02018D0813 — CS — 08.06.2018 — 000.001

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

Opraveno:

▼B

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/813

ze dne 14. května 2018

o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví zemědělství podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)

(Text s významem pro EHP)

Článek 1

Odvětvový referenční dokument o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví zemědělství pro účely nařízení (ES) č. 1221/2009 je uveden v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 5. října 2018.

PŘÍLOHA

1.    ÚVOD

Tento odvětvový referenční dokument vychází z podrobné vědecké a politické zprávy ( 1 ) (dále jen „zpráva o osvědčených postupech“) vypracované Společným výzkumným střediskem (Joint Research Centre, JRC) Evropské komise.

Relevantní právní rámec

Systém Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) byl zaveden v roce 1993 pro dobrovolnou účast organizací nařízením Rady (EHS) č. 1836/93 ( 2 ). Systém EMAS následně prošel dvěma významnými revizemi, jež byly předmětem:

Důležitým novým prvkem poslední revize, která vstoupila v platnost dne 11. ledna 2010, je článek 46 o vytváření odvětvových referenčních dokumentů. Tyto odvětvové referenční dokumenty musí zahrnovat osvědčené postupy pro environmentální řízení, indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí pro konkrétní odvětví a případně srovnávací kritéria a ratingové systémy hodnotící dosahovanou úroveň vlivu na životní prostředí.

Jak chápat a používat tento dokument

Systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) je systémem pro dobrovolnou účast organizací, které se zavázaly k soustavnému zlepšování vlivu své činnosti na životní prostředí. V tomto rámci tento odvětvový referenční dokument poskytuje odvětvové pokyny pro odvětví zemědělství a upozorňuje na řadu možností zlepšení, jakož i osvědčené postupy.

Dokument vypracovala Evropská komise na základě informací od zúčastněných stran. Technická pracovní skupina, sestávající z odborníků a zúčastněných stran z odvětví a vedená Společným výzkumným střediskem, prodiskutovala a nakonec odsouhlasila osvědčené postupy pro environmentální řízení, indikátory vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí a srovnávací kritéria popsaná v tomto dokumentu; zejména tato konkrétní kritéria byla považována za reprezentativní pro úrovně vlivu na životní prostředí, jichž dosahují organizace s nejlepšími výsledky v odvětví.

Cílem tohoto odvětvového referenčního dokumentu je pomoci a poskytnout podporu všem organizacím, které mají v úmyslu zlepšit vliv své činnosti na životní prostředí, poskytnutím nápadů a inspirace, jakož i praktických a technických doporučení.

Tento odvětvový referenční dokument je za prvé určen organizacím, které jsou již v systému EMAS registrovány; za druhé organizacím, které registraci v systému EMAS do budoucna zvažují; a za třetí všem organizacím, které se chtějí dozvědět více o osvědčených postupech pro environmentální řízení za účelem zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí. Cílem tohoto dokumentu je tedy podpořit všechny organizace v odvětví zemědělství v tom, aby se zaměřovaly na relevantní environmentální aspekty, a to přímé i nepřímé, a hledaly informace o osvědčených postupech pro environmentální řízení, jakož i vhodné indikátory vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí za účelem měření vlivu své činnosti na životní prostředí a srovnávací kritéria.

Jak by měly organizace registrované v systému EMAS zohledňovat odvětvové referenční dokumenty:

Podle nařízení (ES) č. 1221/2009 musí organizace registrované v systému EMAS zohledňovat odvětvové referenční dokumenty na dvou různých úrovních:

Organizace by měly využívat relevantní prvky odvětvového referenčního dokumentu při stanovování a přezkumu svých environmentálních cílů v souladu s relevantními environmentálními aspekty určenými v rámci environmentálního přezkumu a politiky, jakož i při rozhodování o opatřeních, která mají být provedena za účelem zlepšení vlivu činnosti organizace na životní prostředí.

Při výběru souboru indikátorů pro účely podávání zpráv by organizace měly zohlednit indikátory navržené v odpovídajícím odvětvovém referenčním dokumentu a jejich relevanci, pokud jde o významné environmentální aspekty, které organizace určí při environmentálním přezkumu. Indikátory je třeba zohlednit pouze tehdy, jsou-li relevantní pro ty environmentální aspekty, které se při environmentálním přezkumu považují za nejvýznamnější.

Měly by popsat, jak byly relevantní osvědčené postupy pro environmentální řízení a srovnávací kritéria (která naznačují, jaké úrovně vlivu na životní prostředí dosahují organizace s nejlepším vlivem) využity k určení opatření a činností a případně ke stanovení priorit tak, aby organizace (dále) zlepšovaly vliv své činnosti na životní prostředí. Provádění osvědčených postupů pro environmentální řízení ani splnění určených srovnávacích kritérií však není povinné, neboť dobrovolný charakter systému EMAS ponechává posouzení proveditelnosti srovnávacích kritérií a provádění osvědčených postupů, pokud jde o náklady a přínosy, na samotných organizacích.

Podobně jako u indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí by měly organizace posuzovat relevanci a použitelnost osvědčených postupů pro environmentální řízení a srovnávacích kritérií podle významných environmentálních aspektů, které určí při environmentálním přezkumu, jakož i podle technických a finančních aspektů.

Prvky odvětvových referenčních dokumentů (indikátory, osvědčené postupy pro environmentální řízení nebo srovnávací kritéria), které nejsou považovány za relevantní, pokud jde o významné environmentální aspekty, jež organizace určí při environmentálním přezkumu, by se v environmentálním prohlášení neměly uvádět ani popisovat.

Účast v systému EMAS je průběžný proces. Kdykoli má organizace v úmyslu zlepšit vliv své činnosti na životní prostředí (a provede přezkum tohoto vlivu), prostuduje si konkrétní témata odvětvového referenčního dokumentu jako zdroj inspirace pro určení otázek, které je třeba řešit jako další v rámci metody postupných kroků.

Environmentální ověřovatelé EMAS kontrolují, zda a jak byl odvětvový referenční dokument organizace zohledněn při přípravě jejího environmentálního prohlášení (čl. 18 odst. 5 písm. d) nařízení (ES) č. 1221/2009).

Akreditovaní environmentální ověřovatelé budou při provádění auditu potřebovat od organizace důkazy dokládající, jak byly vybrány relevantní prvky odvětvového referenčního dokumentu s ohledem na environmentální přezkumy a jak byly zohledněny. Nekontrolují dodržování popsaných srovnávacích kritérií, ale ověřují důkazy o tom, jak byl odvětvový referenční dokument použit jako příručka k určení indikátorů a vhodných dobrovolných opatření, která může organizace provést pro zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí.

Vzhledem k dobrovolné povaze systému EMAS a odvětvového referenčního dokumentu by organizace neměly být v souvislosti s poskytováním takovýchto důkazů nepřiměřeně zatěžovány. Konkrétně tak ověřovatelé nesmí požadovat odůvodnění u každého z jednotlivých osvědčených postupů, indikátorů vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí a srovnávacích kritérií uvedených v odvětvovém referenčním dokumentu, pokud je organizace s ohledem na environmentální přezkum nepovažuje za relevantní. Mohou však navrhnout dodatečné relevantní prvky, které by měla organizace v budoucnu zohlednit jako další důkaz svého závazku k soustavnému zlepšování.

Struktura odvětvového referenčního dokumentu

Tento dokument sestává ze čtyř kapitol. Kapitola 1 představuje právní rámec EMAS a popisuje, jak tento dokument používat, kapitola 2 vymezuje oblast působnosti tohoto odvětvového referenčního dokumentu. Kapitola 3 stručně popisuje různé osvědčené postupy pro environmentální řízení ( 5 ) a podává informace o jejich použitelnosti. Uvádějí se zde také konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a konkrétní srovnávací kritéria, pokud se je v případě určitých osvědčených postupů pro environmentální řízení podařilo formulovat. Nebylo však možné definovat srovnávací kritéria pro všechny osvědčené postupy pro environmentální řízení, jelikož v některých oblastech buď byly k dispozici omezené údaje, nebo se specifické podmínky (druh hospodářství, podnikatelský model, klima atd.) lišily natolik, že by srovnávací kritérium nebylo smysluplné. Některé indikátory a kritéria jsou relevantní pro více osvědčených postupů pro environmentální řízení, a na příslušných místech se tedy opakují. A konečně v kapitole 4 je uvedena ucelená tabulka s vybranými nejvýznamnějšími indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí, souvisejícími vysvětleními a příslušnými srovnávacími kritérii.

2.    OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento odvětvový referenční dokument se zabývá vlivem činností odvětví zemědělství na životní prostředí. Pro účely tohoto dokumentu se odvětví zemědělství skládá z organizací rozdělených do skupin podle kódu NACE od A1.1 do A1.6 (podle statistické klasifikace ekonomických činností zavedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ( 6 )). Patří sem veškerá živočišná produkce a produkce jednoletých a trvalých plodin.

Tyto organizace jsou cílovou skupinou tohoto dokumentu. Obrázek 2.1 znázorňuje schematický přehled oblasti působnosti tohoto dokumentu a ukazuje interakci cílové skupiny s jinými organizacemi.

Obrázek 2.1

Schematický přehled oblasti působnosti tohoto odvětvového referenčního dokumentu: cílové skupiny dokumentu jsou uvedeny tučným písmem v rámečcích se světle šedým pozadím; jsou znázorněny i jejich nejvýznamnější interakce s jinými odvětvími; odvětví, jimiž se zabývají jiné odvětvové referenční dokumenty, jsou uvedena kurzívou v rámečcích se světle zeleným pozadím.

Kromě své přímé cílové skupiny může být tento odvětvový referenční dokument přínosný rovněž pro jiné účastníky, jako jsou např. poradci v oblasti zemědělství.

Tento odvětvový referenční dokument je uspořádán podle jednotlivých zemědělských činností, jak je uvádí tabulka 2.1.

Tabulka 2.2 představuje nejvýznamnější environmentální aspekty pro zemědělské podniky a rozlišuje při tom mezi zemědělskou produkcí na orné půdě, zahradnickou produkcí a živočišnou produkcí. Pro každou z nich uvádí tabulka související hlavní možné environmentální tlaky a to, jak jsou tyto tlaky řešeny v tomto dokumentu. Uvedené environmentální aspekty byly zvoleny jako obecně nejvýznamnější pro dané odvětví. Environmentální aspekty, které mají konkrétní organizace řídit, by však měly být posuzovány individuálně.

Zemědělství je velmi rozmanité odvětví, které zahrnuje celou řadu produktů a typů zemědělských podniků, jakož i úrovně intenzity, od velkých vysoce mechanizovaných intenzivních zemědělských podniků po velmi malé zemědělské podniky věnující se extenzivnímu zemědělství. Bez ohledu na typ zemědělského podniku a podnikatelský model existuje prostor pro výrazné environmentální zlepšení, ačkoli to se může projevit v různých souborech opatření podporujících různé cíle v závislosti na typu zemědělského podniku a podnikatelském modelu. V souladu s myšlenkou systému EMAS, který je zaměřen na podporu nepřetržitého zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí bez ohledu na výchozí bod, pojednává tento dokument o osvědčených postupech, jejichž cílem je realizace veškerého tohoto různého potenciálu ke zlepšení. Například v kapitole o obhospodařování travnatých ploch a pastvin dokument určuje osvědčený postup pro environmentální řízení (část 3.5.1) týkající se zvýšení efektivnosti produkce trávy a zlepšení příjmu živin hospodářskými zvířaty, jakož i osvědčený postup pro environmentální řízení (část 3.5.2) týkající se sladění intenzity pastvy s potřebami biologické rozmanitosti travního porostu vysoké přírodní hodnoty. První se týká spíše zemědělských podniků s intenzivně řízeným chovem pasoucích se hospodářských zvířat a jeho cílem je zlepšit efektivnost systému; druhý má větší význam pro extenzivně řízené hospodářské podniky, které upřednostňují slučitelnost zemědělské činnosti s přírodním prostředím, jehož jsou součástí. Avšak v mnoha případech se popsané osvědčené postupy vztahují, s patřičným přizpůsobením konkrétnímu případu, na všechny zemědělské podniky. Například v kapitole o přípravě půdy je osvědčený postup pro environmentální řízení (část 3.4.2) týkající se minimalizace přípravy půdy prováděním orby bez obracení půdy nebo specializované setby, což je přínosné bez ohledu na úroveň intenzity zemědělské činnosti.

V každém osvědčeném postupu pro environmentální řízení je v konkrétním textu uvedeno, zda se týká konkrétních typů zemědělských podniků a intenzivního a/nebo extenzivního zemědělství. Tyto informace jsou navíc shrnuty v tabulce 2.3, v níž jsou u dvanácti hlavních typů zemědělských podniků zmapovány různé osvědčené postupy pro environmentální řízení. Nevyhnutelné ale bylo provést zjednodušení a mnoho zemědělských podniků může vykazovat znaky několika typů zemědělských podniků (např. kombinace intenzivních a extenzivních ploch, smíšená živočišná a rostlinná produkce). Tyto pokyny jsou orientační a skutečný význam jednotlivých osvědčených postupů pro environmentální řízení pro konkrétní organizaci by měla organizace posoudit případ od případu sama.

▼C1

▼B

3.    OSVĚDČENÉ POSTUPY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ, ODVĚTVOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SROVNÁVACÍ KRITÉRIA PRO ODVĚTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ

3.1.    Udržitelné zemědělské hospodaření a hospodaření s půdou

Tato část se týká všech zemědělců a poradců v oblasti zemědělství a všech typů zemědělských podniků. Pojednává o plánování a řízení zemědělského podniku na vysoké úrovni, a sice též ve vztahu k širšímu krajinnému kontextu, kde se podnik nachází. Poskytuje rámec pro upřednostnění opatření, která poslouží k dosažení zemědělské činnosti, jež je efektivní z hlediska zdrojů a odpovědná z hlediska životního prostředí. Konkrétní opatření pro řešení různých environmentálních aspektů však nejsou rozebrána zde, nýbrž jsou podrobně prezentována v následujících částech (3.2–3.10).

3.1.1.    Plán strategického řízení zemědělského podniku

Osvědčený postup pro environmentální řízení má zavést plán strategického řízení zemědělského podniku včetně následujících prvků:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení zahrnuje různé prvky, které mohou být obecně použitelné na všechny typy zemědělských podniků, jimiž se zabývá tento odvětvový referenční dokument. Tento osvědčený postup pro environmentální řízení bude však z důvodu dostupnosti více zdrojů a potenciálně lepšího mapování operací prováděných v rámci zemědělských podniků pravděpodobně snadněji použitelný ve velkých podnicích. Kromě toho je spolupráce se sousedními zemědělci a veřejnými agenturami, které ve skutečnosti stanovují priority opatření, která mají být učiněna na úrovni krajiny, důležitým prvkem ovlivňujícím celkový vliv činnosti zemědělského podniku na životní prostředí a je použitelnější na velké podniky.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.1.2.    Srovnávací kritéria zasazená do environmentálního řízení zemědělských podniků

Osvědčený postup pro environmentální řízení má zasadit srovnávací kritéria do provádění systému environmentálního řízení (EMS) zemědělského podniku. Cílem je srovnat vliv činnosti podniku na životní prostředí s nejlepšími dosažitelnými výsledky, aby manažeři a/nebo poradci podniku mohli určit oblasti excelence a oblasti, kde je zapotřebí dalšího zlepšení. To lze provádět systematickým sledováním a vykazováním vlivu činnosti zemědělského podniku na životní prostředí na úrovni procesu. Díky tomu se systém environmentálního řízení může účinněji soustřeďovat na oblasti s nejhoršími výsledky nebo s největším potenciálem ke zlepšení. Hlavní aspekty systému environmentálního řízení vycházející ze srovnávacích kritérií jsou tyto:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na všechny typy zemědělských podniků. Ve velkých zemědělských podnicích, kde je již zavedeno rozsáhlé pravidelné podávání zpráv a které mohou mít k dispozici zdroje k provádění nastíněných opatření (např. k tomu, aby si mohly dovolit nákup potřebného zařízení), je pravděpodobné, že tento osvědčený postup pro environmentální řízení bude snadněji použitelný. Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je však použitelný i na malé zemědělské podniky s výhradou přístupu zemědělců k vhodnému profesnímu rozvoji a poradenství a může nakonec vést k většímu zlepšení vlivu činnosti takových zemědělských podniků na životní prostředí tím, že bude podporováno systematické sledování vlivu a optimalizace.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.1.3.    Přínos k řízení kvality vody na úrovni povodí

Osvědčený postup pro environmentální řízení má provádět zemědělská opatření ohleduplná k povodí, která jsou naplánována na úrovni celého povodí pro účely minimalizace znečištění vody odtokem živin, agrochemických látek, sedimentů a patogenů.

To zahrnuje:

Použitelnost

Zemědělská činnost ohleduplná k povodí je obecně použitelná na všechny typy zemědělských podniků. Je snadněji použitelná v menších povodích, do nichž obvykle spadá méně vlastníků půdy. Praktické provádění tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení bude též záviset na struktuře řízení pro oblast povodí, kde se zemědělský podnik může nacházet.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.1.4.    Řízení biologické rozmanitosti na úrovni krajiny

Osvědčený postup pro environmentální řízení má navrhnout a provádět akční plán pro biologickou rozmanitost, který podporuje přírodní stanoviště a místní biologickou rozmanitost a obsahuje taková opatření, jako jsou:

Použitelnost

Zásady tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení jsou použitelné na všechny typy, velikosti a lokality zemědělských podniků. Tato opatření obvykle upřednostňují extenzivní zemědělské podniky (například bioproducenti), ale opatření přispívající k těmto cílům mohou provádět i intenzivnější podniky. V každém případě specifická opatření, která mají být zahrnuta do akčního plánu, značně závisejí na místních okolnostech, pracovních nákladech, stejně jako podnikatelském modelu a úrovni intenzity zemědělského podniku.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.1.5.    Energetická a vodní účinnost

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je navrhnout a provádět vhodné plány ke sledování a řízení spotřeby energie a vody v zemědělském podniku. Hlavní znaky takových plánů jsou shrnuty níže, odděleně pro energii a vodu.

Energie:

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je provádět plán hospodaření s energií pro celý zemědělský podnik na základě celkové spotřeby energie zmapované napříč významnými procesy, které využívají energii, včetně nepřímé spotřeby energie, s cíli pro snížení její spotřeby. Jako příklad opatření, která mohou být zahrnuta do plánu, lze uvést:

Voda:

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je provádět plán hospodaření s vodou pro celý zemědělský podnik na základě celkové spotřeby vody zmapované napříč významnými procesy, které využívají vodu, včetně nepřímé spotřeby vody, s cíli pro omezení čerpání vody. Jako příklad opatření, která mohou být zahrnuta do plánu, lze uvést:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na všechny typy zemědělských podniků. Nastíněná opatření (jak pro hospodaření s energií, tak pro hospodaření s vodou) jsou však pravděpodobně snadněji použitelná na ty zemědělské podniky, které jsou obvykle velké, mají již zavedeny systémy sledování, a mají tak možnost rozvíjet a provádět podrobnější plány.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.1.6.    Nakládání s odpady

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je provádět vnitropodnikové postupy nakládání s odpady ( 9 ) v souladu s hierarchií nakládání s odpady ( 10 ). Tato opatření zahrnují:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na všechny typy a velikosti zemědělských podniků. Vzdálenost mezi zemědělským podnikem a závodem anaerobního vyhnívání kalů nebo kompostárnou může pro zemědělské podniky, zejména ty menší (když zpracování organického odpadu neprobíhá na místě), představovat omezení, jelikož je vyžadován prostor v zemědělském podniku (pro zpracování na místě). Nakládání s plastovými odpady se týká zejména podniků chráněného zahradnictví (jak řeší osvědčený postup pro environmentální řízení 3.10.3), jakož i zemědělských podniků produkujících silážní balíky.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.1.7.    Zapojení spotřebitelů do odpovědné produkce a spotřeby

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je větší zapojení spotřebitelů a jejich přiblížení k potravinářské produkci a odpovědným zemědělským postupům a jejich povzbuzování, aby jejich spotřeba byla odpovědná, tím, že:

Použitelnost

Všechny zemědělské podniky se mohou rozhodnout, že zapojí spotřebitele, např. tak, že budou pořádat dny otevřených dveří pro veřejnost, zavedou programy přímého prodeje nebo budou využívat sociální média k informování o podniku (pěstování nových plodin, sklizeň, typ a doba prováděných činností, informace o prodejnách atd.). Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je však použitelný především na menší extenzivní zemědělské podniky, jako jsou drobní bioproducenti zásobující místní trh (včetně zahradnických podniků). Spolupráce s místními zpracovateli potravin se týká především zemědělců pěstujících obiloviny a chovajících hospodářská zvířata.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.2.    Řízení kvality půdy

Tato část se týká smíšených zemědělských podniků, podniků hospodařících na orné půdě a zahradnických podniků a intenzivního i extenzivního zemědělství. Pojednává o posuzování a zmírňování rizik pro půdu, plánovacích opatřeních pro zachování nebo zlepšení kvality půdy a o sledování půdních podmínek.

3.2.1.    Plán řízení pro posuzování a udržování fyzikálních podmínek půdy

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je navrhnout a provádět plán ochrany půdy zaměřený na zachování kvality a funkčnosti půdy. Plán by měl zahrnovat taková opatření, jako jsou:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení se obecně týká smíšených zemědělských podniků, podniků hospodařících na orné půdě a zahradnických podniků věnujících se intenzivnímu i extenzivnímu zemědělství. Většina opatření zahrnutých do plánu ochrany půdy má poměrně nízké investiční náklady a může mít navzdory určitému prodlení významný přínos z hlediska produktivity.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.2.2.    Zachování/zlepšení organické půdní hmoty v orné půdě

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je začlenit organické změny do půdy dodáním vysoce kvalitních organických materiálů, které budou přispívat ke zlepšování struktury půdy. Organická hmota může být do zemědělských půd dodána:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný pro zemědělské podniky hospodařící na orné půdě jak intenzivním, tak extenzivním systémem, pokud jsou veškeré přidané organické vstupy započítány do plánu zásobování živinami na polích (viz osvědčený postup pro environmentální řízení 3.3.1).

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.2.3.    Zachování struktury půdy a předcházení erozi a zhutňování

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

Použitelnost

Techniky na kontrolu eroze a zhutňování půdy a zachování struktury půdy jsou obecně použitelné na všechny typy zemědělských podniků a ve většině lokalit. Vodní eroze je obecným problémem v celé Evropě, zatímco větrná eroze je spíše problémem na sušším jihu a východě Evropy. Ve velkých zemědělských podnicích se osvědčený postup pro environmentální řízení jeví jako použitelnější vzhledem k tomu, že podniky mají potenciálně k dispozici zdroje, aby mohly provést nastíněná opatření, mohly si dovolit nákup potřebného zařízení/strojů a/nebo mohly získat kompetence/znalosti potřebné k úspěšnému provedení výše uvedených opatření.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.2.4.    Řízení odvodňování půdy

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je řízení odvodňování půdy v zájmu zachování úrodnosti a minimalizace ztrát živin:

Použitelnost

Použitelnost tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení závisí výrazně ve velké míře na místních parametrech, jako je topografie pole (sklon a délka pole, půdní typ a velikost půdních agregátů, velikost oblasti, z níž odtéká voda do povodí) a pěstební systém. Vylepšené odvodňovací postupy jsou obecně použitelné především na většinu nepísčitých a neorganických orných a lučních půd, zatímco odvodnění by se mělo zabránit nebo mělo by se minimalizovat na rašelinných půdách a v mokřadech.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.3.    Zásobování živinami

Tato část se týká všech typů zemědělských podniků (včetně zemědělských podniků s chovem hospodářských zvířat). Zabývá se postupy, které zajišťují, aby uplatňování živin vyhovovalo potřebám plodin a zvířat, a optimalizoval se tak výnos a bylo dosaženo maximálního přínosu používaných živin při současném zajištění, že bude plně respektována nosnost životního prostředí.

3.3.1.    Hospodaření s živinami na poli

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zajistit, aby byly splněny požadavky na výživu rostlin, ale současně bez přebytku živin pomocí hospodaření s živinami na poli. Hlavním cílem tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení je dosáhnout „ekonomicky optimálního“ výnosu a kvality plodiny a minimalizovat vstupní náklady, jakož i chránit půdu a vodu a zabránit emisím do ovzduší. Toho lze dosáhnout:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na všechny typy zemědělských podniků a je klíčovým postupem, který má výrazný dopad na vliv činnosti zemědělského podniku na životní prostředí a na jeho produktivitu. Opatření umožňující hospodaření s živinami na poli mají poměrně nízké investiční náklady a mohou mít významné přínosy z hlediska efektivnosti produkce. Orientační rozpětí nákladů na sestavení celého rozpočtu vstupu a výstupu dusíku na poli činí 200 až 500 EUR na zemědělský podnik ročně v závislosti na velikosti a typu systému zemědělské činnosti a na úrovni vyžadovaného externího poradenství.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.3.2.    Střídání plodin pro efektivní koloběh živin

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je optimalizovat koloběh dusíku zařazením luštěnin do cyklů střídání plodin ( 11 ). Luštěniny optimalizují vstup dusíku prostřednictvím biologické fixace dusíku a maximalizují přenos dusíku do následných plodin s minimálními ztrátami v důsledku vylouhování dusíku. Aby bylo z biologické fixace dusíku vytěženo maximum, měl by cyklus střídání plodin obsahovat alespoň jednu luštěninu a jednu přerušovací plodinu ( 12 ) (např. jetel pěstovaný jako hlavní plodina nebo jako pokryvná meziplodina ( 13 )) po dobu pěti let. Přítomnost rostlin fixujících atmosférický dusík při střídání plodin by se měla brát v úvahu při určování celkových vstupů dusíku do půd a při používání živin.

Použitelnost

Biologická fixace dusíku prostřednictvím luštěnin je obecně použitelná na všechny systémy zemědělské činnosti. Je obzvláště významná pro systémy ekologického zemědělství nebo systémy s nízkými vstupy hnojiv a též vysoce důležitá pro ornou půdu s krátkým přísunem organických živin. Tento osvědčený postup pro environmentální řízení však není použitelný na systémy zemědělské činnosti s rašelinnými půdami, které mají nízkou hodnotu pH, jelikož kyselost půdy negativně ovlivňuje mechanismus biologické fixace dusíku.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.3.3.    Přesné využívání živin

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na smíšené zemědělské podniky, zemědělské podniky hospodařící na orné půdě a zahradnické podniky. Dělená použití živin se používají hlavně u obilovin.

Přesné použití znamená výrazné investiční a provozní náklady, náklady na nákup zařízení a pracovní náklady (např. na pořízení georeferenčních údajů o potřebách živin, vícenásobná použití živin prováděná pomocí GPS), a je tak použitelnější na velké zemědělské podniky, u nichž by návratnost investice byla kratší. Avšak malé a střední zemědělské podniky nebo zemědělské podniky s omezenými investičními možnostmi si zařízení, které potřebují k provedení přesného použití, často mohou pronajmout nebo mohou tento úkol zadat specializované společnosti, která nezbytné zařízení vlastní a provozuje.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.3.4.    Výběr syntetických hnojiv s nižším dopadem na životní prostředí

Výroba minerálního dusíku vyžaduje velké množství energie a způsobuje značné emise skleníkových plynů v závislosti na druhu sloučenin, efektivnosti výrobních závodů a použitých technikách ke snižování emisí oxidu dusného (N2O). ( 15 ) Proto kdykoli zemědělci potřebují použít syntetická hnojiva na bázi dusičnanů, je osvědčeným postupem pro environmentální řízení výběr produktů se zdokumentovanou nižší uhlíkovou stopou ( 16 ).

Kromě toho kdykoli si zemědělec vyberte hnojiva na bázi močoviny, je osvědčeným postupem pro environmentální řízení výběr produktů, jejichž granule jsou potaženy inhibitorem nitrifikace. Inhibitor nitrifikace zpomaluje rychlost hydrolýzy na amonium a amoniak. Kromě toho umožňuje přesnou dodávku dusíku k plodinám tím, že zpomaluje produkci dusičnanů na míru, která více odpovídá příjmu plodin.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na smíšené zemědělské podniky hospodařící na orné půdě a zahradnické podniky používající minerální hnojiva.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.4.    Příprava půdy a plánování plodin

Tato část se týká smíšených zemědělských podniků, zemědělských podniků hospodařících na orné půdě a zahradnických podniků a zabývá se technikami a volbami při přípravě půdy a plánování plodin, které chrání a zvyšují kvalitu půdy.

3.4.1.    Sladění postupů orby s půdními podmínkami

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je sladit postupy orby s půdními typy a půdními podmínkami za účelem optimalizace zavádění plodin a ochrany půdy.

Výběr pěstitelských technik, jako je minimální orba a bezorebné setí, snižuje pěstební intenzitu a hloubku a rozsah narušení půdy a chrání půdu tím, že zabraňuje:

Kromě toho postupy orby a setí je nutné pečlivě načasovat s ohledem na vlhkost půdy, půdní typ a meteorologické podmínky:

Orbě rašelinných půd by se mělo předcházet z důvodu vysokého rizika vylouhování živin a oxidace uhlíku. Rašelinné půdy musí být drženy pokryté dlouhodobým travnatým porostem, aby byl zachován obsah organické hmoty v půdě, postupy orby k opětovnému zasetí travnatého porostu by měly být omezeny maximálně na jednou za pět let.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na smíšené zemědělské podniky, zemědělské podniky hospodařící na orné půdě a zahradnické podniky.

Techniky minimální orby a bezorebného setí se doporučují pro výsev na začátku zimy. Kromě toho jsou doporučeny pro jílovitohlinité půdy a nejsou vhodné pro písčité nebo nedostatečně strukturované půdy.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.4.2.    Minimalizace postupů přípravy půdy

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je spíše používání postupů orby bez obracení půdy nebo specializované setby pro založení porostu než konvenční brázdění. Postupy přípravy půdy, které mohou zachovat a zlepšit strukturu půdy, její poréznost a mikrobiální aktivitu, jsou tyto:

Použitelnost

Postupy přípravy půdy vyjmenované v tomto osvědčeném postupu pro environmentální řízení jsou obecně použitelné na zemědělské podniky hospodařící na orné půdě. Bezorebné setí omezuje ztráty půdy, zachovává vlhkost půdy, zvyšuje infiltraci vody a snižuje odtoky po povrchu. Nejlépe se provádí na stabilní půdě, která udržuje svou strukturu po celé vegetační období, jako jsou jíly, prachovité jílovité hlíny a jílovito-hlinité půdy. Neměla by se však používat na písčitých půdách, zhutněných půdách, na polích s vážnými problémy s plevelem a s plodinami, které vyžadují specifické podmínky obdělávané půdy (např. brambory). Podobně by se pásovému obdělávání mělo předcházet na mokrých půdách, protože může způsobit zhutňování. Omezená orba hrozí zaplevelením, ale lze ji náležitě zvládnout šikovným střídáním plodin a postupů, jako je využití úhorové půdy připravené k setí. Používání postupů omezené orby není navíc vhodné pro písčité půdy.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.4.3.    Zmírnění dopadů orby

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je provádění postupů, které zmírňují dopady postupů orby, a snižují tak potenciál půdní eroze a zvyšují nebo udržují obsah organického uhlíku v půdě: ( 18 )

Použitelnost

Opatření tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení je obecně použitelné na smíšené zemědělské podniky, zemědělské podniky hospodařící na orné půdě a zahradnické podniky. Když je však zvolen postup obdělávání a setby ve svahu (po vrstevnicích), nemusí být vhodné plodiny vyžadující brázdové obdělávání.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.4.4.    Střídání plodin jako opatření na ochranu půdy

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení nastiňuje hlavní zásady strukturování programů střídání plodin na ochranu půdy a zlepšení její kvality. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

Kromě střídání plodin v průběhu času je osvědčeným postupem pro environmentální řízení zajištění prostorové rozmanitosti v rámci zemědělského podniku a mimo něj. Přilehlá pole v zemědělském podniku nebo v jiných zemědělských podnicích by měla obsahovat různé plodiny, aby se předešlo šíření patogenů a škodlivých organismů a snížilo se riziko eroze.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na smíšené zemědělské podniky, zemědělské podniky hospodařící na orné půdě a zahradnické podniky. Popsaná opatření jsou obzvláště účinná, když je potenciál k jejich rozvoji během dlouhého období.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.4.5.    Zavádění pokryvných plodin a meziplodin

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zabránění tomu, aby orná půda zůstala přes zimu holá, založením pokryvných plodin a meziplodin. Meziplodiny zadržují živiny v kořenové zóně. Pokryvné plodiny chrání půdu před erozí a minimalizují riziko povrchového odtoku zlepšováním infiltrace. Pokryvné plodiny mohou někdy působit jako meziplodiny tím, že zničí jarní vyplachování dusičnanového dusíku.

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je posoudit potenciál zahrnutí meziplodiny/pokryvné plodiny do pěstebních plánů a ponechání holé půdy přes zimu pouze v řádně odůvodněných případech.

Použitelnost

Pokryvné plodiny a meziplodiny jsou vhodné pro jakýkoli pěstební systém na obdělávané půdě, kde je v období následujícím po sklizni hlavní plodiny holá půda zranitelná z hlediska vylouhování živin, eroze nebo povrchového odtoku. Meziplodiny a pokryvné plodiny lze podsévat pod předchozí hlavní plodinou nebo je lze vysít bezprostředně po její sklizni. Používají se hlavně před plodinami vysévanými na jaře.

V některých lokalitách se zemědělci a regionální vodohospodáři možná chtějí vyvarovat pokryvných plodin z důvodu zvýšení evapotranspirace, kterou způsobují. Obecně jsou účinné v oblastech, kde je během zimy nadbytek srážek, a mělo by se jim předcházet v oblastech, kde pěstování pokryvných plodin může způsobit následné sucho.

Pokryvné plodiny mohou dále způsobit strukturální škody, pokud jsou pěstovány pozdě nebo za mokra, což má za následek špatné využívání půdního dusíku pokryvnou plodinou i následnými plodinami a zvýšení rizika částicového fosforu a ztráty sedimentů.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.5.    Obhospodařování travnatých ploch a pastvin

Tato část se zabývá postupy obhospodařování pastvin a vztahuje se na zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat, s osvědčenými postupy pro intenzivní i extenzivní typy podniků.

3.5.1.    Obhospodařování travnatých ploch

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je nejlepší možné využití travnatých ploch používaných k pastvě v zemědělských podnicích s chovem hospodářských zvířat tím, že se maximalizuje rychlost růstu pastevního porostu a jeho kvalita, jakož i využití pastvy hospodářskými zvířaty, přičemž je současně zajištěno dosažení průměrné míry pokrytí travou v kritických obdobích roku. Tím je povzbuzována vyšší stravitelnost a výživová hodnota (a tím i produktivita) krmiva a současně je snížena potřeba nákupu krmiv, potenciálně jsou sníženy emise metanu a amoniaku a předchází se návodním environmentálním dopadům spojeným s výrobou krmiv.

K plnění těchto cílů mohou přispět následující opatření:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení se speciálně týká zemědělských podniků s intenzivně chovanými pasoucími se hospodářskými zvířaty, zejména v podnicích chovajících skot na maso, mléčný skot a ovce. Pásová pastva je vhodná pro skot na maso a mléčný skot.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.5.2.    Obhospodařování pastvin s vysokou přírodní hodnotou

V oblastech s vysokou přírodní hodnotou je osvědčeným postupem pro environmentální řízení udržení nízké hustoty ustájení, aby intenzita pastvy byla sladěna s potřebami v oblasti biologické rozmanitosti a dobou senoseče (pro silážové seno) s ohledem na biologickou rozmanitost. Při výběru vhodných opatření na ochranu pastvin lze používat speciální software včetně různých režimů senoseče a/nebo pastvy. Na úrovni krajiny zvyšuje tvorba mozaiky různých režimů senoseče rozmanitost druhů, jelikož různým organismům vyhovuje různá doba senoseče a uplatňování nízké frekvence posečení jednou za rok obecněji má příznivý vliv na plané rostliny a bezobratlé.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení se týká extenzivně obhospodařovaných pastvin s vysokou přírodní hodnotou, jako jsou vysokohorské pozemky, vysočina, bažinatá krajina, přímořské pozemky, místa specifického vědeckého zájmu, stanoviště Natura 2000 a zvláštní oblasti ochrany.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.5.3.    Obnova pastvin a zařazení luštěnin do stálých pastevních a travnatých porostů

Je-li to nutné z důvodu poklesu výnosnosti sušiny nebo potřeby zlepšit kvalitu pastvy, je osvědčeným postupem pro environmentální řízení přísev nebo v případě potřeby opětovný výsev, aby byly zachovány nebo obnoveny vysoké výnosy a aby byla zajištěna kvalitní pastva (např. stravitelnost, měřená podle hodnoty D pastvy).

Přísevem se rozumí přístup s minimální orbou, kdy jsou nová semena zaseta přímo do původní pastviny, aniž je poškozena stávající tráva nebo půda, a kdy se zlepšuje kvalita a výnosnost pastviny, aniž je obětován růst stávajících pícnin. Usnadňuje ho zašlapání semen hospodářskými zvířaty, při němž se zlepšuje kontakt mezi půdou a semeny. Opětovným výsevem se rozumí vyorání a vysetí celého nového pažitu, což může být za určitých podmínek nutné k zajištění dobrého zavedení.

Klíčovým aspektem obnovy pastvin je výběr nejvhodnějších odrůd. Klíčovou roli hrají luštěniny, jelikož fixují dusík. Aby byla zajištěna maximální výnosnost, je za ideálního společníka luštěnin, které přeměňují dusičnany vyprodukované jetelem na stravitelnou biomasu, považován jílek vytrvalý s vyššími výnosy a dobrou efektivitou využívání dusíku. Obzvláště chutné a stravitelné odrůdy, jako jsou trávy s vysokým obsahem cukru, mohou výrazně zvýšit příjem sušiny hospodářskými zvířaty a podpořit vyšší míru konverze krmiva. Pěstování směsi čtyř druhů (rychle rostoucí tráva nefixující dusík, jako je jílek vytrvalý, rychle rostoucí luštěnina fixující dusík, např. jetel luční, dočasně vytrvalá nefixující kvetoucí tráva, např. srha, a dočasně vytrvalá luštěnina fixující dusík, např. jetel plazivý) přináší v porovnání s monokulturami vyšší výnosy bez ohledu na typ půdy, úrodnost půdy a klima.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je v první řadě určen pro intenzivní systémy. Obnova pastvin se zřídkakdy provádí na extenzivně spásaných a sečených plochách, které nejsou obhospodařovány za účelem maximalizace výnosnosti.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.5.4.    Efektivní produkce siláže

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je maximalizovat výstup ze siláže použitím dobrých vegetativních podmínek, sklizní v pravý čas a používáním nejlepších technik pro zachování a uskladnění. Toho je dosahováno pomocí následujících opatření:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení se speciálně týká intenzivních zemědělských podniků produkujících hlavně travní siláž, ale některé aspekty jsou použitelné i na zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat, které produkují jiné typy siláže.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.6.    Chovatelství

Tato část se vztahuje na zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat a soustřeďuje se na přežvýkavce. Osvědčené postupy pro ostatní zvířata jsou zahrnuty do referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro intenzivní chov drůbeže a prasat (dokument BREF) ( 20 ). Tato část se zabývá extenzivním i intenzivním systémem chovu hospodářských zvířat.

3.6.1.    Místně přizpůsobená plemena

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je výběr vhodných ( 21 ) zvířecích plemen (druhů) nebo ras (poddruhů) podle typu hospodářského podniku a přizpůsobených místním podmínkám. Lze sledovat různé cíle:

Použitelnost

Výběr místně přizpůsobených plemen je obecně použitelný na zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat a je obzvláště významný pro pastviny na okrajových pozemcích nebo zemědělské podniky v tvrdém klimatu.

Místní, vzácná a tradiční plemena se týkají spíše extenzivně řízených zemědělských podniků s chovem hospodářských zvířat, kde může být prioritou ochrana biologické rozmanitosti a zachování prostředí pastvin. To je způsobeno tím, že za dobrých podmínek produkce mají místní, vzácná a tradiční plemena sklon být méně výnosná než plemena, která jsou vybrána z důvodu vysoké výnosnosti a efektivnosti zdrojů.

Výběr a vývoj plemen, která jsou efektivnější z hlediska zdrojů, je naopak relevantnější pro intenzivní systémy chovu hospodářských zvířat usilující o maximální výnos.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.6.2.    Hospodaření s živinami v zemědělských podnicích s chovem hospodářských zvířat

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je monitorování toků živin na úrovni zemědělského podniku a optimalizace přebytků živin zohledněním všech vstupů živin (dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K)) do zemědělského podniku a výstupů živin vyvážených v živočišných produktech a výpočtem přebytku živin a efektivity využívání živin na úrovni zemědělského podniku ( 22 ). Efektivita využívání živin na úrovni zemědělského podniku umožňuje porovnání systémů zemědělských podniků z hlediska celkové efektivnosti produkce.

Použitelnost

Hospodaření s živinami na úrovni zemědělského podniku mohou provádět a využívat všechny zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat a nejvhodnější je toto hospodaření pro smíšené systémy zemědělské činnosti a intenzivní zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat. Náklady na zavedení hospodaření s živinami na úrovni zemědělského podniku v zemědělských podnicích s chovem hospodářských zvířat jsou poměrně nízké.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.6.3.    Nižší vylučování dusíku díky stravovacím opatřením

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je snížení vylučování dusíku prováděním výživových opatření:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na přežvýkavce a monogastrická hospodářská zvířata a většinou se týká intenzivních systémů zemědělské činnosti. Některá opatření, jako je přijetí nízkoproteinových krmiv, jsou použitelná pouze na zvířata chovaná pod střechou a mohou představovat riziko, že dojde ke snížení výnosnosti.

Náklady spojené s prováděním tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení jsou obvykle omezené. Například pokud je před škrobovými koncentráty upřednostňována kukuřičná siláž vypěstovaná v zemědělském podniku, přinese tento osvědčený postup pro environmentální řízení snížené náklady z důvodu nižší potřeby dovážet do podniku krmiva.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.6.4.    Snížení enterického metanu u přežvýkavců díky stravovacím opatřením

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je používání potravy, která snižuje emise metanu z enterické fermentace u přežvýkavců tím, že zvyšuje stravitelnost pícnin a příjem stravitelných pícnin; to lze například provést nahrazením trávy luštěninovou siláží, která má nižší obsah vláknin a stimuluje vyšší příjem sušiny a zvýšenou míru průchodu bachorem ( 25 ).

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení se týká pouze přežvýkavců. Zavedení produkce luštěninových siláží v teplém klimatu může být účinné, ačkoli významnými agronomickými omezeními je nízká trvanlivost a nutnost dlouhých období zavedení.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.6.5.    Zelené nákupy krmiv

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

Použitelnost

Zelené nákupy krmiv jsou obecně použitelné na všechny zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat. Dostupnost certifikovaných krmiv může však být někdy omezená. Kromě toho jsou certifikovaná krmiva často spojena s malou přirážkou.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.6.6.    Zachování zdraví zvířat

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je provádět postupy za účelem zachování zdraví zvířat, snížení potřeby veterinárních ošetření a minimalizace nemocnosti a úmrtnosti stavu:

Použitelnost

Zachování zdraví zvířat je důležitým opatřením pro všechny zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat. Má smysl i z ekonomických důvodů, jelikož zdravá zvířata jsou výnosnější.

Za účelem snížení nákladů a zvýšení efektivnosti mohou sousední zemědělské podniky společně navrhnout preventivní program zdravotní péče a zařídit společné poskytování veterinárních služeb.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.6.7.    Řízení profilu stád/hejn

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je optimalizace řízení profilu stád/hejn s cílem zmírnit emise metanu z enterické fermentace a optimalizace efektivnosti zdrojů zvýšením výnosnosti. Toho lze dosáhnout:

Použitelnost

Řízení profilu stáda je použitelné na všechny systémy chovu hospodářských zvířat bez ohledu na velikost. Mohou však být zapotřebí speciálně vyškolení pracovníci nebo doba nutná na to, aby stávající pracovníci získali příslušné kompetence a znalosti, a v některých případech to představuje překážku pro realizaci v malých zemědělských podnicích.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.7.    Hospodaření se statkovými hnojivy

Tato část se vztahuje na zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat, a zejména na intenzivní systémy chovu dobytka. Osvědčené postupy pro hospodaření se statkovými hnojivy v intenzivním chovu prasat a drůbeže jsou zahrnuty do referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro intenzivní chov prasat nebo drůbeže (dokument BREF) ( 28 ).

3.7.1.    Efektivní ustájení

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení se zaměřuje na snížení emisí amoniaku z ustájení dobytku v kontextu hospodaření se statkovými hnojivy a současně též na snížení emisí metanu z ustájení.

Hlavní konstrukční kritéria efektivního systému ustájení jsou tato:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na zemědělské podniky s chovem dobytka. Může být proveden velmi efektivně z hlediska nákladů při výstavbě nových budov nebo během obnovy stávajících systémů ustájení. Opatření s vysokými kapitálovými náklady, například chemické čištění, mohou být použitelná ve velkých uzavřených mlékárenských systémech, nikoli však v typických systémech pro chov na mléko a hovězí maso.

Efektivní systém ustájení dobytka by měl vyvažovat jakékoli možné kompromisy mezi snížením dopadů na životní prostředí a dobrými životními podmínkami zvířat.

V některých případech lze nejlepších výsledků při snižování emisí amoniaku a metanu dosáhnout před vylepšením formy ustájení v první řadě minimalizací času, který zvířata tráví uvnitř.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.7.2.    Anaerobní digesce

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zpracování kejdy a hnoje v systému anaerobní digesce v zemědělském podniku nebo v přilehlém zařízení pro anaerobní digesci na bioplyn, který lze zachytit a použít k výrobě tepla a elektřiny nebo upravit na biometan, který nahradí fosilní paliva. Anaerobní digesce také přeměňuje organický dusík na formy, které jsou snadněji dostupné pro využití v zařízení, a tak zvyšuje náhradní hodnotu hnojiv u kejdy a hnoje.

Doplnění kejdy a hnoje jinými organickými zbytky ( 29 ) vytvořenými v zemědělském podniku může kompenzovat sníženou dostupnost vstupních surovin během období pastvy a zajistit provozní stabilitu a zachovat konstantní produkci bioplynu.

Nejlepšího vlivu systémů anaerobní digesce na životní prostředí je dosahováno tím, že se předchází ztrátám metanu a amoniaku při uchovávání pomocí vzduchotěsného uchovávání digestátu.

Zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat mohou zvážit následující možnosti:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat a speciálně se týká smíšených zemědělských podniků s velkými plochami půd (ochuzených o uhlík), používaných pro plodiny na orné půdě a zahradnické plodiny. Kejda se hodí pro anaerobní digesci více než pevná statková hnojiva, která mohou být kompostována, ačkoli lze statková hnojiva dodávat do zařízení pro anaerobní digesci jako menšinové vstupní suroviny. Klíčovými prvky, které ovlivňují ekonomickou proveditelnost anaerobní digesce v zemědělském podniku, jsou rozsah provádění a kapacita zařízení. Z tohoto důvodu může být spolupráce se sousedními zemědělskými podniky nebo místními organizacemi pro zpracování odpadů zásadní podmínkou pro provádění tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.7.3.    Separace kejdy/digestátu

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je separace kejdy vzniklé v zemědělském podniku nebo digestátu z anaerobní digesce v zemědělském podniku do pevných a kapalných částí před uložením a použitím na zemědělské půdě. Tato separace umožňuje přesnější hospodaření s živinami obsaženými v kejdě/digestátu, protože v kapalné části je více dusíku a v pevné části je více fosforu. Ve skutečnosti přináší kejda a digestát v porovnání s množstvím dusíku poměrně velké množství fosforu dostupného v rostlinách. Separace může pomoci předcházet přetížení půdy fosforem a distribuovat organickou hmotu a fosfor v pevné části do polí dále od ustájení zvířat.

Existuje několik separačních technik. Jednou z nejefektivnějších při zachování fosforu a produkci sušší pevné části je odstřeďování s dekantéry.

Účinnost separace lze zlepšit přídatnými látkami, jako jsou hnědé uhlí, bentonit, zeolit, křišťály a účinné mikroorganismy, a/nebo předběžným zpracováním jako flokulací, koagulací a srážením.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat. Zemědělské podniky s omezenou dostupností pro uchovávání kejdy ho mohou pokládat za obzvláště přínosný, jelikož dochází ke zmenšení objemu kejdy, zatímco možnost používat dusík nezávisle na fosforu je velmi cenná pro zemědělské podniky v zónách citlivých na dusičnany.

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení však není použitelný na zemědělské podniky, kde je většina hnoje obhospodařována v systémech pevných statkových hnojiv, např. v systémech hlubokého uložení (mnoho zemědělských podniků s chovem skotu a ovcí), a nemusí být ekonomicky schůdný pro malé podniky.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.7.4.    Vhodné systémy zpracování a skladování kejdy pro kejdu nebo digestát

Když není žádná příležitost pro anaerobní digesci kejdy ( 30 ), je osvědčeným postupem pro environmentální řízení používání technik, které snižují emise amoniaku (NH3) a současně zachovávají vysokou živinovou hodnotu statkových hnojiv s ohledem na jejich používání na zemědělské půdě. Toho je dosahováno pomocí následujících opatření:

Osvědčený postup pro systémy uskladnění kejdy je též osvědčeným postupem pro nádrže na anaerobní digestát.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na velké zemědělské podniky s chovem prasat, drůbeže a dojnic, kde jsou zvířata po velkou část roku ustájena.

V některých členských státech existují obavy z případných rizik, která představují kyseliny používané k acidifikaci kejdy. Používání kyseliny sírové může mít navíc dopad na trvanlivost některých druhů betonu, který byl použit na stavbu nádrží, z důvodu reakce síranů, ale tyto vlivy lze zmírnit vhodným výběrem betonu.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.7.5.    Vhodné ukládání pevných statkových hnojiv

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je kompostování nebo dávkové skladování všech pevných částí vznikajících ze systémů hospodaření se statkovými hnojivy. Dávkové skladování je skladování pevných statkových hnojiv po dobu nejméně 90 dnů před rozmetáním na polích, přičemž během této doby nejsou na kupu přidávána žádná čerstvá statková hnojiva. Kupa uložených statkových hnojiv musí být zakrytá a musí se nacházet daleko od vodních toků, jakýkoli potenciální odtok musí být zachycen a odkloněn buď do systému s kapalnou kejdou v místě, nebo zpět na kupu statkových hnojiv.

Použitelnost

Osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat a speciálně na zemědělské podniky v oblastech, kde je vysoké riziko přenosu patogenů do vodních systémů. Netýká se však zemědělských podniků v oblastech, kde lze čerstvá statková hnojiva zapracovat přímo do půdy (např. sousední obdělávané půdy) na jaře, jelikož tato možnost může vést k lepšímu celkovému vlivu činnosti podniku na životní prostředí.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.7.6.    Injekční používání kejdy a zapracování hnoje

Emise amoniaku z půdy vznikají okamžitě po použití kejdy nebo hnoje a lze jim z velké části předejít vstřikováním kejdy pod povrch půdy nebo zapracováním hnoje pod povrch půdy orbou s obracením půdy nebo alternativními technikami.

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je tudíž:

Použitelnost

Mělké vstřikování kejdy funguje nejlépe u kejdy s nízkým obsahem sušiny, ideálně pod 6 %, a hodí se nejlépe k separovaným kapalným částem kejdy nebo digestátu. Injekční aplikace umožňuje přesné dávkování a umístění kejdy, ale není možná na prudkých svazích, kamenitých, jílovitých, rašelinných nebo mělkých půdách, kde mohou být vhodnější jiné techniky, např. vlečené botky nebo pásové použití (viz osvědčený postup pro environmentální řízení 3.7.7).

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.7.7.    Použití kejdy na pastvinách

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je aplikování kejdy do pastviny pomocí mělkého vstřikování (viz osvědčený postup pro environmentální řízení 3.7.6). Pokud to není možné, je osvědčeným postupem pro environmentální řízení použití:

Použitelnost

Pásové rozmetání a použití vlečených botek je obecně použitelné na zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat. Pokud zemědělský podnik nevlastní potřebné zařízení, může určit dodavatele, který tuto službu poskytne.

Jedním z potenciálně omezujících faktorů pro používání vlečených botek je „tloušťka“ kejdy (tj. vysoký obsah pevných částic), zejména při používání pupečníkových systémů.

Při aplikaci kejdy na pastvinu by se měly vždy dodržovat zásady hospodaření s živinami nastíněné v osvědčeném postupu pro environmentální řízení 3.3.1.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.8.    Zavlažování

Tato část se týká všech zemědělských podniků využívajících zavlažování, a zejména podniků v oblastech s nedostatkem vody. Souvisí s technikami efektivního zavlažování, které minimalizují spotřebu vody a/nebo maximalizují účinné využívání vody ( 31 ).

3.8.1.    Agronomické metody pro optimalizaci poptávky po zavlažování

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je optimalizace poptávky po zavlažování následujícími opatřeními:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na všechny zemědělské podniky využívající zavlažování, a zejména na podniky v suchých oblastech. Některá opatření mohou vyžadovat investiční a provozní náklady, které mohou pro malé zemědělské podniky představovat překážku. Tyto náklady však mohou být vyváženy úsporami díky menší spotřebě vody a v některých případech vyššími zisky díky vyšším výnosům.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.8.2.    Optimalizace zajištění zavlažování

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je výběr nejefektivnějšího zavlažovacího systému, který optimalizuje zavlažování v obdělávané oblasti:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na suché i vlhké oblasti, na většinu půdních typů, a hlavně na plodiny pěstované v řádcích, např. na vojtěšku, bavlnu, kukuřici.

Kapková závlaha na jílovitých půdách se musí používat pomalu, aby se předešlo tvorbě kaluží na povrchu a odtoku vody. Na písčitých půdách je pro zajištění vhodného bočního zavlažování půdy zapotřebí vyšších rychlostí výtoku z kapkovače. V případě plodin pěstovaných na svazích je v důsledku změn výšky půdy cílem minimalizovat změny rychlostí výtoku z kapkovače.

V nízkotlakých rozprašovacích systémech by měl být upraven provozní tlak tak, aby bylo na základě fyzikálních charakteristik půdy dosaženo vhodné míry zavlažování. V případě plodin pěstovaných na svazích lze nízkotlaké rozprašovače používat za předpokladu, že jsou boční trubky přivádějící vodu do rozprašovačů položeny pokud možno po vrstevnicích, aby byl minimalizován tlak a rozprašovače zajišťovaly jednotnou závlahu.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.8.3.    Řízení zavlažovacích systémů

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je efektivní provoz a řízení zavlažovacích systémů, aby se předešlo ztrátám vody a vysokým mírám odtoku a případům nadměrného a/nebo nedostatečného zavlažování. K určení přesného množství vody spotřebované na zavlažování a k odhalení ztrát vody jsou důležité vodoměry. Odváděcí strouhy mohou sbírat odtok ze svažitého povrchu, a minimalizovat tak škody na plodinách.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na všechny zemědělské podniky využívající zavlažování, a zejména na podniky v suchých oblastech.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.8.4.    Strategie efektivního a řízeného zavlažování

Optimálního zavlažování lze dosáhnout pomocí vhodných strategií, jejichž cílem je vyvarovat se nadměrného zavlažování nebo deficitu vody.

V regionech, kde jsou vodní zdroje velmi omezené, je osvědčeným postupem pro environmentální řízení uplatňování metody deficitního zavlažování: v této strategii je plodina během některých růstových stadií nebo během celého vegetačního období vystavena určité míře vodního stresu, která má za následek omezené nebo nulové snížení výnosů.

Jako příklad deficitního zavlažování je částečně uschnutí kořenů: spočívá ve střídavém zalévání jedné strany nebo druhé strany plodin pěstovaných v řádcích, aby byla vodnímu stresu vystavena pouze část kořenů.

Použitelnost

Deficitní zavlažování je speciálně použitelné ve velmi suchých oblastech, kde má pro zemědělce smysl maximalizovat čistý příjem spíše na jednotku spotřebované vody než na jednotku půdy. Nelze ho však používat příliš dlouho.

Před jeho uplatněním je zásadní posoudit dopad konkrétních strategií deficitního zavlažování pomocí víceletých experimentů na otevřených polích s danou plodinou v příslušných agroklimatických zónách.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.9.    Ochrana rostlin

Tato část se týká všech zemědělských podniků. Tato část představuje osvědčené postupy týkající se toho, jak zemědělci mohou provádět plné soubory opatření k uplatňování strategií udržitelné ochrany plodin, které mají předcházet výskytu škodlivých organismů, optimalizovat a snižovat používání přípravků na ochranu plodin a v případě jejich potřeby vybírat takové přípravky, které mají nejmenší dopad na životní prostředí a jsou nejslučitelnější se zbývající částí strategie. Je osvědčeným postupem zemědělců provádět tato opatření nad rámec právních požadavků, a konkrétně ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ( 34 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ( 35 ), která stanoví uplatňování obecných zásad integrované ochrany proti škodlivým organismům v Evropě.

3.9.1.    Udržitelná ochrana plodin

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je regulace populací škodlivých organismů přijetím plánu dynamického řízení ochrany rostlin, jehož součástí je preventivní přístup a klíčové aspekty integrované ochrany rostlin. Hlavní prvky účinného plánu dynamického řízení ochrany rostlin jsou tyto:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení zahrnuje široké spektrum technik, které lze provádět jednotlivě nebo společně a které musí být přizpůsobeny plodině a specifickým podmínkám každého regionu, zemědělského podniku a pole. Definice a provádění plánu dynamického řízení ochrany rostlin jsou použitelné obecně, pokud jsou opatření, která obsahuje dobře přizpůsobeny konkrétnímu případu. Například biologická ochrana před škodlivými organismy a střídání plodin by se týkaly především ekologického zemědělského podniku nebo konvenčního extenzivního systému zemědělské činnosti.

Biologická ochrana před škodlivými organismy se snadno provádí v chráněném zahradnictví a sadech, kde řízené podmínky usnadňují rychlý vývoj vysokých populací zavedených přínosných organismů a zabraňují jejich migraci mimo oblast růstu. Prozatím je složitější na otevřených polích, a zejména v systémech produkce s krátkými cykly plodin. Obecněji platí, že preventivní opatření a biologická ochrana jsou účinnější, když nejsou úrovně populací škodlivých organismů příliš vysoké a tam, kde jsou vypuštěni přirození nepřátelé, jinak se může ukázat, že nebudou na ochranu plodin dostatečné. Zvláštní péče je nutná v souvislosti s vypuštěním přirozených nepřátel: vypuštění zpravidla probíhá za poměrně nízké teploty, např. brzy ráno nebo pozdě odpoledne/večer, za příznivých povětrnostních podmínek a v nejlepší sezóně pro konkrétní organismus.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.9.2.    Výběr přípravků na ochranu rostlin

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je výběr přípravků na ochranu rostlin v souladu s ustanoveními směrnice 2009/128/ES, přičemž tyto výrobky jsou co nejkonkrétnější pro cílový škodlivý organismus a mají nejnižší dopad na životní prostředí ( 37 ) a nejnižší riziko pro lidské zdraví. Zemědělci mohou těchto cílů dosáhnout tak, že si prostudují etikety těchto přípravků a nahlédnou do veřejně dostupných databází, které obsahují hlavně informace o toxicitě pesticidů pro lidské zdraví a/nebo pro faunu a flóru v dané míře použití. Cílem je vybrat přípravky s nejnižší toxicitou, které jsou vůči druhům škodlivých organismů, s nimiž je nutné se vypořádat, co nejselektivnější a současně nezasahují do prováděných biologických regulačních opatření (např. přirození nepřátelé). Je nutné zvážit i riziko rezistence škodlivých organismů a v případě potřeby musí být zavedena strategie. Aby mohla být stanovena vhodnost konkrétního přípravku na ochranu rostlin, je zapotřebí brát v úvahu specifické charakteristiky plodiny a pole, které mají být ošetřeny (zejména blízkost vodních zdrojů, půdní charakteristiky, systém pěstování plodiny atd.).

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je použitelný na všechny zemědělce, kteří potřebují použít přípravky na ochranu rostlin.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.10.    Chráněné zahradnictví

Tato část se týká zemědělských podniků, které pěstují ovoce a zeleninu pod střechou (např. ve sklenících).

3.10.1.    Energeticky účinná opatření v chráněném zahradnictví

Jedná se o osvědčený postup pro environmentální řízení pro snížení poptávky uzavřených skleníků po energii a její uspokojení pomocí výroby obnovitelné energie na místě, je-li to proveditelné:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na podniky chráněného zahradnictví.

Používání geotermální energie je omezené, například z důvodu specifičnosti teplotního profilu vodonosné vrstvy a požadované investice.

Vypařovací techniky zahrnují používání čerstvé vody, a proto je nutné vzít v úvahu dostupnost vody. Kromě toho musí potřebné množství vody zabránit nárůstu vlhkosti uvnitř skleníku nad optimální hodnotu (obvykle 65–70 %), a tím dopadu na transpiraci rostlin. To se konkrétně týká zmlžovacích technik a oblastí s vysokou mírou atmosférické vlhkosti.

Zmlžovací techniky mohou též z důvodu potřebného systému rozvodu vody vyžadovat velké investice.

Systémy chladicích podložek jsou efektivní, jedině když je skleník širší než 50 metrů, ale jejich výhodou je skutečnost, že mohou fungovat i se slanou vodou.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.10.2.    Hospodaření s vodou v chráněném zahradnictví

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je maximalizace efektivnosti zavlažování zeleninových plodin v uzavřených sklenících, které se nacházejí v suchých oblastech, zavedením následujících opatření:

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na všechny podniky chráněného zahradnictví a je velmi relevantní v suchých oblastech.

Systémy uzavřené smyčky jsou technicky účinné, ale finančně schůdné jsou pouze v oblastech s kvalitní vodou nebo tam, kde se pěstují vysoce hodnotné plodiny, které vyváží náklady na zajištění kvalitní vody, např. sběr dešťové vody a/nebo odsolování.

Systémy mikrozavlažování poskytují vysokou jednotu rozvodu a vysokou efektivnost aplikace v případě, že systém správně dimenzován a vyprojektován.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.10.3.    Nakládání s odpady v chráněném zahradnictví

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je správné oddělení různých částí odpadu vznikajících v systému chráněného zahradnictví a:

Použitelnost

Prvky tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení jsou obecně použitelné na všechny uzavřené skleníky a týkají se i většiny jiných zemědělských podniků.

Používané materiály z bioplastů by měly splňovat následující kritéria:

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

3.10.4.    Výběr substrátů

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je buď nákup substrátů s ekologickou certifikací (např. ekoznačka EU), nebo definování vlastních environmentálních kritérií pro nákup substrátů (např. na základě kritérií stanovených v rozhodnutí Komise 2015/2099 ( 41 )).

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný na podniky chráněného zahradnictví.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

4.    DOPORUČENÉ KLÍČOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V KONKRÉTNÍM ODVĚTVÍ

V následující tabulce je uveden výběr klíčových indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí pro zemědělské odvětví společně se souvisejícími srovnávacími kritérii a odkazem na příslušné osvědčené postupy pro environmentální řízení. Jde o podmnožinu všech indikátorů uvedených v části 3.

( ) Vědecká a politická zpráva je veřejně dostupná na webových stránkách JRC na této adrese: http://susproc.jrc.ec.europa.eu/activities/emas/documents/AgricultureBEMP.pdf. Závěry týkající se osvědčených postupů pro environmentální řízení a jejich použitelnosti, jakož i určené konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria obsažená v tomto odvětvovém referenčním dokumentu vycházejí ze zjištění zdokumentovaných ve vědecké a politické zprávě. Veškeré podkladové informace a technické podrobnosti lze najít v uvedené zprávě.

( ) Nařízení Rady (EHS) č. 1836/93 ze dne 29. června 1993 o dobrovolné účasti průmyslových podniků v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (Úř. věst. L 168, 10.7.1993, s. 1).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1).

( ) Podle přílohy IV (oddílu B písm. e)) nařízení o EMAS musí environmentální prohlášení obsahovat „přehled dostupných údajů o vlivu činnosti organizace na životní prostředí vzhledem k jejím obecným a specifickým environmentálním cílům a s ohledem na její významné dopady na životní prostředí. Zpráva musí podávat informace o klíčových indikátorech a dalších příslušných existujících indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jak je uvedeno v oddílu C“. Oddíl C přílohy IV stanoví, že „každá organizace každoročně podá zprávu o svém vlivu na životní prostředí týkající se konkrétních environmentálních aspektů určených v environmentálním prohlášení a případně zohlední odvětvové referenční dokumenty uvedené v článku 46.“

( ) Podrobný popis každého osvědčeného postupu s praktickými pokyny, jak ho provádět, je k dispozici ve zprávě o osvědčených postupech, kterou zveřejnilo JRC a která je dostupná on-line na adrese: http://susproc.jrc.ec.europa.eu/activities/emas/documents/AgricultureBEMP.pdf. V případě zájmu o více informací týkajících se některých osvědčených postupů popsaných v tomto odvětvovém referenčním dokumentu jsou organizace vybízeny k jejímu přečtení.

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

( ) Nepřímou spotřebou energie hnojiv a/nebo krmiv, známou též jako svázaná energie, se rozumí energie, která byla použita při jejich výrobě (včetně získávání surovin, dopravy a výroby).

( ) Je-li to relevantní, může používání upravené neboli recyklované vody, tj. vody získané ze zpracování odpadní vody, umožnit snížení spotřeby sladké vody.

( ) Řada aspektů tohoto osvědčeného postupu je dále rozvinuta v konkrétnějších osvědčených postupech pro environmentální řízení: viz část 3.7 o hospodaření se statkovými hnojivy, část 3.9 o přípravcích na ochranu rostlin a osvědčený postup pro environmentální řízení 3.10.3 týkající se nakládání s odpady v chráněném zahradnictví.

( ) Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (rámcové směrnice o odpadech) (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3) by postupy nakládání s odpady měly být upřednostňovány v následujícím pořadí: a) předcházení vzniku; b) příprava k opětovnému použití; c) recyklace; d) jiné využití, například zpětné získání energie, a e) odstranění.

( ) Střídání plodin je sled plodin zvyšujících humus a plodin náročných na humus na poli po celou dobu několikaletého cyklu s přihlédnutím k regulačním a edafickým omezením. Výsledkem střídání plodin je vysoký počet přínosů. Například luštěniny, které jsou hluboko zakořeňujícími plodinami fixujícími dusík a vytvářejícími humus a úrodnost půdy, se pěstují v kombinaci s vyváženým podílem plodin náročných na dusík a humus, jako jsou obiloviny a okopaniny.

( ) Přerušovací plodina je sekundární plodina, která se pěstuje s cílem přerušit opakovaný výsev obilovin v rámci střídání plodin.

( ) Pokryvná meziplodina je plodina pěstovaná v prostoru mezi dvěma hlavními plodinami nebo v době, kdy se nepěstují žádné hlavní plodiny.

( ) Přesné využívání živin by se mělo řídit zásadami známými jako správa 4R: správné hnojivo (right fertiliser), správný čas (right time), správná míra (right rate) a správná metoda (right method).

( ) EU sestavila referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro výrobu velkého objemu anorganických chemických látek – amoniaku, kyselin a hnojiv – v rámci čl. 13 odst. 1 směrnice o průmyslových emisích (směrnice o průmyslových emisích, 2010/75/EU). Referenční dokument je k dispozici na adrese: http://eippcb.jrc.ec.europa.eu/reference/BREF/lvic_aaf.pdf.

( ) Uhlíkovou stopu produktů na bázi dusičnanů musí výrobce poskytnout v otevřeně oznámeném výpočtu.

( ) Vždy, když to povolí půdní podmínky, je osvědčeným postupem vysetí ozimých obilovin, pokud se uplatňuje možnost se sníženou pěstební intenzitou; pokryvné plodiny by se měly vysévat, pokud obiloviny budou vysety až na jaře.

( ) Doplňující příslušná opatření lze najít v osvědčeném postupu pro environmentální řízení 3.2.3 týkajícím se zachování struktury půdy a předcházení erozi a zhutňování.

( ) Sklizeň pro maximální hodnoty D může znamenat obětování určitého výnosu a musí být zhodnocena s ohledem na celkové požadavky na krmivo po celé požadované krmné období. Může být upřednostněna produkce vyššího výnosu méně kvalitní siláže, která je vyvážena koncentráty.

( ) Dokument BREF obsahuje nejlepší dostupné techniky pro intenzivní chov drůbeže a prasat ve velkých odvětvových zařízeních. Některé z popsaných technik však mohou být příslušné i pro živočišnou produkci v menším měřítku. Dokument je k dispozici na adrese: http://eippcb.jrc.ec.europa.eu/reference/irpp.html.

( ) Znaky jsou brány v úvahu pro účely zařazení do šlechtitelského cíle, protože jsou důležité buď z ekonomického hlediska (např. výnosnost), ze sociálního hlediska (např. dobré životní podmínky zvířat), nebo z hlediska životního prostředí (např. biologická rozmanitost).

( ) Definice přebytku živin a efektivity využívání živin obsahuje osvědčený postup pro environmentální řízení 3.3.1. Osvědčený postup pro environmentální řízení 3.3.1 pojednává o hospodaření s živinami na úrovni pole, zatímco tento osvědčený postup pro environmentální řízení řeší hospodaření s živinami pro zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat na úrovni celého podniku, tj. bere v úvahu vstupy a výstupy přes bránu podniku.

( ) Efektivnost využívání dusíku ve stravě u přežvýkavců je většinou určována poměrem energie k bílkovinám v bachoru. Intenzivně obhospodařované pastviny obsahují vysoký podíl dusíku a mají též vysokou schopnost rozkladu v bachoru, zejména při použití hojného množství dusíku z hnojiv. Pokud tráva s vysokým obsahem dusíku není vyvážena energií, má za následek nedostatečné využívání dusíku přežvýkavci.

( ) V případě prasat a drůbeže by nízkoproteinová potrava měla být vyvážena i stravitelnými aminokyselinami ve správném poměru.

( ) Metanogenezi se daří v případě vysokého obsahu vlákniny, vysoké hodnoty pH v bachoru a pomalé rychlosti průchodu bachorem.

( ) Čistou pastvinou se rozumí pastvina, kde se rok předtím nepásl stejný druh, nebo pole, které bylo obděláno poté, co bylo spaseno staršími zvířaty.

( ) Zásada pěti svobod pro dobré životní podmínky zvířat zahrnuje: život bez ohrožení hladem a žízní, život bez nepohodlí, život bez bolesti, zranění nebo nemocí, svoboda chovat se normálně a život bez strachu a strádání (viz: http://www.oie.int/en/animal-welfare/animal-welfare-at-a-glance/). Ty lze posoudit sledováním chování zvířat, a zejména díky: i) posouzení environmentálních stresorů, ii) posouzení tělesného stavu, iii) příslušným fyziologickým ukazatelům/známkám, iv) zkonzumovanému množství vody a krmiv a v) záznamům o ošetření zvířat.

( ) Dokument BREF obsahuje nejlepší dostupné techniky pro intenzivní chov drůbeže a prasat ve velkých odvětvových zařízeních. Některé z popsaných technik však mohou být použitelné i pro živočišnou produkci v menším měřítku. Dokument je k dispozici na adrese: http://eippcb.jrc.ec.europa.eu/reference/irpp.html.

( ) Organické zbytky, které jsou vhodné k doplnění kejdy a hnoje ve směsi vstupních surovin pro anaerobní digesci v zemědělském podniku, jsou tyto: potraviny, krmiva a zbytky plodin. Pěstování plodin pro anaerobní digesci je naopak v mnoha případech spojeno s nedostatečným vlivem životního cyklu na životní prostředí a jako takové není osvědčeným postupem.

( ) Jak je popsáno v osvědčeném postupu pro environmentální řízení 3.7.2.

( ) Účinné využívání vody je definováno jako výnos plodiny (např. v kg) na objemovou jednotku (např. m3) použité zavlažovací vody. Postupy, které zlepšují výnos na „vodní kapku“, zlepšují účinné využívání vody. Účinné využívání vody se tak vylepšuje zvýšením produkce plodiny a/nebo snížením sezónní spotřeby vody. Aby byly zajištěny vysoké výnosy plodiny, je nutné maximalizovat zachycení a uchovávání dešťové vody v půdě a schopnost plodiny využít vlhkost půdy, zatímco by se měla minimalizovat závažnost deficitů vody během klíčových stadií vývoje plodin.

( ) Metoda vodní rovnováhy se skládá ze tří základních kroků: i) z odhadu dostupné vody v kořenové zóně z pórovitosti půdy a hloubky zakořenění; ii) z volby přípustného deficitu vody v závislosti na druzích plodin, růstovém stadiu, vododržné kapacitě půdy a čerpací kapacitě zavlažovacího systému a iii) z odhadu evapotranspirace plodin. S touto metodou se zavlažování uplatňuje vždy, když evapotranspirace překročí přípustný nedostatek vody.

( ) Snímače vlhkosti půdy se používají ke stanovení frekvence a množství zavlažování. Množství se vypočítá pomocí změn obsahu vlhkosti půdy mezi dvěma zavlaženími s tím, že se evapotranspirace mezi těmito dvěma zavlaženími rovná změně vlhkosti půdy mezi oběma událostmi. Případně se vypočítá změřením napětí půdy před zavlažením a pomocí přípustného deficitu vody s cílem odhadnout množství vody, které má být dodáno.

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

( ) Biologickou ochranu před škodlivými organismy lze provádět pomocí: dovezení, posílení a zachování. Základem dovezení je určení příslušných škodlivých organismů, které je třeba regulovat, určení příslušných přírodních nepřátel a jejich dovezení na pole. Posílení se skládá z doplňkového vypuštění přírodních nepřátel, kteří na místě již jsou, a zesílení přirozeně se vyskytující populace. Zachování stávajících přírodních nepřátel spočívá v zajištění toho, že podmínky přirozeně se vyskytujících populací přirozených nepřátel budou zachovány. Tato metoda se realizuje nejjednodušeji vzhledem k tomu, že přirození nepřátelé se stanovišti a cílovým škodlivým organismům již přizpůsobili.

( ) Ve stadiu zpracování a používání.

( ) V chladicích polštářích jsou ventilátory umístěny na jedné stěně a na protilehlé stěně je mokrý polštář, aby byl vzduch zvenku nasáván do skleníku přes mokrý polštář, který sníží jeho teplotu. Zmlžování je založeno na přívodu vody ve velmi malých kapičkách, které se odpařují, a tím snižují teplotu ve skleníku.

( ) Pro činnosti chráněného zahradnictví jsou čisté požadavky plodin na vodu pokládány za rovny evapotranspiraci plodin, jelikož do skleníku se nedostane déšť a dochází k malému využívání vlhkosti.

( ) Definice účinného využívání vody je uvedena v osvědčeném postupu pro environmentální řízení 3.8.1.

( ) Rozhodnutí Komise (EU) 2015/2099 ze dne 18. listopadu 2015, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU substrátům, pomocným půdním látkám a mulči (Úř. věst. L 303, 20.11.2015, s. 75).