02019R0331 — CS — 01.01.2024 — 001.005
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 059 27.2.2019, s. 8) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2024/873 ze dne 30. ledna 2024 |
L 873 |
1 |
4.4.2024 |
Opraveno:
Oprava, Úř. věst. L 90242, 17.4.2024, s. 1 ((EU) 2024/8732024/873) |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/331
ze dne 19. prosince 2018,
kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na přidělování bezplatných povolenek na emise podle kapitoly III (stacionární zařízení) směrnice 2003/87/ES v obdobích přidělování od roku 2021, s výjimkou přechodného přidělování bezplatných povolenek na emise v souvislosti s modernizací výroby elektřiny podle článku 10c směrnice 2003/87/ES.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„stávajícím zařízením“ jakékoli zařízení, které poprvé provádí jednu či více činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES nebo činnost, na niž se vztahuje systém Evropské unie pro obchodování s emisemi (dále jen „EU ETS“), v souladu s článkem 24 uvedené směrnice, a které obdrželo povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů přede dnem nebo dne:
30. června 2019 pro období 2021–2025;
30. června 2024 pro období 2026–2030;
„dílčím zařízením pro referenční úroveň produktu“ vstupy, výstupy a příslušné emise související s výrobou produktu, pro nějž byla stanovena referenční úroveň v příloze I;
„dílčím zařízením pro referenční úroveň tepla“ vstupy, výstupy a příslušné emise, které nejsou spojeny s dílčím zařízením pro referenční úroveň produktu a které souvisejí s výrobou měřitelného tepla nebo dovozem měřitelného tepla ze zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS, jiných než zařízení, na něž se systém EU ETS vztahuje pouze pro účely článků 14 a 15 směrnice 2003/87/ES, nebo s výrobou i dovozem, jež se:
spotřebovává v rámci hranic zařízení při výrobě produktů, při výrobě mechanické energie jiné než energie používané k výrobě elektřiny, při topení nebo chlazení jiném než pro výrobu elektřiny nebo
vyváží do zařízení nebo jiného subjektu, na který se nevztahuje systém EU ETS, jiného než dálkové vytápění, s výjimkou tepla vyvezeného za účelem výroby elektřiny;
„dálkovým vytápěním“ rozvod měřitelného tepla prostřednictvím sítě za účelem vytápění nebo chlazení prostoru do budov nebo na místa, na něž se nevztahuje systém EU ETS, nebo za účelem produkce teplé užitkové vody, s výjimkou měřitelného tepla používaného pro výrobu produktů a související činnosti nebo pro výrobu elektřiny;
„dílčím zařízením pro dálkové vytápění“ vstupy, výstupy a příslušné emise, které nejsou spojeny s dílčím zařízením pro referenční úroveň produktu a které souvisejí s výrobou, dovozem (ze zařízení nebo jiného subjektu, na který se vztahuje systém EU ETS) nebo s výrobou i dovozem (ze zařízení nebo jiného subjektu, na který se vztahuje systém EU ETS) měřitelného tepla, jež se vyváží za účelem dálkového vytápění;
„dílčím zařízením pro referenční úroveň paliva“ vstupy, výstupy a příslušné emise, které nejsou spojeny s dílčím zařízením pro referenční úroveň produktu a které souvisejí s výrobou neměřitelného tepla spalováním paliva nebo z elektřiny za primárním účelem výroby tepla, jež je spotřebováváno při výrobě produktů, při výrobě mechanické energie jiné než energie používané k výrobě elektřiny, při topení nebo chlazení jiném než pro výrobu elektřiny, a včetně bezpečnostního spalování;
„měřitelným teplem“ čistý tok tepla dopravovaný prostřednictvím zjistitelných potrubí nebo vedení pomocí prostředku pro přenos tepla, jako je zejména pára, horký vzduch, voda, ropa, tekuté kovy a soli, pro něž je nebo by mohl být instalován měřič tepla;
„měřičem tepla“ měřidlo tepla (MI-004)ve smyslu přílohy VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ( 1 ) nebo jakékoliv jiné zařízení sloužící k měření a zaznamenávání množství vyrobené tepelné energie na základě objemových průtoků a teplot;
„neměřitelným teplem“ jiné teplo než teplo měřitelné;
„dílčím zařízením pro emise z procesů“ emise skleníkových plynů uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES kromě oxidu uhličitého, k nimž dochází mimo systémové hranice referenční úrovně produktu uvedeného v příloze I tohoto nařízení, nebo emise oxidu uhličitého, k nimž dochází mimo systémové hranice referenční úrovně produktu uvedeného v příloze I tohoto nařízení, v přímém a bezprostředním důsledku některého z následujících procesů a emise ze spalování odpadových plynů za účelem výroby měřitelného tepla, neměřitelného tepla nebo elektřiny, za předpokladu, že se odečtou emise, které by vznikly při spalování takového množství zemního plynu, jež je rovno technicky využitelnému energetickému obsahu spáleného částečně zoxidovaného uhlíku:
chemická, elektrolytická nebo pyrometalurgická redukce sloučenin kovů v rudách, koncentrátech a druhotných surovinách, jejímž hlavním účelem není výroba tepla;
odstranění nečistot z kovů a sloučenin kovů, jehož hlavním účelem není výroba tepla;
rozklad uhličitanů s výjimkou uhličitanů k čistění spalin, jehož hlavním účelem není výroba tepla;
chemické syntézy produktů a meziproduktů, při nichž se na reakci podílí materiál obsahující uhlík a jejichž hlavním účelem není výroba tepla;
použití přísad nebo surovin obsahujících uhlík, jejichž hlavním účelem není výroba tepla,
chemická nebo elektrolytická redukce oxidů polokovů a oxidů nekovů, jako jsou oxidy křemíku a fosfáty, jejímž hlavním účelem není výroba tepla;
„odpadním plynem“ plyn obsahující plynné skupenství částečně zoxidovaného uhlíku za standardních podmínek, který je výsledkem kteréhokoli z procesů uvedených v bodě 10, přičemž „standardními podmínkami“ se rozumí teplota 273,15 K a tlakové podmínky 101 325 Pa v normálních metrech krychlových (Nm3) podle čl. 3 bodu 50 nařízení (EU) č. 601/2012;
„zahájením běžného provozu“ první den provozu;
„bezpečnostním spalováním“ spalování pilotních paliv a velmi kolísavého množství plynů ze zpracování nebo zbytkových plynů v jednotce vystavené atmosférickým narušením, které je výslovně vyžadováno z bezpečnostních důvodů v příslušných povoleních pro zařízení;
„základním obdobím“ pět kalendářních roků předcházejících lhůtě pro předložení údajů Komisi podle čl. 11 odst. 1 směrnice 2003/87/ES;
„obdobím přidělování“ pětileté období, které začíná dne 1. ledna 2021, a každé následující pětileté období;
„nejistotou“ parametr související s výsledkem měření, který charakterizuje rozptyl hodnot, jež by mohly být rozumně přiřazeny měřené veličině, včetně vlivů systematických i náhodných činitelů, vyjádřený v procentech a charakterizující interval spolehlivosti kolem střední hodnoty zahrnující 95 % z odvozených hodnot, s přihlédnutím k asymetrii rozptýlení hodnot;
„fúzí“ spojení dvou nebo více zařízení, která již mají v držení povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, za předpokladu, že jsou technicky propojená, jsou provozována ve stejném místě a na výsledné zařízení se vztahuje jedno povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů;
„rozdělením“ rozštěpení zařízení do dvou nebo více zařízení, na něž se vztahují samostatná povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a jsou provozována různými provozovateli.
Článek 3
Vnitrostátní správní opatření
Kromě jmenování příslušného orgánu či orgánů v souladu s článkem 18 směrnice 2003/87/ES členské státy přijmou k provedení pravidel tohoto nařízení příslušná správní opatření.
KAPITOLA II
Žádost, vykazování údajů a pravidla monitorování
Článek 4
Žádost provozovatelů stávajících zařízení o přidělení bezplatných povolenek
Členské státy mohou pro předložení takových žádostí stanovit alternativní lhůtu, která však nesmí být o více než jeden měsíc delší nebo kratší než lhůta stanovená v prvním pododstavci.
K žádosti o přidělení bezplatných povolenek předložené podle odstavce 1 se přiloží tyto údaje:
výkaz základních údajů, jenž byl posouzen jako uspokojivý v souladu s článkem 15 směrnice 2003/87/ES, obsahující údaje o zařízení a o jeho dílčích zařízeních, jak jsou specifikovány v článku 10 a v přílohách I a II tohoto nařízení, přičemž při výpočtu historické úrovně činnosti pro referenční úrovně specifických produktů se zohlední ustanovení přílohy III tohoto nařízení, obsahující všechny parametry uvedené v příloze IV tohoto nařízení a zahrnující základní období související s obdobím přidělování, jehož se žádost týká;
metodický plán pro monitorování, na jehož základě byl vypracován výkaz základních údajů, a zpráva o ověřování v souladu s přílohou VI;
v příslušných případech plán klimatické neutrality v souladu s čl. 10a odst. 1 pátým pododstavcem a čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES;
zpráva o ověření vydaná v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15 směrnice 2003/87/ES v souvislosti s výkazem základních údajů.
Článek 5
Žádost o přidělení bezplatných povolenek podaná novými účastníky na trhu
Článek 6
Provozovatel zařízení, který žádá o přidělení bezplatných povolenek podle článku 10a směrnice 2003/87/ES nebo je již obdržel, monitoruje údaje uvedené v příloze IV tohoto nařízení, jež mají být předloženy, na základě metodického plánu pro monitorování schváleného příslušným orgánem.
Článek 7
Zásady monitorování
Odchylně od odstavce 1 může provozovatel použít jiné zdroje údajů v souladu s oddíly 4.4 až 4.6 přílohy VII, je-li splněna některá z těchto podmínek:
použití nejpřesnějších zdrojů údajů podle oddílu 4 přílohy VII není technicky proveditelné;
použití nejpřesnějších zdrojů údajů podle oddílu 4 přílohy VII by bylo spojeno s nepřiměřeně vysokými náklady;
na základě zjednodušeného posouzení nejistoty, jež určuje hlavní zdroje nejistoty a odhaduje jejich související úrovně nejistoty, provozovatel prokáže ke spokojenosti příslušného orgánu, že související úroveň přesnosti zdroje údajů navrženého provozovatelem je stejná nebo vyšší než úroveň přesnosti nejpřesnějších zdrojů údajů podle oddílu 4 přílohy VII.
Článek 8
Obsah a předkládání metodického plánu pro monitorování
Článek 9
Změny metodického plánu pro monitorování
Provozovatel upraví metodický plán pro monitorování v následujících situacích:
došlo ke vzniku nových emisí nebo nových úrovní činnosti na základě provádění nových činností nebo používání nových paliv či materiálů, které nejsou dosud uvedeny v metodickém plánu pro monitorování;
používání nových typů měřicích přístrojů, metod odběru vzorků či metod analýzy nebo nových zdrojů údajů nebo jiné faktory vedou k vyšší přesnosti při stanovení vykazovaných údajů;
bylo zjištěno, že údaje získané na základě dříve použité metodiky monitorování nejsou správné;
metodický plán pro monitorování nesplňuje nebo již nesplňuje požadavky tohoto nařízení;
je nezbytné provést doporučení ke zlepšení metodického plánu pro monitorování obsažené ve zprávě o ověřování.
Za významné se považují tyto změny metodického plánu pro monitorování zařízení:
změny vyplývající ze změn zařízení, zejména nová dílčí zařízení, změny hranic stávajících dílčích zařízení nebo uzavření dílčích zařízení;
přechod od metodiky pro monitorování stanovené v oddílech 4.4 až 4.6 přílohy VII na jinou metodiku stanovenou v uvedených oddílech;
změna standardní hodnoty nebo metody odhadu stanovené v metodickém plánu pro monitorování;
změny, jež vyžaduje příslušný orgán k zajištění souladu metodického plánu pro monitorování s požadavky tohoto nařízení.
Provozovatel vede záznamy o všech změnách metodického plánu pro monitorování. V každém záznamu jsou uvedeny tyto údaje:
transparentní popis změny;
odůvodnění změny;
datum oznámení zamýšlené změny příslušnému orgánu;
případně datum potvrzení o přijetí oznámení uvedeného v odstavci 3 příslušným orgánem a datum schválení nebo přijetí informací uvedených v odstavci 4;
datum zahájení provádění změněného metodického plánu pro monitorování.
Článek 10
Rozdělení na dílčí zařízení
Za účelem připsání vstupů, výstupů a emisí zařízení dílčím zařízením provede provozovatel následující kroky v sestupném pořadí:
vyrábí-li se v zařízení některý z produktů, na něž se vztahuje referenční úroveň produktů uvedená v příloze I, provozovatel připíše související vstupy, výstupy a emise dílčím zařízením pro referenční úroveň produktu, přičemž uplatní pravidla stanovená v příloze VII;
jsou-li v zařízení relevantní vstupy, výstupy a emise způsobilé pro dílčí zařízení pro referenční úroveň tepla nebo dílčí zařízení pro dálkové vytápění, které nejsou způsobilé pro žádné z dílčích zařízení uvedených v písmeni a), provozovatel je připíše dílčím zařízením pro referenční úroveň tepla nebo případně dílčím zařízením pro dálkové vytápění, přičemž uplatní pravidla stanovená v příloze VII;
jsou-li v zařízení relevantní vstupy, výstupy a emise způsobilé pro dílčí zařízení pro referenční úroveň paliva, které nejsou způsobilé pro žádné z dílčích zařízení uvedených v písmeni a) nebo b), provozovatel je připíše dílčím zařízením pro referenční úroveň paliva, přičemž uplatní pravidla stanovená v příloze VII;
jsou-li v zařízení relevantní vstupy, výstupy a emise způsobilé pro dílčí zařízení pro emise z procesů, které nejsou způsobilé pro žádné z dílčích zařízení uvedených v písmeni a), b) nebo c), provozovatel je připíše dílčím zařízením pro emise z procesů, přičemž uplatní pravidla stanovená v příloze VII.
Kromě toho provozovatel na základě kódů KN jasně rozliší a příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, zda příslušný proces slouží, nebo neslouží k výrobě zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956.
Pro rozlišení měřitelného tepla, které lze přičíst dílčímu zařízení pro dálkové vytápění, je provozovatel povinen uspokojivě prokázat příslušnému orgánu, že toto měřitelné teplo je vyváženo pro dálkové vytápění.
Kromě toho, pokud zařízení zahrnuté do systému EU ETS vyrobilo a vyvezlo měřitelné teplo do zařízení nebo jiného subjektu, který není zahrnut do systému EU ETS, provozovatel předloží důkazy o množství měřitelného tepla použitého k výrobě zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956. Pokud provozovatel tyto důkazy příslušnému orgánu uspokojivě nepředloží, má se za to, že se toto teplo používá k výrobě zboží uvedeného v příloze I uvedeného nařízení.
Provedením rozdělení v souladu s odstavci 1 a 2 provozovatel zajistí splnění všech těchto požadavků:
každý fyzický produkt zařízení je přičten jednomu dílčímu zařízení bez opomenutí nebo dvojího započítání;
100 % množství všech zdrojových toků a emisí zařízení uvedených v plánu pro monitorování daného zařízení schváleného v souladu s nařízením (EU) č. 601/2012 je připsáno dílčím zařízením bez opomenutí nebo dvojího započítání, pokud nesouvisí s procesem nezpůsobilým pro přidělení bezplatných povolenek, jako je výroba elektřiny v zařízení, spalování jiné než bezpečnostní spalování, jež není spojeno s dílčím zařízením pro referenční úroveň produktu, nebo výroba měřitelného tepla vyváženého do jiných zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS;
100 % množství čistého měřitelného tepla způsobilého pro přidělení bezplatných povolenek, jež bylo v daném zařízení vyrobeno nebo bylo daným zařízením dovezeno či vyvezeno, jakož i množství tepla přeneseného mezi dílčími zařízeními je připsáno dílčím zařízením bez opomenutí nebo dvojího započítání;
u veškerého měřitelného tepla vyrobeného, dovezeného nebo vyvezeného dílčími zařízeními se zdokumentuje, zda bylo toto měřitelné teplo vyrobeno v zařízení systému EU ETS, dovezeno z jiných procesů výroby tepla, dovezeno od subjektů mimo EU ETS nebo dovezeno ze zařízení systému EU ETS, na něž se systém EU ETS vztahuje pouze pro účely článků 14 a 15 směrnice 2003/87/ES;
vyrábí-li se v zařízení elektřina, množství vyráběné v dílčích zařízeních pro referenční úroveň produktu je připsáno těmto dílčím zařízením bez opomenutí nebo dvojího započítání;
▼M1 —————
má-li dílčí zařízení výstupy materiálů obsahujících uhlík v podobě vyvážených paliv, produktů, meziproduktů, surovin pro jiná dílčí zařízení či zařízení nebo odpadních plynů, jsou tyto výstupy připsány dílčím zařízením bez opomenutí nebo dvojího započítání, pokud se na ně nevztahuje ustanovení písmene b);
emise CO2, k nimž dochází mimo systémové hranice dílčích zařízení pro referenční úroveň produktu, které jsou výsledkem procesů uvedených v čl. 2 bodě 10 písm. a) až f), jsou přiřazeny dílčímu zařízení pro emise z procesů, pokud lze uspokojivě prokázat příslušnému orgánu, že tyto emise jsou přímým a bezprostředním důsledkem některého z procesů uvedených v čl. 2 bodě 10 a že nepocházejí z následné oxidace částečně zoxidovaného uhlíku v plynném skupenství za standardních podmínek;
pokud k emisím CO2 ze spalování odpadního plynu, jež neslouží pro účely výroby měřitelného tepla, neměřitelného tepla nebo elektřiny, dochází mimo systémové hranice dílčích zařízení pro referenční úroveň produktu v důsledku procesů uvedených v čl. 2 bodě 10 písm. a) až f), 75 % množství obsahu uhlíku odpadního plynu je považováno za přeměněné na CO2 a přiřazeno dílčímu zařízení pro emise z procesů;
aby nedošlo k dvojímu započítání, produkty výrobního procesu vrácené do téhož výrobního procesu se odečtou od ročních úrovní činnosti v souladu s definicemi produktů stanovenými v příloze I.
▼M1 —————
Článek 11
Kontrolní systém
Provozovatel na požádání zpřístupní posouzení rizika podle prvního pododstavce příslušnému orgánu. Provozovatel je také zpřístupní pro účely ověřování.
Kontrolní činnosti podle odstavce 2 případně obsahují:
zabezpečení kvality příslušných měřicích zařízení;
zabezpečení kvality systémů informačních technologií zaručující, že příslušné systémy jsou navrženy, zdokumentovány, testovány, prováděny, kontrolovány a udržovány způsobem, který umožňuje spolehlivé, přesné a včasné zpracování dat na základě rizik zjištěných v souladu s odstavcem 1;
oddělení povinností při činnostech týkajících se toku dat a kontrolních činnostech a řízení nezbytných pravomocí;
vnitřní přezkoumání a ověřování údajů;
opravy a nápravná opatření;
řízení externě zajišťovaných procesů;
vedení záznamů a dokumentace, včetně správy verzí dokumentů.
Pokud součásti měřicích systémů nelze kalibrovat, uvede je provozovatel v metodickém plánu pro monitorování a navrhne alternativní kontrolní činnosti.
Zjistí-li se, že zařízení nesplňuje požadovanou výkonnost, přijme provozovatel neprodleně nezbytná nápravná opatření.
Toto přezkoumání a ověření údajů zahrnuje:
kontrolu úplnosti údajů;
porovnání údajů, které provozovatel stanovil v průběhu předchozího základního období, a zejména kontroly souladu na základě časových řad účinnosti každého dílčího zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů;
porovnání údajů a hodnot z různých systémů shromažďování provozních údajů, zejména protokolů o výrobě, údajů o prodeji a stavu zásob produktů, na něž se vztahují referenční úrovně produktů;
porovnání a kontrolu úplnosti údajů na úrovni zařízení a dílčích zařízení, aby bylo zajištěno, že jsou splněny požadavky stanovené v čl. 10 odst. 5.
Pro účely odst. 3 písm. f), pokud provozovatel zajišťuje jednu nebo více činností týkajících se toku dat nebo kontrolních činností uvedených v odstavci 1 externě, je povinen provést všechny tyto postupy:
kontrola kvality externě zajištěných činností týkajících se toku dat a kontrolních činností v souladu s tímto nařízením;
stanovení příslušných požadavků na výstupy externě zajištěných procesů a metod používaných v těchto procesech;
kontrola kvality výstupů a metod uvedených pod písmenem b) tohoto odstavce;
zajištění, aby byly externě zajištěné činnosti prováděny tak, aby odpovídaly inherentním a kontrolním rizikům zjištěným při posouzení rizika uvedeného v odstavci 1.
Pokud provozovatel zjistí, že kontrolní systém není efektivní nebo neodpovídá zjištěným rizikům, zajistí zlepšení kontrolního systému a podle potřeby aktualizuje metodický plán pro monitorování nebo základní písemné postupy pro činnosti týkající se toku dat, posouzení rizik a kontrolních činností.
Článek 12
Chybějící údaje
Provozovatel přijme veškerá nezbytná opatření, aby dosáhl okamžité používání schváleného metodického plánu pro monitorování.
Článek 13
Používání elektronických šablon
Členské státy mohou vyžadovat, aby provozovatelé a ověřovatelé při předkládání výkazů základních údajů, metodických plánů pro monitorování a zpráv o ověřování podle čl. 4 odst. 2 a výkazů údajů nových účastníků na trhu, metodických plánů pro monitorování a zpráv o ověřování podle čl. 5 odst. 2 používali elektronické šablony nebo specifické formáty souborů.
KAPITOLA III
Pravidla pro přidělování
Článek 14
Vnitrostátní prováděcí opatření
Seznam uvedený v odstavci 1 obsahuje tyto informace o každém stávajícím zařízení, jež žádá o přidělení bezplatných povolenek:
identifikaci zařízení a jeho hranic pomocí identifikačního kódu zařízení uvedeného v registru Unie;
informace o činnostech a informace o způsobilosti pro přidělení bezplatných povolenek;
identifikaci každého dílčího zařízení v rámci zařízení;
u každého dílčího zařízení roční úroveň činností a roční emise v každém roce příslušného základního období;
v příslušných případech posouzení příslušného orgánu týkající se snížení přídělu bezplatných povolenek o 20 % v souladu s článkem 22a a čl. 22b odst. 1;
v příslušných případech splnění podmínek týkajících se dodatečných 30 % bezplatných povolenek podle čl. 22b odst. 3;
u každého dílčího zařízení informace o tom, zda spadá do odvětví či pododvětví považovaného za odvětví nebo pododvětví vystavené riziku úniku uhlíku, jak stanoví čl. 10b odst. 5 směrnice 2003/87/ES, v příslušných případech včetně kódů PRODCOM vyráběných produktů;
u každého dílčího zařízení informace o tom, zda je vyrobené zboží uvedeno v příloze I nařízení (EU) 2023/956, v příslušných případech s použitím kódů KN tohoto vyrobeného zboží;
u každého dílčího zařízení údaje vykazované v souladu s přílohou IV.
Článek 15
Historická úroveň činnosti u stávajících zařízení
Historická úroveň činnosti týkající se dálkového vytápění se vztahuje k mediánu ročního historického dovozu ze zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS, jiného než zařízení, na něž se systém EU ETS vztahuje pouze pro účely článků 14 a 15 směrnice 2003/87/ES, a/nebo výroby, během základního období, měřitelného tepla, které se vyváží pro účely dálkového vytápění, a je vyjádřena v terajoulech za rok.
Pokud bylo dílčí zařízení v provozu méně než dva kalendářní roky během příslušného základního období, historickou úrovní činnosti je úroveň činnosti prvního kalendářního roku provozu po kalendářním roce, ve kterém došlo k zahájení běžného provozu tohoto dílčího zařízení.
Pokud bylo dílčí zařízení v provozu méně než jeden kalendářní rok po zahájení běžného provozu během základního období, historická úroveň činnosti se určí při předložení výkazu úrovně činnosti pro první kalendářní rok po kalendářním roce, ve kterém došlo k zahájení běžného provozu.
Článek 16
Přidělování povolenek na úrovni zařízení pro stávající zařízení
Pro účely výpočtu podle odstavce 1 členské státy nejprve pro každé dílčí zařízení zvlášť stanoví předběžné roční množství bezplatně přidělených povolenek na emise, a to tímto způsobem:
u dílčího zařízení pro referenční úroveň produktu odpovídá předběžné roční množství bezplatně přidělených povolenek na emise za daný rok hodnotě této referenční úrovně produktu pro příslušné období přidělování, přijaté v souladu s čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87/ES, která se vynásobí příslušnou historickou úrovní činnosti týkající se produktů;
u dílčího zařízení pro referenční úroveň tepla odpovídá předběžné roční množství bezplatně přidělených povolenek na emise za daný rok hodnotě referenční úrovně tepla pro měřitelné teplo pro příslušné období přidělování, přijaté v souladu s čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87/ES, která se vynásobí příslušnou historickou úrovní činnosti týkající se tepla za spotřebu nebo vývoz (do zařízení, na něž se nevztahuje systém EU ETS, nebo jiným subjektům) měřitelného tepla jiného než dálkové vytápění;
u dílčího zařízení pro dálkové vytápění odpovídá předběžné roční množství bezplatně přidělených povolenek na emise za daný rok hodnotě referenční úrovně tepla pro měřitelné teplo pro příslušné období přidělování, přijaté v souladu s čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87/ES, která se vynásobí příslušnou historickou úrovní činnosti týkající se dálkového vytápění;
u dílčího zařízení pro referenční úroveň paliva odpovídá předběžné roční množství bezplatně přidělených povolenek na emise za daný rok hodnotě referenční úrovně paliva za příslušné pětileté období, přijaté v souladu s čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87/ES, která se vynásobí příslušnou historickou úrovní činnosti týkající se paliva za spotřebovanou energii;
u dílčích zařízení pro emise z procesů odpovídá předběžné roční množství bezplatně přidělených povolenek na emise na daný rok historické úrovni činnosti týkající se procesů vynásobené koeficientem 0,97 pro roky do 31. prosince 2027 a koeficientem 0,91 pro rok 2028 a následující roky.
Je-li dílčí zařízení v provozu méně než jeden kalendářní rok po zahájení běžného provozu během základního období, předběžné množství přidělených povolenek se určí poté, co vykáže historickou úroveň činnosti.
Odchylně od prvního pododstavce je pro dílčí zařízení pro dálkové vytápění koeficientem, který se použije, hodnota 0,3.
Od roku 2026 se předběžné roční množství povolenek na emise bezplatně přidělené dílčím zařízením pro referenční úroveň produktu pro příslušné období přidělování sníží o roční historické emise pocházející ze spalovaných odpadních plynů s výjimkou bezpečnostního spalování, které nebyly využity za účelem výroby měřitelného tepla, neměřitelného tepla nebo elektřiny.
V případě, že zařízení zahrnuje dílčí zařízení vyrábějící buničinu (sulfátovou krátkovláknitou buničinu, sulfátovou dlouhovláknitou buničinu, termomechanickou a mechanickou buničinu, sulfitovou buničinu nebo další druhy buničiny, na které se nevztahuje referenční úroveň produktu), která vyvážejí měřitelné teplo do jiných technicky propojených dílčích zařízení, v předběžném ročním množství bezplatně přidělených povolenek na emise se zohlední – aniž je tím dotčeno předběžné roční množství povolenek na emise bezplatně přidělených jiným dílčím zařízením dotčeného zařízení – předběžné roční množství bezplatně přidělených povolenek na emise, pouze pokud jsou produkty z buničiny vyrobené tímto dílčím zařízením uvedeny na trh a nejsou v tomtéž zařízení ani v jiných technicky propojených zařízeních zpracovávány na papír.
Odchylně od prvního pododstavce činí konečné roční množství bezplatně přidělených povolenek na emise 100 % předběžného ročního množství povolenek na emise bezplatně přidělených každému zařízení, jehož dílčí zařízení, jež mají úrovně emisí skleníkových plynů nižší než průměr 10 % nejúčinnějších dílčích zařízení pro příslušné referenční úrovně v období uvedeném v čl. 10a odst. 2 třetím pododstavci písm. c) směrnice 2003/87/ES, pokrývají více než 60 % předběžného ročního množství povolenek na emise bezplatně přidělených tomuto zařízení.
Článek 17
Historická úroveň činnosti u nových účastníků na trhu
Členské státy určí historické úrovně činnosti pro každého nového účastníka na trhu a jeho dílčí zařízení takto:
historickou úrovní činnosti týkající se produktů je u každého produktu, pro nějž byla stanovena referenční úroveň produktu podle přílohy I tohoto nařízení nebo podle článku 24 směrnice 2003/87/ES, úroveň činnosti v prvním kalendářním roce po kalendářním roce, ve kterém došlo k zahájení běžného provozu při výrobě tohoto produktu v dotčeném dílčím zařízení;
historickou úrovní činnosti týkající se tepla je úroveň činnosti v prvním kalendářním roce po kalendářním roce, ve kterém došlo k zahájení běžného provozu pro dovoz ze zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS, jiného než zařízení, na něž se systém EU ETS vztahuje pouze pro účely článků 14 a 15 směrnice 2003/87/ES, a/nebo výrobu měřitelného tepla, jež se spotřebovává v rámci hranic zařízení při výrobě produktů, při výrobě mechanické energie jiné než energie používané k výrobě elektřiny, při topení nebo chlazení s výjimkou tepla spotřebovaného při výrobě elektřiny nebo jež se vyváží do zařízení nebo jiného subjektu, na který se nevztahuje systém EU ETS, s výjimkou tepla vyvezeného za účelem výroby elektřiny;
historickou úrovní činnosti týkající se dálkového vytápění je úroveň činnosti v prvním kalendářním roce po kalendářním roce, ve kterém došlo k zahájení běžného provozu pro dovoz ze zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS, jiného než zařízení, na něž se systém EU ETS vztahuje pouze pro účely článků 14 a 15 směrnice 2003/87/ES, a/nebo výrobu měřitelného tepla, jež se vyváží za účelem dálkového vytápění;
historickou úrovní činnosti týkající se paliva je úroveň činnosti v prvním kalendářním roce po kalendářním roce, ve kterém došlo k zahájení běžného provozu při spotřebě energie použité za primárním účelem výroby neměřitelného tepla spotřebovaného při výrobě produktů, při výrobě mechanické energie jiné než energie používané k výrobě elektřiny, při topení nebo chlazení s výjimkou tepla spotřebovaného při výrobě elektřiny, a včetně bezpečnostního spalování, v dotčeném zařízení;
úrovní činnosti týkající se emisí z procesů je úroveň činnosti v prvním kalendářním roce po kalendářním roce, ve kterém došlo k zahájení běžného provozu při produkci emisí z procesů výrobní jednotky;
odchylně od písmene a) je historickou úrovní činnosti týkající se produktů u produktů, na něž se vztahují referenční úrovně produktu uvedené v příloze III, úroveň činnosti v prvním kalendářním roce po kalendářním roce, ve kterém došlo k zahájení běžného provozu při výrobě tohoto produktu v dotčeném dílčím zařízení, určená pomocí vzorců stanovených v uvedené příloze.
Článek 18
Přidělování povolenek novým účastníkům na trhu
Pro účely přidělování bezplatných povolenek na emise novým účastníkům na trhu vypočítají členské státy předběžné roční množství povolenek na emise bezplatně přidělených od zahájení běžného provozu zařízení u každého dílčího zařízení zvlášť takto:
u každého dílčího zařízení pro referenční úroveň produktu, dílčího zařízení pro referenční úroveň tepla a dílčího zařízení pro referenční úroveň paliva odpovídá předběžné roční množství bezplatně přidělených povolenek na emise na daný rok hodnotě této referenční úrovně pro příslušné období vynásobené příslušnou historickou úrovní činnosti;
u každého dílčího zařízení pro emise z procesů odpovídá předběžné roční množství bezplatně přidělených povolenek na emise na daný rok historické úrovni činnosti týkající se procesů vynásobené koeficientem 0,97 pro roky do 31. prosince 2027 a koeficientem 0,91 pro rok 2028 a následující roky.
Pro výpočet předběžného ročního množství povolenek na emise bezplatně přidělených novým účastníkům na trhu se obdobně použije čl. 16 odst. 3, 4, 4a, 5 a 7.
Povolenky na emise z rezervy vytvořené pro nové účastníky na trhu podle čl. 10a odst. 7 směrnice 2003/87/ES přidělí Komise od data doručení tohoto oznámení na základě zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“.
Komise může předběžné roční množství povolenek na emise bezplatně přidělených konkrétnímu zařízení zamítnout.
Článek 19
Přidělování povolenek na provoz ethylenové jednotky
Odchylně od čl. 16 odst. 2 písm. a) a čl. 18 odst. 1 písm. a) odpovídá předběžné roční množství povolenek na emise bezplatně přidělených dílčímu zařízení pro referenční úroveň produktu v souvislosti s výrobou chemických látek vysoké hodnoty (HVC) hodnotě referenční úrovně produktu provoz ethylenové jednotky pro příslušné období přidělování, která se vynásobí historickou úrovní činnosti stanovenou v souladu s přílohou III. K výsledku tohoto výpočtu se připočítá medián historické produkce vodíku z doplňkové frakce, vyjádřený v tunách vodíku, který se vynásobí 1,78 tuny oxidu uhličitého na tunu vodíku, medián historické produkce ethylenu z doplňkové frakce, vyjádřený v tunách ethylenu, který se vynásobí 0,24 tuny oxidu uhličitého na tunu ethylenu, a medián historické produkce dalších chemických látek vysoké hodnoty jiných než vodík a ethylen z doplňkové frakce, vyjádřený v tunách HVC, který se vynásobí 0,16 tuny oxidu uhličitého na tunu HVC.
Článek 20
Přidělování povolenek na monomer vinylchloridu
Odchylně od čl. 16 odst. 2 písm. a) a čl. 18 odst. 1 písm. a) odpovídá předběžné roční množství povolenek na emise bezplatně přidělených dílčímu zařízení v souvislosti s výrobou monomeru vinylchloridu (VCM) hodnotě referenční úrovně VCM pro příslušné období přidělování, která se vynásobí historickou úrovní činnosti pro výrobu VCM, vyjádřenou v tunách, a podílem přímých emisí vyprodukovaných při výrobě VCM včetně emisí z čistého dovezeného tepla, vypočtených na základě historicky čistého dovozu tepla vyjádřeného v terajoulech vynásobeným hodnotou referenční úrovně tepla pro příslušné období přidělování za základní období uvedené v čl. 15 odst. 2 nebo v příslušných případech za první kalendářní rok po kalendářním roce, ve kterém došlo k zahájení běžného provozu, uvedený v čl. 17 písm. a), které jsou vyjádřeny v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého, a souhrnem těchto přímých emisí a emisí spojených s výrobou vodíku pro účely výroby VCM za základní období uvedené v čl. 15 odst. 2 nebo v příslušných případech za první kalendářní rok po kalendářním roce, ve kterém došlo k zahájení běžného provozu, uvedený v čl. 17 písm. a), které jsou vyjádřeny v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého a vypočítány na základě historické spotřeby tepla při spalování vodíku vyjádřené v terajoulech, vynásobeným hodnotou referenční úrovně tepla pro příslušné období přidělování.
Článek 21
Toky tepla mezi zařízeními
V případě, že dílčí zařízení pro referenční úroveň produktu zahrnuje měřitelné teplo dovezené ze zařízení nebo jiného subjektu, na něž se nevztahuje systém EU ETS nebo na něž se systém EU ETS vztahuje pouze pro účely článků 14 a 15 směrnice 2003/87/ES, předběžné roční množství povolenek na emise bezplatně přidělených dotčenému dílčímu zařízení pro referenční úroveň produktu stanovené podle čl. 16 odst. 2 písm. a) nebo v příslušných případech podle čl. 18 odst. 1 písm. a) se sníží o množství tepla historicky dovezeného ze zařízení nebo jiného subjektu, na něž se v daném roce systém EU ETS nevztahuje nebo na něž se systém EU ETS vztahuje pouze pro účely článků 14 a 15 uvedené směrnice, vynásobené hodnotou referenční úrovně tepla pro měřitelné teplo pro příslušné období přidělování.
▼M1 —————
Článek 22a
Podmíněnost přidělování bezplatných povolenek ve vztahu k provádění opatření ke zvýšení energetické účinnosti
Odchylně od prvního pododstavce se takové snížení nepoužije, pokud provozovatel může příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že platí kterákoli z těchto podmínek:
doba návratnosti příslušných investic doporučení přesahuje tři roky;
investiční náklady na provedení doporučení přesahují jednu z těchto prahových hodnot:
5 % ročního obratu zařízení nebo 25 % zisku zařízení, vypočteného na základě odpovídajících ročních průměrů za tři kalendářní roky předcházející datu podání žádosti o přidělení bezplatných povolenek v souladu s článkem 4;
50 % průměrného ročního ekonomického ekvivalentu množství sníženého v souladu s prvním pododstavcem z konečného ročního množství povolenek na emise bezplatně přidělených podle čl. 16 odst. 8 vypočteného na základě průměrné ceny povolenek na společné dražební platformě v příslušném kalendářním roce předcházejícím podání žádosti uvedené v čl. 4 odst. 2;
během příslušného základního období nebo po jeho skončení byla provedena jiná opatření, která vedou ke snížení emisí skleníkových plynů v rámci zařízení, jež jsou rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o energetickém auditu nebo v certifikovaném systému hospodaření s energií podle článku 8 směrnice (EU) 2012/27/EU;
doporučení by nevedla k úsporám energie v rámci systémových hranic průmyslového procesu prováděného v zařízení;
provozní podmínky specifické pro zařízení, včetně plánovaných nebo neplánovaných období údržby, na jejichž základě byla stanovena doba návratnosti uvedená v písmenu a), dosud nenastaly;
doporučení obsažená ve zprávě o auditu nebo certifikovaném systému hospodaření s energií nebyla vydána během prvních čtyř let příslušného základního období.
V příslušných případech ověřovatel v rámci ověřování ročního výkazu úrovně činnosti v souladu s článkem 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2067 ( 4 ) zkontroluje, zda jsou provedena doporučení uvedená v odstavci 1 prvním pododstavci a v příslušných případech, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 druhém pododstavci.
Příslušný orgán považuje doporučení uvedená v odstavci 1 prvním pododstavci za provedená pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
provozovatel prokáže dokončení provádění těchto doporučení;
ověřovatel potvrdil dokončení podle písmene a) v souladu s odstavcem 3.
Článek 22b
Podmíněnost přidělování bezplatných povolenek ve vztahu k plánům klimatické neutrality
Odchylně od prvního pododstavce se takové snížení nepoužije, pokud jsou splněny tyto podmínky:
provozovatel zařízení uvedeného v prvním pododstavci předložil příslušnému orgánu plán klimatické neutrality pro své činnosti, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, do 30. května 2024 nebo v příslušných případech podle článku 4 tohoto nařízení v rámci žádosti o přidělení bezplatných povolenek;
dosažení cílů a milníků uvedených v čl. 10b odst. 4 třetím pododstavci písm. b) směrnice 2003/87/ES bylo potvrzeno ověřením provedeným v souladu s čl. 10b odst. 4 čtvrtým pododstavcem uvedené směrnice;
příslušný orgán zkontroloval a považoval za vyhovující obsah a formát plánu klimatické neutrality podle odstavce 4.
Pro účely čl. 10b odst. 4 druhého, třetího a čtvrtého pododstavce směrnice 2003/87/ES se předběžné roční množství povolenek na emise bezplatně přidělených dílčímu zařízení pro dálkové vytápění vypočtené v souladu s čl. 16 odst. 2 a 3 tohoto nařízení zvýší o 30 % počtu vypočteného v souladu s čl. 16 odst. 2, pokud provozovatel dílčího zařízení pro dálkové vytápění podal žádost v souladu s článkem 4 tohoto nařízení a pokud jsou pro období do konce roku 2025 nebo pro období 2026–2030 splněny všechny tyto podmínky:
zařízení nebo společnost poskytující dálkové vytápění se nachází v členském státě, který splňuje kritéria stanovená v čl. 10b odst. 4 druhém pododstavci směrnice 2003/87/ES a který je uveden v příloze VIII;
zařízení nebo společnost poskytující dálkové vytápění investovala objem, který se přinejmenším rovná ekonomické hodnotě dodatečného počtu bezplatných povolenek na období 2026–2030 v souladu s průběžnými cíli a milníky stanovenými v plánu klimatické neutrality s cílem měřit do 31. prosince 2025 a do 31. prosince každého pátého roku poté pokrok při dosahování klimatické neutrality;
investice uvedené v písmenu b) vedou k významnému snížení emisí před rokem 2030;
zařízení nebo společnost poskytující dálkové vytápění předloží do 30. května 2024 plán klimatické neutrality podle čl. 4 odst. 1 nebo v příslušných případech pro své činnosti, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES;
dosažení cílů a milníků uvedených v čl. 10b odst. 4 třetím pododstavci písm. b) směrnice 2003/87/ES je potvrzeno ověřením provedeným v souladu s čl. 10b odst. 4 čtvrtým pododstavcem uvedené směrnice;
příslušný orgán zkontroloval a považoval za vyhovující obsah a formát plánu klimatické neutrality podle odstavce 4.
Pro účely písmene b) se ekonomická hodnota dodatečných 30 % povolenek určí vynásobením dodatečného počtu bezplatných povolenek za období 2026–2030 průměrnou cenou povolenek na společné dražební platformě v kalendářním roce předcházejícím podání žádosti uvedené v čl. 4 odst. 2 a vynásobené koeficientem stanoveným v souladu s čl. 14 odst. 6 platným pro dané zařízení.
Pro účely písmene c) je snížení emisí významné, pokud jsou specifické emise zařízení nebo společnosti poskytující dálkového vytápění vyjádřené v tunách CO2 na terajoule dodávaného dálkového vytápění sníženy pod průměrné specifické emise během příslušného základního období s mírou snížení emisí, která odpovídá uplatnění lineárních redukčních faktorů uvedených v článku 9 směrnice 2003/87/ES, počínaje od poloviny příslušného základního období.
Článek 22c
Nekumulativní povaha 20 % snížení podle článků 22a a 22b
20 % snížení uvedené v článcích 22a a 22b se použije na zařízení v příslušném období přidělování pouze jednou.
Článek 22d
Aktualizace plánu klimatické neutrality
Článek 22e
Zveřejnění plánu klimatické neutrality
Článek 23
Změny v přidělování povolenek zařízení
Příslušný orgán předloží příslušné informace podle prvního pododstavce pomocí elektronického systému provozovaného Komisí.
Článek 24
Zřeknutí se bezplatných povolenek
Revidované přidělování se týká kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla podána žádost uvedená v odstavci 1.
Článek 25
Fúze a rozdělení
Provozovatelé nových zařízení vzniklých v důsledku fúze nebo rozdělení poskytnou příslušnému orgánu podle potřeby tuto dokumentaci:
jména, adresy a kontaktní údaje provozovatelů dříve samostatných nebo jednotlivých zařízení;
jména, adresy a kontaktní údaje provozovatelů nově vytvořených zařízení;
podrobný popis hranic částí dotčených zařízení, pokud existují;
identifikační kód povolení a identifikační kód nově vytvořeného (vytvořených) zařízení v registru Unie.
Na základě údajů obdržených podle odstavce 2 příslušný orgán stanoví historické úrovně činnosti v základním období pro každé dílčí zařízení každého nově vytvořeného zařízení po fúzi nebo rozdělení. V případě, že je dílčí zařízení rozděleno do dvou nebo více dílčích zařízení, historická úroveň činnosti a přidělování povolenek dílčím zařízením po fúzi je založeno na historických úrovních činnosti příslušných technických jednotek zařízení v základním období před rozdělením.
▼M1 —————
Článek 26
Ukončení provozu zařízení
Má se za to, že zařízení ukončilo provoz, je-li splněna některá z těchto podmínek:
doba platnosti příslušného povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů uplynula nebo bylo toto povolení odejmuto, včetně případů, kdy zařízení již nesplňuje prahové hodnoty činností uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES;
zařízení již není v provozu a obnovení provozu není technicky možné.
KAPITOLA IV
Závěrečná ustanovení
Článek 27
Zrušení rozhodnutí 2011/278/EU
Rozhodnutí 2011/278/EU se s účinností od 1. ledna 2021 zrušuje. Nadále však platí pro přidělování povolenek týkající se období před 1. lednem 2021.
Článek 28
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Referenční hodnoty
1. Definice referenčních úrovní produktu a systémových hranic bez shromažďování údajů o spotřebě elektřiny
Referenční úroveň produktu |
Definice zahrnutých produktů |
Definice zahrnutých procesů a emisí (systémové hranice) |
Výchozí bod pro stanovení roční míry snížení za účelem aktualizace referenčních hodnot (povolenek/t) |
Koks |
Koks z koksovacích pecí (získaný karbonizací koksovatelného uhlí při vysokých teplotách) nebo plynárenský koks (vedlejší produkt plynáren) vyjádřený v tunách hořlaviny koksu, stanovený na výstupu z koksovny nebo plynárny. Na hnědouhelný koks se tato referenční úroveň nevztahuje. Koksování v rafinériích není zahrnuto, ale vztahuje se na ně metodika CWT pro rafinérie. |
Zahrnuje všechny postupy přímo či nepřímo spojené s výrobními jednotkami koksárenská pec, spalování H2S/NH3, předehřívání (rozmrazování) uhlí, extraktor koksárenského plynu, odsiřovací jednotka, destilační jednotka, zařízení na výrobu páry, regulace tlaku v bateriích, biologické čištění odpadních vod, různé ohřívání vedlejších produktů a separátor vodíku. Zahrnuje čištění koksárenského plynu. |
0,286 |
Aglomerovaná železná ruda |
Aglomerovaný železnorudný produkt obsahující drcenou železnou rudu, tavidla a případně recyklační materiály obsahující železo, s chemickými a fyzikálními vlastnostmi, jako je úroveň zásaditosti, mechanické pevnosti a pórovitosti, které jsou nutné k tomu, aby bylo možné železo a nezbytná tavidla podrobit procesům redukce železné rudy. Vyjádřená v tunách aglomerované rudy na výstupu z aglomeračního zařízení. Aglomerovaná železná ruda vrácená do výrobního procesu se nepovažuje za součást produktu. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou aglomerované železné rudy. |
0,171 |
Tekutý kov |
Železo vyrobené ze železných rud pro primární výrobu oceli, včetně a) tekutého železa nasyceného uhlíkem pro další zpracování, považovaného za produkt vysokých pecí a vyjádřeného v tunách tekutého železa v místě výstupu z vysoké pece, s výjimkou tekutého železa vyrobeného z houbového železa podle písmene b), b) houbového železa v místě výstupu z reaktoru pro výrobu přímo redukovaného železa a vyjádřeného v tunách houbového železa v místě výstupu z reaktoru pro výrobu přímo redukovaného železa. Na obdobné produkty, jako jsou feroslitiny, se tato referenční úroveň produktu nevztahuje. Zbytkové látky a vedlejší produkty se nepovažují za součást produktu. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními jednotkami vysoká pec, jednotky pro zpracování tekutého kovu, dmýchadla vysoké pece, Cowperovy ohřívače větru, reaktor pro výrobu přímo redukovaného železa, elektrická oblouková pec a elektrická tavicí pec pro houbové železo, kyslíkový konvertor, jednotky sekundární metalurgie, vakuové pánve, licí zařízení (včetně dělení), zpracování strusky, příprava vsázky, jednotky pro čištění vysokopecního a jiného plynu, odprašovací stanice, předehřev železného šrotu, vysoušení uhlí pro injektáž prachového uhlí, předehřívací stojany nádob, předehřívací stojany pro odlévání ingotů, výroba stlačeného vzduchu, zařízení pro zpracování prachu (briketování), zařízení pro zpracování kalů (briketování), vstřikování páry do vysoké pece, závod na výrobu páry, ochlazování konvertorového plynu (BOF) a různá další zařízení. |
1,328 |
Předem vypalovaná anoda |
Anody pro použití při elektrolýze hliníku sestávající z ropného koksu, smoly a běžně recyklovaných anod, jejichž tvar byl speciálně vyvinut pro konkrétní tavicí pec a jež jsou vypalovány v anodových pecích při teplotách kolem 1 150 °C. Tato referenční úroveň produktu se nevztahuje na anody Söderberg. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou předem vypalovaných anod. |
0,324 |
Hliník |
Surový nelegovaný tekutý hliník vyrobený elektrolýzou. Vyjádřený v tunách naměřených mezi elektrolytickou sekcí a udržovací pecí licí haly, před přidáním slitin a sekundárního hliníku. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobním krokem elektrolýza. Emise pocházející z udržovacích pecí a lití a emise související s výrobou anod jsou vyloučeny. |
1,514 |
Šedý cementový slínek |
Šedý cementový slínek nebo alternativní hydraulická pojiva pro výrobu cementu jako celkové množství vyrobeného hydraulického pojiva. Tato referenční úroveň se nevztahuje na produkty vyrobené v rámci systémových hranic jiných referenčních úrovní produktu nebo jako vedlejší produkt nebo na vzniklý odpad z jiných výrobních procesů, včetně polétavého popílku, vysokopecní strusky, ocelové strusky, křemičitého úletu, papírenského kalu. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou šedého cementového slínku nebo alternativních hydraulických pojiv. |
0,766 |
Bílý cementový slínek |
Bílý cementový slínek nebo alternativní hydraulická pojiva pro použití jako hlavní pojící složka při výrobě materiálů, jako jsou spárové vložky, keramická lepidla dlaždic, izolace a kotvicí malty, malty pro průmyslové podlahy, suché omítkové směsi, opravné malty a vodotěsné nátěry s maximálním průměrným obsahem Fe2O3 0,4 % hmotn., Cr2O3 0,003 % hmotn. a Mn2O3 0,03 % hmotn. Vyjádřeno v tunách hydraulických pojiv (jako 100 % slínku/alternativních hydraulických pojiv). Tato referenční úroveň se nevztahuje na produkty vyrobené v rámci systémových hranic jiných referenčních úrovní produktu nebo jako vedlejší produkt nebo na vzniklý odpad z jiných výrobních procesů, včetně polétavého popílku, vysokopecní strusky, ocelové strusky, křemičitého úletu, papírenského kalu. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou bílého cementového slínku nebo alternativních hydraulických pojiv. |
0,987 |
Vápno |
Nehašené vápno: oxid vápenatý (CaO) vyrobený dekarbonizací vápence (CaCO3). Vyjádřené v tunách „standardního čistého“ vápna definovaného jako vápno s obsahem volného CaO 94,5 %. Tato referenční úroveň produktu se nevztahuje na vápno vyrobené a spotřebované ve stejném zařízení pro čisticí procesy. Na interní výrobu vápna v odvětví buničiny se již vztahují příslušné referenční úrovně buničiny, a není proto způsobilá pro dodatečné přidělení povolenek na základě referenční úrovně vápna. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou vápna. |
0,954 |
Dolomitické vápno |
Dolomitické vápno nebo kalcinovaný dolomit jako směs oxidů vápníku a hořčíku vyrobená dekarbonizací dolomitu (CaCO3 · MgCO3) s obsahem zbytkového CO2 vyšším než 0,25 %, obsahem volného MgO mezi 25 % a 40 % a objemovou hmotností komerčního produktu nižší než 3,05 g/cm3. Dolomitické vápno se vyjadřuje v kvalitě „standardní čisté dolomitické vápno“ s obsahem volného CaO 57,4 % a obsahem volného MgO 38,0 %. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou dolomitického vápna, zejména přípravu paliva, kalcinaci/slinování a čištění spalin. |
1,072 |
Slinuté dolomitické vápno |
Směs oxidů vápníku a hořčíku používaná výlučně k výrobě žáruvzdorných cihel a jiných žáruvzdorných výrobků o objemové hmotnosti min. 3,05 g/cm3. Vyjádřené v tunách obchodovatelného slinutého dolomitického vápna. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou slinutého dolomitického vápna. |
1,449 |
Plavené sklo |
Plavené/broušené/leštěné sklo (v tunách skla opouštějícího chladicí pec). |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními kroky tavicí vana, čeřicí část, pracovní část, lázeň a chladicí pec. Vyloučeny jsou dokončovací dílny, které je možné fyzicky oddělit od předcházejícího procesu, jako je potahování, vrstvení a tvrzení mimo výrobní linku. |
0,453 |
Lahve a džbány z nebarveného skla |
Lahve z nebarveného skla o jmenovité kapacitě < 2,5 l, na nápoje a potraviny, vyráběné v peci, kde nedochází k záměrnému přidávání barvy (kromě lahví potažených usní nebo kompozitní usní a dětských lahví) s výjimkou výrobků z extra bílého flintového skla, s obsahem oxidu železitého vyjádřeným jako hmotnostní podíl Fe2O3 nižší než 0,03 % a s barevnou souřadnicí L v pásmu 100 až 87, souřadnicí a v pásmu 0 až –5 a souřadnicí b v pásmu 0 až 3 (s použitím barevného modelu CIELAB, který doporučuje Commission Internationale d'Éclairage), vyjádřené v tunách baleného produktu. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními kroky manipulace s materiálem, tavení, tvarování, další návazné zpracování, balení a pomocné procesy. |
0,382 |
Lahve a džbány z barveného skla |
Lahve z barveného skla o jmenovité kapacitě < 2,5 l, na nápoje a potraviny (kromě lahví potažených usní nebo kompozitní usní a dětských lahví), jež nesplňují definici referenční úrovně produktu pro lahve a džbány z nebarveného skla, vyjádřené v tunách baleného produktu. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními kroky manipulace s materiálem, tavení, tvarování, další návazné zpracování, balení a pomocné procesy. |
0,306 |
Výrobky z nekonečných skleněných vláken |
Tavené sklo pro výrobu produktů z nekonečných skleněných vláken, a sice skleněné stříže, provazců, příze a ostatních výrobků ze střižových skleněných vláken a rohoží, vyjádřené v tunách taveného skla opouštějícího předpecí, vypočtené z množství surovin vstupujících do pece po odečtení emisí těkavých plynů. Tato referenční úroveň nezahrnuje výrobky z minerální vlny pro tepelnou, zvukovou a požární izolaci. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními procesy tavení skla v pecích a čeření skla v předpecí, zejména přímé emise CO2 související s emisemi CO2 z těchto procesů pocházejícími z dekarbonizace minerálních surovin pro výrobu skla během tavení. Tato referenční úroveň produktu nezahrnuje procesy dalšího návazného zpracování, jež přetvářejí vlákna v prodejní výrobky. Podpůrné procesy, jako je manipulace s materiálem, jsou považovány za služby a jsou mimo systémové hranice. |
0,406 |
Lícové cihly |
Lícové cihly o hustotě > 1 000 kg/m3 používané pro zednické práce podle normy EN 771-1, kromě dlaždic, kabřincových cihel a modrých redukčně pálených lícových cihel. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními procesy příprava surovin, míšení složek, tvarování a formování, sušení, vypalování a povrchová úprava produktů a čištění spalin. |
0,139 |
Dlaždice |
Cihelné dlaždice na podlahy jakékoli barvy podle normy EN 1344. Vyjádřené v tunách dlaždic jako čistého obchodovatelného produktu. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními procesy příprava surovin, míšení složek, tvarování a formování, sušení, vypalování a povrchová úprava produktů a čištění spalin. |
0,192 |
Krytinové tašky |
Pálené krytinové tašky specifikované v normě EN 1304:2005 kromě modrých redukčně pálených krytinových tašek a příslušenství. Vyjádřené v tunách obchodovatelných krytinových tašek. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními procesy příprava surovin, míšení složek, tvarování a formování, sušení, vypalování a povrchová úprava produktů a čištění spalin. |
0,144 |
Prášek sušený rozprašováním |
Prášek sušený rozprašováním pro výrobu za sucha lisovaných obkládaček a podlahových dlaždic. Vyjádřený v tunách vyrobeného prášku. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou prášku sušeného rozprašováním. |
0,076 |
Sádra |
Sádry obsahující pálenou sádru nebo síran vápenatý (pro použití ve stavebnictví, pro použití k apretaci tkanin nebo povrchovou úpravu papíru, pro použití v zubním lékařství, pro použití při sanaci půdy), v tunách štuku (obchodovatelná produkce). Tato referenční úroveň produktu se nevztahuje na alfa sádry, sádry, které se dále zpracovávají na sádrokarton a výrobu meziproduktu sušená sekundární sádra. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními kroky mletí, sušení a pálení sádry. |
0,048 |
Sušená sekundární sádra |
Sušená sekundární sádra (syntetická sádra vyrobená recyklací jako vedlejší produkt energetického odvětví nebo materiál recyklovaný ze stavebního odpadu a demolic), vyjádřená v tunách výrobku. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené se sušením sekundární sádry. |
0,017 |
Sulfátová krátkovláknitá buničina |
Sulfátová krátkovláknitá buničina je dřevná buničina vyrobená sulfátovým chemickým procesem z varného roztoku, pro kterou je typická délka vlákna 1–1,5 mm a která se používá hlavně k výrobě produktů s velmi jemnou strukturou a velkým objemem, jako je hedvábný papír nebo papír do tiskáren, vyjádřená v ADT (Air Dried Tonnes, tunách produktu vysušeného na vzduchu) čisté obchodovatelné produkce měřené na konci výrobního procesu. Metrická tuna buničiny vysušené na vzduchu znamená obsah sušiny 90 %. |
Zahrnuje všechny procesy, které jsou součástí procesu výroby buničiny (zejména holandr, regenerační kotel, sekci sušení a vápennou pec a energetický systém (ohřívač vody/KVET) s nimi spojený). Nezahrnuje jiné činnosti prováděné na místě, které nejsou součástí tohoto procesu, jako jsou pilařské činnosti, činnosti při opracování dřeva, výroba chemických látek na prodej, zpracování odpadů (zpracování odpadů (sušení, peletování, pálení, ukládání do země) interním, a nikoli externím způsobem), výroba PCC (vysráženého uhličitanu vápenatého), čištění zapáchajících plynů a dálkové vytápění. |
0,12 |
Sulfátová dlouhovláknitá buničina |
Sulfátová dlouhovláknitá buničina je dřevná buničina vyrobená sulfátovým chemickým procesem z varného roztoku, pro kterou je typická délka vlákna 3–3,5 mm, včetně bělené a nebělené buničiny, vyjádřená v tunách produktu vysušeného na vzduchu čisté obchodovatelné produkce měřené na konci výrobního procesu. Metrická tuna buničiny vysušené na vzduchu znamená obsah sušiny 90 %. |
Zahrnuje všechny procesy, které jsou součástí procesu výroby buničiny (zejména holandr, regenerační kotel, sekci sušení a vápennou pec a energetický systém (ohřívač vody/KVET) s nimi spojený). Nezahrnuje jiné činnosti prováděné na místě, které nejsou součástí tohoto procesu, jako jsou pilařské činnosti, činnosti při opracování dřeva, výroba chemických látek na prodej, zpracování odpadů (zpracování odpadů (sušení, peletování, pálení, ukládání do země) interním, a nikoli externím způsobem), výroba PCC (vysráženého uhličitanu vápenatého), čištění zapáchajících plynů a dálkové vytápění. |
0,06 |
Sulfitová buničina, termomechanická a mechanická buničina |
Sulfitová buničina vyrobená specifickým procesem výroby buničiny, např. buničina vyrobená vařením dřevěných štěpek v tlakové nádobě za přítomnosti roztoku bisulfitu, vyjádřená v tunách produktu vysušeného na vzduchu čisté obchodovatelné produkce měřené na konci výrobního procesu. Metrická tuna buničiny vysušené na vzduchu znamená obsah sušiny 90 %. Sulfitová buničina může být buď bělená, nebo nebělená. Mechanická buničina v kvalitě: TMP (termomechanická buničina) a dřevovina, vyjádřená v tunách produktu vysušeného na vzduchu čisté obchodovatelné produkce měřené na konci výrobního procesu. Metrická tuna buničiny vysušené na vzduchu znamená obsah sušiny 90 %. Mechanická buničina může být bělená, nebo nebělená. Tato skupina nezahrnuje menší podskupiny polochemické buničiny a CTMP – chemicko-termomechanické buničiny a rozpustné buničiny. |
Zahrnuje všechny procesy, které jsou součástí procesu výroby buničiny (zejména holandr, regenerační kotel, sekci sušení a vápennou pec a energetický systém (ohřívač vody/KVET) s nimi spojený). Nezahrnuje jiné činnosti prováděné na místě, které nejsou součástí tohoto procesu, jako jsou pilařské činnosti, činnosti při opracování dřeva, výroba chemických látek na prodej, zpracování odpadů (zpracování odpadů (sušení, peletování, pálení, ukládání do země) interním, a nikoli externím způsobem), výroba PCC (vysráženého uhličitanu vápenatého), čištění zapáchajících plynů a dálkové vytápění. |
0,02 |
Buničina ze sběrového papíru |
Buničina z vláken získaných ze sběrového papíru, kartonu nebo lepenky (odpadu a výmětu) nebo z jiných celulózových vláknovin, vyjádřená v tunách produktu vysušeného na vzduchu čisté obchodovatelné produkce měřené na konci výrobního procesu. Metrická tuna buničiny vysušené na vzduchu znamená obsah sušiny 90 %. V případě výroby buničiny je výroba definována jako celkové množství vyrobené buničiny zahrnující jak buničinu pro interní dodání do papírny, tak komerční buničinu. |
Zahrnuje všechny procesy, které jsou součástí výroby buničiny ze sběrového papíru, a energetický systém (ohřívač vody/KVET) s nimi spojený. Nezahrnuje jiné činnosti prováděné na místě, které nejsou součástí tohoto procesu, jako jsou pilařské činnosti, činnosti při opracování dřeva, výroba chemických látek na prodej, zpracování odpadů (zpracování odpadů (sušení, peletování, pálení, ukládání do země) interním, a nikoli externím způsobem), výroba PCC (vysráženého uhličitanu vápenatého), čištění zapáchajících plynů a dálkové vytápění. |
0,039 |
Novinový papír |
Specifická jakost papíru, v kotoučích nebo arších, vyjádřená v tunách produktu vysušeného na vzduchu čisté obchodovatelné produkce definované jako papír s obsahem vlhkosti 6 %. |
Zahrnuje všechny procesy, které jsou součástí procesu výroby papíru (zejména stroj na výrobu papíru a lepenky a energetický systém (ohřívač vody/KVET) s nimi spojený a paliva přímo používaná ve výrobním procesu). Nezahrnuje jiné činnosti prováděné na místě, které nejsou součástí tohoto procesu, jako jsou pilařské činnosti, činnosti při opracování dřeva, výroba chemických látek na prodej, zpracování odpadů (zpracování odpadů (sušení, peletování, pálení, ukládání do země) interním, a nikoli externím způsobem), výroba PCC (vysráženého uhličitanu vápenatého), čištění zapáchajících plynů a dálkové vytápění. |
0,298 |
Nenatíraný bezdřevý papír |
Nenatíraný bezdřevý papír, který zahrnuje nenatírané mechanické a nenatírané bezdřevé papíry, vyjádřený v tunách produktu vysušeného na vzduchu čisté obchodovatelné produkce definované jako papír s obsahem vlhkosti 6 %. 1. Nenatírané bezdřevé papíry zahrnují papíry vhodné pro tisk nebo pro jiné grafické účely, vyrobené z různých, hlavně primárních vláken, s různě velkým obsahem minerální složky a různými procesy konečné úpravy. 2. Nenatírané mechanické papíry zahrnují specifické jakosti papíru vyrobeného z mechanické buničiny, používané k balení nebo ke grafickým účelům/k tisku časopisů. |
Zahrnuje všechny procesy, které jsou součástí procesu výroby papíru (zejména stroj na výrobu papíru a lepenky a energetický systém (ohřívač vody/KVET) s nimi spojený a paliva přímo používaná ve výrobním procesu). Nezahrnuje jiné činnosti prováděné na místě, které nejsou součástí tohoto procesu, jako jsou pilařské činnosti, činnosti při opracování dřeva, výroba chemických látek na prodej, zpracování odpadů (zpracování odpadů (sušení, peletování, pálení, ukládání do země) interním, a nikoli externím způsobem), výroba PCC (vysráženého uhličitanu vápenatého), čištění zapáchajících plynů a dálkové vytápění. |
0,318 |
Natíraný bezdřevý papír |
Natíraný bezdřevý papír, který zahrnuje natírané mechanické a natírané bezdřevé papíry, vyjádřený v tunách produktu vysušeného na vzduchu čisté obchodovatelné produkce definované jako papír s obsahem vlhkosti 6 %. |
Zahrnuje všechny procesy, které jsou součástí procesu výroby papíru (zejména stroj na výrobu papíru a lepenky a energetický systém (ohřívač vody/KVET) s nimi spojený a paliva přímo používaná ve výrobním procesu). Nezahrnuje jiné činnosti prováděné na místě, které nejsou součástí tohoto procesu, jako jsou pilařské činnosti, činnosti při opracování dřeva, výroba chemických látek na prodej, zpracování odpadů (zpracování odpadů (sušení, peletování, pálení, ukládání do země) interním, a nikoli externím způsobem), výroba PCC (vysráženého uhličitanu vápenatého), čištění zapáchajících plynů a dálkové vytápění. |
0,318 |
Hedvábný papír |
Hedvábné papíry zahrnující širokou škálu hedvábných a jiných hygienických papírů pro použití v domácnosti nebo v komerčních a průmyslových prostorách, jako je toaletní a odličovací papír, kuchyňské utěrky, ručníky a průmyslové utěrky, výroba dětských plen, hygienických vložek apod. Do této skupiny nepatří hedvábný papír sušený vzduchem (TAD, Through Air Dried). Vyjádřený v tunách produktu vysušeného na vzduchu čisté prodejné produkce na tamburu definovaného jako papír s obsahem vlhkosti 6 %. |
Zahrnuje všechny procesy, které jsou součástí procesu výroby papíru (zejména stroj na výrobu papíru nebo lepenky a energetický systém (ohřívač vody/KVET) s nimi spojený a palivo přímo používané ve výrobním procesu). Nezahrnuje jiné činnosti prováděné na místě, které nejsou součástí tohoto procesu, jako jsou pilařské činnosti, činnosti při opracování dřeva, výroba chemických látek na prodej, zpracování odpadů (zpracování odpadů (sušení, peletování, spalování, ukládání na skládku) interním, a nikoli externím způsobem), výroba PCC (vysráženého uhličitanu vápenatého), čištění zapáchajících plynů a dálkové vytápění. Přeměna produkce na tamburu na hotové produkty není součástí této referenční úrovně produktu. |
0,334 |
Testliner a papír na zvlněnou vrstvu |
Testliner a papír na zvlněnou vrstvu vyjádřený v tunách produktu vysušeného na vzduchu čisté obchodovatelné produkce definované jako papír s obsahem vlhkosti 6 %. 1. Testliner zahrnuje druhy lepenky, které splňují požadavky zvláštních zkoušek prováděných v balírenském odvětví, aby mohly být používány jako vnější povrchová vrstva vlnité lepenky, ze které se vyrábějí přepravní obaly. 2. Papír na zvlněnou vrstvu je hlavní složkou přepravních obalů ze zvlněné lepenky, která se z obou stran pokrývá vlnitým papírem (testlinerem/kraftlinerem). Papír na zvlněnou vrstvu zahrnuje hlavně papíry vyrobené z recyklovaného vlákna, ale do této skupiny patří také karton nebo lepenka, jež byly vyrobeny z chemické a polochemické buničiny. Tato referenční úroveň produktu nezahrnuje kraftliner. |
Zahrnuje všechny procesy, které jsou součástí procesu výroby papíru (zejména stroj na výrobu papíru a lepenky a energetický systém (ohřívač vody/KVET) s nimi spojený a paliva přímo používaná ve výrobním procesu). Nezahrnuje jiné činnosti prováděné na místě, které nejsou součástí tohoto procesu, jako jsou pilařské činnosti, činnosti při opracování dřeva, výroba chemických látek na prodej, zpracování odpadů (zpracování odpadů (sušení, peletování, pálení, ukládání do země) interním, a nikoli externím způsobem), výroba PCC (vysráženého uhličitanu vápenatého), čištění zapáchajících plynů a dálkové vytápění. |
0,248 |
Nenatíraný karton |
Různé nenatírané výrobky (vyjádřené v tunách produktu vysušeného na vzduchu čisté obchodovatelné produkce definované jako papír s obsahem vlhkosti 6 %), které mohou být jednovrstvé nebo vícevrstvé. Nenatíraný karton se používá hlavně k balení tam, kde hlavní požadovanou vlastností je pevnost a tuhost a kde obchodní aspekty sloužit jako nosič informací mají druhořadý význam. Karton se vyrábí z primárních a/nebo recyklovaných vláken, je snadno přehýbatelný, je tuhý a lze jej dobře stříhat. Používá se hlavně na krabice pro spotřební výrobky, jako jsou zmrazené potraviny, kosmetické výrobky a nádoby na tekutiny; je znám také jako plochá neslepovaná lepenka, skládačková lepenka, kartonážní lepenka nebo lepenka pro přepravní obaly či lepenka v rolích (core board). |
Zahrnuje všechny procesy, které jsou součástí procesu výroby papíru (zejména stroj na výrobu papíru a lepenky a energetický systém (ohřívač vody/KVET) s nimi spojený a paliva přímo používaná ve výrobním procesu). Nezahrnuje jiné činnosti prováděné na místě, které nejsou součástí tohoto procesu, jako jsou pilařské činnosti, činnosti při opracování dřeva, výroba chemických látek na prodej, zpracování odpadů (zpracování odpadů (sušení, peletování, pálení, ukládání do země) interním, a nikoli externím způsobem), výroba PCC (vysráženého uhličitanu vápenatého), čištění zapáchajících plynů a dálkové vytápění. |
0,237 |
Natíraný karton |
Tato referenční úroveň zahrnuje širokou škálu natíraných výrobků (vyjádřených v tunách produktu vysušeného na vzduchu čisté obchodovatelné produkce definované jako papír s obsahem vlhkosti 6 %), které mohou být jednovrstvé nebo vícevrstvé. Natíraný karton se používá hlavně pro komerční účely, kde je zapotřebí, aby obchodní informace byly natištěné na obale potravin, léčiv, kosmetiky apod. vystavených na regálech v obchodě. Karton se vyrábí z primárních a/nebo recyklovaných vláken, je snadno přehýbatelný, je tuhý a lze jej dobře stříhat. Používá se hlavně na krabice pro spotřební výrobky, jako jsou zmrazené potraviny, kosmetické výrobky a nádoby na tekutiny; je znám také jako plochá neslepovaná lepenka, skládačková lepenka, kartonážní lepenka nebo lepenka pro přepravní obaly či lepenka v rolích (core board). |
Zahrnuje všechny procesy, které jsou součástí procesu výroby papíru (zejména stroj na výrobu papíru a lepenky a energetický systém (ohřívač vody/KVET) s nimi spojený a paliva přímo používaná ve výrobním procesu). Nezahrnuje jiné činnosti prováděné na místě, které nejsou součástí tohoto procesu, jako jsou pilařské činnosti, činnosti při opracování dřeva, výroba chemických látek na prodej, zpracování odpadů (zpracování odpadů (sušení, peletování, pálení, ukládání do země) interním, a nikoli externím způsobem), výroba PCC (vysráženého uhličitanu vápenatého), čištění zapáchajících plynů a dálkové vytápění. |
0,273 |
Kyselina dusičná |
Kyselina dusičná (HNO3), udává se v tunách HNO3 (100 % čistoty). |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou produktu, pro který byla referenční úroveň stanovena, a také proces odbourání N2O s výjimkou výroby amoniaku. |
0,302 |
Kyselina adipová |
Kyselina adipová se udává v tunách sušené čištěné kyseliny adipové skladované v silech nebo balené do pytlů. Na soli a estery kyseliny adipové se tato referenční úroveň produktu nevztahuje. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou produktu, pro který byla referenční úroveň stanovena, a také proces odbourání N2O. |
2,79 |
Monomer vinylchloridu (VCM) |
Vinylchlorid (chlorethylen). Vyjádřený v tunách vinylchloridu (obchodovatelného produktu, 100 % čistoty). |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními kroky přímé chlorování, oxychlorace a krakování EDC na VCM. Přímým chlorováním se rozumí chlorace ethylenu. Oxychlorací se rozumí chlorace ethylenu chlorovodíkem (HCl) a kyslíkem. Tato referenční úroveň zahrnuje spalování chlorovaných uhlovodíků obsažených v plynech odcházejících z výroby EDC/VCM. Z této referenční úrovně je vyloučena výroba kyslíku a stlačeného vzduchu používaných jako suroviny při výrobě VCM. |
0,204 |
Fenol/aceton |
Souhrn fenolu, acetonu a vedlejšího produktu alfa-methylstyrenu vyjádřený v úhrnné produkci, vyjádřený v tunách obchodovatelného produktu 100 % čistoty. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou fenolu a acetonu, zejména stlačování vzduchu, hydroperoxidaci, rekuperaci kumenu ze spotřebovaného vzduchu, koncentraci a štěpení, frakcionaci a čištění produkce, krakování dehtu, rekuperaci a čištění acetofenonu, rekuperaci alfa-methylstyrenu (AMS) na vývoz, hydrogenaci AMS pro recyklaci uvnitř systémových hranic, počáteční čistění odpadních vod (první striper odpadních vod), výrobu chladicí vody (např. chladicí věže), spotřebu chladicí vody (oběhová čerpadla), fléry a spalovací pece (i pokud jsou umístěny mimo systémové hranice) a veškerou pomocnou spotřebu paliva. |
0,266 |
S-PVC |
Polyvinylchlorid; bez příměsí jakýchkoli jiných látek, sestávající z částic PVC o střední velikosti 50–200 μm. Vyjádřený v tunách S-PVC (obchodovatelného produktu, 100 % čistoty). |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou S-PVC, kromě výroby monomeru vinylchloridu. |
0,085 |
E-PVC |
Polyvinylchlorid; bez příměsí jakýchkoli jiných látek, sestávající z částic PVC o střední velikosti 0,1–3 μm. Vyjádřený v tunách E-PVC (obchodovatelného produktu, 100 % čistoty). |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou E-PVC, kromě výroby monomeru vinylchloridu. |
0,238 |
Uhličitan sodný |
Uhličitan sodný vyjádřený v tunách uhličitanu sodného v celkové hrubé produkci, s výjimkou koncentrovaného uhličitanu sodného získaného jako vedlejší produkt v síti výroby kaprolaktamu. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními jednotkami čištění solankových roztoků, kalcinace vápence a výroba vápenného mléka, reaktory s oxidem uhličitým, absorpce amoniaku, srážení NaHCO3, filtrace nebo separace krystalů NaHCO3 z matečného roztoku, rozklad NaHCO3 na Na2CO3, recyklace amoniaku a zahušťování nebo výroba těžké sody. |
0,843 |
Není-li uveden jiný odkaz, všechny referenční úrovně produktu se vztahují na 1 tunu vyrobeného produktu vyjádřenou v (čisté) obchodovatelné produkci a na 100 % čistotu příslušné látky.
Všechny definice zahrnutých procesů a emisí (systémových hranic) případně zahrnují fléry.
2. Definice referenčních úrovní produktu a systémových hranic se shromažďováním údajů o spotřebě elektřiny
Referenční úroveň produktu |
Definice zahrnutých produktů |
Definice zahrnutých procesů a emisí (systémové hranice) |
Výchozí bod pro stanovení roční míry snížení za účelem aktualizace referenčních hodnot (povolenek/t) |
Produkty rafinérií |
Směs rafinérských produktů s více než 40 % lehkých produktů (motorový benzin včetně leteckého benzinu, palivo pro tryskové motory benzinového typu, jiné lehké minerální oleje a přípravky, letecký petrolej (kerosen) včetně tryskového paliva petrolejového typu, plynové oleje), vyjádřená ve vážených tunách CO2 (CWT, CO2 weighted tonnes). Na rafinérie s jinou směsí produktů se tato referenční úroveň produktu nevztahuje. |
Zahrnuje všechny rafinérské procesy splňující definici jedné z výrobních jednotek CWT, jakož i pomocných nevýrobních zařízení provozovaných v ohrazeném areálu rafinérie, jako je uskladnění kapalin v nádržích, míchání, čištění odpadních vod apod. Složka CWT a emisí z rafinérií zahrnuje také jednotky na výrobu mazacích olejů a bitumenu umístěné v běžných rafinériích. Někdy jsou do rafinérií fyzicky začleněny výrobní jednotky vztahující se k jiným odvětvím, např. petrochemii. Takové výrobní jednotky a jejich emise jsou z přístupu CWT vyloučeny. Pro účely sběru údajů se posoudí celková spotřeba elektřiny v rámci systémových hranic. |
0,0295 |
Uhlíková ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích |
Ocel obsahující méně než 8 % kovových legovacích prvků a tak velké množství znečišťujících prvků, jež omezuje použití na případy, kdy se nevyžaduje vysoká kvalita povrchu a vysoká zpracovatelnost, a nejsou-li splněna žádná kritéria pro obsah kovových legovacích prvků a jakost oceli pro vysokolegovanou ocel. Vyjádřená v tunách surové sekundární oceli po odlití. Na ocel vyrobenou z železné houby, na kterou se již vztahuje referenční úroveň tekutého kovu, se tato referenční úroveň nevztahuje. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními jednotkami elektrická oblouková pec, sekundární metalurgie, odlévání a dělení, dospalovací jednotka, odprášení, ohřívací stojany nádob, předehřívací stojany pro odlévání ingotů, vysoušení šrotu a předehřev šrotu. Procesy navazující na odlévání nejsou zahrnuty. Pro účely sběru údajů se posoudí celková spotřeba elektřiny v rámci systémových hranic. |
0,283 |
Vysokolegovaná ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích |
Ocel obsahující 8 % nebo více kovových legovacích prvků nebo pro použití v případech, kdy se vyžaduje vysoká kvalita povrchu a vysoká zpracovatelnost. Vyjádřená v tunách surové sekundární oceli po odlití. Na ocel vyrobenou z železné houby, na kterou se již vztahuje referenční úroveň tekutého kovu, se tato referenční úroveň nevztahuje. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními jednotkami elektrická oblouková pec, sekundární metalurgie, odlévání a dělení, dospalovací jednotka, odprášení, ohřívací stojany nádob, předehřívací stojany pro odlévání ingotů, jáma pro pomalé chlazení, vysoušení šrotu a předehřev šrotu. Nezahrnuje výrobní jednotky konvertor FeCr a kryogenické skladování průmyslových plynů. Procesy navazující na odlévání nejsou zahrnuty. Pro účely sběru údajů se posoudí celková spotřeba elektřiny v rámci systémových hranic. |
0,352 |
Železné odlitky |
Litina vyjádřená v tunách tekutého železa legovaná, zbavená kůry a připravená k odlévání. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními kroky tavírna, slévárna, jaderna a dokončovací operace. Výrobním krokem „dokončovací operace“ se rozumí operace jako čištění, avšak nikoliv hrubé opracování, tepelné zpracování nebo lakování, jež nejsou do systémových hranic této referenční úrovně produktu zahrnuty. Pro účely sběru údajů se posoudí pouze spotřeba elektřiny tavicích procesů v rámci systémových hranic. |
0,325 |
Minerální vlna |
Izolační výrobky z minerální vlny pro tepelnou, zvukovou a protipožární izolaci vyrobené za použití skla, horniny nebo strusky. Vyjádřené v tunách minerální vlny (prodejného produktu). |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními kroky tavení, rozvláknění a injektáž pojiv, tvrzení, sušení a tváření. Pro účely sběru údajů se posoudí celková spotřeba elektřiny v rámci systémových hranic. |
0,682 |
Sádrokarton |
Tato referenční úroveň se vztahuje na tabule, desky, panely, dlaždice a podobné výrobky ze sádry a ze směsí založených na sádře, (ne)potažené nebo (ne)vyztužené pouze papírem nebo lepenkou, kromě výrobků aglomerovaných se sádrou, zdobených (v tunách štuku, prodejného produktu). Tato referenční úroveň produktu se nevztahuje na vláknité desky o vysoké hustotě. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními kroky mletí, sušení a kalcinování a vysoušení sádrokartonu. Pro účely sběru údajů se posoudí pouze spotřeba elektřiny tepelných čerpadel používaných ve fázi sušení. Tato referenční úroveň se nevztahuje na výrobu meziproduktu sušené sekundární sádry. |
0,131 |
Saze |
Pecní saze vyjádřené v tunách pecních sazí, prodejného produktu, o čistotě vyšší než 96 %. Tato referenční úroveň se nevztahuje na saze vzniklé při spalování plynu a hoření svítidel. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou pecních sazí a také konečnou úpravu, balení a flérování. Pro účely sběru údajů se posoudí celková spotřeba elektřiny v rámci systémových hranic. V úvahu by však měla být brána pouze zařízení poháněná elektřinou, jako jsou čerpadla a kompresory se jmenovitým výkonem 2 MW nebo vyšším. |
1,954 |
Amoniak |
Amoniak (NH3) vyjádřený ve vyrobených tunách, 100 % čistota. Tato referenční úroveň se nevztahuje na amoniak vyráběný z vodíku vyráběného elektrolýzou alkalických chloridů nebo při výrobě chlorečnanů. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou amoniaku a meziproduktu vodíku. Nevztahuje se na výrobu amoniaku z jiných meziproduktů. Pro účely sběru údajů se posoudí celková spotřeba elektřiny v rámci systémových hranic. |
1,619 |
Provoz ethylenové jednotky |
Směs chemických látek vysoké hodnoty (HVC), vyjádřená v tunách celkové hmotnosti acetylenu, ethylenu, propylenu, butadienu, benzenu a vodíku odváděných mimo obvod ethylenové jednotky, s výjimkou HVC z doplňkové frakce (vodíku, ethylenu, jiných HVC), přičemž obsah ethylenu dosahuje alespoň 30 % hmotnostních celé produktové směsi a obsah HVC, topného plynu, butenů a kapalných uhlovodíků společně dosahuje alespoň 50 % hmotnostních celé produktové směsi. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou chemických látek vysoké hodnoty, jako jsou čištěné výrobky nebo meziprodukty s koncentrovaným obsahem příslušné HVC v nejnižší obchodovatelné formě (surový C4, nehydrogenovaný pyrolýzní benzin), kromě extrakce C4 (zařízení na výrobu butadienu), hydrogenace C4, hydrogenace pyrolýzního benzinu a extrakce aromatických látek a jejich logistika/skladování pro běžný provoz. Pro účely sběru údajů se posoudí celková spotřeba elektřiny v rámci systémových hranic. |
0,702 |
Aromatické látky |
Směs aromatických látek vyjádřená ve vážených tunách CO2 (CWT, CO2 weighted tonnes). |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s dílčími jednotkami při výrobě aromatických látek hydrogenační rafinace pyrolýzního benzinu, extrakce benzenu/toluenu/xylenu (BTX), izomerizace TDP, HDA, xylenu, jednotky P-xylenu, výroba kumenu a výroba cyklohexanu. Pro účely sběru údajů se posoudí celková spotřeba elektřiny v rámci systémových hranic. |
0,0295 |
Styren |
Monomer styrenu (vinylbenzen, číslo CAS: 100-42-5). Vyjádřený v tunách styrenu (prodejného produktu). |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou styrenu a meziproduktu ethylbenzenu (v množství používaném jako frakce při výrobě styrenu). U zařízení vyrábějících propylenoxid a monomer styrenu jsou z této referenční úrovně vyloučena zařízení výhradně určená pro provoz jednotek propylenu a propylenoxidu; a na sdílená zařízení se vztahuje v poměru k výrobě monomeru styrenu v tunách. Pro účely sběru údajů se posoudí celková spotřeba elektřiny v rámci systémových hranic. |
0,527 |
Vodík |
Čistý vodík a směsi vodíku a oxidu uhelnatého s obsahem vodíku > = 60 % objemového podílu celkového obsahu vodíku plus oxidu uhelnatého na základě součtu všech proudů produktu obsahujících vodík a oxid uhelnatý odváděných z příslušného dílčího zařízení a vyjádřené v tunách 100 % čistého vodíku jako čistého prodejného produktu. Na vodík používaný k výrobě amoniaku se nevztahuje tato referenční úroveň, nýbrž referenční úroveň pro amoniak. Tato referenční úroveň se nevztahuje na vodík vyráběný elektrolýzou alkalických chloridů nebo při výrobě chlorečnanů nebo uvolňovaný chemickou přeměnou z nosičů vodíku používaných k přepravě vodíku z výrobních zařízení. |
Zahrnuje všechny prvky příslušných výrobních procesů přímo či nepřímo spojené s výrobou vodíku a se separací vodíku a oxidu uhelnatého. Tyto prvky se nacházejí mezi: a) bodem (body) vstupu vstupní suroviny (vstupních surovin) a paliva (paliv), jsou-li přiváděna odděleně; b) body výstupu všech proudů produktu obsahujících vodík a/nebo oxid uhelnatý; c) bodem (body) vstupu nebo výstupu přiváděného nebo odváděného tepla. Pro účely sběru údajů se posoudí celková spotřeba elektřiny v rámci systémových hranic. |
8,85 |
Syntetický plyn |
Směsi vodíku a oxidu uhelnatého s obsahem vodíku < 60 % objemového podílu celkového obsahu vodíku plus oxidu uhelnatého na základě součtu všech proudů produktu obsahujících vodík a oxid uhelnatý odváděných z příslušného dílčího zařízení. Vyjádřený v tunách syntetického plynu vztahující se na 47 % (obj.) vodík jako čistého prodejného produktu. |
Zahrnuje všechny prvky příslušných výrobních procesů přímo či nepřímo spojené s výrobou syntetického plynu a se separací vodíku a oxidu uhelnatého. Tyto prvky se nacházejí mezi: a) bodem (body) vstupu vstupní suroviny (vstupních surovin) a paliva (paliv), jsou-li přiváděna odděleně; b) body výstupu všech proudů produktu obsahujících vodík a/nebo oxid uhelnatý; c) bodem (body) vstupu nebo výstupu přiváděného nebo odváděného tepla. Pro účely sběru údajů se posoudí celková spotřeba elektřiny v rámci systémových hranic. |
0,242 |
Ethylenoxid/ethylenglykoly |
Referenční úroveň produktu ethylenoxid/ethylenglykol se vztahuje na produkty ethylenoxid (EO, vysoce čistý), monoethylenglykol (MEG, standardní kvalita + vlákenná kvalita, vysoce čistý), diethylenglykol (DEG) a triethylenglykol (TEG). Celkové množství výrobků je vyjádřeno v tunách ekvivalentů EO (EOE), které jsou definovány jako množství EO (hmotnostní), jež obsahuje jedna hmotnostní jednotka konkrétního glykolu. |
Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními jednotkami výroba EO, čištění EO a sekce glykolů. Pro účely sběru údajů se posoudí celková spotřeba elektřiny v rámci systémových hranic. |
0,512 |
Není-li uveden jiný odkaz, všechny referenční úrovně produktu se vztahují na 1 tunu vyrobeného produktu vyjádřenou v (čisté) prodejné produkci a na 100 % čistotu příslušné látky.
Všechny definice zahrnutých procesů a emisí (systémových hranic) případně zahrnují fléry.
3. Referenční úrovně tepla a paliva
Referenční hodnota |
Výchozí bod pro stanovení roční míry snížení za účelem aktualizace referenčních hodnot (povolenek/TJ) |
Referenční úroveň tepla |
62,3 |
Referenční úroveň paliva |
56,1 |
PŘÍLOHA II
Referenční úrovně specifických produktů
1. Referenční úroveň rafinérií: funkce vážené tuny CO2 (CWT)
Funkce CWT |
Popis |
Báze (kt/a) (*1) |
Koeficient CWT |
Atmosférická destilace ropy |
Jednotka destilace lehkých podílů, standardní destilační jednotka |
F |
1,00 |
Vakuová destilace |
Vakuová frakcionace lehkých podílů, standardní vakuová kolona, vakuová frakcionační kolona Koeficient vakuové destilace zahrnuje také průměrné energetické a emisní hodnoty pro jednotku vakuové destilace těžkých frakcí (HFV). Kapacita HFV se nepočítá zvlášť, neboť je vždy v sérii s jednotkou vakuové destilace lehkých podílů ((MVU). |
F |
0,85 |
Odasfaltování rozpouštědly |
Konvenční rozpouštědlo, superkritické rozpouštědlo |
F |
2,45 |
Snižování viskozity |
Atmosférický destilační zbytek (bez napájecího bubnu), atmosférický destilační zbytek (s napájecím bubnem), vakuový destilační zbytek (bez napájecího bubnu), vakuový destilační zbytek (s napájecím bubnem) Koeficient snižování viskozity zahrnuje také průměrné energetické a emisní hodnoty pro mžikovou destilační kolonu (VAC VFL), ale kapacita se zvlášť nevyčísluje. |
F |
1,40 |
Tepelné krakování |
Koeficient tepelného krakování zahrnuje také průměrné energetické a emisní hodnoty pro mžikovou destilační kolonu (VAC VFL), ale kapacita se zvlášť nevyčísluje. |
F |
2,70 |
Pozdržené koksování |
Pozdržené koksování |
F |
2,20 |
Fluidní koksování |
Fluidní koksování |
F |
7,60 |
Fluidní koksování se zplyňováním |
Fluidní koksování se zplyňováním |
F |
16,60 |
Koksovací reaktory |
Vertikální nístějová pec, horizontální rotační pec |
P |
12,75 |
Fluidní katalytické krakování |
Fluidní katalytické krakování, jemné katalytické krakování zbytků, katalytické krakování zbytků |
F |
5,50 |
Jiné katalytické krakování |
Katalytické krakování Houdry, katalytické krakování Thermofor s pohyblivým ložem |
F |
4,10 |
Hydrokrakování ropného destilátu/plynového oleje |
Jemné hydrokrakování, hrubé hydrokrakování, hydrokrakování nafty |
F |
2,85 |
Hydrokrakování zbytkových olejů |
Technologie H-Oil, LC-Fining™ a Hycon |
F |
3,75 |
Hydrogenace nafty/benzinu |
Nasycení benzenu, odsíření frakcí C4–C6, konvenční hydrogenace nafty, nasycení diolefinů na olefiny, nasycení diolefinů na olefiny v rámci alkylační skupiny, hydrogenace benzinu FCC s minimální oktanovou ztrátou, olefinická alkylace thiofenu, technologie S-Zorb™, selektivní hydrogenace pyrolýzního benzinu/nafty, odsíření pyrolýzního benzinu/nafty, selektivní hydrogenace pyrolýzního benzinu/nafty. Koeficient hydrogenace nafty zahrnuje energetické a emisní hodnoty reaktoru pro selektivní hydrogenaci (NHYT/RXST), ale kapacita se zvlášť nevyčísluje. |
F |
1,10 |
Hydrogenace leteckého petroleje/motorové nafty |
Nasycení aromatických látek, konvenční hydrogenace, hydrogenace rozpustných aromatických látek, konvenční hydrogenace destilátů, tvrdá hydrogenace destilátů, velmi tvrdá hydrogenace, střední odparafinování destilátů, technologie S-Zorb™, selektivní hydrogenace destilátů. |
F |
0,90 |
Hydrogenace zbytkových olejů |
Odsíření atmosférického destilačního zbytku, odsíření vakuového destilačního zbytku |
F |
1,55 |
Hydrogenace vakuového plynového oleje |
Hydrogenační odsiřování/denitrifikace, hydrogenační odsiřování |
F |
0,90 |
Výroba vodíku |
Reformování methanu parou, reformování nafty parou, zařízení pro částečnou oxidaci lehkých frakcí Koeficient výroby vodíku zahrnuje energetické a emisní hodnoty čištění (H2PURE), ale kapacita se zvlášť nevyčísluje. |
P (v přepočtu na 100 % vodík) |
300,00 |
Katalytické reformování |
Kontinuální regenerace, cyklická, semiregenerativní, AROMAX |
F |
4,95 |
Alkylace |
Alkylace s kyselinou fluorovodíkovou, alkylace s kyselinou sírovou, polymerace olefinové frakce C3, polymerace frakce C3/C4, Dimersol Koeficient alkylace/polymerace zahrnuje energetické a emisní hodnoty kyselého způsobu regenerace (ACID), ale kapacita se zvlášť nevyčísluje. |
P |
7,25 |
Izomerizace C4 |
Izomerizace C4 Koeficient zahrnuje také energetické a emisní hodnoty spojené s průměrnou speciální frakcionací v EU-27 (DIB) související s izomerizací C4. |
R |
3,25 |
Izomerizace C5/C6 |
Izomerizace C5/C6 Koeficient zahrnuje také energetické a emisní hodnoty spojené s průměrnou speciální frakcionací v EU-27 (DIH) související s izomerizací C5. |
R |
2,85 |
Výroba oxygenátů |
Destilační jednotky MBTE, extrakce MTBE, ETBE, TAME, výroba isooktenu |
P |
5,60 |
Výropa propylenu |
Propylen kvality chemikálie, kvality polymeru |
F |
3,45 |
Výroba asfaltu |
Výroba asfaltu a bitumenu Číselný údaj o výrobě by měl zahrnovat polymerem modifikovaný asfalt. Koeficient CWT zahrnuje dmýchání. |
P |
2,10 |
Míchání asfaltu modifikovaného polymerem |
Míchání asfaltu modifikovaného polymerem |
P |
0,55 |
Rekuperace síry |
Rekuperace síry Koeficient rekuperace síry zahrnuje energetické a emisní hodnoty rekuperace výstupního plynu (TRU) a konvertor H2S (U32), ale kapacita se zvlášť nevyčísluje. |
P |
18,60 |
Extrakce aromatických látek rozpouštědly (ASE) |
ASE: extrakční destilace, ASE: extrakce kapalina/kapalina, ASE: kapalina/kapalina s extrakční destilací Koeficient CWT se vztahuje na všechny frakce včetně pyrolýzního benzinu po hydrogenaci. Hydrogenace pyrolýzního benzinu by měla být započtena v rámci hydrogenace nafty. |
F |
5,25 |
Hydrogenační dealkylace |
Hydrogenační dealkylace |
F |
2,45 |
TDP/TDA |
Disproporcionace toluenu/dealkylace toluenu |
F |
1,85 |
Výroba cyklohexanu |
Výroba cyklohexanu |
P |
3,00 |
Izomerizace xylenu |
Izomerizace xylenu |
F |
1,85 |
Výroba paraxylenu |
Adsorpce paraxylenu, krystalizace paraxylenu Koeficient zahrnuje také energetické a emisní hodnoty separátoru xylenu a kolonu pro opakované zpracování orthoxylenu. |
P |
6,40 |
Výroba metaxylenu |
Výroba metaxylenu |
P |
11,10 |
Výroba ftalanhydridu |
Výroba ftalanhydridu |
P |
14,40 |
Výroba maleinanhydridu |
Výroba maleinanhydridu |
P |
20,80 |
Výroba ethylbenzenu |
Výroba ethylbenzenu Koeficient zahrnuje také energetické a emisní hodnoty destilace ethylbenzenu. |
P |
1,55 |
Výroba kumenu |
Výroba kumenu |
P |
5,00 |
Výroba fenolu |
Výroba fenolu |
P |
1,15 |
Extrakce mazacích olejů rozpouštědly |
Extrakce mazacích olejů rozpouštědly: rozpouštědlem je furfural, rozpouštědlem je NMP, rozpouštědlem je fenol, rozpouštědlem je SO2 |
F |
2,10 |
Odparafinování mazacích olejů rozpouštědly |
Odparafinování mazacích olejů rozpouštědly: rozpouštědlem je chlorovaný uhlovodík, rozpouštědlem je MEK/toluen, rozpouštědlem je MEK/MIBK, rozpouštědlem je propan |
F |
4,55 |
Izomerizace katalytického parafinu |
Izomerizace katalytického parafinu a odparafinování, selektivní krakování parafinu |
F |
1,60 |
Hydrokrakovací jednotka pro výrobu mazacích olejů |
Hydrokrakovací jednotka pro výrobu mazacích olejů s multifrakční destilací, hydrokrakovací jednotka pro výrobu mazacích olejů s vakuovou destilací |
F |
2,50 |
Odolejování vosků |
Odolejování vosků: rozpouštědlem je chlorovaný uhlovodík, rozpouštědlem je MEK/toluen, rozpouštědlem je MEK/MIBK, rozpouštědlem je propan |
P |
12,00 |
Hydrogenace mazacích olejů/parafinu |
Hydrofrakcionace mazacích olejů s vakuovou destilací, hydrogenace mazacích olejů s multifrakční destilací, hydrogenace mazacích olejů s vakuovou destilací, hydrofrakcionace parafinu s vakuovou destilací, hydrogenace parafinu s multifrakční destilací, hydrogenace parafinu s vakuovou destilací |
F |
1,15 |
Hydrogenace rozpouštědlem |
Hydrogenace rozpouštědlem |
F |
1,25 |
Frakcionace rozpouštědlem |
Frakcionace rozpouštědlem |
F |
0,90 |
Molekulární síto pro parafiny C10+ |
Molekulární síto pro parafiny C10+ |
P |
1,85 |
Částečná oxidace zbytkových frakcí (POX) na palivo |
Syntetický plyn POX na palivo |
SG (v přepočtu na 47 % vodík) |
8,20 |
Částečná oxidace zbytkových frakcí (POX) na vodík nebo na methanol |
Syntetický plyn POX na vodík nebo methanol, syntetický plyn POX na methanol Koeficient zahrnuje energetické a emisní hodnoty pro přeměnu CO a čištění H2 (U71), ale kapacita se zvlášť nevyčísluje. |
SG (v přepočtu na 47 % vodík) |
44,00 |
Methanol ze syntetického plynu |
Methanol |
P |
– 36,20 |
Pneumatické třídění |
Pneumatické třídění |
P (MNm3 O2) |
8,80 |
Frakcionace získaných ropných plynů (NGL) |
Frakcionace získaných ropných plynů (NGL) |
F |
1,00 |
Čištění spalin |
Zařízení pro odsiřování (DeSOx) a pro denitrifikaci (DeNOx) kouřových plynů |
F (MNm3) |
0,10 |
Čištění a komprese palivového plynu na prodej |
Čištění a komprese palivového plynu na prodej |
kW |
0,15 |
Odsolování mořské vody |
Odsolování mořské vody |
P |
1,15 |
(*1)
Čisté suroviny (F), vstupy reaktoru (R, včetně recyklu), produktové vstupy (P), výroba syntetického plynu pro jednotky POX (SG) |
2. Referenční úroveň pro aromatické látky: funkce CWT
Funkce CWT |
Popis |
Báze (kt/a) (*1) |
Koeficient CWT |
Hydrogenace nafty/benzinu |
Nasycení benzenu, odsíření frakcí C4–C6, konvenční hydrogenace nafty, nasycení diolefinů na olefiny, nasycení diolefinů na olefiny v rámci alkylační skupiny, hydrogenace benzinu FCC s minimální oktanovou ztrátou, olefinická alkylace thiofenu, technologie S-Zorb™, selektivní hydrogenace pyrolýzního benzinu/nafty, odsíření pyrolýzního benzinu/nafty, selektivní hydrogenace pyrolýzního benzinu/nafty. Koeficient hydrogenace nafty zahrnuje energetické a emisní hodnoty reaktoru pro selektivní hydrogenaci (NHYT/RXST), ale kapacita se zvlášť nevyčísluje. |
F |
1,10 |
Extrakce aromatických látek rozpouštědly |
ASE: extrakční destilace, ASE: extrakce kapalina/kapalina, ASE: kapalina/kapalina s extrakční destilací Koeficient CWT se vztahuje na všechny frakce včetně pyrolýzního benzinu po hydrogenaci. Hydrogenace pyrolýzního benzinu by měla být započtena v rámci hydrogenace nafty. |
F |
5,25 |
TDP/TDA |
Disproporcionace toluenu/dealkylace toluenu |
F |
1,85 |
Hydrogenační dealkylace |
Hydrogenační dealkylace |
F |
2,45 |
Izomerizace xylenu |
Izomerizace xylenu |
F |
1,85 |
Výroba paraxylenu |
Adsorpce paraxylenu, krystalizace paraxylenu Koeficient zahrnuje také energetické a emisní hodnoty separátoru xylenu a kolonu pro opakované zpracování orthoxylenu. |
P |
6,40 |
Výroba cyklohexanu |
Výroba cyklohexanu |
P |
3,00 |
Výroba kumenu |
Výroba kumenu |
P |
5,00 |
(*1)
Čisté suroviny (F), produktové vstupy (P) |
PŘÍLOHA III
Historická úroveň činnosti pro referenční úrovně konkrétních produktů podle čl. 15 odst. 8 a čl. 17 písm. f)
1. U produktů, na něž se vztahuje referenční úroveň produktu rafinérie uvedená v příloze I, se historická úroveň činnosti týkající se produktu za základní období určí na základě různých funkcí CWT, jejich definicí, báze pro vyprodukované množství a koeficientů CWT uvedených v příloze II podle tohoto vzorce:
přičemž
HALCWT |
: |
historická úroveň činnosti, vyjádřená v CWT |
TPi,k |
: |
vyprodukované množství funkce CWT i v roce k základního období |
CWTi |
: |
koeficient CWT pro funkci CWT i |
TPAD,k |
: |
vyprodukované množství funkce CWT „atmosférická destilace ropy“ v roce k základního období |
2. U produktů, na něž se vztahuje referenční úroveň produktu vápno uvedená v příloze I, se historická úroveň činnosti týkající se produktu za základní období určí podle tohoto vzorce:
přičemž
HALlime,standard |
: |
historická úroveň činnosti pro výrobu vápna vyjádřená v tunách standardního čistého vápna |
mCaO,k |
: |
obsah volného CaO ve vápně vyrobeném v roce k základního období, vyjádřený v hmotnostních % |
mMgO,k |
: |
obsah volného MgO ve vápně vyrobeném v roce k základního období, vyjádřený v hmotnostních % |
HALlime,uncorrected,k |
: |
neupravená historická úroveň činnosti pro výrobu vápna v roce k základního období, vyjádřená v tunách vápna |
3. U produktů, na něž se vztahuje referenční úroveň produktu dolomitické vápno uvedená v příloze I, se historická úroveň činnosti týkající se produktu za základní období určí podle tohoto vzorce:
přičemž
HALdolime,standard |
: |
historická úroveň činnosti pro výrobu dolomitického vápna vyjádřená v tunách standardního čistého dolomitického vápna |
mCaO,k |
: |
obsah volného CaO v dolomitickém vápně vyrobeném v roce k základního období, vyjádřený v hmotnostních % |
mMgO,k |
: |
obsah volného MgO v dolomitickém vápně vyrobeném v roce k základního období, vyjádřený v hmotnostních % |
HALdolime,uncorrected,k |
: |
neupravená historická úroveň činnosti pro výrobu dolomitického vápna v roce k základního období, vyjádřená v tunách vápna |
4. U produktů, na něž se vztahuje referenční úroveň produktu provoz ethylenové jednotky uvedená v příloze I, se historická úroveň činnosti týkající se produktu za základní období určí podle tohoto vzorce:
přičemž
HALHVC,net |
: |
historická úroveň činnosti pro chemické látky vysoké hodnoty po odečtu chemických látek vysoké hodnoty vyrobených z doplňkových frakcí, vyjádřená v tunách HVC |
HALHVC,total,k |
: |
historická úroveň činnosti pro celkovou produkci chemických látek vysoké hodnoty v roce k základního období, vyjádřená v tunách HVC |
HSFH,k |
: |
historická doplňková frakce vodíku v roce k základního období, vyjádřená v tunách vodíku |
HSFE,k |
: |
historická doplňková frakce ethylenu v roce k základního období, vyjádřená v tunách ethylenu |
HSFO,k |
: |
historická doplňková frakce jiných chemických látek vysoké hodnoty než vodík a ethylen v roce k základního období, vyjádřená v tunách HVC |
5. U produktů, na něž se vztahuje referenční úroveň produktu aromatické látky uvedená v příloze I, se historická úroveň činnosti týkající se produktu za základní období určí na základě různých funkcí CWT, jejich definicí, báze pro vyprodukované množství a koeficientů CWT uvedených v příloze II podle tohoto vzorce:
přičemž
HALCWT |
: |
historická úroveň činnosti, vyjádřená v CWT |
TPi,k |
: |
vyprodukované množství funkce CWT i v roce k základního období |
CWTi |
: |
koeficient CWT pro funkci CWT i |
6. V případě, že se vyrábí směs vodíku a oxidu uhelnatého, se u produktů, na něž se vztahuje referenční úroveň produktu vodík uvedená v příloze I, historická úroveň činnosti týkající se produktu za základní období určí podle tohoto vzorce:
přičemž
HALH2 |
: |
historická úroveň činnosti pro výrobu vodíku vztahující se na 100 % vodík |
HALH2,act |
: |
skutečná výroba vodíku |
HALH2, WGS |
: |
dodatečná výroba vodíku při teoretické úplné reakci oxidu uhelnatého a vodní páry (reakce WGS) vypočtená pomocí stechiometrického poměru jako HALCO, act x 0,071967 t H2/tCO pro reakci WGS |
HALCO, act |
: |
skutečná výroba oxidu uhelnatého |
Emact |
: |
skutečné emise související s výrobou vodíku |
EmWGS |
: |
dodatečné emise související s výrobou vodíku z teoretické úplné reakce WGS |
Skutečné emise související s výrobou vodíku se stanoví takto:
přičemž
Emact |
: |
skutečné emise související s výrobou vodíku |
DirEmact |
: |
skutečné přímé emise s výjimkou emisí souvisejících s teplem, před jakýmkoli zachycováním uhlíku za účelem použití nebo geologického ukládání. U emisí pocházejících z biomasy se emise vypočítají jako energetický obsah biomasy vynásobený emisním faktorem zemního plynu namísto skutečných emisí |
Heatexport,act |
: |
skutečný vývoz čistého tepla |
BMheat |
: |
hodnota referenční úrovně tepla pro měřitelné teplo za příslušné období přidělování |
Dodatečné emise související s výrobou vodíku z teoretické úplné reakce WGS se stanoví takto:
přičemž
COWGS |
: |
množství CO vyrobeného před dodatečnou teoretickou přeměnou na CO2 prostřednictvím reakce WGS |
MCO2 |
: |
molekulová hmotnost CO2 (44,01 g/mol) |
MCO |
: |
molekulová hmotnost CO (28,01 g/mol) |
Heatexport,WGS |
: |
teoretický dodatečný vývoz čistého tepla po úplné reakci WGS za předpokladu 99,5 % zpětného získání tepla, vypočtený pomocí reakční entalpie reakce WGS (20,439 GJ/t vyrobeného H2) vynásobeno HALH2,WGS a při 99,5 % účinnosti zpětného získání |
BMheat |
: |
hodnota referenční úrovně tepla pro měřitelné teplo za příslušné období přidělování |
7. U produktů, na něž se vztahuje referenční úroveň produktu syntetický plyn uvedená v příloze I, se historická úroveň činnosti týkající se produktu za základní období určí podle tohoto vzorce:
přičemž
HALsyngas |
: |
historická úroveň činnosti pro výrobu syntetického plynu vztahující se na 47 % vodík |
VFH2,k |
: |
historický objem výroby frakce čistý vodík v celkovém objemu vodíku a oxidu uhelnatého v roce k základního období |
HALH2+CO,k |
: |
historická úroveň činnosti pro výrobu syntetického plynu vztahující se na historický obsah vodíku, vyjádřená v normálních metrech krychlových za rok při 0 °C a 101,325 kPa v roce k základního období |
8. U produktů, na něž se vztahuje referenční úroveň produktu ethylenoxid/ethylenglykoly uvedená v příloze I, se historická úroveň činnosti týkající se produktu za základní období určí podle tohoto vzorce:
přičemž
HALEO/EG |
: |
historická úroveň činnosti pro výrobu ethylenoxidu/ethylenglykolů, vyjádřená v tunách ekvivalentu ethylenoxidu |
HALi,k |
: |
historická úroveň činnosti pro výrobu ethylenoxidu nebo ethylenglykolu i v roce k základního období, vyjádřená v tunách |
CFEOE,i |
: |
přepočítávací koeficient pro ethylenoxid nebo ethylenglykol i v poměru k ethylenoxidu |
Použijí se tyto přepočítávací koeficienty:
PŘÍLOHA IV
Parametry pro sběr základních údajů
Aniž je dotčena pravomoc příslušného orgánu vyžádat si další údaje podle čl. 15 odst. 1, provozovatelé předloží pro účely výkazu základních údajů následující údaje na úrovni zařízení a dílčích zařízení za všechny kalendářní roky příslušného základního období. V případě nových účastníků na trhu zahrnuje výkaz údajů údaje uvedené v oddílech 1 a 2 na úrovni zařízení a dílčích zařízení.
1. OBECNÉ ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ
1.1. Identifikace zařízení a provozovatele
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje:
název a adresa zařízení;
identifikační kód zařízení v registru Unie;
identifikační kód povolení a datum vydání prvního povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů získaného podle článku 6 směrnice 2003/87/ES;
případně identifikační kód a datum vydání nejnovějšího povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů;
jméno a adresa provozovatele, kontaktní údaje pověřeného zástupce a hlavní kontaktní osoby, jedná-li se o různé osoby.
1.2. Informace o ověřovateli
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje:
jméno a adresa ověřovatele, kontaktní údaje pověřeného zástupce a hlavní kontaktní osoby, jedná-li se o různé osoby;
název vnitrostátního akreditačního orgánu, jenž akreditoval ověřovatele;
registrační číslo vydané vnitrostátním akreditačním orgánem.
1.3. Informace o činnostech
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje:
seznam činností podle přílohy I směrnice 2003/87/ES prováděných v rámci zařízení;
kód činnosti NACE (revize 2) zařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ( 5 );
zda zařízení spadá do jedné nebo více kategorií zařízení, jež mohou být vyloučena ze systému EU ETS podle článku 27 nebo 27a směrnice 2003/87/ES:
celkový jmenovitý tepelný příkon pro všechny příslušné činnosti podle přílohy I směrnice 2003/87/ES.
1.4. Provádění ustanovení o podmíněnosti v článcích 22a a 22b
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje:
zda byla vydána zpráva o energetickém auditu nebo zda byl pro zařízení zaveden certifikovaný systém hospodaření s energií podle článku 8 směrnice 2012/27/EU;
zda existují neprovedená doporučení obsažená ve zprávě o energetickém auditu nebo certifikovaném systému hospodaření s energií podle článku 8 směrnice 2012/27/EU;
zda je zařízení zařízením dálkového vytápění, které je způsobilé pro dodatečné bezplatné povolenky podle čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES, a jeho provozovatel hodlá požádat o dodatečné bezplatné povolenky;
u všech dílčích zařízení pro referenční úroveň produktu, zda byly úrovně emisí skleníkových plynů vyšší než 80 percentil úrovní emisí pro příslušné referenční úrovně produktu v letech 2016 a 2017;
zda byl v příslušných případech předložen plán klimatické neutrality v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/2441;
podrobné informace o splnění podmínek pro přidělování bezplatných povolenek podle článků 22a a 22b.
1.5. Seznam dílčích zařízení
Tato položka obsahuje seznam všech dílčích zařízení v daném zařízení.
1.6. Seznam propojení s jinými zařízeními v systému EU ETS nebo subjekty, na něž se systém EU ETS nevztahuje, za účelem přenosu měřitelného tepla, meziproduktů, odpadních plynů nebo CO2 pro použití v daném zařízení nebo trvalé geologické uložení
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje o každém propojeném zařízení nebo subjektu:
název propojeného zařízení nebo subjektu;
typ propojení (vývoz nebo dovoz): měřitelné teplo, odpadní plyny, CO2);
je samotné zařízení nebo subjekt v oblasti působnosti EU ETS?
2. PODROBNÉ ROČNÍ ÚDAJE ZA KAŽDÝ ROK ZÁKLADNÍHO OBDOBÍ
2.1. Podrobné roční ověřené údaje o emisích na úrovni zařízení
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje:
pro každý zdrojový tok: údaje o činnosti, výpočtové faktory, emise z fosilních zdrojů, emise z biomasy, v případě paliv (včetně případů, kdy jsou použita jak vstup do procesů) energetický vstup vypočtený z výhřevnosti paliva;
pro každý zdroj emisí, u něhož byly použity systémy kontinuálního monitorování emisí: emise z fosilních zdrojů, emise z biomasy, roční hodinový průměr koncentrace skleníkových plynů a toku spalin; v případě CO2: proxy data o energetických vstupech souvisejících s emisemi;
je-li použit nouzový přístup v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 601/2012, stanovené emise z fosilních zdrojů a z biomasy, případně proxy data o energetických vstupech souvisejících s emisemi;
množství přeneseného CO2 dovezeného a/nebo vyvezeného.
Členské státy se mohou rozhodnout, že povolí provozovatelům vykazovat pouze souhrnné údaje o emisích.
2.2. Roční emise podle jednotlivých dílčích zařízení
Tato položka obsahuje úplnou bilanci emisí, určení množství emisí, které lze přiřadit ke každému dílčímu zařízení.
2.3. Roční bilance dovozu, výroby, spotřeby a vývozu tepla v celém zařízení
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje:
celkové množství energetických vstupů použitých v rámci zařízení, obsažených v palivech a v materiálech (například exotermické teplo z chemických reakcí);
energetický obsah dovezených odpadních plynů, byly-li dováženy;
množství energie v palivech vyvezených do jiných přímo technicky propojených zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS, nebo subjektů, na něž se systém EU ETS nevztahuje, byly-li vyváženy;
energetický obsah odpadních plynů vyvezených do jiných zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS, nebo subjektů, na něž se systém EU ETS nevztahuje, byly-li vyváženy;
množství energetických vstupů z paliv používaných pro výrobu elektřiny;
množství energetických vstupů z paliv přiřazených k dílčím zařízením pro referenční úroveň paliva (uvedené zvlášť pro dílčí zařízení pro referenční úroveň paliva, kde existuje nebezpečí úniku uhlíku, a dílčí zařízení pro referenční úroveň paliva, kde neexistuje nebezpečí úniku uhlíku) a u každého z příslušných množství, jaké množství se používá k výrobě zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956;
množství palivových vstupů a vstupní elektřiny použitých pro výrobu měřitelného tepla;
celkové množství měřitelného tepla vyrobeného v zařízení;
čisté množství měřitelného tepla dovezeného ze zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS;
čisté množství měřitelného tepla dovezeného ze zařízení a subjektů, na něž se nevztahuje systém EU ETS nebo na něž se systém EU ETS vztahuje pouze pro účely článků 14 a 15 směrnice 2003/87/ES;
čisté množství měřitelného tepla spotřebovaného při výrobě elektřiny v rámci zařízení;
čisté množství měřitelného tepla spotřebovaného pro dílčí zařízení pro referenční úroveň produktu v rámci zařízení;
čisté množství měřitelného tepla vyvezeného do zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS;
čisté množství měřitelného tepla vyvezeného do zařízení a subjektů, na něž se nevztahuje systém EU ETS nebo na něž se systém EU ETS vztahuje pouze pro účely článků 14 a 15 směrnice 2003/87/ES;
čisté množství měřitelného tepla vyvezeného za účelem dálkového vytápění;
čisté množství měřitelného tepla, jež lze přiřadit k dílčím zařízením pro referenční úroveň tepla (uvedené zvlášť pro dílčí zařízení pro referenční úroveň paliva, kde existuje nebezpečí úniku uhlíku, a dílčí zařízení pro referenční úroveň paliva, kde neexistuje nebezpečí úniku uhlíku, a pro dílčí zařízení pro dálkové vytápění) a u každého z příslušných množství, jaké množství se používá k výrobě zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956;
množství tepelných ztrát, pokud již nebyly zahrnuty v údajích uvedených v písmenech a) až p).
2.4. Roční přiřazení energie dílčím zařízením
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje:
množství energetických vstupů z paliv, elektřiny a materiálů (např. exotermické teplo z chemických reakcí), včetně jejich příslušného emisního faktoru, pro:
množství měřitelného tepla dovezeného:
množství měřitelného tepla vyvezeného:
2.5. Roční bilance dovozu, výroby, spotřeby a vývozu elektřiny v celém zařízení
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje:
celkové množství elektřiny vyrobené z paliv;
celkové množství jiné vyrobené elektřiny;
celkové množství elektřiny dovezené ze sítě nebo z jiných zařízení;
celkové množství elektřiny vyvezené do sítě nebo do jiných zařízení;
celkové množství elektřiny spotřebované v zařízení;
u spotřeby elektřiny v dílčích zařízeních pro referenční úroveň produktu, jež jsou uvedena v oddíle 2 přílohy I, množství elektřiny spotřebované v rámci systémových hranic.
Údaje pod písmeny a) až d) uvedou pouze zařízení, jež vyrábějí elektřinu.
2.6. Další roční údaje o dílčích zařízeních
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje:
množství měřitelného tepla přiřazeného k dílčímu zařízení, dovezeného ze subjektů nebo procesů, na něž se nevztahuje systém EU ETS nebo na něž se systém EU ETS vztahuje pouze pro účely článků 14 a 15 směrnice 2003/87/ES;
případně u každého dílčího zařízení seznam produktů vyráběných v rámci hranic dílčího zařízení, včetně jejich kódů podle seznamu PRODCOM uvedených v čl. 2 odst. 2 nařízení rady (EHS) č. 3924/91 ( 6 ), založených na kódech NACE-4 uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ( 7 ) (NACE rev. 2) a množství produkce. Kódy PRODCOM se rozčlení alespoň tak jako související určení pododvětví v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 10b odst. 5 směrnice 2003/87/ES;
v příslušných případech u každého dílčího zařízení seznam zboží vyrobeného v rámci hranic dílčího zařízení, včetně jeho kódů KN, a objemu výroby;
odchylně od písmene b) u dílčích zařízení pro referenční úroveň tepla, kde existuje nebezpečí úniku uhlíku, v případě vývozu měřitelného tepla do zařízení nebo subjektů, na něž se nevztahuje systém EU ETS, kódy NACE-4 (NACE rev. 2) těchto zařízení nebo subjektů a kódy KN zboží vyrobeného v těchto zařízeních nebo subjektech;
případně u každého zařízení emisní faktor palivové směsi související s měřitelným teplem dovezeným nebo vyvezeným, má-li provozovatel tento údaj k dispozici;
případně u každého dílčího zařízení množství a emisní faktor odpadních plynů dovezených nebo vyvezených;
případně u každého dílčího zařízení energetický obsah (výhřevnost) a emisní faktor odpadních plynů dovezených nebo vyvezených.
2.7. Roční údaje o činnosti dílčích zařízení pro referenční úroveň produktu
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje:
roční údaje o výrobě produktu, jak je specifikován v příloze I, v jednotce uvedené v téže příloze;
seznam produktů vyrobených v rámci hranic dílčího zařízení, včetně jejich kódů PRODCOM (založených na klasifikaci NACE rev. 2). Kódy PRODCOM se rozčlení alespoň tak jako související určení pododvětví v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 10b odst. 5 směrnice 2003/87/ES;
v příslušných případech u každého dílčího zařízení seznam zboží vyrobeného v rámci hranic dílčího zařízení, včetně jeho kódů KN;
množství přeneseného CO2 dovezeného z jiných dílčích zařízení, zařízení či jiných subjektů nebo do nich vyvezeného;
název a množství vyvezených nebo dovezených meziproduktů, jež jsou spojeny s dílčími zařízeními pro referenční úroveň produktu;
je-li to proveditelné, u dílčího zařízení pro referenční úroveň produktu rafinérie nebo aromatické látky roční vyprodukované množství u každé funkce CWT uvedené v příloze II;
případně u dílčích zařízení pro referenční úroveň produktu vápno nebo dolomitické vápno neupravené roční množství výroby a roční průměrné hodnoty pro mCaO a mMgO v souladu s přílohou III;
případně u dílčích zařízení pro referenční hodnotu produktu provoz ethylenové jednotky celková roční výroba HVC a množství doplňkové frakce vyjádřené v množství vodíku, ethylenu a jiných HVC;
v příslušných případech u dílčích zařízení pro referenční úroveň produktu syntetický plyn roční množství výroby vodíku nebo syntetického plynu vztahující se na obsah vodíku vyjádřený v normálních metrech krychlových za rok při 0 °C a 101,325 kPa a roční objem výroby frakce čistý vodík ve směsi vodík/oxid uhelnatý;
případně u dílčího zařízení pro referenční úroveň produktu ethylenoxid/ethylenglykoly ročně úroveň výroby ethylenoxidu, monoethylenglykolu, diethylenglykolu a triethylenglykolu;
případně u dílčích zařízení pro referenční úroveň produktu monomer vinylchloridu spotřebované teplo pocházející ze spotřeby vodíku;
případně u dílčích zařízení pro referenční úroveň produktu sulfátová krátkovláknitá buničina, sulfátová dlouhovláknitá buničina, termomechanická a mechanická buničina, sulfitová buničina nebo další druhy buničiny, jež nesouvisejí s dílčím zařízením pro referenční úroveň produktu, roční úroveň výroby příslušného druhu buničiny a roční množství buničiny, jež byla uvedena na trh a nebyla v tomtéž nebo jiném technicky propojeném zařízení zpracována na papír;
případně množství, energetický obsah a emisní faktor odpadních plynů vyprodukovaných v rámci systémových hranic příslušného dílčího zařízení pro referenční úroveň produktu a spalovaných uvnitř nebo vně hranic systému tohoto dílčího zařízení pro referenční úroveň produktu s výjimkou bezpečnostního spalování a nepoužitých za účelem výroby měřitelného tepla, neměřitelného tepla nebo elektřiny.
3. ÚDAJE PRO ÚČELY AKTUALIZACE REFERENČNÍCH HODNOT
3.1. Roční údaje o dílčích zařízeních pro referenční úroveň produktu
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje za každý rok základního období:
seznam produktů vyrobených v rámci hranic dílčího zařízení, včetně jejich kódů PRODCOM (NACE rev. 2);
v příslušných případech u každého dílčího zařízení seznam zboží vyrobeného v rámci hranic dílčího zařízení, včetně jeho kódů KN;
úroveň činnosti;
přiřazené emise s výjimkou emisí souvisejících s dovozem měřitelného tepla z jiných dílčích zařízení, zařízení či jiných subjektů;
množství měřitelného tepla dovezeného z jiných dílčích zařízení, zařízení či jiných subjektů, včetně emisního faktoru, je-li znám;
množství měřitelného tepla vyvezeného do jiných dílčích zařízení, zařízení či jiných subjektů;
množství, energetický obsah a emisní faktor odpadních plynů dovezených z jiných dílčích zařízení, zařízení či jiných subjektů;
množství, energetický obsah a emisní faktor vyprodukovaných odpadních plynů;
množství, energetický obsah a emisní faktor odpadních plynů vyvezených do jiných dílčích zařízení, zařízení či jiných subjektů;
množství elektřiny spotřebované v rámci systémových hranic pro referenční úrovně uvedené v oddíle 2 přílohy I;
množství vyrobené elektřiny;
množství přeneseného CO2 dovezeného z jiných dílčích zařízení, zařízení či jiných subjektů;
množství přeneseného CO2 vyvezeného do jiných dílčích zařízení, zařízení či jiných subjektů;
vývoz nebo dovoz meziproduktů, na něž se vztahují referenční úrovně produktů (ano/ne) a případně popis druhu meziproduktu;
množství doplňkové frakce vyjádřené v množství vodíku, ethylenu a jiných HVC, v případě referenční úrovně produktu provoz ethylenové jednotky;
spotřebované teplo pocházející ze spotřeby vodíku, v případě referenční úrovně monomer vinylchloridu;
množství vyrobeného vodíku a oxidu uhelnatého pro referenční úroveň produktu vodík.
3.2. Roční údaje o dílčích zařízeních pro referenční úroveň tepla a dílčích zařízeních pro dálkové vytápění
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje za každý rok základního období:
množství čistého měřitelného tepla vyrobeného v každém dílčím zařízení pro referenční úroveň tepla nebo dílčím zařízení pro dálkové vytápění;
množství čistého měřitelného tepla vyrobeného z elektřiny v každém dílčím zařízení pro referenční úroveň tepla nebo dílčím zařízení pro dálkové vytápění;
emise přiřazené k výrobě měřitelného tepla;
úroveň činnosti dílčího zařízení;
množství měřitelného tepla vyrobeného, dovezeného z jiných dílčích zařízení, zařízení či jiných subjektů a do nich vyvezeného;
množství vyrobené elektřiny.
3.3. Roční údaje o dílčích zařízeních pro referenční úroveň paliva
Tato položka obsahuje alespoň tyto údaje za každý rok základního období:
úroveň činnosti;
přiřazené emise.
PŘÍLOHA V
Koeficienty, které lze použít pro snižování množství bezplatných povolenek podle čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES
Rok |
Hodnota koeficientu |
2021 |
0,300 |
2022 |
0,300 |
2023 |
0,300 |
2024 |
0,300 |
2025 |
0,300 |
2026 |
0,300 |
2027 |
0,225 |
2028 |
0,150 |
2029 |
0,075 |
2030 |
0,000 |
PŘÍLOHA VI
Minimální obsah metodického plánu pro monitorování
Metodický plán pro monitorování obsahuje alespoň tyto informace:
Obecné údaje o zařízení:
údaje sloužící k identifikaci zařízení a provozovatele, včetně identifikačního kódu zařízení používaného v registru Unie;
informace k určení verze metodického plánu pro monitorování, datum schválení příslušným orgánem a datum, od kterého je platná;
popis zařízení, zahrnující zejména popis hlavních prováděných procesů, seznam zdrojů emisí, schéma toků a plán zařízení, jež umožní pochopit hlavní materiálové a energetické toky;
schéma, jež obsahuje alespoň tyto informace:
seznam a popis propojení s jinými zařízeními v systému EU ETS nebo subjekty, na něž se systém EU ETS nevztahuje, za účelem přenosu měřitelného tepla, meziproduktů, odpadních plynů nebo CO2 pro použití v daném zařízení nebo pro trvalé geologické uložení, včetně názvu a adresy a kontaktní osoby propojeného zařízení nebo subjektu a případně jeho jedinečného identifikačního kódu v registru Unie;
odkaz na popis postupu pro řízení přidělování odpovědností za účelem monitorování a vykazování v rámci zařízení a pro řízení odborné způsobilosti odpovědných zaměstnanců;
odkaz na postup pro pravidelné hodnocení vhodnosti metodického plánu pro monitorování v souladu s čl. 9 odst. 1; tento postup musí zejména zajistit, aby byly zavedeny metody pro monitorování všech datových položek uvedených v příloze IV, které jsou pro dané zařízení relevantní, a aby byly používány nejpřesnější dostupné zdroje údajů v souladu s oddílem 4 přílohy VII;
odkaz na písemné postupy pro činnosti týkající se toku dat a kontrolních činností podle čl. 11 odst. 2, případně s upřesňujícími schématy.
Informace o dílčích zařízeních:
u každého dílčího zařízení odkaz na postup pro sledování vyráběných produktů a zboží a jejich příslušné kódy PRODCOM a KN;
systémové hranice každého dílčího zařízení jasně popisující, které technické jednotky zahrnuje, s popisem prováděných procesů, jakož i s údaji o tom, které vstupní materiály, paliva, produkty a výstupy jsou přiřazeny k jednotlivým dílčím zařízením; v případě složitých dílčích zařízení se uvede samostatné podrobné schéma toků pro tato zařízení;
popis částí zařízení, jež spadají do více než jednoho dílčího zařízení, včetně systémů dodávek tepla, společně používaných ohřívačů vody a jednotek KVET;
u každého dílčího zařízení, je-li to relevantní, popis metod pro přiřazení částí zařízení, jež slouží více než jednomu dílčímu zařízení, a jejich emisí k příslušným dílčím zařízením.
Metody monitorování na úrovni zařízení:
popis metod používaných pro vyčíslení bilance dovozu, výroby, spotřeby a vývozu tepla v celém zařízení;
metody používané k zamezení nedostatků v údajích a dvojímu započtení.
Metody monitorování na úrovni dílčího zařízení:
popis metod případně používaných pro vyčíslení jeho přímých emisí, případně včetně metody pro vyčíslení absolutního množství nebo procentního podílu zdrojových toků nebo emisí monitorovaných na základě metodik založených na měření v souladu s nařízením (EU) č. 601/2012 a přiřazených k danému dílčímu zařízení;
případně popis metod používaných pro přiřazení a vyčíslení množství a emisních faktorů energetických vstupů z paliv a množství a emisních faktorů vývozu energie obsažené v palivech;
popis metod případně používaných pro přiřazení a vyčíslení množství a, jsou-li k dispozici, emisních faktorů dovozu, vývozu, spotřeby a výroby měřitelného tepla;
popis metod případně používaných pro vyčíslení množství spotřeby a výroby elektřiny a části spotřeby, u níž existuje možnost vzájemné záměny tepla a elektřiny;
popis metod případně používaných pro přiřazení a vyčíslení množství, energetického obsahu a emisních faktorů dovozu, vývozu, spotřeby a výroby odpadních plynů;
popis metod případně používaných pro přiřazení a vyčíslení množství přeneseného CO2 dovezeného nebo vyvezeného;
u každého dílčího zařízení pro referenční úroveň produktu popis metod používaných pro vyčíslení roční výroby produktu specifikovaného v příloze I, případně včetně dalších parametrů vyžadovaných v souladu s články 19 a 20 a přílohami II a III.
Popis metod používaných pro vyčíslení parametrů, jež mají být monitorovány a vykazovány, podle potřeby zahrnuje kroky výpočtu, zdroje údajů, výpočetní vzorce, příslušné výpočtové faktory včetně měrných jednotek, horizontální a vertikální kontroly prováděné za účelem potvrzení údajů, postupy podporující plány odběru vzorků, používané měřicí zařízení s odkazem na příslušný graf a popis, jak jsou nainstalována a udržována a seznam laboratořích zapojených do provádění příslušných analytických postupů. Podle potřeby popis zahrnuje výsledek zjednodušeného posouzení nejistoty podle čl. 7 odst. 2 písm. c). Pro každý příslušný výpočetní vzorec plán obsahuje jeden příklad s použitím reálných dat.
PŘÍLOHA VII
Metody monitorování údajů
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
Tato příloha stanoví metody pro stanovení údajů nezbytných pro vykazování údajů uvedených v příloze IV na úrovni zařízení, jakož i pravidla pro přiřazování těchto údajů k dílčím zařízením, s výjimkou údajů monitorovaných v souladu s plánem pro monitorování, jejž schválil příslušný orgán podle nařízení (EU) č. 601/2012. Podle potřeby se data stanovená v souladu s nařízením (EU) č. 601/2012 použijí podle tohoto nařízení.
2. DEFINICE
„Souborem údajů“ se pro účely této přílohy rozumí jeden druh údajů, buď na úrovni zařízení, nebo případně podle okolností na úrovni dílčího zařízení, a sice některý z těchto:
množství paliva či materiálů spotřebovaných nebo vyrobených prostřednictvím určitého procesu, který se vztahuje na metodiku monitorování založenou na výpočtu, vyjádřené v terajoulech, případně jako hmotnost v tunách nebo v případě plynů včetně odpadních plynů jako objem v normálních metrech krychlových;
výpočetní faktor použitý v nařízení (EU) č. 601/2012 (tj. složení materiálu či paliva nebo odpadního plynu);
čisté množství měřitelného tepla a příslušné parametry nezbytné pro stanovení tohoto množství, a zejména:
množství neměřitelného tepla stanovené na základě příslušného množství paliv použitých k výrobě tepla a na základě výhřevnosti palivové směsi;
množství elektřiny;
množství CO2 přeneseného mezi zařízeními.
„Metodikou stanovení“ se rozumí jeden z těchto prvků:
metodika určování, shromažďování a zpracování údajů, které jsou v zařízení již k dispozici, za účelem získání souborů historických údajů nebo
metodika monitorování za účelem získání konkrétního souboru údajů vycházející ze schváleného metodického plánu pro monitorování.
Použijí se rovněž definice „zdrojový tok“, „zdroj emisí“, „inherentní riziko“, „kontrolní riziko“ a „emisní faktor“ uvedené v článku 3 nařízení (EU) č. 601/2012.
3. OBECNÉ METODY
3.1. Použitelné metody
Provozovatel určí údaje za účelem sestavení výkazu základních údajů v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) za použití metod uvedených v této příloze. Pokud tato příloha nepopisuje použitelné metody pro stanovení konkrétního souboru údajů, použije provozovatel vhodnou metodu uvedenou v metodickém plánu pro monitorování podle článku 6, podléhající schválení příslušným orgánem. Metoda se považuje za vhodnou, pokud provozovatel zajistí, že veškerá měření, analýzy, odběry vzorků, kalibrace a ověření za účelem stanovení konkrétního souboru údajů jsou prováděny za použití metod založených na příslušných normách EN. Pokud nejsou tyto normy k dispozici, budou dané metody založeny na příslušných normách ISO nebo vnitrostátních normách. Pokud neexistují žádné příslušné zveřejněné normy, použijí se vhodné návrhy norem, pokyny týkající se nejlepších postupů v odvětví nebo jiné vědecky doložené metodiky, které omezují odchylku odběru vzorků a měření.
3.2. Přístup k přiřazení údajů k dílčím zařízením
1. Pokud nejsou k dispozici údaje pro konkrétní soubory údajů za každé dílčí zařízení, navrhne provozovatel vhodnou metodu pro stanovení požadovaných údajů pro každé jednotlivé dílčí zařízení, s výjimkou případů uvedených v čl. 10 odst. 3 druhém a třetím pododstavci. Za tímto účelem se uplatní některá z následujících zásad podle toho, která z nich dává přesnější výsledky:
v případě, že jsou produkty vyráběny jeden po druhém ve stejné výrobní lince, vstupy, výstupy a příslušné emise se přiřadí sekvenčně na základě doby využití za rok u každého dílčího zařízení:
vstupy, výstupy a příslušné emise se přiřadí na základě hmotnosti či objemu jednotlivých vyráběných produktů nebo odhadů založených na poměru volné reakční entalpie souvisejících chemických reakcí či na základě jiného vhodného distribučního klíče, který lze podepřít důkladnou vědeckou metodikou.
2. Pokud k výsledkům měření přispívá několik měřicích přístrojů různé kvality, použije se k rozdělení údajů na úrovni zařízení týkajících se množství materiálů, paliva, měřitelného tepla nebo elektřiny na jednotlivá dílčí zařízení některá z těchto metod:
určení rozdělení na základě metod pro stanovení, jako je dílčí měření, odhad, korelace používané stejně pro každé dílčí zařízení. Pokud se součet údajů o dílčích zařízeních liší od údajů stanovených samostatně pro celé zařízení, použije se jednotný „slaďující faktor“ pro jednotnou opravu, aby se dosáhlo celkového údaje za zařízení, takto:
RecF = DInst /Σ DSI |
(rovnice 1) |
kde RecF je slaďující faktor, DInst je hodnota údajů stanovených za zařízení jako celek a DSI jsou hodnoty údajů za jednotlivá dílčí zařízení. Údaje za každé dílčí zařízení se pak upraví takto:
DSI,corr = DSI × RecF |
(rovnice 2) |
Pokud nejsou známy údaje jen o jednom dílčím zařízení nebo jsou méně kvalitní než údaje o ostatních dílčích zařízeních, lze známé údaje o dílčích zařízeních odečíst od celkových údajů za celé zařízení. Tato metoda je upřednostňována pouze u dílčích zařízení, jež přispívají jen malými množstvími k přiřazení údajů v rámci daného zařízení.
3.3. Měřicí přístroje nebo postupy, jež nejsou pod kontrolou provozovatele
Provozovatel může využívat systémy měření nebo analytické postupy mimo jeho vlastní kontrolu:
pokud provozovatel nedisponuje vlastním měřicím přístrojem nebo analytickým postupem pro stanovení konkrétního souboru údajů;
pokud stanovení souboru údajů pomocí vlastních měřicích přístrojů nebo analytických postupů provozovatele není technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady;
pokud provozovatel prokáže ke spokojenosti příslušného orgánu, že systém měření nebo analytický postup mimo vlastní kontrolu provozovatele poskytuje spolehlivější výsledky a je méně náchylný ke kontrolním rizikům.
Provozovatel se může za tímto účelem obrátit k jednomu z následujících zdrojů údajů:
množství uvedené na fakturách vydaných obchodním partnerem za předpokladu, že se mezi dvěma nezávislými obchodními partnery uskuteční obchodní transakce;
přímý odečet údajů ze systémů měření;
použití empirických korelací poskytnutých kompetentním a nezávislým subjektem, jako jsou dodavatelé zařízení, poskytovatelé inženýrských služeb nebo akreditované laboratoře.
3.4. Metody nepřímého stanovení
Není-li pro požadovaný soubor údajů k dispozici žádný přístup založený na přímém měření nebo analýze, zejména v případech, kdy čisté měřitelné teplo jde do různých výrobních procesů, navrhne provozovatel použití metody nepřímého stanovení, například:
výpočet založený na známém chemickém nebo fyzikálním procesu, s použitím vhodných uznávaných hodnot pro chemické a fyzikální vlastnosti příslušných látek získaných z literatury, případně příslušných stechiometrických koeficientů a termodynamických vlastností, např. reakčních entalpií;
výpočet založený na konstrukčních údajích daného zařízení, jako je energetická účinnost technických jednotek nebo vypočtená spotřeba energie na jednotku produktu;
korelace založené na empirických zkouškách ke stanovení odhadovaných hodnot pro požadované soubory údajů získaných z nekalibrovaného zařízení nebo založené na údajích zdokumentovaných ve výrobních protokolech. Za tímto účelem provozovatel zajistí, aby tento korelační vztah splňoval podmínky správné technické praxe a aby se používal jen pro stanovení hodnot, pro něž byl zaveden. Provozovatel vyhodnotí platnost těchto korelací alespoň jednou za rok.
4. VÝBĚR METODIK STANOVENÍ A ZDROJŮ ÚDAJŮ ZAJIŠŤUJÍCÍCH CO NEJVYŠŠÍ MOŽNOU PŘESNOST
4.1. Technická proveditelnost
Pokud provozovatel tvrdí, že použití určité metodiky stanovení není technicky proveditelné, posoudí příslušný orgán technickou proveditelnost s ohledem na odůvodnění provozovatele. Odůvodnění je založeno na skutečnosti, zda má provozovatel technické zdroje schopné plnit požadavky navrhovaného systému nebo požadavek, který lze pro účely tohoto nařízení provést v požadované době. Tyto technické zdroje zahrnují dostupnost požadovaných technik a technologií.
4.2. Neúměrně vysoké náklady
Pokud provozovatel tvrdí, že použití určité metodiky stanovení je spojeno s neúměrně vysokými náklady, posoudí příslušný orgán nepřiměřenou povahu nákladů s ohledem na odůvodnění provozovatele.
Příslušný orgán má za to, že náklady jsou neúměrně vysoké, pokud provozovatelův odhad nákladů převyšuje přínos určité metodiky stanovení. Za tímto účelem se přínos vypočítá vynásobením faktoru zlepšení a referenční ceny podle čl. 18 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2066 ( 8 ), přičemž náklady v příslušných případech zahrnují příslušnou dobu amortizace založenou na ekonomické životnosti zařízení.
Faktor zlepšení představuje 1 % posledně stanoveného ročního množství bezplatných povolenek přidělených danému dílčímu zařízení. Odchylně od této výpočetní metody může příslušný orgán provozovatelům povolit stanovení faktoru zlepšení ve výši 1 % souvisejícího ekvivalentu CO2. Související ekvivalent CO2 je jedna z následujících hodnot, v závislosti na parametru, který je považován za zlepšení metodiky:
v případě paliva nebo materiálu obsahujícího uhlík, včetně odpadních plynů, emise, k nimž by došlo, kdyby uhlík obsažený v ročním množství daného paliva nebo materiálu byl přeměněn na CO2;
v případě emisí monitorovaných za použití metodiky založené na měření roční emise z příslušného zdroje emisí;
v případě měřitelného tepla příslušné roční množství měřitelného tepla vynásobené referenční úrovní tepla;
v případě neměřitelného tepla příslušné roční množství neměřitelného tepla vynásobené referenční úrovní paliva;
v případě elektřiny příslušné roční množství elektřiny vynásobené koeficientem stanoveným v čl. 22 odst. 3;
v případě množství produktu, na nějž se vztahuje referenční úroveň produktu, počet povolenek na emise, jenž byl tomuto dílčímu zařízení bezplatně přidělen v předchozím roce, stanovený v souladu s čl. 16 odst. 2 pro první rok příslušného období přidělení. Pokud nebyla dosud stanovena příslušná referenční úroveň v souladu s čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87/ES, použije se příslušná referenční úroveň stanovená v příloze I tohoto nařízení.
U měření souvisejícího se zlepšením metodiky zařízení v oblasti monitorování se nemá za to, že je spojeno s neúměrně vysokými náklady, až do souhrnné výše 2 000 EUR za rok. U zařízení s nízkými emisemi v souladu s článkem 47 nařízení (EU) č. 601/2012 tato minimální hodnota činí 500 EUR za rok.
4.3. Proces
K určení co nejpřesnějších dostupných zdrojů údajů vybere provozovatel nejpřesnější zdroje údajů, jež jsou technicky proveditelné a nejsou spojeny s neúměrně vysokými náklady a které zajišťují jasný tok údajů s nejnižším inherentním rizikem a kontrolním rizikem (dále jen „primární zdroje údajů“). Tyto primární zdroje údajů použije provozovatel k sestavení výkazu základních údajů.
V míře proveditelné bez neúměrně vysokých nákladů provozovatel za účelem kontrolního systému v souladu s článkem 11 usiluje o to, aby určil a použil další zdroje údajů nebo metody pro stanovení údajů, jež umožní potvrzení primárních zdrojů údajů (dále jen „potvrzující zdroje údajů“). Vybrané potvrzující zdroje údajů, pokud existují, se zdokumentují v písemných postupech uvedených v čl. 11 odst. 2 a v metodickém plánu pro monitorování.
Pro výběr primárních zdrojů údajů provozovatel porovná všechny dostupné zdroje údajů pro tentýž soubor údajů s použitím obecných zdrojů údajů uvedených v oddílech 4.4 až 4.6 a použije nejlépe hodnocené zdroje údajů, jež jsou považovány za nejpřesnější zdroje údajů. Jiné zdroje údajů lze použít, pouze pokud platí odchylky v souladu s čl. 7 odst. 2. V takovém případě se použije další nejlépe hodnocený zdroj údajů, pokud není technicky neproveditelný, nebyl by spojen s neúměrně vysokými náklady nebo pokud jiný zdroj údajů nemá stejnou nebo nižší úroveň související nejistoty. V případě potřeby lze zvážit další zdroje údajů.
Pro výběr potvrzujících zdrojů údajů provozovatel porovná všechny dostupné zdroje údajů pro tentýž soubor údajů s použitím obecných zdrojů údajů uvedených v oddílech 4.4 až 4.6 a použije jiný dostupný zdroj údajů než nejpřesnější dostupný zdroj údajů.
Pro výběr zdrojů údajů s cílem stanovit všechny údaje nezbytné v souladu s přílohou IV provozovatel postupuje u následujících hlavních druhů údajů takto:
pro stanovení množství produktů, paliva a jiných materiálů provozovatel zohlední obecné zdroje údajů a jejich hierarchii stanovenou v oddíle 4.4 této přílohy;
pro stanovení množství energetických toků (měřitelného nebo neměřitelného tepla, elektřiny) provozovatel zohlední obecné zdroje údajů a jejich hierarchii stanovenou v oddíle 4.5 této přílohy;
pro stanovení vlastností produktů, paliva a jiných materiálů provozovatel zohlední obecné zdroje údajů a jejich hierarchii stanovenou v oddíle 4.6 této přílohy.
Za účelem vylepšení metodického plánu pro monitorování provozovatel pravidelně a alespoň jednou za rok zkontroluje, zda nejsou k dispozici nové zdroje údajů. V případě, že takové nové zdroje údajů jsou považovány za přesnější v souladu s pořadím popsaným v oddílech 4.4 až 4.6, použijí se a metodický plán pro monitorování se změní v souladu s článkem 9.
4.4. Výběr zdrojů údajů pro vyčíslení materiálů a paliv
Při výběru nejpřesnějších dostupných zdrojů údajů pro vyčíslení množství (vyjádřeného v tunách nebo Nm3) materiálů, paliv, odpadních plynů nebo produktů vstupujících do nebo vystupujících ze zařízení nebo dílčích zařízení se použijí tyto obecné zdroje údajů:
metody v souladu s plánem pro monitorování schváleným podle nařízení (EU) č. 601/2012;
odečty měřicích přístrojů pod kontrolou provozovatele pro přímé stanovení souborů údajů, jež nespadají pod písmeno b);
odečty měřicích přístrojů, jež nejsou pod kontrolou provozovatele, pro stanovení souborů údajů, jež nespadají pod písmeno b);
odečty měřicích přístrojů pro nepřímé stanovení souboru údajů, za předpokladu, že se stanoví příslušná korelace mezi měřením a dotčeným souborem údajů v souladu s oddílem 3.4;
případně jiné metody, zejména pro historické údaje nebo pokud provozovatel nemůže určit jako dostupné jiné zdroje údajů.
Pro výběr zdrojů údajů pro účely čl. 7 odst. 1 se pouze zdroje údajů uvedené v prvním odstavci písm. a) a b) považují za představující nejpřesnější zdroje údajů, a zdroj údajů uvedený v písmeni a) uvedeného odstavce se použije, pokud se vztahuje na příslušný soubor údajů. Zdroje údajů uvedené v prvním odstavci písm. c) až f) se považují za méně přesné, a to v sestupném hierarchickém pořadí od písmene c) do písmene f).
4.5. Výběr zdrojů údajů pro vyčíslení energetických toků
Pro výběr nejpřesnějších dostupných zdrojů údajů pro vyčíslení množství měřitelného tepla nebo elektřiny (vyjádřeného v TJ nebo GWh) vstupujících do nebo vystupujících ze zařízení nebo kteréhokoli dílčího zařízení se použijí tyto obecné zdroje údajů:
odečty měřicích přístrojů podléhajících vnitrostátní metrologické kontrole nebo měřicích přístrojů splňujících požadavky směrnice 2014/31/EU nebo směrnice 2014/32/EU pro přímé stanovení souboru údajů;
odečty měřicích přístrojů pod kontrolou provozovatele pro přímé stanovení souborů údajů, jež nespadají pod písmeno a);
odečty měřicích přístrojů, jež nejsou pod kontrolou provozovatele, pro přímé stanovení souborů údajů, jež nespadají pod písmeno a);
odečty měřicích přístrojů pro nepřímé stanovení souboru údajů, za předpokladu, že se stanoví příslušná korelace mezi měřením a dotčeným souborem údajů v souladu s oddílem 3.4 této přílohy;
výpočet náhradní hodnoty pro stanovení čistého množství měřitelného tepla v souladu s metodou č. 3 uvedenou v oddíle 7.2;
případně jiné metody, zejména pro historické údaje nebo pokud provozovatel nemůže určit jako dostupné jiné zdroje údajů.
Pro výběr zdrojů údajů pro účely čl. 7 odst. 1 se pouze zdroje údajů uvedené v prvním odstavci písm. a) považují za představující nejpřesnější zdroje údajů. Zdroje údajů uvedené v prvním odstavci písm. b) až f) se považují za méně přesné, a to v sestupném hierarchickém pořadí od písmene b) do písmene f).
V situacích, kdy nejsou k dispozici informace o některých parametrech (např. teplota a množství vráceného kondenzátu) nezbytných pro stanovení čistých toků měřitelného tepla, použijí se ustanovení oddílu 7. Aby bylo možné dospět k ročnímu čistému množství měřitelného tepla, je třeba v souladu s oddílem 7 stanovit některé parametry. Pro výběr metod uvedených v prvním odstavci písm. b) až f) by při odchýlení od výběru zdrojů údajů představujících nejpřesnější zdroje údajů proto měl být posouzen celkový výsledek týkající se ročního čistého množství tepla za účelem zjednodušeného posouzení nejistoty v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. c).
4.6. Výběr zdrojů údajů pro stanovení vlastností materiálů
Při výběru nejpřesnějších dostupných zdrojů údajů pro stanovení vlastností, jako je vlhkost nebo čistota určité látky, obsah uhlíku, výhřevnost, obsah biomasy atd. u produktů, materiálů, paliv nebo odpadních plynů jako vstupů nebo výstupů zařízení nebo dílčího zařízené se použijí tyto obecné zdroje údajů:
metody stanovení výpočtových faktorů v souladu s plánem pro monitorování schváleným podle nařízení (EU) č. 661/2012;
laboratorní analýzy v souladu s oddílem 6.1 této přílohy;
zjednodušené laboratorní analýzy v souladu s oddílem 6.2 této přílohy;
konstantní hodnoty založené na některém z těchto zdrojů údajů:
konstantní hodnoty založené na některém z těchto zdrojů údajů:
Pro výběr zdrojů údajů pro účely čl. 7 odst. 1 se pouze zdroje údajů uvedené v prvním odstavci pod písm. a) a b) považují za představující nejpřesnější zdroje údajů, a zdroj údajů uvedený v uvedeném odstavci pod písm. a) se použije, pokud se vztahuje na příslušný soubor údajů. Zdroje údajů uvedené v prvním odstavci pod písm. c) až e) se považují za méně přesné, a to v sestupném hierarchickém pořadí od písm. c) do písm. e).
5. METODY PRO STANOVENÍ ROČNÍCH MNOŽSTVÍ MATERIÁLŮ A PALIV
Pokud musí provozovatel stanovit roční množství paliv nebo materiálů, včetně produktů týkajících se dílčích zařízení pro referenční úroveň produktu, stanoví provozovatel taková množství na úrovni zařízení nebo podle potřeby pro každé příslušné dílčí zařízení některým z následujících způsobů:
na základě kontinuálního měření procesu, pokud se materiál spotřebovává nebo vyrábí;
na základě shromažďování údajů z měření samostatně vydaného nebo vyrobeného množství s přihlédnutím k příslušné změně zásob.
Pro účely prvního odstavce písm. b) se množství paliva nebo materiálu spotřebovaného v zařízení nebo dílčím zařízení v kalendářním roce vypočítá jako množství paliva nebo materiálu dovezeného v daném kalendářním roce, od něhož se odečte množství paliva nebo materiálu vyvezeného, přičte se množství paliva či materiálu na skladě na začátku kalendářního roku a odečte se množství paliva či materiálu na skladě na konci kalendářního roku.
Pro účely prvního odstavce písm. b) se množství produktu nebo jiného materiálu vyvezeného v kalendářním roce vypočítá jako množství produktu nebo materiálu vyvezeného ve vykazovaném období, od něhož se odečte množství dovezené nebo recyklované do procesu, odečte se množství produktu nebo materiálu na skladě na začátku kalendářního roku a přičte se množství produktu nebo materiálu na skladě na konci kalendářního roku.
Pokud by stanovení množství na skladě přímým měřením nebylo technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, může provozovatel provést odhad těchto množství na základě jedné z následujících možností:
údaje z předchozích let korelované s příslušnými úrovněmi činnosti za vykazované období;
dokumentované postupy a příslušné údaje uvedené v auditovaných finančních výkazech za vykazované období.
Pokud by stanovení množství produktů, materiálů nebo paliv za celý kalendářní rok nebylo technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, může provozovatel zvolit další nejvhodnější den pro oddělení vykazovaného roku od roku následujícího a provést odpovídající sladění s požadovaným kalendářním rokem. Odchylky, které se vztahují na jeden nebo více produktů, materiálů nebo paliv se řádně zaznamenají, tvoří základ hodnoty reprezentativní pro daný kalendářní rok a důsledně se zváží vzhledem k následujícímu roku.
6. POŽADAVKY NA LABORATORNÍ ANALÝZY A SOUVISEJÍCÍ ODBĚRY VZORKŮ
6.1. Požadavky na laboratorní analýzy
Pokud provozovatel musí provést laboratorní analýzy pro stanovení vlastností (včetně vlhkosti, čistoty, koncentrace, obsahu uhlíku, podílu biomasy, výhřevnosti, hustoty) produktů, materiálů, paliv nebo odpadních plynů nebo pro stanovení korelací mezi parametry za účelem nepřímého stanovení požadovaných údajů, provedou se analýzy v souladu s články 32 až 35 nařízení (EU) č. 601/2012 podle schváleného plánu odběru vzorků, aby se zajistilo, že vzorky jsou reprezentativní pro šarži, k níž se vztahují. Pokud příloha VII nařízení (EU) č. 601/2012 nestanoví příslušnou minimální četnost analýz pro konkrétní produkt, materiál nebo palivo, navrhne provozovatel vhodnou četnost analýz ke schválení příslušným orgánem na základě údajů o různorodosti produktu, materiálu nebo paliva.
6.2. Zjednodušené požadavky na určité laboratorní analýzy
Pokud provozovatel doloží ke spokojenosti příslušného orgánu, že analýzy v souladu s oddílem 6.1 nejsou technicky proveditelné nebo by byly spojeny s neúměrně vysokými náklady, provede provozovatel požadované analýzy na základě nejlepších postupů v odvětví nebo použije uznávané náhradní hodnoty ve spojení s empirickou korelací se snadněji dostupným parametrem stanovenou alespoň jednou za rok v souladu s oddílem 6.1.
7. PRAVIDLA PRO STANOVENÍ ČISTÉHO MĚŘITELNÉHO TEPLA
7.1. Zásady
Všechna specifikovaná množství měřitelného tepla se vždy vztahují k čistému množství měřitelného tepla stanoveného jako tepelný obsah (entalpie) toku tepla přenášeného do procesu spotřebovávajícího teplo nebo k externímu uživateli, od něhož se odečte tepelný obsah zpětného toku.
Procesy spotřebovávající teplo nezbytné pro fungování výroby a distribuce tepla, jako jsou odvzdušňovače, úprava přídavné vody a pravidelné vypouštění se zohlední v účinnosti tepelného systému, a proto se nepovažují za procesy spotřebovávající teplo způsobilé pro přidělení povolenek.
Je-li stejné tepelné médium používáno v několika po sobě následujících procesech a spotřeba tepla začíná na různých úrovních teploty, stanoví se množství tepla spotřebovávaného v každém procesu spotřebovávajícím teplo zvlášť, pokud tyto procesy nespadají do stejného dílčího zařízení. S opětovným ohřevem prostředku pro přenos tepla mezi po sobě následujícími procesy spotřebovávajícími teplo by se mělo nakládat jako s dodatečnou výrobou tepla.
Pokud se teplo používá k zajištění chlazení prostřednictvím procesu absorpčního chlazení, považuje se tento proces chlazení za proces spotřebovávající teplo.
7.2. Metodiky pro stanovení čistého množství měřitelného tepla
Za účelem výběru zdrojů údajů pro vyčíslení energetických toků v souladu s oddílem 4.5 se zváží následující metodiky pro stanovení čistého množství měřitelného tepla:
Metoda č. 1: Použití měření
Při této metodě provozovatel měří všechny příslušné parametry, zejména teplotu, tlak, stav přenášeného i vraceného tepelného média. Stav média v případě páry se vztahuje na její nasycení nebo stupeň přehřátí. Provozovatel dále měří (objemový) průtok prostředku pro přenos tepla. Na základě naměřených hodnot provozovatel stanoví entalpii a měrný objem prostředku pro přenos tepla s použitím vhodných parních tabulek nebo inženýrského softwaru.
Hmotnostní průtok média se vypočítá jako
|
(rovnice 3) |
Je-li ṁ hmotnostní průtok v kg/s, V je objemový průtok v m3/s a υ je měrný objem v m3/kg.
Jelikož se má za to, že hmotnostní průtok přenášeného a vraceného média je stejný, vypočítá se průtok tepla pomocí rozdílu entalpie přenášeného toku a zpětného toku takto:
|
(rovnice 4) |
kde Q je průtok tepla v kJ/s, hflow je entalpie přenášeného toku v kJ/kg, hreturn je entalpie zpětného toku v kJ/kg a ṁ je hmotnostní průtok v kg/s.
V případě, že je jako prostředek pro přenos tepla použita pára nebo teplá voda a kondenzát se nevrací, nebo pokud není možné provést odhad entalpie vráceného kondenzátu, stanoví provozovatel hodnotu hreturn na základě teploty 90 °C.
Je-li známo, že hmotnostní průtoky nejsou stejné, použije se tento postup:
Pro stanovení ročního čistého toku tepla z výše uvedených údajů provozovatel – podle měřicího zařízení a zpracování údajů, jež má k dispozici – použije jeden z těchto způsobů:
Metoda č. 2: Použití dokumentace
Provozovatel stanoví čistá množství měřitelného tepla na základě dokumentů v souladu s oddílem 4.6 této přílohy, za předpokladu, že množství tepla uvedená v takových dokumentech jsou založena na měření nebo na metodách rozumného odhadu v souladu s oddílem 3.4 této přílohy.
Metoda č. 3: Výpočet náhradní hodnoty na základě naměřené účinnosti
Provozovatel stanoví množství čistého měřitelného tepla na základě palivových vstupů a naměřené účinnosti souvisejících s výrobou tepla:
Q = ηH · EIN |
(rovnice 5) |
EIN = Σ ADi · NCVi |
(rovnice 6) |
kde Q je množství tepla vyjádřené v TJ, ηΗ je naměřená účinnost výroby tepla, EIN je energetický vstup z paliv, ADi jsou roční údaje o činnostech (tj. spotřebovaná množství paliv i a NCVi je výhřevnost paliv i.
Hodnotu ηΗ buď změří provozovatel za přiměřeně dlouhou dobu, jež dostatečně zohledňuje různé zátěžové stavy zařízení, nebo se převezme z dokumentace výrobce. V této souvislosti je třeba zohlednit konkrétní část křivky zatížení s použitím ročního faktoru zatížení:
LF = EIN /EMax |
(rovnice 7) |
kde LF je faktor zatížení, EIN je energetický vstup stanovený pomocí rovnice 6 za kalendářní rok a EMax je maximální palivový vstup, pokud jednotka vyrábějící teplo běžela při 100 % jmenovité zátěži po celý kalendářní rok.
Účinnost by měla být stanovena na základě situace, v níž je vrácen všechen kondenzát. Pro vrácený kondenzát je třeba předpokládat teplotu 90 °C.
Metoda č. 4: Vypočítání náhradní hodnoty na základě referenční účinnosti
Tato metoda je stejná jako metoda č. 3, avšak v rovnici 5 používá referenční účinnost 70 % (ηRef,H = 0,7).
7.3. Rozlišení mezi dálkovým vytápěním, teplem, na něž se vztahuje systém EU ETS, a teplem, na něž se nevztahuje systém EU ETS
Pokud zařízení dováží měřitelné teplo, stanoví provozovatel zvlášť množství tepla přicházejícího ze zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS, a tepla dovezeného ze subjektů, na něž se systém EU ETS nevztahuje. Pokud zařízení spotřebovává měřitelné teplo vyvezené z dílčího zařízení pro referenční úroveň produktu kyselina dusičná, stanoví provozovatel toto množství spotřebovaného tepla odděleně od jiného měřitelného tepla.
Pokud zařízení vyváží měřitelné teplo, stanoví provozovatel zvlášť množství tepla vyvezeného do zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS, a tepla vyvezeného do subjektů, na něž se systém EU ETS nevztahuje. Provozovatel dále stanoví zvlášť množství tepla používaného k dálkovému vytápění.
8. PRAVIDLA PRO PŘIŘAZENÍ PALIV A EMISÍ Z KOMBINOVANÉ VÝROBY TEPLA A ELEKTŘINY (KVET) ZA ÚČELEM AKTUALIZACE REFERENČNÍCH HODNOT
Tento oddíl se vztahuje na situace, kdy provozovatel musí za účelem aktualizace referenčních hodnot přiřadit k dílčím zařízením vstupy, výstupy a emise kogeneračních jednotek.
Pro účely tohoto oddílu se pojem „kogenerace“ používá tak, jak je definován v čl. 2 bodě 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ( 11 ).
Emise kogenerační jednotky se stanoví jako
EmCHP = Σ ADi · NCVi · EFi + EmFGC |
(rovnice 8) |
kde EmCHP jsou roční emise kogenerační jednotky vyjádřené v t CO2, ADi jsou roční údaje o činnosti (tj. spotřebovaná množství) paliv i používaných pro jednotku KVET vyjádřené v tunách nebo Nm3, NCVi je výhřevnost paliv i vyjádřená v TJ/t nebo TJ/Nm3 a EFi jsou emisní faktory paliv i vyjádřené v t CO2/TJ. EmFGC jsou emise z procesů čištění spalin vyjádřené v t CO2.
Energetický vstup do jednotky KVET se vypočítá podle rovnice 6. Příslušná roční průměrná účinnost výroby tepla a výroby elektřiny (nebo případně mechanické energie) se vypočítá takto:
ηheat = Qnet /EIN |
(rovnice 9) |
ηel = Eel /EIN |
(rovnice 10) |
kde ηheat (bezrozměrné) je roční průměrná účinnost výroby tepla, Qnet je roční čisté množství tepla vyrobeného kogenerační jednotkou, vyjádřené v TJ, stanovené v souladu s oddílem 7.2, EIN je energetický vstup stanovený pomocí rovnice 6, vyjádřený v TJ, ηel (bezrozměrné) je roční průměrná účinnost výroby elektřiny a Eel je čistá roční výroba elektřiny kogenerační jednotkou vyjádřená v TJ.
Pokud provozovatel doloží ke spokojenosti příslušného orgánu, že stanovení účinností ηheat a ηel není technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, použijí se hodnoty založené na technické dokumentaci (nominální hodnoty) zařízení. Pokud žádné takové hodnoty nejsou k dispozici, měly by se použít konzervativní standardní hodnoty pro ηheat = 0,55 a ηel = 0,25.
Faktory přiřazení pro teplo a elektřinu z jednotky KVET se vypočítají jako
|
(rovnice 11) |
|
(rovnice 12) |
kde FCHP,Heat je faktor přiřazení pro teplo a FCHP,El je faktor přiřazení pro elektřinu (nebo případně mechanickou energii), oba vyjádřené bez rozměru, ηref,heat je referenční účinnost výroby tepla v samostatném ohřívači vody a ηref,el je referenční účinnost výroby elektřiny bez kogenerace. Pro referenční účinnosti provozovatel použije příslušné hodnoty pro dané palivo z nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402 ( 12 ), aniž se uplatní korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty uvedené v příloze IV uvedeného nařízení.
Pro přiřazení energetického vstupu nebo emisí kogenerační jednotky k výrobě tepla a výrobě elektřiny (nebo případně mechanické energie) provozovatel vynásobí celkový energetický vstup nebo emise příslušným faktorem přiřazení pro teplo či elektřinu.
Konkrétní emisní faktor měřitelného tepla souvisejícího s KVET, který má být použit pro přiřazení emisí souvisejících s výrobou tepla k dílčím zařízením v souladu s oddílem 10.1.2 se vypočítá jako
EFCHP,Heat = EmCHP · FCHP,Heat /Qnet |
(rovnice 13) |
kde EFCHP, heat je emisní faktor pro výrobu měřitelného tepla v kogenerační jednotce vyjádřený v t CO2/TJ.
9. POSTUP PRO SLEDOVÁNÍ KÓDŮ PRODCOM A KÓDŮ KN PRODUKTŮ A ZBOŽÍ
Za účelem správného přiřazení údajů k dílčím zařízením provozovatel vede seznam všech produktů a zboží vyrobených v daném zařízení a jejich příslušné kódy PRODCOM, založené na NACE rev. 2, a kódy KN. Na základě tohoto seznamu provozovatel
Za tímto účelem provozovatel zavede, dokumentuje, provádí a udržuje postup pro pravidelnou kontrolu, zda produkty a zboží vyrobené v daném zařízení odpovídají kódům PRODCOM a kódům KN použitým při stanovení metodického plánu pro monitorování. Tento postup dále musí obsahovat ustanovení umožňující určit, zda zařízení poprvé vyrábí nový produkt, a zajistit, aby provozovatel pro tento nový produkt určil příslušný kód PRODCOM, doplnil ho na seznam produktů a přiřadil související vstupy, výstupy a emise k příslušnému dílčímu zařízení.
10. PRAVIDLA PRO STANOVENÍ EMISÍ NA ÚROVNI DÍLČÍCH ZAŘÍZENÍ ZA ÚČELEM AKTUALIZACE REFERENČNÍCH HODNOT
10.1. Emise na úrovni dílčího zařízení
Pro účely článku 10 provozovatel přiřadí celkové emise zařízení k dílčím zařízením, přičemž podle potřeby uplatní ustanovení oddílů 3.2 a 10.1.1 až 10.1.5 této přílohy.
10.1.1. Přímé přiřazení zdrojových toků nebo zdrojů emisí
1. Emise ze zdrojových toků nebo zdrojů emisí, jež slouží pouze jednomu dílčímu zařízení, se přiřadí v plném rozsahu k tomuto zařízení. Použije-li provozovatel hmotnostní bilanci, odečtou se odcházející zdrojové toky v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. 601/2012. Aby se zamezilo dvojímu započtení, zdrojové toky, jež jsou přeměněny na odpadní plyny, s výjimkou odpadních plynů vyprodukovaných a plně spotřebovaných v rámci téhož dílčího zařízení pro referenční úroveň produktu, se s použitím tohoto přístupu nepřiřadí.
2. Pouze v případě, kdy zdrojové toky nebo zdroje emisí slouží více než jednomu dílčímu zařízení, uplatní se následující přístupy k přiřazení emisí:
10.1.2. Emise, které lze přiřadit měřitelnému teplu
Pokud dílčí zařízení spotřebuje měřitelné teplo vyrobené v rámci zařízení, provozovatel podle potřeby stanoví emise související s výrobou tepla pomocí jedné z těchto metod:
u měřitelného tepla vyrobeného spalováním paliv v rámci daného zařízení, s výjimkou tepla vyrobeného prostřednictvím kogenerace, provozovatel stanoví emisní faktor příslušné palivové směsi a vypočítá emise, které lze přiřadit k dílčímu zařízení, jako
EmQ,sub-inst = EFmix · Qconsumed,sub-inst /η |
(rovnice 14) |
kde EmQ,sub-inst jsou emise dílčího zařízení související s výrobou tepla vyjádřené v t CO2, EFmix je emisní faktor příslušné palivové směsi vyjádřené v t CO2/TJ případně včetně emisí z čištění spalin, Qconsumed,sub-inst je množství měřitelného tepla spotřebovaného v dílčím zařízení vyjádřené v TJ a η je účinnost procesu výroby tepla.
EFmix se vypočítá jako
EFmix = (Σ ADi · NCVi · EFi + EmFGC )/(Σ ADi · NCVi ) |
(rovnice 15) |
kde ADi jsou roční údaje o činnosti (tj. spotřebované množství) paliv i používaných na výrobu měřitelného tepla vyjádřené v tunách nebo v Nm3, NCVi je výhřevnost paliv i vyjádřená v TJ/t nebo v TJ/Nm3 a EFi jsou emisní faktory paliv i vyjádřené v t CO2/TJ. EmFGC jsou emise z procesů čištění spalin vyjádřené v t CO2.
Je-li odpadní plyn součástí použité palivové směsi, emisní faktor tohoto odpadního plynu se před vypočtením hodnoty EFmix upraví v souladu s oddílem 10.1.5 písm. b) této přílohy.
U měřitelného tepla vyrobeného v kogeneračních jednotkách, kde jsou paliva spalována v rámci daného zařízení, provozovatel stanoví emisní faktor příslušné palivové směsi a vypočítá emise, které lze přiřadit k dílčímu zařízení, jako
EmQ,CHP,sub-inst = EFCHP,Heat · Qcons,CHP,sub-inst |
(rovnice 16) |
kde EmQ,CHP,sub-inst jsou emise související s teplem vyrobeným v jednotce KVET daného dílčího zařízení vyjádřené v t CO2, EFCHP,Heat je emisní faktor tepelné části kogenerační jednotky stanovený v souladu s oddílem, vyjádřený v t CO2/TJ, případně včetně emisí z čištění spalin, a Qcons,CHP,sub-inst je množství měřitelného tepla vyrobené prostřednictvím kogenerace v rámci daného zařízení a spotřebované v dílčím zařízení, vyjádřené v TJ.
Je-li odpadní plyn součástí palivové směsi použité v kogenerační jednotce, emisní faktor tohoto odpadního plynu se před vypočtením hodnoty EFCHP,Heat upraví v souladu s oddílem 10.1.5 písm. b).
Pokud je měřitelné teplo zpětně získáno z procesů spojených s dílčím zařízením pro referenční úroveň produktu, dílčím zařízením pro referenční úroveň paliva nebo dílčím zařízením pro emise z procesů, vykáže provozovatel ve výkazu základních údajů v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) tato množství tepla jako přenesená mezi příslušnými dílčími zařízeními.
Pokud je měřitelné teplo dovezeno z jiných zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS, nebo ze zařízení nebo subjektů, na něž se systém EU ETS nevztahuje, vykáže se emisní faktor související s výrobou tohoto tepla, je-li k dispozici.
Provozovatel přiřadí nulové emise měřitelnému teplu vyrobenému z elektřiny, avšak vykáže příslušná množství měřitelného tepla ve výkazu základních údajů v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a).
10.1.3. Přiřazení emisí souvisejících s tepelnými ztrátami
Vykazují-li se ztráty měřitelného tepla odděleně od množství použitých v dílčích zařízeních, aby se vyhovělo kritériu v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. c), provozovatel připočte emise v poměru k poměrnému množství tepelných ztrát k emisím všech dílčích zařízení, v nichž se měřitelné teplo vyrobené v daném zařízení používá, s použitím emisních faktorů stanovených v souladu s oddílem 10.1.2 této přílohy.
10.1.4. Přiřazení emisí souvisejících s neměřitelným teplem
Aby bylo možné přiřadit emise související s používáním neměřitelného tepla, které není zahrnuto v dílčím zařízení pro referenční úroveň produktu, provozovatel přiřadí příslušné zdrojové toky nebo zdroje emisí k dílčím zařízením v souladu s oddílem 10.1.1 s použitím příslušných emisních faktorů. Provozovatel přiřadí k použitím neměřitelného tepla pouze paliva a zdrojové toky související s emisemi z procesů čištění spalin.
Je-li odpadní plyn součástí použité palivové směsi, emisní faktor tohoto odpadního plynu se před přiřazením jeho emisí k použití neměřitelného tepla upraví v souladu s oddílem 10.1.5 písm. b).
10.1.5. Přiřazení emisí k produkci a použití odpadních plynů
Emise z odpadních plynů se rozdělí do dvou částí, s výjimkou případů, kdy jsou používány v tomtéž dílčím zařízení pro referenční úroveň produktu, v němž byly vyprodukovány, takto:
Množství emisí připsaných produkci odpadních plynů se přiřadí pod dílčí zařízení pro referenční úroveň produktu, kde byl odpadní plyn vyprodukován.
Toto množství se vypočítá takto:
EmWG = VWG · NCVWG · (EFWG – EFNG · Corrn ) |
(rovnice 17) |
kde EmWG je množství emisí připsaných produkci odpadního plynu, VWG je objem vyprodukovaného odpadního plynu vyjádřený v Nm3 nebo v t, NCVWG je výhřevnost odpadního plynu vyjádřená v TJ/Nm3 nebo v TJ/t, EFWG je emisní faktor odpadního playu vyjádřený v t CO2/TJ, EFNG je emisní faktor zemního plynu (56,1 t CO2/TJ) a Corrη je faktor, který vyjadřuje rozdíl v účinnosti mezi použitím odpadního plynu a použitím referenčního paliva zemní plyn. Standardní hodnota tohoto faktoru je rovna 0,667.
množství emisí připsaných spotřebě odpadního plynu se přiřadí k dílčímu zařízení pro referenční úroveň produktu, dílčímu zařízení pro referenční úroveň tepla, dílčímu zařízení pro dálkové vytápění nebo dílčímu zařízení pro referenční úroveň paliva, ve kterém byl spotřebován. Toto množství se stanoví vynásobením množství a výhřevnosti odpadního plynu hodnotou předběžné referenční úrovně tepla, nebo v příslušných případech referenční úrovně paliva, stanovenou na základě příslušné roční míry snížení od roku 2007/2008 do dvou let uvedených jako základ pro referenční hodnoty v čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87/ES.
10.1.6. Přiřazení emisí pro výrobu chemických látek vysoké hodnoty pro referenční úroveň produktu provoz ethylenové jednotky
V souladu s pravidly pro přidělování podle článku 19 se od přiřazených emisí odečte historická výroba vodíku z doplňkové frakce, vyjádřená v tunách vodíku, která se vynásobí 1,78 tuny oxidu uhličitého na tunu vodíku, historická výroba ethylenu z doplňkové frakce, vyjádřená v tunách ethylenu, která se vynásobí 0,24 tuny oxidu uhličitého na tunu ethylenu, a historická produkce dalších chemických látek vysoké hodnoty jiných než vodík a ethylen z doplňkové frakce, vyjádřená v tunách HVC, která se vynásobí 0,16 tuny oxidu uhličitého na tunu HVC.
10.1.7. Přiřazení emisí vodíku pro referenční úroveň produktu vinylchlorid
V souladu s pravidly pro přidělování podle článku 20 se k přiřazeným emisím přičte množství spáleného vodíku vyjádřené v terajoulech vynásobené hodnotou předběžné referenční úrovně tepla stanovené na základě příslušných dvou let uvedených jako základ pro referenční hodnoty v čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87/ES.
10.1.8. Přiřazení emisí pro referenční úroveň produktu vodík
Pokud je oxid uhelnatý (CO) obsažen v plynu konečného produktu, stechiometrický ekvivalent množství CO v plynném produktu se považuje za převedený na CO2 a přičte se k přiřazeným emisím. Za předpokladu reakce oxidu uhelnatého a vodní páry se od přiřazených emisí odečte ekvivalent znovu využitelného tepla pro exotermickou reakci 1,47 GJ/t CO násobený hodnotou předběžné referenční úrovně tepla, stanovenou na základě roční míry snížení od roku 2007/2008 do příslušných dvou let uvedených jako základ pro referenční hodnoty v čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87/ES, a za předpokladu účinnosti 99,5 %. V souladu s tím se při výpočtu intenzity skleníkových plynů dílčího zařízení ke jmenovateli přičte stechiometrický ekvivalent vodíku, který by byl vyroben ze stejného množství CO prostřednictvím reakce oxidu uhelnatého a vodní páry.
10.2. Emise přiřazené k dílčím zařízením
Provozovatel stanoví emise přiřazené ke každému dílčímu zařízení jako součet:
emisí souvisejících se zdrojovými toky relevantními pro dané dílčí zařízení, stanovenými v souladu s oddílem 10.1.1, pokud je to relevantní;
emisí, které lze přiřadit měřitelnému teplu spotřebovanému v dílčím zařízení, stanovenému v souladu s oddíly 10.1.2 a 10.1.3, pokud je to relevantní;
emisí, které lze přiřadit neměřitelnému teplu spotřebovanému v dílčím zařízení, stanovenému v souladu s oddílem 10.1.4, pokud je to relevantní;
emisí, které lze přiřadit výrobě nebo použití odpadních plynů v dílčím zařízení, stanoveným v souladu s oddílem 10.1.5, pokud je to relevantní;
emisí, které lze v příslušných případech přiřadit zvláštním referenčním hodnotám stanoveným v souladu s oddíly 10.1.6, 10.1.7 a 10.1.8.
Při tomto výpočtu provozovatel zajistí, aby nedošlo k opomenutí nebo dvojímu započtení zdrojových toků.
Provozovatel rovněž stanoví rozdíl mezi celkovými emisemi zařízení a součtem emisí přiřazených ke všem příslušným dílčím zařízením v daném zařízení. Provozovatel případně určí všechny procesy přispívající k tomuto rozdílu a podpoří věrohodnost přiřazení odhadem emisí spojenými s těmito procesy, zejména se zdrojovými toky používanými pro výrobu elektřiny a pro spalování jiné než bezpečnostní spalování.
PŘÍLOHA VIII
Určení způsobilých členských států podle čl. 22b odst. 3
Zařízení v některých členských státech mohou využívat dodatečné bezplatné povolenky na dálkové vytápění podle čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES.
1. Metodika
Aby byly členské státy způsobilé pro přidělování dodatečných bezplatných povolenek podle čl. 22b odst. 3, musí být podle čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES pro průměr v období let 2014 až 2018 splněna tato podmínka:
2. Způsobilé členské státy
Podle metodiky popsané v bodě 1 mohou dodatečných bezplatných povolenek podle čl. 22b odst. 3 využít zařízení nacházející se v těchto členských státech:
Bulharsko;
Česko;
Lotyšsko;
Polsko.
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/956/oj).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2012/27/2023-05-04).
( 4 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 94, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2018/2067/2021-01-01).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
( 6 ) Nařízení Rady (EHS) č. 3924/91 ze dne 19. prosince 1991 o zavedení statistického zjišťování průmyslové výroby ve Společenství (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 1).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
( 8 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1).
( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107).
( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149).
( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
( 12 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402 ze dne 12. října 2015, kterým se přezkoumávají harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí Komise 2011/877/EU (Úř. věst. L 333, 19.12.2015, s. 54).