02014XC0701(01) — CS — 09.11.2018 — 002.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

Pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020

(Úř. věst. C 204 1.7.2014, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

Sdělení Komise, kterým se mění pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020  2015/C 390/05

  C 390

4

24.11.2015

►M2

Sdělení Komise, kterým se mění pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020  2018/C 139/02

  C 139

3

20.4.2018

►M3

Oznámení Komise o změně pokynů Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020  2018/C 403/06

  C 403

10

9.11.2018




▼B

Pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020

2014/C 204/01

OBSAH

ČÁST I.

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Kapitola 1.

Úvod

Kapitola 2.

Oblast působnosti a definice

2.1.

Dopad SZP a politiky rozvoje venkova na oblast působnosti

2.2.

Oblast působnosti

2.3.

Horizontální pravidla a nástroje podpory použitelné v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech

2.4.

Definice

2.5.

Podpora podléhající oznamovací povinnosti

Kapitola 3.

Společné zásady pro posouzení slučitelnosti

3.1.

Příspěvek společnému cíli

3.2.

Potřeba státního zásahu

3.3.

Vhodnost podpory

3.4.

Motivační účinek a nezbytnost podpory

3.5.

Přiměřenost podpory

3.6.

Zamezení nežádoucích negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod

3.7.

Transparentnost

ČÁST II.

KATEGORIE PODPORY

Kapitola 1.

Podpora ve prospěch podniků působících v oblasti prvovýroby, zpracování nebo uvádění zemědělských produktů na trh

1.1.

Opatření pro rozvoj venkova

1.1.1.

Podpora na investice

1.1.1.1.

Podpora na investice do hmotného majetku a nehmotného majetku v zemědělských podnicích, které souvisí se zemědělskou prvovýrobou

1.1.1.2.

Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích

1.1.1.3.

Podpora na investice týkající se přemístění zemědělských staveb

1.1.1.4.

Podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh

1.1.2.

Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a na rozvoj malých zemědělských podniků

1.1.3.

Podpora na převod zemědělských podniků

1.1.4.

Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství

1.1.5.

Podpora na agroenvironmentální a klimatická opatření a závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat

1.1.5.1.

Podpora na agroenvironmentální a klimatické závazky

1.1.5.2.

Podpora na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat

1.1.6.

Podpora kompenzující znevýhodnění v souvislosti s oblastmi Natura 2000 a rámcovou směrnicí o vodě

1.1.7.

Podpora pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

1.1.8.

Podpora ekologického zemědělství

1.1.9.

Podpora na účast producentů zemědělských produktů v režimech jakosti

1.1.10.

Podpora na zajištění technické pomoci v odvětví zemědělství

1.1.10.1.

Podpora na předávání znalostí a informační akce

1.1.10.2.

Podpora na poradenské služby

1.1.10.3.

Podpora na zástup v zemědělském podniku

1.1.11.

Podpora na spolupráci v odvětví zemědělství

1.2.

Řízení rizik a řešení krizí

1.2.1.

Podpory na náhradu škody na zemědělské výrobě nebo na prostředcích zemědělské výroby a na prevenci škod

1.2.1.1.

Podpora na náhradu škody způsobené přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi

1.2.1.2.

Podpora na náhradu škody způsobené nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě

1.2.1.3.

Podpora na náklady na prevenci, kontrolu a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podpora na náhradu škody způsobené chorobami zvířat a škůdci rostlin

1.2.1.4.

Podpora na mrtvá hospodářská zvířata

1.2.1.5.

Podpora na náhradu škody způsobené chráněnými druhy zvířat

1.2.1.6.

Podpora na platby pojistného

1.2.1.7.

Podpora na finanční příspěvky do vzájemných fondů

1.2.2.

Podpora na uzavírání výrobních kapacit

1.2.2.1.

Uzavírání kapacit z důvodů zdraví zvířat, rostlin nebo lidí, hygienických, etických nebo environmentálních důvodů

1.2.2.2.

Uzavírání kapacit z jiných důvodů

1.3.

Jiné druhy podpory v odvětví zemědělství

1.3.1.

Podpora pro odvětví živočišné výroby

1.3.2.

Podpora na propagační opatření týkající se zemědělských produktů

1.3.3.

Podpora pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři

1.3.4.

Podpora na pozemkové úpravy v zemědělství

1.3.5.

Podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích

1.3.6.

Podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství

Kapitola 2.

Podpora pro odvětví lesnictví, která je spolufinancována z EZFRV a je poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření nebo poskytnuta jako výlučná státní podpora

2.1.

Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů

2.1.1.

Podpora na zalesňování a zakládání lesů

2.1.2.

Podpora na zavádění, regeneraci nebo obnovu zemědělsko-lesnických systémů

2.1.3.

Podpora na ochranu lesů před lesními požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, jinými nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin a katastrofickými událostmi a obnovu lesů po těchto událostech

2.1.4.

Podpora na investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

2.1.5.

Podpora na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh

2.1.6.

Podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví

2.2.

Podpora na znevýhodnění související s lesními oblastmi sítě Natura 2000

2.3.

Podpora na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů

2.4.

Podpora na předávání znalostí a informační akce v odvětví lesnictví

2.5.

Podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví

2.6.

Podpora na spolupráci v odvětví lesnictví

2.7.

Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví

2.8.

Jiná podpora v odvětví lesnictví sledující ekologické, ochranné a rekreační cíle

2.8.1.

Podpora na specifické činnosti a zásahy v odvětví lesnictví, jejichž primárním cílem je přispět k zachování nebo obnovení lesního ekosystému, biologické rozmanitosti nebo tradiční krajiny

2.8.2.

Podpora v odvětví lesnictví na zachování a zlepšování kvality půdy a zajišťování vyváženého a zdravého růstu stromů

2.8.3.

Obnova a údržba přirozených stezek, krajinných prvků a znaků a přirozeného prostředí pro zvířata v odvětví lesnictví

2.8.4.

Podpora na údržbu cest za účelem ochrany lesů před požáry

2.8.5.

Podpora na náhradu škody, kterou v lesích způsobily druhy zvířat chráněné právními předpisy

2.8.6.

Podpora na vypracování lesních hospodářských plánů

2.9.

Podpora v odvětví lesnictví uvedená do souladu s opatřeními podpory v odvětví zemědělství

2.9.1.

Podpora na výzkum a vývoj v odvětví lesnictví

2.9.2.

Podpora na pozemkové úpravy v lesnictví

Kapitola 3.

Podpory ve prospěch venkovských oblastí, které jsou spolufinancované z EZFRV nebo poskytované jako doplňkové vnitrostátní financování k těmto spolufinancovaným opatřením

3.1.

Podpora na investice týkající se zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty, produkce bavlny nebo na investice na založení a rozvoj nezemědělských činností

3.2.

Podpora na základní služby a obnovu vesnic ve venkovských oblastech

3.3.

Podpora na zahájení podnikání pro nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech

3.4.

Podpora na agroenvironmentální a klimatické závazky poskytovaná jiným správcům půdy a podnikům ve venkovských oblastech, které nepůsobí v odvětví zemědělství

3.5.

Podpora na znevýhodnění v souvislosti s oblastmi sítě Natura 2000 poskytovaná jiným správcům půdy

3.6.

Podpora na předávání znalostí a informační akce ve venkovských oblastech

3.7.

Podpora na poradenské služby ve venkovských oblastech

3.8.

Podpora na účast aktivních zemědělců v režimech jakosti pro bavlnu a potraviny

3.9.

Podpora na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti

3.10.

Podpora na spolupráci ve venkovských oblastech

3.11.

Podpora na zřizování vzájemných fondů

ČÁST III.

PROCESNÍ ZÁLEŽITOSTI

1.

Doba platnosti režimů podpory a hodnocení

2.

Ustanovení o přezkumu

3.

Podávání zpráv a monitorování

4.

Použití těchto pokynů

5.

Návrhy vhodných opatření

6.

Pozbytí platnosti

ČÁST I. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Kapitola 1. Úvod

(1) Z ustanovení čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie („Smlouva“) vyplývá, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“.

(2) I přes tento obecný zákaz však může být zapotřebí poskytnout státní podporu jako reakci na selhání trhu, aby se zajistilo řádné fungování spravedlivého hospodářství. Smlouva proto ponechává prostor pro poskytování státní podpory v rámci plnění několika politických cílů. Pro odvětví zemědělství a lesnictví má zvláštní význam zaprvé čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy, podle něhož jsou podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi slučitelné s vnitřním trhem. Zadruhé se jedná o čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, na jehož základě může Komise považovat za slučitelné s vnitřním trhem státní podpory, které mají napomoci hospodářskému rozvoji v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech, jestliže tyto podpory nemají nepříznivý vliv na podmínky obchodu.

(3) S ohledem na specifika odvětví zemědělství navíc článek 42 Smlouvy stanoví, že se pravidla hospodářské soutěže vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který vymezí Evropský parlament a Rada.

(4) V těchto pokynech Komise stanoví podmínky a kritéria, za nichž se bude podpora v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech považovat za slučitelnou s vnitřním trhem, a upravuje kritéria pro vymezení oblastí, jež splňují podmínky čl. 107 odst. 3 Smlouvy. Pokud jde o podporu poskytovanou podle čl. 107 odst. 2 písm. b), Komise v těchto pokynech stanoví podmínky, jejichž splnění se bude ověřovat při rozhodování, zda se na opatření, které představuje podporu určenou k náhradě škody způsobené přírodními pohromami nebo mimořádnými událostmi, uvedený článek skutečně vztahuje.

(5) Státní podpora, která má napomoci hospodářskému rozvoji odvětví zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech, je zakotvena ve společné zemědělské politice („SZP“) v širším slova smyslu. V rámci SZP poskytuje Unie finanční podporu v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech. Vzhledem k tomu, že se hospodářské účinky státní podpory nemění podle toho, zda je podpora (třeba i částečně) financována Unií, nebo zda je financována pouze příslušným členským státem, má Komise za to, že by měl v zásadě existovat soulad a jednotnost mezi její politikou kontroly státní podpory a podporou poskytovanou podle samotné společné zemědělské politiky Unie. V důsledku toho lze využívání státní podpory odůvodnit pouze v případě, že je v souladu s cíli této politiky, a zejména se základními cíli reformy SZP do roku 2020 ( 1 ). Proto Komise při uplatňování pravidel obsažených v těchto pokynech na konkrétní režimy podpory a při jejich výkladu zohledňuje pravidla a politiky SZP.

(6) Pro otázky státní podpory související se SZP jsou obzvláště důležité tyto evropské nástroje:

▼M1

a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ( 2 );

▼B

b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ( 3 ), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 ( 4 ). Podle těchto nařízení lze vypracovat programy podpory, aby se zohlednilo geografické a hospodářské znevýhodnění těchto regionů;

c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ( 5 );

d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ( 6 ), jehož cílem je podpora udržitelného rozvoje venkova v celé Unii doplněním ostatních nástrojů SZP, jako jsou přímé platby a tržní opatření. Toto nařízení přispívá k rozvoji odvětví zemědělství v Unii, aby bylo územně a environmentálně vyváženější, šetrnější a odolnější vůči klimatu, konkurenceschopnější a inovativnější, a také k rozvoji venkovských území;

e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 ( 7 );

f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ( 8 ), jež stanoví pravidla pro přímé platby vyplácené přímo zemědělcům ve formě základní podpory příjmů v rámci některých režimů podpory;

g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 ( 9 ), jež stanoví společná pravidla pro zemědělské trhy. Tato pravidla se zejména týkají veřejné intervence na trzích, režimů kvót a podpor, obchodních norem i norem produkce a obchodu s třetími zeměmi.

(7)  ►M1  SZP je založena na dvou pilířích: do prvního pilíře patří nástroje vztahující se k fungování zemědělských trhů a potravinového řetězce (nařízení (EU) č. 228/2013, nařízení (EU) č. 229/2013, nařízení (EU) č. 1308/2013 a nařízení (EU) č. 1144/2014) a k přímým platbám (nařízení (EU) č. 1307/2013) podmíněným povinnými požadavky na hospodaření, dobrým zemědělským a environmentálním stavem. ◄ Ve vzájemné kombinaci tato opatření představují základní úroveň podpory pro zemědělce v Unii a vytvářejí základ pro zachování udržitelného zemědělství v celé Unii. Opatření prvního pilíře jsou pro členské státy povinná a s několika málo výjimkami zde neexistuje spolufinancování. Tím je zajištěno uplatňování společné politiky v rámci vnitřního trhu. Druhý pilíř SZP tvoří politika rozvoje venkova, která je upravena v nařízení (EU) č. 1305/2013 a jejíž cíle spočívají ve zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, v udržitelném řízení přírodních zdrojů, opatřeních v oblasti klimatu a ve vyváženém územním rozvoji venkovských oblastí. Opatření v oblasti rozvoje venkova jsou z velké míry dobrovolná, smluvní povahy, spolufinancovaná a zajišťována na základě strategického rámce a jejich realizace probíhá formou programů rozvoje venkova reagujících na priority, které Unie této oblasti přiznává na národní, regionální a místní úrovni.

(8) Podle čl. 39 odst. 1 Smlouvy je cílem SZP zvýšit produktivitu zemědělství, zajistit odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, stabilizovat trhy a zajistit plynulé zásobování, které spotřebitelé získávají za rozumné ceny. Podle čl. 39 odst. 2 Smlouvy platí, že při vypracovávání SZP a zvláštních metod, které může zahrnovat, se bude přihlížet ke zvláštní povaze zemědělské činnosti, vyplývající ze sociální struktury v zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými zemědělskými oblastmi, k nutnosti provádět vhodné úpravy postupně a ke skutečnosti, že zemědělství představuje odvětví, které je těsně spjato s celým hospodářstvím.

(9) Zemědělství se musí přizpůsobit novým skutečnostem a reagovat na nové problémy, pokud jde o zajištění potravin, životní prostředí, změnu klimatu a zachování životaschopnosti venkovského hospodářství. Za účelem řešení těchto hlavních problémů navrhla Komise ve svém sdělení „Budoucnost SZP do roku 2020“ ( 10 ) pro SZP v období 2014–2020 tyto cíle: 1) efektivní produkce potravin, 2) udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a 3) vyvážený územní rozvoj.

(10) Politika rozvoje venkova, která je nedílnou součástí SZP, přispěje v období 2014–2020 k dosažení těchto cílů: 1) podpora konkurenceschopnosti zemědělství, 2) zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a 3) dosažení vyváženého územního rozvoje venkovských hospodářství a komunit, včetně vytváření a udržení pracovních míst. K dosažení těchto cílů v oblasti rozvoje venkova se využijí tyto priority Unie stanovené pro oblast rozvoje venkova: 1) podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech, 2) zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů, 3) podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství, 4) obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím, 5) podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, která je odolná vůči klimatu, v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, a 6) podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech ( 11 ).

(11) Cíle SZP rovněž spadají do oblasti působnosti cílů vyplývajících ze sdělení Komise ze dne 3. března 2010„Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ ( 12 ) a její stěžejní iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“ ( 13 ), která stanoví cíle v oblastech, jako je konkurenceschopnost, změna klimatu, energetika a biologická rozmanitost.

(12) Politika státní podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech musí být rovněž zahrnuta do iniciativy Komise spočívající v celkové modernizaci státní podpory. Komise ve svém sdělení o modernizaci státní podpory ( 14 ) oznámila tři cíle, které budou sledovány v rámci modernizace kontroly státní podpory: 1) podpořit na konkurenčním vnitřním trhu udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění, 2) zaměřit kontrolu ex ante, kterou vykonává Komise, na případy s nejrozsáhlejším dopadem na vnitřní trh, a současně zintenzívnit spolupráci členských států při prosazování pravidel státní podpory a 3) racionalizovat právní úpravu a urychlit rozhodovací postupy. Sdělení zejména vyzvalo ke společnému přístupu, pokud jde o revize jednotlivých pokynů a rámců, s cílem posílit vnitřní trh a účelnější vynakládání veřejných prostředků tím, že se státní podpora bude více podílet na plnění cílů v obecném zájmu, bude se podrobněji zkoumat motivační účinek, podpora se omezí na minimum a zabrání se potenciálním negativním účinkům podpory na hospodářskou soutěž a obchod. Z těchto společných zásad pro posuzování slučitelnosti vycházejí i podmínky slučitelnosti, které stanoví tyto pokyny a které se použijí na režimy podpory podléhající oznamovací povinnosti i na případy jednotlivé podpory.

Kapitola 2. Oblast působnosti a definice

2.1    Dopad SZP a politiky rozvoje venkova na oblast působnosti

(13) Podle článku 42 Smlouvy se, pokud jde o zemědělské produkty uvedené v příloze I Smlouvy, pravidla státní podpory vyplývající z článků 107 až 109 Smlouvy použijí pouze v rozsahu, který vymezí Evropský parlament a Rada.

(14) Podle čl. 211 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 jako obecné pravidlo platí, že se pravidla státní podpory použijí na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty. ►M1  Toto obecné pravidlo má však řadu výjimek, které mj. vyplývají z článku 23 nařízení (EU) č. 228/2013, článku 17 nařízení (EU) č. 229/2013, článku 13 nařízení (EU) č. 1307/2013, čl. 211 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 27 nařízení (EU) č. 1144/2014. ◄

(15) Pokud jde o podporu pro rozvoj venkova, jako obecné pravidlo platí použitelnost pravidel státní podpory vyplývající z čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013. Ustanovení čl. 81 odst. 2 a článku 82 uvedeného nařízení však stanoví, že se pravidla státní podpory nepoužijí na platby členských států uskutečněné podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a v souladu s ním ani na doplňkové vnitrostátní financování v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy.

(16) Pravidla státní podpory se proto nepoužijí na spolufinancování podpory rozvoje venkova (tj. na části financované z EZFRV i z vnitrostátních zdrojů) ani na doplňkové vnitrostátní financování poskytované nad rámec této podpory, jestliže dotyčné opatření souvisí se zemědělskou činností spadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy a je součástí programu rozvoje venkova.

(17) Pravidla státní podpory se však použijí v plném rozsahu na všechna spolufinancovaná opatření podpory (na část financovanou z EZFRV i na část financovanou z vnitrostátních zdrojů) a na vnitrostátní financování doplňující tato opatření, která nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, což nařízení (EU) č. 1305/2013 stanoví v těchto případech: a) opatření podporující činnosti ve venkovských oblastech a b) opatření v odvětví lesnictví.

(18) Jestliže členský stát hodlá výlučně z vnitrostátních zdrojů (tj. bez spolufinancování z EZFRV) financovat opatření, které je navrženo převážně v souladu s podmínkami daného opatření pro rozvoj venkova („opatření podobné opatření pro rozvoj venkova“), pravidla státní podpory se použijí v plném rozsahu bez ohledu na to, zda opatření spadá do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy či nikoli.

2.2    Oblast působnosti

(19) Komise použije tyto pokyny na režimy podpory i na jednotlivé podpory.

(20) Tyto pokyny se vztahují na státní podpory ve prospěch odvětví zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů, jehož výsledkem je jiný zemědělský produkt, a uvádění zemědělských produktů na trh.

(21) Na základě obecných východisek uvedených v oddílu 2.1 části I těchto pokynů a s ohledem na to, aby se zajistila soudržnost s politikou rozvoje venkova a zjednodušilo se dodržování pravidel státní podpory, je vhodné do těchto pokynů rovněž zahrnout některá opatření v oblasti rozvoje venkova, která nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy bez ohledu na to, zda jsou spolufinancována z EZFRV, nebo v rámci doplňkového vnitrostátního financování jakož i v rámci opatření podobných opatřením pro rozvoj venkova financovaných pouze z vnitrostátních zdrojů. Tyto pokyny proto kromě odvětví zemědělství stanoví kritéria slučitelnosti i pro státní podporu v odvětví lesnictví a pro podporu podnikům činným ve venkovských oblastech, které jinak nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy.

(22) Při analýze státní podpory a její slučitelnosti s obecnými zásadami platnými pro státní podporu Komise vezme v maximální možné míře do úvahy podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 1305/2013 a v jeho prováděcích opatřeních a aktech v přenesené pravomoci.

(23) S ohledem na výše uvedená východiska se tyto pokyny vztahují na následující kategorie podpory:

a) opatření v odvětví zemědělství, která jsou financována výlučně z vnitrostátních zdrojů a zahrnují:

i) opatření podobná opatřením pro rozvoj venkova, která nespadají do rámce programu rozvoje venkova (oddíl 1.1 části II těchto pokynů);

ii) jiná opatření, než která jsou uvedena v bodu i) a která nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1305/2013, jako jsou některá opatření v oblasti rizik a krizového řízení, podpora odvětví živočišné výroby a některá propagační opatření (oddíly 1.2 a 1.3 části II těchto pokynů);

b) podpora odvětví lesnictví, která může být:

i) poskytnuta jako součást programu rozvoje venkova nebo jako doplňkové vnitrostátní financování takového opatření pro rozvoj venkova (oddíly 2.1 až 2.7 části II těchto pokynů);

ii) financována výlučně z vnitrostátních zdrojů ve formě

 opatření v odvětví lesnictví podobného opatření pro rozvoj venkova, které je upraveno v nařízení (EU) č. 1305/2013 a poskytnuto v souladu s podmínkami vyplývajícími z těchto pokynů (oddíly 2.1 až 2.7 části II těchto pokynů);

 jiné podpory v odvětví lesnictví, která sleduje ekologické, ochranné a rekreační cíle (oddíl 2.8 části II těchto pokynů);

 podpory v odvětví lesnictví, která je v souladu s opatřeními podpory v odvětví zemědělství (oddíl 2.9 části II těchto pokynů);

c) podpora podniků činných ve venkovských oblastech, kterou lze poskytnout jako:

i) opatření podpory uvedené v programu rozvoje venkova a spolufinancované z EZFRV podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a v souladu s ním, pokud je opatření státní podpory podléhající oznamovací povinnosti totožné s opatřením uvedeným v programu rozvoje venkova (kapitola 3 části II těchto pokynů); nebo

ii) doplňkové vnitrostátní financování související s opatřením v rámci programu rozvoje venkova (kapitola 3 části II těchto pokynů).

(24) Tyto pokyny se mohou vztahovat na podporu místního rozvoje v rámci iniciativy LEADER vyplývající z článku 35 nařízení (EU) č. 1303/2013 a z článků 42 až 45 nařízení (EU) č. 1305/2013, která zahrnuje individuální projekty navržené a prováděné místními partnery s cílem řešit konkrétní místní problémy, za předpokladu, že tato podpora splňuje podmínky, které tyto pokyny stanoví pro související opatření v oblasti rozvoje venkova.

(25) Tyto pokyny se v zásadě použijí na podporu určenou malým a středním podnikům i velkým podnikům. Velké podniky bývají méně zasaženy selháním trhů než malé a střední podniky. Je navíc pravděpodobnější, že velké podniky v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech jsou významnými aktéry na daném trhu, a v důsledku toho může podpora poskytnutá velkým podnikům v některých případech značně narušit hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu. Vzhledem k tomu, že podpora velkým podnikům v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech a jiným velkým podnikům může potenciálně způsobit podobné narušení hospodářské soutěže, měla by se pravidla státní podpory pro velké podniky obsažená v těchto pokynech harmonizovat s obecnými pravidly státní podpory a měly by se na ně vztahovat společné zásady pro posuzování slučitelnosti, které vyplývají z kapitoly 3 části I těchto pokynů. Aniž jsou tím dotčeny tyto společné zásady pro posuzování slučitelnosti, pokud jde o opatření v oblasti rozvoje venkova, pro účely souladu a soudržnosti s politikou rozvoje venkova by pravidla pro poskytování státní podpory velkým podnikům měla být uvedena do souladu s příslušnými pravidly vyplývajícími z nařízení (EU) č. 1305/2013. Pokud jde o opatření podpory určená odvětví živočišné výroby, na která se nevztahuje nařízení (EU) č. 1305/2013, Komise i nadále uplatňuje svou dřívější politiku, tj. že velké podniky by měly být schopné náklady na taková opatření financovat samy. Podpora v odvětví živočišné výroby by proto měla být poskytována výhradně malým a středním podnikům.

(26) Z oblasti působnosti těchto pokynů jsou v zásadě vyloučeny podniky v obtížích ( 15 ). Komise je toho názoru, že podnik, který se nachází ve finančních obtížích, nelze vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho samotná existence, považovat za vhodný nástroj k prosazování jiných cílů veřejné politiky, dokud není zajištěna jeho životaschopnost. Proto, je-li příjemce podpory ve finančních obtížích ve smyslu bodu (35) odst. 15, bude podpora posouzena v souladu s pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci v pozměněném či nahrazeném znění ( 16 ). Tato zásada se nepoužije na vyrovnávací podporu poskytovanou v případě škody způsobené přírodními pohromami a mimořádnými událostmi uvedenými v oddílech 1.2.1.1 a 2.1.3 části II těchto pokynů, která je vždy slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy. ►M1  Jestliže finanční obtíže podniku působícího v odvětví zemědělství a lesnictví vyvolala riziková událost uvedená v části II oddílech 1.2.1.2, 1.2.1.3, 1.2.1.5, 2.1.3, 2.8.1 nebo 2.8.5 těchto pokynů, může být podpora na náhradu škody nebo obnovu v důsledku ztrát nebo škod způsobených takovými rizikovými událostmi nebo podpora na pokrytí nákladů na eradikaci škůdců rostlin poskytnuta v souladu s těmito pokyny a může být rovněž považována za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Navíc z důvodů souvisejících s ochranou veřejného zdraví a s ohledem na mimořádnou situaci by se za určitých okolností nemělo rozlišovat podle hospodářské situace podniku, pokud se poskytuje podpora na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat podle oddílu 1.2.1.4 a podpora na kontrolní a eradikační opatření v případě choroby zvířat uvedené v bodu (375) části II oddílu 1.2.1.3 těchto pokynů. ◄

(27) Komise při posuzování podpory poskytnuté podniku, na který se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, zohlední částku podpory, která má být navrácena ( 17 ). ►M1  To však neplatí pro podporu určenou k náhradě škody způsobené přírodní pohromou nebo jinou mimořádnou událostí ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy. ◄

(28) Komise nepovolí podporu na činnosti související s vývozem do třetích zemí nebo členských států, která by byla přímo spojena s vyváženým množstvím, podporu vázanou na použití domácího zboží na úkor dováženého zboží ani podporu, jejímž cílem je zřízení a provoz distribuční sítě nebo uhrazení jakýchkoli dalších výdajů v souvislosti s vývozními činnostmi. Podporu vývozu v zásadě nepředstavuje podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k zavedení nového nebo stávajícího produktu na nový trh.

(29) Členským státům se připomíná, že systém financování, např. parafiskálními odvody, by měl být oznámen, jestliže je tento systém nedílnou součástí opatření podpory (viz věc TFI, T-275/11, body 41 až 44) ( 18 ).

(30) Komise přímo na základě čl. 107 odst. 3 Smlouvy posoudí jednotlivě veškerá opatření podpory, na která se nevztahují tyto pokyny nebo jakákoli jiná pravidla v oblasti státní podpory, a vezme přitom do úvahy pravidla zakotvená v článcích 107, 108 a 109 Smlouvy, SZP a analogicky i tyto pokyny, je-li to možné. Členské státy oznamující státní podporu, která nespadá do oblasti působnosti těchto pokynů, budou muset prokázat, že dotyčná státní podpora splňuje společné zásady pro posuzování slučitelnosti, jak vyplývá z kapitoly 3 části I těchto pokynů. Komise schválí taková opatření pouze tehdy, pokud pozitivní příspěvek k rozvoji odvětví zjevně převáží nad riziky narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a ovlivnění obchodu mezi členskými státy.

2.3    Horizontální pravidla a nástroje podpory použitelné v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech

(31) Aby se racionalizovala pravidla státní podpory a vzhledem k podobnostem mezi podniky působícími v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech a ostatními podniky, uplatní se na odvětví spadající do oblasti působnosti těchto pokynů v zásadě obecné nástroje v oblasti státní podpory, jež stanoví kritéria pro posouzení slučitelnosti. Týká se to zejména pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací ( 19 ), v pozměněném či nahrazeném znění, pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 ( 20 ), v pozměněném či nahrazeném znění, pokynů EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí ( 21 ), v pozměněném či nahrazeném znění, pokynů k státní podpoře investic v rámci rizikového financování ( 22 ), v pozměněném či nahrazeném znění, sdělení Komise – kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na vzdělávání podléhajících individuální oznamovací povinnosti ( 23 ), v pozměněném či nahrazeném znění, sdělení Komise – kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na zaměstnávání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků podléhajících individuální oznamovací povinnosti ( 24 ), v pozměněném či nahrazeném znění, a nástrojů týkajících se služeb obecného hospodářského zájmu ( 25 ).

(32) Výše uvedené horizontální nástroje se použijí na prvovýrobu, zpracování nebo uvádění zemědělských produktů na trh, pokud tyto pokyny nestanoví specifická pravidla. Tyto pokyny upravují specifická opatření podpory na ochranu životního prostředí, jako jsou agroenvironmentální a klimatické závazky a závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat (oddíl 1.1.5 části II), podpora kompenzující znevýhodnění v souvislosti s oblastmi Natura 2000 a rámcovou směrnicí o vodě ( 26 ) (oddíl 1.1.6 části II) a podpora ekologického zemědělství (oddíl 1.1.8 části II). Podpory na investice k plnění environmentálních cílů v oblasti zemědělské prvovýroby budou posouzeny v souladu s pravidly vyplývajícími z oddílu 1.1.1.1 části II těchto pokynů. Podpora na ochranu životního prostředí ve prospěch podniků, které působí v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, se prohlásí za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže splňuje všechny podmínky vyplývající z pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020. Oblast působnosti kapitol 2 a 3 části II těchto pokynů se nevztahuje na podporu na investice do úspory energie, biopaliv a do energie z obnovitelných zdrojů, jež by měla být v souladu s pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020, jestliže taková podpora není vyňata z oznamovací povinnosti. Avšak podpora na investice související se zemědělskou prvovýrobou, které se vztahují k výrobě energie z obnovitelných zdrojů nebo k výrobě biopaliv v zemědělských podnicích, může spadat do oblasti působnosti těchto pokynů za předpokladu, že taková výroba nepřesáhne průměrnou roční spotřebu paliv nebo energie daného zemědělského podniku (oddíl 1.1.1.1).

(33) Kvůli specifikům odvětví prvovýroby zemědělských produktů se na podporu tohoto odvětví nepoužijí pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020 ( 27 ). Uvedené pokyny se však uplatní na zpracování zemědělských produktů a na jejich uvádění na trh tak, jak stanoví tyto pokyny.

(34) Obecná pravidla státní podpory i specifická pravidla vyplývající z těchto pokynů se mohou týkat podniků působících v odvětví lesnictví nebo ve venkovských oblastech. Podpora určená podnikům působícím v odvětví lesnictví může být případně považována za slučitelnou za podmínek vyplývajících z obecných pravidel Unie v oblasti státní podpory a v souladu s nimi (zejména pokud jde o pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020, rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací a pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020).

2.4    Definice

(35) Pro účely těchto pokynů:

1. „podporou“ se rozumí jakékoli opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

2. „odvětvím zemědělství“ se rozumí všechny podniky působící v oblasti prvovýroby, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh;

3. „zemědělským produktem“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ( 28 );

4. „režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

5. „nejvzdálenějšími regiony“ se rozumějí regiony uvedené v prvním pododstavci článku 349 Smlouvy;

6. „menšími ostrovy v Egejském moři“ se rozumějí menší ostrovy uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013 ( 29 );

7. „programem rozvoje venkova“ se rozumí program rozvoje venkova uvedený v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013;

8. „zemědělskou činností“ se rozumí produkce, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh;

9. „lesem“ pozemek o rozloze větší než půl hektaru se stromy vyššími než pět metrů a zápojem koruny tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, přičemž nezahrnuje pozemky, u nichž převažuje zemědělské nebo městské využití. Členský stát nebo region může rozhodnout, že bude na základě platných vnitrostátních předpisů nebo inventárního systému uplatňovat jinou definici lesa. Členské státy nebo regiony musí tuto definici uvést v oznámení a v případě, že se týká opatření v oblasti rozvoje venkova, měla by být uvedena i v programu rozvoje venkova;

10. „zemědělskou prvovýrobou“ se rozumí produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy, aniž by byly provedeny jakékoli další operace měnící povahu těchto produktů;

11. „zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoli zpracování zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;

12. „uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a jakékoliv činnosti související s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej od prvovýrobce konečnému spotřebiteli se považuje za uvádění na trh, pokud k němu dojde v samostatných prostorách vyhrazených pro tento účel;

13. „MSP“ nebo „mikropodniky, malými a středními podniky“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ( 30 );

14. „velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I nařízení (EU) č. 702/2014;

15. „podnikem v obtížích“ se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností:

a) v případě společnosti s ručením omezeným (která není malým nebo středním podnikem, jehož existence nepřesahuje tři roky), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když je výsledek odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za kapitál společnosti) negativní a svou výší překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost s ručením omezeným“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 31 ) a „základní kapitál“ zahrnuje případně jakékoli emisní ážio;

b) v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem, jehož existence nepřesahuje tři roky), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU;

c) jestliže vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů;

d) jestliže podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo jestliže obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace;

e) v případě podniku, který není malým nebo středním podnikem, kde v uplynulých dvou letech:

i) účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a

ii) poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) je nižší než 1,0 ;

16. „zemědělským podnikem“ se rozumí jednotka zahrnující pozemky, prostory a zařízení využívané k zemědělské prvovýrobě;

17. „intenzitou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před srážkou daně nebo jiných poplatků;

18. „jednotlivou podporou“ se rozumí podpora ad hoc a podpora, která je poskytnuta jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;

19. „podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

20. „hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí výše, které by podpora dosáhla, kdyby byla příjemci poskytnuta formou dotace před srážkou daně nebo jiných poplatků;

21. „datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;

22. „seskupením nebo organizací producentů“ se rozumí seskupení nebo organizace zřízené s cílem:

a) přizpůsobit produkci a výstup producentů, kteří jsou členy tohoto seskupení nebo této organizace producentů, požadavkům trhu; nebo

b) společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávek velkoodběratelům; nebo

c) stanovit společná pravidla pro informace o produkci, zejména s ohledem na sklizeň a dostupnost, nebo

d) zajišťovat ostatní činnosti, které mohou provádět seskupení nebo organizace producentů, například rozvoj podnikatelských a marketingových dovedností a organizace a usnadnění inovačních procesů;

23. „vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplacena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;

24. „škůdci rostlin“ se rozumějí škodlivé organismy podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 2000/29/ES ( 32 );

25. „zahájením prací na projektu nebo zahájením činnosti“ se rozumí buď zahájení činnosti, nebo stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení nebo služby či jiný závazek, v jehož důsledku se projekt nebo činnost stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve; za zahájení prací nebo činnosti se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti. Za zahájení prací na projektu nebo za zahájení činnosti se považuje nákup pozemků uvedený v bodu (144) písm. a) druhé větě, bodu (502) písm. a) druhé větě a v bodu (635) písm. a), jestliže způsobilé náklady na nákup pozemků odpovídají 100 % způsobilých investičních nákladů;

26. „následným daňovým režimem“ se rozumí režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a který jej nahrazuje;

27. „mrtvými hospodářskými zvířaty“ se rozumějí zvířata, která byla utracena bez utrpení s jasnou diagnózou nebo bez ní nebo která uhynula, včetně mrtvě narozených nebo nenarozených zvířat, v zemědělském podniku nebo v jiných prostorách nebo při přepravě, která ale nebyla poražena pro lidskou spotřebu;

28. „chráněným druhem zvířat“ se rozumějí všechna zvířata chráněná právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;

29. „mladým zemědělcem“ se rozumí osoba, které ke dni podání žádosti o podporu není více než 40 let, má odpovídající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé začíná působit v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku;

30. „velkým investičním projektem“ se rozumí investice ve venkovských oblastech podle kapitoly 3 části II těchto pokynů, u níž způsobilé náklady přesahují 50 milionů EUR a která je vypočtena v cenách a směnných kurzech platných v den poskytnutí podpory;

31. „upravenou výší podpory“ se rozumí maximální přípustná výše podpory na velký investiční projekt, která se vypočítá podle tohoto vzorce: maximální výše podpory = R × (50 + 0,50 × B + 0,34 × C), kde: R je maximální intenzita podpory použitelná v dané oblasti, a to bez zvýšené intenzity podpory pro malé a střední podniky, B je část způsobilých nákladů v rozmezí 50 milionů EUR a 100 milionů EUR, C je část způsobilých nákladů nad 100 milionů EUR;

32. „hmotným majetkem“ se rozumí majetek ve formě pozemků, staveb, zařízení, strojů a vybavení;

33. „nehmotným majetkem“ se rozumí majetek, který nemá hmotnou nebo finanční podobu, např. patenty, licence, know-how nebo jiná práva duševního vlastnictví;

34. „nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě“ nepříznivé povětrnostní podmínky jako mráz, bouře a krupobití, námraza, silný či dlouhotrvající déšť nebo velké sucho, které zničí více než 30 % průměrné produkce vypočítané na základě předcházejícího tříletého období nebo na základě tříletého průměru v předcházejícím pětiletém období vypočítaného po vyloučení nejvyšší a nejnižší hodnoty;

35. „jiným nepříznivým klimatickým jevem“ se rozumějí nepříznivé klimatické podmínky, které nesplňují podmínky vyplývající z bodu (35) odst. 34 těchto pokynů;

36. „ekologickou havárií“ se rozumí zvláštní výskyt znečištění, kontaminace nebo snížení kvality životního prostředí, který souvisí s konkrétní událostí, omezeného zeměpisného rozsahu, který zničí více než 30 % průměrné roční produkce podniku působícího v odvětví zemědělství vypočítané na základě předcházejících tří let nebo na základě tříletého průměru v předcházejícím pětiletém období vypočítaného po vyloučení nejvyšší a nejnižší hodnoty. Nezahrnuje obecná environmentální rizika, jako je změna klimatu nebo znečištění ovzduší, která nejsou spojena s konkrétní událostí;

37. „katastrofickou událostí“ se rozumí nepředvídaná událost biotické či nebiotické povahy způsobená člověkem, která vede k významnému narušení lesních struktur a ve svém důsledku způsobuje významné hospodářské škody v odvětví lesnictví;

38. „normou Unie“ se rozumí závazná norma obsažená v právních předpisech Unie, která stanoví úroveň, jíž musí jednotlivé podniky dosáhnout, zejména co se týká životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat; normy nebo cíle stanovené na úrovni Unie, které jsou závazné pro členské státy, ne však pro jednotlivé podniky, se proto za normy Unie nepovažují;

39. „neproduktivní investicí“ se rozumí investice, která nevede ke značnému zvýšení hodnoty nebo ziskovosti podniku;

40. „investicemi za účelem dodržování normy Unie“ se rozumějí investice uskutečněné s cílem splňovat normu Unie po uplynutí přechodného období stanoveného v právních předpisech Unie;

41. „poradenstvím“ se rozumí kompletní poradenství poskytované v rámci jedné a té samé smlouvy;

42. „plemennou knihou“ se rozumí kniha, rejstřík, kartotéka nebo nosič údajů:

a) jež vede chovatelská organizace nebo sdružení oficiálně uznané členským státem, v němž byly chovatelská organizace nebo sdružení založeny; a

b) v nichž jsou zapsána nebo zaevidována čistokrevná plemenná zvířata určitého plemene se zmínkou o jejich předcích;

43. „aktivním zemědělcem“ se rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013;

44. „méně rozvinutými regiony“ se rozumějí regiony, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je méně než 75 % průměru HDP v EU-27;

45. „EU-25“ se rozumí 25 členských států Unie, které byly členskými státy Unie v květnu 2005;

46. „EU-27“ se rozumí 27 členských států Unie, které byly členskými státy Unie v lednu 2007;

47. „aktivovatelnými výkony“ se rozumějí práce, které provedl sám zemědělec nebo jeho zaměstnanci a které vytvářejí majetek;

48. „drobnou infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura se způsobilými náklady v maximální výši 2 miliony EUR;

49. „biopalivem z potravinářských plodin“ se rozumí biopalivo vyráběné z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin ve smyslu návrhu na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ( 33 ), který předložila Komise;

50. „zemědělskou plochou“ se rozumí jakákoli plocha orné půdy, trvalých travních porostů a stálých pastvin nebo trvalých kultur, jak jsou definovány v článku 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;

51. „jiným správcem zemědělské půdy“ se rozumí podnik, který spravuje zemědělskou půdu, a nejedná se o podnik činný v odvětví zemědělství;

52. „transakčními náklady“ se rozumějí dodatečné náklady spojené s plněním závazku, které nelze přímo přičíst jeho provádění nebo které nejsou zahrnuty do přímo kompenzovaných nákladů nebo ušlých příjmů, jež se kompenzují přímo a které mohou být vypočítány na základě standardních nákladů;

53. pro účely zachování genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví se:

a) „konzervací in situ“ v zemědělství rozumí konzervace genetického materiálu v ekosystémech a na přirozených stanovištích a udržování a obnova životaschopných populací druhů nebo volně žijících plemen v jejich přirozeném prostředí a, v případě domestikovaných živočišných druhů nebo vyšlechtěných druhů rostlin, v zemědělsky využívaném prostředí, kde se vyvinuly jejich charakteristické vlastnosti;

b) „konzervací in situ“ v lesnictví rozumí konzervace genetického materiálu v ekosystémech a na přirozených stanovištích a udržování a obnova životaschopných populací druhů v jejich přirozeném prostředí;

c) „konzervací na úrovni zemědělského nebo lesnického podniku“ rozumí konzervace in situ a rozvoj na úrovni zemědělského nebo lesnického podniku;

d) „konzervací ex situ“ rozumí konzervace genetického materiálu pro zemědělství nebo lesnictví mimo přirozené stanoviště daných druhů;

e) „sběrem ex situ“ rozumí sběr genetického materiálu pro zemědělství a lesnictví uchovávaného mimo přírodní stanoviště daných druhů;

54. „potravinami“ se rozumějí potraviny, které nejsou zemědělskými produkty a které jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ( 34 );

55. „fixními náklady vyplývajícími z účasti v režimu jakosti“ se rozumějí náklady na vstup do podporovaného režimu jakosti a roční příspěvek na účast v tomto režimu jakosti, případně včetně výdajů na kontroly, které jsou nezbytné k ověření dodržování specifikací daného režimu;

56. „krátkým dodavatelským řetězcem“ se rozumí dodavatelský řetězec zahrnující omezený počet hospodářských subjektů, které se zavázaly ke spolupráci, místnímu hospodářskému rozvoji a úzkým zeměpisným a společenským vazbám mezi producenty, zpracovateli a spotřebiteli;

57. „členem domácnosti zemědělce“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo skupina fyzických či právnických osob bez ohledu na právní postavení přiznané skupině a jejím členům podle vnitrostátního práva s výjimkou zaměstnanců zemědělského podniku. Považuje-li se za člena domácnosti zemědělce právnická osoba nebo skupina právnických osob, musí tento člen vykonávat v zemědělském podniku zemědělskou činnost v době podání žádosti o podporu;

58. „klastrem“ uskupení nezávislých podniků, včetně začínajících, malých, středních a velkých podniků, jakož i poradenských subjektů nebo výzkumných organizací, navržené k podněcování ekonomické/inovační činnosti podporou intenzivních interakcí, sdílením zařízení a výměnou znalostí a odborných vědomostí, jakož i efektivním přispíváním k předávání poznatků, vytváření sítí a šíření informací mezi podniky v rámci klastru;

59. „malým hospodářským subjektem“ se rozumí mikropodnik podle definice v doporučení Komise 2003/361 ( 35 ) nebo fyzická osoba nezapojená do hospodářské činnosti v okamžiku podání žádosti o podporu;

60. „místními trhy“ se rozumějí:

a) trhy vymezené jako poloměr 75 km od zemědělského podniku původu produktu, kde musí docházet ke všem činnostem zpracování a prodeje konečnému spotřebiteli; nebo

b) trhy, u nichž příslušný program rozvoje venkova stanoví poloměr v kilometrech od zemědělského podniku původu produktu, kde musí docházet ke všem činnostem zpracování a prodeje konečnému spotřebiteli; nebo

c) trhy, které jsou jiným a dostatečným způsobem definovány v příslušných programech rozvoje venkova;

61. „náklady na testy přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) a bovinní spongiformní encefalopatie (BSE)“ se rozumějí všechny náklady, včetně nákladů na testovací zařízení a na odběr, přepravu, vyšetření, skladování a neškodné zničení vzorků, které musí být vynaloženy na odběr vzorků a laboratorní testy v souladu s kapitolou C přílohy X nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ( 36 );

62. „výzkumnou organizací a organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický a/nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného, nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj podle definice obsažené v rámci pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací nebo obecně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s hospodářskými činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, např. jako akcionáři nebo členové, nesmějí mít žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu ani k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem;

63. „obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada týkající se obvyklých tržních podmínek je splněna v případě jakékoli transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nepodmíněné řízení;

64. „trvale udržitelným obhospodařováním lesů“ se rozumí využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy;

65. „zemědělsko-lesnickými systémy“ se rozumí systémy využívání půdy, v jejichž rámci se na stejném pozemku pěstují stromy v kombinaci se zemědělstvím;

66. „rychle rostoucími stromy“ se rozumí rychle rostoucí lesní porost, kdy jsou stromy pěstovány s minimální obmýtní dobou osmi let a maximální obmýtní dobou 20 let;

67. „rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích“ se rozumějí dřeviny kódu KN 0602 90 41 , které stanoví členské státy a které zahrnují trvalé dřeviny, jejichž podnože a výmladkové pařezy zůstávají po sklizni v zemi a v nové sezóně z nich vyrůstají nové výhonky; jak vyplývá z čl. 4 odst. 1 písm. k) nařízení EU č. 1307/2013, jejich maximální cyklus sklizně mají určit členské státy;

68. „řídce osídlenými oblastmi“ se rozumějí oblasti, které Komise jako takové akceptovala individuálními rozhodnutími o mapách regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020;

69. „oblastmi podle písmene a)“ se rozumějí oblasti určené ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 za použití ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy;

70. „oblastmi podle písmene c)“ se rozumějí oblasti určené ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 za použití ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy;

71. „oblastí NUTS 3“ se rozumí region vymezený na úrovni 3 společné klasifikace územních statistických jednotek v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ( 37 );

72. „předem nestanovenými oblastmi podle písmene c)“ se rozumějí oblasti, které členský stát na základě svého uvážení určí jako oblasti podle písmene c) v případě, že tento stát prokáže, že dané oblasti splňují určitá sociálně-ekonomická kritéria a že jsou určeny ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 za použití ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy;

73. „bývalými oblastmi podle písmene a)“ se rozumějí oblasti určené ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. ledna 2011 do 30. června 2014;

74. „mapou regionální podpory“ se rozumí seznam oblastí, které určil daný členský stát v souladu s podmínkami stanovenými v pokynech k regionální státní podpoře na období 2014–2020 a které schválila Komise;

75. „zpracováním zemědělských produktů na nezemědělské produkty“ se rozumí jakékoli upravení zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který není zemědělským produktem;

76. „plánem hodnocení“ se rozumí dokument obsahující alespoň tyto minimální prvky: cíle režimu podpory, který má být hodnocen; otázky pro hodnocení, výsledné ukazatele, metodiku, jež se pro účely hodnocení navrhuje, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a podmínky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení.

2.5    Podpora podléhající oznamovací povinnosti

(36) Jsou-li splněny podmínky čl. 107 odst. 1 Smlouvy, členské státy musí oznámit Komisi podporu v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy a neprovedou navrhované opatření, dokud není v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí, s výjimkou opatření, která splňují podmínky vyplývající z nařízení o blokové výjimce.

(37) Na jednotlivou podporu poskytnutou na základě režimu podpory se i nadále vztahuje oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže podpora překročí následující prahové hodnoty oznamovací povinnosti:

a) u jednotlivé investiční podpory v souvislosti se zpracováním zemědělských produktů na zemědělské produkty a jejich uváděním na trh podle oddílu 1.1.1.4 části II těchto pokynů: způsobilé náklady přesahující 25 milionů EUR, nebo pokud hrubý grantový ekvivalent přesáhne 12 milionů EUR;

b) u podpory na propagační kampaně podle oddílu 1.3.2 části II těchto pokynů: pokud roční rozpočet propagační kampaně přesáhne 5 milionů EUR;

c) u jednotlivé investiční podpory poskytnuté podle oddílů 3.1, 3.2, 3.6 a 3.10 kapitoly 3 části II těchto pokynů:



Intenzita podpory

Prahová hodnota oznamovací povinnosti

10 %

7,5 milionu EUR

15 %

11,25 milionu EUR

25 %

18,75 milionu EUR

35 %

26,25 milionu EUR

50 % a více

37,5 milionu EUR

Kapitola 3. Společné zásady pro posouzení slučitelnosti

(38) Komise při posuzování toho, zda lze oznámené opatření podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy, obecně analyzuje, zda návrh opatření podpory zajišťuje, že pozitivní dopad podpory na cíl ve společném zájmu převažuje nad případnými negativními účinky na obchod a hospodářskou soutěž.

(39) Sdělení o modernizaci státní podpory vyzvalo k určení a vymezení společných zásad pro posuzování slučitelnosti, které v případě veškerých opatření podpory provádí Komise. Komise proto bude považovat opatření podpory za slučitelné se Smlouvou pouze tehdy, pokud opatření splňuje každé z těchto kritérií:

a) příspěvek k dosažení jasně vymezeného cíle společného zájmu: opatření státní podpory musí být zaměřeno na cíl společného zájmu v souladu s čl. 107 odst. 3 Smlouvy;

b) potřeba státního zásahu: opatření státní podpory se musí zaměřit na situaci, kde podpora může přinést materiální zlepšení, které trh sám o sobě nemůže poskytnout, tj. napravením přesně vymezeného selhání trhu;

c) vhodnost opatření podpory: navrhované opatření podpory musí být vhodným nástrojem politiky, aby sledovalo cíl společného zájmu;

d) motivační účinek: podpora musí změnit chování daného podniku (daných podniků) tak, aby zahájil další činnost, kterou by bez poskytnutí podpory nevykonával nebo by ji vykonával omezeným nebo jiným způsobem;

e) přiměřenost podpory (podpora omezená na nezbytné minimum): výše podpory musí být omezena na minimum potřebné k podnícení činnosti v daném odvětví;

f) zabránění vzniku závažných nepřípustných negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy: negativní účinky podpory musí být dostatečně omezené, tak aby byl celkový výsledek opatření pozitivní;

g) transparentnost podpory: členské státy, Komise, hospodářské subjekty a veřejnost musí mít snadný přístup ke všem relevantním aktům a k příslušným informacím ohledně podpory, jež byla na základě těchto aktů poskytnuta.

(40) Na celkovou bilanci některých kategorií režimů lze dále uplatnit požadavek hodnocení ex post popsaný v bodech (720) až (723). Komise v takových případech může omezit délku trvání těchto režimů (běžně na čtyři roky i méně) s možností následně znovu oznámit, že byla platnost režimu prodloužena.

(41) Pokud státní podpora nebo podmínky, které jsou s podporou spojeny (včetně metody jejího financování, je-li nedílnou součástí této podpory), společně vedou k porušení práva Unie, nelze uvedenou podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem ( 38 ). Lze mít za to, že porušení práva EU, které je s opatřením podpory nerozlučně spjato, se vyskytuje zejména v těchto případech podpory:

a) u podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě;

b) u podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby;

c) u podpory omezující možnost příjemců využívat výsledky výzkumu, vývoje a inovací v jiných členských státech.

(42) Společné zásady pro posuzování slučitelnosti je zapotřebí chápat ve specifických souvislostech SZP. Tyto obecné úvahy týkající se politiky hospodářské soutěže se proto uplatní na veškeré podpory spadající do oblasti působnosti těchto pokynů, nejsou-li v oddílech 3.1 až 3.7 části I těchto pokynů stanoveny výjimky vyplývající z konkrétních okolností použitelných v odvětví zemědělství.

3.1    Příspěvek společnému cíli

(43) Cílem podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech je zajistit životaschopnou produkci potravin a podporovat efektivní a udržitelné využívání zdrojů tak, aby se dosáhlo inteligentního a udržitelného růstu.

(44) Podpora v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech by měla být úzce spjata se SZP, měla by odpovídat cílům v oblasti rozvoje venkova uvedeným v bodu (10) těchto pokynů a měla by být v souladu s pravidly o společné organizaci trhů se zemědělskými výrobky.

Cíle v oblasti rozvoje venkova

(45) Pro účely posouzení slučitelnosti podpory se cíle v oblasti rozvoje venkova zohlední pouze ve spojení s obecnými zásadami týkajícími se státní podpory.

(46) Komise má za to, že opatření prováděná podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a jeho prováděcích předpisů a aktů v přenesené pravomoci a v souladu s nimi nebo prováděná jako doplňkové vnitrostátní financování v rámci programu rozvoje venkova jsou sama o sobě v souladu s cíli v oblasti rozvoje venkova a přispívají k jejich plnění.

(47) Co se týče opatření podobných opatřením v oblasti rozvoje venkova, která jsou financována výlučně z vnitrostátních zdrojů, členské státy by měly za účelem toho, aby se zajistila soudržnost s opatřeními v oblasti rozvoje venkova spolufinancovanými z EZFRV v rámci programů rozvoje venkova, prokázat, jak zvažovaná státní podpora zapadá do příslušného programu rozvoje venkova a zda je s ním v souladu. Tato dokumentace musí být připojena ke všem oznámením.

▼M1

(48) Vzhledem k tomu, že Komise získala dostatečnou zkušenost, pokud jde o příspěvek některých opatření k dosažení cílů v oblasti rozvoje venkova, má za to, že je v případě opatření podpory uvedených v části II oddílech 1.1.10.3, 1.2, 1.3, 2.8 a 2.9 těchto pokynů, která nespadají do oblasti rozvoje venkova, zásada příspěvku k dosažení cílů v oblasti rozvoje venkova splněna.

▼B

Dodatečné podmínky pro podporu na základě režimu podléhající individuální oznamovací povinnosti

(49) Orgán poskytující podporu musí v souvislosti s podporou na investiční projekty na základě režimu, jež podléhají individuální oznamovací povinnosti, prokázat, že vybrané projekty přispívají k plnění cílů režimu, a tudíž i k plnění cílů v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech. Za tímto účelem mohou členské státy vycházet z informací poskytnutých žadatelem o podporu, z nichž musí vyplývat pozitivní účinky investice.

Pravidla společné organizace trhů se zemědělskými produkty

(50) Ačkoli se pravidla státní podpory použijí obecně na odvětví zemědělství, jejich použitelnost však – vzhledem ke specifickému charakteru tohoto odvětví ( 39 ) – podléhá ustanovením vyplývajícím z nařízení prvního pilíře SZP. Jinými slovy, jestliže se členský stát uchýlí k opatřením státní podpory, nelze to nadřadit ustanovením nařízení (EU) č. 1308/2013 ( 40 ). Komise proto nepovolí státní podporu, která není slučitelná s ustanoveními, jimiž se řídí společná organizace trhu, nebo která by narušila řádné fungování této společné organizace.

(51) Další specifické podmínky souladu se zásadami, jimiž se řídí společná organizace trhů se zemědělskými produkty, vyplývají z oddílu 1.1.1.1 o investiční podpoře poskytované zemědělskému podniku v souvislosti se zemědělskou prvovýrobou, z oddílu 1.1.4 o podpoře na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů a z oddílu 1.2.2 o podpoře na uzavírání výrobních kapacit v části II těchto pokynů.

Environmentální cíle

(52) Článek 11 Smlouvy uvádí: „Požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje.“ Článek 11 Smlouvy představuje právní základ podstatných opatření v oblasti ochrany životního prostředí v rámci prvního a druhého pilíře SZP. V souladu s tímto požadavkem by měly být priority Unie v oblasti rozvoje venkova naplňovány v rámci udržitelného rozvoje. Prosazování cíle ochrany životního prostředí ze strany Unie, jak vyplývá z článku 11 Smlouvy, rovněž zohledňuje zásadu „znečišťovatel platí“ ( 41 ). V budoucích oznámeních státní podpory je proto zapotřebí věnovat náležitou pozornost environmentálním otázkám. V budoucnu by všechna oznámení státní podpory měla obsahovat posouzení toho, zda se očekává, že podporovaná činnost bude mít nějaký dopad na životní prostředí. V případech dopadu na životní prostředí by oznámení státní podpory měla poskytovat informace, z nichž vyplývá, že dané opatření podpory nepovede k porušení platných právních předpisů Unie na ochranu životního prostředí. ►M1  Například v případě režimu podpory investic, které jsou určeny ke zvýšení produkce a které vyvolají zvýšené použití omezených zdrojů nebo zvýšené znečištění, bude zapotřebí prokázat, že tento režim nepovede k porušení platných právních předpisů Unie, včetně právních předpisů na ochranu životního prostředí ( 42 ), a dobrých zemědělských a environmentálních podmínek v rámci podmíněnosti podle nařízení (EU) č. 1307/2013. ◄ Je-li oznámena státní podpora, která je součástí programu rozvoje venkova, požadavek na ochranu životního prostředí u tohoto opatření státní podpory by měl být zcela shodný s požadavkem na ochranu životního prostředí u opatření v oblasti rozvoje venkova.

3.2    Potřeba státního zásahu

(53) K posouzení toho, zda je státní podpora pro dosažení cíle společného zájmu nezbytná, je zapotřebí provést nejprve rozbor problému, který je třeba řešit. Státní podpora by se měla zaměřovat na situace, v nichž může přinést podstatné zlepšení, které trh sám není schopen zajistit.

(54) Za určitých podmínek může státní podpora skutečně napravit selhání trhu, a přispět tak k efektivnímu fungování trhů a posílit konkurenceschopnost. I v případě, že trhy vedou k efektivnímu výsledku, který však není uspokojivý z hlediska spravedlnosti a soudržnosti, může státní podpora přinést vhodnější a spravedlivější výsledek fungování trhu.

(55) Komise se pro účely těchto pokynů domnívá, že trh nepřináší bez státního zásahu očekávané výsledky v případě opatření podpory, která splňují specifické podmínky stanovené v části II těchto pokynů. Taková podpora by proto měla být považována za nezbytnou k dosažení cílů společného zájmu definovaných v oddílu 3.1 části I těchto pokynů.

3.3    Vhodnost podpory

(56) Navrhované opatření podpory musí být nástrojem politiky vhodným ke sledování příslušných cílů společného zájmu. Opatření podpory nebude považováno za slučitelné s vnitřním trhem, pokud existují jiné méně narušující nástroje politiky nebo jiné méně narušující druhy podpory, které umožňují stejný pozitivní přínos pro cíle SZP, a zejména pro rozvoj venkova. Je důležité mít na paměti to, že k dosažení těchto cílů lze využít i jiné, vhodnější nástroje, jako jsou např. právní regulace, tržní nástroje, rozvoj infrastruktury a zlepšování podnikatelského prostředí.

Vhodnost v rámci alternativních nástrojů politiky

(57) Komise má za to, že podpora poskytnutá v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech splňuje specifické podmínky vyplývající z příslušných oddílů části II těchto pokynů, která představuje vhodný nástroj politiky.

(58) Jestliže se členský stát rozhodne, že provede opatření podpory podobné opatření pro rozvoj venkova, které je financováno výlučně z vnitrostátních zdrojů, a jestliže je totéž opatření uvedeno v příslušném programu rozvoje venkova, tento členský stát by měl prokázat výhody takového vnitrostátního nástroje podpory, které dané opatření v rámci programu rozvoje venkova nemůže nabídnout.

Vhodnost v rámci jiných nástrojů podpory

(59) Podporu lze poskytovat v různých formách. Členské státy by však měly zajistit, aby byla podpora poskytována v takové formě, která bude pravděpodobně znamenat nejmenší narušení obchodu a hospodářské soutěže.

(60) Jestliže se u opatření podpory uvedeného v části II těchto pokynů předpokládá specifická forma podpory, je pro účely těchto pokynů tato forma považována za vhodný nástroj podpory.

(61) Pokud jde o opatření v oblasti rozvoje venkova, která jsou buď spolufinancována z EZFRV, nebo poskytnuta jako doplňkové financování těchto spolufinancovaných opatření v oblasti rozvoje venkova, Komise má za to, že vhodným nástrojem podpory je podpora poskytnutá ve formě vyplývající z příslušného opatření pro rozvoj venkova.

(62) Pokud jde o investiční podporu, na niž se nevztahuje nařízení (EU) č. 1305/2013, neboť je součástí programu rozvoje venkova nebo je poskytována jako doplňkové financování daného opatření na rozvoj venkova, je-li podpora poskytována ve formě, která přináší přímou finanční výhodu (např. ve formě přímé dotace, osvobození od daní, dávek na sociální zabezpečení nebo jiných povinných dávek nebo jejich snížení apod.), musí členský stát prokázat, proč jsou jiné, pravděpodobně méně narušující formy podpory, jako jsou např. vratné zálohy nebo formy podpory, jež vycházejí z dluhových nebo kapitálových nástrojů (např. úvěry s nízkou úrokovou sazbou, slevy na úrocích, státní záruky nebo jiná forma poskytnutí kapitálu za výhodných podmínek) v tomto případě méně vhodné.

(63) Pokud jde o opatření v odvětví lesnictví uvedená v oddílu 2.8 části II těchto pokynů, členské státy musí prokázat, že ekologické, ochranné a rekreační cíle, o jejichž splnění tato opatření usilují, nemohou být dosažena prostřednictvím opatření v odvětví lesnictví, která jsou podobná opatřením pro rozvoj venkova, uvedeným v oddílech 2.1 až 2.7 části II těchto pokynů.

(64) V případě několika kategorií podpory, jako je podpora poskytnutá na náklady na studie trhu, návrh a design produktů, včetně podpory poskytnuté pro přípravu žádostí o uznání režimů jakosti, podpora poskytnutá na předávání znalostí a informační akce, podpora na poradenské služby, podpora na zástup v zemědělském podniku, podpora na propagační opatření, podpora na kompenzaci nákladů na prevenci a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podpora v odvětví živočišné výroby, se podpora poskytuje konečným příjemcům podpory nepřímo a má formu nepeněžního plnění, tedy subvencovaných služeb. V těchto případech je podpora vyplácena subjektu, který poskytuje dané služby nebo vykonává dané činnosti.

(65) Posouzením slučitelnosti opatření podpory s vnitřním trhem nejsou dotčena platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek a zásady transparentnosti, otevřenosti a zákazu diskriminace při výběru poskytovatele služeb.

3.4    Motivační účinek a nezbytnost podpory

(66) Podporu poskytnutou v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech lze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem pouze tehdy, jestliže vykazuje motivační účinek. Podpora vykazuje motivační účinek, jestliže mění chování podniku takovým způsobem, že podnik zahájí další činnost, která přispívá rozvoji daného odvětví a kterou by bez poskytnutí podpory nevykonával nebo by ji vykonával pouze omezeným nebo jiným způsobem. Podpora však nesmí subvencovat náklady na činnost, které by podniku vznikly v každém případě, a nesmí vyrovnávat běžná podnikatelská rizika hospodářské činnosti.

(67) Pokud právní předpisy Unie nebo tyto pokyny neobsahují výslovné výjimky, představují jednostranná opatření státní podpory, která jsou zaměřena jednoduše na vylepšení finanční situace podniků, ale nijak nepřispívají k rozvoji odvětví, a zejména podpora, která se poskytuje výhradně na základě ceny, množství, výrobní jednotky nebo jednotky výrobního prostředku, provozní podporu, která je neslučitelná se společným trhem. Navíc již ze své podstaty by taková podpora mohla narušit mechanismy, kterými se řídí organizace vnitřního trhu.

(68) Tytéž důvody vedou Komisi k tomu, že povoluje podporu pro usnadnění dodržování závazných norem pouze v tom případě, že splňuje cíle politiky rozvoje venkova.

(69) Ze stejných důvodů by podpora poskytnutá podle oddílů 1.2 a 2.8.5 části II těchto pokynů měla být omezena na pomoc podnikům působícím v odvětví zemědělství a lesnictví, které čelí rozmanitým obtížím, přestože vynaložily přiměřené úsilí k minimalizaci těchto rizik. Státní podpora by neměla mít za následek to, že podniky svádí ke zbytečnému riskování. Podniky působící v odvětví zemědělství a lesnictví by měly samy nést následky neprozíravé volby produkčních metod nebo produktů.

(70) Ze stejných důvodů se Komise se domnívá, že podpora nemá pro příjemce motivační účinek v případech, kdy byly příslušné projekty nebo činnosti zahájeny již před podáním žádosti příjemce o podporu u vnitrostátních orgánů.

(71) Žádost o podporu musí obsahovat alespoň jméno/název žadatele a údaje o velikosti podniku, popis projektu nebo činnosti včetně jejich umístění a data zahájení a ukončení, částku podpory potřebnou k provedení projektu nebo činnosti a způsobilé náklady.

(72) Velké podniky musí navíc v žádosti popsat situaci, jež by nastala v případě, že by podpora nebyla poskytnuta, tedy hypotetický srovnávací scénář, nebo uvést alternativní projekt nebo činnost a předložit doklady, z nichž vychází hypotetické srovnání uvedené v žádosti.

(73) Po obdržení žádosti musí orgán poskytující podporu provést kontrolu věrohodnosti uvedeného hypotetického srovnání a potvrdit, že podpora má požadovaný motivační účinek. Hypotetické srovnání je důvěryhodné, jestliže je věrohodné a týká se faktorů rozhodovacího procesu převládajících v okamžiku, kdy příjemce přijímá rozhodnutí o daném projektu nebo o dané činnosti.

(74) Odchylně od bodů (70) až (73) se má za to, že podpora ve formě daňového zvýhodnění poskytnutá malým a středním podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, jestliže režim podpory zakládá právo na podporu podle objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovacích pravomocí členského státu a jestliže je režim podpory schválen a je platný před zahájením prací na subvencovaném projektu nebo před zahájením činnosti. Tento požadavek se neuplatní v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahovaly již předchozí režimy ve formě daňového zvýhodnění.

(75) Odchylně od bodů (70) až (74) se u následujících kategorií podpory vyplývajících z těchto pokynů nevyžaduje motivační účinek nebo se má za to, že podpora má motivační účinek:

a) režimy podpory na pozemkové úpravy v souladu s oddílem 1.3.4 a oddílem 2.9.2 a režimy podpory, které sledují ekologické, ochranné a rekreační cíle v souladu s oddílem 2.8 části II, pokud:

i) režim podpory zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu;

ii) režim podpory byl schválen a vstoupil v platnost dříve, než příjemci vznikly způsobilé náklady podle oddílů 1.3.4, 2.9.2 a 2.8; a

iii) režim podpory se vztahuje pouze na malé a střední podniky;

b) podpora na kompenzaci znevýhodnění v souvislosti s oblastmi Natura 2000 a rámcovou směrnicí o vodě poskytnutá malým a středním podnikům v souladu s oddílem 1.1.6 části II;

c) podpora pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními v souladu s oddílem 1.1.7 části II;

d) podpora na kompenzaci škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi v souladu s oddílem 1.2.1.1 části II;

e) podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, v souladu s oddílem 1.2.1.2. části II;

▼M1

f) podpora na odškodnění za náklady na prevenci, kontrolu a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a za ztráty způsobené těmito chorobami zvířat nebo škůdci rostlin podle části II oddílu 1.2.1.3;

▼B

g) podpora na uhrazení nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat v souladu s oddílem 1.2.1.4 části II;

h) podpora na kompenzaci škod způsobených chráněnými druhy zvířat v souladu s oddílem 1.2.1.5 části II;

i) podpora na náhradu škod způsobených v lesních oblastech druhy zvířat, které jsou uvedeny v právních předpisech, v souladu s oddílem 2.8.5 části II;

j) investiční podpora na dodržování norem v souladu s bodem (148) písm. a) a b);

k) investiční podpora na dodržování norem poskytovaná malým a středním podnikům v souladu s bodem (148) písm. c); investiční podpora na dodržování norem poskytovaná velkým podnikům v souladu s bodem (148) písm. c), která může být považována za podporu s motivačním účinkem, jestliže může dotyčný podnik prokázat, že by mu bez poskytnutí podpory hrozilo, že bude muset ukončit činnost;

l) podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví v zemědělském podniku v souladu s oddílem 1.1.1.2 části II, s výjimkou jednotlivé podpory ve výši přesahující 500 000 EUR na podnik a investiční projekt;

▼M1

m) podpora na propagační opatření v souladu s bodem (464) písm. b), c) a d);

▼B

n) podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství a lesnictví v souladu s oddílem 1.3.6 a oddílem 2.9.1 části II;

o) podpora na zachování, obnovu a rozvoj kulturního a přírodního dědictví vesnic, venkovské krajiny a míst vysoké přírodní hodnoty v souladu s bodem (645) písm. e); tato výjimka se nevztahuje na investiční podporu spojenou s kulturním a přírodním dědictvím vesnic, venkovské krajiny a míst vysoké přírodní hodnoty, která přesahuje prahové hodnoty oznamovací povinnosti vyplývající z bodu (37) písm. c);

p) podpora na vypracování a aktualizaci plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb a plánů pro ochranu a správu lokalit sítě Natura 2000 a dalších míst vysoké přírodní hodnoty v souladu s bodem (644) písm. a);

q) podpora obnovu lesů poškozených lesními požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin, chorobami zvířat, katastrofickými událostmi a událostmi souvisejícími se změnou klimatu v souladu s oddílem 2.1.3 části II;

▼M1

r) podpora na náklady na ošetření a prevenci šíření napadení škůdci a chorob stromů a podpora určená k náhradě škod způsobených napadením škůdci a chorobami stromů v souladu s částí II oddílem 2.8.1;

▼M2

s) podpora na účast aktivních zemědělců v režimech jakosti pro bavlnu a potraviny v souladu s oddílem 3.8 části II.

▼B

Dodatečné podmínky pro investiční podporu, jež podléhá individuální oznamovací povinnosti

(76) Vedle výše uvedených požadavků týkajících se investiční podpory, jež podléhá individuální oznamovací povinnosti, musí členský stát poskytnout jasné důkazy o tom, že podpora má skutečný dopad na volbu investice. Aby umožnily komplexní posouzení, členské státy musí poskytnout nejen informace týkající se podporovaného projektu, ale také komplexní popis hypotetického srovnání se situací, v níž by veřejný orgán příjemci žádnou podporu neposkytl.

(77) Členské státy se vybízejí, aby vycházely z dokumentů, jako jsou např. úřední dokumenty správní rady, posouzení rizik, včetně posouzení specifického rizika spojeného s umístěním, finanční zprávy, interní podnikatelské plány, odborné posudky a jiné studie související s posuzovaným investičním projektem. Při prokázání motivačního účinku by pro členské státy mohly být přínosné i dokumenty obsahující informace o prognózách poptávky, prognózách nákladů, finančních prognózách, dokumenty, které jsou předkládány investičnímu výboru a které rozvíjejí různé investiční scénáře, nebo dokumenty poskytnuté finančním institucím.

(78) V této souvislosti lze úroveň ziskovosti posoudit odkazem na metodiky, které se v dotyčném odvětví běžně používají a které mohou zahrnovat: způsoby hodnocení čisté současné hodnoty projektu (NPV) ( 43 ), míry vnitřní návratnosti (IRR) ( 44 ) nebo průměrné návratnosti použitého kapitálu (ROCE). Ziskovost projektu musí být srovnávána s běžnou mírou návratnosti, kterou podnik uplatňuje na další investiční projekty podobného druhu. Nejsou-li tyto míry k dispozici, musí být ziskovost projektu porovnána s kapitálovými náklady podniku jako celku nebo s mírou návratnosti, kterou lze v daném odvětví běžně vysledovat.

(79) Pokud není žádný hypotetický srovnávací scénář znám, lze motivační účinek předpokládat, jestliže existuje mezera ve financování, tzn., když investiční náklady převyšují čistou současnou hodnotu očekávaných provozních zisků investice na základě předem vypracovaného obchodního plánu.

(80) Pokud podpora nezmění chování příjemce tím, že podnítí dodatečné investice, nemá pozitivní účinky na rozvoj daného odvětví. Podpora se proto neschvaluje v případech, kde se má za to, že by tytéž investice byly prováděny i bez ní.

3.5    Přiměřenost podpory

(81) Podpora v odvětví zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech se považuje za přiměřenou, jestliže je výše podpory na jednoho příjemce omezená na minimum, které je nezbytné k dosažení sledovaného obecného cíle.

Maximální intenzity podpory a maximální výše podpory

(82) Komise je v zásadě toho názoru, že by výše podpory neměla převyšovat způsobilé náklady proto, aby taková podpora mohla být považována za přiměřenou. Tím nejsou dotčena pravidla na ochranu životního prostředí nebo další veřejné pobídky, které jsou výslovně uvedeny v oddílech 1.1.3 a 1.2.2 části II těchto pokynů.

(83) Komise v těchto pokynech dále uplatňuje maximální intenzity podpory, aby zajistila předvídatelnost a rovné podmínky pro všechny. Aby se zajistila přiměřenost podpory v případě, kdy není možné stanovit maximální intenzitu podpory, např. u podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců a rozvoj malých zemědělských podniků, jsou stanoveny maximální výše podpory definované v nominálním vyjádření.

(84) Jsou-li způsobilé náklady vypočteny správně a jsou-li dodrženy maximální intenzity podpory nebo maximální výše podpory vyplývající z části II těchto pokynů, kritérium přiměřenosti se pokládá za splněné.

(85) Orgán poskytující podporu musí při poskytování podpory vypočítat maximální intenzitu podpory a výši podpory. Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které by měly být jasné, konkrétní a aktuální. Pro účely výpočtu intenzity podpory a způsobilých nákladů se všechny použité číselné údaje musí uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků.

(86) Daň z přidané hodnoty (DPH) není pro podporu způsobilá, s výjimkou případů, kdy je podle vnitrostátních právních předpisů o DPH neodečitatelná.

(87) Je-li podpora poskytnuta jinak než formou dotace, částka podpory se rovná jejímu grantovému ekvivalentu.

(88) Podpora splatná v několika splátkách je diskontována na hodnotu v době poskytnutí podpory. Způsobilé náklady jsou diskontovány na hodnotu platnou v době poskytnutí podpory. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování, je diskontní sazba platná k datu poskytnutí podpory.

(89) Je-li podpora poskytnuta prostřednictvím daňového zvýhodnění, dochází k diskontování jednotlivých tranší podpory na základě diskontní sazby platné v jednotlivých dnech, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění.

(90) Pokud jde o investiční podporu ve venkovských oblastech, maximální intenzita podpory pro velké investiční projekty musí být snížena použitím upravené výše podpory definované v bodu (35) odst. 31. Velké investiční projekty navíc nemohou využívat zvýšení intenzity podpory určené pro malé a střední podniky.

(91) Jsou-li závazky uvedené v oddílech 1.1.5.1, 1.1.8, 2.3 a 3.4 části II těchto pokynů vyjádřeny v jiných jednotkách, než které jsou uvedeny v příloze II nařízení (EU) č. 1305/2013, mohou členské státy vypočítat platby na základě těchto jiných jednotek. Členské státy musí v takových případech zajistit, aby byla dodržena roční maximální výše podpory.

(92) S výjimkou podpory na závazky související s chovem místních plemen hospodářských zvířat, jejichž chov je ohrožen, podle oddílu 1.1.5.1, nemůže být podpora podle oddílů 1.1.5.1, 1.1.8, 2.3 a 3.4 části II těchto pokynů poskytnuta na dobytčí jednotku. Přepočítací koeficienty pro jednotlivé kategorie zvířat na dobytčí jednotky jsou uvedeny v příloze II prováděcího aktu k nařízení (EU) č. 1305/2013.

(93)  ►M2  Členské státy mohou stanovit výši podpory u opatření nebo u druhů operací uvedených v oddílech 1.1.5, 1.1.6, 1.1.7, 1.1.8, 2.1.1, 2.1.2, 2.2, 2.3, 3.4 a 3.5 části II těchto pokynů na základě standardních předpokladů dodatečných nákladů a ušlých příjmů. ◄ Členské státy by měly zajistit, že výpočty a odpovídající podpora a) obsahují pouze takové prvky, které lze ověřit, b) jsou založeny na hodnotách vytvořených odborným posouzením, c) jasně uvádějí zdroj použitých hodnot, d) jsou odlišeny tak, aby případně braly v úvahu regionální nebo místní podmínky a využití půdy, a e) neobsahují prvky související s investičními náklady.

(94) Komise při posuzování slučitelnosti podpory vezme do úvahy veškeré pojistky, které příjemce podpory uzavřel nebo mohl uzavřít. Pokud jde o podporu určenou k náhradě škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které je možno přirovnat k přírodním pohromám, podpora v maximální intenzitě by měla být poskytnuta pouze subjektu, jehož ztráta nemůže být hrazena z pojistky, aby se zamezilo riziku narušení hospodářské soutěže. Z toho důvodu musí být příjemci pobízeni k uzavírání pojistek, kdykoli je to možné, aby se ještě dále zkvalitnilo řízení rizik.

Dodatečné podmínky pro investiční podporu, která podléhá individuální oznamovací povinnosti, a investiční podporu určenou velkým podnikům na základě oznámených režimů

(95) Jako obecné pravidlo se předpokládá, že je investiční podpora, která podléhá individuální oznamovací povinnosti, omezena na minimum, jestliže výše podpory odpovídá čistým dodatečným nákladům (vícenákladům) na realizaci investice v dané oblasti ve srovnání s hypotetickým srovnávacím scénářem neexistence podpory. Stejně tak musí členské státy v případě investiční podpory poskytnuté velkým podnikům v rámci oznámených režimů zajistit, aby byla podpora omezena na minimum na základě „přístupu vycházejícího z čistých dodatečných nákladů“.

(96) Podpora by neměla převýšit minimum nezbytné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový, např. by neměla zvýšit míru vnitřní návratnosti tohoto projektu nad běžnou míru návratnosti uplatňovanou daným podnikem v jiných investičních projektech podobného druhu, nebo jestliže tyto míry nejsou k dispozici, neměla by zvýšit míru vnitřní návratnosti projektu nad rámec kapitálových nákladů podniku jako celku nebo nad rámec míry návratnosti, kterou lze v daném odvětví běžně vysledovat.

(97) Pokud jde o investiční podporu určenou velkým podnikům v rámci oznámených režimů, členské státy musí zajistit, že výše podpory odpovídá čistým dodatečným nákladům na realizaci investice v dané oblasti, a to na základě hypotetického srovnávacího scénáře se situací, kdy by podpora nebyla poskytnuta. Metoda popsaná v bodu (96) se musí používat společně s limitem v podobě maximálních intenzit podpory.

(98) V případě investiční podpory, která podléhá individuální oznamovací povinnosti, Komise ověří, zda výše podpory přesahuje nezbytné minimum nutné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový, použitím metody uvedené v bodu (96). Výpočty používané pro analýzu motivačního účinku lze využít i k posouzení přiměřenosti dané podpory. Členský stát musí prokázat přiměřenost podpory na základě takových dokumentů, které jsou např. uvedeny v bodu (77). Tento požadavek se nevztahuje na investice související s prvovýrobou zemědělských produktů.

Kumulace podpory

(99) Podporu lze poskytnout současně v rámci několika režimů nebo kumulovat s podporou ad hoc, pokud celková výše státní podpory na určitou činnost nebo projekt nepřekročí stropy podpory stanovené v těchto pokynech.

(100) Podporu s identifikovatelnými způsobilými náklady lze kumulovat s jinou státní podporou, jestliže se tyto podpory týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů. Podporu s identifikovatelnými způsobilými náklady lze kumulovat s jinou státní podporou ve vztahu k shodným způsobilým nákladům – částečně či plně se překrývajícím – pouze tehdy, pokud taková kumulace nevede k překročení nejvyšší intenzity podpory nebo částky podpory platné pro daný druh podpory podle těchto pokynů.

(101) Podporu bez identifikovatelných způsobilých nákladů podle oddílů 1.1.2 a 3.3 části II těchto pokynů lze kumulovat s jiným opatřením státní podpory s identifikovatelnými způsobilými náklady. Podporu bez identifikovatelných způsobilých nákladů lze kumulovat s jinou státní podporou bez identifikovatelných způsobilých nákladů až do výše nejvyšší příslušné prahové hodnoty celkového financování, která je pro konkrétní okolnosti každého případu stanovena v těchto pokynech, nebo jiných pokynech pro státní podporu, v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Komise.

(102) Státní podpora ve prospěch odvětví zemědělství by se neměla kumulovat s platbami uvedenými v čl. 81 odst. 2 a článku 82 nařízení (EU) č. 1305/2013, které jsou určeny na tytéž způsobilé náklady, jestliže by taková kumulace vedla k tomu, že intenzita podpory nebo její výše přesáhnou hodnoty vyplývající z těchto pokynů.

(103) Jestliže se financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států, kombinuje se státní podporou, pak při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity a stropy podpory, se bere v potaz pouze tato státní podpora, a to za předpokladu, že celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekračuje nejvýhodnější sazbu financování, kterou stanoví použitelná ustanovení práva Unie.

(104) Podpora schválená podle těchto pokynů by se ve vztahu k týmž způsobilým nákladům neměla kumulovat s podporou de minimis, pokud by intenzita podpory vzniklá v důsledku této kumulace převýšila intenzitu podpory nebo výši podpory vyplývající z těchto pokynů.

(105) Podpora na investice určené k obnově produkčního potenciálu v zemědělství uvedená v bodu (143) písm. e) by se neměla kumulovat s podporou na náhradu materiální škody podle oddílů 1.2.1.1, 1.2.1.2 a 1.2.1.3 těchto pokynů.

(106) Mělo by být vyloučeno dvojí financování zemědělských činností, které jsou přínosem pro klima a životní prostředí podle oddílů 1.1.5.1, 1.1.6, 1.1.8 a 3.5 části II těchto pokynů, a odpovídajících činností uvedených v článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Zamezení dvojímu financování by mělo zajistit i ustanovení o přezkumu uvedené v bodu (724) těchto pokynů.

(107) Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství uvedená v oddílu 1.1.4 části II těchto pokynů by se neměla kumulovat s podporou na zřizování seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství, jak vyplývá z článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013. Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a podpora na rozvoj malých zemědělských podniků uvedená v oddílu 1.1.2 by se neměla kumulovat s podporou na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce nebo pro rozvoj malých zemědělských podniků, jak vyplývá z čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i) a iii) nařízení (EU) č. 1305/2013, jestliže by taková kumulace vedla k tomu, že by výše podpory přesáhla výši stanovenou v těchto pokynech.

3.6    Zamezení nežádoucích negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod

(108) Negativní účinky opatření podpory týkající se narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi členskými státy musí být omezeny a vyváženy pozitivními účinky, které přispívají k plnění cíle společného zájmu, k tomu, aby byla podpora slučitelná s vnitřním trhem.

Obecná východiska

(109) Při posuzování negativních účinků opatření podpory Komise zaměří svou analýzu narušení hospodářské soutěže na předpokládaný dopad, jaký bude podpora mít v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčených trzích s výrobky ( 45 ).

(110) Nejprve se vychází z toho, že je-li podpora cílená, přiměřená a omezená na čisté dodatečné náklady, zmírní se negativní účinek takové podpory a více se omezí riziko, že podpora nežádoucím způsobem naruší hospodářskou soutěž. A zadruhé Komise stanoví maximální intenzity podpory. Tyto intenzity představují základní požadavek pro slučitelnost, jehož cílem je zamezit používání státní podpory pro projekty, které vykazují značně vysoký poměr mezi výší podpory a způsobilými náklady a u nichž je třeba považovat narušení hospodářské soutěže za velmi pravděpodobné. Obecně platí, že čím větší jsou pozitivní účinky, které podporovaný projekt pravděpodobně vyvolá, a čím vyšší je pravděpodobná potřeba podpory, tím vyšší je strop intenzity podpory.

(111) Avšak i v případech, kdy je podpora nezbytná a přiměřená, může vést ke změně chování příjemců, která naruší hospodářskou soutěž. Tato situace je pravděpodobnější v odvětví zemědělství, které se od ostatních trhů liší specifickou strukturou zemědělské prvovýroby, jež je charakterizována vysokým počtem malých podniků, které jsou do ní zapojeny. Na takových trzích je riziko narušení hospodářské soutěže vysoké, i když je podpora poskytována jen v malé výši.

(112) Poskytnutí podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech může vyvolat dva hlavní potenciální případy narušení hospodářské soutěže a obchodu. Jedná se o narušení výrobkového trhu a dopady na umístění činnosti. Oba druhy narušení mohou vést k neefektivitě při přidělování prostředků, což zhoršuje hospodářské výsledky vnitřního trhu, a k obavám ze změny rozložení činnosti, jelikož podpora ovlivňuje rozdělení hospodářské činnosti mezi regiony.

(113) Komise se vzhledem k pozitivním účinkům podpory na rozvoj odvětví v zásadě domnívá, že pokud tato podpora splňuje podmínky a nepřekračuje příslušné maximální intenzity podpory, které vyplývají z použitelných oddílů části II těchto pokynů, je negativní účinek podpory na hospodářskou soutěž a obchod omezen na minimum.

(114) Avšak vzhledem k tomu, že investiční podpora určená podniků působícím v oblasti zpracování zemědělských produktů a v oblasti uvádění zemědělských produktů na trh a podpora určená podnikům působícím v jiných odvětvích, např. v potravinářském odvětví ( 46 ), mívá podobný negativní účinek na hospodářskou soutěž a obchod, měla by se na všechna tato odvětví uplatňovat stejným způsobem obecná východiska politiky v oblasti hospodářské soutěže, pokud jde o účinky na hospodářskou soutěž a obchod. Podmínky uvedené v bodech (115) až (127) proto musí být respektovány i v případě investiční podpory určené na zpracování zemědělských produktů a na uvádění zemědělských produktů na trh, v odvětví lesnictví a ve venkovských oblastech.

Režimy investiční podpory určené na zpracování zemědělských produktů a na uvádění zemědělských produktů na trh, v odvětví lesnictví a ve venkovských oblastech

(115) Režimy podpory nesmí vést k významnému narušení hospodářské soutěže a obchodu. I když na jednotlivé úrovni lze považovat narušení za velmi omezená (za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky pro investiční podporu), na kumulativním základě ale režimy investiční podpory mohou vést ke značným narušením. Taková narušení mohou ovlivňovat výsledky trhů v tom, že vytvářejí nebo zhoršují situaci nadbytečné kapacity nebo vytvářejí, zvyšují nebo zachovávají významnou tržní sílu některých příjemců takovým způsobem, který působí negativně na dynamické pobídky. Podpora dostupná v rámci režimu investiční podpory také může vést k podstatným ztrátám v hospodářské činnosti v jiných oblastech Evropského hospodářského prostoru (EHP). Jestliže se režim investiční podpory zaměřuje na určitá odvětví, je riziko takových narušení dokonce zřetelnější.

(116) Dotčené členské státy proto musí prokázat, že jakékoli negativní účinky budou omezeny na minimum, a musí zohlednit např. rozsah daných projektů, výše jednotlivé i kumulované podpory, předpokládané příjemce i charakteristiky cílových odvětví. Aby Komise mohla posuzovat pravděpodobné negativní účinky, vyzývá členské státy, aby jí předkládaly veškerá posouzení dopadů, která mají k dispozici, jakož i hodnocení ex-post vypracovaná k podobným dřívějším režimům.

Investiční podpora určená na zpracování zemědělských produktů a na uvádění zemědělských produktů na trh a investiční podpora ve venkovských oblastech podléhající individuální oznamovací povinnosti

(117) Při posuzování negativních účinků jednotlivé investiční podpory klade Komise zvláštní důraz na negativní účinky související s vytvářením nadbytečné kapacity na upadajících trzích, prevenci opouštění trhu a pojem významné tržní síly. Tyto negativní účinky jsou popsány v bodech (118) až (127) a musí být vyváženy pozitivními účinky podpory.

(118) S cílem označit a posoudit případná narušení hospodářské soutěže a obchodu by členské státy měly poskytnout důkazy, které Komisi umožní určit dotčené výrobkové trhy (tj. výrobky, které jsou dotčeny změnou chování příjemce podpory) a dotčené konkurenty a zákazníky/spotřebitele.

(119) K posouzení těchto případných narušení Komise používá různá kritéria, jako je např. tržní struktura dotčených výrobků, výsledky trhu (upadající nebo rostoucí trhy), postup výběru příjemce podpory, překážky vstupu na trh a jeho opuštění, diferenciace výrobků.

(120) Systematické spoléhání podniku na státní podporu může znamenat, že podnik není schopen sám soutěžit a že oproti svým konkurentům využívá neoprávněné výhody.

(121) Komise rozlišuje dva hlavní zdroje případných negativních účinků na výrobkové trhy:

a) případy značného nárůstu kapacity, který vede k vzniku nadbytečné kapacity nebo ji zhoršuje, a to zejména na upadajícím trhu; a

b) případy, kdy má příjemce podpory významnou tržní sílu.

(122) S cílem posoudit, zda podpora může vytvořit nebo zachovat neúčinné tržní struktury, Komise vezme v úvahu dodatečnou výrobní kapacitu vytvořenou projektem a to, zda je trh nevýkonný.

(123) Jestliže předmětný trh roste, běžně existuje méně důvodů k obavám, že podpora negativně ovlivní dynamické pobídky nebo nežádoucím způsobem ovlivní opuštění trhu nebo vstup na něj.

(124) Více obav vzniká v případě upadajícího trhu. Komise proto rozlišuje mezi případy, kdy je relevantní trh z dlouhodobé perspektivy ve strukturálním poklesu (tj. vykazuje zápornou míru růstu), a případy, kdy je relevantní trh v relativním poklesu (tj. vykazuje kladnou míru růstu, ale nepřesahuje referenční hodnotu míry růstu).

(125) Nedostatečná výkonnost trhu se bude běžně měřit srovnáním HDP v EHP za poslední tři roky před zahájením projektu (referenční hodnota). Lze ji rovněž stanovit na základě předpokládané míry růstu v nadcházejících třech až pěti letech. Mezi ukazatele může patřit předvídatelný budoucí růst dotyčného trhu a výsledné očekávané míry využití kapacity, jakož i pravděpodobný dopad zvýšení kapacity na soutěžitele prostřednictvím účinků na ceny a zisková rozpětí.

(126) V určitých případech nemusí být vhodné vycházet pro účely komplexního posouzení účinků podpory z růstu výrobkového trhu v EHP, zejména jedná-li se o celosvětový zeměpisný trh. Komise v těchto případech zváží účinky podpory na dotčené tržní struktury, zejména pokud jde o její potenciál vytěsnit producenty v EHP.

(127) Komise zohlední postavení příjemce v období před získáním podpory a jeho předpokládané tržní postavení po ukončení investice k tomu, aby zhodnotila existenci významné tržní síly. Komise zohlední tržní podíly příjemce i tržní podíly jeho konkurentů a další relevantní faktory, včetně např. struktury trhu, a zaměří se přitom na koncentraci na trhu, případné překážky vstupu ( 47 ), kupní sílu ( 48 ) a překážky rozšiřování nebo opuštění trhu.

3.7    Transparentnost

(128) Členské státy musí zajistit, aby se na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře na celostátní nebo regionální úrovni zveřejnily tyto informace:

a) úplné znění režimu podpory a jeho prováděcích ustanovení nebo právní základ jednotlivé podpory nebo odkaz na něj;

b) totožnost orgánu nebo orgánů, které podporu poskytují;

c) totožnost jednotlivých příjemců, formu a výši podpory poskytnuté každému příjemci, datum udělení, druh podniku (malé a střední podniky / velké podniky), region, v němž se příjemce nachází (na úrovni NUTS II), a hlavní hospodářské odvětví, v němž příjemce působí (na úrovni skupiny NACE). Od tohoto požadavku lze upustit, je-li přiznána jednotlivá podpora, která nepřesahuje tyto prahové hodnoty:

i) 60 000 EUR u příjemců působících v oblasti zemědělské prvovýroby;

ii) 500 000 EUR u příjemců působících v odvětvích zpracování zemědělských produktů, uvádění zemědělských produktů na trh, v odvětví lesnictví nebo vykonávajících činnosti nespadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy.

(129) U režimů ve formě daňového zvýhodnění mohou být informace o výši jednotlivé podpory poskytovány v těchto rozpětích (v milionech EUR): 0,06 – 0,5 pouze v případě zemědělské prvovýroby, 0,5 –1, 1–2, 2–5, 5–10, 10–30, 30 a více.

(130) Pokud jednotlivě poskytnutá podpora spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1305/2013 a je spolufinancována z EZFRV, nebo je poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření, může dotyčný členský stát rozhodnout, že informace o této podpoře nezveřejní na internetových stránkách uvedených v bodu (128), pokud již bylo poskytnutí jednotlivé podpory zveřejněno v souladu s články 111, 112 a 113 nařízení (EU) č. 1306/2013. V takovém případě by členský stát měl na internetových stránkách uvedených v bodu (128) odkázat na internetové stránky podle článku 111 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(131) Tyto informace musí být zveřejněny po přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory, musí se uchovávat po dobu alespoň deseti let a být bez omezení dostupné široké veřejnosti ( 49 ). Od členských států se nevyžaduje, aby výše uvedené informace zveřejnily před 1. červencem 2016 ( 50 ).

(132) Pro účely transparentnosti musí členské státy podávat zprávy a provádět přezkum, jak vyžaduje kapitola 2 části III těchto pokynů.

ČÁST II. KATEGORIE PODPORY

Kapitola 1. Podpora ve prospěch podniků působících v oblasti prvovýroby, zpracování nebo uvádění zemědělských produktů na trh

1.1    Opatření pro rozvoj venkova

1.1.1    Podpora na investice

(133) Tento oddíl se použije na investice do zemědělských podniků spojené se zemědělskou prvovýrobou, na investice související se zpracováním zemědělských produktů a s uváděním zemědělských produktů na trh.

(134) Podpora na investice podle oddílů 1.1.1.1, 1.1.1.2, 1.1.1.3, a 1.1.1.4 části II těchto pokynů musí splňovat tuto podmínku: pokud společná organizace trhu, včetně režimů přímé podpory, financovaná z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) vede na úrovni jednotlivých podniků, zemědělských podniků nebo zpracovatelských zařízení k omezení produkce nebo omezení podpory Unie, neposkytne se na investice, které by zvýšily produkci nad rámec těchto omezení, žádná státní podpora.

1.1.1.1.    Podpora na investice do hmotného majetku a nehmotného majetku v zemědělských podnicích, které souvisí se zemědělskou prvovýrobou

(135) Komise bude považovat podporu na investice do hmotného majetku a nehmotného majetku v zemědělských podnicích, které souvisí se zemědělskou prvovýrobou, za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, obecnou podmínkou pro investiční podporu uvedenou v bodu (134) těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(136) Tento oddíl se použije na podporu na investice do hmotného majetku a nehmotného majetku v zemědělských podnicích, které souvisí se zemědělskou prvovýrobou. Investice je uskutečněna jedním nebo několika příjemci nebo se týká hmotného majetku či nehmotného majetku používaného jedním či několika příjemci.

(137) Tento oddíl se použije rovněž na investice do hmotného majetku a nehmotného majetku spojené s výrobou biopaliv nebo s výrobou energie z obnovitelných zdrojů v zemědělském podniku, které splňují tyto podmínky:

a) pokud jde o investici do výroby biopaliv ve smyslu směrnice 2009/28/ES ( 51 ) v zemědělských podnicích, zařízení na výrobu obnovitelné energie jsou způsobilá pro podporu pouze v případě, že jejich výrobní kapacita není vyšší než ekvivalent roční průměrné spotřeby pohonných hmot v zemědělském podniku. Vyrobené biopalivo by se nemělo prodávat na trhu;

b) pokud jde o investici do výroby tepelné energie a/nebo elektřiny z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích, jsou zařízení na výrobu obnovitelné energie způsobilá pro podporu pouze v případě, že cílem podpory je uspokojit vlastní energetické potřeby a výrobní kapacita není vyšší než ekvivalent kombinované průměrné roční spotřeby tepelné energie a elektřiny v zemědělském podniku, a to včetně domácnosti zemědělce. Pokud jde o elektřinu, její prodej do distribuční soustavy je povolen v případě, že je dodržen roční limit vlastní spotřeby.

▼M1

(138) Jestliže do výroby energie z obnovitelných zdrojů investuje více zemědělských podniků s cílem uspokojit vlastní energetické potřeby nebo vyrábět v zemědělském podniku biopaliva, roční průměrná spotřeba odpovídá součtu průměrné roční spotřeby všech příjemců.

▼B

(139) Členské státy musí vyžadovat dodržování minimálních norem energetické účinnosti u investic do infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, při nichž dochází ke spotřebě nebo produkci energie, pokud takové normy existují na vnitrostátní úrovni.

▼M1

(140) Investice do zařízení, která jsou primárně určena k výrobě elektřiny z biomasy, nejsou způsobilé pro podporu, pokud se nevyužívá minimální procentní podíl vyrobené tepelné energie, který stanoví členské státy.

▼B

(141) Členské státy musí pro různé typy zařízení stanovit prahovou hodnotu pro maximální podíl obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin využívaných na výrobu bioenergie, včetně biopaliv. Podpora projektům na výrobu bioenergie musí být omezena na bioenergii, která splňuje platná kritéria udržitelnosti stanovená v právních předpisech Unie, včetně čl. 17 odst. 2 až 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES.

(142) Jestliže výrobní kapacita zařízení převýší průměrnou roční spotřebu energie příjemce nebo příjemců uvedenou v bodech (137) a (138) těchto pokynů, členské státy musí splnit podmínky vyplývající z pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020, pokud taková podpora není z oznamovací povinnosti vyňata.

(143) Investice musí sledovat alespoň jeden z těchto cílů:

a) zlepšení celkové výkonnosti a udržitelnosti zemědělského podniku, zejména snížením výrobních nákladů nebo zlepšením a dalším rozvinutím produkce;

b) zlepšení přírodního prostředí, hygienických norem nebo norem dobrých životních podmínek zvířat, pokud je cílem dotyčné investice jít nad rámec platných norem Unie;

c) zřízení nebo zlepšení infrastruktury související s rozvojem, přizpůsobením a modernizací zemědělství, včetně přístupu k zemědělské půdě, pozemkové úpravy a zlepšení vlastností půdy, dodávek a úspor energie a vody;

d) dosažení agroenvironmentálních a klimatických cílů, včetně ochrany stavu biologické rozmanitosti druhů a přírodních stanovišť, jakož i zvýšení společenské hodnoty oblasti sítě Natura 2000 nebo jiných systémů vysoké přírodní hodnoty, pokud se jedná o neproduktivní investice;

e) obnovení zemědělského produkčního potenciálu poškozeného přírodními pohromami, mimořádnými událostmi nebo nepříznivými klimatickými jevy, které je možno přirovnat k přírodním pohromám, chorobami zvířat, škůdci rostlin a chráněnými druhy zvířat a prevence škod způsobených výše uvedenými událostmi a faktory a snižování rizik jejich vzniku;

f) dodržování norem za podmínek vymezených níže v bodu (148).

(144) Podpora se vztahuje na tyto způsobilé náklady:

a) výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na nákup pozemků jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace; ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí stanovit vyšší procentní sazbu;

b) nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti představují způsobilé náklady i v případě, že na základě jejich výsledků nevznikly žádné výdaje podle písmene a) a b);

d) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

e) výdaje na neproduktivní investice spojené s dosažením cílů uvedených výše v bodu (143) písm. d);

f) v případě investic zaměřených na obnovení potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními pohromami, mimořádnými událostmi nebo nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat či škůdci rostlin nebo chráněnými druhy zvířat mohou způsobilé náklady zahrnovat náklady vzniklé v souvislosti s obnovením potenciálu zemědělské produkce až na úroveň, jaká existovala v době před výskytem těchto událostí;

g) v případě investic zaměřených na prevenci vzniku škod způsobených přírodními pohromami, mimořádnými událostmi, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat či škůdci rostlin nebo chráněnými druhy zvířat mohou způsobilé náklady zahrnovat náklady konkrétních preventivních opatření, jejichž cílem je snížit možné dopady těchto událostí.

(145) Podpora nesmí být poskytnuta na:

a) nákup zemědělských výrobních práv, převod platebních nároků a nákup jednoletých rostlin;

b) výsadbu jednoletých rostlin;

c) nákup zvířat;

d) investice za účelem splnění platných norem Unie;

e) jiné náklady, než jsou náklady uvedené v bodu (144), související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění;

f) provozní kapitál.

(146) Odchylně od bodu (145) písm. c) lze podporu poskytnout na nákup zvířat, který se uskutečnil s cílem uvedeným v bodu (143) písm. e) těchto pokynů.

(147) Odchylně od bodu (145) písm. c) lze podporu poskytnout na nákup plemenných zvířat za účelem zlepšení genetické hodnoty stáda za předpokladu, že podpora splňuje tyto podmínky:

a) Komise má za to, že zlepšení genetické hodnoty stáda lze dosáhnout prostřednictvím umělé inseminace, při níž se použije genetický materiál velmi kvalitních zvířat. Bere však na vědomí, že postupy v hospodaření představují určitá omezení, pokud jde o používání umělé inseminace v případě skotu, ovcí a koz; podporu lze proto poskytnout pouze na nákup plemenných zvířat s cílem zlepšit genetickou hodnotu stáda skotu, ovcí a koz;

b) za způsobilé by se měly považovat pouze investice určené ke zlepšení genetické hodnoty hospodářských zvířat prostřednictvím nákupu velmi kvalitních plemenných zvířat, samců i samic, která jsou registrována v plemenných knihách; v případě nahrazení stávajících plemenných hospodářských zvířat lze podporu poskytnout pouze na nahrazení zvířat, která nebyla registrována v plemenné knize;

c) podporu lze poskytnout pouze aktivním zemědělcům;

d) nakoupena by měla být jen taková zvířata, která v daném období zajistí optimální reprodukční potenciál; za tímto účelem by měla být podpora poskytnuta pouze na nákup samic, které zatím nerodily první potomstvo;

e) nakoupená zvířata musí zůstat ve stádě po dobu alespoň čtyř let.

(148) Odchylně od bodu (145) písm. d) lze poskytnout podporu na dodržování norem, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a) podpora je určena mladým zemědělcům, kteří poprvé zakládají zemědělský podnik jako vedoucí tohoto podniku, na investice uskutečněné za účelem splnění norem Unie týkajících se zemědělské výroby, včetně bezpečnosti práce; tato podpora může být poskytována nejvýše po dobu 24 měsíců ode dne založení podniku;

b) Chorvatsko může poskytnout podporu na provádění směrnice o dusičnanech ( 52 ) podle čl. 3 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice v období nejdéle čtyř let ode dne svého přistoupení;

c) v případech, kdy právní předpisy Unie ukládají ve vztahu k podnikům působícím v zemědělské prvovýrobě nové požadavky, může být podpora poskytnuta na investice uskutečněné za účelem splnění těchto požadavků nejvýše po dobu dvanácti měsíců ode dne, kdy se tyto požadavky stanou pro daný podnik povinnými.

(149) Pokud jde o zavlažování v nových i stávajících zavlažovaných oblastech, za způsobilé náklady se budou považovat pouze ty investice, které splňují tyto podmínky:

a) plán povodí požadovaný podle rámcové směrnice o vodě byl oznámen Komisi pro celou oblast, v níž má být investice vynaložena, jakož i pro jakoukoli jinou oblast, jejíž životní prostředí může být investicí ovlivněno; v příslušném programu opatření byla upřesněna opatření, která jsou prováděna podle plánu povodí v souladu s článkem 11 uvedené směrnice a která mají význam pro odvětví zemědělství;

b) v rámci investice existuje nebo je zavedeno měření vody umožňující měření spotřeby vody na úrovni podpořené investice;

c) investice do vylepšení existujícího zavlažovacího zařízení nebo do prvku zavlažovacího systému je způsobilá pouze v případě, že posouzení ex ante vede k závěru, že podle technických parametrů stávajícího zařízení nebo systému lze tímto vylepšením dosáhnout úspory vody minimálně mezi 5 % a 25 %; týká-li se investice útvarů podzemních či povrchových vod, jejichž stav byl v příslušném plánu povodí označen za horší než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody:

i) tato investice musí zajistit skutečné snížení spotřeby vody, na úrovni investice, ve výši alespoň 50 % potenciální úspory vody, která byla díky ní umožněna;

ii) v případě investice v rámci jednoho zemědělského podniku, musí tato investice rovněž vést ke snížení celkové spotřeby vody tohoto zemědělského podniku ve výši alespoň 50 % potenciální úspory vody na úrovni této investice; voda, kterou podnik prodá, musí být součástí celkové spotřeby vody podniku:

žádná z podmínek v písmeni c) by se neměla vztahovat na investice do existujících zařízení, které ovlivňují pouze energetickou účinnost, nebo na investice k výstavbě nádrže, ani na investice za účelem používání recyklované vody, které nemají vliv na útvary podzemní či povrchové vody;

d) investice, která vede k čistému zvětšení zavlažované plochy a má vliv na daný útvar podzemních nebo povrchových vod, je způsobilá pouze pokud:

i) stav tohoto vodního útvaru nebyl v příslušném plánu povodí označen za horší než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody a

ii) z environmentální analýzy vyplývá, že investice nemá žádný významný nepříznivý dopad na životní prostředí. Tuto analýzu dopadu na životní prostředí musí provést nebo schválit příslušný orgán a může se rovněž týkat skupin podniků;

e) odchylně od písm. d) bodu i) mohou být investice, které vedou k čistému zvětšení zavlažované plochy zemědělského podniku, nadále způsobilé, pokud:

i) se investice kombinuje s investicí do existujícího zavlažovacího zařízení nebo do prvku zavlažovacího systému, která byla posouzena ex ante a podle technických parametrů stávajícího zařízení nebo systému nabízí úsporu vody minimálně mezi 5 % a 25 %; a

ii) tato investice zajišťuje skutečné snížení spotřeby vody, na úrovni investice jako celku, ve výši alespoň 50 % potenciální úspory vody, která byla díky této investici do existujícího zavlažovacího zařízení nebo do prvku zavlažovacího systému umožněna;

f) odchylně od písm. d) bodu i) se nepoužije podmínka, která z tohoto ustanovení vyplývá, na investice do instalace nového zavlažovacího zařízení zásobovaného vodou ze stávající nádrže schválené příslušným orgánem před 31. říjnem 2013, pokud jsou splněny tyto podmínky:

i) daná nádrž je zanesena v příslušném plánu povodí a vztahují se na ni omezující požadavky stanovené v čl. 11 odst. 3 písm. e) rámcové směrnice o vodě;

ii) dne 31. října 2013 platil buď maximální limit pro celkové odběry z nádrže, nebo minimální požadovaný průtok ve vodních útvarech ovlivněných používáním dané nádrže;

iii) tento maximální limit nebo minimální požadovaný průtok jsou v souladu s podmínkami stanovenými v článku 4 rámcové směrnice o vodě a

iv) dané investice nevedou k odběrům nad rámec maximálního limitu platného dne 31. října 2013 ani k poklesu průtoku v ovlivněných vodních útvarech pod minimální požadovanou úroveň platnou dne 31. října 2013.

(150) Pro účely určení čistého zvětšení zavlažované plochy mohou být za zavlažované plochy považovány plochy, které nejsou zavlažovány, ale na nichž bylo v nedávné minulosti používáno zavlažovací zařízení a které stanoví s odůvodněním členské státy.

(151) Od 1. ledna 2017 může být podpora v případě zavlažování vyplacena pouze těmi členskými státy, které ve vztahu k povodí, kde se investice realizuje, zajistí, aby byl odpovídající podíl různých způsobů využívání vody k úhradě nákladů na vodohospodářské služby využívané v odvětví zemědělství v souladu s čl. 9 odst. 1 první odrážkou směrnice 2000/60/ES, a případně zohlední sociální, environmentální a hospodářské dopady této úhrady, jakož i geografické a klimatické podmínky dotčeného regionu nebo dotčených regionů.

(152) Intenzita podpory nesmí překročit:

a) 75 % výše způsobilých nákladů v nejvzdálenějších regionech;

b) 75 % výše způsobilých nákladů na menších ostrovech v Egejském moři;

c) 75 % způsobilých nákladu na investice v Chorvatsku pro účely provádění pozměněné směrnice o dusičnanech v souladu s bodem (148) písm. b) těchto pokynů;

d) 50 % výše způsobilých nákladů v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na osobu byl v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na obyvatele vzrostl na více než 75 % průměru EU-27;

e) 40 % výše způsobilých nákladů v ostatních regionech;

f) 30 % výše způsobilých nákladů na nákup plemenných zvířat uvedených v bodu (147).

(153) Hodnoty intenzity podpory uvedené výše v bodu (151) se mohou zvýšit o 20 procentních bodů, pokud maximální kombinovaná podpora nepřesáhne 90 %, v případě:

a) mladých zemědělců nebo zemědělců, kteří zahájili činnost během pěti let před datem podání žádosti o podporu;

b) společných investic, jako jsou skladovací zařízení, které používá skupina zemědělců, nebo zařízení pro přípravu produktů před jejich uvedením na trh; a integrovaných projektů zahrnujících několik opatření stanovených v nařízení (EU) č. 1305/2013, včetně těch, jež souvisejí se sloučením organizací producentů;

c) investic v oblastech s přírodním nebo jiným zvláštním omezením podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013;

d) operací financovaných v rámci evropského inovačního partnerství (EIP), jako jsou investice do nové stáje umožňující otestování nového způsobu ustájení, který vyvinula operační skupina složená ze zemědělců, vědců a nevládních organizací zabývajících se dobrými životními podmínkami zvířat;

e) investic určených na zlepšení přírodního prostředí, hygienických podmínek nebo dobrých životních podmínek zvířat, jak vyplývá z bodu (143) písm. b); v tomto případě se vyšší intenzita podpory uvedená v tomto bodu vztahuje pouze na dodatečné náklady nezbytné k dosažení úrovně, která překračuje platné normy Unie a nevede k zvýšení produkční kapacity;

f) investice zaměřené na zlepšení udržitelnosti zemědělského podniku, jak vyplývá z bodu (143) písm. a), které souvisejí s agroenvironmentálními a klimatickými závazky a ekologickým zemědělstvím podle oddílů 1.1.5.1 a 1.1.8 části II.

(154) Pokud jde o neproduktivní investice uvedené v bodu (143) písm. d) a investice na obnovení produkčního potenciálu uvedené v bodu (143) písm. e), maximální intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.

(155)  ►M3  Pokud jde o investice v souvislosti s preventivními opatřeními podle bodu (143) písm. e), maximální intenzita podpory nesmí přesáhnout 80 %. Intenzita podpory se však může zvýšit až na 100 %, je-li investice prováděna společně více než jedním příjemcem nebo je-li cílem daného opatření předcházet škodám páchaným chráněnými druhy zvířat. ◄

1.1.1.2.    Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích

(156) Komise bude považovat podporu na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělském podniku, za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti, obecnou podmínkou pro investiční podporu uvedenou v bodu (134) těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(157) Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(158) Podpora by měla být poskytována na kulturní a přírodní dědictví ve formě přírodní krajiny a staveb, které jsou příslušnými orgány veřejné moci v daném členském státě oficiálně uznány za kulturní nebo přírodní dědictví.

(159) Způsobilé jsou tyto náklady určené na zachování kulturního a přírodního dědictví:

a) náklady na investice do hmotného majetku;

b) aktivovatelné výkony.

(160) Použijí se tyto intenzity podpory:

a) v případě investic určených k zachování prvků produktivního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích, za předpokladu, že předmětná investice nemá za následek zvýšení produkční kapacity, musí být intenzita podpory omezena na:

i) 80 % skutečných nákladů vzniklých v oblastech s přírodním nebo jiným zvláštním omezením podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013;

ii) 70 % skutečných nákladů vynaložených v méně rozvinutých regionech;

iii) 60 % skutečných nákladů vynaložených v jiných oblastech;

b) dojde-li k zvýšení produkční kapacity, použije se intenzita podpory u investic uvedených v bodech (151) a (153);

c) může být poskytnuta dodatečná podpora až do výše 100 % způsobilých nákladů k uhrazení zvláštních nákladů vzniklých použitím tradičních materiálů nezbytných pro zachování historických prvků staveb, které se nacházejí v zemědělských podnicích;

d) bez ohledu na pravidla stanovená v písmenech a), b) a c) může maximální intenzita podpory dosáhnout 100 % způsobilých nákladů, pokud se investice týká drobné infrastruktury;

e) v případě investic určených k zachování prvků dědictví, které neslouží produkci a nacházejí se v zemědělských podnicích, jako jsou např. archeologické nebo historické prvky, může intenzita podpory dosáhnout až 100 % vynaložených skutečných nákladů;

f) podpora na aktivovatelné výkony je omezena částkou ve výši 10 000 EUR ročně.

1.1.1.3.    Podpora na investice týkající se přemístění zemědělských staveb

(161) Komise bude považovat podporu na investice týkající se přemístění zemědělských staveb za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, obecnou podmínkou pro investiční podporu uvedenou v bodu (134) a následujícími podmínkami.

(162) Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(163) Přemístění zemědělské stavby musí sledovat cíl veřejného zájmu. Veřejný zájem, kterým se odůvodňuje poskytnutí podpory podle tohoto oddílu, musí být upřesněn v příslušných předpisech dotčeného členského státu.

(164) Použijí se tyto intenzity podpory:

a) pokud přemístění zemědělské stavby spočívá pouze v rozebrání, přenesení a novém sestavení stávajících zařízení, může intenzita podpory dosáhnout až 100 % skutečných nákladů vynaložených na tyto činnosti;

b) pokud kromě případu uvedeného v písmenu a) vede přemístění k modernizaci zařízení nebo ke zvýšení produkční kapacity, ve vztahu k nákladům souvisejícím s touto modernizací zařízení nebo zvýšením výrobní kapacity se použijí intenzity podpory pro investice uvedené v bodech (151) a (153). Pro účely tohoto písmene se má za to, že pouhé nahrazení stávající stavby nebo zařízení novou současnou stavbou nebo novým současným zařízením bez podstatné změny produkce nebo používané technologie nemá souvislost s modernizací;

c) pokud se přemístění týká činností v blízkosti venkovských sídel, jejichž cílem je zlepšení kvality života nebo posílení environmentálního profilu daného sídla a které se týkají malé infrastruktury, může intenzita podpory dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů.

1.1.1.4.    Podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh

(165) Komise bude považovat podporu na investice související se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, obecnou podmínkou pro investiční podporu uvedenou v bodu (134) a následujícími podmínkami.

(166) Podle tohoto oddílu by neměla být poskytována podpora na biopaliva z potravinářských plodin, tak aby byl stimulován přechod na produkci pokročilejších forem biopaliv, což vyplývá z horizontálních pravidel pro státní podporu v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky.

(167) Tento oddíl se použije na podporu na investice do hmotného majetku a nehmotného majetku v souvislosti se zpracováním zemědělských produktů a s uváděním zemědělských produktů na trh podle bodu (35) odst. 11 a bodu (35) odst. 12.

(168) Členské státy mohou poskytnout podporu na investice v souvislosti se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh, jestliže podpora splňuje všechny podmínky jednoho z níže uvedených nástrojů podpory:

a) nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem ( 53 ); nebo

b) pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020; nebo

c) podmínky tohoto oddílu těchto pokynů.

(169) Způsobilé náklady podle bodu (168) písm. c) jsou omezeny na:

a) výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na nákup pozemků jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b) nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle písmen a) a b);

d) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a získání patentových práv, licencí, autorských práv a ochranných známek.

(170) Způsobilé nejsou tyto náklady:

a) jiné náklady, než jsou náklady uvedené v bodu (169), související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění;

b) provozní kapitál;

c) náklady související s investicemi za účelem dodržování platných norem Unie.

(171) Maximální intenzita podpory podle těchto pokynů nesmí přesáhnout:

a) 75 % výše způsobilých nákladů v nejvzdálenějších regionech;

b) 75 % výše způsobilých investičních nákladů na menších ostrovech v Egejském moři;

c) 50 % výše způsobilých investičních nákladů v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na osobu byl v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na obyvatele vzrostl na více než 75 % průměru EU-27;

d) 40 % výše způsobilých investičních nákladů v ostatních regionech.

(172) Hodnoty intenzity podpory uvedené výše v bodu (171) se mohou zvýšit o 20 procentních bodů, pokud maximální intenzita podpory nepřesáhne 90 % u operací:

a) souvisejících se spojením organizací producentů; nebo

b) podporovaných v rámci EIP.

(173) Jednotlivá podpora přesahující prahovou hodnotu oznamovací povinnosti uvedenou v bodu (37) písm. a) musí být oznámena Komisi v souladu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

1.1.2    Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a na rozvoj malých zemědělských podniků

(174) Komise bude považovat podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců a podporu na zahájení činnosti týkající se rozvoje malých zemědělských podniků za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(175) Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(176) Podpora se poskytuje mladým zemědělcům, jak je definuje bod (35) odst. 29 těchto pokynů, kteří mají formu mikropodniků nebo malých podniků, nebo malým zemědělským podnikům. Definici malých zemědělských podniků musí stanovit členské státy na základě objektivních kritérií a musí ji omezit na mikropodniky a malé podniky.

▼M1

(177) Členské státy musí definovat horní a spodní prahovou hodnotu pro přístup k podpoře na zahájení činnosti mladých zemědělců a na rozvoj malých zemědělských podniků ve smyslu produkčního potenciálu zemědělského podniku vymezeného jako standardní produkce, jejíž definice vyplývá z článku 5b nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 ( 54 ) a článku 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/220 ( 55 ), nebo jako její ekvivalent. Spodní prahová hodnota pro přístup k podpoře na zahájení činnosti mladých zemědělců musí být vyšší než horní prahová hodnota pro přístup k podpoře na rozvoj malých zemědělských podniků.

▼B

(178) Je-li podpora poskytována mladému zemědělci, který zakládá zemědělský podnik ve formě právnické osoby, musí mladý zemědělec nad touto právnickou osobou vykonávat účinnou a dlouhodobou kontrolu, pokud jde o řízení, výhody a finanční rizika. Pokud se na kapitálu nebo řízení této právnické osoby podílí několik fyzických osob, včetně osob, které nejsou mladými zemědělci, musí být mladý zemědělec schopen vykonávat tuto účinnou a dlouhodobou kontrolu buď sám, nebo společně s jinými osobami. Pokud má nad právnickou osobou výhradní nebo společnou kontrolu jiná právnická osoba, tyto požadavky se musí použít na veškeré fyzické osoby, které mají kontrolu nad touto jinou právnickou osobou.

(179) Podpora musí být podmíněna tím, že příslušnému orgánu dotčeného členského státu je předložen podnikatelský plán, jehož provádění musí být zahájeno do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o udělení podpory.

(180) Podnikatelský plán v případě podpory pro mladé zemědělce musí stanovit, že příjemce musí splňovat definici aktivního zemědělce vyplývající z článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 po dobu osmnácti měsíců ode dne zahájení činnosti.

(181) Mladí zemědělci, kteří nemají odpovídající profesní dovednosti a způsobilost, mají nárok na poskytnutí podpory za předpokladu, že se zaváží k tomu, že uvedené dovednosti získají ve lhůtě 36 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o udělení podpory. Tento závazek se musí uvést v podnikatelském plánu.

(182) Podnikatelský plán musí obsahovat alespoň tyto údaje:

a) v případě podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců:

i) původní situaci zemědělského podniku;

ii) milníky a cíle pro rozvoj činností zemědělského podniku;

iii) podrobné informace o akcích, včetně akcí souvisejících s environmentální udržitelností a účinným využíváním zdrojů, které jsou potřebné pro rozvoj činností zemědělského podniku, jako jsou například investice, vzdělávání, poradenství či jakákoli jiná činnost;

b) v případě podpory na rozvoj malých zemědělských podniků:

i) původní situaci zemědělského podniku a

ii) podrobné informace o akcích, včetně akcí souvisejících s environmentální udržitelností a účinným využíváním zdrojů, které by mohly napomoci dosažení hospodářské životaschopnosti, jako jsou například investice, vzdělávání, spolupráce či jakákoli jiná činnost.

(183) Podpora musí být poskytnuta nebo vyplacena v nejméně dvou tranších nebo splátkách po dobu nejvýše pěti let. V případě mladých zemědělců musí být poslední tranše podpory nebo poslední splátka podpory podmíněna náležitým prováděním podnikatelského plánu uvedeného v bodu (179).

Intenzita podpory

(184) Maximální podpora musí být omezena částkou ve výši 70 000 EUR pro mladého zemědělce a 15 000 EUR na malý zemědělský podnik. Členské státy musí určit výši podpory rovněž s přihlédnutím k sociálně-ekonomické situaci dotčené oblasti.

1.1.3    Podpora na převod zemědělských podniků

(185) Komise bude považovat podporu na převod zemědělských podniků za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(186) Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě, které trvale převádějí celý svůj zemědělský podnik na jiný podnik působící v zemědělské prvovýrobě.

(187) Podpora se poskytuje podnikům, které jsou způsobilé k účasti na režimu pro malé zemědělce zavedenému hlavou V nařízení (EU) č. 1307/2013 a které ke dni podání žádosti o podporu k tomu byly způsobilé alespoň po dobu jednoho roku a které se zaváží, že trvale převedou celý svůj zemědělský podnik a související platební nároky na jiný podnik.

(188) Podpora musí být vyplacena buď ve formě roční platby, nebo jednorázové platby.

(189) Podpora musí být vyplacena od data převodu zemědělského podniku do 31. prosince 2020.

Intenzita podpory

(190) Podpora odpovídá 120 % roční platby, k jejímuž vyplácení je příjemce způsobilý podle režimu pro malé zemědělské podniky.

1.1.4    Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství

(191) Komise nahlíží příznivě na podporu na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů, protože vytváří pobídky ke spojování zemědělců. Bude proto považovat podporu na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(192) Tento oddíl se použije na celé odvětví zemědělství ( 56 ).

(193) Pro podporu jsou způsobilá pouze seskupení nebo organizace producentů, které jsou příslušným orgánem členského státu oficiálně uznány na základě předložení podnikatelského plánu.

(194) Poskytnutí podpory na zahájení činnosti musí být podmíněno splněním povinnosti členského státu, který musí ověřit, zda bylo do pěti let ode dne oficiálního uznání seskupení nebo organizace producentů dosaženo cílů stanovených v podnikatelském plánu.

(195) Dohody, rozhodnutí a jednání ve shodě přijaté v rámci seskupení nebo organizace producentů musí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže, jak se uplatňují na základě článků 206 až 210 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(196) Jako alternativu poskytování podpory na zahájení činnosti seskupení nebo organizací producentů lze poskytnout podporu až do výše stejné celkové částky přímo producentům jakožto vyrovnání jejich příspěvků na provozní náklady seskupení nebo organizací v průběhu období prvních pěti let od založení dotyčného seskupení nebo organizace.

(197) Členské státy mohou i nadále poskytovat podporu na zahájení činnosti seskupení producentů i po jejich uznání za organizace producentů v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) č. 1308/2013.

(198) Podpora se musí omezit na seskupení producentů a organizace producentů, na které se vztahuje definice malých a středních podniků ( 57 ). Komise nepovolí státní podporu na náklady, na něž se vztahuje tento oddíl, ve prospěch velkých podniků ( 58 ).

(199) Režimy podpory schválené podle tohoto oddílu budou podmíněny tím, že se v případě veškerých změn v nařízeních, kterými se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými výrobky, náležitě přizpůsobí.

Způsobilé náklady

(200) Způsobilé náklady mohou zahrnovat nájem odpovídajících prostor, nákup kancelářského vybavení, včetně počítačového hardwaru a softwaru, náklady na administrativní pracovníky, režijní náklady a právní a správní poplatky. V případě nákupu prostor musí být způsobilé náklady na budovy omezeny na náklady na pronájem za tržní cenu.

(201) Podpora nesmí být poskytnuta:

a) organizacím producentů, subjektům nebo institucím, jako jsou společnosti nebo družstva, jejichž cílem je řízení jednoho nebo více zemědělských podniků, a které jsou tudíž ve skutečnosti jednotlivými producenty;

b) zemědělským sdružením, která vykonávají takové práce, jako je vzájemná podpora, pomoc a služby související s vedením hospodářství v zemědělských podnicích členů, aniž by se účastnila společného přizpůsobení dodávek trhu;

c) seskupením, organizacím nebo sdružením producentů, jejichž cíle nejsou slučitelné s čl. 152 odst. 1 písm. c), čl. 152 odst. 3 a článkem 156 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(202) Podpora musí být vyplacena formou paušální podpory v ročních splátkách po dobu prvních pěti let ode dne, kdy byly seskupení nebo organizace producentů na základě svého podnikatelského plánu oficiálně uznány příslušným orgánem. Poslední splátku musí členské státy vyplatit až po ověření správného provedení podnikatelského plánu.

(203) Podpory poskytnuté seskupením nebo organizacím producentů na úhradu výdajů, které nesouvisejí s náklady na zahájení činnosti, jako jsou investice nebo propagační činnosti, budou posuzovány v souladu s pravidly, jimiž se takové druhy podpor řídí.

Intenzita podpory

(204) Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

(205) Celková výše podpory je omezena částkou 500 000 EUR. Podpora se postupně snižuje. Podpora se postupně snižuje.

1.1.5    Podpora na agroenvironmentální a klimatická opatření a závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat

(206) Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

1.1.5.1.    Podpora na agroenvironmentální a klimatické závazky

(207) Komise bude považovat podporu na agroenvironmentální a klimatické závazky za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(208) Tento oddíl se použije na podporu poskytovanou podnikům a skupinám takových podniků, které se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více agroenvironmentálních a klimatických závazků na zemědělské půdě, které musí definovat členské státy a které se mimo jiné týkají zemědělsky využité plochy definované v bodu (35) odst. 50 těchto pokynů.

(209) Cílem tohoto opatření musí být zachování a prosazování nezbytných změn v zemědělských postupech, které pozitivně přispívají k ochraně životního prostředí a klimatu.

(210) Podpora se vztahuje pouze na takové dobrovolné závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013 a příslušných minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním právem. Všechny tyto závazné normy a požadavky musí být určeny a popsány v oznámení určeném Komisi.

(211) Členské státy by měly usilovat o zajištění toho, aby podniky, které se zaváží k provádění operací v rámci tohoto opatření, měly k dispozici znalosti a informace potřebné k jejich realizaci, jako je např. odborné poradenství související s dotyčným závazkem a/nebo podmínění podpory v rámci tohoto opatření získáním příslušného vzdělání.

(212) Závazky v rámci tohoto opatření se musí přijímat na období mezi pěti až sedmi lety. Je-li to však nezbytné k dosažení či zachování požadovaných přínosů pro životní prostředí, mohou členské státy stanovit u určitých druhů závazků delší období, a to i včetně povolením jejich ročního prodloužení po uplynutí počátečního období ( 59 ). Pro nové závazky přímo následující po závazcích uskutečněných v počátečním období mohou členské státy určit kratší období.

(213) V příslušných případech se musí respektovat pravidla pro platby na plochu vyplývající z článku 47 nařízení (EU) č. 1305/2013 a veškerých aktů v přenesené pravomoci přijatých podle uvedeného ustanovení.

(214) Podle oddílu 3.4 části II těchto pokynů lze podporu na agroenvironmentální a klimatické závazky poskytnout i jiným správcům půdy a jiným skupinám příjemců, které nepředstavují podnik působící v odvětví zemědělství.

(215) Závazky v rámci agroenvironmentálních a klimatických opatření týkající se rozšíření chovu hospodářských zvířat musí splňovat alespoň tyto podmínky:

a) celková plocha pastvin musí být spravována a zachovávána tak, aby se zamezilo nadměrnému spásání i nedostatečnému využívání pastvin;

b) intenzita chovu musí být definována se zřetelem k celkovému počtu pasoucích se hospodářských zvířat chovaných v zemědělském podniku, nebo, v případě závazku omezovat vylouhování živin, se zřetelem k celkovému počtu zvířat chovaných v daném zemědělském podniku, na která se vztahuje dotyčný závazek.

(216) Závazky v rámci agroenvironmentálních a klimatických opatření, které se týkají chovu místních plemen, jejichž chov je ohrožen, nebo ochrany genetických zdrojů rostlin ohrožených genetickou erozí, musí vyžadovat:

a) chov hospodářských zvířat místních plemen, která jsou geneticky přizpůsobena jednomu nebo více tradičním produkčním systémům nebo prostředí venkovské oblasti a jejichž chov je ohrožen; nebo

b) zachování genetických zdrojů rostlin přirozeně přizpůsobených místním a regionálním podmínkám a ohrožených genetickou erozí.

(217) Pro poskytnutí podpory jsou způsobilé tyto druhy hospodářských zvířat: skot, ovce; kozy; koňovití; prasata a ptáci.

(218) Místní plemena budou považována za plemena, jejichž chov je ohrožen, jsou-li splněny následující podmínky a jsou-li tyto podmínky rovněž popsány a zahrnuty v oznámení určeném Komisi:

a) je prokázán počet chovných samic na vnitrostátní úrovni;

b) tento počet a ohrožení chovu uvedených plemen je potvrzeno a úředně uznáno příslušným vědeckým subjektem;

c) úředně uznaný příslušný technický subjekt vede a aktualizuje plemennou knihu;

d) příslušné subjekty mají nezbytné odborné a praktické znalosti, aby byly schopny identifikovat zvířata ohrožených plemen.

(219) Bude se mít za to, že rostlinné genetické zdroje jsou ohroženy genetickou erozí, pokud oznámení určené Komise popisuje a obsahuje dostatečné důkazy genetické eroze založené na vědeckých výsledcích a ukazatelích snížení výskytu krajových forem či původních místních odrůd, rozmanitosti jejich populace a případně změn zemědělských postupů převládajících na místní úrovni.

(220) Podporu lze za účelem zachování a udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů v zemědělství poskytnout na operace, na něž se nevztahují ustanovení bodů (208) až (219) tohoto oddílu.

(221) Podpora, s výjimkou podpory na operace určené k zachování genetických zdrojů uvedená v bodu (220), se vztahuje na kompenzace příjemcům za celkové nebo částečné dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající ze závazků, které přijali. Podpora se musí poskytovat ročně.

(222) V řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí poskytnout v případě závazků, že plochy nebudou nadále využívány k obchodním účelům, podporu formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.

(223) V případě potřeby může tato podpora pokrývat rovněž transakční náklady až do výše 20 % prémie vyplacené na agroenvironmentální a klimatické závazky. Jsou-li závazky přijaty skupinami zemědělců, musí maximální výše činit 30 %.

(224) Pokud však chce členský stát kompenzovat transakční náklady způsobené přijetím agroenvironmentálních a klimatických závazků, musí předložit přesvědčivé důkazy takových nákladů, například v podobě porovnání nákladů s náklady podniků, které takové závazky nepřijaly. Komise proto obvykle nepovolí státní podporu na transakční náklady na pokračování závazků, které byly přijaty již v minulosti, pokud členský stát nedoloží, že předmětné náklady i nadále vznikají nebo že nabíhají nové transakční náklady.

(225) Pokud jsou transakční náklady vypočteny na základě průměrných nákladů, popřípadě průměrných zemědělských podniků, měly by členské státy doložit, že zejména velkým podnikům nejsou poskytovány nadměrné kompenzace. Pro účely výpočtu kompenzací členské státy musí zohlednit, zda dotyčné transakční náklady vznikají na podnik nebo na hektar.

(226) Podpora v rámci tohoto opatření nesmí být poskytnuta na závazky, na něž se vztahuje opatření týkající se ekologického zemědělství podle oddílu 1.1.8 části II těchto pokynů.

(227) Podpora na zachování genetických zdrojů v zemědělství musí zahrnovat náklady na tyto operace:

a) zacílené činnosti: činnosti propagující konzervaci in situ a ex situ, charakterizaci, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství, včetně internetových inventářů genetických zdrojů v současnosti zachovaných in situ, včetně zachování in situ / v hospodářství, a sbírek ex situ a databází;

b) koordinované činnosti: činnosti propagující výměnu informací o zachování, charakterizaci, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství Unie mezi příslušnými organizacemi členských států;

c) doprovodné akce: informační, naučné a poradenské akce zahrnující nevládní organizace a jiné příslušné zainteresované strany, vzdělávací kurzy a přípravu technických zpráv.

(228) Podpora, s výjimkou podpory na operace určené k zachování genetických zdrojů uvedená v bodu (220), musí být omezena na tyto maximální výše: 600 EUR na hektar ročně u jednoletých plodin; 900 EUR na hektar ročně u speciálních trvalých plodin; 450 EUR na hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy. 200 EUR na živočišnou jednotku ročně v případě místních plemen, jejichž chov je ohrožen.

(229) Tyto částky mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v oznámení určeném Komisi zdůvodněny.

▼M1

(230) Pokud jde o zachování genetických zdrojů v oblasti zemědělství, podpora musí být omezena na 100 % způsobilých nákladů.

▼B

1.1.5.2.    Podpora na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat

(231) Komise bude považovat podporu na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(232) Tento oddíl se použije na podporu podnikům působícím v zemědělské prvovýrobě, které se dobrovolně zaváží k tomu, že budou provádět operace související s jedním či více závazky týkajícími se dobrých životních podmínek zvířat, a které jsou aktivními zemědělci.

(233) Podpora se vztahuje pouze na ty závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem stanovených podle kapitoly I hlavy VI nařízení (EU) č. 1306/2013 a dalších příslušných závazných požadavků. Tyto relevantní požadavky musí být vymezeny a popsány v oznámení určeném Komisi.

(234) Závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, které jsou způsobilé pro podporu, musí zajišťovat vyšší úroveň produkčních metod v jedné z těchto oblastí:

a) poskytování vody, krmiva a péče o zvířata v souladu s přirozenými potřebami chovu hospodářských zvířat;

b) podmínky ustájení, například větší přidělený prostor, podlažní povrch, materiály používané k obohacení prostředí, přirozené světlo;

c) přístup do venkovních prostor;

d) postupy, které se vyhýbají mrzačení nebo kastraci zvířat, nebo ve zvláštních případech, kdy je mrzačení nebo kastrace považována za nutnou, postupy, při nichž se používají anestetika, analgetika a protizánětlivé léky či imunokastrace.

(235) Závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat se musí přijmout na období jednoho roku až sedmi let s možností prodloužení.

(236) Prodloužení platnosti smlouvy může být rovněž automatické, jestliže jsou jeho podrobnosti ve smlouvě vymezeny. Mechanismus prodloužení závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat musí stanovit členské státy v souladu se svými příslušnými vnitrostátními pravidly. O tomto mechanismu musí být Komise informována v rámci oznámení státní podpory podle tohoto oddílu. Prodloužení platnosti musí vždy podléhat dodržení podmínek schválených Komisí pro podpory podle tohoto oddílu.

(237) Podpora se poskytuje ročně a může podniku působícímu v zemědělské prvovýrobě kompenzovat v plné výši či částečně dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku závazku, který přijal.

(238) V případě potřeby mohou hradit rovněž transakční náklady až do výše 20 % prémie vyplacené na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat. Pokud však chce členský stát kompenzovat transakční náklady způsobené přijetím závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, musí předložit přesvědčivé důkazy takových nákladů, například v podobě porovnání nákladů s náklady podniků, které takové závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat nepřijaly. Komise proto obvykle nepovolí státní podporu transakčních nákladů na pokračování závazků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat již v minulosti přijatých, pokud členský stát nedoloží, že předmětné náklady i nadále vznikají nebo že nabíhají nové transakční náklady.

(239) Pokud jsou transakční náklady vypočteny na základě průměrných nákladů, popřípadě průměrných zemědělských podniků, měly by členské státy doložit, že zejména velkým podnikům nejsou poskytovány nadměrné kompenzace. Pro účely výpočtu kompenzací členské státy musí zohlednit, zda dotyčné transakční náklady vznikají na podnik nebo na hektar.

(240) Podpora musí být omezena na 500 EUR na živočišnou jednotku.

1.1.6    Podpora kompenzující znevýhodnění v souvislosti s oblastmi Natura 2000 a rámcovou směrnicí o vodě

(241) Komise bude považovat podporu kompenzující znevýhodnění v souvislosti s oblastmi Natura 2000 a rámcovou směrnicí o vodě za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(242) Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(243) Podporu určenou jiným správcům půdy, než jsou podniky působící v zemědělské prvovýrobě, lze v řádně odůvodněných případech poskytnout v souladu s oddílem 3.5 části II těchto pokynů.

Způsobilé náklady

(244) Podpora pokrývá kompenzaci dodatečných nákladů a příjmů ušlých v důsledku znevýhodnění v dotčených oblastech, která souvisejí s prováděním směrnice o ochraně přírodních stanovišť, směrnice o ochraně ptáků a rámcové směrnice o vodě ( 60 ).

(245) Podporu související se směrnicí o ochraně přírodních stanovišť a směrnicí o ochraně ptáků lze poskytnout pouze ve vztahu k znevýhodněním vyplývajícím z požadavků nad rámec dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 94 a přílohy II nařízení Rady (EU) č. 1306/2013 a příslušných kritérií stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) nařízení o přímých platbách a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu iii) nařízení (EU) č. 1307/2013.

(246) Podporu související s rámcovou směrnicí o vodě lze poskytnout pouze ve vztahu ke zvláštním požadavkům, které:

a) byly zavedeny rámcovou směrnicí o vodě, jsou v souladu s programy opatření v rámci plánů povodí za účelem dosažení cílů uvedené směrnice v oblasti ochrany životního prostředí a přesahují rámec opatření nezbytných k provádění dalších právních předpisů Unie na ochranu vod;

b) jdou nad rámec povinných požadavků na hospodaření a dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013 a příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013;

c) jdou nad rámec úrovně ochrany stanovené v právu Unie, která existovala v době přijetí rámcové směrnice o vodě, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 9 uvedené směrnice; a

d) ukládají významné změny způsobu využití půdy nebo významná omezení postupů zemědělského hospodaření, jež mají za následek značnou ztrátu příjmů.

(247) Požadavky uvedené v bodech (245) a (246) jsou vymezeny a popsány v oznámení určeném Komisi.

(248) Podpora se vyplácí na tyto plochy:

a) zemědělské oblasti v rámci sítě Natura 2000 vymezené podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků;

b) jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro zemědělské činnosti, které přispívají k provádění článku 10 směrnice o ochraně přírodních stanovišť; tyto oblasti nesmí překročit 5 % oblastí sítě Natura 2000, na které se vztahuje územní působnost příslušného programu rozvoje venkova;

c) zemědělské oblasti zahrnuté v plánech povodí podle rámcové směrnice o vodě.

Výše podpory

(249) Podpora musí být omezena na tyto výše: maximálně 500 EUR na hektar ročně v prvním období nepřesahujícím pět let; maximálně 200 EUR na hektar ročně v následujícím období. Minimální výše podpory související s rámcovou směrnicí o vodě musí činit 50 EUR na hektar ročně.

(250) Ve výjimečných případech, kdy se zohlední zvláštní okolnosti, které je třeba zdůvodnit, lze maximální výše 500 EUR a 200 EUR zvýšit. V řádně odůvodněných případech, kdy se zohlední zvláštní okolnosti, které je třeba zdůvodnit, lze v případě podpory související s rámcovou směrnicí o vodě minimální výši 50 EUR snížit.

1.1.7    Podpora pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

(251) Komise bude považovat podporu pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(252) Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(253) Podporu lze poskytnout podnikům, které se zaváží, že budou vykonávat zemědělskou činnost v oblastech vymezených podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013, a které jsou aktivními zemědělci.

Způsobilé náklady

(254) Podpora se poskytuje zemědělským podnikům působícím v zemědělské prvovýrobě a pokrývá kompenzaci celkových nebo částečných dodatečných nákladů a ušlého příjmu v souvislosti s omezeními zemědělské produkce v dotyčné oblasti. Členské státy musí doložit existenci dotyčných omezení a poskytnout důkazy o tom, že výše kompenzace, která má být vyplacena, nepřekračuje výši ušlého příjmu a dodatečných nákladů, které v souvislosti s těmito omezeními vznikly.

▼M1

(255) Dodatečné náklady a ušlé příjmy se musí vypočítat v porovnání s oblastmi, jež nejsou postiženy přírodními či jinými zvláštními omezeními, s přihlédnutím k platbám podle hlavy III kapitoly 4 nařízení (EU) č. 1307/2013.

▼B

(256) Při výpočtu dodatečných nákladů a ušlých příjmů mohou členské státy v řádně odůvodněných případech odlišit výši jednotlivých plateb, přičemž se zohlední:

a) závažnost popsaných trvalých přírodních omezení ovlivňujících zemědělské činnosti;

b) zemědělský systém.

(257) Podpora se bude poskytovat ročně na hektar zemědělské plochy.

Výše podpory

(258) Podpora musí být stanovena v rozmezí mezi minimální a maximální výší: minimálně 25 EUR na hektar ročně (průměru plochy příjemce podpory) a maximálně 250 EUR na hektar ročně. Maximální výše podpory však může dosáhnout 450 EUR na hektar ročně v horských oblastech definovaných v čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013.

(259) Tyto maximální výše mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v oznámení určeném Komisi zdůvodněny.

(260) Členské státy musí zajistit postupné snižování podpory po překročení určité prahové úrovně plochy na jednotlivý zemědělský podnik, která bude vymezena, s výjimkou případů, kdy se poskytnutí podpory týká pouze minimální výše na hektar za rok, jak vyplývá z bodu (258) těchto pokynů. Za tímto účelem by oznámení měla uvádět velikost zemědělského podniku, který bude příjemcem této podpory.

(261) Členské státy mohou v případě právnické osoby nebo skupiny fyzických či právnických osob uplatnit snižování podpory na úroveň, která odpovídá úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, umožňují-li vnitrostátní právní předpisy, aby jednotliví členové měli práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří jsou v postavení vedoucího daného zemědělského podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářské, sociální a daňové postavení, za předpokladu, že přispěli k posílení zemědělských struktur daných právnických osob nebo skupin.

(262) Kromě podpory uvedené v bodu (253) mohou členské státy v období mezi rokem 2014 a 2020 poskytovat podporu v rámci tohoto opatření příjemcům v oblastech, které byly podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 ( 61 ) způsobilé v programu rozvoje venkova na období 2007–2013. Pokud jde o příjemce v oblastech, které již nejsou na základě nového vymezení vyplývajícího z čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013 způsobilé, podpora se musí postupně snižovat během maximálně čtyř let od data, kdy bylo ukončeno nové vymezení oblastí podle čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013, a nejpozději do roku 2018. Počáteční výše takové podpory nesmí činit více než 80 % průměru plateb stanovených v programu rozvoje venkova na období 2007–2013 nebo v případě, že opatření bylo financováno výlučně z vnitrostátních zdrojů, v příslušném rozhodnutí o státní podpoře, a to v souladu s čl. 36 písm. a) bodem ii) nařízení (ES) č. 1698/2005, a poskytování podpory musí skončit nejpozději v roce 2020 a konečná výše nesmí činit více než 20 % uvedeného průměru. Jakmile výše platby v důsledku uplatňování postupného snižování částky dosáhne 25 EUR, může členský stát pokračovat v poskytování podpory na této úrovni až do skončení období postupného ukončování.

(263) Jakmile je vymezení dokončeno, musí příjemci v oblastech, které jsou způsobilé i nadále, obdržet platby v rámci tohoto opatření v plné výši.

1.1.8    Podpora ekologického zemědělství

(264) Komise bude považovat podporu ekologického zemědělství za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(265) Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(266) Podpora se poskytuje na hektar zemědělské plochy podnikům nebo skupinám podniků, které se dobrovolně zaváží k přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství či k zachování těchto postupů a způsobů, jak jsou vymezeny v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ( 62 ), a které jsou aktivními zemědělci.

(267) Podpora se poskytuje pouze ve vztahu k závazkům, které přesahují níže uvedené normy a požadavky, které musí být vymezeny a popsány v oznámení určeném Komisi:

a) příslušné závazné normy zakotvené v kapitole 1 hlavě VI nařízení (EU) č. 1306/2013;

b) relevantní kritéria a minimální činnosti vymezené podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013;

c) relevantní minimální požadavky na používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a rovněž

d) jiné příslušné závazné požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy.

(268) Závazky musejí být prováděny po počáteční období pěti až sedmi let. Je-li však podpora poskytnuta na přechod na ekologické zemědělství, členské státy mohou stanovit kratší počáteční období, které odpovídá období přechodu. Je-li podpora poskytnuta na zachování ekologického zemědělství, mohou členské státy povolit roční prodloužení po uplynutí počátečního období. Pro nové závazky, které se týkají zachování ekologického zemědělství a přímo následují po závazcích uskutečněných v počátečním období, mohou členské státy určit kratší období.

(269) Popřípadě se musí respektovat pravidla pro platby na plochu vyplývající z článku 47 nařízení (EU) č. 1305/2013 a veškerých aktů v přenesené pravomoci přijatých podle uvedeného ustanovení.

Způsobilé náklady

(270) Podpora se vztahuje na kompenzace příjemcům za celkové nebo částečné dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající ze závazků.

(271) V případě potřeby se může podpora vztahovat i na transakční náklady až do výše 20 % prémie vyplacené na závazek. Jsou-li závazky přijaty skupinami podniků, činí maximální výše 30 %. Tato podpora se poskytuje jednou za rok.

(272) Pokud však chce členský stát kompenzovat transakční náklady způsobené přijetím závazků v souvislosti s ekologickým zemědělstvím, musí předložit přesvědčivé důkazy takových nákladů, například v podobě porovnání nákladů s náklady podniků, které takové závazky nepřijaly. Komise proto obvykle nepovolí státní podporu na transakční náklady na pokračování závazků v souvislosti s ekologickým zemědělstvím, které byly přijaty již v minulosti, pokud členský stát nedoloží, že předmětné náklady i nadále vznikají nebo že nabíhají nové transakční náklady.

(273) Pokud jsou transakční náklady vypočteny na základě průměrných nákladů, popřípadě průměrných zemědělských podniků, měly by členské státy doložit, že zejména velkým podnikům nejsou poskytovány nadměrné kompenzace. Pro účely výpočtu kompenzací by členské státy měly zohlednit, zda dotyčné transakční náklady vznikají na podnik nebo na hektar.

(274) Podpora podle tohoto oddílu nesmí být poskytnuta na závazky, na něž se vztahují agroenvironmentální nebo klimatická opatření, ani na náklady, na něž se vztahuje oddíl o podpoře na povzbuzení účasti producentů zemědělských produktů v režimech jakosti.

(275) Na podporu na investice do prvovýroby a zpracování ekologických produktů a jejich uvádění na trh se vztahují ustanovení oddílů o podpoře na investice.

Výše podpory

(276) Maximální výše podpory činí: 600 EUR na hektar ročně u jednoletých plodin; 900 EUR na hektar ročně u speciálních trvalých plodin; 450 EUR na hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy.

(277) Tyto stropy mohou být překročeny ve výjimečných případech s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musí být odůvodněny.

1.1.9    Podpora na účast producentů zemědělských produktů v režimech jakosti

(278) Komise bude považovat podporu na účast producentů zemědělských produktů v režimech jakosti za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami:

(279) Tento oddíl se použije pouze na producenty zemědělských produktů. Pro podporu uvedenou v bodu (280) písm. a) jsou způsobilí pouze aktivní zemědělci.

Způsobilé náklady

(280) Podpora se poskytuje na tyto způsobilé náklady související s režimy jakosti podle bodu (282) těchto pokynů:

a) náklady na novou účast v režimech jakosti;

b) náklady na závazná kontrolní opatření v souvislosti s režimy jakosti provedená podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů příslušnými orgány nebo jejich jménem;

c) náklady na studie trhu, návrh a design produktů, včetně podpory poskytnuté pro přípravu žádostí o uznání režimů jakosti.

(281) Podpora uvedená v bodu (280) písm. a) a b) se nesmí poskytnout na náklady vynaložené na kontroly, které provedli sami příjemci, nebo v případě, kdy právní předpisy Unie stanoví, že náklady na kontroly musí nést producenti zemědělských produktů nebo jejich seskupení, bez uvedení skutečné výše poplatků.

(282) Pokud jde o režimy jakosti uvedené v bodu (280) písm. a) těchto pokynů, musí platit, že:

a) režim jakosti je zřízený podle těchto nařízení a ustanovení:

i) část II hlava II kapitola I oddíl 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, co se týká vína;

ii) nařízení (EU) č. 1151/2012;

iii) nařízení (ES) č. 834/2007 ( 63 );

iv) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ( 64 );

v) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ( 65 );

b) režimy jakosti zemědělských produktů, včetně systémů certifikace zemědělských podniků, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria:

i) zvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů jakosti musí být odvozena z jednoznačných povinností týkajících se zaručení:

 zvláštních vlastností produktu, nebo

 zvláštní metody zemědělského hospodaření nebo výrobní metody, nebo

 jakosti konečného produktu, která jde významně nad rámec norem pro obchodní komodity týkajících se veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat či ochrany životního prostředí;

ii) režim jakosti musí být otevřen všem producentům;

iii) režim jakosti musí zahrnovat závazné specifikace konečného produktu a dodržování těchto specifikací musí ověřovat orgány veřejné moci nebo nezávislý kontrolní orgán;

▼M1

iv) režim jakosti musí být transparentní a zajišťovat úplné zpětné vysledování zemědělských produktů;

▼B

c) dobrovolné systémy certifikace zemědělských produktů, které byly dotčeným členským státem uznány jako systémy, které splňují požadavky stanovené ve sdělení Komise s názvem Obecné zásady osvědčených postupů EU k dobrovolným systémům certifikace pro zemědělské produkty a potraviny ( 66 ).

(283) K podpoře musí mít přístup všechny způsobilé podniky v dotčené oblasti na základě objektivně stanovených podmínek.

(284) Podpora uvedená v bodu (280) písm. b) a c) těchto pokynů musí zahrnovat přímé platby příjemcům a musí se vyplácet orgánu odpovědnému za kontrolní opatření, poskytovateli výzkumu nebo poradenství.

Výše podpory

(285) Podpora uvedená v bodu (280) písm. a) musí být poskytována na období maximálně pěti let a její výše musí činit maximálně 3 000 EUR na příjemce ročně. Podpora musí být poskytována jako roční pobídková platba, jejíž výše se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v režimech jakosti.

(286) Podpora uvedená v bodu (280) písm. b) a c) může dosáhnout 100 % skutečných vynaložených nákladů.

1.1.10    Podpora na zajištění technické pomoci v odvětví zemědělství

(287) Tento oddíl upravuje podporu na zajištění technické pomoci v odvětví zemědělství, s výjimkou podpory na zástup v zemědělském podniku, kterou lze poskytnout pouze podnikům působícím v zemědělské prvovýrobě.

(288) Zajištění technické pomoci mohou provádět seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost.

(289) K podpoře musí mít přístup každá způsobilá osoba v dotčené oblasti na základě objektivně stanovených podmínek. Pokud technickou pomoc nabízejí seskupení producentů nebo organizace, nesmí členství v těchto seskupeních nebo organizacích být podmínkou přístupu ke službě. Jakýkoli příspěvek nečlena na administrativní náklady dotyčného seskupení nebo organizace musí být omezen na náklady za poskytnutí služby.

1.1.10.1.    Podpora na předávání znalostí a informační akce

(290) Komise bude považovat podporu na předávání znalostí a informační akce za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže splňuje společné zásady pro posuzování slučitelnosti vyplývající z těchto pokynů, obecné podmínky pro podporu na technickou pomoc a následující podmínky.

(291) Podpora zahrnuje činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností, včetně vzdělávacích kurzů, workshopů a odborného vedení, demonstrační činnosti a informační akce.

(292) Podpora může zahrnovat rovněž krátkodobé výměny řídicích pracovníků zemědělských podniků a návštěvy zemědělských podniků.

(293) Podpora se vztahuje na tyto způsobilé náklady:

a) náklady na organizování činností v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností, demonstrační činnosti nebo informační akce;

b) cestovní výlohy, náklady na ubytování a denní příspěvky účastníků;

c) náklady na zástup v zemědělském podniku během nepřítomnosti zemědělce;

d) v případě demonstračních projektů jsou způsobilé i tyto investiční náklady:

i) náklady na výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

ii) náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

iii) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v bodech i) a ii), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle bodů i) a ii);

iv) náklady na pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

v) v řádně odůvodněných případech lze poskytnou podporu na demonstrační projekty malého rozsahu, která pokryje dodatečné náklady a ušlé příjmy v souvislosti s demonstračním projektem.

(294) Náklady uvedené v bodu (293) písm. d) bodech i) až iv) jsou způsobilé, jestliže jsou vynaloženy v souvislosti s demonstračním projektem po dobu trvání tohoto demonstračního projektu. Za způsobilé náklady jsou považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání demonstračního projektu, které jsou vypočteny v souladu s obecně uznávanými účetními postupy.

(295) Subjekty zajišťující předávání znalostí a informační služby musí mít k plnění těchto úkolů příslušné kapacity v podobě kvalifikovaných zaměstnanců a pravidelné odborné přípravy.

▼M1

(296) Podpora uvedená v bodu (293) písm. a), c) a d) bodech i) až iv) nesmí zahrnovat přímé platby příjemcům a musí být vyplacena subjektu, který předává znalosti nebo poskytuje informační akce. Podporu na náklady na zástup v zemědělském podniku uvedenou v bodu (293) písm. c) lze v rámci alternativy vyplatit přímo subjektu, který zástup v zemědělském podniku zajišťuje. Podpora uvedená v bodu (293) písm. d) bodu v) musí být vyplacena přímo příjemcům. Podporu na demonstrační projekty malého rozsahu uvedenou v bodu (293) písm. d) bodech i) až iv) lze vyplatit přímo příjemcům.

▼B

(297) Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

(298) V případě způsobilých nákladů uvedených v bodu (293) písm. d) musí být maximální výše podpory omezena na 100 000 EUR za 3 fiskální roky.

1.1.10.2.    Podpora na poradenské služby

(299) Komise bude považovat podporu na poradenské služby za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže splňuje společné zásady pro posuzování slučitelnosti vyplývající z těchto pokynů, obecné podmínky pro podporu na technickou pomoc a následující podmínky.

(300) Podpora by měla být navržena s cílem pomoci podnikům působícím v odvětví zemědělství a mladým zemědělcům využívat poradenské služby k zlepšení hospodářského a environmentálního profilu jejich podniku a/nebo investice a rovněž jejich šetrnosti a odolnosti vůči klimatu.

(301) Poradenství musí být spojeno alespoň s jednou prioritou Unie v oblasti rozvoje venkova a musí zahrnovat nejméně jeden z těchto prvků:

a) povinnosti vyplývající z povinných požadavků na hospodaření a/nebo norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovených v kapitole I hlavy VI nařízení (EU) č. 1306/2013;

b) případně zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, jak je stanoveno v kapitole 3 hlavy III nařízení (EU) č. 1307/2013, a udržování zemědělských ploch podle čl. 4 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení;

c) opatření zaměřená na modernizaci zemědělského podniku, zvyšování konkurenceschopnosti, zapojení dalších odvětví, inovace a orientaci na trh jakož i podporu podnikání;

d) požadavky vymezené členskými státy pro provádění čl. 11 odst. 3 rámcové směrnice o vodě;

e) požadavky stanovené členskými státy za účelem uplatňování článku 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ( 67 ), a zejména dodržování obecných zásad integrované ochrany rostlin podle článku 14 směrnice o udržitelném používání pesticidů ( 68 );

f) případně normy bezpečnosti práce a bezpečnostní normy související se zemědělskými podniky;

g) specifické poradenství pro zemědělce, kteří poprvé začínají působit v zemědělském podniku, včetně poradenství týkající se hospodářské a environmentální udržitelnosti.

▼M1

(302) Poradenství se může týkat rovněž jiných záležitostí, zejména informací týkajících se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologické rozmanitosti a ochrany vod, jak je stanoveno v příloze I nařízení (EU) č. 1306/2013, nebo záležitostí spojených s hospodářským a environmentálním profilem zemědělského podniku, včetně aspektů konkurenceschopnosti. To může zahrnovat poradenství týkající se vytvoření krátkých dodavatelských řetězců, ekologického zemědělství a zdravotních aspektů chovu zvířat.

▼B

(303) Podpora nesmí zahrnovat přímé platby příjemcům. Podpora se musí vyplácet poskytovateli poradenských služeb.

(304) Subjekty, které byly vybrány pro poskytování poradenských služeb, musí mít příslušné zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměstnanců a zkušeností s poradenstvím a hodnověrnosti, pokud jde o oblasti, v nichž poskytují poradenství.

(305) Poskytovatelé poradenských služeb musí při poskytování těchto služeb dodržovat povinnosti týkající se nezveřejňování informací uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(306) Je-li to řádně odůvodněné a vhodné, může být poradenství poskytováno částečně ve skupině s přihlédnutím k situaci jednotlivého uživatele poradenských služeb.

(307) Maximální částka podpory je omezena na 1 500 EUR na poradenskou službu.

1.1.10.3.    Podpora na zástup v zemědělském podniku

(308) Komise bude považovat podporu na zástup v zemědělském podniku za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže splňuje společné zásady pro posuzování slučitelnosti vyplývající z těchto pokynů, obecné podmínky pro podporu na technickou pomoc a následující podmínky.

(309) Podpora nesmí zahrnovat přímé platby zemědělci. Podpora se musí vyplatit subjektu, který zajišťuje zástup v zemědělském podniku.

▼M1

(310) Podpora se poskytuje na úhradu skutečných nákladů vynaložených na zástup zemědělce, fyzické osoby, která je členem domácnosti zemědělce, nebo zaměstnanců zemědělce po dobu jejich nepřítomnosti v zemědělském podniku z důvodu nemoci, včetně nemoci jejich dítěte, dovolené, mateřské a rodičovské dovolené, povinné vojenské služby nebo v případě smrti.

(311) Celková doba trvání zástupu by měla být omezena na tři měsíce ročně na příjemce, s výjimkou zástupu v případě mateřské nebo rodičovské dovolené a zástupu během povinné vojenské služby. V případě mateřské nebo rodičovské dovolené je doba trvání zástupu omezena na šest měsíců v každém jednotlivém případě. V řádně odůvodněných případech však Komise může povolit delší trvání tohoto období. V případě povinné vojenské služby je doba trvání zástupu omezena na dobu trvání této služby.

▼B

(312) Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

1.1.11    Podpora na spolupráci v odvětví zemědělství

(313) Komise bude považovat podporu na spolupráci v odvětví zemědělství za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(314) Tento oddíl se použije na celé odvětví zemědělství ( 69 ).

(315) Podpora by se měla poskytovat s cílem prosazovat formy spolupráce za účasti nejméně dvou subjektů bez ohledu na to, zda tyto subjekty působí v odvětví zemědělství, ale za podmínky, že tato spolupráce je přínosem pouze pro odvětví zemědělství, a to zejména:

a) koncepce spolupráce mezi různými podniky působícími v odvětví zemědělství a potravinovém řetězci (pouze v případě, že výsledkem zpracování je zemědělský produkt) a jinými subjekty působícími v odvětví zemědělství, které přispívají k dosažení cílů a priorit politiky rozvoje venkova, včetně seskupení producentů, družstev a mezioborových organizací;

b) vytváření klastrů a sítí;

c) zřizování a fungování operačních skupin v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, jak je uvedeno v článku 56 nařízení (EU) č. 1305/2013.

(316) Podpora se poskytne na spolupráci týkající se zejména těchto činností:

a) pilotní projekty;

b) vývoj nových produktů, postupů, procesů a technologií v zemědělském odvětví a potravinářském odvětví, pouze pokud jde o zemědělské produkty;

c) spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty v zemědělském odvětví při organizování společných pracovních procesů a sdílení zařízení a zdrojů;

d) horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce k vytvoření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;

e) propagační činnosti v místním kontextu, které souvisí s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;

f) společné akce prováděné s cílem zmírnit změnu klimatu nebo přizpůsobit se této změně;

g) společné přístupy k projektům v oblasti ochrany životního prostředí a stávajícím environmentálním postupům, včetně účinného hospodaření s vodou, využívání energie z obnovitelných zdrojů ( 70 ) a ochrany zemědělské krajiny;

h) horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce v oblasti udržitelného zajišťování biomasy pro použití v produkci potravin, pokud je výsledkem zemědělský produkt a výroba energie pro vlastní spotřebu;

i) provádění strategií místního rozvoje, kromě strategií vymezených v čl. 2 odst. 19 nařízení (EU) č. 1303/2013, které se zabývají jednou či více prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, zejména ze strany jiných skupin veřejných a soukromých partnerů, než jsou skupiny vymezené v čl. 32 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013.

(317) Podpora na vytváření klastrů a sítí se musí poskytovat pouze nově vytvořeným klastrům a sítím, jež zavádějí novou činnost.

(318) Podporu na činnosti uvedené v bodu (316) písm. a) a b) lze poskytnout i jednotlivým účastníkům. Jestliže se podpora poskytuje jednotlivým účastníkům, musí se zajistit šíření výsledků podporovaného projektu nebo činnosti.

(319) Podpora na vytvoření a rozvoj krátkých dodavatelských řetězců uvedená v bodu (316) písm. d) a e) se musí vztahovat pouze na takové dodavatelské řetězce, které ve vztahu mezi zemědělcem a spotřebitelem vyžadují účast maximálně jednoho zprostředkovatele.

(320) Podpora podle tohoto oddílu by měla být v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, a zejména s články 101 a 102 Smlouvy, které jsou použitelné na základě článků 206 až 210 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Způsobilé náklady

(321) Podpora se poskytuje na uhrazení těchto způsobilých nákladů, pokud se týkají zemědělských činností:

a) náklady na studie týkající se dotyčné oblasti, studie proveditelnosti a náklady na vypracování podnikatelského plánu nebo jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 33 nařízení (EU) č. 1303/2013;

b) náklady na oživení dotyčné oblasti v zájmu zajištění proveditelnosti společného územního projektu nebo projektu, který má provést operační skupina EIP v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství stanovená v článku 56 nařízení (EU) č. 1305/2013. V případě klastrů se může oživení týkat rovněž organizace odborné přípravy, vytváření sítí mezi členy a přijímání nových členů;

c) provozní náklady na spolupráci, např. mzda „koordinátora“;

d) přímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu, plánu ochrany životního prostředí, jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 33 nařízení (EU) č. 1303/2013, nebo přímé náklady jiných opatření zaměřených na inovace, včetně testování; přímé náklady musí být omezeny na způsobilé náklady investiční podpory, jak vyplývá z oddílu 1.1.1.1 části II těchto pokynů, který se týká investiční podpory;

e) náklady na propagační činnosti.

(322) Podpora musí být omezena na dobu nejvýše sedmi let s výjimkou společných environmentálních opatření v řádně odůvodněných případech.

Intenzita podpory

(323) Podpora může dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů.

(324) Přímé náklady uvedené v bodu (321) písm. d) musí být omezeny na maximální intenzitu investiční podpory, jak vyplývá z oddílu o investiční podpoře.

1.2    Řízení rizik a řešení krizí

(325) Poskytnutí státní podpory může ve vztahu k určitým typům rizik v odvětví zemědělství představovat vhodný prostředek podpory, protože zemědělská činnost je jako celek rizikům a krizím zvláště vystavena. Existují však rozdíly mezi podniky působícími v zemědělské prvovýrobě a podniky působícími v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, které mají obvykle lepší možnosti, jak se rizikům bránit. Některé kategorie podpory v tomto oddíle budou proto k dispozici pouze pro podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(326) Při poskytování státní podpory na činnosti dotčené riziky a krizemi Komise zohlední, že je třeba vyhnout se narušení hospodářské soutěže, a bude od producentů vyžadovat minimální příspěvek na ztráty nebo náklady na tato opatření podpory nebo jiná přiměřená opatření, která by měla být přijata ke zmírnění rizika narušení hospodářské soutěže a zajištění, že státní podpora bude úměrná utrpěné ztrátě. Komise při svém posouzení zohlední, že příjemce musí přijmout přiměřená preventivní opatření, aby se celková částka udělené podpory co nejvíce snížila.

1.2.1    Podpory na náhradu škody na zemědělské výrobě nebo na prostředcích zemědělské výroby a na prevenci škod

1.2.1.1.    Podpora na náhradu škody způsobené přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi

(327) Komise bude považovat podporu na náhradu škody způsobené přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi za slučitelnou s čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy, jestliže splňuje tyto podmínky.

(328) Tento oddíl se použije na odvětví zemědělství ( 71 ).

(329) Vzhledem k tomu, že pojmy „přírodní pohroma“ a „mimořádná událost“ uvedené v čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy představují výjimky z obecné zásady zákazu státní podpory na vnitřním trhu zakotvené v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, je Komise přesvědčena, že tyto pojmy je třeba vykládat restriktivně. To potvrdil i Soudní dvůr Evropské unie ( 72 ).

(330) Doposud Komise přijímala výklad, že přírodní pohromy mohou představovat zemětřesení, laviny, sesuvy půdy a povodně. Komise navíc bere na vědomí vývoj v rámci iniciativy k modernizaci státní podpory, která umožňuje blokovou výjimku z oznamovací povinnosti i v případě těchto kategorií přírodních pohrom: tornáda, hurikány, sopečné erupce a samovolné požáry lesní a další vegetace. Za mimořádné události Komise v minulosti považovaly války, vnitřní nepokoje nebo stávky a s jistým omezením v závislosti na jejich rozsahu také jaderné nebo průmyslové katastrofy a požáry, které způsobují rozsáhlé škody ( 73 ). S ohledem na svoji předchozí praxi v této oblasti bude Komise i nadále posuzovat návrhy na poskytnutí státní podpory v souladu s čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy případ od případu.

(331) Podpora poskytovaná podle tohoto oddílu je podmíněna tím, že:

a) příslušný orgán členského státu úředně uznal událost jako přírodní pohromu nebo mimořádnou událost;

a

b) existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí a škodou, která podniku vznikla.

(332) Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě je úřední uznání uvedené v bodu (331) považováno za udělené.

(333) Podpora musí být vyplacena přímo dotčenému podniku nebo seskupení či organizaci producentů, jehož je tento podnik členem. Je-li podpora vyplacena seskupení nebo organizaci producentů, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.

▼M1

(334) Režimy podpory se musí zavést do tří let ode dne, kdy k události došlo, a podpora se musí vyplatit do čtyř let od tohoto dne. V případě konkrétní přírodní pohromy nebo jiné mimořádné události Komise schválí zvlášť oznámenou podporu, jež se odchyluje od tohoto pravidla, a to v řádně odůvodněných případech, například z důvodu povahy a/nebo rozsahu této události anebo trvalé povahy škody či skutečnosti, že se škoda projeví až s časovým odstupem.

▼B

(335) S cílem usnadnit rychlé řešení krizí Komise schválí rámcové režimy podpory ex-ante pro náhradu škody způsobené zemětřesením, lavinami, sesuvy půdy a záplavami, jakož i tornády, hurikány, vulkanickými erupcemi a samovolnými požáry lesní a další vegetace za předpokladu, že podmínky, za kterých může být podpora poskytnuta v případě takovýchto přírodních pohrom, jsou jasně stanoveny ( 74 ). V případě režimů ex-ante musí členské státy splnit povinnost týkající se poskytování zpráv uvedenou v bodu (728).

(336) Podpora poskytnutá na náhradu škody způsobené jiným druhem přírodní pohromy, než který je uveden v bodu (330), a škody způsobené mimořádnými událostmi musí být Komisi oznámena jednotlivě.

(337) Způsobilými náklady jsou náklady na náhradu škody, která vznikla jako přímý důsledek přírodní pohromy nebo mimořádné události, jak vyplývá z posouzení orgánu veřejné moci, nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou.

(338) Škoda může zahrnovat:

a) věcnou škodu na majetku, jako jsou budovy, vybavení, stroje, zásoby a prostředky určené k produkci;

b) ušlé příjmy způsobené úplným nebo částečným zničením zemědělské produkce a prostředků určených k zemědělské produkci.

(339) Výše škody se musí vypočítat na úrovni jednotlivého příjemce.

(340) Výpočet věcné škody musí vycházet z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty dotčeného majetku před přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí. Výše škody nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty způsobené přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí a bezprostředně po ní.

(341) Výše ušlých příjmů se vypočte tak, že se odečte:

a) výsledek vynásobení množství zemědělských produktů vyprodukovaných v roce, kdy došlo k přírodní pohromě nebo mimořádné události, nebo v jednotlivých následujících letech, které byly ovlivněny úplným nebo částečným zničením prostředků určených k produkci, průměrnou prodejní cenou dosaženou během uvedeného roku;

od

b) výsledku vynásobení průměrného ročního množství zemědělských produktů vyprodukovaných v tříletém období, které předcházelo vzniku přírodní pohromy nebo mimořádné události, nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období, které předcházelo vzniku přírodní pohromy nebo mimořádné události, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.

(342) Dosaženou hodnotu lze zvýšit o další náklady, které příjemci vznikly v důsledku přírodní pohromy nebo mimořádné události, a tato hodnota musí být snížena o jakékoli náklady, které v důsledku přírodní pohromy nebo mimořádné události nevznikly a které by příjemci jinak vznikly.

(343) Pro účely výpočtu roční zemědělské produkce příjemce lze použít ukazatele, jestliže použitý způsob výpočtu umožňuje stanovit skutečnou ztrátu jednotlivého příjemce v daném roce.

(344) Pro účely výpočtu výše škody Komise uzná i jiné metody, pokud dojde k uspokojivému závěru, že tyto metody jsou reprezentativní, nezakládají se na nezvykle vysokých výnosech a nevedou k tomu, aby byla příjemci poskytnuta nadměrná kompenzace. Hodnocení rozsahu škody může být přizpůsobeno specifickým rysům každého druhu produktu a použijí se k tomu:

a) biologické ukazatele (množství ztráty biomasy) nebo odpovídající ukazatele ztráty výnosu zjištěné na úrovni zemědělského podniku, na místní, regionální či vnitrostátní úrovni; nebo

b) ukazatele počasí (včetně množství srážek a teploty) zjištěné na místní, regionální či vnitrostátní úrovni.

(345) Podpora a případné další obdržené platby za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě pojistných smluv, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

1.2.1.2.    Podpora na náhradu škody způsobené nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě

(346) Komise bude považovat podporu na náhradu škody způsobené nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti a s následujícími podmínkami:

(347) Tento oddíl se vztahuje na podporu poskytnutou na náhradu škody způsobené nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, jak je definován v ►M1  bodu (35) odst. 34 ◄ těchto pokynů. Tento oddíl se použije pouze na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(348) Podpora poskytovaná podle tohoto oddílu je podmíněna tím, že:

a) příslušný orgán dotčeného členského státu úředně uznal povahu události jako nepříznivý klimatický jev, který může být přirovnán k přírodní pohromě;

a

b) existuje přímá příčinná souvislost mezi nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a škodou, která podniku vznikla.

(349) Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě je úřední uznání uvedené v bodu (348) písm. a) považováno za udělené.

(350) V případě režimů ex-ante musí členské státy splnit povinnost týkající se poskytování zpráv uvedenou v bodu (728).

(351) Podpora se musí vyplatit přímo dotčenému podniku nebo seskupení nebo organizaci producentů, jehož je tento podnik členem. Je-li podpora vyplacena seskupení nebo organizaci producentů, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.

(352) Režimy podpory musí být zavedeny do tří let ode dne výskytu nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě. Podpora musí být vyplacena do čtyř let od uvedeného data.

(353) Způsobilé náklady představuje výše škody, která vznikla jako přímý důsledek nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, jak vyplývá z posouzení orgánu veřejné moci, nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou.

(354) Škoda zahrnuje:

a) věcnou škodu na majetku, jako jsou zemědělské budovy, vybavení a stroje, zásoby a prostředky určené k produkci;

b) ušlé příjmy způsobené úplným nebo částečným zničením zemědělské produkce a prostředků určených k produkci.

(355) Výpočet výše škody způsobené nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, se musí provést na úrovni jednotlivého příjemce.

(356) Věcná škoda na majetku způsobená nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, se musí vypočítat na základě nákladů na opravu nebo ekonomické hodnoty dotčeného majetku před vznikem nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě. Výše věcné škody nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty způsobené nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před vznikem nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a bezprostředně po něm.

(357) Jestliže se snížení příjmů příjemce uvedené v bodu (354) písm. b) vypočítá na základě hodnoty úrody nebo hospodářských zvířat, měla by se zohlednit pouze věcná škoda vzniklá na úrodě nebo hospodářských zvířatech.

(358) Ušlý příjem se musí vypočítat buď na základě roční produkce zemědělského podniku, nebo na základě hodnoty úrody nebo hospodářských zvířat tak, že se odečte:

a) výsledek vynásobení množství zemědělských produktů vyprodukovaných v roce, kdy došlo k nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebo v jednotlivých následujících letech, které byly ovlivněny úplným nebo částečným zničením prostředků určených k produkci, průměrnou prodejní cenou dosaženou během uvedeného roku;

od

b) výsledku vynásobení průměrného ročního množství zemědělských produktů vyprodukovaných v tříletém období, které předcházelo vzniku nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období, které předcházelo vzniku nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.

(359) Tuto hodnotu lze zvýšit o ostatní náklady, které příjemci vznikly z důvodu nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě. Tato hodnota se musí snížit o případné náklady, jež v důsledku nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nevznikly a jež by jinak příjemci vznikly.

(360) Pro účely výpočtu roční zemědělské produkce příjemce lze použít ukazatele, jestliže použitý způsob výpočtu umožňuje stanovit skutečnou ztrátu jednotlivého příjemce v daném roce.

(361) Pro účely výpočtu výše škody Komise uzná i jiné metody, pokud dojde k uspokojivému závěru, že tyto metody jsou reprezentativní, nezakládají se na nezvykle vysokých výnosech a nevedou k tomu, aby byla příjemci poskytnuta nadměrná kompenzace. Hodnocení rozsahu škody může být přizpůsobeno specifickým rysům každého druhu produktu a použijí se k tomu:

a) biologické ukazatele (množství ztráty biomasy) nebo odpovídající ukazatele ztráty výnosu zjištěné na úrovni zemědělského podniku, na místní, regionální či vnitrostátní úrovni; nebo

b) ukazatele počasí (včetně množství srážek a teploty) zjištěné na místní, regionální či vnitrostátní úrovni.

(362) Podpora a případné další platby obdržené za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních opatření nebo opatření Unie či pojistných smluv, které se vztahují na škody, s ohledem na něž byla poskytnuta podpora, musí být omezeny na 80 % způsobilých nákladů. V oblastech čelících přírodním omezením se intenzita podpory může zvýšit na 90 %.

(363) Podpora poskytnutá podle tohoto oddílu se sníží o 50 %, ledaže je udělena příjemcům, kteří uzavřeli pojištění s pojistnou ochranou vztahující se alespoň na 50 % jejich průměrné roční produkce nebo příjmu souvisejícího s produkcí a týkající se statisticky nejvýznamnějších rizik v dotyčném členském státě nebo regionu, na nějž se pojištění vztahuje. Výjimka z této podmínky je možná pouze v případě, že členský stát může přesvědčivě doložit, že v dotyčném členském státu nebo regionu přes veškeré přiměřené úsilí nebylo v době, kdy byla škoda způsobena, k dispozici přijatelné pojištění týkající se statisticky nejčastějších klimatických rizik.

1.2.1.3.    Podpora na náklady na prevenci, kontrolu a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podpora na náhradu škody způsobené chorobami zvířat a škůdci rostlin

(364) Komise bude považovat podporu na náklady na prevenci, kontrolu a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podporu na náhradu škody způsobené chorobami zvířat a škůdci rostlin za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(365) Tento oddíl se použije na podporu poskytnutou podnikům působícím v zemědělské prvovýrobě.

(366) Podpora může být vyplacena pouze:

a) ve vztahu k chorobám nebo škůdcům, s ohledem na něž existují právní nebo správní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní nebo správní předpisy; a

b) jako součást:

i) veřejného programu na unijní, celostátní nebo regionální úrovni, jehož cílem je prevence, kontrola nebo eradikace dotyčných chorob zvířat nebo škůdců rostlin; nebo

ii) mimořádná opatření uložená příslušným veřejným orgánem; nebo

iii) opatření k eradikaci nebo zastavení škůdců rostlin provedená v souladu se směrnicí Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství ( 75 ).

(367) Program a opatření uvedená v bodu (366) písm. b) musí obsahovat popis dotyčných opatření pro prevenci, tlumení a eradikaci.

(368) Podpora se nesmí vztahovat k opatřením, u nichž právní předpisy Unie stanoví, že náklady na tato opatření má nést příjemce, ledaže jsou náklady na tato opatření podpory zcela vyrovnány povinnými poplatky příjemců.

(369) Podpora se musí vyplatit přímo dotčenému podniku nebo seskupení nebo organizaci producentů, jehož je tento podnik členem. Je-li podpora vyplacena seskupení nebo organizaci producentů, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.

(370) Jednotlivá podpora by neměla být poskytnuta, je-li zjištěno, že k výskytu choroby nebo k napadení rostlin škůdci došlo v důsledku úmyslného či nedbalostního jednání příjemce.

(371) Co se týká chorob zvířat, podpora je udělena pouze s ohledem na choroby uvedené na seznamu nákaz zvířat, který stanoví Světová organizace pro zdraví zvířat, nebo na seznamu nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka uvedených v přílohách I a II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ( 76 ).

(372) Režimy podpory musí být zavedeny do tří let ode dne vzniku nákladů nebo škody způsobených chorobou zvířat nebo škůdcem rostlin. Podpora se musí vyplatit do čtyř let od tohoto data.

(373) V případě režimů ex ante musí členské státy splnit povinnost týkající se poskytování zpráv uvedenou v bodu (728).

(374)  ►M1  V případě preventivních opatření (tj. opatření týkajících se choroby zvířat nebo škůdce rostlin, které se dosud nevyskytly) může podpora pokrývat tyto způsobilé náklady: ◄

a) náklady na zdravotní kontroly;

b) náklady na analýzy, včetně diagnostiky in vitro;

c) náklady na testy a ostatní metody depistáže, včetně testů na TSE a BSE;

d) náklady na nákup, skladování, podávání a distribuci očkovacích látek, léčivých přípravků, látek pro léčbu zvířat a přípravků na ochranu rostlin;

e) náklady na preventivní porážku nebo likvidaci zvířat nebo neškodné odstranění živočišných produktů a rostlin a náklady na čištění a dezinfekci zemědělského podniku a vybavení.

(375)  ►M1  V případě kontrolních a eradikačních opatření (tj. opatření týkajících se choroby zvířat, v jejímž případě příslušný orgán úředně uznal ohnisko, nebo týkajících se škůdců rostlin, v jejichž případě příslušný orgán úředně potvrdil jejich výskyt) může podpora pokrývat tyto způsobilé náklady: ◄

a) náklady na testy a ostatní metody depistáže v případě chorob zvířat, včetně testů na TSE a BSE;

b) náklady na nákup, skladování, podávání a distribuci očkovacích látek, léčivých přípravků, látek pro léčbu zvířat a přípravků na ochranu rostlin;

c) náklady na porážku nebo likvidaci a neškodné odstranění zvířat a neškodné odstranění souvisejících živočišných produktů nebo neškodné odstranění rostlin, včetně zvířat uhynulých nebo odstraněných v důsledku očkování či jiných opatření nařízených příslušnými veřejnými orgány a čištění a dezinfekce zemědělského podniku a vybavení.

(376) Podpora určená na způsobilé náklady uvedené v bodech (374) a (375) musí být poskytnuta ve formě věcného plnění a musí být vyplacena subjektu, který provádí preventivní opatření nebo opatření pro eradikaci, s výjimkou způsobilých nákladů uvedených v bodech (374) písm. d) a (375) písm. b) a způsobilých nákladů uvedených v bodech (374) písm. e) a (375) písm. c) v případě škůdců rostlin a na čištění a dezinfekci zemědělského podniku a vybavení.

(377) V případě podpory na náhradu škody způsobené chorobami zvířat nebo škůdci rostlin se výše náhrady musí vypočítat pouze na základě:

a) tržní hodnoty poražených, zlikvidovaných nebo uhynulých zvířat nebo souvisejících živočišných produktů nebo rostlin, které byly zničeny:

i) v důsledku choroby zvířat nebo škůdce rostlin;

ii) jako součást veřejného programu nebo opatření uvedeného v bodu (366) písm. b) těchto pokynů;

b) ušlých příjmů v důsledku uložené karantény a obtíží při doplňování stavů nebo opětovné výsadbě a v důsledku povinného střídání plodin, které bylo uloženo v rámci veřejného programu nebo opatření uvedeného v bodu (366) písm. b).

(378) Tato výše se musí snížit o veškeré náklady, které v důsledku choroby zvířat nebo škůdců rostlin přímo nevznikly a které by příjemci jinak vznikly.

(379) Tržní hodnota uvedená v bodu (377) písm. a) musí být stanovena na základě hodnoty zvířat, produktů a rostlin bezprostředně před okamžikem, kdy podezření na chorobu zvířat nebo škůdce rostlin vzniklo nebo bylo potvrzeno.

(380) Podpora uvedená v bodu (377) musí být omezena na náklady a škodu způsobené chorobami zvířat nebo škůdci rostlin, u nichž příslušný orgán:

a) v případě choroby zvířat úředně uznal ohnisko nebo

b) v případě škůdců rostlin úředně potvrdil jejich výskyt.

(381) Komise může ve výjimečných a řádně odůvodněných případech uznat náklady vynaložené na provádění dalších nezbytných opatření, která nejsou uvedena v tomto oddílu.

(382) Podpora a případné další platby, které příjemce obdržel, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních nebo unijních opatření nebo pojistných smluv týkajících se týchž způsobilých nákladů, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

1.2.1.4.    Podpora na mrtvá hospodářská zvířata

(383) Komise bude považovat podporu na mrtvá hospodářská zvířata za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(384) Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(385) Ve vztahu k níže uvedeným způsobilým nákladům se uplatní tyto intenzity podpory:

a) podpora až do výše 100 % nákladů na odklizení mrtvých hospodářských zvířat a 75 % nákladů na neškodné odstranění těchto mrtvých hospodářských zvířat; podporu na náklady na pojistné, které kryje náklady na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, lze poskytnout v souladu s ustanoveními oddílu 1.2.1.6 části II těchto pokynů;

b) podpora až do výše 100 % nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, je-li podpora financována z poplatků nebo povinných příspěvků určených na financování odklizení a neškodného odstranění takových mrtvých hospodářských zvířat, jestliže jsou takové poplatky nebo příspěvky omezeny na odvětví masa a přímo uloženy v odvětví masa;

c) podpora ve výši 100 % nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, jestliže existuje povinnost provést na mrtvých hospodářských zvířatech testy na TSE nebo v případě propuknutí choroby zvířat uvedené v bodu (371) těchto pokynů.

(386) Podpora musí být podmíněna existencí konzistentního programu pro sledování, kterým se zajišťuje bezpečné odstranění veškerých mrtvých hospodářských zvířat v daném členském státě.

(387) Podpora se musí poskytovat ve formě věcného plnění a nesmí zahrnovat přímé platby příjemcům, s výjimkou případů, kdy chovatel hospodářských zvířat, který je příjemcem podpory, vykonává zároveň činnosti poskytovatele služeb.

(388) Aby se usnadnila správa podpory, může být podpora vyplácena hospodářským subjektům nebo orgánům, které:

a) působí v odvětvích navazujících na činnost podniků působících v odvětví živočišné výroby a

b) poskytují služby spojené s odklizením a neškodným odstraněním mrtvých hospodářských zvířat.

(389) Pokud jde o mrtvá hospodářská zvířata a jateční odpad, Komise i nadále uplatňuje svou politiku, tj. že neschválí podporu na mrtvá hospodářská zvířata pro subjekty působící v oblasti zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh ani podporu na náklady na likvidaci jatečního odpadu. Státní podpora na investice realizované ve vztahu k likvidaci jatečního odpadu bude přezkoumána na základě příslušných pravidel použitelných pro investiční podporu.

1.2.1.5.    Podpora na náhradu škody způsobené chráněnými druhy zvířat

(390) Škoda na vybavení, infrastruktuře a zvířatech způsobená chráněnými druhy zvířat představuje stále větší problém. Úspěch politiky Unie v oblasti ochrany přírody závisí částečně na účinném zvládání konfliktu mezi chráněnými druhy zvířat a zemědělci. V důsledku toho a s ohledem na zásadu proporcionality bude Komise považovat podporu na náhradu škody způsobené chráněnými druhy zvířat za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(391) Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(392) S cílem zmírnit riziko narušení hospodářské soutěže a poskytnout pobídku k minimalizaci rizika se vyžaduje minimální přispění ze strany příjemců. Toto přispění musí mít formu rozumného preventivního opatření, např. ochranné ploty tam, kde je to možné, pastevečtí psi atd., které je přiměřené riziku škody způsobené chráněnými druhy zvířat v dotyčné oblasti. Pokud nejsou přiměřená preventivní opatření možná, dotyčný členský stát by měl prokázat, že není možné přijmout žádné preventivní opatření, aby se podpora mohla považovat za slučitelnou s vnitřním trhem.

(393) Členský stát musí prokázat přímou příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a chováním chráněného druhu zvířete.

(394) Podpora musí být vyplacena přímo dotčenému podniku nebo seskupení či organizaci producentů, jehož je tento podnik členem. Je-li podpora vyplacena seskupení nebo organizaci producentů, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.

(395) Režim podpory musí být zaveden ve lhůtě tří let od okamžiku, kdy došlo ke škodné události. Podpora musí být vyplacena do čtyř let od uvedeného data.

(396) Způsobilými náklady jsou náklady na náhradu škody vzniklé jako přímý důsledek události, která vedla k vzniku škody, jak vyplývá z posouzení orgánu veřejné moci, nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou.

(397) Škoda může zahrnovat:

a) škoda na usmrcených zvířatech nebo zničených rostlinách: způsobilé náklady vycházejí z tržní hodnoty usmrceného zvířete nebo rostlin zničených chráněnými druhy zvířat;

b) nepřímé náklady: náklady na veterinární ošetření v souvislosti s léčením zraněných zvířat a náklady na práci vykonanou v souvislosti s hledáním pohřešovaných zvířat;

c) věcná škoda na majetku: na vybavení zemědělského podniku, strojích, zemědělských budovách a zásobách; výpočet věcné škody musí vycházet z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty dotčeného majetku před událostí, která vedla k vzniku škody. Výše škody nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty událostí, která vznik škody vyvolala, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před událostí a bezprostředně po ní.

(398) Tato výše se musí snížit o případné náklady, jež v důsledku události, která vedla ke škodě, nevznikly a jež by jinak příjemci vznikly.

(399) Výše škody se musí vypočítat na úrovni jednotlivého příjemce.

(400) Investice související s opatřeními na prevenci škod způsobených chráněnými druhy zvířat lze subvencovat za podmínek vyplývajících z oddílu 1.1.1.1 části II těchto pokynů o podpoře na investice v zemědělských podnicích.

(401) Náhradu lze poskytnout až do výše 100 % způsobilých nákladů.

▼M3 —————

▼B

(403)  ►M3  Podpora a případné další platby obdržené za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních opatření nebo opatření Unie či pojistných smluv, které se vztahují na škody, s ohledem na něž byla poskytnuta podpora, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů. ◄

1.2.1.6.    Podpora na platby pojistného

(404) V mnoha případech je pojištění nejvhodnějším nástrojem dobrého řízení rizik a krizového řízení. Proto a zároveň s ohledem na často omezené finanční možnosti zemědělců zastává Komise kladný postoj, pokud jde o státní podporu na platby pojistného, jestliže se pojištění týká zemědělské prvovýroby.

(405) Komise bude považovat podporu na platby pojistného za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(406) Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(407) Podpora nesmí představovat překážku poskytování pojišťovacích služeb na vnitřním trhu. Podpora nesmí být zejména omezena na pojištění nabízená jedinou společností nebo jednou skupinou společností ani se na ni nesmí vztahovat podmínka, aby pojišťovací smlouva byla uzavřena se společností usazenou v dotyčném členském státě.

(408) Systémy zajištění budou posuzovány případ od případu.

(409) Způsobilé jsou náklady na platby pojistného, pokud jde o pojištění na krytí škody způsobené přírodními pohromami nebo mimořádnými událostmi, nepříznivými klimatickými jevy, které je možné přirovnat k přírodní pohromě, chorobami zvířat a škůdci rostlin, odklizením a neškodným odstraněním mrtvých hospodářských zvířat a škody způsobené chráněnými druhy zvířat, jak vyplývá z oddílů 1.2.1.1, 1.2.1.2, 1.2.1.3, 1.2.1.4 a 1.2.1.5, jakož i jiným škodám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy a/nebo ekologickými haváriemi.

(410) Pojistné plnění může kompenzovat pouze náklady na náhradu škody uvedené v bodu (409) a nesmí vyžadovat ani určovat druh nebo množství budoucí produkce.

(411) Pokud jde o platby pojistného v případě pojištění proti ztrátám způsobeným ekologickou havárií, musí být splněny tyto dodatečné podmínky: vznik ekologické havárie musí být úředně uznán příslušným orgánem dotčeného členského státu. Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě se bude mít za to, že došlo k úřednímu uznání. K výpočtu roční zemědělské produkce příjemce a rozsahu ztrát lze použít indexy uvedené v bodech (360) a (361).

(412) Hrubá intenzita podpory nesmí přesáhnout 65 % nákladů na platbu pojistného, s výjimkou podpory na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, jestliže intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % nákladů na platbu pojistného, pokud jde o platby pojistného týkající se odklizení mrtvých hospodářských zvířat, a 75 % nákladů na platbu pojistného, pokud jde o platby pojistného týkající se neškodného odstranění takových mrtvých hospodářských zvířat.

(413) Členské státy mohou omezit částku pojistného, které je způsobilé pro podporu, použitím příslušných stropů.

1.2.1.7.    Podpora na finanční příspěvky do vzájemných fondů

(414) Komise bude považovat podporu na finanční příspěvky do vzájemných fondů, z nichž se zemědělcům vyplácí náhrada škody způsobené nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat a škůdci rostlin, jak jsou uvedeny v oddílech 1.2.1.2 a 1.2.1.3, a/nebo za škodu způsobenou ekologickými haváriemi, za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(415) Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(416) Daný vzájemný fond musí:

a) být akreditován příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

b) mít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu;

c) mít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy.

(417) Členské státy musí stanovit pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro vyplácení náhrad, jakož i pro realizaci těchto pravidel a dohled nad jejich dodržováním. Členské státy musí zajistit, že se v podmínkách fondu stanoví sankce pro případy nedbalosti ze strany zemědělského podniku.

(418) Za způsobilé se považují náklady na finanční příspěvky do vzájemných fondů, z nichž se zemědělcům vyplácejí náhrady za škodu vzniklou nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat a škůdci rostlin uvedených v oddílech 1.2.1.2 a 1.2.1.3 a/nebo za škodu způsobenou ekologickými haváriemi. Finanční příspěvky se mohou vztahovat pouze k částkám vyplaceným ze vzájemného fondu, které představují finanční náhradu určenou podnikům působícím v zemědělské prvovýrobě.

(419) Pokud jde o finanční příspěvky do vzájemného fondu na krytí náhrad škody způsobené ekologickou havárií, musí být splněny tyto dodatečné podmínky: vznik ekologické havárie musí být úředně uznán příslušným orgánem dotčeného členského státu. Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě je uvedené úřední uznání považováno za udělené. K výpočtu roční zemědělské produkce příjemce a rozsahu ztrát lze použít indexy uvedené v bodech (360) a (361).

(420) Podpora musí být omezena na 65 % způsobilých nákladů.

(421) Členské státy mohou omezit náklady, které jsou způsobilé pro podporu, použitím:

a) stropů pro každý fond;

b) stropů pro jednotlivé členy fondu.

1.2.2    Podpora na uzavírání výrobních kapacit

(422) Tento oddíl se použije na celé odvětví zemědělství ( 77 ).

1.2.2.1.    Uzavírání kapacit z důvodů zdraví zvířat, rostlin nebo lidí, hygienických, etických nebo environmentálních důvodů

(423) Komise bude považovat podporu na uzavírání kapacit za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(424) K uzavírání kapacit dochází z důvodů zdraví zvířat, rostlin nebo lidí, hygienických, etických nebo environmentálních důvodů, jako je např. omezení celkové intenzity chovu.

(425) Ze strany příjemce podpory musí existovat dostatečná spoluúčast. Ta spočívá obvykle v definitivním a neodvolatelném rozhodnutí zrušit nebo s konečnou platností uzavřít dotyčné výrobní kapacity. To představuje buď úplné uzavření kapacity ze strany daného podniku, nebo v řádně odůvodněných případech částečné uzavření kapacity. Příjemce musí přijmout právně závazné závazky, že uzavření dotčené výrobní kapacity je definitivní a nezvratné a že příjemce nezahájí tutéž činnost v jiné oblasti. Tyto závazky musí rovněž zavazovat případného budoucího kupce dotyčného pozemku nebo zařízení.

(426) Pro poskytnutí podpory jsou způsobilé pouze ty podniky, které skutečně vyráběly, a pouze ty výrobní kapacity, které byly nepřetržitě používány po dobu pěti let bezprostředně předcházejících uzavření. V případech, kdy jsou výrobní kapacity již definitivně uzavřeny nebo kdy se uzavření jeví jako neodvratné, se nejedná o spoluúčast od příjemce, takže podpora nesmí být poskytnuta.

(427) Komise si vyhrazuje právo k povolení podpory připojit dodatečné podmínky.

(428) Pro poskytnutí podpory jsou způsobilé pouze podniky, které splňují normy Unie. Podniky, které nesplňují normy Unie a které by musely výrobu stejně zastavit, jsou z podpory vyloučeny.

(429) Aby nedocházelo k erozi půdy a jiným záporným vlivům na životní prostředí, v zásadě platí, že otevřená zemědělská půda vyňatá z produkce musí být v období dvou let zalesněna nebo přeměněna na přírodní oblast způsobem, který zaručí, že nedojde k negativnímu dopadu na životní prostředí. Alternativně je možné otevřenou zemědělskou půdu znovu využít po 20 letech od skutečného ukončení činnosti. Do té doby platí, že otevřená zemědělská půda musí být udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu v souladu s kapitolou I hlavou VI nařízení (EU) č. 1306/2013 a s příslušnými prováděcími pravidly. Ukončení činností zařízení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ( 78 ) musí být provedeno v souladu s články 11 a 22 uvedené směrnice, které vyžadují, aby byla přijata nezbytná opatření k zabránění jakémukoli riziku znečištění a k navrácení místa provozu do uspokojivého stavu.

(430) Všechny způsobilé podniky musí mít přístup k podpoře poskytované v rámci režimu podpory.

(431) Podpora pokrývá kompenzaci ztráty hodnoty aktiv, která je měřena jako aktuální prodejní hodnota aktiv.

(432) Vedle kompenzace ztrát v hodnotě majetku lze na uzavírání kapacit z důvodu ochrany životního prostředí poskytnout pobídkovou platbu, která nesmí překročit 20 % hodnoty aktiv.

(433) Kompenzace může být rovněž poskytnuta na náklady na likvidaci výrobních kapacit.

(434) Podpora může být také vyplacena jakožto náhrada povinných sociálních výdajů odvíjejících se od provádění rozhodnutí o uzavření.

(435) Podpora na zalesnění a přeměnu půdy na přírodní oblasti musí být poskytnuta v souladu s pravidly vyplývajícími z oddílu 2.1.1 a 2.1.2 části II a z pravidel o neproduktivních investicích uvedených v oddílu 1.1.1.1 části II.

(436) Maximální výše podpory činí:

a) až 100 % kompenzace ztráty v hodnotě majetku, kompenzace nákladů na likvidaci výrobní kapacity a vyrovnání povinných sociálních výdajů odvíjejících se od provádění rozhodnutí o uzavření;

b) až 120 % kompenzace ztráty v hodnotě majetku v případě, že k uzavření došlo z environmentálních důvodů.

1.2.2.2.    Uzavírání kapacit z jiných důvodů

(437) Komise bude považovat podporu na uzavírání kapacit z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v oddílu 1.2.2.1, za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(438) K uzavírání kapacit musí dojít kvůli restrukturalizaci odvětví, diverzifikaci nebo předčasnému odchodu do důchodu.

(439) Musí být splněny podmínky vyplývající z bodů (425) až (429).

(440) Nesmí být poskytnuta podpora, která by narušovala mechanismy společné organizace trhu se zemědělskými produkty. Režimy podpory použitelné pro odvětví, která podléhají výrobním limitům nebo kvótám, se posoudí případ od případu.

(441) Podpora musí být součástí programu, který vymezuje cíle a konkrétní časový harmonogram a který je určen k restrukturalizaci odvětví, k diverzifikaci nebo k předčasným odchodům do důchodu.

(442) Aby byl zajištěn rychlý dopad na trh, mělo by se trvání režimů podpory zaměřených na uzavření kapacit omezit na dobu nanejvýš šesti měsíců určenou na shromáždění žádostí o účast a na období dalších dvanácti měsíců určených na vlastní realizaci uzavření kapacit. Komise nebude uznávat režimy podpory plánované na dobu delší než tři roky, protože podle zkušenosti mohou vést k odkladu nezbytných změn.

(443) K režimu podpory by měly mít přístup všechny hospodářské subjekty působící v dotyčném odvětví za stejných podmínek. Aby se dosáhlo maximálního dopadu, měly by členské státy využívat transparentní systém výzev k projevení zájmu, kterými budou veřejně vyzývat všechny potenciálně zainteresované podniky k účasti. Zároveň by měla být organizace režimu podpory řízena takovým způsobem, který nevyžaduje, a ani neusnadňuje uzavírání dohod narušujících hospodářskou soutěž nebo jednání ve vzájemné shodě mezi dotyčnými podniky.

(444) Použijí se ustanovení o způsobilých nákladech a intenzitě podpory vyplývající z oddílu 1.2.2.1 části II těchto pokynů, s výjimkou nákladů podle bodu (432).

1.3    Jiné druhy podpory v odvětví zemědělství

1.3.1    Podpora pro odvětví živočišné výroby

(445) Komise pohlíží příznivě na podporu, která přispívá k zachování a zlepšení genetické hodnoty živočišné výroby Unie. Bude proto považovat podporu pro odvětví živočišné výroby za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(446) Tento oddíl se použije na malé a střední podniky působící v zemědělské prvovýrobě. Komise nepovolí státní podporu na náklady, na něž se vztahuje tento oddíl, ve prospěch velkých podniků.

(447) Podpora by měla být poskytována ve formě věcného plnění a neměla by zahrnovat přímé platby příjemcům.

Způsobilé náklady

(448) Podpora pokrývá zřízení a vedení plemenných knih, jakož i testy provedené třetími stranami nebo jejich jménem za účelem určení genetické jakosti nebo užitkovosti hospodářských zvířat, kromě kontrol prováděných vlastníkem hospodářských zvířat a pravidelných kontrol jakosti mléka.

(449) Způsobilé náklady zahrnují:

a) tyto správní náklady související se zřízením a vedením plemenných knih uvedených v bodu (448):

i) sběr a správa údajů o zvířatech, např. původ zvířete, jeho datum narození, datum inseminace, datum a důvody jeho úhynu, a odborné hodnocení, aktualizace a zpracování údajů nezbytných pro zřízení a vedení plemenných knih;

ii) správní činnosti související s registrací relevantních údajů o zvířatech v plemenných knihách;

iii) aktualizace softwaru na správu údajů uvedených v plemenných knihách;

iv) on-line zveřejňování informací o plemenných knihách a údajů z těchto knih; nebo

v) jiné související správní náklady;

b) tyto náklady na testy k určení genetické jakosti nebo užitkovosti hospodářských zvířat podle bodu (448):

i) náklady na testy nebo kontroly;

ii) související náklady na sběr a hodnocení údajů vyplývajících z těchto testů a kontrol zaměřených na zlepšování zdraví zvířat a úrovně ochrany životního prostředí;

iii) související náklady na sběr a hodnocení údajů vyplývajících z těchto testů a kontrol zaměřených na posouzení genetické jakosti zvířat pro účely provádění pokročilých chovatelských technik a pro zachování genetické diverzity nebo

iv) jiné související náklady.

Intenzita podpory

(450) Podpora může být povolena až do výše 100 % na financování správních nákladů na zřízení a vedení plemenných knih.

(451) Podpora bude povolena až do výše 70 % nákladů na testy prováděné třetími osobami nebo jménem třetích osob za účelem určení genetické hodnoty nebo užitkovosti hospodářských zvířat.

1.3.2    Podpora na propagační opatření týkající se zemědělských produktů

(452) Komise bude považovat podporu na propagaci týkající se zemědělských produktů za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(453) Tento oddíl se použije na celé odvětví zemědělství ( 79 ). Příjemci podpory na organizování soutěží, veletrhů nebo výstav uvedených v bodu (464) písm. a) musí být pouze malé a střední podniky.

(454) Propagační činnost musí být navržena tak, aby informovala veřejnost o vlastnostech zemědělských produktů, např. formou organizování soutěží, účastí na veletrzích a činností v oblasti styku s veřejností, popularizace vědeckých znalostí, publikací s věcnými informacemi, nebo formou propagačních kampaní podpořila hospodářské subjekty nebo spotřebitele, aby nakupovali daný zemědělský produkt. ►M1  Propagační činnost lze uskutečňovat na vnitřním trhu i ve třetích zemích. ◄

(455) Propagační kampaň se musí zaměřovat na produkty v rámci režimů jakosti uvedených v bodu (282) nebo musí mít obecný charakter a být přínosem pro všechny producenty dotyčného druhu produktu.

▼M1

(456) Propagační kampaň musí být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ( 80 ), a případně se zvláštními pravidly pro označování.

▼B

(457) Členské státy musí při oznámení podpory nebo režimu podpory na propagační kampaň na zemědělské produkty zaslat reprezentativní vzorky propagačních materiálů. Nejsou-li tyto materiály k dispozici v okamžiku oznámení, je zapotřebí přijmout závazek, že budou dodány později, nejpozději však před zahájením propagační kampaně.

(458) Propagační kampaně přesahující prahovou hodnotu oznamovací povinnosti uvedenou v bodu (37) písm. b) musí být oznámeny jednotlivě.

(459) Zajišťování propagačních opatření mohou provádět seskupení producentů nebo jiná organizace bez ohledu na její velikost. V případě, že propagační opatření zajišťují seskupení producentů nebo jiné organizace, nesmí být účast podmíněna členstvím v těchto seskupeních nebo organizacích a případný příspěvek ve formě správních poplatků za seskupení nebo organizaci musí být omezen na náklady za poskytnutí propagačního opatření.

(460) Podpora se musí poskytnout:

a) ve formě věcného plnění; nebo

b) na základě úhrady skutečných nákladů vynaložených příjemcem.

(461) Odchylně od bodu (461) musí být podpora na propagační kampaně poskytnuta pouze ve formě věcného plnění, a to jako dotované služby.

(462) Jestliže se podpora poskytuje ve formě věcného plnění, nesmí zahrnovat přímé platby příjemcům, ale musí být vyplacena subjektu, který poskytuje propagační opatření.

(463) Podpora na symbolické ceny uvedená v bodu (465) písm. a) bodu v) může být subjektu provádějícímu propagační opatření vyplacena pouze tehdy, byla-li cena skutečně udělena, a po předložení dokladu o jejím udělení.

Způsobilé náklady

(464) Náklady způsobilé na podporu na propagaci zemědělských produktů v Unii jsou:

a) náklady na organizování soutěží, veletrhů a výstav a účast na nich za předpokladu, že všechny způsobilé subjekty v dané oblasti mají k podpoře přístup na základě objektivně definovaných podmínek:

i) poplatky za účast;

ii) cestovní výlohy a náklady na přepravu zvířat;

iii) náklady na publikace a internetové stránky informující o akci;

iv) pronájem prostor a stánků a náklady na jejich postavení a rozebrání;

v) symbolické ceny do hodnoty 1 000 EUR na cenu a vítěze soutěže;

b) náklady na tištěné a elektronické publikace, internetové stránky a spoty v elektronických médiích, rádiu nebo televizi, jejichž cílem je prezentace věcných informací o producentech z dané oblasti nebo o producentech daného produktu za předpokladu, že informace jsou neutrální a že všichni dotyční producenti mají rovnou příležitost být v publikaci představeni;

c) náklady na šíření vědeckých poznatků a věcných informací o:

i) režimech jakosti uvedených v bodu (282), které jsou otevřeny zemědělským produktům z ostatních členských států a třetích zemí;

ii) generických zemědělských produktech, jejich nutričních výhodách a jejich navrhovaném použití;

d) náklady na propagační kampaně zaměřené na spotřebitele v médiích nebo v maloobchodních prodejnách, jakož i náklady na propagační materiály, které jsou přímo rozdávány spotřebitelům.

Odkaz na konkrétní podnik, obchodní značku nebo původ

▼M1

(465) Propagační činnosti uvedené v bodu (464) písm. c) a propagační kampaně uvedené v bodu (464) písm. d), a zejména propagační činnosti, které mají obecný charakter a jsou přínosem pro všechny producenty dotyčného druhu produktu, nesmějí uvádět žádný konkrétní podnik, název obchodní značky nebo původ. Propagační kampaně uvedené v bodu (464) písm. d) nesmějí být zaměřeny na produkty jedné konkrétní společnosti nebo více konkrétních společností. Komise neprohlásí za slučitelnou státní podporu na propagaci, která představuje riziko ohrožení prodeje nebo očerňuje výrobky z jiných členských států.

▼B

(466) Omezení týkající se odkazu na původ se však nevztahuje na propagační činnosti a propagační kampaně uvedené v bodu (465) písm. c) a d), které jsou zaměřeny na produkty v rámci režimů jakosti uvedených v bodu (282) za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) jestliže se propagační činnost zaměřuje na označení uznávaná Unií, může odkazovat na původ produktů za předpokladu, že odkaz přesně odpovídá označení registrovanému Unií;

b) jestliže se činnost týká produktů v rámci jiných režimů jakosti, než jsou režimy označení uznávané Unií, lze uvést původ produktu za předpokladu, že je tento odkaz v informaci až druhořadý. Při určování, zda je odkaz na původ druhořadý, vezme Komise v úvahu celkové množství textu a/nebo velikost symbolu, včetně obrázků a všeobecné prezentace, který odkazuje na původ, v porovnání s textem a/nebo velikostí symbolu, který odkazuje na hlavní účel propagace, tj. část propagace nezaměřené na původ produktu. ►M1  Uvedení původu nesmí být diskriminační, nesmí být zaměřeno na podporu spotřeby zemědělského produktu pouze na základě jeho původu, musí respektovat obecné zásady práva Unie a nesmí představovat omezení volného pohybu zemědělských produktů v rozporu s článkem 34 Smlouvy. ◄

Intenzita podpory

(467) Intenzita podpory, pokud jde o způsobilé náklady uvedené v bodu (465) písm. a) až c), činí až 100 % způsobilých nákladů.

▼M1

(468) Intenzita podpory na propagační kampaně, které jsou zaměřeny na jakost produktů, uvedené v bodu (464) písm. d) ve spojení s bodem (455), nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů na kampaň nebo 80 % v případě propagace v třetích zemích. Pokud odvětví přispěje na náklady alespoň z 50 % bez ohledu na formu příspěvku, například ve formě zvláštní daně, může intenzita podpory dosáhnout až 100 % ( 81 ).

▼B

(469) Intenzita podpory, pokud jde o obecné propagační kampaně uvedené v bodu (465) písm. d) ve spojení s bodem (455), může pokrývat až 100 % způsobilých nákladů.

▼M1

Podpora na propagační opatření podle článku 45 nařízení (EU) č. 1308/2013

(470) Komise posoudí vnitrostátní platby, jež členské státy poskytují na propagační opatření podle článku 45 nařízení (EU) č. 1308/2013, za slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže jsou v souladu se společnými zásadami pro posouzení slučitelnosti dle těchto pokynů a s pravidly pro podporu na propagační opatření stanovenými v tomto oddíle, zejména v bodu (453) druhé větě až bodu (469).

▼B

1.3.3    Podpora pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři

(471) Komise bude považovat podporu pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(472) Tento oddíl se použije na celé odvětví zemědělství ( 82 ).

(473) Pokud jde o nejvzdálenější regiony podle čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) č. 228/2013, články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU nepoužijí ve vztahu k následujícím podporám poskytovaným členskými státy v souladu s uvedeným nařízením:

a) opatření ve prospěch místních zemědělských produkcí podle kapitoly IV uvedeného nařízení;

b) podpory poskytnuté Francií ve prospěch odvětví cukru podle čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení;

c) podpory na rostlinolékařské programy podle článku 24 uvedeného nařízení; a

d) podpory poskytnuté Španělskem ve prospěch pěstování tabáku na Kanárských ostrovech podle článku 28 uvedeného nařízení.

(474) Pravidla státní podpory se kromě výše uvedených případů použijí na opatření určená pro nejvzdálenější regiony s touto zvláštností: ustanovení čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) č. 228/2013 stanoví, že u zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy, na něž se vztahují její články 107, 108 a 109, může Komise v odvětví produkce, zpracování a uvádění těchto produktů na trh schválit provozní podporu, aby se tím zmírnily zvláštní obtíže zemědělské produkce v nejvzdálenějších regionech způsobené odlehlostí, ostrovní povahou a ostatními omezeními spjatými se vzdálenou polohou.

(475) Pokud jde o menší ostrovy v Egejském moři podle čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) č. 229/2013, články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU nepoužijí na platby provedené Řeckem podle kapitol III a IV uvedeného nařízení a v souladu s ním.

(476) Pravidla státní podpory se kromě výše uvedených případů použijí na opatření určená pro menší ostrovy v Egejském moři s touto zvláštností: ustanovení čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 229/2013 stanoví, že u zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy, na něž se vztahují její články 107, 108 a 109, může Komise v odvětví produkce, zpracování, uvádění těchto produktů na trh a jejich přepravy schválit provozní podporu, aby se tím zmírnily zvláštní obtíže zemědělské produkce na menších ostrovech způsobené jejich izolací, malou rozlohou, hornatostí, podnebím, hospodářskou závislostí na malém množství produktů a jejich vzdáleností od trhů.

Způsobilé náklady

(477) Ke kompenzaci jsou způsobilé dodatečné náklady na dopravu zemědělských produktů vyprodukovaných v nejvzdálenějších regionech a na malých ostrovech v Egejském moři, přičemž musí být splněny tyto podmínky:

a) příjemci vykonávají produkční činnost v nejvzdálenějších regionech nebo na malých ostrovech v Egejském moři;

b) podpora je předem objektivně vyčíslitelná na základě poměru pevně stanovené částky na tunu/kilometr nebo jinou relevantní jednotku;

c) dodatečné náklady na dopravu se vypočítají na základě trasy produktů v rámci vnitrostátních hranic příslušného členského státu využívající dopravních prostředků, které pro příjemce představují nejmenší náklady, a to při současném zohlednění externích nákladů vztahujících se k životnímu prostředí;

d) pokud jde o nejvzdálenější regiony, způsobilé dodatečné náklady na dopravu mohou zahrnovat náklady na dopravu zemědělských produktů z místa jejich produkce do míst v nejvzdálenějších regionech, kde jsou dále upravovány.

(478) Komise posoudí návrhy na poskytnutí státní podpory na jiné náklady, než jsou dodatečné náklady na dopravu, která je určena k uspokojení potřeb nejvzdálenějších regionů a menších ostrovů v Egejském moři, případ od případu na základě společných zásad pro posuzování slučitelnosti a zvláštních právních ustanovení platných pro tyto regiony a případně s ohledem na slučitelnost dotčených opatření s programy rozvoje venkova v dotčených regionech a na jejich dopady na hospodářskou soutěž jak v dotčených regionech, tak v jiných částech Unie.

1.3.4    Podpora na pozemkové úpravy v zemědělství

(479) Komise bude považovat podporu na pozemkové úpravy v zemědělství za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

Způsobilé náklady

(480) Způsobilé náklady se omezují na právní a správní náklady a náklady na vyměření související s pozemkovými úpravami.

Intenzita podpory

(481) Intenzita podpory musí činit maximálně 100 % skutečných vynaložených nákladů.

1.3.5    Podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích

▼M1

(482) Podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích v odvětví zemědělství bude posuzována v souladu s pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích ( 83 ).

(483) Pokud však jde o podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků působících v zemědělské prvovýrobě, namísto desetiletého období uvedeného v oddíle 3.6.1, bodu (71) pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích se uplatní období pěti let.

▼B

1.3.6    Podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství

(484) Komise bude považovat podporu na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(485) Tento oddíl se použije na celé odvětví zemědělství ( 84 ).

(486) Podpořený projekt musí být v zájmu všech podniků působících v dotyčném zemědělském odvětví nebo pododvětví.

(487) Přede dnem zahájení podpořeného projektu musí být na internetu zveřejněny tyto informace:

a) skutečnost, že je realizován podpořený projekt;

b) cíle podpořeného projektu;

c) přibližné datum zveřejnění očekávaných výsledků podpořeného projektu;

d) místo, kde budou na internetu zveřejněny očekávané výsledky podpořeného projektu;

e) údaj, že výsledky jsou k dispozici všem podnikům působícím v dotyčném zemědělském odvětví nebo pododvětví zdarma.

(488) Výsledky podporovaného projektu musí být zveřejněny na internetu ode dne ukončení podporovaného projektu nebo ode dne, kdy byly informace o těchto výsledcích dány k dispozici členům určité organizace, podle toho, která událost nastane dříve. Výsledky musí být na internetu zpřístupněny po dobu nejméně pěti let ode dne ukončení podporovaného projektu.

(489) Podpora se musí poskytnout přímo organizacím pro výzkum a šíření znalostí. Opatření nesmí zahrnovat poskytnutí podpory založené na ceně zemědělských produktů podnikům působícím v odvětví zemědělství.

Způsobilé náklady

(490) Způsobilé náklady zahrnují:

a) osobní náklady týkající se výzkumných pracovníků, techniků a ostatních členů podpůrného personálu v rozsahu, který připadá na projekt;

b) náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů;

c) náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů. U pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;

d) náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;

e) dodatečné režijní a ostatní provozní výdaje, včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné produkty, které vznikly přímo v důsledku provádění výzkumného projektu.

Intenzita podpory

(491) Intenzita podpory je omezena až na 100 % způsobilých nákladů.

(492) Podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství, která nesplňuje výše uvedené podmínky, se posoudí v souladu s platným rámcem pro státní podporu na výzkum, vývoj a inovace ( 85 ).

Kapitola 2. Podpora pro odvětví lesnictví, která je spolufinancována z EZFRV a je poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření nebo poskytnuta jako výlučná státní podpora

(493) Odvětví lesnictví nespadá do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy a její přílohy I. Články 107, 108 a 109 Smlouvy se použijí na podporu poskytnutou členskými státy ve prospěch odvětví lesnictví. Přestože se příloha I Smlouvy vztahuje na produkci surového přírodního korku, rozdrceného nebo granulovaného a korkového odpadu (položka KN 4501 ) a produkci kaštanů/Castanea spp. (položka KN 0802 41 00 ), podpora pro lesnické činnosti týkající se těchto stromů může spadat do oblasti působnosti této kapitoly těchto pokynů.

(494) V souladu s cílem Unie uvedeným v 20. bodu odůvodnění, článku 4 a článku 5 nařízení (EU) č. 1305/2013 by podpora udržitelného využívání půdy, které je šetrnější vůči klimatu, měla zahrnovat rozvoj lesních oblastí a udržitelné obhospodařování lesů. Cílem těchto pokynů je zajistit soudržnost s nařízením (EU) č. 1305/2013, s jeho prováděcími předpisy a akty v přenesené pravomoci a s obecnými zásadami platnými pro státní podporu. Tyto zásady mají dopad na způsobilé náklady a intenzity podpory vyplývající z těchto pokynů.

(495) Ustanoveními kapitoly 2 těchto pokynů není dotčena možnost poskytnout státní podporu pro odvětví lesnictví podle pravidel Unie společných buď pro všechna odvětví, nebo pro obchod a průmysl, jak vyplývá z bodu (34) těchto pokynů. Oblast působnosti kapitoly 2 části II těchto pokynů se nevztahuje na investiční podporu do úspor energie a do energie z obnovitelných zdrojů, jež by měla být v souladu s pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020, jestliže taková podpora není vyňata z oznamovací povinnosti. Tyto pokyny se však v souladu s čl. 5 odst. 5 písm. c), čl. 21 odst. 1 písm. e) a článkem 26 nařízení (EU) č. 1305/2013 vztahují na investice související s používáním dřeva jako suroviny nebo zdroje energie, které jsou omezeny na všechny pracovní operace před průmyslovým zpracováním. Tyto pokyny se nevztahují na průmyslová odvětví založená na lesnictví.

(496) Komise podle této kapitoly prohlásí státní podporu v odvětví lesnictví za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a specifickými požadavky vyplývajícími z oddílů 2.1 až 2.9.

(497) Oblast působnosti této kapitoly se vztahuje na podporu odvětví lesnictví definovanou v bodu (23) písm. b) těchto pokynů.

(498) Vlastnická struktura lesů a jejich obhospodařování je v celé Unii velmi odlišné. Články 22 až 26 a článek 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 stanoví specifická omezení týkající se potenciálních příjemců podpory z opatření spolufinancovaných z EZFRV i odvětví lesnictví. Pokud jde o opatření v odvětví lesnictví, která jsou součástí programu rozvoje venkova a která využívají podporu z EZFRV, použijí se omezení příjemců podpory vyplývající z nařízení (EU) č. 1305/2013, s výjimkou tropických či subtropických lesů a zalesněných oblastí na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení Rady (EU) č. 229/2013 a francouzských zámořských departementů, stanovená v oddílech 2.1.1 až 2.1.5 části II těchto pokynů. Omezení potenciálních příjemců podpory se neuplatní v případě opatření v odvětví lesnictví podobných opatřením pro rozvoj venkova, která jsou financována výlučně z vnitrostátních zdrojů, ani v případě specifických opatření podpory podle oddílů 2.8 a 2.9 části II těchto pokynů; doplní se tak politika EU v oblasti rozvoje venkova. Avšak pokud jde o podporu na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh vyplývající z oddílu 2.1.5 a podporu na zahájení činnosti seskupení producentů vyplývající z oddílu 2.7, měla by se v souladu s články 26 a 27 nařízení (EU) č. 1305/2013 vždy uplatnit omezení týkající se velikosti způsobilých příjemců.

2.1    Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů

(499) Komise bude považovat podporu na investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(500) Tento oddíl se týká podpory na zalesňování a zakládání lesů, podpory na zavádění zemědělsko-lesnických systémů, podpory na ochranu lesů před lesními požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, katastrofickými událostmi, jevy souvisejícími se změnou klimatu, škůdci rostlin a chorobami zvířat a na obnovu lesů po těchto událostech, podpory na investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů a ke zlepšování jejich potenciálu v oblasti zmírňování změny klimatu a podpory na investice do lesních technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh.

(501) Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2020 ze dne 3. května 2011 ( 86 ) podporuje v případě, že je k dispozici financování Unie, zavádění lesních hospodářských plánů. Proto kdykoli to vyžaduje nařízení (EU) č. 1305/2013 v případě specifického opatření v odvětví lesnictví, které je součástí programu rozvoje venkova, u lesnických podniků nad určitou velikost určenou buď členským státem v jeho programu rozvoje venkova, nebo jinak, musí být podpora podmíněna předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993 ( 87 ) („udržitelné obhospodařování lesů“). Tento požadavek se nevztahuje na podporu v odvětví lesnictví podle těchto pokynů, která je financována výlučně z vnitrostátních zdrojů.

Způsobilé náklady

(502) Pro účely investic do odvětví lesnictví by se provozní kapitál neměl považovat za způsobilý. Článek 45 nařízení (EU) č. 1305/2013 stanoví tyto společné způsobilé náklady na investice:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na nákup pozemků jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace; ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí tento limit zvýšit nad výše uvedenou procentní hodnotu;

b) náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle písmen a) a b);

d) náklady na pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

e) náklady na vypracování lesních hospodářských plánů a odpovídajících nástrojů;

f) ostatní náklady související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění, nemohou představovat způsobilé náklady.

▼M2

(503) Podpora na lesnické investice spolufinancovaná z EZFRV nebo poskytovaná jako doplňkové vnitrostátní financování takovéto spolufinancované podpory může krýt jiné způsobilé náklady, než jaké jsou uvedeny v bodě (502) písm. a) až e), za předpokladu, že jsou dané náklady plně způsobilé podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a že se podpora shoduje se základním opatřením zahrnutým do programu rozvoje venkova schváleného podle uvedeného nařízení. Pokud je tato podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, může krýt též náklady uvedené v bodě (502) písm. f).

▼B

2.1.1    Podpora na zalesňování a zakládání lesů

(504) Komise bude považovat podporu na zalesňování a zakládání lesů za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

Příjemci podpory

(505) Podpora na náklady na zahájení činnosti a podpora ve formě roční prémie může být poskytnuta veřejným a soukromým držitelům půdy a jejich sdružením.

(506) Podpora na zalesňování půdy ve vlastnictví orgánů veřejné moci nebo na rychle rostoucí stromy zahrnuje pouze náklady na založení. V případě půdy vlastněné státem může být podpora poskytnuta pouze v případě, že subjekt využívající tuto půdu je soukromý subjekt nebo obec.

Způsobilé náklady

(507) Podpora pokrývá náklady na zakládání lesů a zalesněných ploch na zemědělské i jiné půdě. Podpora ve formě roční prémie na hektar může dále být poskytnuta k uhrazení nákladů na ušlé příjmy v odvětví zemědělství a na údržbu, včetně první a poslední probírky, a to nejvýše po dobu dvanácti let.

(508) Podpora se nesmí poskytnout na výsadbu rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích, vánočních stromků nebo rychle rostoucích stromů pěstovaných pro výrobu energie. Vysázené druhy musí být přizpůsobeny podmínkám životního prostředí a klimatickým podmínkám dotyčné oblasti a musí splňovat minimální environmentální požadavky.

(509) V souvislosti se zalesňováním a zakládáním lesů se uplatní tyto minimální požadavky v oblasti životního prostředí:

a) výběr vysazovaných druhů, zalesňovaných ploch a metod zalesňování musí zabránit nežádoucímu zalesňování citlivých stanovišť, například rašelinišť a mokřadů, a negativním dopadům na oblasti s vysokou ekologickou hodnotou, včetně oblastí se zemědělstvím vysoké přírodní hodnoty. V lokalitách sítě Natura 2000 podle směrnice Rady 92/43/EHS ( 88 ) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ( 89 ) musí být povoleno pouze zalesňování, které je v souladu s cíli správy dané lokality a schválí ho příslušný orgán členského státu pověřený prováděním sítě Natura 2000;

b) při výběru druhů, odrůd, ekotypů a původu stromů se musí přihlížet k potřebě odolnosti vůči změně klimatu a přírodním katastrofám a k půdním a hydrologickým podmínkám dané oblasti a zároveň k potenciální invazní povaze druhů v místních podmínkách, jak jsou stanoveny členskými státy. Příjemci musí být stanovena povinnost chránit les a pečovat o něj přinejmenším po dobu, po niž je vyplácena prémie za ušlý příjem ze zemědělství a náklady na údržbu. Péče musí zahrnovat výchovu, případně probírku či pastvu v zájmu budoucího vývoje lesa, regulaci soutěže s bylinnou vegetací a prevenci nahromadění hořlavého podrostu. V případě rychle rostoucích druhů musí členské státy stanovit minimální a maximální dobu před pokácením. Minimální doba nesmí být kratší než 8 let a maximální doba nesmí být delší než 20 let;

c) v případech, kdy v důsledku obtížných environmentálních nebo klimatických podmínek, včetně degradace životního prostředí, nelze očekávat, že výsadba víceletých druhů dřevin povede k vytvoření lesního porostu podle definice uvedené v příslušných vnitrostátních právních předpisech, může členský stát příjemci povolit, aby zajistil jiný dřevinný vegetační pokryv. Příjemce musí zajistit stejnou úroveň péče a ochrany jako v případě lesů;

d) pokud zalesňování vede ke vzniku lesů, jejichž velikost překročí určitou prahovou hodnotu vymezenou členským státem, musí toto zalesnění spočívat:

i) buď ve výlučné výsadbě ekologicky přizpůsobených druhů, nebo druhů odolných vůči změně klimatu v dané biogeografické oblasti, které podle posouzení rizik neohrožují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby ani nemají nepříznivý vliv na lidské zdraví; nebo

ii) v kombinaci druhů stromů zahrnujících alespoň 10 % listnatých stromů na oblast, nebo alespoň tři druhy nebo odrůdy, z nichž nejméně zastoupený/zastoupená pokryje alespoň 10 % oblasti.

(510) V oblastech, v nichž je zalesňování ztíženo nepříznivými půdními a klimatickými podmínkami, může být podpora poskytnuta na výsadbu jiných víceletých druhů dřevin, jako jsou keře nebo křoviny vhodné pro místní podmínky.

(511) Oznámení určené Komisi by mělo obsahovat řádný popis toho, že jsou dodrženy podmínky vyplývající z bodu (510), a odůvodnění v případě, že se uplatní výjimka.

Intenzita podpory

(512) Podporu lze povolit až do výše 100 % způsobilých nákladů.

▼M2

2.1.2    Podpora na zavádění, regeneraci nebo obnovu zemědělsko-lesnických systémů

(513) Komise bude považovat podporu na zavádění, regeneraci nebo obnovu zemědělsko-lesnických systémů za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

▼B

(514) Podporu lze poskytnout na zavádění systémů využívání půdy, v jejichž rámci se na stejném pozemku pěstují stromy v kombinaci se zemědělstvím, jak je definováno v bodu (35) odst. 65 těchto pokynů.

Příjemci podpory

(515) Podpora se může poskytnout soukromým držitelům půdy, obcím a jejich sdružením.

Způsobilé náklady

▼M2

(516) Podpora pokrývá náklady na zavádění, regeneraci nebo obnovu a po dobu nejvýše pěti let může být poskytována roční prémie na hektar k uhrazení nákladů na údržbu.

▼B

(517) Členské státy musí určit minimální a maximální počet stromů na hektar s přihlédnutím k místním půdním a klimatickým podmínkám, životnímu prostředí, druhům lesních porostů a potřebě zajistit udržitelné zemědělské využití půdy.

Intenzita podpory

▼M2

(518) Podpora může činit nejvýše 80 % částky způsobilých investičních nákladů na zavádění, regeneraci nebo obnovu zemědělsko-lesnických systémů a maximálně 100 % výše roční prémie.

▼B

2.1.3    Podpora na ochranu lesů před lesními požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, jinými nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin a katastrofickými událostmi a obnovu lesů po těchto událostech

(519) Komise prohlásí podporu na ochranu lesů před lesními požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, jinými nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin, katastrofickými událostmi a jevy souvisejícími se změnou klimatu a obnovu lesů po těchto událostech za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) nebo případně čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a následujícími podmínkami.

Příjemci podpory

(520) Podporu lze poskytnout soukromým a veřejným držitelům lesa a jiným soukromým a veřejným subjektům a jejich sdružením.

Způsobilé náklady

(521) Podpora pokrývá náklady na:

a) vybudování ochranné infrastruktury; v případě protipožárních pruhů může podpora zahrnovat rovněž podporu přispívající k nákladům na údržbu; podpora se nesmí poskytnout na činnosti související ze zemědělstvím vykonávané v oblastech, na něž se vztahují agroenvironmentální a klimatické závazky;

b) místní preventivní činnosti v malém měřítku zaměřené proti požárům nebo jiným přírodním nebezpečím, včetně využívání pastvy dobytka;

c) zřizování a zlepšování zařízení ke sledování lesních požárů, škůdců a chorob a komunikaci o nich;

d) obnovu lesního potenciálu poškozeného požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, jinými nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin, katastrofickými událostmi a jevy souvisejícími se změnou klimatu.

(522) V případě obnovy lesního potenciálu uvedené v bodu (522) písm. d) musí být podpora podmíněna úředním uznáním ze strany příslušných veřejných orgánů členského státu, že došlo k výše uvedené události a že buď tato událost, nebo opatření přijatá v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem boje proti škodlivým organismům, jejich eradikace nebo zabránění dalšímu šíření zapříčinila zničení nejméně 20 % příslušného lesního potenciálu.

(523) V případě podpory na ochranu lesů před škůdci rostlin musí být riziko výskytu škůdce doloženo vědeckými důkazy a uznáno veřejnou vědeckou organizací. V oznámení musí být případně uveden seznam škodlivých organismů, které mohou představovat škůdce rostlin.

(524) Způsobilé operace musí být v souladu s plánem na ochranu lesů, který vypracují členské státy. Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou v programu rozvoje venkova určí členské státy, a jestliže je opatření spolufinancováno z EZFRV, musí být podpora podmíněna předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993, který podrobně rozvádí cíle v oblasti prevence.

(525) Pro podporu na ochranu lesů před požáry by měly být způsobilé pouze lesní oblasti považované podle plánu na ochranu lesů, který vyhotoví členské státy, za oblasti se středním nebo vysokým rizikem lesního požáru.

(526) Podpora se nesmí poskytnout na krytí ušlých příjmů v důsledku požárů, přírodních pohrom, nepříznivých klimatických jevů, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, jiných nepříznivých klimatických jevů, škůdců rostlin, katastrofických událostí a jevů souvisejících se změnou klimatu.

Intenzita podpory

(527) Podporu lze poskytnout až do výše 100 % způsobilých nákladů.

(528) Podpora poskytnutá na způsobilé náklady uvedené v bodu (522) písm. d) a případné další platby, které příjemce obdržel, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních nebo unijních opatření nebo pojistných smluv týkajících se týchž způsobilých nákladů, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

2.1.4    Podpora na investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

(529) Komise bude považovat podporu na investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

Příjemci podpory

(530) Podporu lze poskytnout fyzickým osobám, soukromým a veřejným držitelům lesa a jiným soukromým a veřejným subjektům a jejich sdružením.

Způsobilé náklady

(531) Investice by se měly zaměřit na splnění závazků týkajících se cílů v oblasti ochrany životního prostředí, na poskytování služeb ekosystémů a na závazky, které zvyšují společenskou hodnotu lesů a zalesněných ploch v dotyčné oblasti nebo zlepšují potenciál ekosystémů ke zmírňování změny klimatu, aniž by byly vyloučeny dlouhodobé hospodářské přínosy.

Intenzita podpory

(532) Podporu lze poskytnout až do výše 100 % způsobilých nákladů.

2.1.5    Podpora na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh

(533) Komise bude považovat podporu na investice do lesních technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(534) Členské státy musí vyžadovat dodržování minimálních norem energetické účinnosti u subvencovaných investic do infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, při nichž dochází ke spotřebě nebo produkci energie, pokud takové normy existují na vnitrostátní úrovni.

▼M1

(535) Investice do zařízení, která jsou primárně určena k výrobě elektřiny z biomasy, nejsou způsobilé pro podporu, pokud se nevyužívá minimální procentní podíl vyrobené tepelné energie, který stanoví členské státy.

▼B

(536) Podpora projektům na výrobu bioenergie je omezena na bioenergii, která splňuje platná kritéria udržitelnosti stanovená v právních předpisech Unie, včetně čl. 17 odst. 2 až článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES.

▼M2

(536a) Podmínky stanovené v bodech (534), (535) a (536) se nevztahují na podporu, která je spolufinancována z EZFRV nebo poskytována jako doplňkové vnitrostátní financování takovéto spolufinancované podpory a která je poskytována ve formě finančních nástrojů.

▼B

Příjemci podpory

▼M1

(537) Podporu lze poskytnout soukromým držitelům lesa, obcím a jejich sdružením a MSP. Na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013 a francouzských zámořských departementů může být podpora poskytnuta rovněž podnikům, které nejsou MSP.

▼B

Způsobilé náklady

(538) Podpora může být poskytnuta na investice, které posilují lesní potenciál nebo se týkají zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh a zvyšování jejich hodnoty.

(539) Investice související se zvyšováním ekonomické hodnoty lesů musí být odůvodněné ve vztahu k očekávanému zlepšení lesů v jednom či více podnicích a mohou zahrnovat investice do strojů pro lesní těžební práce a postupů těžby, které jsou šetrné k půdě a zdrojům.

(540) Investice související s používáním dřeva jako suroviny nebo zdroje energie musí být omezeny na všechny pracovní operace před průmyslovým zpracováním.

Intenzita podpory

(541) Intenzita podpory nesmí překročit:

a) 75 % výše způsobilých nákladů v nejvzdálenějších regionech;

b) 75 % výše způsobilých nákladů na menších ostrovech v Egejském moři;

c) 50 % výše způsobilých nákladů v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na osobu byl v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na obyvatele vzrostl na více než 75 % průměru EU-27;

d) 40 % výše způsobilých nákladů v ostatních regionech.

2.1.6    Podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví

(542) Komise bude považovat podporu na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

Způsobilé náklady

(543) Podpora pokrývá investice do hmotného i nehmotného majetku, které se týkají infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením lesů, včetně přístupu k lesní půdě, s pozemkovými úpravami a melioracemi a dodávkami a úsporami energie a vody.

Intenzita podpory

(544) U neproduktivních investic, jež jsou zaměřeny výhradně na zvýšení ekologické hodnoty lesů, a u investic do lesních cest, které jsou veřejnosti přístupné zdarma a které slouží multifunkčním aspektům lesů, je intenzita podpory omezena na 100 % způsobilých nákladů.

(545) U investic, které zvyšují krátkodobý nebo dlouhodobý hospodářský potenciál lesů, musí být intenzita podpory omezena na:

a) 75 % výše způsobilých nákladů v nejvzdálenějších regionech;

b) 75 % výše způsobilých nákladů na menších ostrovech v Egejském moři;

c) 50 % výše způsobilých nákladů v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na osobu byl v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na obyvatele vzrostl na více než 75 % průměru EU-27;

d) 40 % výše způsobilých nákladů v ostatních regionech.

2.2    Podpora na znevýhodnění související s lesními oblastmi sítě Natura 2000

(546) Komise bude považovat podporu na znevýhodnění související s lesními oblastmi sítě Natura 2000 za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

Příjemci podpory

(547) Podpora může být poskytnuta soukromým držitelům lesů a sdružením soukromých držitelů lesů.

Způsobilé náklady

(548) Podpora v rámci tohoto opatření musí být poskytnuta ročně na hektar lesa s cílem poskytnout příjemcům kompenzaci za vzniklé dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění v dotyčných oblastech v souvislosti s prováděním směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků.

(549) Podpora se může vyplácet na tyto plochy:

a) lesní oblasti v rámci sítě Natura 2000 vymezené podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků;

b) jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro lesnické činnosti, které přispívají k provádění článku 10 směrnice o ochraně přírodních stanovišť; je-li opatření spolufinancováno z EZFRV jako opatření pro rozvoj venkova, tyto oblasti nesmí v rámci jednoho programu rozvoje venkova překročit 5 % oblastí sítě Natura 2000, na které se vztahuje územní působnost tohoto programu; toto územní omezení se neuplatní ve vztahu k opatřením podpory financovaným výlučně z vnitrostátních zdrojů.

Výše podpory

(550) Podpora musí být omezena na tyto maximální výše: maximálně 500 EUR na hektar ročně v prvním období nepřesahujícím pět let a maximálně 200 EUR na hektar ročně v následujícím období. Tyto maximální výše mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musí být zdůvodněny v programech rozvoje venkova nebo jinak, je-li opatření financováno výlučně z vnitrostátních zdrojů.

2.3    Podpora na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů

(551) Komise bude považovat podporu na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(552) Podpora v rámci tohoto opatření se musí poskytovat na hektar lesa. Pro lesnické podniky nad určitou velikost, kterou členské státy určí ve svých programech rozvoje venkova, se podpora musí podmínit předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993.

(553) Podpora pokrývá dobrovolný závazek/dobrovolné závazky, které překračují rámec příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním lesním zákonem či jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Je-li opatření v oblasti rozvoje venkova spolufinancováno z EZFRV, příslušný závazný požadavek by měl být jasně vymezen a popsán v programu rozvoje venkova. Pokud jde o opatření podpory financovaná výlučně z vnitrostátních zdrojů, příslušný závazný požadavek by měl být vymezen a popsán v oznámení státní podpory určeném Komisi.

(554) Závazky se musí přijímat na období mezi pěti a sedmi lety. V nezbytných a řádně odůvodněných případech však mohou členské státy stanovit u určitých druhů závazků období delší. Je-li opatření v oblasti rozvoje venkova spolufinancováno z EZFRV, mělo by být specifikováno v programu rozvoje venkova. Pokud jde o opatření podpory financovaná výlučně z vnitrostátních zdrojů, mělo by být uvedeno v oznámení státní podpory.

(555) Popřípadě se musí respektovat pravidla pro platby na plochu vyplývající z článku 47 nařízení (EU) č. 1305/2013 a relevantní ustanovení aktů v přenesené pravomoci.

Příjemci podpory

(556) Podporu lze poskytnout veřejným a soukromým držitelům lesů a jiným soukromým a veřejným subjektům a jejich sdružením. V případě lesů vlastněných státem může být podpora poskytnuta pouze v případě, že subjekt využívající tento les je soukromý subjekt nebo obec.

(557) Veřejné a soukromé subjekty jsou způsobilé pro podporu na ochranu a podporu lesních genetických zdrojů, pokud jde o operace, na něž se tento oddíl jinak nevztahuje.

Způsobilé náklady a způsoby poskytnutí podpory

(558) Podpora poskytuje příjemcům odškodnění v plné výši či částečné odškodnění za dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby se může vztahovat i na transakční náklady až do výše 20 % prémie podpory vyplacené na lesnicko-environmentální závazky.

(559) V řádně odůvodněných případech lze podporu na operace týkající se zachování životního prostředí v případě závazků upustit od komerčního využívání stromů a lesů poskytnout formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.

(560) Podporu lze za účelem ochrany a podpory lesních genetických zdrojů poskytnout na operace, na něž se nevztahují výše uvedená ustanovení bodů tohoto oddílu.

(561) Operace na zachování genetických zdrojů v lesnictví musí obsahovat:

a) cílené činnosti: činnosti propagující zachování in situ a ex situ, charakterizaci, sběr a využití genetických zdrojů v lesnictví, včetně inventářů genetických zdrojů v současnosti zachovaných in situ, včetně zachování v lesnickém podniku, a sbírek ex situ a databází;

b) koordinované činnosti: činnosti propagující výměnu informací o zachování, charakterizaci, sběru a využití genetických zdrojů v lesnictví Unie mezi příslušnými organizacemi členských států;

c) doprovodné akce: informační, naučné a poradenské akce zahrnující nevládní organizace a jiné příslušné zainteresované strany, vzdělávací kurzy a přípravu technických zpráv.

Výše podpory

(562) Podpora, s výjimkou podpory na operace určené k zachování genetických zdrojů uvedená v bodu (561), musí být omezena na maximální výši 200 EUR na hektar ročně. Tato výše může být v řádně odůvodněných případech zvýšena s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova nebo případně v oznámení určeném Komisi zdůvodněny.

(563) Pokud jde o zachování genetických zdrojů v oblasti lesnictví, podpora musí být omezena na 100 % způsobilých nákladů.

2.4    Podpora na předávání znalostí a informační akce v odvětví lesnictví

(564) Komise bude považovat podporu na předávání znalostí a informační akce v odvětví lesnictví za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(565) Podpora na předávání znalostí a informační akce v odvětví lesnictví by měla být v souladu s příslušnými použitelnými podmínkami, které vyplývají z oddílu 1.1.10.1 části II, s výjimkou podmínek uvedených v bodu (294), maximální výše podpory podle bodu (298) a možnosti vyplatit podporu příjemci přímo podle bodu (296). ►M2  Infrastruktura, jež byla nainstalována v rámci demonstrační činnosti, může být používána i po jejím ukončení. ◄

(566) Podpora může pokrývat krátkodobé výměny řídicích pracovníků lesnických podniků a návštěvy lesnických podniků.

(567) Doba trvání a obsah krátkodobých výměn řídicích pracovníků lesnických podniků a návštěv lesnických podniků musí být v případě opatření spolufinancovaného z EZFRV vymezeny v programu rozvoje venkova a v případě režimu financovaného z vnitrostátních zdrojů v oznámení určeném Komisi. Tyto výměny a návštěvy se musí zaměřovat zejména na udržitelné lesnické metody a/nebo technologie, rozvoj nových podnikatelských možností a nových technologií a na zvyšování odolnosti lesů.

▼M2

(567a) Podpora na demonstrační projekty, která je spolufinancována z EZFRV nebo poskytována jako doplňkové vnitrostátní financování takovéto spolufinancované podpory a která je poskytována ve formě finančních nástrojů, může krýt jiné způsobilé náklady, než jaké jsou uvedeny v bodě (293) písm. d) podbodech i) až iv) oddílu 1.1.10.1, za předpokladu, že jsou dané náklady plně způsobilé podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a že se podpora shoduje se základním opatřením zahrnutým do programu rozvoje venkova schváleného podle uvedeného nařízení.

▼B

2.5    Podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví

(568) Komise bude považovat podporu na poradenské služby v odvětví lesnictví za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(569) Podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví musí být poskytnuta držitelům lesů v souladu s příslušnými použitelnými podmínkami vyplývajícími z oddílu 1.1.10.2 části II těchto pokynů, přičemž pro odvětví lesnictví platí následující konkrétních ustanovení.

▼M2

(569a) Podpora spolufinancovaná z EZFRV nebo poskytovaná jako doplňkové vnitrostátní financování takovéto spolufinancované podpory může být vyplacena řídícímu orgánu uvedenému v čl. 65 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013.

▼B

Způsobilé náklady

(570) Podpora se poskytuje s cílem pomoci držitelům lesů využívat poradenské služby k zlepšení hospodářského a environmentálního profilu, jakož i šetrnosti a odolnosti jejich podniku a/nebo investice vůči klimatu.

(571) Poradenství pro držitele lesů musí zahrnovat alespoň příslušné povinnosti podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť, směrnice o ochraně ptáků a rámcové směrnice o vodě. Může zahrnovat rovněž záležitosti spojené s hospodářským a environmentálním profilem lesnických podniků.

2.6    Podpora na spolupráci v odvětví lesnictví

(572) Komise bude považovat podporu na spolupráci v odvětví lesnictví za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(573) Podpora na spolupráci, která zahrnuje alespoň dva subjekty z odvětví lesnictví nebo jeden subjekt z odvětví lesnictví a jeden subjekt z odvětví zemědělství, musí být poskytnuta v souladu s podmínkami uvedenými v oddílu 1.1.11 části II.

(574) Na odvětví lesnictví se použijí tato doplňující ustanovení.

Způsobilé náklady a míry podpory

(575) Aniž jsou tím dotčeny náklady uvedené v oddílu 1.1.11 části II těchto pokynů, podpora na spolupráci v odvětví lesnictví se může týkat i vypracování lesních hospodářských plánů nebo odpovídajících nástrojů.

(576) Přímé náklady uvedené v bodu (321) písm. d) a přímé náklady na specifické projekty související s realizací lesního hospodářského plánu nebo odpovídajícího nástroje musí být omezeny na způsobilé náklady a maximální intenzity podpory, které jsou pro investiční podporu v odvětví lesnictví stanovené v oddílu 2.1 části II těchto pokynů.

(577) Podpora na spolupráci v odvětví lesnictví se může týkat také horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce v oblasti udržitelné produkce biomasy pro výrobu energie a průmyslové procesy v souladu s oddílem 3.10 části II těchto pokynů.

2.7    Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví

(578) Komise bude považovat podporu na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(579) Pro podporu mohou být způsobilé pouze seskupení nebo organizace producentů, které jsou příslušným orgánem členského státu oficiálně uznány na základě předložení podnikatelského plánu. Poskytnutí podpory musí být podmíněno povinností členského státu ověřit, zda bylo do pěti let ode dne uznání seskupení nebo organizace producentů dosaženo cílů stanovených v podnikatelském plánu.

(580) Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě přijaté v rámci seskupení nebo organizace producentů musí být v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, a zejména s články 101 a 102 Smlouvy.

(581) Podpora se nesmí poskytnout:

a) organizacím producentů, subjektům nebo institucím, jako jsou společnosti nebo družstva, jejichž cílem je řízení jednoho nebo více lesnických podniků, a které jsou tudíž ve skutečnosti jednotlivými producenty;

b) jiným lesnickým sdružením, která vykonávají takové práce, jako je vzájemná podpora a služby související s vedením v lesnických podnicích členů, aniž by se sdružení účastnila společného přizpůsobení dodávek trhu.

Příjemci podpory

(582) Podpora je omezena na seskupení a organizace producentů, které jsou MSP. Komise nepovolí státní podporu na náklady, na něž se vztahuje tento oddíl, ve prospěch velkých podniků.

(583) Jako alternativu poskytování podpory seskupením nebo organizacím producentů lze poskytnout podporu až do výše stejné celkové částky přímo producentům jakožto vyrovnání jejich příspěvků na provozní náklady seskupení nebo organizací v průběhu prvních pěti let od založení dotyčného seskupení.

Způsobilé náklady

▼M1

(584) Je-li podpora financována výlučně z vnitrostátních zdrojů, mohou způsobilé náklady zahrnovat nájem odpovídajících prostor, nákup kancelářského vybavení, včetně počítačového hardwaru a softwaru, náklady na administrativní pracovníky, režijní náklady a právní a správní poplatky. V případě nákupu prostor musí být způsobilé náklady na budovy omezeny na náklady na pronájem za tržní cenu. Podpora nesmí být vyplácena na náklady, jež vzniknou po uplynutí pěti let poté, co byly seskupení nebo organizace producentů na základě svého podnikatelského plánu uznány příslušným orgánem.

(585) Podpora, která je poskytována jako součást programu rozvoje venkova nebo jako doplňkové vnitrostátní financování opatření pro rozvoj venkova, je vypočítána na základě průměrné produkce seskupení nebo organizace uvedené na trh. Nejsou-li údaje o produkci seskupení nebo organizace uvedené na trh k dispozici, vypočte se podpora za první rok na základě průměrné produkce členů seskupení nebo organizace uvedené na trh v období pěti let předcházejících uznání seskupení nebo organizace, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Musí být vyplácena formou paušální podpory v ročních splátkách po dobu nejvýše pěti let ode dne, kdy byly seskupení nebo organizace producentů na základě svého podnikatelského plánu uznány příslušným orgánem, a musí být postupně snižována.

(586) Je-li podpora vyplácena v ročních splátkách, musí členské státy poslední splátku vyplatit až po ověření správného provedení podnikatelského plánu.

▼B

Intenzita podpory

▼M1

(587) Intenzita podpory může činit až 100 % způsobilých nákladů specifikovaných v bodu (584).

(588) Celková výše podpory je omezena částkou 500 000 EUR.

▼B

2.8    Jiná podpora v odvětví lesnictví sledující ekologické, ochranné a rekreační cíle

(589) Komise v souladu se svou politikou uplatňovanou v období 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 s cílem přispět k zachování a zlepšení lesů a podpoře jejich ekologických, ochranných a rekreačních funkcí bude mít za to, že opatření státní podpory, jejichž prvořadým cílem je zachovat, zlepšit nebo obnovit ekologické, ochranné a rekreační funkce lesů, biologickou rozmanitost a zdravý lesní ekosystém, jsou slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže jsou splněny následující podmínky.

(590) Členské státy by měly prokázat, že opatření přímo přispívají k zachování, zlepšení nebo obnovení ekologické, ochranné a rekreační funkce lesů, biologické rozmanitosti a zdravého lesního ekosystému.

(591) Podle tohoto oddílu nelze poskytnout podporu ve prospěch odvětví založených na využití lesů nebo na obchodně realizovatelnou těžbu dřeva a přepravu dřeva nebo zpracování dřeva či jiných lesních zdrojů na výrobky nebo na výrobu energie. Podpora se neposkytne na kácení stromů, jehož primárním cílem je obchodně realizovatelná těžba dřeva, nebo na doplňování tam, kde se pokácené stromy nahrazují stejnými stromy.

Intenzita podpory

(592) Podpora na všechna opatření uvedená v tomto oddílu může být poskytnuta až do výše 100 % způsobilých nákladů.

Příjemci podpory

(593) Podporu lze poskytnout podnikům působícím v odvětví lesnictví.

2.8.1    Podpora na specifické činnosti a zásahy v odvětví lesnictví, jejichž primárním cílem je přispět k zachování nebo obnovení lesního ekosystému, biologické rozmanitosti nebo tradiční krajiny

▼M1

(594) Komise bude považovat podporu na zakládání, prořezávání, výchovu a těžbu lesních porostů a ostatní vegetace ve stávajících lesích, odstraňování spadlých stromů a náklady na plánování takových opatření, dále podporu na náklady na ošetření a prevenci šíření napadení škůdci a chorob stromů, jakož i podporu určenou k náhradě škod způsobených napadením škůdci a chorobami stromů za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti a společnými ustanoveními použitelnými na část II oddíl 2.8 těchto pokynů a jestliže je primárním cílem těchto opatření přispět k zachování nebo obnovení lesního ekosystému, biologické rozmanitosti nebo tradiční krajiny.

▼M1

(594a) Podporu na náklady na ošetření a prevenci šíření napadení škůdci a chorob stromů a podporu určenou k náhradě škod způsobených napadením škůdci a chorobami stromů lze poskytnout na tyto způsobilé náklady:

a) opatření související s prevencí a ošetřením, včetně přípravy půdy na opětovnou výsadbu, a produkty, zařízení a materiály nezbytné pro tato opatření. Biologické, fyzikální a jiné nechemické mechanické metody prevence a ošetření musí být upřednostňovány před chemickými metodami, nelze-li doložit, že takové metody nejsou dostatečné k tomu, aby zajistily uspokojivou kontrolu nad dotyčnou chorobou nebo škůdcem ( 90 );

b) ztráta porostních zásob a náklady na obnovu porostních zásob až do výše tržní hodnoty těchto zásob zničených na příkaz orgánů za účelem boje proti dané chorobě nebo danému škůdci. Při výpočtu ztráty přírůstku se může vzít v úvahu potenciální přírůstek zničených zásob do běžné doby těžby.

▼B

2.8.2    Podpora v odvětví lesnictví na zachování a zlepšování kvality půdy a zajišťování vyváženého a zdravého růstu stromů

(595) Komise bude považovat podporu v odvětví lesnictví na zachování a zlepšování kvality půdy a zajišťování vyváženého a zdravého růstu stromů za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na oddíl 2.8 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(596) Podporu lze poskytnout na zachování a zlepšování kvality lesní půdy a na zajišťování vyváženého a zdravého růstu stromů.

(597) Opatření mohou zahrnovat zlepšování půdy hnojením a jinými druhy ošetření s cílem zachovat její přirozenou rovnováhu, snižovat nadměrnou hustotu vegetace a zajišťovat dostatečnou retenci vody a odvodnění. Členské státy by měly prokázat, že opatření neomezují biologickou rozmanitost, nezpůsobují výluh živin ani nepříznivě neovlivňují přírodní vodní ekosystémy nebo pásma ochrany vod.

(598) Podpora může pokrývat i náklady na plánování těchto opatření.

2.8.3    Obnova a údržba přirozených stezek, krajinných prvků a znaků a přirozeného prostředí pro zvířata v odvětví lesnictví

(599) Komise bude považovat podporu na obnovu a údržbu přirozených stezek, krajinných prvků a znaků a přirozeného prostředí pro zvířata v odvětví lesnictví za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na oddíl 2.8 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(600) Podpora může být poskytnuta na obnovu a údržbu přirozených stezek, krajinných prvků a znaků a přirozeného prostředí pro zvířata, a to včetně nákladů na plánování.

(601) Opatření, která mají provádět směrnici o ochraně přírodních stanovišť a směrnici o ochraně ptáků, jsou z poskytování tohoto druhu podpory vyloučena, neboť by měla být zaváděna v souladu s podmínkami vyplývajícími z oddílu 2.2 části II těchto pokynů.

2.8.4    Podpora na údržbu cest za účelem ochrany lesů před požáry

(602) Komise bude považovat podporu na údržbu cest za účelem ochrany lesů před požáry za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na oddíl 2.8 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(603) Podpora na údržbu cest by měla být zaměřena na ochranu lesů před požáry. Souvislost mezi cílem podpory a údržbou cest by měla být doložena v oznámení určeném Komisi.

2.8.5    Podpora na náhradu škody, kterou v lesích způsobily druhy zvířat chráněné právními předpisy

(604) Komise bude považovat podporu na náhradu škody, kterou v lesích způsobily druhy zvířat chráněné právními předpisy, za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na oddíl 2.8 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(605) V odvětví lesnictví se druhy zvířat chráněné právními předpisy, rozumí chráněné druhy zvířat definované v bodu (35) odst. 28 a druhy chráněné specifickými vnitrostátními předpisy, z nichž vyplývá zájem na zachování populace takového druhu.

(606) S cílem zmírnit riziko narušení hospodářské soutěže a poskytnout pobídku k minimalizaci rizika se vyžaduje minimální přispění ze strany příjemců. Toto přispění musí mít formu rozumného preventivního opatření, např. ochranné ploty tam, kde je to možné, které je přiměřené riziku škody způsobené druhy zvířat chráněnými právními předpisy v dotyčné lesní oblasti. Pokud nejsou přiměřená preventivní opatření možná, členský stát by měl v oznámení určeném Komisi prokázat, že není možné přijmout žádné preventivní opatření, aby se podpora mohla považovat za slučitelnou s vnitřním trhem.

(607) Členský stát musí prokázat přímou příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a chováním zvířete.

(608) Režimy podpory související s konkrétní škodnou událostí musí být zavedeny do tří let ode, kdy došlo k této události, která vedla vzniku škody. Podpora musí být vyplacena do čtyř let od uvedeného data.

(609) Výše škody se musí vypočítat na úrovni jednotlivého příjemce.

Způsobilé náklady

(610) Způsobilými náklady jsou náklady na náhradu škody vzniklé jako přímý důsledek události, která vedla k vzniku škody, jak vyplývá z posouzení orgánu veřejné moci, nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou.

(611) Škoda může zahrnovat:

a) škodu na živých stromech: podporu lze poskytnout na kompenzaci ztrát zásob a na náklady na opětovné vytvoření zásob až do výše tržní hodnoty zásob zničených druhy zvířat chráněnými právními předpisy. Při vypočítání tržní hodnoty zvýšené ztráty se může vzít v úvahu potenciální navýšení zničených zásob do běžné doby těžby;

b) jiné náklady vzniklé příjemci v souvislosti s událostí, jež vedla k vzniku škody, jako jsou např. opatření související s ošetřením, včetně přípravy půdy na opětovnou výsadbu, a produkty, zařízení a materiály nezbytné pro tyto operace;

c) věcná škoda na majetku: na vybavení, strojích a budovách lesnického podniku. Výpočet věcné škody musí vycházet z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty dotčeného majetku před událostí, která vedla k vzniku škody. Výše škody nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty událostí, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před událostí, která vznik škody vyvolala, a bezprostředně po ní.

(612) Tato výše se musí snížit o případné náklady, jež v důsledku škodné události, nevznikly a jež by jinak příjemci vznikly.

(613) Opatření na předcházení škody způsobené v lesích chráněnými druhy zvířat lze subvencovat podle oddílu 2.1.4 části II těchto pokynů v rámci ochrany přírodních stanovišť a opatření souvisejících s biologickou rozmanitostí.

(614) Podporu na náhradu škody, kterou v lesích způsobily druhy zvířat chráněné vnitrostátními právními předpisy, lze poskytnout v případě, že jsou splněny podmínky vyplývající z oddílu 2.1.3.

Intenzita podpory

(615) Kompenzace může být poskytnuta do výše 100 % způsobilých nákladů.

(616) Podpora a případné další obdržené platby za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě vnitrostátních nebo unijních opatření nebo pojistných smluv, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

2.8.6    Podpora na vypracování lesních hospodářských plánů

(617) Komise bude považovat podporu na vypracování lesních hospodářských plánů za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na oddíl 2.8 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(618) Z politiky rozvoje venkova na období 2014–2020 vyplývá, že lesní hospodářské plány nebo odpovídající nástroje jsou podmínkou způsobilosti pro získání podpory v rámci několika opatření, čímž se usiluje o dosažení cílů v oblasti rozvoje venkova. Komise proto nadále uplatňuje svou politiku, že je možné poskytnout podporu na vypracování lesních hospodářských plánů.

▼M1

(619) Podpora musí splňovat podmínky uložené pro podporu na poradenské služby, jež jsou stanoveny v bodech (288), (289) a (303) až (306). Poskytovatelem služby bude subjekt, který vypracovává lesní hospodářský plán.

▼B

2.9    Podpora v odvětví lesnictví uvedená do souladu s opatřeními podpory v odvětví zemědělství

(620) Komise již v minulosti zavedla takovou politiku, že v případě specifických opatření podpory s méně rušivým účinkem se uplatňují stejná pravidla v odvětví zemědělství i v odvětví lesnictví.

(621) Na základě této tendence uvést do souladu politiky v odvětví zemědělství i lesnictví v případě, kdy má podpora méně rušivý účinek, bude Komise považovat podporu na výzkum a vývoj v odvětví lesnictví a podporu na pozemkové úpravy v lesnictví za slučitelnou s vnitřním trhem, jestliže jsou splněny specifické podmínky těchto oddílů.

(622) Intenzita podpory musí být omezena na 100 % způsobilých nákladů.

2.9.1    Podpora na výzkum a vývoj v odvětví lesnictví

(623) Komise bude považovat podporu na výzkum a vývoj v odvětví lesnictví za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, s podmínkami vyplývajícími z oddílu 2.9 a s následujícími podmínkami.

(624) Podpořený projekt by měl být v zájmu všech podniků působících v dotyčném lesnickém odvětví nebo pododvětví.

(625) Přede dnem zahájení podpořeného projektu musí být na internetu zveřejněny tyto informace:

a) skutečnost, že má být realizován podpořený projekt;

b) cíle podpořeného projektu;

c) přibližné datum zveřejnění očekávaných výsledků podpořeného projektu;

d) místo zveřejnění očekávaných výsledků podpořeného projektu na internetu;

e) údaj, že výsledky podpořeného projektu jsou zdarma k dispozici všem podnikům působícím v odvětví lesnictví nebo pododvětví.

(626) Výsledky podporovaného projektu musí být zveřejněny na internetu ode dne ukončení podporovaného projektu nebo ode dne, kdy byly informace o těchto výsledcích dány k dispozici členům určité organizace, podle toho, která událost nastane dříve. Výsledky musí být na internetu zpřístupněny po dobu nejméně pěti let ode dne ukončení podporovaného projektu.

(627) Podpora by měla být poskytnuta přímo organizaci pro výzkum a šíření znalostí a neměla by zahrnovat poskytnutí podpory založené na ceně lesnických produktů podnikům působícím v odvětví lesnictví.

Způsobilé náklady

(628) Podpora musí být omezena na tyto způsobilé náklady:

a) osobní náklady týkající se výzkumných pracovníků, techniků a ostatních členů podpůrného personálu v rozsahu, který připadá na projekt;

b) náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů;

c) náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů. U pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;

d) náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;

e) dodatečné režijní a ostatní provozní výdaje, včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné produkty, které vznikly přímo v důsledku provádění výzkumného projektu.

2.9.2    Podpora na pozemkové úpravy v lesnictví

(629) Komise bude považovat podporu na pozemkové úpravy v lesnictví za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, s podmínkami vyplývajícími z oddílu 2.9 a s následujícími podmínkami.

Způsobilé náklady

(630) Způsobilé náklady musí být omezeny na skutečné vynaložené náklady týkající se právních a správních záležitostí a vyměření v souvislosti s pozemkovými úpravami.

Kapitola 3. Podpory ve prospěch venkovských oblastí, které jsou spolufinancované z EZFRV nebo poskytované jako doplňkové vnitrostátní financování k těmto spolufinancovaným opatřením

Společná ustanovení použitelná na kapitolu 3 část II těchto pokynů

(631) Podpora podle kapitoly 3 části II těchto pokynů by měla splňovat tuto společnou podmínku: podpora musí být poskytnuta v rámci programu rozvoje venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a v souladu s ním, a to jako podpora spolufinancovaná z EZFRV nebo jako doplňkové vnitrostátní financování k takové podpoře.

(632) Ustanoveními kapitoly 3 není dotčena možnost poskytnout státní podporu ve venkovských oblastech podle pravidel Unie společných buď pro všechna odvětví, nebo pro obchod a průmysl.

(633) Pokud jde o investice podle oddílů 3.1, 3.2, 3.6 a 3.10 kapitoly 3 části II těchto pokynů, podpora musí být v souladu s následujícími společnými ustanoveními stanovenými v bodech (635) až (639).

(634) Investice do úspory energie a obnovitelných zdrojů energie jsou z oblasti působnosti kapitoly 3 části II těchto pokynů vyloučeny. Pokud tato podpora není vyňata z oznamovací povinnosti, musí být v souladu s pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020.

Způsobilé náklady na investice spadající do oblasti působnosti kapitoly 3 části II těchto pokynů

(635)  ►M2  Až na případy, kdy je podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, a není-li uvedeno jinak, musí být způsobilé náklady na opatření investiční podpory spadající do oblasti působnosti kapitoly 3 části II těchto pokynů omezeny na náklady na: ◄

a) výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na nákup pozemků jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace; ve výjimečných a řádně odůvodněných případech však lze pro operace týkající se zachování životního prostředí stanovit vyšší procentní sazbu;

b) náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v bodu (636) písm. a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti. Náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle bodu (636) písm. a) a b);

d) investice do tohoto nehmotného majetku: pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek.

▼M2

(636) Až na případy, kdy je podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, nebudou jiné náklady, než jsou náklady uvedené v bodě (635), související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění, považovány za způsobilé.

▼B

(637) Pro účely kapitoly 3 části II se provozní kapitál nepovažuje za způsobilé náklady.

Intenzita podpory pro investiční opatření v rámci kapitoly 3 části II těchto pokynů

(638)  ►M1  Není-li uvedeno jinak, nesmí intenzita podpory překročit: ◄

a) v méně rozvinutých regionech:

i) 50 % výše způsobilých nákladů na investice v regionech, jejichž HDP na osobu je nižší než 45 % průměru EU-27;

ii) 35 % výše způsobilých nákladů na investice v regionech, jejichž HDP na osobu je v rozmezí od 45 % do 60 % průměru EU-27;

iii) 25 % výše způsobilých nákladů na investice v regionech, jejichž HDP na osobu je vyšší než 60 % průměru EU-27;

b) v nejvzdálenějších regionech: maximální intenzity podpory vyplývající z písmene a) lze zvýšit buď až o 20 procentních bodů v nejvzdálenějších regionech, jejichž DPH na obyvatele činí 75 % průměru EU-27 nebo je nižší, nebo o 10 procentních bodů v jiných nejvzdálenějších regionech;

c) v „oblastech podle písmene c)“:

i) 15 % výše způsobilých nákladů na investice v řídce osídlených oblastech a v regionech NUTS 3 nebo částech regionů NUTS 3, které mají společnou pozemní hranici se zemí, jež není členem EHP ani Evropského sdružení volného obchodu (ESVO);

ii) 10 % výše způsobilých nákladů na investice v oblastech, které nebyly předem vymezeny jako „oblasti podle písmene c)“;

iii) v bývalých „oblastech podle písmene a)“ se intenzita podpory v období od 1. července 2014 do 31. prosince 2017 může zvýšit až o 5 procentních bodů;

iv) pokud „oblast podle písmene c)“ sousedí s „oblastí podle písmene a)“, může se intenzita podpory, která je přípustná v regionech NUTS 3 nebo částech regionů NUTS 3 v rámci této „oblasti podle písmene c)“, která sousedí s „oblastí podle písmene a)“, v případě potřeby zvýšit tak, aby rozdíl v intenzitě podpory mezi oběma oblastmi nepřesáhl 15 procentních bodů;

d) s výjimkou podpory poskytované ve prospěch velkých investičních projektů se mohou intenzity podpory vyplývající z písmen a) až c) zvýšit až o 10 procentních bodů u středních podniků a až o 20 procentních bodů u mikropodniků a malých podniků;

e) ve všech ostatních oblastech: 10 % výše způsobilých výdajů na investice ve prospěch středních podniků a 20 % výše způsobilých výdajů na investice ve prospěch mikropodniků a malých podniků;

f) maximální intenzita podpory u velkých investičních projektů musí být snížena upravenou výši podpory definovanou v ►M1  bodu (35) odst. 31 ◄ těchto pokynů.

(639) Na individuální investiční podporu poskytnutou na základě oznámeného investičního režimu se i nadále vztahuje oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže podpora ze všech zdrojů překročí prahovou hodnotu oznamovací povinnosti, jak je uvedena v bodu (37) písm. c).

3.1    Podpora na investice týkající se zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty, produkce bavlny nebo na investice na založení a rozvoj nezemědělských činností

(640) Komise bude považovat podporu na investice týkající se zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty, produkce bavlny nebo na investice na založení a rozvoj nezemědělských činností za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na kapitolu 3 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(641) Podpora v rámci tohoto opatření pokrývá investice do hmotného i nehmotného majetku.

(642) Tento oddíl se vztahuje na podporu na:

a) zpracování zemědělských produktů, je-li výsledkem výrobního procesu nezemědělský produkt;

b) produkci bavlny, včetně činnosti souvisejících s vyzrňováním;

c) investice do nezemědělských činností, která je poskytována zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce, kteří diverzifikují svou činnost na činnosti nezemědělské povahy, a mikropodnikům a malým podnikům a fyzickým osobám ve venkovských oblastech.

▼M2

(642a) Je-li podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, může být vstupem do výrobního procesu i nezemědělský produkt pod podmínkou, že investice přispívá k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova.

▼B

3.2    Podpora na základní služby a obnovu vesnic ve venkovských oblastech

(643) Komise bude považovat podporu na základní služby ( 91 ) a obnovu vesnic ve venkovských oblastech za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) a čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na kapitolu 3 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(644) Podpora v rámci tohoto opatření pokrývá:

a) vypracování a aktualizaci plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb a plánů pro ochranu a správu lokalit sítě Natura 2000 a dalších míst vysoké přírodní hodnoty;

b) investice do vybudování, zlepšování nebo rozšiřování všech typů drobné infrastruktury definované v bodu (35)48, kromě investic do energie z obnovitelných zdrojů, do úspory energie a do širokopásmové infrastruktury;

c) investice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně oblasti volného času a kultury, a související infrastruktury;

d) investice k veřejnému využití do rekreační infrastruktury, turistických informací a drobné turistické infrastruktury;

e) studie a investice spojené se zachováním, obnovou a rozvojem kulturního a přírodního dědictví vesnic, venkovské krajiny a míst vysoké přírodní hodnoty, včetně souvisejících sociálně-ekonomických aspektů, jakož i opatření posilujících povědomí o životním prostředí;

f) investice zaměřené na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení nacházejících se uvnitř venkovských sídel nebo v jejich blízkosti v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení životního prostředí daného sídla.

▼M2

(644a) Pokud jde o investice do infrastruktury uvedené v bodě (644) písm. b), d) a e): v případech, kdy je podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, není podpora omezena na drobnou infrastrukturu.

▼B

(645) Investice v rámci tohoto opatření jsou způsobilé pro podporu, jsou-li příslušné operace prováděny podle plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb, pokud tyto plány existují, a musí být souladu s příslušnou strategií místního rozvoje. ►M2  Tyto plány nejsou zapotřebí u investic, na které je podpora poskytována ve formě finančních nástrojů. ◄

(646) Podpora uvedená v bodu (645) písm. e) by měla být poskytována na dědictví, které je příslušnými orgány veřejné moci v daném členském státě oficiálně uznáno jako kulturní nebo přírodní dědictví.

Způsobilé náklady

(647) Způsobilé jsou tyto náklady:

a) náklady na vypracování a aktualizaci plánů rozvoje a řízení, které se týkají venkovských oblastí, jejich základních služeb a míst vysoké přírodní hodnoty;

b) náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku;

c) náklady na přípravu studií spojených s kulturním a přírodním dědictvím, venkovskou krajinou a místy vysoké přírodní hodnoty; náklady související s opatřeními na posílení povědomí o životním prostředí;

d) způsobilou podporou podle bodu (644) písm. e) mohou být i náklady na aktivovatelné výkony.

Intenzita podpory

(648) Intenzita podpory na činnosti uvedené v bodu (645) písm. a) a b) nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.

(649) Intenzita podpory na činnosti uvedené v bodu (645) písm. c), d) a e) nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů. Od způsobilých nákladů se musí odečíst provozní zisk, a to buď ex ante nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory

(650) Intenzita podpory u činností podle bodu (645) písm. f) nesmí přesáhnout tyto hodnoty:

a) jestliže přemístění činností nebo rekonstrukce budov nebo jiných prostor spočívá v rozebrání, přenesení a novém sestavení stávajících zařízení, 100 % skutečných nákladů vynaložených na tyto činnosti;

b) jestliže přemístění činností nebo rekonstrukce budov nebo jiných prostor vede, kromě rozebrání, přenesení a nového sestavení stávajících zařízení podle bodu (651) písm. a), i k modernizaci těchto zařízení nebo ke zvýšení produkční kapacity, měla by se použít intenzita podpory pro investice uvedené v bodu (639), pokud jde o náklady související s modernizací zařízení nebo zvýšení produkční kapacity.

(651) Pro účely tohoto bodu (651) písm. b) se bude mít za to, že pouhé nahrazení stávající budovy nebo zařízení novou současnou budovou nebo novým současným zařízením bez podstatné změny produkce nebo používané technologie nemá souvislost s modernizací.

3.3    Podpora na zahájení podnikání pro nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech

(652) Komise bude považovat podporu na zahájení podnikání pro nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na kapitolu 3 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(653) Podporu lze poskytnout zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce zahajujícím nezemědělské činnosti, mikropodnikům a malým podnikům a fyzickým osobám ve venkovských oblastech. Podpora na zřizování řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství a poradenských služeb pro lesnictví, včetně zemědělského poradenského systému uvedeného v článcích 12 až 14 nařízení (EU) č. 1306/2013 může být poskytnuta také středním a velkým podnikům ve venkovských oblastech.

(654) Podpora musí být podmíněna předložením podnikatelského plánu. Provádění podnikatelského plánu musí být zahájeno do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. ►M2  Doba trvání podnikatelského plánu činí nejvýše pět let. ◄

(655) Podnikatelský plán musí obsahovat alespoň tyto údaje:

a) původní ekonomickou situaci příjemce, který žádá o podporu;

b) milníky a cíle pro rozvoj nových činností příjemce;

c) podrobnosti ohledně opatření nutných pro rozvoj činností příjemce, jako jsou např. podrobnosti o investicích, vzdělávání, poradenství nebo jakýchkoli jiných činnostech.

(656)  ►M2  Podpora se musí vyplatit nejméně ve dvou splátkách. ◄ Splátky se mohou postupně snižovat. Poslední splátka musí být podmíněna náležitým provedením podnikatelského plánu.

(657) Členské státy musí při stanovování výše podpory zohlednit také sociálně-ekonomickou situaci oblasti programu.

Výše podpory

(658) Výše podpory musí být omezena na 70 000 EUR na podnik. Členské státy musí určit výši podpory rovněž s prohlédnutím k sociálně-ekonomické situaci dotčené oblasti.

3.4    Podpora na agroenvironmentální a klimatické závazky poskytovaná jiným správcům půdy a podnikům ve venkovských oblastech, které nepůsobí v odvětví zemědělství

(659) Komise bude považovat podporu na agroenvironmentální a klimatické závazky poskytovanou jiným správcům půdy a podnikům ve venkovských oblastech, které nepůsobí v odvětví zemědělství, za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl.107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na kapitolu 3 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(660) Podpora musí být poskytnuta v souladu s použitelnými relevantními podmínkami, které vyplývají z oddílu 1.1.5.1 části II těchto pokynů, a ve vztahu k jiným správcům půdy platí tato dodatečná ustanovení.

(661) Podpora na agroenvironmentální a klimatické závazky se může poskytnout seskupením podniků působících v odvětví zemědělství a jiným správcům půdy, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více agroenvironmentálních a klimatických závazků pro zemědělskou půdu, které definují členské státy a které se mimo jiné týkají zemědělsky využité plochy definované v bodu (35) odst. 50 těchto pokynů.

(662) V řádně odůvodněných případech může být za účelem plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí podpora na agroenvironmentální a klimatické závazky poskytnuta i jiným správcům půdy nebo skupinám jiných správců půdy.

▼M2

(663) Podpora podnikům ve venkovských oblastech, které nepůsobí v odvětví zemědělství, může být poskytnuta za účelem zachování, udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů v zemědělství, včetně nepůvodních zdrojů, na operace, na něž se nevztahují ustanovení bodů (208) až (219) oddílu 1.1.5.1 části II těchto pokynů.

▼B

3.5    Podpora na znevýhodnění v souvislosti s oblastmi sítě Natura 2000 poskytovaná jiným správcům půdy

(664) Komise bude považovat podporu na znevýhodnění v souvislosti s oblastmi sítě Natura 2000 poskytovanou jiným správcům půdy za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na kapitolu 3 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(665) Podpora může být v řádně odůvodněných případech poskytnuta jiným správcům půdy.

Způsobilé náklady

(666) Podpora se může poskytnout jiným správcům půdy jako kompenzace dodatečných nákladů a příjmů ušlých v důsledku znevýhodnění v dotčených oblastech, která souvisejí s prováděním směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků.

(667) Pro podporu jsou způsobilá pouze ta opatření, která byla přijata v těchto oblastech:

a) zemědělské oblasti v rámci sítě Natura 2000 vymezené podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků;

b) jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro zemědělské činnosti, které přispívají k provádění článku 10 směrnice o ochraně přírodních stanovišť.

Výše podpory

(668) Podpora musí být omezena na tyto výše: maximálně 500 EUR na hektar ročně v prvním období nepřesahujícím pět let; maximálně 200 EUR na hektar ročně v následujícím období. Ve výjimečných případech, kdy se zohlední zvláštní okolnosti, které je třeba zdůvodnit, lze maximální výše 500 EUR a 200 EUR zvýšit.

3.6    Podpora na předávání znalostí a informační akce ve venkovských oblastech

(669) Komise bude považovat podporu na předávání znalostí a informační akce ve venkovských oblastech za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl.107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na kapitolu 3 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(670) Podpora v rámci tohoto opatření pokrývá činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností (včetně vzdělávacích kurzů, workshopů a odborného vedení), demonstrační činnosti a informační akce. Podpora může být poskytnuta také na odborné vzdělávání poradců v souvislosti s poradenskými službami uvedenými v oddílu 1.1.10.2 a v oddílech 2.5 a 3.7 části II.

(671) Podpora se může poskytnout ve prospěch osob pracujících v odvětví potravinářství, jiných správců půdy, než jsou podniky působící v odvětví zemědělství, a MSP ve venkovských oblastech. Podpora na odborné vzdělávání poradců může být poskytnuta také ve prospěch velkých podniků ve venkovských oblastech.

(672) Podpora může být poskytnuta na tyto způsobilé náklady:

a) náklady na zorganizování a zajištění předávání znalostí nebo informačních akcí;

b) u demonstračních projektů může podpora zahrnovat rovněž příslušné investiční náklady;

c) cestovní výlohy, náklady na ubytování a diety účastníků.

▼M2

(672a) Infrastruktura, jež byla nainstalována v rámci demonstrační činnosti, může být používána i po jejím ukončení.

▼B

(673) Podpora podle bodu (673) písm. a) a b) nesmí zahrnovat přímé platby příjemcům podpory. Podpora se musí vyplatit subjektu zajišťujícímu vzdělávání či jiné předávání znalostí a informační akce. ►M2  Podpora na školení poradců však může být vyplacena řídícímu orgánu uvedenému v čl. 65 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013. ◄

(674) Podpora musí být dostupná pro všechny způsobilé podniky působící v dotčené venkovské oblasti, a to na základě objektivně stanovených podmínek.

(675) Subjekty zajišťující předávání znalostí a informační služby musí mít k plnění tohoto úkolu příslušné kapacity v podobě kvalifikovaných zaměstnanců a pravidelné odborné přípravy.

Intenzita podpory

(676) Intenzita podpory musí být omezena na 50 % způsobilých nákladů v případě velkých podniků, na 60 % v případě středních podniků a na 70 % v případě mikropodniků a malých podniků. Podpora na odborné vzdělávání poradců musí být omezena na 200 000 EUR na tři roky.

3.7    Podpora na poradenské služby ve venkovských oblastech

(677) Komise bude považovat podporu na poradenské služby ve venkovských oblastech za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na kapitolu 3 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(678) Podpora by se měla poskytovat s cílem pomoci jiným správcům půdy a MSP ve venkovských oblastech využívat poradenské služby ke zlepšení hospodářského a environmentálního profilu jejich podniku a/nebo investice a rovněž ke zvýšení šetrnosti a odolnosti vůči klimatu.

(679) Poradenství pro MSP ve venkovských oblastech může zahrnovat záležitosti spojené s hospodářským a environmentálním profilem příjemce.

(680) Poradenství jiným správcům půdy ve venkovských oblastech by mělo zahrnovat alespoň jeden z prvků vyplývajících z bodu (301) oddílu 1.1.10.2 části II těchto pokynů. Může vztahovat i na další záležitosti, jak vyplývá z bodu (302) výše.

(681) Podpora nesmí zahrnovat přímé platby příjemcům. ►M2  Podpora se musí vyplatit poskytovateli poradenských služeb nebo řídícímu orgánu uvedenému v čl. 65 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013. ◄

(682) Při poskytování poradenství musí poskytovatel poradenských služeb dodržovat povinnosti týkající se nezveřejňování informací uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(683) Je-li to odůvodněné a vhodné, může být poradenství poskytováno částečně ve skupině s přihlédnutím k situaci jednotlivého uživatele poradenských služeb.

Intenzita podpory

(684) Podpora musí být omezena na 1 500 EUR na poradenskou službu.

3.8    ►M2  Podpora na účast aktivních zemědělců v režimech jakosti pro bavlnu a potraviny  ◄

▼M2

(685) Komise bude považovat podporu na novou účast aktivních zemědělců v režimech jakosti pro bavlnu a potraviny nebo na jejich účast v těchto režimech v pěti předchozích letech za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na kapitolu 3 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

▼B

(686) Podpora se týká první účasti aktivních zemědělců v jedné z následujících kategorií režimů jakosti:

a) v režimech jakosti pro bavlnu nebo potraviny, které byly zřízeny právními předpisy Unie;

b) v režimech jakosti pro bavlnu nebo potraviny, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria:

i) zvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů jakosti musí být odvozena z jednoznačných povinností týkajících se zaručení:

 zvláštních vlastností produktu, nebo

 zvláštní metody zemědělského hospodaření nebo výrobní metody, nebo

 jakosti konečného produktu, která jde významně nad rámec norem pro obchodní komodity týkajících se veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat či ochrany životního prostředí;

ii) režim jakosti musí být otevřen všem producentům;

iii) režim jakosti musí zahrnovat závazné specifikace konečného produktu a dodržování těchto specifikací musí ověřovat orgány veřejné moci nebo nezávislý kontrolní orgán;

▼M1

iv) režim jakosti musí být transparentní a zajišťovat úplné zpětné vysledování zemědělských produktů;

▼B

c) v dobrovolných systémech certifikace zemědělských produktů, které byly členskými státy uznány jako systémy, které splňují obecné zásady osvědčených postupů Unie k provozování dobrovolných systémů certifikace pro zemědělské produkty.

Způsobilé náklady

(687) Podpora se musí poskytnout jako roční pobídková platba, která se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v režimech jakosti.

(688) Podpora se musí poskytovat nejvýše po dobu pěti let. ►M2  Pokud byla počáteční účast v režimu jakosti zahájena před podáním žádosti o podporu, zkracuje se toto maximální pětileté období o počet let, jež uplynuly mezi počáteční účastí a dobou žádosti o podporu. ◄

Výše podpory

(689) Podpora musí být omezena částkou ve výši 3 000 EUR na příjemce ročně.

3.9    Podpora na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti

(690) Komise bude považovat podporu na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti, za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na kapitolu 3 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

Způsobilé náklady

(691) Podpora se může poskytnout na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti a pro něž je poskytnuta podpora podle oddílu 3.8 části II těchto pokynů.

(692) Podpora může být poskytována seskupením producentů, která informační a propagační činnosti provádějí.

(693) Podpora musí pokrývat náklady na akce, které:

a) jsou určené k tomu, aby spotřebitele přiměly koupit potraviny nebo bavlnu spadající do režimu jakosti;

b) upozorňují na specifické vlastnosti nebo výhody potravin nebo bavlny, zejména na jakost, specifickou metodu výroby, dobré životní podmínky zvířat a šetrnost k životnímu prostředí související s daným režimem jakosti.

(694) Akce uvedené v bodu (694) nesmí podněcovat spotřebitele ke koupi potravin nebo bavlny kvůli jejich konkrétnímu původu, kromě produktů v rámci režimů jakosti zavedených hlavou II nařízení (EU) č. 1151/2012.

(695) Původ potravin nebo bavlny však lze uvádět za předpokladu, že zmínka o původu je ve vztahu k hlavnímu sdělení podřadná.

(696) Pro poskytnutí podpory nejsou způsobilé informační a propagační činnosti, které se týkají konkrétních podniků nebo obchodních značek.

(697) Způsobilé jsou pouze informační a propagační činnosti prováděné na vnitřním trhu.

Intenzita podpory

(698) Intenzita podpory je omezena až na 70 % způsobilých nákladů.

3.10    Podpora na spolupráci ve venkovských oblastech

(699) Komise bude považovat podporu na spolupráci ve venkovských oblastech za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na kapitolu 3 části II těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(700) Podpora by se měla poskytovat s cílem prosadit formy spolupráce mezi podniky působícími v odvětví zemědělství, podniky působícími v potravinovém řetězci a jinými subjekty, které přispívají k dosažení cílů a priorit politiky rozvoje venkova, včetně seskupení producentů, družstev a mezioborových organizací, pokud je tato spolupráce přínosem pro venkovské oblasti.

(701) Spolupráce musí zahrnovat alespoň dva subjekty a může se zejména týkat:

a) koncepce spolupráce;

b) vytváření klastrů a sítí;

c) zřizování a fungování operačních skupin v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, jak je uvedeno v článku 56 nařízení (EU) č. 1305/2013.

(702) Podpora se může poskytnout na spolupráci, která se týká těchto činností:

a) pilotní projekty;

b) vývoj nových produktů, postupů, procesů a technologií v odvětví potravinářství;

c) spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty při organizování společných pracovních procesů a sdílení zařízení a zdrojů a při rozvoji služeb cestovního ruchu vztahujících se k venkovské turistice nebo jejich uvádění na trh;

d) horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce k vytvoření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;

e) propagační činnosti v místním kontextu, které souvisí s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;

f) společné akce prováděné s cílem zmírnit změnu klimatu nebo přizpůsobit se této změně;

g) společné přístupy k projektům v oblasti ochrany životního prostředí a stávajícím environmentálním postupům; včetně účinného hospodaření s vodou, využívání energie z obnovitelných zdrojů a ochrany zemědělské krajiny.

h) horizontální a vertikální spolupráce mezi subjekty v dodavatelském řetězci v rámci udržitelného zajišťování biomasy pro použití v procesech výroby potravin a energie a průmyslových procesech;

i) provádění strategií místního rozvoje, kromě strategií vymezených v čl. 2 odst. 19 nařízení (EU) č. 1303/2013, které se zabývají jednou či více prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, zejména ze strany jiných skupin veřejných a soukromých partnerů, než jsou skupiny vymezené v čl. 32 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013;

j) diverzifikace zemědělských činností do činností v oblasti zdravotní péče, sociální integrace, zemědělství podporovaného komunitou a vzdělávání v oblasti životního prostředí a potravin.

(703) Podpora na vytváření klastrů a sítí se může poskytnout pouze nově vytvořeným klastrům a sítím, jež zavádějí novou činnost.

(704) Podpora na pilotní projekty uvedené v bodu (703) písm. a) a na rozvoj nových produktů, postupů, procesů a technologií v odvětví potravinářství uvedených v bodu (703) písm. b) může být poskytnuta i jednotlivým subjektům, jestliže tato možnost vyplývá z programu rozvoje venkova. Musí se zajistit šíření výsledků pilotních projektů podle bodu (703) písm. a) a činností podle bodu (703) písm. b) realizovaných jednotlivými subjekty.

(705) Podpora na vytvoření a rozvoj krátkých dodavatelských řetězců uvedená v bodu (703) písm. d) a e) se musí vztahovat pouze na takové dodavatelské řetězce, které ve vztahu mezi zemědělcem a spotřebitelem vyžadují účast maximálně jednoho zprostředkovatele.

(706) Podpora podle tohoto oddílu musí být v souladu s relevantními ustanoveními právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, a zejména s články 101 a 102 Smlouvy.

(707) Podpora musí být omezena na dobu nejvýše sedmi let s výjimkou společných environmentálních opatření v řádně odůvodněných případech.

Způsobilé náklady

(708) Podpora může být poskytnuta na krytí těchto způsobilých nákladů:

a) náklady na studie týkající se dotyčné oblasti, studie proveditelnosti a náklady na vypracování podnikatelského plánu nebo jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 33 nařízení (EU) č. 1303/2013;

b) náklady na oživení dotyčné oblasti v zájmu zajištění proveditelnosti společného územního projektu nebo projektu, který má provést operační skupina EIP v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství stanovená v článku 56 nařízení (EU) č. 1305/2013; v případě klastrů se může propagace týkat rovněž vytváření sítí členů a přijímání nových členů;

c) provozní náklady na spolupráci, např. mzda „koordinátora“;

d) přímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu, plánu ochrany životního prostředí, jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 29 nařízení (EU) č. 1303/2013, nebo přímé náklady jiných opatření zaměřených na inovace, včetně testování;

e) náklady na propagační činnosti.

▼M2

(709) Až na případy, kdy je podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, musí být přímé náklady podle bodu (708) písm. d) omezeny na způsobilé náklady investiční podpory, jak jsou uvedeny v bodech (635) a (636).

▼B

Intenzita podpory

(710) Intenzita podpory, pokud jde o způsobilé náklady uvedené v bodu (709) písm. a), b), c) a e), nesmí přesáhnout 50 %.

(711) Intenzita podpory pro přímé náklady podle bodu (709) písm. d), nesmí přesáhnout výši vyplývající z bodu (639) těchto pokynů, včetně mechanismu na snížení maximální intenzity podpory u velkých investičních projektů. Intenzita podpory, která se vztahuje na oblast, kde je investice umístěna, se uplatní na všechny příjemce účastnící se daného projektu spolupráce. Je-li investice umístěna ve dvou nebo více oblastech, na investici se použije ta maximální intenzita podpory, která je použitelná v oblasti, kde byla vynaložena největší část způsobilých nákladů.

(712) Prahová hodnota oznamovací povinnosti uvedená v bodu (640) se použije i na podporu na přímé náklady na investice podle bodu (708) písm. d).

3.11    Podpora na zřizování vzájemných fondů

(713) Komise bude považovat podporu na zřizování vzájemných fondů za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, společnými ustanoveními použitelnými na kapitolu 3 části II těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(714) Daný vzájemný fond musí:

a) být akreditován příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

b) mít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu;

c) mít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy;

d) vyplatit podnikům působícím v zemědělské prvovýrobě finanční příspěvky za ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, a nákazami zvířat a škůdci rostlin, jak vyplývá z oddílů 1.2.1.2 a 1.2.1.3 části II těchto pokynů a/nebo za ztráty způsobené ekologickými haváriemi.

(715) Členské státy musí stanovit pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro vyplácení náhrad, jakož i pro realizaci těchto pravidel a dohled nad jejich dodržováním. Členské státy musí zajistit, že se v podmínkách fondu stanoví sankce pro případy nedbalosti ze strany zemědělského podniku.

Způsobilé náklady

▼M2

(716) Podpora může být poskytnuta pouze na krytí následujících nákladů:

(a) správních nákladů na zřízení vzájemného fondu rozložených do období nejvýše tří let, které se postupně snižují;

(b) počátečního základního kapitálu vzájemného fondu.

(717) Členské státy mohou způsobilé náklady omezit použitím příslušných stropů u jednotlivých fondů.

▼B

Intenzita podpory

▼M2

(718) Podpora musí být omezena na 70 % způsobilých nákladů.

▼B

ČÁST III. PROCESNÍ ZÁLEŽITOSTI

1.    Doba platnosti režimů podpory a hodnocení

(719) Na základě praxe zavedené předchozími pokyny a s cílem přispět k transparentnosti a pravidelnému přezkumu všech stávajících režimů podpory povolí Komise pouze režimy podpory s platností na dobu určitou. Doba platnosti režimů týkajících se státní podpory takových opatření, u nichž lze využívat spolufinancování z EZFRV podle nařízení (EU) č. 1305/2013, by se měla omezit na trvání programového období 2014–2020. Umožňuje-li to právo Unie, a v souladu s podmínkami, které jsou v něm stanoveny, mohou členské státy nadále přijímat nové závazky pro rozvoj venkova na základě nařízení (EU) č. 1305/2013 a jeho prováděcích pravidel. Komise bude proto tyto pokyny používat i na tyto nové závazky. Jiné režimy podpory by neměly být použitelné na dobu delší než sedm let.

(720) S cílem dále zajistit, že narušení hospodářské soutěže a obchodu je omezené, může Komise požadovat, aby některé režimy podpory podléhaly časovému omezení (obvykle čtyři roky či méně) a hodnocení uvedenému v bodě (40). Hodnocení se budou provádět u těch režimů, u nichž je potenciál narušení hospodářské soutěže zvláště vysoký, tzn., že u nich hrozí, že nebude-li jejich provádění včas přezkoumáno, hospodářskou soutěž značně omezí nebo naruší.

(721) Toto hodnocení se s ohledem na cíle hodnocení a na požadavek neukládat členským státům nepřiměřenou zátěž, pokud jde o nižší výše podpory, vypracuje pouze u režimů podpory, které mají velké rozpočty podpory, obsahují nové charakteristiky nebo jestliže se předpokládají významné změny v oblasti trhu, technologií nebo právních předpisů. Hodnocení, které na základě společné metodiky provede odborník nezávislý na orgánu, jenž poskytuje podporu, je třeba zveřejnit. Členské státy musí společně s příslušným režimem podpory předložit i návrh plánu hodnocení, jenž se stane nedílnou součástí posouzení režimu, které provede Komise.

▼M1 —————

▼B

(723) Hodnocení musí být Komisi předloženo včas, aby bylo možno posoudit případné prodloužení režimu podpory, a v každém případě po skončení jeho platnosti. Jakékoli následné opatření podpory s podobným cílem musí vzít výsledky tohoto hodnocení v úvahu.

2.    Ustanovení o přezkumu

(724) Pro operace provedené podle oddílů 1.1.5.1, 1.1.5.2, 1.1.8, 2.3 a 3.4 části II těchto pokynů by mělo platit ustanovení o přezkumu, aby se zajistilo jejich přizpůsobení v případě změny příslušných závazných norem, požadavků nebo povinností stanovených v uvedených oddílech, nad jejichž rámec musí jít závazky uvedené v těchto oddílech.

(725) Operace provedené podle oddílů 1.1.5.1, 1.1.5.2, 1.1.8, 2.3 a 3.4 části II, které přesahují programové období let 2014–2020 v oblasti rozvoje venkova, by měly obsahovat ustanovení o přezkumu, které umožňuje jejich přizpůsobení právnímu rámci následujícího programového období.

(726) Jestliže příjemce nepřijme nebo neprovede přizpůsobení uvedená v bodech (725) a (726), platnost závazku skončí a výše podpory by měla být snížena na takovou výši podpory, která odpovídá době do skončení platnosti závazku.

3.    Podávání zpráv a monitorování

(727) V souladu s nařízením Rady (ES) č. 659/1999 ( 92 ) a nařízením Komise (ES) č. 794/2004 ( 93 ) a jejich následnými změnami musí členské státy předkládat Komisi výroční zprávy.

(728) Výroční zpráva musí obsahovat rovněž tyto údaje:

a) údaje o chorobách zvířat nebo o škůdcích rostlin podle oddílu 1.2.1.3;

b) meteorologické údaje o druhu, době, relativním rozsahu a místu výskytu klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, podle oddílu 1.2.1.1 nebo přírodní pohromy podle oddílu 1.2.1.2.

(729) Komise si vyhrazuje právo požadovat doplňující informace o stávajících režimech podpory případ od případu tam, kde je to nezbytné k umožnění splnění jejích povinností podle čl. 108 odst. 1 Smlouvy.

(730) Členské státy musí zajistit, aby se uchovávaly podrobné záznamy týkající se všech opatření, která zahrnují poskytnutí podpory. Tyto záznamy musí obsahovat všechny informace, které jsou nezbytné k tomu, aby se prokázalo, že byly splněny všechny podmínky vyplývající z těchto pokynů a týkající se způsobilých nákladů a maximální povolené intenzity podpory. Tyto záznamy musí být uchovávány po dobu deseti let od data poskytnutí podpory a na vyžádání musí být poskytnuty Komisi.

4.    Použití těchto pokynů

(731) Komise použije tyto pokyny od 1. července 2014.

(732) Komise použije tyto pokyny na všechna oznámená opatření podpory, v souvislosti s nimiž má přijmout rozhodnutí po 1. červenci 2014, a to i v případě podpory, která byla oznámena před tímto datem. Individuální podpora udělená podle schválených režimů podpory a oznámená Komisi v souladu s povinností tuto podporu oznamovat individuálně však bude posouzena na základě pokynů, které se vztahují na schválený režim podpory, podle nějž byla individuální podpora poskytnuta.

(733) Protiprávní podpora bude posuzována v souladu s pravidly platnými ke dni poskytnutí podpory. Individuální podpora udělená v rámci protiprávního režimu podpory bude posouzena na základě pokynů, které se vztahují na protiprávní režim podpory v okamžiku, kdy byla individuální podpora poskytnuta.

(734) Dřívější pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007 až 2013 se ode dne použití těchto pokynů zrušují. Pokud jde o opatření rozvoje venkova spolufinancovaná z EZFRV, jestliže to umožňují právní předpisy Unie a v souladu s podmínkami uvedenými v pravidlech o rozvoji venkova, členské státy mohou nadále přijímat závazky podle dřívějších pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007 až 2013, a to v souladu s bodem 189 uvedených pokynů ( 94 ).

5.    Návrhy vhodných opatření

(735) V souladu s čl. 108 odst. 1 Smlouvy Komise navrhuje, aby členské státy nejpozději do 30. června 2015 pozměnily stávající režimy podpory tak, aby odpovídaly těmto pokynům. Ve vztahu k této lhůtě se uplatní následující výjimky:

a) stávající režimy podpory, u nichž Komise provedla posouzení slučitelnosti podle pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 a v souladu s nařízením (EU) č. 1857/2006, musí být v souladu s těmito pokyny nejpozději počínaje dnem 1. ledna 2015;

b) stávající režimy podpory určené k dodržování norem podle podkapitoly IV.E pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 a podpora na nákup lesní půdy využívané jako chráněné přírodní oblasti musí být ukončeny do dne 30. června 2016;

c) stávající režimy podpory na osvobození od daně a snížení úrovně zdanění podle směrnice 2003/96/ES uvedené v podkapitole VI.F pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 musí být v souladu s platnými horizontálními pravidly vyplývajícími z pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020, do dne 30. června 2016, není-li taková podpora vyňata z oznamovací povinnosti;

d) stávající režimy podpory pro předčasný odchod do důchodu by měly být postupně ukončovány, a to nejpozději do dne 31. prosince 2018.

(736) Komise vyzývá členské státy, aby vyjádřily svůj výslovný a bezpodmínečný souhlas s těmito navrhovanými vhodnými opatřeními, a to do dvou měsíců od zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud se dotyčný členský stát nevyjádří, bude mít Komise za to, že s návrhem nesouhlasí.

6.    Pozbytí platnosti

(737) Tyto pokyny se použijí do 31. prosince 2020. Komise může kdykoli rozhodnout o přezkumu nebo změně těchto pokynů, jestliže to bude nutné z důvodů souvisejících s politikou hospodářské soutěže či v zájmu zohlednění jiných politik Unie, jako jsou např. hlediska politiky v oblasti zemědělství, rozvoje venkova nebo zdraví lidí a zvířat, ochrany rostlin a životního prostředí, a mezinárodních závazků nebo z jiných opodstatněných důvodů.



( 1 ) Další podrobnosti k SZP jsou k dispozici na: http://ec.europa.eu/agriculture/cap-post-2013/index_en.htm.

( 2 ) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56.

( 3 ) Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23.

( 4 ) Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41.

( 5 ) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

( 6 ) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.

( 7 ) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

( 8 ) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.

( 9 ) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

( 10 ) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 18. listopadu 2010: Budoucnost SZP po roce 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky (KOM(2010) 672 v konečném znění).

( 11 ) Podle definice vyplývající z článků 4 a 5 nařízení (EU) č. 1305/2013.

( 12 ) KOM(2010) 2020 v konečném znění.

( 13 ) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (KOM(2011) 21 v konečném znění).

( 14 ) COM(2012) 209 ze dne 8. května 2012.

( 15 ) Viz definice podniku v obtížích uvedená v bodu (35)15.

( 16 ) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2. Použitelnost pokynů byla prodloužena sdělením v Úř. věst. C 156, 9.7.2009, s. 3 a Úř. věst. C 296, 2.10.2012, s. 3.

( 17 ) Viz v tomto ohledu spojené věci TWD Textilwerke Deggendorf GmbH v. Komise Evropských společenství, T-244/93 a T-486/93, Sb. rozh. 1995, s. II-02265.

( 18 ) Věc Télévision française 1 (TF1) v. Komise, T-275/11, Sb. rozh. 2013; Viz mj.: věc Streekgewest Westelijk Noord-Brabant, C-174/02, Sb. rozh. 2005, s. I-85; věc Laboratoires Boiron, C-526/04, Sb. rozh. 2006, s. I-7529; spojené věci Compagnie commerciale de l'Ouest v. Receveur principal des douanes de La Pallice-Port, C-78/90, C-79/90, C-80/90, C-81/90, C-82/90 a C-83/90, Sb. rozh. 1992, s. I-1847; věc Niels Nygård v. Svineafgiftsfonden a Ministeriet for Fødevarer, C-234/99, Sb. rozh. 2002, s. I-3657.

( 19 ) Úř. věst. C 198, 27.6.2014, s. 1.

( 20 ) Znění schválené dne 9. dubna 2014 je k dispozici na stránkách: http://ec.europa.eu/competition/state_aid/modernisation/rdi_framework_en.pdf.

( 21 ) Úř. věst. C 25, 26.1.2013, s. 1.

( 22 ) Úř. věst. C 19, 22.1.2014, s. 4.

( 23 ) Úř. věst. C 188, 11.8.2009, s. 1.

( 24 ) Úř. věst. C 188, 11.8.2009, s. 6.

( 25 ) Viz rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3) a rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 15).

( 26 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky („rámcová směrnice o vodě“, Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

( 27 ) Úř. věst. C 209, 23.7.2013, s. 1.

( 28 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

( 29 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).

( 30 ) Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).

( 31 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

( 32 ) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

( 33 ) KOM(2012) 595, 17.10.2012.

( 34 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

( 35 ) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

( 36 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst L 147, 31.5.2001, s. 1).

( 37 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

( 38 ) Viz např. rozsudek ve věci Německo v. Komise, C-156/98, Sb. rozh. 2000, s. I-6857, bod 78 a rozsudek ve věci Régie Networks v. Rhone Alpes Bourgogne, C-333/07, Sb. rozh. 2008, s. I-10807, body 94 až 116.

( 39 ) Viz body (13) a (14) těchto pokynů.

( 40 ) Rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Pigs and Bacon Commission v. McCarren, 177/78, Sb. rozh. 1979, s. 2161, bod 11.

( 41 ) 5.bod odůvodnění nařízení (EU) č. 1305/2013.

( 42 ) Pokud jde o právní předpisy Unie na ochranu životního prostředí: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7) („směrnice o ochraně ptáků“); směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7) („směrnice o ochraně přírodních stanovišť“); směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1) („směrnice o dusičnanech“); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1) („rámcová směrnice o vodě“); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19) („směrnice o podzemních vodách“); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71) („směrnice o udržitelném používání pesticidů“); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1) („směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí“); a v použitelných případech směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30) („směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí“).

( 43 ) Čistá současná hodnota projektu (NPV) představuje rozdíl mezi pozitivními a negativními peněžními toky během celé doby trvání investice, diskontovanými na jejich současnou hodnotu (typicky za použití kapitálových nákladů).

( 44 ) Míra vnitřní návratnosti (IRR) nevychází z účetního zisku v daném roce, ale zohledňuje proud budoucích peněžních toků, jejichž příjem investor očekává po celou dobu trvání investice. Je definována jako diskontní sazba, při jejímž uplatnění se NPV proudu peněžních toků rovná nule.

( 45 ) Podpora může mít dopad na řadu trhů, neboť její dopad nelze omezit jen na trh odpovídající podporované činnosti, ale může se rozšířit i na další trhy, které s nimi jsou spojeny tím, že se jedná o dodavatelské, navazující nebo doplňkové trhy, nebo trhy, na nichž se příjemce podpory již podílí nebo může podílet v budoucnu.

( 46 ) V Pokynech Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007 až 2013 (Úř. věst. C 319, 27.12.2006, s. 1) se již pravidla, která se uplatní na zemědělské zpracovatelské a marketingové podniky sladila s pravidly platnými pro nezemědělské podniky (bod 17 těchto pokynů).

( 47 ) K těmto překážkám vstupu patří právní překážky (zejména práva k duševnímu vlastnictví), úspory z rozsahu a ze sortimentu, překážky s ohledem na přístup k sítím a infrastruktuře. Pokud se podpora týká trhu, na němž je příjemce podpory dlouhodobě etablovaným subjektem, mohou možné překážky vstupu na trh zvýšit potenciální významnou tržní sílu příjemce podpory, a tudíž případné negativní účinky této tržní síly.

( 48 ) Pokud na trhu existují kupující, kteří mají silné postavení, je méně pravděpodobné, že příjemce podpory může zvýšit ceny vůči těmto kupujícím se silným postavením.

( 49 ) Tyto informace se musí zveřejnit do šesti měsíců od data poskytnutí podpory (nebo v případě podpory ve formě daňového zvýhodnění do jednoho roku od data podání daňového přiznání). V případě protiprávní podpory budou členské státy muset zajistit, aby tyto informace byly zveřejněny ex post, nejméně však do šesti měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí. Informace musí být dostupné ve formátu, který umožňuje vyhledávat a získávat údaje a snadno je uveřejňovat na internetu, například ve formátu CSV nebo XML.

( 50 ) Nebude vyžadováno zveřejňování informací o podporách poskytnutých před 1. červencem 2016 a v případě daňové podpory zveřejňování informací o podporách požadovaných nebo poskytnutých před 1. červencem 2016.

( 51 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

( 52 ) Viz poznámku pod čarou 42 těchto pokynů.

( 53 ) Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1.

( 54 ) Nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 27).

( 55 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/220 ze dne 3. února 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii (Úř. věst. L 46, 19.2.2015, s. 1).

( 56 ) Viz definice odvětví zemědělství v bodu (35) odst. 2 těchto pokynů.

( 57 ) Viz definice malých a středních podniků v bodu (35) odst. 13 těchto pokynů.

( 58 ) Viz definice velkých podniků v bodu (35) odst. 14 těchto pokynů.

( 59 ) Jedná-li se například o podopatření, jejichž cílem je obnova a zachování mokřadních stanovišť, podpora by mohla být vzhledem ke složitému plnění těchto cílů poskytnuta i na období delší než sedm let.

( 60 ) Viz bod (52) a poznámka pod čarou č. 42 těchto pokynů.

( 61 ) Nařízení Rady (ES) č 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

( 62 ) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

( 63 ) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

( 64 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).

( 65 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14).

( 66 ) Úř. věst. C 341, 16.12.2010, s. 5.

( 67 ) Viz poznámku pod čarou č. 42 těchto pokynů.

( 68 ) Viz poznámku pod čarou č. 42 těchto pokynů.

( 69 ) Viz definice odvětví zemědělství v bodu (35) odst. 2 těchto pokynů.

( 70 ) To se vztahuje i na spolupráci v souvislosti s výrobou energie z obnovitelných zdrojů nebo s výrobou biopaliv v zemědělských podnicích, pokud jsou splněny podmínky vyplývající z oddílu 1.1.1.1 části II těchto pokynů.

( 71 ) Viz definice odvětví zemědělství v bodu (35) odst. 2 těchto pokynů.

( 72 ) Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. listopadu 2004 ve věci Španělsko v. Komise, C-73/03, bod 37; rozsudek Soudního dvora ze dne 23. února 2006 ve věci Giuseppe Atzeni a spol., C-346/03 a C-529/03, bod 79.

( 73 ) Komise nepřijala to, aby se požár jednotlivého zpracovatelského zařízení krytého běžným pojištěním dostupným na trhu mohl považovat za mimořádnou událost. Obecně platí, že Komise neuznává, aby za přírodní pohromu či mimořádnou událost mohlo být považováno vypuknutí chorob u zvířat či rozšíření škůdců rostlin. V jednom případě však uznala velmi rozsáhlé ohnisko zcela nové zvířecí choroby za mimořádnou událost.

( 74 ) Rozhodnutí Komise ve věci státní podpory N 274b/2010, N 274a/2010, SA.33605, SA.33628, SA.36787.

( 75 ) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

( 76 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1).

( 77 ) Viz definice odvětví zemědělství v bodu (35) odst. 2 těchto pokynů.

( 78 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

( 79 ) Viz definice odvětví zemědělství v bodu (35) odst. 2 těchto pokynů.

( 80 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

( 81 ) Rozsudek ve věci Francie v. Komise, T-139/09, ECLI:EU:T:2012:496.

( 82 ) Viz definice odvětví zemědělství v bodu (35) odst. 2 těchto pokynů.

( 83 ) Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1.

( 84 ) Viz definice odvětví zemědělství v bodu (35) odst. 2 těchto pokynů.

( 85 ) Úř. věst. C 198, 27.6.2014, s. 1.

( 86 ) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, KOM(2011) 244 v konečném znění.

( 87 ) Druhá ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, 16.–17. června 1993 v Helsinkách ve Finsku; „Usnesení H1 – Obecné pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě“.

( 88 ) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7) („směrnice o ochraně přírodních stanovišť“).

( 89 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7) („směrnice o ochraně ptáků“).

( 90 ) Tento přístup vyžadují zásady integrované ochrany rostlin podle směrnice 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů.

( 91 ) Články 107, 108 a 109 Smlouvy se použijí na podporu na základní služby ve venkovských oblastech, jestliže tyto služby představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, přičemž se zároveň zohlední výklad státní podpory vyplývající z připravovaného sdělení Komise k pojmu podpory.

( 92 ) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 3).

( 93 ) Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

( 94 ) Ve znění pozměněném dne 19. listopadu 2013, Úř. věst. C 339, 20.11.2013, s. 1.