02014R0652 — CS — 28.04.2017 — 004.002


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 652/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES

(Úř. věst. L 189 27.6.2014, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016

  L 171

66

29.6.2016

►M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016

  L 317

4

23.11.2016

►M3

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/67 ze dne 4. listopadu 2016,

  L 9

2

13.1.2017

►M4

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017

  L 95

1

7.4.2017


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 328, 12.12.2015, s.  126 (č. 652/2014)

►C2

Oprava, Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s.  40 (2017/625)




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 652/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES



HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



KAPITOLA I

Předmět, oblast působnosti a cíle

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro řízení výdajů ze souhrnného rozpočtu Evropské unie v oblastech, na něž se vztahují pravidla Unie:

a) upravující potraviny a bezpečnost potravin v kterékoli fázi výroby, zpracování, distribuce a likvidace potravin, včetně pravidel, která mají zaručovat poctivé jednání při obchodování, chránit zájmy spotřebitelů a zajistit jejich informování, a výrobu a používání materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami;

b) upravující krmiva a bezpečnost krmiv ve všech fázích výroby, zpracování, distribuce a likvidace krmiv a jejich používání, včetně pravidel, která mají zaručovat poctivé jednání při obchodování, chránit zájmy spotřebitelů a zajistit jejich informování;

c) stanovující veterinární požadavky;

d) stanovující požadavky, které se týkají se dobrých životních podmínek zvířat;

e) týkající se ochranných opatření proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům podle čl. 2 odst. 1 písm. e) směrnice 2000/29/ES („škodlivé organismy“);

f) týkající se produkce za účelem uvádění na trh a uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh;

g) stanovující požadavky na uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a udržitelné používání pesticidů;

h) zaměřující se na prevenci a minimalizaci rizik pro veřejné zdraví a zdraví zvířat, která vyplývají z vedlejších produktů živočišného původu a odvozených produktů;

i) upravující záměrné uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí;

j) týkající se ochrany práv duševního vlastnictví ve vztahu k odrůdám rostlin a ochrany a výměny rostlinných genetických zdrojů.

Článek 2

Cíle

1.  Cílem výdajů uvedených v článku 1 je dosáhnout:

a) obecného cíle spočívajícího v přispění k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci a v souvisejících oblastech na základě předcházení a eradikace nákaz a škodlivých organismů a na základě zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a životního prostředí, tak a zároveň dosáhnout posílení konkurenceschopnosti potravinářského a krmivářského průmyslu Unie a podpory vytváření pracovních příležitostí;

b) těchto specifických cílů:

i) přispět k vysoké úrovni bezpečnosti potravin a systémů produkce potravin a ostatních produktů, které mohou ovlivnit bezpečnost potravin, a současně zlepšit udržitelnost produkce potravin,

ii) přispět k dosažení lepšího nákazového statusu v Unii a podporovat zlepšování životních podmínek zvířat,

iii) přispět k včasnému zjištění výskytu škodlivých organismů a jejich eradikaci, pokud byly tyto škodlivé organismy zavlečeny do Unie,

iv) přispět k zvýšení účinnosti, účelnosti a spolehlivosti úředních kontrol a ostatních činností prováděných za účelem účinného uplatňování a dodržování pravidel Unie uvedených v článku 1.

2.  K změření rozsahu, v jakém bylo dosaženo specifických cílů uvedených v odst. 1 písm. b), se použijí tyto ukazatele:

a) u specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodu i) snížení počtu případů onemocnění lidí v Unii spojených s bezpečností potravin nebo zoonózami;

b) u specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodě ii):

i) zvýšení počtu členských států nebo jejich regionů, které jsou prosté nákaz zvířat, pro něž se poskytuje finanční příspěvek,

ii) celkové snížení parametrů nákaz, jako je incidence, prevalence a počet ohnisek;

c) u specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodě iii):

i) pokrytí území Unie průzkumy týkajícími se škodlivých organismů, zejména škodlivých organismů, o nichž není známo, že se vyskytují na území Unie, a škodlivých organismů, které se považují za nejnebezpečnější pro území Unie,

ii) doba potřebná pro eradikaci těchto škodlivých organismů a úspěšnost eradikace;

d) u specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodě iv) příznivá tendence výsledků kontrol v konkrétních oblastech vyvolávajících obavy, jež byly provedeny odborníky Komise v členských státech a o nichž byla podána zpráva.



KAPITOLA II

Formy financování a obecná finanční ustanovení

Článek 3

Formy financování

1.  Financování Unie určené na výdaje uvedené v článku 1 se poskytuje v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.  Jsou-li granty udělovány příslušným orgánům členských států, považují se tyto orgány za označené příjemce ve smyslu čl. 128 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Tyto granty mohou být uděleny bez výzvy k podávání návrhů.

3.  Finanční příspěvek Unie na opatření uvedená v tomto nařízení může mít rovněž podobu dobrovolných plateb pro mezinárodní organizace, jichž je Unie členem nebo na jejichž práci se podílí, působící v oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v článku 1.

Článek 4

Rozpočet

1.  Finanční strop pro výdaje uvedené v článku 1 činí pro období 2014–2020 1 891 936 000  EUR v běžných cenách.

2.  Finanční strop uvedený v odstavci 1 může pokrývat rovněž výdaje související s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením vyžadovanými k řízení výdajů uvedených v článku 1 a dosažení jejich cílů, zejména se jedná o studie, setkání odborníků, výdaje na sítě IT, jež se soustředí na spravování a výměnu informací, a o veškeré ostatní výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komisi vzniknou při řízení uvedených výdajů.

3.  Tento finanční strop může pokrývat rovněž výdaje na technickou a administrativní pomoc, která je nezbytná k zajištění přechodu mezi dříve přijatými opatřeními a opatřeními přijatými po vstupu tohoto nařízení v platnost. V případě potřeby mohou být v rozpočtu po roce 2020 zahrnuty prostředky na uhrazení podobných výdajů s cílem umožnit řízení opatření, která nebyla dokončena do 31. prosince 2020.

Článek 5

Maximální sazby grantů

1.  Má-li finanční příspěvek Unie podobu grantu, nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.

2.  Maximální sazbu uvedenou v odstavci 1 lze zvýšit až na 75 % způsobilých nákladů v případě:

a) přeshraničních činností prováděných společně dvěma či více členskými státy za účelem ochrany a prevence proti škodlivým organismům či nákazám zvířat nebo jejich eradikace;

b) členských států, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je podle posledních údajů Eurostatu nižší než 90 % průměru Unie.

3.  Maximální sazbu uvedenou v odstavci 1 lze zvýšit až na 100 % způsobilých nákladů, pokud se činnosti využívající příspěvek Unie týkají prevence a kontroly vážných rizik pro zdraví lidí, zvířat a rostlin v Unii a:

a) jsou navrženy tak, aby zabránily ztrátám na životech a závažnému narušení ekonomiky v celé Unii;

b) představují zvláštní úkoly, jež jsou pro celou Unii nezbytné, jak stanoví Komise v pracovním programu přijatém podle čl. 36 odst. 1, nebo

c) jsou vykonávány ve třetích zemích.



HLAVA II

FINANČNÍ USTANOVENÍ



KAPITOLA I

Zdraví zvířat



Oddíl 1

Nouzová opatření

Článek 6

Způsobilá opatření

1.  Členským státům mohou být uděleny granty do maximální výše stanovené v čl. 5 odst. 1 až 3 na opatření přijatá v případě potvrzení výskytu některé z nákaz zvířat uvedených na seznamu podle článku 7, pokud byla tato opatření provedena bezodkladně a byla dodržena použitelná ustanovení obsažená v příslušném právu Unie. Tyto granty mohou rovněž zahrnovat náklady, které vznikly v důsledku podezření výskytu nákazy, pokud byl výskyt nákazy následně potvrzen.

2.  Členským státům mohou být uděleny granty, pokud v případě potvrzení výskytu některé z nákaz zvířat uvedených na seznamu podle článku 7 dva nebo více členských států úzce spolupracuje za účelem tlumení této nákazy.

3.  Členským státům, třetím zemím a mezinárodním organizacím mohou být uděleny granty na ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje některé z nákaz zvířat a zoonóz uvedených na seznamu podle článků 7 nebo 10 na území třetí země nebo členského státu.

4.  Členským státům mohou být uděleny granty, pokud Komise na žádost určitého členského státu rozhodne, že musí vytvořit zásoby biopreparátů určených na tlumení nákaz zvířat a zoonóz uvedených na seznamech podle článků 7 nebo 10.

5.  Finanční příspěvek Unie lze poskytnout na vytvoření zásob biopreparátů nebo na získání očkovacích látek, může-li výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených na seznamu podle článků 7 nebo 10 ve třetí zemi nebo členském státě představovat hrozbu pro Unii.

Článek 7

Seznam nákaz zvířat

1.  Seznam nákaz zvířat, které jsou způsobilé pro financování podle článku 6, je uveden v příloze I.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 40 za účelem doplnění seznamu nákaz zvířat podle odstavce 1 s přihlédnutím k nákazám, které musí být hlášeny v souladu se směrnicí 82/894/EHS, a nákazám, které pravděpodobně představují pro Unii novou hrozbu kvůli jejich významnému dopadu na:

a) lidské zdraví;

b) zdraví nebo dobré životní podmínky zvířat nebo

c) zemědělskou produkci nebo produkci akvakultury či související hospodářská odvětví.

Článek 8

Způsobilé náklady

1.  Pro financování podle čl. 6 odst. 1 mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vzniknou při provádění opatření podle uvedeného odstavce:

a) náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu poražených nebo utracených zvířat v mezích tržní hodnoty, kterou by tato zvířata měla, kdyby nebyla postižena nákazou;

b) náklady na porážku nebo utracení zvířat a související náklady na přepravu;

c) náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu zničených produktů živočišného původu v mezích tržní hodnoty těchto produktů bezprostředně předtím, než vzniklo podezření na nákazu nebo než byla nákaza potvrzena;

d) náklady na čištění, dezinfekci a dezinsekci hospodářství a zařízení na základě epizootologické situace a vlastností patogenu;

e) náklady na přepravu a zničení kontaminovaných krmiv a kontaminovaného zařízení, pokud je nelze vydezinfikovat;

▼C1

f) náklady na nákup, skladování, správu nebo distribuci dávek očkovacích látek a návnad, jakož i náklady na vlastní očkování, pokud o nich rozhodne nebo je schválí Komise;

▼B

g) náklady na přepravu a likvidaci jatečně upravených těl;

h) ve výjimečných a řádně odůvodněných případech jakékoli jiné náklady, které jsou nezbytné k eradikaci nákazy, jak je stanoveno v rozhodnutí o financování podle čl. 36 odst. 4 tohoto nařízení.

2.  Jak je uvedeno v čl. 130 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, jsou náklady způsobilé ode dne, kdy členské státy ohlásí Komisi výskyt nákazy. Tyto náklady mohou zahrnovat rovněž náklady, které vznikly v důsledku podezření, pokud byl výskyt nákazy následně potvrzen.

3.  Po posouzení žádostí o platby podaných členskými státy přijme Komise odpovídající rozpočtové závazky a proplatí způsobilé výdaje.



Oddíl 2

Programy eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz

Článek 9

Způsobilé programy

Členským státům mohou být uděleny granty na roční nebo víceleté vnitrostátní programy eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz uvedených na seznamu podle článku 10 („vnitrostátní programy“).

Článek 10

Seznam nákaz zvířat a zoonóz

1.  Seznam zvířecích nákaz a zoonóz, které jsou způsobilé pro granty podle článku 9, je uveden v příloze II.

2.  Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 40, kterými se doplní seznam zvířecích nákaz a zoonóz uvedený v odstavci 1 tohoto článku, s přihlédnutím k:

a) situaci s ohledem na nákazy zvířat, které mají významný dopad na živočišnou výrobu nebo obchod;

b) vývoji zoonóz, které představují hrozbu pro člověka, nebo

c) novému vědeckému nebo epizootologickému vývoji.

Článek 11

Způsobilé náklady

Pro granty podle článku 9 mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vznikly při provádění vnitrostátních programů:

a) náklady na odběr vzorků od zvířat;

b) náklady na testy, pokud jsou omezeny na:

i) náklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán zvlášť pro provádění těchto testů,

ii) náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění těchto testů;

c) náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu poražených nebo utracených zvířat v mezích tržní hodnoty, kterou by tato zvířata měla, kdyby nebyla postižena nákazou;

d) náklady na utracení nebo porážku zvířat;

e) náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu zničených produktů živočišného původu v mezích tržní hodnoty těchto produktů bezprostředně předtím, než vzniklo podezření na nákazu nebo než byla nákaza potvrzena;

▼C1

f) náklady na nákup, skladování, podávání, správu nebo distribuci dávek očkovacích látek nebo očkovacích látek a návnad, jež jsou použity v rámci programů;

▼B

g) náklady na čištění, dezinfekci, dezinsekci hospodářství a zařízení na základě epizootologické situace a vlastností patogenu a

h) ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady, které vznikly při provádění jiných nezbytných opatření, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až g), pokud jsou tato opatření uvedena v rozhodnutí o grantu podle čl. 13 odst. 3 a 4.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) se od odškodnění odečte případná zbytková hodnota zvířat.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) se od odškodnění odečte zbytková hodnota tepelně ošetřených neinkubovaných vajec.

Článek 12

Obsah a předkládání vnitrostátních programů

1.  Nejpozději do 31. května předloží členské státy Komisi vnitrostátní programy, které mají začít následující rok, pro které mohou požadovat grant.

Vnitrostátní programy předložené po 31. květnu nejsou způsobilé pro financování v následujícím roce.

2.  Vnitrostátní programy obsahují alespoň:

a) popis epizootologické situace nákazy zvířat nebo zoonózy přede dnem zahájení programu;

b) popis a vymezení zeměpisných a správních oblastí, ve kterých se má program provádět;

c) dobu trvání programu;

d) opatření, která mají být provedena;

e) odhadovaný rozpočet;

f) cíle, jichž má být dosaženo do dne ukončení programu, a předpokládané přínosy a

g) vhodné ukazatele k měření dosažení cílů programu.

V každém víceletém vnitrostátním programu jsou pro každý rok, jehož se program týká, poskytnuty informace uvedené v prvním pododstavci písm. b), d) a f), pokud ve srovnání s předchozím rokem došlo k významným změnám. Informace uvedené v písm. e) uvedeného pododstavce jsou poskytnuty pro každý rok, jehož se program týká.

3.  Pokud výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených na seznamu podle článku 10 pravděpodobně představuje hrozbu pro nákazový status Unie, mohou členské státy za účelem ochrany Unie před zavlečením některé z těchto nákaz a zoonóz zahrnout do svých vnitrostátních programů opatření, která mají být provedena na území sousedních třetích zemí ve spolupráci s orgány těchto zemí.

Článek 13

Hodnocení a schválení vnitrostátních programů

1.  Komise vyhodnotí vnitrostátní programy s přihlédnutím k prioritám a kritériím stanoveným v ročních nebo víceletých pracovních programech uvedených v čl. 36 odst. 1.

2.  Do 30. listopadu každého roku předá Komise členským státům:

a) seznam vnitrostátních programů, které byly po technické stránce schváleny a které jsou navrženy ke společnému financování;

b) předběžnou částku vyčleněnou na každý program;

c) předběžnou maximální výši finančního příspěvku Unie na každý program a

d) předběžné podmínky, jež se na finanční příspěvek Unie mohou vztahovat.

3.  Komise schválí roční vnitrostátní programy a související financování do 31. ledna každého roku prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna do 31. prosince daného roku. Po předložení průběžných zpráv podle článku 14 může Komise tato rozhodnutí v případě potřeby pozměnit s ohledem na celé období způsobilosti.

4.  Komise schválí víceleté vnitrostátní programy a související financování do 31. ledna prvního roku provádění prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna prvního roku provádění do konce období provádění.

5.  V případě schválení víceletých vnitrostátních programů podle odstavce 4 mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. Jsou-li rozpočtové závazky takto rozděleny, přidělí Komise roční splátky s přihlédnutím k pokroku programů, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.

Článek 14

Podávání zpráv

Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi pro každý schválený roční nebo víceletý vnitrostátní program podrobnou výroční technickou a finanční zprávu za předchozí rok. Tato zpráva obsahuje uvedení dosažených výsledků, jež byly změřeny na základě ukazatelů uvedených v čl. 12 odst. 2 písm. g), a podrobného vyúčtování vzniklých způsobilých nákladů.

Do 31. srpna každého roku předloží mimoto členské státy Komisi pro každý schválený víceletý vnitrostátní program průběžnou finanční zprávu.

Článek 15

Platby

Členské státy předloží Komisi žádost o platbu za daný rok s ohledem na vnitrostátní program nejpozději do 30. dubna následujícího roku.

Komise vyplatí finanční příspěvek Unie na způsobilé náklady po příslušném ověření zpráv uvedených v článku 14.



KAPITOLA II

Zdraví rostlin



Oddíl 1

Nouzová opatření

Článek 16

Způsobilá opatření

1.  Členským státům mohou být uděleny granty do maximální výše stanovené v čl. 5 odst. 1 až 3 na níže uvedená opatření proti škodlivým organismům s výhradou podmínek stanovených v článku 17:

a) opatření k eradikaci škodlivého organismu v zamořené oblasti přijatá příslušnými orgány podle čl. 16 odst. 1 a 2 směrnice 2000/29/ES nebo na základě opatření Unie přijatých v souladu s čl. 16 odst. 3 uvedené směrnice;

b) opatření k omezení výskytu škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie k zamezení šíření podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES, v zamořené oblasti, v níž není možná eradikace tohoto škodlivého organismu, pokud jsou tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším rozšiřováním tohoto škodlivého organismu. Tato opatření se týkají výhradně eradikace dotyčného škodlivého organismu v nárazníkové zóně v případě, je-li zjištěn jeho výskyt v této zóně;

c) dodatečná ochranná opatření přijatá proti rozšiřování škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES, jiná než opatření k eradikaci uvedená v písmeni a) a opatření k omezení výskytu uvedená v písmeni b), jsou-li tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším rozšiřováním tohoto škodlivého organismu.

Granty na opatření uvedená pod písm. a) a b) prvního pododstavce mohou být rovněž uděleny na opatření, která byla přijata v důsledku podezření přítomnost škodlivého organismu, pokud byla tato přítomnost následně potvrzena.

2.  Granty uvedené v odstavci 1 mohou být uděleny rovněž členskému státu, na jehož území se škodlivé organismy uvedené v odstavci 1 nevyskytují, pokud byla na území tohoto členského státu přijata opatření proti zavlékání těchto škodlivých organismů z důvodu jejich výskytu v sousedním členském státě nebo třetí zemi v bezprostřední blízkosti jeho hranic.

3.  Členským státům mohou být uděleny granty, pokud po potvrzení přítomnosti některého ze škodlivých organismů uvedených v článku 17 dva nebo více členských států úzce spolupracuje za účelem provedení příslušných opatření uvedených v odstavci 1.

4.  Granty na opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) až c) mohou být rovněž uděleny mezinárodním organizacím.

Článek 17

Podmínky

Opatření uvedená v článku 16 mohou být způsobilá pro granty, pokud byla provedena bezodkladně a byla dodržena použitelná ustanovení obsažená v příslušných právních předpisech Unie a za předpokladu, že je splněna jedna nebo více z níže uvedených podmínek:

a) týkají se škodlivých organismů uvedených v oddíle I části A přílohy I směrnice 2000/29/ES a v oddíle I části A přílohy II uvedené směrnice;

b) týkají se škodlivých organismů, na které se vztahuje opatření přijaté Komisí podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES;

c) týkají se škodlivých organismů, pro které byla přijata opatření podle směrnice 69/464/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES nebo 2007/33/ES, nebo

d) týkají se škodlivých organismů, jež nejsou uvedeny na seznamu v příloze I či v příloze II směrnice 2000/29/ES a na které se vztahuje opatření přijaté příslušným orgánem členského státu podle čl. 16 odst. 2 směrnice 2000/29/ES a které předběžně splňují podmínky pro zařazení do oddílu I části A přílohy I směrnice 2000/29/ES nebo oddílu I části A přílohy II uvedené směrnice.

U opatření, která splňují podmínku stanovenou v prvním pododstavci písm. b), nepokrývá grant náklady vzniklé po skončení platnosti opatření, které Komise přijala podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES.

U opatření, která splňují podmínku stanovenou v prvním odstavci písm. d), nepokrývá grant náklady, které vznikly později než dva roky po vstupu opatření přijatého příslušným orgánem dotčeného členského státu v platnost, nebo náklady, které vznikly po skončení platnosti daného opatření.

Článek 18

Způsobilé náklady

1.  Pro granty podle článku 16 mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vznikly při provádění opatření stanovených v uvedeném článku:

a) náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na opatřeních a rovněž náklady na pronájem vybavení, spotřební materiál a jiné potřebné materiály, ošetřující přípravky, odběr vzorků a laboratorní zkoušky;

b) náklady na zakázky na služby zadané třetím stranám za účelem provedení části opatření;

c) náklady na odškodnění dotčených hospodářských subjektů nebo vlastníků za ošetření, zničení a následné odstranění rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a náklady na čištění a dezinfekci prostor, pozemků, vody, půdy, pěstebních substrátů, zařízení, strojů a vybavení;

d) náklady na odškodnění dotčených vlastníků za hodnotu zničených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, na které se vztahují opatření uvedená v článku 16 směrnice 2000/29/ES, v mezích tržní hodnoty, kterou by tyto rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty měly, kdyby nebyly dotčeny těmito opatřeními; případná zbytková hodnota se od odškodnění odečte; a

e) ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady, které vznikly při provádění jiných nezbytných opatření, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až d), pokud jsou tato opatření uvedena v rozhodnutí o financování podle čl. 36 odst. 4.

Odškodnění vlastníků uvedené pod písm. c) je způsobilé pouze v případě, že opatření byla provedena pod dohledem příslušného orgánu.

2.  Jak je uvedeno v čl. 130 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou náklady způsobilé ode dne, kdy členské státy ohlásí Komisi přítomnost škodlivého organismu. Tyto náklady mohou rovněž zahrnovat náklady, které vznikly v důsledku podezření, pokud byla přítomnost škodlivého organismu následně potvrzena.

3.  Po posouzení žádostí o platby podaných členskými státy přijme Komise odpovídající rozpočtové závazky a proplatí způsobilé výdaje.



Oddíl 2

Programy průzkumů zaměřených na zjišťování výskytu škodlivých organismů

Článek 19

Způsobilé programy průzkumů

Členským státům mohou být uděleny granty na roční a víceleté programy průzkumů, které provádějí s ohledem na výskyt škodlivých organismů („programy průzkumů“), pokud tyto programy průzkumů splňují alespoň jednu z níže uvedených podmínek:

a) týkají se škodlivých organismů uvedených v oddíle I části A přílohy I směrnice 2000/29/ES a v oddíle I části A přílohy II uvedené směrnice;

b) týkají se škodlivých organismů, na které se vztahuje opatření přijaté Komisí podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES.

U škodlivých organismů uvedených v prvním pododstavci písm. a) tohoto článku jsou programy průzkumů založeny na posouzení rizika zavlékání, usídlení a šíření těchto škodlivých organismů na území dotčeného členského státu a zaměřují se minimálně na škodlivé organismy, které představují hlavní rizika, a hlavní odrůdy rostlin, které jsou těmto rizikům vystaveny.

U opatření, která splňují podmínku stanovenou v prvním pododstavci písm. b) tohoto článku, nepokrývá grant náklady vzniklé po skončení platnosti opatření, které Komise přijala podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES.

Článek 20

Způsobilé náklady

Pro granty podle článku 19 mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vznikly při provádění programů průzkumů stanovených v uvedeném článku:

a) náklady na odběr vzorků;

b) náklady na testy, pokud jsou omezeny na:

i) náklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán speciálně pro provádění těchto testů,

ii) náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění těchto testů;

c) ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady vzniklé při provádění jiných nezbytných opatření, než jsou opatření uvedená v písmenech a) a b), pokud jsou tato opatření uvedena v rozhodnutí o grantu podle čl. 22 odst. 3 a 4.

Článek 21

Obsah a předkládání programů průzkumů

1.  Každý rok nejpozději do 31. května předloží členské státy Komisi programy průzkumů začínající následující rok, pro které žádají o grant.

Programy průzkumů předložené po 31. květnu nejsou způsobilé pro financování v následujícím roce.

2.  Programy průzkumů obsahují alespoň:

a) škodlivé organismy zahrnuté v programu;

b) popis a vymezení zeměpisných a správních oblastí, ve kterých se má program provádět, a popis statusu těchto oblastí, pokud jde o výskyt dotčených škodlivých organismů;

c) dobu trvání programu;

d) počet naplánovaných vizuálních prohlídek, vzorků a testů u dotyčných škodlivých organismů a rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů;

e) odhadovaný rozpočet;

f) cíle, jichž má být dosaženo ke dni ukončení programu, a jeho předpokládané přínosy a

g) vhodné ukazatele k měření dosažení cílů programu.

V každém víceletém programu průzkumů jsou pro každý rok, jehož se program týká, poskytnuty informace uvedené v prvním pododstavci písm. b), d) a f), pokud ve srovnání s předchozím rokem došlo k významným změnám. Informace uvedené pod písm. e) uvedeného pododstavce jsou poskytnuty pro každý rok, jehož se program týká.

Článek 22

Hodnocení a schválení programů průzkumů

1.  Komise vyhodnotí programy průzkumů s přihlédnutím k prioritám a kritériím stanoveným v ročních nebo víceletých pracovních programech uvedených v čl. 36 odst. 1.

2.  Do 30. listopadu každého roku předá Komise členským státům:

a) seznam programů průzkumu, které byly po technické stránce schváleny a které jsou navrženy ke společnému financování;

b) předběžnou částku vyčleněnou na každý program;

c) předběžnou maximální výši finančního příspěvku Unie na každý program a

d) předběžné podmínky, jež se na finanční příspěvek Unie mohou vztahovat.

3.  Komise schválí roční programy průzkumů a související financování do 31. ledna každého roku prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna do 31. prosince daného roku. Po předložení průběžných zpráv podle článku 23 může Komise tato rozhodnutí v případě potřeby pozměnit s ohledem na celé období způsobilosti.

4.  Komise schválí víceleté programy průzkumů a související financování do 31. ledna prvního roku provádění prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna prvního roku provádění do konce období provádění.

5.  V případě schválení víceletých programů průzkumů podle odstavce 4 mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. Jsou-li rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky, přidělí Komise roční splátky s přihlédnutím k pokroku programů, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.

Článek 23

Podávání zpráv

Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi pro každý schválený roční nebo víceletý program průzkumu podrobnou výroční technickou a finanční zprávu za předchozí rok. Tato zpráva obsahuje uvedení dosažených výsledků, jež byly změřeny na základě ukazatelů uvedených v čl. 21 odst. 2 písm. g), a podrobného vyúčtování vzniklých způsobilých nákladů. Do 31. srpna každého roku předloží mimoto členské státy Komisi pro každý schválený víceletý program průzkumu průběžnou finanční zprávu.

Článek 24

Platby

Členské státy předloží Komisi žádost o platbu za daný rok týkající se programu průzkumu nejpozději do 30. dubna následujícího roku.

Komise vyplatí finanční příspěvek Unie na způsobilé náklady po příslušném ověření zpráv uvedených v článku 23.



Oddíl 3

Programy ochrany proti škodlivým organismům v nejvzdálenějších regionech Unie

Článek 25

Způsobilá opatření a způsobilé náklady

1.  Členským státům mohou být uděleny granty na programy, které provádějí v nejvzdálenějších regionech Unie, jež jsou uvedeny v článku 349 Smlouvy o fungování EU, za účelem ochrany proti škodlivým organismům v souladu s cíli stanovenými v článku 2 nařízení (EU) č. 228/2013 (dále jen „programy pro nejvzdálenější regiony“). Uvedené granty se týkají činností nezbytných k tomu, aby bylo v uvedených regionech zajištěno řádné uplatňování pravidel, ať už unijních či vnitrostátních, týkajících se ochrany proti škodlivým organismům, která jsou platná v těchto regionech.

2.  Pro finanční příspěvek Unie mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vznikly při provádění programů pro nejvzdálenější regiony:

a) náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění opatření a rovněž náklady na pronájem vybavení, spotřební materiál, ošetřující přípravky;

b) náklady na zakázky na služby zadané třetím stranám za účelem provedení části opatření;

c) náklady na odběr vzorků;

d) náklady na testy, pokud jsou omezeny na:

i) náklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán speciálně pro provádění těchto testů,

ii) náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění těchto testů.

Článek 26

Obsah a předkládání programů pro nejvzdálenější regiony

1.  Každý rok nejpozději do 31. května předloží členské státy Komisi programy pro nejvzdálenější regiony, které mají začít následující rok, pro které hodlají požadovat grant.

Programy pro nejvzdálenější regiony předložené po 31. květnu nejsou způsobilé pro financování v následujícím roce.

2.  Programy pro nejvzdálenější regiony obsahují alespoň:

a) škodlivé organismy zahrnuté v programu;

b) popis a vymezení zeměpisných a správních oblastí, ve kterých se má program provádět, a popis statusu těchto oblastí, pokud jde o výskyt dotčených škodlivých organismů;

c) technickou analýzu regionální fytosanitární situace;

d) dobu trvání programu;

e) činnosti zahrnuté v programu a případně počet naplánovaných vizuálních prohlídek, vzorků a testů u dotčených škodlivých organismů a rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů;

f) odhadovaný rozpočet;

g) cíle, jichž má být dosaženo ke dni dne ukončení programu, a předpokládané přínosy a

h) vhodné ukazatele k měření dosažení cílů programu.

V každém víceletém programu pro nejvzdálenější regiony jsou pro každý rok, jehož se program týká, poskytnuty informace uvedené v prvním pododstavci písm. b), e) a g), pokud ve srovnání s předchozím rokem došlo k významným změnám. Informace uvedené pod písm. f) uvedeného pododstavce jsou poskytnuty pro každý rok, jehož se program týká.

Článek 27

Posouzení a schválení programů pro nejvzdálenější regiony

1.  Programy pro nejvzdálenější regiony jsou posouzeny s přihlédnutím k prioritám a kritériím stanoveným v ročních nebo víceletých pracovních programech uvedených v čl. 36 odst. 1.

2.  Do 30. listopadu každého roku předá Komise členským státům:

a) seznam programů pro nejvzdálenější regiony, které byly po technické stránce schváleny a které jsou navrženy ke společnému financování;

b) předběžnou částku vyčleněnou na každý program;

c) předběžnou maximální výši finančního příspěvku Unie na každý program a

d) předběžné podmínky, jež se na finanční příspěvek Unie mohou vztahovat.

3.  Roční programy pro nejvzdálenější regiony a související financování jsou schváleny do 31. ledna každého roku prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna do 31. prosince daného roku. Po předložení průběžných zpráv podle článku 28 může Komise tato rozhodnutí v případě potřeby pozměnit s ohledem na celé období způsobilosti.

4.  Víceleté programy pro nejvzdálenější regiony a související financování jsou schváleny do 31. ledna prvního roku provádění prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna prvního roku provádění do konce období provádění.

5.  V případě schválení víceletých programů pro nejvzdálenější regiony podle odstavce 4 mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. Jsou-li rozpočtové závazky takto rozděleny, přidělí Komise roční splátky s přihlédnutím k pokroku programů, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.

Článek 28

Podávání zpráv

Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi pro každý schválený roční nebo víceletý program pro nejvzdálenější regiony podrobnou výroční technickou a finanční zprávu za předchozí rok. V této zprávě musí být uvedeny dosažené výsledky, jež byly změřeny na základě ukazatelů uvedených v čl. 26 odst. 2 písm. h), a podrobného vyúčtování vzniklých způsobilých nákladů.

Do 31. srpna každého roku předloží kromě toho členské státy Komisi pro každý schválený víceletý program pro nejvzdálenější regiony průběžnou finanční zprávu.

Článek 29

Platby

Členský stát předloží Komisi žádost o platbu za daný rok týkající se programu pro nejvzdálenější regiony do 30. dubna následujícího roku.

Komise vyplatí finanční příspěvek Unie na způsobilé náklady po příslušném ověření zpráv uvedených v článku 28.



KAPITOLA III

Finanční podpora na úřední kontroly a ostatní činnosti

Článek 30

▼M1

Referenční laboratoře a centra Evropské unie

▼M4

1.  Za účelem pokrytí výdajů vznikajících v souvislosti s prováděním pracovních programů, které schválila Komise, lze udělit granty:

a) referenčním laboratořím Evropské unie uvedeným v článku 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ►C2  (EU) 2017/625 ◄  ( 1 ) a referenčním laboratořím Evropské unie uvedeným v článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ( 2 );

b) referenčním střediskům Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat uvedeným v článku 95 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C2  (EU) 2017/625 ◄ ;

c) referenčním střediskům Evropské unie pro ověřování pravosti a důvěryhodnosti zemědělsko-potravinového řetězce uvedeným v článku 97 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ►C2  (EU) 2017/625 ◄ .

▼B

2.  Pro granty uvedené v odstavci 1 mohou být způsobilé tyto náklady:

▼M1

a) náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na činnostech laboratoří nebo center, které jsou v nich prováděny jakožto v referenčních laboratořích či centrech Evropské unie;

▼B

b) náklady na vybavení;

c) náklady na spotřební materiál;

d) náklady spojené se zásilkami vzorků, služebními cestami, schůzemi, školeními.

▼M4

Článek 30a

Akreditace národních referenčních laboratoří pro zdraví rostlin

1.  Národním referenčním laboratořím uvedeným v článku 100 nařízení ►C2  (EU) 2017/625 ◄ mohou být uděleny granty na pokrytí nákladů, které jim vzniknou v souvislosti se získáním akreditace podle normy EN ISO/IEC 17025 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“ k využívání laboratorních analytických, testovacích a diagnostických metod za účelem ověření souladu s pravidly o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin.

2.  Grant může být udělen jedné národní referenční laboratoři v každém členském státě pro každou referenční laboratoř Evropské unie pro zdraví rostlin, a to do tří let po určení dané referenční laboratoře Evropské unie.

▼B

Článek 31

Školení

1.  Unie může financovat školení pro pracovníky příslušných orgánů odpovědných za úřední kontroly, jak je uvedeno v článku 51 nařízení (ES) č. 882/2004, k rozvoji harmonizovaného přístupu k úředním kontrolám a dalším úředním činnostem v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin.

2.  Komise vypracuje programy školení, které určují priority zásahu, a to na základě zjištěných rizik pro veřejné zdraví, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin.

3.  Aby byly způsobilé pro financování Unie podle odstavce 1, zajistí příslušné orgány nezbytné šíření znalostí získaných prostřednictvím školení podle uvedeného odstavce a jejich náležité použití ve vnitrostátních programech školení.

4.  Pro finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 mohou být způsobilé tyto náklady:

a) náklady na uspořádání školení, kterého se mohou účastnit i zájemci ze třetích zemí, nebo výměn;

b) cestovní výdaje a výdaje na ubytování a diety pracovníků příslušných orgánů, kteří se účastní školení.

Článek 32

Odborníci z členských států

Finanční příspěvek Unie lze poskytnout na cestovní výdaje, ubytování a diety, které vzniknou odborníkům členských států v důsledku toho, že je Komise jmenovala, aby byli nápomocni odborníkům Komise, jak je stanoveno v čl. 45 odst. 1 a čl. 46 odst. 1 nařízení (ES) č. 882/2004.

Článek 33

Koordinované plány kontrol a sběr údajů

1.  Členským státům mohou být uděleny granty na náklady vzniklé při provádění koordinovaných plánů kontrol uvedených v článku 53 nařízení (ES) č. 882/2004 a při sběru údajů.

2.  Způsobilé mohou být tyto náklady:

a) náklady na odběr vzorků a laboratorní zkoušky;

b) náklady na vybavení potřebné pro provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami a sběrem údajů.



KAPITOLA IV

Ostatní opatření

Článek 34

Informační systémy

1.  Unie financuje vytvoření a provozování databází a počítačových systémů pro správu informací, které jsou zapotřebí pro účelné a účinné uplatňování pravidel uvedených v článku 1 a které spravuje Komise.

2.  Finanční příspěvek Unie lze poskytnout na vytvoření a řízení databází a počítačových systémů pro správu informací třetích stran, včetně mezinárodních organizací, pokud tyto databáze a počítačové systémy:

a) mají prokazatelně přidanou hodnotu pro celou Unii a jsou v celé Unii přístupné všem dotčeným uživatelům a

b) jsou nezbytné pro účelné a účinné uplatňování pravidel uvedených v článku 1.

Článek 35

Uplatňování a přizpůsobení pravidel

1.  Unie může financovat technickou a vědeckou práci, včetně studií a koordinačních činností, která je nezbytná k zajištění řádného uplatňování pravidel pro oblasti uvedené v článku 1 a přizpůsobení těchto pravidel vědeckému, technologickému a společenskému vývoji.

Finanční příspěvek Unie lze poskytnout rovněž členským státům nebo mezinárodním organizacím působícím v oblastech uvedených v článku 1 za účelem provádění činností na podporu vypracování a uplatňování pravidel pro tyto oblasti.

2.  Granty mohou být uděleny na projekty organizované jedním či více členskými státy za účelem zlepšení účinného provádění úředních kontrol používáním inovativních technik a protokolů.

3.  Finanční příspěvek Unie lze poskytnout rovněž na podporu iniciativ Unie a členských států v oblasti informování a zvyšování povědomí, jež mají zajistit lepší, vyhovující a udržitelné jednání při uplatňování pravidel pro oblasti uvedené v článku 1.



HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A KONTROLA

Článek 36

Pracovní programy a finanční příspěvky

1.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme společné nebo zvláštní roční nebo víceleté pracovní programy pro provádění opatření uvedených v hlavě II s výjimkou oddílu 1 kapitoly I a oddílu 1 kapitoly II této hlavy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 2.

2.  Pracovní programy uvedené v odstavci 1 stanoví operační cíle, které jsou v souladu s obecnými a specifickými cíli stanovenými v článku 2, očekávané výsledky, způsob provedení a celkovou částku. Obsahují rovněž popis opatření, která mají být financována, výši finančních částek přidělených na jednotlivá opatření a orientační harmonogram jejich provádění. Pokud jde o granty, musí v nich být uvedeny prioritní činnosti, hodnotící kritéria, míru financování a orientační seznam způsobilých opatření a nákladů v souladu s článkem 3 tohoto nařízení.

3.  Pracovní programy pro provedení opatření uvedených v oddíle 2 kapitoly I hlavy II a v oddílech 2 a 3 kapitoly II hlavy II musí být přijaty do 30. dubna roku, který předchází jejich provedení, za předpokladu přijetí návrhu rozpočtu. Tyto pracovní programy odrážejí priority stanovené v příloze III tohoto nařízení.

4.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o finančních příspěvcích pro provádění naléhavých opatření uvedených v oddíle 1 kapitoly I hlavy II a v oddíle 1 kapitoly II hlavy II nebo v případě, že je nutné reagovat na nepředvídatelný vývoj. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 2.

5.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví postupy, kterými se členské státy budou řídit při předkládání žádostí, zpráv a žádostí o platby v případě grantů uvedených v oddílech 1 a 2 kapitoly I a v oddílech 1, 2 a 3 kapitoly II hlavy II. Tyto prováděcí akty jsou přijímány přezkumným postupem podle č. 41 odst. 2.

Článek 37

Kontroly Komise na místě

Komise může organizovat kontroly na místě v členských státech a v prostorách příjemců zejména za účelem ověření:

a) účinného provádění opatření využívajících finanční příspěvek Unie;

b) souladu správních postupů s pravidly Unie;

c) existence potřebných podkladů a jejich vzájemného vztahu s opatřeními, která využívají finanční příspěvek Unie.

Článek 38

Přístup k informacím

Členské státy a příjemci poskytují Komisi veškeré informace nezbytné k ověření provádění opatření a přijímají veškerá vhodná opatření usnadňující kontroly, které Komise považuje za užitečné v rámci řízení financování Unií, včetně kontrol na místě.

Článek 39

Ochrana finančních zájmů Unie

1.  Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.  Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, prováděcích subjektů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ( 3 ) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.



HLAVA IV

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 40

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 30. června 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 41

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro podání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 42

Hodnocení

1.  Do 30. června 2017 vypracuje Komise hodnotící zprávu v polovině období o tom, zda splnila opatření uvedená v kapitole I a kapitole II hlavy II a v článcích 30 a 31 kapitoly III z hlediska svých výsledků a dopadů cíle stanovené v čl. 2 odst. 1, pokud jde o účinné využívání zdrojů a přidanou hodnotu na úrovni Unie, a tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě. Hodnocení posoudí rovněž prostor pro zjednodušení, to, zda jsou nadále relevantní všechny cíle, jakož i míru, v jaké opatření přispívají k plnění priorit Unie spočívajících v inteligentním a udržitelném růstu podporujícím začlenění. Zohlední rovněž výsledky hodnocení dlouhodobých dopadů předešlých opatření. Ve vhodných případech je ke zprávě přiložen legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

2.  Do 30. června 2022 provede Komise v úzké spolupráci s členskými státy následné hodnocení opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Toto následné hodnocení opatření posoudí účelnost a účinnost výdajů uvedených v článku 1 a jejich dopad.

3.  Při hodnoceních uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se vezme v úvahu pokrok, jehož bylo dosaženo, a to pomocí ukazatelů uvedených v čl. 2 odst. 2.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení uvedených v odstavcích 1 a 2 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 43

Informace, komunikace a publicita

1.  Příjemci a dotčené členské státy případně zajistí, aby se finančním příspěvkům poskytnutým podle tohoto nařízení dostalo náležité publicity s cílem informovat veřejnost o úloze Unie při financování opatření.

2.  Komise uspořádá k financovaným opatřením a jejich výsledkům komunikační a informační akce. Z rozpočtu vyčleněného na komunikaci podle tohoto nařízení se nadto uhradí rovněž komunikace orgánů EU o politických prioritách Unie.

Článek 44

Zrušení

1.  Rozhodnutí 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES se zrušují.

2.  Odkazy na rozhodnutí 66/399/EHS, 76/894/EHS se považují za odkazy na čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002.

3.  Odkazy na rozhodnutí 2009/470/ES se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 45

Přechodná ustanovení

1.  Vnitrostátní programy členských států uvedené v čl. 12 odst. 1 tohoto nařízení, předložené Komisi v roce 2012 schválené k uskutečnění v roce 2013, předložené v roce 2013 a schválené k uskutečnění v roce 2014, a vnitrostátní programy předložené do 30. dubna 2014 k uskutečnění v roce 2015, budou v případě schválení způsobilé k financování z prostředků Unie na základě článku 27 rozhodnutí 2009/470/ES.

Na vnitrostátní programy prováděné v roce 2013 a v roce 2014 se použije nadále čl. 27 odst. 7 a 8 uvedeného rozhodnutí.

Na vnitrostátní programy prováděné v roce 2015 se i nadále použije čl. 27 odst. 2 uvedeného rozhodnutí.

2.  Programy průzkumů členských států uvedené v čl. 21 odst. 1 tohoto nařízení, které byly předloženy Komisi do 30. dubna 2014 a mají být prováděny v roce 2015, jsou způsobilé k financování z prostředků Unie na základě čl. 23 odst. 6 směrnice 2000/29/ES. Na tyto programy průzkumů se i nadále použije čl. 23 odst. 6 uvedené směrnice.

3.  Na žádosti členských států o financování naléhavých opatření podle článku 16 tohoto nařízení z prostředků Unie, předložené Komisi do 30. dubna 2014, se i nadále použijí články 22 až 24 směrnice 2000/29/ES.

Článek 46

Změna směrnice 98/56/ES

Směrnice 98/56/ES se mění takto:

1) V článku 17 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ( *1 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( *2 ).

2) V článku 18 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.“

Článek 47

Změna směrnice 2000/29/ES

Směrnice 2000/29/ES se mění takto:

1) V článku 13c se zrušuje odstavec 5.

▼M2

2) Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 15a

Členské státy stanoví, aby každý, kdo zjistí výskyt škodlivého organismu uvedeného v příloze I nebo v příloze II, či škodlivého organismu, na nějž se vztahuje opatření podle čl. 16 odst. 2 nebo 3, nebo má důvodné podezření na jeho výskyt, okamžitě informoval příslušný orgán, a v případě, že jej o to tento příslušný orgán požádá, poskytl veškeré informace týkající se výskytu škodlivého organismu, které mu jsou známy. Pokud není oznámení podáno písemně, příslušný orgán je úředně zaznamená.“

▼B

3) Články 22 až 26 se zrušují.

Článek 48

Změna nařízení (ES) č. 178/2002

V článku 58 nařízení (ES) č. 178/2002 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( *3 ). Výbor pracuje v sekcích, které se zabývají všemi významnými záležitostmi.

Veškeré odkazy v právu Unie na Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat se považují za odkazy na výbor uvedený v prvním pododstavci.

Článek 49

Změna nařízení (ES) č. 882/2004

Článek 66 nařízení (ES) č. 882/2004 se zrušuje.

Článek 50

Změna nařízení (ES) č. 396/2005

Kapitola VII nařízení (ES) č. 396/2005 se zrušuje.

Článek 51

Změna směrnice 2008/90/ES

V článku 19 směrnice 2008/90/ES se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ( *4 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( *5 ).

Článek 52

Změna směrnice 2009/128/ES

Článek 22 směrnice 2009/128/ES se zrušuje.

Článek 53

Změna nařízení (ES) č. 1107/2009

Článek 76 nařízení (ES) č. 1107/2009 se zrušuje.

Článek 54

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 30. června 2014.

Čl. 18 odst. 1 písm. d) a čl. 47 bod 2 se však použijí od 1. ledna 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Nákazy zvířat, jichž se týká článek 7

 mor skotu,

 mor malých přežvýkavců,

 vezikulární choroba prasat,

 katarální horečka ovcí,

 těšínská choroba prasat,

 neštovice ovcí a koz,

 horečka Údolí Rift,

 nodulární dermatitida skotu,

 mor koní,

 vezikulární stomatitida,

 venezuelská encefalomyelitida koní,

 epizootické hemoragické onemocnění jelenovitých,

 klasický mor prasat,

 africký mor prasat,

 plicní nákaza skotu,

 influenza ptáků,

 newcastleská choroba,

 slintavka a kulhavka,

 epizootická nekróza krvetvorné tkáně u ryb (EHN),

 epizootický vředový syndrom u ryb (EUS),

 bonamióza (Bonamia exitios),

 perkinsusóza (Perkinsus marinus),

 mikrocytosóza (Mikrocytos mackini),

 syndrom Taura u korýšů,

 yellowhead disease u korýšů.




PŘÍLOHA II

Nákazy zvířat a zoonózy podle článku 10

 tuberkulóza skotu,

 brucelóza skotu,

 brucelóza ovcí a koz (B. melitensis),

 katarální horečka ovcí v enzootických nebo vysoce rizikových oblastech,

 africký mor prasat,

 vezikulární choroba prasat,

 klasický mor prasat,

 sněť slezinná,

 plicní nákaza skotu,

 influenza ptáků,

 vzteklina,

 echinokokóza,

 přenosné spongiformní encefalopatie (TSE),

 campylobakterióza,

 listerióza,

 salmonelóza (zoonotická salmonela),

 trichinelóza,

 verotoxigenní E. coli,

 virová hemoragická septikémie (VHS),

 infekční nekróza krvetvorné tkáně (IHN),

 herpesviróza koi (KHV),

 nakažlivá chudokrevnost lososů (ISA),

 marteilióza (Marteilia refringens),

 bonamióza (Bonamia ostreae),

 běloskvrnitost (White spot disease) u korýšů,

▼M3

 mor malých přežvýkavců,

 neštovice ovcí,

 neštovice koz,

 nodulární dermatitida skotu.

▼B




PŘÍLOHA III

Priority pro pracovní programy Komise uvedené v Oddíle 2 Kapitoly 1 Hlavy II a v Oddílech 2 a 3 Kapitoly II Hlavy II

Priority pro finanční podporu z prostředků Unie v souvislosti se zaměřením vnitrostátních programů eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz:

 nákazy, které mají dopad na lidské zdraví,

 nákazy, které mají dopad na zdraví zvířat s ohledem na jejich případné šíření a míru nemocnosti a úmrtnosti v populacích zvířat,

 nákazy a zoonózy, u nichž hrozí, že by mohly být na území Unie přeneseny nebo znovu přeneseny ze třetích zemí,

 nákazy, které by mohly vést ke vzniku krizové situace se závažnými hospodářskými dopady,

 nákazy, které mají dopad na obchod se třetími zeměmi a obchod uvnitř EU.

Priority pro finanční podporu z prostředků Unie v souvislosti se zaměřením na vnitrostátní programy průzkumů týkajících se škodlivých organismů v zájmu ochrany území Unie:

 škodlivé organismy uvedené v oddíle I části A přílohy I a v oddíle I části A přílohy II směrnice 2000/29/ES, o nichž není známo, že by se vyskytovaly na území Unie,

 škodlivé organismy, na něž se vztahují opatření Unie přijatá podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES,

 škodlivé organismy, které nejsou uvedeny ve směrnici 2000/29/ES a které představují bezprostřední nebezpečí pro území Unie,

 nákazy, které by mohly vést ke vzniku krizové situace se závažnými hospodářskými dopady a dopady na životní prostředí,

 škodlivé organismy, které mají dopad na obchod se třetími zeměmi a obchod uvnitř EU.

Priority pro finanční podporu z prostředků Unie v souvislosti se zaměřením na vnitrostátní programy pro nejvzdálenější regiony:

 opatření proti škodlivým organismům související s dovozem do těchto regionů a s jejich klimatem,

 metody k potírání těchto škodlivých organismů,

 opatření proti škodlivým organismům uvedeným v souladu s pravidly pro škůdce rostlin platnými v těchto regionech.




PROHLÁŠENÍ KOMISE

o postupech schvalování veterinárních a fytosanitárních programů

S cílem lépe informovat členské státy uspořádá Komise výroční zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, které se zaměří na výsledky postupu hodnocení programů. Uvedené zasedání se uskuteční nejpozději 30. listopadu roku předcházejícího realizaci programů.

V souvislosti s uvedeným zasedáním předloží Komise seznam programů, které byly po technické stránce schváleny a navrženy ke spolufinancování. Finanční i technické podrobnosti budou projednány s národními delegacemi a k jejich připomínkám bude přihlédnuto.

Kromě toho ještě před přijetím konečného rozhodnutí v této věci předá Komise během zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva v lednu členským státům konečný seznam programů vybraných ke spolufinancování a sdělí jim konečnou částku přidělenou pro každý program.

Začátkem února každého roku proběhnou spolu s odborníky z členských států přípravné práce na návrhu pracovního programu k provádění opatření uvedených v článcích 9, 19 a 25, aby členským státům byly poskytnuty příslušné informace pro účely zavedení programů eradikace a dozoru.



( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C2  (EU) 2017/625 ◄ ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) ( ►C2  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ◄ ).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).

( 3 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

( *2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

( *4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

( *5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“