Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem ( 1 ),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Spolehlivé empirické údaje a statistiky mají zcela zásadní význam pro měření dosaženého pokroku a vyhodnocení účinnosti politik a programů Unie, především v souvislosti se strategií Evropa 2020 popsanou ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010„Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“).

(2)	Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice ( 2 ) by měl být vytvořen evropský statistický program (dále jen „víceletý program“), který by stanovil rámec pro financování akcí Unie.

(3)

Podle nařízení (ES) č. 223/2009 by měl víceletý program poskytnout rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky, hlavní oblasti a cíle akcí plánovaných na dobu nepřekračující pět let. Měl by stanovit priority, které se týkají potřeb informací pro účely provádění činností Unie. Tyto potřeby by měly být posuzovány s ohledem na zdroje, které jsou na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni potřebné k poskytnutí požadovaných statistik, a rovněž s ohledem na zatížení respondentů a na náklady, které v této souvislosti respondentům vzniknou, se zvláštním zřetelem na efektivnost nákladů.

(4)

Evropská statistika by měla být v legislativním rámci víceletého programu vyvíjena, vypracovávána a šířena v úzké a koordinované spolupráci v rámci evropského statistického systému (dále jen „ESS“) mezi statistickým úřadem Unie, kterým je Komise (Eurostat), národními statistickými úřady a jinými vnitrostátními orgány určenými členskými státy ( 3 ) (dále společně jen „vnitrostátní statistické orgány“). Pro poskytování spolehlivých a vysoce kvalitních statistických údajů má zásadní význam profesionální nezávislost národních statistických úřadů a Komise (Eurostatu).

(5)

Pro zvýšení kvality evropské statistiky je zcela zásadní užší spolupráce mezi Komisí (Eurostatem) a národními statistickými úřady. Tato užší spolupráce by se měla zaměřit zejména na zajištění další odborné přípravy v oblasti statistických metod a souvisejících záležitostí, na rozvoj a šíření stávajících osvědčených postupů v rámci ESS a na výměnu zaměstnanců mezi členskými státy a Komisí (Eurostatem).

(6)	Provádění víceletého programu je příležitostí k vytváření harmonizované evropské statistiky s cílem přispívat k vývoji, vypracovávání a šíření společných, srovnatelných a spolehlivých statistických informací na úrovni Unie.

(7)

Vysoce kvalitní statistiky vyvinuté, vypracované a šířené v rámci víceletého programu jsou zásadní pro rozhodování na základě fakt, měly by být včas k dispozici a měly by přispívat k provádění politik Unie, uvedených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a strategii Evropa 2020, a k provádění dalších politik, jimiž se zabývají strategické priority Komise pro období let 2010–2014, totiž posílená a integrovaná správa ekonomických záležitostí, změna klimatu, reformovaná zemědělská politika, růst a sociální soudržnost, rovnost pohlaví, Evropa občanů a globalizace. Měly by být podporovány prostřednictvím akcí, jež jsou financovány v rámci víceletého programu v případech, kdy Unie může být zdrojem jasné přidané hodnoty, a jejichž cílem je to, aby byly na stejnou úroveň postaveny hospodářské, sociální a environmentální ukazatele.

(8)

Při vymezování oblastí statistiky, které mají být rozvíjeny, je nutné přihlížet k cílům stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech ( 4 ), které se týkají rozvoje nových modulů environmentálních hospodářských účtů.

(9)

Mimoto by měly statistické studie věnovat zvláštní pozornost dopadům programů fiskální konsolidace na pracující a na ostatní občany. Statistické údaje by měly být shromažďovány tak, aby byl zřetelný vývoj v jednotlivých členských státech, například vývoj nezaměstnanosti, výše plateb sociálních transferů a jejich změny, počet a kvalita pracovních míst, pracovní mobilita uvnitř členských států, v Unii a mezi Unií a třetími zeměmi a související sociogeografické změny ve struktuře příjmů a odborné přípravě.

(10)

V posledních letech čelí ESS řadě výzev. Zaprvé, nedostatek vysoce kvalitních vnitrostátních statistik může mít neblahé důsledky pro členské státy i celou Unii. Soustavně přesné a vysoce kvalitní vnitrostátní statistiky vypracované profesionálně nezávislými národními statistickými úřady jsou proto nezbytně nutné pro tvorbu politiky jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie, zejména v souvislosti s mechanismy dohledu v eurozóně.

(11)

Zadruhé, soustavně roste poptávka po evropské statistice a tato tendence se v budoucnosti pravděpodobně nezmění. Hospodářská globalizace představuje zvláštní výzvu, která vyžaduje vývoj nových metod měření globálních hodnotových řetězců mezinárodně koordinovaným způsobem, a tím dává k dispozici přesnější údaje o hospodářském růstu a vytváření pracovních míst.

(12)	Zatřetí, povaha potřeb se neustále mění, a proto je zapotřebí více součinnosti mezi statistickými oblastmi.

(13)	Začtvrté, pokud budou dostupné údaje vhodným způsobem členěny, bude snazší sledovat účinky hospodářské a finanční krize a dopad prováděných politik na občany, včetně těch nejzranitelnějších.

(14)

Zapáté, povaha statistik se změnila. Statistiky již nejsou pouze jedním ze zdrojů informací pro účely tvorby politik, nýbrž přímo těžištěm rozhodovacího procesu. Rozhodování založené na faktech vyžaduje statistiku, která splňuje vysoká kritéria kvality spojená s konkrétními účely, jimž slouží, a je stále více zapotřebí komplexních vícerozměrných statistik, které poskytují podklady pro smíšené oblasti politiky. S cílem správně reagovat na požadavky tvorby politik je nutné mít tam, kde je to vhodné, údaje rozčleněné podle pohlaví.

(15)	Zašesté, na trhu s informacemi se objevují nové subjekty, z nichž některé poskytují informace téměř okamžitě, a prioritou ESS proto bude vysoká kvalita zahrnující včasnost.

(16)	Zasedmé, situaci dále komplikují rozpočtová omezení na vnitrostátní i unijní úrovni a nutnost dále snižovat zátěž podniků a občanů.

(17)

Sdělení Komise ze dne 10. srpna 2009 o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí a strategie ESS pro jeho provádění se vyslovuje ke všem těmto sedmi výzvám tím, že se zaměřují na přepracování způsobů práce v rámci ESS, aby se zvýšila jeho účinnost a flexibilita. Provádění vedeného sdělení tvoří jádro víceletého programu v rámci společné strategie ESS.

(18)

Aby byla zajištěna ucelená a kvalitní správa při vývoji, vypracovávání a šíření evropské statistiky podle tohoto nařízení, měly by národní statistické úřady a Komise (Eurostat) přijmout veškerá nutná opatření, aby byla zachována důvěra veřejnosti ve statistiky a aby bylo umožněno důslednější prosazování platného Kodexu evropské statistiky a sdělení Komise ze dne 15. dubna 2011 nazvaného „Robustnější řízení kvality evropské statistiky“, při dodržení zásad stanovených v uvedených dokumentech.

(19)

S cílem lépe sladit omezené zdroje dostupné vnitrostátním a unijním orgánům vypracovávajícím evropské statistiky s rostoucí poptávkou po statistikách by příprava ročních statistických pracovních programů Komise, v nichž je tento víceletý program rozpracován, měla zahrnovat soustavný a důkladný přezkum statistických priorit, které omezí méně důležité požadavky a zjednoduší stávající procesy a zároveň zvýší spolehlivost a zachovají vysoce kvalitní normy oficiálních statistik. V úvahu je třeba vzít rovněž zatížení respondentů, ať už podniků, ústředních, regionálních nebo místních vládních institucí, domácností nebo jednotlivců. Tento proces by měl probíhat v úzké spolupráci s uživateli i tvůrci evropské statistiky.

(20)

V této souvislosti by mělo být zajištěno přiměřené sdílení finanční zátěže mezi rozpočtem Unie a rozpočty členských států. Navíc k přídělu finančních prostředků stanovenému tímto nařízením by vnitrostátní statistické orgány tudíž měly obdržet odpovídající financování na vnitrostátní úrovni na provádění jednotlivých statistických akcí, o nichž bude rozhodnuto pro účely provádění víceletého programu.

(21)

S ohledem na zátěž spojenou s dodržováním předpisů, zejména v případě menších členských států, by Komise (Eurostat) měla být schopna členským státům poskytovat technickou podporu i odborné zkušenosti a být jim nápomocna při odstraňování omezení výzkumu i hlavních metodických překážek s cílem zajistit dodržování předpisů a poskytování vysoce kvalitních údajů.

(22)	Finanční krytí víceletého programu by rovněž mělo být vyčleněno tak, aby pokrylo náklady na zlepšení postupů vytváření vysoce kvalitní evropské statistiky, na kapacity k tomu potřebné a na potřeby odborného vzdělávání statistiků v členských státech.

(23)

Finanční příspěvky Unie by měly být použity na podporu vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky podle tohoto nařízení. Měly by mít podobu grantů, veřejných zakázek a jiných intervencí, které jsou zapotřebí pro dosažení cílů víceletého programu. Hlavní metodou, jak zjednodušit grantové řízení, by mělo být používání paušálních částek.

(24)	Podle článku 15 nařízení (ES) č. 223/2009 by měla být vytvořena odpovídající finanční struktura na podporu sítí spolupráce.

(25)

Mělo by být stanoveno, že víceletý program bude otevřen účasti zemí Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru (dále jen „země EHP/ESVO“), a Švýcarska. Rovněž by mělo být stanoveno, že víceletý program bude otevřen účasti jiných zemí, zejména zemí sousedících s Unií, zemí, které požádaly o členství v Unii, kandidátských zemí a přistupujících zemí.

(26)	V souvislosti s prováděním víceletého programu by ve vhodných případech měla být podporována spolupráce s třetími zeměmi, které se víceletého programu neúčastní, s ohledem na veškeré související dohody nebo jakékoli plánované dohody mezi těmito zeměmi a Unií.

(27)

Aby byly roční pracovní programy přijaté Komisí k provádění víceletého programu považovány za rozhodnutí o financování podle čl. 84 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie ( 5 ) (dále jen „finanční nařízení“), musí v nich být stanoveny sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a celková částka. Rovněž musí obsahovat popis akcí, které mají být financovány, údaj o částce přidělené na každou akci a indikativní harmonogram provádění. Je žádoucí, aby rovněž stanovily význam sledovaných cílů pro potřeby uživatelů a projektový plán. Pokud jde o granty, měly by obsahovat priority, základní kritéria hodnocení a maximální míru spolufinancování. Roční pracovní programy by měly rovněž obsahovat vhodné ukazatele pro sledování výsledků.

(28)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření víceletého programu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(29)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení bylo vypracováno hodnocení ex ante, aby se víceletý program zaměřil na potřebu účinnosti a účelnosti při dosahování cílů a aby byla rozpočtová omezení zohledněna již od fáze koncipování víceletého programu. Hodnota a dopad opatření přijatých v rámci víceletého programu by měly být pravidelně sledovány a vyhodnocovány, a to i nezávislými externími hodnotiteli. Pro účely hodnocení víceletého programu byly formulovány měřitelné cíle a vyvinuty ukazatele.

(30)

Na rok 2013 stanoví toto nařízení pro víceletý program finanční krytí, který představuje pro rozpočtový orgán v ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ( 6 ).

(31)	Kromě finančního krytí podle tohoto nařízení by měly jednotlivé statistické akce k provádění víceletého programu, včetně akcí v podobě dohody mezi vnitrostátními statistickými orgány a Komisí (Eurostatem), obdržet v nejvyšší možné míře náležité financování na vnitrostátní úrovni.

(32)

Základem pro vyčlenění finančních prostředků na víceletý program je posouzení dopadu tohoto nařízení, v němž budou uvedeny úspory pro Unii a členské státy. Úspory vzniknou zejména díky novým metodám vypracovávání evropské statistiky, které jsou výsledkem vývoje v oblasti informačních a komunikačních technologií.

(33)	Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(34)

S cílem zajistit kontinuitu statistických operací v rámci ESS pro celý kalendářní rok 2013 a za účelem právní jistoty by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení a být použitelné od 1. ledna 2013. Datum použitelnosti tohoto nařízení by mělo zejména odůvodnit odměňování smluvních pracovníků a veškeré činnosti vykonávané podle programu.

(35)

V souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 byl návrh víceletého programu předložen k předchozímu posouzení Výboru pro ESS, Evropskému statistickému poradnímu výboru zřízenému rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 234/2008/ES ( 7 ) a Výboru pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance zřízenému rozhodnutím Rady 2006/856/ES ( 8 ),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Vytváří se evropský statistický program na období let 2013 až 2017 (dále jen „program“).

Program představuje přidanou hodnotu spočívající v tom, že bude zaručeno, že se evropská statistika soustředí na informace nutné k navrhování, provádění, sledování a hodnocení politik Unie. Kromě toho přispívá k účinnému využívání zdrojů tím, že podporuje akce, které důležitým způsobem přispívají k vývoji, vypracovávání a šíření harmonizovaných, srovnatelných, spolehlivých, uživatelsky přívětivých a dostupných statistických informací na základě jednotných norem a společných kritérií kvality stanovených v platném Kodexu evropské statistiky (dále jen „Kodex“) přijatém Výborem pro ESS, zejména kritérií kvality, jimiž jsou relevance, přesnost a spolehlivost, včasnost a dochvilnost, dostupnost a srozumitelnost a soudržnost a srovnatelnost.

1. Toto nařízení stanoví programový rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky, hlavní oblasti a cíle akcí plánovaných na období let 2013 až 2017, v souladu s články 13 a 14 nařízení (ES) č. 223/2009.

2. Program se nevztahuje na opatření stanovená programem modernizace evropské statistiky podnikání a obchodu (dále jen „program MEETS“), vytvořeným rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1297/2008/ES ( 9 ), do ukončení programu MEETS dne 31. prosince 2013, ale zahrnuje cíle v oblasti statistiky podnikání a obchodu, které mají být podle plánu provedeny v období od roku 2014 do roku 2017.

1. Obecným cílem programu je, aby byl evropský statistický systém (dále jen „ESS“) i nadále vůdčím poskytovatelem vysoce kvalitních statistik o Evropě.

2. Vzhledem k dostupným zdrojům na vnitrostátní i unijní úrovni a k zatížení respondentů by měly statistické akce uskutečňované k provádění programu sledovat tyto specifické cíle:

3. Obecné a specifické cíle uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou dále upřesněny v příloze společně s ukazateli užívanými pro monitorování provádění programu. V souladu s články 13 a 14 nařízení (ES) č. 223/2009 podléhá program podrobnému ročnímu plánování, jehož nedílnou součástí bude mechanismus stanovení priorit. Cílů programu je dosahováno v úzké a koordinované spolupráci v rámci ESS. Součástí programu je rozvoj vhodných nástrojů, jejichž výsledkem je zvýšení kvality a flexibility ESS a zvýšení jeho schopnosti uspokojovat včas potřeby uživatelů. Program rovněž propaguje vývoj spolehlivých ukazatelů schopných řešit výzvy 21. století, jimiž jsou měření environmentální udržitelnosti, kvality života a sociální soudržnosti a sledování hospodářské činnosti v terciárním sektoru a v sociální ekonomice.

1. Evropská statistika je vytvářena profesionálně nezávislým a transparentním způsobem.

2. Program se provádí v souladu se zásadami Kodexu evropské statistiky s cílem vypracovávat a šířit vysoce kvalitní harmonizované a srovnatelné evropské statistiky v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 223/2009 a zaručit řádné fungování ESS jako celku. Národní statistické úřady a statistický úřad Unie (Komise (Eurostat)) zajišťují prostřednictvím své profesionální nezávislosti, aby byla evropská statistika v souladu s Kodexem.

3. Národní statistické úřady a jiné vnitrostátní orgány určené členskými státy (dále společně jen „vnitrostátní statistické orgány“) a Komise (Eurostat), které odpovídají za vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky:

4. Každý členský stát zajišťuje, aby jeho procesy vytváření statistik byly standardizovány a v nejvyšší možné míře posíleny auditními mechanismy.

5. V zájmu transparentnosti zveřejňuje Komise (Eurostat) ve vhodných případech své hodnocení kvality vnitrostátních příspěvků k evropské statistice jako součást zpráv o kvalitě a sledování dodržování předpisů.

6. Komise (Eurostat) uváží, jakým způsobem zajistit, aby její publikace, a zejména ty dostupné na jejích internetových stránkách, byly pro neodbornou veřejnost srozumitelnější, dále umožní snadný přístup k úplným datovým řadám a používá intuitivní srovnávací grafy, aby byl zvýšen přínos pro občany. Pravidelné aktualizace Komise (Eurostatu) podle možností poskytnou informace o každém členském státě a nabídnou roční, měsíční datové řady a dlouhodobé datové řady, je-li to vhodné a je-li přínos vyšší než náklady vynaložené na shromažďování informací.

1. Program zajišťuje statistické iniciativy napomáhající rozvoji, provádění a sledování současných politik Unie a poskytuje statistickou podporu významným požadavkům plynoucím z nových politických iniciativ Unie.

2. Při přípravě ročních pracovních programů uvedených v článku 9 Komise zajišťuje, aby statistické priority byly řádně stanoveny a byly předmětem ročních přezkumů a zpráv. Roční pracovní programy usilují o to, aby byla evropská statistika vytvářena v rámci dostupných zdrojů na vnitrostátní a unijní úrovni. Cílem stanovení priorit je snížit náklady a zatížení vyplývající z nových statistických požadavků omezením statistických požadavků v dosavadních oblastech evropské statistiky a tyto priority jsou sledovány v úzké spolupráci s členskými státy.

3. Komise zajišťuje vývoj a uplatňování nástrojů ke každoročnímu přezkumu priorit statistických činností s cílem přispět ke snížení nákladů a zatížení poskytovatelů údajů a tvůrců statistik.

4. Pokud Komise navrhuje nové akce nebo provádí rozsáhlé změny stávajících statistik, řádně tyto akce nebo změny zdůvodní a poskytne informace s údaji od členských států o zatížení respondentů a nákladech na vypracovávání statistik v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 223/2009.

1. Finanční krytí Unie na provádění tohoto programu v roce 2013 činí 57,3 milionů EUR, které připadají na programové období let 2007 až 2013. Finanční krytí Unie na provádění tohoto programu v letech 2014 až 2017 činí 234,8 milionů EUR, které připadají na programové období let 2014 až 2020.

2. Komise provádí finanční podporu Unie v souladu s finančním nařízením.

3. Komise při přijímání rozhodnutí o ročních rozpočtových prostředcích respektuje výsadní pravomoci Evropského parlamentu a Rady.

Finanční prostředky na program mohou pokrývat výdaje související s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením vyžadovanými k řízení programu a plnění jeho cílů; zejména se jedná o studie, setkání odborníků, výdaje spojené s náhradami pro statistické odborníky, informační a komunikační akce, výdaje na sítě IT, jež se soustředí na zpracování a výměnu informací, a o veškeré ostatní výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komisi vzniknou při řízení programu. Z těchto prostředků lze rovněž financovat technickou pomoc a odborné poradenství poskytované členským státům, které v důsledku zvláštních okolností nejsou schopny vytvářet určité evropské statistiky nebo statistiky požadované kvality.

Komise k provádění programu přijímá roční pracovní programy, které splňují požadavky článku 17 nařízení (ES) č. 223/2009 a stanoví sledované cíle a očekávané výsledky, v souladu s obecnými a specifickými cíli uvedenými v čl. 4 odst. 1 a 2 tohoto nařízení. Každý roční pracovní program se pro informaci sdělí Evropskému parlamentu.

Finanční příspěvky Unie mohou mít formu grantů, veřejných zakázek nebo jakýchkoli jiných intervencí nutných pro dosažení obecných a specifických cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 a 2.

1. Finanční příspěvky Unie podporují akce pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky nutné pro dosažení obecných a specifických cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 a 2. Přednost je dána akcím, které mají vysokou přidanou hodnotu pro Unii v souladu s článkem 2.

2. Finanční příspěvek na podporu sítí spolupráce v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 223/2009 může mít formu grantů na určitou akci a může pokrýt až 95 % způsobilých nákladů.

3. Ve vhodných případech lze udělovat provozní granty na fungování organizací uvedených v čl. 12 odst. 3, které nepřesáhnou 50 % způsobilých nákladů.

4. Jako příspěvek na výdaje vynaložené členskými státy při provádění akcí založených na sběru údajů lze vyplatit paušální částku za soubor údajů, v rámci kterého mají být Komisi předány úplné výsledky, až do maximální prahové hodnoty vymezené pro každý sběr údajů. Komise stanoví výši této částky s ohledem na složitost daného sběru údajů.

1. V souladu s čl. 128 odst. 1 druhým pododstavcem finančního nařízení lze vnitrostátním statistickým orgánům určeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 udělovat granty bez výzvy k předložení návrhů.

2. Sítě spolupráce mohou zahrnovat příjemce uvedené v odstavci 1 a jiné subjekty bez výzvy k předložení návrhů v souladu s čl. 128 odst. 1 finančního nařízení.

3. Provozní granty uvedené v čl. 11 odst. 3 lze udělovat organizacím, které splňují obě tato kritéria:

1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, soustavnými a účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolou dokumentů i inspekcemi na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádí ve vhodných případech kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem ( 10 ) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení výslovně zmocňovat Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a kontrol a inspekcí na místě.

1. Po konzultaci s Výborem pro ESS předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 30. června 2015 průběžnou zprávu o pokroku v provádění programu.

2. Na základě průběžné zprávy o pokroku uvedené v odstavci 1 může Komise nejpozději 31. prosince 2016 a po konzultaci s Výborem pro ESS předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh na prodloužení programu na období let 2018 až 2020, přičemž musí být zajištěn soulad s víceletým finančním rámcem na období let 2014 až 2020.

3. Do 31. prosince 2018 Komise po konzultaci s Výborem pro ESS a s Evropským statistickým poradním výborem předloží Evropskému parlamentu a Radě závěrečnou hodnotící zprávu o provádění programu.

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Statistická infrastruktura a cíle evropského statistického programu na období let 2013 až 2017

Provádění politik Unie vyžaduje vysoce kvalitní, srovnatelné a spolehlivé statistické informace o hospodářské a sociální situaci a o stavu životního prostředí v Unii a jejich složkách na celostátní a regionální úrovni. Evropská statistika je pro Evropu rovněž nezbytná tím, že široké veřejnosti i evropským občanům umožňuje chápat demokratický proces a debaty týkající se přítomnosti a budoucnosti Unie a zapojit se do nich.

Evropský statistický program poskytuje legislativní rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky v období let 2013–2017.

Evropská statistika je vyvíjena, vypracovávána a šířena v tomto legislativním rámci v úzké a koordinované spolupráci v rámci evropského statistického systému (ESS).

Statistika vyvinutá, vypracovaná a šířená v rámci evropského statistického programu na období let 2013 až 2017 (dále jen „program“) přispívá k provádění politik Unie, uvedených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a strategii Evropa 2020, a příslušných stěžejních iniciativ a dalších politik, jimiž se zabývají strategické priority Komise.

Vzhledem k tomu, že program je víceletý a probíhá po dobu pěti let a že cílem ESS je udržet svou úlohu klíčového subjektu v oblasti statistiky, je program ambiciózní z hlediska rozsahu a cílů, bude však prováděn postupně. Cílem programu bude vývoj účinného mechanismu pro stanovování priorit a zjednodušení.

Program bude usilovat o vytvoření infrastruktury statistických informací. Tato infrastruktura musí být připravena pro rozsáhlé a intenzivní využití k různým účelům.

Podnětem k rozhodnutím o vypracovávání evropské statistiky je tvorba politiky. Tato statistika by však rovněž měla být snadno k dispozici ostatním rozhodujícím činitelům, výzkumným pracovníkům, podnikům a evropským občanům obecně, neboť představuje veřejný statek a evropští občané a podniky za ni platí a měli by tedy mít z poskytovaných služeb rovnocenný prospěch. Aby infrastruktura plnila tuto úlohu, je třeba ji navrhnout podle řádného koncepčního přístupu, který na jedné straně zaručuje, že je vhodná pro řadu účelů, na druhé straně umožňuje, aby byla pružně přizpůsobována vyvíjejícím se potřebám uživatelů v nadcházejících letech.

informace sestavované vnitrostátními statistickými orgány na základě tradičních činností v oblasti statistiky (výběrová šetření, sčítání atd.) a údajů z jiných zdrojů, které jsou opětovně použity pro statistické účely. Tyto informace jsou přizpůsobeny tak, aby sloužily potřebám v konkrétních oblastech politiky, například trh práce, migrace nebo zemědělství.

Tento pojem zahrnuje také údaje shromážděné pro administrativní účely, ale použité vnitrostátními statistickými orgány pro účely statistické (obvykle jsou označovány jako údaje z administrativních zdrojů).

Účetní systémy : soudržné a integrované účty, rozvahy a tabulky založené na souboru mezinárodně dohodnutých pravidel. Účetní rámec zaručuje vysokou úroveň soudržnosti a srovnatelnosti; statistické údaje lze sestavovat a předkládat ve formátu, který je koncipován pro účely analýzy a tvorby politiky.

Ukazatele : ukazatel je souhrnné měřítko týkající se klíčové otázky nebo jevu a odvozené z řady pozorovaných skutečností. Ukazatele lze použít k odhalení relativních pozic nebo k prokázání kladné či záporné změny. Ukazatele obvykle představují přímý vstup pro politiky Unie a politiky globální. Ve strategických oblastech politiky jsou důležité pro stanovení cílů a sledování toho, zda je těchto cílů dosaženo.

V rámci tohoto zastřešujícího systému bude program dále rozlišovat tři pilíře statistických informací: statistiky podniků, statistiky týkající se Evropy občanů a geoprostorové, environmentální, zemědělské a další odvětvové statistiky.

Nástroji, které upřesňují statistické požadavky, na něž bude program reagovat prostřednictvím přepracované struktury a odpovídajících postupů vypracovávání, jsou politiky Unie a příslušné globální politiky. Z toho důvodu se každá individuální politika Unie a globální politika odráží v různých složkách statistické infrastruktury a vztahují se na ni zvláštní činnosti v rámci programu. Nové politiky určené v nadcházejících letech budou pokryty vytvořením nových způsobů odvozování ukazatelů/účtů založených na statistických údajích vytvořených v rámci tří pilířů.

Obecným cílem programu je, aby byl ESS nadále vůdčím poskytovatelem vysoce kvalitních statistik o Evropě.

Vzhledem k dostupným zdrojům na vnitrostátní a unijní úrovni a k zatížení respondentů sledují statistické akce uskutečňované k provádění programu tyto specifické cíle:

Tyto specifické cíle jsou rozčleněny na jednotlivé prioritní oblasti popsané níže. Na cíle 1 a 4 se vztahuje oddíl „I. Statistické výstupy“, na cíl 2 oddíl „II. Metody vypracovávání evropské statistiky“ a na cíl 3 oddíl „III. Partnerství“.

Potvrzením strategie Evropa 2020 na zasedání Evropské rady v červnu 2010 byla do značné míry zformována strategická agenda pro politiky Unie a členských států v nadcházejících letech. Tato agenda stanoví řadu hlavních cílů a stěžejních iniciativ, pro něž je třeba v ESS poskytnout statistické ukazatele v řadě oblastí (tj. pro zlepšování podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, podporu zaměstnanosti, plnění cílů Unie v oblasti změny klimatu a energie, účinnost zdrojů, zvyšování úrovně vzdělávání včetně mobility ve vzdělávání, aktivní a zdravé stárnutí a podporu sociálního začleňování snižováním chudoby).

Poskytovat kvalitní statistické informace pro monitorování provádění strategie Evropa 2020, které by měly být k dispozici včas. Nové ukazatele vycházejí v co nejvyšší míře z dostupných statistických údajů.

Krize a napětí na finančních trzích zdůrazňují potřebu posílit správu ekonomických záležitostí Unie. Unie již přijala rozhodné kroky týkající se správy ekonomických záležitostí a koordinace a některé z nich budou mít významné statistické důsledky, které doplní probíhající statistické činnosti.

Vyvinout nové a posílit stávající statistické informace důležité pro rozhodující činitele v Unii a širokou veřejnost, které se týkají posílené a integrované správy ekonomických záležitostí Unie a cyklu dohledu, jenž integruje Pakt o stabilitě a růstu a hospodářskou politiku.

Poskytovat rozhodujícím činitelům v Unii spolehlivé statistiky a ukazatele pro správní a regulační účely a pro sledování konkrétních politických závazků Unie.

Sociální, hospodářské a další dopady finanční krize, zvýšení přeshraničních toků a fragmentace produkčních procesů zvýraznily potřebu soudržnějšího rámce a dokonalejšího měření globalizované produkce.

Posílit ukazatele a dostupné statistické informace o hospodářské globalizaci a globálních hodnotových řetězcích pro rozhodující činitele v Unii a širokou veřejnost.

Sdělení Komise ze dne 20. srpna 2009 nazvané „Překročit HDP: Měření pokroku v měnícím se světě“ a zveřejnění Stiglitz-Sen-Fitoussiho zprávy o měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku poskytly nový impulz hlavním výzvám pro ESS, konkrétně otázce, jak dosáhnout lepších statistik týkajících se průřezových záležitostí a integrovanějších statistik pro popis složitých sociálních, environmentálních a hospodářských jevů přesahujících tradiční měření hospodářské produkce. Evropský systém národních a regionálních účtů (dále jen „ESA“) nabízí integrovaný a soudržný rámec pro všechny ekonomické statistiky, který by měl být doplněn dalšími ukazateli, aby byly tvůrcům politiky a rozhodujícím činitelům poskytovány ucelenější informace.

Hospodářská krize zvýšila potřebu mít k dispozici soubor vysoce kvalitních makroekonomických ukazatelů, aby bylo možné lépe pochopit a analyzovat hospodářské výkyvy a jejich vliv na společnost, a tím usnadnit rozhodovací proces. Vzhledem ke stále globalizovanější produkci je nezbytné vyvinout soudržný rámec, který usnadní výklad a integraci statistik z různých oblastí.

Doplnit měření hospodářské výkonnosti o rozměr globalizace, kvality života, přístupu ke zboží a službám, udržitelnosti životního prostředí, zdraví, životních podmínek, sociální soudržnosti a sociálního začlenění. Vyvinout rámec pro analýzu globalizované produkce.

Poskytnout hlavní makroekonomické a sociální ukazatele a hlavní evropské hospodářské ukazatele jakožto soudržný soubor ukazatelů, který vyhovuje požadavkům na statistické údaje Unie i globální statistické údaje, a přizpůsobit hlavní evropské hospodářské ukazatele tak, aby vyhovovaly vyvíjejícím se potřebám uživatelů.

Ochrana, zachování a zlepšování životního prostředí pro současné a budoucí generace a boj proti účinkům změny klimatu zaujímají velmi vysokou příčku v evropské agendě a jsou cíli Smluv. Účinné politiky v těchto oblastech vyžadují statistické informace z různých oblastí.

Poskytovat environmentální účty a statistiku týkající se změny klimatu, s ohledem na mezinárodní vývoj v této oblasti.

Na evropské podniky se zaměřuje řada politik Unie. Kromě toho tyto podniky odpovídají za poskytování základních údajů. Z toho důvodu je po statistice podniků v širším smyslu velká poptávka, neboť mají podporovat rozhodovací proces, ale také pomoci evropským občanům a podnikům porozumět dopadu těchto politik, přičemž je třeba rozlišovat mezi velkými podniky, středně kapitalizovanými společnostmi a malými a středními podniky, za které je třeba mít v rostoucí míře podrobné a harmonizované statistiky. Současně je nutné snížit administrativní zátěž a zatížení respondentů.

Zvýšit účinnost a efektivitu statistických produkčních procesů. Poskytovat vysoce kvalitní statistiky o hlavních oblastech, v nichž jsou podniky středem zájmu, například statistiky podniků, krátkodobé ukazatele, statistiky týkající se investic podniků do lidského kapitálu a dovedností, mezinárodních transakcí, globalizace, monitorování vnitřního trhu, výzkumu a vývoje a inovací a cestovního ruchu. Je třeba věnovat zvláštní pozornost dostupnosti údajů v odvětvích průmyslu a služeb s vysokou přidanou hodnotou, zejména v ekologické, digitální nebo sociální ekonomice (jako je zdravotnictví a vzdělávání).

Evropští občané jsou středem pozornosti politik Unie. Z toho důvodu je po sociální statistice v širším smyslu velká poptávka, neboť má podporovat rozhodovací proces a monitorovat výsledky sociálních politik, ale také pomoci evropským občanům posoudit dopad těchto politik na jejich životy a životní podmínky.

Poskytovat kvalitní statistiky o hlavních oblastech sociální politiky, v nichž je občan středem zájmu, například o životních podmínkách, udržitelnosti, sociální soudržnosti, chudobě, nerovnostech, demografických výzvách (zejména o stárnutí populace a migraci), trhu práce, vzdělávání a odborné přípravě včetně vzdělávání dětí, vzdělávání dospělých, odborné přípravy a mobility mladých lidí ve vzdělávání, kultuře, tělesných aktivitách, kvalitě života, bezpečnosti, zdraví, postižení, spotřebě, volném pohybu a vnitřním trhu, mobilitě mladých lidí, technologických inovacích a volbách nových životních stylů. Tyto statistiky jsou ve vhodných případech rozčleněny podle pohlaví u skupin, kterým tvůrci sociálních politik věnují zvláštní pozornost. Priority se stanovují v souladu s článkem 6.

3.3 Geoprostorové, environmentální, zemědělské a další odvětvové statistiky

Kombinace statistik s prostorově vymezenými údaji a geoprostorové analýzy poskytne nové příležitosti, které bude ESS dále zkoumat. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat specifickým otázkám, například důvěrnosti a statistické platnosti odhadu pro malé oblasti.

V budoucnosti budou mít velký význam statistiky v oblasti energie a dopravy na podporu strategie Evropa 2020 a politik týkajících se změny klimatu.

Zemědělská politika zůstane v období let 2013–2017 jednou z důležitých politik Unie. Statistická činnost bude silně ovlivněna výsledkem úvah o společné zemědělské politice po roce 2013. Důraz by měl být kladen na oblasti týkající se životního prostředí, biologické rozmanitosti a ekosystémů, hospodářství, zdraví a bezpečnosti lidí a sociálního rozměru zemědělství.

Prostřednictvím pružnějšího a rozsáhlejšího využívání prostorových informací v kombinaci se sociálními, hospodářskými a environmentálními statistickými informacemi podporovat tvorbu politiky založenou na faktech.

Poskytovat statistiky v oblasti zemědělství, rybolovu a lesnictví pro vývoj a monitorování společné zemědělské a rybářské politiky, které odrážejí hlavní evropské strategické priority týkající se udržitelnosti a rozvoje venkova, prováděním standardních činností týkajících se vývoje, vypracovávání a šíření statistiky.

ESS v současnosti čelí řadě výzev: rostoucí poptávce po vysoce kvalitní statistice, rostoucí potřebě komplexních vícerozměrných statistik, výskytu nových subjektů na trhu s informacemi, omezením zdrojů, potřebě dále snižovat statistickou zátěž respondentů, jakož i diverzifikaci komunikačních nástrojů. To znamená, že je třeba postupně přizpůsobit metody vypracovávání a šíření evropské oficiální statistiky.

Posílit sdílení osvědčených postupů při provádění Kodexu a zaručit, že se zprávy o kvalitě zaměřují na různé potřeby uživatelů.

ESS čelí důležité výzvě: jak poskytovat vysoce kvalitní evropskou statistiku, která by uspokojila sílící poptávku po statistice, v souvislosti s podstatným snížením rozpočtů členských států a politikou nulového růstu lidských zdrojů v Komisi i v členských státech, která v některých orgánech povede k reálnému snížení lidských zdrojů. Vzhledem k těmto omezením zdrojů na evropské i vnitrostátní úrovni je důležité posílit opatření pro stanovení priorit a zjednodušení, což vyžaduje angažovanost všech partnerů ESS. Jako nedílná součást přípravy ročních pracovních programů byl zaveden mechanismus pro stanovení priorit, jenž bude prováděn po celou dobu trvání programu. Zahrnuje mimo jiné roční přezkum stávajících statistických požadavků, který vychází z iniciativ navržených Komisí ke snížení statistických požadavků s ohledem na zájmy uživatelů, tvůrců a respondentů. Tento proces by měl probíhat v úzké spolupráci s uživateli a tvůrci evropských statistik.

Zavést mechanismus pro stanovení priorit pro ESS s cílem zjednodušit zpravodajskou povinnost a přizpůsobit se novým potřebám ohledně statistik a zároveň zohledňovat omezení tvůrců, zátěž respondentů a potřeby uživatelů.

Postupně zavést architekturu ESS, která umožní integrovanější vypracovávání evropské statistiky, s ohledem na náklady, které to bude pro ESS představovat; harmonizovat a normalizovat metody vypracovávání statistiky a metadata; posílit horizontální (napříč oblastmi statistiky) a vertikální (napříč partnery ESS) integraci procesů vypracovávání statistiky v ESS s ohledem na zásadu subsidiarity; používat a integrovat různé zdroje údajů; a vypracovat víceúčelovou statistiku. Zvláštní pozornost bude věnována otázce důvěrnosti, která vyplyne ze zvýšeného používání, opětovného používání a výměny mikrodat a administrativních záznamů.

Zajistit řádné fungování a soudržnost ESS účinnou spoluprací a komunikací.

Vytvořit z ESS první zdroj údajů o evropské statistice pro všechny uživatele, a zejména pro rozhodující činitele ve veřejném a soukromém sektoru, poskytováním kvalitních statistických informačních služeb na základě zásad volného a snadného přístupu k evropské statistice.

Posílit a rozšířit dialog mezi uživateli a tvůrci statistiky tak, aby byly uspokojeny potřeby uživatelů ohledně kvalitní statistiky. Klíčem ke zvýšení účinnosti a efektivity ESS je včasné zapojení uživatelů do nového vývoje.

Využitím nových technologií rozšířit a racionalizovat škálu šířených produktů, aby byly uspokojeny potřeby uživatelů.

Zřídit v rámci ESS nákladově efektivní, integrovanou a bezpečnou infrastrukturu pro přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely.

Uspokojit potřeby ohledně vzdělávání a rozvoje v rámci ESS na základě kombinace kurzů odborné přípravy a příležitostí k učení a rozvoji.

Zlepšit spolupráci mezi členy ESS za účelem přenosu znalostí a sdílení a provádění osvědčených postupů a společných inovativních přístupů při vypracovávání statistiky.

Organizovat činnosti, účast a přínos výzkumných obcí v souvislosti se zlepšováním statistických produkčních řetězců a kvality oficiálních statistických informací.

V duchu partnerství odpovídají za vývoj, vypracovávání a šíření evropských statistik vnitrostátní statistické orgány a Komise (Eurostat).

Tento cíl bude naplňován přezkumem nařízení (ES) č. 223/2009 a rozhodnutí Komise 2012/504/EU ze dne 17. září 2012 o Eurostatu ( 14 ).

Posílit koordinační úlohu Komise (Eurostatu) jakožto statistického úřadu Evropské unie.

Prostřednictvím společných projektů a koordinovaného vývoje posílit spolupráci s ESCB a evropskými a mezinárodními organizacemi, které se podílejí na tvorbě údajů pro statistické nebo správní účely. Zajistit soulad norem Unie a mezinárodních norem.

Podporovat a provádět činnosti spojené se statistickým poradenstvím a statistickou pomocí v zemích mimo Unii v souladu s prioritami zahraniční politiky Unie se zvláštním důrazem na rozšíření a evropskou politiku sousedství.

( 1 ) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2012.

( 3 ) Aniž je dotčen článek 5 Protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1383/2013 ze dne 17. prosince 2013,	L 354	84	28.12.2013