

b)

zdůrazňování významu kulturního dědictví;

c)

usnadnění odborné přípravy, převodu know-how a utváření informovanosti v širším společenství;

d)

zajištění kladné interakce mezi cestovním ruchem a zachováváním životního prostředí;

e)

podpora regionální spolupráce v jižní Africe.

Článek 61

Zemědělství

1.   Spolupráce v této oblasti je zaměřena na podporu integrovaného, harmonického a udržitelného rozvoje venkova v Jižní Africe. Spolupráce je zaměřena zejména na:

a)

modernizaci a restrukturalizaci oblasti zemědělství tam, kde je to vhodné, prostřednictvím metod zahrnujících modernizaci infrastruktury a vybavení, rozvoj technik balení a skladování a zlepšení soukromých řetězců distribuce a uvádění na trh;

b)

usnadnění rozvoje a posílení konkurenceschopnosti farmářů z dříve znevýhodněných společenství a poskytování vhodných zemědělských služeb v tomto ohledu;

c)

rozšíření a rozvoj výroby a vnějších trhů;

d)

dosažení a rozvoj spolupráce ohledně zdraví zvířat, rostlin a technik zemědělské výroby;

e)

přezkoumání opatření k harmonizaci norem a pravidel ohledně zdraví zvířat a rostlin s cílem usnadnit obchod s ohledem na platné právní předpisy obou stran a v souladu s pravidly WTO.

2.   Spolupráce bude mimo jiné probíhat prostřednictvím převodu know-how, vytvářením společných podniků a programů pro budování kapacit.

Článek 62

Rybolov

Spolupráce v této oblasti se zaměřuje na podporu udržitelného řízení a využívání rybolovných zdrojů v dlouhodobém zájmu obou stran. Toho bude dosaženo výměnou informací a navrhováním a prováděním dohodnutých opatření, jimiž je možné reagovat na hospodářské, obchodní, rozvojové, vědecké a technické cíle stran. Tato opatření budou stanovena v samostatné vzájemně výhodné dohodě o rybolovu, kterou se strany zavazují uzavřít co nejdříve.

Článek 63

Služby

Strany se dohodly podporovat spolupráci v odvětví služeb obecně a zejména v oblasti bankovnictví, pojištění a ostatních finančních služeb, mimo jiné prostřednictvím:

a)

podpory obchodu službami;

b)

tam, kde je to vhodné, výměny informací o právních předpisech, jimiž se řídí odvětví služeb stran;

c)

zlepšení účetnictví, auditů, dohledu a regulace finančních služeb a finanční kontroly, například prostřednictvím usnadnění programů odborné přípravy.

Článek 64

Spotřebitelská politika a ochrana zdraví spotřebitelů

Strany zahájí spolupráci v oblasti spotřebitelské politiky a ochrany zdraví spotřebitelů zaměřenou zejména na:

a)

vytváření systémů vzájemných informací o výrobcích, které jsou místně zakázané a nebezpečné;

b)

výměnu informací a zkušeností o zřizování a fungování dohledu po prodeji ohledně bezpečnosti produktů;

c)

zlepšení informací poskytovaných spotřebitelům, zejména o cenách a vlastnostech produktů a nabízených služeb;

d)

podpora výměn mezi zástupci zájmů spotřebitelů;

e)

zvyšování slučitelnosti spotřebitelských politik a systémů;

f)

výměnu informací o zvětšující se informovanosti spotřebitelů prostřednictvím informací a vzdělávání;

g)

oznamování vynucování a spolupráce mezi stranami při vyšetřování škodlivých nebo nekalých obchodních postupů;

h)

výměnu informací o účinných způsobech nápravy křivd vůči spotřebitelům, kteří se stali obětí protiprávní činnosti.

HLAVA V

ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE

ODDÍL A

OBECNÉ

Článek 65

Cíle

1.   Rozvojová spolupráce mezi Společenstvím a Jižní Afrikou je uskutečňována v atmosféře politického dialogu a partnerství a podporuje politiky a reformy prováděné vnitrostátními orgány.

2.   Rozvojová spolupráce přispívá zejména k harmonickému a udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji Jižní Afriky a jejímu začlenění do světové ekonomiky a k upevnění základů položených pro demokratickou společnost a právní stát, v němž jsou ve svých politických, sociálních a kulturních aspektech respektována lidská práva a základní svobody.

3.   V tomto kontextu jsou prioritou podpůrné činnosti napomáhající boji proti chudobě.

Článek 66

Priority

1.   Oblasti rozvojové spolupráce budou zahrnovat především:

a)

podporu politik a dokumentů s cílem postupné integrace ekonomiky Jižní Afriky do světové ekonomiky a obchodu, rozšíření zaměstnanosti, rozvoje udržitelných soukromých podniků, regionální spolupráce a integrace. V tomto kontextu bude věnována zvláštní pozornost poskytování podpory snahám o přizpůsobení uskutečňovaným v regionu v souvislosti se zřízením oblasti volného obchodu na základě této dohody, zejména v rámci SACU;

b)

zlepšení životních podmínek a poskytování základních sociálních služeb;

c)

podporu demokratizace, ochranu lidských práv, řádné veřejné řízení, posílení občanské společnosti a její integraci do rozvojového procesu.

2.   Bude podpořen dialog a partnerství mezi veřejnými orgány a nevládními rozvojovými partnery a činiteli.

3.   Programy se zaměří na základní potřeby dříve znevýhodněných společenství a budou odrážet rozvojové aspekty rovnosti mužů a žen a životního prostředí.

Článek 67

Způsobilí příjemci

Partnery spolupráce způsobilými pro finanční a technickou pomoc jsou státní, provinční a místní orgány a veřejné orgány, nevládní organizace a organizace založené na společenství, regionální a mezinárodní organizace, instituce a veřejné nebo soukromé subjekty. Jakýkoli další subjekt může získat způsobilost, pokud tak obě strany určí.

Článek 68

Způsoby a prostředky

1.   Prostředky, které mohou být nasazeny v rámci spolupráce uvedené v článku 66, zahrnují zejména studie, technickou pomoc, odbornou přípravu nebo jiné služby, dodávky a práce a rovněž hodnocení a kontrolní audity a mise.

2.   Financování Společenstvím v místní nebo zahraniční měně, v závislosti na potřebách a povaze činnosti, může zahrnout:

a)

vládní rozpočtové výdaje na podporu reforem a provádění politiky v prioritních odvětvích, která byla určena v politickém dialogu;

b)

investice (s výjimkou koupě budov) a vybavení;

c)

v určitých případech a zejména tam, kde program provádí nevládní partner, opakující se výdaje.

3.   Příspěvek od partnerů definovaných v článku 67 se v zásadě vyžaduje pro každou činnost spolupráce. Povaha a výše tohoto příspěvku se přizpůsobí možnostem partnera a povaze činností.

4.   Je možné hledat příležitosti pro soudržnost a komplementaritu u dalších poskytovatelů finančních prostředků, zvláště členských států Evropské unie.

5.   Obě strany učiní vhodné kroky k zajištění toho, aby se veřejnost dozvěděla o povaze rozvojové spolupráce Společenství podle této dohody.

Článek 69

Programování

1.   Víceleté orientační programování založené na specifických cílech odvozených od priorit v článku 66 a označující úpravy pro přípravu, provádění a sledování rozvojové spolupráce a výsledné činnosti během referenčního období se uskuteční v atmosféře těsných kontaktů mezi Společenstvím a vládou Jižní Afriky za přispění Evropské investiční banky. Výsledek diskusí o programování bude stanoven ve víceletém orientačním programu podepsaném oběma stranami.

2.   K víceletému orientačnímu programu budou připojeny podrobné operační postupy a ustanovení pro provádění a sledování rozvojové spolupráce.

Článek 70

Identifikace, příprava a hodnocení projektu

1.   Za identifikaci a přípravu rozvojových činností je odpovědná vnitrostátní schvalující osoba vlády Jižní Afriky, jak je definována v článku 80, nebo jakýkoli jiný způsobilý příjemce definovaný v článku 67.

2.   Projektová nebo programová dokumentace odevzdaná Společenství k financování musí obsahovat veškeré nezbytné informace pro její ohodnocení. Tuto dokumentaci vedoucímu delegace oficiálně předá vnitrostátní schvalující osoba nebo ostatní způsobilí příjemci.

3.   Rozvojové činnosti zhodnotí společně vnitrostátní schvalující osoba a/nebo ostatní způsobilí příjemci a Společenství.

Článek 71

Finanční návrh a rozhodnutí

1.   Závěry zhodnocení shrne vedoucí delegace ve finančním návrhu připraveném v těsné spolupráci s vnitrostátní schvalující osobou a/nebo dožadujícím partnerem.

2.   Komise finanční návrh dokončí a předá jej rozhodovacímu orgánu Společenství.

Článek 72

Dohody o financování

1.   Jakýkoli projekt nebo program schválený Společenstvím je zahrnut:

a)

buď v dohodě o financování mezi Komisí, jednající jménem Společenství, a vnitrostátní schvalující osobou, jednající jménem vlády Jižní Afriky, nebo jiným způsobilým příjemcem,

b)

nebo ve smlouvě s mezinárodními organizacemi nebo právnickými subjekty, fyzickými osobami nebo jakýmkoli jiným subjektem definovaným v článku 67 odpovídajícím za provádění projektu nebo programu.

2.   Veškeré dohody o financování nebo zakázkách stanoví možnost kontroly na místě ze strany Komise a Evropského účetního dvora.

ODDÍL B

PROVÁDĚNÍ

Článek 73

Způsobilost zhotovitelů a dodávek

1.   Účast na nabídkových řízeních a zakázkách je otevřena za rovných podmínek všem fyzickým a právnickým osobám v členských státech Evropské unie, Jižní Africe a státech AKT. Účast může být rozšířena na ostatní rozvojové země v řádně odůvodněných případech a s cílem zajistit nejlepší efektivnost nákladů.

2.   Dodávky pocházejí z členských států, Jižní Afriky nebo ze států AKT. V řádně odůvodněných výjimečných případech mohou pocházet z jiných zemí.

Článek 74

Smluvní orgán

1.   Zakázky na stavební práce, dodávky a služby připraví, vyjedná a uzavře způsobilý příjemce po dohodě a za spolupráce s Komisí.

2.   Způsobilý příjemce může požádat Komisi o přípravu, vyjednání a uzavření zakázek na služby jejím jménem, přímo nebo prostřednictvím její příslušné agentury.

Článek 75

Postupy při zadávání zakázek

Postupy při zadávání zakázek financovaných Společenstvím jsou stanoveny v obecných ustanoveních připojených k dohodám o financování.

Článek 76

Obecné předpisy a podmínky

Rozhodnutí o výběru nabídky a provedení zakázek na stavební práce, dodávky a služby financovaných Společenstvím se řídí touto dohodou a příslušnými obecnými předpisy pro zakázky na stavební práce, dodávky a služby a obecnými podmínkami přijatými rozhodnutím Rady pro spolupráci.

Článek 77

Urovnávání sporů

Jakýkoli spor vzniklý mezi Jižní Afrikou a zhotovitelem, dodavatelem nebo poskytovatelem služeb během provádění zakázky financované Společenstvím bude urovnán v rozhodčím řízení podle procesních pravidel pro smírčí a rozhodčí řízení pro zakázky, přijatých rozhodnutím Rady pro spolupráci.

Článek 78

Daňové a celní úpravy

1.   Vláda Jižní Afriky veškeré zakázky financované Společenstvím plně vyjme z daňových a celních poplatků a/nebo daní nebo poplatků s rovnocenným účinkem.

2.   Podrobnosti úprav uvedených v odstavci 1 budou stanoveny prostřednictvím výměny dopisů mezi vládou Jižní Afriky a Komisí.

Článek 79

Hlavní schvalující osoba

Komise jmenuje hlavní schvalující osobu, která odpovídá za řízení zdrojů zpřístupněných Společenstvím pro rozvojovou spolupráci s Jižní Afrikou.

Článek 80

Vnitrostátní schvalující osoba a platební agentura

1.   Vláda Jižní Afriky jmenuje vnitrostátní schvalující osobu, aby ji zastupovala ve všech činnostech souvisejících s projekty financovanými Komisí, které podléhají dohodě o financování mezi Jižní Afrikou a Společenstvím. Je rovněž jmenována platební agentura.

2.   Povinnosti a úkoly hlavní schvalující osoby, vnitrostátní schvalující osoby a platební agentury se stanoví prostřednictvím výměny dokumentů mezi vládou Jižní Afriky a Komisí v souladu s finančními nařízeními Komise platnými pro preferenční dohody.

Článek 81

Vedoucí delegace

1.   Komise je v Jižní Africe zastupována vedoucím delegace, který společně s vnitrostátní schvalující osobou zajišťuje provádění, monitorování a návaznost finanční a technické spolupráce v souladu se zásadami řádné finanční správy a ustanoveními této dohody. Vedoucí delegace je zejména zmocněn usnadňovat a urychlovat přípravu, hodnocení a provádění projektů a programů.

2.   Vláda Jižní Afriky poskytne vedoucímu delegace a úředníkům Komise jmenovaným v Jižní Africe výsady a imunity v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích z roku 1961.

3.   Strany budou při určování úkolů a povinností vnitrostátní schvalující osoby a vedoucího delegace usilovat o zajištění co nejvyššího stupně místního řízení projektů a programů, stejně jako slučitelnosti a soudržnosti s postupy používanými v ostatních státech AKT.

Článek 82

Monitorování a hodnocení

1.   Cíl monitorování a hodnocení spočívá ve vnějším posouzení rozvojových činností (příprava, provádění a následné fungování) s cílem zlepšit vývoj efektivity probíhajících a budoucích činností. Tuto činnost provádí Jižní Afrika a Společenství společně.

2.   Monitorování a hodnocení spolupráce budou prováděny společně Jižní Afrikou a Společenstvím. Mohou se konat každoroční konzultace pro posouzení pokroku a schválení opatření, která mají být přijata ke přizpůsobení a zlepšení provádění víceletého orientačního programu a přípravě na budoucí činnosti.

HLAVA VI

SPOLUPRÁCE V OSTATNÍCH OBLASTECH

Článek 83

Věda a technologie

Strany se zavazují k prohloubení vědecké a technologické spolupráce. Podrobné úpravy pro provádění tohoto cíle byly stanoveny v samostatné dohodě, jež vstoupila v platnost v listopadu 1997.

Článek 84

Životní prostředí

1.   Strany budou spolupracovat ve snaze o dosažení trvale udržitelného rozvoje prostřednictvím rozumného využívání neobnovitelných přírodních zdrojů a udržitelného využívání obnovitelných přírodních zdrojů a podpoří tak ochranu životního prostředí, kontrolu znečišťování a zabrání jeho poškozování. Strany se zaměří na zlepšení kvality životního prostředí a budou společně pracovat v boji proti globálním problémům životního prostředí.

2.   Strany věnují zvláštní pozornost rozvoji kapacit v řízení životního prostředí. Bude se konat dialog o určení priorit pro životní prostředí. Přezkoumá se dopad minulých politik Jižní Afriky na stav životního prostředí a v případě potřeby dojde k úpravám.

3.   Spolupráce bude mimo jiné zahrnovat záležitosti související s rozvojem měst a využíváním půdy pro zemědělské a nezemědělské účely; desertifikací; nakládáním s odpady včetně nebezpečného a jaderného odpadu; nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami; zachováním a udržitelným využíváním biologické rozmanitosti; udržitelným řízením lesních zdrojů; kontrolou jakosti vody; kontrolou znečištění průmyslovými a jinými zdroji; kontrolou pobřežního a mořského znečištění a řízením mořských zdrojů; integrovaným řízením povodí včetně řízení mezinárodních povodí; řízením poptávky po vodě a problémy souvisejícími se snížením emisí skleníkových plynů.

Článek 85

Kultura

1.   Strany se zavazují spolupracovat v oblasti kultury s cílem podpořit důkladnou znalost a lepší chápání kulturních rozmanitostí v Jižní Africe a Evropské unii. Strany odstraní překážky mezikulturní komunikace a spolupráce a budou podněcovat informovanost o vzájemné závislosti národů různých kultur. Podpoří účast obyvatel Jižní Afriky a Evropské unie na procesu vzájemného kulturního obohacení.

2.   Kulturní kontakty se zaměří na zachovávání a podporu kulturního dědictví a vytváření a rozšiřování kulturních statků a služeb. Nejširším možným způsobem se využijí vnitrostátní, regionální a meziregionální sdělovací prostředky a infrastruktura, s cílem usnadnit kulturní kontakty a prosazovat úctu k autorským právům a souvisejícím právům.

3.   Strany budou spolupracovat na kulturních akcích a výměnách mezi institucemi a sdruženími z Jižní Afriky a Evropské unie.

Článek 86

Sociální otázky

1.   Strany se zapojí do dialogu o spolupráci v sociálních otázkách. Bude zahrnovat, avšak nikoli výlučně, otázky související se sociálními problémy společnosti po zrušení apartheidu, zmírněním chudoby, nezaměstnaností, rovností mužů a žen, násilím vůči ženám, právy dětí, pracovními vztahy, veřejným zdravím, bezpečností při práci a populací.

2.   Strany se domnívají, že hospodářský rozvoj musí být doprovázen sociálním pokrokem. Uznávají zodpovědnost za zaručení základních sociálních práv, která se zaměřují zejména na svobodu sdružování pracovníků, právo na kolektivní vyjednávání, zrušení nucené práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a účinné zrušení dětské práce. Referenčním bodem pro rozvoj těchto práv jsou příslušné normy MOP.

Článek 87

Informace

Strany přijmou vhodná opatření k prosazování a podpoře účinné vzájemné výměny informací. Přednost bude dána mimo jiné zajištění rozšiřování informací o spolupráci mezi Jižní Afrikou a Společenstvím. Strany budou navíc usilovat o poskytování základních informací o Jižní Africe a Evropské unii široké veřejnosti a specializovaných informací o politikách Evropské unie specifickému publiku v Jižní Africe, stejně jako specializovaných informací o politikách Jižní Afriky specifickému publiku v Evropské unii.

Článek 88

Tisk a audiovizuální média

Strany budou podporovat spolupráci v oblasti tisku a audiovizuálních médií s cílem podpořit další rozvoj a péči o nezávislost a pluralitu v médiích. Spolupráce se bude mimo jiné uskutečňovat prostřednictvím:

a)

podpory rozvoje lidských zdrojů, zejména prostřednictvím odborné přípravy a výměnných programů pro novináře a profesionály z médií;

b)

podpory širšího přístupu médií ke zdrojům informací;

c)

výměny technického know-how a informací;

d)

výroby audiovizuálních programů.

Článek 89

Lidské zdroje

1.   Strany spolupracují s cílem zvýšit hodnotu lidských zdrojů v Jižní Africe ve všech oblastech zahrnutých v dohodě. Cílem spolupráce je posílení institucionálních kapacit ve vládních klíčových oblastech rozvoje lidských zdrojů, přičemž se zvláštní pozornost klade na nejvíce znevýhodněné sektory populace.

2.   Za účelem rozvoje úrovně odbornosti vedoucích pracovníků ve veřejném a soukromém sektoru strany posílí svou spolupráci ve vzdělávání a odborném vzdělávání a spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a podniky. Zvláštní pozornost bude věnována podpoře vytváření trvalých svazků mezi specializovanými subjekty v Evropské unii a Jižní Africe s cílem povzbudit sdílení a výměnu zkušeností a technických zdrojů.

3.   Strany budou podporovat výměnu informací s cílem podpory spolupráce při uznávání titulů a diplomů příslušnými orgány.

4.   Strany budou podporovat svazky a spolupráci mezi institucemi vyššího vzdělávání, například vysokými školami.

Článek 90

Boj proti drogám a praní peněz

Strany se zavazují spolupracovat v boji proti drogám a praní peněz:

a)

podporou hlavního plánu pro kontrolu drog Jižní Afriky zvýšením efektivnosti programů Jižní Afriky a jihoafrických regionů pro potírání protiprávního užívání omamných a psychotropních látek, stejně jako výroby a poskytování těchto látek a obchodu s nimi, založených na příslušných mezinárodních úmluvách OSN o kontrole drog;

b)

znemožněním používání svých finančních institucí k praní výnosů z trestné činnosti obecně a zejména z obchodu s drogami na základě norem rovnocenných těm, jež přijaly mezinárodní subjekty, zejména Financial Action Task Force (FATF), a

c)

předcházením zneužití prvotních a dalších důležitých chemických látek k nedovolené výrobě omamných nebo psychotropních látek zavedením vhodných norem rovnocenných normám, jež přijaly příslušné mezinárodní orgány, zejména Chemical Action Task Force (CATF).

Článek 91

Ochrana údajů

1.   Strany spolupracují na zlepšení úrovně ochrany zpracovávání osobních údajů, přičemž berou v úvahu mezinárodní normy.

2.   Spolupráce na ochraně osobních údajů může zahrnovat technickou pomoc ve formě výměny informací a odborníků a vytváření společných programů a projektů.

3.   Rada pro spolupráci bude pravidelně přezkoumávat pokrok zaznamenaný v tomto ohledu.

Článek 92

Zdraví

1.   Strany spolupracují na zlepšení duševního a fyzického zdraví obyvatel podporou zdraví a předcházením chorobám.

2.   V oblasti veřejného zdraví strany spolupracují prostřednictvím sdílení znalostí a zkušeností v programech, které mimo jiné rozšiřují informace, zlepšují vzdělávání a odbornou přípravu profesionálů v oblasti veřejného zdraví, sledují choroby a vyvíjejí informační zdravotnické systémy, snižují rizika chorob souvisejících s životním stylem, předchází a kontrolují HIV/AIDS a jiné přenosné choroby.

3.   Spolupráce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zahrnuje výměnu informací o legislativních a nelegislativních opatřeních k předcházení nehodám, nemocí z povolání a zdravotních rizik souvisejících s povoláním.

4.   Spolupráce ve farmaceutické oblasti může zahrnovat podporu při hodnocení a registraci léčiv.

HLAVA VII

FINANČNÍ ASPEKTY SPOLUPRÁCE

Článek 93

Cíl

Za účelem dosažení cílů této dohody obdrží Jižní Afrika od Společenství finanční a technickou pomoc ve formě grantů a půjček na podporu svých socioekonomických rozvojových potřeb.

Článek 94

Granty

Finanční pomoc ve formě grantů je zahrnuta:

a)

ve zvláštní finanční facilitě vytvořené v rámci rozpočtu Společenství na podporu činností souvisejících s rozvojovou spoluprací uvedených v článcích 65 a 66;

b)

v ostatních finančních zdrojích zpřístupněných z jiných rozpočtových kapitol Společenství pro činnosti související s rozvojovou a mezinárodní spoluprací, které spadají do působnosti těchto rozpočtových kapitol. Postup pro předkládání a schvalování žádostí, provádění a sledování/hodnocení bude v souladu s obecnými podmínkami souvisejícími s danou rozpočtovou kapitolou.

Článek 95

Půjčky

Pokud jde o finanční pomoc ve formě půjček, Evropská investiční banka může na žádost Rady Evropské unie zvážit rozšíření svého financování investičních projektů v Jižní Africe prostřednictvím dlouhodobých půjček v rámci omezení maximálních částek a dob platnosti, jež budou určeny při používání odpovídajících ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství.

Článek 96

Regionální spolupráce

Finanční pomoc ze Společenství uvedená v předešlých článcích může být použita k financování projektů nebo programů vnitrostátního nebo místního zájmu v Jižní Africe, stejně jako účasti Jižní Afriky na aktivitách regionální spolupráce, které podniká společně s ostatními rozvojovými zeměmi.

HLAVA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 97

Institucionální úpravy

1.   Strany se dohodly na vytvoření Rady pro spolupráci, která bude vykonávat tyto funkce:

a)

zajišťovat správné fungování a provádění dohody a dialogu mezi stranami;

b)

studovat rozvoj obchodu a spolupráce mezi stranami;

c)

hledat vhodné metody předcházení problémů, které mohou nastat v oblastech uvedených v dohodě;

d)

vyměňovat názory a podávat návrhy v jakékoli záležitosti vzájemného zájmu související s obchodem a spoluprací, včetně budoucích akcí a dostupných zdrojů k jejich provádění.

2.   Složení, četnost, agenda a místo jednání Rady pro spolupráci bude dohodnuto prostřednictvím konzultací mezi stranami.

3.   Výše uvedená Rada pro spolupráci má pravomoc přijímat rozhodnutí ve všech záležitostech zahrnutých v této dohodě.

4.   Strany se dohodly na podpoře a usnadňování pravidelných kontaktů mezi svými parlamenty v různých oblastech spolupráce zahrnutých v dohodě.

5.   Strany také podpoří kontakty mezi ostatními podobnými a vhodnými institucemi v Jižní Africe a Evropské unii, jako je Hospodářský a sociální výbor Evropského společenství a Národní rada pro hospodářský rozvoj a práci (NEDLAC) Jižní Afriky.

Článek 98

Doložka o daňové výjimce

1.   Zacházení podle doložky nejvyšších výhod poskytované v souladu s touto dohodou nebo jiný režim přijatý podle této dohody se nevztahují na daňové výhody, které Jižní Afrika a členské státy Evropské unie poskytují nebo mohou v budoucnu poskytnout na základě dohod o zamezení dvojímu zdanění nebo jiných daňových režimů nebo domácích daňových právních předpisů.

2.   Nic v této dohodě nebo jakýchkoli úpravách přijatých podle této dohody nesmí být vykládáno jako bránící přijetí nebo vynucování jakéhokoli opatření zaměřeného na zamezení vyhýbání se daňovým povinnostem nebo daňovým únikům podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojímu zdanění nebo jiných daňových úprav nebo domácích daňových právních předpisů.

3.   Nic v této dohodě nebo jakýchkoli úpravách přijatých podle této dohody nesmí být vykládáno jako bránící členským státům Evropské unie nebo Jižní Africe při používání odpovídajících ustanovení svých daňových předpisů rozlišovat mezi daňovými poplatníky, kteří se nenacházejí ve stejné situaci zejména s ohledem na jejich bydliště nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

Článek 99

Doba trvání

Tato dohoda je platná po neomezenou dobu. Každá ze stran může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením druhé straně. Tato dohoda pozbývá platnosti šest měsíců po dni tohoto oznámení.

Článek 100

Nediskriminace

V oblastech zahrnutých v této dohodě a aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení této dohody:

a)

opatření používaná Jižní Afrikou ve vztahu ke Společenství nesmí působit diskriminaci mezi členskými státy, jejich státními příslušníky nebo jejich společnostmi nebo podniky;

b)

opatření používaná Společenstvím a jeho členskými státy ve vztahu k Jižní Africe nesmí působit diskriminaci mezi státními příslušníky Jižní Afriky nebo jejími společnostmi nebo podniky.

Článek 101

Územní působnost

Tato dohoda se na jedné straně vztahuje na území, na něž se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství za podmínek stanovených v této smlouvě, a pokud jde o Jižní Afriku, na území definovaná ústavou Jižní Afriky.

Článek 102

Budoucí vývoj

Strany mohou na základě vzájemného souhlasu a ve svých příslušných oblastech působnosti dohodu rozšířit s cílem zvýšit úrovně spolupráce a doplnit ji prostřednictvím dohod o specifických odvětvích nebo činnostech.

V rámci této dohody může jakákoli ze stran předložit návrhy pro rozšíření oblasti spolupráce, přičemž vezme v úvahu zkušenosti získané při používání dohody.

Článek 103

Přezkoumání

Strany přezkoumají tuto dohodu do pěti let od jejího vstupu v platnost s cílem reagovat na možné důsledky jiných úprav, které mohou tuto dohodu ovlivnit. Mohou být vzájemně dohodnuta další přezkoumání.

Článek 104

Urovnávání sporů

1.   Každá strana může předložit Radě pro spolupráci jakýkoli spor týkající se používání nebo výkladu této dohody.

2.   Rada pro spolupráci může jakýkoli spor urovnat prostřednictvím rozhodnutí.

3.   Každá ze stran je povinna přijmout opatření nezbytná k provedení rozhodnutí uvedeného v odstavci 2.

4.   V případě, že spor nebude možné urovnat podle odstavce 2, může kterákoliv strana oznámit druhé straně jmenování rozhodce; druhá strana poté musí do dvou měsíců jmenovat druhého rozhodce.

5.   Rada pro spolupráci jmenuje třetího rozhodce do šesti měsíců od jmenování druhého rozhodce.

6.   Rozhodnutí rozhodců se přijímají většinovým hlasováním do 12 měsíců.

7.   Každá ze stran sporu je povinna přijmout opatření nezbytná k provedení rozhodnutí rozhodců.

8.   Rada pro spolupráci vytvoří pracovní postupy pro rozhodčí řízení.

9.   V případě sporů vzniklých na základě hlavy II a III této dohody se použije tento postup:

a)

druhý rozhodce musí být jmenován do 30 dnů;

b)

Rada pro spolupráci jmenuje třetího rozhodce do 60 dnů od jmenování druhého rozhodce;

c)

rozhodci budou v zásadě předkládat své nálezy a rozhodnutí stranám a Radě pro spolupráci nejpozději do šesti měsíců ode dne složení sboru rozhodců. V naléhavých případech včetně případů zboží podléhajícího zkáze rozhodci usilují o vydání zprávy stranám do tří měsíců;

d)

dotyčná strana během 60 dnů informuje druhou stranu a Radu pro spolupráci o svých záměrech ohledně provádění nálezů a rozhodnutí Rady pro spolupráci nebo rozhodců podle okolností;

e)

pokud nelze okamžitě vyhovět nálezům a rozhodnutím Rady pro spolupráci nebo rozhodců, dotyčné straně bude poskytnuta přiměřená doba, aby tak učinila. Přiměřená lhůta nepřesáhne 15 měsíců ode dne předložení nálezů a rozhodnutí stranám. Tato lhůta však může být na základě vzájemného souhlasu stran v závislosti na zvláštních okolnostech zkrácena nebo prodloužena.

10.   Aniž je dotčeno jejich právo uchýlit se k postupům pro urovnávání sporů v rámci WTO, Společenství a Jižní Afrika usilují o urovnání sporů souvisejících se specifickými závazky vyplývajícími z hlavy II a III této dohody využitím zvláštních ustanovení o urovnávání sporů této dohody. Rozhodčí řízení vyvolané na základě této dohody nebude brát v úvahu otázky související s právy a závazky každé ze stran v rámci WTO, ledaže se strany dohodnou takové záležitosti v rozhodčím řízení předložit.

Článek 105

Doložka o dvoustranných dohodách

Touto dohodou, pokud vytváří pro dotčené strany rovnocenná nebo větší práva, nejsou dotčena práva obsažená ve stávajících dohodách zavazujících jeden či více členských států na jedné straně a Jižní Afriku na straně druhé.

Článek 106

Doložka o změnách

1.   Jakákoli ze stran, která si přeje pozměnit tuto dohodu, může Radě pro spolupráci předložit svůj návrh na změnu společně s odůvodněním navrhované změny ke zvážení a k rozhodnutí.

2.   V případě, že druhá strana má za to, že navrhovaná změna by mohla mít škodlivý účinek na její práva ve smyslu dohody, může Radě pro spolupráci předložit návrh na vyrovnávací úpravy dohody ke zvážení a k rozhodnutí.

Článek 107

Přílohy

Protokoly a přílohy tvoří nedílnou součást této dohody.

Článek 108

Jazyky a počet vyhotovení

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazycích anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském a v úředních jazycích Jižní Afriky jiných než angličtina, tj. v jazycích sepedi, sesotho, setswana, siSvati, tshivenda, xitsonga, afrikánština, isiNdebele, isiXhosa a isiZulu, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Článek 109

Vstup v platnost

Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž si smluvní strany vzájemně oznámí dokončení nezbytných postupů.

Pokud se smluvní strany před vstupem této dohody v platnost rozhodnou pro její prozatímní provádění, považují se veškeré odkazy na datum jejího vstupu v platnost za odkaz na datum, k němuž toto prozatímní provádění nabývá účinku.

Hecho en Pretoria, el once de octubre de mil novecientos noventa y nueve.

Udfærdiget i Pretoria, den ellevte oktober nitten hundrede og nioghalvfems.

Geschehen zu Pretoria am elften Oktober neunzehnhundertneunundneunzig.

Έγινε στην Πρετόρια, στις ένδεκα Οκτωβρίου χίλια εννιακόσια ενενήντα εννέα.

Done at Pretoria on the eleventh day of October in the year one thousand nine hundred and ninety-nine.

Fait à Pretoria, le onze octobre mil neuf cent quatre-vingt-dix-neuf.

Fatto a Pretoria, addì undici ottobre millenovecentonovantanove.

Gedaan te Pretoria, de elfde oktober negentienhonderd negennegentig.

Feito em Pretória, em onze de Outubro de mil novecentos e noventa e nove.

Tehty Pretoriassa yhdentenätoista päivänä lokakuuta vuonna tuhatyhdeksänsataayhdeksänkymmentäyhdeksän.

Som skedde i Pretoria den elfte oktober nittonhundranittionio.

Por la Comunidad Europea

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Voor de Europese Gemeenschap

Pela Comunidade Europeia

Euroopan yhteisön puolesta

På Europeiska gemenskapens vägnar

Image 1

Pour le Royaume de Belgique

Voor het Koninkrijk België

Für das Königreich Belgien

Image 2

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brusselse Hoofdstedelijke Gewest.

Diese Unterschrift verbindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

For Kongeriget Danmark

Image 3

Für die Bundesrepublik Deutschland

Image 4

Για την Ελληνική Δημοκρατία

Image 5

Por el Reino de España

Image 6

Pour la République française

Image 7

Thar ceann na héireann

For Ireland

Image 8

Per la Repubblica italiana

Image 9

Pour le Grand-Duché de Luxembourg

Image 10

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Image 11

Für die Republik Österreich

Image 12

Pela República Portuguesa

Image 13

Suomen tasavallan puolesta

För Republiken Finland

Image 14

För Konungariket Sverige

Image 15

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Image 16

For the Republic of South Africa

wa Repapoliki ya Afrika Borwa

Ya Rephaboliki ya Afrika Borwa

Wa Rephaboliki ya Aforika Borwa

WeRiphabliki yaseNingizimu Afrika

wa Rephabuliki ya Afurika Tshipembe

Wa Riphabliki ra Afrika-Dzonga

Vir die Republiek van Suid-Afrika

WeRiphabhliki yeSewula Afrika

WeRiphablikhi yoMzantsi Afrika

WeRiphabhulikhi yaseNingizimu Afrika

Image 17


PŘÍLOHA I

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA

SEZNAM DOHODNUTÝCH ODCHYLEK OD STATUSU QUO A POSTUPNÉHO SNÍŽENÍ

Úvod

Společenství a Jihoafrická republika se dohodly, že jakékoli zvýšení sazby používané doložky nejvyšších výhod nebo jakákoli jiná opatření omezující nebo narušující obchod přijatá po 1. červenci 1996 budou vůči druhé straně odstraněna nejpozději v den vstupu dohody v platnost.

Na žádost jihoafrické strany a majae na mysli zvláštní povahu hospodářské transformace Jihoafrické republiky a specifickou etapu přizpůsobování jejího celního systému v rámci jejích závazků k WTO, Společenství ve výjimečných případech souhlasí se zvážením specifických žádostí o odchylky z postupného snížení.

Výsledkem tohoto procesu je souhlas obou stran s tím, že pro účely provádění článku 7 této dohody nahradí níže uvedené úrovně cel cla účinně používaná k 1. červenci 1996 jako reference statusu quo pro produkty uvedené v této příloze.

Popis kódu

Datum provedení

Sazba v roce 1996

Nová sazba

0207 41 90

18 .9. 1997

27 %

220 c/kg

0403 90 00

2. 1. 1998

bez cla

450 c/kg

0404 10 00

2. 1. 1998

bez cla

450 c/kg

0404 90 00

2. 1. 1998

100 c/kg

450 c/kg

0405 10 00

2. 1. 1998

320 c/kg

500 c/kg

0405 20 10

2. 1. 1998

20 %

500 c/kg

0405 20 90

2. 1. 1998

320 c/kg

500 c/kg

0405 90 00

2. 1. 1998

320 c/kg

500 c/kg

0406 10 10

2. 1. 1998

25 %

500 c/kg

0406 10 20

2. 1. 1998

20 %

500 c/kg

0406 20 10

2. 1. 1998

22 %

500 c/kg

0406 20 90

2. 1. 1998

25 %

500 c/kg

0406 30 00

2. 1. 1998

25 %

500 c/kg

0406 40 10

2. 1. 1998

22 %

500 c/kg

0406 40 90

2. 1. 1998

25 %

500 c/kg

0406 90 10

2. 1. 1998

22 %

500 c/kg

0406 90 25

2. 1. 1998

660 c/kg

500 c/kg

0406 90 35

2. 1. 1998

660 c/kg

500 c/kg

0406 90 90

2. 1. 1998

25 %

500 c/kg

0902 30 00

11. 1. 1999

bez cla

R4/kg

0902 40 00

11. 1. 1999

bez cla

R4/kg

1001 90 00

celní vzorec

bez cla

50

1005 10 00

celní vzorec

bez cla

50

1005 90 00

celní vzorec

bez cla

50

1101 00 10

celní vzorec

50 %

99

1101 00 20

celní vzorec

1 c/kg

99

1509 10 00

duben 1998

30 %

10

1701 11 00

proměnné

76,5 c/kg

105

1701 12 00

proměnné

76,5 c/kg

105

1701 91 00

proměnné

76,5 c/kg

105

1701 99 00

proměnné

76,5 c/kg

105

2002 10 90

13. 2. 1998

110 c/kg méně 80

30

2204 10 10

13. 2. 1998

118 c/li

238 c/li

2204 10 90

13. 2. 1998

118 c/li

238 c/li

2204 21 10

113. 2. 1998

31 c/li

97 c/li

2204 21 20

13. 2. 1998

1764/li of AA nebo R1.542/li + RO.92/

138 c/li

2204 21 90

13. 2. 1998

22,44 c/li

138 c/li

2204 29 10

113. 2. 1998

31 c/li

73 c/li

2204 29 20

13. 2. 1998

1764/li of AA nebo R1.542/li + RO.9200

138 c/li

2204 29 90

13. 2. 1998

22,44 c/li

114 c/li

2205 10 00

13. 2. 1998

22,44 c/li

88 c/li

2205 90 00

13. 2. 1998

22,44 c/li

73 c/li

2206 00 10

13. 2. 1998

9,9 c/li

62 c/li

2206 00 20

13. 2. 1998

9,9 c/li

62 c/li

2206 00 30

13. 2. 1998

9,9 c/li

156 c/li

2206 00 40

13. 2. 1998

44,81 c/li

62 c/li

2206 00 50

13. 2. 1998

44,81 c/li

62 c/li

2206 00 60

13. 2. 1998

44,81 c/li

156 c/li

2206 00 70

13. 2. 1998

22,44 c/li

62 c/li

2206 00 90

13. 2. 1998

43,21 c/li

62 c/li

2849 10 00

13. 2. 1998

bez cla

10

3204 17 10

19. 6. 1998

bez cla

12

3204 19 10

19. 6. 1998

bez cla

12

4011 10 05

1. 1. 1997

bez cla

40

4011 10 15

1. 1. 1997

25 % nebo 815 c/kg méně 75

40

4011 10 25

1. 1. 1997

25 % nebo 815 c/kg méně 75

40

4011 10 35

1. 1. 1997

25 % nebo 815 c/kg méně 75

40

4011 20 10

1. 1. 1997

25 % nebo 860 c/kg méně 75

34

4011 20 20

1. 1. 1997

25 % nebo 860 c/kg méně 75

34

4011 20 30

1. 1. 1997

25 % nebo 860 c/kg méně 75

34

4011 20 40

1. 1. 1997

25 % nebo 860 c/kg méně 75

34

4011 20 50

1. 1. 1997

25 % nebo 860 c/kg méně 75

34

4011 20 60

1. 1. 1997

25 % nebo 860 c/kg méně 75

34

4011 91 10

1. 1. 1997

10 % nebo 830 c/kg méně 90

20

4011 91 20

1. 1. 1997

bez cla

20

4011 91 30

1. 1. 1997

bez cla

20

4011 91 40

1. 1. 1997

bez cla

20

4011 91 50

1. 1. 1997

10 % nebo 830 c/kg méně 90

20

4011 91 60

1. 1. 1997

10 % nebo 830 c/kg méně 90

20

4011 99 00

1. 1. 1997

10 % nebo 830 c/kg méně 90

20

4012 10 00

1. 1. 1997

20 %

25

4012 20 00

1. 1. 1997

20 %

25

4012 90 00

1. 1. 1997

12 %

25

4013 10 00

1. 1. 1997

10 % nebo 920 c/kg méně 90

25

4013 90 90

1. 1. 1997

10 % nebo 920 c/kg méně 90

25

4409 20 00

7. 2. 1997

bez cla

12

5208 31 40

13. 12. 1997

10 %

22

5208 32 40

13. 12. 1997

10 %

22

5208 33 20

13. 12. 1996

10 %

22

5208 41 40

13. 12. 1997

10 %

22

5208 42 40

13. 12. 1997

10 %

22

5208 51 20

13. 12. 1997

10 %

22

5208 51 30

13. 12. 1996

10 %

22

5208 52 20

13. 12. 1997

10 %

22

5208 52 30

13. 12. 1996

10 %

22

5208 53 20

13. 12. 1996

10 %

22

5208 59 20

13. 12. 1996

10 %

22

5209 31 40

13. 12. 1996

10 %

22

5209 41 40

13. 12. 1996

10 %

22

5209 51 15

13. 12. 1996

10 %

22

5209 51 20

13. 12. 1996

10 %

22

5209 52 20

13. 12. 1996

10 %

22

5209 59 20

13. 12. 1996

10 %

22

5210 31 40

13. 12. 1996

10 %

22

5210 32 20

13. 12. 1996

10 %

22

5210 39 20

13. 12. 1996

10 %

22

5210 51 20

13. 12. 1996

10 %

22

5210 51 30

13. 12. 1996

10 %

22

5210 52 20

13. 12. 1996

10 %

22

5210 59 20

13. 12. 1996

10 %

22

5211 31 25

13. 12. 1996

10 %

22

5211 41 25

13. 12. 1996

10 %

22

5211 51 15

13. 12. 1996

10 %

22

5211 51 20

13. 12. 1996

10 %

22

5211 52 20

13. 12. 1996

10 %

22

5211 59 20

13. 12. 1996

10 %

22

5212 13 20

13. 12. 1996

10 %

22

5212 14 40

13. 12. 1996

10 %

22

5212 15 20

13. 12. 1996

10 %

22

5212 23 25

13. 12. 1996

10 %

22

5212 24 25

13. 12. 1996

10 %

22

5212 25 15

13. 12. 1996

10 %

22

5804 21 00

13. 12. 1996

bez cla

22

5804 29 00

13. 12. 1996

bez cla

22

5806 20 00

13. 12. 1996

42 %

36

5807 90 10

13. 12. 1996

 

36

5807 90 20

13. 12. 1996

 

36

5807 90 30

13. 12. 1996

 

36

5808 10 10

13. 12. 1996

 

36

5808 90 00

13. 12. 1996

45 %

36

6002 20 10

13. 12. 1996

20 %

22

6002 41 10

13. 12. 1996

20 %

22

6002 42 10

13. 12. 1996

20 %

22

6002 43 05

13. 12. 1996

20 %

22

6002 49 10

13. 12. 1996

20 %

22

6002 91 10

13. 12. 1996

20 %

22

6002 92 10

13. 12. 1996

20 %

22

6002 93 05

13. 12. 1996

20 %

22

6002 99 10

13. 12. 1996

20 %

22

6213 20 10

13. 12. 1996

15 %

46

6213 90 10

13. 12. 1996

15 %

46

7616 99 10

15. 11. 1996

 

10

7616 99 20

7. 2. 1997

 

15

8501 40 90

30. 5. 1997

5 %

20

8501 51 90

30. 5. 1997

5 %

24

8501 52 90

30. 5. 1997

5 %

24

8501 53 90

30. 5. 1997

5 %

20

8504 21 90

6. 12. 1997

5 %

15

8504 22 90

6. 12. 1997

5 %

15

8504 23 30

6. 12. 1997

14 %

15

8504 23 90

6. 12. 1997

5 %

15

8504 31 90

6. 12. 1997

5 %

15

8504 32 90

6. 12. 1997

5 %

15

8504 33 90

6. 12. 1997

5 %

15

8504 34 90

6. 12. 1997

5 %

15

8517 11 00

18. 12. 1998

bez cla

12,5

8517 19 00

18. 12. 1998

bez cla

12,5

8517 90 00

18. 12. 1998

bez cla

12,5

8523 30 00

30. 11. 1998

bez cla

10

8524 60 00

30. 11. 1998

bez cla

10

8542 12 00

30. 11. 1998

bez cla

10

8536 20 10

5. 7. 1996

12,5 %

15

8708 91 10

3. 2. 1997

bez cla

20


PŘÍLOHA II

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY

Seznam 1

Průmyslové výrobky

Nabídka EU

Příloha II – seznam 1

Kód KN 1996

Celní kvóta nebo částečná liberalizace

Sůl (včetně stolní soli a denaturované soli):

2501 00 51

 

2501 00 91

 

2501 00 99

 

Alkalické kovy nebo kovy alkalických zemin; kovy vzácných zemin:

2805 11 00

 

2805 19 00

 

2805 21 00

 

2805 22 00

 

2805 30 10

 

2805 30 90

 

2805 40 10

 

Amoniak (čpavek) bezvodý nebo ve vodném roztoku:

2814 10 00

 

2814 20 00

 

Hydroxid sodný (louh sodný)

2815 11 00

 

2815 12 00

 

Oxid zinečnatý; peroxid zinku

2817 00 00

 

Umělý korund

2818 10 00

 

2818 20 00

 

2818 30 00

 

Oxidy a hydroxidy chromu:

2819 10 00

 

2819 90 00

 

Oxidy manganu:

2820 10 00

 

2820 90 00

 

Oxidy titanu

2823 00 00

 

Hydrazin a hydroxylamin

2825 80 00

 

Chloridy, chlorid-oxidy a chlorid-hydroxidy

2827 10 00

 

Sulfidy (sirníky); polysulfidy:

2830 10 00

 

Fosfornany (hypofosfity), fosforitany

2835 10 00

 

2835 22 00

 

2835 23 00

 

2835 24 00

 

2835 25 10

 

2835 25 90

 

2835 26 10

 

2835 26 90

 

2835 29 10

 

2835 29 90

 

2835 31 00

 

2835 39 10

 

2835 39 30

 

2835 39 70

 

Uhličitany; peroxouhličitany (peruhličitany):

2836 20 00

 

2836 40 00

 

2836 60 00

 

Soli oxokovových nebo peroxokovových kyselin:

2841 61 00

 

Radioaktivní chemické prvky

2844 30 11

 

2844 30 19

 

2844 30 51

 

Izotopy, jiné než čísla 2844

2845 10 00

 

2845 90 10

 

Karbidy, též chemicky definované:

2849 20 00

 

2849 90 30

 

Hybridy, nitridy, azidy, silicidy a boridy

2850 00 70

 

Cyklické uhlovodíky:

2902 50 00

 

Halogenderiváty uhlovodíků:

2903 11 00

 

2903 12 00

 

2903 13 00

 

2903 14 00

 

2903 15 00

 

2903 16 00

 

2903 19 10

 

2903 19 90

 

2903 21 00

 

2903 23 00

 

2903 29 00

 

2903 30 10

 

2903 30 31

 

2903 30 33

 

2903 30 38

 

2903 30 90

 

2903 41 00

 

2903 42 00

 

2903 43 00

 

2903 44 10

 

2903 44 90

 

2903 45 10

 

2903 45 15

 

2903 45 20

 

2903 45 25

 

2903 45 30

 

2903 45 35

 

2903 45 40

 

2903 45 45

 

2903 45 50

 

2903 45 55

 

2903 45 90

 

2903 46 10

 

2903 46 20

 

2903 49 90

 

2903 51 90

 

2903 59 10

 

2903 59 30

 

2903 59 90

 

2903 61 00

 

2903 62 00

 

2903 69 10

 

2903 69 90

 

Acyklické alkoholy a jejich halogen-, sulfoderiváty:

2905 11 00

 

2905 12 00

 

2905 13 00

 

2905 14 10

 

2905 14 90

 

2905 15 00

 

2905 16 10

 

2905 16 90

 

2905 17 00

 

2905 19 10

 

2905 19 90

 

2905 22 10

 

2905 22 90

 

2905 29 10

 

2905 29 90

 

2905 31 00

 

2905 32 00

 

2905 39 10

 

2905 39 90

 

2905 41 00

 

2905 42 00

 

2905 49 10

 

2905 49 51

 

2905 49 59

 

2905 49 90

 

2905 50 10

 

2905 50 30

 

2905 50 99

 

Fenoly; fenolalkoholy:

2907 11 00

 

2907 15 00

 

2907 22 10

 

Ethery, etheralkoholy, etherfenoly:

2909 11 00

 

2909 19 00

 

2909 20 00

 

2909 30 31

 

2909 30 39

 

2909 30 90

 

2909 41 00

 

2909 42 00

 

2909 43 00

 

2909 44 00

 

2909 49 10

 

2909 49 90

 

2909 50 10

 

2909 50 90

 

2909 60 00

 

Epoxidy, epoxyalkoholy, epoxyfenoly a epoxyetholy:

2910 20 00

 

Aldehydy, též s jinou kyslíkatou funkcí:

2912 41 00

 

2912 60 00

 

Ketony a chinony, též s jinou kyslíkatou funkcí:

2914 11 00

 

2914 21 00

 

Nasycené acyklické monokarboxylové kyseliny:

2915 11 00

 

2915 12 00

 

2915 13 00

 

2915 21 00

 

2915 22 00

 

2915 23 00

 

2915 24 00

 

2915 29 00

 

2915 31 00

 

2915 32 00

 

2915 33 00

 

2915 34 00

 

2915 35 00

 

2915 39 10

 

2915 39 30

 

2915 39 50

 

2915 39 90

 

2915 40 00

 

2915 50 00

 

2915 60 10

 

2915 60 90

 

2915 70 15

 

2915 70 20

 

2915 70 25

 

2915 70 30

 

2915 70 80

 

2915 90 10

 

2915 90 20

 

2915 90 80

 

Nenasycené acyklické monokarboxylové kyseliny:

2916 12 10

 

2916 12 20

 

2916 12 90

 

2916 14 10

 

2916 14 90

 

Polykarboxylové kyseliny, jejich anhydridy, halogenidy:

2917 11 00

 

2917 14 00

 

2917 35 00

 

2917 36 00

 

2917 37 00

 

Karboxylové kyseliny s další kyslíkatou funkcí:

2918 14 00

 

2918 15 00

 

2918 22 00

 

2918 90 00

 

Sloučeniny s aminovou funkcí:

2921 11 10

 

2921 11 90

 

2921 12 00

 

2921 19 10

 

2921 19 30

 

2921 19 90

 

2921 21 00

 

2921 22 00

 

2921 29 00

 

2921 30 10

 

2921 30 90

 

2921 41 00

 

2921 42 10

 

2921 42 90

 

2921 43 10

 

2921 43 90

 

2921 44 00

 

2921 45 00

 

2921 49 10

 

2921 49 90

 

2921 51 10

 

2921 51 90

 

2921 59 00

 

Aminosloučeniny s kyslíkatou funkcí:

2922 11 00

 

2922 12 00

 

2922 13 00

 

2922 19 00

 

2922 21 00

 

2922 22 00

 

2922 29 00

 

2922 30 00

 

2922 42 10

 

2922 43 00

 

2922 49 80

 

2922 50 00

 

Sloučeniny s karboxyamidovou funkcí:

2924 21 10

 

2924 21 90

 

2924 29 30

 

Sloučeniny s nitrilovou funkcí:

2926 10 00

 

2926 90 90

 

Organické sloučeniny síry:

2930 20 00

 

2930 90 12

 

2930 90 14

 

2930 90 16

 

Ostatní organicko-anorganické sloučeniny:

2931 00 40

 

Heterocyklické sloučeniny pouze s jedním nebo více kyslíkovými heteroatomy:

2932 12 00

 

2932 13 00

 

2932 21 00

 

Heterocyklické sloučeniny pouze s jedním nebo více dusíkovými heteroatomy:

2933 61 00

 

Sulfonamidy:

2935 00 00

 

Minerální nebo chemická hnojiva, dusíkatá:

3102 10 10

 

3102 10 90

 

3102 21 00

 

3102 29 00

 

3102 30 10

 

3102 30 90

 

3102 40 10

 

3102 40 90

 

3102 50 90

 

3102 60 00

 

3102 70 90

 

3102 80 00

 

3102 90 00

 

Minerální nebo chemická hnojiva, fosforečná:

3103 10 10

 

3103 10 90

 

Minerální nebo chemická hnojiva:

3105 10 00

 

3105 20 10

 

3105 20 90

 

3105 30 10

 

3105 30 90

 

3105 40 10

 

3105 40 90

 

3105 51 00

 

3105 59 00

 

3105 60 10

 

3105 60 90

 

3105 90 91

 

3105 90 99

 

Tříslicí výtažky rostlinného původu

3201 20 00

 

3201 90 20

 

Ostatní barviva

3206 11 00

 

3206 19 00

 

3206 20 00

 

3206 30 00

 

3206 41 00

 

3206 42 00

 

3206 43 00

 

3206 49 90

 

3206 50 00

 

Aktivní uhlí; aktivní přírodní minerální produkty:

3802 10 00

 

3802 90 00

 

Insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy:

3808 10 20

 

3808 10 30

 

3808 30 11

 

3808 30 13

 

3808 30 15

 

3808 30 17

 

3808 30 21

 

3808 30 23

 

3808 30 27

 

3808 30 30

 

3808 30 90

 

Syntetické urychlovače vulkanizace; směsné plastifikátory:

3812 30 20

 

Kombinovaná organická rozpouštědla a ředidla:

3814 00 90

 

Směsi alkylbenzenů a směsi alkylnaftalenů:

3817 10 10

 

3817 10 50

 

3817 10 80

 

3817 20 00

 

Připravená pojidla pro licí formy nebo jádra:

3824 90 90

 

Polymery ethylenu v primárních formách:

3901 10 10

 

3901 10 90

 

3901 20 00

 

3901 30 00

 

3901 90 00

 

Polymery propylenu nebo jiných olefinů:

3902 10 00

 

3902 20 00

 

3902 30 00

 

3902 90 00

 

Polymery styrenu v primárních formách:

3903 11 00

 

3903 19 00

 

3903 20 00

 

3903 30 00

 

3903 90 00

 

Polymery vinylchloridu:

3904 10 00

 

3904 21 00

 

3904 22 00

 

3904 30 00

 

3904 40 00

 

3904 50 00

 

3904 61 90

 

3904 69 00

 

3904 90 00

 

Polymery vinilacetátu:

3905 12 00

 

Polyacetaly, ostatní polyethery a epoxidové pryskyřice:

3907 20 19

 

3907 20 90

 

3907 60 90

 

3907 91 10

 

3907 91 90

 

3907 99 10

 

3907 99 90

 

Ostatní desky, listy, filmy, fólie a pruhy:

3920 10 22

 

3920 10 28

 

3920 10 40

 

3920 10 80

 

3920 20 21

 

3920 20 29

 

3920 20 71

 

3920 20 79

 

3920 20 90

 

3920 30 00

 

3920 41 11

 

3920 41 19

 

3920 41 91

 

3920 41 99

 

3920 42 11

 

3920 42 19

 

3920 42 91

 

3920 42 99

 

3920 51 00

 

3920 59 00

 

3920 61 00

 

3920 62 10

 

3920 62 90

 

3920 63 00

 

3920 69 00

 

3920 71 11

 

3920 71 19

 

3920 71 90

 

3920 72 00

 

3920 73 10

 

3920 73 50

 

3920 73 90

 

3920 79 00

 

3920 91 00

 

3920 92 00

 

3920 93 00

 

3920 94 00

 

3920 99 11

 

3920 99 19

 

3920 99 50

 

3920 99 90

 

Ostatní desky, listy, filmy, fólie a pruhy:

3921 90 19

 

Výrobky pro přepravu nebo balení zboží:

3923 21 00

 

Protektorované nebo použité pneumatiky z pryže:

4012 10 30

 

4012 10 50

 

4012 10 80

 

4012 20 90

 

4012 90 10

 

4012 90 90

 

Duše z pryže:

4013 10 10

 

4013 10 90

 

4013 20 00

 

4013 90 10

 

4013 90 90

 

Vyčiněné kůže skotu, koní a jiných lichokopytníků, odchlupené:

4104 10 91

 

4104 10 95

 

4104 10 99

 

4104 21 00

 

4104 22 90

 

4104 29 00

 

4104 31 11

 

4104 31 19

 

4104 31 30

 

4104 31 90

 

4104 39 10

 

4104 39 90

 

Vyčiněné kůže ovčí nebo jehněčí, odchlupené:

4105 20 00

 

Vyčiněné usně ostatních zvířat, odchlupené:

4107 10 10

 

4107 29 10

 

4107 90 10

 

4107 90 90

 

Zámišové usně (včetně jejich kombinací):

4108 00 10

 

4108 00 90

 

Lakové a lakové laminované usně:

4109 00 00

 

Kompozitní usně na základě nerozvlákněné usně:

4111 00 00

 

Oděvy a oděvní doplňky:

4203 10 00

 

4203 21 00

 

4203 29 10

 

4203 29 91

 

4203 29 99

 

4203 30 00

 

4203 40 00

 

Dřevotřískové desky a desky z podobných materiálů:

4410 11 00

 

4410 19 10

 

4410 19 30

 

4410 19 50

 

4410 19 90

 

4410 90 00

 

Dřevovláknité desky nebo desky z jiných dřevnatých materiálů:

4411 11 00

 

4411 19 00

 

4411 21 00

 

4411 29 00

 

4411 31 00

 

4411 39 00

 

4411 91 00

 

4411 99 00

 

Překližkované desky, dýhované desky a podobné laminované desky:

4412 13 11

 

4412 13 19

 

4412 13 90

 

4412 14 00

 

4412 19 00

 

4412 22 10

 

4412 22 91

 

4412 22 99

 

4412 23 00

 

4412 29 20

 

4412 29 80

 

4412 92 10

 

4412 92 91

 

4412 92 99

 

4412 93 00

 

4412 99 20

 

4412 99 80

 

Výrobky stavebního truhlářství a tesařství:

4418 10 10

 

4418 10 50

 

4418 10 90

 

4418 20 10

 

4418 20 50

 

4418 20 80

 

4418 30 10

 

4418 90 10

 

Intarzované a inkrustované dřevo; skříňky, pouzdra a kazety:

4420 90 11

 

4420 90 19

 

Výrobky z přírodního korku:

4503 10 10

 

4503 10 90

 

4503 90 00

 

Úplety a podobné výrobky z materiálu na úplety:

4601 99 10

 

Košíkářské, proutěné a jiné výrobky:

4602 90 10

 

Rejstříky, účetní knihy, bloky (poznámkové, bloky objednávek, stvrzenek):

4820 10 30

 

Obrázková alba nebo obrázkové knihy, předlohy ke kreslení nebo omalovánky, pro děti:

4903 00 00

 

Kartografické výrobky všech druhů:

4905 10 00

 

Obtisky všeho druhu:

4908 10 00

 

4908 90 00

 

Tištěné nebo ilustrované dopisnice nebo pohlednice; tištěné karty:

4909 00 10

 

4909 00 90

 

Kalendáře všech druhů, tištěné, včetně kalendářů ve formě trhacích bloků:

4910 00 00

 

Ostatní tiskařské výrobky včetně tištěných obrazů:

4911 10 10

 

4911 10 90

 

4911 91 80

 

4911 99 00

 

Hedvábné nitě (jiné než spředené z hedvábného odpadu):

5004 00 10

 

5004 00 90

 

Příze spředené z hedvábného odpadu, neupravené pro maloobchodní prodej:

5005 00 10

 

5005 00 90

 

Hedvábné nitě a nitě z hedvábného odpadu, upravené pro maloobchodní prodej:

5006 00 10

 

5006 00 90

 

Tkaniny z hedvábí nebo z hedvábného odpadu:

5007 10 00

 

5007 20 11

 

5007 20 19

 

5007 20 21

 

5007 20 31

 

5007 20 39

 

5007 20 41

 

5007 20 51

 

5007 20 59

 

5007 20 61

 

5007 20 69

 

5007 20 71

 

5007 90 10

 

5007 90 30

 

5007 90 50

 

5007 90 90

 

Mykaná vlněná příze, neupravená pro maloobchodní prodej:

5106 10 10

 

5106 10 90

 

5106 20 11

 

5106 20 19

 

5106 20 91

 

5106 20 99

 

Česaná vlněná příze, neupravená pro maloobchodní prodej:

5107 10 10

 

5107 10 90

 

5107 20 10

 

5107 20 30

 

5107 20 51

 

5107 20 59

 

5107 20 91

 

5107 20 99

 

Příze z jemných zvířecích chlupů (mykaná nebo česaná), neupravená pro maloobchodní prodej:

5108 10 10

 

5108 10 90

 

5108 20 10

 

5108 20 90

 

Vlněná příze nebo příze z jemných zvířecích chlupů, upravená pro maloobchodní prodej:

5109 10 10

 

5109 10 90

 

5109 90 10

 

5109 90 90

 

Příze z hrubých zvířecích chlupů nebo žíněná příze:

5110 00 00

 

Tkaniny z mykané vlny nebo z mykaných jemných zvířecích chlupů:

5111 11 11

 

5111 11 19

 

5111 11 91

 

5111 11 99

 

5111 19 11

 

5111 19 19

 

5111 19 31

 

5111 19 39

 

5111 19 91

 

5111 19 99

 

5111 20 00

 

5111 30 10

 

5111 30 30

 

5111 30 90

 

5111 90 10

 

5111 90 91

 

5111 90 93

 

5111 90 99

 

Tkaniny z česané vlny nebo z česaných jemných zvířecích chlupů:

5112 11 10

 

5112 11 90

 

5112 19 11

 

5112 19 19

 

5112 19 91

 

5112 19 99

 

5112 20 00

 

5112 30 10

 

5112 30 30

 

5112 30 90

 

5112 90 10

 

5112 90 91

 

5112 90 93

 

5112 90 99

 

Tkaniny z hrubých zvířecích chlupů nebo z koňských žíní:

5113 00 00

 

Bavlněné šicí nitě, též upravené pro maloobchodní prodej:

5204 11 00

 

5204 19 00

 

5204 20 00

 

Bavlněné nitě (jiné než šicí nitě):

5205 11 00

 

5205 12 00

 

5205 13 00

 

5205 14 00

 

5205 15 10

 

5205 15 90

 

5205 21 00

 

5205 22 00

 

5205 23 00

 

5205 24 00

 

5205 26 00

 

5205 27 00

 

5205 28 00

 

5205 31 00

 

5205 32 00

 

5205 33 00

 

5205 34 00

 

5205 35 10

 

5205 35 90

 

5205 41 00

 

5205 42 00

 

5205 43 00

 

5205 44 00

 

5205 46 00

 

5205 47 00

 

5205 48 00

 

Bavlněné nitě (jiné než šicí nitě):

5206 11 00

 

5206 12 00

 

5206 13 00

 

5206 14 00

 

5206 15 10

 

5206 15 90

 

5206 21 00

 

5206 22 00

 

5206 23 00

 

5206 24 00

 

5206 25 10

 

5206 25 90

 

5206 31 00

 

5206 32 00

 

5206 33 00

 

5206 34 00

 

5206 35 10

 

5206 35 90

 

5206 41 00

 

5206 42 00

 

5206 43 00

 

5206 44 00

 

5206 45 10

 

5206 45 90

 

Bavlněné nitě (jiné než šicí nitě) upravené pro maloobchodní prodej:

5207 10 00

 

5207 90 00

 

Lněné nitě:

5306 10 11

 

5306 10 19

 

5306 10 31

 

5306 10 39

 

5306 10 50

 

5306 10 90

 

5306 20 11

 

5306 20 19

 

5306 20 90

 

Nitě z jiných rostlinných textilních vláken; papírové nitě:

5308 20 10

 

5308 20 90

 

5308 30 00

 

5308 90 11

 

5308 90 13

 

5308 90 19

 

5308 90 90

 

Lněné tkaniny:

5309 11 11

 

5309 11 19

 

5309 11 90

 

5309 19 10

 

5309 19 90

 

5309 21 10

 

5309 21 90

 

5309 29 10

 

5309 29 90

 

Tkaniny z juty nebo jiných textilních lýkových vláken:

5310 10 10

 

5310 10 90

 

5310 90 00

 

Tkaniny z jiných rostlinných textilních vláken:

5311 00 10

 

5311 00 90

 

Šicí nitě ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken:

5401 10 11

 

5401 10 19

 

5401 10 90

 

5401 20 10

 

5401 20 90

 

Nitě ze syntetických nekonečných vláken (jiné než šicí nitě):

5402 10 10

 

5402 10 90

 

5402 20 00

 

5402 31 10

 

5402 31 30

 

5402 31 90

 

5402 32 00

 

5402 33 10

 

5402 33 90

 

5402 39 10

 

5402 39 90

 

5402 41 10

 

5402 41 30

 

5402 41 90

 

5402 42 00

 

5402 43 10

 

5402 43 90

 

5402 49 10

 

5402 49 91

 

5402 49 99

 

5402 51 10

 

5402 51 30

 

5402 51 90

 

5402 52 10

 

5402 52 90

 

5402 59 10

 

5402 59 90

 

5402 61 10

 

5402 61 30

 

5402 61 90

 

5402 62 10

 

5402 62 90

 

5402 69 10

 

5402 69 90

 

Nitě z umělých nekonečných vláken (jiné než šicí nitě):

5403 10 00

 

5403 20 10

 

5403 20 90

 

5403 31 00

 

5403 32 00

 

5403 33 10

 

5403 33 90

 

5403 39 00

 

5403 41 00

 

5403 42 00

 

5403 49 00

 

Nitě z jednoho syntetického nekonečného vlákna (monofilamenty) o délkové hmotnosti nejméně 67 decitex:

5404 10 10

 

5404 10 90

 

5404 90 11

 

5404 90 19

 

5404 90 90

 

Nitě z jednoho umělého nekonečného vlákna (monofilamenty) o délkové hmotnosti nejméně 67 decitex:

5405 00 00

 

Nitě ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken (jiné než šicí nitě):

5406 10 00

 

5406 20 00

 

Tkaniny z nití ze syntetických nekonečných vláken:

5407 10 00

 

5407 20 11

 

5407 20 19

 

5407 20 90

 

5407 30 00

 

5407 41 00

 

5407 42 00

 

5407 43 00

 

5407 44 00

 

5407 51 00

 

5407 52 00

 

5407 53 00

 

5407 54 00

 

5407 61 10

 

5407 61 30

 

5407 61 50

 

5407 61 90

 

5407 69 10

 

5407 69 90

 

5407 71 00

 

5407 72 00

 

5407 73 00

 

5407 74 00

 

5407 81 00

 

5407 82 00

 

5407 83 00

 

5407 84 00

 

5407 91 00

 

5407 92 00

 

5407 93 00

 

5407 94 00

 

Tkaniny z nití z umělých nekonečných vláken:

5408 10 00

 

5408 21 00

 

5408 22 10

 

5408 22 90

 

5408 23 10

 

5408 23 90

 

5408 24 00

 

5408 31 00

 

5408 32 00

 

5408 33 00

 

5408 34 00

 

Kabely ze syntetických nekonečných vláken:

5501 10 00

 

5501 20 00

 

5501 30 00

 

5501 90 00

 

Kabely z umělých nekonečných vláken:

5502 00 10

 

5502 00 90

 

Syntetická střižová vlákna, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání:

5503 10 11

 

5503 10 19

 

5503 10 90

 

5503 20 00

 

5503 30 00

 

5503 40 00

 

5503 90 10

 

5503 90 90

 

Umělá střižová vlákna, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání:

5504 10 00

 

5504 90 00

 

Odpad (včetně výčesků, přízového odpadu):

5505 10 10

 

5505 10 30

 

5505 10 50

 

5505 10 70

 

5505 10 90

 

5505 20 00

 

Syntetická střižová vlákna, mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná pro spřádání: