02020H1475 — CS — 02.02.2021 — 001.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

DOPORUČENÍ RADY (EU) 2020/1475

ze dne 13. října 2020

o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 337 14.10.2020, s. 3)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

DOPORUČENÍ RADY (EU) 2021/119, ze dne 1. února 2021,

  L 36I

1

2.2.2021




▼B

DOPORUČENÍ RADY (EU) 2020/1475

ze dne 13. října 2020

o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19

(Text s významem pro EHP)



Obecné zásady

Při přijímání a uplatňování opatření na ochranu veřejného zdraví v reakci na pandemii COVID-19 by členské státy měly své činnosti v rámci možností koordinovat na základě těchto zásad:

1. Veškerá omezení volného pohybu osob v Unii zaváděná za účelem omezení šíření onemocnění COVID-19 by měla být založena na specifických a omezených důvodech veřejného zájmu, konkrétně na ochraně veřejného zdraví. Je nezbytné, aby taková omezení byla uplatňována v souladu s obecnými zásadami práva Unie, zejména se zásadou proporcionality a zákazu diskriminace. Jakákoli přijatá opatření by tudíž neměla překračovat rámec toho, co je nezbytně nutné k ochraně veřejného zdraví.

2. Veškerá taková omezení by měla být zrušena, jakmile to epidemiologická situace dovolí.

3. Nesmí docházet k diskriminaci mezi členskými státy, například uplatňováním velkorysejších pravidel na cestování do a ze sousedního členského státu ve srovnání s cestováním do a z jiných členských států ve stejné epidemiologické situaci.

4. Omezení se nemohou zakládat na státní příslušnosti dotčené osoby, měla by se však zakládat na místě (místech), kde se dotčená osoba nacházela během čtrnácti dnů před příjezdem.

5. Členské státy by měly vždy povolovat vstup svým vlastním státním příslušníkům a občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří jsou rezidenty na jejich území, a měly by usnadňovat rychlý průjezd přes svá území.

6. Členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost specifikům přeshraničních regionů, nejvzdálenějších regionů, enkláv a zeměpisně izolovaných oblastí, jakož i potřebě spolupráce na místní a regionální úrovni.

7. Členské státy by si měly pravidelně vyměňovat informace o všech záležitostech, na něž se vztahuje oblast působnosti tohoto doporučení.

Společná kritéria

8. Zvažují-li členské státy v reakci na pandemii COVID-19 omezení volného pohybu, měly by zohlednit tato klíčová kritéria:

a) 

„čtrnáctidenní kumulativní míru hlášení případů COVID-19“, tj. celkový počet nově hlášených případů COVID-19 na 100 000 obyvatel za posledních 14 dnů na regionální úrovni;

b) 

„míru pozitivity testů“, tj. procentní podíl pozitivních testů ze všech testů na infekci COVID-19 provedených během posledního týdne;

c) 

„míru testování“, tj. počet testů na infekci COVID-19 na 100 000 obyvatel provedených během posledního týdne.

Údaje o společných kritériích

9. Aby se zajistilo, že budou k dispozici komplexní a srovnatelné údaje, měly by členské státy každý týden poskytovat Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí dostupné údaje o kritériích uvedených v bodě 8.

Členské státy by rovněž měly poskytovat tyto údaje na regionální úrovni, aby se zajistilo, že případná opatření bude možné zaměřit na ty regiony, kde jsou nezbytně nutná.

Členské státy by si měly vyměňovat informace o veškerých strategiích testování, které uplatňují.

Mapování rizikových oblastí

10. Na podporu rozhodování členských států by Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí mělo na základě údajů poskytovaných členskými státy zveřejňovat mapu zemí členských států EU rozdělenou podle regionů. Tato mapa by měla rovněž zahrnovat údaje z Islandu, Lichtenštejnska, Norska a, jakmile to situace umožní ( 1 ), i ze Švýcarské konfederace. Na této mapě by měla být oblast označena touto barvou:

a) 

zeleně, pokud je čtrnáctidenní kumulativní míra hlášení případů COVID-19 nižší než 25 a míra pozitivity testů na infekci COVID-19 je nižší než 4 %;

b) 

oranžově, pokud je čtrnáctidenní kumulativní míra hlášení případů COVID-19 nižší než 50, ale míra pozitivity testů na infekci COVID-19 činí 4 % nebo více, nebo pokud se čtrnáctidenní kumulativní míra hlášení případů COVID-19 pohybuje v rozmezí od 25 do 150, ale míra pozitivity testů na infekci COVID-19 je nižší než 4 %;

▼M1

c) 

červeně, pokud se čtrnáctidenní kumulativní míra hlášení případů COVID-19 pohybuje v rozmezí od 50 do 150 a míra pozitivity testů na infekci COVID-19 činí 4 % nebo více, nebo pokud je čtrnáctidenní kumulativní míra hlášení případů COVID-19 vyšší než 150, avšak nižší než 500;

▼M1

ca) 

tmavě červeně, pokud čtrnáctidenní kumulativní míra hlášení případů COVID-19 činí 500 nebo více;

▼B

d) 

šedě, pokud není k dispozici dostatek informací k posouzení kritérií v písmenech a) až c), nebo pokud míra testování činí 300 nebo méně testů na infekci COVID-19 na 100 000 obyvatel.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí by mělo rovněž zveřejňovat samostatné mapy pro jednotlivé klíčové ukazatele, které jsou zohledňovány v souhrnné mapě, tj. čtrnáctidenní míru hlášení u jednotlivých regionů, jakož i míru testování a míru pozitivity testů na celostátní úrovni během posledního týdne. Jakmile budou k dispozici údaje na regionální úrovni, všechny mapy by měly vycházet z těchto údajů.

11. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí by mělo každý týden zveřejňovat aktualizované verze map a podkladové údaje.

Společné prahové hodnoty při zvažování omezení volného pohybu z důvodu veřejného zdraví

12. Členské státy by neměly omezovat volný pohyb osob cestujících do nebo z oblastí jiného členského státu klasifikovaných jako „zelené“ podle bodu 10.

13. Při zvažování, zda uplatnit omezení na jiné než „zelené“ oblasti podle bodu 10,

▼M1

a) 

by členské státy měly zohlednit rozdíly v epidemiologické situaci mezi oblastmi klasifikovanými jako „oranžové“, „červené“ nebo „tmavě červené“ a jednat přiměřeně;

▼B

b) 

by členské státy mohly vzít v úvahu další kritéria a trendy. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí bude za tímto účelem každý týden poskytovat údaje o počtu obyvatel, míře hospitalizace, míře obsazenosti jednotek intenzivní péče a míře úmrtnosti, budou-li tyto údaje k dispozici;

c) 

by členské státy měly rovněž zohlednit epidemiologickou situaci na svém vlastním území, včetně politik testování, počtu provedených testů a míry pozitivity testů, a další epidemiologické ukazatele;

▼M1

d) 

by členské státy měly zohlednit strategie testování a věnovat zvláštní pozornost situaci v oblastech s vysokou mírou testování;

▼M1

e) 

státy by měly vzít v úvahu prevalenci variant SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy, zejména variant, které zvyšují přenosnost a smrtnost, jakož i úroveň sekvenování genomu, bez ohledu na to, jak je daná oblast klasifikována.

▼B

Koordinace mezi členskými státy

14. Členské státy, které na základě svých vlastních rozhodovacích procesů hodlají uplatnit omezení na osoby cestující do nebo z oblasti klasifikované jinak než jako „zelená“ podle bodu 10, by měly ještě před vstupem takového opatření v platnost nejprve informovat postižený členský stát. Zvláštní pozornost by měla být věnována přeshraniční spolupráci, nejvzdálenějším regionům, enklávám a zeměpisně izolovaným oblastem. Před vstupem tohoto opatření v platnost by o svém úmyslu měly informovat rovněž ostatní členské státy a Komisi. Informace by měly členské státy poskytnout pokud možno 48 hodin předem.

K informování ostatních členských států a Komise by členské státy měly využívat zavedené komunikační sítě, mimo jiné síť integrované politické reakce na krize (IPCR). Kontaktní místa IPCR by měla zajistit, aby byly informace neprodleně předány jejich příslušným orgánům.

15. Členské státy by měly neprodleně informovat ostatní členské státy a Komisi o zrušení či zmírnění jakýchkoli dříve zavedených omezujících opatření, jež by mělo vstoupit v platnost co nejdříve.

Omezení volného pohybu by měla být zrušena tehdy, když je oblast znovu klasifikována jako „zelená“ podle bodu 10, pokud od jejich zavedení uplynulo alespoň 14 dní.

16. Nejpozději sedm dní po přijetí tohoto doporučení by členské státy měly postupně zrušit omezení uplatňovaná před přijetím tohoto doporučení na oblasti klasifikované jako „zelené“ podle bodu 10.

Společný rámec ohledně možných opatření pro cestující přijíždějící z oblastí s vyšším rizikem

▼M1

16a. Členské státy by měly důrazně odrazovat od všech cest, které nejsou nezbytně nutné, do oblastí označených „tmavě červeně“ a z nich a měly by odrazovat od všech cest, které nejsou nezbytně nutné, do oblastí označených „červeně“ a z nich podle bodu 10.

Zároveň by členské státy měly usilovat o to, aby nedocházelo k narušení nezbytně nutných cest, aby dopravní toky zůstaly v souladu se systémem „zelených pruhů“ a aby se zamezilo narušení dodavatelských řetězců a pohybu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných cestujících z profesních nebo obchodních důvodů.

▼B

17. Členské státy by v zásadě neměly odpírat vstup osobám cestujícím z jiných členských států.

Členské státy, které považují za nutné zavést omezení volného pohybu na základě svých vlastních rozhodovacích procesů, by mohly vyžadovat, aby osoby cestující z oblasti klasifikované jinak než jako „zelená“ podle bodu 10

▼M1

a) 

podstoupily karanténu / domácí izolaci v souladu s doporučeními Výboru pro zdravotní bezpečnost ( 2 ) a/nebo

b) 

podstoupily test na infekci COVID-19 před příjezdem a/nebo po příjezdu. Mohlo by se jednat buď o test RT-PCR, nebo o rychlý test na antigen uvedený ve společném a aktualizovaném seznamu rychlých testů na antigen na COVID-19, vypracovaném na základě doporučení Rady ze dne 21. ledna 2021 o společném rámci pro používání a validaci rychlých testů na antigen a o vzájemném uznávání výsledků testů na COVID-19 v EU ( 3 ), jak je stanoveno vnitrostátními zdravotnickými orgány.

▼M1 —————

▼B

Členské státy by měly zvýšit úsilí o koordinaci ohledně délky karantény / domácí izolace a náhradních možností. Kdykoli je to možné a v souladu se strategiemi, o nichž rozhodují členské státy, měl by být podporován vývoj testování.

▼M1

Členské státy by měly poskytovat dostatečnou testovací kapacitu a přijímat digitální certifikáty testu a zároveň zajistit, aby se tím neomezovalo poskytování základních veřejných zdravotních služeb, zejména pokud jde o kapacitu laboratoří.

17a. Členské státy by měly vyžadovat, aby osoby cestující z oblasti klasifikované jako „tmavě červená“ podle bodu 10 písm. ca) podstoupily jak test na infekci COVID-19 před příjezdem, tak karanténu / domácí izolaci v souladu s doporučeními Výboru pro zdravotní bezpečnost. Podobná opatření by se mohla vztahovat na oblasti s vysokou prevalencí variant vzbuzujících obavy.

Členské státy by měly přijmout, zachovat nebo posílit zmírňující opatření, zejména v oblastech klasifikovaných jako „tmavě červené“, zintenzivnit úsilí v oblasti testování a trasování kontaktů a posílit úroveň dohledu a sekvenování reprezentativního vzorku komunitních případů COVID-19 s cílem kontrolovat šíření a dopad nových variant SARS-CoV-2 se zvýšenou nakažlivostí.

17b. Členské státy by měly osobám s bydlištěm na jejich území poskytnout možnost nahradit test před příjezdem uvedený v bodě 17 písm. b) a bodě 17a testem na infekci COVID-19 provedeným po příjezdu, a to vedle příslušných požadavků na karanténu / domácí izolaci.

▼B

18. Členské státy by měly vzájemně uznávat výsledky testů na infekci COVID-19 provedených v jiných členských státech autorizovanými zdravotnickými orgány. Členské státy by měly posílit spolupráci v různých aspektech souvisejících s testováním, včetně ověřování certifikátů testů, s přihlédnutím k výzkumu a poradenství epidemiologických odborníků, jakož i k osvědčeným postupům.

19. Podstoupení karantény by se nemělo vyžadovat v případě cestujících s nezbytnou funkcí či potřebou, pokud cestují v souvislosti s výkonem této nezbytné funkce, zejména v případě:

a) 

pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných vykonávajících kritická povolání včetně zdravotnických pracovníků, příhraničních a vyslaných pracovníků, jakož i sezónních pracovníků podle pokynů k výkonu volného pohybu pracovníků během šíření onemocnění COVID-19 ( 4 );

b) 

pracovníků v dopravě nebo poskytovatelů dopravních služeb, včetně řidičů nákladních vozidel přepravujících zboží pro použití na daném území, jakož i těch, která pouze projíždějí;

c) 

pacientů cestujících z naléhavých zdravotních důvodů;

d) 

žáků, studentů a stážistů, kteří do zahraničí cestují denně;

e) 

osob cestujících z naléhavých rodinných nebo obchodních důvodů;

f) 

diplomatů, zaměstnanců mezinárodních organizací a osob pozvaných mezinárodními organizacemi, jejichž fyzická přítomnost je vyžadována pro řádné fungování těchto organizací, příslušníků ozbrojených sil a policie, pracovníků poskytujících humanitární pomoc a pracovníků civilní ochrany při výkonu jejich funkcí;

g) 

tranzitních cestujících;

h) 

námořníků;

i) 

novinářů při výkonu jejich povinností.

▼M1

19a. Podle bodu 17a by cestující s nezbytnou funkcí či potřebou, kteří cestují z „tmavě červené“ oblasti, měli splnit požadavky na testování a podstoupit karanténu / domácí izolaci, pokud to nemá nepřiměřený dopad na výkon jejich funkce nebo potřeby.

Odchylně by u pracovníků v dopravě a poskytovatelů dopravních služeb podle bodu 19 písm. b) nemělo být v zásadě vyžadováno, aby podstoupili test na infekci COVID-19 v souladu s bodem 17 písm. b) a bodem 17a. V případě, že členský stát vyžaduje, aby pracovníci v dopravě a poskytovatelé dopravních služeb podstoupili test na infekci COVID-19, měly by být použity rychlé testy na antigen a nemělo by to vést k narušení dopravy. Dojde-li k narušení dopravy nebo dodavatelského řetězce, měly by členské státy všechny takové požadavky na systematické testování okamžitě odstranit nebo zrušit, aby bylo zachováno fungování „zelených pruhů“. U pracovníků v dopravě a poskytovatelů dopravních služeb by se při výkonu této nezbytné funkce nemělo vyžadovat podstoupení karantény v souladu s bodem 17 písm. a) a bodem 17a.

19b. Kromě výjimek uvedených v bodě 19a by členské státy neměly vyžadovat, aby test nebo karanténu / domácí izolaci podstoupily osoby, které denně nebo často cestují přes hranice za účelem práce, podnikání, vzdělávání, za rodinou, zdravotní péčí nebo za účelem poskytování péče, zejména osoby vykonávající zásadní funkce nebo důležité pro kritickou infrastrukturu. Je-li v těchto regionech zaveden požadavek na testování přeshraničních cest, měla by být četnost testů u těchto osob přiměřená. Pokud je epidemiologická situace na obou stranách hranice srovnatelná, neměl by být stanoven žádný požadavek na testování související s cestováním. Osoby, které tvrdí, že jejich situace spadá do působnosti tohoto bodu, by mohly být povinny předložit za tímto účelem písemné doklady nebo předložit prohlášení.

▼B

20. Členské státy by mohly vyžadovat, aby osoby vstupující na jejich území předložily formuláře pro vyhledávání cestujících v souladu s požadavky na ochranu údajů. Měl by být vytvořen společný evropský formulář pro vyhledávání cestujících, který by členské státy mohly používat. Kdykoli je to možné, měla by být pro informace k vyhledávání cestujících použita digitální možnost, aby se zjednodušilo zpracování, a to při současném zajištění rovného přístupu pro všechny občany.

▼M1

21. Opatření, jež se použijí na osoby přijíždějící z oblasti klasifikované jako „tmavě červená“, „červená“, „oranžová“ nebo „šedá“ podle bodu 10, nesmí být diskriminační, což znamená, že by se měla použít stejně i na vracející se státní příslušníky dotčeného členského státu.

▼B

22. Členské státy by měly zajistit, aby veškeré formální požadavky uložené občanům a podnikům představovaly konkrétní přínos pro úsilí v oblasti veřejného zdraví za účelem boje proti pandemii a nevytvářely nepřiměřenou a zbytečnou administrativní zátěž.

23. Pokud se u osoby po příjezdu do místa určení objeví příznaky, mělo by se v souladu s místní praxí uskutečnit testování, diagnostika, izolace a vysledování kontaktů a neměl by být odepřen vstup. Informace o případech zjištěných při příjezdu by měly být prostřednictvím systému včasného varování a reakce neprodleně sdíleny s orgány veřejného zdraví zemí, v nichž dotčená osoby během předchozích 14 dnů pobývala, pro účely vysledování kontaktů.

24. Omezení by neměla mít podobu zákazů provozování některých dopravních služeb.

Komunikace a informování veřejnosti

25. Členské státy by měly příslušným zúčastněným stranám a široké veřejnosti co nejdříve před vstupem nových opatření v platnost poskytovat jasné, komplexní a včasné informace o veškerých omezeních volného pohybu, případných doprovodných požadavcích (například negativní testy na infekci COVID-19 nebo formuláře pro vyhledávání cestujících), jakož i o opatřeních, která se vztahují na osoby cestující z rizikových oblastí. Obecně by tyto informace měly být zveřejněny 24 hodin před tím, než začnou být daná opatření uplatňována, přičemž je třeba přihlédnout k tomu, že v případě mimořádných událostí epidemiologické povahy je zapotřebí určité míry flexibility.

Tyto informace by měly být rovněž zpřístupněny na internetové platformě „Re-open EU“, která by měla obsahovat křížový odkaz na mapu pravidelně zveřejňovanou Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí podle bodů 10 a 11.

Je třeba jasně popsat podstatu opatření, jejich zeměpisnou působnost a kategorie osob, na něž se vztahují.

Přezkum

26. Komise by měla provádět pravidelný přezkum tohoto doporučení za podpory Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. O tomto přezkumu by Komise měla pravidelně podávat zprávy Radě.



( 1 ) V závislosti na uzavření dohody mezi EU a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti veřejného zdraví, mimo jiné o účasti Švýcarské konfederace na Evropském středisku pro prevenci a kontrolu nemocí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 1).

( 2 ) Doporučení pro společný přístup EU, pokud jde o izolaci pacientů s onemocněním COVID-19 a karanténu pro kontakty a cestující, schválená Výborem pro zdravotní bezpečnost dne 11. ledna 2021, https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/preparedness_response/docs/hsc_quarantine-isolation_recomm_en.pdf.

( 3 ) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-5451-2021-INIT/cs/pdf

( 4 ) Úř. věst. C 102I, 30.3.2020, s. 12.