02013R1305 — CS — 21.01.2019 — 007.001

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

Ve znění:

Opraveno:

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1305/2013

ze dne 17. prosince 2013

o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005

HLAVA I

CÍLE A STRATEGIE

KAPITOLA I

Předmět a definice

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení stanoví obecná pravidla týkající se podpory poskytované Unií na rozvoj venkova, která je financována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zřízeného (EU) č. 1306/2013. Stanoví cíle, k nimž má politika rozvoje venkova přispívat, a příslušné priority Unie v oblasti rozvoje venkova. Vymezuje strategický kontext politiky rozvoje venkova a vymezuje opatření, která mají být přijata k provádění politiky rozvoje venkova. Dále stanoví pravidla pro programování, vytváření sítí, řízení, monitorování a hodnocení na základě pravomocí sdílených členskými státy a Komisí a pravidla pro zajištění koordinace EZFRV s jinými nástroji Unie.

2.  Toto nařízení doplňuje ustanovení části II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ( 1 ).

Článek 2

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí definice „programu“, „operace“, „příjemce“, „strategie místního rozvoje se zapojením místních komunit“, „veřejných výdajů“, „MSP“, „dokončené operace“ a „finančních nástrojů“ stanovené nebo uvedené v článku 2 a „méně rozvinutých regionů“ a „přechodových regionů“ stanovené v čl. 90 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1303/2013.

Dále se rozumí:

▼M7

▼B

▼M7

▼B

2.  Členský stát nebo region si může na základě stávajícího vnitrostátního práva nebo inventárního systému zvolit uplatňování jiné definice pojmu les, než je definice podle odst. 1 písm. r). Členské státy nebo regiony uvedou toto vymezení v programu rozvoje venkova.

3.  Pro zajištění soudržného přístupu při zacházení s příjemci a s ohledem na potřebu určitého období pro přizpůsobení, pokud jde o definici mladého zemědělce stanovenou v odst. 1 písm. n), je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o podmínky, za nichž lze právnickou osobu považovat za „mladého zemědělce“, a pokud jde o stanovení odkladu pro získání profesních dovedností.

KAPITOLA II

Úkoly, cíle a priority

Článek 3

Úkoly

EZFRV přispívá ke strategii Evropa 2020 podporou udržitelného rozvoje venkova v Unii způsobem, který doplňuje ostatní nástroje v rámci SZP, politiky soudržnosti a společné rybářské politiky. Přispívá k rozvoji odvětví zemědělství v Unii, které je územně a environmentálně vyváženější, šetrnější a odolnější vůči klimatu, konkurenceschopnější a inovativnější. Přispívá také k rozvoji venkovských území.

Článek 4

Cíle

V celkovém rámci SZP přispívá podpora pro rozvoj venkova, včetně podpory pro činnosti v oblasti potravinářského a nepotravinářského odvětví a lesnictví, k dosažení těchto cílů:

Článek 5

Priority Unie v oblasti rozvoje venkova

K dosažení cílů rozvoje venkova, které přispívají ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj podporující začlenění, dochází prostřednictvím následujících šesti priorit Unie v oblasti rozvoje venkova, které odrážejí příslušné tematické cíle společného strategického rámce:

Všechny tyto priority přispívají k průřezovým cílům spočívajícím v inovacích, životním prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Programy mohou být zaměřeny na méně než šest priorit, je-li to odůvodněno na základě analýzy situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (analýza SWOT) a hodnocení ex ante. Každý program se zaměří alespoň na čtyři priority. Předkládá-li členský stát celostátní program a soubor regionálních programů, může být celostátní program zaměřen na méně než čtyři priority.

V zájmu naplňování některé z priorit lze do programů zahrnout i jiné prioritní oblasti, je-li to odůvodněné a měřitelné.

HLAVA II

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I

Obsah programování

Článek 6

Programy pro rozvoj venkova

1.  V členských státech působí EZFRV prostřednictvím programů rozvoje venkova. Tyto programy provádějí strategii ke splnění priorit Unie v oblasti rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření vymezených v hlavě III. Podpora z EZFRV se žádá pro dosažení cílů rozvoje venkova, kterých je dosahováno prostřednictvím priorit Unie.

2.  Členský stát může předložit buď jeden program pro celé své území, nebo soubor regionálních programů. V řádně odůvodněných případech může případně předložit celostátní program i soubor regionálních programů. Pokud členský stát předloží celostátní program a soubor regionálních programů, naplánují se opatření a druhy operací buď na vnitrostátní úrovni, nebo na regionální úrovni, přičemž se zajistí soulad mezi strategiemi celostátního programu a regionálních programů.

3.  Členské státy, které mají regionální programy, mohou předložit ke schválení podle čl. 10 odst.2 rovněž celostátní rámec obsahující prvky společné pro tyto programy bez zvláštních rozpočtových přídělů.

Celostátní rámce členských států s regionálními programy mohou rovněž obsahovat tabulku, v níž je podle regionů a jednotlivých let shrnut celkový příspěvek EZFRV danému členskému státu za celé programové období.

Článek 7

Tematické podprogramy

1.  S cílem přispět k dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova mohou členské státy do svých programů rozvoje venkova začlenit tematické podprogramy, které se zabývají zvláštními potřebami. Tyto tematické podprogramy se mohou vztahovat mimo jiné na:

Orientační seznam opatření a druhů operací, jež mají pro jednotlivé tematické podprogramy obzvláštní význam, je uveden v příloze IV.

2.  Tematické podprogramy se mohou zabývat rovněž zvláštními potřebami týkajícími se restrukturalizace zemědělských odvětví s významným dopadem na rozvoj konkrétní venkovské oblasti.

3.  U operací podporovaných v rámci tematických podprogramů týkajících se malých zemědělských podniků a krátkých dodavatelských řetězců, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a biologické rozmanitosti se mohou míry podpory stanovené v příloze II zvýšit o 10 dodatečných procentních bodů. V případě mladých zemědělců a horských oblastí se mohou maximální míry podpory zvýšit v souladu s přílohou II. Maximální společná míra podpory však nesmí překročit 90 %.

Článek 8

Obsah programů rozvoje venkova

1.  Kromě prvků uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 1303/2013 každý program rozvoje venkova obsahuje:

Analýza je strukturována podle priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. Konkrétní potřeby týkající se životního prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a inovací se posuzují ve světle všech priorit Unie v oblasti rozvoje venkova s cílem určit příslušné reakce v těchto třech oblastech na úrovni jednotlivých priorit;

▼M7

▼B

2.  Obsahuje-li program rozvoje venkova tematické podprogramy, každý podprogram zahrnuje:

3.  Komise přijme prováděcích akty stanovující pravidla pro předkládání prvků popsaných v odstavcích 1 a 2 v programech rozvoje venkova a pravidla pro obsah celostátních rámců uvedených v čl. 6 odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

KAPITOLA II

Příprava, schvalování a změna programů rozvoje venkova

Článek 9

Předběžné podmínky

Kromě obecných předběžných podmínek uvedených v příloze XI části II nařízení (EU) č. 1303/2013 se na programování EZFRV použijí i předběžné podmínky uvedené v příloze V tohoto nařízení, jsou-li vhodné a použitelné na konkrétní cíle sledované v rámci priorit programu.

Článek 10

Schvalování programů rozvoje venkova

1.  Členské státy předloží Komisi u každého programu rozvoje venkova návrh, jenž obsahuje informace uvedené v článku 8.

2.  Programy rozvoje venkova schvaluje Komise prostřednictvím prováděcího aktu.

Článek 11

Změna programů rozvoje venkova

Žádosti členských států o změnu programů se schvalují podle těchto postupů:

Pro účely písm. b) bodů i) a ii) a písm. b) bodu iii),, pokud se převod prostředků týká méně než 20 % přídělu na určité opatření a méně než 5 % celkového příspěvku z EZFRV pro daný program, se však schválení považuje za udělené, pokud Komise nepřijme rozhodnutí ohledně žádosti po uplynutí 42 pracovních dnů od jejího obdržení. Tato doba nezahrnuje období, které začíná dnem následujícím po dni, kdy Komise zaslala členskému státu své připomínky, a končí dnem, kdy tento členský stát na uvedené připomínky odpověděl.

Článek 12

Pravidla týkající se postupů a harmonogramů

Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro postupy a harmonogramy pro:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

HLAVA III

PODPORA ROZVOJE VENKOVA

KAPITOLA I

Opatření

Článek 13

Opatření

Každé opatření pro rozvoj venkova je naplánováno tak, aby konkrétně přispělo ke splnění jedné či více priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. Orientační seznam opatření, jež jsou zvláště důležitá pro priority Unie, je stanoven v příloze VI.

Článek 14

Předávání znalostí a informační akce

1.  Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností, demonstrační činnosti a informační akce. Činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností mohou zahrnovat vzdělávací kurzy, workshopy a odborné vedení.

Podpora může zahrnovat rovněž krátkodobé výměny řídicích pracovníků zemědělských a lesnických podniků, jakož i návštěvy zemědělských a lesnických podniků.

2.  Podpora v rámci tohoto opatření je určena pro osoby pracující v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, uživatele půdy a jiné hospodářské subjekty, jež jsou malými nebo středními podniky působícími ve venkovských oblastech.

Příjemcem podpory je subjekt zajišťující odborné vzdělávání či jiné předávání znalostí a informační akce.

3.  Podpora v rámci tohoto opatření se nevztahuje na vzdělávací kurzy a kurzy odborné přípravy, které tvoří součást běžných vzdělávacích programů nebo systémů středního a vyššího vzdělávání.

Subjekty zajišťující předávání znalostí a informační služby mají k plnění tohoto úkolu příslušné kapacity v podobě kvalifikovaných zaměstnanců a pravidelné odborné přípravy.

▼M7

4.  Způsobilými náklady v rámci tohoto opatření jsou náklady na organizaci a zajištění předávání znalostí nebo informačních akcí. Infrastruktura, jež byla nainstalována v rámci demonstrační činnosti, může být používána i po jejím ukončení. V případě demonstračních projektů může podpora zahrnovat rovněž příslušné investiční náklady. Způsobilé jsou rovněž cestovní výlohy, náklady na ubytování a denní diety vyplácené účastníkům a rovněž náklady na zástup zemědělců. Veškeré náklady podle tohoto odstavce se proplácejí příjemci.

▼B

5.  S cílem zajistit jasné vymezení programů výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěv těchto podniků ve vztahu k podobným opatřením v rámci jiných programů Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o dobu trvání a obsah programů výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěvy zemědělských a lesnických podniků.

6.  Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro způsoby proplácení nákladů účastníků, včetně využívání poukazů či jiných podobných kuponů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

Článek 15

Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

1.  Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje s cílem:

▼M7

2.  Příjemcem podpory poskytnuté podle odst. 1 písm. a) a c) je poskytovatel poradenství či odborné přípravy nebo řídící orgán. Je-li příjemcem řídící orgán, vybírá poskytovatele poradenství či odborné přípravy subjekt, který je na řídícím orgánu funkčně nezávislý. Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje orgánu nebo subjektu, který byl vybrán za účelem zřízení řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství nebo poradenských služeb pro lesnictví.

3.  Orgány nebo subjekty, které byly vybrány pro poskytování poradenství, musí mít odpovídající zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměstnanců, zkušeností s poradenstvím a hodnověrnosti v oblastech, v nichž poskytují poradenství. Poskytovatelé v rámci tohoto opatření se vybírají prostřednictvím výběrového řízení, které je otevřené pro veřejné i soukromé subjekty. Výběrové řízení je nezaujaté a vylučuje zájemce ve střetu zájmů.

▼B

Při poskytování poradenství jsou dodržovány povinnosti týkající se nezveřejňování informací uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

▼M7

3a.  Pro účely tohoto článku provádějí členské státy v souladu s čl. 65 odst. 1 veškeré kontroly na úrovni poskytovatele poradenství či odborné přípravy.

▼B

4.  Poradenství poskytované jednotlivým zemědělcům, mladým zemědělcům vymezeným v tomto nařízení a jiným uživatelům půdy je spojeno s nejméně jednou prioritou Unie v oblasti rozvoje venkova a zahrnuje alespoň jeden z těchto prvků:

►C1  Poradenství se může týkat rovněž jiných záležitostí, zejména informací týkajících se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologické rozmanitosti a ochrany vod podle přílohy I nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo záležitostí, které souvisejí s hospodářskou a environmentální výkonností zemědělského podniku, včetně aspektů konkurenceschopnosti. ◄ Může zahrnovat rovněž poradenství týkající se vytvoření krátkých dodavatelských řetězců, ekologického zemědělství a zdravotní stránky chovu zvířat.

5.  Poradenství pro držitele lesů zahrnuje alespoň příslušné povinnosti podle směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES a rámcové směrnice o vodě. Může zahrnovat rovněž záležitosti spojené s hospodářskou a environmentální výkonností lesnických podniků.

6.  Poradenství pro MSP může zahrnovat záležitosti spojené s hospodářskou a environmentální výkonností podniku.

7.  V řádně odůvodněných a vhodných případech může být poradenství poskytováno částečně ve skupině s přihlédnutím k situaci jednotlivého uživatele poradenských služeb.

8.  Podpora podle odst. 1 písm. a) a c) je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II. Podpora podle odst. 1 písm. b) se postupně snižuje a poskytuje se nejvýše po dobu pěti let od zřízení.

Článek 16

Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin

▼M7

1.  Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje novou účast zemědělců a skupin zemědělců nebo jejich účast v předchozích pěti letech:

▼B

▼M7

2.  Podpora v rámci tohoto opatření může rovněž krýt náklady na informační a propagační činnosti prováděné seskupeními producentů v souvislosti s produkty, na něž se vztahují režimy jakosti podporované podle odstavce 1 tohoto článku. Odchylně od čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou být tyto činnosti prováděny pouze na vnitřním trhu.

3.  Podpora podle odstavce 1 se poskytuje po dobu nejvýše pěti let jako roční pobídková platba, jejíž úroveň se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v podporovaných režimech.

V případě počáteční účasti před podáním žádosti o podporu podle odstavce 1 se pětiletá maximální doba trvání snižuje o počet let, který uplynul mezi počáteční účastí v režimu jakosti a dnem podání žádosti o podporu.

Pro účely tohoto odstavce se „fixními náklady“ rozumějí náklady související se vstupem do některého podporovaného režimu jakosti a roční příspěvek na účast v takovém režimu, případně včetně výdajů na kontroly, které jsou nezbytné k ověření dodržování specifikací daného režimu.

Pro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.

▼B

4.  Podpora je omezena maximální mírou podpory a částkou stanovenou v příloze II.

5.  Pro zohlednění nového práva Unie, kterým může být dotčena podpora v rámci tohoto opatření, a v zájmu zajištění soudržnosti s jinými nástroji Unie týkajícími se podpory zemědělských opatření a zabránění narušení hospodářské soutěže je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o zvláštní režimy Unie, na něž se vztahuje odst. 1 písm. a), a charakteristiky seskupení producentů a druhů činností, které podle odstavce 2 mohou získat podporu, jakož i o stanovení podmínek s cílem zabránit diskriminaci určitých produktů a stanovení podmínek, na jejichž základě se mají vyloučit obchodní značky z podpory.

Článek 17

Investice do hmotného majetku

1.  Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje hmotné nebo nehmotné investice, které:

▼M7

▼B

2.  Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje zemědělcům nebo skupinám zemědělců.

V případě investic na podporu restrukturalizace zemědělských podniků zacílí členské státy podporu na zemědělské podniky na základě analýzy SWOT provedené ve vztahu k prioritě Unie v oblasti rozvoje venkova „zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů“.

3.  Podpora podle odst. 1 písm. a) a b) je omezena maximálními mírami podpory stanovenými v příloze II. Tyto maximální míry se mohou zvýšit v případě mladých zemědělců, společných investic, včetně investic spojených s fúzí organizací producentů, v případě integrovaných projektů zahrnujících podporu v rámci více než jednoho opatření, investic v oblastech s přírodními a jinými zvláštními omezeními, jež jsou uvedeny v článku 32, investic spojených s činnostmi podle článků 28 a 29 a v případě činností podporovaných v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti v souladu s mírami podpory stanovenými v příloze II. Aniž by bylo dotčeno výše uvedené, maximální společná míra podpory však nesmí překročit 90 %.

4.  Podpora podle odst. 1 písm. c) a d) podléhá mírám podpory stanoveným v příloze II.

▼M7

5.  Mladým zemědělcům, kteří poprvé zakládají zemědělský podnik jako vedoucí tohoto podniku, může být poskytnuta podpora na investice uskutečněné za účelem splnění norem Unie týkajících se zemědělské produkce, včetně bezpečnosti práce. Taková podpora může být poskytována nejvýše po dobu 24 měsíců ode dne zahájení činnosti, jak je stanoven v programu rozvoje venkova, nebo do dokončení akcí uvedených v podnikatelském plánu podle čl. 19 odst. 4.

▼B

6.  V případech, kdy právo Unie ukládá zemědělcům nové požadavky, může být poskytována podpora na investice uskutečněné za účelem splnění těchto požadavků nejvýše po dobu 12 měsíců ode dne, kdy se tyto požadavky stanou pro daný zemědělský podnik povinnými.

Článek 18

Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření

1.  Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:

2.  Podpora se poskytuje zemědělcům nebo skupinám zemědělců. Podporu lze poskytnout rovněž veřejným subjektům, je-li prokázána vazba mezi investicemi vynaloženými těmito subjekty a potenciálem zemědělské produkce.

3.  Podpora podle odst. 1 písm. b) je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušných orgánů veřejné moci v členských státech, že došlo k přírodní katastrofě a že tato katastrofa nebo opatření přijatá v souladu se směrnicí Rady 2000/29/ES ( 8 ) za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce zapříčinila zničení nejméně 30 % příslušného zemědělského potenciálu.

4.  Podpora v rámci tohoto opatření se neposkytuje k uhrazení ušlých příjmů v důsledku přírodní katastrofy nebo katastrofické události.

Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.

5.  Podpora podle odst. 1 písm. a) je omezena maximálními mírami podpory stanovenými v příloze II.

Článek 19

Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

1.  Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:

2.  Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu i) se poskytuje mladým zemědělcům.

Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu ii) se poskytuje zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce, kteří diverzifikují svou činnost na činnosti nezemědělské povahy, a mikropodnikům a malým podnikům a fyzickým osobám ve venkovských oblastech.

Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu iii) se poskytuje malým zemědělským podnikům vymezeným členskými státy.

Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje mikropodnikům a malým podnikům a fyzickým osobám ve venkovských oblastech, jakož i zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce.

Podpora podle odst. 1 písm. c) se poskytuje zemědělcům, kteří jsou v době předložení žádosti o podporu způsobilí pro účast v režimu pro malé zemědělce po dobu alespoň jednoho roku a kteří se zaváží k trvalému převodu celého podniku a odpovídajících platebních nároků na jiného zemědělce. Podpora se vyplácí ode dne převodu do 31. prosince 2020, nebo se ve vztahu k tomuto období vypočítá a vyplatí formou jednorázové platby.

3.  Za člena domácnosti zemědělce může být považována jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo skupina fyzických či právnických osob bez ohledu na právní postavení přiznané této skupině a jejím členům podle vnitrostátního práva, s výjimkou zemědělských pracovníků. Považuje-li se za člena domácnosti zemědělce právnická osoba nebo skupina právnických osob, musí tento člen vykonávat v zemědělském podniku zemědělskou činnost v době podání žádosti o podporu.

▼M7

4.  Žádost o podporu podle odst. 1 písm. a) bodu i) se podává nejpozději 24 měsíců ode dne zahájení činnosti.

Podpora podle odst. 1 písm. a) je podmíněna předložením podnikatelského plánu. Provádění podnikatelského plánu musí být zahájeno do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Doba trvání podnikatelského plánu činí nejvýše pět let.

Podnikatelský plán stanoví, že mladý zemědělec má splnit podmínky podle článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě, do osmnácti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Členské státy vymezí opatření uvedená v čl. 2 bodě 1 písm. s) v programech rozvoje venkova.

Členské státy stanoví horní a spodní prahovou hodnotu na příjemce nebo podnik, která umožňuje přístup k podpoře podle odst. 1 písm. a) bodů i) a iii). Spodní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu i) musí být vyšší než horní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu iii). Podpora je omezena na podniky, které spadají do definice mikropodniků a malých podniků.

▼M7

4a.  Odchylně od čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 lze podporu podle odst. 1 písm. a) bodu i) tohoto článku poskytnout rovněž ve formě finančních nástrojů, nebo jako kombinaci grantů a finančních nástrojů.

▼M7

5.  Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje ve formě nejméně dvou splátek. Splátky se mohou postupně snižovat. Vyplacení poslední splátky podle odst. 1 písm. a) bodů i) a ii) je podmíněno řádným prováděním podnikatelského plánu.

▼B

6.  Maximální částka podpory podle odst. 1 písm. a) je stanovena v příloze II. Členské státy určí výši podpory podle odst. 1 písm. a) bodu i) a ii) rovněž s prohlédnutím k sociálně-ekonomické situaci oblasti programu.

7.  Podpora podle odst. 1 písm. c) se rovná 120 % roční platby, kterou je příjemce oprávněný obdržet v rámci režimu pro malé zemědělce.

8.  S cílem zajistit účinné a účelné využívání prostředků EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, které stanoví minimální obsah podnikatelských plánů a kritéria, jež členské státy použijí ke stanovení prahových hodnot uvedených v odstavci 4 tohoto článku.

Článek 20

Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech

1.  Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje zejména:

2.  Podpora v rámci tohoto opatření se týká pouze drobné infrastruktury, kterou každý členský stát vymezí v programu. Programy rozvoje venkova však mohou v případě investic do širokopásmového připojení a energie z obnovitelných zdrojů stanovit zvláštní odchylky od tohoto pravidla. V tomto případě se stanoví jednoznačná kritéria, která zajistí doplňkovost s podporou poskytovanou na základě jiných nástrojů Unie.

3.  Investice podle odstavce 1 jsou způsobilé pro podporu, jsou-li příslušné operace prováděny podle plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb, pokud tyto plány existují, a jsou-li v souladu s příslušnou strategií místního rozvoje.

▼M7

4.  Odstavce 2 a 3 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.

▼B

Článek 21

Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů

1.  Podpora v rámci tohoto opatření se týká:

▼C1

2.  Omezení týkající se vlastnictví lesů podle článků 22 až 26 se nevztahují na tropické či subtropické lesy a zalesněné oblasti na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ( 9 ) a francouzských nejvzdálenějších regionů.

▼B

Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou v programu určí členské státy, se podpora podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993.

Článek 22

Zalesňování a zakládání lesů

1.  Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. a) se poskytuje veřejným a soukromým držitelům půdy a jejich sdružením a kryje náklady na založení a roční prémii na hektar k uhrazení nákladů na ušlé příjmy ze zemědělství a péči, včetně první a poslední probírky, a to nejvýše po dobu dvanácti let. V případě půdy vlastněné státem může být podpora poskytnuta pouze v případě, že subjekt využívající tuto půdu je soukromý subjekt nebo obec.

Podpora na zalesnění půdy, jejímž vlastníkem jsou veřejné orgány, nebo podpora určená na výsadbu rychle rostoucích dřevin kryje pouze náklady na založení.

2.  Způsobilá je zemědělská i nezemědělská půda. Vysázené druhy jsou přizpůsobené podmínkám životního prostředí a klimatickým podmínkám dotyčné oblasti a odpovídají minimálním environmentálním požadavkům. Podpora se neposkytuje na výsadbu rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích, vánočních stromků ani rychle rostoucích dřevin pěstovaných pro výrobu energie. V oblastech, v nichž je zalesňování ztíženo nepříznivými půdními a klimatickými podmínkami, může být podpora poskytnuta na výsadbu jiných víceletých druhů dřevin, jako jsou keře nebo křoviny vhodné pro místní podmínky.

3.  Pro zajištění souladu zalesňování zemědělské půdy s cíli politiky v oblasti životního prostředí je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o vymezení minimálních environmentálních požadavků podle odstavce 2 tohoto článku.

▼M7

Článek 23

Zavádění, regenerace nebo obnova zemědělsko-lesnických systémů

1.  Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. b) se poskytuje soukromým držitelům půdy a obcím a jejich sdružením a kryje náklady na založení, regeneraci nebo obnovu a roční prémii na hektar k uhrazení nákladů na údržbu po dobu nejvýše pěti let.

▼B

2.  Pro účely tohoto článku se „zemědělsko-lesnickými systémy“ rozumějí systémy využívání půdy, v jejichž rámci je stejný pozemek zároveň využíván k pěstování stromů a k zemědělské činnosti. Minimální a maximální počet stromů na hektar určí členské státy s přihlédnutím k místním půdním, klimatickým a environmentálním podmínkám, druhům lesních dřevin a potřebě zajistit udržitelné zemědělské využití půdy.

3.  Podpora je omezena maximální mírou podpory stanovenou v příloze II.

Článek 24

Předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů

1.  Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. c) se poskytuje soukromým a veřejným držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením a kryje náklady na:

2.  V případě preventivních opatření týkajících se škůdců a chorob musí být riziko výskytu příslušné katastrofy doloženo vědeckými důkazy a uznáno veřejnými vědeckými organizacemi. V programu musí být případně uveden seznam druhů organismů, které jsou pro rostliny škodlivé a mohou způsobit katastrofu.

Způsobilé operace musejí být v souladu s plánem na ochranu lesů, který vypracují členské státy. Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou v programu určí členské státy, se podpora podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993, který podrobně rozvádí cíle v oblasti prevence.

Pro podporu týkající se prevence lesních požárů jsou způsobilé lesní oblasti považované v souladu s plánem na ochranu lesů vyhotoveným členskými státy za oblasti se středním nebo vysokým rizikem lesních požárů.

3.  Podpora podle odst. 1 písm. d) je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušných orgánů veřejné moci v členských státech, že došlo k přírodní katastrofě a že tato katastrofa nebo opatření přijatá v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce zapříčinila zničení nejméně 20 % příslušného lesního potenciálu.

4.  Podpora v rámci tohoto opatření se neposkytuje k náhradě ušlých příjmů v důsledku přírodní katastrofy.

Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.

Článek 25

Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

1.  Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. d) se poskytuje fyzickým osobám, soukromým a veřejným držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením.

2.  Investice se zaměří na splnění závazků týkajících se cílů v oblasti ochrany životního prostředí, na poskytování služeb ekosystémů a na závazky, které zvyšují společenskou hodnotu lesů a zalesněných ploch v dotyčné oblasti nebo zlepšují potenciál ekosystémů ke zmírňování změny klimatu, aniž by byly z dlouhodobého hlediska vyloučeny hospodářské přínosy.

Článek 26

Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh

1.  Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. e) se poskytuje soukromým držitelům lesů, obcím a jejich sdružením a malým a středním podnikům na investice, které zvyšují lesnický potenciál nebo souvisejí se zpracováním, mobilizací lesnických produktů a jejich uváděním na trh. ►C1  Na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013 a francouzských nejvzdálenějších regionů může být podpora poskytnuta rovněž podnikům, které nejsou malými a středními podniky. ◄

2.  Investice související se zvyšováním ekonomické hodnoty lesů musejí být odůvodněné ve vztahu k očekávanému zlepšení lesů v jednom nebo více podnicích a mohou zahrnovat investice do strojů pro lesní těžební práce a postupů těžby, které jsou šetrné k půdě a zdrojům.

3.  Investice související s používáním dřeva jako suroviny nebo zdroje energie jsou omezeny na všechny pracovní operace před průmyslovým zpracováním.

4.  Podpora je omezena maximálními mírami podpory stanovenými v příloze II.

Článek 27

Zřizování seskupení a organizací producentů

1.  Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje, aby se usnadnilo zřizování seskupení a organizací producentů v zemědělství a lesnictví s cílem:

2.  Podpora se poskytuje seskupením a organizacím producentů, které jsou příslušným orgánem členského státu oficiálně uznány na základě podnikatelského plánu. Omezuje se na seskupení a organizace producentů, které jsou MSP.

Členské státy do pěti let od uznání seskupení nebo organizace producentů ověří, zda bylo dosaženo cílů podnikatelského plánu.

3.  Podpora se poskytuje na základě podnikatelského plánu formou paušální podpory v ročních splátkách maximálně po dobu pěti let ode dne, kdy byly seskupení nebo organizace producentů uznány, a postupně se snižuje. Vypočítává se podle roční produkce seskupení nebo organizace uvedené na trh. Poslední splátku členské státy vyplatí až po ověření řádného provedení podnikatelského plánu.

V prvním roce mohou členské státy vyplatit seskupení nebo organizaci producentů podporu, která je vypočítána na základě průměrné roční hodnoty produkce členů seskupení uvedené na trh během tří let před jejich vstupem do seskupení nebo organizací. V případě seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví je podpora vypočítána na základě průměrné produkce členů seskupení nebo organizace uvedené na trh v období pěti let předcházejících uznání seskupení nebo organizace, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.

4.  Podpora je omezena maximálními mírami a částkami stanovenými v příloze II.

5.  Členské státy mohou i nadále podporovat zřizování seskupení producentů i po jejich uznání za organizace producentů v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) č. 1308/2013 ( 10 ).

Článek 28

Agroenvironmentálně-klimatické opatření

1.  Členské státy poskytují v rámci tohoto opatření podporu na celém svém území podle svých zvláštních potřeb a priorit určených na celostátní, regionální nebo místní úrovni. Toto opatření je zaměřeno na zachování a prosazování nezbytných změn v zemědělských postupech, které pozitivně přispívají k ochraně životního prostředí a klimatu. Jeho zařazení do programů rozvoje venkova na vnitrostátní nebo regionální úrovni je povinné.

2.  Agroenvironmentálně-klimatické platby se poskytují zemědělcům, skupinám zemědělců nebo skupinám zemědělců a jiných uživatelů půdy, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více agroenvironmentálně-klimatických závazků na zemědělské půdě, kterou určí členské státy, jejíž součástí je nejen zemědělská plocha, jak je definována v článku 2 tohoto nařízení. V řádně odůvodněných případech mohou být za účelem plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí agroenvironmentálně-klimatické platby poskytnuty i jiným uživatelům půdy nebo skupinám jiných uživatelů půdy.

3.  Agroenvironmentálně-klimatické platby se vztahují pouze na závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013 a příslušných minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním právem. Všechny tyto závazné požadavky jsou určeny v programu.

4.  Členské státy se vynasnaží zaručit, aby osobám, které se zaváží k provádění operací v rámci tohoto opatření, byly poskytnuty poznatky a informace potřebné k plnění těchto operací. To mohou provádět mimo jiné prostřednictvím odborného poradenství souvisejícího s dotyčným závazkem nebo podmíněním podpory v rámci tohoto opatření příslušným vzděláváním.

5.  Závazky v rámci tohoto opatření se přijímají na období od pěti do sedmi let. Je-li to však nezbytné k dosažení či zachování požadovaných přínosů pro životní prostředí, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit u určitých druhů závazků období delší, včetně vymezení jejich ročního prodloužení po uplynutí počátečního období. U nových závazků, které přímo navazují na závazky vykonané během počátečního období, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období kratší.

6.  Platby se poskytují ročně a v plné výši či částečně kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na agroenvironmentálně-klimatické závazky. Jsou-li závazky přijaty skupinami zemědělců nebo skupinami zemědělců a jiných uživatelů půdy, činí maximální výše 30 %.

▼M7

Při výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daný druh operace provádějí.

▼B

V řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí poskytnout v případě závazků, že plochy nebudou nadále využívány k obchodním účelům, podporu formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.

7.  Je-li to nezbytné k zajištění účinného uplatňování tohoto opatření, mohou členské státy použít k výběru příjemců postup podle čl. 49 odst. 3.

8.  Podpora je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II.

Podpora v rámci tohoto opatření nesmí být poskytnuta na závazky, na něž se vztahuje opatření týkající se ekologického zemědělství.

▼M7

9.  Podporu lze za účelem zachování a udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů v zemědělství, včetně nepůvodních, poskytovat na operace, na něž se nevztahují odstavce 1 až 8. Tyto závazky mohou provádět i jiní příjemci než ti, kteří jsou uvedeni v odstavci 2.

▼B

10.  S cílem zajistit, aby agroenvironmentálně-klimatické závazky byly definovány v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o:

▼C1

11.  Aby se vyloučilo dvojí financování, jak je uvedeno ve druhém pododstavci odstavce 6, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o stanovení metody výpočtu, která se má použít, i v případě rovnocenných opatření podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013.

▼B

Článek 29

Ekologické zemědělství

▼M7

1.  Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje na hektar zemědělské plochy zemědělcům nebo skupinám zemědělců, kteří se dobrovolně zaváží k přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství či k zachování těchto postupů a způsobů vymezených v nařízení (ES) č. 834/2007 a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.

▼C1

2.  Podpora se poskytuje pouze na závazky přesahující rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013, příslušných minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním právem. Všechny tyto požadavky jsou určeny v programu.

▼B

3.  Závazky v rámci tohoto opatření se přijímají na období od pěti do sedmi let. Je-li podpora poskytnuta pro přechod na ekologické zemědělství, mohou členské státy určit kratší počáteční období, které odpovídá období přechodu. Je-li podpora poskytnuta na zachování ekologického zemědělství, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova povolit prodloužení o jeden rok po uplynutí počátečního období. U nových závazků týkajících se zachování, které přímo navazují na závazky vykonané během počátečního období, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období kratší.

4.  Platby se poskytují ročně a v plné výši či částečně kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na závazky. Jsou-li závazky přijaty skupinami zemědělců, činí maximální výše 30 %.

▼M7

Při výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daná podopatření provádějí.

▼B

5.  Podpora je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II.

6.  S cílem zajistit vyloučení dvojího financování, jak je uvedeno ve druhém pododstavci odstavce 4, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o stanovení metody výpočtu, která se má použít.

Článek 30

Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě

1.  Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje ročně na hektar zemědělské plochy nebo na hektar lesa s cílem poskytnout příjemcům kompenzaci za dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění v dotyčných oblastech v souvislosti s prováděním směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES a rámcové směrnice o vodě.

▼M7

Při výpočtu plateb týkajících se podpory podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daná podopatření provádějí.

▼B

2.  Podpora se poskytuje zemědělcům a soukromým držitelům lesů a sdružením soukromých držitelů lesů. V řádně odůvodněných případech může být poskytnuta rovněž jiným uživatelům půdy.

3.  Podpora pro zemědělce související se směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES se poskytuje pouze ve vztahu ke znevýhodněním vyplývajícím z požadavků přesahujících rámec dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 94 a přílohy II nařízení Rady (EU) č. 1306/2013 a příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013.

4.  Podpora pro zemědělce související s rámcovou směrnicí o vodě se poskytuje pouze ve vztahu ke zvláštním požadavkům, které:

5.  Požadavky uvedené v odstavcích 3 a 4 jsou určeny v programu.

6.  Pro platby jsou způsobilé tyto oblasti:

7.  Podpora je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II.

8.  S cílem zajistit vyloučení dvojího financování, jak je uvedeno ve druhém pododstavci odstavce 1, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o stanovení metody výpočtu, která se má použít.

Článek 31

Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

1.  Platby pro zemědělce v horských oblastech a jiných oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními se poskytují ročně na hektar zemědělské plochy s cílem poskytnout zemědělcům plnou nebo částečnou kompenzaci za dodatečné náklady a ušlé příjmy v souvislosti s omezeními zemědělské produkce v dotyčné oblasti.

▼C1

Dodatečné náklady a ušlé příjmy se vypočítají v porovnání s oblastmi, jež nejsou postiženy přírodními či jinými zvláštními omezeními, s přihlédnutím k platbám podle hlavy III kapitoly 4 nařízení (EU) č. 1307/2013.

▼B

Při výpočtu dodatečných nákladů a ušlých příjmů mohou členské státy v řádně odůvodněných případech diferencovat výši platby, aby zohlednily:

▼M7

2.  Platby se poskytují zemědělcům, kteří se zaváží provozovat zemědělskou činnost v oblastech určených podle článku 32 a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.

▼B

3.  Platby se stanovují v rozmezí mezi minimální a maximální částkou stanovenou v příloze II. Tyto platby mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova zdůvodněny.

4.  Členské státy zajistí postupné snižování plateb po překročení určité prahové úrovně plochy jednotlivých podniků, která bude vymezena v programu, s výjimkou případů, kdy podpora zahrnuje pouze minimální platbu na hektar ročně v souladu s přílohou II.

Členské státy mohou v případě právnické osoby nebo skupiny fyzických či právnických osob uplatnit snižování plateb na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud:

▼M7

5.  Kromě plateb podle odstavce 2 mohou členské státy v období mezi rokem 2014 a 2020 poskytovat platby v rámci tohoto opatření příjemcům v oblastech, které byly podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 způsobilé v programovém období 2007–2013. Příjemcům v oblastech, které již nejsou na základě nového vymezení podle čl. 32 odst. 3 nadále způsobilé, se tyto platby postupně snižují, a to v průběhu období čtyř let. Toto období počíná dnem, kdy bylo vymezení podle čl. 32 odst. 3 dokončeno, a nejpozději v roce 2019. Platby začínají na úrovni nejvýše 80 % průměrné platby stanovené v programu pro programové období 2007–2013 podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 a končí na úrovni nejvýše 20 % nejpozději v roce 2020. Jakmile výše platby v důsledku uplatňování postupného snižování částky dosáhne 25 EUR, může členský stát pokračovat ve vyplácení plateb na této úrovni až do skončení období postupného ukončování.

▼B

Po dokončení vymezení obdrží příjemci v oblastech, které jsou i nadále způsobilé, platby v rámci tohoto opatření v plné výši.

▼M1

6.  Chorvatsko může poskytovat platby v rámci tohoto opatření příjemcům v oblastech, které byly určeny podle čl. 32 odst. 3, a to i tehdy, jestliže doladění uvedené ve třetím pododstavci daného odstavce nebylo dokončeno. Toto doladění se dokončí nejpozději do 31. prosince 2014. Příjemci v oblastech, které po dokončení doladění přestanou být způsobilé, již v rámci tohoto opatření žádné další platby neobdrží.

▼B

Článek 32

Vymezení oblastí s přírodními a jinými zvláštními omezeními

1.  Členské státy vymezí na základě odstavců 2, 3 a 4 oblasti způsobilé pro platby podle článku 31 v rámci těchto kategorií:

2.  Aby byly horské oblasti způsobilé pro platby podle článku 31, musí se vyznačovat značným omezením možností využití půdy a znatelným zvýšením produkčních nákladů:

Oblasti severně od 62. rovnoběžky a určité přilehlé oblasti se považují za horské oblasti.

3.  Aby byly jiné než horské oblasti způsobilé pro platby podle článku 31, považují se tyto oblasti za oblasti s významnými přírodními omezeními, pokud alespoň 60 % zemědělské plochy splňuje alespoň jedno z kritérií uvedených v příloze III na úrovni uvedené prahové hodnoty.

Splnění těchto podmínek se zajistí na úrovni místních správních jednotek (úroveň LAU 2) nebo na úrovni jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast, kterou lze hospodářsky a administrativně vymezit.

Při vymezování oblastí, jichž se týká tento odstavec, provedou členské státy doladění na základě objektivních kritérií s cílem vyloučit oblasti, v nichž byla doložena významná přírodní omezení uvedená v prvním pododstavci, která však byla překonána prostřednictvím investic nebo hospodářské činnosti nebo díky doložené běžné úrodnosti půdy, nebo v nichž metody produkce či zemědělské systémy nahradily ztrátu příjmů nebo dodatečné náklady uvedené v čl. 31 odst. 1.

4.  Jiné oblasti než oblasti uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou způsobilé pro platby podle článku 31, jsou-li postiženy zvláštními omezeními a pokud je nezbytné, aby se v nich pokračovalo v obhospodařování půdy s cílem zachovat nebo zlepšit životní prostředí, zachovat venkovskou krajinu a turistický potenciál oblasti nebo chránit pobřežní pásmo.

Oblasti postižené zvláštními omezeními zahrnují zemědělské oblasti, v nichž existují podobné přirozené podmínky produkce, a jejichž celkový rozsah nepřekračuje 10 % rozlohy dotyčného členského státu.

Pro platby podle tohoto odstavce mohou být navíc způsobilé oblasti, kde:

Splnění těchto podmínek se zajistí na úrovni LAU 2 nebo na úrovni jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast, již lze hospodářsky a administrativně vymezit. Při vymezování oblastí, na něž se vztahuje tento pododstavec, provedou členské státy doladění, jak je uvedeno v čl. 32 odst. 3. Oblasti považované za způsobilé podle tohoto pododstavce se zohlední při výpočtu 10 % hranice uvedené ve druhém pododstavci.

▼C1

Druhý pododstavec se nevztahuje na členské státy, jejichž celé území je považováno za oblast se zvláštními nevýhodami podle nařízení (ES) č. 1698/2005 a (ES) č. 1257/1999.

▼B

5.  Členské státy ke svým programům rozvoje venkova připojí:

Článek 33

Dobré životní podmínky zvířat

▼M7

1.  Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat v rámci tohoto opatření se poskytují zemědělcům, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.

▼B

2.  Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat se vztahují pouze na závazky přesahující rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013 a dalších příslušných závazných požadavků. Tyto příslušné požadavky se určí v programu.

Uvedené závazky se přijímají na období jednoho roku až sedmi let s možností obnovení.

3.  Platby se poskytují ročně a v plné výši či částečně kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy zemědělců vyplývající z přijatého závazku. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat.

Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.

4.  S cílem zajistit, aby závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat byly v souladu s obecnou politikou Unie v této oblasti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o vymezení oblastí, v nichž mají závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat zajistit vyšší úroveň produkčních metod.

Článek 34

Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

1.  Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje na hektar lesa veřejným a soukromým držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více lesnicko-environmentálních a klimatických závazků. V případě lesů vlastněných státem může být podpora udělena pouze v případě, že subjekt využívající tento les je soukromý subjekt nebo obec.

Pro lesnické podniky nad určitou velikost, kterou ve svých programech rozvoje venkova určí členské státy, se podpora podle odstavce 1 podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993.

2.  Platby se vztahují pouze na závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním lesním zákonem či jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Všechny tyto požadavky jsou určeny v programu.

Závazky se přijímají na období od pěti do sedmi let. V nezbytných a řádně odůvodněných případech však mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova stanovit u určitých druhů závazků období delší.

3.  Platby kompenzují v plné výši či částečně dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na lesnicko-environmentální závazky. Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.

V řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí poskytnout v případě závazků, že stromy a lesy nebudou nadále využívány k obchodním účelům, podporu formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.

4.  Podporu lze poskytnout veřejným a soukromým subjektům za účelem ochrany a podpory lesních genetických zdrojů na operace, na něž se nevztahují odstavce 1, 2 a 3.

5.  Pro zajištění účinného využívání rozpočtových zdrojů EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o druhy operací způsobilé pro podporu podle odstavce 4 tohoto článku.

Článek 35

Spolupráce

1.  Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje s cílem prosazovat formy spolupráce za účasti nejméně dvou subjektů, a to zejména:

2.  Spolupráce podle odstavce 1 se týká zejména:

3.  Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze nově vytvořeným klastrům a sítím a klastrům a sítím, jež zahajují činnost, která je pro ně nová.

Podpora pro operace podle odst. 2 písm. a) a b) může být poskytnuta rovněž jednotlivým účastníkům, je-li tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova.

4.  Zajistí se šíření výsledků pilotních projektů podle odst. 2 písm. a) a operací podle odst. 2 písm. b) prováděných jednotlivými účastníky, jak stanoví odstavec 3.

5.  Pro podporu v rámci tohoto opatření jsou způsobilé tyto náklady související s formami spolupráce uvedenými v odstavci 1:

6.  Je-li prováděn podnikatelský plán, plán ochrany životního prostředí, lesní hospodářský plán nebo jakýkoli rovnocenný nástroj nebo strategie rozvoje, mohou členské státy poskytnout podporu buď jako celkovou částku pokrývající náklady na spolupráci a náklady na prováděné projekty, nebo uhradit pouze náklady na spolupráci a k provedení projektů využít finanční prostředky z jiných opatření či jiných fondů Unie.

Pokud se podpora vyplácí jako celková částka a na prováděný projekt se vztahuje jiné opatření tohoto nařízení, uplatní se příslušná maximální částka nebo míra podpory.

7.  Pro podporu je způsobilá rovněž spolupráce mezi subjekty nacházejícími se v různých regionech či členských státech.

8.  Podpora je omezena na dobu nejvýše sedmi let s výjimkou společných environmentálních opatření v řádně odůvodněných případech.

9.  Spolupráci v rámci tohoto opatření lze kombinovat s projekty podporovanými na témže území z jiných fondů Unie než EZFRV. Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory členských států nebo Unie.

10.  Pro zajištění účinného využívání rozpočtových zdrojů EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o další upřesnění charakteristik pilotních projektů, klastrů, sítí, krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů, jež budou způsobilé pro podporu, jakož i podmínek pro poskytování podpory druhům operací uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 36

Řízení rizik

1.  Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:

▼M7

▼M7

▼M7

2.  Pro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.

3.  Pro účely odst. 1 písm. b) a c) a d) se „vzájemným fondem“ rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž kompenzace se poskytuje uvedeným zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, vypuknutím nákazy zvířat či choroby rostlin, napadením škůdci, ekologickou havárií nebo výrazným poklesem jejich příjmů.

▼B

4.  Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.

5.  Pro zajištění účinného využívání rozpočtových zdrojů EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o minimální a maximální doby trvání komerčních půjček pro vzájemné fondy podle čl. 38 odst. 3 písm. b) a čl. 39 odst. 4.

▼M7 —————

▼B

Článek 37

Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin

▼M7

1.  Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. a) se poskytuje pouze na pojistné smlouvy, které zahrnují ztráty způsobené nepříznivým klimatickým jevem, vypuknutím nákazy zvířat či choroby rostlin, napadením škůdci, ekologickou havárií nebo opatřením přijatým v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce, které zničí více než 20 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu umožní určit skutečnou ztrátu jednotlivých zemědělců v daném roce.

▼B

Hodnocení rozsahu vzniklé ztráty může být přizpůsobeno specifickým rysům každého druhu produktu a použijí se k tomu:

2.  Výskyt nepříznivého klimatického jevu nebo nákazy zvířat či choroby rostlin nebo napadení škůdci nebo ekologické havárie musí formálně uznat příslušný orgán dotyčného členského státu.

Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě se bude mít za to, že došlo k formálnímu uznání.

3.  Pokud jde o nákazy zvířat, finanční kompenzaci podle čl. 36 odst. 1 písm. a) lze poskytnout pouze v případě nákaz uvedených na seznamu nákaz zvířat vypracovaném Světovou organizací pro zdraví zvířat nebo v příloze rozhodnutí 2009/470/ES.

4.  Pojistné plnění představuje maximálně kompenzaci za celkové náklady spojené s nahrazením ztrát podle čl. 36 odst. 1 písm. a) a nevyžaduje ani neurčuje druh nebo množství budoucí produkce.

Členské státy mohou omezit částku pojistného, na které lze poskytnout podporu, použitím příslušných stropů.

5.  Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.

Článek 38

Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie

1.  Aby byl vzájemný fond způsobilý pro podporu, musí:

2.  Členské státy stanoví pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro poskytování kompenzace zemědělcům a jejich způsobilost v případě krize, jakož i pro správu a dohled nad dodržováním těchto pravidel. Členské státy zajistí, že se v podmínkách fondu stanoví sankce pro případy nedbalosti ze strany zemědělce.

Výskyt havárií podle čl. 36 odst. 1 písm. b) musí formálně uznat příslušný orgán dotyčného členského státu.

▼M7

3.  Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. b) se mohou vztahovat pouze na:

▼B

Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze na krytí ztrát vzniklých v důsledku výskytu nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku opatření přijatého v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce nebo v důsledku ekologické havárie, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu umožní určit skutečnou ztrátu jednotlivých zemědělců v daném roce.

▼M7 —————

▼B

4.  Pokud jde o nákazy zvířat, finanční kompenzaci podle čl. 36 odst. 1 písm. b) lze poskytnout v případě nákaz uvedených na seznamu nákaz zvířat vypracovaném Světovou organizací pro zdraví zvířat nebo v příloze rozhodnutí 2009/470/ES.

▼M7

5.  Podpora je omezena maximální mírou podpory stanovenou v příloze II. Při podpoře podle odst. 3 písm. b) se zohlední jakákoli podpora, která již byla poskytnuta podle odst. 3 písm. c) a d).

▼B

Členské státy mohou omezit náklady, které jsou způsobilé pro podporu, použitím:

▼M7

Článek 39

Nástroj ke stabilizaci příjmu pro zemědělce ve všech odvětvích

1.  Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. c) se poskytuje pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů 30 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. c) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok. K výpočtu roční ztráty příjmu zemědělce lze použít ukazatele.

▼B

2.  Aby byl vzájemný fond způsobilý pro podporu, musí:

3.  Členské státy stanoví pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro poskytování kompenzace zemědělcům v případě krize, jakož i pro správu a dohled nad dodržováním těchto pravidel. Členské státy zajistí, že se v podmínkách fondu stanoví sankce pro případy nedbalosti ze strany zemědělce.

▼M7

4.  Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. c) se mohou vztahovat pouze na:

5.  Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II. Při podpoře podle odst. 4 písm. b) se zohlední jakákoli podpora, která již byla poskytnuta podle odst. 4 písm. c) a d).

▼M7

Článek 39a

Nástroj ke stabilizaci příjmu pro zemědělce v konkrétním odvětví

1.  Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. d) se poskytuje v řádně odůvodněných případech a pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů prahovou hodnotu ve výši nejméně 20 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu ročního poklesu příjmů zemědělce lze použít ukazatele. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. d) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok.

2.  Pro účely podpory podle čl. 36 odst. 1 písm. d) se použije čl. 39 odst. 2 až 5.

▼B

Článek 40

Financování doplňkových vnitrostátních přímých plateb v Chorvatsku

1.  Podporu lze poskytnout zemědělcům způsobilým pro doplňkové vnitrostátní přímé platby podle článku 19 nařízení (EU) č. 1307/2013. Podmínky stanovené v uvedeném článku se rovněž použijí na podporu poskytovanou podle tohoto článku.

2.  Podpora poskytovaná zemědělci pro roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne rozdíl mezi:

3.  Příspěvek Unie k podpoře poskytované podle tohoto článku v Chorvatsku pro roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne 20 % jejího celkového ročního příspěvku z EZFRV.

4.  Míra příspěvku z EZFRV v rámci příplatků k přímým platbám nepřesáhne 80 %.

Článek 41

Pravidla týkající se provádění opatření

Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro provádění opatření uvedených v tomto oddíle, pokud jde o:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v článku 84.

INICIATIVA LEADER

Článek 42

Místní akční skupiny LEADER

1.  Kromě úkolů uvedených v článku 34 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou místní akční skupiny vykonávat rovněž další úkoly, které jim svěří řídící orgán nebo platební agentura.

2.  Místní akční skupiny mohou příslušnou platební agenturu požádat o vyplacení zálohy, je-li tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova. Výše záloh nesmí překročit 50 % veřejné podpory na provozní náklady a oživení území.

Článek 43

„Startovací balíček LEADER“

Podpora iniciativy LEADER v oblasti místního rozvoje může rovněž zahrnovat „startovací balíček LEADER“ pro místní společenství, která v programovém období 2007–2013 iniciativu LEADER neprováděla. Tento balíček je určen na podporu budování kapacit a malých pilotních projektů. Podpora v rámci startovacího balíčku LEADER není podmíněna předložením strategie místního rozvoje související s iniciativou LEADER.

Článek 44

Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER

1.  Podpora uvedená v čl. 35 odst.1 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013 se poskytuje na:

2.  Kromě jiných místních akčních skupin může být partnerem místní akční skupiny v rámci EZFRV:

3.  Pokud projekty založené na spolupráci nebudou vybrány místními akčními skupinami, zavedou členské státy systém průběžného předkládání projektů.

Nejpozději do dvou let ode dne schválení programů rozvoje venkova zveřejní členské státy celostátní nebo regionální administrativní postupy pro výběr projektů založených na nadnárodní spolupráci a seznam způsobilých výdajů.

Projekty založené na spolupráci schválí příslušný orgán nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení žádosti o projekt.

4.  Členské státy sdělí Komisi schválené projekty založené na nadnárodní spolupráci.

KAPITOLA II

Společná ustanovení pro více opatření

Článek 45

Investice

1.  Aby byly investiční operace způsobilé pro podporu z EZFRV, musí jim předcházet posouzení očekávaného vlivu na životní prostředí v souladu s právem vztahujícím se na tento druh investic, budou-li mít investice pravděpodobně negativní dopady na životní prostředí.

2.  Výdaje způsobilé pro podporu z EZFRV jsou omezeny na:

3.  Nákup zemědělských produkčních práv, platebních nároků, zvířat, jednoletých rostlin a jejich vysazování není v případě zemědělských investic způsobilý pro investiční podporu. V případě obnovy potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami nebo katastrofickými událostmi v souladu s čl. 18 odst. 1 písm. b) však mohou být výdaje na nákup zvířat způsobilým výdajem.

4.  Příjemci podpory, která souvisí s investicemi, mohou příslušné platební agentury požádat o vyplacení zálohy až do výše 50 % veřejné podpory související s investicemi, je-li tato možnost obsažena v programu rozvoje venkova.

▼M7

5.  Pokud je podpora poskytována prostřednictvím finančního nástroje zřízeného v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013, může být způsobilým výdajem pracovní kapitál. Tyto způsobilé výdaje nepřesáhnou 200 000 EUR nebo 30 % celkové částky způsobilých výdajů pro danou investici, podle toho, která částka je vyšší.

▼B

6.  S cílem zohlednit zvláštnosti jednotlivých druhů investic je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, který stanoví podmínky, za nichž lze ostatní náklady spojené s leasingovými smlouvami nebo s použitým zařízením považovat za způsobilé, a který vymezuje typy infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, které mají být způsobilé pro podporu.

▼M7

7.  Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.

▼B

Článek 46

Investice do zavlažování

1.  Aniž by byl dotčen článek 45 tohoto nařízení, považují se v případě zavlažování nových a stávajících zavlažovaných ploch za způsobilé výdaje pouze investice, které splňují podmínky podle tohoto článku.

2.  Plán povodí požadovaný podle rámcové směrnice o vodě se oznámí Komisi pro celou oblast, v níž mají být investice vynaloženy, jakož i pro jakoukoli jinou oblast, jejíž životní prostředí může být investicí ovlivněno. Opatření, která se v souladu s článkem 11 rámcové směrnice o vodě používají v rámci plánu povodí a která jsou relevantní pro odvětví zemědělství, musí být upřesněna v příslušném programu opatření.

3.  Musí být zavedeno nebo v rámci investic je třeba zavést měření vody umožňující měřit spotřebu vody na úrovni investic, které jsou předmětem podpory.

4.  Investice do vylepšení existujícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovacího systému jsou způsobilé pouze v případě, že posouzení ex-ante vede k závěru, že podle technických parametrů stávajícího zařízení nebo systému lze dosáhnout úspory vody minimálně mezi 5 % a 25 %.

Pokud dané investice ovlivňují útvary podzemních nebo povrchových vod, jejichž stav byl v příslušném plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody:

Žádná z podmínek v odstavci 4 se nevztahuje na investice do existujících zařízení, které ovlivňují pouze energetickou účinnost, nebo na investice k výstavbě nádrže, ani na investice za účelem používání recyklované vody, které nemají vliv na útvary podzemní či povrchové vody.

5.  Investice, které vedou k čistému zvětšení zavlažované plochy a mají vliv na daný útvar podzemních nebo povrchových vod, jsou způsobilé pouze pokud:

Pro účely určení čistého zvětšení zavlažované plochy lze za zavlažované plochy považovat plochy, které zavlažované nejsou, ale na nichž bylo v nedávné minulosti používáno zavlažovací zařízení, jak se stanoví a odůvodní v příslušném programu.

6.  Odchylně od odst. 5 písm. a) mohou být investice, které vedou k čistému zvětšení zavlažované plochy zemědělského podniku, nadále způsobilé, pokud:

Odchylně se mimoto nepoužije podmínka podle odst. 5 písm. a) na investice do instalace nového zavlažovacího zařízení zásobovaného vodou ze stávající nádrže schválené příslušnými orgány před 31. říjnem 2013, pokud jsou splněny tyto podmínky:

Článek 47

Pravidla pro platby na plochu

1.  Počet hektarů, na něž se vztahuje závazek podle článků 28, 29 a 34, se může v jednotlivých letech lišit, pokud:

2.  Je-li celý pozemek nebo část pozemku, na nějž se vztahuje závazek, nebo celý podnik převeden na jinou osobu během období uvedeného závazku, může tento závazek nebo jeho část odpovídající převedenému pozemku převzít pro zbytek období tato jiná osoba, nebo může tento závazek skončit, a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.

3.  Není-li příjemce schopen nadále plnit dané závazky, protože podnik nebo jeho část je předmětem nového rozdělení pozemků nebo veřejných pozemkových úprav nebo pozemkových úprav schválených příslušnými orgány veřejné správy, přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby bylo možno závazky přizpůsobit nové situaci podniku. Pokud se taková úprava ukáže jako nemožná, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.

4.  Vrácení poskytnuté podpory se nepožaduje v případech vyšší moci a za výjimečných okolností podle článku 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

5.  Odstavec 2, s ohledem na případy převodu celého podniku, a odstavec 4 se použijí rovněž na závazky podle článku 33.

6.  Pro zajištění účinného provádění opatření souvisejících s plochou a zabezpečení finančních zájmů Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, které stanoví podmínky vztahující se na změnu nebo úpravu závazků v rámci opatření uvedených v článcích 28, 29, 33 a 34 a vymezí ostatní případy, kdy se vrácení poskytnuté podpory nepožaduje.

Článek 48

Ustanovení o přezkumu

Pro operace provedené podle článků 28, 29, 33 a 34 se stanoví ustanovení o přezkumu, aby se zajistilo jejich přizpůsobení v případě změny příslušných závazných norem, požadavků nebo povinností stanovených v uvedených článcích, jejichž rámec mají přijaté závazky přesáhnout. Toto ustanovení o přezkumu se vztahuje rovněž na úpravy nezbytné s cílem zamezit dvojímu financování postupů uvedených v článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případě změn těchto postupů.

Operace provedené podle článků 28, 29, 33 a 34, které přesahují stávající programové období, obsahují ustanovení o přezkumu, které umožňuje jejich přizpůsobení právnímu rámci následujícího programového období.

Pokud se taková úprava ukáže pro příjemce jako nepřijatelná, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.

Článek 49

Výběr operací

1.  Aniž je dotčen čl. 30 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013, řídící orgán programu rozvoje venkova stanoví po konzultaci s monitorovacím výborem kritéria pro výběr operací. Kritéria pro výběr mají zajistit rovné zacházení se žadateli, lepší využívání finančních zdrojů a zacílení opatření v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova. Při stanovení a uplatňování kritérií výběru se v souvislosti s rozsahem operace přihlíží k zásadě proporcionality.

▼M7

Odchylně od prvního pododstavce může řídící orgán ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy kvůli povaze dotčeného druhu operací nelze stanovit kritéria výběru, po konzultaci s monitorovacím výborem stanovit jiný způsob výběru, který se popíše v programu rozvoje venkova.

▼M7

2.  Orgán členského státu, který odpovídá za výběr operací, zajistí, aby operace, s výjimkou těch, které jsou prováděny podle čl. 18 odst. 1 písm. b), čl. 24 odst. 1 písm. d) a článků 28 až 31, 33 až 34 a 36 až 39a, byly vybírány v souladu s kritérii výběru uvedenými v odstavci 1 tohoto článku a transparentním a náležitě zdokumentovaným postupem.

3.  Příjemci mohou být vybíráni na základě výzev k předkládání návrhů při uplatnění kritérií hospodářské a environmentální účinnosti.

▼M7

4.  Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.

▼B

Článek 50

Vymezení venkovských oblastí

Pro účely tohoto nařízení vymezí řídící orgán „venkovskou oblast“ na úrovni programu. Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech stanovit takovou definici pro opatření nebo druh operace.

KAPITOLA III

Technická pomoc a vytváření sítí

Článek 51

Financování technické pomoci

1.   ►M6  V souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 může EZFRV z podnětu Komise nebo jejím jménem využít až 0,25 % svých ročních přidělených prostředků na financování úkolů uvedených v článku 58 nařízení (EU) č. 1303/2013, včetně nákladů pro zřízení a provozování Evropské sítě pro rozvoj venkova uvedené v článku 52 tohoto nařízení a sítě EIP uvedené v článku 53 tohoto nařízení, přičemž až 30 567 000 EUR v běžných cenách z této částky bude přiděleno na program na podporu strukturálních reforem zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ( 11 ) pro užití v rámci a v souladu s účelem uvedeného programu. ◄

EZFRV může financovat rovněž opatření stanovená v čl. 41 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ( 12 ) ve vztahu k údajům a symbolům režimů jakosti v Unii.

Tyto akce se provádějí v souladu s článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ( 13 ) a veškerými dalšími ustanoveními uvedeného nařízení a prováděcích předpisů, které se týkají tohoto způsobu plnění rozpočtu.

2.  Z podnětu členských států mohou být až 4 % z celkové částky v rámci každého programu rozvoje venkova vyhrazena na úkoly uvedené v článku 59 nařízení (ES) č. 1303/2013 a na náklady související s přípravnými pracemi k vymezení oblastí s přírodními či jinými zvláštními omezeními podle článku 32.

Pro podporu podle tohoto odstavce nejsou způsobilé náklady související s certifikačním subjektem uvedeným v článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013.

V rámci 4 % limitu se vyhradí určitá částka na zřízení a fungování celostátní sítě pro venkov uvedené v článku 54.

3.  V případě programů rozvoje venkova zahrnujících méně rozvinuté regiony i ostatní regiony lze míru příspěvku z EZFRV na technickou pomoc podle čl. 59 odst. 3 stanovit při zohlednění převládajícího typu regionů, podle jejich počtu, v rámci daného programu.

Článek 52

Evropská síť pro rozvoj venkova

1.  V souladu s čl. 51 odst. 1 se zřizuje Evropská síť pro rozvoj venkova s cílem propojit na úrovni Unie sítě, organizace a správní orgány členských států činné v oblasti rozvoje venkova.

2.  Cílem propojování prostřednictvím Evropské sítě pro rozvoj venkova je:

3.  Úkolem sítě je:

4.  Komise přijme prováděcí akty stanovující organizační strukturu a způsob fungování Evropské sítě pro rozvoj venkova. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

Článek 53

Síť evropského inovačního partnerství EIP

1.  V souladu s čl. 51 odst. 1 se zřizuje síť EIP s cílem podporovat EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti podle článku 55. Tato síť umožní propojení operačních skupin, poradenských služeb a výzkumných pracovníků.

2.  Cílem sítě EIP je:

3.  Úkolem sítě EIP je:

4.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví organizační strukturu a způsob fungování sítě EIP. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

Článek 54

Celostátní síť pro venkov

1.  Každý členský stát zřídí celostátní síť pro venkov, která seskupuje organizace a správní orgány podílející se na rozvoji venkova. Součástí celostátní sítě pro venkov je rovněž partnerství uvedené v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Členské státy s regionálními programy mohou předložit ke schválení konkrétní program pro zřízení a provoz své celostátní sítě pro venkov.

2.  Cílem propojování prostřednictvím celostátní sítě pro venkov je:

▼C1

3.  Podpora z EZFRV podle čl. 51 odst. 2 se použije:

▼B

4.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro zřizování a fungování celostátních sítí pro venkov a obsah konkrétních programů uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

HLAVA IV

EIP V OBLASTI ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTIVITY A UDRŽITELNOSTI

Článek 55

Cíle

1.  EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti:

2.  EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti usiluje o dosažení těchto cílů prostřednictvím:

3.  EZFRV přispívá k cílům EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti prostřednictvím podpory poskytované v souladu s článkem 35 operačním skupinám v rámci sítě EIP uvedené v článku 56 a síti EIP uvedené v článku 53.

Článek 56

Operační skupiny

1.  Operační skupiny EIP jsou součástí EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti. Zřizují je zúčastněné subjekty, jako jsou zemědělci, výzkumní pracovníci, poradci a podniky působící v zemědělství a potravinářství, jež jsou důležité pro dosažení cílů EIP.

2.  Operační skupiny EIP stanoví vnitřní postupy zajišťující transparentnost jejich činnosti a rozhodování a předcházení střetu zájmů.

3.  Členské státy v rámci svých programů rozhodnou, v jakém rozsahu budou operační skupiny podporovat.

Článek 57

Úkoly operačních skupin

1.  Operační skupiny EIP vypracují plán, který obsahuje:

2.  Při provádění svých inovativních projektů operační skupiny:

3.  Operační skupiny šíří výsledky svého projektu, zejména prostřednictvím sítě EIP.

HLAVA V

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 58

Prostředky a jejich rozdělování

1.  Aniž jsou dotčeny odstavce 5, 6 a 7 tohoto článku, celková výše podpory Unie pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 činí 84 936 milionů EUR v cenách roku 2011 v souladu s víceletým finančním rámcem na období let 2014 až 2020.

2.  Na technickou pomoc Komisi podle čl. 51 odst. 1 se použije 0,25 % prostředků uvedených v odstavci 1.

3.  Pro účely programování a následného začlenění do souhrnného rozpočtu Unie jsou částky uvedené v odstavci 1 indexovány sazbou 2 % ročně.

4.  Roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 podle jednotlivých členských států po odečtení částky uvedené v odstavci 2 je uveden v příloze I.

▼C1

5.  Finanční prostředky převedené členským státem podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 se odečtou od částek přidělených tomuto členskému státu v souladu s odstavcem 4.

▼M1

6.  Do ročního rozpisu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku se zahrnou rovněž finanční prostředky převedené do EZFRV na základě použití čl. 136a odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 a finanční prostředky převedené do EZFRV na základě použití článků 10b, 136 a 136b nařízení (ES) č. 73/2009 pro kalendářní roky 2013 a 2014.

▼B

7.  S cílem zohlednit vývoj související s ročním rozpisem uvedeným v odstavci 4, včetně převodů podle odstavců 5 a 6, provést technické úpravy beze změny celkových přidělených částek nebo zohlednit jakékoli jiné změny stanovené legislativním aktem po přijetí tohoto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o přezkum stropů uvedených v příloze I.

8.  Pro účely přidělení výkonnostní rezervy uvedené v čl. 22 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 se k částkám uvedeným v článku 20 nařízení (EU) č. 1306/2013 připočtou dostupné účelově vázané příjmy vybrané v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro EZFRV. Tyto dostupné účelové příjmy se přidělí členským státům poměrným dílem k jejich podílu celkové výše podpory z EZFRV.

Článek 59

Příspěvky z fondu

1.  V rozhodnutí, kterým se schvaluje program rozvoje venkova, je stanoven maximální příspěvek z EZFRV pro tento program. V rozhodnutí jsou v případě potřeby jednoznačně stanoveny prostředky přidělené méně rozvinutým regionům.

2.  Příspěvek z EZFRV se vypočítává na základě částky způsobilých veřejných výdajů.

3.  V programech rozvoje venkova je stanovena jediná sazba příspěvku z EZFRV, která se vztahuje na všechna opatření. ►C1  Pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013, jakož i pro přechodové regiony, se případně stanoví zvláštní sazba příspěvku z EZFRV. ◄ Maximální sazba příspěvku z EZFRV činí:

▼C1

▼B

Minimální sazba příspěvku z EZFRV činí 20 %.

4.  Odchylně od odstavce 3 maximální příspěvek z EZFRV:

▼C1

▼M7

▼B

▼M7

▼B

5.  Nejméně 5 % a v případě Chorvatska 2,5 % z celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova je vyhrazeno pro iniciativu LEADER.

6.  Nejméně 30 % z celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova se vyhradí na opatření podle článku 17 pro investice související se životním prostředím a klimatem, článků 21, 28, 29 a 30 s výjimkou plateb souvisejících s rámcovou směrnicí o vodě, článků 31, 32 a 34.

První pododstavec se nevztahuje na nejvzdálenější regiony a zámořská území členských států.

7.  Předkládá-li členský stát celostátní program i soubor regionálních programů, odstavce 5 a 6 se nevztahují na celostátní program. Příspěvek z EZFRV na celostátní program se zohlední pro účely výpočtu procentního podílu uvedeného v odstavcích 5 a 6 pro každý z regionálních programů v poměru k podílu daného regionálního programu na celostátním příspěvku.

8.  Výdaje spolufinancované z EZFRV nesmějí být současně spolufinancovány formou příspěvků ze strukturálních fondů, z Fondu soudržnosti nebo jiného finančního nástroje Unie.

9.  Veřejné výdaje na podporu podniků musejí být v souladu s omezeními výše podpory stanovenými pro státní podporu, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

Článek 60

Způsobilost výdajů

▼M7

1.  Odchylně od čl. 65 odst. 9 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou programy rozvoje venkova v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu stanovit, že výdaje spojené se změnami programu mohou být způsobilé ode dne, kdy k dotyčné události došlo.

▼B

2.  Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV pouze tehdy, pokud byly vynaloženy na operace, o nichž rozhodl řídící orgán daného programu nebo o nichž bylo rozhodnuto z jeho pověření, a to v souladu s výběrovými kritérii uvedenými v článku 49.

▼M7

S výjimkou obecných nákladů vymezených v čl. 45 odst. 2 písm. c) se s ohledem na investiční operace v rámci opatření spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU za způsobilé považují pouze výdaje, jež vznikly po podání žádosti příslušnému orgánu. Členské státy však mohou ve svých programech stanovit, že způsobilé jsou i výdaje, které souvisejí s mimořádnými opatřeními v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu a které vznikly ode dne, kdy k dotyčné události došlo.

▼B

Členské státy mohou ve svých programech stanovit, že způsobilé jsou pouze výdaje, které vznikly po schválení žádosti o podporu příslušným orgánem.

3.  Odstavce 1 a 2 se nevztahují na čl. 51 odst. 1 a 2.

▼M7

4.  Platby prováděné příjemci musí být doloženy fakturami a doklady o platbě. Není-li to možné, musí být platby doloženy dokumenty majícími stejnou důkazní hodnotu, s výjimkou forem podpory podle čl. 67 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 jiných než podle písmene a) uvedeného odstavce.

▼B

Článek 61

Způsobilé výdaje

1.  Pokud se podpora podle tohoto nařízení vztahuje na provozní náklady, jsou způsobilé tyto druhy nákladů:

2.  Studie jsou způsobilým výdajem pouze tehdy, jsou-li spojeny s konkrétní operací v rámci programu nebo se specifickými cíli programu.

3.  Příspěvky v podobě věcného plnění ve formě poskytnutí prací, zboží, služeb, pozemků a nemovitostí, za něž nebyla provedena platba v hotovosti doložená fakturami nebo dokumenty se stejnou důkazní hodnotou, mohou být způsobilé pro podporu, jsou-li splněny podmínky článku 69 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 62

Ověřitelnost a kontrolovatelnost opatření

1.  Členské státy zajistí, aby všechna opatření v oblasti rozvoje venkova, která zamýšlejí provést, byla ověřitelná a kontrolovatelná. Za tímto účelem provede řídící orgán a platební agentura každého programu rozvoje venkova posouzení ex ante týkající se ověřitelnosti a kontrolovatelnosti opatření, jež mají být zahrnuta do programu rozvoje venkova. Řídící orgán a platební agentura posuzují ověřitelnost a kontrolovatelnost opatření i v průběhu provádění programu rozvoje venkova. Posouzení ex ante a posuzování během období provádění přihlíží k výsledkům kontrol v předchozím a stávajícím programovém období. Je-li při posouzení zjištěno, že nejsou dodrženy požadavky týkající se ověřitelnosti a kontrolovatelnosti, dotyčná opatření se odpovídajícím způsobem upraví.

▼M7

2.  Je-li podpora poskytnuta na základě standardních nákladů nebo dodatečných nákladů a ušlých příjmů v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), pokud jde o ušlé příjmy a náklady na údržbu, a články 28 až 31, 33 a 34, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty přiměřené a přesné a aby byly stanoveny předem na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu. Za tímto účelem subjekt, který je funkčně nezávislý na orgánech odpovědných za provádění programu a který má potřebné odborné znalosti, provede výpočet nebo potvrdí přiměřenost a přesnost výpočtů. Součást programu rozvoje venkova tvoří prohlášení potvrzující přiměřenost a přesnost výpočtů.

▼B

Článek 63

Zálohy

1.  Vyplacení záloh je podmíněno poskytnutím bankovní záruky nebo rovnocenné jistoty ve výši 100 % částky zálohy. Pokud jde o veřejné příjemce, zálohy se vyplácejí obcím, regionálním orgánům a jejich sdružením, jakož i veřejnoprávním subjektům.

Za rovnocennou jistotu podle prvního pododstavce se považuje facilita poskytnutá veřejným subjektem jako záruka za předpokladu, že se tento subjekt zaváže vyplatit částku pokrytou touto zárukou, není-li prokázán nárok na vyplacenou zálohu.

2.  Záruka se může uvolnit, jakmile příslušná platební agentura stanoví, že výše skutečných výdajů odpovídající veřejnému příspěvku na operaci přesahuje výši zálohy.

HLAVA VI

ŘÍZENÍ, KONTROLA A PROPAGACE

Článek 64

Úkoly Komise

K zajištění řádného finančního řízení v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU v rámci sdíleného řízení provádí Komise opatření a kontroly stanovené v nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 65

Úkoly členských států

1.  Členské státy přijmou veškeré právní a správní předpisy v souladu s čl. 58 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie.

2.  Členské státy pro každý program rozvoje venkova určí:

3.  Členské státy zajistí, aby byl pro každý program rozvoje venkova zřízen odpovídající systém řízení a kontroly, který zaručí, že funkce řídícího orgánu a ostatních subjektů budou jasně vymezeny a odděleny. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systémů během celého programového období.

4.  Členské státy jednoznačně stanoví úkoly řídícího orgánu, platební agentury a místních akčních skupin v rámci iniciativy LEADER, pokud jde o uplatňování kritérií způsobilosti a výběrových kritérií a postupů pro výběr projektů.

Článek 66

Řídící orgán

1.  Řídící orgán odpovídá za účinné, účelné a správné řízení a provádění programu, a zejména:

▼M7 —————

▼B

2.  Členský stát nebo řídící orgán mohou pro řízení a provádění operací v rámci rozvoje venkova určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně místních orgánů, subjektů působících v oblasti regionálního rozvoje nebo nevládních organizací.

Pokud je plněním části těchto úkolů pověřen jiný subjekt, zůstává řídící orgán i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů. Řídící orgán zajistí, aby byla přijata náležitá ustanovení, která tomuto jinému subjektu umožní získat veškeré údaje a informace nezbytné k plnění těchto úkolů.

▼C1

3.  Obsahuje-li program rozvoje venkova tematický podprogram podle článku 7, může řídící orgán určit pro řízení a provádění strategie jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně místních orgánů, místních akčních skupin nebo nevládních organizací. V tomto případě se použije odstavec 2.

▼B

Řídící orgán zajistí, aby byly pro účely systému monitorování a hodnocení uvedeného v článku 67 zvlášť určeny operace a výstupy tohoto tematického podprogramu.

4.  S výhradou úlohy platebních agentur a dalších subjektů stanovených v nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud má členský stát více než jeden program, je možné stanovit koordinační orgán za účelem zajištění souladu v hospodaření s prostředky a propojení mezi Komisí a vnitrostátními řídícími orgány.

5.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví jednotné podmínky pro uplatňování požadavků týkajících se informování a propagace podle odst. 1 písm. i).

HLAVA VII

MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Zavedení systému monitorování a hodnocení a cíle tohoto systému

Článek 67

Systém monitorování a hodnocení

V souladu s touto hlavou se v rámci spolupráce mezi Komisí a členskými státy vypracuje společný systém monitorování a hodnocení, který Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 84.

Článek 68

Cíle

Cílem systému monitorování a hodnocení je:

Oddíl 2

Technická ustanovení

Článek 69

Společné ukazatele

1.  Za účelem shromažďování údajů na úrovni Unie je v systému monitorování a hodnocení podle článku 67 uveden seznam společných ukazatelů týkajících se výchozí situace a rovněž finančního plnění, výstupů, výsledků a dopadů programu, které jsou použitelné pro jednotlivé programy.

2.  Společné ukazatele vycházejí z dostupných údajů, jsou spojeny se strukturou a cíli rámce politiky rozvoje venkova a umožňují posouzení pokroku, účelnosti a účinnosti provádění politiky na základě cílů na úrovni Unie, jednotlivých členských států a programů. Společné ukazatele dopadu vycházejí z dostupných údajů.

3.  Hodnotitel provede kvantifikaci dopadu programu měřeného pomocí ukazatelů dopadu. Na základě důkazů vzešlých z hodnocení SZP, včetně hodnocení programů rozvoje venkova, posoudí Komise s pomocí členských států spojený účinek všech nástrojů SZP.

Článek 70

Elektronický informační systém

1. Klíčové informace o provádění programu, o každé operaci vybrané pro financování a o dokončených operacích, které jsou zapotřebí pro monitorování a hodnocení, včetně klíčových informací o každém příjemci a projektu, se zaznamenávají a uchovávají elektronickými prostředky.

Článek 71

Poskytování informací

Příjemci podpory v rámci opatření v oblasti rozvoje venkova a místní akční skupiny se zaváží, že řídícímu orgánu nebo určeným hodnotitelům či jiným subjektům pověřeným vykonáváním funkcí jejich jménem poskytnou veškeré informace, které jsou potřebné k monitorování a hodnocení programu, zejména ve vztahu k plnění stanovených cílů a priorit.

KAPITOLA II

Monitorování

Článek 72

Postupy monitorování

1.  Řídící orgán a monitorovací výbor podle článku 47 nařízení (EU) č. 1303/2013 monitorují kvalitu provádění programu.

2.  Řídící orgán a monitorovací výbor monitorují každý program rozvoje venkova pomocí finančních ukazatelů a ukazatelů souvisejících s výstupy a výsledky.

Článek 73

Monitorovací výbor

Členské státy s regionálními programy mohou zřídit celostátní monitorovací výbor za účelem koordinace provádění těchto programů ve vztahu k celostátnímu rámci a čerpání finančních prostředků.

Článek 74

Úkoly monitorovacího výboru

Monitorovací výbor se přesvědčí o plnění programu rozvoje venkova a o účinnosti jeho provádění. Za tím účelem monitorovací výbor kromě funkcí uvedených v článku 49 nařízení (EU) č. 1303/2013:

▼M7

▼B

Článek 75

Výroční zpráva o provádění

1.  Do 30. června 2016 a do 30. června každého následujícího roku až do roku 2024 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o provádění programu rozvoje venkova v předchozím kalendářním roce. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje kalendářní roky 2014 a 2015.

2.  Kromě splnění požadavků uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahují výroční zprávy o provádění mimo jiné informace o finančních závazcích a výdajích pro jednotlivá opatření a shrnutí činností provedených ve vztahu k plánu hodnocení.

3.  Kromě splnění požadavků uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahuje výroční zpráva o provádění předložená v roce 2017 rovněž popis provádění všech podprogramů v rámci programu.

4.  Kromě splnění požadavků uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahuje výroční zpráva o provádění předložená v roce 2019 rovněž popis provádění všech podprogramů v rámci programu a posouzení pokroku dosaženého při zajišťování integrovaného přístupu k používání EZFRV a jiných finančních nástrojů EU na podporu územního rozvoje venkovských oblastí, včetně využití strategií místního rozvoje.

5.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla týkající se předkládání výročních zpráv o provádění. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

KAPITOLA III

Hodnocení

Článek 76

Obecná ustanovení

1.  Komise může přijmout prováděcí akty upřesňující prvky, které mají být obsaženy v hodnocení ex ante a hodnocení ex post uvedeném v článcích 55 a 57 nařízení (EU) č. 1303/2013, a stanovující minimální požadavky na plán hodnocení uvedený v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

2.  Členské státy zajistí, aby hodnocení byla v souladu se společným přístupem k hodnocení dohodnutým podle článku 67, organizují získávání a shromažďování potřebných údajů a předkládají hodnotitelům různé informace poskytnuté systémem monitorování.

3.  Členské státy zpřístupní hodnotící zprávy na internetu a Komise na svých internetových stránkách.

Článek 77

Hodnocení ex ante

Členské státy zajistí, aby hodnotitel provádějící hodnocení ex ante byl od časné fáze zapojen do procesu vypracování programu rozvoje venkova, včetně vypracování analýzy uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b), návrhu intervenční logiky programu a stanovení cílů programu.

Článek 78

Hodnocení ex post

V roce 2024 vyhotoví členské státy pro každý ze svých programů rozvoje venkova zprávu o hodnocení ex post. Tuto zprávu předloží Komisi do 31. prosince 2024.

Článek 79

Shrnutí hodnocení

Za vypracování shrnutí zpráv o hodnocení ex ante a hodnocení ex post na úrovni Unie odpovídá Komise.

Shrnutí hodnotících zpráv se provede nejpozději do 31. prosince roku následujícího po předložení příslušných hodnocení.

HLAVA VIII

USTANOVENÍ O HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽI

Článek 80

Pravidla vztahující se na podniky

Poskytuje-li se podpora podle tohoto nařízení formám spolupráce mezi podniky, lze ji poskytnout pouze těm formám spolupráce, které jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže uplatňovanými podle článků 206 až 210 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.

Článek 81

Státní podpora

1.  Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na podporu pro rozvoj venkova poskytovanou členskými státy články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU.

2.  Články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU se nepoužijí na platby členských států uskutečněné podle tohoto nařízení a v souladu s ním nebo na doplňkové vnitrostátní financování podle článku 82 v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.

Článek 82

Doplňkové vnitrostátní financování

Platby uskutečněné členskými státy v souvislosti s operacemi spadajícími do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, které mají zajistit doplňkové financování na rozvoj venkova, na nějž je poskytována podpora z finančních prostředků Unie kdykoli v průběhu programovacího období, zahrnou členské státy do programu rozvoje venkova v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. j) a v případě, že splňují kritéria podle tohoto nařízení, je schvaluje Komise.

HLAVA IX

PRAVOMOCI KOMISE, SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Pravomoci Komise

Článek 83

Výkon přenesené pravomoci

▼C1

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst.5,čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5,čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5,čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6, čl. 58 odst. 7 a článku 89 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

▼B

►C1  2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst.5,čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5, čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5,čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6, čl. 58 odst. 7 a článku 89 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. ◄ Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

►C1  3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst. 5,čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5,čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5, čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6, čl. 58 odst. 7 a článku 89 kdykoli zrušit. ◄ Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

▼C1

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst.5, čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5, čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5, čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6, čl. 58 odst. 7 a článku 89 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví.

▼B

Článek 84

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Výbor pro rozvoj venkova“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA II

Společná ustanovení

Článek 85

Výměna informací a dokumentů

1.  Komise ve spolupráci s členskými státy zavede informační systém s cílem umožnit bezpečnou výměnu údajů společného zájmu mezi Komisí a jednotlivými členskými státy. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro fungování tohoto systému. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

2.  Komise zajistí, aby existoval vhodný a bezpečný elektronický systém pro záznam, uchovávání a správu hlavních informací a podávání zpráv o monitorování a hodnocení.

Článek 86

Zpracování a ochrana osobních údajů

1.  Členské státy a Komise shromažďují osobní údaje za účelem plnění svých závazků týkajících se řízení, kontroly, monitorování a hodnocení podle tohoto nařízení, a zejména závazků uvedených v hlavě VI a VII, a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s tímto účelem.

2.  Pokud se osobní údaje zpracovávají za účelem monitorování a hodnocení podle hlavy VII za použití bezpečného elektronického systému uvedeného v článku 85, musejí být anonymizovány a zpracovávány pouze v souhrnné podobě.

3.  Osobní údaje se zpracovávají v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.

4.  Členské státy informují dotčené subjekty o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv, která jsou stanovena v pravidlech na ochranu údajů obsažených ve směrnici 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.

5.  Články 111 až 114 nařízení (EU) č. 1306/2013 se použijí na tento článek.

Článek 87

Obecná ustanovení SZP

Nařízení (EU) č. 1306/2013 a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení se použijí ve vztahu k opatřením stanoveným v tomto nařízení.

KAPITOLA III

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 88

Nařízení (ES) č. 1698/2005

Nařízení (ES) č. 1698/2005 se zrušuje.

Nařízení (ES) č. 1698/2005 se nadále použije na operace prováděné na základě programů schválených Komisí podle uvedeného nařízení před 1. lednem 2014.

Článek 89

Přechodná ustanovení

K usnadnění přechodu ze systému stanoveného nařízením (ES) č. 1698/2005 na systém stanovený tímto nařízením je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83,které stanoví podmínky, za nichž může být podpora, kterou Komise schválila podle nařízení (ES) č. 1698/2005, začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení, včetně technické pomoci a hodnocení ex post. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou rovněž stanovit podmínky pro přechod z podpory pro rozvoj venkova pro Chorvatsko podle nařízení (ES) č. 1085/2006 na podporu stanovenou tímto nařízením.

Článek 90

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

▼M8

PŘÍLOHA I

ROZPIS TÝKAJÍCÍ SE PODPORY UNIE PRO ROZVOJ VENKOVA (2014 AŽ 2020)

▼B

PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA III

PŘÍLOHA IV

ORIENTAČNÍ SEZNAM OPATŘENÍ A OPERACÍ S OBZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO TEMATICKÉ PODPROGRAMY UVEDENÉ V ČLÁNKU 7

Mladí zemědělci:

Malé zemědělské podniky:

Investice do nezemědělských činností

Horské oblasti:

Krátké dodavatelské řetězce:

Ženy ve venkovských oblastech:

Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a biologická rozmanitost:

PŘÍLOHA V

PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY PRO ROZVOJ VENKOVA

PŘÍLOHA VI

ORIENTAČNÍ SEZNAM OPATŘENÍ S VÝZNAMEM PRO JEDNU NEBO VÍCE PRIORIT UNIE V OBLASTI ROZVOJE VENKOVA

( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. (Viz strana 549 v tomto čísle Úředního věstníku).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)(Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

( 3 ) Rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

( 5 ) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).

( 7 ) Nařízení Rady(EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1).

( 8 ) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007. (Viz strana 671 v tomto čísle Úředního věstníku).

( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1).

( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).