2012R0966 — CS — 18.06.2014 — 001.003


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

▼C1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, EURATOM) č. 966/2012

ze dne 25. října 2012,

kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002

▼B

(Úř. věst. L 298 26.10.2012, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) č. 547/2014 ze dne 15. května 2014,

  L 163

18

29.5.2014


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 188, 16.7.2015, s.  55 (966/2012)




▼B

▼C1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, EURATOM) č. 966/2012

ze dne 25. října 2012,

kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002

▼B

OBSAH

ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Článek 2

Definice

Článek 3

Soulad sekundárních právních předpisů s tímto nařízením

Článek 4

Lhůty, data, termíny

Článek 5

Ochrana osobních údajů

HLAVA II

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Článek 6

Dodržování rozpočtových zásad

Kapitola 1

Zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu

Článek 7

Oblast působnosti rozpočtu

Článek 8

Zvláštní pravidla o zásadě jednotnosti a správnosti rozpočtu

Kapitola 2

Zásada ročního rozpočtu

Článek 9

Definice

Článek 10

Druhy prostředků

Článek 11

Účtování příjmů a prostředků

Článek 12

Přidělení prostředků na závazky

Článek 13

Zrušení a přenos prostředků

Článek 14

Pravidla pro přenos účelově vázaných příjmů

Článek 15

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Článek 16

Pravidla vztahující se na případy pozdního přijetí rozpočtu

Kapitola 3

Zásada vyrovnanosti

Článek 17

Definice a oblast působnosti

Článek 18

Zůstatek rozpočtového roku

Kapitola 4

Zásada zúčtovací jednotky

Článek 19

Používání eura

Kapitola 5

Zásada univerzálnosti

Článek 20

Definice a oblast působnosti

Článek 21

Účelově vázané příjmy

Článek 22

Darované částky

Článek 23

Pravidla pro odečty a úpravy v důsledku kurzových rozdílů

Kapitola 6

Zásada specifikace

Článek 24

Obecná ustanovení

Článek 25

Převody uskutečňované orgány s výjimkou Komise

Článek 26

Převody uskutečňované Komisí

Článek 27

Návrhy na převody předložené orgány Evropskému parlamentu a Radě

Článek 28

Zvláštní pravidla pro převody

Článek 29

Převody, na něž se vztahují zvláštní ustanovení

Kapitola 7

Zásada řádného finančního řízení

Článek 30

►C1  Zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti ◄

Článek 31

Povinné sestavování finančního výkazu

Článek 32

Vnitřní kontrola plnění rozpočtu

Článek 33

Nákladově efektivní kontrolní systémy

Kapitola 8

Zásada transparentnosti.

Článek 34

Zveřejňování účtů, rozpočtů a zpráv

Článek 35

Zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších informací

HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

Kapitola 1

Sestavování rozpočtu

Článek 36

Odhady příjmů a výdajů

Článek 37

Odhad rozpočtu subjektů uvedených v článku 208

Článek 38

Návrh rozpočtu

Článek 39

Návrh na změnu návrhu rozpočtu

Článek 40

Povinnosti členských států vyplývající z přijetí rozpočtu

Článek 41

Návrh opravného rozpočtu

Článek 42

Dřívější předání odhadů a návrhu rozpočtu

Kapitola 2

Skladba a předkládání rozpočtu

Článek 43

Skladba rozpočtu

Článek 44

Rozpočtová nomenklatura

Článek 45

Zákaz záporných příjmů

Článek 46

Předběžné prostředky

Článek 47

Záporná rezerva

Článek 48

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

Článek 49

Předkládání rozpočtu

Článek 50

Pravidla pro plány pracovních míst

Kapitola 3

Rozpočtová kázeň

Článek 51

Soulad s víceletým finančním rámcem

Článek 52

Soulad právních aktů Unie s rozpočtem

HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 53

Plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního nařízení

Článek 54

Základní právní akt a výjimky

Článek 55

Plnění rozpočtu jinými orgány než Komisí

Článek 56

Pověření výkonem rozpočtových pravomocí

Článek 57

Střet zájmů

Kapitola 2

Způsoby plnění rozpočtu

Článek 58

Způsoby plnění rozpočtu

Článek 59

Sdílené řízení s členskými státy

Článek 60

Nepřímé řízení

Článek 61

Hodnocení ex ante a pověřovací dohody

Článek 62

Výkonné agentury

Článek 63

Meze pověřování

Kapitola 3

Účastníci finančních operací

Oddíl 1

Zásada oddělení funkcí

Článek 64

Oddělení funkcí

Oddíl 2

Schvalující osoba

Článek 65

Schvalující osoba

Článek 66

Pravomoci a povinnosti schvalující osoby

Článek 67

Pravomoci a povinnosti vedoucích delegací Unie

Oddíl 3

Účetní

Článek 68

Pravomoci a povinnosti účetního

Článek 69

Pověření výkonem pravomocí účetního

Oddíl 4

Správce zálohových účtů

Článek 70

Zálohové účty

Kapitola 4

Odpovědnost účastníků finančních operací

Oddíl 1

Obecná pravidla

Článek 71

Odnětí pověření uděleného účastníkům finančních operací a jejich zbavení povinností

Článek 72

Odpovědnost schvalující osoby za protiprávní jednání, podvod nebo korupci

Oddíl 2

Pravidla vztahující se na příslušné schvalující osoby

Článek 73

Pravidla vztahující se na schvalující osoby

Oddíl 3

Pravidla vztahující se na účetní a správce zálohových účtů

Článek 74

Pravidla vztahující se na účetní

Článek 75

Pravidla vztahující se na správce zálohových účtů

Kapitola 5

Příjmové operace

Oddíl 1

Poskytování vlastních zdrojů

Článek 76

Vlastní zdroje

Oddíl 2

Odhady pohledávek

Článek 77

Odhady pohledávek

Oddíl 3

Stanovení pohledávek

Článek 78

Stanovení pohledávky

Oddíl 4

Schválení inkasa

Článek 79

Schválení inkasa

Oddíl 5

Inkaso

Článek 80

Pravidla pro inkaso

Článek 81

Promlčecí lhůta

Článek 82

Řešení pohledávek Unie na vnitrostátní úrovni

Článek 83

Pokuty, sankce a úroky uložené Komisí

Kapitola 6

Výdajové operace

Článek 84

Rozhodnutí o financování

Oddíl 1

Přidělení výdajů na závazek

Článek 85

Druhy závazků

Článek 86

Pravidla vztahující se na závazky

Článek 87

Kontrola závazků

Oddíl 2

Potvrzení výdajů

Článek 88

Potvrzení výdaje

Oddíl 3

Schválení výdajů

Článek 89

Schválení výdaje

Oddíl 4

Úhrada výdajů.

Článek 90

Druhy plateb

Článek 91

Platby omezené na dostupné finanční prostředky

Oddíl 5

Lhůty pro výdajové operace

Článek 92

Lhůty pro výdaje

Kapitola 7

Systémy informačních technologií a elektronická správa

Článek 93

Elektronické řízení operací

Článek 94

Předávání dokumentů

Článek 95

Elektronická správa (e-Government)

Kapitola 8

Zásady správy

Článek 96

Řádná správa

Článek 97

Údaje o opravných prostředcích

Kapitola 9

Interní auditor

Článek 98

Jmenování interního auditora

Článek 99

Pravomoci a povinnosti interního auditora

Článek 100

Nezávislost interního auditora

HLAVA V

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Oblast působnosti a zásady zadávání

Článek 101

Definice veřejných zakázek

Článek 102

Zásady vztahující se na veřejné zakázky

Oddíl 2

Uveřejňování veřejných zakázek

Článek 103

Uveřejňování veřejných zakázek

Oddíl 3

Zadávací řízení

Článek 104

Zadávací řízení

Článek 105

Obsah dokumentace k zadávacímu řízení

Článek 106

Kritéria pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení

Článek 107

Kritéria pro vyloučení z probíhajícího zadávacího řízení

Článek 108

Ústřední databáze vyloučených zájemců a uchazečů

Článek 109

Správní a finanční sankce

Článek 110

Kritéria pro zadávání veřejných zakázek

Článek 111

Podávání nabídek

Článek 112

Zásady rovného zacházení a transparentnosti

Článek 113

Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky

Článek 114

Zrušení zadávacího řízení

Oddíl 4

Jistoty a nápravná opatření

Článek 115

Jistoty

Článek 116

Chyby, nesrovnalosti a podvody v zadávacím řízení

Kapitola 2

Ustanovení použitelná pro veřejné zakázky zadávané orgány na vlastní účet

Článek 117

Veřejný zadavatel

Článek 118

Finanční limity

Článek 119

Pravidla účasti na zadávacím řízení

Článek 120

Pravidla Světové obchodní organizace pro zadávání veřejných zakázek

HLAVA VI

GRANTY

Kapitola 1

Oblast působnosti a forma grantů

Článek 121

Oblast působnosti grantů

Článek 122

Příjemci grantu

Článek 123

Formy grantů

Článek 124

Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování

Kapitola 2

Zásady

Článek 125

Obecné zásady pro udělování grantů

Článek 126

Způsobilé náklady

Článek 127

Spolufinancování ve formě věcného plnění

Článek 128

Transparentnost

Článek 129

Zákaz kumulace

Článek 130

Zákaz retroaktivity

Kapitola 3

Řízení o udělení grantu

Článek 131

Žádosti o grant

Článek 132

Kritéria pro výběr a udělení grantu

Článek 133

Hodnocení

Kapitola 4

Platby a kontrola

Článek 134

Jistota pro účely předběžného financování

Článek 135

Vyplácení grantů a kontroly

Článek 136

Uchovávání dokladů

Kapitola 5

Provádění

Článek 137

Smlouvy o provedení a finanční podpora třetím osobám

HLAVA VII

CENY

Článek 138

Obecná pravidla

HLAVA VIII

FINANČNÍ NÁSTROJE

Článek 139

Oblast působnosti

Článek 140

Zásady a podmínky platné pro finanční nástroje

HLAVA IX

PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A ÚČETNICTVÍ

Kapitola 1

Předložení účetní závěrky

Článek 141

Skladba účetní závěrky

Článek 142

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení

Článek 143

Pravidla pro účetní závěrku

Článek 144

Účetní zásady

Článek 145

Finanční výkazy

Článek 146

Zprávy o plnění rozpočtu

Článek 147

Předběžná účetní závěrka

Článek 148

Schválení konečné konsolidované účetní závěrky

Kapitola 2

Informace o plnění rozpočtu

Článek 149

Zpráva o rozpočtových zárukách a rizicích

Článek 150

Informování o plnění rozpočtu

Kapitola 3

Účetnictví

Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 151

Účetní systém

Článek 152

Společné požadavky týkající se účetního systému orgánů

Oddíl 2

Obecné účty

Článek 153

Obecné účty

Článek 154

Účetní zápisy v obecných účtech

Článek 155

Účetní opravy

Oddíl 3

Rozpočtové účty

Článek 156

Rozpočtové účetnictví

Kapitola 4

Inventární soupisy majetku

Článek 157

Inventární soupis

HLAVA X

EXTERNÍ AUDIT A ABSOLUTORIUM

Kapitola 1

Externí audit

Článek 158

Externí audit prováděný Účetním dvorem

Článek 159

Pravidla a postupy auditu

Článek 160

Kontroly cenných papírů a hotovosti

Článek 161

Právo Účetního dvora na přístup

Článek 162

Výroční zpráva Účetního dvora

Článek 163

Zvláštní zprávy Účetního dvora

Kapitola 2

Absolutorium

Článek 164

Harmonogram postupu udělování absolutoria

Článek 165

Postup udělování absolutoria

Článek 166

Následná opatření

Článek 167

Zvláštní ustanovení o Evropské službě pro vnější činnost

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ ZÁRUČNÍ FOND

Článek 168

Zvláštní ustanovení o Evropském zemědělském záručním fondu

Článek 169

Přidělování prostředků EZZF na závazky

Článek 170

Předběžné souhrnné závazky z prostředků EZZF

Článek 171

Plán a časový rozvrh rozpočtových závazků EZZF

Článek 172

Účtování výdajů EZZF

Článek 173

Převod prostředků EZZF

Článek 174

Účelově vázané příjmy EZZF

HLAVA II

STRUKTURÁLNÍ FONDY, FOND SOUDRŽNOSTI, EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND, EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA, FONDY PRO OBLAST SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA, KTERÉ JSOU SPRAVOVÁNY V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ, A NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY

Článek 175

Zvláštní ustanovení

Článek 176

Závaznost přidělení prostředků na závazky

Článek 177

Platby příspěvků, průběžné platby a vrácené prostředky

Článek 178

Rušení prostředků přidělených na závazky

Článek 178a

Přenos prostředků na závazky pro nástroj pro propojení Evropy

Článek 179

Převod prostředků

Článek 180

Řízení, výběr projektů a audit

HLAVA III

VÝZKUM

Článek 181

Prostředky na výzkum

Článek 182

Přidělování prostředků na výzkum

Článek 183

Společné výzkumné středisko

HLAVA IV

VNĚJŠÍ ČINNOST

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 184

Vnější akce

Kapitola 2

Provádění akcí

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 185

Provádění vnějších akcí

Oddíl 2

Rozpočtová podpora a svěřenské fondy sdružující více dárců

Článek 186

Použití rozpočtové podpory

Článek 187

Svěřenské fondy Unie pro vnější akce

Oddíl 3

Jiné způsoby plnění rozpočtu

Článek 188

Provádění vnějších akcí v rámci nepřímého řízení

Článek 189

Finanční dohody o provádění vnějších akcí

Kapitola 3

Zadávání veřejných zakázek

Článek 190

Zadávání veřejných zakázek na vnější akce

Článek 191

Pravidla účasti v zadávacím řízení

Kapitola 4

Granty

Článek 192

Financování vnějších akcí v plném rozsahu

Článek 193

Pravidla použitelná pro granty na vnější akce

Kapitola 5

Kontrola účtů

Článek 194

Kontrola v oblasti vnějších akcí prováděná Unií

HLAVA V

EVROPSKÉ ÚŘADY

Článek 195

Evropské úřady

Článek 196

Prostředky evropských úřadů

Článek 197

Schvalující osoba v evropských úřadech

Článek 198

Účetnictví interinstitucionálních evropských úřadů

Článek 199

Pověřování pravomocemi schvalující osoby u interinstitucionálních evropských úřadů

Článek 200

Služby poskytované třetím osobám

HLAVA VI

SPRÁVNÍ PROSTŘEDKY

Článek 201

Obecná ustanovení

Článek 202

Závazky

Článek 203

Zvláštní ustanovení o správních prostředcích

HLAVA VII

ODBORNÍCI

Článek 204

Placení externí odborníci

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 205

Přechodná ustanovení

Článek 206

Žádosti Evropského parlamentu a Rady o informace

Článek 207

Finanční limity a částky

Článek 208

Rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené Smlouvou o fungování EU a Smlouvou o Euratomu

Článek 209

Vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru

Článek 210

Výkon přenesené pravomoci

Článek 211

Přezkum

Článek 212

Zrušení

Článek 213

Přezkum týkající se ESVČ

Článek 214

Vstup v platnost

PŘÍLOHA

SROVNÁVACÍ TABULKA

Společné prohlášení o otázkách spojených s VFR

Společné prohlášení o výdajích na nemovitosti s odvoláním na článek 203

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise k čl. 203 odst. 3



EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 322 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora ( 1 ),

v souladu s řádným legislativním postupem ( 2 ),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 3 ), bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k tomu, že mají být provedeny další změny, včetně změn zohledňujících vstup v platnost Lisabonské smlouvy, mělo by být nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti zrušeno a nahrazeno tímto nařízením.

(2)

Nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 stanovilo rozpočtové zásady a finanční pravidla, která upravují sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Unie (dále jen „rozpočet“), ►C1  zajišťují řádné a účinné řízení, ◄ kontrolu a ochranu finančních zájmů Unie a zvyšují transparentnost a jejichž dodržování je závazné pro všechny právní akty a všechny orgány. Tyto hlavní zásady, koncepce a struktura uvedeného nařízení, jakož i základní pravidla rozpočtového a finančního řízení by měly být zachovány. Odchylky od těchto hlavních zásad by měly být přezkoumány a co nejvíc zjednodušeny s tím, že je nutno přihlédnout k jejich trvalému významu, přínosu pro rozpočet a k zátěži, kterou představují pro zúčastněné strany. Je třeba zachovat a posílit hlavní prvky finančních pravidel, k nimž patří úloha účastníků finančních operací, začlenění kontrolních opatření do činnosti operačních útvarů, interní auditoři, sestavování rozpočtu podle činností, modernizace účetních zásad a pravidel, jakož i hlavní zásady, jimiž se řídí granty.

(3)

Evropská centrální banka (ECB) by vzhledem ke své specifické povaze a úkolům, zejména pokud jde o její nezávislost ve správě vlastních financí, měla být z působnosti tohoto nařízení vyňata, není-li v něm stanoveno jinak.

(4)

Na základě zkušeností z praxe by měla být do tohoto nařízení zapracována pravidla, která budou reagovat na vyvíjející se požadavky plnění rozpočtu, například pokud jde o spolufinancování s jinými dárci, dále v zájmu zefektivnění vnější pomoci, usnadnění využívání zvláštních finančních nástrojů, včetně nástrojů Evropské investiční banky (EIB), a usnadnění plnění rozpočtu prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.

(5)

Nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se omezilo na stanovení obecných rozpočtových zásad a finančních pravidel v souladu se Smlouvami, zatímco prováděcí ustanovení byla upravena v nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ( 4 ), aby byla ujasněna hierarchie norem a zlepšila se přehlednost nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Článek 290 Smlouvy o fungování EU stanoví, že legislativním aktem lze na Komisi přenést pravomoc přijímat pouze ty nelegislativní akty, kterými se doplňují nebo mění některé prvky uvedeného legislativního aktu, které nejsou podstatné. Do tohoto nařízení by proto měla být začleněna některá ustanovení nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

(6)

Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech se stala nedílnou součástí jiných politik a vnitřních činností Unie. Existence zvláštních ustanovení o financování této oblasti politiky již proto není odůvodněna, a toto nařízení by ji proto nemělo obsahovat.

(7)

K zajištění transparentnosti by měly být v rozpočtu zaznamenány záruky pro výpůjční a úvěrové operace, které Unie uskutečnila, včetně operací v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace a systému pomoci platebním bilancím.

(8)

Měla by být zjednodušena stávající pravidla pro úrokové výnosy z plateb předběžného financování, neboť představují pro příjemce finančních prostředků i útvary Komise nadměrnou administrativní zátěž a způsobují mezi těmito útvary a příjemci finančních prostředků nedorozumění. V zájmu zjednodušení, zejména s ohledem na příjemce grantů, a v souladu se zásadou řádného finančního řízení by již neměla existovat povinnost úročit platby předběžného financování a inkasovat naběhlé úroky. Měla by však existovat možnost upravit tuto povinnost v pověřovací dohodě, aby mohly být úroky z plateb předběžného financování opětovně použity na programy, odečteny od žádostí o platbu nebo získány zpět.

(9)

Pravidla pro přenášení účelově vázaných příjmů by měla zohledňovat rozdíl mezi účelově vázanými příjmy vnějšími a vnitřními. K vyhovění účelu, na nějž dárce dané prostředky určil, by měly být vnější účelově vázané příjmy přenášeny automaticky a používány až do doby, kdy budou provedeny veškeré operace související s daným programem či akcí, na něž byly tyto příjmy vázány. Vnější účelově vázané příjmy získané během posledního roku trvání daného programu či akce by mělo být možno použít rovněž v prvním roce trvání následného programu či akce. Měla by existovat možnost přenášet vnitřní účelově vázané příjmy pouze do následujícího roku, nestanoví-li toto nařízení jinak.

(10)

Pravidla o prozatímních dvanáctinách by měla být vyjasněna co do počtu dalších dvanáctin, jež mohou být požadovány, a případů, kdy Evropský parlament rozhodne o snížení částky na další výdaje nad rámec prozatímních dvanáctin, kterou schválila Rada.

(11)

Odchylka od zásady univerzality, jež platí pro účelově vázané příjmy, by měla být upravena tak, aby zohledňovala specifika vnitřních účelově vázaných příjmů, jež plynou z prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou na jedné straně a vnějších účelově vázaných příjmů plynoucích od různých dárců, jež tito dárcové váží na konkrétní program či akci, na straně druhé. Vnější dárcové by měli mít mimoto možnost spolufinancovat vnější, zejména operace humanitární pomoci, a to i v případech, kdy základní právní akt takové spolufinancování výslovně nestanoví.

(12)

Uvádění účelově vázaných příjmů v návrhu rozpočtu by mělo být ztransparentněno stanovením pravidla, že tyto částky jsou v návrhu rozpočtu uváděny ve výši, která je ke dni jeho sestavení jistá.

(13)

Pokud jde o zásadu specifikace, jelikož se povinné a nepovinné výdaje nadále nerozlišují, je třeba odpovídajícím způsobem upravit pravidla týkající se převodů prostředků.

(14)

Rovněž pravidla týkající se převodu prostředků by měla být upravena s ohledem na změny vyplývající ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Nedávné zkušenosti navíc ukázaly, jak je důležité zvýšit flexibilitu převodů prostředků na platby na konci roku, zejména v případě strukturálních fondů. Je nezbytné zajistit lepší plnění rozpočtu, zejména pokud jde o prostředky na platby, účelově vázané příjmy a správní prostředky, jež jsou společné několika rozpočtovým hlavám. Za tímto účelem by měla být zjednodušena úprava kategorií převodů a zpružněno schvalování některých převodů. Jako užitečná a efektivní se ukázala zejména možnost, aby Komise rozhodovala o převodech nevyužitých prostředků v případech mezinárodních humanitárních katastrof a krizí. Tato možnost by proto měla platit i v případě podobných událostí, k nimž dojde po 1. prosinci rozpočtového roku. V takových případech by měla Komise z důvodu transparentnosti o svém rozhodnutí převést nevyužité prostředky neprodleně vyrozumět Evropský parlament a Radu.

(15)

Pokud jde o ustanovení o řádném finančním řízení, pověřená schvalující osoba by měla při vypracovávání legislativních návrhů a vytváření příslušných systémů řízení a kontroly přihlédnout k očekávané míře rizika výskytu chyb a k nákladům a přínosům kontrol. Pověřená schvalující osoba by měla ve výroční zprávě o činnosti poskytovat informace o výsledcích kontrol a jejich nákladech a přínosech. ►C1  Nutným předpokladem účinnosti vnitrostátních systémů řízení a kontroly ◄ jsou prohlášení řídícího subjektu týkající se těchto systémů, která předkládají subjekty určené členskými státy odpovídající za správu a kontrolu finančních prostředků Unie.

(16)

Zásada transparentnosti zakotvená v článku 15 Smlouvy o fungování EU, jež požaduje, aby orgány jednaly co nejotevřeněji, předpokládá, že pokud jde o plnění rozpočtu, mohou občané vědět, kde a za jakým účelem jsou prostředky Unie vynakládány. Tyto informace podporují demokratickou diskuzi, přispívají k účasti občanů v rozhodovacím procesu Unie a posilují institucionální kontrolu a dohled nad výdaji Unie. Těchto cílů by mělo být dosaženo zveřejněním relevantních informací týkajících se konečných zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a příjemců prostředků Unie, nejlépe využitím moderních komunikačních nástrojů, kdy by byly zohledněny legitimní zájmy těchto zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a příjemců grantů s ohledem na důvěrnou povahu a bezpečnost informací a v případě fyzických osob na jejich právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Orgány by proto měly při zveřejňování informací uplatňovat v souladu se zásadou proporcionality selektivní přístup. Rozhodnutí zveřejnit informace by měla vycházet z relevantních kritérií, aby byly poskytované informace užitečné.

(17)

V souladu s článkem 316 Smlouvy o fungování EU by měl Evropské radě a Radě příslušet týž oddíl rozpočtu.

(18)

Toto nařízení by mělo zohlednit roční rozpočtový proces tak, jak jej stanovuje Smlouva o fungování EU.

(19)

V souvislosti se sestavováním rozpočtu je důležité jednoznačně vymezit skladbu a předkládání jeho návrhu, který vypracovává Komise. Obsah obecného úvodu, který vlastnímu návrhu rozpočtu předchází, by měl být popsán přesněji. Do nařízení je dále nutno zapracovat ustanovení o finančním plánu na nadcházející léta a o možnosti, aby Komise předkládala na podporu rozpočtových požadavků pracovní dokumenty.

(20)

S ohledem na zvláštní prvky společné zahraniční a bezpečnostní politiky by měly být aktualizovány formy základních právních aktů v této oblasti podle Smlouvy o fungování EU a podle hlav V a VI Smlouvy o EU. Rovněž postupy pro schvalování přípravných opatření v oblasti vnější by měly být upraveny podle Smlouvy o fungování EU.

(21)

Pravidla týkající se způsobů plnění rozpočtu, jimiž se řídí zejména podmínky pro pověřování třetích osob plněním rozpočtu, se v průběhu let příliš zkomplikovala a měla by být zjednodušena. Současně by měl být zachován původní cíl, který toto pověřování třetích osob mělo, totiž zajistit, aby bez ohledu na konkrétní způsob plnění rozpočtu byly výdaje plněny s takovou úrovní kontroly a transparentnosti, která je rovnocenná úrovni, jež se očekává od útvarů Komise.

(22)

Mělo by se jednoznačně rozlišovat mezi případy, kdy je rozpočet plněn přímo Komisí či jejími výkonnými agenturami, případy, kdy rozpočet plní členské státy v rámci sdíleného řízení, a případy, kdy je rozpočet plněn nepřímo prostřednictvím třetích osob. To by mělo umožnit ustavení harmonizovaného režimu pro sdílené a nepřímé řízení, jež bude možné upravovat v souladu s odvětvovými pravidly, zejména plní-li rozpočet členské státy v rámci sdíleného řízení. Tento harmonizovaný režim by měl stanovit zejména hlavní zásady, jimiž se má Komise řídit při rozhodování o nepřímém plnění rozpočtu nebo o jeho plnění v rámci sdíleného řízení, a hlavní zásady, jimiž se mají řídit osoby pověřené úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu. Komise by měla mít možnost uplatňovat pravidla a postupy Unie nebo akceptovat uplatňování pravidel a postupů pověřené osoby za předpokladu, že jí tato osoba zaručí rovnocennou ochranu finančních zájmů Unie. V rámci úkolů dohledu, jež Komise plní, je rovněž zapotřebí stanovit soubor povinností kontroly a auditu, včetně kontroly a schválení účetní závěrky, a to pro všechny způsoby plnění rozpočtu.

(23)

Pravidla pro hodnocení ex ante u subjektů a osob pověřených úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci nepřímého řízení by měla být změněna tak, aby všechny pověřené subjekty a osoby zajišťovaly takovou úroveň ochrany finančních zájmů, která je rovnocenná úrovni požadované podle tohoto nařízení.

(24)

Jak ukazuje zkušenost se zahrnutím partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi subjekty Unie podle článku 185 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, měly by být v tomto nařízení upraveny další kategorie těchto partnerství, aby bylo možno vybírat z širšího spektra nástrojů a zahrnout subjekty, jejichž úprava je pružnější než úprava, kterou se řídí orgány Unie, a která je pro soukromoprávní partnery přístupnější. Tyto dodatečné kategorie by měly zahrnovat soukromoprávní subjekty členského státu a subjekty zřízené základním právním aktem a mající finanční pravidla, jež dodržují zásady nutné k zajištění řádného finančního řízení při správě finančních prostředků Unie.

(25)

Pro účely článku 317 Smlouvy o fungování EU by toto nařízení mělo zpřísnit základní povinnosti kontroly a auditu, jež mají členské státy v případě plnění rozpočtu v rámci sdíleného řízení, protože v současnosti jsou tyto povinnosti upraveny pouze v odvětvových pravidlech. Je proto nezbytné zapracovat do něj ustanovení o harmonizované správní struktuře na vnitrostátní úrovni, jež stanoví jednotný rámec pro všechny dotčené oblasti politiky. Tento rámec by neměl vytvářet další kontrolní struktury, nýbrž by měl umožnit členským státům, aby určily subjekty pověřené řízením a kontrolou finančních prostředků Unie. Dále by měla být v tomto nařízení obsažena ustanovení o společných povinnostech řízení a kontroly, jež pro tyto struktury platí, každoroční prohlášení řídícího subjektu, kterým řídící subjekty přebírají odpovědnost za správu finančních prostředků Unie, jíž byly pověřeny, kontrola a schvalování účetní závěrky a mechanismy oprav a pozastavování plateb, které uplatňuje Komise, aby byl vytvořen ucelený legislativní rámec, který by poskytoval také vyšší celkovou právní jistotu ►C1  a zajišťoval efektivnost kontrol a nápravných opatření i větší ochranu finančních zájmů Unie. ◄ Podrobná ustanovení by měla zůstat předmětem úpravy odvětvových nařízení. V rámci přístupu jednotného auditu a s cílem omezit další administrativní zátěž vyplývající z opakovaných kontrol mohou členské státy poskytnout Komisi prohlášení, která budou v souladu s příslušnými ústavními požadavky podepsána na vhodné celostátní nebo regionální úrovni.

(26)

Některá ustanovení o povinnostech pověřené schvalující osoby by měla být jasněji vymezena, zejména ta o kontrolách ex ante a ex post, jež pověřená schvalující osoba zavádí, a o jejích povinnostech podávat zprávy. V tomto ohledu by měl být obsah výroční zprávy pověřené schvalující osoby o činnosti aktualizován v souladu s praxí, podle níž tato zpráva obsahuje požadované finanční informace a informace o řízení, jimiž pověřená schvalující osoba dokládá své prohlášení o věrohodnosti k výkonu svých povinností.

(27)

Měla by být jasněji vymezena odpovědnost účetního Komise. Zejména by mělo být specifikováno, že pouze účetní Komise je oprávněn stanovovat účetní pravidla a harmonizované účtové osnovy, zatímco účetní ostatních orgánů vymezují postupy účtování pro své příslušné orgány.

(28)

V zájmu snazšího provádění určitých programů nebo akcí, jímž jsou pověřeny zejména finanční instituce, by mělo toto nařízení stanovit možnost zřizovat svěřenské účty. Tyto bankovní účty by měly být zřizovány jménem Komise nebo na její účet v účetním systému finanční instituce. Spravovat by je měla tato finanční instituce, odpovědnost za tuto správu by měla nést příslušná schvalující osoba a mělo by být možné je zřizovat v jiných měnách než v eurech.

(29)

Pokud jde o příjmové operace, je vzhledem k rozpočtovým potřebám nutno zefektivnit pravidla, jimiž se řídí odhady pohledávek. Tyto odhady by se měly povinně zaznamenávat v případě, lze-li příslušné příjmy očekávat s určitou mírou pravděpodobnosti a přiměřeně je kvantifikovat. V zájmu zjednodušení by měla být zavedena některá zvláštní ustanovení o postupech pro úpravu a rušení odhadů pohledávek.

(30)

Měla by být jasněji vymezena i zpřísněna pravidla pro inkaso. Zejména by mělo být upřesněno, že zrušení stanovené pohledávky neznamená vzdání se stanoveného nároku Unie. Mimoto by k posílení ochrany finančních zájmů Unie členské státy neměly s nároky na vrácení finančních prostředků Unie zacházet méně výhodně, než je tomu u nároků veřejných subjektů na jejich území.

(31)

S přihlédnutím k nutnosti snížit riziko související se správou dočasně vybraných pokut, sankcí a veškerých příjmů z nich plynoucích by tyto částky měly být zaznamenávány jako příjem rozpočtu co nejdříve a nejpozději v rozpočtovém roce, jenž následuje po vyčerpání všech opravných prostředků proti rozhodnutí o uložení pokuty nebo sankce.

(32)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by měly být jasněji vymezeny jednotlivé druhy plateb. Platby předběžného financování by navíc měla pravidelně zúčtovávat příslušná schvalující osoba v souladu s účetními pravidly, která vymezí účetní Komise. Za tímto účelem by měly smlouvy, rozhodnutí o udělení grantu, grantové dohody a pověřovací dohody obsahovat příslušná ustanovení.

(33)

Toto nařízení by mělo podporovat cíl vytvoření elektronické správy, a zejména využívání elektronických údajů při výměně informací mezi orgány a třetími osobami.

(34)

Za určitých podmínek by měla být povolena možnost společných zadávacích řízení se státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) nebo se zeměmi kandidujícími na členství v Unii.

(35)

Pravidla pro vyloučení, zejména z účasti na zadávacích řízeních, by měla být zdokonalena, aby se posílila ochrana finančních zájmů Unie.

(36)

Vzhledem k tomu, že využívání vlastních zdrojů ECB a EIB je předmětem finančního zájmu Unie, měly by tyto finanční instituce získat přístup k informacím z ústřední databáze zřízené k ochraně finančních zájmů Unie.

(37)

Pro uveřejňování rozhodnutí o uložení správních a finančních sankcí, zejména ve vztahu k veřejným zakázkám, je třeba přijmout řádný právní základ, který bude v souladu s požadavky na ochranu údajů. Z důvodu ochrany údajů a bezpečnosti by uveřejňování těchto rozhodnutí mělo zůstat i nadále nepovinné.

(38)

Požadavek, aby zhotovitelé, dodavatelé a poskytovatelé poskytnuli záruky, by již neměl být automatický, nýbrž by měl být založen na analýze rizik.

(39)

Z důvodu právní jistoty je nutné jasně stanovit rozsah grantů a finančních nástrojů. Podrobnější vymezení zvláštních podmínek vztahujících se na granty na jedné straně a na finanční nástroje na straně druhé by rovněž mělo přispět k maximalizaci dopadu obou typů finanční podpory.

(40)

Pravidla pro udělování grantů, která se vztahují na subjekty vytvořené zvlášť za účelem určité akce, by měla být upravena, aby usnadnila přístup k financování Unií a správu grantů žadatelům o grant a příjemcům grantů, kteří se dohodli pracovat společně v rámci společenství nebo seskupení zřízeného v souladu s vnitrostátním právem, zejména pokud zvolená právní forma poskytuje pevné a spolehlivé prostředí spolupráce. Kromě toho, s ohledem na omezená finanční rizika pro Unii a nutnost vyhnout se přidání další vrstvy smluvních požadavků ke stávajícím strukturálním ujednáním, by měly mít subjekty přidružené k příjemci grantu trvalým kapitálovým nebo právním vztahem právo vykazovat náklady způsobilé k financování z grantu, aniž by musely splňovat veškeré povinnosti, které má příjemce grantu.

(41)

Zkušenosti s financováním za použití jednorázových částek a paušálů ukázaly, že tyto formy financování značně zjednodušily správní postupy a podstatně snížily riziko chyb. Vedle toho se pro některé typy akcí ukázalo vhodným financování na základě výstupů. V této souvislosti by se měly zpružnit podmínky využívání zjednodušených forem grantů stanovených na základě jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálů. Zejména by mělo být povoleno stanovovat částky na základě individuálního přístupu k příjemcům grantu, a to i v případech, kdy daný příjemce tyto částky vykazuje v souladu se svými obvyklými postupy účtování nákladů, aby se snížily administrativní zátěž a náklady nesené příjemcem grantu zvlášť za účelem poskytování finančních zpráv Unii.

(42)

S cílem odstranit překážky účasti na grantových programech Unie osobám, které mají nutnou odbornost, avšak nejsou odměňovány formou mzdy, jak tomu může být u osob pracujících v malých strukturách, by pravidla vztahující se na granty měla přihlížet ke konkrétním systémům odměňování, které uplatňují malé a střední podniky, jak jsou vymezeny v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 týkajícím se vymezení mikropodniků a malých a středních podniků ( 5 ).

(43)

Zásady neziskovosti a spolufinancování by měly být upraveny s ohledem na praktické zkušenosti a na rozdíly v jejich výkladu a uplatňování, jež vedou k chybám a příležitostně i k nezamýšleným účinkům. Zejména je nutné zaměřit definici zisku na způsobilé náklady a příjmy získané k jejich financování, aby došlo ke zjednodušení podávání zpráv příjemci grantů a aby tito příjemci diverzifikovali své zdroje financování. Komise by navíc neměla předpokládat, že další dárci nebudou chtít získat přebytek, který by vznikl na základě jejich příspěvku, zpět, a proto by měla inkasovat pouze zisk, který je úměrný udělenému grantu. A konečně, ukázalo se, že zásada postupného snižování grantů na provozní náklady není účinným nástrojem k omezení závislosti příjemců grantů na finančních prostředcích Unie. Navíc po nezbytném zavedení výjimek v řadě základních právních aktů a v případě zjednodušené formy udělování grantů došlo k podstatnému omezení použitelnosti zásady postupného snižování. Proto by se měl vzhledem k těmto nevýhodám zrušit požadavek na postupné snižování grantů udělených na provozní náklady.

(44)

Subjektům s omezenými administrativními zdroji, které mohou být přednostní cílovou skupinou některých grantových programů a být nezbytné pro dosažení politických cílů Unie, by měl být přístup k finančním prostředkům Unie usnadněn dalším zjednodušením postupů týkajících se grantů nízké hodnoty.

(45)

Za účelem zajištění právní jistoty a vytvoření jediného souboru základních finančních pravidel, o který se mohou příjemci grantů opírat při všech programech Unie, by mělo toto nařízení stanovit kritéria pro způsobilost nákladů a konkrétní podmínky, které se vztahují na určité kategorie nákladů, a mělo by vyžadovat jejich důsledné uplatňování.

(46)

Měly by být harmonizovány podmínky spolufinancování formou přijímání věcného plnění od třetích osob a podmínky stanovování jeho hodnoty, aby se snížila rizika chyb a sporů.

(47)

Z důvodu transparentnosti a aby byly zohledněny jejich specifická omezení vzhledem k plánování, měli by být žadatelé o grant ve výzvě k podávání návrhů informováni o době, která podle očekávání uplyne do podpisu grantové dohody nebo do oznámení o udělení grantu. Z téhož důvodu by toto nařízení mělo stanovit referenční dobu založenou na zkušenostech a na očekávaných důsledcích zavedených zjednodušujících opatření.

(48)

Jsou-li zjištěny systémové nebo opakující se chyby, které mají významný dopad na řadu grantů, mělo by být za přísných podmínek povoleno rozšíření zjištění auditu na neauditované granty, na něž mají tyto chyby dopad, aby se snížila finanční a administrativní zátěž spojená s kontrolami a audity na místě. K extrapolaci míry snížení grantů nebo míry získání prostředků vyplacených v rámci grantů zpět u těch grantů, u nichž byly zjištěny systémové nebo opakované chyby, by se Komise měla uchýlit pouze v případě, kdy není možné nebo účelné za vynaložení přiměřeného úsilí pro každý z těchto grantů přesně zjistit výši nezpůsobilých nákladů.

(49)

Toto nařízení by mělo stanovit standardní doby, po které jsou příjemci grantu povinni uchovávat dokumenty týkající se grantů poskytnutých Unií, aby se zabránilo rozdílným nebo neúměrným smluvním požadavkům a současně poskytl Komisi a Účetnímu dvoru dostatek času k získání přístupu k těmto údajům a k provedení kontrol ex post a auditů nezbytných pro ochranu finančních zájmů Unie.

(50)

Za určitých podmínek by měla být rozšířena možnost příjemce grantu poskytovat finanční podporu třetím osobám, aby se usnadnilo řádné provádění programů zaměřených mimo jiné na velkou skupinu fyzických osob, jichž lze dosáhnout pouze za pomoci grantů přidělovaných na kaskádovém principu. Nicméně je nutné zachovat zásadu, podle níž příjemce grantu nesmí při poskytování finanční podpory třetím osobám jednat dle vlastního uvážení, zejména s cílem zamezit záměně možnosti dané příjemcům grantů, aby na vlastní odpovědnost navrhovali a prováděli akce, jež obdrží finanční podporu jakožto činnosti způsobilé k financování, s možností pověřit určité subjekty nebo osoby úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci sdíleného nebo nepřímého řízení.

(51)

Mělo by se usnadnit využívání cen jakožto cenné formy finanční podpory a ujasnit příslušná pravidla, aby byly ceny odděleny od systému grantů a aby byl odstraněn odkaz na předpokládané náklady. Ceny však nejsou vhodné pro všechny cíle politiky Unie, a měly by se proto považovat za doplněk dalších finančních nástrojů, jako jsou granty, nikoli za jejich náhradu.

(52)

Finanční nástroje mohou přispívat k maximalizaci účinku finančních prostředků Unie, jestliže jsou tyto finanční prostředky spojeny s dalšími zdroji a aktivují je. Vzhledem k tomu, že tyto finanční nástroje nelze považovat za služby nebo granty, je zapotřebí zavést nový druh finanční podpory. Finanční nástroje by měly být využívány pouze za přísných podmínek, aby pro rozpočet nevznikala žádná rozpočtová rizika a aby nemohlo dojít k narušování trhu, které by bylo v rozporu s pravidly pro státní podporu.

(53)

V rámci ročního přídělu prostředků schváleného Evropským parlamentem a Radou na určitý program by se měly finanční nástroje využívat pouze doplňkově, a to na základě hodnocení ex ante, které prokáže, že z hlediska dosažení politických cílů Unie jsou tyto finanční nástroje účinnější než jiné formy financování Unií, včetně grantů.

(54)

Finanční nástroje by měly být schváleny základním právním aktem, který stanoví zejména jejich cíle a dobu použití. Jsou-li v řádně odůvodněných případech finanční nástroje vytvořeny jinak než základním právním aktem, měly by být v rámci rozpočtu schváleny Evropským parlamentem a Radou.

(55)

Měly by být vymezeny nástroje spadající potenciálně pod část první hlavu VIII, jako jsou půjčky, záruky, kapitálové investice, kvazikapitálové investice a nástroje pro sdílení rizik. Definice nástrojů pro sdílení rizik by měla umožňovat zařazení podpory úvěrů v případě projektových dluhopisů, pokrytí rizika spojeného s obsluhou dluhu a omezení úvěrových rizik držitelů dluhopisů na základě podpory úvěrů ve formě půjčky nebo záruky.

(56)

Roční splátky, včetně splátek kapitálu, poskytnutých záruk a splátek jistin půjček by měly představovat vnitřní účelově vázané příjmy. Příjmy včetně dividend, kapitálového zisku, poplatků za poskytnutí záruk a úroků z půjček a z prostředků uložených na svěřenských účtech by se měly do rozpočtu zahrnout až po odečtení nákladů řízení a poplatků za řízení. Toto nařízení by mělo stanovit zásady a podmínky týkající se finančních nástrojů a pravidla pro omezení finanční odpovědnosti Unie, boj proti podvodům a praní peněz, likvidaci finančních nástrojů a výkaznictví.

(57)

Předkládání účetních závěrek by mělo být zjednodušeno tím, že účetní závěrky Unie budou obsahovat pouze konsolidované finanční výkazy a souhrnné rozpočtové účty. Rovněž by mělo být vyjasněno, že se proces konsolidace týká pouze orgánů, subjektů zřízených na základě Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu, a ostatních subjektů, jejichž účetní závěrky musí být konsolidovány v souladu s účetními pravidly stanovenými účetním.

(58)

Jak vyžadují mezinárodně uznávané účetní standardy, z nichž vycházejí účetní předpisy Unie, měly by se penzijní závazky a další závazky týkající se zaměstnaneckých výhod zaznamenávat v účtech Unie, samostatně vykazovat v rozvaze Unie a podrobněji vysvětlit v příloze k účetním výkazům.

(59)

Aby se jasně oddělily úkoly a odpovědnost účetního Komise od úkolů a odpovědnosti, jimiž jsou pověřeni účetní orgánů, subjektů zřízených na základě Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu, a ostatních subjektů, jejichž účetní závěrky musí být konsolidovány v souladu s účetními pravidly stanovenými účetním, měl by každý orgán nebo subjekt připravit zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok a do 31. března následujícího rozpočtového roku ji zaslat Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

(60)

Je nezbytné aktualizovat pravidla a zásady Unie týkající se účetnictví, aby se zajistil jejich soulad s Mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor.

(61)

Účetní dvůr by měl zajistit, aby jakákoli jeho zjištění, která by mohla mít vliv na účetní závěrku auditovaných subjektů nebo na legalitu anebo správnost uskutečněných operací, byla předána dotčeným orgánům nebo subjektům včas, aby měly dostatek času na tato zjištění reagovat.

(62)

Měla by být aktualizována ustanovení týkající se předběžné a konečné účetní závěrky, aby byly především pro účely výkaznictví poskytovány informace, jež by měly doprovázet účetní závěrky zaslané účetnímu Komise za účelem konsolidace.

(63)

Pokud jde o informace, které má Komise předkládat v souvislosti s udílením absolutoria, měla by Komise Evropskému parlamentu a Radě předložit zejména hodnotící zprávu o financích Unie podle článku 318 Smlouvy o fungování EU.

(64)

Pokud jde o zvláštní ustanovení tohoto nařízení týkající se strukturálních fondů, fondů soudržnosti, Evropského rybářského fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a fondů pro oblast svobody, bezpečnosti a práva spravovaných v rámci sdíleného řízení, je třeba zachovat možnost vrácení plateb předběžného financování a opětovného dání k dispozici prostředků za podmínek uvedených v prohlášení Komise v příloze k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech ( 6 ). Odchylně od pravidla pro přenos prostředků by Komise rovněž měla mít možnost přenášet prostředky na závazky, které jsou k dispozici na konci rozpočtového roku a které plynou z vracení plateb uhrazených v rámci předběžného financování, a to až do ukončení programu, a využít tyto prostředky na závazky, pokud jiné prostředky na závazky již nejsou k dispozici.

(65)

Je třeba vyjasnit účast Společného výzkumného střediska (SVS) na zadávacích řízeních a řízeních o udělování grantů. Příjmy vyplývající z činností, které souvisejí s účastí na těchto řízeních, by navíc měly být výjimečně považovány za vnější účelově vázané příjmy, ►C1  aby byly tyto související činnosti prováděny účinně. ◄

(66)

Zvláštní ustanovení o provádění vnějších akcí by měla být přizpůsobena změnám způsobů plnění rozpočtu a měl by být stanoven diferencovaný přístup pro případy, kdy Unie musí reagovat na naléhavé humanitární situace, mezinárodní krize nebo potřeby třetích zemí, které procházejí procesem demokratizace.

(67)

Toto nařízení by mělo stanovit obecné podmínky, za nichž je možné poskytnout rozpočtovou podporu jako nástroj v rámci vnější činnosti. Tyto podmínky by se měly vztahovat k zajišťování dostatečně transparentního, spolehlivého a účinného hospodaření s veřejnými finančními prostředky. Komise by měla navíc v rozhodnutích o financování rozhodnout o cílech a očekávaných výsledcích, na jejichž dosažení by měla být vázána výplata rozpočtové podpory. Tyto prvky a podmínky, za nichž má být rozpočtová podpora vyplácena, by měly být obsaženy ve finanční dohodě uzavřené s přijímající zemí.

(68)

Komise by měla mít pravomoc vytvářet a spravovat svěřenské fondy Unie pro akce v případě mimořádných událostí, po odeznění těchto událostí a pro tematicky zaměřené akce, aby se posílila mezinárodní úloha Unie v oblasti vnějších akcí a rozvoje, jakož i zvýšila její viditelnost a efektivita její činnosti. Ačkoli tyto svěřenské fondy nebudou začleněny do rozpočtu, měly by být spravovány podle tohoto nařízení v míře, která je zapotřebí pro zajištění bezpečnosti a transparentnosti při využívání finančních prostředků Unie. Komise by za tímto účelem měla předsedat správní radě jednotlivých svěřenských fondů, aby zajistila zastoupení dárců a rozhodovala o využívání finančních prostředků. Funkci účetního pro všechny svěřenské fondy by měl navíc vykonávat účetní Komise.

(69)

Lhůta pro uzavírání smluv a schvalování grantů subjekty, jimž bylo v rámci nepřímého řízení svěřeno provádění vnějších akcí, by měla být omezena na tři roky od podpisu pověřovací dohody, pokud nenastanou konkrétní naléhavé vnější okolnosti. Tato lhůta by se však neměla vztahovat na víceleté programy prováděné v rámci postupů pro strukturální fondy. Pravidla pro zrušení prostředků v případě těchto víceletých programů by měla stanovit odvětvová pravidla.

(70)

S ohledem na zvláštní pravidla o zadávání veřejných zakázek týkající se vnějších akcí by se mělo státním příslušníkům třetích zemí usazeným v přijímajících zemích umožnit, aby se účastnili zadávacích řízení, a to i tehdy, je-li určitý program prováděn bez základního právního aktu a je to řádně odůvodněno výjimečnými okolnostmi.

(71)

Způsob, jakým orgány v současnosti hlásí Evropskému parlamentu a Radě projekty v oblasti nemovitostí, by měl být zlepšen. Orgány by měly Evropský parlament a Radu předem informovat o svých budoucích projektech v oblasti nemovitostí a o různých fázích těchto projektů. V případě projektů v oblasti nemovitostí se značným dopadem na rozpočet by se mělo vyžadovat schválení Evropským parlamentem a Radou, a nikoli jejich pouhé stanovisko.

(72)

Orgány by měly mít možnost vytvořit si dlouhodobou strategii v oblasti nemovitostí a využívat nižších úrokových sazeb, které se uplatňují v důsledku příznivého úvěrovému ratingu Unie na finančních trzích. Za tímto účelem by měly mít možnost brát si půjčky na nákup nemovitostí. To by umožnilo řešit složitost stávajícího systému a zároveň ušetřit na nákladech a zavést větší transparentnost.

(73)

Na základě zkušeností by toto nařízení mělo jasně stanovit rozsah činnosti, výběrové řízení a platové podmínky týkající se fyzických osob, které jsou vybírány jako odborníci.

(74)

Za účelem doplnění a změn některých prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Obsah a rozsah každého přenesení pravomocí jsou podrobně uvedeny v příslušných článcích. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci vypracovávání aktů v přenesené pravomoci vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(75)

Toto nařízení by mělo být revidováno jen tehdy, je-li to nezbytné, ale nejpozději dva roky před uplynutím platnosti prvního víceletého finančního rámce následujícího po roce 2013. Příliš časté revize jsou spojeny s nepřiměřenými náklady na přizpůsobení správních struktur a postupů novým pravidlům. Platná pravidla mohou být navíc uplatňována příliš krátkou dobu na to, aby z toho bylo možné vyvodit platné závěry.

(76)

Měla by se stanovit přechodná ustanovení. Toto nařízení by se mělo uplatňovat pouze po přijetí aktů v přenesené pravomoci, které mají obsahovat pravidla pro jeho uplatňování, jež by měly vstoupit v platnost v prosinci 2012. S cílem vyhnout se tomu, že by se nové finanční nařízení začalo uplatňovat poslední měsíc v roce, je vhodné jeho použitelnost odložit na 1. leden 2013. Navíc je vhodné odložit použitelnost ustanovení týkajících se způsobů plnění rozpočtu a finančních nástrojů na 1. leden 2014, aby byl zajištěn soulad s odvětvovými pravidly. A konečně, aby bylo možné ustanovení o převodu prostředků na platby v rámci strukturálních fondů na konci roku uplatňovat již v rozpočtu na rok 2012, je vhodné, aby se uvedená ustanovení použila již ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(77)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, aby bylo možné včas přijmout akty v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení. Včasný vstup tohoto nařízení v platnost je nezbytný k tomu, aby byla pravidla obsažená v aktech v přenesené pravomoci použitelná od 1. ledna 2013, a nenastaly tak obtíže spojené se změnou finančních pravidel v průběhu rozpočtového roku.

(78)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů ( 7 ) a vydal stanovisko dne 15. dubna 2011 ( 8 ),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:



ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení stanovuje pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a pro předkládání účetnictví a jeho audit.

2.  Toto nařízení se vztahuje na plnění rozpočtu Zásobovací agentury Euratomu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „Unií“ Evropská unie, Evropské společenství pro atomovou energii nebo obojí, podle souvislostí;

b) „orgánem“ Evropský parlament, Evropská rada, Rada, Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, evropský veřejný ochránce práv, evropský inspektor ochrany údajů a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ); Evropská centrální banka se za orgán Unie nepovažuje;

c) „rozpočtem“ nástroj, jímž se pro každý rozpočtový rok stanovují a schvalují veškeré příjmy a výdaje, které se pro Unii považují za nezbytné;

d) „základním právním aktem“ právní akt, který stanovuje právní základ pro činnost a pro plnění odpovídajících výdajů zapsaných do rozpočtu.

Základní právní akt může mít kteroukoli z těchto forem:

i) při uplatňování Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) formu nařízení, směrnice nebo rozhodnutí ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU, nebo

ii) při uplatňování hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) jednu z forem uvedených v čl. 26 odst. 2, čl. 28 odst. 1, článku 29, čl. 31 odst. 2 a v článcích 33 a 37 Smlouvy o EU.

Doporučení a stanoviska se nepovažují za základní právní akty;

e) „způsobem plnění rozpočtu“ způsob plnění rozpočtu popsaný v článku 58, 59 nebo 60;

f) „pověřovací dohodou“ dohoda uzavřená se subjekty a osobami pověřenými úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodů i) až viii);

g) „příjemcem grantu“ fyzická nebo právnická osoba, s níž byla podepsána grantová dohoda nebo které bylo oznámeno rozhodnutí o udělení grantu;

h) „zhotovitelem, dodavatelem nebo poskytovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, jíž byla zadána veřejná zakázka;

i) „příjemcem finančních prostředků“ příjemce grantu, zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel anebo kterákoli fyzická či právnická osoba, která získá ceny nebo finanční prostředky v rámci určitého finančního nástroje;

j) „cenou“ finanční příspěvek udílený jako odměna za úspěch v soutěži;

k) „půjčkou“ smlouva, která zavazuje poskytovatele půjčky k tomu, aby dal příjemci půjčky k dispozici peněžní částku v dohodnuté výši a na dohodnutou dobu, již je příjemce půjčky povinen splatit v dohodnuté době;

l) „zárukou“ písemný závazek, kterým ručitel přebírá odpovědnost za všechny či některé závazky či povinnosti třetí osoby anebo nebo za úspěšné splnění povinností touto třetí osobou, nastane-li událost, která vede k uplatnění takové záruky, například prodlení při splácení půjčky;

m) „kapitálovou investicí“ poskytnutí kapitálu společnosti investorem přímo či nepřímo výměnou za celkové nebo částečné vlastnictví této společnosti, při němž může investor převzít určitou kontrolu nad řízením společnosti a podílet se na jejím zisku;

n) „kvazikapitálovou investicí“ takový typ financování, které stojí mezi kapitálovou investicí a dluhem, je rizikovější než přednostní dluh a méně rizikové než běžná kapitálová investice. Kvazikapitálové investice mohou mít strukturu dluhu, obvykle nezajištěného a podřízeného, který lze převést na kapitál nebo na preferenční kapitál;

o) „nástrojem ke sdílení rizik“ finanční nástroj, který umožňuje sdílet definované riziko mezi dvěma či více subjekty, případně výměnou za dohodnutou odměnu;

p) „finančními nástroji“ opatření finanční podpory Unie poskytovaná z rozpočtu na doplňkovém základě a zaměřená na plnění jednoho nebo více konkrétních politických cílů Unie. Tyto nástroje mohou mít formu kapitálových či kvazikapitálových investic, půjček nebo záruk anebo jiných nástrojů ke sdílení rizik a tam, kde je to vhodné, mohou být spojeny s granty;

q) „služebním řádem“ služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 9 );

r) „kontrolou“ jakékoli opatření přijaté za účelem poskytnutí přiměřené záruky účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací, spolehlivosti výkaznictví, ◄ ochrany majetku a informací, předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a náprava a následná opatření reagující na tyto podvody a nesrovnalosti, jakož i náležité řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací, s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotyčných plateb. Kontroly mohou zahrnovat různá ověření, jakož i provádění jakýchkoli strategií a postupů k dosažení cílů uvedených v první větě;

s) „ověřením“ ověření konkrétního aspektu příjmové nebo výdajové operace.

Článek 3

Soulad sekundárních právních předpisů s tímto nařízením

1.  Ustanovení, která se týkají plnění příjmů a výdajů rozpočtu a jsou obsažena v základním aktu, musí dodržovat rozpočtové zásady stanovené v části první hlavě II.

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, musí být ve všech návrzích nebo jejich změnách předložených legislativnímu orgánu jasně vyznačena ustanovení obsahující odchylky od ustanovení jiných než části první hlavy II nebo od aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení a v příslušných bodech odůvodnění a v důvodové zprávě ke každému takovému návrhu musí být uvedeny konkrétní důvody těchto odchylek.

Článek 4

Lhůty, data a termíny

Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na lhůty stanovené v tomto nařízení nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny ( 10 ).

Článek 5

Ochrana osobních údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ( 11 ) a nařízení (ES) č. 45/2001.



HLAVA II

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Článek 6

Dodržování rozpočtových zásad

Rozpočet musí být sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, ►C1  řádného finančního řízení vyžadujícího účinnou a efektivní vnitřní kontrolu ◄ a transparentnosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.



KAPITOLA 1

Zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu

Článek 7

Oblast působnosti rozpočtu

1.  Rozpočet zahrnuje:

a) příjmy a výdaje Unie včetně správních výdajů, které vznikají orgánům z ustanovení Smlouvy o EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a operačních výdajů, které vzniknou z uplatňování uvedených ustanovení, pokud jdou k tíži rozpočtu;

b) příjmy a výdaje Evropského společenství pro atomovou energii.

2.  V rozpočtu se v souladu s čl. 49 odst. 1 písm. d) zaznamenávají záruky pro výpůjční a úvěrové operace Unie, včetně operací v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace a systému pomoci platebním bilancím.

Článek 8

Zvláštní pravidla o zásadě jednotnosti a správnosti rozpočtu

1.  Aniž je dotčen článek 83, lze příjem vybrat nebo výdaj uskutečnit pouze tehdy, je-li zaznamenán v některé rozpočtové položce.

2.  Výdaje mohou být přiděleny na závazek nebo schváleny pouze v rámci schválených prostředků.

3.  Do rozpočtu mohou být zapsány jen prostředky, které odpovídají výdajům považovaným za nezbytné.

4.  Úrokové výnosy z plateb předběžného financování uskutečněných z rozpočtu nepřísluší Unii, pokud to nevyplývá z pověřovacích dohod jiných než pověřovacích dohod uzavřených s třetími zeměmi nebo subjekty jimi určenými. V případech, pro které je tak stanoveno, se úrok buď znovu použije na příslušnou činnost, nebo se v souladu s čl. 23 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) odečte od žádostí o platby, nebo se získá zpět.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zúčtování úrokových výnosů z plateb předběžného financování.



KAPITOLA 2

Zásada ročního rozpočtu

Článek 9

Definice

Prostředky zapsané do rozpočtu se schvalují na dobu jednoho rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 10

Druhy prostředků

1.  Rozpočet obsahuje rozlišené prostředky, které sestávají z prostředků na závazky a z prostředků na platby, a nerozlišené prostředky.

2.  S výhradou čl. 86 odst. 4 a čl. 189 odst. 2 kryjí prostředky na závazky v průběhu rozpočtového roku celkové náklady přijatých právních závazků.

3.  Prostředky na platby kryjí platby prováděné ke splnění právních závazků přijatých během rozpočtového roku nebo v předchozích rozpočtových rocích.

4.  Odstavci 1 a 2 tohoto článku nejsou dotčena zvláštní ustanovení části druhé hlav I, IV a VI ani možnost, aby byly prostředky přiděleny na závazek jako celek nebo aby byly rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky.

Článek 11

Účtování příjmů a prostředků

1.  Příjmy rozpočtového roku se zaúčtují za daný rozpočtový rok na základě částek vybraných v průběhu tohoto rozpočtového roku. Vlastní zdroje na měsíc leden následujícího rozpočtového roku lze však poskytnout předem podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství ( 12 ).

2.  Vlastní zdroj vycházející z daně z přidané hodnoty, doplňkový zdroj založený na hrubém národním důchodu a případné finanční příspěvky mohou být účetně upraveny podle nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000.

3.  Prostředky schválené na určitý rozpočtový rok se použijí výhradně k pokrytí výdajů přidělených na závazek a zaplacených v dotčeném rozpočtovém roce a k pokrytí dlužných částek na základě závazků z předchozích rozpočtových roků.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se prostředků přidělených na daný rozpočtový rok.

4.  Závazky se zaúčtují na základě právních závazků přijatých do 31. prosince. Výjimkou jsou souhrnné rozpočtové závazky uvedené v čl. 86 odst. 4 a finanční dohody uvedené v čl. 189 odst. 2 a uzavřené s třetími zeměmi, které se zaúčtují na základě rozpočtových závazků přijatých do 31. prosince.

5.  Platby se zaúčtují do rozpočtového roku na základě plateb provedených účetním do 31. prosince uvedeného roku.

6.  Odchylně od odstavců 3, 4 a 5 se výdaje Evropského zemědělského záručního fondu účtují do rozpočtového roku podle pravidel uvedených v části druhé hlavě I.

Článek 12

Přidělení prostředků na závazky

Prostředky zapsané v rozpočtu lze přidělit na závazky s účinkem od 1. ledna, jakmile byl rozpočet s konečnou platností přijat, není-li v části druhé hlavách I a VI stanoveno jinak.

Článek 13

Zrušení a přenos prostředků

1.  Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší.

Prostředky však mohou být přeneseny, a to výlučně do následujícího rozpočtového roku, v souladu s odstavci 2 a 3 na základě rozhodnutí dotčeného orgánu přijatého do 15. února, anebo mohou být přeneseny automaticky v souladu s odstavcem 4.

2.  U rozlišených prostředků na závazky a nerozlišených prostředků, které nejsou na konci rozpočtového roku dosud přiděleny na závazky, lze přenést:

a) částky odpovídající prostředkům na závazky nebo nerozlišeným prostředkům na závazky týkajícím se projektů v oblasti nemovitostí, u kterých byla většina přípravných etap přidělení na určitý závazek dokončena do 31. prosince. Tyto částky mohou být přiděleny na závazek do 31. března následujícího roku nebo, v případě částek týkajících se projektů v oblasti nemovitostí, do 31. prosince následujícího roku;

b) částky, které jsou nezbytné, poněvadž legislativní orgán přijal základní právní akt v průběhu posledního čtvrtletí rozpočtového roku a Komise nebyla schopna prostředky určené na tento účel přidělit na závazky do 31. prosince;

▼M1

c) částky odpovídající prostředkům na závazky týkajícím se rezervy na pomoc při mimořádných událostech.

Částky uvedené v prvním pododstavci písm. c) mohou být přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku.

▼B

3.  U prostředků na platby lze přenést částky nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými prostředky na závazky, pokud prostředky na platby stanovené v příslušných rozpočtových položkách na příští rozpočtový rok nedostačují požadavkům.

Dotčený orgán použije přednostně prostředky schválené na běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije prostředky přenesené.

4.  Nerozlišené prostředky, které na konci rozpočtového roku odpovídají řádně smluvně podloženým povinnostem, se automaticky přenášejí výlučně do následujícího rozpočtového roku.

5.  O přijatém rozhodnutí o přenosu prostředků uvědomí dotčený orgán Evropský parlament a Radu do 15. března a pro každou rozpočtovou položku uvede, jak byla kritéria uvedená v odstavcích 2 a 3 použita na každý přenos.

▼M1

6.  Aniž jsou dotčeny odst. 2 první pododstavec písm. c) tohoto článku a článek 14, prostředky zapsané do rezervy a prostředky na výdaje na zaměstnance se nepřenášejí. Pro účely tohoto článku zahrnují výdaje na zaměstnance odměny a příspěvky pro členy a zaměstnance orgánů, na které se vztahuje služební řád.

▼B

7.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se rušení prostředků a jejich přenášení do dalšího rozpočtového roku.

Článek 14

Pravidla pro přenos účelově vázaných příjmů

Přenos účelově vázaných příjmů uvedených v článku 21 a z nich plynoucích prostředků, které k 31. prosinci zůstaly nevyužity a jsou k dispozici, se řídí těmito pravidly:

a) vnější účelově vázané příjmy se přenášejí automaticky a musí být zcela využity dříve, než jsou ukončeny všechny operace související s programem nebo akcí, na něž byly tyto příjmy účelově vázány. Vnější účelově vázané příjmy obdržené v průběhu posledního roku trvání programu nebo akce se mohou využít v prvním roce trvání následujícího programu nebo akce;

b) vnitřní účelově vázané příjmy se přenášejí výlučně do následujícího rozpočtového roku, s výjimkou vnitřních účelově vázaných příjmů vymezených v čl. 21 odst. 3 písm. g), které se přenášejí automaticky.

Článek 15

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Aniž jsou dotčeny články 178 a 182, pokud je přidělení prostředků na závazek v kterémkoli rozpočtovém roce následujícím po zápisu prostředků do rozpočtu zrušeno, protože akce, na niž byly prostředky určeny, nebyla provedena nebo byla provedena jen částečně, odpovídající prostředky se zruší.

Článek 16

Pravidla vztahující se na případy pozdního přijetí rozpočtu

1.  Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet s konečnou platností přijat, použije se postup stanovený v čl. 315 prvním pododstavci Smlouvy o fungování EU (systém prozatímních dvanáctin). Závazky lze přijímat a platby lze uskutečňovat v mezích stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

2.  Závazky lze přijímat podle kapitol do výše jedné čtvrtiny celkové výše prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, zvýšené o jednu dvanáctinu za každý ukončený měsíc.

Horní mez prostředků stanovená v návrhu rozpočtu nesmí být překročena.

Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol až do výše jedné dvanáctiny prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Tato částka však nesmí překročit jednu dvanáctinu prostředků zapsaných ve stejné kapitole návrhu rozpočtu.

3.  Prostředky schválenými v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, se rozumějí prostředky, které byly odsouhlaseny v rozpočtu, včetně opravných rozpočtů, po úpravě o převody uskutečněné v daném rozpočtovém roce.

4.  Pokud to kontinuita činnosti Unie a potřeby řízení vyžadují, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, s výjimkou řádně odůvodněných případů, schválit výdaje nad rámec jedné prozatímní dvanáctiny, které však nepřekračují součet čtyř prozatímních dvanáctin, pro závazky i pro platby nad rámec prozatímních dvanáctin poskytnutých automaticky podle odstavců 1 a 2. Rozhodnutí o schválení výdajů předá Rada neprodleně Evropskému parlamentu.

Uvedené rozhodnutí vstupuje v platnost třicet dnů po přijetí, pokud Evropský parlament:

a) v této lhůtě nerozhodne většinou hlasů všech svých členů o snížení těchto výdajů, přičemž v tomto případě Komise předloží nový návrh; nebo

b) neinformuje Radu a Komisi o tom, že tyto výdaje snížit nechce, přičemž v tomto případě rozhodnutí vstoupí v platnost před uplynutím třiceti dnů.

Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat.

5.  Nestačí-li pro určitou kapitolu schválení čtyř prozatímních dvanáctin poskytnutých v souladu s odstavcem 4 ke krytí nezbytných výdajů tak, aby nedošlo k přerušení kontinuity činnosti Unie v dané oblasti, lze výjimečně schválit překročení výše prostředků zapsaných v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Evropský parlament a Rada v takovém případě postupují podle odstavce 4. Celková výše prostředků dostupných v rozpočtu na předchozí rozpočtový rok nebo v předloženém návrhu rozpočtu však nesmí být v žádném případě překročena.



KAPITOLA 3

Zásada vyrovnanosti

Článek 17

Definice a oblast působnosti

1.  Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a prostředků na platby.

2.  Unie a subjekty uvedené v článku 208 si nesmějí v rámci rozpočtu brát půjčky.

Článek 18

Zůstatek rozpočtového roku

1.  Zůstatek každého rozpočtového roku se zapisuje do rozpočtu následujícího rozpočtového roku jako příjem v případě přebytku nebo jako prostředky na platby v případě schodku.

2.  Odhady takových příjmů nebo prostředků na platby se zapisují do rozpočtu během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu předloženého v souladu s článkem 39. Odhady se vypracovávají v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1150/2000.

3.  Po předložení předběžné účetní závěrky za každý rozpočtový rok se rozdíl mezi touto závěrkou a odhady zapisuje do rozpočtu pro následující rozpočtový rok prostřednictvím opravného rozpočtu, jehož jediným předmětem je právě uvedený rozdíl. V tomto případě Komise předloží návrh opravného rozpočtu do patnácti dnů po předložení předběžné účetní závěrky současně Evropskému parlamentu a Radě.



KAPITOLA 4

Zásada zúčtovací jednotky

Článek 19

Používání eura

1.  Víceletý finanční rámec a rozpočet se sestavují a plní v eurech a účty se vedou v eurech. Pro účely peněžních toků uvedených v čl. 68 odst. 1 jsou však účetní, v případě zálohových účtů správci zálohových účtů a pro účely správního řízení Komise a ESVČ příslušná schvalující osoba oprávněni provádět operace v jiných měnách za podmínek stanovených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se přepočítacího kurzu mezi eurem a ostatními měnami.



KAPITOLA 5

Zásada univerzálnosti

Článek 20

Definice a oblast působnosti

Aniž je dotčen článek 21, celkové příjmy pokrývají celkové prostředky na platby. Aniž je dotčen článek 23, všechny příjmy a výdaje se vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů.

Článek 21

Účelově vázané příjmy

1.  Pro financování specifických výdajů se použijí vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy.

2.  Vnější účelově vázané příjmy jsou tyto:

a) finanční příspěvky členských států na určité výzkumné programy v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1150/2000;

b) finanční příspěvky členských států a třetích zemí, v obou případech včetně jejich veřejných agentur, a finanční příspěvky právnických nebo fyzických osob na určité projekty nebo programy vnější pomoci financované Unií a spravované Komisí jejich jménem;

c) úroky z vkladů a pokuty stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku ( 13 );

d) příjmy určené na zvláštní účely, například příjmy z nadací, dotací, darů a odkazů, včetně vlastních účelově určených příjmů orgánů;

e) finanční příspěvky třetích zemí nebo subjektů mimo Unii, které nespadají pod písmeno b), určené na činnost Unie;

f) účelově vázané příjmy uvedené v čl. 181 odst. 2 a čl. 183 odst. 2;

g) vnitřní účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 3 v rozsahu, v jakém jsou doplňkem jiných příjmů uvedených v tomto odstavci.

3.  Vnitřní účelově vázané příjmy jsou tyto:

a) příjmy od třetích osob za dodávky zboží, poskytnutí služeb nebo stavební práce provedené na jejich žádost;

b) výnosy z prodeje vozidel, vybavení, zařízení, materiálů a vědeckých a technických přístrojů, které jsou nahrazeny novými nebo vyřazeny, je-li jejich účetní hodnota plně odepsána;

c) příjmy plynoucí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek v souladu s článkem 80;

d) příjmy z úrokových výnosů z plateb předběžného financování, s výhradou čl. 8 odst. 4;

e) výnosy z dodávek zboží a poskytnutí služeb a stavebních prací ostatním útvarům uvnitř orgánu, orgánům nebo subjektům, včetně náhrad poskytnutých těmito orgány nebo subjekty za služební cesty, jež byly zaplaceny jejich jménem;

f) přijaté platby pojistného plnění;

g) příjmy z pronájmu;

h) příjmy z prodeje tiskovin a filmů, včetně tiskovin a filmů na elektronických nosičích;

i) finanční prostředky vrácené v rámci určitého finančního nástroje podle čl. 140 odst. 6;

j) příjmy z následné úhrady daní podle čl. 23 odst. 3 písm. b).

4.  Základní právní akt může také stanovit, že příjmy, které stanoví, jsou účelově vázány na specifické výdaje. Tyto příjmy představují vnitřní účelově vázané příjmy, nestanoví-li základní právní akt jinak.

5.  V rozpočtu jsou pro vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy založeny odpovídající rozpočtové položky, a pokud je to možné, uvedena odpovídající částka.

Do návrhu rozpočtu lze zapisovat jen ty částky účelově vázaných příjmů, jejichž výše je ke dni sestavení návrhu rozpočtu jistá.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210 týkající se vytvoření struktury pro vnější a vnitřní účelově vázané příjmy a poskytování odpovídajících prostředků a stanovící pravidla pro příspěvky členských států na výzkumné programy. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210 týkající se výnosů ze sankcí uložených podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU a účelově vázaných příjmů plynoucích z účasti států ESVO na některých programech Unie.

Článek 22

Darované částky

1.  Komise smí přijímat jakékoli částky darované Unii, zejména nadační fondy, dotace, dary a odkazy.

2.  Přijetí darovaných částek v hodnotě nejméně 50 000 EUR, které je spojeno s finančními náklady (včetně navazujících nákladů) převyšujícími 10 % hodnoty darované částky, podléhá předchozímu schválení Evropským parlamentem a Radou, jež se usnesou do dvou měsíců od obdržení žádosti Komise. Pokud v této lhůtě nejsou vzneseny námitky, přijme Komise konečné rozhodnutí o přijetí daru.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se přijímání částek darovaných Unii.

Článek 23

Pravidla pro odečty a úpravy v důsledku kurzových rozdílů

1.  Od výše žádostí o platbu, které se v tomto případě schválí jako čisté částky, lze odečíst:

a) sankce uložené stranám zadaných veřejných zakázek nebo příjemcům grantů;

b) slevy, náhrady a rabaty z jednotlivých faktur a výkazů nákladů;

c) úrokové výnosy z plateb předběžného financování;

d) úpravy v souvislosti s neoprávněně vyplacenými částkami.

Úpravy uvedené v prvním pododstavci písm. d) lze provést přímým snížením nové průběžné platby nebo platby zůstatku poukázané stejnému příjemci platby ve stejné kapitole, ve stejném článku a ve stejném rozpočtovém roce, kdy došlo k přeplatku.

Na odečty uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) se vztahují účetní pravidla Unie.

2.  Ceny dodávaného zboží a služeb poskytovaných Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí členské státy podle Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie, jsou do rozpočtu zaúčtovány bez daně.

3.  Ceny dodávaného zboží a služeb poskytovaných Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí třetí země na základě příslušných dohod, lze do rozpočtu zaúčtovat:

a) bez daně, nebo

b) včetně daně. V tomto případě se s následně vrácenou daní nakládá jako s vnitřním účelově vázaným příjmem.

4.  Kurzové rozdíly, které vznikají při plnění rozpočtu, mohou být navzájem započteny. Konečný výsledek, zisk nebo ztráta, se zahrne do zůstatku rozpočtového roku.

5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se účtů pro vrácené daně.



KAPITOLA 6

Zásada specifikace

Článek 24

Obecná ustanovení

Prostředky se věcně člení do hlav a kapitol. Kapitoly se dále člení do článků a bodů.

Článek 25

Převody uskutečňované orgány s výjimkou Komise

1.  Každý orgán s výjimkou Komise může ve svém oddíle rozpočtu převádět prostředky:

a) z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;

b) z jedné kapitoly do druhé a z jednoho článku do druhého bez omezení.

2.  Dotčený orgán uvědomí Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převod uvedený v odstavci 1 tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě závažné důvody, použije se postup stanovený v článku 27.

3.  Každý orgán s výjimkou Komise může Evropskému parlamentu a Radě navrhnout ve svém oddíle rozpočtu převody z jedné hlavy do druhé převyšující 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se má převod provést. Tyto převody podléhají postupu stanovenému v článku 27.

4.  Každý orgán s výjimkou Komise může ve svém oddíle rozpočtu provádět převody v rámci jednotlivých článků bez předchozího vyrozumění Evropského parlamentu a Rady.

5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se výpočtu procentních podílů převodů uskutečňovaných orgány jinými než Komisí.

Článek 26

Převody uskutečňované Komisí

1.  Komise může ve svém oddíle rozpočtu samostatně provádět:

a) převody prostředků v rámci kapitol;

b) pokud jde o výdaje na zaměstnance a správní výdaje, které jsou společné pro několik hlav, převody prostředků z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí, a do maximální výše 30 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, do které se převod provádí;

 

c) pokud jde o operační výdaje, ◄ převody prostředků mezi kapitolami v rámci jedné hlavy do maximální výše 10 % prostředků na daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí.

Komise uvědomí Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převody uvedené v prvním pododstavci písm. b) tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě závažné důvody, použije se postup stanovený v článku 27.

Výjimkou z druhého pododstavce může Komise během posledních dvou měsíců daného rozpočtového roku samostatně převést prostředky související s výdaji na zaměstnance, externí pracovníky a jiné pracovníky z jedné hlavy do druhé až do celkové výše 5 % prostředků na dotčený rozpočtový rok. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu do dvou týdnů od přijetí rozhodnutí.

2.  Za předpokladu, že o svém rozhodnutí bezodkladně uvědomí Evropský parlament a Radu, může Komise ve svém oddíle rozpočtu rozhodnout o těchto převodech prostředků z jedné hlavy do druhé:

a) o převodech prostředků z hlavy „předběžné prostředky“, jak je uvedeno v článku 46, přičemž jediná podmínka pro použití rezervy spočívá v přijetí základního právního aktu podle článku 294 Smlouvy o fungování EU;

b) v řádně odůvodněných výjimečných případech, jako jsou mezinárodní humanitární katastrofy a krize, které nastanou po 1. prosinci daného rozpočtového roku, o převodech nevyčerpaných prostředků pro tento rozpočtový rok, které jsou dosud k dispozici v rozpočtových hlavách spadajících do okruhu 4 víceletého finančního rámce, do rozpočtových hlav týkajících se operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se výpočtu procentních podílů interních převodů uskutečňovaných Komisí a důvody žádostí o tyto převody.

Článek 27

Návrhy na převody předložené orgány Evropskému parlamentu a Radě

1.  Každý orgán předloží své návrhy na převod současně Evropskému parlamentu a Radě.

2.  Evropský parlament a Rada rozhodují o převodech prostředků za podmínek uvedených v odstavcích 3 až 6 tohoto článku, není-li v části druhé hlavě I stanoveno jinak.

3.  S výjimkou naléhavých případů rozhodnou Evropský parlament a Rada, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, o každém návrhu na převod do šesti týdnů ode dne jeho obdržení oběma orgány.

4.  Návrh na převod je schválen, pokud během uvedených šesti týdnů nastane některý z těchto případů:

a) Evropský parlament a Rada jej schválí;

b) schválí jej buď Evropský parlament, nebo Rada a druhý orgán se zdrží jednání;

c) Evropský parlament i Rada se zdrží jednání nebo nepřijmou rozhodnutí, kterým by návrh na převod pozměnily nebo zamítly.

5.  Pokud si Evropský parlament nebo Rada nevyžádají jinak, zkracuje se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 3 na tři týdny v kterémkoli z těchto případů:

a) převody činí méně než 10 % prostředků rozpočtové položky, z níž se převod provádí, a nepřesahuje 5 000 000 EUR;

b) převod se týká pouze prostředků na platby a celková výše převáděné částky nepřesahuje 100 000 000 EUR.

6.  Pokud Evropský parlament nebo Rada pozmění výši převodu, který druhý orgán schválil nebo v jehož případě se zdržel jednání, nebo pokud výši převodu pozmění Evropský parlament i Rada, považuje se nižší z obou částek za schválenou, ledaže dotčený orgán svůj návrh na převod vezme zpět.

Článek 28

Zvláštní pravidla pro převody

1.  Prostředky lze převádět pouze do rozpočtových položek, pro něž jsou v rozpočtu schváleny prostředky nebo které nesou označení „pro memoria“.

2.  Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán.

Článek 29

Převody, na něž se vztahují zvláštní ustanovení

1.  Na převody uvnitř hlav rozpočtu týkajících se Evropského zemědělského záručního fondu, strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Evropského rybářského fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a výzkumu se vztahují zvláštní ustanovení části druhé hlav I, II a III.

2.  O převodech, které umožňují použití rezervy na pomoc při mimořádných událostech, rozhoduje na návrh Komise Evropský parlament a Rada. Pro každé opatření při mimořádné události se předkládá zvláštní návrh.

Pro účely tohoto odstavce se použije postup podle čl. 27 odst. 3 a 4. Nesouhlasí-li Evropský parlament a Rada s návrhem Komise a nemohou dospět ke společnému postoji o použití této rezervy, upustí od rozhodnutí o návrhu Komise na převod.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se žádostí o převod finančních prostředků z rezervy na pomoc při mimořádných událostech.



KAPITOLA 7

Zásada řádného finančního řízení

Článek 30

▼C1

Zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti

1.  Používání prostředků musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, tj. se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti.

▼B

2.  Zásada hospodárnosti vyžaduje, aby zdroje používané orgánem k výkonu jeho činnosti byly dány k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu.

▼C1

Zásada efektivnosti se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji a dosaženými výsledky.

Zásada účinnosti se týká dosažení konkrétních stanovených cílů a zamýšlených výsledků.

▼B

3.  Pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet, musí být stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle. Dosažení těchto cílů se kontroluje pomocí ukazatelů výkonnosti pro každou činnost a útvary příslušné pro výdaje předávají informace uvedené v čl. 38 odst. 3 písm. e) Evropskému parlamentu a Radě. Tyto informace se předávají každoročně a nejpozději s dokumenty přiloženými k návrhu rozpočtu.

4.  Ke zdokonalení rozhodovacího procesu provádějí orgány hodnocení ex ante a ex post podle pokynů vydaných Komisí. Tato hodnocení se provádějí u všech programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji, a výsledky těchto hodnocení se zasílají Evropskému parlamentu, Radě a útvarům příslušným pro výdaje.

5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se hodnocení ex ante, v polovině období a ex post.

Článek 31

Povinné sestavení finančního výkazu

1.  Ke každému návrhu nebo podnětu, který legislativnímu orgánu předloží Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) nebo členský stát a který by mohl mít vliv na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být připojen finanční výkaz a hodnocení ex ante podle čl. 30 odst. 4.

Ke každé změně návrhu nebo podnětu předložené legislativnímu orgánu, která by mohla mít značné dopady na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být připojen finanční výkaz vypracovaný orgánem, který tuto změnu navrhuje.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se požadavků na finanční výkaz.

2.  V průběhu rozpočtového procesu poskytuje Komise v návaznosti na vývoj jednání o návrhu nebo iniciativě předložené rozpočtovým orgánem informace nezbytné pro srovnání změn požadovaných prostředků s původními odhady uvedenými ve finančním výkazu.

3.  Ke snížení nebezpečí podvodů a nesrovnalostí se ve finančním výkazu podle odstavce 1 uvádějí informace o zavedeném systému vnitřní kontroly, odhad nákladů a přínosů kontrol, který takový systém obnáší, posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb a dále informace o stávajících a zamýšlených opatřeních pro předcházení podvodům a ochranu proti nim.

V této analýze se přihlédne k pravděpodobné míře a typu chyb, ke specifickým podmínkám v dané politické oblasti a k pravidlům, která se na ně vztahují.

Článek 32

Vnitřní kontrola plnění rozpočtu

 

1.  Rozpočet je plněn s uplatněním účinné a efektivní vnitřní kontroly, ◄ která odpovídá jednotlivým způsobům plnění rozpočtu, a v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly.

2.  Pro účely plnění rozpočtu se vnitřní kontrolou rozumí postup použitelný na všech úrovních řízení, jehož smyslem je poskytovat přiměřenou jistotu, že bylo dosaženo těchto cílů:

▼C1

a) účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací;

▼B

b) spolehlivosti výkazů;

c) ochrany majetku a informací;

d) předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravy a následných opatření reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti;

e) náležitého řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací, s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotčených plateb.

3.  Účinná vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zejména:

a) rozdělení úkolů;

b) vhodné řízení rizik a strategii kontroly zahrnující kontroly na úrovni příjemců finančních prostředků;

c) zabránění střetu zájmů;

d) přiměřené auditní stopy a úplnost údajů v datových systémech;

e) postupy sledování dosažených výsledků a následná opatření reagující na zjištěné nedostatky a výjimky ve vnitřních kontrolách;

f) pravidelné posuzování řádného fungování systému vnitřní kontroly.

▼C1

4.  Základem efektivní vnitřní kontroly je:

▼B

a) provádění vhodné strategie kontroly a řízení rizik koordinované na úrovni příslušných článků kontrolního řetězce;

b) poskytnutí přístupu k výsledkům provedených kontrol všem příslušným článkům kontrolního řetězce;

c) tam, kde je to vhodné, spolehnutí se na prohlášení řídícího subjektu od partnerů v plnění rozpočtu a výroků nezávislého auditora za předpokladu, že kvalita odvedené práce je odpovídající a přijatelná a že práce byla provedena v souladu se schválenými standardy;

d) včasné uplatňování nápravných opatření, včetně uložení odrazujících sankcí tam, kde je to vhodné;

e) jasné a jednoznačné právní předpisy tvořící základ politik;

f) odstranění několikanásobných kontrol;

g) zlepšování poměru nákladů a přínosů kontrol.

5.  V případě dlouhodobě vysoké chybovosti při provádění určitého programu zjistí Komise nedostatky v kontrolních systémech, analyzuje náklady a přínosy případných nápravných opatření a přijme nebo navrhne vhodná opatření, jako je zjednodušení platných ustanovení, zdokonalení systémů kontrol a přepracování programu nebo prováděcího rámce.

Článek 33

Nákladově efektivní kontrolní systémy

Při předkládání revidovaných nebo nových návrhů výdajů provede Komise odhad nákladů a přínosů kontrolních systémů a odhad míry rizika výskytu chyb, jak je uvedeno v čl. 31 odst. 3.



KAPITOLA 8

Zásada transparentnosti

Článek 34

Zveřejňování účtů, rozpočtů a zpráv

1.  Rozpočet se sestavuje a plní a účty se předkládají v souladu se zásadou transparentnosti.

2.  Rozpočet a opravné rozpočty přijaté s konečnou platností se z podnětu předsedy Evropského parlamentu vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie.

Rozpočty se vyhlásí do tří měsíců ode dne, kdy jsou prohlášeny za přijaté s konečnou platností.

Konsolidovaná roční účetní závěrka a zprávy o rozpočtovém a finančním řízení vypracované jednotlivými orgány se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se předběžného zveřejnění rozpočtu.

Článek 35

Zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších informací

1.  Informace o výpůjčních a úvěrových operacích Unie ve prospěch třetích zemí se uvádějí v příloze k rozpočtu.

2.  Komise vhodným způsobem včas zpřístupní informace o příjemcích finančních prostředků a o povaze a účelu opatření financovaného z rozpočtu, je-li prováděno přímo v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. a), a informace o příjemcích finančních prostředků, které poskytnou subjekty, osoby a členské státy, jež byly pověřeny úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci jiných způsobů plnění rozpočtu.

Povinnost stanovená v prvním pododstavci, pokud jde o příjemce finančních prostředků, platí i pro ostatní orgány.

3.  Při zpřístupnění těchto informací musí být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti a bezpečnosti, zejména pokud je o ochranu osobních údajů.

V případě fyzických osob se zveřejní pouze jméno příjemce finančních prostředků a jeho lokalita, přidělená částka a účel přidělených prostředků. Zveřejnění těchto údajů vychází z příslušných kritérií, jako je periodicita přidělovaných prostředků nebo jejich druh či význam. Kritéria pro zveřejňování a rozsah podrobných údajů musí zohledňovat zvláštnosti odvětví a jednotlivé způsoby plnění rozpočtu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků. V případě nutnosti se rozsah podrobných údajů a kritéria pro zveřejnění stanoví v příslušných odvětvových pravidlech.



HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU



KAPITOLA 1

Sestavování rozpočtu

Článek 36

Odhady příjmů a výdajů

1.  Každý orgán s výjimkou Komise sestaví každý rok odhad svých příjmů a výdajů, který do 1. července předá Komisi a současně pro informaci Evropskému parlamentu a Radě.

2.  Vysoký představitel vede konzultace se členy Komise, kteří zodpovídají za rozvojovou politiku, politiku sousedství a mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a reakci na krize, ohledně věcí spadajících do jejich působnosti.

3.  Komise sestaví své vlastní odhady, které také předá ihned po přijetí Evropskému parlamentu a Radě.

Při přípravě svých odhadů použije Komise informace uvedené v článku 37.

Článek 37

Odhad rozpočtu subjektů uvedených v článku 208

Každý subjekt uvedený v článku 208 předává Komisi, Evropskému parlamentu a Radě každý rok do 31. března v souladu se svým zřizujícím aktem odhad svých příjmů a výdajů, včetně svého plánu pracovních míst a návrhu pracovního programu.

Článek 38

Návrh rozpočtu

1.  Komise předkládá návrh rozpočtu Evropskému parlamentu a Radě do 1. září roku, který předchází roku plnění rozpočtu. Pro informaci tento návrh předá rovněž vnitrostátním parlamentům.

Návrh rozpočtu obsahuje souhrnný celkový výkaz příjmů a výdajů Unie a souhrn odhadů uvedených v článku 36. Může obsahovat rovněž odhady odlišné od odhadů učiněných orgány.

Skladba a předkládání návrhu rozpočtu se řídí články 44 až 49.

Každému oddílu návrhu rozpočtu předchází úvod vypracovaný dotčeným orgánem.

Komise vypracovává obecný úvod k návrhu rozpočtu. Obecný úvod obsahuje finanční tabulky s nejdůležitějšími údaji, které jsou rozděleny podle hlav, a odůvodnění změn ve výši prostředků oproti předchozímu rozpočtovému roku, rozdělené podle výdajových kategorií víceletého finančního rámce.

2.  V zájmu přesnějších a spolehlivějších předpovědí dopadu platných právních předpisů a dosud nepřijatých legislativních návrhů na rozpočet připojuje Komise k návrhu rozpočtu finanční plán na následující roky.

Tento finanční plán se aktualizuje po přijetí rozpočtu, kdy se do něj začlení výsledky rozpočtového procesu a všechna další důležitá rozhodnutí.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se vypracování finančního plánu.

3.  K návrhu rozpočtu Komise přikládá:

a) případné důvody toho, proč návrh rozpočtu obsahuje odhady odlišné od odhadů učiněných orgány;

b) každý pracovní dokument, který považuje za užitečný pro plány pracovních míst orgánů a příspěvky, které Komise poskytuje subjektům podle článku 208 a evropským školám. Každý takový pracovní dokument, v němž bude uveden nejaktuálnější schválený plán pracovních míst, zachycuje:

i) veškeré zaměstnance Unie, včetně jejích právně samostatných subjektů, rozčleněné podle druhu smlouvy,

ii) prohlášení o obecném přístupu, pokud jde o pracovní místa, externí pracovníky a rovnoměrné zastoupení mužů a žen,

iii) počet skutečně obsazených pracovních míst na začátku roku, v němž se návrh rozpočtu předkládá, v členění podle platové třídy a správního útvaru,

iv) seznam pracovních míst podle oblasti politiky,

v) u každé kategorie externích pracovníků původní odhad počtu ekvivalentů plného pracovního úvazku na základě schválených prostředků a počet osob, které na začátku roku, v němž je návrh rozpočtu předkládán, místo skutečně zastávají, v členění podle jednotlivých funkčních skupin a případně platových tříd;

c) pracovní dokument týkající se plnění prostředků za rozpočtový rok, plnění zbývajících závazků, subjektů uvedených v článku 208, evropských škol, pilotních projektů a přípravných akcí;

d) pokud se jedná o financování mezinárodních organizací, pracovní dokument obsahující:

i) souhrnný přehled všech příspěvků rozdělených podle jednotlivých programů nebo fondů Unie a podle mezinárodních organizací,

▼C1

ii) vysvětlení, proč bylo pro Unii efektivnější poskytnout těmto mezinárodním organizacím finanční prostředky než jednat přímo;

▼B

e) zprávy o činnosti či jakýkoli jiný důležitý dokument obsahující:

i) informace o dosažení všech předem stanovených konkrétních, měřitelných, dosažitelných, relevantních a časově vymezených cílů pro různé činnosti i o nových cílech měřených pomocí ukazatelů,

ii) plné odůvodnění včetně rozboru nákladů a přínosů navrhovaných změn ve výši prostředků,

iii) jasné odůvodnění zásahu na úrovni Unie v souladu, mimo jiné, se zásadou subsidiarity,

iv) informace o míře plnění činnosti v předchozím roce a o míře jejího plnění v běžném roce,

v) shrnutí výsledků hodnocení, které mají význam z hlediska rozpočtových změn,

vi) informace o cenách, jejichž jednotková hodnota činí nejméně 1 000 000 EUR;

f) souhrnný výkaz časového rozpisu plateb v následujících rozpočtových rocích určených ke splnění rozpočtových závazků přijatých v předchozích rozpočtových rocích.

4.  Pokud Komise svěří plnění rozpočtu partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument, v němž uvede:

a) výroční zprávu o výsledcích stávajících partnerství veřejného a soukromého sektoru v předchozím rozpočtovém roce, včetně informací o právní formě a o podílnících subjektů pověřených podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu vii);

b) cíle stanovené pro rozpočtový rok, ke kterému se návrh rozpočtu vztahuje, s uvedením konkrétních rozpočtových potřeb spojených s dosažením daného cíle;

c) správní náklady a celkové plnění rozpočtu i jeho plnění podle subjektu uvedeného v článku 209 a podle partnerství veřejného a soukromého sektoru v předchozím rozpočtovém roce;

d) výši finančních příspěvků z rozpočtu, jakož i výši finančních příspěvků a hodnotu věcného plnění ostatních partnerů u každého partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Pokud však partnerství veřejného a soukromého sektoru používají finanční nástroje, obsahuje informace o těchto nástrojích pracovní dokument uvedený v odstavci 5.

5.  Pokud Komise používá finanční nástroje, připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument, v němž uvede:

a) celkové rozpočtové závazky a platby z rozpočtu na každý finanční nástroj;

b) příjmy a splátky podle čl. 140 odst. 6 a přírůstek dalších zdrojů ve finančním roce;

c) celkovou výši rezerv na rizika a závazky a veškeré informace o finančních rizicích, kterým je Unie vystavena;

d) znehodnocení aktiv kapitálových nástrojů nebo nástrojů pro sdílení rizik a uplatněné záruky pro záruční nástroje nejen za předchozí rok, ale i příslušné kumulované hodnoty;

e) průměrnou dobu, která uplyne mezi vznikem rozpočtového závazku k finančním nástroji a vznikem právního závazku vůči jednotlivým projektům ve formě kapitálových účastí nebo dluhu, pokud tato doba přesahuje tři roky. Komise ve zprávě uvedené v čl. 140 odst. 8 vysvětlí příslušné důvody, a je-li to vhodné, předloží v rámci každoročního postupu udělování absolutoria akční plán na zkrácení této doby;

f) správní výdaje vyplývající ze správních poplatků a jiných finančních a provozních poplatků vyplácených za správu finančních nástrojů, pokud byla svěřena třetím osobám, a to celkově i podle jednotlivých spravujících stran a spravovaných finančních nástrojů.

6.  K návrhu rozpočtu Komise přiloží také jakékoli další pracovní dokumenty, které považuje za užitečné pro podporu svých rozpočtových požadavků.

7.  V souladu s čl. 8 odst. 5 rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost ( 14 ) a s cílem zajistit transparentnost rozpočtu v oblasti vnější činnosti Unie předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě společně s návrhem rozpočtu pracovní dokument, který komplexním způsobem zachycuje:

a) veškeré správní a operační výdaje financované z rozpočtu, které souvisejí s vnější činností Unie, včetně úkolů v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky;

b) celkové správní výdaje ESVČ za předchozí rok, rozčleněné na výdaje jednotlivých delegací Unie a výdaje ústředí ESVČ, společně s operačními výdaji v členění podle zeměpisných oblastí (regionů, zemí), tematických oblastí, delegací Unie a misí.

8.  V pracovním dokumentu uvedeném v odstavci 7 se rovněž uvádí:

a) počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a počet stálých a dočasných pracovních míst, včetně smluvních a místních zaměstnanců, která byla v mezích rozpočtových prostředků povolena jednotlivým delegacím Unie i ústředí ESVČ;

b) zvýšení nebo snížení počtu pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích v ústředí ESVČ a ve všech delegacích Unie na základě údajů z předchozího rozpočtového roku;

c) počet pracovních míst povolených v daném i v předchozím rozpočtovém roce a počet pracovních míst obsazených diplomaty, kteří byli vysláni členskými státy, a zaměstnanci Rady a Komise;

d) podrobný přehled všech zaměstnanců v delegacích Unie v době předložení návrhu rozpočtu, včetně členění podle zeměpisných oblastí, pohlaví, jednotlivých zemí a misí, v němž se rozliší místa podle plánu pracovních míst, smluvní zaměstnanci, místní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci a prostředky požadované v návrhu rozpočtu na takovéto jiné kategorie zaměstnanců s odpovídajícími odhady počtu osob, které by mohly být v mezích požadovaných prostředků zaměstnány na plný pracovní úvazek.

Článek 39

Návrh na změnu návrhu rozpočtu

Na základě jakýchkoli nových informací, které nebyly k dispozici v době sestavování návrhu rozpočtu, může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost některého jiného orgánu, pokud jde o jeho oddíl, předložit současně Evropskému parlamentu a Radě návrhy na změnu návrhu rozpočtu před svoláním dohodovacího výboru uvedeného v článku 314 Smlouvy o fungování EU. Tyto návrhy mohou obsahovat návrh na změnu rozpočtu aktualizující zejména odhady výdajů na zemědělství.

Článek 40

Povinnosti členských států vyplývající z přijetí rozpočtu

1.  Předseda Evropského parlamentu prohlásí rozpočet za přijatý s konečnou platností postupem stanoveným v čl. 314 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a v článku 106a Smlouvy o Euratomu.

2.  Jakmile je rozpočet prohlášen za přijatý s konečnou platností, je každý členský stát od 1. ledna následujícího rozpočtového roku nebo ode dne prohlášení o přijetí rozpočtu s konečnou platností, pokud je pozdější než 1. leden, povinen odvést Unii částky splatné podle nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000.

Článek 41

Návrh opravného rozpočtu

1.  Komise může předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou v příjmech, s některým z těchto cílů:

 zapsat do rozpočtu postupem stanoveným v článku 18 zůstatek z předchozího rozpočtového roku,

 přehodnotit odhad vlastních zdrojů na základě aktualizovaných hospodářských prognóz a

 aktualizovat upravené prognózy vlastních zdrojů a jiných příjmů a přehodnotit dostupnost a potřebu prostředků na platby.

V případě nevyhnutelných, výjimečných a nepředvídaných okolností, zejména s ohledem na uvolňování prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, může Komise předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou ve výdajích.

2.  Žádosti o opravný rozpočet, jež za týchž okolností jako v odstavci 1 předloží jiné orgány než Komise, se podávají Komisi.

Před předložením návrhu opravného rozpočtu prověří Komise a ostatní orgány možnosti přerozdělení příslušných prostředků, zejména s přihlédnutím k očekávanému nižšímu čerpání prostředků.

Článek 40 se použije na opravné rozpočty. Opravné rozpočty musí být odůvodněny odkazem na rozpočet, jehož odhady mění.

3.  S výjimkou řádně odůvodněných mimořádných okolností nebo případu uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, kdy může být návrh opravného rozpočtu předložen kdykoli během roku, předkládá Komise své návrhy opravného rozpočtu současně Evropskému parlamentu a Radě do 1. září každého rozpočtového roku. K žádostem o opravný rozpočet od jiných orgánů může přiložit své stanovisko.

4.  Evropský parlament a Rada při projednávání návrhů opravného rozpočtu berou dostatečně v úvahu jejich naléhavost.

5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se návrhů opravného rozpočtu.

Článek 42

Dřívější předání odhadů a návrhu rozpočtu

Komise se s Evropským parlamentem a Radou může dohodnout na zkrácení některých lhůt pro předávání odhadů a přijímání i předávání návrhu rozpočtu. Toto ujednání však nesmí vést ke zkrácení nebo prodloužení lhůt stanovených pro posouzení těchto textů v článku 314 Smlouvy o fungování EU a článku 106a Smlouvy o Euratomu.



KAPITOLA 2

Skladba a předkládání rozpočtu

Článek 43

Skladba rozpočtu

Rozpočet se skládá z:

a) celkového výkazu příjmů a výdajů;

b) jednotlivých oddílů pro každý orgán, s výjimkou Evropské rady a Rady, které mají společný oddíl, rozdělených na výkazy příjmů a výdajů.

Článek 44

Rozpočtová nomenklatura

1.  Příjmy Komise a příjmy a výdaje ostatních orgánů zařadí Evropský parlament a Rada do hlav, kapitol, článků a bodů podle druhu nebo použití, ke kterému jsou určeny.

2.  Výkaz výdajů oddílu „Komise“ se sestavuje podle nomenklatury přijaté Evropským parlamentem a Radou a je rozčleněn podle účelu.

Každá hlava odpovídá oblasti politiky a každá kapitola odpovídá zpravidla oblasti činnosti.

Každá hlava může obsahovat operační prostředky a správní prostředky.

Správní prostředky jsou v rámci hlavy seskupeny v samostatné kapitole.

3.  Pokud jsou správní prostředky předkládány podle svého účelu, jsou v jednotlivých hlavách členěny takto:

a) výdaje na zaměstnance schválené v plánu pracovních míst, přičemž je vždy třeba uvést výši prostředků a počet pracovních míst odpovídající uvedeným výdajům;

b) výdaje na externí pracovníky a jiné výdaje uvedené v čl. 26 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a financované z okruhu „Správa“ víceletého finančního rámce;

c) výdaje na budovy a ostatní související výdaje, včetně úklidu a údržby, pronájmu, telekomunikací, vody, plynu a elektřiny;

d) výdaje na externí pracovníky a odbornou pomoc bezprostředně související s prováděním programů.

Jakékoli správní výdaje Komise, jejichž druh je společný několika hlavám rozpočtu, se uvádějí v odděleném souhrnném výkazu rozčleněném podle druhu výdajů.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se členění rozpočtu.

Článek 45

Zákaz záporných příjmů

1.  Rozpočet nesmí obsahovat záporné příjmy.

2.  Vlastní zdroje obdržené podle rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství ( 15 ) jsou čisté částky a vykazují se jako takové v souhrnném výkazu příjmů v rozpočtu.

Článek 46

Předběžné prostředky

1.  Každý oddíl rozpočtu může obsahovat hlavu „předběžné prostředky“. Prostředky se do této hlavy zapisují, pokud:

a) v době sestavování rozpočtu neexistuje pro dotyčnou činnost základní právní akt, nebo

b) existují závažné důvody k pochybnostem o tom, zda jsou prostředky dostačující nebo zda mohou být prostředky zapsané v daných rozpočtových položkách použity v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Prostředky v uvedené hlavě smějí být použity pouze po převodu postupem podle čl. 26 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto nařízení v případech, kdy je základní právní akt přijímán postupem podle článku 294 Smlouvy o fungování EU, a postupem podle článku 27 tohoto nařízení v ostatních případech.

2.  V případě závažných obtíží při plnění rozpočtu může Komise v průběhu rozpočtového roku navrhnout, aby byly prostředky převedeny do hlavy „předběžné prostředky“. Evropský parlament a Rada rozhodnou o tomto převodu v souladu s článkem 27.

Článek 47

Záporná rezerva

Oddíl rozpočtu „Komise“ může obsahovat „zápornou rezervu“, jejíž maximální výše činí 200 000 000 EUR. Tato rezerva, která bude zapsána ve zvláštní hlavě, obsahuje pouze prostředky na platby.

Tato záporná rezerva musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 26 a 27.

Článek 48

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

1.  Oddíl rozpočtu „Komise“ obsahuje rezervu na pomoc třetím zemím při mimořádných událostech.

2.  Rezerva uvedená v odstavci 1 musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 27 a 29.

Článek 49

Předkládání rozpočtu

1.  Rozpočet uvádí:

a) v celkovém výkazu příjmů a výdajů:

i) odhadované příjmy Unie za daný rozpočtový rok (rok „n“);

ii) odhadované příjmy za rok n – 1 a příjmy za rozpočtový rok n – 2;

iii) prostředky na závazky a na platby za rok n;

iv) prostředky na závazky a na platby za rok n –1;

v) výdaje přidělené na závazky a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce n – 2, přičemž uskutečněné výdaje se vyjadřují také jako procentní podíl rozpočtu pro rok n;

vi) patřičné poznámky ke každé úrovni dělení, jak jsou uvedeny v čl. 44 odst. 1;

b) v jednotlivých oddílech příjmy a výdaje ve stejné skladbě jako v písmenu a);

c) pokud se jedná o zaměstnance:

i) pro každý oddíl plán pracovních míst, který stanovuje počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a útvarech a počet stálých a dočasných pracovních míst schválených v mezích prostředků;

ii) plán pracovních míst placených z prostředků na výzkum a technický rozvoj pro přímé akce a plán pracovních míst placených z týchž prostředků pro nepřímé akce; plány pracovních míst jsou členěny podle kategorií a platových tříd a rozlišují mezi stálými a dočasnými pracovními místy schválenými v mezích prostředků;

iii) pokud jde o vědecké a technické zaměstnance, může být jejich členění založeno na skupinách platových tříd v souladu s podmínkami stanovenými v příslušném rozpočtu; plán pracovních míst uvádí počet vysoce kvalifikovaných vědeckých nebo technických pracovníků, kterým jsou poskytovány zvláštní výhody podle zvláštních ustanovení služebního řádu;

iv) plán pracovních míst, který stanovuje počet pracovních míst podle platových tříd a kategorií pro jednotlivé subjekty uvedené v článku 208, které obdrží příspěvek z rozpočtu. Plány pracovních míst obsahují kromě počtu pracovních míst schválených pro rozpočtový rok rovněž počet pracovních míst schválených pro předchozí rozpočtový rok;

d) pokud jde o výpůjční a úvěrové operace:

i) v celkovém výkazu příjmů rozpočtové položky, které odpovídají příslušným operacím a které jsou určené k zaznamenání případných vrácených plateb od příjemců finančních prostředků, kteří byli původně v prodlení, což vedlo k uplatnění záruky za splnění. Tyto položky se označují výrazem „pro memoria“ a jsou doplněny patřičnými poznámkami;

ii) v oddíle „Komise“:

 rozpočtové položky obsahující záruky Unie za splnění, které se týkají dotčených operací. Tyto položky se označují výrazem „pro memoria“ za podmínky, že rozpočet není zatížen konkrétní částkou, která z něj musí být s konečnou platností uhrazena;

 poznámky, které odkazují na základní právní akt a objem předpokládaných operací, dobu trvání i na finanční záruku poskytnutou Unií na tyto operace;

iii) v dokumentu přiloženém k oddílu „Komise“ jako informativní údaje:

 probíhající kapitálové operace a správu dluhu,

 kapitálové operace a správa dluhu v roce n;

e) pokud jde o finanční nástroje podle části první hlavy VIII:

i) odkaz na základní právní akt;

ii) rozpočtové položky odpovídající příslušným operacím;

iii) všeobecný popis finančních nástrojů, včetně doby jejich platnosti a jejich dopadu na rozpočet;

iv) plánované operace, včetně cílových objemů založených na aktivaci mimorozpočtových zdrojů v důsledku působení stávajících finančních nástrojů;

f) pokud jde o financování subjektů pověřených podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu vii):

i) odkaz na základní právní akt příslušného programu;

ii) odpovídající rozpočtové položky;

iii) všeobecný popis svěřených úkolů, včetně doby jejich platnosti a jejich dopadu na rozpočet;

g) celkovou výši výdajů na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku zapsanou do jedné kapitoly rozpočtu nazvané „Společná zahraniční a bezpečnostní politika“, jež se člení na konkrétní rozpočtové články. Tyto články pokrývají výdaje společné zahraniční a bezpečnostní politiky a obsahují konkrétní rozpočtové položky, které vymezují alespoň jednotlivé hlavní mise.

2.  Vedle dokumentů uvedených v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada k rozpočtu připojit jakékoli jiné související dokumenty.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se předkládání rozpočtu, včetně definice skutečně vynaložených výdajů v posledním rozpočtovém roce, jehož účty byly uzavřeny, poznámek k rozpočtu a plánů pracovních míst.

Článek 50

Pravidla pro plány pracovních míst

1.  Plány pracovních míst uvedené v čl. 49 odst. 1 písm. c) stanoví pro každý orgán nebo subjekt pevný limit; nesmí být provedeno žádné jmenování, které by jej překračovalo.

Každý orgán nebo subjekt však může, s výjimkou platových tříd AD 16, AD 15 a AD 14, učinit ve svém plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto podmínek:

a) není ovlivněn objem prostředků pro zaměstnance za celý rozpočtový rok;

b) není překročen limit celkového počtu pracovních míst schválených plánem pracovních míst a

c) orgán nebo subjekt se zúčastnil srovnávání s jinými orgány a subjekty Unie v rámci prověrky stavu zaměstnanců uspořádané Komisí.

Tři týdny před provedením změn uvedených v druhém pododstavci informují orgány o svém záměru Evropský parlament a Radu. Pokud Evropský parlament nebo Rada uvede v této lhůtě závažné důvody, orgány změny neprovedou a použije se postup uvedený v článku 41.

2.  Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce mohou být účinky práce na částečný úvazek, kterou orgán oprávněný ke jmenování povolil v souladu se služebním řádem, vyváženy provedením jiných jmenování.



KAPITOLA 3

Rozpočtová kázeň

Článek 51

Soulad s víceletým finančním rámcem

Rozpočet musí být v souladu s víceletým finančním rámcem.

Článek 52

Soulad právních aktů Unie s rozpočtem

Je-li v důsledku provádění právního aktu Unie překročena výše prostředků, jež jsou k dispozici v rozpočtu, může být takový právní akt finančně proveden až po odpovídající změně rozpočtu.



HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU



KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 53

Plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení

1.  Komise plní příjmy a výdaje rozpočtu v souladu s tímto nařízením, na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků.

2.  Členské státy spolupracují s Komisí tak, aby byly prostředky využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení a informací o předávání osobních údajů pro účely auditu.

Článek 54

Základní právní akt a výjimky

1.  Prostředky zapsané v rozpočtu pro jakoukoli činnost Unie mohou být použity pouze po přijetí základního právního aktu.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou být bez základního právního aktu použity následující prostředky, pokud akce, které jimi mají být financovány, spadají do pravomoci Unie:

a) prostředky na pilotní projekty experimentální povahy určené k posouzení proveditelnosti a užitečnosti určité akce. Příslušné prostředky na závazky mohou být v rozpočtu zapsány nejdéle po dva po sobě následující rozpočtové roky.

Celková výše prostředků na pilotní projekty nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku 40 000 000 EUR;

b) prostředky na přípravné akce v oblasti působnosti Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu určené k přípravě návrhů pro přijetí budoucích činností. Přípravné akce mohou mít různou formu a řídí se vnitřně provázaným přístupem. Příslušné prostředky na závazky mohou být v rozpočtu zapsány nejdéle po tři po sobě následující rozpočtové roky. Postup pro přijetí příslušného základního právního aktu musí být ukončen před koncem třetího rozpočtového roku. V průběhu tohoto procesu musí přidělování prostředků na závazky odpovídat zvláštním rysům přípravných akcí, pokud jde o plánované činnosti, sledované cíle a příjemce finančních prostředků. Vynaložené finanční prostředky proto nesmějí svým objemem odpovídat finančním prostředkům navrhovaným pro financování samotné konečné činnosti.

Celková výše prostředků na nové přípravné akce uvedené v tomto písmenu nepřekročí v žádném rozpočtovém roce částku 50 000 000 EUR a celková výše prostředků skutečně přidělených na přípravné akce nepřekročí částku 100 000 000 EUR;

c) prostředky na přípravná opatření v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o EU. Tato opatření se omezují na krátké období a jsou určena na vytvoření podmínek pro akci Unie ke splnění cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přijetí potřebných právních nástrojů.

Pro účely operací Unie pro řešení krizí jsou přípravná opatření určena mimo jiné k posouzení operačních požadavků, k vytvoření podmínek pro rychlé úvodní nasazení zdrojů nebo k tomu, aby byly na místě vytvořeny podmínky pro zahájení operace.

Přípravná opatření schvaluje Rada na návrh vysokého představitele.

K zajištění rychlého provedení přípravných opatření uvědomí vysoký představitel bez zbytečného odkladu Evropský parlament a Komisi o záměru Rady zahájit přípravné opatření, a zejména o odhadovaných zdrojích, kterých je pro tento účel zapotřebí. Komise přijme veškerá opatření potřebná k tomu, aby zajistila rychlé uvolnění finančních prostředků.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se financování přípravných opatření v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky;

d) prostředky na jednorázové akce nebo akce s neurčitou dobou trvání prováděné Komisí na základě úkolů vyplývajících z jejích institucionálních výsad podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu jiných, než je její právo legislativní iniciativy podle písmene b), a na základě zvláštních pravomocí, které jí uvedené smlouvy přímo svěřují a jejichž seznam má být uveden v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení;

e) prostředky na provoz každého orgánu v rámci jeho správní samostatnosti.

Při předložení návrhu rozpočtu podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o projektech a akcích uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b), která obsahuje i hodnocení dosažených výsledků a plánovaná následná opatření.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se základního právního aktu a výjimek vyjmenovaných v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 55

Plnění rozpočtu jinými orgány než Komisí

Komise přiznává ostatním orgánům potřebné pravomoci pro plnění těch oddílů rozpočtu, které se jich týkají.

ESVČ a Komise mohou uzavřít podrobné ujednání, aby se zjednodušilo vynakládání správních prostředků delegacemi Unie. Toto ujednání se nesmí odchylovat od tohoto nařízení ani od aktů v přenesené pravomoci přijatých podle něj.

Článek 56

Pověření výkonem rozpočtových pravomocí

1.  Komise a každý z ostatních orgánů mohou pověřit své útvary výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu za podmínek stanovených v tomto nařízení a v jejich vnitřních předpisech a v mezích, které samy stanoví v pověřovacím aktu. Pověřené osoby jednají pouze v mezích pravomocí, jejichž výkonem byly výslovně pověřeny.

2.  Komise však může výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu ve vztahu k operačním prostředkům zapsaným v jejím oddíle rozpočtu pověřit vedoucí delegací Unie. Zároveň o tom uvědomí vysokého představitele. Pokud vedoucí delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby Komise, jsou povinni dodržovat stejná pravidla pro plnění rozpočtu a mají stejné úkoly, povinnosti a odpovědnost jako kterákoli jiná dále pověřená schvalující osoba Komise.

Komise může v souladu se svými vlastními pravidly toto pověření odejmout.

Pro účely prvního pododstavce přijme vysoký představitel potřebná opatření k usnadnění spolupráce mezi delegacemi Unie a útvary Komise.

Článek 57

Střet zájmů

1.  Účastníci finančních operací a jiné osoby podílející se na plnění rozpočtu a na jeho správě, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie.

Pokud toto riziko existuje, upustí dotčená osoba od takového jednání a předloží věc pověřené schvalující osobě, která vydá písemné potvrzení o tom, zda střet zájmů existuje. Dotčená osoba informuje rovněž svého přímého nadřízeného. Pokud se zjistí střet zájmů, ukončí dotčená osoba veškerou svou činnost ve věci. Pověřená schvalující osoba učiní sama veškeré další vhodné kroky.

2.  Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného společného zájmu s příjemcem finančních prostředků ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými určí jednání, jež mohou představovat střet zájmů, a postup, který se má v těchto případech použít.



KAPITOLA 2

Způsoby plnění rozpočtu

Článek 58

Způsoby plnění rozpočtu

1.  Komise plní rozpočet těmito způsoby:

a) přímo (dále jen „přímé řízení“) prostřednictvím svých útvarů, včetně svých zaměstnanců v delegacích Unie pod dohledem příslušného vedoucího delegace podle čl. 56 odst. 2, nebo prostřednictvím výkonných agentur uvedených v článku 62;

b) v rámci sdíleného řízení s členskými státy (dále jen „sdílené řízení“) nebo

c) nepřímo (dále jen „nepřímé řízení“) v případech, kdy tak stanoví základní právní akt, nebo v případech uvedených v čl. 54 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až d) tak, že pověří úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu:

i) třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

ii) mezinárodní organizace a jejich agentury;

iii) EIB a Evropský investiční fond;

iv) subjekty uvedené v článcích 208 a 209;

v) veřejnoprávní subjekty;

vi) soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

vii) soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

viii) osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

2.  Komise nadále odpovídá za plnění rozpočtu v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU a informuje Evropský parlament a Radu o operacích, které provádějí subjekty nebo osoby pověřené podle odst. 1 písm. c) tohoto článku. Je-li pověřený subjekt nebo pověřená osoba určen v základním právním aktu, finanční výkaz podle článku 31 zahrnuje plné odůvodnění toho, proč byl vybrán právě tento subjekt nebo tato osoba.

3.  Subjekty a osoby pověřené podle odst. 1 písm. c) plně spolupracují při ochraně finančních zájmů Unie. Pověřovací dohody zajistí Účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) právo komplexně vykonávat při auditu těchto finančních prostředků své pravomoci podle Smlouvy o fungování EU.

Komise pověří subjekty a osoby uvedené v odst. 1 písm. c) úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu ►C1  za podmínky, že existují transparentní, nediskriminační, efektivní a účinné postupy přezkoumání skutečného plnění těchto úkolů. ◄

4.  Veškeré pověřovací dohody se na požádání zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Subjekty a osoby pověřené podle odst. 1 písm. c) tohoto článku zajistí v souladu s čl. 35 odst. 2 náležité každoroční následné zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků. Opatření přijatá v tomto smyslu se oznamují Komisi.

6.  Subjekty a osoby pověřené podle odst. 1 písm. c) nemají postavení pověřené schvalující osoby.

7.  Komise nepověří třetí osoby výkonnými pravomocemi, pokud je s těmito pravomocemi spojena značná míra uvážení, které předpokládá politickou volbu.

8.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se způsobů plnění rozpočtu, včetně přímého řízení, výkonu pravomocí svěřených výkonným agenturám, a zvláštní ustanovení upravující nepřímé řízení s mezinárodními organizacemi, se subjekty uvedenými v článcích 208 a 209, s veřejnoprávními subjekty a soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby, se soukromoprávními subjekty členského státu pověřenými uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a se subjekty pověřenými prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Článek 59

Sdílené řízení s členskými státy

1.  Plní-li Komise rozpočet v rámci sdíleného řízení, jsou úkoly související s plněním rozpočtu pověřeny členské státy. Komise a členské státy dodržují zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace a zajišťují viditelnost činnosti Unie při správě jejích finančních prostředků. Za tímto účelem Komise a členské státy plní své povinnosti spojené s kontrolou a auditem a přebírají z toho vyplývající odpovědnost stanovenou tímto nařízením. Doplňková ustanovení jsou obsažena v odvětvových pravidlech.

2.  Při provádění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu členské státy přijmou veškerá opatření, včetně právních, regulačních a správních, která jsou nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, zejména:

a) zajistí, aby byly činnosti financované z rozpočtu prováděny správně, účinně a v souladu s platnými odvětvovými pravidly, a určí pro tento účel v souladu s odstavcem 3 subjekty odpovědné za řádnou správu a kontrolu finančních prostředků Unie a dohlížejí na ně;

b) předcházejí nesrovnalostem a podvodům, odhalují je a napravují.

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie členské státy při dodržení zásady proporcionality a v souladu s tímto článkem a s příslušnými odvětvovými pravidly provádějí kontroly ex ante a ex post, je-li to vhodné, včetně kontrol na místě na reprezentativním vzorku nebo na vzorku vybraném na základě rizika výskytu chyb. Kromě toho zpětně získávají neoprávněně vyplacené finanční prostředky, a je-li to za tímto účelem nezbytné, zahajují správní a soudní řízení.

Členské státy ukládají příjemcům finančních prostředků účinné, odrazující a přiměřené sankce, pokud tak stanovují odvětvová pravidla a zvláštní ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

Komise v rámci posouzení rizik a v souladu s odvětvovými pravidly sleduje systémy řízení a kontroly zavedené v členských státech. Komise při své kontrolní činnosti dodržuje zásadu proporcionality a v souladu s odvětvovými pravidly přihlíží k míře zjištěného rizika.

3.  V souladu s kritérii a postupy stanovenými v odvětvových pravidlech určí členské státy subjekty na vhodné úrovni, které mají odpovídat za správu a kontrolu finančních prostředků Unie. Tyto subjekty mohou plnit také úkoly nesouvisející se správou finančních prostředků Unie a mohou pověřit plněním některých úkolů jiné subjekty.

Při rozhodování o určení subjektů mohou členské státy vycházet z toho, zda jsou jejich systémy řízení a kontroly v podstatě totožné s již existujícími systémy z předchozího období ►C1  a zda účinně fungují. ◄

Pokud výsledky auditu a kontroly prokáží, že určené subjekty již nesplňují kritéria stanovená v odvětvových pravidlech, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění nápravy nedostatků při plnění úkolů těmito subjekty, včetně toho, že v souladu s odvětvovými pravidly jejich určení zruší.

Odvětvová pravidla vymezí úlohu Komise při postupu stanoveném v tomto odstavci.

4.  Subjekty určené podle odstavce 3:

▼C1

a) vytvoří účinný a efektivní systém vnitřní kontroly a zajistí jeho fungování;

▼B

b) používají systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje;

c) poskytují informace požadované podle odstavce 5;

d) v souladu s čl. 35 odst. 2 zajišťují následné zveřejňování. Jakékoli zpracovávání osobních údajů musí být v souladu s vnitrostátními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES.

5.  Subjekty určené podle odstavce 3 poskytnou Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku tyto dokumenty:

a) výkaz výdajů, které byly v příslušném referenčním období vymezeném v odvětvových pravidlech vynaloženy při plnění stanovených úkolů a předloženy Komisi k úhradě. Tento výkaz zahrnuje předběžné financování i částky, u nichž probíhá nebo již proběhlo řízení o jejich zpětném získání. Přikládá se k němu prohlášení řídícího subjektu, v němž se potvrdí, že podle názoru osob pověřených správou finančních prostředků:

i) jsou tyto informace řádně předkládány a jsou úplné a přesné;

ii) výdaje byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezen v odvětvových pravidlech;

iii) zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací;

b) každoroční souhrn závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatých či plánovaných nápravných opatření.

K výkazu uvedenému v prvním pododstavci písm. a) a k souhrnu uvedenému v prvním pododstavci písm. b) se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvede, zda výkaz podává věrný a poctivý obraz skutečnosti, zda výdaje, o jejichž úhradu byla Komise požádána, jsou legální a správné a zda zavedené kontrolní systémy fungují řádně. Tento výrok rovněž uvede, zda kontrolní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedeném v prvním pododstavci písm. a).

Lhůtu stanovenou na 15. únor může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit až do 1. března.

Členské státy mohou na vhodné úrovni zveřejnit informace uvedené v tomto odstavci.

Členské státy kromě toho mohou na základě informací uvedených v tomto odstavci vydat prohlášení podepsané na patřičné úrovni.

6.  Aby bylo zajištěno, že finanční prostředky Unie jsou používány v souladu s platnými pravidly, Komise:

a) uplatňuje postupy zaměřené na kontrolu a schválení účetní závěrky určených subjektů, aby zajistila, aby byla tato účetní závěrka úplná, přesná a věrná;

b) vyloučí z financování výdajů Unií úhrady provedené v rozporu s platným právem;

c) přeruší běh platebních lhůt nebo pozastaví platby v případech stanovených v odvětvových pravidlech.

Komise ukončí úplné nebo částečné přerušení běhu platebních lhůt nebo pozastavení plateb poté, co členský stát předloží své připomínky, a jakmile přijme jakákoli nezbytná opatření. Výroční zpráva o činnosti uvedená v čl. 66 odst. 9 obsahuje informace o veškerých povinnostech vyplývajících z tohoto pododstavce.

7.  Odvětvová pravidla vezmou v úvahu potřeby programů v rámci evropské územní spolupráce, zejména pokud jde o obsah prohlášení řídícího subjektu, o postup stanovený v odstavci 3 a o funkci auditu.

8.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se sdíleného řízení s členskými státy, včetně vytvoření rejstříku subjektů odpovědných za řízení a kontrolu finančních prostředků Unie, a opatření zaměřených na podporu šíření osvědčených postupů.

Článek 60

Nepřímé řízení

1.  Subjekty a osoby pověřené úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu podle čl. 58 odst. 1 písm. c) dodržují zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace a při správě finančních prostředků Unie zajišťují viditelnost její činnosti. Při správě finančních prostředků Unie zaručují úroveň ochrany finančních zájmů Unie rovnocennou úrovni ochrany vyžadované podle tohoto nařízení, přičemž náležitě zohlední:

a) povahu jim svěřených úkolů a výši příslušných částek;

b) související finanční rizika;

c) míru jistoty vyplývající z jejich systémů, pravidel a postupů ve spojení s opatřeními, která přijala Komise pro účely dohledu nad plněním jim svěřených úkolů a podpory tohoto plnění.

2.  Za účelem ochrany finančních zájmů Unie subjekty a osoby pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) v souladu se zásadou proporcionality:

▼C1

a) zřídí účinný a efektivní systém vnitřní kontroly a zajistí jeho fungování;

▼B

b) používají systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje;

c) podléhají nezávislému externímu auditu prováděnému auditorem funkčně nezávislým na dotčeném subjektu či osobě v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy;

d) používají náležitá pravidla a postupy pro poskytování finančních prostředků Unie prostřednictvím grantů, veřejných zakázek a finančních nástrojů;

e) v souladu s čl. 35 odst. 2 zajišťují následné zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků;

f) zajišťují přiměřenou ochranu osobních údajů, jak je stanoveno ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001.

Osoby pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu viii) přijmou svá finanční pravidla s předchozím souhlasem Komise. Požadavky uvedené v prvním pododstavci písm. a) až e) tohoto odstavce splní nejpozději šest měsíců po zahájení svého mandátu. Pokud na konci tohoto období uvedené požadavky splňují pouze částečně, přijme Komise vhodná nápravná opatření zaměřená na dohled nad plněním úkolů, které byly těmto osobám svěřeny, a na podporu tohoto plnění.

3.  Při plnění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu předcházejí subjekty a osoby pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) nesrovnalostem a podvodům, odhalují je a napravují. Za tímto účelem provádějí při dodržení zásady proporcionality kontroly ex ante a ex post, je-li to vhodné, včetně kontrol na místě na reprezentativním vzorku nebo na vzorku vybraném na základě rizika výskytu chyb, ►C1  aby se zajistilo účinné provedení činností financovaných z rozpočtu a jejich řádné plnění. ◄ Kromě toho zpětně získávají neoprávněně vyplacené finanční prostředky, a je-li to za tímto účelem nezbytné, zahajují správní a soudní řízení.

4.  Subjektům a osobám pověřeným podle čl. 58 odst. 1 písm. c) může Komise pozastavit platby, zejména jsou-li zjištěny systémové chyby, jež zpochybňují spolehlivost systémů vnitřní kontroly dotčeného subjektu či osoby nebo legalitu a správnost uskutečněných operací.

Bez ohledu na článek 92 může příslušná schvalující osoba zcela nebo zčásti přerušit platby takovým subjektům či osobám za účelem provedení další kontroly, pokud:

i) získá informace, které svědčí o významném nedostatku ve fungování systému vnitřní kontroly nebo naznačují, že výdaje, k nimž dotčený subjekt či osoba vydal osvědčení, jsou spojeny s vážnou nesrovnalostí a nebyly opraveny;

ii) je přerušení plateb nezbytné k tomu, aby se zabránilo závažnému poškození finančních zájmů Unie.

5.  Aniž je dotčen odstavec 7, předloží subjekty a osoby pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) Komisi tyto dokumenty:

a) zprávu o plnění jim svěřených úkolů;

b) svůj výkaz výdajů vynaložených při plnění jim svěřených úkolů. Přikládá se k němu prohlášení řídícího subjektu, v němž se potvrdí, že podle názoru osob pověřených správou finančních prostředků:

i) jsou tyto informace řádně předkládány a jsou úplné a přesné;

ii) výdaje byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezeno v pověřovacích dohodách nebo tam, kde je to relevantní, v odvětvových pravidlech;

iii) zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací;

c) souhrn závěrečný zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatých či plánovaných nápravných opatření.

K dokumentům uvedeným v prvním pododstavci se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvede, zda výkaz podává věrný a poctivý obraz skutečnosti, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a zda jsou uskutečněné transakce legální a správné. Tento výrok rovněž uvede, zda kontrolní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedeném v prvním pododstavci písm. b).

Dokumenty uvedené v prvním pododstavci se předloží Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku. Výrok uvedený v druhém pododstavci se Komisi předloží do 15. března.

Povinnostmi uvedenými v tomto odstavci nejsou dotčeny dohody uzavřené s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi. Tyto dohody musí obsahovat alespoň povinnost, aby tyto mezinárodní organizace a třetí země každoročně předkládaly Komisi prohlášení, že během dotčeného rozpočtového roku byl příspěvek Unie využit a zaúčtován v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 2 a s povinnostmi stanovenými v těchto dohodách.

6.  Aniž je dotčen odstavec 7, Komise:

a) dohlíží na to, aby tyto osoby a subjekty plnily své úkoly zejména tím, že plnění daného programu podrobují auditům a hodnocení;

b) uplatňuje postupy zaměřené na kontrolu a schválení účetní závěrky pověřených subjektů a osob, aby zajistila, aby byla tato účetní závěrka úplná, přesná a věrná;

c) vyloučí z financování výdajů Unií úhrady v rozporu s platnými pravidly.

7.  Odstavce 5 a 6 se nepoužijí na příspěvky Unie poskytnuté subjektům, na něž se podle článku 208 vztahuje zvláštní postup udělení absolutoria.

8.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se nepřímého řízení, včetně stanovení podmínek nepřímého řízení, na základě kterých mají být systémy, pravidla a postupy těchto subjektů a osob rovnocenné systémům, pravidlům a postupům Komise, a dále prohlášení řídícího subjektu a prohlášení o dodržení postupů, postupy pro kontrolu a schvalování účetní závěrky a vyloučení z možnosti financování Unií výdajů vynaložených v rozporu s použitelnými pravidly.

Článek 61

Hodnocení ex ante a pověřovací dohody

1.  Komise předtím, než pověří úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu subjekty či osoby podle čl. 58 odst. 1 písm. c), získá doklady o splnění požadavků stanovených v čl. 60 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až d).

Pokud dojde k závažné změně v systémech nebo pravidlech subjektu nebo osoby pověřeného podle čl. 58 odst. 1 písm. c) nebo v postupech, které souvisejí se správou finančních prostředků Unie, jež byla tomuto subjektu nebo této osobě svěřena, dotčený subjekt nebo osoba o ní neprodleně uvědomí Komisi. Komise přezkoumá pověřovací dohody uzavřené s dotčeným subjektem či osobou, aby bylo i nadále zajištěno plnění požadavků stanovených v čl. 60 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až d).

2.  Není-li pověřený subjekt určen v základním právním aktu, vybere Komise subjekt z některé z kategorií uvedených v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodech ii), v), vi) a vii) s náležitým ohledem na povahu úkolů, které mu mají být svěřeny, i na zkušenosti a provozní a finanční způsobilost dotčených subjektů. Výběr musí být transparentní, podložený objektivními důvody a nesmí vést ke střetu zájmů.

3.  Pověřovací dohody stanoví požadavky podle čl. 60 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) až d). Jasně vymezí úkoly svěřené subjektu a musí obsahovat závazek dotčených subjektů či osob splnit povinnosti stanovené v čl. 60 odst. 2 prvním pododstavci písm. e) a f) a zdržet se jakéhokoli jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmů.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se hodnocení ex ante pravidel a postupů v rámci nepřímého řízení a obsahu pověřovacích dohod.

Článek 62

Výkonné agentury

1.  Komise může svěřit pravomoc provádět jejím jménem a na její odpovědnost, zcela nebo zčásti, program nebo projekt Unie výkonným agenturám v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství ( 16 ). Výkonné agentury se zřizují rozhodnutím Komise a jsou právnickými osobami podle práva Unie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající výkonu pravomoci svěřené výkonným agenturám.

2.  Odpovídající operační prostředky vynakládá ředitel výkonné agentury v rámci přímého řízení.

Článek 63

Meze pověřování

1.  Komise nepověří plněním úkolů souvisejícími s vynakládáním finančních prostředků Unie, včetně vyplácení a inkasa, externí soukromoprávní subjekty, s výjimkou případů uvedených v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodech v), vi) a vii) nebo zvláštních případů týkajících se plateb:

i) které mají být provedeny ve prospěch příjemců určených Komisí;

ii) jejichž podmínky a výše byly určeny Komisí a

iii) jejichž provádění nezahrnuje uvážení subjektu uskutečňujícího platbu.

2.  Externím soukromoprávním subjektům, které nejsou pověřeny výkonem veřejné služby, může Komise svěřit tyto úkoly: technické poradenství a správní, přípravné nebo doplňující úkoly, které nezahrnují ani výkon veřejné moci, ani použití pravomoci volného uvážení.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pověřování některých vnějších soukromých subjektů nebo osob úkoly v souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek stanovenými v části první hlavě V.



KAPITOLA 3

Účastníci finančních operací



Oddíl 1

Zásada oddělení funkcí

Článek 64

Oddělení funkcí

1.  Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se práv a povinností všech účastníků finančních operací.



Oddíl 2

Schvalující osoba

Článek 65

Schvalující osoba

1.  Každý orgán vykonává povinnosti schvalující osoby.

2.  Pro účely této hlavy se „zaměstnancem“ rozumí osoba, na niž se vztahuje služební řád.

3.  Každý orgán pověří v souladu s podmínkami svého jednacího řádu plněním úkolů schvalující osoby zaměstnance na náležité pozici. Ve svých vnitřních správních předpisech určí zaměstnance, které plněním těchto úkolů pověří, a stanoví rozsah pověření a to, zda mohou osoby pověřené plněním těchto úkolů dále pověřit jiné osoby.

4.  Plněním úkolů schvalující osoby mohou být pověřeni nebo dále pověřeni pouze zaměstnanci.

5.  Příslušné schvalující osoby jednají pouze v mezích stanovených v pověřovacím aktu. Příslušné schvalující osobě může být nápomocen jeden nebo více zaměstnanců, jejichž úkolem je uskutečňovat některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a předkládání účtů v rámci odpovědnosti schvalující osoby.

6.  Pokud jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 56 odst. 2 jednají vedoucí delegací Unie, podléhají Komisi jako orgánu odpovědnému za stanovení, výkon, sledování a hodnocení jejich úkolů a povinností jakožto dále pověřených schvalujících osob. Komise o tom zároveň uvědomí vysokého představitele.

7.  Příslušné schvalující osobě mohou být nápomocni zaměstnanci, kteří jsou v rámci její odpovědnosti pověřeni plnit některé úkoly nezbytné pro plnění rozpočtu a poskytování finančních informací a informací o řízení. Na zaměstnance pomáhající příslušné schvalující osobě se vztahuje článek 57.

8.  Každý orgán informuje Účetní dvůr, Evropský parlament a Radu o jmenování a odvolání pověřených schvalujících osob, interních auditorů a účetních a o veškerých vnitřních předpisech, které přijme s ohledem na finanční záležitosti.

9.  Každý orgán informuje Účetní dvůr o jmenování správců zálohových účtů a o rozhodnutích o pověření podle čl. 69 odst. 1 a článku 70.

10.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pomoci poskytované příslušným schvalujícím osobám a vnitřních předpisů, jimiž se pověřování řídí.

Článek 66

Pravomoci a povinnosti schvalující osoby

1.  Schvalující osoba je v každém orgánu odpovědná za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadou řádného finančního řízení a za zajišťování jejich legality a správnosti.

2.  Pro účely odstavce 1 pověřená schvalující osoba v souladu s článkem 32 a minimálními standardy přijatými jednotlivými orgány a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí zavede organizační strukturu a systémy vnitřní kontroly, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů. Vytvoření takové struktury a systémů vychází z komplexní analýzy rizik, která zohledňuje jejich nákladovou efektivitu.

3.  K plnění výdajů přijímá příslušná schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro vynakládání prostředků.

4.  Plnění příjmů zahrnuje sestavení odhadů pohledávek, stanovení inkasních nároků a vydávání inkasních příkazů. Případně zahrnuje vzdání se stanovených nároků.

5.  U každé operace se provede alespoň kontrola ex ante, která je založena na dokumentární prověrce a na dostupných výsledcích již provedených kontrol a týká se provozních a finančních hledisek dané operace.

Předmětem kontrol ex ante je zahájení a ověření operace.

Ověření určité operace provádějí zaměstnanci jiní než ti, kteří ji zahájili. Zaměstnanci, kteří provádějí ověření, nesmějí být podřízenými zaměstnanců, kteří ověření zahájili.

6.  Pověřená schvalující osoba může zavést kontroly ex post za účelem ověření operací, které již byly schváleny na základě kontrol ex ante. V závislosti na míře rizika mohou být takové kontroly prováděny na vzorku.

Kontroly ex ante nesmějí provádět zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post. Zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post nesmějí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za kontroly ex ante.

Pokud pověřená schvalující osoba provádí v rámci kontrol ex post finanční audity příjemců grantu, používá jasná, důsledná a transparentní auditní pravidla a dodržuje práva Komise i auditovaného subjektu.

7.  Zaměstnanci odpovědní za kontrolu řízení finančních operací musí mít nezbytné odborné znalosti. Dodržují zvláštní kodex profesních standardů, který daný orgán přijal.

8.  Pokud se zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, která tito zaměstnanci musí dodržovat, uvědomí o tom svého přímého nadřízeného. Učiní-li tak písemně, přímý nadřízený mu také odpoví písemně. Pokud přímý nadřízený nepřijme žádná opatření nebo potvrdí počáteční rozhodnutí či pokyny a pokud se zaměstnanec domnívá, že toto potvrzení není dostatečnou reakcí na jeho obavy, informuje o tom zaměstnanec písemně pověřenou schvalující osobu. V případě nečinnosti této osoby informuje zaměstnanec příslušnou komisi uvedenou v čl. 73 odst. 6.

V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, zaměstnanec uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy. Smlouvy s externími auditory provádějícími audity finančního řízení Unie musí obsahovat povinnost externího auditora informovat pověřenou schvalující osobu o jakékoli podezřelé činnosti, podvodu nebo korupci, které by mohly poškodit zájmy Unie.

9.  Pověřená schvalující osoba podává svému orgánu každoročně zprávu o plnění svých povinností ve formě výroční zprávy o činnosti, která obsahuje finanční informace a informace o řízení, včetně výsledků kontrol, a v níž tato osoba prohlásí, že není-li ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů uvedeno jinak, má přiměřenou jistotu, že:

a) údaje obsažené ve zprávě podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti;

b) zdroje vyčleněné na činnosti popsané ve zprávě byly použity ke stanovenému účelu a v souladu se zásadou řádného finančního řízení;

c) zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací.

Zpráva o činnosti uvádí výsledky operací vzhledem ke stanoveným cílům, rizika spojená s těmito operacemi, ►C1  využití zdrojů, které byly k dispozici, a efektivnost a účinnost systémů vnitřní kontroly,  ◄ včetně celkového zhodnocení nákladů a přínosů kontrol.

Do 15. června každého roku předá Komise Evropskému parlamentu a Radě shrnutí výročních zpráv o činnosti za předchozí rok. Evropskému parlamentu a Radě jsou rovněž zpřístupněny výroční zprávy o činnosti každé pověřené schvalující osoby.

10.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se kontrol ex ante a ex post, uchovávání podkladů, kodexu profesních standardů, nečinnosti pověřené schvalující osoby, předávání informací účetnímu a zpráv o jednacích řízeních.

Článek 67

Pravomoci a povinnosti vedoucích delegací Unie

1.  Pokud vedoucí delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 56 odst. 2, úzce spolupracují s Komisí v zájmu náležitého vynakládání finančních prostředků s ohledem na zajištění zejména legality a správnosti finančních operací, dodržování zásady řádného finančního řízení při správě finančních prostředků a účinné ochrany finančních zájmů Unie.

Za tímto účelem přijmou potřebná opatření, aby zamezili jakékoli situaci, která by mohla ohrozit odpovědnost Komise za plnění rozpočtu, kterým byli dále pověřeni, jakož i jakémukoli střetu priorit, který může mít vliv na plnění úkolů finančního řízení, kterými byli dále pověřeni.

Pokud vyvstane situace nebo střet priorit uvedené v druhém pododstavci, vedoucí delegací Unie o nich neprodleně informují příslušné generální ředitele Komise a ESVČ. Tito generální ředitelé přijmou vhodná opatření k nápravě situace.

2.  Pokud se vedoucí delegací Unie ocitnou v situaci uvedené v čl. 66 odst. 8, obrátí se na specializovanou komisi pro řešení finančních nesrovnalostí zřízenou podle čl. 73 odst. 6. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy.

3.  Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 56 odst. 2 podávají zprávu své pověřené schvalující osobě, která tuto zprávu zahrne do své výroční zprávy o činnosti podle čl. 66 odst. 9. ►C1  Zprávy vedoucích delegací Unie obsahují informace o efektivnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly, ◄ které byly v delegaci zavedeny, jakož i o řízení operací, jimiž byli dále pověřeni, a vydávají prohlášení o věrohodnosti uvedené v čl. 73 odst. 5 třetího pododstavce. Tyto zprávy se přikládají k výroční zprávě pověřené schvalující osoby o činnosti a zpřístupní se Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu.

Vedoucí delegací Unie plně spolupracují s orgány, které se účastní postupu udělování absolutoria, a poskytují jim podle potřeby nezbytné doplňující informace. V této souvislosti mohou být požádáni o účast na jednáních příslušných subjektů a být nápomocni příslušné pověřené schvalující osobě.

4.  Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 56 odst. 2 zodpovědí jakékoli dotazy pověřené schvalující osoby Komise, dotazy Komise samotné a v souvislosti s udělováním absolutoria dotazy Evropského parlamentu.

5.  Komise zajistí, aby k dalšímu pověřování nedocházelo na úkor postupu udělování absolutoria podle článku 319 Smlouvy o fungování EU.



Oddíl 3

Účetní

Článek 68

Pravomoci a povinnosti účetního

1.  Každý orgán jmenuje účetního, který odpovídá za:

a) řádné provádění plateb, vybírání příjmů a inkaso stanovených pohledávek;

b) přípravu a předkládání účetní závěrky v souladu s částí první hlavou IX;

c) vedení účtů v souladu s částí první hlavou IX;

d) stanovení účetních postupů včetně účtové osnovy v souladu s částí první hlavou IX;

e) stanovení a validaci účetních systémů a případně validaci systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytování nebo odůvodňování účetních údajů; v tomto ohledu je účetní zmocněn kdykoli ověřovat dodržování kritérií pro validaci;

f) správu pokladny.

Účetní ESVČ odpovídá pouze za oddíl rozpočtu „ESVČ“, který ESVČ plní. Účetní Komise nadále odpovídá za celý oddíl rozpočtu „Komise“, včetně účetních operací s prostředky, jejichž správou jsou dále pověřeni vedoucí delegací Unie.

Účetní Komise jedná s výhradou článku 213 rovněž jako účetní ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu „ESVČ“.

2.  Účetní Komise odpovídá za stanovení účetních pravidel a harmonizovaných účtových osnov v souladu s částí první hlavou IX.

3.  Účetní získávají od schvalujících osob veškeré informace, které jsou nezbytné k sestavování účetních závěrek poskytujících věrný a poctivý obraz finanční situace orgánů a plnění rozpočtu. Schvalující osoby zaručují spolehlivost poskytovaných informací.

4.  Než orgán nebo subjekt uvedený v článku 208 přijme účetní závěrku, schválí ji nejprve účetní, který osvědčí, že účetní závěrka s přiměřenou jistotou poskytuje věrný a poctivý obraz finanční situace orgánu nebo subjektu uvedeného v článku 208.

K tomuto účelu účetní ověří, že účetní závěrka byla zpracována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 a účetními postupy uvedenými v odst. 1 písm. d) tohoto článku a že do ní byly zaznamenány veškeré příjmy a výdaje.

Pověřené schvalující osoby poskytnou veškeré informace, které účetní potřebuje ke splnění svých povinností.

Schvalující osoby nesou i nadále plnou odpovědnost za řádné využívání finančních prostředků, které spravují, za legalitu a správnost výdajů uskutečněných v jejich pravomoci a za úplnost a přesnost údajů předaných účetnímu.

5.  Účetní má pravomoc provést kontrolu obdržených informací a jakoukoli další kontrolu, již považuje za nezbytnou ke schválení účetní závěrky.

V případě potřeby vznese účetní výhrady a přesně vysvětlí jejich povahu a rozsah.

6.  Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, spravovat hotovost a ekvivalenty hotovosti je oprávněn výhradně účetní. Účetní odpovídá za jejich úschovu.

7.  Při provádění programu nebo akce mohou být jménem a na účet Komise zřízeny svěřenské účty, aby je mohl spravovat subjekt pověřený podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu ii), iii), v) nebo vi).

Za zřízení těchto účtů odpovídá schvalující osoba pověřená prováděním programu nebo akce, se souhlasem účetního Komise.

Za správu těchto bankovních účtů odpovídá schvalující osoba.

8.  Účetní Komise stanoví pravidla pro otevírání, správu, uzavírání a používání svěřenských účtů.

9.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pravomocí a povinností účetního, včetně jeho jmenování a ukončení výkonu funkce, jeho stanoviska k účetním a inventárním systémům, správy pokladny a bankovních účtů, podpisového práva k účtům, správy zůstatků na účtech, převodních a přepočtových operací, způsobů plateb, souborů údajů o právnických osobách a uchovávání podkladů.

Článek 69

Pověření výkonem pravomocí účetního

1.  Účetní může při plnění svých povinností pověřit některými úkoly podřízené zaměstnance.

Tyto úkoly musí být uvedeny v pověřovacím aktu.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se osob oprávněných spravovat účty v místních jednotkách.



Oddíl 4

Správce zálohových účtů

Článek 70

Zálohové účty

1.  Pro vybírání jiných příjmů než vlastních zdrojů a pro platby malých částek, vymezených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení mohou být zřízeny zálohové účty.

V oblasti operací pro řešení krizí a v oblasti operací humanitární pomoci ve smyslu článku 128 však lze zálohové účty využívat bez omezení částky, při dodržení výše prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou pro příslušnou rozpočtovou položku pro běžný rozpočtový rok.

2.  Finanční prostředky na zálohové účty poskytuje účetní daného orgánu a jejich vedením jsou pověřeni správci zálohových účtů jmenovaní účetním orgánu.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podmínky zálohových účtů, včetně maximálních částek, které mohou platit správci těchto účtů, a pravidla pro vnější akce, včetně pravidel týkajících se výběru správce zálohových účtů, poskytování finančních prostředků na tyto účty, kontrol ze strany schvalující osoby a účetního a dodržování postupů při zadávání veřejných zakázek. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zřizování zálohových účtů a správců těchto účtů v delegacích Unie.



KAPITOLA 4

Odpovědnost účastníků finančních operací



Oddíl 1

Obecná pravidla

Článek 71

Odnětí pověření uděleného účastníkům finančních operací a jejich zbavení povinností

1.  Příslušným schvalujícím osobám může orgán, který je jmenoval, kdykoli dočasně nebo s konečnou platností odejmout pověření.

2.  Účetní nebo správce zálohových účtů nebo oba mohou být kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaveni svých povinností orgánem, který je jmenoval.

3.  Tímto článkem nejsou dotčena žádná disciplinární opatření přijatá vůči účastníkům finančních operací uvedeným v odstavcích 1 a 2.

Článek 72

Odpovědnost schvalující osoby za protiprávní jednání, podvod nebo korupci

1.  Touto kapitolou není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají účastníci finančních operací uvedení v článku 71 za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy týkajícími se ochrany finančních zájmů Unie a boje proti korupci úředníků Unie a úředníků členských států.

2.  Aniž jsou dotčeny články 73, 74 a 75 tohoto nařízení, nese každá příslušná schvalující osoba, účetní či správce zálohových účtů disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy Unie, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy, zejména Evropskému úřadu pro boj proti podvodům.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se odpovědnosti schvalujících osob, účetních a správců zálohových účtů v případě protiprávního jednání, podvodu nebo korupce.



Oddíl 2

Pravidla vztahující se na příslušné schvalující osoby

Článek 73

Pravidla vztahující se na schvalující osoby

1.  Příslušná schvalující osoba nese finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem.

2.  Finanční odpovědnost se uplatní zejména v případě, kdy příslušná schvalující osoba úmyslně nebo z hrubé nedbalosti:

a) stanoví inkasní nárok, vydá inkasní příkaz, přidělí výdaj na závazek nebo podepíše platební příkaz v rozporu s tímto nařízením nebo akty v přenesené pravomoci přijatými podle něj;

b) opomene vystavit doklad o stanovení pohledávky nebo opomene vydat inkasní příkaz nebo zdrží jeho vydání nebo zdrží vydání platebního příkazu a tím způsobí soukromoprávní odpovědnost orgánu vůči třetím osobám.

3.  Pokud se pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, které má učinit, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, uvědomí o tom písemně orgán, který ji pověřil. Pokud orgán, který ji pověřil, vydá písemně odůvodněný příkaz k přijetí uvedeného rozhodnutí, je tato pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba zproštěna odpovědnosti.

▼C1

4.  V případě dalšího pověření uvnitř útvaru zůstává pověřená schvalující osoba odpovědná za efektivnost a účinnost zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly a za výběr dále pověřené schvalující osoby.

▼B

 

5.  V případě dalšího pověření vedoucích delegací Unie je pověřená schvalující osoba odpovědná za vymezení zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly, jakož i jejich efektivnost a účinnost. ◄ Vedoucí delegací Unie odpovídají za náležité nastavení a fungování těchto systémů podle pokynů pověřené schvalující osoby, za správu finančních prostředků a za operace, které v rámci své odpovědnosti při vedení delegace Unie provádějí. Před tím, než se ujmou funkce, absolvují zvláštní školení zaměřené na úkoly a povinnosti schvalujících osob a plnění rozpočtu.

Vedoucí delegací Unie podávají zprávu v souladu s čl. 67 odst. 3 o plnění svých povinností podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Vedoucí delegací Unie podávají pověřené schvalující osobě Komise každý rok prohlášení o věrohodnosti vnitřních systémů řízení a kontroly zavedených v jejich delegacích a o řízení operací, jímž byli dále pověřeni, a o jeho výsledcích, tak aby schvalující osoba mohla vypracovat prohlášení uvedené v čl. 66 odst. 9.

6.  Každý orgán zřídí specializovanou komisi pro řešení finančních nesrovnalostí nebo se podílí na práci společné komise zřízené více orgány. Tyto komise pracují nezávisle a zjišťují, zda došlo k finanční nesrovnalosti a jaké by měly být případné důsledky.

Na základě stanoviska této komise rozhodne orgán o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě, pověřené schvalující osobě, pokud není zúčastněnou osobou, a internímu auditorovi zprávu s doporučeními.

7.  Pokud vedoucí delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 56 odst. 2, je k rozhodování o případech uvedených v čl. 56 odst. 2 příslušná specializovaná komise pro řešení finančních nesrovnalostí zřízená Komisí podle odstavce 6 tohoto článku.

Pokud tato komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě, vysokému představiteli, pověřené schvalující osobě Komise, pokud není zúčastněnou osobou, a internímu auditorovi zprávu s doporučeními.

Na základě stanoviska této komise může Komise požádat vysokého představitele, aby jakožto orgán oprávněný ke jmenování zahájil vůči dále pověřeným schvalujícím osobám disciplinární řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti, pokud se nesrovnalosti týkají plnění úkolů, jimiž je Komise dále pověřila. V takovém případě vysoký představitel podnikne patřičné kroky v souladu se služebním řádem za účelem uplatnění rozhodnutí o disciplinárních opatřeních nebo o finanční odpovědnosti dle doporučení Komise.

Členské státy plně podporují Unii při vyvozování důsledků z odpovědnosti dočasných zaměstnanců podle článku 22 služebního řádu, na něž se vztahuje čl. 2 písm. e) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

8.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pověřených schvalujících osob, včetně potvrzení pokynů a úlohy komise pro finanční nesrovnalosti.



Oddíl 3

Pravidla vztahující se na účetní a správce zálohových účtů

Článek 74

Pravidla vztahující se na účetní

1.  Účetní nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek a podle postupů stanovených služebním řádem. Účetní může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:

a) ztrátu nebo poškození finančních prostředků, majetku nebo dokladů, které mu byly svěřeny;

b) neoprávněnou změnu na bankovních účtech nebo poštovních žirových účtech;

c) inkaso nebo platbu částek, které neodpovídají částkám na odpovídajících inkasních nebo platebních příkazech;

d) opomenutí vybrat splatné příjmy.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se odpovědnosti účetních v případě jiných forem pochybení.

Článek 75

Pravidla vztahující se na správce zálohových účtů

1.  Správce zálohových účtů nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek a podle postupů stanovených služebním řádem. Může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:

a) ztrátu nebo poškození finančních prostředků, majetku nebo dokladů, které mu byly svěřeny;

b) nemožnost doložit platby, které provedl, řádnými podklady;

c) uskutečnění platby ve prospěch jiných osob než oprávněných příjemců těchto plateb;

d) opomenutí vybrat splatné příjmy.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se odpovědnosti správců zálohových účtů v případě jiných forem pochybení.



KAPITOLA 5

Příjmové operace



Oddíl 1

Poskytování vlastních zdrojů

Článek 76

Vlastní zdroje

1.  Odhady příjmů složených z vlastních zdrojů uvedených v rozhodnutí 2007/436ES, Euratom se do rozpočtu zapisují v eurech. Poskytují se v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1150/2000.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se vlastních zdrojů.



Oddíl 2

Odhady pohledávek

Článek 77

Odhady pohledávek

1.  Jakmile má příslušná schvalující osoba dostatečné a spolehlivé informace k opatření nebo situaci, z nichž může Unii vzniknout pohledávka, provede odhad této pohledávky.

2.  Příslušná schvalující osoba upraví odhad pohledávky, jakmile se dozví o skutečnosti, která mění opatření nebo situaci, na jejichž základě byl odhad proveden.

Při vystavení inkasního příkazu na základě opatření či situace, která vedla k odhadu pohledávky, příslušná schvalující osoba tento odhad upraví o odpovídající částku.

Je-li inkasní příkaz vystaven na stejnou částku jako původní odhad pohledávky, sníží se tento odhad na nulu.

3.  Odchylně od odstavce 1 se odhad pohledávek neprovádí před poskytnutím částek vlastních zdrojů podle rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom, které odvádějí členské státy Komisi v pevně stanovených dobách splatnosti. Pro tyto částky vydává příslušná schvalující osoba inkasní příkaz.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se odhadu pohledávek.



Oddíl 3

Stanovení pohledávek

Článek 78

Stanovení pohledávky

1.  Stanovení pohledávky je úkon, kterým příslušná schvalující osoba:

a) ověřuje, zda dluh existuje;

b) určuje nebo ověřuje skutečnost a výši dluhu;

c) ověřuje podmínky splatnosti dluhu.

2.  Vlastní zdroje poskytnuté Komisi a veškeré pohledávky identifikované jako jisté, o stanovené pevné částce a splatné se stanovují inkasním příkazem předloženým účetnímu a výzvou k úhradě zaslanou dlužníku, přičemž obojí vystavuje příslušná schvalující osoba.

3.  Neoprávněně vyplacené částky musí být získány zpět.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se stanovování pohledávek, včetně postupů a podkladů, a úroku z prodlení.



Oddíl 4

Schválení inkasa

Článek 79

Schválení inkasa

1.  Schválení inkasa je úkon, kterým příslušná schvalující osoba vystavením inkasního příkazu vydává pokyn účetnímu, aby inkasoval pohledávku stanovenou příslušnou schvalující osobou.

2.  Orgán může formálně stanovovat pohledávky za jinými subjekty než členskými státy formou rozhodnutí, které je vykonatelné ve smyslu článku 299 Smlouvy o fungování EU.

►C1  Je-li to nutné k efektivní a včasné ochraně finančních zájmů Unie, ◄ může Komise za výjimečných okolností přijmout takové vykonatelné rozhodnutí rovněž ve prospěch jiných orgánů na jejich žádost, a to s ohledem na pohledávky vyplývající ze vztahu k zaměstnancům, na něž se vztahuje služební řád.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla pro vystavování inkasního příkazu.



Oddíl 5

Inkaso

Článek 80

Pravidla pro inkaso

1.  Účetní jedná na základě inkasních příkazů k pohledávkám řádně stanoveným příslušnou schvalující osobou. Zajistí s náležitou pečlivostí, aby Unie obdržela své příjmy a aby byla zachována její práva.

Účetní inkasuje částky započtením proti případným odpovídajícím pohledávkám dlužníka vůči Unii. Tyto pohledávky musí být jisté, o stanovené pevné částce a splatné.

2.  Pokud pověřená schvalující osoba hodlá zcela nebo zčásti upustit od inkasa stanovené pohledávky, ujistí se, že toto upuštění je v pořádku a je v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality. Rozhodnutí o upuštění od inkasa musí být odůvodněno. Schvalující osoba může rozhodováním o upuštění od inkasa pověřit jinou osobu.

Pověřená schvalující osoba může zcela nebo zčásti zrušit stanovenou pohledávku. Částečné zrušení stanovené pohledávky neznamená vzdání se stanoveného nároku Unie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se způsobu inkasa, včetně inkasa započtením, postupu vymáhání částek neuhrazených dobrovolně, dodatečných platebních lhůt, vymáhání pokut a dalších sankcí, upuštění od inkasa a zrušení stanovené pohledávky.

3.  Členské státy v první řadě odpovídají za provádění kontrol a auditů a za zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek, jak je stanoveno v odvětvových pravidlech. V rozsahu, v jakém členské státy zjišťují a napravují nesrovnalosti vlastních účtů, jsou vyňaty z finančních oprav týkajících se těchto nesrovnalostí, které provádí Komise.

4.  Komise činí finanční opravy u členských států s cílem vyloučit z financování Unií výdaje vynaložené v rozporu s platným právem. Komise své finanční opravy zakládá na zjištění neoprávněně vydaných částek a na finančním dopadu na rozpočet. Pokud tyto částky nelze zjistit přesně, může Komise v souladu s odvětvovými pravidly provést opravy na základě extrapolace nebo paušální sazby.

Komise při rozhodování o částce finanční opravy přihlíží k povaze a závažnosti porušení platného práva a k jeho finančnímu dopadu na rozpočet, a to i v případě nedostatků v řídicích a kontrolních systémech.

Kritéria pro stanovení finančních oprav a postupy, které se přitom používají, mohou být stanoveny v odvětvových pravidlech.

5.  Metodika provádění oprav extrapolací nebo paušální sazbou se stanovuje v souladu s odvětvovými pravidly tak, aby Komise mohla chránit finanční zájmy Unie.

Článek 81

Promlčecí lhůta

1.  Aniž jsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů a uplatňování rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom, promlčují se nároky Unie vůči třetím osobám a nároky třetích osob vůči Unii po pěti letech.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se promlčecí lhůty.

Článek 82

Řešení nároků Unie na vnitrostátní úrovni

V případě úpadkového řízení se s nároky Unie zachází stejně příznivě jako s nároky veřejných subjektů těch členských států, kde řízení o jejich vymožení probíhá.

Článek 83

Pokuty, sankce a úroky uložené Komisí

1.  Částky z pokut a sankcí, jakož i úroky či jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí se nezaznamenávají jako příjmy rozpočtu, dokud mohou být rozhodnutí, která je ukládají, zrušena Soudním dvorem Evropské unie.

2.  Částky uvedené v odstavci 1 se zaznamenají jako příjem rozpočtu co nejdříve a nejpozději v roce, jenž následuje po vyčerpání všech opravných prostředků. Částky, jež mají být na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie vráceny tomu, kdo je zaplatil, se jako příjem rozpočtu nezaznamenávají.

3.  Odstavec 1 se nepoužije na rozhodnutí o schválení účetní závěrky nebo o finančních opravách.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se částek získaných z pokut a sankcí a z nich plynoucích úroků.



KAPITOLA 6

Výdajové operace

Článek 84

Rozhodnutí o financování

1.  Každý výdaj musí být přidělen na závazek, potvrzen, schválen a zaplacen.

2.  Kromě prostředků, které mohou být podle čl. 54 odst. 2 prvního pododstavce písm. e) použity bez základního právního aktu, musí přidělení výdajů na závazek předcházet rozhodnutí o financování přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

3.  Rozhodnutí o financování uvedené v odstavci 2 vymezí sledovaný cíl, očekávané výsledky, způsob provedení a celkovou částku. Obsahuje rovněž popis činností, které mají být financovány, výši finančních částek přidělených na jednotlivá opatření a orientační harmonogram jejich provádění.

V případě nepřímého řízení se v rozhodnutí o financování uvádí rovněž subjekt nebo osoba pověřený podle čl. 58 odst. 1 písm. c), kritéria pro výběr tohoto subjektu nebo osoby a úkoly, kterými byl pověřen.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se rozhodnutí o financování.



Oddíl 1

Přidělení výdajů na závazek

Článek 85

Druhy závazků

1.  Rozpočtový závazek je operace, kterou se vyhrazují prostředky nutné k pokrytí následných úhrad sloužících ke splnění právních závazků.

Právní závazek je úkon, kterým schvalující osoba zakládá nebo stanovuje povinnost, ze které vyplývá zatížení rozpočtu.

Rozpočtové i právní závazky přijímá stejná schvalující osoba, s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se druhů závazků, přijímání souhrnných závazků, podpisu téže osoby a správních výdajů, na něž se vztahují předběžné závazky.

3.  Rozpočtové závazky spadají do jedné z těchto skupin:

a) individuální: rozpočtový závazek je individuální, pokud je určen příjemce grantu i částka výdajů;

b) souhrnné: rozpočtový závazek je souhrnný, pokud alespoň jeden z prvků potřebných k identifikaci individuálního závazku není určen;

c) předběžné: rozpočtový závazek je předběžný, pokud je určen ke krytí výdajů uvedených v článku 170 nebo běžných správních výdajů a buď částka výdajů, nebo koneční příjemci nejsou s konečnou platností určeni.

4.  Rozpočtové závazky na akce, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek, pouze pokud tak stanovuje základní právní akt nebo pokud se týkají správních výdajů.

Článek 86

Pravidla vztahující se na závazky

1.  U všech opatření, která mohou vést k výdajům k tíži rozpočtu, příslušná schvalující osoba před přijetím právního závazku vůči třetím osobám nebo před převodem prostředků do svěřenského fondu na základě článku 187 přijme rozpočtový závazek.

2.  Povinnost přijmout rozpočtový závazek před přijetím právního závazku uvedená v odstavci 1 se nevztahuje na právní závazky přijaté po vyhlášení krizové situace v rámci plánu kontinuity provozu v souladu s postupy, které Komise nebo kterýkoli jiný orgán přijal v rámci své správní samostatnosti.

3.  V případě operací humanitární pomoci, operací v oblasti civilní ochrany a pomoci pro řešení krizí ►C1  se povinnost stanovená v odstavci 1 nepoužije, pokud je pro efektivní poskytování pomoci Unie nezbytné, ◄ aby Unie přijala právní závazek vůči třetím osobám okamžitě, a individuální rozpočtový závazek nelze zaúčtovat předem. Zaúčtování rozpočtového závazku se učiní co nejdříve po přijetí právního závazku vůči třetím osobám.

4.  S výhradou zvláštních ustanovení části druhé hlavy IV pokrývají souhrnné rozpočtové závazky celkové náklady odpovídajících individuálních právních závazků přijatých do 31. prosince roku n + 1.

S výhradou čl. 85 odst. 4 a čl. 203 odst. 2 musí být individuální právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, přijaty do 31. prosince roku n.

Na konci období uvedených v prvním a druhém pododstavci zruší příslušná schvalující osoba nevyužitý zůstatek těchto rozpočtových závazků.

Částku každého individuálního právního závazku, která vyplývá ze souhrnného rozpočtového závazku, před podpisem zaznamená příslušná schvalující osoba do rozpočtových účtů a zaúčtuje k souhrnnému rozpočtovému závazku.

5.  Rozpočtové a právní závazky zaznamenané v souvislosti s akcemi, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, jiné než výdaje na zaměstnance, mají lhůtu pro plnění stanovenou v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Části těchto závazků, které nejsou uplatněny do šesti měsíců po uplynutí této lhůty, se zruší podle článku 15.

Částka rozpočtového závazku odpovídající právnímu závazku, u nějž nebyla provedena žádná platba ve smyslu článku 90 do dvou let od podpisu právního závazku, se zrušuje, kromě případů, kdy je tato částka předmětem soudního nebo rozhodčího řízení nebo kdy jsou v odvětvových pravidlech stanovena zvláštní ustanovení.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se rozpočtových a právních závazků, včetně zaznamenávání individuálních závazků.

Článek 87

Kontrola závazků

1.  Při přijímání rozpočtového závazku se příslušná schvalující osoba ujistí, že:

a) výdaj byl přiřazen ke správnému bodu rozpočtu;

b) prostředky jsou k dispozici;

c) výdaj je v souladu se Smlouvami, rozpočtem, tímto nařízením, akty v přenesené pravomoci přijatými podle tohoto nařízení a se všemi právními akty přijatými na základě Smluv a jakýmikoli jinými nařízeními;

d) je dodržena zásada řádného finančního řízení. Vhodnost předběžného financování, jeho výše a celkový časový rozpis plateb musí být úměrné předpokládané době trvání, pokroku při provádění a finančním rizikům souvisejícím s tímto předběžným financováním.

2.  Při zaznamenávání právního závazku se schvalující osoba předtím, než připojí svůj ruční nebo elektronický podpis, ujistí, že:

a) závazek je kryt odpovídajícím rozpočtovým závazkem;

b) výdaj je řádný a v souladu se Smlouvami, rozpočtem, tímto nařízením, akty v přenesené pravomoci přijatými podle tohoto nařízení, se všemi právními akty přijatými na základě Smluv a jakýmikoli jinými nařízeními;

c) je dodržena zásada řádného finančního řízení.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se kontroly závazků.



Oddíl 2

Potvrzení výdajů

Článek 88

Potvrzení výdaje

1.  Potvrzení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba:

a) ověřuje existenci věřitelova nároku;

b) určuje nebo ověřuje skutečnost a výši pohledávky;

c) ověřuje podmínky splatnosti pohledávky.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se potvrzování výdajů, včetně předávání výdajů na zaměstnance k platbě a průběžných plateb a plateb zůstatku dlužné částky u veřejných zakázek a grantů, ověřování správnosti u plateb předběžného financování a průběžných plateb a formy doložek „předáno k platbě“ a „správnost ověřena“.



Oddíl 3

Schválení výdajů

Článek 89

Schválení výdaje

1.  Schválení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba po ověření, že jsou prostředky k dispozici, vydá vystavením platebního příkazu pokyn účetnímu, aby uhradil částku výdaje potvrzeného příslušnou schvalující osobou.

Jestliže se v souvislosti s poskytnutými službami včetně pronájmu nebo dodání zboží provádějí pravidelné platby, může schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik nařídit použití systému přímého inkasa.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se schvalování výdajů, včetně stanovování informací povinně uváděných na platebním příkazu, a kontrol platebních příkazů schvalující osobou.



Oddíl 4

Úhrada výdajů

Článek 90

Druhy plateb

1.  Platbu lze provést, pouze je-li prokázáno, že odpovídající akce je v souladu se základním právním aktem nebo smlouvou; platba zahrnuje jednu nebo více z těchto operací:

a) platbu celé dlužné částky;

b) platbu dlužné částky některým z těchto způsobů:

i) předběžným financováním, jež může být rozloženo do několika plateb po podpisu pověřovací dohody, smlouvy nebo grantové dohody nebo po obdržení rozhodnutí o udělení grantu;

ii) jednou nebo více průběžnými platbami jako protiplnění za částečné provedení akce;

iii) výplatou zůstatku dlužných částek, pokud je akce provedena v plném rozsahu.

2.  Platby uvedené v odstavci 1 se v rozpočtovém účetnictví rozlišují podle druhu a zaznamenávají se k okamžiku, ke kterému byla každá platba uskutečněna.

3.  Účetní pravidla uvedená v článku 152 zahrnují pravidla, jimiž se řídí zúčtování předběžného financování a uznávání způsobilosti nákladů.

4.  Příslušná schvalující osoba pravidelně zúčtovává platby předběžného financování podle ekonomické povahy a časového plánu uskutečněného projektu.

►C1  Pokud se příslušná schvalující osoba domnívá, že není efektivní žádat od příjemců grantu ◄ a zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů finanční výkaz, získá od nich v případě grantů nebo smluv převyšujících 5 000 000 EUR alespoň jednou ročně informace o celkových vynaložených prostředcích.

Smlouvy, rozhodnutí o udělení grantu, grantové dohody a pověřovací dohody musí obsahovat příslušná ustanovení pro účely druhého pododstavce.

Tímto odstavcem nejsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v části druhé hlavě IV.

5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se druhů plateb a podkladů.

Článek 91

Platby omezené na dostupné finanční prostředky

Platbu výdajů provádí účetní v mezích dostupných finančních prostředků.



Oddíl 5

Lhůty pro výdajové operace

Článek 92

Lhůty pro výdaje

1.  Platby se uskuteční do:

a) 90 kalendářních dnů v případě pověřovacích dohod, smluv, grantových dohod a rozhodnutí o udělení grantu, které zahrnují technické služby nebo akce, jejichž vyhodnocení je zvlášť složité a u nichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení;

b) 60 kalendářních dnů v případě všech ostatních pověřovacích dohod, smluv, grantových dohod a rozhodnutí o udělení grantu, u nichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení;

c) 30 kalendářních dnů v případě všech ostatních pověřovacích dohod, smluv, grantových dohod a rozhodnutí o udělení grantu.

2.  Příslušná schvalující osoba může stavit platební lhůtu, pokud:

a) příslušná částka není splatná nebo

b) nebyly předloženy požadované podklady.

Pokud příslušná schvalující osoba obdrží informace, které zpochybňují způsobilost výdajů uvedených v žádosti o platbu, může stavit platební lhůtu za účelem ověření, včetně prostřednictvím kontrol na místě, že výdaje jsou skutečně způsobilé.

3.  Dotčení věřitelé musí být o důvodech stavení lhůty písemně informováni.

4.  Přesáhne-li doba stavení lhůty dva měsíce, může věřitel požádat příslušnou schvalující osobu, aby rozhodla o dalším trvání stavení lhůty.

5.  Po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1 má věřitel jiný než členský stát nárok na vyplacení úroku.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se platebních lhůt a stanovení podmínek, za kterých mohou věřitelé přijímající zpožděnou platbu obdržet z rozpočtové položky, ze které byl zaplacen hlavní výdaj, úroky z prodlení.



KAPITOLA 7

Systémy informačních technologií a elektronická správa

Článek 93

Elektronické řízení operací

1.  Jsou-li příjmové a výdajové operace řízeny počítačovými systémy, mohou být dokumenty podepisovány digitálně nebo elektronicky.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se elektronického řízení operací.

Článek 94

Předávání dokumentů

S předchozím souhlasem dotčených orgánů a členských států může být předání dokumentů mezi nimi provedeno elektronickou cestou.

Článek 95

Elektronická správa (e-Government)

1.  V případě sdíleného řízení probíhá veškerá oficiální výměna informací mezi členskými státy a Komisí prostředky uvedenými v odvětvových pravidlech. Tato pravidla zajistí interoperabilitu shromážděných či obdržených údajů předávaných v rámci správy rozpočtu.

2.  Orgány, výkonné agentury a subjekty uvedené v článku 208 pro elektronickou výměnu informací s třetími osobami účastnícími se zadávacích řízení a řízení o udělení grantu vypracují a uplatňují jednotné standardy. Zejména pak, nakolik je to možné, navrhnou a uplatňují řešení pro předkládání, uchovávání a zpracování údajů poskytnutých v rámci řízení o udělení grantu a zadávacích řízení a za tímto účelem vytvoří pro potenciální žadatele, zájemce a uchazeče jediný „prostor pro výměnu elektronických údajů“.

3.  Komise podává Evropskému parlamentu a Radě pravidelné informace o pokroku dosaženém při uplatňování elektronické veřejné správy.



KAPITOLA 8

Zásady správy

Článek 96

Řádná správa

1.  Příslušná schvalující osoba bez odkladu vyhlásí nutnost poskytnout průkazné materiály nebo doklady, jejich formu a tam, kde je to vhodné, předpokládaný harmonogram pro dokončení zadávacího řízení.

2.  Pokud žadatel nebo uchazeč v důsledku zjevné administrativní chyby opomene předložit průkazní materiály nebo poskytnout vyjádření, hodnotící výbor nebo případně příslušná schvalující osoba jej požádá, kromě řádně odůvodněných případů, aby poskytl chybějící informace či podal vysvětlení k podkladům. Tyto informace či vysvětlení nesmějí podstatně měnit návrh či podmínky nabídkového řízení.

Článek 97

Údaje o opravných prostředcích

Dotýká-li se procesní akt schvalující osoby nepříznivě práv žadatele nebo uchazeče, příjemce grantu nebo zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, musí obsahovat údaje o dostupných správních nebo soudních opravných prostředcích, kterými je možné tento akt napadnout.

Musí být uvedena zejména povaha opravných prostředků, orgán nebo orgány, jimž se podávají, a lhůty pro jejich uplatnění.



KAPITOLA 9

Interní auditor

Článek 98

Jmenování interního auditora

1.  Každý orgán zřídí funkci interního auditora, která je vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními standardy. Interní auditor odpovídá orgánu, který jej jmenoval, za ověřování řádného fungování systémů a postupů při plnění rozpočtu. Interní auditor nesmí být ani schvalující osobou, ani účetním.

2.  Pro účely interního auditu ESVČ podléhají vedoucí delegací Unie jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 56 odst. 2 ve věcech finančního řízení, kterým byli dále pověřeni, ověřovací pravomoci interního auditora Komise.

Interní auditor Komise jedná rovněž jako interní auditor ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu „ESVČ“, s výhradou článku 213.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se jmenování interního auditora.

Článek 99

Pravomoci a povinnosti interního auditora

1.  Interní auditor radí svému orgánu v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

Interní auditor odpovídá zejména:

▼C1

a) za posuzování vhodnosti a účinnosti vnitřních systémů řízení a za hodnocení práce útvarů při provádění politik, programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;

b) za posuzování efektivnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly a auditu použitelných na každou operaci plnění rozpočtu.

▼B

2.  Interní auditor vykonává své úkoly ve vztahu ke všem činnostem a útvarům orgánu. Má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu svých úkolů, v případě potřeby i na místě, a to i v členských státech a ve třetích zemích.

Interní auditor vezme na vědomí výroční zprávu schvalujících osob o činnosti i ostatní získané informace.

3.  Interní auditor podává orgánu zprávu o svých zjištěních a doporučeních. Orgán zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů. Interní auditor dále orgánu předkládá výroční zprávu o interním auditu, ve které je uveden počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá s ohledem na tato doporučení.

4.  Orgán zpřístupní kontaktní údaje interního auditora všem fyzickým či právnickým osobám zapojeným do výdajových operací, aby se na interního auditora mohly obracet důvěrně.

5.  Každý orgán předává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující shrnutí počtu a druhu provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

6.  Zprávy a zjištění interního auditora i zpráva orgánu jsou veřejně dostupné poté, co interní auditor schválí opatření přijatá k jejich provedení.

7.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pravomocí a úkolů interního auditora.

Článek 100

Nezávislost interního auditora

1.  Každý orgán stanoví zvláštní pravidla pro interního auditora tak, aby byla zajištěna plná nezávislost interního auditora při výkonu jeho povinností a jasně vymezena odpovědnost interního auditora.

Je-li interní auditor zaměstnancem, vykonává své výlučné auditorské funkce zcela nezávisle a jeho odpovědnost vymezují služební řád a akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto nařízení.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se nezávislosti a odpovědnosti interního auditora, včetně jeho práva podávat žaloby u Soudního dvora Evropské unie.



HLAVA V

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK



KAPITOLA 1

Obecná ustanovení



Oddíl 1

Oblast působnosti a zásady zadávání

Článek 101

Definice veřejných zakázek

1.  Veřejné zakázky jsou úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli ve smyslu článků 117 a 190, jejichž předmětem je dodání movitého nebo nemovitého majetku, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb za cenu zaplacenou zcela nebo zčásti z rozpočtu.

Předmětem těchto zakázek mohou být:

a) nemovitosti;

b) dodávky;

c) stavební práce;

d) služby.

2.  Rámcové smlouvy jsou smlouvy mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejichž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit veřejné zakázky zadávané během daného období. Vztahují se na ně ustanovení této hlavy o zadávacím řízení, včetně vyhlašování zadávacích řízení.

3.  S výjimkou článků 106 až 109 se tato hlava nepoužije na granty ani na smlouvy o technické pomoci uzavřené s EIB nebo Evropským investičním fondem.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se definice a rozsahu veřejných zakázek, včetně rámcových smluv a zvláštních veřejných zakázek.

Článek 102

Zásady vztahující se na veřejné zakázky

1.  Všechny veřejné zakázky financované zcela nebo zčásti z rozpočtu musí dodržovat zásady transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

2.  Všechny veřejné zakázky se zadávají formou co nejširší veřejné soutěže, s výjimkou případů, kdy se použije jednací řízení uvedené v čl. 104 odst. 1 prvním pododstavci písm. d).

Veřejní zadavatelé nesmějí rámcové smlouvy zneužívat ani je používat tak, aby jejich účelem nebo důsledkem bylo zabránění hospodářské soutěži anebo její omezení či narušení.



Oddíl 2

Uveřejňování veřejných zakázek

Článek 103

Uveřejňování veřejných zakázek

1.  Veškeré veřejné zakázky, které překračují finanční limity stanovené v článku 118 nebo 190, veřejní zadavatelé uveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Oznámení o zahájení zadávacího řízení se uveřejňují předem kromě případů uvedených v čl. 104 odst. 2 a kromě veřejných zakázek na služby, na něž se vztahuje příloha II B směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ( 17 ).

Od uveřejnění některých informací po udělení veřejné zakázky může být upuštěno, pokud by to bylo překážkou uplatňování práva, pokud by to bylo v rozporu s veřejným zájmem, pokud by to poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých podniků nebo pokud by to mohlo narušit korektní hospodářskou soutěž mezi nimi.

2.  Veřejné zakázky, jejichž hodnota je nižší než finanční limity stanovené v článku 118 nebo 190, a veřejné zakázky na služby uvedené v příloze II B směrnice 2004/18/ES se vyhlašují vhodným způsobem.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se požadavků na vyhlašování veřejných zakázek a oznámení o zahájení zadávacího řízení.



Oddíl 3

Zadávací řízení

Článek 104

Zadávací řízení

1.  Zadávací řízení má některou z těchto forem:

a) otevřené řízení;

b) užší řízení;

c) soutěž o návrh;

d) jednací řízení;

e) soutěžní dialog.

Mají-li o veřejnou zakázku nebo rámcovou smlouvu zájem dva nebo více orgánů, výkonných agentur nebo subjektů uvedených v článcích 208 a 209 a je-li možné dosáhnout úspor z důvodu vyšší efektivity, vynasnaží se dotčení veřejní zadavatelé provést zadávací řízení na interinstitucionálním základě.

Je-li k provedení společné akce určitého orgánu a jednoho nebo více veřejných zadavatelů z členských států potřebné zadání veřejné zakázky nebo uzavření rámcové smlouvy, mohou tento orgán a tito veřejní zadavatelé provést zadávací řízení společně v určitých situacích, jež budou upřesněny v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení.

Společného zadávání veřejných zakázek se mohou účastnit také státy ESVO a země kandidující na členství v Unii, pokud tuto možnost výslovně stanoví dvoustranná nebo vícestranná smlouva.

2.  Pro veřejné zakázky, jejichž hodnota je vyšší než finanční limity stanovené v článku 118 nebo 190, je jednací řízení povoleno pouze v případech stanovených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se druhů zadávacích řízení, společného zadávání veřejných zakázek, veřejných zakázek nízké hodnoty a platby na základě faktur.

Článek 105

Obsah dokumentace k zadávacímu řízení

Dokumentace k zadávacímu řízení musí obsahovat úplný, jasný a přesný popis předmětu veřejné zakázky a uvádět kritéria pro vyloučení, výběr a zadání platná pro danou veřejnou zakázku.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se obsahu dokumentace k zadávacímu řízení, včetně možnosti a podmínek revize ceny a technických podmínek.

Článek 106

Kritéria pro vyloučení z účasti na zadávacím řízení

1.  Z účasti na zadávacím řízení jsou vyloučeni zájemci nebo uchazeči:

a) kteří jsou v úpadku nebo v likvidaci, kteří jsou předmětem soudní správy, kteří uzavřeli dohodu o vyrovnání se svými věřiteli, kteří pozastavili svou obchodní činnost, vůči kterým je vedeno v těchto věcech soudní řízení nebo kteří jsou v podobné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních předpisů;

b) pokud oni sami nebo osoby oprávněné za ně jednat či je zastupovat, rozhodovat o nich nebo je ovládat, byli příslušným orgánem členského státu pravomocně odsouzeni pro trestný čin související s jejich podnikáním;

c) kteří se dopustili vážného profesního pochybení, které může veřejný zadavatel prokázat jakýmikoli prostředky, včetně rozhodnutí EIB a mezinárodních organizací;

d) kteří nesplnili povinnosti vztahující se k placení příspěvků na sociální zabezpečení nebo placení daní podle právních předpisů země, v níž jsou usazeni, nebo podle právních předpisů země veřejného zadavatele nebo země, ve které se má veřejná zakázka uskutečnit;

e) pokud oni sami nebo jiné osoby oprávněné za ně jednat či je zastupovat, rozhodovat o nich nebo je ovládat, byli pravomocně odsouzeni za podvod, korupci, zločinné spolčení, praní peněz nebo za jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie;

f) kterým je uložena správní sankce podle čl. 109 odst. 1.

První pododstavec písm. a) až d) se nepoužije na nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou podnikatelskou činnost, nebo od správce konkursní podstaty či likvidátora, anebo v rámci soudního vyrovnání nebo obdobného postupu podle vnitrostátního práva.

První pododstavec písm. b) a e) se nepoužije v případě, že zájemci nebo uchazeči mohou prokázat, že vůči osobám oprávněným za ně jednat či je zastupovat, rozhodovat o nich nebo je ovládat a které byly odsouzeny, jak se uvádí v prvním pododstavci písm. b) nebo e), byla přijata náležitá opatření.

2.  Pokud lze v případě jednacího řízení z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodů souvisejících s ochranou výhradních práv zadat veřejnou zakázku pouze dotčenému hospodářskému subjektu, může orgán, je-li to nutné k zachování kontinuity jeho činnosti, rozhodnout o tom, že tento subjekt z důvodů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), c) a d) nevyloučí. V takových případech orgán své rozhodnutí řádně odůvodní.

3.  Zájemci nebo uchazeči musí prokázat, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v odstavci 1. Veřejný zadavatel však toto prokázání nemusí vyžadovat v případě veřejných zakázek velmi nízké hodnoty.

Za účelem správného uplatňování odstavce 1 zájemce nebo uchazeč na žádost veřejného zadavatele vždy:

a) je-li právnickou osobou, poskytne informace o vlastnických poměrech právnické osoby nebo o jejím vedení a o tom, kdo ji ovládá a kdo má právo za ni jednat nebo ji zastupovat, a prokáže, že se nenachází v žádné ze situací uvedených v odstavci 1;

b) pokud se předpokládá využití subdodavatele, prokáže, že se subdodavatel nenachází v žádné ze situací uvedených v odstavci 1.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se:

a) kritérií pro vyloučení účasti v zadávacím řízení, včetně pravidel týkajících se protiprávního jednání vedoucího k vyloučení z tohoto řízení;

b) důkazů postačujících k prokázání toho, že nenastala situace vedoucí k vyloučení;

c) délky vyloučení. Toto vyloučení nepřesáhne deset let.

Článek 107

Kritéria pro vyloučení z probíhajícího zadávacího řízení

1.  Veřejnou zakázku nelze udělit zájemcům nebo uchazečům, kteří při zadávacím řízení na ni:

a) jsou ve střetu zájmů;

b) neposkytli informace požadované veřejným zadavatelem jako podmínka pro účast na zadávacím řízení nebo poskytli tyto informace vědomě nesprávné;

c) nacházejí se v některé ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1, která je vylučuje z účasti na tomto zadávacím řízení.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se kritérií pro vyloučení z účasti v průběhu zadávacího řízení a důkazů postačujících k prokázání toho, že nenastala situace vedoucí k vyloučení. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210 týkající se délky vyloučení.

Článek 108

Ústřední databáze vyloučených zájemců a uchazečů

1.  Komise zřídí a provozuje ústřední databázi vyloučených zájemců a uchazečů. Ta obsahuje údaje o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v článku 106 a v čl. 109 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a odst. 2 písm. a). Databáze je společná pro všechny orgány, výkonné agentury a subjekty uvedené v článku 208. Evropský parlament a Rada jsou každoročně informovány o počtu nových případů a o celkovém počtu případů zaznamenaných do databáze.

2.  Orgány členských států a třetích zemí a subjekty jiné než uvedené v odstavci 1, které se účastní plnění rozpočtu v souladu s články 58 a 61, sdělí příslušné schvalující osobě informace o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 prvním pododstavci písm. e), pokud činnost dotčeného subjektu vedla k poškození finančních zájmů Unie. Tato schvalující osoba tyto informace přijme a požádá účetního, aby je vložil do databáze.

Orgány a subjekty uvedené v prvním pododstavci mají přístup k informacím uloženým v databázi a mohou je náležitým způsobem a na svou zodpovědnost zohlednit při zadávání veřejných zakázek souvisejících s plněním rozpočtu.

3.  ECB, EIB a Evropský investiční fond mají přístup k informacím v databázi za účelem ochrany svých vlastních finančních prostředků a mohou je náležitým způsobem a na svou odpovědnost zohlednit při zadávání veřejných zakázek podle svých pravidel.

Sdělí Komisi údaje o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 prvním pododstavci písm. e), pokud činnost dotčeného subjektu vedla k poškození finančních zájmů Unie.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se ústřední databáze vyloučených zájemců a uchazečů, včetně standardních postupů a technických podmínek pro provoz této databáze.

5.  Orgánům třetích zemí lze přístup povolit pouze tehdy, pokud jsou splněna pravidla stanovená v článku 9 nařízení (ES) č. 45/2001, a po posouzení každého jednotlivého případu.

Článek 109

Správní a finanční sankce

1.  Veřejný zadavatel může uložit správní nebo finanční sankce:

a) zhotovitelům, dodavatelům a poskytovatelům, zájemcům nebo uchazečům v případech uvedených v čl. 107 odst. 1 písm. b);

b) zhotovitelům, dodavatelům nebo poskytovatelům, u nichž bylo zjištěno závažné porušení povinností vyplývajících z veřejných zakázek financovaných z rozpočtu.

Ve všech případech však dá veřejný zadavatel dotčené osobě nejprve možnost se vyjádřit.

2.  Sankce uvedené v odstavci 1 musí být úměrné významu veřejné zakázky a závažnosti pochybení a mohou spočívat:

a) ve vyloučení dotčeného zájemce, uchazeče, zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele z veřejných zakázek a grantů financovaných z rozpočtu na dobu nejvýše deseti let nebo

b) v zaplacení finanční sankce nepřevyšující hodnotu dotčené veřejné zakázky zájemcem, uchazečem, zhotovitelem, dodavatelem nebo poskytovatelem.

3.  V zájmu posílení ochrany finančních zájmů Unie mohou orgány v souladu se zásadou proporcionality rozhodnout, že uveřejní svá rozhodnutí o uložení správní či finanční sankce podle odstavce 1, byl-li postup stanovený v odstavci 1 řádně dodržen.

V rozhodnutí uveřejnit rozhodnutí o uložení správních či finančních sankcí uvedené v prvním pododstavci se zohlední zejména závažnost pochybení včetně jeho dopadu na finanční zájmy Unie a její pověst, doba, která uplynula od okamžiku, kdy k pochybení došlo, doba trvání a opakování pochybení, úmysl nebo stupeň nedbalosti dotčeného subjektu a opatření, která subjekt přijal k nápravě situace.

Rozhodnutí o uveřejnění tvoří součást rozhodnutí o uložení správní či finanční sankce, přičemž se výslovně stanoví, že rozhodnutí o uložení sankce či jeho shrnutí bude uveřejněno na internetových stránkách orgánu.

Aby bylo dosaženo odrazujícího účinku, musí uveřejněné shrnutí obsahovat jméno osoby odpovědné za pochybení, stručný popis pochybení, daný program, dobu trvání případného vyloučení ze zadávání veřejných zakázek a výši případné finanční sankce.

Rozhodnutí se uveřejní poté, co vůči němu byly vyčerpány všechny opravné prostředky, nebo poté, co uplyne lhůta pro podání opravných prostředků, přičemž uveřejněné rozhodnutí zůstává na internetových stránkách až do konce doby vyloučení ze zadávání veřejných zakázek nebo po dobu šesti měsíců od zaplacení finanční sankce, pokud tato sankce byla přijata jako jediné opatření.

Pokud se rozhodnutí o uveřejnění týká fyzických osob, přijímá se s náležitým ohledem na právo na soukromí, přičemž je nutné dodržet práva stanovená nařízením (ES) č. 45/2001.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se různých správních a finančních sankcí vůči uchazečům či zájemcům, kteří uvedli nesprávné informace, dopustili se závažného pochybení, způsobili nesrovnalosti či podvody nebo závažným způsobem porušili smluvní povinnosti.

Článek 110

Kritéria pro zadávání veřejných zakázek

1.  Veřejné zakázky se zadávají na základě kritérií pro jejich zadávání vztahujících se k obsahu nabídek poté, co byla v souladu s kritérii pro výběr, která jsou stanovena v dokumentaci k zadávacímu řízení, prověřena způsobilost hospodářských subjektů, které nejsou vyloučeny podle článků 106 a 107 a podle čl. 109 odst. 2 písm. a).

2.  Veřejná zakázka se zadává automatickým výběrem nabídky nebo přijetím nabídky, která je ekonomicky nejvýhodnější.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se kritérií pro výběr uchazeče a kritérií pro zadávání veřejných zakázek. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými určí dokumenty, jež dokládají hospodářskou, finanční, technickou a odbornou způsobilost, a kterými stanoví podrobná pravidla týkající se elektronických aukcí a neobvykle nízkých nabídek.

Článek 111

Podávání nabídek

1.  Postupy pro podávání nabídek musí zajistit skutečnou soutěž a utajení obsahu nabídek až do jejich otevření, které musí proběhnout současně.

2.  Komise zajistí vhodnými prostředky a za použití článku 95 přístup uchazečů k obsahu nabídek a k veškerým podkladům v elektronické podobě (elektronické zadávání veřejných zakázek).

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při uplatňování tohoto ustanovení do 28. října 2014 a poté pravidelně ve stejných odstupech.

3.  Je-li to považováno za vhodné a přiměřené, může veřejný zadavatel od uchazečů požadovat, aby předem složili jistotu jako záruku, že svou nabídku nestáhnou.

4.  S výjimkou veřejných zakázek nízké hodnoty podle čl. 104 odst. 3 je pro otevírání přihlášek nebo nabídek jmenována komise pro otevírání obálek. Každá nabídka nebo přihláška, o níž komise prohlásí, že nesplňuje stanovené podmínky, je odmítnuta.

5.  Všechny žádosti o účast nebo nabídky, o kterých komise pro otevírání obálek prohlásí, že splňují stanovené podmínky, jsou na základě kritérií stanovených v dokumentaci k zadávacímu řízení vyhodnoceny s cílem navrhnout veřejnému zadavateli zadání veřejné zakázky nebo pokračovat elektronickou aukcí.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se podávání nabídek a stanovení lhůt pro obdržení nabídek a žádostí o účast, lhůt pro přístup k dokumentaci k zadávacímu řízení a lhůt v naléhavých případech. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví různé způsoby komunikace a podrobná pravidla týkající se možnosti složení jistoty, otevírání nabídek, žádostí o účast a výboru pro hodnocení nabídek a žádostí o účast.

Článek 112

Zásady rovného zacházení a transparentnosti

1.  V průběhu zadávacího řízení je styk veřejného zadavatele se zájemci nebo uchazeči přípustný pouze za podmínek, které zajišťují transparentnost a rovné zacházení. Tento styk nesmí vést ani ke změně podmínek veřejné zakázky, ani ke změně podmínek původní nabídky.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zásad rovného zacházení a transparentnosti. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými určí přípustný styk mezi veřejným zadavatelem a uchazeči v průběhu zadávacího řízení, minimální požadavky na písemný záznam hodnocení a minimální obsah rozhodnutí přijatých veřejným zadavatelem.

Článek 113

Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky

1.  Schvalující osoba rozhodne v souladu s kritérii pro výběr a kritérii pro zadání veřejné zakázky předem stanovenými v dokumentaci k zadávacímu řízení a v souladu s pravidly o zadávání veřejných zakázek, komu bude veřejná zakázka zadána.

2.  Veřejný zadavatel sdělí každému zájemci nebo uchazeči, jehož přihláška nebo nabídka byla odmítnuta, důvody odmítnutí a dobu trvání odkladné lhůty uvedené v čl. 118 odst. 2. Veřejný zadavatel každému uchazeči, který splňuje kritéria pro vyloučení a výběr a který o to písemně požádá, sdělí vlastnosti a relativní výhody přijaté nabídky a jméno uchazeče, kterému byla veřejná zakázka zadána.

Od sdělení některých informací však může být upuštěno, pokud by to bylo překážkou uplatňování práva, pokud by to bylo v rozporu s veřejným zájmem, pokud by to poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých podniků nebo pokud by to mohlo narušit korektní hospodářskou soutěž mezi nimi.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se rozhodnutí o zadání veřejné zakázky a podpisu a uplatňování veřejné zakázky.

Článek 114

Zrušení zadávacího řízení

Veřejný zadavatel může až do podpisu smlouvy upustit od zadání veřejné zakázky nebo zrušit zadávací řízení, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na jakékoli odškodnění.

Takové rozhodnutí musí být odůvodněné a musí být zájemcům nebo uchazečům dáno na vědomí.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zrušení zadávacího řízení.



Oddíl 4

Jistoty a nápravná opatření

Článek 115

Jistoty

S výjimkou veřejných zakázek nízké hodnoty může veřejný zadavatel v případě, že to považuje za vhodné a přiměřené, požadovat v jednotlivých případech a na základě analýzy rizik od zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele složení jistoty, aby:

a) zajistil řádné splnění veřejné zakázky nebo

b) omezil finanční rizika spojená s platbami předběžného financování.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se jistot, které jsou po zhotovitelích, dodavatelích nebo poskytovatelích požadovány, včetně kritérií pro analýzu rizik.

Článek 116

Chyby, nesrovnalosti a podvody v zadávacím řízení

1.  Pokud se ukáže, že v zadávacím řízení došlo k závažným chybám, nesrovnalostem nebo podvodům, přeruší veřejný zadavatel toto řízení a může přijmout jakákoli nezbytná opatření, včetně zrušení řízení.

Pokud se po udělení veřejné zakázky ukáže, že v zadávacím řízení nebo při provádění zakázky došlo k závažným chybám, nesrovnalostem nebo podvodům, může veřejný zadavatel v závislosti na stadiu řízení upustit od zadání veřejné zakázky nebo pozastavit její uplatňování, nebo je-li to vhodné, veřejnou zakázku vypovědět.

Jestliže lze tyto chyby, nesrovnalosti nebo podvody přičíst zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli, může veřejný zadavatel rovněž odmítnout uskutečnit platby, získat zpět již vyplacené částky nebo vypovědět všechny smlouvy uzavřené s tímto zhotovitelem, dodavatelem či poskytovatelem v rozsahu odpovídajícím závažnosti chyb, nesrovnalostí nebo podvodu.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pozastavení uplatňování veřejné zakázky v případě chyb, nesrovnalostí a podvodů.



KAPITOLA 2

Ustanovení použitelná pro veřejné zakázky zadávané orgány na vlastní účet

Článek 117

Veřejný zadavatel

1.  Orgány se považují za veřejného zadavatele v případech veřejných zakázek, které zadávají na vlastní účet. V souladu s článkem 65 provedou pověření potřebná k vykonávání funkce veřejného zadavatele.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pověřování funkcí veřejného zadavatele, včetně stanovení příslušných úrovní pro výpočet finančních limitů.

Článek 118

Finanční limity

1.  S výhradou části druhé hlavy IV stanovuje směrnice 2004/18/ES finanční limity, které určují:

a) způsoby uveřejnění uvedené v článku 103;

b) výběr z řízení uvedených v čl. 104 odst. 1;

c) odpovídající lhůty.

2.  S výhradou výjimek a podmínek, které mají být uvedeny v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení, nesmí veřejný zadavatel v případě veřejných zakázek, na něž se vztahuje směrnice 2004/18/ES, podepsat veřejnou zakázku nebo rámcovou smlouvu s úspěšným uchazečem, dokud neuplyne odkladná lhůta.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se finančních limitů, samostatných zakázek a zakázek sestávajících z dílčích plnění, odhadů hodnoty určitých zakázek a odkladné lhůty před podpisem smlouvy.

Článek 119

Pravidla účasti na zadávacím řízení

1.  Zadávacího řízení se může za stejných podmínek účastnit každá fyzická nebo právnická osoba, která spadá do oblasti působnosti Smluv, a každá fyzická nebo právnická osoba ze třetí země, která s Unií uzavřela zvláštní dohodu v oblasti veřejných zakázek, za podmínek stanovených v uvedené dohodě.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se dokladů, jež je třeba poskytnout za účelem přístupu k veřejným zakázkám.

2.  Evropský úřad pro boj proti podvodům vykonává pravomoci svěřené Komisi nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostech ( 18 ) při provádění inspekcí a kontrol na místě v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci ve třetích zemích a v prostorách mezinárodních organizací.

Článek 120

Pravidla Světové obchodní organizace pro zadávání veřejných zakázek

V případech, ve kterých se použije Mnohostranná dohoda o vládních zakázkách uzavřená v rámci Světové obchodní organizace, se mohou veřejných zakázek účastnit také příslušníci států, které uvedenou dohodu ratifikovaly, za podmínek v ní stanovených.



HLAVA VI

GRANTY



KAPITOLA 1

Oblast působnosti a forma grantů

Článek 121

Oblast působnosti grantů

1.  Granty jsou finanční příspěvky poskytované jako dary z rozpočtu na financování:

a) akcí určených na podporu dosažení některého politického cíle Unie;

b) fungování subjektu, který sleduje cíl, jenž je v obecném zájmu Unie nebo je součástí některé politiky Unie a podporuje ji (dále jen „granty na provozní náklady“).

Granty jsou předmětem buď písemné dohody, nebo rozhodnutí Komise oznámeného úspěšnému žadateli o grant.

Komise může zavést zabezpečené elektronické systémy pro výměnu informací s příjemci grantu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými podrobně určí oblast působnosti grantů a stanoví pravidla pro určení, zda se použijí grantové dohody nebo rozhodnutí o udělení grantu. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se systému elektronické výměny informací, včetně podmínek, za nichž mají být dokumenty podané prostřednictvím těchto systémů, a to i dohody o udělení grantu, považovány za originální a podepsané, a včetně využívání rámcových partnerství.

2.  Za granty ve smyslu této hlavy se nepovažují:

a) výdaje na členy a zaměstnance orgánů a příspěvky na evropské školy;

b) veřejné zakázky podle článku 101, podpory vyplacené jako makrofinanční pomoc a rozpočtová podpora;

c) finanční nástroje ani podíly nebo kapitálová účast v mezinárodních finančních institucích, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBOR), nebo ve specializovaných subjektech Unie, jako je Evropský investiční fond;

d) členské příspěvky, které Unie hradí organizacím, jichž je členem;

e) výdaje uskutečněné v rámci sdíleného řízení a nepřímého řízení ve smyslu článků 58, 59 a 60, není-li ve finančních pravidlech týkajících se rozpočtu subjektů nebo osob pověřených podle čl. 58 odst. 1 písm. c) nebo v pověřovacích dohodách stanoveno jinak;

f) příspěvky poskytnuté výkonným agenturám uvedeným v článku 62 na základě jejich zřizovacího aktu;

g) výdaje na trhy s produkty rybolovu uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky ( 19 );

h) platby cestovních výloh a denních diet osobám, které byly orgány pozvány nebo pověřeny určitými úkoly, a jakékoli jiné náhrady, které byly těmto osobám případně vyplaceny;

i) ceny udělené za úspěchy v soutěžích, na něž se použije část první hlava VII.

3.  Snížené úrokové sazby a subvence poplatků za jistoty se považují za granty, pokud nejsou spolu s finančními nástroji spojeny do jednoho opatření, jak je uvedeno v části první hlavě VIII.

Na tyto snížené sazby a subvence se vztahuje tato hlava, s výjimkou:

a) zásady spolufinancování uvedené v čl. 125 odst. 3;

b) zásady neziskovosti uvedené v čl. 125 odst. 4;

c) hodnocení finančních možností žadatele podle čl. 132 odst. 1 u akcí, jejichž cílem je zvýšení finanční kapacity příjemce grantu nebo vytvoření příjmu.

4.  Každý orgán může v řádně odůvodněných případech, kdy není vhodné provádět zadávací řízení, udělovat granty na komunikační činnosti.

Článek 122

Příjemci grantu

1.  Pokud kritéria pro udělení grantu splňuje několik subjektů, jež spolu tvoří jeden subjekt, může se tento subjekt považovat za jediného příjemce grantu, a to i tehdy, je-li vytvořen zvlášť za účelem provedení akce, která má být z daného grantu financována.

2.  Pro účely této hlavy se za subjekty přidružené k příjemci grantu považují tyto subjekty:

a) subjekty, které tvoří příjemce grantu podle odstavce 1;

b) subjekty, které splňují kritéria způsobilosti, kterých se netýkají situace uvedené v čl. 131 odst. 4 a které mají vztah k příjemci grantu, zejména právní nebo kapitálový, jenž se neomezuje na danou akci, ani nebyl vytvořen pouze za účelem jejího provedení.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými určí minimální obsah grantových dohod nebo rozhodnutí o udělení grantu, zejména pokud se grant uděluje několika subjektům, konkrétní povinnosti případného koordinátora a ostatních příjemců grantu, příslušný systém odpovědnosti a podmínky přidávání příjemců grantu na seznam a jejich vyškrtnutí ze seznamu.

Článek 123

Formy grantů

1.  Granty mohou být uděleny v kterékoli z těchto forem:

a) proplacení stanoveného podílu skutečně vynaložených způsobilých nákladů uvedených v článku 126;

b) proplacení na základě jednotkových nákladů;

c) jednorázové částky;

d) paušální financování;

e) kombinace forem uvedených v písmenech a) až d).

2.  Při určování vhodné formy grantu je třeba v co nejvyšší možné míře vzít v úvahu zájmy a účetní metody potenciálních příjemců grantu.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se různých forem grantů, včetně grantů nízké hodnoty.

Článek 124

Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování

1.  Aniž jsou dotčena ustanovení základního právního aktu, schvaluje se využití jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování rozhodnutím Komise, které zajišťuje dodržování zásady rovného zacházení s příjemci grantu v rámci stejné kategorie akcí nebo pracovních programů.

V případech, kdy maximální částka grantu nepřesahuje částku grantu nízké hodnoty, může grant schválit příslušná schvalující osoba.

2.  Ke schválení grantu je nutno předložit přinejmenším tyto podklady:

a) zdůvodnění vhodnosti daných forem financování s ohledem na povahu podporovaných akcí nebo pracovních programů, na rizika nesrovnalostí a podvodů a na náklady na kontrolu;

b) uvedení nákladů nebo kategorií nákladů krytých formou jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování, přičemž se vyloučí náklady nezpůsobilé podle platných pravidel Unie;

c) popis metod pro určení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování a podmínky, na jejichž základě lze v rozumné míře zajistit, že budou dodrženy zásady neziskovosti a spolufinancování a zabráněno dvojímu financování nákladů. Tyto metody musí být založeny na:

i) statistických údajích nebo obdobných objektivních ukazatelích, nebo

ii) na individuálním přístupu k příjemcům grantu na základě certifikovaných a auditem ověřitelných historických údajů o příjemci grantu nebo jeho obvyklých postupů účtování nákladů.

3.  Je-li schváleno využívání obvyklých postupů účtování nákladů příjemce grantu, může příslušná schvalující osoba posoudit soulad těchto postupů s podmínkami ex ante stanovenými v odstavci 2 nebo prostřednictvím vhodné strategie pro kontroly ex post.

Byl-li soulad obvyklých postupů účtování nákladů používaných příjemci grantu s podmínkami uvedenými v odstavci 2 zjištěn ex ante, není možné výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování, jež je stanovena uplatněním těchto postupů, zpochybnit kontrolami ex post.

Příslušná schvalující osoba může mít za to, že obvyklé postupy účtování nákladů příjemce grantu jsou v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 2, jestliže byly tyto postupy schváleny vnitrostátními orgány ve srovnatelných systémech financování.

4.  Rozhodnutí o udělení grantu nebo grantová dohoda může povolit nebo nařídit paušální financování nepřímých nákladů příjemce grantu do maximální výše 7 % celkových přímých způsobilých nákladů akce kromě případů, kdy příjemce grantu obdrží grant na provozní náklady financovaný z rozpočtu. Strop 7 % může být překročen na základě odůvodněného rozhodnutí Komise.

5.  Vlastníci malých a středních podniků a jiné fyzické osoby, které nepobírají mzdu, mohou uplatnit způsobilé náklady na zaměstnance vzniklé při provádění akce nebo pracovního programu na základě jednotkových nákladů stanovených rozhodnutím Komise.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálního financování.



KAPITOLA 2

Zásady

Článek 125

Obecné zásady pro udělování grantů

1.  Při udělování grantů musí být dodržovány zásady transparentnosti a rovného zacházení.

2.  Aniž je dotčen článek 130, nesmějí být granty kumulativní ani udělovány zpětně.

3.  Granty musí zahrnovat spolufinancování, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v části druhé hlavě IV.

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, jsou statut a financování politických stran na evropské úrovni stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni ( 20 ).

4.  Účelem ani důsledkem grantů nesmí být dosažení zisku v rámci akce nebo pracovního programu příjemce grantu (dále jen „zásada neziskovosti“).

První pododstavec se nevztahuje na:

a) akce, jejichž cílem je zvýšení finanční kapacity příjemce grantu, nebo akce, které vytvářejí příjem k zajištění svého trvání i po uplynutí doby financování ze zdrojů Unie stanoveného v rozhodnutí o udělení grantu nebo v grantové dohodě;

b) stipendia na studium, výzkum nebo odbornou přípravu vyplácená fyzickým osobám;

c) další přímé podpory vyplácené nejpotřebnějším fyzickým osobám, například nezaměstnaným a uprchlíkům;

d) granty založené na paušálních sazbách, jednorázových částkách nebo na jednotkových nákladech, pokud jsou tyto sazby, částky a náklady v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 124 odst. 2;

e) granty nízké hodnoty.

Pokud dochází k tvorbě zisku, je Komise oprávněna požadovat podíl na zisku odpovídající příspěvku Unie na způsobilé náklady, které příjemci grantu v souvislosti s prováděním akce nebo pracovního programu skutečně vznikly.

5.  Pro účely této hlavy se zisk definuje jako přebytek příjmů nad způsobilými náklady příjemce grantu v době podání žádosti o výplatu zůstatku.

Příjmy uvedené v prvním pododstavci se omezují na příjem získaný při provádění akce nebo pracovního programu a na finanční prostředky, které dárci určili konkrétně na financování způsobilých nákladů.

V případě grantu na provozní náklady se pro účely ověření souladu se zásadou neziskovosti nepřihlíží k částkám vyčleněným na vytvoření rezerv.

6.  Dosáhne-li politická strana na úrovni Unie na konci rozpočtového roku, na který obdržela grant na provozní náklady, přebytku příjmů nad výdaji, může být část tohoto přebytku až do výše 25 % celkových příjmů za daný rok přenesena odchylně od zásady neziskovosti stanovené v odstavci 4 do následujícího roku, pokud se použije před koncem prvního čtvrtletí tohoto následujícího roku.

Pro účely ověření souladu se zásadou neziskovosti se nezapočítávají vlastní zdroje, zejména dary a členské poplatky, získané během roční činnosti politické strany na úrovni Unie, které převyšují 15 % způsobilých nákladů, jež má nést příjemce grantu.

Druhý pododstavec se nepoužije, pokud finanční rezervy politické strany na úrovni Unie překročí 100 % průměrných ročních příjmů této politické strany.

7.  Bez výzvy k podávání návrhů lze granty udělovat EIB nebo Evropskému investičnímu fondu na akce technické pomoci. V těchto případech se nepoužijí čl. 131 odst. 2 až 5 a čl. 132 odst. 1.

8.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, které doplňují obecné zásady platné pro granty, včetně zásady neziskovosti a zásady spolufinancování. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými definuje technickou pomoc.

Článek 126

Způsobilé náklady

1.  Granty nesmějí překročit celkový strop vyjádřený formou absolutní částky, který se stanovuje na základě odhadu způsobilých nákladů.

Granty nesmějí překročit způsobilé náklady.

2.  Způsobilými náklady se rozumějí náklady příjemce grantu, které splňují veškerá tato kritéria:

a) vznikly v průběhu trvání akce nebo pracovního programu, s výjimkou nákladů souvisejících se závěrečnými zprávami a osvědčeními o auditu;

b) jsou uvedeny v celkovém odhadovaném rozpočtu akce nebo pracovního programu;

c) jsou nezbytné k provedení akce nebo pracovního programu, který je předmětem grantu;

d) lze je identifikovat a ověřit, zejména tím, že jsou zaznamenány v účetních záznamech příjemce grantu a stanoveny v souladu s platnými účetními standardy země, ve které je příjemce grantu usazen, a v souladu s běžnou praxí účtování nákladů příjemce grantu;

e) splňují požadavky platných daňových a sociálních právních předpisů;

▼C1

f) jsou přiměřené, odůvodněné a splňují zásadu řádného finančního řízení, zejména pokud jde o hospodárnost a efektivnost.

▼B

3.  Ve výzvách k podávání návrhů se stanoví kategorie nákladů považovaných za způsobilé pro financování Unií.

Aniž je dotčen základní právní akt a vedle odstavce 2, jsou níže uvedené kategorie nákladů způsobilé, pokud je za způsobilé prohlásí příslušná schvalující osoba v rámci výzvy k podávání návrhů:

a) náklady vzniklé na základě jistoty, kterou příjemce grantu složil pro účely předběžného financování, pokud ji příslušná schvalující osoba požaduje v souladu s čl. 134 odst. 1;

b) náklady spojené s externími audity, pokud je příslušná schvalující osoba požaduje na podporu žádostí o platbu;

c) daň z přidané hodnoty (DPH), která není v rámci platných právních předpisů členských států týkajících se DPH vratná a kterou zaplatil příjemce grantu, jenž není osobou nepovinnou k dani podle čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ( 21 );

d) amortizační náklady, pokud příjemci grantu skutečně vznikly;

e) mzdové náklady vnitrostátních správních orgánů, pokud jsou spojeny s náklady na činnost, kterou by příslušný orgán veřejné moci nevykonával, kdyby se dotčený projekt neprováděl.

4.  Příslušná schvalující osoba může v rámci výzvy k podávání návrhů schválit jako způsobilé náklady vzniklé subjektům přidruženým k příjemci grantu popsané v článku 122. V tomto případě musí být splněny všechny tyto podmínky:

a) dotčené subjekty jsou uvedeny v grantové dohodě nebo rozhodnutí o udělení grantu;

b) dotčené subjekty se řídí předpisy platnými pro příjemce grantu v rámci grantové dohody nebo rozhodnutí o udělení grantu, pokud jde o způsobilost nákladů a právo Komise, Evropského úřadu pro boj proti podvodům a Účetního dvora provádět kontroly a audit.

5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví další specifikaci způsobilých nákladů.

Článek 127

Spolufinancování ve formě věcného plnění

1.  Pro účel výpočtu zisku z grantu se spolufinancování ve formě věcného plnění nezohledňuje.

2.  Příslušná schvalující osoba může v případě, že je to nezbytné či vhodné, spolufinancování ve formě věcného plnění přijmout. Je-li spolufinancování ve formě věcného plnění nabízeno k podpoře grantů nízké hodnoty a příslušná schvalující osoba se ho rozhodne odmítnout, zdůvodní, proč toto spolufinancování není nezbytné nebo vhodné.

Hodnota těchto příspěvků nesmí překročit:

a) buď náklady, které třetím osobám skutečně vznikly a které jsou řádně doloženy účetními doklady;

b) anebo v případě neexistence takových dokladů náklady, které odpovídají obvyklým nákladům na dotčeném trhu.

Příspěvky ve formě věcného plnění jsou v odhadu rozpočtu vedeny samostatně, aby odrážely celkovou výši zdrojů přidělených na danou akci. Jejich jednotková hodnota je ohodnocena v prozatímním rozpočtu a dále se nemění.

Příspěvky ve formě věcného plnění musí být v souladu s vnitrostátními daňovými předpisy a předpisy týkajícími se sociálního zabezpečení.

Článek 128

Transparentnost

1.  Granty musí být předmětem pracovního programu, který se před prováděním zveřejní.

Tento pracovní program se provádí uveřejněním výzvy k podávání návrhů, s výjimkou řádně odůvodněných naléhavých výjimečných případů, případů, kdy to není možné z důvodu vlastností příjemce grantu nebo dané akce, anebo případů, kdy je příjemce grantu označen v základním právním aktu.

První pododstavec se nepoužije v případě pomoci pro řešení krizí, operací civilní ochrany nebo operací humanitární pomoci.

2.  Ve výzvách k podávání návrhů se uvede plánované datum, do kterého musí být všichni žadatelé informováni o výsledku posouzení jejich žádosti, a orientační datum podpisu grantových dohod nebo oznámení rozhodnutí o udělení grantu.

Uvedená data se stanovují na základě těchto dob:

a) pro informování všech žadatelů o výsledku posouzení jejich žádosti: nejdéle šest měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;

b) pro podpis grantových dohod se žadateli nebo oznámení rozhodnutí o udělení grantu: nejdéle tři měsíce ode dne, kdy byli žadatelé informováni, že byli úspěšní.

Tyto doby lze upravit tak, aby se přihlédlo k době nutné ke splnění zvláštních postupů, které mohou být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 22 ) požadovány v základním právním aktu, přičemž ve výjimečných, řádně odůvodněných případech mohou být překročeny, zejména pokud se jedná o složité akce s velkým počtem žadatelů nebo dojde-li k průtahům přičitatelných žadatelům.

Pověřená schvalující osoba ve své výroční zprávě o činnosti informuje o průměrné době pro informování žadatelů, pro podpis grantových dohod nebo pro oznámení rozhodnutí o udělení grantu. Jsou-li doby uvedené v druhém pododstavci překročeny, uvede pověřená schvalující osoba důvody tohoto překročení, a pokud toto překročení není řádně odůvodněno v souladu s třetím pododstavcem, navrhne nápravná opatření.

3.  Všechny granty udělené v průběhu rozpočtového roku se každoročně zveřejňují v souladu s čl. 35 odst. 2 a 3.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se požadavků na pracovní program, obsahu výzev k podávání návrhů, výjimek z výzev k předkládání návrhů, informací pro žadatele a následného uveřejňování.

Článek 129

Zákaz kumulace

1.  Na každou akci může být určitému příjemci grantu udělen z rozpočtu pouze jeden grant, není-li v příslušných základních právních aktech stanoveno jinak.

Jednomu příjemci grantu může být za jeden rozpočtový rok z rozpočtu udělen pouze jeden grant na provozní náklady.

Žadatel neprodleně uvědomí schvalující osoby o veškerých vícenásobných žádostech a vícenásobných grantech týkajících se téže akce nebo téhož pracovního programu.

Za žádných okolností nesmějí být tytéž náklady financovány z rozpočtu dvakrát.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zákazu kumulace grantů.

Článek 130

Zákaz retroaktivity

1.  Grant na již zahájené akce lze udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody nebo před oznámením rozhodnutí o udělení grantu.

V těchto případech nesmějí být způsobilé náklady vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant, pokud se nejedná o řádně odůvodněné výjimečné případy, které stanovuje základní právní akt, nebo pokud se nejedná o mimořádně naléhavou pomoc pro řešení krizí, operace civilní ochrany a operace humanitární pomoci nebo o situace, kdy hrozí bezprostřední riziko nebo u nichž hrozí, že přerostou v ozbrojený konflikt nebo že dojde k destabilizaci země, přičemž včasný zásah Unie by měl z hlediska předcházení konfliktu zásadní význam.

Udělení grantu se zpětným účinkem na již ukončenou akci je vyloučeno.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zákazu retroaktivity.

2.  V případě grantů na provozní náklady musí být grantová dohoda podepsána nebo rozhodnutí o udělení grantu oznámeno do šesti měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu. Způsobilé náklady nesmějí být vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant ani před začátkem rozpočtového roku příjemce grantu.



KAPITOLA 3

Řízení o udělení grantu

Článek 131

Žádosti o grant

1.  Žádosti o grant se podávají písemně, případně v zabezpečené elektronické podobě.

Komise poskytne v případech, kdy to lze provést, možnost podat žádosti o grant prostřednictvím internetu.

2.  Za způsobilé se považují žádosti o grant podané:

a) právnickými osobami nebo

b) fyzickými osobami, vyžaduje-li to povaha nebo vlastnosti dané akce nebo cíl sledovaný žadatelem.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) mohou být žádosti o grant způsobilé, pokud je podají subjekty bez právní subjektivity podle platného vnitrostátního práva, za předpokladu, že jejich zástupci mají způsobilost činit právní úkony jménem subjektu a ručí za ochranu finančních zájmů Unie stejným způsobem jako právnické osoby.

3.  Žádost musí uvést právní postavení žadatele a prokázat jeho finanční a provozní způsobilost provést navrhovanou akci nebo pracovní program.

Za tímto účelem žadatel předloží čestné prohlášení a, s výjimkou žádosti o grant nízké hodnoty, veškeré podklady, které na základě posouzení rizik požaduje příslušná schvalující osoba. Požadované doklady se uvádějí ve výzvě k podávání návrhů.

Ověření finanční způsobilosti se nevztahuje na fyzické osoby, které obdržely stipendia, na nejpotřebnější fyzické osoby, které získávají přímou podporu, ani na veřejné subjekty nebo mezinárodní organizace. Příslušná schvalující osoba může na základě posouzení rizik upustit od požadavku na ověření provozní způsobilosti veřejných subjektů nebo mezinárodních organizací.

4.  Na žadatele o grant se použije čl. 106 odst. 1 a články 107, 108 a 109. Žadatelé prokáží, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených ve zmíněných článcích. Příslušná schvalující osoba však toto prokázání nevyžaduje v těchto případech:

a) u grantů nízké hodnoty;

b) pokud bylo takové prokázání v poslední době předloženo v jiném řízení o udělení grantu.

5.  Příslušná schvalující osoba může žadatelům uložit podle článku 109 účinné, přiměřené a odrazující správní a finanční sankce.

Tyto sankce mohou být uloženy též příjemcům grantu, kteří při podání žádosti nebo během provádění grantu neposkytli informace požadované příslušnou schvalující osobou nebo poskytli vědomě nesprávné informace.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se žádostí o grant, prokazování toho, že se žadatele netýkala situace zakládající vyloučení, žadatelů bez právní subjektivity, právnických osob tvořících jednoho žadatele, finančních a správních sankcí, kritérií způsobilosti a grantů nízké hodnoty.

Článek 132

Kritéria pro výběr a udělení grantu

1.  Kritéria pro výběr oznámená předem ve výzvě k podávání návrhů umožní zhodnocení schopnosti žadatele dokončit navrhovanou akci nebo pracovní program.

2.  Kritéria pro udělení grantu oznámená předem ve výzvě k podávání návrhů umožní zhodnocení kvality podaných návrhů z hlediska stanovených cílů a priorit.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se kritérií pro výběr a kritérií pro udělení grantu.

Článek 133

Hodnocení

1.  Návrhy se hodnotí na základě předem oznámených kritérií pro výběr a kritérií pro udělení grantu s cílem zjistit, které návrhy lze financovat.

2.  Na základě hodnocení uvedeného v odstavci 1 vypracuje příslušná schvalující osoba seznam příjemců grantu s uvedením schválených částek.

3.  Příslušná schvalující osoba písemně vyrozumí žadatele o tom, jak bylo o jejich žádostech rozhodnuto. Jestliže požadovaný grant nebyl udělen, sdělí dotčený orgán důvody zamítnutí žádosti, zejména s ohledem na kritéria pro výběr a kritéria pro udělení grantu.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se hodnocení a udílení grantů a poskytování informací žadatelům.



KAPITOLA 4

Platby a kontrola

Článek 134

Jistota pro účely předběžného financování

1.  Příslušná schvalující osoba může, pokud to považuje za vhodné a přiměřené, v jednotlivých případech a na základě analýzy rizik požadovat od příjemce grantu složení jistoty předem, aby se omezila finanční rizika spojená s poskytnutím předběžného financování.

2.  Bez ohledu na odstavec 1 se u grantů nízké hodnoty složení jistoty nevyžaduje.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se jistoty pro účely předběžného financování.

Článek 135

Vyplácení grantů a kontroly

1.  Konečná výše grantu se stanoví až poté, co příslušná pověřená schvalující osoba schválí závěrečné zprávy a účty, aniž jsou dotčeny následné kontroly provedené dotčeným orgánem, které je nutno uskutečnit včas.

2.  Pokud se ukáže, že v řízení o udělení grantu došlo k závažným chybám, nesrovnalostem nebo podvodům, přeruší příslušná schvalující osoba toto řízení a může přijmout jakákoli nezbytná opatření, včetně zrušení dotyčného řízení. Na případy podezření z podvodu ihned upozorní Evropský úřad pro boj proti podvodům.

3.  Pokud se po udělení grantu ukáže, že v řízení o udělení grantu nebo při provádění grantu došlo k závažným chybám, nesrovnalostem, podvodům nebo porušení povinnosti, může příslušná schvalující osoba, v závislosti na stadiu řízení a pod podmínkou, že žadateli nebo příjemci grantu byla dána možnost se vyjádřit:

a) odmítnout podepsat grantovou dohodu nebo oznámit rozhodnutí o udělení grantu;

b) pozastavit provádění grantu; nebo

c) je-li to vhodné, vypovědět grantovou dohodu nebo zrušit rozhodnutí o udělení grantu.

4.  Jestliže lze tyto chyby, nesrovnalosti nebo podvody přičíst příjemci grantu nebo jestliže příjemce grantu porušil své povinnosti vyplývající z grantové dohody nebo z rozhodnutí o udělení grantu, může příslušná schvalující osoba rovněž snížit výši grantu nebo získat zpět neoprávněně vyplacené částky podle grantové dohody nebo rozhodnutí o udělení grantu, a to v rozsahu odpovídajícím závažnosti chyb, nesrovnalostí, podvodů nebo porušení povinností, pod podmínkou, že příjemci grantu byla dána možnost se vyjádřit.

5.  Pokud kontroly či audity odhalí systémové nebo opakující se chyby, nesrovnalosti, podvody nebo porušení povinností, které lze přičíst příjemci grantu a které mají významný dopad na řadu grantů, jež mu byly uděleny za podobných podmínek, může příslušná schvalující osoba pozastavit provádění všech dotčených grantů, nebo je-li to vhodné, vypovědět dotčené grantové dohody s tímto příjemcem grantu nebo zrušit rozhodnutí o udělení grantu tomuto příjemci grantu, a to v závislosti na závažnosti chyb, nesrovnalostí či podvodů nebo porušení povinností, pod podmínkou, že příjemci grantu byla dána možnost se vyjádřit.

Příslušná schvalující osoba může rovněž po sporném řízení snížit výši grantů nebo získat zpět neoprávněně vyplacené částky, pokud jde o všechny granty, kterých se týkají systémové nebo opakující se chyby, nesrovnalosti, podvody nebo porušení povinností uvedené v prvním pododstavci, které lze podrobit auditu podle grantových dohod nebo rozhodnutí o udělení grantu.

6.  Příslušná schvalující osoba určí, je-li to možné a účelné, o jakou částku by se granty měly snížit nebo jaká částka by měla být získána zpět, na základě nákladů, které byly v případě každého grantu neoprávněně uvedeny jako způsobilé, a to po přijetí přepracovaných finančních výkazů, které příjemce grantu předložil.

7.  Není-li u každého příslušného grantu možné nebo účelné přesně zjistit výši nezpůsobilých nákladů, lze výši grantů, která má být snížena nebo získána zpět, stanovit extrapolací míry snížení grantů nebo míry získání prostředků vyplacených v rámci grantů zpět u těch grantů, u nichž byly zjištěny systémové nebo opakované chyby, nebo pokud nezpůsobilé náklady nemohou sloužit za základ stanovení částek, které mají být sníženy nebo získány zpět, lze tuto výši stanovit na základě paušální sazby s přihlédnutím k zásadě proporcionality. Příjemci grantu je dána možnost vyjádřit se k metodě extrapolace nebo paušální sazby, která má být použita, a navrhnout před snížením grantu nebo získáním neoprávněně vyplacených částek zpět řádně odůvodněný jiný způsob nebo jinou sazbu.

8.  Komise zajistí rovné zacházení s příjemci grantu v rámci programu, zejména pokud je prováděn více příslušnými schvalujícími osobami.

Příjemci grantu jsou v souladu s článkem 97 informováni o možnostech napadnout rozhodnutí přijatá podle odstavců 3, 4, 5, 6 a 7 tohoto článku.

9.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se vyplácení grantů a kontrol, včetně pravidel týkajících se podkladů a pozastavení a snížení grantů.

Článek 136

Uchovávání dokladů

1.  Příjemci grantu uchovávají záznamy, podklady, statistické záznamy a jiné doklady týkající se grantu po dobu pěti let ode dne výplaty zůstatku a v případě grantů nízké hodnoty po dobu tří let.

2.  Doklady týkající se auditů, opravných prostředků, soudních sporů nebo vymáhání pohledávek vzniklých při provádění projektu musí být uchovávány až do doby, kdy jsou tyto audity, opravné prostředky, spory nebo pohledávky vyřízeny.



KAPITOLA 5

Provádění

Článek 137

Smlouvy o provedení a finanční podpora třetím osobám

1.  Pokud provedení akce nebo pracovního programu vyžaduje udělení finanční podpory třetím osobám, smí příjemce grantu tuto finanční podporu poskytnout, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) příslušná schvalující osoba před udělením grantu ověřila, zda příjemce grantu nabízí dostatečné záruky inkasa částek dlužných Komisi;

b) podmínky pro její poskytnutí jsou přísně vymezeny v rozhodnutí o udělení grantu nebo v grantové dohodě mezi příjemcem grantu a Komisí tak, aby příjemci grantu nebyl ponechán prostor pro volné uvážení;

c) jedná se o malé částky, kromě případů, kdy je poskytnutí finanční podpory základním cílem akce.

2.  Každé rozhodnutí o udělení grantu nebo grantová dohoda musí výslovně zmocnit Komisi a Účetní dvůr k provádění kontrol týkajících se veškerých dokladů, budov a informací, včetně informací uložených na elektronických nosičích, u všech třetích osob, které obdržely finanční prostředky Unie.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se smluv o provedení a poskytování finanční podpory třetím osobám.



HLAVA VII

CENY

Článek 138

Obecná pravidla

1.  Při udílení cen jsou dodržovány zásady transparentnosti a rovného zacházení a ceny podporují dosahování politických cílů Unie.

2.  Za tímto účelem probíhá udílení cen v rámci pracovního programu, který se před provedením uveřejní. Pracovní program se provádí vyhlašováním soutěží.

Soutěže o ceny o jednotkové hodnotě nejméně 1 000 000 EUR lze uveřejnit, pouze pokud jsou uvedeny v prohlášeních či v jakémkoli jiném příslušném dokumentu uvedeném v čl. 38 odst. 3 písm. e).

V pravidlech soutěže jsou stanoveny alespoň podmínky účasti, včetně kritérií pro vyloučení ze soutěže uvedených v čl. 106 odst. 1 a článcích 107, 108 a 109, kritéria pro udělení ceny, její výše a podmínky jejího vyplacení.

Ceny se nesmějí udílet přímo bez uskutečnění soutěže a uveřejňují se každoročně v souladu s čl. 35 odst. 2 a 3.

3.  Soutěžní příspěvky vyhodnocuje odborná komise na základě uveřejněných pravidel soutěže.

Ceny poté uděluje příslušná schvalující osoba na základě posouzení provedeného odbornou komisí, která se na základě posouzení kvality soutěžních příspěvků rozhodne, zda udělení ceny doporučí či nikoli.

4.  Výše ceny nezávisí na nákladech, které vítězi vznikly.

5.  Pokud provedení akce nebo pracovního programu vyžaduje, aby příjemce grantu Unie udělil ceny třetím osobám, smí příjemce grantu tyto ceny udělit, je-li minimální obsah pravidel soutěže ve smyslu odstavce 2 přísně vymezen v rozhodnutí o udělení grantu nebo v grantové dohodě mezi příjemcem grantu a Komisí tak, aby příjemci grantu nebyl ponechán prostor pro volné uvážení.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se cen, včetně časového plánu, pravidel soutěže, následného uveřejňování, vyhodnocování, poskytování informací a oznamování vítězů.



HLAVA VIII

FINANČNÍ NÁSTROJE

Článek 139

Oblast působnosti

1.  Finanční nástroje se schvalují základním právním aktem.

Odchylně od prvního pododstavce lze finanční nástroje vytvořit v řádně odůvodněných případech i bez schválení základním právním aktem, pokud jsou do rozpočtu začleněny v souladu s čl. 49 odst. 1 písm. e).

2.  Pokud se podpora Unie poskytuje prostřednictvím finančních nástrojů a je spolu s opatřeními, jež s finančními nástroji přímo souvisejí, spojena do jednoho opatření, které je namířeno na stejné konečné příjemce finančních prostředků, včetně technické pomoci, snížených úrokových sazeb a subvencí poplatků za záruky, vztahuje se tato hlava na všechny prvky daného opatření.

3.  Pokud jsou v případě prvků, které nemají přímou souvislost s finančními nástroji, finanční nástroje spojeny s granty financovanými z rozpočtu v souladu s částí první hlavou VI, je nutné pro každý zdroj financování vést samostatné záznamy.

4.  Komise může uplatňovat finanční nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení, je-li tak stanoveno v základním právním aktu; v druhém případě svěří úkoly subjektům podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodů ii), iii), v) a vi).

Subjekty pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodů ii), iii), v) a vi) mohou při uplatňování finančních nástrojů dále v rámci své odpovědnosti využíváním finančních nástrojů částečně zčásti pověřit finanční zprostředkovatele, pokud zajistí, aby tito finanční zprostředkovatelé splňovali kritéria stanovená v čl. 140 odst. 1, 3 a 5. Finanční zprostředkovatelé se vybírají otevřenými, transparentními, přiměřenými a nediskriminačními postupy, v nichž je vyloučen střet zájmů.

Komise nese i nadále odpovědnost za zajištění souladu prováděcího rámce finančních nástrojů se zásadou řádného finančního řízení a přispívá k plnění obsahově a časově vymezených politických cílů, které lze hodnotit z hlediska výkonu a výsledků. Komise odpovídá za uplatňování finančních nástrojů, aniž je dotčena právní a smluvní odpovědnost pověřených subjektů v souladu s platným právem.

5.  Jsou-li finanční nástroje uplatňovány v rámci sdíleného řízení s členskými státy, jsou pravidla pro tyto nástroje, včetně pravidel týkajících se příspěvků na finanční nástroje spravované přímo či nepřímo podle této hlavy, stanovena v nařízeních uvedených v článku 175.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se finančních nástrojů, včetně výběru subjektů pověřených uplatňováním finančních nástrojů, obsahu pověřovacích dohod, nákladů řízení a poplatků za řízení, zvláštních pravidel pro svěřenské účty, přímého uplatňování finančních nástrojů a výběru řídících subjektů, finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců finančních prostředků.

Článek 140

Zásady a podmínky platné pro finanční nástroje

1.  Finanční nástroje jsou používány v souladu se zásadami řádného finančního řízení, transparentnosti, proporcionality, zákazu diskriminace, rovného zacházení a subsidiarity a v souladu se svými cíli a s dobou trvání, kterou pro ně základní právní akt případně stanoví.

2.  Finanční nástroje musí splňovat toto:

a) řešení případů selhání trhu a nepříznivé investiční situace, jejichž rentabilita byla prokázána, ale které nemají zajištěno dostatečné financování z tržních zdrojů;

b) doplňkovost: cílem finančních nástrojů není nahradit finanční nástroje členského státu, soukromé financování či jiné finanční zásahy Unie;

c) nenarušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu a soulad s pravidly pro státní podpory;

d) aktivace mimorozpočtových zdrojů: příspěvek Unie na finanční nástroj má za cíl aktivovat v souladu s předem vymezenými ukazateli celkovou investici převyšující příspěvek Unie;

e) sladění zájmů: Komise při uplatňování finančních nástrojů zajistí, aby existoval společný zájem na dosažení politických cílů stanovených pro finanční nástroj, jenž může být podepřen opatřeními typu spoluinvestování, požadavků na sdílení rizik nebo finančních pobídek, a současně aby nedocházelo ke střetu zájmů s jinými činnostmi pověřeného subjektu;

f) finanční nástroje se vytvářejí na základě hodnocení ex ante, včetně vyhodnocení možnosti opětovného využití dodatečných zdrojů uvedených v odst. 8 písm. f).

3.  Rozpočtové výdaje související s určitým finančním nástrojem a finanční závazky Unie v žádném případě nesmějí přesáhnout výši příslušného rozpočtového závazku přijatého k tomuto účelu, čímž je vyloučen vznik podmíněných závazků pro rozpočet.

4.  Subjekty pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodů ii), iii), v) a vi) a všichni finanční zprostředkovatelé, kteří byli vybráni, aby se podíleli na uskutečňování finančních operací v rámci finančního nástroje, musí splňovat příslušné normy a platné právní předpisy v oblasti předcházení praní peněz, boje proti terorismu a daňových podvodů. Za účelem uplatňování finančních nástrojů podle této hlavy nesmějí být subjekty pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodů ii), iii), v) a vi) usazeny na územích, jejichž soudy při uplatňování mezinárodně uznávaných daňových standardů nespolupracují s Unií, ani udržovat obchodní styky se subjekty tam usazenými, a tyto požadavky jsou povinny začlenit do svých smluv s vybranými finančními zprostředkovateli.

5.  Subjekty pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodů ii), iii), v) a vi), finanční zprostředkovatelé uvedení v odstavci 4 tohoto článku, kteří jsou zapojeni do správy finančních nástrojů Unie, a koneční příjemci pomoci Unie podle této hlavy poskytují Účetnímu dvoru v souladu s článkem 161 veškerou podporu a informace, které Účetní dvůr považuje za nezbytné k plnění svých úkolů.

Na pomoc Unie poskytovanou podle této hlavy se vztahují nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 23 ).

6.  K dosažení specifických politických cílů sledovaných finančním nástrojem se používají částky odpovídající alespoň příspěvku Unie nebo jejich násobky, které nesmějí poskytovat nepatřičné výhody, zejména ve formě neoprávněné výplaty dividend nebo zisku třetím osobám.

Aniž jsou dotčena odvětvová pravidla pro sdílené řízení, zaznamenávají se příjmy, včetně dividend, kapitálového zisku, poplatků za poskytnutí záruk a úroků z půjček a z prostředků uložených na svěřenských účtech zaplacené Komisi nebo uhrazené na svěřenské účty, které byly otevřeny pro finanční nástroje a vztahují se k podpoře poskytované z rozpočtu v rámci finančního nástroje, do rozpočtu až po odečtení nákladů řízení a poplatků za řízení.

Není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, představují roční splátky, včetně splátek kapitálu, uvolněných jistot a splátek jistin půjček zaplacené Komisi nebo uhrazené na svěřenské účty, které byly otevřeny pro finanční nástroje a vztahují se k podpoře poskytované z rozpočtu v rámci finančního nástroje, vnitřní účelově vázané příjmy podle článku 21, a aniž je dotčen odstavec 9 tohoto článku, používají se na stejný finanční nástroj po dobu nepřesahující dobu přidělení prostředků na závazky plus dva roky.

7.  Platby na svěřenské účty provádí Komise na základě žádostí o provedení platby, které jsou řádně podloženy prognózami čerpání, s přihlédnutím k dostupným zůstatkům na svěřenských účtech a k potřebě vyhnout se nadměrně vysokým zůstatkům na těchto účtech. Jestliže zůstatky na svěřenských účtech postačují k tomu, aby pokryly smluvně stanovenou minimální rezervu na svěřenských účtech, prognózu čerpání na běžný rozpočtový rok a částky nezbytné k vyloučení vzniku podmíněných závazků ve vztahu k platebním závazkům v jiných měnách než v euru, další platba na svěřenské účty se neprovede. Prognózy čerpání se poskytují ročně, nebo je-li to vhodné, pololetně.

8.  Komise podává Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávy o činnostech vztahujících se k finančním nástrojům. Zpráva pro každý podporovaný finanční nástroj uvádí:

a) dotčený finanční nástroj a základní právní akt;

b) popis finančního nástroje, prováděcí ujednání a přínos, který má příspěvek Unie;

c) finanční instituce zapojené do používání finančního nástroje, včetně všech otázek týkajících se uplatňování odstavce 5;

d) celkové rozpočtové závazky a platby z rozpočtu na každý finanční nástroj;

e) výsledky použití finančního nástroje, včetně uskutečněných investic;

f) hodnocení využívání veškerých částek, které byly podle odstavce 6 vráceny do nástroje jako vnitřní účelově vázané příjmy;

g) zůstatek na svěřenském účtu;

h) příjmy a splátky podle odstavce 6;

i) hodnotu kapitálových investic oproti předchozím rokům;

j) kumulované hodnoty znehodnocení aktiv kapitálových nástrojů nebo nástrojů pro sdílení rizik a uplatněných záruk pro záruční nástroje;

k) cílovou a dosaženou aktivaci mimorozpočtových zdrojů;

l) příspěvek k dosažení cílů dotčeného programu, měřený na základě zavedených ukazatelů, popřípadě včetně zeměpisné diverzifikace.

9.  Jestliže se Evropský parlament a Rada domnívají, že finanční nástroj nesplnil účinně své cíle, mohou Komisi požádat, aby předložila návrh přepracovaného základního právního aktu s cílem tento nástroj zlikvidovat. V případě, že dojde k likvidaci finančního nástroje, veškeré nové splátky v jeho rámci podle odst. 6 třetího pododstavce se považují za obecný příjem.

10.  Účel finančních nástrojů a jejich případná zvláštní právní forma a místo zákonné registrace se zveřejňují na internetových stránkách Komise.

11.  V případě finančních nástrojů příslušná schvalující osoba zajistí, aby subjekty pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodů ii), iii), v) a vi) předložily finanční výkaz vztahující se k období od 1. ledna do 31. prosince, který se řídi účetními pravidly uvedenými v článku 143 a mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor (IPSAS), a veškeré informace nezbytné k vypracování finančních výkazů v souladu s čl. 68 odst. 3 do 15. února následujícího roku. Příslušná schvalující osoba rovněž zajistí, aby uvedené subjekty předložily auditované finanční výkazy za finanční nástroje do 15. května následujícího roku.

12.  Komise zajistí harmonizovanou správu finančních nástrojů, zejména v oblasti účetnictví, výkaznictví, monitorování a zvládání finančních rizik.

13.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se uplatňování finančních nástrojů, včetně podmínek jejich využívání, aktivace mimorozpočtových zdrojů, hodnocení ex ante, monitorování a zacházení s příspěvky z fondů uvedených v článku 175.



HLAVA IX

PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A ÚČETNICTVÍ



KAPITOLA 1

Předložení účetní závěrky

Článek 141

Skladba účetní závěrky

Účetní závěrka zahrnuje:

a) konsolidované finanční výkazy, které v konsolidované podobě uvádějí finanční údaje obsažené ve finančních výkazech orgánů financovaných z rozpočtu a v účetních závěrkách subjektů uvedených v článku 208 a ostatních subjektů, jejichž účetní závěrky musí být konsolidovány v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143;

b) souhrnné rozpočtové účty, které uvádějí informace z rozpočtových účtů orgánů.

Článek 142

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení

1.  Každý orgán a subjekt uvedený v článku 141 vypracuje zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok.

Tuto zprávu předá Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku.

2.  Zpráva uvedená v odstavci 1 přinejmenším uvádí, jak v absolutních hodnotách, tak v procentním vyjádření, úroveň vynakládání prostředků a souhrnné informace o převodech prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými body.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zprávy o rozpočtovém a finančním řízení.

Článek 143

Pravidla pro účetní závěrku

1.  Účetní Komise přijme pravidla založená na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor. Od těchto standardů se může odchýlit, považuje-li to za nezbytné k zajištění věrného a poctivého obrazu aktiv a pasiv, nákladů, výnosů a peněžních toků. Jestliže se určité účetní pravidlo od uvedených standardů významně odchýlí, uvede se tato skutečnost spolu s odůvodněním v příloze k finančním výkazům.

2.  Rozpočtové účty uvedené v článku 141 se řídí rozpočtovými zásadami stanovenými v tomto nařízení. Podávají věrný a poctivý obraz rozpočtových příjmových a výdajových operací.

Článek 144

Účetní zásady

1.  Finanční výkazy uvedené v článku 141 musí podávat informace, včetně informací o účetních zásadách, způsobem zajišťujícím jejich relevanci, spolehlivost, srovnatelnost a srozumitelnost. Vypracovávají se v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami obsaženými v účetních pravidlech uvedených v článku 143.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými vytvoří rámec pro plnění úkolů účetního podle tohoto článku a podle článků 145, 146, 148, 151, 154, 156 a 157.

Článek 145

Finanční výkazy

1.  Finanční výkazy se předkládají v milionech eur a obsahují:

a) rozvahu a výkaz o finanční výkonnosti, v nichž se uvádějí všechna aktiva a pasiva, finanční situace a hospodářský výsledek k 31. prosinci předchozího rozpočtového roku; jsou předkládány v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143;

b) výkaz peněžních toků, z něhož vyplývají částky vybrané a vyplacené během rozpočtového roku, a konečný stav pokladny;

c) výkaz změn v čistých aktivech, který obsahuje přehled o změnách stavu rezerv v průběhu roku a souhrnné výsledky.

2.  Příloha k finančním výkazům doplňuje a vysvětluje informace obsažené ve výkazech uvedených v odstavci 1 a poskytuje všechny doplňující informace stanovené mezinárodně uznávanou účetní praxí, pokud jsou tyto informace pro činnosti Unie relevantní.

Článek 146

Zprávy o plnění rozpočtu

1.  Zprávy o plnění rozpočtu jsou předkládány v milionech eur. Sestávají ze:

a) zpráv, které shrnují všechny rozpočtové příjmové a výdajové operace rozpočtového roku;

b) přílohy, která doplňuje a vysvětluje informace uvedené ve zprávách.

2.  Zprávy o plnění rozpočtu mají stejnou strukturu jako samotný rozpočet.

Článek 147

Předběžná účetní závěrka

1.  Účetní ostatních orgánů a subjektů uvedených v článku 141 předávají účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku své předběžné účetní závěrky.

2.  Účetní ostatních orgánů a subjektů uvedených v článku 141 předávají do 1. března následujícího roku účetnímu Komise rovněž soubor výkazů ve standardizovaném formátu, jejž účetní Komise stanoví za účelem konsolidace.

3.  Účetní Komise konsoliduje tyto předběžné účetní závěrky s předběžnou účetní závěrkou Komise a do 31. března následujícího rozpočtového roku předá Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku Komise a konsolidovanou předběžnou účetní závěrku Unie.

Článek 148

Schválení konečné konsolidované účetní závěrky

1.  Účetní dvůr předloží do 1. června své připomínky k předběžným účetním závěrkám orgánů jiných než Komise a jednotlivých subjektů uvedených v článku 141 a do 15. června své připomínky k předběžné účetní závěrce Komise a konsolidované předběžné účetní závěrce Unie.

2.  Orgány jiné než Komise a jednotlivé subjekty uvedené v článku 141 vypracují své konečné účetní závěrky a předají je účetnímu Komise, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě do 1. července, aby mohla být vypracována konečná konsolidovaná účetní závěrka.

Účetní ostatních orgánů a subjektů uvedených v článku 141 předají do 1. července účetnímu Komise rovněž soubor výkazů ve standardizovaném formátu, jejž účetní Komise stanoví za účelem konsolidace.

3.  Účetní každého orgánu a subjektu uvedeného v článku 141 předají Účetnímu dvoru současně se svou konečnou účetní závěrkou rovněž související prohlášení vedení k auditu; kopii tohoto prohlášení předají účetnímu Komise.

Ke konečné účetní závěrce se přikládá osvědčení, v němž účetní prohlásí, že byla vypracována v souladu s touto hlavou a s platnými účetními zásadami, pravidly a metodami.

4.  Účetní Komise vypracuje konečnou konsolidovanou účetní závěrku na základě informací předložených podle odstavce 2 tohoto článku orgány jinými než Komise a subjekty uvedenými v článku 141. Ke konečné konsolidované účetní závěrce se přikládá osvědčení, v němž účetní Komise prohlásí, že byla vypracována v souladu s touto hlavou a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k finančním výkazům.

5.  Komise konečnou konsolidovanou účetní závěrku a vlastní konečnou účetní závěrku schválí a předá Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. července.

Ke konečné konsolidované účetní závěrce se vydává prohlášení vedení k auditu, jež účetní Komise předá ve stejné lhůtě Účetnímu dvoru.

6.  Konečná konsolidovaná účetní závěrka se spolu s prohlášením o věrohodnosti, které předkládá Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování EU a článku 160a Smlouvy o Euratomu, zveřejní do 15. listopadu v Úředním věstníku Evropské unie.



KAPITOLA 2

Informace o plnění rozpočtu

Článek 149

Zpráva o rozpočtových zárukách a rizicích

Vedle výkazů a zpráv uvedených v článcích 145 a 146 podává Komise Evropskému parlamentu a Radě jednou ročně zprávu o rozpočtových zárukách uvedených v čl. 49 odst. 1 písm. d) a jim odpovídajících rizicích.

Tyto informace současně předává Účetnímu dvoru.

Článek 150

Informování o plnění rozpočtu

1.  Vedle výkazů a zpráv uvedených v článcích 145 a 146 předává účetní Komise Evropskému parlamentu a Radě jednou měsíčně číselné údaje o plnění rozpočtu, shrnuté alespoň na úrovni kapitol, týkající se příjmů i výdajů vůči všem prostředkům.

Tyto číselné údaje obsahují také informace o využití přenesených prostředků.

Číselné údaje se předávají do deseti pracovních dní od konce každého měsíce.

2.  Třikrát ročně, do třiceti pracovních dnů po 31. květnu, 31. srpnu a 31. prosinci, podává účetní Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o plnění rozpočtu v příjmech i ve výdajích rozdělených podle kapitol, článků a bodů.

Tyto zprávy obsahují rovněž informace o využití prostředků přenesených z předchozích rozpočtových roků.

3.  Číselné údaje a zpráva o plnění rozpočtu se současně předávají Účetnímu dvoru a zveřejňují na internetových stránkách Komise.

4.  Účetní předá Evropskému parlamentu a Radě do 15. září každého roku zprávu s informacemi o zjištěných stávajících rizicích, pozorovaných obecných tendencích, nových problémech v oblasti účetnictví, pokroku v účetnictví, včetně případů, na něž upozornil Účetní dvůr, a s informacemi o finančních prostředcích získaných zpět.



KAPITOLA 3

Účetnictví



Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 151

Účetní systém

1.  Účetní systém orgánu slouží k organizaci rozpočtových a finančních informací tak, aby bylo možné, vkládat, třídit a zaznamenávat číselné údaje.

2.  Účetní systém je tvořen obecnými a rozpočtovými účty. Tyto účty jsou vedeny v eurech a za kalendářní rok.

3.  Pověřená schvalující osoba může rovněž vést analytické účty.

Článek 152

Společné požadavky týkající se účetního systému orgánů

Účetní Komise stanovuje v souladu s článkem 143 po konzultaci s účetními ostatních orgánů a subjektů uvedených v článku 141 účetní pravidla a harmonizovanou účtovou osnovu, které používají všechny orgány, úřady uvedené v části druhé hlavě V a všechny subjekty uvedené v článku 141.



Oddíl 2

Obecné účty

Článek 153

Obecné účty

Obecné účty zachycují v chronologickém pořadí s využitím metody podvojného zápisu všechny události a operace, které ovlivňují hospodářskou a finanční situaci a aktiva a pasiva orgánů a subjektů uvedených v článku 141.

Článek 154

Účetní zápisy v obecných účtech

1.  Zůstatky účtů a pohyby na obecných účtech se zapisují do účetních knih.

2.  Každý účetní zápis, včetně oprav v účetních záznamech, se provádí na základě účetních dokladů, na které odkazuje.

3.  Účetní systém musí umožnit při kontrole bez potíží vyhledat všechny účetní zápisy.

Článek 155

Účetní opravy

Po uzavření rozpočtového roku až do dne předložení obecných účtů provádí účetní opravy, které, aniž by vyvolaly platby k tíži nebo inkasa ve prospěch uvedeného rozpočtového roku, jsou nezbytné pro věrný a poctivý obraz údajů v těchto účtech. Tyto opravy se řídí účetními pravidly uvedenými v článku 143.



Oddíl 3

Rozpočtové účty

Článek 156

Rozpočtové účetnictví

1.  Rozpočtové účty umožňují podrobně sledovat plnění rozpočtu.

2.  Pro účely odstavce 1 zaznamenávají rozpočtové účty veškeré rozpočtové příjmové a výdajové operace stanovené v části první hlavě IV.



KAPITOLA 4

Inventární soupisy majetku

Článek 157

Inventární soupis

1.  Každý orgán a subjekt uvedený v článku 141 vede v souladu se vzorem sestaveným účetním Komise soupisy množství a hodnot veškerého hmotného, nehmotného a finančního majetku Unie.

Každý orgán a subjekt podle článku 141 ověřuje, zda zápisy v inventárním soupisu odpovídají skutečnosti.

2.  Prodej hmotného majetku Unie se vhodným způsobem vyhlašuje.



HLAVA X

EXTERNÍ AUDIT A ABSOLUTORIUM



KAPITOLA 1

Externí audit

Článek 158

Externí audit prováděný Účetním dvorem

Evropský parlament, Rada a Komise informují Účetní dvůr co nejdříve o všech svých rozhodnutích a pravidlech přijatých podle článků 13, 16, 21, 25, 26, 29 a 40.

Článek 159

Pravidla a postupy auditu

1.  Účetní dvůr prověřuje legalitu a správnost všech příjmů a výdajů z hlediska Smluv, rozpočtu, tohoto nařízení, aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení a všech dalších právních aktů přijatých na základě Smluv.

2.  Při plnění svých úkolů má Účetní dvůr za podmínek stanovených v článku 161 právo nahlížet do všech dokumentů a informací o finančním řízení útvarů nebo subjektů ve vztahu k operacím financovaným nebo spolufinancovaným Unií. Je oprávněn vyslechnout každého úředníka, který odpovídá za výdajové nebo příjmové operace, a může využít všech kontrolních postupů vhodných pro výše uvedené útvary nebo subjekty. Audit v členských státech se uskutečňuje v součinnosti s vnitrostátními kontrolními orgány, nebo pokud tyto orgány nemají nezbytné pravomoci, s příslušnými vnitrostátními úřady. Účetní dvůr a vnitrostátní kontrolní orgány členských států spolupracují v duchu důvěry a při zachování své nezávislosti.

Účetní dvůr se může za účelem získání všech informací, které jsou nezbytné k plnění úkolů, jimiž byl pověřen Smlouvami nebo právními akty přijatými na jejich základě, účastnit na vlastní žádost kontrolních operací v rámci plnění rozpočtu prováděných kterýmkoli orgánem nebo jeho jménem.

Na žádost Účetního dvora zmocní každý orgán finanční instituce, u kterých jsou vedeny vklady Unie, k tomu, aby umožnily Účetnímu dvoru přesvědčit se o souladu vnějších údajů s účty.

3.  Pro plnění svých úkolů oznamuje Účetní dvůr orgánům a úřadům, na které se toto nařízení vztahuje, jména svých zaměstnanců pověřených prováděním auditu u těchto orgánů a úřadů.

Článek 160

Kontroly cenných papírů a hotovosti

Účetní dvůr zajistí, aby byly veškeré cenné papíry a hotovost na vkladech nebo v pokladně zkontrolovány podle dokladů podepsaných vkladateli nebo podle úředních záznamů o držené hotovosti a cenných papírech. Tyto kontroly může provádět sám.

Článek 161

Právo Účetního dvora na přístup

1.  Komise, ostatní orgány, subjekty, které spravují příjmy nebo výdaje jménem Unie, a příjemci finančních prostředků poskytnou Účetnímu dvoru veškerou podporu a informace, které Účetní dvůr pokládá za nezbytné pro plnění svých úkolů. Poskytnou Účetnímu dvoru veškeré doklady, které se týkají zadávání a provádění veřejných zakázek financovaných z rozpočtu, a veškeré peněžní nebo materiálové účty, všechny účetní záznamy nebo podklady a rovněž související správní dokumenty, všechny dokumenty týkající se příjmů a výdajů, všechny inventární soupisy a všechna organizační schémata útvarů, které Účetní dvůr považuje za nezbytné pro kontrolu zprávy o plnění rozpočtu a výsledku hospodaření na základě záznamů nebo na místě, a pro stejný účel všechny dokumenty a údaje vytvořené nebo uložené elektronicky.

Orgány interního auditu a další útvary dotčených vnitrostátních správních orgánů poskytnou Účetnímu dvoru veškerou podporu, kterou Účetní dvůr pokládá za nezbytnou pro provádění svých úkolů.

2.  Úředníci, u kterých provádí Účetní dvůr audit, předloží:

a) své záznamy o pokladní hotovosti, jakékoli jiné hotovosti, cenných papírech a materiálech všeho druhu a podklady týkající se správy finančních prostředků, jíž jsou pověřeni, a rovněž veškeré účetní knihy, rejstříky a ostatní dokumenty, které se k nim vztahují;

b) korespondenci a jakékoli jiné dokumenty požadované pro plné provedení auditu podle čl. 159 odst. 1.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. b) smí požadovat pouze Účetní dvůr.

3.  Účetní dvůr je oprávněn kontrolovat dokumenty týkající se příjmů a výdajů Unie, které se nacházejí v držení útvarů orgánů, a zejména útvarů příslušných rozhodovat o příjmech a výdajích, subjektů spravujících příjmy a výdaje jménem Unie a fyzických a právnických osob, které přijímají platby z rozpočtu.

4.  Ověření legality a správnosti příjmů a výdajů a kontrola řádného finančního řízení zahrnuje též použití prostředků Unie subjekty mimo orgány, které tyto subjekty získaly formou příspěvků.

5.  Vyplácení finančních prostředků Unie příjemcům mimo orgány je vázáno na písemný souhlas těchto příjemců, nebo v případě jejich nesouhlasu na písemný souhlas dodavatelů, zhotovitelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů s tím, že Účetní dvůr provede audit použití poskytnutých částek.

6.  Komise poskytne Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré informace o výpůjčních a úvěrových operacích.

7.  Použití integrovaných počítačových systémů nesmí omezit přístup Účetního dvora k podkladům.

Článek 162

Výroční zpráva Účetního dvora

1.  Účetní dvůr předá Komisi a dotčeným orgánům do 30. června své připomínky, které by měly být podle jeho názoru obsaženy ve výroční zprávě. Tyto připomínky zůstávají důvěrné a jsou předmětem sporného řízení. Každý orgán podá svou odpověď Účetnímu dvoru do 15. října. Orgány jiné než Komise předávají své odpovědi současně Komisi.

2.  Výroční zpráva obsahuje posouzení řádnosti finančního řízení.

3.  Výroční zpráva obsahuje samostatný oddíl pro každý orgán. Účetní dvůr k ní může přiložit jakoukoli souhrnnou zprávu nebo obecné připomínky, které považuje za vhodné.

Účetní dvůr přijme veškerá nezbytná opatření, aby odpovědi orgánů na jeho připomínky byly zveřejněny vedle připomínek nebo za připomínkami, ke kterým se vztahují.

4.  Účetní dvůr předá orgánům příslušným k udělení absolutoria a ostatním orgánům do 15. listopadu výroční zprávu doplněnou odpověďmi orgánů a zajistí její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

5.  Jakmile Účetní dvůr předá výroční zprávu, poskytne Komise neprodleně dotčeným členským státům informace obsažené ve zprávě, které se týkají správy finančních prostředků, za niž podle platných předpisů odpovídají.

Po obdržení těchto informací podají členské státy do 60 dní svou odpověď Komisi. Komise do 28. února předá souhrn těchto informací Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 163

Zvláštní zprávy Účetního dvora

1.  Účetní dvůr předloží dotčenému orgánu nebo subjektu veškeré připomínky, které by měly být podle jeho názoru obsaženy ve zvláštní zprávě. Tyto připomínky zůstávají důvěrné a jsou předmětem sporného řízení.

Dotčený orgán nebo subjekt uvědomí Účetní dvůr ve lhůtě dvou a půl měsíce předložení těchto připomínek o jakékoli odpovědi, kterou si přeje k těmto připomínkám učinit.

Účetní dvůr přijme konečné znění zvláštní zprávy během měsíce, který následuje po obdržení odpovědí od dotčených orgánů nebo subjektů.

Zvláštní zprávy spolu s odpověďmi dotčených orgánů nebo subjektů jsou neprodleně předány Evropskému parlamentu a Radě a každý z nich, případně ve spolupráci s Komisí, rozhodne o případných dalších krocích.

Účetní dvůr přijme nezbytná opatření, aby odpovědi dotčených orgánů nebo subjektů na jeho připomínky byly zveřejněny společně se zvláštní zprávou.

2.  Stanoviska uvedená v čl. 287 odst. 4 druhém pododstavci Smlouvy o fungování EU, která se nevztahují k návrhům nebo předlohám v rámci legislativního konzultačního postupu, může Účetní dvůr zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie. Účetní dvůr rozhodne o jejich zveřejnění po konzultaci s orgánem, který si stanovisko vyžádal nebo jejž se stanovisko týká. Ke zveřejněným stanoviskům jsou připojeny veškeré připomínky dotčených orgánů.



KAPITOLA 2

Absolutorium

Článek 164

Harmonogram postupu udělování absolutoria

1.  Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 15. května roku n + 2 Komisi absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n.

2.  Nelze-li lhůtu stanovenou v odstavci 1 dodržet, sdělí Evropský parlament nebo Rada Komisi důvody odkladu.

3.  Pokud Evropský parlament odloží rozhodnutí o udělení absolutoria, snaží se Komise co nejdříve přijmout opatření, která by odstranila nebo umožnila odstranit překážky bránící toto rozhodnutí přijmout.

Článek 165

Postup udělování absolutoria

1.  Rozhodnutí o udělení absolutoria se týká účtů všech příjmů a výdajů Unie, z nich vyplývajícího zůstatku a aktiv a pasiv Unie uvedených v rozvaze.

2.  Před udělením absolutoria Evropský parlament přezkoumá, poté co tak učiní Rada, závěrečný účet, rozvahu a hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování EU. Současně přezkoumá výroční zprávu Účetního dvora, odpovědi kontrolovaných orgánů, všechny relevantní zvláštní zprávy Účetního dvora za uvedený rozpočtový rok a jeho prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací.

3.  Komise předloží podle článku 319 Smlouvy o fungování EU a článku 106a Smlouvy o Euratomu Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok.

Článek 166

Následná opatření

1.  V souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU a článkem 106 Smlouvy o Euratomu učiní Komise a ostatní orgány všechna vhodná opatření, aby vyhověly připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu a poznámkám provázejícím doporučení o absolutoriu přijaté Radou.

2.  Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podají orgány zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných všem útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Členské státy spolupracují s Komisí tak, že jí oznamují opatření učiněná na základě těchto připomínek, aby je Komise mohla zohlednit ve vlastní zprávě. Zprávy orgánů se zasílají rovněž Účetnímu dvoru.

Článek 167

Zvláštní ustanovení o Evropské službě pro vnější činnost

ESVČ podléhá postupům stanoveným v článku 319 Smlouvy o fungování EU a v článcích 164, 165 a 166 tohoto nařízení. ESVČ plně spolupracuje s orgány zapojenými do postupu udělování absolutoria a v případě potřeby poskytuje další nezbytné informace, a to i formou účasti na zasedáních příslušných subjektů.



ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ



HLAVA I

EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ ZÁRUČNÍ FOND

Článek 168

Zvláštní ustanovení o Evropském zemědělském záručním fondu

1.  Části první a třetí se použijí na příjmy a výdaje orgánů a subjektů uvedených v předpisech týkajících se Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), není-li v této hlavě stanoveno jinak.

2.  Operace řízené přímo Komisí se uskutečňují podle pravidel stanovených v částech první a třetí.

Článek 169

Přidělování prostředků EZZF na závazky

1.  Prostředky EZZF obsahují pro každý rozpočtový rok nerozlišené prostředky, s výjimkou výdajů na opatření podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005, které jsou financovány rozlišenými prostředky.

2.  Přenesené prostředky na platby, které nejsou využity na konci rozpočtového roku, se ruší.

3.  Prostředky nepřidělené na závazky týkající se opatření uvedených v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005 mohou být přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku.

Celková výše přenášených prostředků nesmí v rámci limitu 2 % původních prostředků převýšit částku úprav přímých plateb podle článku 11 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanovují společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce ( 24 ), provedených v předchozím rozpočtovém roce.

Přenesené prostředky lze vrátit pouze do rozpočtových položek, z nichž jsou financována opatření podle čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1290/2005.

Přenesené prostředky lze použít pouze k dodatečným platbám konečným příjemcům finančních prostředků, jimž byla v předchozím rozpočtovém roce účetně upravena přímá podpora podle článku 11 nařízení (ES) č. 73/2009.

Komise přijme rozhodnutí o přenosu prostředků do 15. února roku, do kterého mají být prostředky přeneseny, a uvědomí o něm Evropský parlament a Radu.

Článek 170

Předběžné souhrnné závazky z prostředků EZZF

1.  Komise proplácí výdaje EZOZF vynaložené členskými státy.

2.  Rozhodnutí Komise o stanovení výše proplacení těchto výdajů zakládá předběžné souhrnné závazky, které nesmějí překročit celkovou výši prostředků zapsaných pro EZZF.

3.  Výdaje na běžnou správu EZZF mohou být každoročně od 15. listopadu rozpočtového roku přiděleny předem na závazky k tíži prostředků stanovených pro následující rozpočtový rok. Tyto závazky však nesmějí překročit tři čtvrtiny součtu celkových odpovídajících prostředků pro rozpočtový rok. Smějí se vztahovat se pouze na výdaje, které rámcově stanoví základní právní akt.

Článek 171

Plán a časový rozvrh rozpočtových závazků EZZF

1.  Výdaje uskutečněné orgány a subjekty uvedenými v předpisech týkajících se EZZF se do dvou měsíců po obdržení výkazů zaslaných členskými státy přidělují na závazky podle kapitol, článků a bodů. Je-li k tomu nutný převod prostředků do příslušných rozpočtových položek, lze tyto závazky přijímat i po uplynutí této dvouměsíční lhůty. Kromě případů, kdy členské státy ještě neprovedly platbu nebo kdy je způsobilost nejistá, zaznamenají se tyto částky ve stejné dvouměsíční lhůtě jako platby.

Závazky uvedené v prvním pododstavci se odečtou od předběžných souhrnných závazků uvedených v článku 170.

2.  Předběžné souhrnné závazky přijaté v jednom rozpočtovém roce, ke kterým do 1. února následujícího rozpočtového roku nevznikl závazek v konkrétních položkách rozpočtové nomenklatury, se pro dotčený rozpočtový rok ruší.

3.  Odstavce 1 a 2 se použijí s výhradou kontroly a schválení účetní závěrky.

Článek 172

Účtování výdajů EZZF

V rozpočtovém účetnictví se výdaje zaúčtovávají do určitého rozpočtového roku na základě úhrad, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince tohoto rozpočtového roku, za předpokladu, že účetní obdrží příslušný platební příkaz nejpozději 31. ledna následujícího rozpočtového roku.

Článek 173

Převod prostředků EZZF

1.  Pokud Komise převádí prostředky podle čl. 26 odst. 1, přijme rozhodnutí do 31. ledna následujícího rozpočtového roku a uvědomí o něm Evropský parlament a Radu podle čl. 26 odst. 1.

2.  V jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 1, předloží Komise své návrhy na převody Evropskému parlamentu a Radě do 10. ledna následujícího rozpočtového roku.

Evropský parlament a Rada rozhodnou o těchto převodech postupem podle článku 27, avšak pro účely tohoto článku se použije lhůta v délce tří týdnů.

Článek 174

Účelově vázané příjmy EZZF

1.  Účelově vázané příjmy podle této hlavy se v souladu s čl. 21 odst. 3 účelově váží podle původu příjmu.

2.  Výsledek rozhodnutí podle článku 30 nařízení č. 1290/2005 se zapisuje do jediného článku.



▼M1

HLAVA II

STRUKTURÁLNÍ FONDY, FOND SOUDRŽNOSTI, EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND, EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA, FONDY PRO OBLAST SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA, KTERÉ JSOU SPRAVOVÁNY V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ, A NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY

▼B

Článek 175

Zvláštní ustanovení

1.  Části první a třetí se použijí na příjmy a výdaje orgánů a subjektů uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ( 25 ), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj ( 26 ), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu ( 27 ), v nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti ( 28 ), v nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006, kterým se zřizuje Fond soudržnosti ( 29 ) a v nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu ( 30 ), jakož i fondů pro oblast svobody, bezpečnosti a práva, včetně fondů v rámci programu „Solidarita a řízení migračních toků“, které jsou spravovány v rámci sdíleného řízení podle článku 59 (dále jen „fondy“), není-li v této hlavě stanoveno jinak.

2.  Operace řízené přímo Komisí se uskutečňují podle pravidel stanovených v částech první a třetí.

Článek 176

Závaznost přidělení prostředků na závazky

Evropský parlament a Rada respektují přidělení prostředků na závazky, která vyplývají ze základních právních aktů v oblasti strukturálních opatření, rozvoje venkova a Evropského rybářského fondu.

Článek 177

Platby příspěvků, průběžné platby a vrácené částky

1.  Platby finančních příspěvků z fondů uskutečňuje Komise v souladu s nařízeními uvedenými v článku 175.

2.  Lhůta pro průběžné platby Komise se stanoví v souladu s nařízeními uvedenými v článku 175.

3.  V souladu s nařízeními uvedenými v článku 175 nemá skutečnost, že platby předběžného financování na určité opatření byly zcela nebo zčásti vráceny, vliv na snížení příspěvku, který je z fondů na uvedené opatření poskytován.

Vrácené částky jsou vnitřním účelově vázaným příjmem podle čl. 21 odst. 3 písm. c).

Nakládání s částkami vrácenými členskými státy a jeho důsledky pro výši finančních příspěvků z fondů se řídí nařízeními uvedenými v článku 175.

4.  Odchylně od článku 14 lze prostředky na závazky plynoucí z vrácených plateb předběžného financování, které jsou k dispozici k 31. prosinci, přenášet až do doby ukončení programu a využívat je podle potřeby za podmínky, že žádné jiné prostředky na závazky již nejsou k dispozici.

5.  V rozpočtovém účetnictví se výdaje zaúčtovávají do určitého rozpočtového roku na základě úhrad, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince daného rozpočtového roku, včetně výdajů zaúčtovaných do 31. ledna následujícího rozpočtového roku proti prostředkům na platby daným k dispozici v měsíci následujícím po převodech uvedených v článku 179.

Článek 178

Rušení prostředků přidělených na závazky

1.  Prostředky přidělené na závazek v souladu s nařízeními uvedenými v článku 175 Komise automaticky zruší.

2.  Takto zrušené prostředky mohou být znovu dány k dispozici v případě zjevného omylu, který lze připisovat pouze Komisi.

Za tímto účelem přezkoumá Komise zrušení prostředků učiněná během předchozího rozpočtového roku a rozhodne do 15. února běžného rozpočtového roku, zda je vzhledem k potřebám nutné dát odpovídající prostředky opětovně k dispozici.

▼M1

3.  Takto zrušené prostředky mohou být znovu dány k dispozici v případě:

a) zrušení prostředků z určitého programu v rámci pravidel pro využívání výkonnostní rezervy podle článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ( 31 );

b) zrušení prostředků ze specializovaného programu zvláštního finančního nástroje ve prospěch malých a středních podniků poté, co některý členský stát ukončí účast na tomto finančním nástroji, jak je stanoveno v čl. 39 odst. 2 sedmém pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 178a

Přenos prostředků na závazky pro nástroj pro propojení Evropy

1.  V rozpočtovém roce 2014, 2015 a 2016 mohou být prostředky na závazky pro projekty financované v rámci nástroje pro propojení Evropy vytvořeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ( 32 ), které nebyly přiděleny na konci rozpočtového roku, přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku.

2.  Komise předloží návrhy na přenos prostředků týkající se předchozího rozpočtového roku Evropskému parlamentu a Radě do 15. února běžného rozpočtového roku.

3.  Evropský parlament a Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, projednají všechny návrhy na přenos prostředků do 31. března běžného rozpočtového roku.

4.  Návrh na převod je schválen, pokud do lhůty uvedené v odstavci 3 nastane některý z těchto případů:

a) Evropský parlament a Rada jej schválí;

b) schválí jej buď Evropský parlament, nebo Rada a druhý orgán se zdrží jednání;

c) Evropský parlament i Rada se zdrží jednání nebo nepřijmou rozhodnutí, kterým by návrh na převod zamítly.

▼B

Článek 179

Převod prostředků

1.  S výjimkou Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova může Komise převádět operační výdaje uvedené v této hlavě z jedné hlavy rozpočtu do druhé za podmínky, že jsou dotčené prostředky použity pro stejný účel ve smyslu nařízení uvedených v článku 175 nebo že představují výdaje na technickou pomoc. Příslušná rozhodnutí Komise přijme do 31. ledna následujícího rozpočtového roku.

2.  V jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 1, může Komise své návrhy na převody prostředků na platby do fondů předložit Evropskému parlamentu a Radě do 10. ledna následujícího rozpočtového roku. Převod prostředků na platby lze provést z kteréhokoli rozpočtového bodu. Evropský parlament a Rada rozhodnou o těchto převodech postupem podle článku 27, avšak pro účely tohoto článku se použije lhůta v délce tří týdnů.

3.  Jestliže Evropský parlament a Rada převod neschválí nebo jej schválí jen zčásti, zaúčtuje se odpovídající část výdajů uvedených v čl. 177 odst. 5 k tíži prostředků na platby následujícího rozpočtového roku.

Článek 180

Řízení, výběr projektů a audit

Řízení, výběr a audit projektů se řídí nařízeními uvedenými v článku 175.



HLAVA III

VÝZKUM

Článek 181

Prostředky na výzkum

1.  Části první a třetí se použijí na prostředky na výzkum a technický rozvoj, není-li v této hlavě stanoveno jinak.

Tyto prostředky se zapisují buď do jedné z hlav rozpočtu, které se týkají oblasti politiky výzkumu spojené s „nepřímým výzkumem“ a „přímým výzkumem“, nebo do některé kapitoly týkající se výzkumných činností v jiné hlavě.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se druhů operací spadajících pod výzkum.

2.  S prostředky souvisejícími s příjmy z Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, který byl zřízen Protokolem č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeným ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se zachází jako s účelově vázanými příjmy ve smyslu článku 21. Prostředky na závazky vytvořené těmito příjmy se dají k dispozici neprodleně po provedení odhadu výše pohledávek a prostředky na platby se dají k dispozici neprodleně po obdržení příjmů.

3.  Operační výdaje uvedené v této hlavě může Komise převádět z jedné hlavy rozpočtu do jiné, pokud jsou tyto prostředky použity pro stejný účel.

4.  Odborníci odměňovaní z prostředků na výzkum a technický rozvoj jsou přijímáni podle postupů, které Evropský parlament a Rada stanoví současně s přijetím každého rámcového výzkumného programu nebo v souladu s odpovídajícím pravidly pro účast podniků, výzkumných center a univerzit.

Článek 182

Přidělování prostředků na výzkum

1.  Prostředky na závazky odpovídající objemu závazků zrušených v důsledku úplného nebo částečného neuskutečnění projektů týkajících se výzkumu, na něž byly určeny, mohou být ve výjimečných a řádně odůvodněných případech dány znovu k dispozici, je-li nezbytné provést původně plánovaný program a rozpočet pro dotčený rozpočtový rok (rok n) neobsahuje finanční prostředky na tento účel.

2.  Pro účely odstavce 1 Komise na počátku každého rozpočtového roku přezkoumá prostředky na závazky zrušené během předchozího rozpočtového roku (rok n – 1) a v závislosti na požadavcích vyhodnotí, zda je potřeba dát tyto prostředky znovu k dispozici.

Na základě tohoto posouzení může Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě do 15. února každého rozpočtového roku vhodné návrhy, přičemž pro každý rozpočtový bod uvede důvody, proč by měly být tyto prostředky dány znovu k dispozici.

3.  Evropský parlament a Rada rozhodnou o návrhu Komise ve lhůtě šesti týdnů. Není-li v této lhůtě rozhodnuto, považují se návrhy za schválené.

Výše prostředků na závazky daných znovu k dispozici v roce n nesmí za žádných okolností překročit 25 % celkové částky uvolněné ze závazku v téže rozpočtové položce v roce n – 1.

4.  Prostředky na závazky, jež jsou znovu dány k dispozici, nesmějí být přeneseny do dalšího roku.

Právní závazky, jež se vztahují k prostředkům na závazky daným znovu k dispozici, musí být přijaty do 31. prosince roku n.

Na konci roku n příslušná schvalující osoba nevyužitý zůstatek prostředků na závazky daných znovu k dispozici s konečnou platností zruší.

Článek 183

Společné výzkumné středisko

1.  Společné výzkumné středisko (SVS) může v rámci účasti na zadávacích řízeních a řízeních o udělení grantu podle části první hlav V a VI, jež jsou zcela nebo zčásti financována z rozpočtu, získávat financování z prostředků zapsaných v jiných hlavách a kapitolách, než jsou uvedeny v čl. 181 odst. 1.

Pro účely účasti na zadávacích řízeních a řízeních o udělení grantu je SVS považováno za právnickou osobu usazenou v členském státě.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se SVS.

2.  Prostředky na následující činnosti se považují za účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2:

a) řízení o udělení grantu a zadávací řízení, jichž se SVS účastní;

b) činnost SVS prováděnou jménem třetích osob nebo

c) činnost v rámci správní dohody s jinými orgány nebo útvary Komise o poskytování vědecko-technických služeb.

Prostředky na závazky vytvořené příjmy podle prvního pododstavce písm. a) a c) jsou dány k dispozici ihned po odhadu pohledávek.

Prostředky na činnost podle prvního pododstavce písm. c), které nebyly v průběhu pěti let použity, se zruší.

3.  Použití prostředků se uvádí v analytických účtech ve výsledném účtu plnění rozpočtu pro jednotlivé kategorie akcí, ke kterým se vztahuje; je odděleno od příjmů pocházejících od třetích osob, veřejných nebo soukromých, i od příjmů pocházejících z ostatních služeb poskytovaných Komisí třetím osobám.

4.  Při účasti na řízeních o udělení grantu a zadávacích řízeních v souladu s odstavcem 1 tohoto článku se na SVS nevztahují podmínky stanovené v článku 106, čl. 107 odst. 1 písm. b) a c), článcích 108 a 109 a čl. 131 odst. 4 a 5 o vyloučení a o sankcích v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek a udělováním grantů.

Požadavky na hospodářskou a finanční způsobilost se v případě SVS považují za splněné.

SVS je osvobozeno od povinnosti skládat jistotu podle článků 115 a 134.

5.  Pravidla pro zadávání veřejných zakázek uvedená v části první hlavě V se nepoužijí na činnost, kterou SVS provádí jménem třetích osob.

6.  Odchylně od článku 26 může Komise v rámci hlavy rozpočtu týkající se oblasti politiky „Přímý výzkum“ provádět převody mezi kapitolami do výše 15 % prostředků v rozpočtové položce, ze které se převod provádí.



HLAVA IV

VNĚJŠÍ ČINNOST



KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 184

Vnější akce

1.  Části první a třetí se použijí na vnější akce financované z rozpočtu, není-li v této hlavě stanoveno jinak.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se činností, které lze financovat v rámci vnějších akcí.

2.  Prostředky určené na akce uvedené v odstavci 1 používá Komise:

a) buď v rámci samostatně poskytovaných podpor; nebo

b) v partnerství se třetími zeměmi podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu i) na základě podpisu finanční dohody.

3.  Jsou-li vnější akce financovány jak z prostředků zapsaných v rozpočtu, tak z vnějších účelově vázaných příjmů ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b), prostředky, jež po uplynutí smluvní doby příslušné akce uvedené v čl. 189 odst. 2 nebyly přiděleny na závazky, se na poměrném základě vrátí po odečtení jednorázové částky odpovídající výdajům na audit, hodnocení a nepředvídané události, kterou lze přidělit na závazky později.

4.  Ustanovení čl. 90 odst. 4 druhého pododstavce se nevztahuje na akce uvedené v této hlavě.

V případě grantů ve výši přesahující 5 000 000 EUR na vnější akce uskutečňované v rámci přímého řízení nesmějí v průběhu akce zůstat nezúčtovány více než dvě platby předběžného financování.



KAPITOLA 2

Provádění akcí



Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 185

Provádění vnějších akcí

Akce uvedené v této hlavě mohou být prováděny přímo Komisí v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. a), v rámci sdíleného řízení podle čl. 58 odst. 1 písm. b) nebo nepřímo kterýmkoli subjektem či osobou pověřeným podle čl. 58 odst. 1 písm. c) v souladu s příslušnými ustanoveními článků 58 až 63. Za účelem dosažení společného cíle mohou být prostředky určené na vnější akce spojeny s finančními prostředky, které pocházejí z jiných zdrojů.



Oddíl 2

Rozpočtová podpora a svěřenské fondy sdružující více dárců

Článek 186

Použití rozpočtové podpory

1.  Jestliže tak stanoví příslušné základní právní akty, může Komise přijímající třetí zemi poskytnout rozpočtovou podporu, pokud je správa veřejných financí této země dostatečně transparentní, spolehlivá a účinná.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se rozpočtové podpory a povinností příjemců finančních prostředků.

2.  V rozhodnutí o financování uvedeném v článku 84 musí být podrobně uvedeny cíle a očekávané výsledky poskytování rozpočtové podpory přijímající třetí zemi. Vyplácení příspěvků Unie musí být založeno na splnění podmínek uvedených v odstavci 1, včetně zdokonalení správy veřejných financí, a na jasných a objektivních ukazatelích dosažených výsledků, které jsou základem hodnocení pokroku v daném odvětví v časovém průběhu.

3.  Komise začlení do odpovídající finanční dohody uzavřené podle čl. 184 odst. 2 písm. b) vhodná ustanovení, podle nichž se má přijímající třetí země zavázat, že v případě zjištění závažných nesrovnalostí při výplatě příslušných prostředků Unie, které lze této zemi přičítat, neprodleně vrátí veškeré finanční prostředky na příslušnou akci nebo jejich část.

K vrácení finančních prostředků podle prvního pododstavce se může použít čl. 80 odst. 1 druhý pododstavec.

4.  Komise v přijímajících třetích zemích podporuje rozvíjení možností parlamentní kontroly a auditu a zvyšování transparentnosti a přístupu veřejnosti k informacím.

Článek 187

Svěřenské fondy Unie pro vnější akce

1.  Pro akce v případě mimořádných událostí, akce po odeznění mimořádných událostí a pro tematicky zaměřené akce může Komise na základě dohod s dalšími dárci zřizovat svěřenské fondy. Cíle svěřenských fondů se stanoví v jejich zřizovacím aktu.

2.  Svěřenské fondy Unie se používají v souladu se zásadami řádného finančního řízení, transparentnosti, proporcionality, zákazu diskriminace a rovného zacházení a se zvláštními cíli stanovenými v jednotlivých zřizovacích aktech.

Svěřenské fondy Unie používá přímo Komise podle čl. 58 odst. 1 písm. a), s výjimkou svěřenských fondů Unie pro akce v případě mimořádných událostí a po odeznění těchto událostí, které mohou být používány nepřímo tím, že úkoly spojenými s plněním rozpočtu jsou pověřeny subjekty podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodů i), ii), v) a vi).

3.  Svěřenské fondy Unie musí splňovat tyto podmínky:

a) jsou přínosem pro opatření Unie: svěřenské fondy se na úrovni Unie vytvoří a použijí pouze tehdy, pokud lze jejich cílů zejména z důvodu rozsahu nebo potenciálních účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států;

b) zajišťují jasnou politickou viditelnost Unie, výhody z hlediska řízení, jakož i lepší kontrolu Unie nad riziky a vyplácením příspěvků Unie a dalších dárců. Tyto fondy by neměly být vytvořeny, pokud pouze zdvojují stávající možnosti financování a podobné nástroje, aniž by přinášely další výhody.

4.  Pro každý svěřenský fond Unie je ustavena správní rada, které předsedá Komise, ve které jsou zastoupeni dárci a v úloze pozorovatelů členské státy, jež do fondu nepřispěly, a která rozhoduje o využití finančních prostředků.

5.  Svěřenské fondy Unie se zřizují na dobu určitou, která je vymezena v jejich zřizovacím aktu. Tato doba může být rozhodnutím Komise na žádost správní rady dotčeného svěřenského fondu prodloužena.

Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi požádat, aby do fondu přestala poskytovat prostředky a aby případně přehodnotila zřizovací akt s cílem svěřenský fond zlikvidovat. V tomto případě se veškeré zbývající finanční prostředky na poměrném základě vrátí jako obecný příjem do rozpočtu, členským státům, které do něj přispěly, a ostatním dárcům.

6.  Příspěvky Unie a dalších dárců se vkládají na zvláštní bankovní účet. Příspěvky Unie se na tento účet převádějí na základě řádně zdůvodněné žádosti o provedení platby obsahující prognózy čerpání, s přihlédnutím k zůstatku na účtu a k potřebě dalších plateb, která z toho vyplývá. Prognózy čerpání se poskytují ročně, nebo je-li to vhodné, pololetně.

Příspěvky nejsou součástí rozpočtu a spravuje je Komise v rámci odpovědnosti pověřené schvalující osoby.

Účetním svěřenského fondu Unie je účetní Komise. Odpovídá za stanovení účetních postupů a sestavení účtové osnovy, jež jsou společné pro všechny svěřenské fondy Unie.

Interní auditor Komise a Účetní dvůr vykonávají vůči svěřenským fondům stejné pravomoci jako vůči ostatním akcím prováděným Komisí.

Účetní zřizuje i ruší zvláštní bankovní účet svěřenského fondu.

Komise zajistí, aby byly povinnosti účetního a schvalující osoby přísně odděleny.

Prostředky fondu přidělují na závazky a vyplácejí účastníci finančních operací z Komise vymezení v části první hlavě IV kapitole 3.

7.  Komise je zmocněna čerpat nejvýše 5 % částky vložené do svěřenského fondu na pokrytí vzniklých nákladů na správu v roce, v němž začaly být přípěvky uvedené v odstavci 6 používány. Po dobu existence svěřenského fondu se tyto poplatky za řízení považují za rovnocenné účelově vázaným příjmům ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b).

Účetní provádí inkasní příkazy související s akcemi financovanými ze svěřenských fondů. Příjmy plynoucí z úhrady těchto inkasních příkazů se vracejí na zvláštní bankovní účet svěřenského fondu. Rušení inkasních příkazů a upuštění od inkasa se provádí podle pravidel stanovených v článku 80.

8.  Komise předkládá návrhy rozhodnutí na zřízení, prodloužení trvání či likvidaci svěřenského fondu Unie věcně příslušnému výboru uvedenému v základním právním aktu, který upravuje příspěvek Unie do svěřenského fondu Unie.

9.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se řízení, výkaznictví a řádné správy svěřenských fondů pro vnější akce.

10.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě každý rok komplexní a podrobnou zprávu o činnostech podporovaných svěřenskými fondy Unie, o jejich využívání a výsledcích i o jejich účtech. Komise přiloží svou zprávu ke shrnutí výročních zpráv uvedenému v čl. 66 odst. 9 třetím pododstavci.



Oddíl 3

Jiné způsoby řízení

Článek 188

Provádění vnějších akcí v rámci nepřímého řízení

1.  Provádění akcí řízených nepřímo podle čl. 58 odst. 1 písm. c) podléhá dohledu Komise a delegací Unie podle čl. 56 odst. 2. Dohled je vykonáván buď předchozím schválením, nebo kontrolami ex post, nebo kombinovaným postupem.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se provádění nepřímo řízených vnějších akcí.

Článek 189

Finanční dohody o provádění vnějších akcí

1.  Pro prováděné vnější akce se použije jeden nebo více těchto nástrojů:

a) finanční dohoda mezi Komisí a některým ze subjektů nebo osob uvedených v článku 185;

b) smlouva nebo grantová dohoda mezi Komisí a fyzickými nebo právnickými osobami odpovědnými za provedení akcí.

Podmínky, za nichž je vnější pomoc poskytována, stanovuje nástroj, kterým se řídí finanční dohody, smlouvy nebo grantové dohody uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b).

2.  Finanční dohody se subjekty uvedenými v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) se uzavírají do 31. prosince roku n + 1, přičemž rokem n je rok, v jehož průběhu byl přijat rozpočtový závazek.

Ve finančních dohodách musí být stanovena lhůta, ve které jsou subjekty uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) povinny uzavřít individuální smlouvy a grantové dohody, kterými se provádí daná akce. Tato lhůta činí nejvýše tři roky ode dne uzavření finanční dohody, kromě:

a) akcí financovaných větším počtem dárců;

b) individuálních smluv týkajících se auditu a hodnocení;

c) těchto výjimečných okolností:

i) dodatků k již uzavřeným smlouvám;

ii) individuálních smluv uzavíraných po předčasném ukončení platnosti stávající smlouvy;

iii) změny subjektu pověřeného plněním svěřených úkolů.

3.  Odstavec 2 se nevztahuje na víceleté programy, pro jejichž provádění se využívají části závazků, v těchto případech:

a) v případě nástroje předvstupní pomoci;

b) v případě nástroje evropské politiky sousedství a partnerství.

V uvedených případech Komise v souladu s odvětvovými pravidly automaticky zruší závazek k těmto prostředkům.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se finančních dohod o provádění vnějších akcí.



KAPITOLA 3

Zadávání veřejných zakázek

Článek 190

Zadávání veřejných zakázek na vnější akce

1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zadávání veřejných zakázek na vnější akce.

2.  Ustanovení části první hlavy V kapitoly 1, která se týkají obecných ustanovení o zadávání veřejných zakázek, se použijí na veřejné zakázky podle této hlavy s výhradou zvláštních ustanovení o finančních limitech a o postupech zadávání vnějších veřejných zakázek, která mají být obsažena v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení. Veřejnými zadavateli pro účely této kapitoly jsou:

a) Komise jménem a na účet jedné nebo více třetích zemí;

b) subjekty a osoby uvedené v článku 185 a pověřené příslušnými úkoly při plnění rozpočtu.

3.  Zadávací řízení jsou upravena ve finančních dohodách uvedených v článku 189.

4.  Tato kapitola se nepoužije na akce prováděné podle odvětvových základních právních aktů, jež se týkají pomoci pro řešení krizí, operací civilní ochrany a operací humanitární pomoci.

Článek 191

Pravidla účasti v zadávacím řízení

1.  Zadávacího řízení se mohou za stejných podmínek účastnit všechny osoby spadající do oblasti působnosti Smluv a všechny ostatní fyzické či právnické osoby v souladu se zvláštními ustanoveními základních právních aktů upravujících dotčenou oblast spolupráce.

2.  V případech uvedených v čl. 54 odst. 2 může být za výjimečných, příslušnou schvalující osobou řádně odůvodněných okolností rozhodnuto umožnit účast v zadávacím řízení státním příslušníkům jiných třetích zemí, než jsou uvedeny v odstavci 1.

3.  Pokud se má použít dohoda o rozšíření trhů se zbožím nebo službami, jejichž stranou je Unie, jsou za podmínek stanovených v uvedené dohodě veřejné zakázky financované z rozpočtu otevřeny i státním příslušníkům jiných třetích zemí, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla účasti v zadávacím řízení.



KAPITOLA 4

Granty

Článek 192

Financování vnějších akcí v plném rozsahu

Akce může být financována z rozpočtu v plném rozsahu jen tehdy, pokud je to pro její uskutečnění nezbytné.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se financování vnějších akcí v plném rozsahu.

Článek 193

Pravidla použitelná pro granty na vnější akce

Řízení o udělení grantu, která mají použít v rámci nepřímého řízení subjekty uvedené v článku 185, se stanovují v dohodách mezi Komisí a těmito subjekty.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se řízení o udělení grantu, která se použijí v rámci nepřímého řízení.



KAPITOLA 5

Kontrola účtů

Článek 194

Kontrola v oblasti vnějších akcí prováděná Unií

Každá dohoda mezi Komisí a subjektem uvedeným v článku 185 nebo grantová dohoda či rozhodnutí o udělení grantu musí výslovně zmocnit Komisi a Účetní dvůr k provádění kontroly veškerých dokladů i kontroly na místě u všech zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie.



HLAVA V

EVROPSKÉ ÚŘADY

Článek 195

Evropské úřady

1.  Za „evropské úřady“ se pro účely této hlavy považují správní struktury vytvořené jedním nebo více orgány k plnění zvláštních průřezových úkolů.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se působnosti evropských úřadů a delegací orgánů v evropských úřadech.

2.  Tato hlava, s výjimkou článků 198, 199 a 200, se vztahuje také na činnost Evropského úřadu pro boj proti podvodům.

3.  Části první a třetí se použijí na činnost evropských úřadů, není-li v této hlavě stanoveno jinak.

Článek 196

Prostředky evropských úřadů

1.  Prostředky jednotlivých evropských úřadů, jejichž celková výše se zapisuje ve zvláštní rozpočtové položce v oddíle rozpočtu „Komise“, se podrobně rozepisují v příloze k uvedenému oddílu.

Příloha má formu výkazu příjmů a výdajů, který je rozdělen stejným způsobem jako oddíly rozpočtu.

Prostředky zapsané v uvedené příloze pokrývají veškeré finanční potřeby jednotlivých evropských úřadů při plnění jejich úkolů jménem orgánů.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se prostředků pro evropské úřady, včetně podmínek, za kterých účetní pověřuje výkonem některých úkolů, a správy pokladny a bankovních účtů.

2.  Plány pracovních míst jednotlivých evropských úřadů se připojují k plánu pracovních míst Komise.

3.  Ředitelé jednotlivých evropských úřadů rozhodují o převodech v rámci přílohy podle odstavce 1. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu.

4.  Účetní závěrky jednotlivých evropských úřadů tvoří nedílnou součást účetní závěrky Unie uvedené v článku 141.

Článek 197

Schvalující osoba v evropských úřadech

V souvislosti s prostředky zapsanými v příloze pro jednotlivé evropské úřady pověří Komise ředitele dotčeného evropského úřadu výkonem pravomocí schvalující osoby v souladu s článkem 65.

Článek 198

Účetnictví interinstitucionálních evropských úřadů

1.  Každý interinstitucionální evropský úřad vede analytické účty svých výdajů, které umožňují určit podíl služeb poskytovaných jednotlivým orgánům. Ředitel evropského úřadu stanoví po schválení řídícím výborem kritéria pro tento účetní systém.

2.  Poznámky ke konkrétní rozpočtové položce, ve které jsou zapsány celkové prostředky každého interinstitucionálního evropského úřadu, uvádějí odhad nákladů na služby poskytované uvedeným úřadem každému orgánu. Odhad je založen na analytických účtech uvedených v odstavci 1.

3.  Každý interinstitucionální evropský úřad oznamuje dotčeným orgánům výsledky analytických účtů.

Článek 199

Pověřování pravomocemi schvalující osoby u interinstitucionálních evropských úřadů

1.  Každý orgán může pověřit ředitele interinstitucionálního evropského úřadu plněním úkolů schvalující osoby pro správu prostředků zapsaných ve svém oddíle, přičemž zároveň stanoví meze a podmínky tohoto pověření.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pověřování ředitele interinstitucionálního evropského úřadu plněním úkolů schvalující osoby.

2.  Interní auditor Komise vykonává veškeré funkce uvedené v části první hlavě IV kapitole 9.

Článek 200

Služby poskytované třetím osobám

Pokud evropský úřad poskytuje v rámci své pravomoci za úplatu plnění třetím osobám, vydá jeho ředitel po schválení řídícím výborem zvláštní předpisy o podmínkách, za kterých jsou tato plnění poskytována, a o vedení odpovídajících účtů.



HLAVA VI

SPRÁVNÍ PROSTŘEDKY

Článek 201

Obecná ustanovení

1.  Části první a třetí se použijí na správní prostředky, není-li v této hlavě stanoveno jinak.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se rozsahu správních prostředků a záruk za nájem.

Článek 202

Závazky

1.  Běžné správní výdaje mohou být každoročně od 15. října předem přidělovány na závazky k tíži prostředků stanovených pro následující rozpočtový rok. Tyto závazky však nesmějí překročit čtvrtinu prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou a uvedených v odpovídající rozpočtové položce pro běžný rozpočtový rok. Nesmějí být použity na výdaje nového druhu, které nebyly rámcově schváleny v posledním řádně přijatém rozpočtu.

2.  Výdaje, které se podle právních předpisů nebo smluvních ustanovení hradí předem, například nájemné, mohou být hrazeny od 1. prosince k tíži prostředků následujícího rozpočtového roku. V tomto případě neplatí omezení uvedené v odstavci 1.

Článek 203

Zvláštní ustanovení o správních prostředcích

1.  Správní prostředky jsou nerozlišené.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zvláštních správních prostředků, včetně budov a záloh vyplacených zaměstnancům orgánů.

2.  Správní výdaje vyplývající ze smluv, které se vztahují na období delší než jeden rozpočtový rok, ať již kvůli místním zvyklostem, nebo protože se jedná o dodávky zařízení, se zapisují k tíži rozpočtu toho rozpočtového roku, ve kterém se uskutečnily.

3.  Každý orgán poskytuje každoročně do 1. června Evropskému parlamentu a Radě pracovní dokument o své politice v oblasti nemovitostí, který obsahuje tyto informace:

a) pro každou budovu výdaje a rozlohu hrazené z prostředků odpovídajících rozpočtových položek;

b) očekávaný vývoj globálního plánování rozlohy a lokalit v nadcházejících letech a popis projektů v oblasti nemovitostí ve fázi plánování, které již byly stanoveny;

c) konečné podmínky a náklady a důležité informace o uskutečňování nových projektů v oblasti nemovitostí předložených dříve Evropskému parlamentu a Radě postupem podle odstavců 4 a 5 a neuvedených v pracovních dokumentech z předchozího roku.

4.  U všech projektů v oblasti nemovitostí, které zřejmě budou mít významný finanční dopad na rozpočet, informuje orgán Evropský parlament a Radu co nejdříve o požadované rozloze nemovitosti a o předběžném plánování, a to před případným průzkumem místního trhu v případě smluv v oblasti nemovitostí nebo před vydáním výzvy k podání nabídky v případě stavebních prací.

5.  U všech projektů v oblasti nemovitostí, které zřejmě budou mít významný finanční dopad na rozpočet, předloží orgán projekt v oblasti nemovitostí, včetně podrobného odhadu nákladů a jeho financování, a také seznam návrhů smluv, které mají být použity, a před uzavřením smluv požádá Evropský parlament a Radu o jejich schválení. Na žádost orgánu se s předloženými dokumenty vztahujícími se k projektu v oblasti nemovitostí zachází důvěrně.

S výjimkou mimořádných nepředvídatelných okolností projedná Rada a Evropský parlament projekt v oblasti nemovitostí do čtyř týdnů ode dne, kdy jej oba orgány obdržely.

Projekt v oblasti nemovitostí se považuje za schválený, pokud během tohoto čtyřtýdenního období Evropský parlament ani Rada nepřijme rozhodnutí v neprospěch návrhu.

Jestliže Evropský parlament nebo Rada v průběhu tohoto čtyřtýdenního období vznesou opodstatněné námitky, prodlouží se toto období o dva týdny.

Přijme-li Evropský parlament nebo Rada rozhodnutí v neprospěch projektu v oblasti nemovitostí, dotčený orgán svůj návrh vezme zpět a může předložit návrh nový.

6.  V případě mimořádných nepředvídatelných okolností mohou být informace stanovené v odstavci 4 předloženy společně s projektem v oblasti nemovitostí. Evropský parlament a Rada projednají projekt v oblasti nemovitostí do dvou týdnů ode dne, kdy jej oba orgány obdržely. Projekt v oblasti nemovitostí se považuje za schválený, pokud během tohoto dvoutýdenního období Evropský parlament ani Rada nepřijme rozhodnutí v neprospěch návrhu.

7.  U následujících projektů v oblasti nemovitostí se má za to, že mohou mít značný finanční dopad na rozpočet:

i) koupě pozemku;

ii) koupě, prodej, přestavba, výstavba budov nebo jakýkoli projekt spojující tyto prvky, které mají proběhnout ve stejném období, jehož výše přesahuje 3 000 000 EUR;

iii) veškeré nové smlouvy týkající se nemovitostí (včetně smluv o užívání a dlouhodobých nájemních smluv a obnovení stávajících smluv za méně výhodných podmínek), na něž se nevztahuje bod ii), s ročními výdaji ve výši alespoň 750 000 EUR;

iv) prodloužení platnosti nebo obnova stávajících smluv týkajících se nemovitostí (včetně smluv o užívání a dlouhodobých nájemních smluv) za stejných nebo méně výhodných podmínek, s ročními výdaji ve výši alespoň 3 000 000 EUR.

Tento odstavec se vztahuje rovněž na ty projekty v oblasti nemovitostí, které mají interinstitucionální povahu, a na delegace Unie.

8.  Aniž je dotčen článek 17, lze plán koupě budovy financovat na základě půjčky, kterou předem schválí Evropský parlament a Rada.

Smlouvy o půjčce se uzavírají a půjčky se splácejí v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s řádným ohledem na nejlepší finanční zájem Unie.

Pokud orgán navrhuje, aby se koupě financovala půjčkou, uvede ve finančním plánu, který má být předložen spolu se žádostí o předchozí schválení dotčeným orgánem, zejména maximální míru financování, dobu financování, druh financování, podmínky financování a úsporu ve srovnání s jinými druhy smluvních ujednání.

Evropský parlament a Rada projednají žádost o předchozí schválení koupě do čtyř týdnů ode dne, kdy ji oba orgány obdržely. Koupě na základě půjčky se považuje za zamítnutou, pokud ji Evropský parlament a Rada v uvedené lhůtě výslovně neschválí.



HLAVA VII

ODBORNÍCI

Článek 204

Placení externí odborníci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se placených externích odborníků, včetně zvláštního postupu pro výběr fyzických osob jako placených externích odborníků, aby orgánům poskytovali pomoc při hodnocení žádostí o grant, projektů a nabídek a v konkrétních případech stanoviska či rady.

Tito odborníci jsou odměňováni předem oznámenou a stanovenou pevnou částkou a vybíráni na základě svých odborných schopností. Jejich výběr probíhá na základě kritérií dodržujících zásady zákazu diskriminace, rovného zacházení a neexistence střetu zájmů.



ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 205

Přechodná ustanovení

1.  Pokud jde o fondy uvedené v čl. 175 odst. 1, u kterých jsou základní právní akty zrušeny před 1. lednem 2013, mohou být prostředky přidělené na závazek zrušené podle článku 178 znovu dány k dispozici v případě zjevného omylu přičitatelného pouze Komisi nebo v případě mimořádných nepředvídatelných okolností se závažnými následky pro provádění operací podporovaných těmito fondy.

 

2.  Komise může převádět z jedné hlavy rozpočtu do druhé prostředky na operační výdaje uvedené v nařízeních ◄ (ES) č. 1260/1999, (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 1080/2006, (ES) č. 1081/2006, (ES) č. 1083/2006, (ES) č. 1084/2006 a (ES) č. 1198/2006, u kterých je stále třeba provést platby Unie k finančnímu vyrovnání nesplněných závazků Unie do ukončení dotyčné pomoci, pokud jsou dotčené prostředky použity pro stejný účel nebo souvisejí s iniciativami Unie nebo s opatřeními v oblasti technické pomoci a inovací a jsou převedeny na opatření stejné povahy.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se přechodných ustanovení.

Článek 206

Žádosti Evropského parlamentu a Rady o informace

Evropský parlament a Rada jsou oprávněny získávat jakékoli informace nebo vysvětlení týkající se rozpočtových záležitostí spadajících do jejich působnosti.

Článek 207

Finanční limity a částky

Aniž je dotčen článek 118, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví veškeré finanční limity a částky stanovené v tomto nařízení.

Článek 208

Rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené Smlouvou o fungování EU a Smlouvou o Euratomu

1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210 rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené na základě Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu.

Uvedené rámcové finanční nařízení je založeno na zásadách a pravidlech stanovených v tomto nařízení.

Finanční pravidla těchto subjektů smějí odchýlit od rámcového finančního nařízení pouze tehdy, je-li to nezbytné pro jejich zvláštní potřeby, a s předchozím souhlasem Komise.

2.  Evropský parlament uděluje subjektům uvedeným v odstavci 1 na doporučení Rady absolutorium za plnění rozpočtů. Subjekty uvedené v odstavci 1 plně spolupracují s orgány zapojenými do postupů udělování absolutoria a v případě potřeby poskytnou veškeré další nezbytné informace, mimo jiné i prostřednictvím účasti na schůzích příslušných subjektů.

3.  Interní auditor Komise vykonává vůči subjektům uvedeným v odstavci 1 stejné pravomoci jako vůči Komisi.

4.  Nezávislý externí auditor ověří, zda jsou v roční účetní závěrce každého ze subjektů uvedených v odstavci 1 řádně zaznamenány jeho příjmy, výdaje a finanční situace před konsolidací v rámci konečné účetní závěrky Komise. Není-li v základním právním aktu uvedeném v odstavci 1 stanoveno jinak, vypracuje Účetní dvůr v případě každého subjektu zvláštní výroční zprávu v souladu s požadavky čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Při vypracovávání této zprávy Účetní dvůr vezme v úvahu auditní činnost nezávislého externího auditora a opatření přijatá na základě jeho zjištění.

Článek 209

Vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru

Subjekty s právní subjektivitou, jež jsou zřízeny základním právním aktem a jsou pověřeny realizací partnerství soukromého a veřejného sektoru, přijmou finanční pravidla své činnosti.

Tato pravidla zahrnují soubor zásad nezbytných pro zajištění řádného finančního řízení při správě finančních prostředků Unie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210 vzorové finanční nařízení, které stanoví zásady nezbytné pro zajištění řádného finančního řízení finančních prostředků Unie a které bude založeno na článku 60.

Finanční pravidla těchto subjektů se smějí odchýlit od vzorového finančního nařízení pouze tehdy, je-li to nezbytné z hlediska jejich zvláštních potřeb a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 210

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 8, 11, 13, 19, 21, 22, 23, 25, 26, 29, 30, 31, 34, 35, 38, 41, 44, 49, 53, 54, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 92, 93, 98, 99, 100, 101, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 121, 122, 123, 124, 125, 126, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 137, 138, 139, 140, 142, 144, 181, 183, 184, 186, 187, 188, 189, 190, 191, 192, 193, 195, 196, 199, 201, 203, 204, 205, 207, 208 a 209 je svěřena Komisi do konce prvního víceletého finančního rámce na období po roce 2013 uvedeného v článku 312 Smlouvy o fungování EU. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději dva roky před koncem prvního víceletého finančního rámce. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o období odpovídající následujícím víceletým finančním rámcům, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem platnosti odpovídajícího víceletého finančního rámce.

3.  Pravomoc přijímat akty a přenesené pravomoci uvedená v článcích 8, 11, 13, 19, 21, 22, 23, 25, 26, 29, 30, 31, 34, 35, 38, 41, 44, 49, 53, 54, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 92, 93, 98, 99, 100, 101, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 121, 122, 123, 124, 125, 126, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 137, 138, 139, 140, 142, 144, 181, 183, 184, 186, 187, 188, 189, 190, 191, 192, 193, 195, 196, 199, 201, 203, 204, 205, 207, 208 a 209 mohou Evropský parlament nebo Rada kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení pravomoci se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí o zrušení pravomoci nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 8, 11, 13, 19, 21, 22, 23, 25, 26, 29, 30, 31, 34, 35, 38, 41, 44, 49, 53, 54, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 92, 93, 98, 99, 100, 101, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 121, 122, 123, 124, 125, 126, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 137, 138, 139, 140, 142, 144, 181, 183, 184, 186, 187, 188, 189, 190, 191, 192, 193, 195, 196, 199, 201, 203, 204, 205, 207, 208 a 209 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 211

Přezkum

Toto nařízení bude přezkoumáno pokaždé, kdy se to ukáže nezbytné, a v každém případě nejpozději dva roky před koncem prvního víceletého finančního rámce pro období po roce 2013.

Tento přezkum se bude mimo jiné týkat uplatňování části první hlavy VIII.

Článek 212

Zrušení

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2013 s výjimkou:

a) článků 53 až 57, které se i nadále použijí na všechny závazky přijaté do 31. prosince 2013;

b) čl. 166 odst. 3 druhého pododstavce písm. a), který se i nadále použije na všechny závazky přijaté do 31. prosince 2012;

c) čl. 166 odst. 3 druhého pododstavce písm. b), který se i nadále použije na všechny závazky přijaté mezi 1. lednem 2013 a 31. prosincem 2013.

Část první hlava VI nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se i nadále použije na grantové dohody podepsané a rozhodnutí o udělení grantu oznámená do 31. prosince 2013 v rámci souhrnných závazků rozpočtu na rok 2012 nebo dřívější roky, pokud tak rozhodne příslušná schvalující osoba s náležitým ohledem na zásady rovného zacházení a transparentnosti.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze.

Článek 213

Přezkum týkající se ESVČ

Ustanovení čl. 68 odst. 1 třetího pododstavce a čl. 98 odst. 2 druhého pododstavce budou v roce 2013 přezkoumána s náležitým ohledem na zvláštní povahu ESVČ, a zejména delegací Unie, a případně s ohledem na náležitou kapacitu ESVČ v oblasti finančního řízení.

Článek 214

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2013 s výjimkou:

a) článků 58 až 63, které se použijí výhradně na závazky přijaté od 1. ledna 2014;

b) čl. 50 odst. 1 druhého pododstavce písm. c) a článků 82, 139 a 140, které se použijí ode dne 1. ledna 2014;

c) článků 177, 179 a 210, které se použijí ode dne 27. října 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.




PŘÍLOHA



SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002

Nové nařízení

Hlavy

ČÁST PRVNÍ

ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Článek 1

Předmět

Článek 2

Definice

Článek 2

Článek 3

Soulad sekundárních právních předpisů s tímto nařízením

Článek 5

Ochrana osobních údajů

HLAVA II

HLAVA II

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Článek 3

Článek 6

Dodržování rozpočtových zásad

KAPITOLA 1

KAPITOLA 1

Zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu

Článek 4

Článek 7

Oblast působnosti rozpočtu

Článek 5

Článek 8

Pravidla o zásadě jednotnosti a správnosti rozpočtu

Článek 5a

Článek 4

Lhůty, data a termíny

KAPITOLA 2

KAPITOLA 2

Zásada ročního rozpočtu

Článek 6

Článek 9

Definice

Článek 7

Článek 10

Druhy prostředků

Článek 8

Článek 11

Účtování příjmů a prostředků

Článek 9

Článek 13

Zrušení a přenos prostředků

Článek 10

Článek 14

Pravidla pro přenos účelově vázaných příjmů

Článek 11

Článek 15

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Článek 12

Článek 12

Přidělení prostředků na závazky

Článek 13

Článek 16

Pravidla vztahující se na případy pozdního přijetí rozpočtu

KAPITOLA 3

KAPITOLA 3

Zásada vyrovnanosti

Článek 14

Článek 17

Definice a oblast působnosti

Článek 15

Článek 18

Zůstatek rozpočtového roku

KAPITOLA 4

KAPITOLA 4

Zásada zúčtovací jednotky

Článek 16

Článek 19

Používání eura

KAPITOLA 5

KAPITOLA 5

Zásada univerzálnosti

Článek 17

Článek 20

Definice a oblast působnosti

Článek 18

Článek 21

Účelově vázané příjmy

Článek 19

Článek 22

Darované částky

Článek 20

Článek 23

Pravidla pro odečty a úpravy v důsledku kurzových rozdílů

KAPITOLA 6

KAPITOLA 6

Zásada specifikace

Článek 21

Článek 24

Obecná ustanovení

Článek 22

Článek 25

Převody uskutečňované orgány s výjimkou Komise

Článek 23

Článek 26

Převody uskutečňované Komisí

Článek 24

Článek 27

Návrhy na převody předložené orgány Evropskému parlamentu a Radě

Článek 25

Článek 28

Zvláštní pravidla pro převody

Článek 26

Článek 29

Převody, na něž se vztahují zvláštní ustanovení

KAPITOLA 7

KAPITOLA 7

Zásada řádného finančního řízení

Článek 27

Článek 30

►C1  Zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti ◄

Článek 28

Článek 31

Povinné sestavování finančního výkazu

Článek 32

Vnitřní kontrola plnění rozpočtu

Článek 33

Nákladově efektivní kontrolní systémy

KAPITOLA 8

KAPITOLA 8

Zásada transparentnosti

Článek 29

Článek 34

Zveřejňování účtů, rozpočtů a zpráv

Článek 30

Článek 35

Zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších informací

HLAVA III

HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

KAPITOLA 1

KAPITOLA I

Sestavování rozpočtu

Článek 31

Článek 36

Odhady příjmů a výdajů

Článek 32

Článek 37

Odhad rozpočtu subjektů uvedených v článku 208

Článek 33

Článek 38

Návrh rozpočtu

Článek 34

Článek 39

Návrh na změnu návrhu rozpočtu

Článek 35

Článek 36

Článek 40

Povinnosti členských států vyplývající z přijetí rozpočtu

Článek 37

Článek 41

Návrh opravného rozpočtu

Článek 38

Článek 39

Článek 42

Dřívější předání odhadů a návrhu rozpočtu

KAPITOLA 2

KAPITOLA 2

Skladba a předkládání rozpočtu

Článek 40

Článek 43

Skladba rozpočtu

Článek 41

Článek 44

Rozpočtová nomenklatura

Článek 42

Článek 45

Zákaz záporných příjmů

Článek 43

Článek 46

Předběžné prostředky

Článek 44

Článek 47

Záporná rezerva

Článek 45

Článek 48

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

Článek 46

Článek 49

Předkládání rozpočtu

Článek 47

Článek 50

Pravidla pro plány pracovních míst

KAPITOLA 3

Rozpočtová kázeň

Článek 51

Soulad rozpočtu s víceletým finančním rámcem

Článek 52

Soulad aktů Unie s rozpočtem

HLAVA IV

HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU

KAPITOLA 1

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 48

Článek 53

Plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení

Článek 49

Článek 54

Základní právní akt a výjimky

Článek 50

Článek 55

Plnění rozpočtu jinými orgány než Komisí

Článek 51

Článek 56

Pověření výkonem rozpočtových pravomocí

Článek 52

Článek 57

Střet zájmů

KAPITOLA 2

KAPITOLA 2

Způsoby plnění rozpočtu

Článek 53

Článek 58

Způsoby plnění rozpočtu

Článek 53a

Článek 53 b

Článek 59

Sdílené řízení s členskými státy

Článek 53 c

Článek 60

Nepřímé řízení

Článek 54 d

Článek 54

Článek 61

Hodnocení ex ante a pověřovací dohody

Článek 55

Článek 62

Výkonné agentury

Článek 56

Článek 57

Článek 63

Meze pověřování

KAPITOLA 3

KAPITOLA 3

Účastníci finančních operací

ODDÍL 1

ODDÍL 1

Zásada oddělení funkcí

Článek 58

Článek 64

Oddělení funkcí

ODDÍL 2

ODDÍL 2

Schvalující osoba

Článek 59

Článek 65

Schvalující osoba

Článek 60

Článek 66

Pravomoci a povinnosti schvalující osoby

Článek 60a

Článek 67

Pravomoci a povinnosti vedoucích delegací Unie

ODDÍL 3

ODDÍL 3

Účetní

Článek 61

Článek 68

Pravomoci a povinnosti účetního

Článek 62

Článek 69

Pověření výkonem pravomocí účetního

ODDÍL 4

ODDÍL 4

Správce zálohových účtů

Článek 63

Článek 70

Zálohové účty

KAPITOLA 4

KAPITOLA 4

Odpovědnost účastníků finančních operací

ODDÍL 1

ODDÍL 1

Obecná pravidla

Článek 64

Článek 71

Odnětí pověření uděleného účastníkům finančních operací a jejich zbavení povinností

Článek 65

Článek 72

Odpovědnost schvalující osoby za protiprávní jednání, podvod nebo korupci

ODDÍL 2

ODDÍL 2

Pravidla vztahující se na příslušné schvalující osoby

Článek 66

Článek 73

Pravidla vztahující se na schvalující osoby

ODDÍL 3

ODDÍL 3

Pravidla vztahující se na účetní a správce zálohových účtů

Článek 67

Článek 74

Pravidla vztahující se na účetní

Článek 68

Článek 75

Pravidla vztahující se na správce zálohových účtů

KAPITOLA 5

KAPITOLA 5

Příjmové operace

ODDÍL 1

ODDÍL 1

Poskytování vlastních zdrojů

Článek 69

Článek 76

Vlastní zdroje

ODDÍL 2

ODDÍL 2

Odhady pohledávek

Článek 70

Článek 77

Odhady pohledávek

ODDÍL 3

ODDÍL 3

Stanovení pohledávek

Článek 71

Článek 78

Stanovení pohledávky

ODDÍL 4

ODDÍL 4

Schválení inkasa

Článek 72

Článek 79

Schválení inkasa

ODDÍL 5

ODDÍL 5

Inkaso

Článek 73

Článek 80

Pravidla pro inkaso

Článek 73a

Článek 81

Promlčecí lhůta

Článek 82

Řešení pohledávek Unie na vnitrostátní úrovni

Článek 74

Článek 83

Pokuty, sankce a úroky uložené Komisí

KAPITOLA 6

KAPITOLA 6

Výdajové operace

Článek 75

Článek 84

Rozhodnutí o financování

ODDÍL 1

ODDÍL 1

Přidělení výdajů na závazek

Článek 76

Článek 85

Druhy závazků

Článek 77

Článek 86

Pravidla vztahující se na závazky

Článek 78

Článek 87

Kontrola závazků

ODDÍL 2

ODDÍL 2

Potvrzení výdajů

Článek 79

Článek 88

Potvrzení výdaje

ODDÍL 3

ODDÍL 3

Schválení výdajů

Článek 80

Článek 89

Schválení výdaje

ODDÍL 4

ODDÍL 4

Úhrada výdajů

Článek 81

Článek 90

Druhy plateb

Článek 82

Článek 91

Platby omezené na dostupné finanční prostředky

ODDÍL 5

ODDÍL 5

Lhůty pro výdajové operace

Článek 83

Článek 92

Lhůty pro výdaje

KAPITOLA 7

KAPITOLA 7

Systémy informačních technologií a elektronická správa

Článek 84

Článek 93

Elektronické řízení operací

Článek 94

Předávání dokumentů

Článek 95

Elektronická správa (e-Government)

KAPITOLA 8

Zásady správy

Článek 96

Řádná správa

Článek 97

Údaje o opravných prostředcích

KAPITOLA 8

KAPITOLA 9

Interní auditor

Článek 85

Článek 98

Jmenování interního auditora

Článek 86

Článek 99

Pravomoci a povinnosti interního auditora

Článek 87

Článek 100

Nezávislost interního auditora

HLAVA V

HLAVA V

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

KAPITOLA 1

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

ODDÍL 1

ODDÍL 1

Oblast působnosti a zásady zadávání

Článek 88

Článek 101

Definice veřejných zakázek

Článek 89

Článek 102

Zásady vztahující se na veřejné zakázky

ODDÍL 2

ODDÍL 2

Uveřejňování veřejných zakázek

Článek 90

Článek 103

Uveřejňování veřejných zakázek

ODDÍL 3

ODDÍL 3

Zadávací řízení

Článek 91

Článek 104

Zadávací řízení

Článek 92

Článek 105

Obsah dokumentace k zadávacímu řízení

Článek 93

Článek 106

Kritéria pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení

Článek 94

Článek 107

Kritéria pro vyloučení z probíhajícího zadávacího řízení

Článek 95

Článek 108

Ústřední databáze vyloučených zájemců a uchazečů

Článek 96

Článek 109

Správní a finanční sankce

Článek 97

Článek 110

Kritéria pro zadávání veřejných zakázek

Článek 98

Článek 111

Podávání nabídek

Článek 99

Článek 112

Zásady rovného zacházení a transparentnosti

Článek 100

Článek 113

Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky

Článek 101

Článek 114

Zrušení zadávacího řízení

ODDÍL 4

ODDÍL 4

Jistoty a nápravná opatření

Článek 102

Článek 115

Jistoty

Článek 103

Článek 116

Chyby, nesrovnalosti a podvody v zadávacím řízení

KAPITOLA 2

KAPITOLA 2

Ustanovení použitelná pro veřejné zakázky zadávané orgány na vlastní účet

Článek 104

Článek 117

Veřejný zadavatel

Článek 105

Článek 118

Finanční limity

Článek 106

Článek 119

Pravidla účasti na zadávacím řízení

Článek 107

Článek 120

Pravidla Světové obchodní organizace pro zadávání veřejných zakázek

HLAVA VI

HLAVA VI

GRANTY

KAPITOLA 1

KAPITOLA 1

Oblast působnosti a forma grantů

Článek 108

Článek 121

Oblast působnosti grantů

Článek 122

Příjemci grantu

Článek 108a

Článek 123

Formy grantů

Článek 124

Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování

KAPITOLA 2

KAPITOLA 2

Zásady

Článek 109

Článek 125

Obecné zásady pro udělování grantů

Článek 126

Způsobilé náklady

Článek 127

Spolufinancování ve formě věcného plnění

Článek 110

Článek 128

Transparentnost

Článek 111

Článek 129

Zákaz kumulace

Článek 112

Článek 130

Zákaz retroaktivity

Článek 113

KAPITOLA 3

KAPITOLA 3

Řízení o udělení grantu

Článek 114

Článek 131

Žádosti o grant

Článek 115

Článek 132

Kritéria pro výběr a udělení grantu

Článek 116

Článek 133

Hodnocení

Článek 117

KAPITOLA 4

KAPITOLA 4

Platby a kontrola

Článek 118

Článek 134

Jistota pro účely předběžného financování

Článek 119

Článek 135

Vyplácení grantů a kontroly

Článek 136

Uchovávání dokladů

KAPITOLA 5

KAPITOLA 5

Provádění

Článek 120

Článek 137

Smlouvy o provedení a finanční podpora třetím osobám

HLAVA VII

CENY

Článek 138

Obecná pravidla

HLAVA VIII

FINANČNÍ NÁSTROJE

Článek 139

Oblast působnosti

Článek 140

Zásady a podmínky platné pro finanční nástroje

HLAVA VII

HLAVA IX

PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A ÚČETNICTVÍ

KAPITOLA 1

KAPITOLA 1

Předložení účetní závěrky

Článek 121

Článek 141

Skladba účetní závěrky

Článek 122

Článek 142

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení

Článek 123

Článek 143

Pravidla pro účetní závěrku

Článek 124

Článek 144

Účetní zásady

Článek 125

Článek 126

Článek 145

Finanční výkazy

Článek 127

Článek 146

Zprávy o plnění rozpočtu

Článek 128

Článek 147

Předběžná účetní závěrka

Článek 129

Článek 148

Schválení konečné konsolidované účetní závěrky

KAPITOLA 2

KAPITOLA 2

Informace o plnění rozpočtu

Článek 130

Článek 149

Zpráva o rozpočtových zárukách a rizicích

Článek 131

Článek 150

Informování o plnění rozpočtu

KAPITOLA 3

KAPITOLA 3

Účetnictví

ODDÍL 1

ODDÍL 1

Společná ustanovení

Článek 132

Článek 151

Účetní systém

Článek 133

Článek 152

Společné požadavky týkající se účetního systému orgánů

ODDÍL 2

ODDÍL 2

Obecné účty

Článek 134

Článek 153

Obecné účty

Článek 135

Článek 154

Účetní zápisy v obecných účtech

Článek 136

Článek 155

Účetní opravy

ODDÍL 3

ODDÍL 3

Rozpočtové účty

Článek 137

Článek 156

Rozpočtové účetnictví

KAPITOLA 4

KAPITOLA 4

Inventární soupisy majetku

Článek 138

Článek 157

Inventární soupis

HLAVA VIII

HLAVA X

EXTERNÍ AUDIT A ABSOLUTORIUM

KAPITOLA 1

KAPITOLA 1

Externí audit

Článek 139

Článek 158

Externí audit prováděný Účetním dvorem

Článek 140

Článek 159

Pravidla a postupy auditu

Článek 141

Článek 160

Kontroly cenných papírů a hotovosti

Článek 142

Článek 161

Právo Účetního dvora na přístup

Článek 143

Článek 162

Výroční zpráva Účetního dvora

Článek 144

Článek 163

Zvláštní zprávy Účetního dvora

KAPITOLA 2

KAPITOLA 2

Absolutorium

Článek 145

Článek 164

Harmonogram postupu udělování absolutoria

Článek 146

Článek 165

Postup udělování absolutoria

Článek 147

Článek 166

Následná opatření

Článek 147a

Článek 167

Zvláštní ustanovení o Evropské službě pro vnější činnost

ČÁST DRUHÁ

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

HLAVA I

EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ ZÁRUČNÍ FOND

Článek 148

Článek 168

Zvláštní ustanovení o Evropském zemědělském záručním fondu

Článek 149

Článek 169

Přidělování prostředků EZZF na závazky

Článek 150

Článek 170

Předběžné souhrnné závazky z prostředků EZZF

Článek 151

Článek 171

Plán a časový rozvrh rozpočtových závazků EZZF

Článek 152

Článek 172

Účtování výdajů EZZF

Článek 153

Článek 173

Převod prostředků EZZF

Článek 154

Článek 174

Účelově vázané příjmy EZZF

HLAVA II

HLAVA II

STRUKTURÁLNÍ FONDY, FOND SOUDRŽNOSTI, EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND, EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA A FONDY PRO OBLAST SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA, KTERÉ JSOU SPRAVOVÁNY V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

Článek 155

Článek 175

Zvláštní ustanovení

Článek 176

Závaznost přidělení prostředků na závazky

Článek 156

Článek 177

Platby příspěvků, průběžné platby a vrácené prostředky

Článek 157

Článek 178

Rušení prostředků přidělených na závazky

Článek 158

Článek 179

Převod prostředků

Článek 159

Článek 180

Řízení, výběr projektů a audit

HLAVA III

HLAVA III

VÝZKUM

Článek 160

Článek 181

Prostředky na výzkum

Článek 160a

Článek 182

Přidělování prostředků na výzkum

Článek 161

Článek 183

Společné výzkumné středisko

HLAVA IV

HLAVA IV

VNĚJŠÍ ČINNOST

KAPITOLA I

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 162

Článek 184

Vnější akce

KAPITOLA 2

KAPITOLA 2

Provádění akcí

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 163

Článek 185

Provádění vnějších akcí

ODDÍL 2

Rozpočtová podpora a svěřenské fondy sdružující více dárců

Článek 186

Použití rozpočtové podpory

Článek 164 (zrušený)

Článek 187

Svěřenské fondy Unie pro vnější akce

ODDÍL 3

Jiné způsoby plnění rozpočtu

Článek 165

Článek 188

Provádění vnějších akcí v rámci nepřímého řízení

Článek 166

Článek 189

Finanční dohody o provádění vnějších akcí

KAPITOLA 3

KAPITOLA 3

Zadávání veřejných zakázek

Článek 167

Článek 190

Zadávání veřejných zakázek na vnější akce

Článek 168

Článek 191

Pravidla účasti v zadávacím řízení

KAPITOLA 4

KAPITOLA 4

Granty

Článek 169

Článek 192

Financování vnějších akcí v plném rozsahu

Článek 169a

Článek 193

Pravidla použitelná pro granty na vnější akce

KAPITOLA 5

KAPITOLA 5

Kontrola účtů

Článek 170

Článek 194

Kontrola v oblasti vnějších akcí prováděná Unií

HLAVA V

HLAVA V

EVROPSKÉ ÚŘADY

Článek 171

Článek 195

Evropské úřady

Článek 172

Článek 196

Prostředky evropských úřadů

Článek 173

Článek 197

Schvalující osoba v evropských úřadech

Článek 174

Článek 198

Účetnictví interinstitucionálních evropských úřadů

Článek 174a

Článek 199

Pověřování pravomocemi schvalujících osob u interinstitucionálních evropských úřadů

Článek 175

Článek 200

Služby poskytované třetím osobám

Článek 176 (zrušený)

HLAVA VI

HLAVA VI

SPRÁVNÍ PROSTŘEDKY

Článek 177

Článek 201

Obecná ustanovení

Článek 178

Článek 202

Závazky

Článek 179

Článek 203

Zvláštní ustanovení o správních prostředcích

HLAVA VII

HLAVA VII

ODBORNÍCI

Článek 179a

Článek 204

Placení externí odborníci

ČÁST TŘETÍ

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

Článek 180 (zrušený)

Článek 181

Článek 205

Přechodná ustanovení

HLAVA II

Článek 182

Článek 206

Žádosti Evropského parlamentu a Rady o informace

Článek 207

Finanční limity a částky

Článek 183

Článek 210

Výkon přenesené pravomoci

Článek 185

Článek 208

Rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené Smlouvou o fungování EU a Smlouvou o Euratomu

Článek 209

Vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru

Článek 184

Článek 211

Přezkum

Článek 186

Článek 212

Zrušení

Článek 186a

Článek 213

Přezkum týkající se ESVČ

Článek 187

Článek 214

Vstup v platnost




SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O OTÁZKÁCH SPOJENÝCH S VFR

„Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že finanční nařízení bude revidováno s cílem začlenit změny, které jsou nezbytné s ohledem na výsledky jednání o víceletém finančním rámci na období 2014–2020, týkající se mimo jiné:

 pravidel pro přenos prostředků v případě rezervy pro mimořádnou pomoc a projektů financovaných z nástroje pro propojení Evropy;

 přenosu nevyužitých prostředků a rozpočtového zůstatku a souvisejícího návrhu na zapsání těchto prostředků do rezervy na platby a na závazky;

 možnosti začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu Unie;

 nakládání s prostředky pocházejícími z dohod o boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky.“




SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VÝDAJÍCH NA NEMOVITOSTI S ODVOLÁNÍM NA ČLÁNEK 203

„Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že:

1. postup včasného varování uvedený v čl. 203 odst. 4 a postup předchozího schvalování uvedený v čl. 203 odst. 5 se nevztahují na bezúplatné získání pozemku nebo na koupi pozemku za symbolickou cenu;

2. jakákoli zmínka o „nemovitostech“ či „budovách“ v článku 203 se týká pouze nebytových prostor. Evropský parlament a Rada mohou požadovat jakékoli informace týkající se obytných budov;

3. za výjimečných nebo naléhavých politických okolností lze informace týkající se projektů v oblasti nemovitostí se vztahem k delegacím EU nebo kancelářím ve třetích zemích, jak je uvedeno v čl. 203 odst. 4, poskytnout podle čl. 203 odst. 5 spolu s projektem. V tomto případě se Evropský parlament, Rada a Komise zasadí o co projednání daného projektu v oblasti nemovitosti při nejbližší příležitosti;

4. postup předchozího schválení uvedený v čl. 203 odst. 5 a 6 se nevztahuje na přípravné smlouvy nebo studie nutné k podrobnému vyhodnocení nákladů a financování projektu v oblasti nemovitostí;

5. limity ve výši 750 000 EUR nebo 3 000 000 EUR uvedené v čl. 203 odst. 7 písm. ii) až iv) zahrnují veškeré instalace; v případě nájemních smluv se tyto limity vztahují na nájem bez poplatků, obsahují však náklady na veškeré instalace;

6. výdaje uvedené v čl. 203 odst. 3 písm. a) neobsahují poplatky;

7. jeden rok po vstupu finančního nařízení v platnost podá Komise zprávu o uplatňování postupů uvedených v článku 203.“




SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE K ČL. 203 ODST. 3

Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že obdobná ustanovení budou zapracována do rámcového finančního nařízení pro agentury a subjekty vytvořené na základě Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu.



( 1 ) Úř. věst. C 145, 3.6.2010, s. 1.

( 2 ) Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. října 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. října 2012.

( 3 ) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

( 4 ) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

( 5 ) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

( 6 ) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

( 8 ) Úř. věst. C 215, 21.7.2011, s. 13.

( 9 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

( 10 ) Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.

( 11 ) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

( 12 ) Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1.

( 13 ) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

( 14 ) Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.

( 15 ) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.

( 16 ) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

( 17 ) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

( 18 ) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

( 19 ) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

( 20 ) Úř. věst. L 297, 15.11.2003, s. 1.

( 21 ) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

( 22 ) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

( 23 ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

( 24 ) Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

( 25 ) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

( 26 ) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1.

( 27 ) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 12.

( 28 ) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

( 29 ) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 79.

( 30 ) Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.

( 31 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

( 32 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).