02010R1093 — CS — 30.03.2019 — 006.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1093/2010

ze dne 24. listopadu 2010

o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES

(Úř. věst. L 331 15.12.2010, s. 12)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1022/2013 ze dne 22. října 2013,

  L 287

5

29.10.2013

►M2

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/17/ЕU Text s významem pro EHP ze dne 4. února 2014

  L 60

34

28.2.2014

►M3

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/59/EU Text s významem pro EHP ze dne 15. května 2014,

  L 173

190

12.6.2014

►M4

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014,

  L 225

1

30.7.2014

►M5

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/2366 Text s významem pro EHP ze dne 25. listopadu 2015

  L 337

35

23.12.2015

►M6

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1717 ze dne 14. listopadu 2018

  L 291

1

16.11.2018


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 102, 23.4.2018, s.  97 (2015/2366)




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1093/2010

ze dne 24. listopadu 2010

o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES



KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ A PRÁVNÍ POSTAVENÍ

Článek 1

Zřízení a působnost

1.  Tímto nařízením se zřizuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „orgán pro bankovnictví“).

▼M5

2.  Orgán pro bankovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v rozsahu působnosti směrnice 2002/87/ES, směrnice 2009/110/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 2 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ( 3 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ( 4 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( 5 ) a relevantních částí směrnice 2002/65/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 6 ), pokud se tyto akty použijí na úvěrové a finanční instituce a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v rozsahu působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví rovněž jedná v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 ( 7 ).

▼B

3.  Orgán pro bankovnictví jedná rovněž v oblasti činností úvěrových institucí, finančních konglomerátů, investičních podniků, platebních institucí a institucí elektronických peněz ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny akty uvedenými v odstavci 2, včetně otázek správy a řízení společností, auditů a finančního výkaznictví, za předpokladu, že takové činnosti ze strany orgánu pro bankovnictví jsou nutné pro zajištění účinného a důsledného uplatňování uvedených aktů.

4.  Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise zajistit dodržování práva Unie, zejména podle článku 258 Smlouvy o fungování EU.

5.  Cílem orgánu pro bankovnictví je chránit veřejné zájmy přispíváním ke krátkodobě, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému v zájmu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Orgán pro bankovnictví přispívá k:

a) lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu;

b) zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů,

c) posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni,

d) předcházení regulatorní arbitráži a prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže,

e) zajištění toho, aby čerpání úvěru a jiná rizika byla vhodně upravena a podléhala řádnému dohledu, a

f) posílení ochrany spotřebitelů.

▼M1

Za tímto účelem přispívá orgán pro bankovnictví k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2, podporuje sbližování dohledu, předkládá stanoviska Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a provádí ekonomické analýzy trhů na podporu dosažení svého cíle.

▼B

Při plnění úkolů, jež jsou mu svěřeny tímto nařízením, věnuje orgán pro bankovnictví zvláštní pozornost veškerým systémovým rizikům představovaným finančními institucemi, jejichž úpadek může ohrozit fungování finančního systému nebo reálné ekonomiky.

▼M1

Při plnění svých úkolů jedná orgán pro bankovnictví nezávisle, objektivně a nediskriminačně v zájmu Unie jako celku.

▼B

Článek 2

Evropský systém dohledu nad finančním trhem

1.  Orgán pro bankovnictví je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby pravidla vztahující se na finanční odvětví byla náležitě uplatňována v zájmu zachování finanční stability a k zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a dostatečné ochrany spotřebitelů finančních služeb.

2.  ESFS tvoří:

a) Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), a to pro účely plnění úkolů stanovených nařízením (EU) č. 1092/2010 a tímto nařízením;

b) orgán pro bankovnictví;

c) Evropský orgán dohledu (Evropský orgán dohledu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ( 8 );

d) Evropský orgán dohledu (Evropský orgán dohledu pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ( 9 );

e) Společný výbor evropských orgánů dohledu (dále jen „společný výbor“), a to pro účely plnění úkolů stanovených v článcích 54 až 57 tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010;

▼M1

f) příslušné orgány nebo orgány dohledu vymezené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, včetně Evropské centrální banky v případě úkolů, které jí byly svěřeny nařízením Rady (EU) č. 1024/2013, v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1094/2010 a v čl. 1 odst. 2nařízení Rady (EU) č. 1095/2010.

▼B

3.  Prostřednictvím společného výboru spolupracuje orgán pro bankovnictví pravidelně a úzce s ESRB i s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zajišťuje s nimi meziodvětvově jednotnou činnost a zaujímá společné postoje v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty a v dalších meziodvětvových otázkách.

4.  Podle zásady loajální spolupráce v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii spolupracují subjekty, které jsou součástí ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování výměny příslušných a spolehlivých informací mezi sebou.

5.  Orgány dohledu, které jsou součástí ESFS, jsou povinny provádět dohled nad finančními institucemi působícími v Unii v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

▼M1

Článek 3

Odpovědnost orgánů dohledu

Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. Evropská centrální banka je při provádění úkolů dohledu, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, odpovědná Evropskému parlamentu a Radě v souladu s uvedeným nařízením.

▼B

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

▼M5

1) „finančními institucemi“ rozumí úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013, „investiční podniky“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení (EU) č. 575/2013, „finanční konglomeráty“ ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice 2002/87/ES, poskytovatelé platebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 11 směrnice (EU) 2015/2366 a „instituce elektronických peněz“ ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES a kromě toho, v souladu se směrnicí (EU) 2015/849, se „finančními institucemi“ rozumí úvěrové instituce a finanční instituce ve smyslu čl. 3 bodů 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849;

▼M4

2) „příslušnými orgány“ se rozumějí:

i) příslušné orgány vymezené v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně Evropské centrální banky s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením (EU) č. 1024/2013 a ve směrnici 2007/64/ES, a příslušné orgány uvedené ve směrnici 2009/110/ES,

ii) pokud jde o směrnice 2002/65/ES a 2005/60/ES, orgány příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedených směrnic úvěrovými a finančními institucemi,

iii) pokud jde o systémy pojištění vkladů, orgány, které spravují tyto systémy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ( 10 ), nebo pokud je činnost takového systému řízena soukromou společností, veřejný orgán vykonávající dohled nad těmito systémy podle uvedené směrnice, a

iv) pokud jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 11 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( 12 ) orgány příslušné k řešení krize podle článku 3 směrnice 2014/59/EU, Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený nařízením (EU) č. 806/2014 a Rada a Komise, když činí opatření podle článku 18 nařízení (EU) č. 806/2014, s výjimkou případů, kdy vykonávají pravomoci na základě vlastního uvážení nebo činí politická rozhodnutí.

▼B

Článek 5

Právní postavení

1.  Orgán pro bankovnictví je subjektem Unie a má právní subjektivitu.

2.  V každém členském státě požívá orgán pro bankovnictví nejširšího rozsahu právní subjektivity stanovené vnitrostátním právem pro právnické osoby. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a účastnit se soudních řízení.

3.  Orgán pro bankovnictví zastupuje předseda.

Článek 6

Složení

Orgán pro bankovnictví tvoří:

1) rada orgánů dohledu, která plní úkoly stanovené článkem 43;

2) správní rada, která plní úkoly stanovené článkem 47;

3) předseda, který plní úkoly stanovené článkem 48;

4) výkonný ředitel, který plní úkoly stanovené článkem 53;

5) odvolací senát, který plní úkoly stanovené článkem 60.

▼M6

Článek 7

Sídlo

Orgán pro bankovnictví má sídlo v Paříži ve Francii.

Umístění sídla orgánu pro bankovnictví nemá mít dopad na plnění jeho úkolů a výkon jeho pravomocí, na organizaci jeho řídicí struktury, chod jeho hlavní organizace ani na hlavní financování jeho činností, přičemž případně umožní sdílené využívání služeb administrativní podpory a služeb správy budov, které nesouvisí s hlavními činnostmi orgánu pro bankovnictví, s agenturami Unie. Do 30. března 2019 a poté každých 12 měsíců informuje Komise Evropský parlament a Radu o tom, jak evropské orgány dohledu plní tento požadavek.

▼B



KAPITOLA II

ÚKOLY A PRAVOMOCI ORGÁNU PRO BANKOVNICTVÍ

Článek 8

Úkoly a pravomoci orgánu pro bankovnictví

1.  Orgán pro bankovnictví má tyto úkoly:

▼M1

a) přispívat k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména předkládáním stanovisek orgánům Unie a vypracováváním obecných pokynů, doporučení, návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem a dalších opatření, které vycházejí z legislativních aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2;

aa) vypracovávat a s ohledem na mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely finančních institucí aktualizovat evropskou příručku pro výkon dohledu nad finančními institucemi v celé Unii, která stanoví osvědčené postupy dohledu z hlediska metodiky a souvisejících postupů;

▼B

b) přispívat k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulatorní arbitráži, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;

▼M1

c) usnadňovat přenášení úkolů a povinností mezi příslušnými orgány;

▼B

d) úzce spolupracovat s ESRB, zejména tak, že bude ESRB poskytovat informace nezbytné pro plnění jejích úkolů a bude zajišťovat řádný následný postup v návaznosti na varování a doporučení ESRB;

e) organizovat a provádět srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů, včetně vydávání obecných pokynů a doporučení a zjišťování osvědčených postupů, v zájmu větší jednoty výsledků dohledu;

f) sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, případně včetně trendů v oblasti poskytování úvěrů, zejména domácnostem a malým a středním podnikům;

g) provádět ekonomickou analýzu trhů, aby měl informace nezbytné pro plnění svých funkcí;

h) posilovat ochranu vkladatelů a investorů;

▼M1

i) podporovat v souladu s články 21 až 26 jednotné a konzistentní působení kolegií orgánů dohledu, sledování, posuzování a měření systémového rizika, vypracování a koordinaci ozdravných plánů a plánů řešení úpadků, zajišťování vysoké úrovně ochrany vkladatelů a investorů v celé Unii a rozvoj metod řešení úpadků finančních institucí a posuzování toho, zda jsou zapotřebí vhodné nástroje financování, s cílem podpořit spolupráci mezi příslušnými orgány zapojenými do řešení krizí v souvislosti s přeshraničními institucemi, které mohou představovat systémové riziko;

▼B

j) plnit další konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení a v jiných legislativních aktech;

k) zveřejňovat a pravidelně aktualizovat informace související s touto oblastí činnosti, zejména v rámci své působnosti, na svých internetových stránkách o registrovaných finančních institucích s cílem zajistit pro veřejnost snadnou dostupnost informací.

▼M1 —————

▼M1

1a.  Orgán pro bankovnictví při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení:

a) plně využívá své pravomoci, a

b) se zřetelem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí plně zohledňuje různé typy, modely podnikání a velikost úvěrových institucí.

▼B

2.  Pro dosažení úkolů stanovených v odstavci 1 má orgán pro bankovnictví pravomoci stanovené tímto nařízením, zejména pravomoc:

a) vypracovávat návrhy regulačních technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 10;

b) vypracovávat návrhy prováděcích technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 15;

c) vydávat obecné pokyny a doporučení, jak je stanoveno v článku 16;

d) vydávat doporučení v konkrétních případech uvedených v čl. 17 odst. 3;

e) přijímat individuální rozhodnutí určená příslušným orgánům v konkrétních případech uvedených v čl. 18 odst. 3 a čl. 19 odst. 3;

f) v případech týkajících se přímo použitelného práva Unie přijímat individuální rozhodnutí určená finančním institucím v konkrétních případech uvedených v čl. 17 odst. 6, v čl. 18 odst. 4 a v čl. 19 odst. 4;

g) vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 34;

h) shromažďovat nezbytné informace týkající se finančních institucí podle článku 35;

i) vypracovávat jednotné metodiky pro posuzování účinku charakteristik produktů a distribučních procesů na finanční pozici institucí a na ochranu spotřebitelů;

j) zajistit centrálně přístupnou databázi registrovaných finančních institucí v oblasti své působnosti, pokud tak stanoví akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

▼M1

2a.  Orgán pro bankovnictví při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a při výkonu pravomocí uvedených v odstavci 2 řádně zohledňuje zásady zlepšování právní úpravy i výsledky analýz nákladové efektivnosti vypracovaných v souladu s tímto nařízením.

▼B

Článek 9

Úkoly spojené s ochranou spotřebitelů a finančními činnostmi

1.  Orgán pro bankovnictví převezme vedoucí úlohu při prosazování průhlednosti, zjednodušování a spravedlnosti podmínek na trhu se spotřebitelskými finančními produkty či službami v rámci vnitřního trhu, a to i prostřednictvím:

a) shromažďování a analýzy informací o spotřebitelských trendech a podávání zpráv o nich;

b) posuzování a koordinace iniciativ v oblasti finanční gramotnosti a vzdělávání prováděných příslušnými orgány;

c) vypracovávání norem pro odbornou přípravu v tomto odvětví a

d) účasti na vypracovávání společných pravidel pro zveřejňování údajů.

2.  Orgán pro bankovnictví sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení s cílem podpořit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování regulačních postupů.

3.  Orgán pro bankovnictví může rovněž vydat varování v případě, že určitá finanční činnost vážně ohrožuje cíle stanovené v čl. 1 odst. 5.

▼M1

4.  Orgán pro bankovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro finanční inovace, který bude sdružovat všechny příslušné orgány dohledu s cílem dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a vykonávání dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro bankovnictví poradenství určené k předložení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

▼B

5.  Orgán pro bankovnictví může dočasně zakázat nebo omezit některé finanční činnosti, které ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace v souladu s článkem 18 a za podmínek v něm stanovených.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci přezkoumává orgán pro bankovnictví v přiměřených intervalech, nejméně však každé tři měsíce. Není-li rozhodnutí v uvedené tříměsíční lhůtě obnoveno, pozbývá automaticky platnosti.

Členský stát může orgán pro bankovnictví požádat, aby své rozhodnutí znovu zvážil. V takovém případě orgán pro bankovnictví rozhodne postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda své rozhodnutí potvrzuje.

▼M1

Orgán pro bankovnictví může rovněž posoudit, zda je nutné zakázat nebo omezit určité typy finančních činností, a v případě, že to skutečně nutné je, informovat Komisi a příslušné orgány, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.

▼B

Článek 10

Regulační technické normy

1.  Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, může orgán pro bankovnictví vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy norem předkládá orgán pro bankovnictví Komisi ke schválení.

Regulační technické normy jsou technické povahy a nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí.

Před předložením návrhů Komisi povede orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro bankovnictví si rovněž vyžádá stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví uvedené v článku 37.

V případě, že orgán pro bankovnictví předloží návrh regulační technické normy, Komise tento návrh okamžitě předá Evropskému parlamentu a Radě.

Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej schválí. Komise může navržené regulační technické normy schválit pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá schválit navržené regulační technické normy nebo je hodlá schválit zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu pro bankovnictví s uvedením důvodů, proč nebyly schváleny, nebo případně s uvedením důvodů pro své změny. Orgán pro bankovnictví může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.  Pokud orgán pro bankovnictví návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě.

3.  Pouze pokud orgán pro bankovnictví svůj návrh regulační technické normy Komisi nepředloží ve lhůtě podle odstavce 2, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu pro bankovnictví.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto navržených regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise si rovněž vyžádá stanovisko nebo radu skupiny subjektů působících v bankovnictví uvedené v článku 37.

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Komise zašle svůj návrh regulační technické normy rovněž orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn provedených orgánem pro bankovnictví nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4.  Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v článku 10 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 16. prosince 2010. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 14.

2.  Přijetí regulační technické normy Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Pravomoc přijímat regulační technické normy je Komisi svěřena za podmínek stanovených v článcích 12 až 14.

Článek 12

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Přenesení pravomoci uvedené v článku 10 může Evropský parlament nebo Rada kdykoliv zrušit.

2.  Orgán, který zahájí vnitřní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno.

3.  Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných regulačních technických norem. Rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 13

Námitky proti regulačním technickým normám

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti regulační technické normě přijaté Komisí vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

▼M2

Pokud Komise přijímá regulační technickou normu, která je shodná s návrhem regulační technické normy předloženým orgánem pro bankovnictví, činí lhůta, v níž mohou Evropský parlament a Rada vyslovit námitky, jeden měsíc ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o počáteční lhůtu jednoho měsíce a může být prodloužena o další měsíc.

▼B

2.  Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti regulační technické normě nevysloví, zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem v ní stanoveným.

Pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o svém úmyslu námitky proti regulační technické normě nevyslovit, může být regulační technická norma zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty.

3.  Regulační technická norma nevstoupí v platnost, pokud proti ní Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Orgán, který vyslovuje námitky proti regulační technické normě, je v souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování EU odůvodní.

Článek 14

Neschválení nebo změna návrhu regulačních technických norem

1.  V případě, že Komise neschválí návrh regulační technické normy nebo jej pozmění v souladu s článkem 10, informuje o této skutečnosti orgán pro bankovnictví, Evropský parlament a Radu a uvede důvody.

2.  Ve vhodných případech může Evropský parlament nebo Rada pozvat příslušného komisaře spolu s předsedou orgánu pro bankovnictví do jednoho měsíce od oznámení podle odstavce 1 na zasedání příslušného výboru Evropského parlamentu nebo na zasedání Rady k tomuto účelu svolané, aby přednesli a vysvětlili své rozdílné postoje.

Článek 15

Prováděcí technické normy

1.  Orgán pro bankovnictví může prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU vypracovat prováděcí technické normy v oblastech, které jsou konkrétně stanoveny v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán pro bankovnictví Komisi ke schválení.

Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto navržených prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro bankovnictví si rovněž vyžádá stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví uvedené v článku 37.

V případě, že orgán pro bankovnictví předloží návrh prováděcí technické normy, Komise tento návrh okamžitě předá Evropskému parlamentu a Radě.

Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh schválí. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise může navržené prováděcí technické normy schválit pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá schválit navržené prováděcí technické normy nebo je hodlá schválit zčásti nebo se změnami, zašle návrh prováděcí technické normy zpět orgánu pro bankovnictví s uvedením důvodů pro neschválení, nebo případně s odůvodněním navrhovaných změn. Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví v šestitýdenní lhůtě uvedené v pátém pododstavci pozměněný návrh prováděcí technické normy nepředloží nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise danou prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah navržené prováděcí technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.  Pokud orgán pro bankovnictví návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě.

3.  Pouze pokud orgán pro bankovnictví svůj návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtách podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu pro bankovnictví.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných navržených prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise si rovněž vyžádá stanovisko nebo radu skupiny subjektů působících v bankovnictví uvedené v článku 37.

Návrh prováděcí technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Návrh prováděcí technické normy zašle Komise též orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro bankovnictví nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.

Komise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4.  Prováděcí technické normy se přijímají ve formě nařízení nebo rozhodnutí. Vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

Článek 16

Obecné pokyny a doporučení

1.  S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán pro bankovnictví obecné pokyny a doporučení určená příslušným orgánům či finančním institucím.

2.  Orgán pro bankovnictví povede v případech, v nichž je to vhodné, otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních a provede analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů. Takovéto konzultace a analýzy musí být přiměřené, v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. Je-li to vhodné, vyžádá si orgán pro bankovnictví rovněž stanovisko nebo radu skupiny subjektů působících v bankovnictví uvedené v článku 37.

3.  Příslušné orgány a finanční instituce vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídily.

Do dvou měsíců od vydání obecných pokynů nebo doporučení každý příslušný orgán potvrdí, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí nebo hodlá řídit. V případě, že se příslušný orgán obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit, informuje o tom orgán pro bankovnictví a uvede své důvody.

Orgán pro bankovnictví zveřejní skutečnost, že se příslušný orgán obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit. Orgán pro bankovnictví může rovněž v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody příslušného orgánu, proč se určitými obecnými pokyny nebo doporučením neřídí. Dotčený příslušný orgán je o takovém zveřejnění předem informován.

Pokud je to stanoveno v obecných pokynech či doporučení, musí finanční instituce jasným a podrobným způsobem podávat zprávu o tom, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí.

4.  Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 orgán pro bankovnictví informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných obecných pokynech a doporučeních a o tom, jaké příslušné orgány se těmito obecnými pokyny a doporučeními neřídí a jakým způsobem hodlá orgán pro bankovnictví zajistit, aby se tyto dotčené příslušné orgány v budoucnu jeho doporučeními a obecnými pokyny řídily.

Článek 17

Porušení práva Unie

1.  Jestliže příslušný orgán neuplatňuje akty uvedené v čl. 1 odst. 2 či je uplatňuje způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem stanovených v souladu s články 10 až 15, zejména jestliže nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky stanovené uvedenými akty, postupuje orgán pro bankovnictví v souladu s pravomocemi stanovenými v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.

2.  Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, skupiny subjektů působících v bankovnictví nebo z vlastní iniciativy a po sdělení dotčenému příslušnému orgánu může orgán pro bankovnictví provádět šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

▼M2

Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, poskytne příslušný orgán orgánu pro bankovnictví neprodleně veškeré informace, které orgán pro bankovnictví považuje za nezbytné pro své šetření, včetně informací o tom, jak jsou v souladu s právem Unie uplatňovány akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

▼B

3.  Orgán pro bankovnictví může do dvou měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.

Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout pro zajištění souladu s právem Unie.

4.  Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu pro bankovnictví, může Komise poté, co byla informována orgánem pro bankovnictví, nebo z vlastní iniciativy vydat formální stanovisko, kterým bude po příslušném orgánu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu pro bankovnictví.

Komise vydá toto formální stanovisko nejpozději do tří měsíců po přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.

Orgán pro bankovnictví a všechny příslušné orgány poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.

5.  Do deseti pracovních dnů od obdržení formálního stanoviska podle odstavce 4 příslušný orgán informuje Komisi a orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout, aby vyhověl uvedenému formálnímu stanovisku.

6.  Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro bankovnictví v případě, že se příslušné požadavky aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

7.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Při přijímání opatření souvisejícího s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6 musí příslušné orgány dodržovat formální stanovisko nebo rozhodnutí.

8.  Ve zprávě podle čl. 43 odst. 5 orgán pro bankovnictví uvede, které příslušné orgány a finanční instituce nedodržují formální stanoviska nebo rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.

Článek 18

Opatření v mimořádných situacích

▼M1

1.  V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, orgán pro bankovnictví aktivně podporuje a v případě nutnosti koordinuje veškerá opatření přijatá dotyčnými příslušnými orgány dohledu.

Aby mohl orgán pro bankovnictví vykonávat svou podpůrnou a koordinační roli, musí jej dotyčné příslušné orgány dohledu plně informovat o relevantním vývoji a zvát v roli pozorovatele na veškerá důležitá jednání.

▼B

2.  Rada může za konzultace s Komisí a ESRB a případně s evropskými orgány dohledu přijmout na žádost orgánu pro bankovnictví, Komise nebo ESRB rozhodnutí určené orgánu pro bankovnictví, kterým pro účely tohoto nařízení určí, že nastala mimořádná situace. Toto rozhodnutí Rada přezkoumává v přiměřených intervalech, nejméně však jednou měsíčně. Není-li rozhodnutí ve lhůtě jednoho měsíce obnoveno, pozbývá automaticky platnosti. Rada může kdykoli určit, že mimořádná situace skončila.

Pokud ESRB nebo orgán pro bankovnictví mají za to, že by mohlo dojít k mimořádné situaci, vydají důvěrné doporučení určené Radě a předloží posouzení situace. Rada poté určí, zda je nutné svolat zasedání. Při tomto postupu musí být zaručeno, že se bude náležitě dbát na zachování důvěrnosti.

Pokud Rada rozhodne o existenci mimořádné situace, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Komisi.

▼M1

3.  Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2, a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části, může orgán pro bankovnictví přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito právními předpisy.

▼B

4.  Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, nevyhoví-li příslušný orgán rozhodnutí orgánu pro bankovnictví uvedenému v odstavci 3 ve lhůtě stanovené v tomto rozhodnutí, může orgán pro bankovnictví v případě, že se příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých v souladu s uvedenými akty, přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle těchto právních předpisů, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Toto ustanovení se použije pouze v situacích, kdy příslušný orgán neuplatní legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých v souladu s uvedenými akty, nebo je uplatní způsobem, který se jeví jako zjevné porušování těchto aktů, a kdy je naléhavě zapotřebí náprava v zájmu obnovy řádného fungování a integrity finančních trhů nebo stability celého finančního systému Unie nebo jeho části.

5.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Jakékoliv opatření příslušných orgánů související s otázkami, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí být slučitelné s těmito rozhodnutími.

Článek 19

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány týkajících se přeshraničních situací

▼M1

1.  Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či s nečinností jiného příslušného orgánu v případech stanovených v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro bankovnictví na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku.

▼B

V případech stanovených v právních předpisech uvedených v čl. 1 odst. 2, a pokud lze na základě objektivních kritérií konstatovat, že mezi příslušnými orgány různých členských států dochází ke sporu, může orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy pomoci těmto orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4.

2.  Orgán pro bankovnictví stanoví lhůtu pro smírné urovnání sporu mezi příslušnými orgány, přičemž vezme v úvahu veškeré související lhůty stanovené v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a složitost a naléhavost záležitosti. V této fázi působí orgán pro bankovnictví jako zprostředkovatel.

3.  Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro bankovnictví postupem stanoveným v čl. 44 odst. 1 třetím a čtvrtém pododstavci přijmout rozhodnutí požadující, aby dotčené příslušné orgány za účelem urovnání dané záležitosti přijaly konkrétní opatření nebo se zdržely jednání, přičemž toto rozhodnutí bude mít pro tyto příslušné orgány závazné účinky, tak aby bylo zajištěno dodržování práva Unie.

4.  Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro bankovnictví, a tedy nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky, které se na ni přímo vztahují prostřednictvím aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro bankovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

5.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti. Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí být slučitelné s těmito rozhodnutími.

6.  Ve zprávě podle čl. 50 odst. 2 informuje předseda orgánu pro bankovnictví o povaze a druhu sporů mezi příslušnými orgány, o dosažených dohodách a o rozhodnutích ohledně urovnání takových sporů.

Článek 20

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány v různých odvětvích

Společný výbor řeší postupem stanoveným v článcích 19 a 56 spory, které se týkají několika odvětví a které mohou vzniknout mezi příslušnými orgány ve smyslu čl. 4 bodu 2 tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1094/2010 nebo nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M1

Článek 20a

Sbližování postupů dohledu

Orgán pro bankovnictví podporuje v rámci svých pravomocí sbližování postupů dohledu a hodnocení v souladu se směrnicí 2013/36/ EU s cílem vytvořit v Unii přísné normy dohledu.

▼B

Článek 21

Kolegia orgánů dohledu

▼M1

1.  Orgán pro bankovnictví podporuje v rámci svých pravomocí účinné, účelné a jednotné působení kolegií orgánů dohledu podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU a prosazuje jednotné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů dohledu podporuje orgán pro bankovnictví společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro bankovnictví se mohou účastnit činností kolegií orgánů dohledu, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí nejméně dva příslušné orgány.

2.  Orgán pro bankovnictví hraje rozhodující úlohu při zajišťování jednotného fungování kolegií orgánů dohledu nad přeshraničními finančními institucemi v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohly představovat finanční instituce uvedené v článku 23, a je-li to vhodné, svolá schůzi některého kolegia.

▼B

Pro účely tohoto odstavce a odstavce 1 tohoto článku se orgán pro bankovnictví považuje za „příslušný orgán“ ve smyslu příslušných právních předpisů.

Orgán pro bankovnictví může:

a) shromažďovat a sdílet veškeré související informace ve spolupráci s příslušnými orgány, s cílem usnadnit práci kolegia, a zřídit a spravovat centrální systém, v jehož rámci budou informace přístupné příslušným orgánům v kolegiu;

b) iniciovat a koordinovat v rámci celé Unie zátěžové testy v souladu s článkem 32, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí, zejména systémové riziko představované finančními institucemi uvedenými v článku 23, vůči nepříznivému tržnímu vývoji a možnosti nárůstu systémového rizika v zátěžových situacích, a zajistit přitom jednotnou metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni, a případně vydat příslušnému orgánu doporučení k napravení problémů uvedených v zátěžovém testu;

c) podporovat účinné a efektivní činnosti dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být finanční instituce vystaveny a jež byla zjištěna v rámci procesu kontroly orgánem dohledu nebo v zátěžových situacích;

d) v souladu s úkoly a pravomocemi stanovenými tímto nařízením dohlížet na činnost příslušných orgánů a

e) požadovat další jednání kolegia v případech, v nichž se domnívá, že rozhodnutí by mělo za následek nesprávné uplatňování práva Unie nebo by nepřispělo k dosažení cíle, kterým je sbližování postupů dohledu. Může rovněž požadovat, aby konsolidující orgán dohledu naplánoval zasedání kolegia nebo aby na pořad jednání takového zasedání zařadil další bod.

3.  Orgán pro bankovnictví může vypracovat návrhy regulačních technických norem a prováděcích technických norem za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování ustanovení týkajících se operativní činnosti kolegií orgánů dohledu, a vydávat obecné pokyny a doporučení přijatá podle článku 16 s cílem podpořit sbližování fungování dohledu a osvědčené postupy, jež byly přijaty kolegii orgánů dohledu.

4.  Orgán pro bankovnictví má mít právně závaznou úlohu zprostředkovatele, která by měla umožnit řešit spory mezi příslušnými orgány postupem stanoveným v článku 19. Orgán pro bankovnictví může v souladu s článkem 19 přijímat rozhodnutí v oblasti dohledu, která se přímo vztahují na dotčenou instituci.

Článek 22

Obecná ustanovení

1.  Orgán pro bankovnictví řádně zváží systémové riziko vymezené v nařízení (EU) č. 1092/2010. Řeší jakékoli riziko narušení kontinuity finančních služeb, které:

a) je způsobeno zhoršením celého finančního systému nebo jeho částí a

b) může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku.

Orgán pro bankovnictví případně zváží sledování a posuzování systémových rizik vyvinuté ESRB a orgánem pro bankovnictví a reaguje na varování a doporučení ESRB v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1092/2010.

▼M1

1a.  Orgán pro bankovnictví alespoň jednou ročně zváží, zda má být v celé Unii posouzena odolnost finančních institucí v souladu s článkem 32, a své odůvodnění sdělí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pokud se takové posouzení vypracovává pro celou Unii, orgán pro bankovnictví, považuje-li to za vhodné, zveřejní výsledky každé hodnocené finanční instituce.

▼B

2.  Orgán pro bankovnictví vypracuje ve spolupráci s ESRB společný soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů (přehled ukazatelů rizik) pro zjišťování a měření systémového rizika.

Orgán pro bankovnictví rovněž vyvine náležitý mechanismus pro zátěžové testy, který pomůže určit instituce, jež mohou představovat systémové riziko. Tyto instituce musí podléhat zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků podle článku 25.

3.  Aniž jsou dotčeny akty uvedené v čl. 1 odst. 2, vypracuje orgán pro bankovnictví podle potřeby dodatečné obecné pokyny a doporučení pro finanční instituce, aby se zohlednilo systémové riziko představované těmito institucemi.

Orgán pro bankovnictví zajistí, aby se systémové riziko představované finančními institucemi zohlednilo při přípravě návrhu regulačních technických norem a prováděcích technických norem v oblastech stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

4.  Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů Evropského parlamentu, Rady nebo Komise, nebo z vlastní iniciativy může orgán pro bankovnictví provádět šetření u určitého typu finančních institucí nebo typu produktu nebo způsobu chování s cílem posoudit případné hrozby pro stabilitu finančního systému a doporučit dotčeným příslušným orgánům vhodná opatření.

Pro tyto účely může orgán pro bankovnictví využít pravomoci, které mu svěřuje toto nařízení, včetně článku 35.

5.  Společný výbor zajistí celkovou a meziodvětvovou koordinaci činností prováděných v souladu s tímto článkem.

Článek 23

Zjištění a měření systémového rizika

1.  Orgán pro bankovnictví vytvoří po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný mechanismus zátěžového testování, který zahrne hodnocení možnosti růstu systémového rizika v zátěžových situacích představovaného finančními institucemi. Finanční instituce, které mohou představovat systémové riziko, musí podléhat zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.

2.  Orgán pro bankovnictví při vytváření kritérií pro zjišťování a měření systémového rizika představovaného finančními institucemi plně zohlední příslušné mezinárodní přístupy, včetně přístupů vytvořených Radou pro finanční stabilitu, Mezinárodním měnovým fondem a Bankou pro mezinárodní platby.

Článek 24

Trvalá schopnost reagovat na systémová rizika

1.  Orgán pro bankovnictví zajistí, že bude mít neustále k dispozici specializované kapacity, které mu umožní účinně reagovat na vznik systémových rizik uvedených v článcích 22 a 23, a zejména ve vztahu k institucím, které představují systémové riziko.

2.  Orgán pro bankovnictví plní úkoly, které mu jsou svěřeny tímto nařízením a právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, a přispívá k zajištění soudržného a koordinovaného režimu řízení a řešení krizí v Unii.

Článek 25

Ozdravné postupy a postupy pro řešení úpadků

▼M1

1.  Orgán pro bankovnictví přispívá k vytváření a koordinaci účinných, konzistentních a aktualizovaných ozdravných plánů a plánů řešení úpadků finančních institucí a aktivně se na vytváření těchto plánů podílí. Orgán pro bankovnictví se rovněž v případech, kdy je tak stanoveno v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, podílí na vypracování postupů pro mimořádné situace a preventivních opatření k minimalizaci systémového dopadu případných úpadků.

▼M4

1a.  Orgán pro bankovnictví může organizovat a provádět srovnávací hodnocení výměny informací a společných činností výboru uvedeného v nařízení (EU) č. 806/2014 a vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize z členských států, které se neúčastní jednotného mechanismu pro řešení krizí, při řešení krize přeshraničních skupin, aby posílil účinnost a jednotnost výsledků řešení krize. K tomuto účelu vypracuje orgán pro bankovnictví metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání.

▼B

2.  Orgán pro bankovnictví může určit osvědčené postupy zaměřené na usnadňování řešení úpadků institucí, zejména skupin působících přeshraničně, a to způsoby, které zamezují přenosu nákazy, a zároveň zajistit dostupnost vhodných nástrojů včetně dostatečných zdrojů, jež dané instituci nebo skupině umožní řešit úpadek řádně, nákladově efektivním způsobem a včas.

3.  Orgán pro bankovnictví může vypracovat regulační technické normy a prováděcí technické normy v mezích stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 postupem stanoveným v článcích 10 až 15.

Článek 26

Evropská soustava systémů pojištění vkladů

1.  Orgán pro bankovnictví přispívá k posílení evropské soustavy vnitrostátních systémů pojištění vkladů, a to tím, že jedná v rámci pravomocí, které mu svěřilo toto nařízení, s cílem zajistit správné uplatňování směrnice 94/19/ES, aby se tak zajistilo patřičné financování vnitrostátních systémů pojištění vkladů prostřednictvím příspěvků finančních institucí, a to včetně institucí, které jsou usazeny a přijímají vklady v Unii, ale jejich sídlo se nachází mimo Unii, jak stanoví směrnice 94/19/ES, a aby se zajistila vysoká úroveň ochrany pro všechny vkladatele v rámci harmonizovaného systému v celé Unii, čímž zůstává stabilizující bezpečnostní úloha systémů vzájemných záruk nenarušená, za předpokladu, že jsou v souladu s právními předpisy Unie.

2.  Článek 16 o pravomocích orgánu pro bankovnictví, pokud jde o přijímání obecných pokynů a doporučení, se použije na systémy pojištění vkladů.

3.  Orgán pro bankovnictví může vypracovat regulační technické normy a prováděcí technické normy v mezích stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 postupem stanoveným v článcích 10 až 15.

4.  Přezkum tohoto nařízení stanovený v článku 81 se bude zabývat zejména sbližováním evropské soustavy vnitrostátních systémů pojištění vkladů.

Článek 27

Evropský systém pro řešení problémů bank a jeho financování

1.  Orgán pro bankovnictví přispívá k rozvoji metod řešení úpadků finančních institucí, zejména těch, které mohou představovat systémové riziko, a to způsoby, které zamezí přenosu nákazy a umožní řádné a včasné ukončení činnosti těchto institucí, přičemž uvedené metody případně zahrnují soudržné a stabilní mechanismy financování, je-li to vhodné.

▼M1

2.  Orgán pro bankovnictví posuzuje nezbytnost systému konzistentních, stabilních a důvěryhodných mechanismů financování, které zahrnují vhodné nástroje financování spojené se souborem koordinovaných opatření pro řízení krizí.

▼B

Orgán pro bankovnictví přispívá k činnostem, které se týkají zajištění rovných podmínek a kumulovaných dopadů systémů odvodů a příspěvků ze strany finanční institucí, jež by mohly být zavedeny s cílem zajistit spravedlivé sdílení zátěže a motivovat k omezování systémového rizika jakožto součást soudržného a důvěryhodného rámce pro řešení krizí.

Přezkum tohoto nařízení stanovený v článku 81 se bude zabývat zejména možným posílením úlohy orgánu pro bankovnictví v rámci předcházení krizím a při jejich řízení a řešení a v případě potřeby vytvořením evropského fondu pro řešení problémů.

Článek 28

Delegování úkolů a povinností

1.  Příslušné orgány mohou se souhlasem orgánu, na nějž mají být úkoly či povinnosti delegovány, delegovat úkoly a povinnosti na orgán pro bankovnictví nebo na jiné příslušné orgány za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy mohou stanovit konkrétní podmínky pro delegování povinností, které musí být splněny dříve, než jejich příslušné orgány uzavřou takové dohody o delegování, a mohou omezit rozsah delegování na to, co je nezbytně nutné pro účinný dohled nad finančními institucemi nebo skupinami působícími přeshraničně.

2.  Orgán pro bankovnictví povzbuzuje a podporuje delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány tak, že určí úkoly a povinnosti, které mohou být delegovány nebo prováděny společně, a prosazuje uplatňování osvědčených postupů.

3.  Delegování povinností vede k přenesení pravomocí stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Postupy, vymáhání a správní a soudní přezkum v souvislosti s delegovanými povinnostmi se řídí právem pověřeného orgánu.

4.  Příslušné orgány informují orgán pro bankovnictví o dohodách o delegování, které hodlají uzavřít. Tyto dohody uzavřou s účinností nejdříve jeden měsíc poté, kdy je o nich orgán pro bankovnictví informován.

Orgán pro bankovnictví může vydat stanovisko k plánované dohodě do jednoho měsíce ode dne, kdy je o ní informován.

Orgán pro bankovnictví vhodným způsobem zveřejní dohodu o delegování uzavřenou mezi příslušnými orgány, aby o ní byly řádně informovány všechny dotčené strany.

Článek 29

Společná kultura dohledu

1.  Orgán pro bankovnictví hraje aktivní úlohu při budování společné unijní kultury dohledu a jednotných zásad dohledu i při zajišťování jednotných postupů a přístupů v rámci celé Unie. Vykonává alespoň tyto činnosti:

a) předkládá stanoviska příslušným orgánům;

b) prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů obsažená v příslušných právních předpisech Unie;

c) přispívá k vypracování vysoce kvalitních a jednotných norem pro dohled, včetně norem pro předkládání zpráv, a mezinárodních účetních standardů v souladu s čl. 1 odst. 3;

d) přezkoumává uplatňování příslušných regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých Komisí a obecných pokynů a doporučení vydaných orgánem pro bankovnictví a v případě potřeby navrhuje změny;

e) zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje.

2.  Orgán pro bankovnictví může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

▼M1

Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro bankovnictví vypracuje a s ohledem mimo jiné na měnící se obchodní postupy a modely podnikání finančních institucí aktualizuje evropskou příručku pro výkon dohledu nad finančními institucemi v celé Unii. Evropská příručka pro výkon dohledu stanoví osvědčené postupy dohledu z hlediska metodiky a souvisejících postupů.

▼B

Článek 30

Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů

1.  Orgán pro bankovnictví pravidelně organizuje a provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených orgánů. Při provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu.

2.  Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

a) přiměřenosti zdrojů a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na efektivní uplatňování regulačních technických norem a prováděcích technických norem uvedených v článcích 10 až 15 a aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;

b) úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení přijatých podle článků 10 až 16, a rozsahu, ve kterém výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie;

c) osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné příslušné orgány;

d) účinnosti a úrovně shody dosažené, pokud jde o prosazování ustanovení přijatých při provádění práva Unie, včetně správních opatření a sankcí namířených proti odpovědným osobám, jestliže tato ustanovení nejsou plněna.

▼M1

3.  Na základě srovnávacího hodnocení může orgán pro bankovnictví vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 16. V souladu s čl. 16 odst. 3 se příslušné orgány vynasnaží těmito obecnými pokyny a doporučeními řídit. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 zohlední orgán pro bankovnictví výsledky srovnávacího hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, které získal při provádění svých úkolů, aby zajistil sbližování norem a postupů nejvyšší kvality.

3a.  Kdykoli se na základě srovnávacího hodnocení nebo jakýchkoli dalších informací, které orgán pro bankovnictví získá při provádění svých úkolů, ukáže, že k zajištění další harmonizace definic a pravidel týkajících se obezřetnosti je nutný zákonodárný podnět, vydá k tomu orgán pro bankovnictví své stanovisko, které předloží Komisi.

▼B

4.  Orgán pro bankovnictví zveřejní osvědčené postupy, které byly určeny v rámci těchto srovnávacích hodnocení. Kromě toho mohou být zveřejněny všechny další výsledky srovnávacích hodnocení, pokud s tím příslušný orgán, který je předmětem srovnávacího hodnocení, souhlasí.

Článek 31

Funkce koordinace

Orgán pro bankovnictví plní obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, zejména v případě, že by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Unie.

Orgán pro bankovnictví podporuje koordinovanou reakci Unie, mimo jiné tak, že:

a) usnadňuje výměnu informací mezi příslušnými orgány;

▼M1

b) určuje rozsah a, tam kde je to vhodné, ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným příslušným orgánům;

▼B

c) na žádost příslušných orgánů nebo z vlastní iniciativy provádí nezávazná zprostředkování, aniž by tím byl dotčen článek 19;

▼M1

d) neprodleně informuje ESRB, Radu a Komisi o jakékoliv potenciální mimořádné situaci;

e) přijímá veškerá vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů, v zájmu koordinace opatření přijatých dotyčnými příslušnými orgány;

f) shromažďuje informace, které získá od příslušných orgánů v souladu s články 21 a 35 v rámci plnění oznamovací povinnosti institucí. Orgán pro bankovnictví sdílí tyto informace s dalšími dotčenými příslušnými orgány.

▼B

Článek 32

Posuzování tržního vývoje

1.  Orgán pro bankovnictví sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), ESRB, Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a slabých místech. Orgán pro bankovnictví do svého hodnocení zahrne ekonomickou analýzu trhů, v nichž finanční instituce fungují, a hodnocení dopadů možného vývoje trhu na tyto instituce.

▼M1

2.  Ve spolupráci s ESRB orgán pro bankovnictví v rámci celé Unie iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vypracuje:

a) společné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční postavení instituce,

b) společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí,

c) společné metodiky pro posuzování účinku určitých produktů nebo distribučních procesů na určitou instituci a

d) společné metodiky pro hodnocení aktiv, je-li to nezbytné pro účely zátěžového testování.

▼B

3.  Aniž jsou dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (EU) č. 1092/2010, předkládá orgán pro bankovnictví tato posouzení trendů, možných rizik a slabých míst v oblasti své působnosti Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB alespoň jednou ročně a v případě nutnosti častěji.

Orgán pro bankovnictví zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a slabých míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.

▼M1

3a.  Pro účely provádění celounijního posouzení odolnosti finančních institucí, podle tohoto článku, může orgán pro bankovnictví v souladu s podmínkami stanovenými v článku 35 požadovat veškeré potřebné informace přímo od uvedených finančních institucí. Může rovněž požadovat, aby příslušné orgány prováděly zvláštní přezkumy. Může po příslušných orgánech žádat, aby prováděly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro bankovnictví v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 21, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků.

3b.  Orgán pro bankovnictví může požadovat, aby příslušné orgány nechaly u finančních institucí provést nezávislý audit informací, které mají být finančními institucemi poskytnuty podle odstavce 3a.

▼B

4.  Orgán pro bankovnictví zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst úzkou spoluprací s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) prostřednictvím společného výboru.

Článek 33

Mezinárodní vztahy

1.  Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů členských států a Unie, může orgán pro bankovnictví navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi.

2.  Orgán pro bankovnictví napomáhá při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se režimů dohledu ve třetích zemích v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

3.  Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro bankovnictví správní dohody, které byly dohodnuty s mezinárodními organizacemi nebo se správními orgány třetích zemí, a pomoc, která bude poskytována při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti.

Článek 34

Další úkoly

1.  Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán pro bankovnictví předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám souvisejícím s jeho oblastí působnosti.

2.  Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí v rámci působnosti směrnice 2006/48/ES, ve znění směrnice 2007/44/ES, jež podle této směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro bankovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, kromě případu kritérií uvedených v čl. 19a odst. 1 písm. e) směrnice 2006/48/ES. Stanovisko vydá bez prodlení a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení v souladu se směrnicí 2006/48/ES, ve znění směrnice 2007/44/ES. Článek 35 se použije v oblastech, ve kterých může orgán pro bankovnictví vydávat stanovisko.

Článek 35

Shromažďování informací

▼M1

1.  Příslušné orgány poskytnou orgánu pro bankovnictví na jeho žádost veškeré informace, ve stanoveném formátu, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, za předpokladu, že mají zákonný přístup k příslušným informacím. Tyto informace musí být, pravdivé, celistvé, úplné a včasné.

2.  Orgán pro bankovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelném intervalu a ve stanoveném formátu nebo prostřednictvím srovnatelných šablon, které schválil. Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.

3.  Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu mu orgán pro bankovnictví poskytne veškeré informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly v souladu s povinností zachovávat služební tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 70.

▼B

4.  Před vyžádáním informací podle tohoto článku a aby se zabránilo zdvojování oznamovacích povinností orgán pro bankovnictví zohlední existující statistiky vypracovávané a šířené Evropským statistickým systémem a Evropským systémem centrálních bank.

5.  Jestliže informace nejsou k dispozici nebo je příslušné orgány neposkytnou včas, může orgán pro bankovnictví předložit řádně odůvodněnou žádost jiným orgánům dohledu, ministerstvu odpovědnému za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace, národní centrální bance nebo statistickému úřadu dotčeného členského státu.

▼M1

6.  Pokud nejsou k dispozici úplné či pravdivé informace nebo nejsou poskytnuty včas v souladu s odstavci 1 či 5, může orgán pro bankovnictví na základě řádně odůvodněné žádosti požadovat informace přímo od:

a) příslušných finančních institucí,

b) holdingových společností nebo poboček příslušné finanční instituce,

c) neregulovaných provozních jednotek v rámci finanční skupiny nebo konglomerátu, které jsou významné ve vztahu k finančním činnostem příslušných finančních institucí.

Adresáti této žádosti poskytnou orgánu pro bankovnictví ihned a bez zbytečného prodlení srozumitelné, pravdivé a, úplné informace.

▼B

Orgán pro bankovnictví informuje dotyčné příslušné orgány o žádostech podle tohoto odstavce a odstavce 5.

Na žádost orgánu pro bankovnictví jsou příslušné orgány orgánu pro bankovnictví při shromažďování informací nápomocny.

7.  Orgán pro bankovnictví může používat důvěrné informace získané podle tohoto článku pouze pro účely plnění svých povinností stanovených tímto nařízením.

▼M1

7a.  Pokud adresát žádosti podle odstavce 6 neposkytne srozumitelné, pravdivé a úplné informace, orgán pro bankovnictví případně sdělí tuto skutečnost Evropské centrální bance a informuje příslušné orgány dotčených členských států, které v souladu s vnitrostátním právem s orgánem pro bankovnictví spolupracují s cílem zajistit neomezený přístup k těmto informacím a k veškerým dokumentům, účetním knihám či záznamům, k nimž má adresát zákonný přístup, aby bylo možné tyto informace ověřit.

▼B

Článek 36

Vztahy s ESRB

1.  Orgán pro pojišťovnictví úzce a pravidelně spolupracuje s ESRB.

2.  Orgán pro bankovnictví předkládá pravidelně ESRB včasné informace nezbytné pro plnění jejích úkolů. Jakékoli údaje nezbytné pro plnění těchto úkolů, které nejsou poskytovány v souhrnné podobě, neprodleně poskytne ESRB na její odůvodněnou žádost, jak je stanoveno v článku 15 nařízení (EU) č. 1092/2010. Orgán pro bankovnictví ve spolupráci s ESRB zavede odpovídající interní postupy týkající se předávání důvěrných informací, zejména informací o jednotlivých finančních institucích.

3.  Po obdržení varování a doporučení ESRB uvedených v článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 ESRB zajistí orgán pro bankovnictví příslušná následná opatření podle odstavce 4 a 5.

4.  Jakmile orgán pro bankovnictví obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, svolá neprodleně zasedání rady orgánů dohledu a posoudí důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních.

▼M1

Jestliže orgán pro bankovnictví nejedná v souladu s doporučením, vysvětlí Radě a ESRB důvody pro toto jednání. ESRB informuje Evropský parlament v souladu s čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) č. 1092/2010.

▼B

5.  Jestliže orgán pro bankovnictví obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému vnitrostátnímu orgánu dohledu, využije v případě nutnosti pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.

Jestliže se příslušný orgán nehodlá doporučením ESRB řídit, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody svého jednání.

▼M1

Pokud příslušný orgán informuje v souladu s čl. 17 odst.1 nařízení (EU) č. 1092/2010 Radu a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení ESRB, vezme při tom náležitě v úvahu názory rady orgánů dohledu. a informuje rovněž Komisi.

▼B

6.  Při plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením přihlíží orgán pro bankovnictví v nejvyšší možné míře k varováním a doporučením ESRB.

Článek 37

Skupina subjektů působících v bankovnictví

1.  Na podporu konzultací se subjekty působícími v oblastech souvisejících s úkoly orgánu pro bankovnictví se zřídí skupina subjektů působících v bankovnictví. S touto skupinou se konzultují opatření přijímaná v souladu s články 10 až 15 týkající se regulačních technických norem a prováděcích technických norem a v případě, že se nevztahují na jednotlivé finanční instituce, s článkem 16 týkajícím se obecných pokynů a doporučení. Pokud musí být v naléhavých případech přijata opatření a konzultace není možná, je skupina subjektů působících v bankovnictví co nejdříve informována.

▼M1

Skupina subjektů působících v bankovnictví zasedá z vlastního podnětu, kdykoli to považuje za nutné, avšak alespoň čtyřikrát ročně.

▼B

2.  Skupina subjektů působících v bankovnictví se skládá ze 30 členů, kteří rovnoměrně zastupují úvěrové a investiční instituce působící v Unii, ze zástupců jejich zaměstnanců, jakož i ze spotřebitelů, uživatelů bankovních služeb a představitelů malých a středních podniků. Nejméně pět jejích členů tvoří nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci. Deset jejích členů zastupuje finanční instituce, z nichž tři zastupují družstevní záložny a spořitelny.

3.  Členy skupiny subjektů působících v bankovnictví jmenuje rada orgánů dohledu na návrh příslušných subjektů. Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající geografickou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen, jakož i jednotlivých subjektů z celé Unie.

▼M1

4.  Orgán pro bankovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70, a pro skupinu subjektů působících v bankovnictví zajistí potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupiny subjektů působících v bankovnictví zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, je poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady je přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s Hlavou V kapitolou 1 oddílem 2 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 13 ) (dále jen„služební řád“). Skupina subjektů působících v bankovnictví může zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny subjektů působících v bankovnictví je dva a půl roku a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

▼B

Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.

5.  Skupina subjektů působících v bankovnictví předkládá stanoviska a radí orgánu pro bankovnictví ve všech otázkách souvisejících s úkoly orgánu pro bankovnictví, se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 10 až 16 a článcích 29, 30 a 32.

6.  Skupina subjektů působících v bankovnictví přijme dvoutřetinovou většinou svých členů svůj jednací řád.

7.  Orgán pro bankovnictví zveřejní stanoviska a rady skupiny subjektů působících v bankovnictví a výsledky konzultací s touto skupinou.

Článek 38

Ochranná opatření

1.  Orgán pro bankovnictví zajistí, aby žádné rozhodnutí přijaté podle článků 18 nebo 19 nijak nezasahovalo do fiskálních pravomocí členských států.

2.  Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 19 odst. 3 zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může orgánu pro bankovnictví a Komisi do dvou týdnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro bankovnictví sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.

Ve svém oznámení členský stát jednoznačně a konkrétně vysvětlí, z jakých důvodů a jakým způsobem rozhodnutí zasahuje do jeho fiskálních pravomocí.

V případě takového oznámení se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví pozastavuje.

Do jednoho měsíce od oznámení členského státu orgán pro bankovnictví informuje členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, pozměňuje, či zrušuje. Je-li rozhodnutí potvrzeno nebo pozměněno, orgán pro bankovnictví uvede, že fiskální pravomoci nejsou dotčeny.

Jestliže orgán pro bankovnictví své rozhodnutí potvrdí, rozhodne Rada většinou odevzdaných hlasů na jednom ze svých zasedání do dvou měsíců ode dne, kdy orgán pro bankovnictví informoval členský stát ve smyslu čtvrtého pododstavce, o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví potvrzuje.

Jestliže Rada po posouzení záležitosti nepotvrdí rozhodnutí orgánu pro bankovnictví svým rozhodnutím podle pátého pododstavce, rozhodnutí orgánu pro bankovnictví se zrušuje.

3.  Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 18 odst. 3 zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může orgánu pro bankovnictví, Komisi a Radě do tří pracovních dnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro bankovnictví sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.

Ve svém oznámení členský stát jednoznačně a konkrétně vysvětlí, z jakých důvodů a jakým způsobem rozhodnutí zasahuje do jeho fiskálních pravomocí.

V případě takového oznámení se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví pozastavuje.

Do deseti pracovních dní Rada svolá zasedání a prostou většinou svých členů rozhodne o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví zrušuje.

Jestliže Rada po posouzení záležitosti nezruší rozhodnutí orgánu pro bankovnictví svým rozhodnutím podle čtvrtého pododstavce, pozastavení rozhodnutí orgánu pro bankovnictví se ukončuje.

4.  Jestliže Rada přijala v souladu s odstavcem 3 rozhodnutí nezrušit rozhodnutí orgánu pro bankovnictví podle čl. 18 odst. 3 a dotčený členský stát se stále domnívá, že toto rozhodnutí orgánu pro bankovnictví zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může to členský stát oznámit Komisi a orgánu pro bankovnictví a požádat Radu, aby záležitost znovu posoudila. Dotčený členský stát jasně odůvodní, proč s rozhodnutím Rady nesouhlasí.

Do čtyř týdnů od oznámení podle prvního pododstavce Rada potvrdí své původní rozhodnutí nebo přijme nové rozhodnutí podle odstavce 3.

Uvedenou lhůtu čtyř týdnů může Rada prodloužit o další čtyři týdny, vyžadují-li to zvláštní okolnosti případu.

5.  Jakékoli zneužití tohoto článku, zejména v souvislosti s rozhodnutím orgánu pro bankovnictví, které nemá významný nebo zásadní fiskální dopad, je zakázáno jakožto neslučitelné s vnitřním trhem.

Článek 39

Rozhodovací postupy

1.  Před přijetím rozhodnutí podle tohoto nařízení oznámí orgán pro bankovnictví všem zamýšleným adresátům rozhodnutí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, ve které může adresát rozhodnutí vyjádřit své stanovisko v dané záležitosti, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky záležitosti. Totéž platí obdobně v případě doporučení, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 3.

2.  Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví obsahuje důvody, ze kterých vychází.

3.  Adresáti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví jsou informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

4.  Jestliže orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.

5.  Rozhodnutí přijatá orgánem pro bankovnictví podle článků 17, 18 nebo 19 se zveřejňují, přičemž se uvádí totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy finančních institucí na ochraně jejich obchodního tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.



KAPITOLA III

ORGANIZACE



ODDÍL 1

Rada orgánů dohledu

Článek 40

Složení

1.  Členy rady orgánů dohledu jsou:

a) předseda, který nemá hlasovací právo;

b) vedoucí představitelé vnitrostátních orgánů členských států odpovědní za dohled nad úvěrovými institucemi, kteří se osobně setkávají nejméně dvakrát za rok;

c) jeden zástupce Komise, který nemá hlasovací právo;

▼M1

d) jeden zástupce jmenovaný Radou dohledu Evropské centrální banky, který nemá hlasovací právo;

▼B

e) jeden zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo;

f) jeden zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

2.  Rada orgánů dohledu pravidelně svolává setkání se skupinou subjektů působících v bankovnictví, nejméně dvakrát ročně.

3.  Každý příslušný orgán odpovídá za jmenování náhradníka z řad svých vedoucích zaměstnanců, který může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) v případě, že se tento člen nemůže zasedání rady orgánů dohledu zúčastnit.

4.  Jestliže orgánem uvedeným v odst. 1 písm. b) není centrální banka, může člen rady orgánů dohledu podle uvedeného písmene rozhodnout o spoluúčasti zástupce centrální banky členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

▼M1

4a.  Při účasti na diskuzích, které se netýkají jednotlivých finančních institucí, jak je stanoveno v čl. 44 odst. 4, může být zástupce jmenovaný Radou dohledu Evropské centrální banky doprovázen zástupcem Evropské centrální banky s odbornými znalostmi v oblasti úkolů centrálního bankovnictví.

▼B

5.  V členských státech, v nichž existuje více než jeden orgán odpovědný za dohled podle tohoto nařízení, se tyto orgány dohodnou na společném zástupci. Pokud však věc projednávaná radou orgánů dohledu nespadá do příslušnosti vnitrostátního orgánu zastupovaného členem podle odst. 1 písm. b), může být tento člen doprovázen zástupcem z příslušného vnitrostátního orgánu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

6.  Pro účely postupu podle směrnice 94/19/ES může být člen rady orgánů dohledu podle odst. 1 písm. b) v případě potřeby doprovázen zástupcem dotčených orgánů, které v každém členském státě spravují systémy pojištění vkladů, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

▼M3

Pro účely postupu v oblasti působnosti směrnice 2014/59/EU může člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) případně doprovázet zástupce orgánu příslušného k řešení krize z každého členského státu; tento zástupce nemá hlasovací právo.

▼M4

Pro účely postupu podle směrnice 2014/59/EU působí předseda Jednotného výboru pro řešení krizí u rady orgánů dohledu jako pozorovatel.

▼B

7.  Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů.

Zasedání rady orgánů dohledu se může zúčastnit výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.

Článek 41

Vnitřní výbory a odborné skupiny

1.  Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory nebo odborné skupiny ke konkrétním úkolům, které vykonává, a může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodováním vnitřní výbory nebo odborné skupiny, správní radu nebo předsedu.

▼M1

1a.  Pro účely článku 17 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, kterou budou tvořit předseda rady orgánů dohledu a šest dalších členů, kteří nezastupují příslušný orgán, jenž údajně porušil právo Unie, a kteří na dané záležitosti nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři členové.

2.  Pro účely článku 19 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, kterou budou tvořit předseda rady orgánů dohledu a šest dalších členů, kteří nezastupují příslušné orgány, jež jsou účastníky sporu, a kteří na sporu nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s dotčenými příslušnými orgány.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

3.  Odborné skupiny uvedené v tomto článku navrhují rozhodnutí podle článku 17 nebo článku 19 ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu.

4.  Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborných skupin uvedených v tomto článku.

▼B

Článek 42

Nezávislost

Při provádění úkolů stanovených tímto nařízením vystupují předseda a členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při plnění jejich úkolů.

▼M1

Prvním ani druhým pododstavcem nejsou dotčeny úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013.

▼B

Článek 43

Úkoly

1.  Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro bankovnictví a přijímá rozhodnutí podle kapitoly II.

2.  Rada orgánů dohledu přijímá stanoviska, doporučení a rozhodnutí a poskytuje rady podle kapitoly II.

3.  Rada orgánů dohledu jmenuje předsedu.

4.  Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu správní rady pracovní program orgánu pro bankovnictví pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Pracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

5.  Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu správní rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 53 odst. 7 a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

6.  Rada orgánů dohledu přijme víceletý pracovní program orgánu pro bankovnictví a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Víceletý pracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

7.  Rada orgánů dohledu přijímá rozpočet podle článku 63.

8.  Rada orgánů dohledu má kárné pravomoci vůči předsedovi a výkonnému řediteli a může je odvolat z funkce podle čl. 48 odst. 5 v případě předsedy a čl. 51 odst. 5 v případě výkonného ředitele.

Článek 44

Rozhodování

▼M1

1.  Rozhodnutí rady orgánů dohledu jsou přijímána prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas.

Pokud jde o akty uvedené v článcích 10 až 16 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce a kapitoly VI, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článkem 3 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, která zahrnuje alespoň prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány ze členských států ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „zúčastněný členský stát“) a prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány členských států, které nejsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „nezúčastněný členský stát“).

Pokud jde o rozhodnutí podle článků 17 a 19, je rozhodnutí navržené odbornou skupinou přijímáno prostou většinou členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, která by měla zahrnovat prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány ze zúčastněných členských států a prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.

Ode dne, kdy se počet členů s hlasovacím právem z nezúčastněných členských států, sníží na čtyři nebo méně, je odchylně od třetího pododstavce rozhodnutí navržené odbornou skupinou přijímáno prostou většinou členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, která zahrnuje alespoň jeden hlas členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.

Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Pokud jde o složení odborné skupiny podle čl. 41 odst. 2, usiluje rada orgánů dohledu o dosažení obecné shody. Jestliže se jí dosáhnout nepodaří, přijímá rada orgánů dohledu rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Pokud jde o rozhodnutí přijímaná podle čl. 18 odst. 3 a 4, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí prostou většinou členů zastupujících příslušné orgány ze zúčastněných členských států a prostou většinou členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.

▼B

2.  Zasedání rady orgánů dohledu svolává předseda z vlastního podnětu nebo na žádost třetiny členů rady orgánů dohledu a rovněž jim předsedá.

3.  Rada orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád.

▼M1

4.  Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé, s výjimkou předsedy, výkonného ředitele a zástupce Evropské Centrální banky jmenovaného její Radou dohledu, se neúčastní diskuzí rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

▼M1

4a.  Předseda orgánu pro bankovnictví může kdykoli požádat o hlasování. Aniž je dotčeno toto právo a účinnost rozhodovacích postupů orgánu pro bankovnictví, usiluje rada orgánů dohledu při rozhodování o dosažení obecné shody.

▼B



ODDÍL 2

Správní rada

Článek 45

Složení

1.  Správní radu tvoří předseda a šest členů rady orgánů dohledu zvolených členy rady orgánů dohledu s hlasovacím právem.

S výjimkou předsedy má každý člen správní rady náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání správní rady.

▼M1

Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Správní radu tvoří alespoň dva zástupci nezúčastněných členských států. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný systém rotace členů.

▼B

2.  Rozhodnutí správní rady se přijímají většinou všech přítomných členů. Každý člen má jeden hlas.

Zasedání správní rady se účastní výkonný ředitel a zástupce Komise, přičemž tyto osoby nemají hlasovací právo.

Zástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 63.

Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

3.  Zasedání správní rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů správní rady a rovněž jim předsedá.

Zasedání správní rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to správní rada považuje za nutné. Zasedání správní rady se koná alespoň pětkrát ročně.

4.  Členům správní rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Členové bez hlasovacího práva s výjimkou výkonného ředitele se v rámci správní rady neúčastní jednání týkajícího se jednotlivých finančních institucí.

Článek 46

Nezávislost

Členové správní rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy správní rady při plnění jejich úkolů.

Článek 47

Úkoly

1.  Správní rada zajišťuje, aby orgán pro bankovnictví plnil svou úlohu a úkoly svěřené mu tímto nařízením.

2.  Správní rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.

3.  Správní rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci podle článků 63 a 64.

▼M1

4.  Správní rada přijme plán personální politiky orgánu pro bankovnictví a v souladu s čl. 68 odst. 2 nezbytná prováděcí opatření ke služebnímu řádu.

▼B

5.  Správní rada přijme zvláštní ustanovení o právu na přístup k dokumentům orgánu pro bankovnictví podle článku 72.

6.  Správní rada navrhne výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 53 odst. 7 a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu.

7.  Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

8.  Správní rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5.



ODDÍL 3

Předseda

Článek 48

Jmenování a úkoly

1.  Orgán pro bankovnictví zastupuje předseda, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

Předseda odpovídá za přípravu práce rady orgánů dohledu a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu i správní rady.

2.  Předsedu jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí o finančních institucích a trzích a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a jeho regulací.

Evropský parlament se po slyšení kandidáta vybraného radou orgánů dohledu může vyslovit proti jmenování vybrané osoby, a to předtím, než se tento kandidát ujme svých povinností a do jednoho měsíce od jeho výběru radou orgánů dohledu.

Rada orgánů dohledu dále zvolí ze svých členů náhradníka, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti. Tento náhradník nesmí být zvolen z řad členů správní rady.

3.  Funkční období předsedy činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4.  Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) povinnosti a potřeby orgánu pro bankovnictví v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení jednou prodloužit funkční období předsedy, přičemž toto prodloužení musí být potvrzeno Evropským parlamentem.

5.  Předseda může být odvolán z funkce pouze Evropským parlamentem na základě rozhodnutí rady orgánů dohledu.

Předseda nesmí radě orgánů dohledu bránit v jednání o záležitostech, které se předsedy týkají, zejména o nutnosti jeho odvolání, a projednávání takové záležitosti se neúčastní.

Článek 49

Nezávislost

Aniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat předsedu při plnění jeho úkolů.

V souladu se služebním řádem podle článku 68 je předseda po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.

▼M1

Článek 49a

Výdaje

Předseda zveřejňuje informace o konaných schůzkách a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem

▼B

Článek 50

Zpráva o činnosti

1.  Evropský parlament a Rada mohou vyzvat předsedu nebo jeho náhradníka, aby vystoupil s prohlášením, přičemž se plně respektuje nezávislost předsedy. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli je o to požádán.

2.  Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o hlavních činnostech orgánu pro bankovnictví, a to nejméně 15 dní před svým vystoupením s prohlášením uvedeným v odstavci 1.

3.  Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva dále obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.



ODDÍL 4

Výkonný ředitel

Článek 51

Jmenování

1.  Orgán pro bankovnictví řídí výkonný ředitel, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

2.  Výkonného ředitele jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí o finančních institucích a trzích, zkušeností s finančním dohledem a regulací a zkušeností s řízením, poté co jeho jmenování potvrdí Evropský parlament.

3.  Funkční období výkonného ředitele činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4.  Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období výkonného ředitele rada orgánů dohledu zhodnotí zejména:

a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) povinnosti a potřeby orgánu pro bankovnictví v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele.

5.  Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím rady orgánů dohledu.

Článek 52

Nezávislost

Aniž by byla dotčena příslušná úloha správní rady a rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům výkonného ředitele, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat výkonného ředitele při plnění jeho úkolů.

V souladu se služebním řádem podle článku 68 je výkonný ředitel po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.

▼M1

Článek 52a

Výdaje

Výkonný ředitel zveřejňuje informace o konaných schůzkách a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.

▼B

Článek 53

Úkoly

1.  Výkonný ředitel je odpovědný za řízení orgánu pro bankovnictví a připravuje činnost správní rady.

2.  Výkonný ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního programu orgánu pro bankovnictví pod vedením rady orgánů dohledu a pod dohledem správní rady.

3.  Výkonný ředitel přijme nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních předpisů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování orgánu pro bankovnictví v souladu s tímto nařízením.

4.  Výkonný ředitel vypracuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 47 odst. 2.

5.  Výkonný ředitel každý rok do 30. června připraví pracovní program na následující rok uvedený v čl. 47 odst. 2.

6.  Výkonný ředitel podle článku 63 vypracuje předběžný návrh rozpočtu orgánu pro bankovnictví a podle článku 64 plní rozpočet orgánu pro bankovnictví.

7.  Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti orgánu pro bankovnictví v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí.

8.  Pokud jde o zaměstnance orgánu pro bankovnictví, vykonává výkonný ředitel pravomoci stanovené v článku 68 a řídí personální záležitosti.



KAPITOLA IV

SPOLEČNÉ ORGÁNY EVROPSKÝCH ORGÁNŮ DOHLEDU



ODDÍL 1

Společný výbor evropských orgánů dohledu

Článek 54

Zřízení

1.  Zřizuje se Společný výbor evropských orgánů dohledu.

2.  Společný výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro bankovnictví pravidelně a úzce spolupracuje a zajišťuje jednotný meziodvětvový přístup s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zejména pokud jde o:

 finanční konglomeráty,

 účetnictví a audit,

 analýzu mikroobezřetnostního dohledu meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst s ohledem na finanční stabilitu,

 retailové investiční produkty,

 opatření proti praní špinavých peněz a

 výměnu informací s ESRB a rozvoj vztahů mezi ESRB a evropskými orgány dohledu.

3.  Evropské orgány dohledu poskytnou společnému výboru zaměstnance, kteří plní funkci sekretariátu. Orgán pro bankovnictví přispívá dostatečnými zdroji na administrativní a provozní výdaje a výdaje na infrastrukturu.

4.  V případě, že se činnost finanční instituce dotýká několika odvětví, řeší společný výbor spory v souladu s článkem 56.

Článek 55

Složení

1.  Společný výbor se skládá z předsedů evropských orgánů dohledu a případně předsedy podvýboru zřízeného podle článku 57.

2.  Výkonný ředitel, zástupce Komise a zástupce ESRB jsou zváni na zasedání společného výboru a podvýborů uvedených v článku 57 jako pozorovatelé.

3.  Předseda společného výboru je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů evropských orgánů dohledu. Předseda společného výboru je místopředsedou ESRB.

4.  Společný výbor přijme a zveřejní svůj jednací řád. Tento řád může stanovit, kdo se může dále účastnit zasedání společného výboru.

Zasedání společného výboru se koná alespoň jednou za dva měsíce.

Článek 56

Společné postoje a společné akty

V rozsahu svých úkolů podle kapitoly II a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES zaujme orgán pro bankovnictví, podle situace, společný postoj s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).

Akty podle článků 10 až 15, 17, 18, nebo 19 tohoto nařízení ve vztahu k provádění směrnice 2002/87/ES a jiných aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), se přijímají podle situace souběžně orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).

Článek 57

Podvýbory

1.  Pro účely článku 56 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty společného výboru.

2.  Tento podvýbor se skládá z osob uvedených v čl. 55 odst. 1 a jednoho zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků dotčeného příslušného orgánu z každého členského státu.

3.  Podvýbor si zvolí ze svých členů předsedu, který je současně členem společného výboru.

4.  Společný výbor může zřizovat další podvýbory.



ODDÍL 2

Odvolací senát

Článek 58

Složení a fungování

1.  Odvolací senát je společným orgánem evropských orgánů dohledu.

2.  Odvolací senát tvoří šest členů a šest náhradníků, kterými jsou fyzické osoby těšící se velké vážnosti v odborných kruzích a s prokázanými příslušnými znalostmi a odbornými zkušenostmi na dostatečně vysoké úrovni, včetně zkušeností v oblasti dohledu, v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, zaměstnaneckého penzijního pojištění, trhů cenných papírů nebo jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů Unie, jež se podílejí na činnosti orgánu pro bankovnictví. Odvolací senát musí mít dostatečné právnické znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti výkonu pravomocí orgánu pro bankovnictví.

Odvolací senát určí svého předsedu.

3.  Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje správní rada orgánu pro bankovnictví ze seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Ostatní členové jsou jmenováni podle nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.  Funkční období členů odvolacího senátu je pět let. Toto období může být jednou prodlouženo.

5.  Člen odvolacího senátu jmenovaný správní radou orgánu pro bankovnictví nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, že se dopustil vážného porušení úředních povinností a správní rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.

6.  Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají většinou alespoň čtyř z jeho šesti členů. Pokud napadené rozhodnutí spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, tato rozhodující většina čtyř členů musí zahrnovat nejméně jednoho ze dvou členů odvolacího senátu jmenovaných orgánem pro bankovnictví.

7.  Odvolací senát svolává jeho předseda vždy, když je to nutné.

8.  Evropské orgány dohledu zajistí pro odvolací senát prostřednictvím společného výboru odpovídající provozní podporu a podporu sekretariátu.

Článek 59

Nezávislost a nestrannost

1.  Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí ve vztahu k orgánu pro bankovnictví, jeho správní radě ani jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.

2.  Členové odvolacího senátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

3.  Člen odvolacího senátu informuje odvolací senát, domnívá-li se, že by se některý člen z některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit odvolacího řízení.

4.  Proti účasti člena odvolacího senátu může být kterýmkoli účastníkem odvolacího řízení vznesena námitka z jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nebo z důvodu podezření z podjatosti.

Námitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů a je nepřípustná, učinil-li účastník odvolacího řízení, vědom si důvodu pro námitku, v odvolacím řízení kromě vznesení námitky proti složení odvolacího senátu další procesní úkon.

5.  V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodne odvolací senát o dalším postupu bez účasti dotčeného člena.

Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí je dotčený člen nahrazen v odvolacím senátu svým náhradníkem. Pokud se náhradník nachází v obdobné situaci, vybere předseda orgánu pro bankovnictví náhradu z dostupných náhradníků.

6.  Členové odvolacího senátu se zavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu.

Za tímto účelem učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo že žádné zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, neexistují.

Tato prohlášení se zveřejňují a jsou činěna každý rok a v písemné podobě.



KAPITOLA V

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Článek 60

Odvolání

1.  Jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo příslušné orgány mohou podat odvolání proti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví uvedenému v článku 17, 18 nebo 19 či jinému rozhodnutí přijatému orgánem pro bankovnictví v souladu s akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

2.  Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro bankovnictví do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy orgán pro bankovnictví své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do dvou měsíců ode dne podání odvolání.

3.  Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

Odvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují.

4.  Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je odvolání opodstatněné. Ve stanovených lhůtách vyzve účastníky odvolacího řízení k podání vyjádření k jeho oznámením nebo sdělením ostatních účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.

5.  Odvolací senát může potvrdit rozhodnutí přijaté příslušným orgánem orgánu pro bankovnictví nebo věc postoupit příslušnému orgánu orgánu pro bankovnictví. Tento orgán bude vázán rozhodnutím odvolacího senátu a přijme pozměněné rozhodnutí týkající se dané věci.

6.  Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád.

7.  Rozhodnutí odvolacího senátu musí obsahovat odůvodnění a orgán pro bankovnictví je zveřejní.

Článek 61

Žaloby u Soudního dvora Evropské unie

1.  Proti rozhodnutí odvolacího senátu nebo v případech, v nichž odvolání k odvolacímu senátu není možné, proti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví lze podle článku 263 Smlouvy o fungování EU podat žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

2.  V souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU mohou členské státy a orgány Unie, jakož i jakákoli fyzická nebo právnická osoba podat proti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

3.  V případě, že orgán pro bankovnictví má povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Soudního dvora Evropské unie podat žalobu pro nečinnost podle článku 265 Smlouvy o fungování EU.

4.  Orgán pro bankovnictví musí přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie.



KAPITOLA VI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 62

Rozpočet orgánu pro bankovnictví

1.  Příjmy orgánu pro bankovnictví, evropského subjektu v souladu s článkem 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 14 ) (dále jen „finanční nařízení“), tvoří v různých kombinacích především:

a) povinné příspěvky vnitrostátních orgánů příslušných k provádění dohledu nad finančními institucemi, které se vybírají podle vzorce založeného na vážení hlasů podle čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních. Pro účely tohoto článku se čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních bude uplatňovat i po uplynutí v něm stanovené lhůty 31. října 2014;

b) dotace Unie ze souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);

c) poplatky placené orgánu pro bankovnictví v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie.

2.  Výdaje orgánu pro bankovnictví zahrnují alespoň výdaje na zaměstnance, odměny, správu, infrastrukturu, odborné vzdělávání a provoz.

3.  Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4.  Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se vyhotovují odhady všech příjmů a výdajů orgánu pro bankovnictví, které se zahrnou do rozpočtu orgánu pro bankovnictví.

Článek 63

Sestavování rozpočtu

1.  Výkonný ředitel vypracuje do 15. února každého roku návrh odhadu příjmů a výdajů pro následující rozpočtový rok a tento návrh odhadu příjmů a výdajů předloží správní radě a radě orgánů dohledu spolu s plánem pracovních míst. Rada orgánů dohledu sestaví každý rok na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů vypracovaného výkonným ředitelem a schváleného správní radou odhad příjmů a výdajů orgánu pro bankovnictví na následující rozpočtový rok. Tento odhad příjmů a výdajů, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předloží rada orgánů dohledu Komisi do 31. března. Před přijetím odhadu schvaluje návrh vypracovaný výkonným ředitelem správní rada.

2.  Komise předloží odhad příjmů a výdajů společně s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (společně dále jen „rozpočtový orgán“).

3.  Komise na základě odhadu příjmů a výdajů zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie podle článků 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

4.  Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst orgánu pro bankovnictví. Rozpočtový orgán odsouhlasí prostředky pro dotaci určenou orgánu pro bankovnictví.

5.  Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro bankovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

6.  Správní rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro bankovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Správní rada o svém záměru informuje Komisi. Bude-li mít některá složka rozpočtového orgánu v úmyslu vydat stanovisko, oznámí orgánu pro bankovnictví svůj záměr vydat stanovisko do dvou týdnů od obdržení informace o projektu. V případě, že orgán pro bankovnictví odpověď neobdrží, může zahájit plánovaný projekt.

▼M1 —————

▼B

Článek 64

Plnění a kontrola rozpočtu

1.  Výkonný ředitel vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní rozpočet orgánu pro bankovnictví.

2.  Do 1. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Do 31. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu a Radě.

Účetní Komise poté konsoliduje předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 finančního nařízení.

3.  Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro bankovnictví podle článku 129 finančního nařízení vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku orgánu pro bankovnictví a předloží ji ke stanovisku správní radě.

4.  Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce orgánu pro bankovnictví.

5.  Do 1. července po skončení rozpočtového roku předá výkonný ředitel tuto konečnou účetní závěrku společně se stanoviskem správní rady členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

6.  Konečná účetní závěrka se zveřejní.

7.  Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle kopii této odpovědi správní radě a Komisi.

8.  Výkonný ředitel v souladu s ustanovením čl. 146 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

9.  Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro bankovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu zahrnujícího příjmy ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a příslušných orgánů za rozpočtový rok N.

Článek 65

Finanční předpisy

Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro bankovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 15 ), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro bankovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise.

Článek 66

Opatření proti podvodům

1.  Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán pro bankovnictví bez omezení vztahuje nařízení (ES) č. 1073/1999.

2.  Orgán pro bankovnictví přistoupí k Interinstitucionální dohodě o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům a neprodleně přijme příslušná ustanovení pro všechny zaměstnance orgánu pro bankovnictví.

3.  Rozhodnutí o financování a na ně navazující dohody a prováděcí nástroje musí obsahovat ustanovení o tom, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem pro bankovnictví a u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.



KAPITOLA VII

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 67

Výsady a imunity

Na orgán pro bankovnictví a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU.

Článek 68

Zaměstnanci

1.  Na zaměstnance orgánu pro bankovnictví, včetně jeho výkonného ředitele a předsedy, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a společná pravidla přijatá orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.

2.  Správní rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.

3.  Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává orgán pro bankovnictví pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád, a pravomoci, které orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy svěřuje pracovní řád.

4.  Správní rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států k orgánu pro bankovnictví.

Článek 69

Odpovědnost orgánu pro bankovnictví

1.  V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí orgán pro bankovnictví v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o náhradě této škody.

2.  Osobní finanční a kárnou odpovědnost zaměstnanců orgánu pro bankovnictví vůči orgánu pro bankovnictví se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance orgánu pro bankovnictví.

Článek 70

Povinnost zachovávat služební tajemství

1.  Na členy rady orgánů dohledu a správní rady, výkonného ředitele a zaměstnance orgánu pro bankovnictví, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro bankovnictví na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení souvisejících právních předpisů Unie, i po skončení jejich funkcí.

Vztahuje se na ně článek 16 služebního řádu.

Podle služebního řádu jsou zaměstnanci i po skončení funkčního období povinni jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.

Členské státy, orgány nebo instituce Unie ani jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat zaměstnance orgánu pro bankovnictví při plnění jejich úkolů.

2.  Aniž jsou dotčeny případy, které jsou předmětem trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které získají osoby uvedené v odstavci 1 při plnění svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.

Povinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro bankovnictví a vnitrostátním orgánům dohledu ve využívání informací při vymáhání aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při přijímání rozhodnutí.

3.  Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro bankovnictví a vnitrostátními orgány dohledu v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na finanční instituce.

Na tyto informace se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Orgán pro bankovnictví stanoví ve svém jednacím řádu prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.

4.  Orgán pro bankovnictví uplatňuje rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád ( 16 ).

Článek 71

Ochrana údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle směrnice 95/46/ES ani povinnosti orgánu pro bankovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (ES) č. 45/2001 při plnění jeho povinností.

Článek 72

Přístup k dokumentům

1.  Na dokumenty, které má orgán pro bankovnictví k dispozici, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.  Do 31. května 2011 správní rada přijme prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.  Rozhodnutí přijímaná orgánem pro bankovnictví v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být případně předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem Evropské unie následujícím po odvolání k odvolacímu senátu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

Článek 73

Jazykový režim

1.  Na orgán pro bankovnictví se vztahuje nařízení Rady č. 1, kterým se stanoví jazyky, které se použijí v Evropském hospodářském společenství ( 17 ).

2.  O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro bankovnictví rozhoduje správní rada.

3.  Překladatelské služby potřebné pro fungování orgánu pro bankovnictví zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 74

Dohoda o sídle

Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro bankovnictví zajištěno v členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a zařízení, která má tento členský stát poskytnout, ale i konkrétní pravidla vztahující se na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance orgánu pro bankovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle uzavřená mezi orgánem pro bankovnictví a daným členským státem a schválená správní radou.

Členský stát poskytne co nejlepší možné podmínky, aby zajistil řádné fungování orgánu pro bankovnictví, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.

Článek 75

Účast třetích zemí

1.  Účast na činnosti orgánu pro bankovnictví je otevřená třetím zemím, které uzavřely s Unií dohody, v jejichž důsledku přijaly a uplatňují právo Unie v oblasti působnosti orgánu pro bankovnictví podle čl. 1 odst. 2.

2.  Orgán pro bankovnictví může spolupracovat se třetími zeměmi uvedenými v odstavci 1, které uplatňují právní předpisy, jež byly uznány za rovnocenné v oblastech působnosti orgánu pro bankovnictví uvedených v čl. 1 odst. 2, jak je stanoveno v mezinárodních dohodách uzavřených Unií v souladu s článkem 216 Smlouvy o fungování EU.

3.  Na základě příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavcích 1 a 2 budou přijata opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí uvedených v odstavci 1 do činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí v radě orgánů dohledu v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých finančních institucích, s výjimkou případů, kdy na tom mají přímý zájem.



KAPITOLA VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 76

Přípravná opatření

1.  V období po vstupu tohoto nařízení v platnost a před zřízením orgánu pro bankovnictví pracuje CEBS v úzké spolupráci s Komisí na přípravě nahrazení CEBS orgánem pro bankovnictví.

2.  Jakmile bude orgán pro bankovnictví zřízen, Komise odpovídá za administrativní zřízení a počáteční administrativní zajištění činnosti orgánu pro bankovnictví, dokud orgán pro bankovnictví nejmenuje výkonného ředitele.

K tomuto účelu, dokud rada orgánů dohledu nejmenuje výkonného ředitele podle článku 51 a dokud tento výkonný ředitel nepřevezme své povinnosti, může Komise dočasně přidělit jednoho úředníka, který plní funkci výkonného ředitele. Přechodné období je omezené na dobu nezbytnou pro jmenování výkonného ředitele orgánu pro bankovnictví.

Dočasný výkonný ředitel může na základě souhlasu správní rady schvalovat veškeré platby pokryté prostředky v rámci rozpočtu orgánu pro bankovnictví a uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci po přijetí plánu pracovních míst orgánu pro bankovnictví.

3.  Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny pravomoci rady orgánů dohledu a správní rady.

4.  Orgán pro bankovnictví je považován za právního nástupce CEBS. Nejpozději ke dni zřízení orgánu pro bankovnictví budou veškerá aktiva a závazky a probíhající operace CEBS automaticky převedeny na orgán pro bankovnictví. CEBS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled bude předmětem auditu a bude schválen CEBS a Komisí.

Článek 77

Přechodná ustanovení o zaměstnancích

1.  Odchylně od článku 68 jsou všechny pracovní smlouvy a dohody o dočasném přidělení uzavřené CEBS nebo jeho sekretariátem a platné ke dni 1. ledna 2011 nadále plněny až do uplynutí jejich doby platnosti. Jejich platnost nelze prodloužit.

2.  Všem zaměstnancům s uzavřenou smlouvou podle odstavce 1 je nabídnuta možnost uzavřít smlouvy o dočasném zaměstnání podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu pro různé platové třídy stanovené v plánu pracovních míst orgánu pro bankovnictví.

Po vstupu tohoto nařízení v platnost je orgánem oprávněným uzavírat smlouvy provedeno vnitřní výběrové řízení omezené na zaměstnance, kteří mají smlouvy s CEBS nebo jeho sekretariátem, a to v zájmu zjištění schopností, výkonnosti a bezúhonnosti osob, které mají být zaměstnány. Postupy vnitřního výběrového řízení plně zohlední kvalifikaci a zkušenosti prokázané danou osobou při plnění jejích povinností před přechodem na nové místo.

3.  V závislosti na druhu a úrovni vykonávaných funkcí je úspěšným žadatelům nabídnuta smlouva o dočasném zaměstnání na dobu odpovídající přinejmenším době, která zbývá podle předchozí smlouvy.

4.  Příslušná vnitrostátní právní úprava související s pracovními smlouvami a ostatní příslušné nástroje se použijí i nadále pro zaměstnance s předchozí smlouvou, kteří se rozhodnou nezažádat o uzavření smlouvy o dočasném zaměstnání nebo kterým není nabídnuta smlouva o dočasném zaměstnání podle odstavce 2.

Článek 78

Vnitrostátní předpisy

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření pro účinné uplatňování tohoto nařízení.

Článek 79

Změny

Rozhodnutí č. 716/2009/ES se tímto mění tak, že CEBS se vyjímá ze seznamu příjemců uvedeného v oddílu B přílohy uvedeného rozhodnutí.

Článek 80

Zrušení

Rozhodnutí Komise 2009/78/ES o zřízení CEBS se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2011.

Článek 81

Přezkum

1.  Komise do 2. ledna 2014 a následně každé tři roky zveřejní obecnou zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu pro bankovnictví a z postupů stanovených v tomto nařízení. Tato zpráva mimo jiné hodnotí:

a) sbližování postupů dohledu dosažené příslušnými orgány;

i) sbližování, pokud jde o funkční nezávislost příslušných orgánů a normy v oblasti správy a řízení společností,

ii) nestrannost, objektivitu a nezávislost orgánu pro bankovnictví;

b) fungování kolegií orgánů dohledu;

c) pokrok dosažený v rámci sbližování v oblasti předcházení krizím, řízení a řešení krizí, včetně mechanismů Unie pro financování;

d) úlohu orgánu pro bankovnictví, pokud jde o systémová rizika;

e) uplatňování ochranných opatření stanovených v článku 38;

f) plnění závazné úlohy zprostředkovatele stanovené v článku 19.

2.  Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž zhodnotí, zda:

a) je vhodné i nadále vykonávat dohled nad bankovnictvím, pojišťovnictvím, zaměstnaneckým penzijním pojištěním, trhy s cennými papíry a finančními trhy odděleně;

b) je vhodné vykonávat obezřetnostní dohled a dohled nad obchodní činností odděleně, nebo zda by tak měl činit stejný orgán dohledu;

c) je vhodné zjednodušit a posílit strukturu ESFS v zájmu jednotnosti při dohledu na makro- i mikroúrovni a dohledu jednotlivých evropských orgánů dohledu;

d) vývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji;

e) se ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;

f) požadavky na zveřejňování jsou dostatečně transparentní a jejich součástí je i požadavek na dostatečnou míru odpovědnosti;

g) jsou zdroje orgánu pro bankovnictví přiměřené pro plnění jeho povinností;

h) je sídlo orgánu pro bankovnictví na vhodném místě nebo zda je za účelem lepší vzájemné koordinace vhodné přesunout evropské orgány dohledu do jediného sídla.

▼M1

3.  V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na vývoj na trhu, stabilitu vnitřního trhu a soudržnost Unie jako celku vypracuje Komise výroční zprávu, v níž vyhodnotí, zda je vhodné svěřovat orgánu pro bankovnictví další pravomoci dohledu v této oblasti.

▼B

4.  Tato zpráva a případně veškeré související návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.

▼M1

Článek 81a

Přezkum pravidel hlasování

Ode dne, kdy se počet nezúčastněných členských států sníží na čtyři, přezkoumá Komise pravidla hlasování stanovená v článcích 41 a 44 a podá o jejich fungování zprávu Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, přičemž zohlední zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.

▼B

Článek 82

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2011, s výjimkou článku 76 a čl. 77 odst. 1 a 2, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Orgán pro bankovnictví se zřizuje ke dni 1. ledna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

( 5 ►C1  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES ◄ (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

( 7 ) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

( 8 ) Viz strana 48 v tomto čísle Úředního věstníku.

( 9 ) Viz strana 84 v tomto čísle Úředního věstníku.

( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s 149).

( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

( 13 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

( 14 ) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

( 15 ) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

( 16 ) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

( 17 ) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.