1.1 Tento dodatek stanoví pravidla pro komunikaci související s bezpečností mezi doprovodem vlaku, hlavně strojvedoucím, a zaměstnancem řízení provozu, zejména za účelem definování její struktury a metodiky. Komunikace související s bezpečností má přednost před veškerou ostatní komunikací.

2.1 Hlasový přenos zpráv souvisejících s bezpečností musí být stručný a jasný bez zkratek. Zejména musí zahrnovat následující body, aby bylo zajištěno, že zprávě bude porozuměno a musí být podniknuty nezbytné kroky bez ohledu na to, kdo zprávu předává:

2.2 Nouzové zprávy jsou určeny pro vydávání naléhavých provozních pokynů, které jsou přímo spojeny s bezpečností železnic. U těchto zpráv lze opakování zprávy vynechat.

3.1 Strojvedoucí se musí identifikovat číslem a polohou vlaku. Zaměstnanci řízení provozu se musí identifikovat pomocí kontrolní oblasti nebo umístění stavědla.

3.2 Při komunikaci mezi zaměstnancem řízení provozu a strojvedoucími je zaměstnanec řízení provozu odpovědý za zajištění toho, že hovoří se strojvedoucím uvnitř své kontrolní oblasti. To je velmi důležité tehdy, když se komunikace odehrává v oblastech, kde se hranice komunikací překrývají. Tato zásada platí i po přerušení v průběhu přenosu.

3.3 Různé strany musí pro tento účel použít následující zprávy.

4.1 Aby komunikaci související s bezpečností bylo správně porozuměno bez ohledu na sdělení, musí být přijata tato pravidla:

4.2 Musí se použít mezinárodní fonetická abeceda:

4.3 Čísla se musí vyslovovat po jednotlivých číslicích.

6.1 Písemný příkaz musí být vydán pouze tehdy, když je vlak v klidu a musí mít přiděleno jedinečné identifikační číslo nebo číslo povolení poskytnuté zaměstnancem řízení provozu.

6.2 Písemný příkaz má přednost před souvisejícími znameními dávanými traťovými návěstmi a /nebo rozhraním strojvedoucí – stroj (DMI) s výjimkou případů, kdy je použitelná nižší povolená rychlost nebo nižší rychlost dojezdu, než je maximální rychlost předepsaná v písemném příkazu.

6.3 Písemný příkaz by měl být vystaven co možná nejblíže postižené oblasti.

6.4 Písemný příkaz musí být vydán pouze tehdy, pokud strojvedoucí identifikoval číslo vlaku a polohu vlaku / posunování.

6.5 V písemném příkazu musí být uvedeny alespoň tyto informace:

6.6 Písemný příkaz může být předán:

6.7 Když strojvedoucí obdrží písemný příkaz, musí zkontrolovat, zda se tento písemný příkaz týká jeho vlaku/posunování a jeho stávající polohy.

6.8 Vystavený písemný příkaz lze zrušit pouze prostřednictvím nového písemného příkazu výslovně odkazujícího na předchozí písemný příkaz.

7.1 Výraz, který je použit pro zrušení probíhajícího postupu písemného příkazu:

7.2 Má-li být zpráva následně obnovena, musí být postup opakován od začátku.

7.3 Když je odhalena chyba v přenosu odesílatelem, musí si odesílatel vyžádat zrušení tak, že zašle tuto procedurální zprávu:

7.4 Jestliže odesílatel zjistí chybu, když je mu zpráva pro kontrolu opakována, zašle tyto procedurální zprávy:

7.5 Jestliže jedna ze stran plně neporozumí zprávě, musí pomocí následujícího textu požádat druhou stranu, aby zprávu zopakovala:

8.1 Provozovatel infrastruktury je odpovědný za zpracování knihy formulářů a samotných formulářů ve svém provozním jazyce.

8.2 Všechny formuláře, které se budou používat, musí být shromážděny do jednoho dokumentu nebo počítačového média nazvaného kniha formulářů.

8.3 Pro identifikaci formulářů se vytvoří jednoznačné kódové slovo nebo číslo vztahující se k danému postupu.

8.4 Tuto knihu formulářů musí používat jak strojvedoucí, tak zaměstnanci povolující jízdu vlaků. Kniha používaná strojvedoucím a kniha používaná zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků musí být strukturovaná a očíslovaná stejným způsobem.

8.5 Kniha formulářů obsahuje dvě části.

8.5.1 První část obsahuje tyto položky:

8.5.2 Druhá část obsahuje samotné formuláře postupů. Železniční podnik je musí shromáždit a předat strojvedoucímu.

9.1 Železniční podnik musí vypracovat slovníček železniční terminologie pro každou síť, ve které jsou jeho vlaky provozovány. Slovníček obsahuje pojmy pravidelně používané v jazyce zvoleném železničním podnikem a v „provozním“ jazyce provozovatele (provozovatelů) infrastruktury, na jehož infrastruktuře železniční podnik provozuje železniční dopravu.

9.2 Slovníček má dvě části: