02014R0717 — CS — 01.01.2023 — 002.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 717/2014

ze dne 27. června 2014

o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury

(Úř. věst. L 190 28.6.2014, s. 45)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

 M1

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/2008 ze dne 8. prosince 2020,

  L 414

15

9.12.2020

►M2

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2514 ze dne 14. prosince 2022,

  L 326

8

21.12.2022




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 717/2014

ze dne 27. června 2014

o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury



Článek 1

Oblast působnosti

1.  

Toto nařízení se vztahuje na podporu poskytovanou podnikům v odvětví rybolovu a akvakultury s výjimkou:

a) 

podpory, jejíž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených nebo uvedených na trh;

b) 

podpory na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo členských států, tj. podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji v souvislosti s vývozní činností;

c) 

podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží;

d) 

podpory na nákup rybářských plavidel;

e) 

podpory na modernizaci nebo výměnu hlavního nebo pomocného motoru rybářských plavidel;

f) 

podpory na operace, které zvyšují rybolovnou kapacitu plavidel, nebo na zařízení, která zvyšují schopnost plavidla vyhledávat ryby;

g) 

podpory na výstavbu nových rybářských plavidel nebo dovoz rybářských plavidel;

h) 

podpory dočasného nebo trvalého zastavení rybolovných činností, není-li v nařízení (EU) č. 508/2014 stanoveno jinak;

i) 

podpory na průzkumný rybolov;

j) 

podpory na převod vlastnictví podniku;

k) 

podpory na přímé vysazování ryb, pokud není výslovně stanoveno jako opatření na ochranu v právním předpisu Unie, nebo v případě experimentálního vysazování ryb.

2.  
Jestliže podnik působí v odvětví rybolovu a akvakultury a jestliže tento podnik působí i v jednom či více odvětvích nebo vykonává jiné činnosti spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1407/2013, uvedené nařízení se vztahuje na podporu poskytovanou na tato další odvětví či činnosti za předpokladu, že dotyčný členský stát vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby činnosti v odvětví rybolovu a akvakultury nevyužívaly podporu de minimis poskytovanou podle uvedeného nařízení.
3.  
Působí-li podnik v odvětví rybolovu a akvakultury a zároveň v prvovýrobě zemědělských produktů spadající do oblasti působnosti nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ( 1 ), na podporu poskytovanou na prvně jmenované odvětví se vztahují ustanovení tohoto nařízení za předpokladu, že daný členský stát vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby prvovýroba zemědělských produktů nevyužívala podporu de minimis poskytovanou podle tohoto nařízení.

Článek 2

Definice

1.  

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a) 

„podnikem v odvětví rybolovu a akvakultury“ se rozumí podnik působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh;

b) 

„produkty rybolovu a akvakultury“ se rozumí produkty definované v čl. 5 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1379/2013;

c) 

„zpracováním a uvedením na trh“ se rozumí veškeré úkony, včetně manipulace, úpravy, produkce a distribuce, které se provádějí od vykládky nebo sběru do stadia konečného produktu.

2.  

„Jedním podnikem“ se pro účely tohoto nařízení rozumí veškeré subjekty, které mezi sebou mají alespoň jeden z následujících vztahů:

a) 

jeden subjekt vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném subjektu;

b) 

jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného subjektu;

c) 

jeden subjekt má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo ve stanovách tohoto subjektu;

d) 

jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném subjektu.

Subjekty, které mají jakýkoli vztah uvedený v první pododstavci písm. a) až d) prostřednictvím jednoho nebo více subjektů, jsou považovány za jeden podnik.

Článek 3

Podpora de minimis

1.  
Má se za to, že opatření podpory nesplňují všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a proto jsou vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže splňují podmínky stanovené v tomto nařízení.
2.  
Celková výše podpory de minimis, kterou členský stát poskytne jednomu podniku z odvětví rybolovu a akvakultury, nesmí překročit částku 30 000  EUR za libovolná tři po sobě jdoucí účetní období.
3.  
Kumulovaná výše podpory de minimis přiznané členským státem podnikům z odvětví rybolovu a akvakultury za libovolná tři po sobě jdoucí účetní období nesmí přesáhnout limit pro členský stát stanovený v příloze.
4.  
Podpora de minimis se považuje za poskytnutou v okamžiku, kdy podnik získá podle platného vnitrostátního právního režimu na podporu právní nárok, a to bez ohledu na to, kdy byla podpora de minimis danému podniku vyplacena.
5.  
Strop stanovený v odstavci 2 a limit pro členský stát, který je uveden v odstavci 3, se uplatní nezávisle na formě podpory de minimis a jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá členským státem zcela nebo částečně financována ze zdrojů Unie. Doba tří jednoletých účetních období bude stanovena podle účetního období používaného podnikem v příslušném členském státě.
6.  
Podpora je pro účely stropu stanoveného v odstavci 2 a limitu pro členský stát, který je uveden v odstavci 3, vyjádřena jako grant v hotovosti. U všech použitých částek se jedná o hrubé částky, tj. před srážkou daně nebo jiného poplatku. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou grantu, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.

Podpora splatná v několika splátkách se diskontuje na svou hodnotu v okamžiku poskytnutí. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontace, je diskontní sazba platná v době, kdy byla podpora poskytnuta.

7.  
Jestliže by udělení nové podpory de minimis vedlo k překročení stropu stanoveného v odstavci 2 nebo limitu určeného pro členský stát, který je uveden v odstavci 3, toto nařízení se na tuto novou podporu nevztahuje.
8.  
V případě spojení či nabytí je třeba přihlédnout k veškerým podporám de minimis poskytnutým dříve všem podnikům, které podléhají spojení, aby se zjistilo, zda žádnou novou podporou de minimis poskytnutou nově vzniklému či nabývajícímu podniku nedošlo k překročení stropu nebo limitu určeného pro členský stát. Oprávněnost podpory de minimis poskytnuté před spojením nebo nabytím zůstává i nadále zachována.
9.  
V případě rozdělení jednoho podniku na dva či více samostatných podniků se podpora de minimis poskytnutá před rozdělením přidělí podniku, který byl jejím příjemcem, což je v zásadě podnik, který převzal činnosti, na něž byla podpora de minimis použita. Pokud by takové přidělení nebylo možné, přidělí se podpora de minimis poměrným způsobem na základě účetní hodnoty vlastního kapitálu nových podniků k datu účinku rozdělení.

Článek 4

Výpočet hrubého grantového ekvivalentu

1.  
Toto nařízení se použije pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent bez nutnosti provádět hodnocení rizik („transparentní podpora“).
2.  
Podpora poskytnutá formou grantů nebo subvencí úrokových sazeb se považuje za transparentní podporu de minimis.
3.  

Podpora poskytnutá formou půjček se považuje za transparentní podporu de minimis, pokud:

a) 

proti příjemci není vedeno kolektivní insolvenční řízení ani nesplňuje kritéria podle vnitrostátního práva pro to, aby bylo proti němu na žádost jeho dlužníků zahájeno insolvenční řízení. V případě velkých podniků by příjemce měl být v situaci srovnatelné s úvěrovým ratingem alespoň B– a

b) 

půjčka je zajištěna kolaterálem pokrývajícím alespoň 50 % půjčky a půjčka činí buď 150 000  EUR na dobu pěti let, nebo 75 000  EUR na dobu deseti let, pokud je půjčka nižší než tyto částky a/nebo je poskytnuta na dobu kratší pěti resp. deseti let, vypočítá se hrubý grantový ekvivalent této půjčky jako odpovídající poměrná část stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2, nebo

c) 

hrubý grantový ekvivalent se vypočítá na základě referenční sazby platné v době poskytnutí podpory.

4.  
Podpora sestávající z kapitálových injekcí se považuje za transparentní podporu de minimis pouze tehdy, pokud celková částka injekce z veřejných prostředků nepřesáhne strop podpory de minimis stanovený v čl. 3 odst. 2.
5.  
Podpora sestávající z opatření rizikového financování ve formě kapitálové či kvazikapitálové investice se považuje za transparentní podporu de minimis pouze tehdy, pokud kapitál poskytnutý jednomu podniku nepřesáhne strop podpory de minimis stanovený v čl. 3 odst. 2.
6.  

Podpora poskytnutá formou záruk se považuje za transparentní podporu de minimis, pokud:

a) 

proti příjemci není vedeno kolektivní insolvenční řízení ani nesplňuje kritéria podle vnitrostátního práva pro to, aby bylo proti němu na žádost jeho dlužníků zahájeno insolvenční řízení. V případě velkých podniků by příjemce měl být v situaci srovnatelné s úvěrovým ratingem alespoň B– a

b) 

záruka nepřevyšuje 80 % příslušné půjčky a zaručená částka buď nepřesáhne 225 000  EUR a záruka není poskytnuta na dobu delší než pět let, nebo zaručená částka nepřesáhne 112 500  EUR a záruka není poskytnuta na dobu delší než deset let; pokud je zaručená částka nižší než tyto částky a/nebo je poskytnuta na dobu kratší pěti či deseti let, vypočítá se hrubý grantový ekvivalent této půjčky jako poměrná část stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2, nebo

c) 

hrubý grantový ekvivalent byl vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise, nebo

d) 

ještě před svým použitím

i) 

byla metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu záruky oznámena Komisi podle jiného nařízení Komise v oblasti státních podpor použitelného v dané době a přijata Komisí jakožto metodika, která je v souladu se sdělením o zárukách nebo s jakýmkoli následným sdělením, a

ii) 

uvedená metodika výslovně upravuje daný druh záruky a příslušné transakce v kontextu uplatňování tohoto nařízení.

7.  
Podpora sestávající z jiných nástrojů se považuje za transparentní podporu de minimis, pokud daný nástroj stanoví limit zajišťující, že nedojde k překročení příslušného stropu.

Článek 5

Kumulace

1.  
Jestliže podnik působí v odvětví rybolovu a akvakultury a jestliže působí i v jednom nebo více odvětví nebo vykonává jiné činnosti, které spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1407/2013, lze podpory de minimis poskytnuté na činnosti v odvětví rybolovu a akvakultury podle tohoto nařízení kumulovat s podporou de minimis poskytnutou na další uvedená odvětví nebo činnosti, a to až do výše stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 1407/2013, za předpokladu, že dotyčný členský stát zajistí vhodnými prostředky, například oddělením činností nebo rozlišením nákladů, že činnosti v odvětví rybolovu nebo akvakultury nevyužívají podporu de minimis poskytnutou podle nařízení (EU) č. 1407/2013.
2.  
Jestliže podnik působí v odvětví rybolovu a akvakultury a zároveň v odvětví prvovýroby zemědělských produktů, lze podporu de minimis poskytnutou podle nařízení (EU) č. 1408/2013 kumulovat s podporou de minimis poskytnutou v odvětví rybolovu a akvakultury podle tohoto nařízení, a to až do výše stropu stanoveného v tomto nařízení, za předpokladu, že dotyčný členský stát zajistí vhodnými prostředky, například oddělením činností nebo rozlišením nákladů, že činnosti v odvětví prvovýroby zemědělských produktů nevyužívají podporu de minimis poskytnutou podle tohoto nařízení.
3.  
Podporu de minimis nelze kumulovat se státní podporou na tytéž způsobilé náklady nebo se státní podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace překročila nejvyšší příslušnou intenzitu podpory či výši podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Komise. Podporu de minimis, která není poskytnuta na zvláštní způsobilé náklady či není přičitatelná těmto nákladům, lze kumulovat s jinou státní podporou poskytnutou na základě nařízení o blokové výjimce nebo rozhodnutí Komise.

Článek 6

Sledování

1.  
Jestliže členský stát hodlá poskytnout některému podniku podporu de minimis podle tohoto nařízení, písemně jej informuje o navrhované výši podpory vyjádřené jako hrubý grantový ekvivalent a o charakteru de minimis této podpory a výslovně odkáže na toto nařízení citací jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. V případě, že se podpora de minimis v souladu s tímto nařízením poskytuje různým podnikům na základě určitého režimu a těmto podnikům jsou v rámci tohoto režimu poskytnuty různě vysoké jednotlivé podpory, může daný členský stát rozhodnout, že uvedenou povinnost splní informováním podniků o pevné částce odpovídající maximální výši podpory, která může být v daném režimu poskytnuta. V takovém případě se tato pevná částka použije při zjišťování, zda bylo dosaženo stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2 a zda nebyl překročen limit pro členský stát uvedený v čl. 3 odst. 3. Před udělením podpory si musí členský stát též vyžádat od daného podniku prohlášení v písemné či elektronické podobě o jakýchkoli dalších podporách de minimis, na které se vztahuje toto nařízení nebo jiná nařízení o podpoře de minimis a které tento podnik obdržel v předchozích dvou jednoletých účetních obdobích a v současném jednoletém účetním období.
2.  
Má-li členský stát k dispozici centrální registr podpory de minimis obsahující úplné informace o všech podporách de minimis, které poskytl kterýkoli orgán daného členského státu, odstavec 1 se neuplatní od okamžiku, kdy registr zahrne tři jednoletá účetní období.
3.  
Členský stát poskytne novou podporu de minimis v souladu s tímto nařízením teprve po přezkoumání, zda nová podpora nezvýší celkovou částku podpory de minimis, kterou dotyčný podnik obdržel, nad strop stanovený v čl. 3 odst. 2 a nad limit pro členský stát uvedený v čl. 3 odst. 3 a zda jsou splněny veškeré podmínky stanovené v tomto nařízení.
4.  
Členské státy zaznamenávají a shromažďují veškeré informace týkající se použití tohoto nařízení. Tyto záznamy musí obsahovat všechny informace nezbytné k doložení toho, že byly splněny podmínky tohoto nařízení. Záznamy o individuálních podporách de minimis se archivují po dobu deseti jednoletých účetních období ode dne jejich poskytnutí. Záznamy týkající se určitého režimu podpory de minimis se archivují po dobu deseti jednoletých účetních období ode dne, kdy byla v rámci tohoto režimu poskytnuta poslední jednotlivá podpora.
5.  
Na písemnou žádost poskytne dotyčný členský stát Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která je v žádosti stanovena, všechny informace, které Komise považuje za nezbytné k posouzení toho, zda byly dodrženy podmínky tohoto nařízení, zejména celková výše podpory de minimis, kterou podnik obdržel ve smyslu tohoto nařízení a jiných nařízení o podpoře de minimis.

Článek 7

Přechodná ustanovení

1.  
Toto nařízení se vztahuje na podporu poskytnutou před jeho vstupem v platnost, pokud podpora splňuje podmínky stanovené tímto nařízením. Podpora, která tyto podmínky nesplňuje, bude posouzena Komisí v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.
2.  
Všechny jednotlivé podpory de minimis poskytnuté v období mezi 1. lednem 2005 a 30. červnem 2008, které splňují podmínky nařízení (ES) č. 1860/2004, se považují za podpory, které nesplňují všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a které proto nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
3.  
Všechny jednotlivé podpory de minimis poskytnuté v období mezi 31. červencem 2007 a 30. červnem 2014, které splňují podmínky nařízení (ES) č. 875/2007, se považují za podpory, které nesplňují všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a které proto nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
4.  
Po uplynutí platnosti tohoto nařízení se na každou podporu de minimis, která splňuje podmínky tohoto nařízení, toto nařízení vztahuje po dobu dalších šesti měsíců.

Článek 8

Vstup v platnost a doba použitelnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. července 2014.

▼M2

Použije se do 31. prosince 2023.

▼B

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA



Limit pro členský stát stanovený v čl. 3 odst. 3

(v EUR)

Členský stát

Maximální kumulovaná výše podpory de minimis poskytnutá v jednotlivých členských státech v odvětví rybolovu a akvakultury

Belgie

11 240 000

Bulharsko

1 270 000

Česká republika

3 020 000

Dánsko

51 720 000

Německo

55 520 000

Estonsko

3 930 000

Irsko

20 820 000

Řecko

27 270 000

Španělsko

165 840 000

Francie

112 550 000

Chorvatsko

6 260 000

Itálie

96 310 000

Kypr

1 090 000

Lotyšsko

4 450 000

Litva

8 320 000

Lucembursko

0

Maďarsko

975 000

Malta

2 500 000

Nizozemsko

22 960 000

Rakousko

1 510 000

Polsko

41 330 000

Portugalsko

29 200 000

Rumunsko

2 460 000

Slovinsko

990 000

Slovensko

860 000

Finsko

7 450 000

Švédsko

18 860 000

Spojené království

114 780 000



( 1 ) Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9).