---

PŘÍLOHA

OBSAH
KAPITOLA 1:	Výměna údajů o DNA
1.	Forenzní otázky související s DNA, pravidla pro porovnávání a algoritmy
1.1	Údaje týkající se profilů DNA
1.2	Pravidla pro porovnávání
1.3	Pravidla pro podávání zpráv
2.	Tabulka kódů členských států
3.	Funkční analýza
3.1	Dostupnost systému
3.2	Druhý krok
4.	Dokument o řízení rozhraní výměny dat o DNA
4.1	Úvod
4.2	Definice struktury XML
5.	Struktura aplikací, zabezpečení a přenosu
5.1	Přehled
5.2	Struktura vyšší úrovně
5.3	Bezpečnostní normy a ochrana údajů
5.4	Protokoly a normy, které by se měly používat pro šifrování
5.5	Struktura aplikace
5.6	Protokoly a normy, které by se měly používat pro strukturu aplikace
5.7	Přenosové prostředí
KAPITOLA 2:	Výměna daktyloskopických údajů (dokument o řízení rozhraní)
1.	Přehled obsahu souboru
2.	Formát záznamu
3.	Logický záznam typu 1: záhlaví souboru
4.	Logický záznam typu 2: popisný text
5.	Logický záznam typu 4: zobrazení ve stupních šedi s vysokým rozlišením
6.	Logický záznam typu 9: záznam markantů
7.	Záznam typu 13 – zobrazení latentního otisku s proměnlivým rozlišením
8.	Záznam typu 15 – zobrazení otisku dlaně s proměnlivým rozlišením
9.	Dodatky ke kapitole 2
9.1	ASCII kódy oddělovačů
9.2	Výpočet alfanumerického kontrolního znaku
9.3	Znakové kódy
9.4	Přehled operací
9.5	Definice záznamu typu 1
9.6	Definice záznamu typu 2
9.7	Komprimační kódy pro zobrazení ve stupních šedi
9.8	Upřesnění zprávy
KAPITOLA 3:	Výměna údajů o registraci vozidel
1.	Společný soubor údajů pro automatizované vyhledávání údajů o registraci vozidel
1.1	Definice
1.2	Vyhledávání vozidla, vlastníka nebo držitele
2.	Zabezpečení údajů
2.1	Přehled
2.2	Bezpečnostní prvky týkající se výměny zpráv
2.3	Bezpečnostní prvky, které se netýkají výměny zpráv
3.	Technické podmínky výměny údajů
3.1	Obecný popis aplikace EUCARIS
3.2	Funkční a nefunkční požadavky
KAPITOLA 4:	Hodnocení
1.	Postup hodnocení podle článku 20 (příprava rozhodnutí podle čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV)
1.1	Dotazník
1.2	Zkušební provoz
1.3	Hodnotící návštěva
1.4	Zpráva pro Radu
2.	Postup hodnocení podle článku 21 prováděcího rozhodnutí
2.1	Statistika a zpráva
2.2	Revize
3.	Setkání odborníků

KAPITOLA 1: Výměna údajů o DNA

1.   Forenzní otázky související s DNA, pravidla týkající se porovnávání a algoritmy

1.1   Údaje týkající se profilů DNA

Profil DNA může obsahovat 24 párů čísel, která představují alely 24 lokusů, které se rovněž používají v postupech srovnávání DNA, které používá Interpol. Názvy těchto lokusů jsou uvedeny v této tabulce:

Sedm šedě označených lokusů v prvním řádku tabulky představuje jak současný evropský standardní soubor lokusů (ESS), tak standardní soubor lokusů používaný Interpolem (ISSOL).

Pravidla pro zařazení:

Profily DNA poskytnuté členskými státy pro vyhledávání a srovnávání, jakož i profily DNA rozeslané za účelem vyhledávání a srovnávání musí obsahovat alespoň 6 plně určených lokusů ( 1 ) a mohou v závislosti na dostupnosti obsahovat dodatečné lokusy nebo prázdná místa. Referenční profily DNA musí obsahovat alespoň 6 ze 7 lokusů evropského standardního souboru. Aby se zvýšila přesnost shody, jsou všechny alely, jež jsou k dispozici, uloženy v indexovaných databázích profilů DNA a jsou používány pro vyhledávání a srovnávání. Každý členský stát by měl co nejdříve v závislosti na praktických možnostech zavést každý nový evropský standardní soubor lokusů, který EU přijme.

Smíšené profily DNA nejsou přípustné a hodnoty alel každého lokusu tedy budou složeny pouze ze dvou čísel, která mohou být stejná v případě homozygozity v daném lokusu.

Se zástupnými znaky a mikrovariantami je třeba nakládat podle těchto pravidel:

1.2   Pravidla pro porovnávání

Srovnávání dvou profilů DNA bude prováděno na základě lokusů, pro které jsou k dispozici hodnoty alel u obou DNA. Před tím než je poskytnuta informace o nalezení shody, musí se obě DNA shodovat alespoň v 6 plně určených lokusech (mimo amelogeninu).

Úplná shoda (kvalita 1) je definována jako shoda, kdy jsou stejné všechny hodnoty alel srovnávaných lokusů obsažených v obou porovnávaných profilech DNA. Přibližná shoda je definována jako shoda, kdy se porovnávané profily DNA liší v jediné ze všech porovnávaných alel (kvalita 2, 3 a 4). Přibližná shoda je přijata pouze v případě, že se alespoň 6 plně určených lokusů v obou srovnávaných profilech DNA shoduje.

Důvodem pro přibližnou shodu může být:

1.3   Pravidla pro podávání zpráv

Budou podávány zprávy o úplných shodách, přibližných shodách i o nenalezení shody.

Zpráva o shodě bude zaslána žádajícímu národnímu kontaktnímu místu a bude rovněž zpřístupněna dožádanému národnímu kontaktnímu místu (s cílem umožnit dožádanému národnímu kontaktnímu místu, aby odhadlo povahu a počet možných následných žádostí o další dostupné osobní údaje a jiné informace vztahující se k profilu DNA, u kterého byla nalezena shoda, v souladu s články 5 a 10 rozhodnutí 2008/615/SVV).

2.   Tabulka číselných kódů členských států

V souladu s rozhodnutím 2008/615/SVV se pro stanovení názvů domén a jiných konfiguračních parametrů aplikací výměny údajů o DNA v rámci uzavřené sítě podle Prümské smlouvy používá kód A-2 normy ISO 3166-1.

Kódy A-2 normy ISO 3166-1 jsou tyto dvoupísmenné kódy členských států.

3.   Funkční analýza

3.1   Dostupnost systému

Je třeba, aby žádosti podle článku 3 rozhodnutí 2008/615/SVV přicházely do cílové databáze v chronologickém pořadí, tak jak byla každá žádost zaslána, a aby odpovědi byly odeslány tak, aby dorazily do žádajícího členského státu do 15 minut od doručení žádosti.

3.2   Druhý krok

Když členský stát obdrží zprávu o shodě, je na národním kontaktním místu tohoto členského státu, aby porovnalo hodnoty profilu zadaného v rámci dotazu a hodnoty profilu obdrženého (profilů obdržených) jako odpověď a aby potvrdil a ověřil průkazní hodnotu profilu. Národní kontaktní místa se mohou navzájem kontaktovat pro účely ověření.

Postupy právní pomoci začínají po ověření existence shody mezi dvěma profily na základě „úplné shody“ nebo „přibližné shody“ zjištěné během fáze automatizovaného vyhledávání.

4.   Dokument o řízení rozhraní výměny údajů o DNA (ICD)

4.1   Úvod

4.1.1    Cíle

Tato kapitola definuje požadavky na výměnu informací o profilech DNA mezi systémy databází DNA všech členských států. Pole záhlaví jsou pro výměnu údajů o DNA podle Prümské smlouvy konkrétně stanoveny, část pro údaje je založena na části pro údaje o profilu DNA ve schématu XML (Extensible Markup Language, rozšířitelný značkovací jazyk) stanoveném pro bránu pro výměnu údajů o DNA používanou Interpolem.

Údaje jsou vyměňovány pomocí protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol, jednoduchý protokol pro přenos elektronické pošty) a jiných nejmodernějších technologií prostřednictvím centrálního poštovního serveru (relay mail server), který zajišťuje poskytovatel sítě. Soubor XML je přenášen v hlavní části zprávy.

4.1.2    Rozsah

Tento dokument definující rozhraní definuje pouze obsah zprávy (e-mailu). Všechna témata týkající se konkrétně sítí a zpráv jsou jednotně definována v zájmu poskytnutí společného technického základu pro výměnu údajů o DNA.

To zahrnuje:

4.1.3    Struktura a zásady XML

Zpráva XML je rozčleněna na:

Pro žádost i odpověď je třeba používat totéž schéma XML.

Za účelem úplného ověření neidentifikovaných profilů DNA (článek 4 rozhodnutí 2008/615/SVV) je možné zaslat skupinu profilů v jedné zprávě. Je nutné určit maximální počet profilů v jedné zprávě. Tento počet závisí na maximální povolené velikosti e-mailu a bude určen po zvolení poštovního serveru.

Příklad XML:

<?version="1.0" standalone="yes"?>

<PRUEMDNAx xmlns:msxsl="urn:schemas-microsoft-com:xslt"

xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance">

<header>

(…)

</header>

<datas>

(…)

</datas>

[<datas> opakující se struktura údajů, pokud je zasláno více profilů (…) v jedné zprávě SMTP, přípustné pouze pro případy podle článku 4

</datas>]

</PRUEMDNA >

4.2   Definice struktury XML

Následující definice slouží pro příklad a lepší srozumitelnost, skutečné závazné informace jsou poskytovány souborem se schématem XML (PRUEM DNA.xsd).

4.2.1    Schéma PRUEMDNAx

Obsahuje tato pole:

4.2.2    Obsah struktury záhlaví

Toto je struktura, která popisuje záhlaví souboru XML. Obsahuje tato pole:

Typ údajů obsažených ve zprávě, hodnota může být:

Struktura pro označení členského státu a dne/času zprávy. Obsahuje tato pole:

4.2.3    Obsah údajové části PRUEM

Toto je struktura, která popisuje údajovou část souboru XML. Obsahuje tato pole:

Typ údajů obsažených ve zprávě, hodnota může být:

Typ údajů obsažených ve zprávě, hodnota může být:

Typ údajů obsažených ve zprávě, hodnota může být:

Struktura popisující profil DNA. Obsahuje tato pole:

Struktura obsahující lokusy z ISSOL (standardní soubor lokusů používaný Interpolem). Obsahuje tato pole:

Struktura obsahující jiné lokusy. Obsahuje tato pole:

Struktura popisující lokus. Obsahuje tato pole:

5.   Struktura aplikací, zabezpečení a přenosu

5.1   Přehled

Při provádění aplikací pro výměnu údajů o DNA v rámci rozhodnutí 2008/615/SVV je třeba používat společnou přenosovou síť, která bude mezi členskými státy logicky uzavřená. Pro efektivnější využití této společné komunikační infrastruktury umožňující zasílat žádosti a dostávat odpovědi je používán asynchronní mechanismus pro přenášení žádostí ohledně údajů o DNA a daktyloskopických údajů v uzavřených elektronických SMTP zprávách. Pro splnění bezpečnostních požadavků bude ke zřízení skutečně bezpečného průběžného (end-to-end) tunelu v síti použit systém sMIME (Secure Multipurpose Internet Mail Extensions) jako rozšíření funkce SMTP.

Jako přenosová síť pro výměnu údajů mezi členskými státy je používána operační síť TESTA (transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány, Trans European Services for Telematics between Administrations). Síť TESTA spadá do pravomoci Evropské komise. S ohledem na to, že databáze DNA členských států a stávající vnitrostátní přístupová místa k síti TESTA mohou být umístěny v členských státech na různých pracovištích, může být přístup k síti TESTA zřízen:

Protokoly a normy používané při provádění aplikací rozhodnutí 2008/615/SVV vyhovují otevřeným normám a splňují požadavky stanovené tvůrci bezpečnostních politik členských států.

5.2   Struktura vyšší úrovně

V oblasti působnosti rozhodnutí 2008/615/SVV zpřístupní každý členský stát svou databázi údajů o DNA pro výměnu nebo vyhledávání ze strany jiných členských států v souladu se standardizovaným společným datovým formátem. Struktura vychází z modelu komunikace každého s každým („any-to-any communication model“) Neexistuje centrální počítačový server ani ústřední databáze pro ukládání profilů DNA.

Obrázek 1: Topologie výměny údajů o DNA

Pracoviště členských států musí respektovat vnitrostátní právní omezení a každý členský stát může kromě toho rozhodnout, jaký typ hardwaru nebo softwaru je třeba použít pro konfiguraci jeho pracoviště, aby byly splněny požadavky stanovené rozhodnutím 2008/615/SVV.

5.3   Bezpečnostní normy a ochrana údajů

Byly zváženy a provedeny tři úrovně zabezpečení.

5.3.1    Úroveň údajů

Údaje o profilu DNA poskytnuté každým členským státem musí být připraveny v souladu se společnými pravidly pro ochranu údajů tak, aby žádající členské státy obdržely odpověď, která neobsahuje žádnou osobní informaci, především za účelem oznámení NALEZENÍ nebo NENALEZENÍ SHODY, v případě NALEZENÍ SHODY i s identifikačním číslem. Další šetření po oznámení o NALEZENÍ SHODY bude prováděno na bilaterální úrovni v souladu se stávajícími vnitrostátními právními a organizačními předpisy, které se vztahují na pracoviště členských států.

5.3.2    Úroveň komunikace

Zprávy obsahující informace o profilu DNA (v rámci žádosti a odpovědi) budou před odesláním na pracoviště jiných členských států šifrovány prostřednictvím nejmodernějších mechanismů v souladu s otevřenými normami, jako je například sMIME.

5.3.3    Úroveň přenosu

Všechny šifrované zprávy obsahující informace o profilu DNA budou zasílány na pracoviště jiných členských států prostřednictvím virtuálního soukromého tunelovacího systému spravovaného důvěryhodným poskytovatelem sítě na mezinárodní úrovni a zabezpečených odkazů na tento tunelovacího systému spravovaných členským státem. Tento virtuální soukromý tunelovací systém není připojen na otevřený internet.

5.4   Protokoly a normy, které by se měly používat pro šifrovací mechanismus: sMIME a související balíčky

Pro šifrování zpráv obsahujících informace o profilu DNA bude použita otevřená norma sMIME jako rozšíření existující normy pro elektronické zprávy protokolu SMTP. Protokol sMIME (V3) umožňuje podepsaná potvrzení příjmu, bezpečnostní označení, zabezpečené adresáře a je založen na syntaxi šifrované zprávy (Cryptographic Message Syntax, CMS), což je specifikace pracovní skupiny IETF (Internet Engineering Task Force) pro zprávy chráněné šifrováním. Může být používán k digitálnímu podpisu, přehledu, ověření nebo šifrování všech podob digitálních údajů.

Výchozí certifikát používaný mechanismem sMIME musí splňovat normu X.509. Aby bylo zajištěno používání společných norem a postupů při jiných aplikacích podle Prümské smlouvy, jsou pravidla pro zpracování šifrovacích operací sMIME nebo pro použití v různých prostředích COTS (Commercial Product of the Shelves) tato:

Funkce s/MIME je součástí velké většiny moderních softwarových balíčků pro elektronickou poštu, mezi něž patří Outlook, Mozilla Mail, jakož i Netscape Communicator 4.x, a funguje společně se všemi hlavními softwarovými balíčky pro elektronickou poštu.

Funkce sMIME je vzhledem ke své snadné integraci do vnitrostátní infrastruktury informačních technologií pracovišť všech členských států vybrána jakožto schůdný mechanismus pro provedení úrovně zabezpečení přenosu. Pro prototypovou výměnu údajů o DNA je však vybrána otevřená norma JavaMail API, aby bylo dosaženo cíle důkazu proveditelnosti efektivněji a s omezením nákladů. JavaMail API slouží k jednoduchému šifrování a dešifrování elektronických zpráv za pomoci s/MIME nebo OpenPGP. Záměrem je poskytnout jednotné, snadno použitelné aplikační programové rozhraní (API) pro klienty využívající elektronické pošty, kteří chtějí posílat a dostávat šifrované elektronické zprávy v obou nejoblíbenějších formátech pro šifrování elektronických zpráv. Požadavky stanovené rozhodnutím 2008/615/SVV proto dostatečně uspokojí každé nejmodernější provedení JavaMail API, jako např. produkt Bouncy Castle JCE (Java Cryptographic Extension), který bude použit pro zavedení funkce sMIME pro prototypovou výměnu údajů o DNA mezi všemi členskými státy.

5.5   Struktura aplikace

Každý členský stát poskytne ostatním členským státům soubor standardizovaných údajů o DNA, které jsou v souladu s aktuálním společným dokumentem definujícím rozhraní. Toho může být dosaženo buď poskytnutím logického pohledu do jednotlivých databází členských států, nebo zřízením skutečné exportované databáze (indexované databáze).

Čtyři hlavní součásti: e-mailový server/sMIME, aplikační server, oblast struktury dat („Data Structure Area“) pro vyvolání/vstup dat a registraci příchozích/odcházejících zpráv a prostředek provádějící srovnávání („Match Engine“) provádějí celou aplikační logiku nezávisle na produktu.

S cílem umožnit všem členským státům, aby tyto součásti snadno začlenily do svých pracovišť, byly zavedeny zvláštní společné funkce prostřednictvím volně šiřitelných složek, které by mohl zvolit každý členský stát v závislosti na jeho vnitrostátní politice a předpisech v oblasti informačních technologií. Díky samostatným prvkům, jež mají být zavedeny s cílem získat přístup do indexovaných databází obsahujících profily DNA, na které se vztahuje rozhodnutí 2008/615/SVV, si může každý členský stát volně vybrat vlastní hardwarovou a softwarovou platformu, včetně databází a operačních systémů.

Prototyp pro výměnu údajů o DNA byl vyvinut a úspěšně otestován na stávající společné síti. Verze 1.0 byla instalována do produktivního prostředí a je používána pro každodenní operace. Členské státy mohou používat společně vyvinutý produkt, ale mohou rovněž vyvinout své vlastní produkty. Společné součásti produktů budou udržovány, přizpůsobovány a dále rozvíjeny v souladu s měnícími se požadavky v oblasti informačních technologií, forenzní policie nebo policie jako takové.

Obrázek 2: Přehled aplikační topologie

5.6   Protokoly a normy, které by se měly používat pro strukturu aplikace

5.6.1    XML

Výměna údajů o DNA bude plně využívat schéma XML jako přílohy k elektronickým zprávám SMTP. Rozšířitelný značkovací jazyk (eXtensible Markup Language, XML) je doporučen konsorciem W3C jako obecný značkovací jazyk pro vytváření konkrétních značkovacích jazyků, schopný popisovat mnoho různých typů dat. Popis profilu DNA vhodný pro výměnu mezi všemi členskými státy byl proveden prostřednictvím XML a schématu XML v dokumentu ICD.

5.6.2    ODBC

Otevřené databázové rozhraní (Open DataBase Connectivity) je metoda standardizovaného softwarového API pro přístup k databázovým řídícím systémům a poskytuje přístup nezávislý na programovacích jazycích, databázových systémech a operačních systémech. ODBC má však určité nevýhody. Správa velkého počtu klientských zařízení může zahrnovat různé ovladače („drivers“) a knihovny DLL. Tato složitost může zvýšit náklady na správu systému.

5.6.3    JDBC

Java DataBase Connectivity (JDBC) je API pro programovací jazyk Java, který definuje přístup klienta do databáze. JDBC na rozdíl od ODBC nevyžaduje použití určitého souboru lokálních knihoven DLL na daném počítači.

Provozní logika pro zpracování požadavků na vyhledání DNA profilů a odpovědi na pracovištích každého členského státu je znázorněna na následujícím schématu. Tok žádostí i odpovědí je propojen s neutrální oblastí údajů zahrnující různé sdružené oblasti dat se společnou strukturou dat.

Obrázek 3: Přehled aplikačního toku pracoviště každého členského státu