02019R0945 — CS — 09.08.2020 — 001.008
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí (Úř. věst. L 152 11.6.2019, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/1058 ze dne 27. dubna 2020, |
L 232 |
1 |
20.7.2020 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/851 ze dne 22. března 2022, |
L 150 |
21 |
1.6.2022 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/945
ze dne 12. března 2019
o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět
Stanoví také pravidla pro dodávání bezpilotních systémů, souprav příslušenství a doplňkových zařízení pro identifikaci na dálku na trh a pro jejich volný pohyb v Unii.
◄Článek 2
Oblast působnosti
Kapitola II tohoto nařízení se vztahuje na tyto výrobky:
bezpilotní systémy určené k provozování na základě pravidel a podmínek platných pro „otevřenou“ kategorii provozu bezpilotních systémů nebo na základě prohlášení o provozu v rámci „specifické“ kategorie provozu bezpilotních systémů podle nařízení (EU) 2019/947, kromě soukromě zhotovených bezpilotních systémů, a opatřené štítkem s označením třídy podle částí 1 až 5, 16 a 17 přílohy tohoto nařízení uvádějícím, do které ze sedmi tříd bezpilotních systémů uvedených v prováděcím nařízení (EU) 2019/947 patří;
soupravy příslušenství třídy C5 podle části 16;
doplňková zařízení pro identifikaci na dálku podle části 6 přílohy tohoto nařízení.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„bezpilotním letadlem“ letadlo provozované autonomně nebo projektované pro autonomní provoz nebo pro řízení na dálku bez pilota na palubě;
„vybavením pro řízení bezpilotních letadel na dálku“ nástroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství, software nebo doplněk, který je potřebný pro bezpečný provoz bezpilotního letadla, není letadlovou částí a není na palubě daného bezpilotního letadla;
„bezpilotním systémem“ bezpilotní letadlo a vybavení pro jeho řízení na dálku;
„provozovatelem bezpilotního systému“ právnická nebo fyzická osoba provozující nebo zamýšlející provozovat jeden nebo více bezpilotních systémů;
„otevřenou“ kategorií kategorie provozu bezpilotních systémů, která je definována v článku 4 prováděcího nařízení (EU) 2019/947;
„specifickou“ kategorií kategorie provozu bezpilotních systémů, která je definována v článku 5 prováděcího nařízení (EU) 2019/947;
„certifikovanou“ kategorií kategorie provozu bezpilotních systémů, která je definována v článku 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/947;
„harmonizačními právními předpisy Unie“ právní předpisy Unie harmonizující podmínky uvádění výrobků na trh;
„akreditací“ akreditace ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (ES) č. 765/2008;
„posouzením shody“ postup prokazující, že byly splněny konkrétní požadavky týkající se výrobku;
„subjektem posuzování shody“ subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody, včetně kalibrace, zkoušení, osvědčování a kontroly;
„označením CE“ označení, kterým výrobce vyjadřuje, že výrobek je ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují jeho umísťování;
„výrobcem“ fyzická či právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;
„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně zplnomocněna výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění vymezených úkolů;
„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;
„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce či dovozce, která výrobek dodává na trh;
„hospodářskými subjekty“ výrobce, zplnomocněný zástupce výrobce, dovozce a distributor bezpilotního systému;
„dodáním na trh“ dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;
„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;
„harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení EU č. 1025/2012;
„technickou specifikací“ dokument, jenž předepisuje technické požadavky, které má výrobek, postup nebo služba splňovat;
„soukromě zhotoveným bezpilotním systémem“ bezpilotní systém smontovaný nebo vyrobený pro vlastní potřebu zhotovitele, vyjma bezpilotních systémů smontovaných z letadlových částí uvedených na trh výrobcem jako jedna souprava připravená k montáži;
„orgánem dozoru nad trhem“ orgán členského státu příslušný k provádění dozoru nad trhem na území tohoto členského státu;
„stažením z oběhu“ opatření, jehož cílem je dosáhnout navrácení výrobku, který byl již zpřístupněn konečnému uživateli;
„stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;
„vzdušným prostorem jednotného evropského nebe“ vzdušný prostor nad územím, na které se vztahují Smlouvy, jakož i veškerý další vzdušný prostor, kde členské státy uplatňují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ( 1 ) v souladu s čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení;
„dálkově řídícím pilotem“ fyzická osoba odpovědná za bezpečné provedení letu bezpilotního letadla ovládáním jeho letových ovládacích prvků, a to buď manuálně, nebo v případě, že bezpilotní letadlo létá automaticky, tím, že monitoruje jeho letovou dráhu a je neustále schopna kdykoli zasáhnout a jeho letovou dráhu změnit;
„maximální vzletovou hmotností“ (MTOM) maximální hmotnost bezpilotního letadla, včetně užitečného zatížení a paliva, jak je stanovena výrobcem nebo zhotovitelem, při které může být bezpilotní letadlo provozováno;
„užitečným zatížením“ nástroj, mechanismus, vybavení, letadlová část, aparatura, příslušenství nebo doplněk včetně komunikačního vybavení, které je zastavěné v letadle nebo je k němu upevněné a není používáno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a není částí draku letadla, motoru nebo vrtule;
„režimem ‚follow-me‘“ provozní režim bezpilotního systému, ve kterém bezpilotní letadlo neustále následuje dálkově řídícího pilota v předem stanoveném okruhu;
„přímou identifikací na dálku“ systém, který zajišťuje místní vysílání informací o bezpilotním letadle v provozu, včetně označení bezpilotního letadla, aby tyto informace mohly být získány bez fyzického přístupu k bezpilotnímu letadlu;
„funkcí ‚geo-awareness‘“ funkce, která na základě údajů poskytnutých členskými státy zjišťuje možné porušení omezení vzdušného prostoru a upozorňuje dálkově řídící piloty tak, aby mohli přijmout účinná okamžitá opatření s cílem zabránit tomuto porušení;
„hladinou akustického výkonu LWA “ hladina akustického výkonu frekvenčně vážená váhovou funkcí A v dB vztažená k referenčnímu akustickému výkonu 1 pW a definovaná v EN ISO 3744:2010;
„měřenou hladinou akustického výkonu“ hladina akustického výkonu určená na základě měření podle části 13 přílohy; měřené hodnoty se mohou určit buď na základě hodnot pro jednotlivé bezpilotní letadlo reprezentující typ zařízení, nebo jako průměr z hodnot pro určitý počet bezpilotních letadel;
„garantovanou hladinou akustického výkonu“ hladina akustického výkonu určená v souladu s požadavky uvedenými v části 13 přílohy uváděná včetně nejistot vyplývajících z odchylek při výrobě a při měření, u níž výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství potvrdí, že není podle použitých technických pomůcek popsaných v technické dokumentaci překročena;
„vznášením“ setrvávání ve stejné zeměpisné poloze ve vzduchu;
„shromážděními lidí“ seskupení lidí s takovou koncentrací přítomných osob, která jednotlivým osobám neumožňuje se vzdálit;
„ovládací jednotkou“ vybavení nebo systém vybavení pro řízení bezpilotních letadel na dálku ve smyslu čl. 3 bodu 32 nařízení (EU) 2018/1139, který podporuje řízení nebo monitorování bezpilotního letadla v kterékoli fázi letu, s výjimkou jakékoli infrastruktury podporující službu řídicího a kontrolního (C2) spoje;
„službou C2 spoje“ komunikační služba poskytovaná třetí stranou, která zajišťuje řízení a kontrolu mezi bezpilotním letadlem a ovládací jednotkou;
„nocí“ doba mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání, jak je definována v prováděcím nařízení (EU) č. 923/2012. ( 2 )
KAPITOLA II
Bezpilotní systémy určené k provozování v „otevřené“ kategorii nebo ve „specifické“ kategorii na základě prohlášení o provozu, soupravy příslušenství opatřené štítkem s označením třídy a doplňková zařízení pro identifikaci na dálku
ODDÍL 1
Požadavky na výrobky
Článek 4
Požadavky
Článek 5
Dodávání výrobků na trh a volný pohyb výrobků
ODDÍL 2
Povinnosti hospodářských subjektů
Článek 6
Povinnosti výrobců
Byl-li soulad výrobku s požadavky stanovenými v částech 1 až 6, 16 a 17 přílohy takovým postupem posouzení shody prokázán, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě a umístí označení CE.
Je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která výrobek představuje, provádějí výrobci za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů zkoušky vzorků výrobků uváděných na trh, provádějí šetření a v případě potřeby vedou knihy stížností, neshody výrobků a stažení výrobků z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.
Článek 7
Zplnomocnění zástupci
Součástí pověření zplnomocněného zástupce nesmějí být povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 1 a povinnost vypracovat technickou dokumentaci podle čl. 6 odst. 2.
Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:
uchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem po dobu deseti let od uvedení výrobku na trh Unie;
podávat orgánu dozoru nad trhem nebo orgánu ochrany hranic na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku;
spolupracovat s orgány dozoru nad trhem nebo orgány ochrany hranic na jejich žádost při veškerých činnostech, jejichž cílem je odstranit neshodu výrobků, na které se vztahuje pověření zplnomocněného zástupce, nebo bezpečnostní rizika, která představují.
Článek 8
Povinnosti dovozců
Před uvedením výrobku na trh Unie dovozci zajistí, aby:
výrobce provedl příslušný postup posuzování shody podle článku 13;
výrobce vypracoval technickou dokumentaci podle článku 17;
výrobek byl opatřen označením CE, a je-li to vyžadováno, štítkem s označením třídy bezpilotního letadla a údajem o hladině akustického výkonu;
k výrobku byly přiloženy doklady podle čl. 6 odst. 7 a 8;
výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 6 odst. 5 a 6.
Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvody se domnívat, že výrobek není ve shodě s požadavky stanovenými v částech 1 až 6, 16 a 17 přílohy, nesmí uvést výrobek na trh, dokud nebude uveden do shody. Dále, pokud výrobek představuje riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů a třetích stran, dovozce o tom informuje výrobce a příslušné vnitrostátní orgány.
Článek 9
Povinnosti distributorů
Distributoři zajistí, aby byly k výrobku přiloženy pokyny výrobce a informační sdělení požadované částmi 1 až 6, 16 a 17 přílohy, a to v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který určí příslušný členský stát. Tyto pokyny výrobce a informační sdělení i jakékoli označení musí být jasné, srozumitelné a čitelné.
Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není ve shodě s požadavky stanovenými v článku 4, nesmí výrobek dodávat na trh, dokud nebude uveden do shody. Dále, pokud výrobek představuje riziko, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i příslušné orgány dozoru nad trhem.
Článek 10
Případy, kdy se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory
Dovozce nebo distributor je pro účely této kapitoly považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobců podle článku 6, pokud uvedou výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví výrobek, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, že to může ovlivnit jeho soulad s touto kapitolou.
Článek 11
Identifikace hospodářských subjektů
Hospodářské subjekty na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikují:
každý hospodářský subjekt, který jim dodal výrobek;
každý hospodářský subjekt, kterému dodaly výrobek.
Hospodářské subjekty musí být schopny poskytnout informace uvedené v odstavci 1:
po dobu deseti let poté, co jim byl výrobek dodán;
po dobu deseti let poté, co výrobek dodaly.
ODDÍL 3
Shoda výrobku
Článek 12
Předpoklad shody
Předpokládá se, že výrobek, který je ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, je ve shodě s požadavky, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují, stanovenými v částech 1 až 6, 16 a 17 přílohy.
Článek 13
Postupy posuzování shody
K provedení posouzení shody jsou k dispozici tyto postupy:
interní řízení výroby podle části 7 přílohy při posuzování souladu výrobku s požadavky stanovenými v částech 1, 5, 6, 16 nebo 17 přílohy pod podmínkou, že výrobce použil harmonizované normy, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, u všech požadavků, pro něž tyto normy existují;
EU přezkoušení typu, po němž následuje shoda s typem založená na interním řízení výroby, jak je stanoveno v části 8 přílohy;
shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti, jak je stanoveno v části 9 přílohy, s výjimkou posuzování shody výrobku, který je hračkou ve smyslu směrnice 2009/48/ES.
Článek 14
EU prohlášení o shodě
Článek 15
Obecné zásady, kterými se řídí označení CE
Označení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.
Článek 16
Pravidla a podmínky pro umístění označení CE, identifikačního čísla oznámeného subjektu, štítku s označením třídy bezpilotního systému a údaje o hladině akustického výkonu
Identifikační číslo oznámeného subjektu umístí sám oznámený subjekt nebo je umístí podle jeho pokynů výrobce či jeho zplnomocněný zástupce.
Článek 17
Technická dokumentace
ODDÍL 4
Oznamování subjektů posuzování shody
Článek 18
Oznámení
Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty, které jsou oprávněny vykonávat jako třetí strany úkoly posuzování shody podle této kapitoly.
Článek 19
Oznamující orgány
Článek 20
Požadavky týkající se oznamujících orgánů
Oznamující orgán
musí být zřízen takovým způsobem, aby nedošlo ke střetu zájmů se subjekty posuzování shody;
musí být organizován a fungovat tak, aby zabezpečil objektivitu a nestrannost svých činností;
musí být organizován takovým způsobem, aby každé rozhodnutí týkající se oznámení subjektu posuzování shody přijímaly způsobilé osoby odlišné od těch, které provedly posouzení;
nesmí nabízet ani poskytovat žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody, ani poskytovat poradenské služby na komerčním či konkurenčním základě;
musí zajistit ochranu důvěrných informací, které obdržel;
musí mít k dispozici dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků, aby mohl řádně plnit své úkoly.
Článek 21
Informační povinnost oznamujících orgánů
Článek 22
Požadavky týkající se oznámených subjektů
Za takovýto subjekt může být považován subjekt patřící k hospodářskému sdružení nebo profesnímu svazu, které zastupují podniky zapojené do projektování, výroby, dodávání, montáže, používání nebo údržby výrobku, který tento subjekt posuzuje, pokud je prokázána jeho nezávislost a neexistence jakéhokoli střetu zájmů.
Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za vykonávání úkolů posuzování shody se nesmějí přímo podílet na projektování, výrobě nebo konstrukci, uvádění na trh, instalaci, používání ani údržbě tohoto výrobku, ani nesmějí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou oznámeni. To platí zejména pro poradenské služby.
Subjekty posuzování shody musí zajistit, aby činnosti jejich dceřiných společností nebo subdodavatelů neohrožovaly důvěrnost, objektivitu a nestrannost jejich činností posuzování shody.
Subjekt posuzování shody musí mít vždy a pro každý postup posuzování shody a každý druh nebo kategorii výrobku, pro něž byl oznámen, k dispozici nezbytné:
pracovníky s odbornými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů posuzování shody;
popisy postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno, aby byla zajištěna transparentnost těchto postupů a možnost jejich zopakování; musí mít zavedenu náležitou politiku a postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež plní jako oznámený subjekt, a dalšími činnostmi;
postupy pro výkon činností, jež řádně zohledňují velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti daného výrobku a hromadný či sériový způsob výroby.
Subjekt posuzování shody musí mít prostředky nezbytné k řádnému plnění technických a administrativních úkolů spojených s činnostmi posuzování shody a musí mít přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízením.
Pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody musí:
mít dobrou technickou a odbornou přípravu zahrnující všechny činnosti posuzování shody, pro něž byl subjekt posuzování shody oznámen;
mít uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět;
mít náležité znalosti požadavků, použitelných harmonizovaných norem a příslušných ustanovení právních předpisů Unie a rozumět jim;
být schopni vypracovávat certifikáty EU přezkoušení typu nebo schválení systému jakosti, protokoly a zprávy prokazující, že byla posouzení provedena.
Odměňování nejvyššího vedení a pracovníků subjektu posuzování shody, kteří provádějí posuzování shody, nesmí záviset na počtu provedených posouzení ani na výsledcích těchto posouzení.
Článek 23
Předpoklad shody oznámených subjektů
Pokud subjekt posuzování shody prokáže svou shodu s kritérii stanovenými v příslušných harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, předpokládá se, že splňuje požadavky stanovené v článku 22 v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.
Článek 24
Dceřiné společnosti a subdodavatelé oznámených subjektů
Článek 25
Žádost o oznámení
Článek 26
Postup oznamování
Článek 27
Identifikační čísla a seznamy oznámených subjektů
Komise zajistí, aby byl tento seznam průběžně aktualizován.
Článek 28
Změny v oznámeních
Článek 29
Zpochybnění způsobilosti oznámených subjektů
Článek 30
Povinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů
Tyto subjekty musí při tom ovšem dodržovat míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby bylo bezpilotní letadlo nebo bezpilotní systém v souladu touto kapitolou.
Článek 31
Odvolání proti rozhodnutím oznámených subjektů
Oznámené subjekty zajistí, aby existovala transparentní a dostupná možnost se proti jejich rozhodnutím odvolat.
Článek 32
Informační povinnost oznámených subjektů
Oznámené subjekty informují oznamující orgán:
o každém zamítnutí, omezení, pozastavení nebo odnětí certifikátu EU přezkoušení typu nebo schválení systému jakosti v souladu s požadavky stanovenými v částech 8 a 9 přílohy;
o všech okolnostech majících vliv na působnost nebo podmínky oznámení;
o každé žádosti o informace týkající se činností posuzování shody, kterou obdržely od orgánů dozoru nad trhem;
na vyžádání o činnostech posuzování shody vykonaných v rámci působnosti jejich oznámení a o jakékoli jiné vykonané činnosti, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.
Článek 33
Výměna zkušeností
Komise organizačně zabezpečuje výměnu zkušeností mezi vnitrostátními orgány členských států, které jsou odpovědné za politiku oznamování.
Článek 34
Koordinace oznámených subjektů
ODDÍL 5
Dozor nad trhem Unie, kontrola výrobků vstupujících na trh Unie a ochranný postup Unie
Článek 35
Dozor nad trhem a kontrola výrobků, které vstupují na trh Unie
Článek 36
Postup nakládání s výrobky představujícími riziko na vnitrostátní úrovni
Pokud v průběhu hodnocení uvedeného v prvním pododstavci orgány dozoru nad trhem zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky stanovené touto kapitolou, požádají neprodleně dotčený hospodářský subjekt, aby přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu s těmito požadavky, nebo k jeho stažení z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou mohou stanovit a která je přiměřená povaze rizika.
Orgány dozoru nad trhem o tom informují příslušný oznámený subjekt.
Na opatření uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.
Orgány dozoru nad trhem o takových opatřeních neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.
Součástí informací uvedených v odstavci 4 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího výrobku, údaje o původu výrobku, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného hospodářského subjektu. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:
výrobek nesplňuje požadavky stanovené v článku 4;
nedostatky v harmonizovaných normách podle článku 12.
Článek 37
Ochranný postup Unie
Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise jej neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.
Článek 38
Vyhovující výrobek, který představuje riziko
Článek 39
Formální nesoulad
Aniž je dotčen článek 36, členský stát vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby odstranil nesoulad, pokud zjistí jeden z těchto nedostatků výrobků, na které se vztahuje tato kapitola:
označení CE bylo umístěno v rozporu s článkem 30 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo článkem 15 či článkem 16 tohoto nařízení;
označení CE nebo údaj o typu nebyl umístěn;
identifikační číslo oznámeného subjektu, použije-li se postup posouzení shody uvedený v části 9 přílohy, bylo umístěno v rozporu s článkem 16 nebo nebylo umístěno;
štítek s označením třídy bezpilotního letadla nebyl umístěn;
údaj o hladině akustického výkonu, je-li požadován, nebyl umístěn;
sériové číslo nebylo umístěno nebo nemá správný formát;
příručka nebo informační sdělení není k dispozici;
EU prohlášení o shodě chybí nebo nebylo vypracováno;
EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno správně;
technická dokumentace není k dispozici nebo je neúplná;
chybí jméno výrobce nebo dovozce, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka, adresa internetových stránek nebo poštovní adresa.
KAPITOLA III
Požadavky na bezpilotní systémy provozované v „certifikované“ a „specifické“ kategorii kromě případů, kdy jsou provozovány na základě prohlášení
Článek 40
„Požadavky na bezpilotní systémy provozované v ‚certifikované‘ a „specifické“ kategorii kromě případů, kdy jsou provozovány na základě prohlášení“
Projektování, výroba a údržba bezpilotních systémů musí být osvědčovány, jestliže bezpilotní systém splňuje kteroukoli z těchto podmínek:
má charakteristický rozměr 3 m nebo více a je projektován tak, aby byl provozován nad shromážděními lidí;
je projektován pro přepravu lidí;
je projektován za účelem přepravy nebezpečného zboží a vyžaduje vysokou úroveň odolnosti ke zmírnění rizik pro třetí strany v případě nehody;
d) je určen k použití ve „specifické“ kategorii provozu definované v článku 5 prováděcího nařízení (EU) 2019/947 a v oprávnění k provozu, které vydá příslušný orgán po posouzení rizik podle článku 11 prováděcího nařízení (EU) 2019/947, je uvedeno, že riziko provozu nelze náležitě zmírnit bez osvědčování bezpilotního systému.
Bezpilotní systém, který podléhá osvědčování, musí splňovat příslušné požadavky stanovené v nařízení Komise (EU) č. 748/2012, nařízení Komise (EU) 2015/640 a nařízení Komise (EU) č. 1321/2014.
Pokud bezpilotní systém používaný ve „specifické“ kategorii nemusí být osvědčován v souladu s odstavcem 1, musí vykazovat technické schopnosti stanovené v oprávnění k provozu vydaném příslušným orgánem nebo vymezené v osvědčení provozovatele lehkého bezpilotního systému (LUC) podle části C přílohy prováděcího nařízení (EU) 2019/947.
Všechny bezpilotní systémy nepodléhající registraci podle článku 14 prováděcího nařízení (EU) 2019/947 musí mít, nejsou-li zhotoveny soukromě, jedinečné sériové číslo, které je v souladu s normou ANSI/CTA-2063-A-2019, Small Unmanned Aerial Systems Serial Numbers (Sériová čísla malých bezpilotních systémů), 2019.
Každé bezpilotní letadlo, které má být provozováno ve „specifické“ kategorii a ve výšce méně než 120 metrů, musí být vybaveno systémem identifikace na dálku, který umožňuje:
nahrát registrační číslo provozovatele bezpilotního systému v souladu s článkem 14 prováděcího nařízení (EU) 2019/947 a jakékoli další číslo stanovené registračním systémem. Systém musí provádět kontrolu konzistentnosti ověřující integritu celého řetězce stanoveného pro provozovatele bezpilotního systému při registraci. V případě nekonzistentnosti vyšle bezpilotní systém hlášení o chybě provozovateli bezpilotního systému;
periodický přenos alespoň následujících údajů v reálném čase během celého trvání letu, a to takovým způsobem, aby bylo možné je přijímat stávajícími mobilními zařízeními:
registrační číslo provozovatele bezpilotního systému a ověřovací kód stanovené členským státem během procesu registrace, ledaže není vyhověno kontrole konzistentnosti vymezené v písmenu a);
jedinečné sériové číslo bezpilotního letadla, které je v souladu s odstavcem 4, nebo, je-li bezpilotní letadlo zhotoveno soukromě, jedinečné sériové číslo doplňkového zařízení uvedené v části 6 přílohy;
časové razítko, zeměpisná poloha bezpilotního letadla a jeho výška nad povrchem nebo bodem vzletu;
kurz letěné trati měřený ve směru hodinových ručiček od zeměpisného severu a traťová rychlost bezpilotního letadla;
zeměpisná poloha dálkově řídícího pilota bezpilotního letadla;
údaj o nouzovém stavu bezpilotního systému;
omezit schopnost neoprávněně zasahovat do funkce systému přímé identifikace na dálku.
KAPITOLA IV
Provozovatelé bezpilotních systémů z třetích zemí
Článek 41
Provozovatelé bezpilotních systémů z třetích zemí
Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán uznat osvědčení o způsobilosti dálkově řídícího pilota nebo provozovatele bezpilotního systému v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/947 nebo rovnocenný dokument pro účely provozování v rámci Unie, do Unie nebo z Unie za předpokladu, že:
třetí země požádala o takové uznání;
osvědčení o způsobilosti dálkově řídícího pilota nebo osvědčení provozovatele bezpilotního systému jsou platnými doklady státu, který je vydal, a
Komise po konzultaci s agenturou EASA zaručila, že požadavky, na jejichž základě byla tato osvědčení vydána, poskytují stejnou úroveň bezpečnosti jako toto nařízení.
KAPITOLA V
Závěrečná ustanovení
Článek 42
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
ČÁST 1
Požadavky na bezpilotní systémy třídy C0
Bezpilotní systém třídy C0 je na bezpilotním letadle opatřen tímto štítkem s označením třídy:
Bezpilotní systém třídy C0 musí splňovat tyto podmínky:
má maximální vzletovou hmotnost (MTOM), včetně užitečného zatížení, nižší než 250 g;
má při vodorovném letu maximální rychlost 19 m/s;
má maximální dosažitelnou výšku nad bodem vzletu omezenou na 120 m;
je bezpečně řiditelný, pokud jde o stabilitu, manévrovatelnost a výkonnost řídicího a kontrolního spoje, dálkově řídícím pilotem, který se řídí pokyny výrobce, podle potřeby za všech předpokládaných provozních podmínek, a to i po poruše jednoho nebo případně více systémů;
je projektován a konstruován tak, aby se minimalizovala poranění osob během provozu a aby se zamezilo ostrým hranám, pokud nejsou v rámci správné projekční a výrobní praxe technicky nevyhnutelné. Je-li vybaven vrtulí, musí být bezpilotní letadlo projektováno tak, aby bylo omezeno jakékoli zranění, které mohou způsobit vrtulové listy;
je výlučně poháněn elektřinou;
je-li vybaven režimem „follow-me“ a je-li tato funkce zapnuta, je ve vzdálenosti nepřesahující 50 m od dálkově řídícího pilota a umožňuje mu obnovit řízení bezpilotního letadla;
je uveden na trh s pokyny výrobce, které uvádějí:
vlastnosti bezpilotního letadla, mimo jiné:
jasné provozní pokyny;
provozní omezení (mimo jiné meteorologických podmínek a denního/nočního provozu) a
vhodný popis všech rizik souvisejících s provozem bezpilotního systému přizpůsobený věku uživatele;
je k němu přiloženo informační sdělení zveřejněné Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA), které uvádí použitelná omezení a povinnosti, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/947.
Body 4, 5 a 6 se nevztahují na bezpilotní systémy, které jsou hračkami ve smyslu směrnice 2009/48/ES o bezpečnosti hraček.
ČÁST 2
Požadavky na bezpilotní systémy třídy C1
Bezpilotní systém třídy C1 je na bezpilotním letadle opatřen tímto štítkem s označením třídy:
Bezpilotní systém třídy C1 musí splňovat tyto podmínky:
je vyroben z materiálů a má provozní a fyzikální vlastnosti, které zajistí, že při nárazu s konečnou rychlostí na lidskou hlavu je energie přenesená na tuto lidskou hlavu nižší než 80 J, nebo alternativně musí mít MTOM, včetně užitečného zatížení, nižší než 900 g;
má při vodorovném letu maximální rychlost 19 m/s;
má maximální dosažitelnou výšku nad bodem vzletu omezenou na 120 m nebo je vybaven systémem omezujícím výšku nad povrchem nebo nad bodem vzletu na 120 m nebo na hodnotu, kterou může zvolit dálkově řídící pilot; je-li hodnota volitelná, musí být během letu dálkově řídícímu pilotovi poskytnuty jasné informace o výšce bezpilotního letadla nad povrchem nebo bodem vzletu;
je bezpečně řiditelný, pokud jde o stabilitu, manévrovatelnost a výkonnost řídicího a kontrolního spoje, dálkově řídícím pilotem s odpovídající způsobilostí podle prováděcího nařízení (EU) 2019/947, který se řídí pokyny výrobce, podle potřeby za všech předpokládaných provozních podmínek, a to i po poruše jednoho nebo případně více systémů;
má mechanickou pevnost požadovanou pro bezpilotní letadla, včetně nezbytného bezpečnostního faktoru, a případně stabilitu, aby odolal jakémukoli namáhání, kterému je během používání vystaven, aniž by došlo k jakémukoli zlomení nebo deformaci, které by mohly narušit jeho bezpečný let;
je projektován a konstruován tak, aby se minimalizovala poranění osob během provozu a aby se zamezilo ostrým hranám bezpilotního letadla, pokud nejsou v rámci správné projekční a výrobní praxe technicky nevyhnutelné; je-li vybaven vrtulí, musí být bezpilotní letadlo projektováno tak, aby bylo omezeno jakékoli zranění, které mohou způsobit vrtulové listy;
v případě ztráty řídicího a kontrolního spoje má spolehlivou a předvídatelnou metodu pro účely obnovení řídicího a kontrolního spoje nebo, pokud se tento spoj nedá obnovit, ukončení letu způsobem, který snižuje účinek na třetí strany ve vzduchu nebo na zemi;
pokud není bezpilotním letadlem s pevnými křídly, garantovaná hladina akustického výkonu LWA určená podle části 13 nepřesahuje úrovně stanovené v části 15;
pokud není bezpilotním letadlem s pevnými křídly, má údaj o garantované hladině akustického výkonu A umístěný na bezpilotním letadle a/nebo jeho obalu podle části 14;
je výlučně poháněn elektřinou;
má jedinečné sériové číslo, které je v souladu s normou ANSI/CTA-2063-A-2019 Small Unmanned Aerial Systems Serial Numbers (Sériová čísla malých bezpilotních systémů), 2019;
má přímou identifikaci na dálku, která:
umožňuje nahrát registrační číslo provozovatele bezpilotního systému v souladu s článkem 14 prováděcího nařízení (EU) 2019/947 a jakékoli další číslo stanovené registračním systémem; systém musí provádět kontrolu konzistentnosti ověřující integritu celého řetězce stanoveného pro provozovatele bezpilotního systému při registraci; v případě nekonzistentnosti vyšle bezpilotní systém hlášení o chybě provozovateli bezpilotního systému;
v reálném čase během celé doby trvání letu zajišťuje přímé periodické vysílání alespoň následujících údajů z bezpilotního letadla s použitím otevřeného a zdokumentovaného přenosového protokolu, a to způsobem, aby bylo možné je přímo přijímat stávajícími mobilními zařízeními v rámci vysílacího rozsahu:
registrační číslo provozovatele bezpilotního systému a ověřovací kód stanovené členským státem registrace během procesu registrace, ledaže není vyhověno kontrole konzistentnosti vymezené v písmenu a);
jedinečné fyzické sériové číslo bezpilotního letadla, které je v souladu s bodem 11;
časové razítko, zeměpisná poloha bezpilotního letadla a jeho výška nad povrchem nebo bodem vzletu;
kurz letěné trati měřený ve směru hodinových ručiček od zeměpisného severu a traťová rychlost bezpilotního letadla;
zeměpisná poloha dálkově řídícího pilota bezpilotního letadla nebo, pokud není k dispozici, bod vzletu a
údaj o nouzovém stavu bezpilotního systému;
omezuje schopnost neoprávněně zasahovat do funkce systému přímé identifikace na dálku;
je vybaven funkcí „geo-awareness“, která poskytuje:
rozhraní definované v článku 15 prováděcího nařízení (EU) 2019/947, jímž se nahrávají a aktualizují údaje obsahující informace o omezeních vzdušného prostoru ve vztahu k poloze a výšce bezpilotního letadla v závislosti na zeměpisných zónách a které zajišťuje, aby proces nahrávání nebo aktualizace těchto údajů nenarušil jeho integritu a platnost;
varování pro dálkově řídícího pilota, když je zjištěno možné narušení omezení vzdušného prostoru, a
informace pro dálkově řídícího pilota o stavu bezpilotního letadla, jakož i varování, když jeho polohový nebo navigační systém nemůže zajistit řádné fungování funkce „geo-awareness“;
pokud má bezpilotní letadlo funkci, která omezuje jeho přístup do některých oblastí nebo částí vzdušného prostoru, musí tato funkce fungovat tak, aby jeho interakce se systémem řízení letu bezpilotního letadla byla hladká a neovlivnila nepříznivě bezpečnost letu; kromě toho musí být poskytnuty jasné informace dálkově řídícímu pilotovi, když tato funkce brání vstupu bezpilotního letadla do těchto oblastí nebo části vzdušného prostoru;
jasně varuje dálkově řídícího pilota, když baterie bezpilotního letadla nebo jeho ovládací jednotky dosáhne nízké úrovně, aby měl dálkově řídící pilot dostatek času na bezpečné přistání bezpilotního letadla;
je vybaven:
světly pro účely řiditelnosti bezpilotního letadla a
alespoň jedním zeleným blikajícím světlem pro účely dobré viditelnosti bezpilotního letadla v noci, aby osoba na zemi mohla odlišit bezpilotní letadlo od letadla s posádkou na palubě;
je-li vybaven režimem „follow-me“ a je-li tato funkce zapnuta, je ve vzdálenosti nepřesahující 50 m od dálkově řídícího pilota a umožňuje mu obnovit řízení bezpilotního letadla;
je uveden na trh s pokyny výrobce, které uvádějí:
vlastnosti bezpilotního letadla, mimo jiné:
—
jasné provozní pokyny;
postup pro nahrávání omezení vzdušného prostoru do funkce „geo-awareness“;
pokyny pro údržbu;
postupy odstraňování poruch;
provozní omezení (mimo jiné meteorologických podmínek a denního/nočního provozu) a
vhodný popis všech rizik spojených s provozem bezpilotních systémů;
je k němu přiloženo informační sdělení zveřejněné agenturou EASA, které uvádí použitelná omezení a povinnosti, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/947;
►C3 je-li vybaven systémem síťové identifikace na dálku, musí: ◄
umožňovat v reálném čase během celé doby trvání letu přenos alespoň následujících údajů z bezpilotního letadla s použitím otevřeného a zdokumentovaného přenosového protokolu, a to způsobem, aby bylo možné je přijímat prostřednictvím sítě:
registrační číslo provozovatele bezpilotního systému a ověřovací kód stanovené členským státem registrace během procesu registrace, ledaže není vyhověno kontrole konzistentnosti vymezené v písmenu a);
jedinečné sériové číslo bezpilotního letadla, které je v souladu s bodem 11;
časové razítko, zeměpisná poloha bezpilotního letadla a jeho výška nad povrchem nebo bodem vzletu;
kurz letěné trati měřený ve směru hodinových ručiček od zeměpisného severu a traťová rychlost bezpilotního letadla;
zeměpisná poloha dálkově řídícího pilota bezpilotního letadla nebo, pokud není k dispozici, bod vzletu a
údaj o nouzovém stavu bezpilotního systému;
omezovat schopnost neoprávněně zasahovat do funkce systému přímé identifikace na dálku.
ČÁST 3
Požadavky na bezpilotní systémy třídy C2
Bezpilotní systém třídy C2 je na bezpilotním letadle opatřen tímto štítkem s označením třídy:
Bezpilotní systém třídy C2 musí splňovat tyto podmínky:
má maximální vzletovou hmotnost (MTOM), včetně užitečného zatížení, nižší než 4 kg;
má maximální dosažitelnou výšku nad bodem vzletu omezenou na 120 m nebo je vybaven systémem omezujícím výšku nad povrchem nebo nad bodem vzletu na 120 m nebo na hodnotu, kterou může zvolit dálkově řídící pilot. Je-li hodnota volitelná, musí být během letu dálkově řídícímu pilotovi poskytnuty jasné informace o výšce bezpilotního letadla nad povrchem nebo bodem vzletu;
je bezpečně řiditelný, pokud jde o stabilitu, manévrovatelnost a výkonnost řídicího a kontrolního spoje, dálkově řídícím pilotem s odpovídající způsobilostí podle prováděcího nařízení (EU) 2019/947, který se řídí pokyny výrobce, podle potřeby za všech předpokládaných provozních podmínek, a to i po poruše jednoho nebo případně více systémů;
má mechanickou pevnost požadovanou pro bezpilotní letadla, včetně nezbytného bezpečnostního faktoru, a případně stabilitu, aby odolal jakémukoli namáhání, kterému je během používání vystaven, aniž by došlo k jakémukoli zlomení nebo deformaci, které by mohly narušit jeho bezpečný let;
v případě upoutaného bezpilotního letadla má délku nataženého lana menší než 50 m a mechanickou pevnost, která není menší než: ◄
desetinásobek váhy letadla při maximální hmotnosti, pokud jde o letadlo těžší než vzduch;
čtyřnásobek síly vyvinuté kombinací maximálního statického tahu a aerodynamické síly maximální povolené rychlosti větru za letu, pokud jde o letadlo lehčí než vzduch;
je projektován a konstruován tak, aby se minimalizovala poranění osob během provozu a aby se zamezilo ostrým hranám bezpilotního letadla, pokud nejsou v rámci správné projekční a výrobní praxe technicky nevyhnutelné; je-li vybaven vrtulí, musí být bezpilotní letadlo projektováno tak, aby bylo omezeno jakékoli zranění, které mohou způsobit vrtulové listy;
není-li upoután, v případě ztráty řídicího a kontrolního spoje má spolehlivou a předvídatelnou metodu pro účely obnovení řídicího a kontrolního spoje nebo, pokud se tento spoj nedá obnovit, ukončení letu způsobem, který snižuje účinek na třetí strany ve vzduchu nebo na zemi;
není-li upoután, je vybaven řídicím a kontrolním spojem chráněným proti neoprávněnému přístupu k funkcím řízení a kontroly;
nejde-li o bezpilotní letadlo s pevnými křídly, je vybaven režimem nízké rychlosti, který může zvolit dálkově řídící pilot a který omezuje traťovou rychlost na nanejvýš 3 m/s;
pokud není bezpilotním letadlem s pevnými křídly, garantovaná hladina akustického výkonu LWA určená podle části 13 nepřesahuje úrovně stanovené v části 15;
pokud není bezpilotním letadlem s pevnými křídly, má údaj o garantované hladině akustického výkonu A umístěný na bezpilotním letadle a/nebo jeho obalu podle části 14;
je výlučně poháněn elektřinou;
má jedinečné sériové číslo, které je v souladu s normou ANSI/CTA-2063-A-2019 Small Unmanned Aerial Systems Serial Numbers (Sériová čísla malých bezpilotních systémů), 2019;
má přímou identifikaci na dálku, která:
umožňuje nahrát registrační číslo provozovatele bezpilotního systému v souladu s článkem 14 prováděcího nařízení (EU) 2019/947 a jakékoli další číslo stanovené registračním systémem. Systém musí provádět kontrolu konzistentnosti ověřující integritu celého řetězce stanoveného pro provozovatele bezpilotního systému při registraci. V případě nekonzistentnosti vyšle bezpilotní systém hlášení o chybě provozovateli bezpilotního systému;
v reálném čase během celé doby trvání letu zajišťuje přímé periodické vysílání alespoň následujících údajů z bezpilotního letadla s použitím otevřeného a zdokumentovaného přenosového protokolu, a to způsobem, aby bylo možné je přímo přijímat stávajícími mobilními zařízeními v rámci vysílacího rozsahu:
registrační číslo provozovatele bezpilotního systému a ověřovací kód stanovené členským státem během procesu registrace, ledaže není vyhověno kontrole konzistentnosti vymezené v písmenu a);
jedinečné sériové číslo bezpilotního letadla, které je v souladu s bodem 13;
časové razítko, zeměpisná poloha bezpilotního letadla a jeho výška nad povrchem nebo bodem vzletu;
kurz letěné trati měřený ve směru hodinových ručiček od zeměpisného severu a traťová rychlost bezpilotního letadla;
zeměpisná poloha dálkově řídícího pilota bezpilotního letadla nebo, pokud není k dispozici, bod vzletu a
údaj o nouzovém stavu bezpilotního systému;
omezuje schopnost neoprávněně zasahovat do funkce systému přímé identifikace na dálku.
je vybaven funkcí „geo-awareness“, která poskytuje:
rozhraní definované v článku 15 prováděcího nařízení (EU) 2019/947, jímž se nahrávají a aktualizují údaje obsahující informace o omezeních vzdušného prostoru ve vztahu k poloze a výšce bezpilotního letadla v závislosti na zeměpisných zónách a které zajišťuje, aby proces nahrávání nebo aktualizace těchto údajů nenarušil jeho integritu a platnost;
varování pro dálkově řídícího pilota, když je zjištěno možné narušení omezení vzdušného prostoru, a
informace pro dálkově řídícího pilota o stavu bezpilotního letadla, jakož i varování, když jeho polohový nebo navigační systém nemůže zajistit řádné fungování funkce „geo-awareness“;
pokud má bezpilotní letadlo funkci, která omezuje jeho přístup do některých oblastí nebo částí vzdušného prostoru, musí tato funkce fungovat tak, aby jeho interakce se systémem řízení letu bezpilotního letadla byla hladká a neovlivnila nepříznivě bezpečnost letu; kromě toho musí být poskytnuty jasné informace dálkově řídícímu pilotovi, když tato funkce brání vstupu bezpilotního letadla do těchto oblastí nebo částí vzdušného prostoru;
jasně varuje dálkově řídícího pilota, když baterie bezpilotního letadla nebo jeho ovládací jednotky dosáhne nízké úrovně, aby měl dálkově řídící pilot dostatek času na bezpečné přistání bezpilotního letadla;
je vybaven:
světly pro účely řiditelnosti bezpilotního letadla a
alespoň jedním zeleným blikajícím světlem pro účely dobré viditelnosti bezpilotního letadla v noci, aby osoba na zemi mohla odlišit bezpilotní letadlo od letadla s posádkou na palubě;
je uveden na trh s pokyny výrobce, které uvádějí:
vlastnosti bezpilotního letadla, mimo jiné:
—
jasné provozní pokyny;
postup pro nahrávání omezení vzdušného prostoru do funkce „geo-awareness“;
pokyny pro údržbu;
postupy odstraňování poruch;
provozní omezení (mimo jiné meteorologických podmínek a denního/nočního provozu) a
vhodný popis všech rizik spojených s provozem bezpilotních systémů;
je k němu přiloženo informační sdělení zveřejněné agenturou EASA, které uvádí použitelná omezení a povinnosti, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/947;
►C3 je-li vybaven systémem síťové identifikace na dálku, musí: ◄
zajišťovat v reálném čase během celé doby trvání letu přenos alespoň následujících údajů z bezpilotního letadla s použitím otevřeného a zdokumentovaného přenosového protokolu, a to způsobem, aby bylo možné je přijímat prostřednictvím sítě:
registrační číslo provozovatele bezpilotního systému a ověřovací kód stanovené členským státem registrace během procesu registrace, ledaže není vyhověno kontrole konzistentnosti vymezené v bodě 14 písm. a);
jedinečné sériové číslo bezpilotního letadla, které je v souladu s bodem 13;
časové razítko, zeměpisná poloha bezpilotního letadla a jeho výška nad povrchem nebo bodem vzletu;
kurz letěné trati měřený ve směru hodinových ručiček od zeměpisného severu a traťová rychlost bezpilotního letadla;
zeměpisná poloha dálkově řídícího pilota bezpilotního letadla nebo, pokud není k dispozici, bod vzletu a
údaj o nouzovém stavu bezpilotního systému;
omezovat schopnost neoprávněně zasahovat do funkce systému přímé identifikace na dálku.
ČÁST 4
Požadavky na bezpilotní systémy třídy C3
Bezpilotní systém třídy C3 je na bezpilotním letadle opatřen tímto štítkem s označením třídy:
Bezpilotní systém třídy C3 musí splňovat tyto podmínky:
má maximální vzletovou hmotnost (MTOM), včetně užitečného zatížení, nižší než 25 kg, a má maximální charakteristický rozměr menší než 3 m;
má maximální dosažitelnou výšku nad bodem vzletu omezenou na 120 m nebo je vybaven systémem omezujícím výšku nad povrchem nebo nad bodem vzletu na 120 m nebo na hodnotu, kterou může zvolit dálkově řídící pilot. Je-li hodnota volitelná, musí být během letu dálkově řídícímu pilotovi poskytnuty jasné informace o výšce bezpilotního letadla nad povrchem nebo bodem vzletu;
je bezpečně řiditelný, pokud jde o stabilitu, manévrovatelnost a výkonnost řídicího a kontrolního spoje, dálkově řídícím pilotem s odpovídající způsobilostí podle prováděcího nařízení (EU) 2019/947, který se řídí pokyny výrobce, podle potřeby za všech předpokládaných provozních podmínek, a to i po poruše jednoho nebo případně více systémů;
►C2 v případě upoutaného bezpilotního letadla má délku nataženého lana menší než 50 m a mechanickou pevnost, která není menší než: ◄
desetinásobek váhy letadla při maximální hmotnosti, pokud jde o letadlo těžší než vzduch;
čtyřnásobek síly vyvinuté kombinací maximálního statického tahu a aerodynamické síly maximální povolené rychlosti větru za letu, pokud jde o letadlo lehčí než vzduch;
není-li upoután, v případě ztráty řídicího a kontrolního spoje má spolehlivou a předvídatelnou metodu pro účely obnovení řídicího a kontrolního spoje nebo, pokud se tento spoj nedá obnovit, ukončení letu způsobem, který snižuje účinek na třetí strany ve vzduchu nebo na zemi;
pokud není bezpilotním letadlem s pevnými křídly, má údaj o garantované hladině akustického výkonu A LWA určené podle části 13 umístěný na bezpilotním letadle a/nebo jeho obalu podle části 14;
je výlučně poháněn elektřinou;
má jedinečné sériové číslo, které je v souladu s normou ANSI/CTA-2063-A-2019 Small Unmanned Aerial Systems Serial Numbers (Sériová čísla malých bezpilotních systémů), 2019;
není-li upoután, má přímou identifikaci na dálku, která:
umožňuje nahrát registrační číslo provozovatele bezpilotního systému v souladu s článkem 14 prováděcího nařízení (EU) 2019/947 a jakékoli další číslo stanovené registračním systémem; systém musí provádět kontrolu konzistentnosti ověřující integritu celého řetězce stanoveného pro provozovatele bezpilotního systému při registraci; v případě nekonzistentnosti vyšle bezpilotní systém hlášení o chybě provozovateli bezpilotního systému;
v reálném čase během celé doby trvání letu zajišťuje přímé periodické vysílání alespoň následujících údajů z bezpilotního letadla s použitím otevřeného a zdokumentovaného přenosového protokolu, a to způsobem, aby bylo možné je přímo přijímat stávajícími mobilními zařízeními v rámci vysílacího rozsahu:
registrační číslo provozovatele bezpilotního systému a ověřovací kód stanovené členským státem během procesu registrace, ledaže není vyhověno kontrole konzistentnosti vymezené v písmenu a);
jedinečné sériové číslo bezpilotního letadla, které je v souladu s bodem 8;
časové razítko, zeměpisná poloha bezpilotního letadla a jeho výška nad povrchem nebo bodem vzletu;
kurz letěné trati měřený ve směru hodinových ručiček od zeměpisného severu a traťová rychlost bezpilotního letadla;
zeměpisná poloha dálkově řídícího pilota bezpilotního letadla nebo, pokud není k dispozici, bod vzletu a
údaj o nouzovém stavu bezpilotního systému;
omezuje schopnost neoprávněně zasahovat do funkce systému přímé identifikace na dálku;
je vybaven funkcí „geo-awareness“, která poskytuje:
rozhraní definované v článku 15 prováděcího nařízení (EU) 2019/947, jímž se nahrávají a aktualizují údaje obsahující informace o omezeních vzdušného prostoru ve vztahu k poloze a výšce bezpilotního letadla v závislosti na zeměpisných zónách a které zajišťuje, aby proces nahrávání nebo aktualizace těchto údajů nenarušil jeho integritu a platnost;
varování pro dálkově řídícího pilota, když je zjištěno možné narušení omezení vzdušného prostoru, a
informace pro dálkově řídícího pilota o stavu bezpilotního letadla, jakož i varování, když jeho polohový nebo navigační systém nemůže zajistit řádné fungování funkce „geo-awareness“;
pokud má bezpilotní letadlo funkci, která omezuje jeho přístup do některých oblastí nebo částí vzdušného prostoru, musí tato funkce fungovat tak, aby jeho interakce se systémem řízení letu bezpilotního letadla byla hladká a neovlivnila nepříznivě bezpečnost letu; kromě toho musí být poskytnuty jasné informace dálkově řídícímu pilotovi, když tato funkce brání vstupu bezpilotního letadla do těchto oblastí nebo částí vzdušného prostoru;
není-li upoután, je vybaven řídicím a kontrolním spojem chráněným proti neoprávněnému přístupu k funkcím řízení a kontroly;
jasně varuje dálkově řídícího pilota, když baterie bezpilotního letadla nebo jeho ovládací jednotky dosáhne nízké úrovně, aby měl dálkově řídící pilot dostatek času na bezpečné přistání bezpilotního letadla;
je vybaven:
světly pro účely řiditelnosti bezpilotního letadla a
alespoň jedním zeleným blikajícím světlem pro účely dobré viditelnosti bezpilotního letadla v noci, aby osoba na zemi mohla odlišit bezpilotní letadlo od letadla s posádkou na palubě;
je uveden na trh s pokyny výrobce, které uvádějí:
vlastnosti bezpilotního letadla, mimo jiné:
jasné provozní pokyny;
postup pro nahrávání omezení vzdušného prostoru do funkce „geo-awareness“;
pokyny pro údržbu;
postupy odstraňování poruch;
provozní omezení (mimo jiné meteorologických podmínek a denního/nočního provozu) a
vhodný popis všech rizik spojených s provozem bezpilotních systémů;
je k němu přiloženo informační sdělení zveřejněné agenturou EASA, které uvádí použitelná omezení a povinnosti, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/947;
►C3 je-li vybaven systémem síťové identifikace na dálku, musí: ◄
zajišťovat v reálném čase během celé doby trvání letu přenos alespoň následujících údajů z bezpilotního letadla s použitím otevřeného a zdokumentovaného přenosového protokolu, a to způsobem, aby bylo možné je přijímat prostřednictvím sítě:
registrační číslo provozovatele bezpilotního systému a ověřovací kód stanovené členským státem registrace během procesu registrace, ledaže není vyhověno kontrole konzistentnosti vymezené v bodě 9 písm. a);
jedinečné sériové číslo bezpilotního letadla, které je v souladu s bodem 8;
časové razítko, zeměpisná poloha bezpilotního letadla a jeho výška nad povrchem nebo bodem vzletu;
kurz letěné trati měřený ve směru hodinových ručiček od zeměpisného severu a traťová rychlost bezpilotního letadla;
zeměpisná poloha dálkově řídícího pilota bezpilotního letadla nebo, pokud není k dispozici, bod vzletu a
údaj o nouzovém stavu bezpilotního systému;
omezovat schopnost neoprávněně zasahovat do funkce systému přímé identifikace na dálku.
ČÁST 5
Požadavky na bezpilotní systémy třídy C4
Bezpilotní systém třídy C4 je na bezpilotním letadle opatřen viditelně tímto štítkem:
Bezpilotní systém třídy C4 musí splňovat tyto podmínky:
má maximální vzletovou hmotnost (MTOM), včetně užitečného zatížení, nižší než 25 kg;
je bezpečně řiditelný a manévrovatelný dálkově řídícím pilotem, který se řídí pokyny výrobce, podle potřeby za všech předpokládaných provozních podmínek, a to i po poruše jednoho nebo případně více systémů;
není schopen režimů automatického řízení s výjimkou podpory stabilizace letu bez přímého vlivu na dráhu letu a podpory při ztrátě spoje, pokud je v případě ztráty spoje k dispozici předem stanovená pevná poloha letových ovládacích prvků;
je uveden na trh s pokyny výrobce, které uvádějí:
vlastnosti bezpilotního letadla, mimo jiné:
jasné provozní pokyny;
pokyny pro údržbu;
postupy odstraňování poruch;
provozní omezení (mimo jiné meteorologických podmínek a denního/nočního provozu) a
vhodný popis všech rizik spojených s provozem bezpilotních systémů;
je k němu přiloženo informační sdělení zveřejněné agenturou EASA, které uvádí použitelná omezení a povinnosti, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/947.
ČÁST 6
Požadavky na doplňková zařízení pro přímou identifikaci na dálku
Doplňkové zařízení pro přímou identifikaci na dálku musí splňovat tyto podmínky:
umožňuje nahrát registrační číslo provozovatele bezpilotního systému v souladu s článkem 14 prováděcího nařízení (EU) 2019/947 a jakékoli další číslo stanovené registračním systémem; systém musí provádět kontrolu konzistentnosti ověřující integritu celého řetězce stanoveného pro provozovatele bezpilotního systému při registraci; v případě nekonzistentnosti vyšle systém hlášení o chybě provozovateli bezpilotního systému;
má jedinečné sériové číslo, které je v souladu s normou ANSI/CTA-2063-A-2019 Small Unmanned Aerial Systems Serial Numbers (Sériová čísla malých bezpilotních systémů), 2019 a které je čitelně umístěno na doplňkovém zařízení a jeho obalu nebo jeho pokynech výrobce;
v reálném čase během celé doby trvání letu zajišťuje přímé periodické vysílání alespoň následujících údajů z bezpilotního letadla s použitím otevřeného a zdokumentovaného přenosového protokolu, a to způsobem, aby bylo možné je přímo přijímat stávajícími mobilními zařízeními v rámci vysílacího rozsahu:
registrační číslo provozovatele bezpilotního systému a ověřovací kód stanovené členským státem registrace během procesu registrace, ledaže není vyhověno kontrole konzistentnosti vymezené v písmenu a);
jedinečné sériové číslo bezpilotního letadla, které je v souladu s bodem 2;
časové razítko, zeměpisná poloha bezpilotního letadla a jeho výška nad povrchem nebo bodem vzletu;
kurz letěné trati měřený ve směru hodinových ručiček od zeměpisného severu a traťová rychlost bezpilotního letadla a
zeměpisná poloha dálkově řídícího pilota bezpilotního letadla nebo, pokud není k dispozici, bod vzletu
omezuje schopnost neoprávněně zasahovat do funkce systému přímé identifikace na dálku a
je uveden na trh s pokyny výrobce, které obsahují odkaz na přenosový protokol používaný pro vysílání přímé identifikace na dálku a návod k:
instalaci tohoto modulu na bezpilotní letadlo a
nahrání registračního čísla provozovatele bezpilotního letadla.
ČÁST 7
Modul posuzování shody A — interní řízení výroby
1. Interní řízení výroby je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 této části a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané výrobky splňují požadavky stanovené v částech 1, 5, 6, 16 nebo 17, které se na ně vztahují.
2. Technická dokumentace
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci v souladu s článkem 17 tohoto nařízení.
3. Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběného výrobku s technickou dokumentací podle bodu 2 této části a s požadavky stanovenými v částech 1, 5, 6, 16 nebo 17, které se na něj vztahují.
4. Označení CE a EU prohlášení o shodě
V souladu s články 15 a 16 tohoto nařízení umístí výrobce na každý jednotlivý výrobek splňující použitelné požadavky stanovené v částech 1, 5, 6, 16 nebo 17, které se na něj vztahují, označení CE a, je-li to vyžadováno, štítek s označením třídy bezpilotního letadla.
Výrobce vypracuje pro každý model výrobku písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let poté, co byl výrobek uveden na trh, je společně s technickou dokumentací uchovává, aby byly k dispozici vnitrostátním orgánům. V EU prohlášení o shodě je jasně uveden výrobek, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům.
5. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobců stanovené v bodě 4 mohou být jejich jménem a na jejich odpovědnost splněny jejich zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
ČÁST 8
Moduly posuzování shody B a C — EU přezkoušení typu a shoda s typem založená na interním řízení výroby
Odkazuje-li se na tuto část, řídí se postup posuzování shody moduly B (EU přezkoušení typu) a C (shoda s typem založená na interním řízení výroby) níže.
Modul B
EU přezkoušení typu
1. EU přezkoušení typu je tou částí postupu posuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh výrobku a ověří a potvrdí, že technický návrh výrobku splňuje použitelné požadavky stanovené v částech 1 až 6, 16 a 17.
2. EU přezkoušení typu se provádí posouzením vhodnosti návrhu výrobku prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3 a přezkoušení vzorků jedné podstatné části nebo více podstatných částí výrobku reprezentativních pro plánovanou výrobu (kombinace výrobního typu a konstrukčního typu).
3. Výrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.
Žádost musí obsahovat:
jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;
technickou dokumentaci; technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody výrobku s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik; technická dokumentace obsahuje ve vhodných případech prvky stanovené v článku 17 tohoto nařízení;
vzorky reprezentativní pro plánovanou výrobu; oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek;
podpůrné důkazy o vhodnosti řešení technického návrhu; tyto podpůrné důkazy musí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy a/nebo technické specifikace nebyly použity nebo nebyly použity v celém rozsahu; podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi vhodná laboratoř výrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost.
4. Oznámený subjekt:
u daného výrobku:
přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit vhodnost technického návrhu výrobku.
u vzorku/vzorků:
ověří, zda byl vzorek vyroben (byly vzorky vyrobeny) v souladu s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem nebo technických specifikací, jakož i části, které byly navrženy, aniž byla použita příslušná ustanovení těchto norem;
provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy výrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem nebo technických specifikací, byly tyto normy a specifikace použity správně;
provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem nebo technických specifikací, splňují řešení, která výrobce použil, odpovídající podstatné požadavky právního nástroje;
dohodne se s výrobcem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny.
5. Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle bodu 4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu uvedené v bodě 8, oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v plném rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobce.
6. Pokud typ splňuje požadavky tohoto nařízení, vydá oznámený subjekt výrobci certifikát EU přezkoušení typu. Tento certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoumání, informace o relevantních aspektech požadavků, na něž se přezkoumání vztahovalo, podmínky platnosti certifikátu (existují-li) a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. K certifikátu může být přiložena jedna nebo více příloh.
Certifikát EU a jeho přílohy obsahují všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda je daný výrobek ve shodě s typem podrobeným přezkoušení, a provést kontrolu za provozu.
Pokud daný typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.
7. Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobce.
Výrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu výrobku se základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti tohoto certifikátu. Tyto úpravy vyžadují další schválení a musí být připojeny k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.
8. Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil či jinak omezil, a na žádost také o certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal.
Komise, členské státy a ostatní oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátů EU přezkoušení typu a/nebo jejich dodatků. Komise a členské státy mohou na odůvodněnou žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným subjektem.
Po dobu deseti let od posouzení výrobku nebo do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcem.
9. Po dobu deseti let od uvedení výrobku na trh uchovává výrobce pro potřebu vnitrostátních orgánů kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací.
10. Zplnomocněný zástupce výrobce může podat žádost uvedenou v bodě 3 a plnit povinnosti stanovené v bodech 7 a 9, pokud jsou uvedeny v pověření.
Modul C
Shoda s typem založená na interním řízení výroby
1. Shoda s typem založená na interním řízení výroby je tou částí postupu posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 3 a zaručuje a prohlašuje, že dané výrobky s označením CE jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2. Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběného výrobku se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s použitelnými požadavky stanovenými v částech 1 až 6, 16 a 17.
3. Označení CE a EU prohlášení o shodě
Výrobce umístí označení CE a, je-li to vyžadováno, štítek s označením třídy bezpilotního letadla v souladu s články 15 a 16 tohoto nařízení na každý výrobek, který je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje použitelné požadavky stanovené v částech 1 až 6, 16 a 17.
Výrobce vypracuje pro každý typ výrobku písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let poté, co byl výrobek uveden na trh, je uchovává, aby bylo k dispozici vnitrostátním orgánům. V EU prohlášení o shodě je jasně uveden typ výrobku, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům.
4. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodě 3 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud je to uvedeno v pověření.
ČÁST 9
Modul posuzování shody H – Shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti
1. Shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti je postupem posouzení shody, kterým výrobci plní povinnosti stanovené v odstavcích 2 a 5 a na vlastní odpovědnost zajišťují a prohlašují, že daný výrobek splňuje použitelné požadavky stanovené v částech 1 až 6, 16 a 17.
2. Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro konstrukci, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daného výrobku podle bodu 3 a podléhá dozoru podle bodu 4.
3. Systém jakosti
Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému jakosti pro daný výrobek.
Žádost musí obsahovat:
jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;
technickou dokumentaci pro každý typ výrobku, který se má vyrábět, obsahující ve vhodných případech prvky stanovené v části 10;
dokumentaci týkající se systému jakosti;
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu.
Systém jakosti musí zajistit shodu výrobku s požadavky tohoto nařízení.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se jakosti.
Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis:
cílů jakosti, organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o konstrukci a jakost výrobků;
specifikací technického návrhu, včetně norem, které budou použity, a v případě, kdy se příslušné harmonizované normy plně nepoužijí, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění požadavků tohoto nařízení;
metod, postupů a systematických opatření týkajících se kontroly a ověřování návrhu, které budou použity při navrhování výrobků náležejících do příslušného typu výrobku;
odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, kontrole a zabezpečování jakosti;
kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti;
záznamů o jakosti, např. protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci nebo schválení příslušných pracovníků atd.;
prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované jakosti návrhu a výrobku a nad efektivním fungováním systému jakosti.
Oznámený subjekt posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2.
U prvků systému jakosti, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení jakosti a znalosti použitelných požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti výrobku a technologie daného výrobku. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. b), aby ověřil, že je výrobce schopen určit použitelné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoušení, aby zajistil soulad výrobku s těmito požadavky.
Rozhodnutí se oznámí výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci.
Oznámení musí obsahovat závěry auditu a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.
Výrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále odpovídající a účinný.
Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.
Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda upravený systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.
4. Dozor, za který odpovídá oznámený subjekt
Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.
Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:
dokumentaci systému jakosti;
záznamy o jakosti uvedené v části systému jakosti týkající se navrhování, např. výsledky analýz, výpočtů, zkoušek atd.;
záznamy o jakosti uvedené ve výrobní části systému jakosti, např. protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předkládá výrobci zprávu o auditu.
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky bezpilotního letadla nebo bezpilotního systému, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5. Označení CE a EU prohlášení o shodě
Výrobce umístí označení CE a, je-li to vyžadováno, štítek s označením třídy bezpilotního systému v souladu s články 15 a 16 tohoto nařízení a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1 této části identifikační číslo tohoto subjektu na každý jednotlivý výrobek, který je v souladu s použitelnými požadavky tohoto nařízení.
Výrobce vypracuje pro každý typ výrobku písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let poté, co byl výrobek uveden na trh, je uchovává, aby bylo k dispozici vnitrostátním orgánům. V EU prohlášení o shodě je uveden typ výrobku, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům.
6. Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení výrobku na trh:
technickou dokumentaci podle bodu 3.1;
dokumentaci týkající se sytému jakosti podle bodu 3.1;
schválené změny podle bodu 3.5;
rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.5, 4.3 a 4.4.
7. Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o schváleních systému jakosti, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam schválení systému jakosti, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému jakosti, která zamítl, pozastavil nebo odejmul, a na žádost o schváleních systému jakosti, která vydal.
8. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud je to uvedeno v pověření.
ČÁST 10
Obsah technické dokumentace
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody výrobku s použitelnými požadavky.
Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto prvky:
úplný popis výrobku včetně:
fotografií nebo ilustrací zobrazujících vnější znaky, označení a vnitřní uspořádání;
verzí jakéhokoli softwaru nebo firmwaru, které se podílejí na zajištění souladu s požadavky stanovenými tímto nařízením;
pokynů výrobce a návodu k instalaci;
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů a jiných podobných prvků;
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování výrobku;
seznam harmonizovaných norem, které byly zcela nebo zčásti použity a na které byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků stanovených v článku 4, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, včetně seznamu jiných relevantních technických specifikací, jež byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;
kopie EU prohlášení o shodě;
jestliže byl použit modul posuzování shody uvedený v části 8, kopie certifikátu EU přezkoušení typu s přílohami tak, jak jej vydal příslušný oznámený subjekt;
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení a jiné důležité prvky;
protokoly o zkouškách;
případně kopie dokumentů, které výrobce předložil oznámenému subjektu;
podpůrné důkazy o vhodnosti řešení technického návrhu. Tyto podpůrné důkazy musejí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy a/nebo technické specifikace nebyly použity v celém rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jinou zkušební laboratoří jeho jménem a na jeho odpovědnost;
adresy míst výroby a skladování.
ČÁST 11
EU prohlášení o shodě
1. Výrobek (typ, šarže a sériové číslo).
2. Jméno a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce.
3. Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobce. [v případě soupravy příslušenství může výrobce soupravy uvést, že tento certifikát se opírá o certifikát bezpilotního systému, jehož přestavbu souprava zajišťuje.]
4. Předmět prohlášení [identifikace výrobku umožňující jej zpětně vysledovat; je-li to nezbytné pro identifikaci daného výrobku, může zahrnovat barevné vyobrazení s dostatečným rozlišením; v případě soupravy příslušenství uveďte typ bezpilotního systému, jehož přestavbu souprava zajišťuje].
5. Předmět výše uvedeného prohlášení je třídy ... [uveďte u bezpilotního systému číslo třídy podle částí 1 až 5, 16 a 17 této přílohy;. v případě soupravy příslušenství uveďte třídu, na kterou se bezpilotní systém přestavuje].
6. Garantovaná hladina akustického výkonu tohoto bezpilotního systému je ... dB (A) [pouze u bezpilotních systémů tříd 1 až 3, které nemají pevná křídla].
7. Výše popsaný předmět prohlášení je ve shodě s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie:
8. Odkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na jiné technické specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje. Odkazy se uvedou s jejich identifikačním číslem a verzí a v příslušných případech rovněž s datem vydání.
9. V příslušných případech: oznámený subjekt ... [název, číslo] … provedl … [popis opatření] … a vydal certifikát EU přezkoušení typu.
10. V příslušných případech: popis příslušenství a součástí, včetně softwaru, které umožňují zamýšlený provoz bezpilotního letadla nebo bezpilotního systému a na které se vztahuje EU prohlášení o shodě.
11. Další informace:
Podepsáno za a jménem: …
[místo a datum vydání]:
[jméno, funkce] [podpis]:
ČÁST 12
Zjednodušené EU prohlášení o shodě
Zjednodušené EU prohlášení o shodě uvedené v čl. 14 odst. 3 se předkládá v této formě:
ČÁST 13
Zkušební postup pro měření hluku
Tato část stanoví metody měření hluku přenášeného vzduchem, které se použijí pro stanovení naměřené hladiny akustického výkonu A bezpilotních letadel tříd 1, 2, 3, 5 a 6.
Stanoví základní normu pro měření vyzařovaného hluku a podrobné zkušební postupy pro měření hladiny akustického tlaku na měřicí ploše zdroje a pro výpočet hladiny akustického výkonu zdroje.
1. ZÁKLADNÍ NORMY PRO MĚŘENÍ VYZAŘOVANÉHO HLUKU
Pro stanovení hladiny akustického výkonu A LWA bezpilotního letadla se použijí základní normy pro měření vyzařovaného hluku EN ISO 3744:2010 spolu s níže uvedenými dodatky:
2. PODMÍNKY INSTALACE A UMÍSTĚNÍ
Zkušební prostor:
Bezpilotní letadlo je udržováno nad jednou odrazivou (akusticky tvrdou) rovinou. Bezpilotní letadlo se umístí v dostatečné vzdálenosti od jakékoli odrazivé stěny nebo stropu či jakéhokoli odrazivého předmětu, aby byly splněny požadavky uvedené v příloze A normy EN ISO 3744: 2010 pro měřicí plochu.
Plocha pro měření zvuku a rozmístění mikrofonů:
Bezpilotní letadlo bude zcela uzavřeno v polokulové měřicí ploše podle bodu 7.2.3 normy EN ISO 3744: 2010.
Počet a poloha mikrofonů jsou stanoveny přílohou F normy EN ISO 3744: 2010.
Měřicí povrch musí mít počátek v bodě O, který leží v rovině země přímo pod bezpilotním letadlem.
3. PROVOZNÍ PODMÍNKY PŘI ZKOUŠCE
Měření hluku se provede s rotory bezpilotního letadla v provozu s rychlostí odpovídající vznášení se bezpilotního letadla při MTOM.
Je-li bezpilotní letadlo uvedeno na trh s příslušenstvím, které může být k němu připevněno, zkouší se s tímto příslušenstvím a bez něj ve všech možných konfiguracích bezpilotního letadla.
4. VÝPOČET ČASOVĚ ZPRŮMĚROVANÉ HLADINY AKUSTICKÉHO TLAKU NA MĚŘICÍ PLOŠE
Pro každou konfiguraci bezpilotního letadla se časově zprůměrovaná hladina akustického tlaku A určuje nejméně třikrát. Jestliže se nejméně dvě z určených hodnot neliší o více než 1 dB, není třeba pokračovat v měření; v opačném případě je třeba v měření pokračovat, dokud nebudou získány dvě hodnoty, které se neliší o více než 1 dB. Časově zprůměrovaná hladina akustického tlaku na měřicí ploše, která se použije pro výpočet hladiny akustického výkonu konfigurace bezpilotního letadla, je aritmetickým průměrem dvou nejvyšších hodnot, které se vzájemně neliší o více než 1 dB.
5. INFORMACE UVÁDĚNÉ V PROTOKOLU
Protokol musí obsahovat technické údaje nezbytné pro identifikaci zkoušeného zdroje, zkušebního postupu pro měření hluku a akustické údaje.
Jako hladina akustického výkonu A se má uvádět nejvyšší hodnota různých zkoušených konfigurací bezpilotního letadla zaokrouhlená na nejbližší celé číslo (liší-li se od nejbližšího menšího čísla o méně než 0,5 dB, uvede se toto nejbližší celé číslo; liší-li se o 0,5 nebo více, uvede se nejbližší větší číslo).
ČÁST 14
Údaj o garantované hladině akustického výkonu
Údaj o garantované hladině akustického výkonu se musí skládat z jednočíselného údaje o garantované hladině akustického výkonu v dB, značky LWA a zobrazení (piktogramu) v tomto tvaru:
Jestliže se údaj v závislosti na velikosti zařízení zmenšuje, musí být zachovány vzájemné poměry uvedené na obrázku. Vertikální rozměr by však pokud možno neměl být menší než 20 mm.
ČÁST 15
Maximální hladina akustického výkonu podle třídy bezpilotního letadla
Třída bezpilotního letadla |
MTOM m v gramech |
Maximální hladina akustického výkonu LWA v dB |
||
od vstupu v platnost |
po uplynutí 2 let od vstupu v platnost |
po uplynutí 4 let od vstupu v platnost |
||
C1 a C2 |
m < 900 |
85 |
83 |
81 |
C2 |
900 ≤ m < 4 000 |
85 + 18,5 lg |
83 + 18,5 lg |
81 + 18,5 lg |
kde „lg“ je logaritmus o základu 10.
ČÁST 16
Požadavky na bezpilotní systémy třídy C5 a příslušenství třídy C5
Bezpilotní systém třídy C5 je na bezpilotním letadle opatřen tímto štítkem s označením třídy:
Bezpilotní systém třídy C5 musí splňovat požadavky stanovené v části 4 s výjimkou požadavků stanovených v odstavcích 2 a 10 části 4.
Kromě toho musí splňovat tyto požadavky:
je jiným letadlem, než je letadlo s pevnými křídly, není-li upoután;
je-li vybaven funkcí „geo-awareness“, je v souladu s odstavcem 10 části 4;
během letu poskytuje dálkově řídícímu pilotovi jasné a stručné informace o výšce bezpilotního letadla nad povrchem nebo bodem vzletu;
není-li upoután, je vybaven režimem nízké rychlosti, který může zvolit dálkově řídící pilot a který omezuje traťovou rychlost na nanejvýš 5 m/s;
není-li upoután, poskytuje dálkově řídícímu pilotovi prostředek k ukončení letu bezpilotního letadla, který musí být:
spolehlivý, předvídatelný a nezávislý na systému automatického řízení letu a navádění; to platí i pro aktivaci tohoto prostředku;
vynutí si sestup bezpilotního letadla a zabrání jeho vodorovném přemístění s pohonem a
zahrnuje prostředky ke snížení následků dynamiky nárazu bezpilotního letadla;
není-li upoután, poskytuje dálkově řídícímu pilotovi prostředky k nepřetržitému sledování kvality řídicího a kontrolního spoje a příjmu varování, když bude spojení pravděpodobně ztraceno nebo zhoršeno do té míry, že ohrozí bezpečný provoz, a dalšího varování, když bude spojení ztraceno, a
kromě informací uvedených v části 4 bodě 15 písm. a) obsahuje v pokynech výrobce popis prostředků k ukončení letu vyžadovaný v bodě 5.
Bezpilotní systém třídy C5 může být tvořen bezpilotním systémem třídy C3 vybaveným soupravou příslušenství, která zajišťuje přestavbu bezpilotního systému třídy C3 na bezpilotní systém třídy C5. V tomto případě musí být štítek třídy C5 umístěn na každou součást příslušenství.
Souprava příslušenství může zajistit pouze přestavbu bezpilotního systému třídy C3, který je v souladu s bodem 1 a poskytuje nezbytná rozhraní pro příslušenství.
Souprava příslušenství nesmí zahrnovat změny softwaru bezpilotního systému třídy C3.
Souprava příslušenství musí být projektována a každá součást příslušenství musí být identifikována tak, aby se zajistila úplná a správná instalace provozovatelem bezpilotního systému na bezpilotní systém třídy C3 podle pokynů poskytnutých výrobcem soupravy příslušenství.
Soupravu příslušenství lze uvádět na trh nezávisle na bezpilotním systému třídy C3, pro který zajišťuje přestavbu. V tomto případě uvede výrobce soupravy příslušenství na trh jednotnou soupravu pro přestavbu, která:
nemění soulad bezpilotního systému třídy C3 s požadavky části 4;
zajišťuje soulad bezpilotního systému vybaveného soupravou příslušenství se všemi dalšími požadavky stanovenými v této části s výjimkou výše uvedeného bodu 3 a
obsahuje pokyny výrobce uvádějící:
seznam všech bezpilotních systémů třídy C3, na které lze soupravu použít, a
pokyny, jak instalovat a provozovat soupravu příslušenství.
ČÁST 17
Požadavky na bezpilotní systémy třídy C6
Bezpilotní systém třídy C6 je na bezpilotním letadle opatřen tímto štítkem s označením třídy:
Bezpilotní systém třídy C6 musí splňovat požadavky stanovené v části 4 s výjimkou požadavků stanovených v odstavcích 2, 7 a 10.
Kromě toho musí splňovat tyto požadavky:
má při vodorovném letu maximální traťovou rychlost 50 m/s;
je-li vybaven funkcí „geo-awareness“, je v souladu s odstavcem 10 části 4;
během letu poskytuje dálkově řídícímu pilotovi jasné a stručné informace o zeměpisné poloze bezpilotního letadla, jeho rychlosti a jeho výšce nad povrchem nebo bodem vzletu;
poskytuje prostředky, které zabraňují tomu, aby bezpilotní letadlo narušilo horizontální a vertikální hranice programovatelného provozního prostoru;
poskytuje dálkově řídícímu pilotovi prostředek k ukončení letu bezpilotního letadla, který musí:
být spolehlivý, předvídatelný, nezávislý na systému automatického řízení a navádění a nezávislý na prostředcích, které zabraňují tomu, aby bezpilotní letadlo narušilo horizontální a vertikální hranice, jak je vyžadováno v bodě 4; to platí i pro aktivaci tohoto prostředku a
vynutit si sestup bezpilotního letadla a zabránit jeho vodorovnému přemístění s pohonem;
poskytuje prostředky k programování dráhy letu bezpilotního letadla;
poskytuje dálkově řídícímu pilotovi prostředky k nepřetržitému sledování kvality řídicího a kontrolního spoje a příjmu varování, když bude spojení pravděpodobně ztraceno nebo zhoršeno do té míry, že ohrozí bezpečný provoz, a dalšího varování, když bude spojení ztraceno, a
kromě informací uvedených v části 4 bodě 15 písm. a) obsahuje v pokynech výrobce:
popis prostředků k ukončení letu vyžadovaný v bodě 5;
popis prostředků, které zabraňují tomu, aby bezpilotní letadlo narušilo horizontální a vertikální hranice provozního prostoru, a údaj o velikosti mimořádného prostoru potřebného k reakci na chybu v určení polohy, o reakční době a rozsahu opravného manévru a
údaj o vzdálenosti, kterou bezpilotní letadlo s největší pravděpodobností urazí po aktivaci prostředků k ukončení letu podle bodu 5; tento údaj zohlední provozovatel bezpilotního systému při určování rezervy pro pokrytí rizika na zemi.
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20).
( 2 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 730/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010 (Úř. věst. L 281, 13.10.2012, s. 1).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 18).