Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

EVROPSKÁ UNIE, zastoupená Evropskou komisí a Italskou republikou,

VATIKÁNSKÝ MĚSTSKÝ STÁT, zastoupený Svatým stolcem ve smyslu článku 3 Lateránské smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 nahradila dne 1. ledna 1999 měny jednotlivých členských států účastnících se třetí etapy hospodářské a měnové unie měna euro, přičemž mezi tyto státy patřila Itálie.

(2)	Před vznikem eura byly Itálie a Vatikánský městský stát propojeny dvoustrannými dohodami o měnových záležitostech, především dohodou Convenzione monetaria tra la Repubblica Italiana e lo Stato della Città del Vaticano, uzavřenou dne 3. prosince 1991.

(3)	Podle prohlášení č. 6 připojeného k závěrečnému aktu Smlouvy o Evropské unii by Společenství mělo usnadnit nové projednání stávajících dohod s Vatikánským městským státem, pokud to bude nezbytné v důsledku zavedení jednotné měny.

(4)	Evropské společenství, zastoupené Italskou republikou ve spolupráci s Komisí a ECB, uzavřelo s Vatikánským městským státem dne 29. prosince 2000 měnovou dohodu.

(5)

V souladu s touto měnovou dohodou používá Vatikánský městský stát euro jako svou oficiální měnu a eurobankovkám a euromincím přiznává status zákonného platidla. Na svém území by měl zajistit používání pravidel EU pro bankovky a mince denominované v euru, včetně pravidel pro jejich ochranu před paděláním.

(6)	Tato dohoda neukládá ECB a národním centrálním bankám povinnost zařadit finanční nástroje Vatikánského městského státu na seznam (seznamy) cenných papírů způsobilých pro operace měnové politiky v rámci Evropského systému centrálních bank.

(7)

Měl by být zřízen společný výbor složený ze zástupců Vatikánského městského státu, Italské republiky, Komise a ECB, který by přezkoumával používání této dohody, rozhodoval o ročním stropu pro emisi mincí, přezkoumával přiměřenost minimálního podílu mincí, jež mají být uvedeny do oběhu v nominální hodnotě, a posuzoval opatření přijatá Vatikánským městským státem k provádění příslušných právních předpisů EU.

(8)	Pro řešení sporů vzniklých v souvislosti s plněním této dohody by měl být příslušný Soudní dvůr Evropské unie,

SE DOHODLY TAKTO:

Vatikánský městský stát je oprávněn používat euro jako svou oficiální měnu v souladu s nařízeními (ES) č. 1103/97 a (ES) č. 974/98. Vatikánský městský stát přiznává eurobankovkám a euromincím status zákonného platidla.

Vatikánský městský stát neemituje žádné bankovky, mince nebo peněžní substituty jakéhokoli druhu, aniž by podmínky emise sjednal s Evropskou unií. Podmínky emise euromincí počínaje 1. lednem 2010 jsou stanoveny v následujících článcích.

1. Roční strop (v hodnotovém vyjádření) pro emisi euromincí Vatikánským městským státem vypočítá společný výbor zřízený touto dohodou jako součet

2. Vatikánský městský stát může rovněž emitovat zvláštní pamětní minci a/nebo sběratelské mince v letech, kdy Svatý stolec není obsazen. V případě, že v důsledku této zvláštní emise bude překročen celkový emisní strop stanovený v odstavci 1, hodnota této emise se započte proti nevyužité části stropu v předchozím roce a/nebo se o ni sníží strop pro rok následující.

1. Euromince emitované Vatikánským městským státem jsou identické s euromincemi emitovanými členskými státy Evropské unie, které přijaly euro, pokud jde o nominální hodnotu, status zákonného platidla, technické parametry, umělecké prvky na společné straně a sdílené umělecké prvky na národní straně.

2. Vatikánský městský stát předem Komisi oznámí návrhy národní strany svých euromincí a Komise zkontroluje jejich soulad s pravidly EU.

1. Euromince emitované Vatikánským městským státem razí Instituto Poligrafico e Zecca dello Stato Italské republiky.

2. Odchylně od odstavce 1 může Vatikánský městský stát se souhlasem společného výboru zadat ražbu svých mincí u jiné mincovny v EU razící euromince, než která je uvedena v odstavci 1.

1. V souladu s čl. 128 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie se pro účely schválení celkového objemu emise členského státu ze strany ECB objem euromincí emitovaných Vatikánským městským státem připočte k objemu mincí emitovaných Italskou republikou.

2. Vatikánský městský stát oznámí Italské republice nejpozději do 1. září každého roku objem a nominální hodnotu euromincí, které zamýšlí v následujícím roce emitovat. Také oznámí Komisi zamýšlené podmínky emise těchto mincí.

3. Informace uvedené v odstavci 2 pro rok 2010 sdělí Vatikánský městský stát při podpisu této dohody.

4. Aniž je dotčeno vydávání sběratelských mincí, uvede Vatikánský městský část do oběhu v nominální hodnotě nejméně 51 % euromincí emitovaných každý rok. Společný výbor každých pět let přezkoumá přiměřenost minimálního podílu mincí, jež mají být uvedeny do oběhu v nominální hodnotě, a může rozhodnout o jeho zvýšení.

1. Vatikánský městský stát může emitovat sběratelské euromince. Jejich emise se zahrnuje do ročního stropu uvedeného v článku 3. Emise sběratelských euromincí Vatikánským městským státem odpovídají pokynům EU pro sběratelské euromince, které mimo jiné vyžadují použití takových technických parametrů, uměleckých prvků a nominálních hodnot, které umožňují odlišení sběratelských euromincí od mincí určených pro uvedení do oběhu.

2. Sběratelské mince emitované Vatikánským městským státem nejsou v Evropské unii zákonným platidlem.

1. Vatikánský městský stát se zavazuje přijmout, a to formou přímého provedení do vlastních právních předpisů, případně rovnocennými postupy, veškerá vhodná opatření, jejichž cílem je provedení právních předpisů a pravidel EU uvedených v příloze této dohody v oblasti

Pokud dojde ve Vatikánském městském státě k vytvoření bankovního sektoru, seznam právních předpisů a pravidel uvedený v příloze se rozšíří, aby zahrnoval bankovní a finanční právo EU a příslušné právní předpisy a pravidla ECB, zejména požadavky na výkaznictví pro statistické účely.

2. Právní předpisy a pravidla uvedené v odstavci 1 provede Vatikánský městský stát v souladu s lhůtami stanovenými v příloze.

3. Komise každý rok přílohu aktualizuje, aby byly zohledněny nové relevantní právní předpisy a pravidla EU a změny stávajících předpisů a pravidel. Společný výbor následně rozhodne o vhodných a přiměřených lhůtách, ve kterých má Vatikánský městský stát provést nové právní předpisy a pravidla zařazené do přílohy.

4. Aktualizovaná příloha se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Finanční instituce nacházející se ve Vatikánském městském státě mohou mít přístup k mezibankovním systémům zúčtování, provádění plateb a vypořádání obchodů s cennými papíry v rámci eurozóny za příslušných podmínek stanovených italskou centrální bankou se souhlasem Evropské centrální banky.

1. Soudnímu dvoru Evropské unie náleží výlučná příslušnost pro řešení přetrvávajících sporů mezi stranami vzniklých v souvislosti s plněním této dohody, které nemohly být urovnány v rámci společného výboru.

2. Pokud se Evropská unie (jednající na doporučení delegace EU ve společném výboru) nebo Vatikánský městský stát domnívá, že druhá strana nesplnila závazek plynoucí z této dohody, může věc předložit Soudnímu dvoru. Rozsudek Soudního dvora je pro obě strany závazný a obě strany učiní nezbytná opatření pro dosažení souladu s rozsudkem ve lhůtě stanovené v rozsudku.

3. Pokud Evropská unie nebo Vatikánský městský stát nepřijme nezbytná opatření k dosažení souladu s rozsudkem ve stanovené lhůtě, může druhá strana dohodu okamžitě ukončit.

1. Zřizuje se společný výbor. Výbor se skládá ze zástupců Vatikánského městského státu a Evropské unie. Delegace EU je sestavena ze zástupců Komise a Italské republiky společně se zástupci Evropské centrální banky. Delegace Evropské unie přijme dohodou svůj jednací řád.

2. Společný výbor zasedá nejméně jednou ročně. Ve funkci předsedy se každoročně střídá zástupce Evropské unie a zástupce Vatikánského městského státu. Rozhodnutí společného výboru se přijímají jednomyslně.

3. Společný výbor si vyměňuje stanoviska a informace a přijímá rozhodnutí uvedená v článcích 3, 6 a 8. Přezkoumává opatření přijatá Vatikánským městským státem a vyvíjí úsilí k vyřešení případných sporů vzniklých při provádění dohody.

4. Funkci prvního předsedy společného výboru zaujme při vstupu této dohody v platnost podle článku 13 Evropská unie.

Aniž je dotčen čl. 10 odst. 3, může kterákoli ze stran dohodu ukončit s roční výpovědní lhůtou.

Měnová dohoda ze dne 29. prosince 2000 se zrušuje ode dne vstupu této dohody v platnost. Odkazy na dohodu ze dne 29. prosince 2000 se považují za odkazy na tuto dohodu.

	PRÁVNÍ PŘEDPISY, JEŽ MAJÍ BÝT PROVEDENY	LHŮTA PRO PROVEDENÍ
Předcházení praní peněz
1	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15) (1)	31. prosince 2010
	Ve znění:
2	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/20/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 46).
	Doplněné těmito předpisy:
3	Rámcovým rozhodnutím Rady 2001/500/SVV ze dne 26. června 2001 o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní (Úř. věst. L 182, 5.7.2001, s. 1).
4	Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 9).
5	Směrnicí Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici politicky exponovaných osob a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 29) (2)
6	Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků (Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 1).
7	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39).	31. prosince 2016 (2)
8	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).	31. prosince 2017 (3)
9	Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).	31. prosince 2017 (3)
Předcházení podvodům a padělání
10	Rámcové rozhodnutí Rady 2001/413/SVV ze dne 28. května 2001 o potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků (Úř. věst. L 149, 2.6.2001, s. 1).	31. prosince 2010
11	Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6).	31. prosince 2010
	Ve znění:
12	Nařízení Rady (ES) č. 44/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 1).
13	Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6. prosince 2004 o medailích a žetonech podobných euromincím (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 1).	31. prosince 2010
	Ve znění:
14	Nařízení Rady (ES) č. 46/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 5.)
15	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV (Úř. věst. L 151, 21.5.2014, s. 1).	31. prosince 2016 (2)
Pravidla týkající se eurobankovek a euromincí
16	Závěry Rady ze dne 23. listopadu 1998 a ze dne 5. listopadu 2002 o sběratelských mincích	31. prosince 2010
17	Závěry Rady ze dne 10. května 1999 o systému řízení kvality euromincí	31. prosince 2010
18	Sdělení Komise ze dne 22. října 2001 o ochraně autorského práva ke vzoru společné strany euromincí (K(2001) 600 v konečném znění) (Úř. věst. C 318, 13.11.2001, s. 3).	31. prosince 2010
19	Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2003/5 ze dne 20. března 2003 o prosazování opatření proti nepřípustným reprodukcím eurobankovek a o výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 78, 25.3.2003, s. 20).	31. prosince 2010
	Ve znění:
20	Obecných zásad Evropské centrální banky ECB/2013/11 ze dne 19. dubna 2013, kterými se mění obecné zásady ECB/2003/5 o prosazování opatření proti nepřípustným reprodukcím eurobankovek a o výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 118, 30.4.2013, s. 43).	31. prosince 2014 (1)
21	Rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2010/14 ze dne 16. září 2010 o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu (Úř. věst. L 267, 9.10.2010, s. 1).	31. prosince 2012
	Ve znění:
22	Rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2012/19 ze dne 7. září 2012 (Úř. věst. L 253, 20.9.2012, s. 19).	31. prosince 2013 (1)
23	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1210/2010 ze dne 15. prosince 2010 o ověřování pravosti euromincí a o zacházení s euromincemi nevhodnými pro oběh (Úř. věst. L 339, 22.12.2010, s. 1).	31. prosince 2012
24	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 651/2012 ze dne 4. července 2012 o vydávání euromincí (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 135).	31. prosince 2013 (1)
25	Rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2013/10 ze dne 19. dubna 2013 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 118, 30.4.2013, s. 37).	31. prosince 2014 (1)
26	Nařízení Rady (EU) č. 729/2014 ze dne 24. června 2014 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh (Úř. věst. L 194, 2.7.2014, s. 1).	31. prosince 2013 (2)

Oddíl přílohy Měnové dohody v souladu s ad hoc ujednáním smíšeného výboru týkajícím se žádosti Svatého stolce a Vatikánského městského státu o začlenění příslušných pravidel pro subjekty, které vykonávají finanční činnosti na profesionálním základě

	PŘÍSLUŠNÉ ČÁSTI NÍŽE UVEDENÝCH PRÁVNÍCH NÁSTROJŮ	LHŮTA PRO PROVEDENÍ
27	Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).	31. prosince 2016 (2)
	Ve znění:
28	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES ze dne 27. září 2001 (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 28).
29	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003 (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16).
30	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006 (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 1).
31	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).	31. prosince 2017 (2)
32	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).	31. prosince 2017 (2)
	Ve znění:
33	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/62 ze dne 10. října 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 37).	31. prosince 2017 (3)
	Doplněné těmito předpisy:
34	Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8).	31. prosince 2017 (3)
	Ve znění:
35	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/923 ze dne 11. března 2015, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Úř. věst. L 150, 17.6.2015, s. 1).	31. prosince 2017 (3)
36	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).	31. prosince 2017 (3)
37	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).	30. září 2018 (4)
	Doplněné těmito předpisy:
38	Prováděcí směrnicí Komise (EU) 2015/2392 ze dne 17. prosince 2015 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 126).	30. září 2018 (4)
39	Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/347 ze dne 10. března 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přesný formát seznamů zasvěcených osob a pro aktualizaci těchto seznamů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 65, 11.3.2016, s. 49).	30. září 2018 (4)
40	Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/378 ze dne 11. března 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o časový harmonogram, formát a vzor podávání oznámení příslušným orgánům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 72, 17.3.2016, s. 1).	30. září 2018 (4)
41	Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/522 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o výjimku pro některé veřejné orgány a centrální banky třetích zemí, ukazatele manipulace s trhem, prahové hodnoty pro zveřejnění, příslušný orgán pro oznamování odložení zveřejnění, povolování obchodů během uzavřeného období a druhy obchodů osob s řídicí pravomocí podléhající oznamovací povinnosti (Úř. věst. L 88, 5.4.2016, s. 1).	30. září 2018 (4)
42	Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/523 ze dne 10. března 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a vzor pro oznamování a zveřejňování obchodů osob s řídicí pravomocí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 88, 5.4.2016, s. 19).	30. září 2018 (4)
43	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 179).	30. září 2018 (4)
Právní předpisy týkající se sběru statistických dat
44	Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2013/24 ze dne 25. července 2013 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti čtvrtletních finančních účtů (Úř. věst. L 2, 7.1.2014, s. 34).	31. prosince 2016 (2)
	Ve znění:
45	Obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2016/66 ze dne 26. listopadu 2015, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/24 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti čtvrtletních finančních účtů (ECB/2015/40) (Úř. věst. L 14, 21.1.2016, s. 36).	31. března 2017 (4)
46	Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).	31. prosince 2016 (2)
	Ve znění:
47	Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1375/2014 ze dne 10. prosince 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2014/51) (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 77).
48	Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (ECB/2013/34) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 51).	31. prosince 2016 (2)
	Ve znění:
49	Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 756/2014 ze dne 8. července 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (ECB/2014/30) (Úř. věst. L 205, 12.7.2014, s. 14).
50	Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/15 ze dne 4. dubna 2014 o měnové a finanční statistice (Úř. věst. L 340, 26.11.2014, s. 1).	31. prosince 2016 (2)
	Ve znění:
51	Obecných zásad Evropské centrální banky ECB/2014/43 ze dne 6. listopadu 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (Úř. věst. L 93, 9.4.2015, s. 82).
52	Obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2016/450 ze dne 4. prosince 2015, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (ECB/2015/44) (Úř. věst. L 86, 1.4.2016, s. 42).	31. března 2017 (4)

(*1) Směrnice 2005/60/ES byla zrušena směrnicí (EU) 2015/849, avšak zůstává součástí přílohy do uplynutí lhůty pro provedení směrnice (EU) 2015/849.

(*2) Směrnice Komise 2006/70/ES byla zrušena směrnicí (EU) 2015/849, avšak zůstává součástí přílohy do uplynutí lhůty pro provedení směrnice (EU) 2015/849.

( *1 ) Směrnice 2005/60/ES byla zrušena směrnicí (EU) 2015/849, avšak zůstává součástí přílohy do uplynutí lhůty pro provedení směrnice (EU) 2015/849.

( *2 ) Směrnice Komise 2006/70/ES byla zrušena směrnicí (EU) 2015/849, avšak zůstává součástí přílohy do uplynutí lhůty pro provedení směrnice (EU) 2015/849.

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
M1	ROZHODNUTÍ KOMISE 2012/355/EU ze dne 2. července 2012,	L 174	24	4.7.2012
M2	ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6. března 2014, 2014/C 73/06	C 73	29	12.3.2014
M3	ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/767 ze dne 12. května 2015,	L 120	58	13.5.2015
M4	ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/255 ze dne 23. února 2016,	L 47	10	24.2.2016
►M5	ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/124 ze dne 24. ledna 2017,	L 19	64	25.1.2017