2004R0725 — CS — 20.04.2009 — 002.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 725/2004

ze dne 31. března 2004,

o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 129, 29.4.2004, p.6)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

ROZHODNUTÍ KOMISE 2009/83/ES ze dne 23. ledna 2009,

  L 29

53

31.1.2009

►M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009

  L 87

109

31.3.2009




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 725/2004

ze dne 31. března 2004,

o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení

(Text s významem pro EHP)



EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 2 ),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Úmyslné protiprávní činy a zvláště terorismus patří mezi největší hrozby pro ideály demokracie a svobody a pro hodnoty míru, které tvoří samé základy Evropské unie.

(2)

Bezpečnost námořní dopravy Evropského společenství a jeho občanů, kteří ji používají, a bezpečnost životního prostředí, která čelí hrozbám úmyslných protiprávních činů, zejména činů terorismu, pirátství a podobných, by měla být neustále zajištěna.

(3)

V souvislosti s přepravou zboží, které obsahuje zvlášť nebezpečné látky, například chemické a radioaktivní látky, představují uvedené protiprávní činy pro občany Unie a životní prostředí hrozby, jejichž potenciální následky jsou velmi vážné.

(4)

Dne 12. prosince 2002 přijala diplomatická konference Mezinárodní námořní organizace změny Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (úmluva SOLAS) z roku 1974 a Mezinárodního předpisu o bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (dále jen „předpis ISPS“). Tyto dokumenty mají zvýšit bezpečnost lodí používaných v mezinárodním obchodě a bezpečnost souvisejících přístavních zařízení a zahrnují závazná ustanovení, přičemž je nutné oblast působnosti některých z nich ve Společenství vyjasnit, a dále doporučení, z nichž některá by měla být stanovena ve Společenství jako závazná.

(5)

Aniž jsou dotčeny předpisy členských států v oblasti státní bezpečnosti a opatření, která mohou být přijata na základě hlavy VI Smlouvy o Evropské unii, mělo by být bezpečnostního cíle uvedeného ve druhém bodě odůvodnění dosaženo přijetím vhodných opatření v oblasti politiky námořní dopravy, které stanoví společné normy pro výklad, provádění a kontrolu ustanovení, která byla přijata diplomatickou konferencí Mezinárodní námořní organizace ze dne 12. prosince 2002, v rámci Společenství. Prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi, aby mohla přijímat podrobná prováděcí opatření.

(6)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(7)

Bezpečnost je třeba zvýšit nejen na lodích používaných v mezinárodní lodní dopravě a v obslužných přístavních zařízeních, ale také na lodích provozujících vnitrostátní služby ve Společenství a v jejich přístavních zařízeních, zejména na osobních lodích, vzhledem k počtu lidských životů, jež by mohlo ohrožení této dopravy zasáhnout.

(8)

Část B předpisu ISPS zahrnuje řadu doporučení, která by se měla stát ve Společenství závaznými, aby napomáhala při jednotném pokroku k dosažení cíle bezpečnosti popsaného ve druhém bodě odůvodnění.

(9)

Za účelem přispění k uznanému a nezbytnému cíli podpory námořní plavby na krátkých trasách uvnitř Společenství by členské státy měly být požádány o uzavření, ve vztahu k pravidlu 11 zvláštních opatření úmluvy SOLAS ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy, dohod o bezpečnostních úpravách pro pravidelnou námořní dopravu uvnitř Společenství na stanovených linkách, které používají zvláštní přístavní zařízení, aniž by tím byla ohrožena celková úroveň bezpečnosti, o níž je usilováno.

(10)

Trvalé používání všech bezpečnostních pravidel stanovených tímto nařízením pro přístavní zařízení umístěná v přístavech příležitostně sloužících mezinárodní lodní dopravě by bylo neúměrné. Členské státy by měly na základě hodnocení bezpečnosti, která mají provádět, určit tyto dotčené přístavy a alternativní opatření, která poskytnou přiměřenou úroveň ochrany.

(11)

Členské státy by měly důrazně kontrolovat dodržování bezpečnostních předpisů na lodích, které hodlají vplout do přístavu Společenství, bez ohledu na jejich původ. Dotyčné členské státy by měly určit „orgán příslušný pro bezpečnost námořní dopravy“, který odpovídá za koordinaci, provádění a kontrolu uplatňování bezpečnostních opatření podle tohoto nařízení, jež se vztahují na lodě a přístavní zařízení. Tento orgán by měl vyžadovat od každé lodě, která hodlá vplout do přístavu, předběžné poskytnutí informací, které se týkají jejího mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě a stupňů zabezpečení, na kterých loď dříve byla a v současnosti je provozována, a veškeré další praktické informace o bezpečnosti.

(12)

Členským státům by mělo být povoleno udělovat výjimky ze systémového požadavku poskytovat informace uvedené v 11. bodu odůvodnění v případě pravidelných dopravních služeb provozovaných v rámci Společenství nebo ve vnitrostátní pobřežní dopravě za podmínky, že společnosti provozující tyto služby mohou tyto informace poskytnout kdykoli na žádost příslušných orgánů členských států.

(13)

Bezpečnostní kontroly v přístavu mohou provádět orgány příslušné pro bezpečnost námořní dopravy členských států, ale také, pokud jde o mezinárodní osvědčení o bezpečnosti lodě, inspektoři působící v rámci státní přístavní inspekce podle směrnice Rady 95/21/ES ze dne 19. června 1995 o uplatňování mezinárodních norem pro bezpečnost lodí, zabránění znečištění a životní a pracovní podmínky na lodích, které využívají přístavy Společenství a plují v pobřežním moři členských států (státní přístavní inspekce) ( 3 ). Jde-li o různé orgány, je nutné upravit jejich vzájemné působení předpisy.

(14)

Vzhledem k tomu, že se provádění bezpečnostních opatření účastní více různých subjektů, měl by každý členský stát určit jeden příslušný orgán, který bude odpovídat za koordinaci a kontrolu uplatňování bezpečnostních opatření v lodní dopravě na celostátní úrovni. Aby bylo dosaženo bezpečnostního cíle uvedeného ve druhém bodě odůvodnění, měkly by členské státy poskytnout pro tento účel nezbytné zdroje, vypracovat národní plán provádění tohoto nařízení zejména tím, že stanoví časový rozvrh pro včasné provádění určitých opatření v souladu s rezolucí č. 6 přijatou diplomatickou konferencí Mezinárodní námořní organizace dne 12. prosince 2002. Účinnost kontrol provádění u jednotlivých vnitrostátních systémů by měla být předmětem inspekcí vykonávaných pod dohledem Komise.

(15)

Problematika účinného a jednotného uplatňování opatření v rámci této politiky vyvolává důležité otázky vzhledem k financování. Financování některých dalších bezpečnostních opatření by nemělo vést k narušení hospodářské soutěže. Proto by měla Komise okamžitě vypracovat studii (která se má zabývat zejména způsoby společného financování veřejnými orgány a provozovateli, aniž je dotčeno rozdělení pravomocí mezi členské státy a Evropské společenství) a předložit její výsledky spolu s případnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě.

(16)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady č. 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 4 ). Je třeba stanovit postup pro úpravy tohoto nařízení podle získaných zkušeností tak, aby se stala závaznými i další ustanovení části B předpisu ISPS, která původně závazná nebyla.

(17)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zavedení a provádění vhodných opatření v oblasti politiky námořní dopravy, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodů evropského rozměru tohoto nařízení, jich může být lze lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:



Článek 1

Cíle

1.  Hlavním cílem tohoto nařízení je zavedení a provádění opatření Společenství zaměřených na zvýšení bezpečnosti lodí, které jsou používány v mezinárodní námořní dopravě a ve vnitrostátní námořní dopravě, a souvisejících přístavních zařízení vůči hrozbám mezinárodních úmyslných protiprávních činů.

2.  Toto nařízení má rovněž poskytovat základ pro jednotný výklad, provádění a Společenstvím uskutečňované sledování zvláštních opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy, která byla přijata diplomatickou konferencí Mezinárodní námořní organizace dne 12. prosince 2002, měnící Mezinárodní úmluvu o bezpečnosti lidského života na moři (úmluva SOLAS) a stanovící Mezinárodní předpis o bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (předpis ISPS).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. „zvláštními opatřeními úmluvy SOLAS ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy“ změny uvedené v příloze I tohoto nařízení, kterými se vkládá nová kapitola XI-2 do přílohy úmluvy Mezinárodní námořní organizace SOLAS, v platném znění,

2. „předpisem ISPS“ Mezinárodní předpis o bezpečnosti lodí a přístavních zařízení Mezinárodní námořní organizace, v platném znění,

3. „částí A předpisu ISPS“ preambule a závazné požadavky, které tvoří část A předpisu ISPS, připojené k tomuto nařízení jako příloha II, které se týkají kapitoly XI-2 přílohy úmluvy SOLAS v platném znění,

4. „částí B předpisu ISPS“ doporučení představující část B předpisu ISPS, která jsou připojena jako příloha III tohoto nařízení a týkají se kapitoly XI-2 přílohy úmluvy SOLAS, v platném znění, a části A předpisu ISPS, v platném znění,

5. „bezpečností námořní dopravy“ kombinace preventivních opatření k ochraně námořní dopravy a přístavních zařízení před ohrožením úmyslnými protiprávními činy,

6. „kontaktním místem pro bezpečnost námořní dopravy“ subjekt určený každým členským státem, aby sloužil Komisi a jiným členským státům jako kontaktní místo a usnadňoval a vyhodnocoval uplatňování bezpečnostních opatření stanovených tímto nařízením a informoval o něm,

7. „orgánem příslušným pro bezpečnost námořní dopravy“ orgán určený členským státem ke koordinaci, provádění a kontrole uplatňování bezpečnostních opatření stanovených tímto nařízením, které se týkají lodí nebo jednoho či více přístavních zařízení. Pravomoci tohoto orgánu se mohou lišit v závislosti na svěřených úkolech.

8. „mezinárodní námořní dopravou“ jakákoli přeprava námořní lodí z přístavního zařízení členského státu do přístavního zařízení nacházejícího se mimo tento členský stát a naopak,

9. „vnitrostátní námořní dopravou“ jakákoli přeprava námořní lodí po moři z přístavního zařízení členského státu do stejného nebo jiného přístavního zařízení v rámci téhož členského státu,

10. „pravidelnou lodní linkou“ série plaveb organizovaných tak, aby poskytovaly pravidelné přepravní služby mezi dvěma nebo více přístavy, a to:

a) buď na základě zveřejněného plavebního řádu,

b) nebo s takovou pravidelností nebo frekvencí, která představuje zřejmou systematickou službu,

11. „přístavním zařízením“ místo, kde dochází k součinnosti mezi lodí a přístavem: zahrnuje zejména kotviště, čekací nábřeží a přístupové cesty od moře,

12. „součinností mezi lodí a přístavem“ přímé a bezprostřední interakce způsobené jednáním, které vzniká v důsledku pohybu osob, zboží nebo při poskytování přístavních služeb směrem k lodi nebo směrem z lodi,

13. „úmyslným protiprávním jednáním“ úmyslné jednání, které svou podstatou nebo souvislostmi může způsobit škodu plavidlům, která jsou používána k mezinárodní nebo vnitrostátní námořní dopravě, jejich cestujícím nebo nákladu anebo v této souvislosti používanému přístavnímu zařízení.

Článek 3

Společná opatření a oblast působnosti

1.  Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, uplatňují členské státy od 1. července 2004 plně zvláštní opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy stanovená úmluvou SOLAS a částí A předpisu ISPS za podmínek a ve vztahu k lodím, společnostem a přístavním zařízením, které jsou ve zmíněných aktech uvedeny.

2.  Pokud jde o vnitrostátní námořní dopravu, uplatňují členské státy od 1. července 2005 zvláštní opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy stanovená úmluvou SOLAS a částí A předpisu ISPS, která se týkají osobních lodí třídy A, ve smyslu článku 4 směrnice Rady 98/18/ES ze dne 17. března 1998 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě ( 5 ), provozující vnitrostátní služby a pro jejich společnosti, které definuje pravidlo IX-1 úmluvy SOLAS, a pro jejich obslužná přístavní zařízení.

3.  Členské státy na základě povinného vyhodnocení bezpečnostního rizika rozhodnou o rozsahu, v němž do 1. července 2007 uplatní ustanovení tohoto nařízení pro různé kategorie lodí, které provozují vnitrostátní služby odlišné od služeb uvedených v odstavci 2, pro jejich společnosti a pro jejich obslužná přístavní zařízení. Celkový stupeň zabezpečení nesmí být tímto rozhodnutím ohrožen.

Členské státy oznámí Komisi přijetí těchto rozhodnutí a jejich pravidelný přezkum, který musí být prováděn s odstupem nejdéle pěti let.

4.  Při provádění ustanovení vyžadovaných podle odstavců 1, 2 a 3 musí členské státy brát plně v úvahu pokyny obsažené v části B předpisu ISPS.

5.  Členské státy dosáhnou souladu s následujícími odstavci části B předpisu ISPS, jako kdyby byly závazné:

 1.12 (revize bezpečnostních plánů lodí),

 1.16 (hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení),

 4.1 (ochrana důvěrnosti bezpečnostních plánů a hodnocení),

 4.4 (uznané bezpečnostní organizace),

 4.5 (minimální pravomoc uznaných bezpečnostních organizací),

 4.8 (stanovení stupně zabezpečení),

 4.14, 4.15 a 4.16 (kontaktní místa a informace o bezpečnostních plánech přístavního zařízení),

 4.18 (identifikační dokumenty),

 4.24 (provádění bezpečnostních opatření doporučených státem loděmi, které plují v jeho výsostných vodách),

 4.28 (obsazení lodi posádkou),

 4.41 (sdělování informací o odepření vstupu do přístavu nebo vypovězení lodě z přístavu),

 4.45 (lodě ze státu, který není stranou úmluvy),

 6.1 (povinnost společnosti poskytnout veliteli lodi informace o provozovatelích lodě),

 8.3 až 8.10 (minimální normy pro hodnocení bezpečnosti lodě),

 9.2 (minimální normy pro bezpečnostní plán lodě),

 9.4 (nezávislost uznaných bezpečnostních organizací),

 13.6 a 13.7 (frekvence bezpečnostních poplachů a cvičení posádek lodí a bezpečnostních techniků společnosti a bezpečnostních důstojníků lodí),

 15.3 a 15.4 (minimální normy pro hodnocení bezpečnosti přístavních zařízení),

 16.3 a 16.8 (minimální normy pro bezpečnostní plány přístavních zařízení),

 18.5. a 18.6 (frekvence bezpečnostních poplachů a cvičení v přístavních zařízeních a pro bezpečnostní techniky přístavních zařízení).

6.  Aniž je dotčen odstavec 15.4 části A předpisu ISPS, se pravidelný přezkum hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení stanovené v odstavci 1.16 části B předpisu ISPS provádí ve lhůtě pěti let od posledního provedení nebo přezkumu hodnocení.

7.  Toto nařízení se nevztahuje na válečné lodě, lodě pro přepravu vojska, nákladní lodě o hrubé prostornosti méně než 500, lodě bez strojního pohonu, dřevěné lodě primitivní konstrukce, rybářská plavidla a plavidla, která se nezabývají obchodní činností.

8.  Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, zajistí členské státy při schvalování bezpečnostních plánů lodí a bezpečnostních plánů přístavních zařízení, aby tyto plány obsahovaly vhodná ustanovení, která zajistí, aby ochrana lodí, na které se toto nařízení vztahuje, nebyla snížena jakoukoli jinou lodí nebo součinností mezi lodí a přístavem nebo součinností lodě s jinými loděmi, na které se toto nařízení nevztahuje.

Článek 4

Sdělování informací

1.  Každý členský stát sděluje Mezinárodní námořní organizaci, Komisi a ostatním členským státům informace vyžadované podle pravidla 13 (sdělování informací) o zvláštních opatřeních úmluvy SOLAS ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy.

2.  V případě vypovězení určité lodě z přístavu nebo odepření jejího vstupu do přístavu sdělí každý členský stát Komisi a ostatním členským státům kontaktní údaje styčných úředníků uvedených v odstavci 4.16 části B předpisu ISPS a informace stanovené v odstavci 4.41 části B předpisu ISPS.

3.  Každý členský stát vypracuje seznam dotčených přístavních zařízení na základě provedeného vyhodnocení bezpečnosti přístavních zařízení a stanoví rozsah opatření, která jsou přijata podle odstavce 2 pravidla 2 (použitelnost pro přístavní zařízení, která slouží k občasné obsluze mezinárodních plaveb) zvláštních opatření úmluvy SOLAS ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy.

Každý členský stát sdělí uvedený seznam ostatním členským státům a Komisi nejpozději do 1. července 2004. Komisi a všem dotčeným členským státům budou sděleny také dostatečně podrobné údaje o přijatých opatřeních.

Článek 5

Dohody o jiných bezpečnostních opatřeních a rovnocenná bezpečnostní ujednání

1.  Pro účely tohoto nařízení lze uplatňovat pravidlo 11 (dohody o jiných bezpečnostních opatřeních) zvláštních opatření úmluvy SOLAS ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy také na pravidelnou námořní dopravu provozovanou v rámci Společenství na pevně stanovených trasách a používající související přístavní zařízení.

2.  Za tím účelem mohou členské státy každý za sebe uzavřít mezi sebou dvoustranné nebo mnohostranné dohody podle uvedeného pravidla úmluvy SOLAS. Členské státy mohou zvážit takové dohody zejména za účelem podpory námořní dopravy v rámci Společenství na krátké vzdálenosti.

Dotyčné členské státy oznámí o tyto dohody Komisi a poskytnou dostatečně podrobné údaje o opatřeních, aby mohla Komise posoudit, zda tyto dohody neohrožují stupeň zabezpečení jiných lodí nebo přístavních zařízení, na které se uvedené dohody nevztahují. Z oznámení Komisi lze vypustit podrobné údaje o opatřeních, které se přímo vztahují k vnitrostátní bezpečnosti.

Komise zjišťuje, zda uvedené dohody zaručují přiměřenou úroveň ochrany, zejména pokud jde o požadavky odstavce 2 výše uvedeného pravidla 11 úmluvy SOLAS, a zda jsou v souladu s právem Společenství a s řádným fungováním vnitřního trhu. Pokud dohody tato kritéria nesplňují, přijme Komise do čtyř měsíců rozhodnutí postupem podle čl. 11 odst. 3; v tom případě musí dotyčné členské státy tyto dohody buď odvolat, nebo odpovídajícím způsobem pravit.

3.  Pravidelný přezkum uvedených dohod, stanovený odstavcem 4 pravidla 11 zvláštních opatření úmluvy SOLAS ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy, musí být prováděn s odstupem nejvýše pěti let.

4.  Pro vnitrostátní námořní dopravu a pro přístavní zařízení uvedená v čl. 3 odst. 2 a 3 tohoto nařízení mohou členské státy přijmout bezpečnostní úpravy rovnocenné úpravám podle pravidla 12 (rovnocenné bezpečnostní úpravy), které se skládají ze zvláštních bezpečnostních opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy úmluvy SOLAS, za podmínky, že tyto bezpečnostní úpravy jsou přinejmenším stejně účinné jako úpravy stanovené v kapitole XI-2 úmluvy SOLAS a odpovídající závazná ustanovení předpisu ISPS.

Po přijetí těchto úprav o nich sdělí dotyčný členský stát dostatečně podrobné informace Komisi a poskytne výsledky pravidelných revizí těchto úprav, které jsou prováděny s odstupem nejvýše pěti let od jejich přijetí nebo posledního přezkumu.

Podmínky pro uplatňování těchto úprav podléhají inspekcím Komise stanoveným a prováděným způsoby vymezenými v čl. 9 odst. 4, 5 a 6 tohoto nařízení.

Článek 6

Poskytování bezpečnostních informací před vstupem lodě do přístavu

1.  Pokud loď, na kterou se vztahují požadavky zvláštních opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy úmluvy SOLAS a předpisu ISPS nebo článku 3 tohoto nařízení, oznámí svůj úmysl vplout do přístavu členského státu, požádá orgán příslušný pro bezpečnost námořní dopravy tohoto členského státu o poskytnutí informací uvedených v pravidle 9 odst. 2.1 (lodě směřující do přístavu jiné smluvní strany) zvláštních opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy úmluvy SOLAS. V případě potřeby tento orgán poskytnuté informace posoudí a případně použije postup stanovený v článku 2 uvedeného pravidla úmluvy SOLAS.

2.  Informace uvedené v odstavci 1 musí být poskytnuty:

a) alespoň 24 hodin předem, nebo

b) nejpozději v době, kdy dotyčná loď opouští předchozí přístav, pokud je doba plavby kratší než 24 hodin, nebo

c) pokud není znám přístav, do kterého loď směřuje, nebo pokud došlo během plavby k jeho změně, ihned poté, co je znám přístav, do kterého loď směřuje.

3.  Pro každou loď postiženou bezpečnostní událostí podle pravidla 1 odstavce 1.13 (definice) zvláštních opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy úmluvy SOLAS se uchová zpráva o použitém postupu.

Článek 7

Výjimky z povinnosti poskytnout bezpečnostní informace před vstupem do přístavu

1.  Členské státy mohou poskytnout linkám provozujícím službu pravidelné lodní přepravy mezi přístavními zařízeními nacházejícími se na jejich území výjimku z povinnosti stanovené článkem 6, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) společnost provozující tuto pravidelnou přepravu vede a aktualizuje seznam dotyčných lodí a předává jej orgánu příslušnému pro bezpečnost námořní dopravy pro dotyčný přístav,

b) za každou vykonanou plavbu se uchovává k dispozici pro orgán příslušný pro bezpečnost námořní dopravy na jeho žádost informace uvedená v pravidle 9 odst. 2.1 zvláštních opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní plavby úmluvy SOLAS. Společnost musí zavést interní systém zajišťující možnost okamžitého zaslání uvedené informace orgánu příslušnému pro bezpečnost námořní dopravy na jeho žádost po 24 hodin denně.

2.  Pokud mezinárodní pravidelnou linku provozují společně dva nebo více členských států, může kterýkoli ze zúčastněných členských států požádat ostatní členské státy o výjimku pro tuto linku v souladu s podmínkami odstavce 1.

3.  Členské státy pravidelně kontrolují, zda jsou podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 plněny. Pokud alespoň jedna z těchto podmínek již není plněna, členské státy okamžitě odeberou výhodu výjimky pro dotyčnou společnost.

4.  Členské státy vypracují a aktualizují seznam společností a lodí, kterým byla udělena výjimka podle tohoto článku. Sdělí tento seznam a jeho změny Komisi a všem dotčeným členským státům.

5.  Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, může členský stát z bezpečnostních důvodů požádat v jednotlivých případech o poskytnutí informace uvedené v pravidle 9 odst. 2.1 zvláštních opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy úmluvy SOLAS před vstupem lodě do přístavu.

Článek 8

Kontroly bezpečnosti v přístavech členských států

1.  Kontrolu osvědčení podle pravidla 9 odst. 1.1 (kontrola lodí v přístavu) zvláštních opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy úmluvy SOLAS provádí v přístavu buď orgán příslušným pro bezpečnost námořní dopravy definovaný v čl. 2 odst. 7 tohoto nařízení, nebo inspektoři definovaní v čl. 2 odst. 5 směrnice Rady 95/21/ES.

2.  Má-li úředník, který provádí kontrolu osvědčení podle odstavce 1, důvodné podezření, že dotyčná loď nesplňuje požadavky zvláštních opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy úmluvy SOLAS a předpisu ISPS, avšak nenáleží k orgánu, který odpovídá v tomto členském státě za provádění opatření uvedených pravidle 9 v odst. 1.2 a 1.3 zvláštních opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy úmluvy SOLAS, postoupí věc neprodleně uvedenému orgánu.

Článek 9

Provádění a kontrola plnění

1.  Členské státy vykonávají správní a kontrolní úkoly vyžadované podle ustanovení zvláštních opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy úmluvy SOLAS a předpisu ISPS. Zajišťují přidělení a účinné poskytování veškerých prostředků nezbytných k provádění tohoto nařízení.

2.  Členské státy určí kontaktní místo pro bezpečnost námořní dopravy do 1. července 2004.

3.  Každý členský stát přijme celostátní program pro provádění tohoto nařízení.

4.  Po uplynutí šesti měsíců ode dne provedení odpovídajících opatření uvedených v článku 3 zahájí Komise ve spolupráci s kontaktním místem uvedeným v odstavci 2 sérii inspekcí, včetně inspekcí vhodného výběrového vzorku přístavních zařízení a dotčených společností, za účelem kontroly provádění tohoto nařízení členskými státy. Tyto inspekce berou v úvahu informace poskytnuté kontaktním místem uvedeným v odstavci 1, včetně kontrolních zpráv. Postupy provádění těchto inspekcí budou přijaty postupem podle čl. 11 odst. 2.

5.  Úředníci zmocnění Komisí k provádění těchto inspekcí podle odstavce 4 vykonávají své pravomoci po předložení písemného oprávnění vydaného Komisí, které uvádí předmět, důvod a datum zahájení inspekce. Komise informuje o inspekcích v dostatečném předstihu členské státy, jichž se inspekce týkají.

Dotyčný členský stát se těmto inspekcím podrobí a zajistí, aby se jim rovněž podrobily dotčené orgány nebo osoby.

6.  Komise předá zprávy o inspekci dotyčnému členskému státu, který ve lhůtě tří měsíců od jejich obdržení sdělí podrobné údaje o opatřeních přijatých k nápravě případných nedostatků. Zpráva a seznam přijatých opatření se předávají výboru uvedenému v čl. 11 odst. 1.

Článek 10

Začlenění změn mezinárodních nástrojů

1.  Podle čl. 3 odst. 1 jsou prováděny ty mezinárodní nástroje uvedené v článku 2, které vstoupily v platnost, včetně jejich posledních změn, s výjimkou změn vyloučených z oblasti působnosti tohoto nařízení, které vyplývají z postupu pro kontrolu shody uvedeného v odstavci 5.

▼M2

2.  O začlenění změn mezinárodních nástrojů uvedených v článku 2, pokud jde o lodě provozující vnitrostátní námořní dopravu a obslužná přístavní zařízení, na které se toto nařízení vztahuje, představují-li tyto změny technickou aktualizaci ustanovení úmluvy SOLAS a předpisu ISPS, rozhoduje Komise. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 4; ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 11 odst. 5. Postup pro kontrolu shody stanovený v článku 5 se na tyto případy nepoužije.

3.  Komise může přijmout předpisy, které definují harmonizované postupy pro uplatňování závazných ustanovení předpisu ISPS, avšak bez rozšiřování oblasti působnosti tohoto nařízení. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 4.

Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 11 odst. 5.

▼B

4.  Pro účely tohoto nařízení a ke snížení nebezpečí rozporu mezi právními předpisy Společenství v oblasti námořní dopravy a mezinárodními nástroji spolupracují členské státy a Komise prostřednictvím koordinačních porad nebo jiných vhodných způsobů, aby případně stanovily společný postoj nebo přístup na příslušných mezinárodních fórech.

5.  Zavádí se postup pro kontrolu shody, který vyloučí z oblasti působnosti tohoto nařízení pouze takové změny mezinárodního nástroje, u kterých existuje podle hodnocení Komise zjevné nebezpečí, že daná změna sníží úroveň bezpečnosti námořní dopravy nebo bude neslučitelná s právními předpisy Společenství.

Postup pro kontrolu shody lze použít výhradně k provedení změn tohoto nařízení v oblastech, na které se výslovně vztahuje postup uvedený v čl. 11 odst. 2, a pouze v rámci výkonu prováděcích pravomocí svěřených Komisi.

6.  Za okolností uvedených v odstavci 5 zahájí postup pro kontrolu shody Komise, která může jednat případně i na žádost některého členského státu.

Návrh na opatření sledující vyloučení změny mezinárodního nástroje z oblasti působnosti tohoto nařízení předkládá Komise výboru zřízenému čl. 11 odst. 1 neprodleně po přijetí dotyčné změny.

Postup pro kontrolu shody, který případně zahrnuje postupy stanovené v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES, musí proběhnout ve lhůtě alespoň jednoho měsíce před uplynutím doby mezinárodně stanovené pro implicitní přijetí dotyčné změny nebo předpokládaného dne vstupu této změny v platnost.

7.  V případě nebezpečí uvedeného v odst. 5 prvním pododstavci se členské státy během procesu kontroly shody zdrží jakékoli iniciativy sledující začlenění dané změny do vnitrostátních právních předpisů nebo uplatňování dotyčné změny mezinárodního nástroje.

8.  Veškeré významné změny mezinárodních nástrojů, které jsou začleněny do právních předpisů Společenství o námořní dopravě v souladu s odstavci 5 a 6, se pro informaci zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

▼M2

Článek 11

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 6 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doby stanovené v čl. 6 písm. b) a c) rozhodnutí 1999/468/ES jsou jeden měsíc.

4.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

5.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

▼B

Článek 12

Důvěrnost

Při uplatňování tohoto nařízení přijímá Komise, v souladu s rozhodnutím Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád ( 6 ), vhodná opatření k ochraně utajených informací, ke kterým má přístup nebo které jí byly sděleny členskými státy.

Členské státy přijímají rovnocenná opatření v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy.

Každá osoba, která vykonává bezpečnostní inspekce nebo zpracovává utajené informaci, které se vztahují k tomuto nařízení, musí mít prověrku pro příslušný stupeň utajení od členského státu, jehož je státním příslušníkem.

Článek 13

Šíření informací

1.  Aniž je dotčeno právo veřejnosti na přístup k dokumentům stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise ( 7 ), jsou inspekční zprávy a odpovědi členských států uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 2 a 4 a čl. 9 odst. 6 tajné a nezveřejňují se. Jsou přístupné pouze příslušným orgánům, které je sdělí jen zúčastněným osobám pro jejich potřeby v souladu s platnými vnitrostátními pravidly pro šíření citlivých informací.

2.  Členské státy, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a pokud je to možné, zacházejí s informacemi, které vyplývají z inspekčních zpráv a z odpovědí členských států, pokud se vztahují na jiné členské státy, jako s utajenými informacemi.

3.  Pokud není jasné, zda některé inspekční zprávy a odpovědi mají nebo nemají být zveřejněny, projednají členské státy nebo Komise tuto záležitost s dotyčným členským státem.

Článek 14

Sankce

Členské státy zajistí zavedení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za porušení tohoto nařízení.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2004, s výjimkou čl. 3 odst. 2 a 3 a čl. 9 odst. 4, které vstupují v platnost ke dnům stanoveným v uvedených článcích a od těchto dnů se i použijí.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

ZMĚNY PŘÍLOHY MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY O BEZPEČNOSTI LIDSKÉHO ŽIVOTA NA MOŘI Z ROKU 1974, V PLATNÉM ZNĚNÍ

„KAPITOLA XI-2   ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI NÁMOŘNÍ DOPRAVY

Pravidlo 1   Definice

1. Pro účely této kapitoly, není-li výslovně stanoveno jinak, se rozumí:

.1 Lodí pro přepravu hromadného nákladu: loď pro přepravu hromadného nákladu definovaná pravidlem IX/1.6.

.2 Tankerem pro přepravu chemických látek: tanker pro přepravu chemických látek definovaný pravidlem VII/8.2.

.3 Tankerem pro přepravu zkapalněného plynu: tanker pro přepravu zkapalněného plynu definovaný pravidlem VII/11.2.

.4 Vysokorychlostním plavidlem: vysokorychlostní plavidlo definované pravidlem X/1.2.

.5 Mobilní vrtnou jednotkou: mechanicky poháněná mobilní vrtná jednotka definovaná pravidlem IX/1, ne na stanovišti.

.6 Ropným tankerem: ropný tanker definovaný pravidlem II-1/2.12.

.7 Společností: společnost definovaná pravidlem IX/1.

.8 Stykem mezi lodí a přístavem: součinnost, k níž dochází při jednání, u kterých je loď přímo a bezprostředně zapojena do činností spojených s pohybem osob a zboží nebo poskytováním přístavních služeb do lodě a z lodě.

.9 Přístavním zařízením: místo určené smluvním státem nebo příslušným orgánem, kde dochází ke styku mezi lodí a přístavem To zahrnuje zejména kotviště, čekací stanoviště a přístupové cesty od moře.

.10 Stykem mezi loděmi: každá činnost, která se netýká přístavního zařízení a zahrnuje přesun zboží nebo osob z jedné lodě do druhé.

.11 Pověřeným orgánem: organizace nebo správní orgán(y) pověřená (é) smluvním státem zajišťováním provádění ustanovení této kapitoly o bezpečnosti přístavních zařízení a styku mezi přístavním zařízením a loděmi z hlediska přístavního zařízení.

.12 Mezinárodním předpisem o bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (předpis ISPS): Mezinárodní předpis o bezpečnosti lodí a přístavních zařízení sestávající z části A (s jehož ustanoveními má být zacházeno jako se závaznými) a z části B (jejíž ustanovení jsou doporučeními), přijatý dne 12. prosince 2002 rezolucí č. 2 Konference smluvních států Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974, se změnami přijatými Mezinárodní námořní organizací (IMO), pokud:

.1 změny části A tohoto předpisu jsou přijaty, uvedeny v platnost a jsou použitelné v souladu s článkem VIII současné úmluvy, který se týká postupů přijímání změn, které se vztahují na tuto přílohu, s výjimkou kapitoly I; a

.2 změny části B předpisu přijal Výbor pro bezpečnost námořní dopravy podle svého jednacího řádu.

.13 Bezpečnostní událostí: každý podezřelý čin nebo okolnost ohrožující bezpečnost lodě, včetně mobilní vrtné jednotky, vysokorychlostního plavidla, přístavního zařízení a jakéhokoli styku mezi lodí a přístavním zařízením nebo styku mezi loděmi.

.14 Stupněm zabezpečení: kvalifikace stupně rizika vzniku bezpečnostní události nebo rizika pokusu o ni.

.15 Prohlášením o bezpečnosti: dohoda uzavřená mezi lodí a přístavním zařízením nebo jinou lodí při vzájemném styku, která stanoví bezpečnostní opatření podniknutá dotčenými účastníky.

.16 Uznanou bezpečnostní organizací: organizace s příslušnou odbornou způsobilostí v otázkách bezpečnosti a s příslušnou znalostí o provozu lodě a přístavu, která je oprávněna provádět hodnotící, ověřovací, schvalovací nebo certifikační činnosti vyžadované ustanoveními této kapitoly nebo částí A předpisu ISPS.

2. Pojem ‚loď‘, pokud je použit v pravidlech 3 až 13, zahrnuje také mobilní vrtné jednotky a vysokorychlostní plavidla.

3. Pojmem ‚všechny lodě‘, pokud je použit v této kapitole, se rozumí každá loď, na kterou se vztahuje tato kapitola.

4. Pojmem ‚smluvní stát‘, pokud je použit v pravidlech 3, 4, 7, 10, 11, 12 a 13, zahrnuje odkaz na ‚pověřený orgán‘.

Pravidlo 2   Provádění

1.

Tato kapitola se vztahuje na:

.1 tyto typy lodí vykonávajících mezinárodní plavby:

.1.1 osobní lodě, včetně vysokorychlostních osobních plavidel,

.1.2 nákladní lodě, včetně vysokorychlostních plavidel, o hrubé prostornosti 500 a více, a

.1.3 mobilní vrtné jednotky;

.2 přístavní zařízení obsluhující tyto lodě, které vykonávají mezinárodní plavby.

2.

Aniž je dotčen odstavec 1.2, rozhodnutí smluvní státy o rozsahu uplatňování této kapitoly a příslušných článků části A předpisu ISPS i pro přístavní zařízení, která se nacházejí na jejich území, u kterých je, ačkoli je používají především lodě nevykonávající mezinárodní plavby, občas nutná obsluha lodí připlouvajících z mezinárodních plaveb nebo vyplouvajících na mezinárodní plavby.

2.1

Smluvní státy vycházejí při svém rozhodování podle odstavce 2 z hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení provedeného podle části A předpisu ISPS.

2.2

Žádné z rozhodnutí, které smluvní stát přijme podle odstavce 2, nesmí ohrozit předpokládaný stupeň zabezpečení podle této kapitoly nebo části A předpisu ISPS.

3.

Tato kapitola se nevztahuje na vojenské lodě, námořní vojenská pomocná zařízení nebo jiná plavidla ve vlastnictví smluvního státu nebo provozovaná smluvním státem a používaná pouze pro státní služby neobchodní povahy.

4.

Žádným z ustanovení této kapitoly nejsou dotčena práva a povinnosti států podle mezinárodního práva.

Pravidlo 3   Povinnosti smluvních států v oblasti bezpečnosti

1. Správní orgány stanoví stupně zabezpečení a zajišťují poskytování informací o stupni zabezpečení lodím oprávněným plout pod jejich státní vlajkou. Dojde-li ke změnám stupně zabezpečení, je nutno informace o stupni zabezpečení aktualizovat tak, jak to vyžadují okolnosti.

2. Smluvní státy stanoví stupně zabezpečení a zajišťují poskytování informací o stupni zabezpečení přístavním zařízením na svém území a lodím před jejich vstupem do přístavu nebo během jejich setrvávání v přístavu, který se nachází na jejich území. Dojde-li ke změnám stupně zabezpečení, je třeba informace o stupni zabezpečení aktualizovat tak, jak to vyžadují okolnosti.

Pravidlo 4   Požadavky na společnosti a lodě

1. Společnosti musí dodržovat příslušné požadavky této kapitoly a části A předpisu ISPS, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B předpisu ISPS.

2. Lodě musí dodržovat příslušné požadavky této kapitoly a části A předpisu ISPS, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B předpisu ISPS a jejich dodržování musí být ověřováno a osvědčováno podle části A předpisu ISPS.

3. Před vstupem do přístavu a během setrvávání v přístavu, který se nachází se na území smluvního státu, musí loď dodržovat požadavky na stupeň zabezpečení stanovený tímto smluvním státem, i když je tento stupeň zabezpečení vyšší než stupeň zabezpečení stanovený správním orgánem pro tuto loď.

4. Na zvýšení stupně zabezpečení musí lodě reagovat bez zbytečného prodlení.

5. Nedodržuje-li loď požadavky této kapitoly nebo části A předpisu ISPS nebo nemůže dodržovat požadavky stupně zabezpečení stanovené správním orgánem nebo jiným smluvním státem, které se na danou loď vztahují, pak tato loď musí informovat příslušný oprávněný orgán před uskutečněním jakéhokoli styku mezi lodí a přístavem nebo před vstupem do přístavu, podle toho, co nastane dřív.

Pravidlo 5   Zvláštní odpovědnost společností

Společnost zajišťuje, aby velitel lodě měl na lodi vždy k dispozici informace, z nichž mohou úředníci řádně zmocnění smluvním státem zjistit:

.1 osobu odpovědnou za jmenování členů posádky nebo jiných osob, které jsou v současnosti zaměstnány nebo vykonávají na dotyčné lodi v jakékoli funkci činnost související s činností lodě;

.2 osobu odpovědnou za rozhodování o použití lodě;

.3 v případech, kdy je loď pronajata podle podmínek smlouvy o nájmu lodě, strany této smlouvy.

Pravidlo 6   Lodní bezpečnostní poplašný systém

1. Všechny lodě musí být vybaveny lodním bezpečnostním poplašným systémem, a to:

.1 lodě vyrobené ke dni 1. července 2004 a později;

.2 osobní lodě včetně vysokorychlostních osobních plavidel, vyrobené přede dnem 1. července 2004, ne později než v den první prohlídky radiového zařízení, konané po dni 1. července 2004;

.3 ropné tankery, tankery pro přepravu chemických látek, tankery pro přepravu zkapalněného plynu, lodě pro přepravu hromadného nákladu a vysokorychlostní nákladní plavidla o hrubé prostornosti 500 a více, vyrobené přede dnem 1. července 2004, nejpozději při první prohlídce radiového zařízení konané po dni 1. července 2004;

.4 jiné nákladní lodě o hrubé prostornosti 500 a více a mobilní vrtné jednotky postavené přede dnem 1. července 2004, nejpozději při první prohlídce radiového zařízení konané po dni 1. července 2006.

2. Je-li lodní bezpečnostní poplašný systém uveden do chodu:

.1 musí vydat a vyslat bezpečnostní varování z lodě na pobřeží příslušnému orgánu, který byl určen správním orgánem, jímž může být za těchto okolností také příslušná společnost, s uvedením totožnosti lodě, místa polohy a sdělení, že bezpečnost lodě je ohrožena;

.2 nezašle hlášení o lodním bezpečnostním varování žádným jiným lodím;

.3 nevyhlásí na dotyčné lodi žádný poplach a

.4 pokračuje v bezpečnostní pohotovosti lodě až do okamžiku, kdy je deaktivován nebo je změněno jeho nastavení.

3. Lodní bezpečnostní poplašný systém musí:

.1 být schopen aktivace z velitelského můstku a přinejmenším z jednoho dalšího místa a

.2 odpovídat provozním normám, které nejsou pod úrovní norem, které stanovila Mezinárodní námořní organizace.

4. Aktivační místa lodního bezpečnostního poplachového systému musí být navržena tak, aby se zabránilo náhodnému spuštění lodního bezpečnostního poplašného systému.

5. Požadavek vybavení lodě bezpečnostním poplašným systémem lze splnit také používáním radiového zařízení uzpůsobeného tak, aby splňovalo požadavky kapitoly IV, pokud jsou splněny všechny požadavky tohoto nařízení.

6. Pokud příslušný správní orgán obdrží oznámení o bezpečnostním varování z lodě, okamžitě je oznámí státu, v jehož blízkosti se dotyčná loď právě nachází.

7. Pokud smluvní stát obdrží oznámení o lodním bezpečnostním varování z lodě, která není oprávněna plout pod jeho vlajkou, musí to okamžitě oznámit příslušnému správnímu orgánu a případně státu (státům), v jehož (jejichž) blízkosti se dotyčná loď právě nachází.

Pravidlo 7   Ohrožení lodí

1. Smluvní státy stanoví stupně zabezpečení a zajišťují poskytování informací o stupni zabezpečení lodím, které působí v jejich pobřežním moři nebo které oznámily svůj úmysl vplout do jejich výsostních vod.

2. Smluvní státy zřídí kontaktní místo, jehož prostřednictvím mohou tyto lodě požádat o rady nebo pomoc a podávat zprávy o jakýchkoli bezpečnostních záležitostech týkajících se jiných lodí, pohybů nebo komunikace.

3. Zjistí-li se nebezpečí útoku, dotyčný smluvní stát oznámí dotyčným lodím a jejich správním orgánům:

.1 současný stupeň zabezpečení;

.2 veškerá bezpečnostní opatření, která by měly dotyčné lodě zavést ke své ochraně před útokem v souladu s částí A předpisu ISPS; a

.3 bezpečnostní opatření, která se pobřežní stát případně rozhodl přijmout.

Pravidlo 8   Diskreční právo velitele lodi v otázkách ochrany a bezpečnosti lodě

1. Společnost, nájemce lodě ani žádná jiná osoba nesmí bránit veliteli lodi v přijetí nebo provedení jakéhokoli rozhodnutí, které je podle odborného posouzení velitele lodi nezbytné k udržení ochrany a bezpečnosti lodě. To zahrnuje rovněž odmítnutí nalodění osob (kromě osob určených a řádně zmocněných smluvním státem) nebo jejich osobního majetku a odmítnutí naložit náklad, včetně kontejnerů nebo jiných uzavřených jednotek pro přepravu nákladu.

2. Pokud podle odborného posouzení velitele lodi dojde během provozu lodě ke střetu mezi požadavky bezpečnosti týkajícími se dotyčné lodě, použije velitel ty, které jsou nutné pro zachování bezpečnosti lodě. V těchto případech může velitel provést prozatímní bezpečnostní opatření a neprodleně o nich informuje správní orgán a případně i smluvní vládu, v jejímž přístavu loď působí nebo do kterého hodlá vplout. Veškerá tato prozatímní bezpečnostní opatření, přijatá na základě tohoto pravidla, musí v co největší míře odpovídat současnému stupni zabezpečení. V případě výskytu takových případů, dotyčný správní orgán zajistí řešení těchto konfliktů a omezení možnosti jejich opětovného výskytu na minimum.

Pravidlo 9   Kontrolní opatření a opatření k zajištění dodržování předpisů

1.

Kontrola lodí v přístavu

1.1

Pro účely této kapitoly každá loď, na kterou se vztahuje tato kapitola, podléhá po dobu, po kterou je v přístavu jiného smluvního státu, kontrole, kterou vykonávají tímto státem řádně zmocnění úředníci, kteří mohou být shodní s osobami, které vykonávají také funkce uvedené v pravidle I/19. Tato kontrola se omezuje na ověření, zda se na lodi nachází platné mezinárodní osvědčení o bezpečnosti lodě nebo platné prozatímní mezinárodní osvědčení o bezpečnosti lodě vydané podle části A předpisu ISPS (dále jen osvědčení), které, pokud je platné, musí být přijato, neexistuje-li důvodné podezření, že dotyčná loď nesplňuje požadavky této kapitoly nebo části A předpisu ISPS.

1.2

Existují-li nepochybné důvody pro takové podezření nebo není-li platné osvědčení předloženo na požádání, uloží úředníci řádně zmocnění smluvním státem této lodi jedno nebo více kontrolních opatření podle odstavce 1.3. Takto uložené opatření musí být přiměřené s ohledem na pokyny podle části B předpisu ISPS.

1.3

Tato kontrolní opatření zahrnují inspekci lodě, pozdržení lodě, zadržení lodě, omezení provozu lodě včetně pohybu v přístavu nebo vypovězení lodě z přístavu. Tato kontrolní opatření mohou navíc nebo alternativně zahrnovat jiná menší správní nebo nápravná opatření.

2.

Lodě směrující do přístavu jiného smluvního státu

2.1

Pro účely této kapitoly může smluvní stát požadovat, aby lodě, které hodlají vplout do jeho přístavů, poskytly úředníkům řádně zmocněným tímto státem následující informace, za účelem zajištění dodržení této kapitoly před vstupem do přístavu tak, aby nebylo nutné uložit kontrolní opatření nebo kroky:

.1 o tom, že loď má platné osvědčení a jméno orgánu, který je vydal;

.2 stupeň zabezpečení, na kterém je loď aktuálně provozována;

.3 stupeň zabezpečení, na kterém byla loď provozována v kterémkoli předchozím přístavu, pokud uskutečňovala styk mezi lodí a přístavním zařízením v časovém rozmezí uvedeném v odstavci 2.3;

.4 veškerá zvláštní nebo dodatečná bezpečnostní opatření, která přijala dotyčná loď v kterémkoli předchozím přístavu, v němž se uskutečnil styk s přístavním zařízením v časovém rozmezí uvedeném v odstavci 2.3;

.5 že v průběhu jakéhokoli styku s jinou lodí, který se uskutečnil v časovém rozmezí uvedeném v odstavci 2.3, dodržela tato loď příslušné bezpečnostní postupy; nebo

.6 jiné praktické informace týkající se bezpečnosti (ne však podrobné údaje bezpečnostního plánu lodě), s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B předpisu ISPS.

Pokud o to smluvní stát požádá, musí mu dotyčná loď nebo společnost potvrdit informace podle výše uvedených požadavků, které je pro smluvní stát přijatelné.

2.2

Každá loď, na kterou se vztahuje tato kapitola a která hodlá vplout do přístavu jiné smluvní strany, poskytne na žádost úředníků tímto státem řádně zmocněných informace podle odstavce 2.1. Velitel lodi může odmítnout poskytnutí informací s tím, že je srozuměn s případným následkem odepření vstupu do přístavu.

2.3

Loď musí uchovávat záznamy o informací uvedených v odstavci 2.1 přinejmenším pro posledních deset zastávek v přístavních zařízeních.

2.4

Pokud řádně zmocnění úředníci smluvního státu přístavu, do kterého dotyčná loď hodlá vplout, mají po obdržení informací uvedených v odstavci 2.1 důvodné podezření, že dotyčná loď nesplňuje požadavky této kapitoly nebo části A předpisu ISPS, musí se pokusit o navázání spojení s lodí a spojení mezi lodí a správním orgánem za účelem sjednání nápravy. Jestliže spojení nevede k nápravě nebo tito úředníci mají důvodné podezření, že daná loď nesplňuje požadavky této kapitoly nebo části A předpisu ISPS, mohou tito úředníci přijmout vůči lodi opatření uvedená v odstavci 2.5. Veškerá tato opatření musí být přiměřená, s přihlédnutím k pokynu uvedenému v části B předpisu ISPS.

2.5

Tato opatření zahrnují:

.1 požadavek sjednání nápravy;

.2 požadavek, aby loď odplula na určené místo v pobřežním moři nebo vnitřních vodách dotyčného smluvního státu;

.3 inspekci dotyčné lodě, je-li tato loď v pobřežním moři smluvního státu, do jehož přístavu hodlá vplout;

.4 odepření vstupu do přístavu.

Před zahájením každého takového opatření musí smluvní stát informovat dotyčnou loď o svých záměrech. Po obdržení této informace může velitel lodě odvolat úmysl vplout do přístavu. V takových případech se toto nařízení nepoužije.

3.

Další ustanovení

3.1

V případě:

.1 uložení kontrolního opatření, kdy se nejedná o méně významné správní nebo nápravné opatření uvedené v odstavci 1.3; nebo

.2 přijetí jakýchkoli opatření uvedených v odstavci 2.5, úředník řádně zmocněný smluvním státem musí okamžitě písemně informovat správní orgán s uvedením přijatých kontrolních opatření nebo kroků, jakož i důvodů, jež k nim vedly. Smluvní stát, který ukládá kontrolní opatření nebo podniká stanovené kroky, o nich musí informovat také uznanou bezpečnostní organizaci, která vydala osvědčení týkající se dotyčné lodě, jakož i organizaci.

3.2

Je-li lodi odepřen vstup do přístavu nebo je-li loď z přístavu vypovězena, orgány státu přístavu mají sdělit významné skutečnosti orgánům státu nejbližších příslušných přístavů, pokud jsou známy, do nichž dotyčná loď směřuje a ostatních příslušných pobřežních států, s přihlédnutím k doporučením, které má vydat Mezinárodní námořní organizace. Důvěrnost a ochrana těchto oznámení musí být zajištěna.

3.3

Odepření vstupu do přístavu podle odstavců 2.4 a 2.5 nebo vypovězení z přístavu podle odstavců 1.1 až 1.3, se ukládá pouze pokud úředníci řádně zmocnění smluvním státem mají důvodné podezření, že dotyčná loď představuje bezprostřední ohrožení bezpečnosti osob, lodí nebo jiného majetku a neexistují žádné jiné vhodné prostředky pro odstranění této hrozby.

3.4

Kontrolní opatření uvedená v odstavci 1.3 a kroky uvedené v odstavci 2.5 se podle tohoto nařízení uloží pouze do doby, kdy porušení příslušných požadavků, které vedlo k přijetí kontrolních opatření nebo kroků, bude napraveno ke spokojenosti smluvního státu, s přihlédnutím k případným opatřením navrhnutým lodí nebo správním orgánem.

3.5

Pokud smluvní státy vykonávají kontrolu podle odstavce 1 nebo kroky podle odstavce 2:

.1 je třeba vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby se předešlo nepřiměřenému zadržení nebo zdržení lodě. Pokud je loď takto zadržena nebo zdržena nepřiměřeně, má nárok na náhradu utrpěné ztráty nebo škody; a

.2 nesmí být bráněno nezbytnému přístupu k lodi z humanitárních důvodů a pro účely bezpečnosti.

Pravidlo 10   Požadavky na přístavní zařízení

1. Přístavní zařízení musí dodržovat příslušné požadavky této kapitoly a části A předpisu ISPS, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B předpisu ISPS.

2. Smluvní státy, na jejichž území se nacházejí přístavní zařízení, na která se vztahuje toto nařízení, musí zajistit:

.1 provádění, přezkoumávání a schvalování vyhodnocení bezpečnosti těchto přístavních zařízení v souladu s částí A předpisu ISPS a

.2 vypracování, přezkoumávání, schvalování a provádění bezpečnostních plánů přístavních zařízení v souladu s částí A předpisu ISPS.

3. Smluvní státy určí a sdělují opatření, která je třeba zahrnout do bezpečnostního plánu přístavního zařízení podle jednotlivých stupňů zabezpečení, včetně případů, kdy je vyžadováno předložení prohlášení o bezpečnosti.

Pravidlo 11   Jiné dohody o bezpečnosti

1. Smluvní státy mohou při provádění této kapitoly a části A předpisu ISPS uzavřít dvojstranné i mnohostranné písemné dohody s jinými smluvními státy o jiných bezpečnostních úpravách, které se vztahují na krátké mezinárodní plavby na stanovených trasách mezi přístavními zařízeními nacházejícími se na jejich územích.

2. Žádná z těchto dohod nesmí ohrozit úroveň bezpečnosti jiných lodí nebo přístavních zařízení, které nejsou v dané dohodě zahrnuty.

3. Žádná loď, na kterou se vztahuje taková dohoda, nesmí uskutečňovat styk mezi loděmi s lodí, na kterou se nevztahuje dotyčná dohoda.

4. Tyto dohody se pravidelně přezkoumávají s přihlédnutím k získaným zkušenostem, jakož i ke všem změnám příslušných okolností nebo hodnocení ohrožení bezpečnosti lodí, přístavních zařízení nebo tras, na které se daná dohoda vztahuje.

Pravidlo 12   Rovnocenné bezpečnostní úpravy

1. Správní orgán může povolit určité lodi nebo skupině lodí, které jsou oprávněny plout pod vlajkou jeho státu, aby provedla jiná bezpečnostní opatření, která jsou rovnocenná s opatřeními uvedenými v této kapitole nebo v části A předpisu ISPS, pokud jsou tato bezpečnostní opatření přinejmenším stejně účinná jako opatření stanovená v této kapitole anebo v části A předpisu ISPS. Správní orgán, který tato opatření povolí, musí o jejich náležitostech vyrozumět Mezinárodní námořní organizaci.

2. Při provádění této kapitoly a části A předpisu ISPS může smluvní stát povolit určitému přístavnímu zařízení nebo skupině přístavních zařízení nacházejících se na jeho území, kromě těch, která jsou zahrnuta v dohodě uzavřené podle pravidla 11, provedení bezpečnostních opatření rovnocenných s opatřeními stanovenými v této kapitole anebo v části A předpisu ISPS, pokud tato bezpečnostní opatření jsou alespoň stejně účinná jako opatření stanovená v této kapitole anebo v části A předpisu ISPS. Správní orgán, který tato opatření povolí, musí o jejich náležitostech vyrozumět Mezinárodní námořní organizaci.

Pravidlo 13   Sdělování informací

1.

Smluvní státy nejpozději do 1. července 2004 sdělí Mezinárodní námořní organizaci a poskytnou k dispozici pro společnosti a lodě tyto informace:

.1 jména a podrobné kontaktní údaje jejich vnitrostátního orgánu nebo orgánů odpovídajících za bezpečnost lodí a přístavních zařízení;

.2 místa na jejich území, na která se vztahují schválené bezpečnostních plány přístavních zařízení;

.3 jména a kontaktní údaje těch, kdo byli určeni pro nepřetržité přijímání bezpečnostních varovných hlášení z lodí na pobřeží, zmíněných v pravidle 6.2.1 a pro následné jednání;

.4 jména a kontaktní údaje těch, kdo byli určeni pro nepřetržité přijímání sdělení smluvních států, které vykonávají opatření spojená s kontrolováním a zajišťováním dodržování ustanovení uvedených v pravidle 9.3.1 a následné jednání;

.5 jména a kontaktní údaje těch, kdo byli určeni pro nepřetržité poskytování rad nebo pomoci lodím a kterým mohou lodě hlásit veškeré bezpečnostní problémy uvedené v pravidle 7.2, a pak aktualizovat tyto informace, podle toho kdy a k jakým změnám dojde. Mezinárodní námořní organizace zasílá tyto kontaktní údaje smluvním státům pro informaci jejich úředníků.

2.

Smluvní státy musí sdělit organizaci nejpozději do 1. července 2004 jména a kontaktní údaje všech uznaných bezpečnostních organizací oprávněných jednat jejich jménem, spolu s údaji o zvláštní příslušnosti těchto organizací a podmínkách jejich oprávnění. Tyto informace se musí aktualizovat, jakmile dojde k jejich změnám. Organizace rozesílá tyto údaje jiným smluvním státům za účelem informování jejich úředníků.

3.

Smluvní státy sdělí Mezinárodní námořní organizaci nejpozději do 1. července 2004 seznam schválených bezpečnostních plánů přístavních zařízení pro přístavní zařízení nacházející se na jejich území, včetně míst, na které se vztahují jednotlivé schválené bezpečnostní plány přístavních zařízení a s odpovídajícím datem schválení; následně sdělují požadované údaje, jakmile dojde k následujícím změnám:

.1 změny míst, na které se vztahuje schválený bezpečnostní plán přístavního zařízení, které mají být nebo byly provedeny. V těchto případech sdělovaná informace uvádí změny místa nebo míst zahrnutých v plánu a den, kdy tyto změny mají být nebo byly provedeny;

.2 zrušení nebo návrh zrušení schváleného bezpečnostního plánu přístavního zařízení, který byl uveden v seznamu předloženém Mezinárodní námořní organizaci; V těchto případech se ve sdělované informaci uvede den, kdy má zrušení nabýt účinnosti nebo kdy bylo provedeno. V těchto případech je nutné vyrozumět Mezinárodní námořní organizaci co nejdříve, kdy je to prakticky možné; a

.3 seznam schválených bezpečnostních plánů přístavních zařízení má být doplněn. V těchto případech musí být ve sdělované informaci uvedeno místo nebo místa, na která se plán vztahuje a datum schválení.

4.

Smluvní státy musí sdělovat Mezinárodní námořní organizaci, v pětiletém rozmezí po 1. červenci 2004, revidovaný a aktualizovaný seznam, který uvádí všechny schválené bezpečnostní plány přístavních zařízení pro přístavní zařízení nacházející se na jejich území spolu s místy, na která se jednotlivé schválené bezpečnostní plány přístavního zařízení vztahují a odpovídající datum schválení (a datum schválení každé jeho změny), toto sdělení má přednost a nahrazuje veškeré informace sdělené organizaci podle odstavce 3 během předchozích pěti let.

5.

Smluvní státy sdělují organizaci informace o uzavření dohody podle pravidla 11. Sdělovaná informace musí zahrnovat:

.1 jména smluvních států, které tuto dohodu uzavřely,

.2 přístavní zařízení a stanovené trasy, na které se vztahuje dohoda,

.3 lhůty pro přezkoumávání dohody,

.4 datum vstupu dohody v platnost,

.5 informace o veškerých uskutečněných konzultacích s jinými smluvními státy;

a dále musí smluvní státy sdělovat Mezinárodní námořní organizaci údaje, které se týkají změny nebo ukončení platnosti dohody co nejdříve, jakmile to bude prakticky možné.

6.

Každý smluvní stát, který povolí podle pravidla 12 jakékoli rovnocenné bezpečnostní úpravy týkající se lodě oprávněné plout pod jeho vlajkou nebo přístavního zařízení nacházejícího se na jeho území o nich vyrozumí Mezinárodní námořní organizaci.

7.

Informace sdělené podle odstavce 3 zašle Mezinárodní námořní organizace jiným smluvním stranám na základě jejich žádosti.“




PŘÍLOHA II

„MEZINÁRODNÍ PŘEDPIS O BEZPEČNOSTI LODÍ A PŘÍSTAVNÍCH ZAŘÍZENÍ

PREAMBULE

1. Diplomatická konference o bezpečnosti námořní dopravy, která se konala v prosinci 2002 v Londýně, přijala ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy nová ustanovení Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974, jakož i tento předpis. Tyto nové předpisy vytvářejí mezinárodní rámec, v němž mohou lodě a přístavní zařízení spolupracovat při odhalování činů a zamezování činům, které ohrožují bezpečnost v oblasti námořní dopravy.

2. Po tragických událostech z 11. září 2001, se 22. zasedání Mezinárodní námořní organizace (dále jen ‚organizace‘), které se konalo v listopadu 2001, jednomyslně usneslo na vypracování nových opatření vztahujících se k ochraně lodí a přístavních zařízení, která by měla být přijata konferencí smluvních států Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (známou jako diplomatická konference o námořní bezpečnosti), v prosinci 2002. Přípravy na tuto diplomatickou konferenci byly svěřeny výboru Organizace pro námořní bezpečnost (Maritime Safety Committee - MSC) na základě návrhů, které byly předloženy členskými státy, mezivládními organizacemi a nevládními organizacemi s poradním postavením u organizace.

3. K urychlení vypracování a přijetí příslušných bezpečnostních opatření zřídil MSC na své první mimořádné schůzi, konané také v listopadu 2001, pracovní skupinu pro námořní bezpečnost. První řádná schůze pracovní skupiny MSC se konala v únoru 2002 a výsledky jednání byly předloženy a projednány na 75. zasedáním MSC v květnu 2002, na kterém byla zřízena dočasná pracovní skupina za účelem dalšího rozpracování předložených návrhů. 75. zasedání MSC zhodnotilo zprávu této pracovní skupiny a doporučilo urychlení této práce v době mezi zasedáními prostřednictvím další pracovní skupiny, která se sešla v září 2002. 76. zasedání MSC zhodnotilo výsledky této pracovní skupiny ze září 2002 a výsledky další práce vykonané pracovní skupinou MSC během 76. zasedání MSC v prosinci 2002, bezprostředně před diplomatickou konferencí a bylo dohodnuto konečné znění textů navrhovaných diplomatické konferenci k projednání.

4. Diplomatická konference (9.-13. prosince 2002) přijala také změny stávajících ustanovení Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (dále jen ‚úmluva SOLAS 74‘), ve snaze urychlit provádění požadavku, který se vztahuje na zavedení systémů automatické identifikace a přijala nová pravidla doplňující kapitolu XI-I úmluvy SOLAS 74, jež se týkají označování lodí identifikačním číslem lodě a vedení nepřetržitého přehledného záznamu na lodi. Diplomatická konference přijala také řadu rezolucí, které se týkají zejména provádění a revize tohoto předpisu, technické spolupráce a spolupráce s Mezinárodní organizací práce a se Světovou celní organizací. Dále uznala, že po dokončení práce těchto dvou organizací bude potřeba projednat a změnit některá nová ustanovení o námořní bezpečnosti.

5. Ustanovení kapitoly XI-2 úmluvy SOLAS 74 a tento předpis se vztahují na lodě a přístavní zařízení. Rozšíření úmluvy SOLAS 74 na přístavní zařízení bylo dohodnuto z toho důvodu, že úmluva SOLAS 74 poskytuje nejrychlejší prostředky k zajištění vstupu nezbytných bezpečnostních opatření v platnost a k rychlému nabytí účinku těchto opatření. Dále však bylo dohodnuto, že ustanovení, která se vztahují na přístavní zařízení, by se měla týkat pouze styku mezi lodí a přístavem. Širší problematika bezpečnosti přístavních oblastí bude předmětem další spolupráce mezi Mezinárodní námořní organizací a Mezinárodní organizací práce. Bylo rovněž dohodnuto, že předmětná ustanovení by se neměla vztahovat na přímou reakci na útok nebo na činnosti nezbytné k uvedení situace do předchozího stavu po takovém útoku.

6. Při navrhování uvedených ustanovení byla věnována péče, aby byla zajištěna jejich slučitelnosti s ustanoveními Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, 1978, v platném znění, Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti (předpis ISM) a harmonizovaného systému prohlídek a vydávání osvědčení.

7. Ustanovení představují významnou změnu v postoji mezinárodního námořního sektoru k otázce bezpečnosti v oblasti námořní dopravy. Uznává se, že mohou představovat pro některé smluvní státy značné dodatečné břemeno. Je uznána důležitost technické spolupráce pro pomoc smluvním stranám při provádění těchto ustanovení.

8. Provádění ustanovení bude vyžadovat neustálou účinnou spolupráci a porozumění mezi všemi, kdo používají lodě a přístavní zařízení nebo se jimi zabývají, včetně posádek lodí a zaměstnanců v přístavech, cestujících, dopravců nákladu, lodní a přístavní správy a osob působících v národních i místních orgánech v jejichž příslušnosti je zajišťování bezpečnosti. Jestliže současné praktiky a postupy neskýtají přiměřenou bezpečnost bude je nutno přezkoumat a změnit. Sektor námořní dopravy a přístavů a národní i místní orgány musejí přibrat další úkoly v zájmu zvýšené námořní bezpečnosti.

9. Při provádění bezpečnostních ustanovení uvedených v kapitole XI-2 úmluvy SOLAS 74 a v části A tohoto předpisu by měla být brána v úvahu doporučení podle části B tohoto předpisu. Rozsah uplatňování těchto doporučení může být ale různý a záviset na povaze přístavního zařízení a lodě, druhu zajišťované služby a nákladu.

10. Žádné ustanovení tohoto předpisu nelze vykládat nebo používat způsobem, který je neslučitelný s náležitou úctou k základním právům a svobodám uvedeným v mezinárodních nástrojích, zejména těm, které se týkají pracovníků námořní dopravy a uprchlíků, včetně Deklarace Mezinárodní organizace práce o základních zásadách a právech při práci, jakož i mezinárodních norem týkajících se pracujících v námořní dopravě a přístavech.

11. S ohledem na skutečnost, že Úmluva o usnadnění námořní dopravy z roku 1965, v platném znění, stanoví, že státní orgány musí umožnit členům posádek jiných zemí vstup na pevninu během doby, kdy se loď, na které dopluli do přístavu, v tomto přístavu zdržuje, za předpokladu, že byly splněny formality při vjezdu lodě do přístavu a státní orgány neměly žádný důvod k odepření povolení ke vstupu na pevninu z důvodů ochrany veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Smluvní státy by měly při schvalování bezpečnostních plánů lodí a přístavních zařízení náležitě přihlédnout ke skutečnosti, že lodní personál žije a pracuje na lodi a potřebuje odpočinek na pevnině a přístup k zařízením sociální vybavenosti, která jsou umístěna na pevnině, včetně zařízení lékařské péče.

ČÁST A

ZÁVAZNÉ POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE KAPITOLY XI-2 PŘÍLOHY MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY O BEZPEČNOSTI LIDSKÉHO ŽIVOTA NA MOŘI Z ROKU 1974, V PLATNÉM ZNĚNÍ

1.   OBECNÁ USTANOVENÍ

1.1   Úvod

Tato část Mezinárodního předpisu o bezpečnosti lodí a přístavních zařízení obsahuje závazná ustanovení, na něž odkazuje kapitola XI-2 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974, v platném znění.

1.2   Cíle

Cíle tohoto předpisu jsou:

.1 stanovit mezinárodní rámec zahrnující spolupráci mezi smluvními státy, orgány ústřední i místní správy, odvětvími námořní dopravy a přístavů k odhalování případů ohrožení bezpečnosti a k přijímání preventivních opatření proti bezpečnostním událostem, které postihují lodě a přístavní zařízení používaná v mezinárodním obchodě;

.2 k zajišťování námořní bezpečnosti stanovit příslušné role a povinnosti smluvních států, ústředních i místních orgánů správy, odvětví námořní dopravy a přístavů, a to na vnitrostátní i mezinárodní úrovni;

.3 zajistit včasné a účinné shromažďování a výměnu informací týkajících se bezpečnosti;

.4 poskytovat metodiku pro vyhodnocení bezpečnosti za účelem vypracovávání plánů a postupů umožňujících reagovat na změny stupňů zabezpečení a

.5 zajišťovat zavádění vhodných a přiměřených opatření bezpečnosti námořní dopravy.

1.3   Funkční požadavky

Tento předpis obsahuje řadu funkčních požadavků potřebných k dosažení jeho cílů. Mezi ně patří zejména tyto požadavky:

.1 shromažďování a vyhodnocování informací týkajících se ohrožení bezpečnosti a výměna těchto informací s příslušnými smluvními státy;

.2 požadavek vedení záznamů o komunikaci u lodí a v přístavních zařízeních;

.3 zamezování neoprávněnému přístupu na lodě, do přístavních zařízení a jejich vyhrazených prostor;

.4 zamezování vnášení zbraní, zápalných zařízení a výbušnin bez povolení na lodě nebo do přístavních zařízení;

.5 poskytnutí prostředků pro vyhlášení poplachu v reakci na ohrožení bezpečnosti nebo na bezpečnostní událost;

.6 vyžadování bezpečnostních plánů lodí a přístavních zařízení, které jsou založeny na hodnocení bezpečnosti;

.7 vyžadování školení, technického výcviku a cvičení, aby bylo zajištěno seznámení se s bezpečnostními plány a postupy.

2.   DEFINICE

2.1 Pro účely této části se rozumí, není-li výslovně stanoveno jinak:

.1 Úmluvou: Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974, v platném znění.

.2 Pravidly: pravidla úmluvy.

.3 Kapitolou: kapitola úmluvy.

.4 Bezpečnostním plánem lodě: plán vytvořený k zajištění uplatňování opatření na palubě lodi, který je určen k ochraně osob na palubě, nákladu, nákladních dopravních jednotek, lodních zásob nebo lodě před rizikem bezpečnostní události.

.5 Bezpečnostním plánem přístavního zařízení: plán vypracovaný k zajištění provádění opatření, která jsou určena k ochraně přístavního zařízení a lodí, osob, nákladu, nákladních dopravních jednotek a lodních zásob v přístavním zařízení před rizikem bezpečnostní události.

.6 Lodním bezpečnostním důstojníkem: osoba na lodi, odpovědná veliteli lodě, určená společností jako osoba odpovědná za bezpečnost lodě, včetně provádění a správy bezpečnostního plánu lodě, a za styk s bezpečnostním referentem společnosti a s bezpečnostními techniky přístavních zařízení.

.7 Bezpečnostním technikem společnosti: osoba určená společností, která zajistí provádění hodnocení bezpečnosti lodě, vypracován bezpečnostní plán lodě, jeho předložení ke schválení a následného provádění a správy, jakož i styk s bezpečnostními techniky přístavů a lodí.

.8 Bezpečnostním technikem přístavního zařízení: osoba určená jako odpovědná osoba za vypracování, provádění, revizi a správu bezpečnostního plánu přístavního zařízení a za styk s lodními bezpečnostními techniky a s bezpečnostními techniky společnosti.

.9 Stupněm zabezpečení 1: stupeň, na kterém musí být neustále dodržována příslušná minimální ochranná bezpečnostní opatření.

.10 Stupněm zabezpečení 2: stupeň, na kterém musí být dodržována i příslušná další ochranná bezpečnostní opatření, a to po dobu zvýšeného rizika výskytu bezpečnostní události.

.11 Stupněm zabezpečení 3: stupeň, na kterém musí být dodržována další zvláštní ochranná bezpečnostní opatření, a to po omezenou dobu, kdy je vznik bezpečnostní události pravděpodobný nebo bezprostřední, ačkoli není nutné znát konkrétní cíl.

2.2 Termín ‚loď‘, pokud je v tomto předpisu použit, se vztahuje i na mobilní vrtné jednotky a vysokorychlostní plavidla definovaná v pravidle XI-2/1.

2.3 Termín ‚smluvní stát‘ v souvislosti s odkazem na přístavní zařízení, pokud je použit v článcích 14-18, zahrnuje i pověřený orgán.

2.4 Termíny, které nejsou v této části definovány rozdílně, mají význam jaký je jim připsán v kapitolách I a XI-2.

3.   POUŽITÍ

3.1

Tento předpis se použije pro:

.1 následující typy lodí používaných k mezinárodním plavbám:

.1 osobní lodě včetně vysokorychlostních osobních plavidel;

.2 nákladní lodě včetně vysokorychlostních plavidel o hrubé prostornosti 500 tun a vyšší a

.3 mobilní vrtné jednotky;

.2 přístavní zařízení sloužící lodím, které vykonávají mezinárodními plavbami.

3.2

Aniž je dotčen článek 3.1.2, rozhodují smluvní státy o rozsahu uplatňování této části předpisu na přístavní zařízení, která se nacházejí na jejich území, jsou používána zejména loděmi, které nevykonávají mezinárodní plavby, ale musí příležitostně sloužit lodím při vyplutí nebo připlutí v souvislosti s mezinárodní plavbou.

3.2.1

Smluvní státy vycházejí při svých rozhodnutích podle článku 3.2 z hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení provedeného podle této části tohoto předpisu.

3.2.2

Rozhodnutí přijaté smluvním státem podle článku 3.2 nesmí ohrozit stupeň zabezpečení, jehož dosažením předpokládá kapitola XI-2 nebo tato část tohoto předpisu.

3.3

Tento předpis se nevztahuje na vojenské lodě, námořní vojenská pomocná zařízení a na jiné lodě vlastněné nebo provozované smluvním státem a používané pouze v souvislosti se státní službou neobchodní povahy.

3.4

Články 5 až 13 a 19 této části se vztahují na společnosti a lodě uvedené v pravidle XI-2/4.

3.5

Články 5 a 14 až 18 této části se vztahují na přístavní zařízení uvedená v pravidle XI-2/10.

3.6

Žádným ustanovením tohoto předpisu nejsou dotčena práva nebo povinnosti států podle mezinárodního práva.

4.   POVINNOSTI SMLUVNÍCH STÁTŮ

4.1 S výhradou pravidla XI-2/3 a XI-2/7 musí smluvní státy stanovit stupně zabezpečení a vydat doporučení pro ochranu před bezpečnostními událostmi. Vyšší stupně zabezpečení znamenají větší pravděpodobnost výskytu bezpečnostních událostí. Při stanovení vhodného stupně zabezpečení je třeba vzít v úvahu zejména tyto faktory:

.1 do jaké míry je informace o ohrožení věrohodná;

.2 do jaké míry je informace o ohrožení potvrzena;

.3 do jaké míry je informace o ohrožení specifická nebo bezprostředně hrozící;

.4 potenciální důsledky takové bezpečnostní události.

4.2 Při stanovení stupně zabezpečení 3 smluvní státy v případě potřeby vydají příslušné instrukce a poskytnou bezpečnostní informace lodím a přístavním zařízením, které by mohly být postiženy.

4.3 Smluvní státy mohou postoupit uznané bezpečnostní organizaci některé své povinnosti týkající se bezpečnosti podle kapitoly XI-2 a této části předpisu s výjimkou:

.1 stanovení použitelného stupně zabezpečení;

.2 schválení vyhodnocení bezpečnosti přístavního zařízení a následných změn schváleného vyhodnocení;

.3 určení přístavních zařízení, u kterých je požadováno určení bezpečnostního technika přístavního zařízení;

.4 schválení bezpečnostního plánu přístavního zařízení a následných změn tohoto schváleného plánu;

.5 vykonávání kontrolních opatření a opatření k dosažení shody podle pravidla XI-2/9 a

.6 stanovení požadavků na prohlášení o bezpečnosti.

4.4 Smluvní státy musí, v rozsahu, jaký považují za vhodný, testovat účinnost bezpečnostních plánů lodí a bezpečnostních plánů přístavních zařízení nebo změn těchto plánů, které schválily, nebo v případě lodí plánů, které byly schváleny jejich jménem.

5.   PROHLÁŠENÍ O BEZPEČNOSTI

5.1 O tom, kdy se má prohlášení o bezpečnosti vyžadovat, rozhodují smluvní státy na základě vyhodnocení rizika, které představuje styk mezi lodí a přístavem nebo styk mezi loděmi pro osoby, majetek nebo životní prostředí.

5.2 Loď může vyžadovat vyplnění prohlášení o bezpečnosti, jestliže:

.1 loď je provozována na vyšším stupni zabezpečení než jaké má přístavní zařízení nebo jiná loď, s níž je ve styku;

.2 mezi smluvními státy existuje dohoda o prohlášení o bezpečnosti, která se vztahuje na určité mezinárodní plavby nebo určité lodě vykonávající tyto plavby;

.3 došlo ke vzniku bezpečnostního ohrožení nebo bezpečnostní události týkající se lodě nebo přístavního zařízení;

.4 loď je v přístavu, který nemusí používat schválený bezpečnostní plán přístavního zařízení;

.5 loď je ve styku mezi loděmi s jinou lodí, pro který se nepožaduje použití schváleného bezpečnostního plánu lodě.

5.3 Žádosti o vyplnění prohlášení o bezpečnosti podané podle tohoto článku musí být potvrzeny příslušným přístavním zařízením nebo lodí.

5.4 Prohlášení o bezpečnosti musí vyplnit:

.1 velitel lodi nebo lodní bezpečnostní důstojník jménem lodě (lodí);

.2 v případě potřeby bezpečnostní technik přístavního zařízení nebo, rozhodne li smluvní stát jinak, jakýkoli jiný orgán odpovědný za bezpečnost na pevnině, jménem přístavního zařízení.

5.5 Prohlášení o bezpečnosti uvede požadavky na zabezpečení, které by mohly být společné přístavnímu zařízení a lodi (nebo lodím), a povinnosti těchto stran.

5.6 S ohledem na pravidlo XI-2/9.2.3 stanoví smluvní státy minimální dobu, po kterou musí být prohlášení o bezpečnosti uloženo v přístavních zařízeních, které se nacházejí na jejich území.

5.7 S ohledem na pravidlo XI-2/9.2.3 stanoví správní orgány minimální dobu, po kterou musí být prohlášení o bezpečnosti uloženo na lodích oprávněných plout pod jejich vlajkou.

6.   POVINNOSTI SPOLEČNOSTI

6.1 Společnost zajistí, aby bezpečnostní plán lodě obsahoval jasné prohlášení, které zdůrazňuje pravomoc velitele plavidla. Společnost v bezpečnostním plánu lodě stanoví, že velitel lodi má nejvyšší pravomoc a nese odpovědnost za rozhodování, které se týká bezpečnosti a ochrany lodě, a za případné vyžádání pomoci od společnosti nebo smluvního státu.

6.2 Společnost zajistí, aby se bezpečnostnímu technikovi společnosti, veliteli plavidla a lodnímu bezpečnostnímu důstojníkovi dostávalo potřebné podpory pro plnění jejich povinností a úkolů podle kapitoly XI-2 a této části předpisu.

7.   ZABEZPEČENÍ LODĚ

7.1

Loď musí provádět svou činnost na níže uvedených stupních zabezpečení, stanovených smluvním státem.

7.2

Při stupni zabezpečení 1 se na všech lodích provádějí následující činnosti, a to prostřednictvím vhodných opatření a s přihlédnutím k doporučením stanoveným v části B tohoto předpisu, za účelem určení a přijetí preventivních opatření, která zabrání bezpečnostní události:

.1 zajišťování plnění veškerých bezpečnostních povinností lodě;

.2 kontrolování přístupu na loď;

.3 kontrolování naloďování osob a jejich osobních věcí;

.4 sledování vyhrazených prostorů tak, aby do nich mohly vstupovat pouze oprávněné osoby;

.5 sledování palubních prostorů a prostorů v okolí lodě;

.6 dohlížení na manipulací s nákladem a s lodními zásobami;

.7 zajišťování připravenosti bezpečnostní komunikace.

7.3

Při stupni zabezpečení 2 se uplatní u každé činnosti podle článku 7.2 další ochranná opatření uvedená v bezpečnostním plánu lodě, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

7.4

Při stupni zabezpečení 3 se uplatní u každé činnosti podle článku 7.2 další zvláštní ochranná opatření uvedená v bezpečnostním plánu lodě, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

7.5

Pokud je stupeň zabezpečení 2 nebo 3 stanoven správním orgánem, musí loď vždy potvrdit příjem instrukcí o změně stupně zabezpečení.

7.6

Před vplutím do přístavu nebo při pobytu v přístavu, který se nachází na území smluvního státu, který stanovil stupeň zabezpečení 2 nebo 3, musí dotyčná loď potvrdit příjem této instrukce a potvrdit bezpečnostnímu technikovi přístavního zařízení zahájení provádění příslušných opatření a postupů popsaných v bezpečnostním plánu lodě a v případě stupně zabezpečení 3 postupů popsaných v instrukcích vydaných smluvním státem, který stanovil stupeň zabezpečení 3. Tato loď musí ohlásit veškeré potíže, k nimž došlo při provádění. V těchto případech bezpečnostní technik přístavního zařízení společně s lodním bezpečnostním důstojníkem koordinují příslušná opatření.

7.7

Jestliže je určitá loď požádána správním orgánem, aby stanovila vyšší stupeň zabezpečení nebo již je na vyšším stupni zabezpečení, než jaký je stanoven pro přístav, do něhož hodlá vplout nebo v němž se již nachází, pak tato loď neprodleně zašle informaci o této situaci příslušnému správnímu orgánu smluvního státu, na jehož území se dotyčné přístavní zařízení nachází a bezpečnostnímu technikovi tohoto přístavního zařízení.

7.7.1

V takových případech se lodní bezpečnostní důstojník spojí s bezpečnostním technikem přístavního zařízení a v případě potřeby koordinují příslušné akce.

7.8

Správní orgán, který vyžaduje od lodí oprávněných plout pod jeho vlajkou, aby v přístavu jiného smluvního státu stanovily stupeň zabezpečení 2 nebo 3, musí o této skutečnosti neprodleně informovat dotyčný smluvní stát.

7.9

Pokud smluvní státy stanoví stupně zabezpečení a zajistí poskytnutí informací o stupních zabezpečení lodím provádějícím svou činnost v jejich výsostních vodách, nebo které sdělily svůj záměr vplout do jejich výsostních vod, musí být těmto lodím doporučeno, aby zachovávaly ostražitost a okamžitě sdělily svému správnímu orgánu a pobřežním státům v jejich blízkosti veškeré získané informace, které by mohly ohrozit bezpečnost námořní dopravy v dané oblasti.

7.9.1

Při informování takových lodí o používaném stupni zabezpečení musí smluvní stát, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu, informovat tyto lodě o všech bezpečnostních opatřeních, která by měly přijmout, případně i o opatřeních přijatých smluvním státem za účelem zajištění ochrany před ohrožením.

8.   HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI LODĚ

8.1 Hodnocení bezpečnosti lodě je podstatnou a nedílnou součástí procesu vypracování a aktualizace bezpečnostního plánu lodě.

8.2 Bezpečnostní technik společnosti zajišťuje, aby hodnocení bezpečnosti lodě prováděly osoby s příslušnou odborností pro hodnocení bezpečnosti lodě podle tohoto článku, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

8.3 Hodnocení bezpečnosti konkrétní lodě může provádět uznaná bezpečnostní organizace, s výhradou článku 9.2.1.

8.4 Hodnocení bezpečnosti lodě zahrnuje místní šetření bezpečnostní situace a alespoň tyto prvky:

.1 identifikace stávajících bezpečnostních opatření, postupů a operací;

.2 identifikace a hodnocení hlavních činností lodě, jejichž ochrana je důležitá;

.3 identifikace možných ohrožení hlavních činností lodě a pravděpodobnost jejich výskytu za účelem stanovení bezpečnostních opatření a jejich priorit;

.4 identifikace slabých míst, včetně lidských faktorů, v infrastruktuře, programech a postupech.

8.5 Hodnocení bezpečnosti lodě musí společnost zdokumentovat, přezkoumávat, přijímat a uchovávat.

9.   BEZPEČNOSTNÍ PLÁN LODĚ

9.1

Každá loď musí být vybavena bezpečnostním plánem lodě, který byl schválený správním orgánem. Tento plán musí obsahovat ustanovení pro tři stupně zabezpečení definované v této části předpisu.

9.1.1

Bezpečnostní plán pro určitou loď může vypracovat uznaná bezpečnostní organizace, s výhradou článku 9.2.1.

9.2

Správní orgán může svěřit posuzování a schvalování bezpečnostních plánů lodí a změn dříve schváleného plánu uznaným bezpečnostním organizacím.

9.2.1

V těchto případech může uznaná bezpečnostní organizace posuzovat a schválit bezpečnostní plán určité lodě nebo jeho změny, jen pokud se neúčastnila přípravy hodnocení bezpečnosti, ani vypracování bezpečnostního plánu této lodě nebo jeho změn.

9.3

Předložení bezpečnostního plánu lodě nebo změn schváleného plánu ke schválení musí být provázeno hodnocením bezpečnosti, na jehož základě byl vypracován dotyčný plán nebo návrh na změnu plánu.

9.4

Bezpečnostní plán lodě musí být vypracován s ohledem na doporučení uvedené v části B tohoto předpisu a musí být sepsán v pracovním jazyce nebo jazycích lodě. Jestliže použitým jazykem není jazyk anglický, francouzský nebo španělský, je třeba přiložit překlad do jednoho z těchto jazyků. Plán musí obsahovat alespoň následující:

.1 opatření, jež mají zabránit vnášení zbraní, nebezpečných látek a zařízení určených k použití proti osobám, lodím nebo přístavům a jejichž přeprava na loď není povolena, na loď;

.2 identifikaci vyhrazených prostor a opatření k zamezení neoprávněnému přístupu do těchto prostor;

.3 opatření zamezující neoprávněnému přístupu na loď;

.4 postupy vypořádání se s bezpečnostním ohrožením nebo s narušením bezpečnosti, včetně ustanovení pro zajištění hlavních činností lodě nebo styku mezi lodí a přístavem;

.5 postupy pro plnění bezpečnostních instrukcí, které mohou vydat smluvní státy při stupni zabezpečení 3;

.6 postupy evakuace v případě ohrožení bezpečnosti nebo narušení bezpečnosti;

.7 povinnosti členů posádky lodě, jimž byly svěřeny bezpečnostní úkoly, a ostatních členů posádky, jež se týkají bezpečnostních aspektů;

.8 postupy ověřování bezpečnostních činností;

.9 postupy školení, technického výcviku a cvičení související s plánem;

.10 postupy pro styku s bezpečnostními činnostmi přístavního zařízení;

.11 postupy pravidelného přezkoumávání plánu a jeho aktualizace;

.12 postupy podávání zpráv o bezpečnostních událostech;

.13 určení bezpečnostního technika lodě;

.14 určení bezpečnostní technika společnosti, včetně podrobných údajů pro nepřetržité spojení;

.15 postupy zajišťování inspekce, testování, kalibrace a údržby veškerého bezpečnostního vybavení lodě;

.16 četnost testování nebo kalibrace veškerého bezpečnostního vybavení lodě;

.17 označení umístění spínačů systému bezpečnostního poplachového zařízení;

.18 postupy, instrukce a doporučení pro používání bezpečnostního poplachového systému lodě, včetně jeho testování, spuštění, vypnutí a opětovného nastavení, jakož i pro vyloučení planých poplachů.

9.4.1

Pracovníci provádějící interní ověřování bezpečnostních činností, které jsou uvedeny v plánu, nebo hodnocení provádění plánu nesmí být spojeni s ověřovanými činnostmi, s výjimkou případů, kdy to není možné vzhledem k velikosti a povaze společnosti nebo lodě.

9.5

Správní orgán rozhoduje o tom, které změny schváleného bezpečnostního plánu lodě nebo bezpečnostního vybavení podle schváleného plánu nesmí být provedeny bez schválení tímto orgánem. Tyto změny musí být přinejmenším stejně účinné, jako opatření stanovená v kapitole XI-2 a v této části předpisu.

9.5.1

Povaha změn bezpečnostního plánu lodě nebo bezpečnostního zařízení, které byly správním orgánem výslovně schváleny v souladu s článkem 9.5, musí být popsána v dokumentu, který jasně uvádí toto schválení. Toto schválení musí být na lodi k dispozici a předkládá se společně s mezinárodním osvědčením o bezpečnosti lodě (nebo s prozatímním mezinárodním osvědčením o bezpečnosti lodě). Jsou-li tyto změny dočasné, nemusí být, po opětovném zavedení původně schválených opatření nebo schváleného vybavení, již takového dokumentu na lodi dále uchováván.

9.6

Tento plán může být uchováván v elektronické podobě. V tom případě musí být chráněn postupy, které zabraňují jeho neoprávněnému smazání, zničení a změnění.

9.7

Tento plán musí být chráněn před neoprávněným přístupem a vyzrazením.

9.8

Bezpečnostní plány lodě nejsou předmětem inspekcí prováděných úředníky řádně zmocněnými smluvním státem k provádění kontrol a opatření k zajištění shody podle pravidla XI-2/9, s výjimkou okolností uvedených v článku 9.8.1.

9.8.1

Jestliže úředníci řádně zmocnění smluvním státem mají důvodné podezření, že loď nesplňuje požadavky kapitoly XI-2 nebo části A tohoto předpisu, a jediným prostředkem k ověření nebo nápravě porušení bude přezkoumání příslušných požadavků bezpečnostního plánu lodě, bude jim výjimečně povolen omezený přístup ke konkrétním částem plánu, které se týkají porušení, avšak pouze se souhlasem smluvního státu nebo velitele dotyčného plavidla. Ustanovení plánu, která se týkají článku 9.4 odstavců 2, 4, 5, 7, 15, 17 a 18 této části předpisu se však považují za důvěrné informace a nemohou být předmětem inspekce bez souhlasu dotyčného smluvního státu.

10.   ZÁZNAMY

10.1 Na lodi se musí uchovávat, a to alespoň po minimální dobu stanovenou správním orgánem a s přihlédnutím k pravidlu XI-2/9.2.3, záznamy o těchto činnostech, které jsou zahrnuty v bezpečnostním plánu lodě:

.1 školení, technický výcvik a cvičení;

.2 bezpečnostní ohrožení a bezpečnostní události;

.3 narušení bezpečnosti;

.4 změny stupně zabezpečení;

.5 sdělení týkající se přímé bezpečnosti lodě, například konkrétního ohrožení lodě nebo přístavního zařízení, v němž se loď nachází nebo nacházela;

.6 interní ověřování a přezkoumávání bezpečnostních činností;

.7 pravidelné přezkoumávání hodnocení bezpečnosti lodě;

.8 pravidelné přezkoumávání bezpečnostního plánu lodě;

.9 provádění změn plánu a

.10 údržba, kalibrace a testování veškerého bezpečnostního vybavení lodě, včetně testování bezpečnostního poplachového systému lodě.

10.2 Záznamy musí být vedeny v pracovním jazyce nebo jazycích lodě. Není-li použitým jazykem jazyk anglický, francouzský nebo španělský, musí být připojen i překlad do jednoho z těchto jazyků.

10.3 Záznamy musí být vedeny v elektronické podobě. V tomto případě musí být chráněny postupy, které zabrání jejich neoprávněnému vymazání, zničení nebo změně.

10.4 Záznamy musí být chráněny před neoprávněným přístupem nebo vyzrazením.

11.   BEZPEČNOSTNÍ TECHNIK SPOLEČNOSTI

11.1 Společnost určí bezpečnostního technika společnosti. Osoba určená za bezpečnostního technika společnosti může působit jako bezpečnostní technik společnosti pro jednu nebo několik lodí, v závislosti na počtu a typu lodí provozovaných danou společností, pokud je jasně uvedeno, za které lodě tato osoba odpovídá. Společnost může, v závislosti na počtu a typu lodí, které provozuje, určit jako bezpečnostní techniky společnosti více osob, pokud jasně určí, za které lodě každá z těchto osob odpovídá.

11.2 Povinnosti a úkoly bezpečnostního technika společnosti zahrnují, kromě těch, které jsou uvedeny jinde v této části tohoto předpisu, zejména tyto:

.1 navrhování stupně ohrožení, kterému bude loď pravděpodobně vystavena, zjištěném pomocí příslušného hodnocení a jiných relevantních informací;

.2 zajišťování provádění hodnocení bezpečnosti lodě;

.3 zajišťování vypracování, předložení ke schválení a následné provádění a zajišťování bezpečnostního plánu lodě;

.4 zajišťování provádění změn bezpečnostního plánu lodě podle potřeby, odstraňování jeho nedostatků a plnění požadavků bezpečnosti dané lodě;

.5 přijímání opatření pro provádění interního ověřování a přezkoumávání bezpečnostních činností;

.6 přijímání opatření pro první a následná ověřování lodě správním orgánem nebo uznanou bezpečnostní organizací;

.7 zajišťování rychlé nápravy nedostatků a porušení zjištěných interním ověřováním, pravidelnými přezkumy, bezpečnostními inspekcemi a ověřováním shody;

.8 zvyšování pozornosti a ostražitosti v bezpečnostních otázkách;

.9 zajišťování odpovídajícího školení osob odpovědných za bezpečnost lodě;

.10 zajišťování účinné komunikace a spolupráce mezi lodním bezpečnostním důstojníkem a příslušnými bezpečnostními techniky přístavního zařízení;

.11 zajišťování souladu mezi požadavky na ochranu a bezpečnost;

.12 zajištění, aby v případě použití bezpečnostních plánů lodě stejné společnosti nebo flotily, plán pro každou loď přesně odrážel její charakteristické údaje;

.13 zajišťování provádění a udržení každé obdobné nebo rovnocenné úpravy schválené pro jednotlivou loď nebo skupinu lodí.

12.   LODNÍ BEZPEČNOSTNÍ DŮSTOJNÍK

12.1 Pro každou loď musí být určen lodní bezpečnostní důstojník.

12.2 Povinnosti a úkoly bezpečnostního důstojníka lodě zahrnují, kromě těch, které jsou uvedeny jinde v této části tohoto předpisu, zejména tyto:

.1 provádění pravidelné inspekce lodě, aby bylo zajištěno dodržování příslušných bezpečnostních opatření;

.2 udržování bezpečnostního plánu lodě v aktuálním stavu včetně všech jeho změn a dohlížení při jeho uplatňování;

.3 koordinování bezpečnostních aspektů zacházení s nákladem, s lodními zásobami, s jinými pracovníky lodě a s příslušnými bezpečnostními techniky přístavního zařízení;

.4 navrhování změn bezpečnostního plánu lodě;

.5 sdělování veškerých nedostatků a porušení příslušných ustanovení zjištěných interním ověřováním, pravidelnými přezkumy, bezpečnostními inspekcemi a ověřováním shody bezpečnostnímu technikovi společnosti a provádění veškerých nápravných opatření;

.6 zvyšování pozornosti a ostražitosti v otázkách bezpečnosti;

.7 případné zajišťování odpovídajícího školení osob odpovědných za bezpečnost lodě;

.8 podávání zpráv o všech bezpečnostních událostech;

.9 koordinování provádění bezpečnostního plánu lodě s bezpečnostním technikem společnosti a s příslušným bezpečnostním technikem přístavního zařízení;

.10 zajišťování, správného použití, testování, údržby a správné kalibrace bezpečnostního vybavení, pokud existuje.

13.   ŠKOLENÍ, POPLACHOVÁ CVIČENÍ A VÝCVIK TÝKAJÍCÍ SE BEZPEČNOSTI LODĚ

13.1 Bezpečnostní technik společnosti a příslušná osoba na pevnině má mít potřebné znalosti a projít školením, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

13.2 Lodní bezpečnostní důstojník musí mít potřebné znalosti a projít školením, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

13.3 Členové posádky lodě se zvláštními povinnostmi a úkoly musí znát své úkoly týkající se bezpečnosti lodě, uvedené v bezpečnostním plánu lodě, a mít dostatečné znalosti a schopnosti vykonávat uložené úkoly, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

13.4 K zajištění účinného provádění bezpečnostního plánu lodě je nutno provádět v příslušných intervalech poplachová cvičení s přihlédnutím k typu lodě, ke změnám posádky, k přístavním zařízením, do nichž loď směřuje a jiným významným okolnostem, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

13.5 Bezpečnostní technik společnosti zajišťuje účinnou koordinaci a provádění bezpečnostních plánů lodí svou účastí na cvičeních v příslušných intervalech, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

14.   ZABEZPEČENÍ PŘÍSTAVNÍCH ZAŘÍZENÍ

14.1

Přístavní zařízení přizpůsobí svou činnost podle stupně zabezpečení, který je stanoven smluvním státem, na jehož území se nachází. Bezpečnostní opatření a postupy používané v přístavním zařízení je nutno uplatňovat způsobem, který představuje pro cestující, loď, posádku lodě a její návštěvníky, zboží a služby minimální narušení nebo zdržení.

14.2

Při stupni zabezpečení 1 se ve všech přístavních zařízeních provádějí následující činnosti a to prostřednictvím vhodných opatření a s přihlédnutím k doporučením stanoveným v části B tohoto předpisu, za účelem určení a přijetí preventivních opatření, která zabrání bezpečnostním událostem:

.1 zajištění plnění všech úkolů týkajících se ochrany přístavních zařízení;

.2 kontrolování přístupu do přístavního zařízení;

.3 sledování přístavního zařízení, včetně prostorů pro kotvení a vyvazování lodí;

.4 sledování vyhrazených prostorů tak, aby do nich mohly vstupovat pouze oprávněné osoby;

.5 dohlížení na manipulaci s nákladem;

.6 dohlížení na manipulaci s lodními zásobami a

.7 zajištění připravenosti bezpečnostní komunikace.

14.3

Při stupni zabezpečení 2 se uplatní u každé činnosti podle článku 14.2 další ochranná opatření uvedená v bezpečnostním plánu přístavního zařízení, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

14.4

Při stupni zabezpečení 3 se uplatní u každé činnosti podle článku 14.2. další zvláštní ochranná opatření uvedená v bezpečnostním plánu přístavního zařízení, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

14.4.1

Při stupni zabezpečení 3 musí přístavní zařízení dále reagovat na veškeré bezpečnostní instrukce vydané smluvním státem, na jehož území se přístavní zařízení nachází, a provádět je.

14.5

Jakmile je bezpečnostnímu technikovi přístavního zařízení ohlášeno, že určitá loď má potíže s plněním požadavků kapitoly XI-2 nebo této části předpisu anebo při provádění příslušných opatření a postupů uvedených v bezpečnostním plánu lodě, a v případě stupně zabezpečení 3, po vydání jakékoli bezpečnostní instrukce smluvním státem, na jehož území se přístavní zařízení nachází, musí se bezpečnostní technik přístavního zařízení a lodní bezpečnostní důstojník spojit a koordinovat příslušná opatření.

14.6

Jakmile je bezpečnostnímu technikovi přístavního zařízení oznámeno, že loď je na vyšším stupni zabezpečení než jaký má přístavní zařízení, bezpečnostní technik přístavního zařízení oznámí tuto věc příslušnému orgánu a spojí se s lodním bezpečnostním technikem a v případě potřeby koordinují příslušná opatření.

15.   HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI PŘÍSTAVNÍHO ZAŘÍZENÍ

15.1

Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení je podstatnou a nedílnou součástí procesu vypracování a aktualizace bezpečnostního plánu přístavního zařízení.

15.2

Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení provádí smluvní stát, na jehož území se dotyčné přístavní zařízení nachází. Smluvní stát může pověřit uznanou bezpečnostní organizaci provedením hodnocení bezpečnosti určitého přístavního zařízení nacházejícího se na jeho území.

15.2.1

Pokud hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení provedla uznaná bezpečnostní organizace, musí smluvní stát, na jehož území se dotyčné přístavní zařízení nachází, toto hodnocení posoudit a schválit, je-li v souladu s tímto článkem.

15.3

Osoby provádějící toto hodnocení musí mít příslušnou odbornost k hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení podle tohoto článku, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

15.4

Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení se pravidelně přezkoumává a aktualizuje, s přihlédnutím k měnícímu se ohrožení nebo k menším změnám přístavního zařízení; dojde-li k větším změnám přístavního zařízení, musí být přezkoumáno a aktualizováno vždy.

15.5

Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení zahrnuje alespoň tyto prvky:

.1 identifikaci a zhodnocení podstatného majetku a infrastruktury, jejichž ochrana je důležitá;

.2 identifikaci možných ohrožení namířených proti majetku a infrastruktuře a pravděpodobnosti jejich výskytu za účelem stanovení bezpečnostních opatření a jejich priorit;

.3 identifikaci, výběr a stanovení priorit pro protiopatření a změny postupu a stupňů jejich účinnosti při snižování zranitelnosti a

.4 identifikaci slabých míst, včetně lidských faktorů, v infrastruktuře, programech a postupech.

15.6

Smluvní stát může povolit, aby se hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení vztahovalo na více než jedno přístavní zařízení, pokud provozovatel, místo, provoz, zařízení a situační řešení těchto přístavních zařízení jsou podobné. Každý smluvní stát, který tuto úpravu povolí, o ní sdělí organizaci bližší údaje.

15.7

Po vypracování hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení musí být vypracována zpráva obsahující shrnutí způsobu provedení hodnocení, popis každého zranitelného místa zjištěného během hodnocení a popis protiopatření, která by mohla být použita k odstranění zranitelných míst. Tato zpráva musí být chráněna před neoprávněným přístupem nebo vyzrazením.

16.   BEZPEČNOSTNÍ PLÁN PŘÍSTAVNÍHO ZAŘÍZENÍ

16.1

Bezpečnostní plán přístavního zařízení se vypracovává a spravuje na základě hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení, a to za každé přístavní zařízení, a přiměřeně se přizpůsobuje styku mezi lodí a přístavním zařízením. Tento plán stanoví ustanovení pro tři stupně zabezpečení definované v této části předpisu.

16.1.1

Bezpečnostní plán přístavního zařízení pro určité přístavní zařízení může vypracovat uznaná bezpečnostní organizace, s výhradou článku 16.2.

16.2

Bezpečnostní plán přístavního zařízení schvaluje smluvní stát, na jehož území se přístavní zařízení nachází.

16.3

Tento plán se vypracovává s ohledem na doporučení uvedeným v části B tohoto předpisu a musí být sepsán v pracovním jazyce dotyčného přístavního zařízení. Tento plán musí obsahovat alespoň následující:

.1 opatření, jež mají zabránit vnášení zbraní, nebezpečných látek a zařízení určených k použití proti osobám, lodím nebo přístavům a jejichž přeprava není dovolena, do přístavního zařízení nebo na loď;

.2 opatření zamezující neoprávněnému vstupu do přístavního zařízení, na lodě zakotvené v tomto zařízení a do vyhrazených prostor přístavního zařízení;

.3 postupy vypořádání se s bezpečnostním ohrožením nebo s narušením bezpečnosti, včetně ustanovení pro zajištění hlavních činností přístavního zařízení nebo styku mezi lodí a přístavním zařízením;

.4 postupy pro plnění bezpečnostních instrukcí, které může vydat na stupni zabezpečení 3 smluvní stát, na jehož území se dotyčné přístavní zařízení nachází;

.5 postupy evakuace v případě ohrožení bezpečnosti nebo narušení bezpečnosti;

.6 povinnosti personálu přístavního zařízení pověřeného bezpečnostními úkoly a ostatních pracovníků tohoto zařízení, které se týkají bezpečnostních aspektů;

.7 postupy součinnosti s bezpečnostními činnostmi lodě;

.8 postupy pravidelného přezkoumávání plánu a jeho aktualizace;

.9 postupy podávání zpráv o bezpečnostních událostech;

.10 určení bezpečnostního technika přístavního zařízení, včetně podrobných údajů pro nepřetržité spojení;

.11 opatření k zabezpečení informací obsažených v plánu;

.12 opatření určená k zajištění účinné bezpečnosti nákladu a zařízení pro manipulaci s nákladem v přístavním zařízení;

.13 postupy ověřování bezpečnostního plánu přístavního zařízení;

.14 postupy pro činnosti v případě spuštění lodního bezpečnostního poplachového systému lodě v přístavním zařízení;

.15 postupy umožňující posádce lodě vycházky na břeh, výměnu posádky, jakož i přístup na loď pro návštěvníky, včetně zástupců organizací pečujících o námořníky a zástupců odborů.

16.4

Pracovníci provádějící interní ověřování bezpečnostních činností, které jsou uvedené v plánu nebo v hodnocení provádění plánu nesmí být spojeni s ověřovanými činnostmi, s výjimkou případu, kdy toto není možné vzhledem k velikosti a povaze přístavního zařízení.

16.5

Bezpečnostní plán přístavního zařízení může být spojen s bezpečnostním plánem přístavu nebo jakýmkoli jiným plánem anebo plány pro výjimečný stav přístavu nebo může být součástí těchto plánů.

16.6

Smluvní stát, na jehož území se dotyčné přístavní zařízení nachází, určuje, jaké změny bezpečnostního plánu přístavního zařízení nesmí být provedeny bez jeho schválení.

16.7

Plán může být uchováván v elektronické podobě. V tom případě musí být chráněn postupy, které zabraňují jeho neoprávněnému smazání, zničení nebo změně.

16.8

Plán musí být chráněn před neoprávněným přístupem nebo vyzrazením.

16.9

Smluvní strany mohou dovolit, aby bezpečnostní plán přístavního zařízení zahrnoval více než jedno přístavní zařízení, pokud provozovatel, místo, provoz, zařízení a situační řešení těchto přístavních zařízení jsou podobné. Každý smluvní stát, který tuto alternativní úpravu povolí, o ní sdělí organizaci podrobné údaje.

17.   BEZPEČNOSTNÍ TECHNIK PŘÍSTAVNÍHO ZAŘÍZENÍ

17.1 Pro každé přístavní zařízení musí být určen bezpečnostní technik přístavního zařízení. Jedna osoba může být ustanovena za bezpečnostního technika přístavního zařízení pro jedno nebo více přístavních zařízení.

17.2 Povinnosti a úkoly bezpečnostní technika přístavního zařízení zahrnují, kromě těch, které jsou uvedeny jinde v této části předpisu, zejména tyto:

.1 provedení počátečního komplexního bezpečnostního průzkumu přístavního zařízení, s přihlédnutím k příslušnému hodnocení jeho bezpečnosti;

.2 zajištění vypracování a zajišťování bezpečnostního plánu přístavního zařízení;

.3 provádění a vykonávání bezpečnostního plánu přístavního zařízení;

.4 provádění pravidelných bezpečnostních inspekcí přístavního zařízení k zajištění nepřetržitého uplatňování příslušných bezpečnostních opatření;

.5 doporučování a začleňování případných změn do bezpečnostního plánu přístavního zařízení za účelem nápravy nedostatků a aktualizace tohoto plánu s přihlédnutím k příslušným změnám v přístavním zařízení;

.6 zvyšování pozornosti a ostražitosti personálu přístavního zařízení v otázkách bezpečnosti;

.7 zajišťování odpovídajícího školení personálu odpovědného za bezpečnost přístavního zařízení;

.8 hlášení událostí ohrožujících bezpečnost přístavního zařízení příslušným orgánům a vedení záznamů o těchto případech;

.9 koordinace provádění bezpečnostního plánu přístavního zařízení s příslušnou společností a s lodním bezpečnostním důstojníkem (lodními bezpečnostními důstojníky);

.10 případná koordinace s bezpečnostními službami;

.11 zajišťování dodržování norem vztahujících se na personál odpovědný za bezpečnost přístavního zařízení;

.12 zajišťování správného použití, testování, údržby a správné kalibrace bezpečnostního vybavení, pokud existuje;

.13 pomoc poskytovaná lodním bezpečnostním důstojníkům při potvrzování totožnosti osob, které se hodlají nalodit, je-li o to požádán.

17.3 Bezpečnostnímu technikovi musí být poskytována nezbytná podpora při plnění jeho povinností a úkolů stanovených kapitolou XI-2 a touto částí tohoto předpisu.

18.   ŠKOLENÍ, TECHNICKÝ VÝCVIK A CVIČENÍ TÝKAJÍCÍ SE BEZPEČNOSTI PŘÍSTAVNÍHO ZAŘÍZENÍ

18.1 Bezpečnostní technik přístavního zařízení a příslušný bezpečnostní personál přístavního zařízení musí mít potřebné znalosti a projít školením, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

18.2 Personál přístavního zařízení, který má zvláštní bezpečnostní úkoly, musí znát své úkoly a povinnosti týkající se bezpečnosti přístavního zařízení, uvedené v bezpečnostním plánu přístavního zařízení, a mít dostatečné znalosti a schopnosti vykonávat uložené úkoly, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

18.3 K zajištění účinného provádění bezpečnostního plánu přístavního zařízení je nutno provádět v příslušných intervalech poplachová cvičení s přihlédnutím k typům provozu přístavního zařízení, změnám složení personálu přístavního zařízení, typu lodě obsluhované přístavním zařízením a jiným významným okolnostem, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

18.4 Bezpečnostní technik přístavního zařízení zajišťuje účinnou koordinaci a provádění bezpečnostního plánu přístavního zařízení svou účastí na cvičení v příslušných intervalech, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

19.   OVĚŘOVÁNÍ A VYDÁVÁNÍ OSVĚDČENÍ PRO LODĚ

19.1   Ověřování

19.1.1

Každá loď, na kterou se tato část předpisu vztahuje, musí být podrobena níže uvedeným ověřením:

.1 První ověření před uvedením lodě do provozu nebo před prvním vydáním osvědčení vyžadovaného článkem 19.2, které musí obsahovat úplné ověření jejího bezpečnostního systému a veškerého souvisejícího bezpečnostního vybavení, na které se vztahují příslušná ustanovení kapitoly XI-2, této části předpisu a schváleného bezpečnostního plánu lodě. Toto ověření zaručuje, že bezpečnostní systém a veškeré související bezpečnostní vybavení lodě plně odpovídá uplatňovaným požadavkům kapitoly XI-2 a této části předpisu, jsou v uspokojivém stavu a jsou způsobilé pro službu, pro kterou je loď určena;

.2 obnovená ověření v intervalech stanovených správním orgánem, která nepřekročí pět let, s výjimkou případu, kdy se použije článek 19.3. Toto ověření musí zaručit, že bezpečnostní systém a veškeré související bezpečnostní vybavení lodě plně odpovídá uplatňovaným požadavkům kapitoly XI-2 této části předpisu a schváleného bezpečnostního plánu lodě, jsou v uspokojivém stavu a jsou způsobilé pro službu, pro kterou je loď určena;

.3 alespoň jedno ověření v mezidobí. Bude-li provedeno pouze jedno ověření, musí k němu dojít mezi druhým a třetím rokem od okamžiku vydání osvědčení uvedeného v pravidle I/2 n). Ověřování v mezidobí zahrne inspekci bezpečnostního systému a veškerého souvisejícího bezpečnostního vybavení lodě, aby bylo zaručeno, že jsou nadále způsobilé pro provádění činnosti, k níž je loď určena. Toto ověření v mezidobí musí být potvrzeno na osvědčení.

.4 veškerá další ověření nařízená správním orgánem.

19.1.2

Ověření lodí provádějí úředníci správního orgánu. Správní orgán však může svěřit ověřování uznané bezpečnostní organizaci, na kterou odkazuje pravidlo XI-2/1.

19.1.3

Dotyčný správní orgán však musí v každém případě plně zaručit úplnost a účinnost ověření a zajistit opatření potřebná ke splnění tohoto závazku.

19.1.4

Bezpečnostní systém a veškeré související bezpečnostní vybavení lodě musí být po ověření udržováno tak, aby odpovídalo pravidlům XI-2/4.2 a XI-2/6, této části tohoto předpisu a schválenému bezpečnostnímu plánu lodě. Po provedení každého ověření podle článku 19.1.1 nesmí být provedena žádná změna bezpečnostního systému a žádného souvisejícího bezpečnostního vybavení nebo schváleného bezpečnostního plánu lodě bez schválení správním orgánem.

19.2   Vydání a potvrzení osvědčení

19.2.1

Po prvním a po obnoveném ověření se v souladu s článkem 19.1 vydává Mezinárodní osvědčení o bezpečnosti lodě.

19.2.2

Toto osvědčení vydává nebo potvrzuje správní orgán nebo jeho jménem uznaná bezpečnostní organizace.

19.2.3

Na žádost správního orgánu může nechat provést ověření lodě jiný smluvní stát a pokud je článek 19.1.1 dodržen, vydá nebo schválí opětovné vydání mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě pro dotyčnou loď, a je-li to na místě, potvrdí nebo opětovně schválí potvrzení tohoto osvědčení pro dotyčnou loď, v souladu s tímto předpisem.

19.2.3.1

Jedna kopie tohoto osvědčení a jedna kopie zprávy o ověření musí být předány co nejdříve správnímu orgánu, který o ně požádal.

19.2.3.2

Takto vydané osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vydáno na žádost správního orgánu a má stejnou platnost a je uznáváno stejně jako osvědčení vydanému podle článku 19.2.2.

19.2.4

Mezinárodní osvědčení o bezpečnosti lodě musí být v souladu s podobou vzoru uvedenému v dodatku k tomuto předpisu. Není-li použit anglický, francouzský nebo španělský jazyk, musí být k textu připojen překlad do jednoho z těchto jazyků.

19.3   Trvání a platnost osvědčení

19.3.1

Mezinárodní osvědčení o bezpečnosti lodě se vydává na dobu stanovenou správním orgánem, která nesmí přesáhnout pět let.

19.3.2

Pokud bude opětovné ověření provedeno ve lhůtě tří měsíců před skončením platnosti stávajícího osvědčení, nové osvědčení bude platné ode dne dokončení opětovného ověřování do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení.

19.3.2.1

Pokud bude opětovné ověření provedeno po uplynutí doby platnosti stávajícího osvědčení, nové osvědčení bude platné ode dne provedení opětovného ověření do data, které nepřesáhne pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení.

19.3.2.2

Pokud bude opětovné ověření provedeno ve lhůtě více než tří měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, nové osvědčení bude platné ode dne provedení opětovného ověření do data, které nepřesáhne pět let od data provedení opětovného ověření.

19.3.3

Pokud bylo osvědčení vydáno na dobu kratší než pět let, správní orgán může prodloužit jeho platnost na maximální dobu uvedenou v článku 19.3.1, pokud budou řádně provedena ověření, na něž odkazuje článek 19.1.1, týkající se případů osvědčení vydaného na dobu pěti let.

19.3.4

Pokud bude opětovné ověřování provedeno a nové osvědčení nebude možno vydat nebo dodat na loď před skončením platnosti stávajícího osvědčení, správní orgán nebo uznaná bezpečnostní organizace jednající jménem správního orgánu může stávající osvědčení potvrdit a toto osvědčení musí být přijímáno jako platné na další dobu, která nesmí přesáhnout pět měsíců od okamžiku skončení jeho platnosti.

19.3.5

Pokud nebude loď v době skončení platnosti osvědčení v přístavu, v němž má dojít k ověření, správní orgán může platnost tohoto osvědčení prodloužit; toto prodloužení se však uděluje jen za tím účelem, aby loď mohla dokončit plavbu do přístavu, v němž má dojít k ověření a pouze v případech, kdy je takové opatření považováno za vhodné a rozumné. Žádné osvědčení nesmí být prodlouženo na dobu delší než tři měsíce, a loď, které se prodloužení osvědčení povolí, nesmí po svém příjezdu do přístavu, v němž má být ověřována, na základě tohoto prodloužení tento přístav opustit bez nového osvědčení. Po provedení opětovného ověření bude nové osvědčení platné po dobu, která nepřesáhne pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před prodloužením jeho platnosti.

19.3.6

Osvědčení vydané lodi, která vykonává krátké plavby, které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto článku, může být prodlouženo správním orgánem v podobě odkladu, nejdéle však o jeden měsíc od uvedeného okamžiku skončení platnosti. Po provedení ověření bude nové osvědčení platit po dobu nepřesahující pět let od okamžiku skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení jeho platnosti.

19.3.7

Bude-li ověření provedeno v mezidobí před dobou uvedenou v článku 19.1.1, pak:

.1 datum skončení platnosti uvedené v osvědčení musí být potvrzením změněno na pozdější datum, nejvýše však o tři následující roky od data provedení ověření v mezidobí;

.2 datum skončení platnosti může zůstat beze změny, pokud má být provedeno jedno nebo více dalších ověření, aby tak nedošlo k překročení maximálních intervalů mezi ověřeními stanovených článkem 19.1.1.

19.3.8

Osvědčení vydané podle článku 19.2 přestane platit v každém z těchto případů:

.1 nebudou-li příslušná ověření provedena ve lhůtách podle článku 19.1.1;

.2 nebude-li příslušné osvědčení potvrzeno v souladu s články 19.1.1.3 a 19.3.7.1, pokud se použijí;

.3 převezme-li společnost odpovědnost za provoz lodě, kterou předtím neprovozovala;

.4 při převodu lodě pod vlajku jiného státu.

19.3.9

V případě:

.1 převodu lodě pod vlajku jiného smluvního státu, musí smluvní stát, pod jehož vlajkou byla dotyčná loď oprávněna plout, co nejdříve předat přejímajícímu správnímu orgánu kopie informací nebo veškeré informace týkající se mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě, které měla tato loď před převodem, jakož i kopie dostupných zpráv o ověření;

.2 převzetí odpovědnosti za provoz určité lodě společností, která tuto loď předtím neprovozovala, musí předávající společnost co nejdříve předat přejímající společnosti kopie veškerých informací týkajících se mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě nebo umožnit ověření uvedené v článku 19.4.2.

19.4

Prozatímní osvědčení

19.4.1

Osvědčení uvedená v článku 19.2 budou vydána pouze v případě, že správní orgán, který osvědčení vydává, dojde k závěru, že dotyčná loď splňuje požadavky článku 19.1. Avšak po 1. červenci 2004 v případě:

.1 lodě bez osvědčení, při jejím dodání nebo před jejím uvedením nebo opětovném uvedení do provozu,

.2 převodu lodě plující pod vlajkou jednoho smluvního státu pod vlajku jiného smluvního státu,

.3 převodu lodě pod vlajku smluvního státu ze státu, který není smluvním státem, nebo

.4 převzetí odpovědnosti za provoz lodě společností, která tuto loď předtím neprovozovala,

do vydání osvědčení podle článku 19.2 může správní orgán vydat prozatímní mezinárodní osvědčení o bezpečnosti lodě v podobě odpovídající vzoru podle přílohy k této části předpisu.

19.4.2

Prozatímní mezinárodní osvědčení o bezpečnosti lodě bude vydáno pouze pokud správní orgán nebo uznaná bezpečnostní organizace jménem správního orgánu ověří, že:

.1 bylo provedeno hodnocení bezpečnosti lodě vyžadované touto částí tohoto předpisu;

.2 kopie bezpečnostního plánu lodě, který splňuje požadavky kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu, je k dispozici na palubě lodi, a plán byl předložen k přezkoumání a schválení a je lodí uplatňován;

.3 loď je vybavena lodním bezpečnostním poplachovým systémem, který splňuje požadavky pravidla XI/2/6, je-li vyžadován;

.4 bezpečnostní technik společnosti:

.1 zajistil:

.1 ověření posouzení shody bezpečnostního plánu lodě s touto částí tohoto předpisu;

.2 předložení tohoto plánu ke schválení a

.3 uplatňování tohoto plánu na dotyčné lodi a

.2 zavedl nezbytná opatření včetně opatření, které se týkají technického výcviku, cvičení a interního ověřování, na jejichž základě dospěl bezpečnostní technik společnosti k závěru, že dotyčná loď bude schopna úspěšně splní požadavky ověření podle článku 19.1.1.1 během šesti měsíců;

.5 byla přijata opatření pro provádění požadovaných ověřování podle článku 19.1.1.1;

.6 velitel lodi, lodní bezpečnostní důstojník a další členové posádky se zvláštními bezpečnostními úkoly jsou seznámeni se svými úkoly a povinnostmi uvedenými v této části předpisu, jakož i s příslušnými ustanoveními bezpečnostního plánu lodě, který je umístěn na lodi, a obdrželi tyto informace v pracovním jazyce personálu lodě nebo v jazycích, které znají; a

.7 lodní bezpečnostní důstojník splňuje požadavky této části předpisu.

19.4.3

Prozatímní mezinárodní osvědčení o bezpečnosti lodě může vydat správní orgán nebo uznaná bezpečnostní organizace oprávněná jednat jeho jménem.

19.4.4

Prozatímní mezinárodní osvědčení o bezpečnosti lodě platí 6 měsíců nebo do vydání osvědčení vyžadovaného článkem 19.2, podle toho, co nastane dříve, a nesmí být prodlouženo.

19.4.5

Žádný smluvní stát nesmí vyvolat vydání následného prozatímního mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě, pokud podle názoru správního orgánu nebo uznané bezpečnostní organizace je jedním z účelů, pro který loď nebo společnost o toto osvědčení žádá, vyhnutí se plnému dodržení kapitoly XI-2 a této části předpisu po skončení platnosti prvního prozatímního osvědčení, uvedeného v článku 19.4.4.

19.4.6

Pro účely pravidla XI-2/9 se mohou smluvní státy před přijetím prozatímního mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě jako platného osvědčení ujistit o splnění požadavků článků 19.4.2.4 až 19.4.2.6.“




Dodatek k části

Dodatek 1

Formulář mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě

image

►(1) M1  

image

image

image




Dodatek 2

Formulář prozatímního mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodé

image

►(1) M1  




PŘÍLOHA III

„ČÁST B

DOPORUČENÍ KE KAPITOLE XI-2 PŘÍLOHY MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY O BEZPEČNOSTI LIDSKÉHO ŽIVOTA NA MOŘI Z ROKU 1974, V PLATNÉM ZNĚNÍ, A ČÁSTI A TOHOTO PŘEDPISU

1.   ÚVOD

Obecné

1.1 V úvodu tohoto předpisu se uvádí, že kapitola XI-2 a část A tohoto předpisu stanovuje nový mezinárodní rámec opatření ke zvýšení námořní bezpečnosti, pomocí kterého mohou lodě a přístavní zařízení spolupracovat při odhalování činů, které ohrožují bezpečnost námořní dopravy a zabraňovat jim.

1.2 Tento úvod stručně vymezuje postupy, s nimiž se počítalo při stanovení a provádění opatření a úprav potřebných k dosažení a udržování souladu s kapitolou XI-2 a částí A tohoto předpisu a určuje hlavní prvky, k nimž se navrhují doporučení. Tato doporučení jsou uvedena v odstavcích 2 až 19. Jsou zde uvedeny také základní úvahy, ke kterým by se mělo přihlédnout při uplatňování doporučení, která se týkají lodí a přístavních zařízení.

1.3 Pokud se uživatel tohoto předpisu zajímá pouze o lodě, lze mu doporučit, aby tuto část tohoto předpisu přečetl jako celek, zejména odstavce vztahující se k přístavním zařízením. Totéž platí pro ty, kdo se zajímají zejména o přístavní zařízení — měli by si přečíst také odstavce o lodích.

1.4 Doporučení poskytnutá v následujících odstavcích se týkají zejména ochrany lodě během pobytu v přístavním zařízení. Mohly by však nastat i situace, kdy loď představuje ohrožení přístavního zařízení, např. proto, že jakmile bude v přístavním zařízení, mohla by být použita jako základna k provedení útoku. Při zvažování náležitých bezpečnostních opatření v případech reakce na bezpečnostní ohrožení, která pocházejí z lodě, by osoby, které provádějí hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení nebo vypracovávají bezpečnostní plán přístavního zařízení, měly vzít v úvahu vhodné úpravy doporučení předložených v následujících článcích.

1.5 Je třeba upozornit, že žádné z ustanovení této části tohoto předpisu nelze chápat nebo vykládat v rozporu s kapitolou XI-2 nebo částí A tohoto předpisu a že výše uvedená ustanovení mají vždy přednost před jakoukoli neúmyslnou nekonzistentností, která by mohla být v této části tohoto předpisu nechtěně vyjádřena. Doporučení vyjádřená v této části předpisu by měla být vždy chápána, vykládána a používána způsobem, který je v souladu s cíli, úmysly a zásadami stanovenými v kapitole XI-2 a části A tohoto předpisu.

Povinnosti smluvních států

1.6 Smluvní státy mají podle kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu různé povinnosti, mezi něž patří zejména:

 stanovení uplatňovaného stupně zabezpečení,

 schvalování bezpečnostního plánu lodě a příslušných změn dříve schváleného plánu,

 ověřování shody lodí s kapitolou XI-2 a částí A tohoto předpisu a vydávání mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodi,

 určení těch přístavních zařízení na jejich území, které jsou povinny určit bezpečnostního technika přístavního zařízení, který bude odpovědný za vypracování bezpečnostního plánu přístavního zařízení,

 zajištění vyhotovení a schvalování hodnocení bezpečnosti přístavních zařízení a všech následných změn dříve schváleného hodnocení,

 schvalování bezpečnostního plánu přístavního zařízení a všech následných změn dříve schváleného plánu,

 uplatňování opatření spojených s kontrolou a zajišťováním dodržování předpisů,

 přezkoušení schválených plánů,

 sdělování informací Mezinárodní námořní organizaci a odvětvím námořní dopravy a přístavů.

1.7 Smluvní státy mohou v rámci země pověřit nebo zřídit ve státní správě příslušné orgány k vykonávání úkolů zajišťování bezpečnosti přístavních zařízení, které jim přísluší podle kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu, a povolit uznaným bezpečnostním organizacím vykonávat určité úkoly týkající se přístavních zařízení, s tím, že konečné rozhodnutí o přijetí a schválení úkolů přísluší smluvnímu státu nebo příslušnému orgánu. Provádění určitých bezpečnostních úkolů týkajících se lodí mohou správní orgány také svěřit uznaným bezpečnostním organizacím. Uznané bezpečnostní organizaci nelze svěřit následující povinnosti nebo činnosti:

 stanovení uplatňovaného stupně zabezpečení,

 určení přístavních zařízení na území smluvního státu, u kterých je vyžadováno určení bezpečnostního technika přístavního zařízení a zpracování návrhu bezpečnostního plánu přístavního zařízení,

 schvalování hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení a všech následných změn dříve schváleného hodnocení,

 schvalování bezpečnostního plánu přístavního zařízení a všech následných změn dříve schváleného plánu,

 výkon opatření spojených s kontrolou a zajišťováním dodržování předpisů,

 stanovení požadavků na prohlášení o bezpečnosti.

Stanovení stupně zabezpečení

1.8 Stanovení stupně zabezpečení lodě nebo přístavního zařízení, který se uplatní pro příslušné období, je povinností smluvních států. Část A tohoto předpisu definuje tyto tři stupně zabezpečení pro mezinárodní použití:

 stupeň zabezpečení 1, normální; stupeň, při kterém se jedná o běžný provoz lodí a přístavního zařízení,

 stupeň zabezpečení 2, zvýšený; stupeň uplatňovaný po dobu trvání zvýšeného nebezpečí bezpečnostní události,

 stupeň zabezpečení 3, výjimečný; stupeň uplatňovaný po dobu pravděpodobného nebo bezprostředního nebezpečí výskytu bezpečnostní události.

Společnost a loď

1.9 Každá společnost provozující lodě, na které se vztahuje kapitola XI-2 a část A tohoto předpisu, musí určit bezpečnostního technika společnosti a lodního bezpečnostního důstojníka pro každou svou loď. Úkoly a povinnosti těchto techniků a důstojníků a požadavky na jejich odbornou přípravu, technický výcvik a cvičení, jsou stanoveny v části A tohoto předpisu.

1.10 Mezi povinnosti bezpečnostního technika společnosti patří mimo jiné zajišťování řádného provádění hodnocení bezpečnosti lodě, vypracování bezpečnostního plánu lodě a jeho předkládání ke schválení správním orgánem nebo jeho jménem a jeho uložení na palubě každé lodi, na kterou se vztahuje část A tohoto předpisu a pro kterou byla tato osoba určena bezpečnostním technikem společnosti.

1.11 Bezpečnostní plán lodě obsahuje provozní a fyzická bezpečnostní opatření, která loď sama musí dodržovat tak, aby zajistila svůj stály provoz na stupni zabezpečení 1. Plán by měl také stanovit další nebo zvýšená bezpečnostní opatření, která může loď sama přijmout k přechodu na stupeň zabezpečení 2, pokud k tomu dostane pokyn. Dále by plán měl uvádět možné přípravné postupy lodě, které by jí umožnily okamžité reagování na pokyny osob pověřených reagováním na bezpečnostní událost nebo její hrozbu při stupni zabezpečení 3.

1.12 Lodě, na které se vztahují požadavky kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu, musí mít bezpečnostní plán lodě, schválený správním orgánem nebo jeho jménem, a být provozovány v souladu s ním. Bezpečnostní technik společnosti a lodní bezpečnostní důstojník by měli neustále sledovat platnost a účinnost plánu, včetně provádění interních ověřování. Změny každého prvku schváleného plánu, u nichž správní orgán rozhodl, že musí být schváleny, musí být před jejich začleněním do schváleného plánu a před jejich realizací lodí předloženy k posouzení a schválení.

1.13 Loď musí být vybavena Mezinárodním osvědčením o bezpečnosti lodě, které potvrzuje, že loď vyhovuje požadavkům kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu. Část A tohoto předpisu obsahuje ustanovení o ověřování a vydávání osvědčení, která se vztahují k dodržování požadavků na základě prvního a následného ověření a ověření v mezidobí.

1.14 Pokud se loď nachází v přístavu nebo pokud směřuje k přístavu smluvního státu, dotyčný smluvní stát má na základě pravidla XI-2/9 právo uplatňovat vůči této lodi kontrolní opatření a opatření k zajištění dodržování předpisů. Loď podléhá státním přístavním inspekcím, které se však obvykle nevztahují na kontrolu bezpečnostního plánu lodě, s výjimkou zvláštních okolností. Loď může být podrobena i dalším kontrolním opatřením, jestliže smluvní stát uplatňující kontrolní opatření a opatření k zajištění dodržování předpisů má důvod domnívat se, že bezpečnost lodě nebo obslužného přístavního zařízení je ohrožena.

1.15 Loď také musí mít na palubě k dispozici informace, které na vyžádání předloží smluvním státům, v nichž je uvedeno, kdo je odpovědný za rozhodování o najímání členů posádky lodě a za rozhodování o jednotlivých aspektech využití lodě.

Přístavní zařízení

1.16

Každý smluvní stát musí zajistit provádění hodnocení bezpečnosti všech přístavních zařízení nacházejících se na jeho území, která obsluhují lodě používané na mezinárodních plavbách. Toto hodnocení může provést smluvní stát, pověřený orgán nebo uznaná bezpečnostní organizace. Provedené hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení musí být schváleno smluvním státem nebo dotčeným pověřeným orgánem. Toto schválení nemůže být delegováno. Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení má být pravidelně přezkoumáváno.

1.17

Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení je v podstatě analýzou rizik všech aspektů činnosti přístavního zařízení za účelem zjištění, která jeho část nebo které jeho části jsou zranitelnější a u kterých je větší pravděpodobnost, že se stanou předmětem útoku. Bezpečnostní riziko znamená hrozbu útoku spojenou se zranitelností cíle a s následky útoku.

Hodnocení musí obsahovat následující složky:

 určení vnímaného ohrožení pro přístavní zařízení a infrastrukturu,

 identifikaci možných zranitelných míst a

 odhad následků bezpečnostních událostí.

Po zaključku analize bo mogoče oblikovati splošno oceno stopnje tveganja. S pomočjo ocene varnosti pristanišča bo mogoče ugotoviti, katera pristanišča morajo imenovati varnostnega uradnika pristanišča in pripraviti varnostni načrt pristanišča.

1.18

Přístavní zařízení, která musí splňovat požadavky kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu, musí jmenovat bezpečnostního technika přístavního zařízení. Úkoly, povinnosti a požadavky na odbornou přípravu těchto techniků a požadavky na technický výcvik a cvičení jsou definovány v části A tohoto předpisu.

1.19

Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat provozní a fyzická bezpečnostní opatření, která by přístavní zařízení mělo přijmout, aby byl zajištěn jeho stálý provoz na stupni zabezpečení 1. Plán by měl uvádět také další nebo zvýšená bezpečnostní opatření, která přístavní zařízení může přijmout při přechodu na provoz a při provozu podle stupně zabezpečení 2, když k tomu dostane pokyny. Dále by plán měl uvádět možné přípravné kroky přístavního zařízení, které by mu umožnily okamžitě reagovat na instrukce, které mohou vydat osoby pověřené reagovat na bezpečnostní událost nebo její hrozbu při stupni zabezpečení 3.

1.20

Přístavní zařízení, která musí splňovat požadavky kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu, musí mít bezpečnostní plán přístavního zařízení schválený dotyčným příslušným orgánem nebo jeho jménem a provozovat svou činnost v souladu s ním. Bezpečnostní technik přístavního zařízení by měl realizovat ustanovení tohoto plánu a sledovat jeho nepřetržitou účinnost a vhodnost, včetně zadávání interních ověřování jeho realizace. Změny kteréhokoli z prvků schváleného plánu, o jejichž schválení rozhodl smluvní stát nebo příslušný pověřený orgán, musí být předloženy k přezkoumání a schválení před jejich začleněním do schváleného plánu a před jejich uplatňováním v přístavním zařízení. Smluvní stát nebo příslušný pověřený orgán mohou účinnost plánu prověřovat. Hodnocení bezpečnosti určitého přístavního zařízení nebo hodnocení, na němž bylo založeno vypracování bezpečnostního plánu, má být pravidelně přezkoumáváno. Všechny tyto činnosti mohou vést ke změnám schváleného plánu. Veškeré změny stanovených prvků schváleného plánu musí být předloženy ke schválení smluvnímu státu nebo příslušnému pověřenému orgánu.

1.21

Lodě využívající přístavních zařízení mohou být předmětem státní přístavní inspekce a dalších kontrolních opatření stanovených v pravidle XI-2/9. Příslušné orgány mohou před vplutím lodě do přístavu vyžadovat poskytnutí informací o lodi, jejím nákladu, cestujících a posádce. Za určitých okolností může být vstup do přístavu odepřen.

Informace a komunikace

1.22

Kapitola XI-2 a část A tohoto předpisu vyžadují, aby smluvní státy poskytovaly Mezinárodní námořní organizaci určité informace a aby tyto informace byly dostupné tak, aby umožňovaly účinnou komunikaci mezi smluvními státy a mezi bezpečnostními techniky společnosti a lodi a bezpečnostními techniky přístavního zařízení.

2.   DEFINICE

2.1 K definicím uvedeným v kapitole XI-2 nebo části A tohoto předpisu nejsou dána žádná doporučení.

2.2 Pro účely této části tohoto předpisu se:

.1 ‚článkem‘ rozumí článek části A tohoto předpisu a je označen jako ‚článek A/(následuje číslo článku)‘;

.2 ‚odstavcem‘ rozumí odstavec této části předpisu a je označen jako ‚odstavec/(následuje číslo odstavce)‘;

.3 termínem ‚smluvní stát‘, je-li použit v odstavcích 14 až 18, rozumí ‚smluvní stát, na jehož území se nachází přístavní zařízení‘, a zahrnuje odkaz na příslušný orgán.

3.   PŮSOBNOST

Obecná ustanovení

3.1 Doporučení uvedená v této části předpisu by měla být brána v úvahu při uplatňování požadavků kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu.

3.2 Je však třeba připustit, že rozsah, v němž se tato doporučení vztahují na lodě, bude záviset na druhu lodě, jejím nákladu nebo cestujících, na povaze obchodování a na charakteristikách přístavního zařízení, které loď navštíví.

3.3 Podobně bude rozsah uplatnění doporučení týkajících se přístavních zařízení záviset na jednotlivých přístavních zařízeních, druhu lodí, které přístavní zařízení využívají, druhu nákladu nebo cestujících a na povaze obchodování připlouvajících lodí.

3.4 Ustanovení kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu nejsou určena pro použití na přístavní zařízení, která jsou určená a využívaná hlavně pro vojenské účely.

4.   POVINNOSTI SMLUVNÍCH STÁTŮ

Zabezpečení hodnocení a plánů

4.1 Smluvní státy by měly zajistit přijetí příslušných opatření k zabránění neoprávněného vyzrazení nebo přístupu k citlivým bezpečnostním materiálům, které se týkají hodnocení bezpečnosti lodě, bezpečnostních plánů lodě, hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení a bezpečnostních plánů přístavního zařízení, nebo jednotlivých hodnocení a plánů.

Příslušné orgány

4.2 Smluvní státy mohou určit jimi pověřený příslušný orgán státní správy vykonáváním jejich bezpečnostních povinností, které se týkají přístavních zařízení, jak jsou stanoveny v kapitole XI-2 nebo v části A tohoto předpisu.

Uznané bezpečnostní organizace

4.3

Smluvní státy mohou pověřit uznanou bezpečnostní organizaci vykonáváním určitých činností souvisejících s bezpečností, včetně:

.1 schvalování bezpečnostních plánů lodě nebo jejich změn jménem správního orgánu;

.2 ověřování a vydávání osvědčení o splnění požadavků kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu loděmi jménem správního orgánu;

.3 provádění hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení, které je vyžadováno smluvním státem.

4.4

Uznaná bezpečnostní organizace může také poskytovat společnostem nebo přístavním zařízením rady nebo pomoc v bezpečnostních otázkách, včetně hodnocení bezpečnosti lodě, bezpečnostních plánů lodě, hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení a bezpečnostních plánů přístavního zařízení. Toto může zahrnovat vypracování hodnocení bezpečnosti nebo bezpečnostního plánu lodě anebo přístavního zařízení. Jestliže uznaná bezpečnostní organizace vypracuje bezpečnostní hodnocení nebo plán pro určitou loď, neměla by být oprávněna schvalovat takový bezpečnostní plán lodě.

4.5

Při pověřování uznané bezpečnostní organizace by smluvní státy měly vzít v úvahu způsobilost dotyčné organizace. Uznaná bezpečnostní organizace by měla být schopna prokázat:

.1 odborné znalosti o příslušných aspektech bezpečnosti;

.2 náležité znalosti o provozu lodí a přístavů, včetně znalosti o konstrukci a stavbě lodí, poskytuje-li služby související s loděmi, nebo o projektování a výstavbě přístavů, poskytuje-li služby související s přístavními zařízeními;

.3 schopnost hodnotit pravděpodobná bezpečnostní rizika, která by mohla vzniknout během provozu lodě nebo přístavního zařízení včetně styku mezi lodí a přístavním zařízením, a schopnost snižovat tato rizika na minimum;

.4 schopnost udržovat a zlepšovat odbornost svých zaměstnanců;

.5 schopnost sledovat trvalou důvěryhodnost svých zaměstnanců;

.6 schopnost udržovat vhodná opatření, která zabrání neoprávněnému vyzrazení citlivých bezpečnostních materiálů a přístupu k těmto materiálům;

.7 znalost požadavků kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu a příslušných vnitrostátních a mezinárodních právních a bezpečnostních předpisů;

.8 znalost aktuálního ohrožení bezpečnosti a jeho podob;

.9 schopnost rozpoznat a odhalit zbraně, nebezpečné látky a zařízení;

.10 schopnost rozpoznat bez diskriminace charakteristiky a modely chování osob, které mohou pravděpodobně ohrozit bezpečnost;

.11 znalost technik používaných k obejití bezpečnostních opatření;

.12 znalost bezpečnostního a sledovacího zařízení a systémů a jejich provozních omezení.

Při svěřování konkrétních povinností uznaným bezpečnostním organizacím by smluvní státy, včetně orgánů jejich státní správy, měly zajistit, aby uznaná bezpečnostní organizace měla pravomoc potřebnou k plnění tohoto úkolu.

4.6

Uznaná organizace, uvedená v pravidle I/6 a splňující požadavky pravidla XI-1/1, může být ustanovena jako uznaná bezpečnostní organizace, pokud má odpovídající odbornost v bezpečnostních otázkách uvedených v odstavci 4.5.

4.7

Přístavní správa nebo provozovatel přístavního zařízení mohou být ustanoveny uznanou bezpečnostní organizací, pokud mají odpovídající odbornost v bezpečnostních otázkách, uvedených v odstavci 4.5.

Stanovení stupně zabezpečení

4.8 Při stanovení stupně zabezpečení by smluvní státy měly brát v úvahu informace o obecných i specifických ohroženích. Smluvní státy by měly stanovit stupeň zabezpečení uplatňovaný pro lodě nebo přístavní zařízení na jedné ze tří úrovní:

 stupeň zabezpečení 1: normální stupeň, při kterém jde o běžný provoz lodí nebo přístavního zařízení,

 stupeň zabezpečení 2: zvýšený stupeň, platný po dobu zvýšeného nebezpečí bezpečnostní události, a

 stupeň zabezpečení 3: výjimečný stupeň, platný po dobu pravděpodobného nebo bezprostředního nebezpečí vzniku bezpečnostní události.

4.9 Stanovení stupně zabezpečení 3 by mělo být výjimečným opatřením, které by mělo být uplatněno pouze na základě důvěryhodné informace, že existuje pravděpodobné nebo bezprostředně hrozící nebezpečí výskytu bezpečnostní události. Stupeň zabezpečení 3 by měl být stanoven pouze na dobu trvání zjištěné bezpečnostní hrozby nebo skutečné bezpečnostní události. Ačkoli se stupně zabezpečení mění od stupně zabezpečení 1 přes stupeň zabezpečení 2 až po stupeň zabezpečení 3, je možné, že stupeň zabezpečení se změní přímo ze stupně zabezpečení 1 na stupeň zabezpečení 3.

4.10 Velitel lodi nese nejvyšší odpovědnost za zabezpečení a bezpečnost lodě. Při stupni zabezpečení 3 může velitel lodě žádat i objasnění nebo změnu pokynů vydaných osobami pověřenými reagovat na bezpečnostní událost nebo její hrozbu, pokud existují důvody domnívat se, že splnění těchto pokynů by mohlo ohrozit bezpečnost lodě.

4.11 Bezpečnostní technik společnosti nebo bezpečnostní důstojník lodě by se měli co nejdříve spojit s bezpečnostním technikem přístavního zařízení, do kterého má loď připlout, a stanovit stupeň zabezpečení vztahující se na příslušnou loď v přístavním zařízení. Po navázání kontaktu s lodí by bezpečnostní technik přístavního zařízení měl loď informovat o jakékoli následné změně stupně zabezpečení přístavního zařízení a měl by jí poskytnout veškeré příslušné bezpečnostní informace.

4.12 I když mohou existovat okolnosti, za kterých jednotlivá loď může operovat na vyšším stupni zabezpečení než jaké má přístavní zařízení, v němž se nachází, loď nemůže mít za žádných okolnosti nižší stupeň zabezpečení než jaký je určen pro přístavní zařízení, v kterém se nachází. Jestliže má loď vyšší stupeň zabezpečení než přístavní zařízení, které hodlá využít, má o tom bezpečnostní technik společnosti nebo bezpečnostní důstojník lodě bezodkladně informovat bezpečnostního technika přístavního zařízení. Ten by měl zhodnotit konkrétní situaci na základě konzultací s bezpečnostním technikem společnosti nebo lodě a dohodnout se s lodí na vhodných bezpečnostních opatřeních, případně včetně vyplnění a podepsání prohlášení o bezpečnosti.

4.13 Smluvní státy by měly uvážit, jak rychle by měly být rozšiřovány informace o změnách stupně zabezpečení. Správní orgány mohou při sdělení těchto změn stupně zabezpečení bezpečnostním technikům společnosti a bezpečnostním důstojníkům lodě používat zprávy typu NAVTEX nebo oznámení pro námořníky. Mohou zvážit i jiné způsoby komunikace, které umožňují stejnou nebo vyšší rychlost a větší dosah. Smluvní státy by měly stanovit, jakými prostředky budou informovat bezpečnostní techniky přístavních zařízení o změnách stupňů bezpečnosti. Smluvní státy by měly sestavit a udržovat kontaktní informace pro seznamy osob, které potřebují být informováni o změnách stupně zabezpečení. Zatímco stupeň zabezpečení nemusí být považován za mimořádně citlivý, informace o hrozbě, na nichž je založen, mohou být zvláště citlivé. Smluvní státy by měly věnovat pečlivou pozornost typu a podrobnostem sdělovaných informací a způsobu jejich sdělování bezpečnostním technikům lodi, společnosti a přístavních zařízení.

Kontaktní místa a informace o bezpečnostních plánech přístavních zařízení

4.14 Pokud má přístavní zařízení svůj bezpečnostní plán přístavního zařízení, tato skutečnost musí být sdělena organizaci a musí být zpřístupněna také bezpečnostním technikům společností a bezpečnostním důstojníkům lodí. O bezpečnostním plánu přístavního zařízení nemusí být zveřejněny žádné další podrobnosti kromě toho, že existuje. Smluvní státy by měly zvážit zřízení buď centrálních nebo regionálních kontaktních míst nebo jiných prostředků pro poskytování aktuálních informacích o místech, kde se bezpečnostní plány přístavních zařízení nacházejí, spolu s kontaktními údaji na příslušné bezpečnostní techniky přístavního zařízení. Existence takových kontaktních míst by měla být zveřejněna. Také by mohly poskytnout informace o uznaných bezpečnostních organizacích pověřených jednat jménem smluvního státu, spolu s veškerými údaji o konkrétních svěřených povinnostech a podmínkách tohoto pověření.

4.15 V případě přístavu, který nemá bezpečnostní plán přístavního zařízení (a tedy ani bezpečnostního technika přístavního zařízení), by centrální nebo regionální kontaktní místo mělo být schopno vyhledat na pevnině přiměřeně kvalifikovanou osobu, která dokáže vypracovat v případě potřeby vhodná bezpečnostní opatření pro dobu pobytu lodě.

4.16 Smluvní státy by také měly poskytnout kontaktní údaje státních úředníků, kterým mohou bezpečnostní technici společnosti a přístavního zařízení nebo bezpečnostní důstojníci lodě podávat zprávy o bezpečnostních záležitostech. Tito státní úředníci by měli zhodnotit tyto zprávy před přijetím příslušného opatření.. Oznámené problémy mohou mít význam pro bezpečnostní opatření spadající pod pravomoc jiného smluvního státu. V takovém případě by smluvní státy měly zvážit spojení se svým protějškem v jiném smluvním státě a projednat, zda je potřeba přijmout nápravné opatření. Za tímto účelem by měly být podrobné kontaktní údaje státních úředníků sděleny Mezinárodní námořní organizaci.

4.17 Smluvní státy by také měly ostatním smluvním státům na vyžádání zpřístupnit informace uvedené v odstavcích 4.14 až 4.16.

Identifikační dokumenty

4.18 Smluvním státům se doporučuje, aby státním úředníkům oprávněným vstupovat při výkonu jejich úředních povinností na palubu lodí nebo do přístavních zařízení vydávaly náležité identifikační průkazy a aby zavedly postupy, jimiž lze ověřovat jejich pravost.

Pevné a plovoucí plošiny a mobilní pobřežní vrtné jednotky na stanovišti

4.19 Smluvní státy by měly zvážit stanovení příslušných bezpečnostních opatření pro zvýšení bezpečnosti pevných a plovoucích plošin a mobilních vrtných jednotek na stanovišti s cílem umožnit vzájemný styk s loděmi, které musí splňovat kapitolu XI-2 a část A tohoto předpisu.

Lodě, které nemusí splňovat část A tohoto předpisu

4.20 Smluvní státy by měly zvážit stanovení příslušných bezpečnostních opatření ke zvýšení bezpečnosti lodí, na které se kapitola XI-2 a část A tohoto předpisu nevztahují, a zajistit, aby bezpečnostní ustanovení vztahující se na tyto lodě umožnila vzájemnou součinnost s loděmi, na které se část A tohoto předpisu vztahuje.

Ohrožení lodí a jiné bezpečnostní události na moři

4.21

Smluvní státy by měly poskytnout obecná doporučení k opatřením, která jsou považována za vhodná ke snížení ohrožení lodí plujících pod jejich vlajkou v době, kdy se nacházejí na moři. Tyto státy by měly poskytnout konkrétní návod pro opatřením, která mají být přijata v souladu se stupni zabezpečení 1 až 3 v případě:

.1 změny stupně zabezpečení uplatňovaného pro danou loď nacházející se na moři, např. kvůli zeměpisné poloze, ve které je loď provozována, nebo z důvodů týkajících se lodě samotné; a

.2 v případě výskytu bezpečnostní události nebo ohrožení bezpečnostní událostí, která se týká lodě v době plavby na moři.

Smluvní státy by měly stanovit pro tyto případy nejlepší možné metody a postupy. V případě bezprostředně hrozícího útoku by se loď měla snažit navázat přímé spojení s osobami, resp. orgány státu, pod jehož vlajkou pluje, které odpovídají za řešení bezpečnostních událostí.

4.22

Smluvní státy by také měly zřídit kontaktní místo pro poskytování návodů v bezpečnostních otázkách pro všechny lodě:

.1 oprávněnou plout pod jejich vlajkou; nebo

.2 která se plaví v jejich pobřežním moři nebo která sdělila úmysl vplout do jejich výsostných vod.

4.23

Smluvní státy by měly lodím, které se plaví v jejich pobřežním moři nebo které sdělily úmysl vplout do jejich výsostných vod, poskytovat informace a doporučení, mimo jiné o:

.1 změně nebo pozdržení zamýšlené plavby;

.2 plavbě určitým směrem nebo do určitého místa;

.3 existenci jakéhokoli personálu nebo zařízení, které by mohlo být umístěno na lodi;

.4 koordinaci plavby, příjezdu do přístavu nebo odjezdu z přístavu tak, aby byl umožněn doprovod hlídkovým plavidlem, letadlem nebo vrtulníkem.

Smluvní státy by měly lodím, které se plaví v jejich pobřežním moři nebo které sdělily úmysl vplout do jejich výsostných vod, připomínat veškeré dočasně vyhrazené oblasti, které vyhlásily.

4.24

Smluvní státy by měly doporučit, aby lodě, které se plaví v jejich pobřežním moři nebo které sdělily úmysl vplout do jejich výsostných vod, z důvodu vlastní ochrany i ochrany ostatních lodí nacházejících se v jejich blízkosti, urychleně uplatnily jakékoli bezpečnostní opatření, které smluvní stát případně navrhnul.

4.25

Plány vypracované smluvními státy pro účely uvedené v odstavci 4.22 by měly obsahovat informaci o příslušném kontaktnímu místě, které je nepřetržitě po 24 hodin k dispozici ve smluvním státě, včetně správního orgánu. Tyto plány by měly obsahovat také informace o okolnostech, za kterých by podle správního orgánu měla být vyhledána pomoc od sousedních pobřežních států, a o postupu navázání spojení mezi bezpečnostními techniky přístavního zařízení a lodními bezpečnostními důstojníky.

Jiné bezpečnostní smlouvy

4.26 Smluvní státy mohou při úvahách o způsobu provádění kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu uzavřít jednu nebo více smluv s jedním smluvním státem nebo s několika smluvními státy. Rozsah působnosti těchto smluv je omezen na krátké mezinárodní plavby na pevně stanovených trasách mezi přístavními zařízeními nacházejícími se na území smluvních stran. Při uzavírání smlouvy a po uzavření smlouvy by smluvní státy měly jednat s jinými smluvními státy a správními orgány, jichž se dopady dotyčné smlouvy týkají. Lodím plujícím pod vlajkou státu, který není stranou takové smlouvy, by měl být povolen pouze provoz na pevně stanovených trasách uvedených ve smlouvě, v případě, že jejich příslušný správní orgán souhlasí s tím, že loď dodrží ustanovení smlouvy a bude vyžadovat od lodě dodržování tohoto postupu. V žádném případě nemůže taková smlouva ohrozit stupeň zabezpečení jiných lodí a přístavních zařízení, na které se nevztahuje, a zejména žádná loď, na níž se taková dohoda vztahuje, nesmí provádět vzájemný styk mezi loděmi s loděmi, na které se taková dohoda nevztahuje. Tato dohoda by měla upravit, pro všechny lodě na které se vztahuje, veškerý provozní styk těchto lodí. Účinnost takové smlouvy musí být neustále sledována a v případě potřeby i změněna; v každém případě by měla být revidována jednou za 5 let.

Rovnocenná ujednání o přístavních zařízeních

4.27 Pro určitá specifická přístavní zařízení s omezenými nebo speciálními činnostmi, ale s větším než příležitostným provozem, může být vhodné zajistit dodržování předpisů pomocí bezpečnostních opatření rovnocenných opatřením stanoveným v kapitole XI-2 a v části A tohoto předpisu. To může být zejména případ terminálů připojených k výrobním závodům nebo přístavních hrází s nahodilým provozem.

Velikost posádky

4.28 Při určování minimálního bezpečného počtu členů posádky lodě by správní orgán měl brát v úvahuskutečnost, že ustanovení o minimálním bezpečném množství personálu stanovené pravidlem V/14 se vztahují pouze na bezpečnou plavbu lodě. Správní orgán by měl brát v úvahu také každou další pracovní zátěž, která může vyplývat z uplatňování bezpečnostního plánu lodě, a zajistit, aby loď měla dostatečnou a výkonnou posádku. Přitom by správní orgán měl ověřovat, zda jsou lodě schopné dodržovat dobu odpočinku a další opatření o odpočinku stanovená vnitrostátními právními předpisy v souvislosti s úkoly, které jsou přiděleny jednotlivým pracovníkům lodě.

Kontrolní opatření a opatření k zajištění dodržování předpisů

Obecné

4.29 Pravidlo XI-2/9 uvádí kontrolní opatření a opatření k zajištění dodržování předpisů, která se vztahují na lodě podle kapitoly XI-2. Je rozděleno na tři odlišné části: kontrola lodí, které jsou již v přístavu, kontrola lodí, které hodlají vplout do přístavu jiného smluvního státu a další ustanovení, která se vztahují na obě situace.

4.30 Pravidlo XI-2/9.1(kontrola lodí v přístavu) stanoví systém kontroly lodí, které se nacházejí v přístavu cizího smluvního státu, jehož řádně zmocnění úředníci mají právo vstupovat na tyto lodě a ověřovat, zda jsou požadovaná osvědčení v náležitém stavu. Pokud vznikne důvodné podezření, že loď nedodržuje předpisy, mohou být přijata kontrolní opatření, například další inspekce nebo zadržení. Tato ustanovení odrážejí stávající systémy kontroly. Pravidlo XI-2/9.1 vychází z těchto systémů a umožňuje další opatření (včetně vypovězení lodě z přístavu v rámci kontrolního opatření), budou-li mít řádně zmocnění úředníci důvodné podezření, že loď nesplňuje požadavky kapitoly XI-2 nebo části A tohoto předpisu. Pravidlo XI-2/9.3 popisuje bezpečnostní opatření, která podporují řádné a přiměřené provádění těchto dalších opatření.

4.31 Pravidlo XI-2/9.2 stanoví kontrolní opatření k zajištění dodržování předpisů loděmi, které se chystají vplout do přístavu jiného smluvního státu, a zavádí v rámci kapitoly XI-2 zcela odlišnou koncepci kontroly, která se týká pouze zabezpečení. Podle tohoto pravidla mohou být kontrolní opatření uplatněna z důvodu lepšího zajištění bezpečnosti již před vplutím lodě do přístavu. Stejně jako u pravidla XI-2/9.1 je tento systém další kontroly založen na koncepci existence důvodného podezření, že loď nesplňuje požadavky kapitoly XI-2 nebo části A tohoto předpisu a obsahuje důležitá bezpečnostní opatření v pravidlech XI-2/9.2.2 a XI-2/9.2.5, jakož i v pravidle XI-2/9.3.

4.32 Důvodným podezřením, že loď nesplňuje požadavky, se rozumí důkazy nebo spolehlivé informace o tom, že loď nesplňuje požadavky kapitoly XI-2 nebo části A tohoto předpisu, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v této části tohoto předpisu. Takové důkazy nebo spolehlivé informace mohou vycházet z odborného uvážení řádně zmocněného úředníka nebo z poznatků získaných při ověřování mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě nebo prozatímního mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě (dále jen ‚osvědčení‘), vydaného pro danou loď v souladu s částí A tohoto předpisu, nebo z jiných zdrojů. Dokonce, i kdyby loď předložila platné osvědčení, mohou mít řádně zmocnění úředníci na základě svého odborného uvážení důvodné podezření, že loď předpisům nevyhovuje.

4.33 Příkladem možného důvodného podezření podle pravidla XI-2/9.1 a XI-2/9.2 může být případně:

.1 důkaz z přezkoumání osvědčení, že dotyčné osvědčení není platné, nebo že jeho platnost skončila;

.2 důkaz nebo spolehlivá informace, že existují vážné nedostatky týkající se bezpečnostního vybavení, dokumentace nebo ujednání požadovaných kapitolou XI-2 a částí A tohoto předpisu;

.3 obdržení zprávy nebo stížnosti, která podle odborného uvážení řádně zmocněného úředníka obsahuje spolehlivé informace, z nichž jasně vyplývá, že loď nesplňuje požadavky kapitoly XI-2 nebo části A tohoto předpisu;

.4 důkaz nebo poznatek získaný řádně zmocněným úředníkem, který podle jeho odborného uvážení svědčí o tom, že velitel lodě nebo posádka lodě nejsou seznámeni se základními postupy zabezpečení lodě nebo nemohou provádět výcvik týkající se zabezpečení lodě, nebo že takový postup nebo výcvik nebyl proveden;

.5 důkaz nebo poznatek, k němuž řádně zmocněný úředník dospěl na základě svého odborného uvážení, že klíčoví členové posádky lodě nejsou schopni navázat náležitou komunikaci s klíčovými členy posádky, kteří vykonávají na lodi jiné bezpečnostní úkoly;

.6 důkaz nebo spolehlivá informace, že loď vzala na palubu osoby nebo naložila zásoby nebo zboží v přístavním zařízení nebo z jiné lodě, přičemž buď toto jiné přístavní zařízení nebo tato jiná loď porušuje kapitolu XI-2 nebo část A tohoto předpisu, a dotyčná loď nevyplnila prohlášení o bezpečnosti ani nepřijala náležitá, zvláštní nebo další bezpečnostní opatření nebo nedodržela náležité postupy zabezpečení lodě;

.7 důkaz nebo spolehlivá informace, že loď vzala na palubu osoby nebo naložila zásoby nebo zboží v přístavním zařízení nebo z jiného zdroje (např. z jiné lodě nebo z helikoptéry), přičemž buď přístavní zařízení nebo tento jiný zdroj nemusí splňovat požadavky kapitoly XI-2 nebo části A tohoto předpisu a dotyčná loď nepřijala náležitá, zvláštní nebo další bezpečnostní opatření nebo nedodržuje náležité postupy zabezpečení lodě; a

.8 jestliže loď obdržela další, bezprostředně navazující prozatímní mezinárodní osvědčení o bezpečnosti lodě, popsané v článku A/19.4, a pokud podle odborného uvážení řádně zmocněného úředníka jedním z důvodů, proč loď nebo společnost o takové osvědčení požádala bylo, aby se vyhnula plnění kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu po skončení platnosti prvního dočasného osvědčení, jak je popsáno v článku A/19.4.4.

4.34 Mezinárodně právní důsledky pravidla XI-2/9 jsou mimořádně závažné a toto pravidlo by mělo uplatňováno s přihlédnutím k pravidlu XI-2/2.4, protože existuje možnost vzniku situací, kdy buď budou přijata opatření, která nespadají do oblasti působnosti požadavků kapitoly XI-2, nebo by mělo být přihlíženo k právům dotyčných lodí, na které se nevztahuje kapitola XI-2. Pravidlo XI-2A/9 tedy nebrání smluvnímu státu v přijetí opatření, která jsou založena na mezinárodním právu a v souladu s ním, k zajištění ochrany a bezpečnosti osob, lodí, přístavních zařízení a dalších objektů v případech, kdy se má za to, že daná loď, ačkoli splňuje požadavky kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu, přesto představuje bezpečnostní riziko.

4.35 Pokud smluvní stát uloží vůči lodi kontrolní opatření, správnímu orgánu by měly být bezodkladně sděleny dostatečné informace, které mu umožní plné spojení s dotyčným smluvním státem.

Kontrola lodí v přístavu

4.36 Pokud je v rozporu s předpisy buď vadná součást vybavení nebo chybná dokumentace vedoucí k zadržení lodě, a tento rozpor nemůže být napraven v přístavu inspekce, smluvní stát může lodi povolit odplutí do jiného přístavu, pokud budou splněny všechny podmínky dohodnuté mezi státem přístavu a správním orgánem nebo velitelem lodě.

Lodě, které se chystají vplout do přístavu jiného smluvního státu

4.37 Pravidlo XI-2/9.2.1 uvádí informace, které mohou smluvní státy vyžadovat od lodě jako podmínku vplutí do přístavu. Jednou z nich je potvrzení o všech zvláštních nebo dalších opatřeních, které loď zavedla během svých posledních deseti návštěv přístavních zařízení. Příkladem by mohly být:

.1 záznamy o opatřeních přijatých při návštěvě přístavního zařízení nacházejícího se na území státu, který není smluvním státem, zejména o těch opatřeních, která by obvykle byla zajištěna přístavními zařízeními nacházejícími se na území smluvních států; a

.2 jakákoli prohlášení o bezpečnosti uzavřená s přístavními zařízeními nebo s jinými loděmi.

4.38 Další informací uvedenou v seznamu, kterou lze vyžadovat jako podmínku vstupu do přístavu, je potvrzení, že při činnostech styku mezi loděmi realizovaných během posledních 10 návštěv přístavních zařízení byly dodrženy příslušné bezpečnostní postupy. Obvykle by se nevyžadovalo zařazení záznamů o přepravě lodivodů, celníků, úředníků cizinecké policie a bezpečnosti, ani o doplňování paliva, dopravě zboží mezi lodí a pobřežím, nakládání zásob a vykládání odpadu v přístavních zařízeních, protože ty obvykle spadají do působnosti bezpečnostního plánu přístavního zařízení. Příkladem informací, které by mohly být poskytnuty, jsou:

.1 záznamy o opatřeních přijatých při činnosti mezilodního styku s lodí plující pod vlajkou státu, který není smluvním státem, zejména o těch opatřeních, která by obvykle prováděly lodě plující pod vlajkami smluvních států;

.2 záznamy o opatřeních přijatých při činnosti mezilodního styku s lodí plující pod vlajkou smluvního státu, která však nemusí dodržovat kapitolu XI-2 a část A tohoto předpisu, například kopie každého bezpečnostního osvědčení vydaného takové lodi podle jiných ustanovení; a

.3 v případě, že na lodi se nacházejí osoby nebo zboží zachráněné na moři, všechny známé informace o takových osobách nebo zboží, včetně jejich totožnosti, pokud je známa, a výsledků všech kontrol provedených jménem lodě s cílem stanovit bezpečnostní status zachráněných. Záměrem kapitoly XI-2 nebo části A tohoto předpisu není pozdržet nebo zabránit předání osob, které se na moři dostanou do nesnází, na bezpečné místo. Výhradním záměrem kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu je poskytnout státům dostatek informací potřebných k zachování jejich bezpečnostní integrity.

4.39 Příklady dalších praktických informací týkajících se bezpečnosti, které lze vyžadovat jako podmínku vstupu do přístavu s cílem pomoci se zajištěním ochrany a bezpečnosti osob, přístavních zařízení, lodí a dalších objektů, zahrnují:

.1 informace obsažené v nepřetržitém synoptickém záznamu (continuous synopsis record);

.2 poloha lodě v okamžiku podání hlášení;

.3 očekávaný čas příjezdu lodě do přístavu;

.4 seznam členů posádky;

.5 všeobecný popis lodního nákladu;

.6 seznam cestujících;

.7 informace, které podle pravidla XI-2/5 musí být na lodi uchovávány.

4.40 Pravidlo XI-2/9.2.6 umožňuje veliteli lodě, aby po obdržení informace, že pobřežní nebo přístavní stát zavede kontrolní opatření podle pravidla XI-2/9.2, ustoupil od záměru vplout s lodí do přístavu. Jestliže velitel lodě od záměru vplout do přístavu ustoupí, pravidlo XI-2/9.2 přestává platit a veškeré další podniknuté kroky musí být založeny na mezinárodním právu a musí s ním být v souladu.

Další ustanovení

4.41 Ve všech případech odmítnutí vstupu lodě do přístavu nebo jejího vypovězení z přístavu by měly být úřadům příslušných států sděleny všechny známé skutečnosti. Toto sdělení by mělo obsahovat následující údaje, pokud jsou známy:

.1 název lodě, její vlajka, identifikační číslo lodě, volací znak, druh lodě a její náklad;

.2 důvod odepření vstupu nebo vypovězení z přístavu nebo z přístavních oblastí;

.3 povahu každého porušení bezpečnostních předpisů, pokud se vyskytlo;

.4 podrobnosti o všech pokusech napravit porušení, pokud k němu došlo, včetně veškerých podmínek uložených lodi pro danou plavbu;

.5 dříve navštívené přístavy a následující přístav, jehož návštěvu loď oznámila;

.6 čas odjezdu a přibližně odhadovaná doba připlutí do těchto přístavů;

.7 všechny pokyny udělené lodi, např. podávání hlášení během plavby;

.8 dostupné informace o stupni zabezpečení, při kterém je loď nyní provozována;

.9 informace o veškerých kontaktech, které měl stát přístavu se správním orgánem;

.10 kontaktní místo ve státě přístavu, které podává zprávy za účelem získání dalších informací;

.11 seznam členů posádky;

.12 jakékoli další relevantní informace.

4.42 Mezi příslušnými státy, které je třeba kontaktovat, by měly být ty, které se nacházejí podél předpokládané trasy lodě na její cestě do dalšího přístavu, zejména pokud má loď v úmyslu vplout do výsostných vod takového pobřežního státu. Další příslušné státy by mohly zahrnout předchozí navštívené přístavy, tak aby bylo možno obdržet další informace a vyřešit bezpečnostní problémy vztahující se k předchozím přístavům.

4.43 Při uplatňování kontrolních opatření a opatření k zajištění dodržování předpisů by řádně zmocnění úředníci měli zajistit, aby veškerá uložená opatření nebo podniknuté činnosti byly přiměřené. Tyto opatření nebo činnosti by měly být přiměřené a jejich závažnost a délka trvání by měla odpovídat nezbytnosti nápravy nebo zmírnění nedodržování předpisů.

4.44 Slovo ‚zpoždění‘ v pravidle XI-2/9.3.5.1 se vztahuje také na situace, kdy na základě činností podniknutých v souladu s tímto pravidlem je lodi neprávem odepřen vstup do přístavu nebo kdy je loď z přístavu neprávem vypovězena.

Lodě třetích států a lodě menší než lodě upravené úmluvou

4.45 Lodím plujícím pod vlajkou státu, který není smluvním státem úmluvy ani smluvní stranou protokolu SOLAS z roku 1988 ( 8 ), by smluvní státy neměly poskytovat výhodnější zacházení. V souladu s tím by na tyto lodě měly být uplatňovány požadavky pravidla XI-2/9 a doporučení uvedená v této části předpisu.

4.46 Lodě, na něž se uvedená úmluva nevztahuje vzhledem k tomu, že mají menší rozměry, podléhají opatřením, kterými státy udržují bezpečnost. Tato opatření by měla být přijímána s náležitým přihlédnutím k požadavkům kapitoly XI-2 a doporučením uvedeným v této části tohoto předpisu.

5.   PROHLÁŠENÍ O BEZPEČNOSTI

Obecné

5.1   Prohlášení o bezpečnosti by mělo být vyhotoveno tehdy, kdy je to považováno za nezbytné smluvním státem přístavního zařízení nebo lodí.

5.1.1 Na potřebu prohlášení o bezpečnosti mohou poukazovat výsledky hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení; důvody a okolnosti, za nichž je toto prohlášení vyžadováno, by měly být stanoveny v bezpečnostním plánu přístavního zařízení.

5.1.2 Potřeba prohlášení o bezpečnosti může být stanovena správním orgánem smluvního státu u lodí oprávněných plout pod jeho vlajkou, nebo na základě výsledku hodnocení bezpečnosti lodě; tato potřeba by měla by být uvedena v bezpečnostním plánu lodě.

5.2   Je pravděpodobné, že prohlášení o bezpečnosti bude vyžadováno při vyšších stupních zabezpečení, kdy loď bude mít vyšší stupeň zabezpečení, než jaký má přístavní zařízení nebo jiná loď, s níž provádí styk, a při styku mezi lodí a přístavem nebo při takových činnostech styku mezi loděmi, které představují zvýšené nebezpečí pro osoby, objekty nebo životní prostředí z konkrétních důvodů u dotčené lodi, včetně jejího nákladu, cestujících, nebo pro okolnosti v přístavním zařízení nebo při kombinaci těchto faktorů.

5.2.1 V případě, že loď nebo správní orgán státu jednající jménem lodí oprávněných plout pod jeho vlajkou bude vyžadovat vyhotovení prohlášení o bezpečnosti, bezpečnostní technik přístavního zařízení nebo lodní bezpečnostní důstojník by měli tuto žádost potvrdit a projednat vhodná bezpečnostní opatření.

5.3

Bezpečnostní technik přístavního zařízení může dát podnět k vyhotovení prohlášení o bezpečnosti před prováděním činností styku mezi lodí a přístavem u těch činností, které jsou ve schváleném hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení označeny za zvlášť závažné. Příkladem může být naloďování nebo vyloďování cestujících a převoz, nakládání nebo vykládání nebezpečného zboží nebo nebezpečných látek. Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení také může identifikovat zařízení v silně osídlených oblastech nebo v jejich blízkosti nebo ekonomicky důležité operace, které vyžadují prohlášení o bezpečnosti.

5.4

Hlavním účelem prohlášení o bezpečnosti je zajistit dosažení dohody mezi lodí a přístavním zařízení nebo jinými loděmi, se kterými je ve styku, o jednotlivých bezpečnostních opatřeních, která každá z nich zavede v souladu se svými příslušnými schválenými bezpečnostními plány.

5.4.1 Dohodnuté prohlášení o bezpečnosti by mělo být podepsáno a datováno případně jak přístavním zařízením, tak lodí (loděmi), aby bylo důkazem splnění požadavků kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu, a mělo by zahrnovat dobu trvání, příslušný stupeň nebo příslušné stupně zabezpečení a příslušné kontaktní údaje.

5.4.2 Změna stupně zabezpečení si může vyžádat vyhotovení nového prohlášení o bezpečnosti nebo jeho revizi.

5.5

Prohlášení o bezpečnosti by mělo být vyhotoveno v anglickém, francouzském nebo španělském jazyce nebo v jazyce společném pro přístavní zařízení a loď nebo lodě.

5.6

Vzor prohlášení o bezpečnosti je uveden v dodatku 1 k této části tohoto předpisu. Je to vzor prohlášení o bezpečnosti mezi lodí a přístavním zařízením. Jestliže by se prohlášení o bezpečnosti týkalo dvou lodí, tento vzor by měl být náležitě upraven.

6.   POVINNOSTI SPOLEČNOSTI

Obecné

6.1

Pravidlo XI-2/5 vyžaduje, aby společnost poskytovala veliteli lodě informace potřebné pro splnění požadavků společnosti vyplývajících z tohoto pravidla. Tyto informace by měly zahrnovat zejména:

.1 strany odpovědné za jmenování členů posádky lodě, například společnosti zabývající se správou lodí, náborové zprostředkovatele, dodavatele, koncesionáře (např. maloobchodní prodejny, kasina atd.);

.2 strany odpovědné za rozhodování o využití lodě, včetně doby pronájmu nebo pronájmu lodě bez posádky, nebo jinou osobu jednající v rámci takového oprávnění; a

.3 v případech, kdy je loď využívána podle podmínek smlouvy o pronájmu lodě, kontaktní údaje smluvních stran včetně údajů o pronajímateli a nájemci v případech časového pronájmu nebo pronájmu na určitou plavbu.

6.2

V souladu s pravidlem XI-2/5 je společnost povinna soustavně doplňovat a aktualizovat informace, kdykoli dojde ke změně.

6.3

Tyto informace by měly být k dispozici v anglickém, francouzském nebo španělském jazyce.

6.4

Pokud jde o lodě vyrobené před 1. červencem 2004, tyto informace by měly odrážet skutečný stav k tomuto datu.

6.5

Pokud jde o lodě vyrobené k 1. červenci 2004 nebo později a lodě vyrobené před 1. červencem 2004, které 1. července 2004 nebyly v provozu, informace by měly být poskytovány od data uvedení lodě do provozu a měly by odrážet skutečný stav k tomuto datu.

6.6

Bude-li loď po 1. červenci 2004 vyřazena z provozu, uvedené informace by měly být poskytovány od data opětovného uvedení lodě do provozu a měly by odrážet skutečný stav k tomuto datu.

6.7

Dříve poskytnuté informace, které se nebudou vztahovat ke skutečnému stavu k takovému datu, nemusí být k dispozici na palubě lodi.

6.8

Převezme-li odpovědnost za provozování lodě jiná společnost, informace vztahující se ke společnosti, která loď provozovala, nemusí být k dispozici na palubě lodi.

Další příslušná doporučení jsou uvedena v článcích 8, 9 a 13.

7.   BEZPEČNOST LODĚ

Příslušná doporučení jsou uvedena v článcích 8, 9 a 13.

8.   HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI LODĚ

Hodnocení bezpečnosti

8.1 Bezpečnostní technik společnosti odpovídá za zajištění vypracování hodnocení bezpečnosti lodě (SSA) za každou loď společnosti, která musí dodržovat kapitolu XI-2 a část A tohoto předpisu, za kterou bezpečnostní technik společnosti odpovídá. I když bezpečnostní technik společnosti nemusí nutně vykonávat všechny povinnosti spojené s touto funkcí osobně, konečná odpovědnost za řádné plnění těchto povinností zůstává na jeho osobě.

8.2 Před zahájením hodnocení bezpečnosti lodě by měl bezpečnostní technik společnosti zajistit využití informací získaných z hodnocení nebezpečí pro přístavy, jichž loď hodlá využít nebo kde budou nastupovat či vystupovat cestující, a informací o přístavních zařízeních a jejich ochranných opatřeních. Bezpečnostní technik společnosti by měl prostudovat předchozí zprávy o podobných bezpečnostních potřebách. Kde to bude možné, měl by se bezpečnostní technik společnosti setkat s příslušnými osobami na lodi a v přístavních zařízeních a projednat s nimi účel a metodiku hodnocení. Bezpečnostní technik společnosti by se měl řídit konkrétními doporučeními, které předloží smluvní státy.

8.3 Hodnocení bezpečnosti lodě by se mělo zabývat následujícími prvky na palubě a uvnitř lodě:

.1 fyzická bezpečnost;

.2 konstrukční integrita;

.3 systémy ochrany posádky;

.4 procedurální zásady

.5 rádiové a telekomunikační systémy včetně počítačových systémů a sítí a

.6 ostatní oblasti, které mohou, pokud budou poškozeny nebo použity k nedovolenému pozorování, představovat ohrožení pro osoby, objekty nebo činnosti na lodi nebo v přístavním zařízení.

8.4 Osoby účastnící se hodnocení bezpečnosti lodě, by měly mít možnost vycházet z odborných znalostí týkajících se:

.1 znalostí o stávajících bezpečnostních hrozbách a o jejich typech;

.2 rozpoznávání a odhalování zbraní, nebezpečných látek a zařízení;

.3 nediskriminační poznávání charakteristik a způsobů chování osob, které by mohly ohrozit bezpečnost;

.4 technik používaných k obejití bezpečnostních opatření

.5 metod používaných ke způsobení bezpečnostní události;

.6 účinků výbušnin na konstrukci a zařízení lodí;

.7 bezpečnosti lodi;

.8 obchodních praktik uplatňovaných při vzájemném styku mezi lodí a přístavem;

.9 havarijních plánů, připravenosti a reagování na případy nouze;

.10 fyzické bezpečnosti;

.11 rádiových a telekomunikačních systémů, včetně počítačových systémů a sítí;

.12 námořní techniky a

.13 provozu lodí a přístavů.

8.5 Bezpečnostní technik společnosti by měl dostávat a zaznamenávat informace potřebné k provedení hodnocení, včetně:

.1 celkového prostorového uspořádání lodě;

.2 polohy prostor, do kterých by měl být omezen přístup, například velitelského můstku, prostor strojovny kategorie A a dalších řídicích stanovišť definovaných v kapitole II-2, atd.;

.3 umístění a funkce každého skutečného nebo možného přístupového bodu na loď;

.4 změn přílivu a odlivu, které mohou mít dopad na zranitelnost nebo bezpečnost lodě;

.5 objemu a uspořádání nákladového prostoru;

.6 míst pro uložení lodních zásob a základního vybavení pro údržbu;

.7 míst pro uložení nedoprovázených zavazadel;

.8 nouzového a záložního vybavení pro chod základních činností;

.9 počtu členů posádky lodě, veškerých stávajících bezpečnostních úkolů a veškerých stávajících požadavků společnosti na výcvik;

.10 stávajícího zabezpečovacího a bezpečnostního vybavení na ochranu cestujících a posádky lodě;

.11 únikových a evakuačních cest a shromažďovacích prostor, které musí být udržovány v takovém stavu, aby bylo možno zajistit spořádanou a bezpečnou nouzovou evakuaci lodě;

.12 stávajících ujednání se soukromými bezpečnostními společnostmi zajišťujícími bezpečnostní služby mezi lodí a pobřežím;

.13 stávajících platných bezpečnostních opatření a postupů, včetně inspekcí a kontrol, identifikačních systémů, zařízení pro sledování a monitorování, průkazů totožnosti personálu a sdělovacích systémů, systémů poplachového zařízení a osvětlení, systémů kontroly přístupu a dalších vhodných systémů.

8.6 V hodnocení bezpečnosti lodě by měl být posouzen každý zjištěný přístupový bod, včetně otevřených palub, a mělo by se posoudit, nakolik jej mohou využít osoby, které by se mohly snažit narušit bezpečnost. Sem patří přístupové body, které jsou k dispozici jak osobám, které mají oprávněný přístup, tak i těm, které se snaží získat přístup neoprávněný.

8.7 V hodnocení bezpečnosti lodě by mělo být posouzeno, zda stávající bezpečnostní opatření a doporučení, postupy a činnosti za běžných i nouzových podmínek stále platí a měla by v něm být stanovena bezpečnostní doporučení týkající se:

.1 zakázaných prostorů;

.2 postupů v případě požáru nebo jiné nouzové situace;

.3 úrovně dozoru nad posádkou lodě, cestujícími, návštěvníky, prodejci, opraváři, přístavními dělníky atd.;

.4 četnost a účinnost bezpečnostních hlídek;

.5 systémů kontroly přístupu včetně identifikačních systémů;

.6 bezpečnostních komunikačních systémů a postupů;

.7 bezpečnostních dveří, zábran a osvětlení;

.8 bezpečnostních a sledovacích zařízení a systémů, pokud existují.

8.8 V hodnocení bezpečnosti lodě by měly být posouzeny osoby, činnosti, služby a operace, jejichž ochrana je důležitá. Sem patří:

.1 posádka lodě;

.2 cestující, návštěvníci, prodejci, opraváři, personál přístavního zařízení aj.;

.3 schopnost bezpečné plavby a činnost ve stavu nouze;

.4 náklad, zejména nebezpečné zboží nebo nebezpečné látky;

.5 lodní zásoby;

.6 bezpečnostní sdělovací zařízení a systémy, pokud je loď má;

.7 bezpečnostní sledovací zařízení a systémy, pokud je loď má.

8.9 V hodnocení bezpečnosti lodě by měla být posouzena všechna možná ohrožení, která mohou zahrnovat následující druhy bezpečnostních událostí:

.1 poškození nebo zničení lodě nebo přístavního zařízení, zejména výbušnými zařízeními, žhářstvím, sabotáží nebo vandalismem;

.2 únos osob na lodi, únos lodě nebo obsazení lodě;

.3 neoprávněnou manipulaci s nákladem, základním lodním vybavením nebo lodními systémy nebo zásobami;

.4 neoprávněný vstup nebo použití, včetně přítomnosti černých pasažérů;

.5 pašování zbraní nebo zařízení, včetně zbraní hromadného ničení;

.6 použití lodě k přepravě osob, které mají v úmyslu způsobit bezpečnostní událost, nebo i k přepravě vybavení takových osob;

.7 použití lodě samotné jako zbraně nebo jako prostředku pro způsobení škody nebo zkázy;

.8 útoky na loď z moře, když se nachází v kotvišti nebo při kotvení;

.9 útoky v době, kdy se loď nachází na moři.

8.10 V hodnocení bezpečnosti lodě by měla být posouzena všechna možná zranitelná místa, kterými mohou být:

.1 konflikty mezi opatřeními bezpečnosti námořní dopravy a opatřeními ochrany lodě před ohrožením;

.2 konflikty mezi lodními povinnostmi a bezpečnostními úkoly;

.3 strážní povinnosti, počet členů posádky, zejména ve vztahu k vlivům na únavu, bdělost a výkonnost posádky;

.4 veškeré zjištěné nedostatky v bezpečnostním výcviku a

.5 jakékoli bezpečnostní vybavení a systémy, včetně komunikačních systémů.

8.11 Bezpečnostní technici společnosti a bezpečnostní důstojníci lodě by vždy měli přihlížet k možným účinkům bezpečnostních opatření na posádku lodě, která zůstává na lodi po dlouhou dobu. Při vypracování bezpečnostních opatření by měla být věnována náležitá pozornost pohodlí a soukromí členů posádky lodě a jejich schopnosti udržovat si svou dlouhodobou výkonnost.

8.12 Po vyhotovení hodnocení bezpečnosti lodě by měla být vypracována zpráva sestávající ze shrnutí způsobu provedení hodnocení, popisu každého zranitelného místa zjištěného při hodnocení a popisu protiopatření, která by mohla být použita k odstranění každého zranitelného místa. Tato zpráva musí být chráněna před neoprávněným přístupem a vyzrazením.

8.13 Jestliže společnost nevypracuje uvedené hodnocení, měl by zprávu společnosti posoudit a přijmout bezpečnostní technik společnosti.

Bezpečnostní prohlídka na místě

8.14 Bezpečnostní prohlídka na místě je nedílnou součástí každého hodnocení bezpečnosti lodě a měla by prozkoumat a zhodnotit stávající lodní ochranná opatření, postupy a činnosti za účelem:

.1 zajištění plnění všech povinností spojených s bezpečností lodě;

.2 sledování zakázaných prostor s cílem zajistit, aby přístup měly jen oprávněné osoby;

.3 kontroly přístupu na loď, včetně veškerých identifikačních systémů;

.4 sledování palubních prostor a prostor v okolí lodě;

.5 kontroly vstupu osob na loď a jeho dopadů (doprovázená nebo nedoprovázená zavazadla a osobní věci posádky lodě);

.6 dohledu nad manipulací s nákladem a dodávkami lodních zásob;

.7 zajištění připravenosti bezpečnostního spojení, informací a vybavení lodě.

9.   BEZPEČNOSTNÍ PLÁN LODĚ

Obecné

9.1 Bezpečnostní technik společnosti odpovídá za vypracování a předložení bezpečnostního plánu lodě ke schválení. Obsah každého jednotlivého bezpečnostního plánu lodě by se měl lišit v závislosti na lodi, které se týká. V hodnocení bezpečnosti lodě musí být identifikovány konkrétní charakteristické znaky lodě a možná ohrožení a zranitelná místa. Příprava bezpečnostního plánu lodě si vyžaduje podrobné zpracování těchto charakteristických znaků. Správní orgány mohou poskytnout rady k vypracování a obsahu bezpečnostního plánu lodě.

9.2 Všechny bezpečnostní plány lodě by měly obsahovat:

.1 popis organizační struktury zabezpečení lodě;

.2 popis vztahů lodě se společností, přístavními zařízeními, jinými loděmi a příslušnými orgány, které odpovídají za bezpečnost;

.3 popis komunikačních systémů s cílem umožnit trvalou účinnou komunikaci na lodi a mezi lodí a přístavními zařízeními a dalšími subjekty;

.4 popis základních bezpečnostních opatření pro stupeň zabezpečení 1, provozních i fyzických, která budou trvale uplatňována;

.5 popis dalších bezpečnostních opatření, která umožní lodi přejít bez odkladu na stupeň zabezpečení 2, a když to bude nutné, na stupeň zabezpečení 3;

.6 ustanovení zajišťující pravidelné přezkoumávání nebo ověřování bezpečnostního plánu lodě a jeho změny na základě zkušeností nebo měnících se okolností a

.7 popis postupů podávání zpráv příslušným kontaktním místům smluvních států.

9.3 Vypracování účinného bezpečnostního plánu lodě by mělo spočívat na důkladném zhodnocení všech otázek týkajících se bezpečnosti lodě, mimo jiné zejména důkladného posouzení fyzických a provozních charakteristik, včetně charakteru plaveb každé lodě.

9.4 Všechny bezpečnostní plány lodě by měly být schváleny správním orgánem nebo jeho jménem. Pokud určitý správní orgán využije k posouzení a schválení bezpečnostního plánu lodě služeb uznané bezpečnostní organizace, tato by neměla být spojena se žádnou další uznanou bezpečnostní organizaci, která dotyčný plán vypracovala nebo pomáhala při jeho přípravě.

9.5 Bezpečnostní technici společnosti a bezpečnostní důstojníci lodě by měli vytvořit postupy pro:

.1 hodnocení trvalé účinnosti bezpečnostního plánu lodě;

.2 vypracování změn plánu po jeho schválení.

9.6 Bezpečnostní opatření obsažená v bezpečnostním plánu lodě by měla být zavedena při provádění prvního ověření shody s požadavky kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu. Jinak nelze provést proces vydání požadovaného mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě. Pokud dojde k jakémukoli následnému selhání bezpečnostního vybavení nebo systémů, nebo k dočasnému přerušení provádění bezpečnostního opatření z jakéhokoli důvodu, měla by být přijata rovnocenná dočasná bezpečnostní opatření, která budou sdělena správnímu orgánu a budou tímto orgánem také schválena.

Organizace a plnění bezpečnostních povinností lodě

9.7 Kromě doporučení uvedených v článku 9.2 by v bezpečnostním plánu lodě mělo být ke všem stupňům zabezpečení uvedeno následující:

.1 povinnosti a úkoly všech členů posádky s bezpečnostním posláním;

.2 postupy nebo bezpečnostní opatření nezbytná k zajišťování nepřetržitého spojení;

.3 postupy potřebné ke zhodnocení trvalé účinnosti bezpečnostních postupů a veškerých bezpečnostních a sledovacích zařízení a systémů, včetně postupů pro zjišťování a činnosti v případě selhání nebo funkční poruchy zařízení nebo systémů;

.4 postupy a praktiky na ochranu citlivých bezpečnostních informací uchovávané v tištěné nebo elektronické podobě;

.5 požadavky na typ a údržbu bezpečnostního vybavení a sledovacích systémů, pokud je loď má;

.6 metody zajišťování včasného předkládání a hodnocení zpráv týkajících se možného porušení bezpečnosti nebo bezpečnostních otázek;

.7 metody stanovení, udržování a aktualizace seznamu nebezpečného zboží nebo nebezpečných látek převážených na lodi, včetně jejich umístění.

9.8 Zbývající část tohoto článku se zabývá konkrétně bezpečnostními opatřeními, která by mohla být přijata na každém stupni zabezpečení a která se týkají:

.1 přístupu posádky, cestujících, návštěvníků aj. na loď;

.2 zakázaných prostor na lodi;

.3 manipulace s nákladem;

.4 dodávky lodních zásob;

.5 manipulace s nedoprovázenými zavazadly;

.6 sledování bezpečnosti lodě.

Přístup na loď

9.9 V bezpečnostním plánu lodě by měla být stanovena bezpečnostní opatření pro všechny prostředky přístupu na loď identifikované v hodnocení bezpečnosti lodě, tj. pro veškeré:

.1 přístupové žebříky;

.2 přístupové lávky;

.3 přístupové rampy;

.4 přístupové dveře, kruhová lodní okna, okna a vstupní otvory;

.5 vyvazovací lana a kotevní řetězy;

.6 jeřáby a zdvihací zařízení.

9.10 Pro každý z těchto prostředků by v bezpečnostním plánu lodě mělo být stanoveno náležité umístění podléhající na každém stupni zabezpečení omezení nebo zákazu přístupu. Pro každý stupeň zabezpečení by v bezpečnostním plánu lodě měl být stanoven typ omezení nebo zákaz, který bude uplatněn, a prostředky jeho vynucení.

9.11 V bezpečnostním plánu lodě by měly být pro každý stupeň zabezpečení stanoveny prostředky identifikace vyžadované pro umožnění přístupu na loď a pobytu osob na lodi bez vyzvání. To může zahrnovat vytvoření vhodného identifikačního systému umožňujícího trvalou i dočasnou identifikaci členů posádky lodě nebo návštěvníků. Identifikační systém každé lodě by měl být, pokud to bude v praxi proveditelné, koordinován s obdobným systémem uplatňovaným v přístavní zařízení. Cestující mohou prokázat svou totožnost palubními lístky, jízdenkami atd., ale nemá jim být povolen přístup do zakázaných prostor bez dozoru. Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat ustanovení, jimiž bude možno zajistit, aby identifikační systémy byly pravidelně aktualizovány a aby zneužití postupů bylo předmětem disciplinárního řízení.

9.12 Osobám, které nebudou ochotny nebo schopny prokázat na požádání svou totožnost nebo potvrdit účel své návštěvy, by měl být odepřen přístup na loď a jejich pokus vstoupit na loď by měl být v případě potřeby nahlášen bezpečnostnímu technikovi společnosti, přístavního zařízení nebo bezpečnostnímu důstojníkovi lodě, jakož i celostátním nebo místním orgánům odpovědným za bezpečnost.

9.13 V bezpečnostním plánu lodě by měla být stanovena četnost provádění kontrol přístupu, zejména pokud mají být prováděny namátkově nebo příležitostně.

Stupeň zabezpečení 1

9.14 Pro stupeň zabezpečení 1 by v bezpečnostním plánu lodě měla být stanovena bezpečnostní opatření kontroly přístupu na loď, přičemž mohou být uplatněny následující možnosti:

.1 kontrola totožnosti všech osob, které chtějí vstoupit na loď a prověření důvodů pro vstup, například kontrolou doporučení k nástupu do práce, jízdenek, palubních lístků, pracovních příkazů atd.;

.2 ve spolupráci s přístavním zařízením by loď měla zajistit zřízení vyhrazené bezpečné prostory, v nichž se mohou provádět kontroly a prohlídky osob, zavazadel (včetně příručních), osobního majetku, vozidel a jejich obsahu;

.3 ve spolupráci s přístavním zařízením by loď měla zajistit, aby vozidla, která mají být naložena na lodě určené k přepravě automobilů, na plavidla ro-ro a jiné osobní lodě, byla před nakládkou podrobena prohlídce, a to tak často, jak vyžaduje bezpečnostní plán lodě;

.4 oddělování zkontrolovaných osob a jejich osobního majetku od nezkontrolovaných osob a jejich osobního majetku;

.5 oddělování osob nastupujících na loď od osob vystupujících z lodě;

.6 identifikace přístupových míst, která by měla být zajištěna nebo neustále sledována s cílem zabránit neoprávněnému přístupu;

.7 zabezpečení, uzamčením nebo jinými prostředky, přístupu k nestřeženým prostorám sousedícím s prostory, k nimž mají cestující a návštěvníci přístup; a

.8 poskytování bezpečnostních informací všem členům posádky lodě o možném ohrožení, postupech podávání zpráv o podezřelých osobách, předmětech nebo činnostech a o potřebě zachovávat ostražitost.

9.15 Na stupni zabezpečení 1 by měly podléhat prohlídce všechny osoby, které se snaží vstoupit na loď. Četnost těchto prohlídek, včetně namátkových, by měla být podrobně upravena ve schváleném bezpečnostním plánu lodě a výslovně schválena správním orgánem. Tyto prohlídky může přístavní zařízení nejlépe provádět v úzké spolupráci s lodí a v její těsné blízkosti. Od členů posádky lodě by nemělo být požadováno, aby prohledávali své kolegy nebo jejich osobní majetek, pokud k takovému jednání nebudou nepochybné bezpečnostní důvody. Každá taková prohlídka by měla být provedena tak, aby plně respektovala lidská práva jednotlivce a zachovávala jeho základní lidskou důstojnost.

Stopnja zaščite 2

9.16 Pro stupeň zabezpečení 2 by v bezpečnostním plánu lodě měla být stanovena bezpečnostní opatření, která mají být uplatňována k ochraně před zvýšeným nebezpečím bezpečnostní události s cílem zajistit vyšší ostražitost a nepropustnější kontrolu. Tato opatření mohou zahrnovat:

.1 přidělení dalšího personálu, který bude dohlížet na palubní prostory v době nečinnosti, aby se zabránilo neoprávněnému přístupu;

.2 omezení počtu přístupových míst k lodi a identifikace těch, která mají být uzavřena a prostředků pro jejich přiměřené zabezpečení;

.3 zabránění přístupu na loď z moře, např. ve spojení s přístavním zařízením a zajišťováním hlídek z člunů;

.4 zřízení zakázaného prostoru na nábřežní straně lodě, v úzké spolupráci s přístavním zařízením;

.5 zvýšením četnosti a důkladnosti prohlídek osob, osobního majetku a vozidel naloďujících se nebo naložených na loď;

.6 doprovod návštěvníků na loď;

.7 poskytování dalších podrobných bezpečnostních informací všem členům posádky o veškerých zjištěných ohroženích, opětovné zdůrazňování postupů hlášení podezřelých osob, objektů nebo činností a zdůrazňování potřeby zvýšené ostražitosti;

.8 provádění úplné nebo částečné prohlídky lodě.

Stupeň zabezpečení 3

9.17 Při stupni zabezpečení 3 by se loď měla řídit pokyny vydanými osobami nebo orgány, které jsou pověřeny činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. V bezpečnostním plánu lodě by měla být podrobně popsána bezpečnostní opatření, která by loď mohla přijmout v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s přístavním zařízením, a která mohou zahrnovat:

.1 omezení přístupu na jediné, kontrolované přístupové místo;

.2 povolení přístupu pouze osobám pověřeným reagovat na bezpečnostní událost nebo její hrozbu;

.3 dozor nad osobami na palubě;

.4 pozastavení nakládky a vykládky;

.5 pozastavení manipulace s nákladem, pozastavení dodávek atd.

.6 evakuaci lodě;

.7 manévr lodě;

.8 přípravu na úplnou nebo částečnou prohlídku lodě.

Zakázané prostory na lodi

9.18 Bezpečnostní plán lodě by měl identifikovat zakázané prostory, které mají být na lodi zřízeny, určit jejich velikost, okamžik uplatnění, bezpečnostní opatření, která mají být přijata ke kontrole přístupu do těchto prostor a ke kontrole činností prováděných v těchto prostorách. Účelem zakázaných prostor je:

.1 zabránit neoprávněnému přístupu;

.2 chránit cestující, posádku lodě a personál přístavních zařízení nebo jiných orgánů oprávněných zdržovat se na palubě lodě;

.3 chránit citlivé bezpečnostní prostory lodě;

.4 chránit náklad a lodní zásoby před nedovolenou manipulací.

9.19 V bezpečnostním plánu lodě by mělo být zaručeno jasné stanovení zásad a metody kontroly přístupu do všech zakázaných prostor.

9.20 V bezpečnostním plánu lodě by mělo být stanoveno, aby všechny zakázané prostor byly zřetelně označeny s uvedením, že přístup do těchto prostor je zakázán a neoprávněná přítomnost v nich znamená porušení bezpečnostních opatření.

9.21 Zakázané prostory mohou zahrnovat:

.1 velitelský můstek, prostory strojovny kategorie A a jiná řídicí stanoviště stanovená v kapitole II-2;

.2 prostory, kde se nacházejí zabezpečovací a sledovací zařízení a systémy a jejich ovládací zařízení a ovládací zařízení osvětlovacího systému;

.3 ventilační a klimatizační systémy a další podobné prostory;

.4 prostory s přístupem k nádržím s pitnou vodou, k čerpadlům a k potrubí;

.5 prostory, kde se nachází nebezpečné zboží nebo nebezpečné látky;

.6 prostory, kde se nacházejí čerpadla lodě a jejich ovládací zařízení;

.7 nákladní prostory a prostory, kde se nacházejí lodní zásoby;

.8 ubytovací prostory posádky;

.9 jakékoli další prostory, které určí bezpečnostní technik společnosti na základě hodnocení bezpečnosti lodě, k nimž musí být z důvodu zachování bezpečnosti lodě omezený přístup.

Stupeň zabezpečení 1

9.22 Při stupni zabezpečení 1 by v bezpečnostním plánu lodě měla být stanovena bezpečnostní opatření týkající se zakázaných prostorů, která mohou zahrnovat:

.1 uzamčení nebo zabezpečení přístupových míst;

.2 používání sledovacího zařízení ke sledování těchto prostorů;

.3 používání stráží nebo hlídek;

.4 používání automatických detektorů vniknutí s cílem uvědomit posádku lodě o neoprávněném přístupu.

Stupeň zabezpečení 2

9.23 Při stupni zabezpečení 2 by se měla zvýšit četnost a intenzita sledování přístupu do zakázaných prostor a zesílit kontrola přístupu do nich, aby bylo zajištěno, že přístup do nich budou mít pouze oprávněné osoby. Bezpečnostní plán lodě by měl stanovit další bezpečnostní opatření, která mohou zahrnovat:

.1 zřízení zakázaných prostor sousedících s přístupovými místy;

.2 nepřetržité monitorování sledovacího zařízení a

.3 přidělení dalšího personálu k střežení a hlídání zakázaných prostor.

Stupeň zabezpečení 3

9.24 Při stupni zabezpečení 3 by se loď měla řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by loď mohla přijmout v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s přístavním zařízením. Tato opatření mohou obsahovat:

.1 zřízení dalších zakázaných prostor na lodi v blízkosti místa výskytu bezpečnostní události nebo v předpokládaném místě bezpečnostní hrozby, do kterých je přístup zakázán;

.2 prohledání zakázaných prostor v rámci prohlídky lodě.

Manipulace s nákladem

9.25 Bezpečnostní opatření vztahující se k manipulaci s nákladem by měla:

.1 zabraňovat neoprávněné manipulaci;

.2 zabraňovat tomu, aby byl na loď přijat a na lodi skladován náklad, který není určen k přepravě.

9.26 Bezpečnostní opatření, z nichž některá lze uplatňovat ve spolupráci s přístavním zařízením, by měla zahrnovat postupy kontroly zásob v místech přístupu na loď. Jakmile bude náklad na lodi, mělo by se na něj pohlížet jako na náklad, jehož naložení na loď bylo schváleno. Kromě toho by měla být stanovena bezpečnostní opatření zajišťující, aby s nákladem nebylo na lodi neoprávněně manipulováno.

Stupeň zabezpečení 1

9.27 Pro stupeň zabezpečení 1 by v bezpečnostním plánu lodě měla být stanovena bezpečnostní opatření pro manipulaci s nákladem, která mohou zahrnovat:

.1 běžnou kontrolu nákladu, nákladních dopravních jednotek a nákladních prostor před manipulací i během manipulace s nákladem;

.2 kontroly, zda nakládané zboží odpovídá dokumentaci k nákladu;

.3 zajištění, ve spolupráci s přístavním zařízením, aby vozidla, která mají být naložena na lodě pro přepravu automobilů, na plavidla ro-ro a na osobní lodě, byla před nakládkou podrobena prohlídce, a to tak často, jak vyžaduje bezpečnostní plán lodě; a

.4 kontrolu plomb nebo jiných metod používaných k prevenci nedovolené manipulace.

9.28 Kontrola nákladu může být prováděna následujícími způsoby:

.1 vizuální a fyzickou prohlídkou a

.2 použitím zařízení pro podrobné prohlížení a detekci, mechanických prostředků nebo psů.

9.29 V případě pravidelné nebo opakované přepravy nákladu mohou bezpečnostní technici společnosti a lodě při konzultaci s přístavním zařízením uzavřít s lodními dopravci nebo jinými osobami odpovědnými za tento náklad ujednání o kontrole plomb, harmonogramů, pomocné dokumentace apod. mimo přístav. Tato ujednání by měla být projednána a odsouhlasena příslušným bezpečnostním technikem přístavního zařízení.

Stupeň zabezpečení 2

9.30 Pro stupeň zabezpečení 2 by bezpečnostní plán lodě měl stanovit další bezpečnostní opatření týkající se manipulace s nákladem, která mohou zahrnovat:

.1 podrobnou kontrolu nákladu, nákladních přepravních jednotek a nákladních prostor;

.2 zesílené kontroly k zabezpečení nakládání pouze plánovaného nákladu;

.3 zesílené prohlídky vozidel, která mají být naložena na lodě pro přepravu automobilů, lodě typu ro-ro a osobní lodě; a

.4 zvýšenou četnost a podrobnější kontrolu plomb nebo jiných opatření zabraňujících neoprávněné manipulaci.

9.31 Podrobnou kontrolu nákladu mohou doprovázet následující opatření:

.1 častější a podrobnější provádění vizuálních a fyzických prohlídek;

.2 častější využívání prohlížecího nebo detekčního zařízení, mechanických prostředků nebo psů a

.3 koordinace zesílených bezpečnostních opatření s lodním dopravcem nebo s jinou odpovědnou stranou v souladu s uzavřenou dohodou a dohodnutými postupy.

Stupeň zabezpečení 3

9.32 Při stupni zabezpečení 3 by se loď měla řídit pokyny vydanými osobami, pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. V bezpečnostním plánu lodě by měla být podrobně stanovena bezpečnostní opatření, která by loď mohla přijmout v úzké spolupráci s uvedenými odpovědnými osobami a s přístavním zařízením. Tato opatření mohou obsahovat:

.1 pozastavení nakládky nebo vykládky nákladu;

.2 ověření seznamu nebezpečného zboží a nebezpečných látek převážených na lodi, pokud na lodi jsou, a jejich umístění.

Dodávka lodních zásob

9.33 Bezpečnostní opatření týkající se dodávky lodních zásob by měla:

.1 zajišťovat kontrolu neporušenosti lodních zásob a jejich balení;

.2 zabránit převzetí lodních zásob bez prohlídky;

.3 zabránit nedovolené manipulaci;

.4 zabránit převzetí lodních zásob, které nebyly objednány.

9.34 Pro lodě pravidelně využívající dané přístavní zařízení může být vhodné stanovit postupy pro loď, její dodavatele a přístavní zařízení, které určí způsob oznamování a načasování dodávek a jejich dokumentaci. Vždy by měl existovat nějaký způsob potvrzující, že zásoby předložené k dodání jsou opatřeny dokladem prokazujícím, že je loď objednala.

Stupeň zabezpečení 1

9.35 Při stupni zabezpečení 1 by bezpečnostní plán lodě měl obsahovat bezpečnostní opatření, která mají být uplatňována v průběhu dodávky lodních zásob a která mohou zahrnovat:

.1 kontrolu shody zásob s objednávkou před jejich naložením na loď;

.2 zajištění okamžitého bezpečného uložení zásob.

Stupeň zabezpečení 2

9.36 Pro stupeň zabezpečení 2 by bezpečnostní plán lodě měl stanovit další bezpečnostní opatření, která by měla být uplatněna během dodávky lodních zásob, a to provedením kontrol před přijetím zásob na loď a zesílenými inspekcemi.

Stupeň zabezpečení 3

9.37 Při stupni zabezpečení 3 by se loď měla řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat popis bezpečnostních opatření, která by loď mohla přijmout v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s přístavním zařízením a která mohou zahrnovat:

.1 podrobení lodních zásob podrobnější prohlídce;

.2 přípravu na omezení nebo pozastavení manipulace s lodními zásobami;

.3 odmítnutí přijmout lodní zásoby na palubu lodě.

Manipulace s nedoprovázenými zavazadly

9.38 Bezpečnostní plán lodě by měl ukládat bezpečnostní opatření, jež zajistí, aby nedoprovázená zavazadla (tj. veškerá zavazadla včetně osobních věcí, které nemá u sebe cestující nebo člen posádky lodě v místě kontroly nebo prohlídky) byla před jejich přijetím na loď identifikována a podrobena náležitému prověření včetně prohlídky. Nepředpokládá se, že tato zavazadla budou prověřována samostatně lodí i přístavním zařízením, a v případech, že loď i přístav mají vhodné vybavení, by mělo odpovídat za náležité prověření přístavní zařízení. Úzká spolupráce s přístavním zařízením je nezbytná a měly by být podniknuty kroky zajišťující, aby se s nedoprovázenými zavazadly po jejich náležitém prověření manipulovalo bezpečně.

Stupeň zabezpečení 1

9.39 Pro stupeň zabezpečení 1 by v bezpečnostním plánu lodě měla být stanovena bezpečnostní opatření pro manipulaci s nedoprovázenými zavazadly, aby bylo zajištěno, že veškerá nedoprovázená zavazadla budou podrobena stoprocentní kontrole nebo prohlídce, při níž může být použito prověření pomocí rentgenu.

Stupeň zabezpečení 2

9.40 Pro stupeň zabezpečení 2 by v bezpečnostním plánu lodě měla být stanovena další bezpečnostní opatření pro manipulaci s nedoprovázenými zavazadly a která by měla zahrnout stoprocentní prohlídku všech nedoprovázených zavazadel rentgenem.

Stupeň zabezpečení 3

9.41 Při stupni zabezpečení 3 by se loď měla řídit pokyny vydanými osobami, pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat podrobně popsaná bezpečnostní opatření, která by loď mohla přijmout v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s přístavním zařízením a která mohou zahrnovat:

.1 podrobení nedoprovázených zavazadel důkladnější prohlídce, například rentgenováním z alespoň dvou různých úhlů;

.2 přípravu na omezení nebo pozastavení manipulace s nedoprovázenými zavazadly a

.3 odmítnutí přijmout nedoprovázené zavazadlo na loď.

Sledování bezpečnosti lodě

9.42 Loď by měla být vybavena prostředky umožňujícími sledovat loď, zakázané prostory na lodi a prostory v okolí lodě. Při sledování může být použito:

.1 osvětlení;

.2 lodních hlídek, bezpečnostních stráží a palubních hlídek včetně provádění obchůzek;

.3 automatického detektoru vniknutí nepovolaných osob a sledovacího zařízení.

9.43 Nainstalované automatické detektory by při vniknutí nepovolaných osob měly spustit zvukový a/nebo vizuální poplach v místě, které je neustále střeženo nebo sledováno.

9.44 Bezpečnostní plán lodě by měl stanovit potřebné postupy a zařízení pro každý stupeň zabezpečení a prostředky, které zajistí, aby monitorovací zařízení bylo neustále účinné, s přihlédnutím k možným vlivům počasí nebo přerušení dodávek energie.

Stupeň zabezpečení 1

9.45 Pro stupeň zabezpečení 1 by bezpečnostní plán lodě měl stanovit používaná bezpečnostní opatření, která mohou být kombinací osvětlení, lodních hlídek, bezpečnostních stráží nebo využití zabezpečovacího a sledovacího zařízení umožňujícího bezpečnostním pracovníkům lodě pozorovat loď jako celek a jednotlivé zábrany a zakázané prostory.

9.46 Při styku mezi lodí a přístavem, případně v přístavním zařízení nebo při kotvení, za tmy a za nízké viditelnosti by paluba lodě a přístupová místa měly být osvětleny. Při plavbě by loď měla v případě potřeby používat maximální osvětlení, které má k dispozici, a které by mělo být v souladu se zásadami bezpečné plavby a s platnými ustanoveními Mezinárodních pravidel pro zabránění srážkám na moři. Při určování příslušné úrovně a umístění osvětlení by mělo být přihlíženo k těmto požadavkům:

.1 posádka lodě by měla být schopna odhalit, co se děje mimo loď, jak na nábřežní, tak na návodní straně;

.2 osvětlení by mělo pokrývat prostory na lodi a kolem lodi;

.3 osvětlení by mělo usnadnit identifikaci osob na přístupových místech;

.4 osvětlení by mělo být zajišťováno v součinnosti s přístavním zařízením.

Stupeň zabezpečení 2

9.47 Pro stupeň zabezpečení 2 by bezpečnostní plán lodě měl stanovit další bezpečnostní opatření ke zvýšení schopností dohledu a sledování, například:

.1 častější a důkladnější bezpečnostní obchůzky;

.2 zvýšení dosahu a intenzity osvětlení nebo použití zabezpečovacího a sledovacího zařízení;

.3 pověření dalších členů posádky bezpečnostními hlídkami a

.4 zajištění koordinace s hlídkovými čluny na návodní straně a s pěšími nebo motorizovanými hlídkami na pobřeží, jsou-li použity.

9.48 Může být potřebné i další osvětlení na ochranu před zvýšeným ohrožením bezpečnostními událostmi. V případě potřeby mohou být požadavky na další osvětlení vyřešeny koordinací s přístavním zařízením, které zajistí další osvětlení z pobřeží.

Stupeň zabezpečení 3

9.49 Při stupni zabezpečení 3 by se loď měla řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která může loď přijmout v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s přístavním zařízením a která mohou zahrnovat:

.1 rozsvícení všech světel nebo osvětlení okolí lodě;

.2 použití veškerého sledovacího zařízení na lodi, které je schopno zaznamenávat činnosti na lodi nebo v její blízkosti;

.3 co největší prodloužení doby, po kterou může sledovací zařízení nepřerušovaně provádět záznamy;

.4 přípravu prohlídky trupu lodě pod vodou;

.5 spuštění opatření, včetně pomalého otáčení lodních šroubů, pokud to bude možné, aby se zabránilo přístupu k trupu lodě pod vodou.

Rozdílné stupně zabezpečení

9.50 Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních postupů a opatření, které by loď mohla přijmout v případě, že by byla na vyšším stupni zabezpečení, než je stupeň uplatňovaný pro přístavní zařízení.

Činnosti, které tento předpis neupravuje

9.51 Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat podrobný popis postupů a bezpečnostních opatření, které by loď měla uplatňovat, pokud je:

.1 v přístavu státu, který není smluvním státem;

.2 ve styku s lodí, na kterou se tento předpis nevztahuje7;

.3 ve styku s pevnou nebo plovoucí plošinou nebo mobilní vrtnou jednotkou na stanovišti; nebo

.4 ve styku s přístavem nebo přístavním zařízením, které nemusí splňovat požadavky kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu.

Prohlášení o bezpečnosti

9.52 Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat podrobný popis způsobu vyřizování žádostí přístavního zařízení o prohlášení o bezpečnosti a okolnosti, za kterých by loď sama měla vyžadovat toto prohlášení.

Ověřování, přezkoumávání

9.53 V bezpečnostním plánu lodě by mělo být stanoveno, jak hodlají bezpečnostní technici společnosti a lodě ověřovat uplatňování bezpečnostního plánu lodě a podle jakého postup má probíhat přezkoumávání, aktualizaci a změna bezpečnostního plánu lodě.

10.   ZÁZNAMY

Obecné

10.1 Řádně pověřeným úředníkům smluvních států by měly být k dispozici záznamy, které umožní ověřit, zda jsou plněny podmínky bezpečnostních plánů lodě.

10.2 Tyto záznamy mohou být vedeny v jakékoli podobě, ale měly by být chráněny před neoprávněným přístupem nebo vyzrazením.

11.   BEZPEČNOSTNÍ TECHNIK SPOLEČNOSTI

Příslušná doporučení jsou uvedena v článcích 8, 9 a 13.

12.   LODNÍ BEZPEČNOSTNÍ DŮSTOJNÍK

Příslušná doporučení jsou uvedena v článcích 8, 9 a 13.

13.   ŠKOLENÍ, TECHNICKÝ VÝCVIK A CVIČENÍ V OTÁZKÁCH ZABEZPEČENÍ lODĚ

Školení

13.1 Bezpečnostní technik společnosti, příslušný pozemní personál společnosti a lodní bezpečnostní důstojník by měli mít znalosti a případně projít školením v některých nebo ve všech následujících oblastech:

.1 administrativa související s bezpečností;

.2 příslušné mezinárodní úmluvy, předpisy a doporučení;

.3 příslušné vnitrostátní právní a správní předpisy;

.4 úkoly a funkce jiných bezpečnostních organizací;

.5 metodika hodnocení bezpečnosti lodí;

.6 metody provádění bezpečnostních prohlídek a inspekcí lodí;

.7 provoz a podmínky na lodích a v přístavu;

.8 bezpečnostní opatření pro lodě a přístavní zařízení;

.9 připravenost a činnosti v případě mimořádné události a plány pro řešení nouzových situací;

.10 techniky výuky pro bezpečnostní školení a vzdělávání, včetně bezpečnostních opatření a postupů;

.11 zacházení s citlivými informacemi týkajícími se bezpečnosti a s bezpečnostními sděleními;

.12 znalost stávajících bezpečnostních hrozeb a jejich podob;

.13 rozpoznání a odhalování zbraní, nebezpečných látek a zařízení;

.14 nediskriminační poznávání charakteristik a způsobů chování osob, které by mohly ohrozit bezpečnost;

.15 techniky používané k obejití bezpečnostních opatření;

.16 bezpečnostní zařízení a systémy a jejich provozní omezení;

.17 metody provádění ověřování, inspekcí, kontrol a sledování;

.18 metody fyzických prohlídek a přiměřených inspekcí;

.19 bezpečnostní výcvik a cvičení, včetně bezpečnostního výcviku a cvičení prováděných společně s přístavními zařízeními; a

.20 hodnocení bezpečnostního výcviku a cvičení.

13.2 Lodní bezpečnostní důstojník by dále měl mít odpovídající znalosti a projít technickým výcvikem v některých nebo ve všech následujících oblastech:

.1 dispoziční řešení lodě;

.2 bezpečnostní plán lodě a související postupy (včetně školení reakce založeného na scénářích);

.3 zacházení s cestujícími a techniky kontroly;

.4 provoz bezpečnostního zařízení a bezpečnostních systémů;

.5 testování, kalibrace a údržba bezpečnostního vybavení a systémů za plavby na moři.

13.3 Členové posádky lodě, kteří mají konkrétní bezpečnostní povinnosti, by měli mít dostatečné znalosti a schopnosti potřebné k plnění přidělených povinností, zejména:

.1 znalost stávajících bezpečnostních hrozeb a jejich podob;

.2 rozpoznávání a odhalování zbraní, nebezpečných látek a zařízení;

.3 rozpoznávání charakteristik a způsobů chování osob, které by mohly ohrozit bezpečnost;

.4 techniky používané k obejití bezpečnostních opatření;

.5 zacházení s cestujícími a techniky kontroly;

.6 zabezpečovací spojení;

.7 znalost postupů při vzniku mimořádných událostí a plánů pro řešení nouzových situací;

.8 činnost bezpečnostního vybavení a systémů;

.9 testování, kalibrace a údržba bezpečnostního vybavení a systémů za plavby na moři;

.10 techniky kontroly, řízení a sledování;

.11 metody provádění fyzických prohlídek osob, osobního majetku, zavazadel, nákladů a lodních zásob.

13.4 Všichni ostatní členové posádky lodě by měli mít dostatečné znalosti a být obeznámeni s příslušnými ustanoveními bezpečnostního plánu lodě, včetně:

.1 významu různých stupňů zabezpečení a z nich vyplývajících požadavků;

.2 znalosti postupů při vzniku mimořádných událostí a plánů pro řešení nouzových situací;

.3 rozpoznávání a odhalování zbraní, nebezpečných látek a zařízení;

.4 nediskriminačního rozpoznávání charakteristik a modelů chování osob, které by mohly ohrozit bezpečnost;

.5 technik používaných k obejití bezpečnostních opatření.

Technický výcvik a cvičení

13.5 Cílem technického výcviku a cvičení je zajistit profesionalitu posádky lodě při plnění všech přidělených bezpečnostních povinností na všech stupních zabezpečení a při identifikaci veškerých bezpečnostních nedostatků, které je třeba řešit.

13.6 K zajištění účinného uplatňování bezpečnostního plánu lodě by technický výcvik měl být prováděn přinejmenším jednou za tři měsíce. Navíc kdykoli dojde k obměně více než 25 procent členů posádky, musí být u personálu, který se předtím žádného technického výcviku na dotyčné lodě za poslední 3 měsíce nezúčastnil, proveden technický výcvik do jednoho týdne od takové obměny. Tento výcvik by měl vyzkoušet jednotlivé prvky plánu, například bezpečnostní hrozby vyjmenované v odstavci 8.9.

13.7 Cvičení různého druhu, která mohou zahrnovat účast bezpečnostních techniků společnosti, bezpečnostních techniků přístavního zařízení, příslušných orgánů smluvních států jakož i lodních bezpečnostních důstojníků, by měla být prováděna alespoň jednou za kalendářní rok a doba mezi cvičeními by neměla přesáhnout 18 měsíců. Tato cvičení by měla prověřovat sdělovací techniku, koordinaci, dostupnost zdrojů a reagování. Tato cvičení mohou být:

.1 provozní nebo ostrá;

.2 ve formě teoretických simulací nebo seminářů;

.3 kombinovaná s dalšími cvičeními, například vyhledáváním a záchranou nebo s cvičením reakce na mimořádné události.

13.8 Účast společnosti na cvičení s jiným smluvním státem by měl potvrdit správní orgán.

14.   BEZPEČNOST PŘÍSTAVNÍHO ZAŘÍZENÍ

Příslušná doporučení jsou uvedena v článcích 15, 16 a 18

15.   HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI PŘÍSTAVNÍHO ZAŘÍZENÍ

Obecné

15.1 Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení může být provedeno uznanou bezpečnostní organizací, avšak provedené hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení může schválit pouze příslušný smluvní stát.

15.2 Jestliže smluvní stát použije služeb uznané bezpečnostní organizace k posouzení nebo ověření shody hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení s předpisy, tato uznaná bezpečnostní organizace by neměla být spřízněna s žádnou jinou uznanou bezpečnostní organizací, která toto hodnocení vypracovala nebo pomáhala při jeho vypracování.

15.3 Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení by se mělo zabývat následujícími prvky přístavního zařízení:

.1 fyzická bezpečnost;

.2 strukturální integrita;

.3 systémy na ochranu personálu;

.4 procedurální zásady;

.5 rádiové a telekomunikační systémy včetně počítačových systémů a sítí;

.6 příslušná dopravní infrastruktura;

.7 pomocné vybavení a

.8 jiné prostory, které, budou-li poškozeny nebo použity k nedovolenému pozorování, mohou představovat riziko pro osoby, věci nebo provoz v přístavním zařízení.

15.4 Osoby účastnící se hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení by měly mít možnost na požádání obdržet odbornou pomoc týkající se:

.1 znalosti stávajících bezpečnostních hrozeb a jejich podob;

.2 rozpoznávání a odhalování zbraní, nebezpečných látek a zařízení;

.3 nediskriminačního rozpoznávání charakteristik a způsobů chování osob, které by mohly ohrozit bezpečnost;

.4 technik používaných k obejití bezpečnostních opatření;

.5 metod používaných ke způsobení bezpečnostní události;

.6 účinků výbušnin na konstrukci a služby přístavních zařízení;

.7 bezpečnosti přístavního zařízení;

.8 obchodní praxe přístavu;

.9 tvorby plánů pro řešení nouzových situací, přípravy a reakce na mimořádné události;

.10 fyzických bezpečnostních opatření, např. plotů;

.11 rádiových a telekomunikačních systémů, včetně počítačových systémů a sítí;

.12 dopravního a stavebního inženýrství a

.13 provozu lodí a přístavů.

Identifikace a hodnocení objektů a infrastruktury z hlediska důležitosti ochrany

15.5 Identifikace a hodnocení důležitých objektů a infrastruktury je proces, kterým lze stanovit relativní důležitost staveb a technických zařízení pro fungování přístavního zařízení. Tento proces identifikace a hodnocení je důležitý, neboť poskytuje základ pro zaměření strategií určených ke zmírnění vlivu následků na ty objekty a struktury, které je třeba více chránit před bezpečnostní událostí. Tento proces by měl brát v úvahu možné ztráty na životě, ekonomický význam přístavu, symbolickou hodnotu a přítomnost státních zařízení.

15.6 Identifikace a hodnocení majetku a infrastruktury by měla být použita s cílem stanovit jejich pořadí podle relativní důležitosti jejich ochrany. Hlavním zájmem by mělo být zabránění ztráty života nebo zranění. Dále je důležité zvážit, zda přístavní zařízení, struktura a technické vybavení mohou nadále fungovat bez dotčeného majetku a jaká opatření jsou nutná k rychlé obnově jeho běžné funkce.

15.7 Ochrana majetku a infrastruktury, která by měla být považována za důležitou, může zahrnovat:

.1 přístupy, vchody, přístupové cesty a kotviště, manévrovací a vyvazovací prostory;

.2 nákladní zařízení, terminály, skladovací prostory a zařízení pro manipulaci s nákladem;

.3 systémy, například systém distribuce elektřiny, rádiové a telekomunikační systémy, počítačové systémy a sítě atd.;

.4 systémy řízení provozu lodí v přístavu a pomůcky pro navigaci;

.5 elektrárny, nákladní dopravní potrubí a zařízení pro zásobování vodou;

.6 mosty, železnice, silnice;

.7 obslužná plavidla v přístavu, včetně člunů lodivodů, remorkérů, nákladních člunů atd.;

.8 zabezpečovací a sledovací zařízení a systémy;

.9 vodní plochy přiléhající k přístavnímu zařízením.

15.8 Jasná identifikace objektů a infrastruktury je důležitá pro vyhodnocení požadavků na zabezpečení přístavního zařízení, stanovení priorit ochranných opatření a rozhodnutí týkajících se přidělení zdrojů pro zdokonalení ochrany přístavního zařízení. Tento proces může zahrnovat konzultace s příslušnými úřady o objektech přiléhajících k přístavnímu zařízením, které by mohly v zařízení způsobit škodu nebo by mohly být použity za účelem způsobení škody tomuto zařízení nebo k jeho nedovolenému pozorování anebo k odvrácení pozornosti.

Identifikace možných ohrožení majetku a infrastruktury a pravděpodobnost jejich výskytu, s cílem stanovit bezpečnostní opatření a jejich priority

15.9 Měly by být identifikovány možné činy, které by mohly ohrozit bezpečnost majetku a infrastruktury, a způsoby provedení těchto činů, s cílem vyhodnotit zranitelnost daného majetku nebo oblasti bezpečnostní událostí, a stanovena bezpečnostní opatření a jejich priority pro plánování a přidělování zdrojů. Identifikace a vyhodnocování každého možného činu a způsobu jeho provedení by se mělo zakládat na různých faktorech, včetně vyhodnocení ohrožení vládními úřady. Osoby, které provádějí identifikaci a vyhodnocování uvedených hrozeb, nemusejí při plánování a přidělování zdrojů vycházet ze scénářů událostí s nejhoršími následky.

15.10 Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení by mělo obsahovat hodnocení provedené ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními bezpečnostními organizacemi za účelem určení:

.1 všech konkrétních aspektů přístavního zařízení, včetně provozu lodí využívajících toto zařízení, která zvyšuje pravděpodobnost, že se zařízení stane terčem útoku;

.2 pravděpodobných důsledků útoku na přístavní zařízení nebo v přístavním zařízení, pokud jde o ztráty na životech, škody na majetku a narušení hospodářství včetně dopravních systémů;

.3 schopností a úmyslů osob, které pravděpodobně organizují takový útok;

.4 možného způsobu nebo možných způsobů útoku,

a dospět tak k celkovému hodnocení stupně ohrožení, proti němuž musí být vypracována bezpečnostní opatření.

15.11 Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení by mělo přihlížet ke všem možným ohrožením, včetně následujících druhů bezpečnostních událostí:

.1 poškození nebo zničení přístavního zařízení nebo lodě, např. výbušným zařízením, žhářstvím, sabotáží nebo vandalismem;

.2 únos osob na palubě nebo únos či obsazení lodě;

.3 neoprávněná manipulace s nákladem, základním vybavením lodě nebo s lodními systémy nebo zásobami;

.4 neoprávněný přístup nebo užití, včetně přítomnosti černých pasažérů;

.5 pašování zbraní nebo zařízení, včetně zbraní hromadného ničení;

.6 použití lodě k přepravě osob majících v úmyslu způsobit bezpečnostní příhodu a jejich vybavení;

.7 použití lodě samotné jako zbraně nebo prostředku ke způsobení škody nebo zkázy;

.8 blokáda vjezdů do přístavu, zdymadel, přístupových cest atd.;

.9 jaderný, biologický a chemický útok.

15.12 Tento proces by měl zahrnovat jednání s příslušnými orgány ohledně staveb přiléhajících k přístavnímu zařízení, které by v přístavním zařízení mohly způsobit škodu nebo být použity za účelem způsobení škody na tomto zařízení nebo k jeho nedovolenému pozorování nebo k odvrácení pozornosti.

Identifikace, výběr a určení priorit protiopatření a procedurálních změn a stupně jejich účinnosti při omezování zranitelnosti

15.13 Identifikace a určování priorit protiopatření má zajistit, aby ke snížení zranitelnosti přístavních zařízení nebo při styku mezi loděmi a přístavem možným ohrožením byla použita nejúčinnější bezpečnostní opatření.

15.14 Bezpečnostní opatření by měla být vybrána na základě faktorů, jako je např. jejich schopnost snížit pravděpodobnost výskytu útoku, a měla by být hodnocena na základě informací, které zahrnují zejména:

.1 bezpečnostní prohlídky, inspekce a ověřování;

.2 konzultace s vlastníky a provozovateli přístavního zařízení a s vlastníky nebo případně i s provozovateli přilehlých staveb;

.3 informace o předchozích bezpečnostních událostech;

.4 provoz v přístavním zařízení.

Identifikace zranitelných míst

15.15 Identifikaci zranitelných míst u hmotných předmětů, v systémech ochrany personálu, procesech nebo jiných oblastech, které mohou vést k bezpečnostní události, může být použito ke stanovení možností, které vyloučí nebo zmírní takovou zranitelnost. Například analýza by mohla odhalit zranitelnost bezpečnostních systémů přístavního zařízení nebo nechráněné infrastruktury, například zásobování vodou, mostů atd., která by mohla být odstraněna pomocí fyzických opatření, např. trvalými překážkami, poplašnými zařízeními, sledovacím zařízením atd.

15.16 Identifikace zranitelných míst by měla zahrnovat posouzení:

.1 přístupu k přístavnímu zařízení a kotvícím lodím, z vody i z pevniny;

.2 konstrukční neporušenosti přístavních hrází a mol, technického vybavení a souvisejících staveb;

.3 stávajících bezpečnostních opatření a postupů, včetně identifikačních systémů;

.4 stávajících bezpečnostních opatření a postupů týkající se přístavních a pomocných služeb;

.5 opatření na ochranu rádiového a telekomunikačního vybavení, přístavních a pomocných služeb, včetně počítačových systémů a sítí;

.6 sousedních oblastí, které lze využít v průběhu nebo za účelem útoku;

.7 stávajících dohod se soukromými bezpečnostními společnostmi poskytujícími bezpečnostní služby na pobřeží i na vodě;

.8 veškerých konfliktů mezi zásadami bezpečnosti a zásadami zabezpečovacích opatření a postupů;

.9 všech rozporů mezi úkoly uloženými přístavnímu zařízení a jeho bezpečnostními povinnostmi;

.10 veškerých omezení v oblasti uplatňování předpisů a omezení v personální oblasti;

.11 veškerých nedostatků zjištěných během školení a technického výcviku a

.12 veškerých nedostatků zjištěných při běžném provozu, po bezpečnostních událostech a poplachu, ve zprávách spojených s bezpečností, při uplatňování kontrolních opatření, ověřování atd.

16.   BEZPEČNOSTNÍ PLÁN PŘÍSTAVNÍHO ZAŘÍZENÍ

Obecné

16.1 Vypracování bezpečnostního plánu přístavního zařízení je povinností bezpečnostního technika přístavního zařízení. I když bezpečnostní technik přístavního zařízení nemusí nutně provádět všechny povinnosti spojené s touto funkcí osobně, nese konečnou odpovědnost za řádné provádění těchto povinností.

16.2 Obsah každého jednotlivého bezpečnostního plánu přístavního zařízení by se měl lišit v závislosti na příslušných okolnostech u dotyčného přístavního zařízení nebo přístavních zařízení. Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení musí identifikovat konkrétní charakteristiky přístavního zařízení a případná bezpečnostní rizika, která vyvolala potřebu ustanovit bezpečnostního technika přístavního zařízení a vypracovat bezpečnostní plán přístavního zařízení. Vypracování bezpečnostního plánu přístavního zařízení vyžaduje, aby tyto charakteristiky a další místní nebo celostátní bezpečnostní otázky byly v bezpečnostním plánu přístavního zařízení řešeny a aby byla stanovena náležitá bezpečnostní opatření s cílem snížit pravděpodobnost narušení bezpečnosti a důsledky možného ohrožení na minimum. Smluvní státy mohou vypracovat doporučení k přípravě a obsahu bezpečnostního plánu přístavního zařízení.

16.3 Všechny bezpečnostní plány přístavních zařízení by měly obsahovat:

.1 podrobný popis bezpečnostní organizace přístavního zařízení;

.2 podrobný popis spojení této organizace s ostatními příslušnými orgány a nezbytnými komunikačními systémy s cílem umožnit účinný nepřetržitý provoz této organizace a jejího spojení s dalšími subjekty, včetně lodí v přístavu;

.3 podrobný popis základních provozních i fyzických opatření pro stupeň zabezpečení 1, která budou uplatňována;

.4 podrobný popis dalších bezpečnostních opatření, která umožní přístavnímu zařízení přejít bez odkladu ke stupni zabezpečení 2 a v případě potřeby ke stupni zabezpečení 3;

.5 stanovit pravidelné přezkoumávání nebo ověřování bezpečnostního plánu přístavního zařízení a jeho změn, které přihlíží k získaným zkušenostem nebo změně poměrů; a

.6 podrobný postupu pro podávání zpráv příslušným kontaktním místům smluvního státu.

16.4 Vypracování účinného bezpečnostního plánu přístavního zařízení bude spočívat na důkladném hodnocení všech otázek, které se týkají bezpečnosti přístavního zařízení, zejména pečlivého ohodnocení fyzických a provozních charakteristik jednotlivého přístavního zařízení.

16.5 Smluvní stát by měl schválit bezpečnostní plán přístavních zařízení spadajících do jeho jurisdikce. Smluvní státy by měly vytvořit postupy hodnocení trvalé účinnosti každého bezpečnostního plánu přístavního zařízení a mohou vyžadovat změny bezpečnostního plánu přístavního zařízení před jeho prvním schválením nebo po něm. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl stanovit povinnost uchovávat záznamy o bezpečnostních událostech a ohroženích, přezkoumáních, ověřováních, školeních, technickém výcviku a cvičení, jako důkaz shody s těmito požadavky.

16.6 Bezpečnostní opatření obsažená v bezpečnostním plánu přístavního zařízení by měla být zavedena v přiměřené době po schválení bezpečnostního plánu přístavního zařízení a bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl stanovit, kdy bude jednotlivé opatření zavedeno. Jestliže bude pravděpodobné, že při jejich zavádění dojde k jakémukoli zpoždění, mělo by to být projednáno se smluvním státem odpovědným za schválení bezpečnostního plánu přístavního zařízení a měla by být dohodnuta uspokojivá alternativní prozatímní bezpečnostní opatření k zajištění odpovídajícího stupně zabezpečení na přechodnou dobu.

16.7 Použití střelných zbraní na lodích nebo v jejich blízkosti a v přístavních zařízeních může představovat konkrétní a významné ohrožení bezpečnosti, zejména ve spojení s určitými nebezpečnými látkami, a mělo by být hodnoceno velmi pečlivě. V případě, že smluvní stát rozhodne, že je nezbytné v těchto oblastech nasadit ozbrojený personál, měl by zajistit, aby tento personál byl řádně pověřený a vyškolený v používání svých zbraní a aby si byl vědom konkrétních bezpečnostních rizik, která se v těchto oblastech vyskytují. Jestliže smluvní stát povolí použití střelných zbraní, měl by vydat zvláštní bezpečnostní instrukce pro jejich použití. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat zvláštní doporučení v této věci, zejména vzhledem k jejich uplatnění u lodí přepravující nebezpečné zboží nebo nebezpečné látky.

Organizace a vykonávání bezpečnostních úkolů přístavního zařízení

16.8 Kromě doporučení uvedených v článku 16.3 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit doporučení k následujícím otázkám, jež se týkají všech stupňů zabezpečení:

.1 role a struktura bezpečnostní organizace přístavního zařízení;

.2 povinnosti, úkoly a požadavky na výcvik veškerého personálu přístavního zařízení, který je pověřen bezpečnostními úkoly, a měřítka výkonnosti potřebná pro hodnocení individuální výkonnosti jednotlivých osob;

.3 vazby bezpečnostní organizace přístavního zařízení na jiné celostátní nebo místní orgány, které odpovídají za bezpečnost;

.4 sdělovací systémy umožňující účinnou a nepřetržitou komunikaci mezi bezpečnostním personálem přístavního zařízení, loděmi v přístavu a v případě potřeby celostátními nebo místními úřady, které odpovídají za bezpečnost;

.5 postupy nebo bezpečnostní opatření umožňující zabezpečení nepřetržité komunikace;

.6 postupy a praktiky používané k ochraně citlivých bezpečnostních informací uložených v tištěné nebo elektronické podobě;

.7 postupy hodnocení neustálé účinnosti bezpečnostních opatření, postupů a vybavení, včetně identifikace a činnosti v případě selhání nebo poruchy vybavení;

.8 postupy umožňující předkládání a hodnocení zpráv, které se vztahují na možná porušení bezpečnosti nebo na bezpečnostní otázky;

.9 postupy týkající se manipulace s nákladem;

.10 postupy týkající se dodávek lodních zásob;

.11 postupy pro vedení a aktualizaci záznamů o nebezpečném zboží a nebezpečných látkách a jejich umístění v přístavním zařízení;

.12 prostředky varování a služby námořních hlídek a speciálních pátracích týmů, včetně vyhledávání výbušnin a podvodního pátrání;

.13 postupy pro poskytování pomoci lodním bezpečnostním technikům, na jejich žádost, při potvrzování totožnosti osob, které chtějí vstoupit na loď;

.14 postupy pro usnadnění vstupu lodního personálu na pevninu za účelem volna nebo střídání personálu, jakož i přístupu návštěvníků na loď, včetně zástupců organizací pečujících o námořníky a odborových organizací.

16.9 Zbývající část tohoto článku se zabývá konkrétně bezpečnostními opatřeními, která lze přijmout na každém stupni zabezpečení a která se týkají:

.1 přístupu do přístavního zařízení;

.2 zakázaných prostorů v přístavním zařízení;

.3 manipulace s nákladem;

.4 dodávky lodních zásob;

.5 manipulace s nedoprovázenými zavazadly;

.6 sledování bezpečnosti přístavního zařízení.

Přístup do přístavního zařízení

16.10 V bezpečnostním plánu přístavního zařízení by měla být stanovena bezpečnostní opatření týkající se všech způsobů přístupu do přístavního zařízení uvedených v bezpečnostním plánu přístavního zařízení.

16.11 Pro každý z nich by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl určit příslušná místa, pro která by se měla použít omezení nebo by měly být použity zákazy při každém stupni zabezpečení. Pro každý stupeň zabezpečení by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl určit typ omezení nebo zákazu, který bude uplatněn, a prostředky jeho vynucení.

16.12 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl pro každý stupeň zabezpečení stanovit přiměřené způsoby identifikace vyžadované pro povolení přístupu do přístavního zařízení a pobytu osob v přístavním zařízení. To může zahrnovat vytvoření vhodného identifikačního systému umožňujícího trvalou a dočasnou identifikaci personálu přístavního zařízení nebo návštěvníků. Každý identifikační systém přístavního zařízení, pokud je to proveditelné, by měl být koordinován se systémem, který se vztahuje na lodě, které dotyčné přístavní zařízení pravidelně využívají. Cestující by mohli prokazovat svou totožnost palubními lístky, jízdenkami atd., ale neměl by jim být povolen přístup do vyhrazených prostor bez doprovodu. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat ustanovení o zajištění pravidelné aktualizace identifikačních systémů s tím, že zneužití tohoto postupu by mělo být předmětem disciplinárního řízení.

16.13 Osobám, které nechtějí nebo nemohou na požádání prokázat svou totožnost nebo doložit účel své návštěvy, by měl být odepřen přístup do přístavního zařízení a jejich pokus o vstup by měl být nahlášen bezpečnostnímu technikovi přístavního zařízení a celostátním nebo místním orgánům s bezpečnostními povinnostmi.

16.14 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl vymezovat místa konání prohlídek osob, osobního majetku a vozidel. Tato místa by měla být krytá, aby prohlídky mohly být prováděny nepřetržitě, bez ohledu na stávající vlivy počasí, tak často, jak je stanoveno v bezpečnostním plánu přístavního zařízení. Bezprostředně po prohlídce by osoby, osobní majetek a vozidla měly směřovat přímo do vymezených čekacích, naloďovacích nebo nákladních prostor.

16.15 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl určit oddělené prostory pro zkontrolované a pro nezkontrolované osoby a jejich osobní majetek, a pokud to je možné, oddělit prostory pro naloďování a pro vyloďování cestujících, posádky lodě a jejich osobního majetku, aby se nezkontrolované osoby nemohly dostat do kontaktu se zkontrolovanými osobami.

16.16 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl určit četnost provádění veškerých kontrol přístupu, zejména pokud mají být prováděny namátkově nebo příležitostně.

Stupeň zabezpečení 1

16.17 Pro stupeň zabezpečení 1 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit zřízení kontrolních míst, na kterých lze uplatňovat následující bezpečnostní opatření:

.1 zakázané prostory, které by měly být ohraničeny oplocením nebo jinými zábranami, jejichž druh by měl být schválen smluvním státem;

.2 kontrola totožnosti všech osob, které chtějí vstoupit do přístavního zařízení, ve spojení s lodí, včetně cestujících, posádky lodě a návštěvníků a ověření jejich důvodů pro vstup, například kontrolou pokynů k nalodění, jízdenek, palubních lístků, pracovních příkazů atd.;

.3 kontrola vozidel používaných osobami, které chtějí vstoupit do přístavního zařízení v souvislosti s určitou lodí;

.4 ověření totožnosti personálu přístavního zařízení a osob zaměstnaných v přístavním zařízení a jejich vozidel;

.5 omezení přístupu s cílem vyloučit osoby, které nejsou v přístavním zařízení zaměstnány nebo tam nepracují, pokud nejsou schopny prokázat svou totožnost;

.6 provádění prohlídek osob, osobního majetku, vozidel a jejich obsahu a

.7 identifikace veškerých přístupových míst, která nejsou pravidelně používána a která by měla být trvale uzavřena a uzamčena.

16.18 Při stupni zabezpečení 1 by všechny osoby, které se snaží vstoupit do přístavního zařízení, měly být podrobeny prohlídce. Četnost těchto prohlídek, včetně namátkových prohlídek, by měla být určena ve schváleném bezpečnostním plánu přístavního zařízení a měla by být zvlášť schválena smluvním státem. Pokud k takovému jednání nebudou oprávněné bezpečnostní důvody, členové posádky lodě by neměli být žádáni, aby prohledávali své kolegy nebo jejich osobní majetek. Tyto prohlídky by měly být prováděny tak, aby plně respektovaly lidská práva jednotlivce a jeho základní lidskou důstojnost.

Stupeň zabezpečení 2

16.19 Pro stupeň zabezpečení 2 by v bezpečnostním plánu přístavního zařízení měla být stanovena další bezpečnostní opatření, která mají být uplatňována, a která mohou zahrnovat:

.1 přidělení dalšího personálu, který bude hlídat přístupová místa a střežit plochu ohraničenou zábranami;

.2 omezení počtu přístupových míst do přístavního zařízení a určení těch, která mají být uzavřena, a prostředků pro jejich přiměřené zabezpečení;

.3 stanovení opatření pro zabránění pohybu přes zbývající přístupová místa, např. bezpečnostní zábrany;

.4 zvýšení četnosti prohlídek osob, osobního majetku a vozidel;

.5 odepření přístupu návštěvníkům, kteří nejsou schopni poskytnout ověřitelný důvod pro vstup do přístavního zařízení; a

.6 používání hlídkových plavidel ke zvýšení bezpečnosti na návodní straně.

Stupeň zabezpečení 3

16.20 Při stupni zabezpečení 3 by přístavní zařízení mělo dodržovat pokyny vydané osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by mohla být přijata přístavním zařízením v úzké spolupráci s uvedenými osobami a s loděmi v přístavním zařízení, a která mohou zahrnovat:

.1 pozastavení přístupu do celého přístavního zařízení nebo do jeho části;

.2 povolení přístupu pouze osobám pověřeným činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby;

.3 pozastavení pohybu chodců nebo vozidel v celém přístavním zařízení nebo v jeho části;

.4 navýšení bezpečnostních hlídek v přístavním zařízení, pokud je to vhodné;

.5 pozastavení přístavního provozu v celém přístavním zařízení nebo v jeho části;

.6 řízení manévrů plavidel v celém přístavním zařízení nebo jeho části;

.7 evakuaci celého přístavního zařízení nebo jeho části.

Zakázané prostory v přístavním zařízení

16.21 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl určit prostory přístavního zařízení, které mají být zakázané, jejich rozsah, dobu jejich používání, jakož i bezpečnostní opatření, která mají být přijata ke kontrole přístupu do těchto prostor a ke kontrole v nich prováděné činnosti. Za vhodných okolností by měla být přijata i opatření k zajištění ostrahy dočasně zakázaných prostor, jak před jejich zřízením, tak i po jejich zřízení. Účelem zakázaných prostor je:

.1 ochrana cestujících, posádky lodě, personálu a návštěvníků přístavního zařízení, včetně těch, kteří do něho přicházejí ve spojitosti s lodí;

.2 ochrana přístavního zařízení;

.3 ochrana lodí využívajících a obsluhujících přístavní zařízení;

.4 ochrana z citlivých bezpečnostních míst a prostor v přístavním zařízení;

.5 ochrana zabezpečovacích a sledovacích zařízení a systémů a

.6 ochrana nákladu a lodních zásob před nedovolenou manipulací.

16.22 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl zajišťovat, aby byla pro všechny zakázané prostory jasně stanovena bezpečnostní opatření ke kontrole:

.1 přístupu osob;

.2 vjezdu, parkování, nakládání a vykládání vozidel;

.3 přepravy a uložení nákladu a lodních zásob;

.4 nedoprovázených zavazadel a osobního majetku.

16.23 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl stanovit zřetelné označení všech zakázaných prostor s uvedením, že přístup do nich je zakázán a neoprávněná přítomnost v těchto prostorách znamená porušení bezpečnosti.

16.24 Budou-li nainstalovány automatické detektory zjišťující vniknutí nepovolaných osob, měly by varovat kontrolní středisko, které může reagovat na spuštění poplachu.

16.25 Zakázané prostory mohou zahrnovat:

.1 nábřežní i návodní prostory přiléhající k lodi;

.2 prostory pro naloďování a vyloďování, prostory pro čekání a odbavení cestujících a posádky lodě, včetně míst určených k prohlídkám;

.3 prostory pro nakládku, vykládku a uložení nákladu a lodních zásob;

.4 místa pro uchovávání citlivých bezpečnostních informací, včetně dokumentace k nákladu;

.5 prostory pro uložení nebezpečných látek a zboží;

.6 velitelské místnosti se systémy pro řízení provozu lodí, střediska řízení navigace a budovy pro řízení přístavu, včetně místností pro kontrolu bezpečnosti a sledování;

.7 prostory pro skladování nebo umístění bezpečnostního a sledovacího vybavení;

.8 základní elektrická, rozhlasová a telekomunikační zařízení, zařízení pro dodávku vody a jiných pomocných služeb;

.9 ostatní místa v přístavním zařízení, do nichž by přístup plavidel, vozidel a osob měl být omezen.

16.26 Bezpečnostní opatření lze se souhlasem příslušných úřadů rozšířit i na omezení neoprávněného přístupu do objektů, z nichž může být přístavní zařízení sledováno.

Stupeň zabezpečení 1

16.27 Pro stupeň zabezpečení 1 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit uplatňování bezpečnostních opatření na zakázané prostory, která mohou zahrnovat:

.1 zřízení trvalých nebo dočasných zábran kolem zakázaného prostoru, jejichž typ by měl schválit smluvní stát;

.2 zřízení přístupových míst tam, kde přístup mohou kontrolovat bezpečnostní hlídky, pokud budou v činnosti, a která, pokud nebudou používána, mohou být účinně uzamčena nebo zatarasena;

.3 vybavení osob průkazy ke vstupu, které jsou povinni jednotlivci předkládat k doložení svého oprávnění ke vstupu do zakázaného prostoru;

.4 jasné označování vozidel s povoleným přístupem do zakázaných prostor;

.5 zřízení stráží a hlídek;

.6 nainstalování automatických detektorů pro zjištění vniknutí nepovolaných osob nebo sledovacího zařízení nebo systémů pro zjištění neoprávněného vstupu do zakázaných prostor nebo pohybu v nich;

.7 kontrolu pohybu plavidel v blízkosti lodí, které využívají dotyčné přístavní zařízení.

Stupeň zabezpečení 2

16.28 Pro stupeň zabezpečení 2 by v bezpečnostním plánu přístavního zařízení měla být stanovena zvýšená frekvence a intenzita sledování zakázaných prostor a kontrola přístupu do nich. Dále by v něm měla být stanovena další bezpečnostní opatření, která mohou zahrnovat:

.1 zvýšení účinnosti zábran nebo oplocení zakázaných prostor, včetně využití hlídek nebo automatických detektorů pro zjištění vniknutí nepovolaných osob;

.2 omezení počtu přístupových míst do zakázaných prostor a posílení kontrol prováděných na zbývajících přístupových místech;

.3 omezení parkování v blízkosti kotvících lodí;

.4 další omezení přístupu do zakázaných prostor a pohybu a skladování v těchto prostorách;

.5 trvalé používání sledovacího záznamového zařízení;

.6 zvýšení počtu a frekvence hlídek, včetně hlídek na moři, vykonávaných na hranicích zakázaných prostor a uvnitř těchto prostor;

.7 stanovení a omezení přístupu do prostor přiléhajících k zakázaným prostorám a

.8 vynucování omezení v přístupu neoprávněných plavidel do vod v blízkosti lodí, které využívají přístavní zařízení.

Stupeň zabezpečení 3

16.29 Při stupni zabezpečení 3 by se přístavní zařízení mělo řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by mohlo přijmout přístavní zařízení v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s loděmi v přístavním zařízení a která mohou zahrnovat:

.1 zřízení dalších zakázaných prostor v přístavním zařízení v blízkosti místa výskytu bezpečnostní události nebo pravděpodobného místa bezpečnostního ohrožení, do kterého je odepřen přístup;

.2 přípravu na prohledání zakázaných prostor v rámci prohledávání celého přístavního zařízení nebo jeho části.

Manipulace s nákladem

16.30 Bezpečnostní opatření týkající se manipulace s nákladem by měla:

.1 zabraňovat nedovolené manipulaci;

.2 zabraňovat přijetí a skladování nákladu, který není určen pro přepravu, v přístavním zařízení.

16.31 Bezpečnostní opatření by měla zahrnovat postupy kontroly zásob v přístupových místech do přístavního zařízení. Jakmile bude náklad v přístavním zařízení, mělo by být možno považovat jej za zkontrolovaný a přijatý k naložení na loď nebo k dočasnému skladování v zakázaném prostoru, kde čeká na naložení. Může být vhodné zakázat uložení nákladu, u kterého potvrzeno datum nakládky, v přístavním zařízení.

Stupeň zabezpečení 1

16.32 Pro stupeň zabezpečení 1 by v bezpečnostním plánu přístavního zařízení měla být stanovena bezpečnostní opatření pro manipulaci s nákladem, která mohou zahrnovat:

.1 běžnou kontrolu nákladu, nákladních dopravních jednotek a prostor pro skladování nákladu v přístavním zařízení před manipulací s nákladem a v jejím průběhu;

.2 kontroly, zda náklad vstupující do přístavního zařízení odpovídá dodacímu listu nebo obdobné dokumentaci k nákladu;

.3 prohlídky vozidel;

.4 kontrolu plomb a jiné metody používané k zabránění nedovolené manipulace s nákladem po jeho vstupu do přístavního zařízení a při skladování v přístavním zařízení.

16.33 Kontrola nákladu může být prováděna některým z následujících prostředků:

.1 vizuální a fyzická prohlídka a

.2 použití prohlížecího nebo detekčního zařízení, mechanických prostředků nebo psů.

16.34 Je-li přeprava nákladu pravidelná nebo opakovaná, bezpečnostní technik společnosti nebo lodní bezpečnostní důstojník mohou po poradě s přístavním zařízením uzavřít s lodními dopravci nebo jinými osobami odpovědnými za takový náklad dohody o kontrolách mimo přístav, plombování, harmonogramech, pomocné dokumentaci atd. Tyto dohody by měly být projednány a dohodnuty s příslušným bezpečnostním technikem přístavního zařízení.

Stupeň zabezpečení 2

16.35 Při stupni zabezpečení 2 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit, za účelem zesílení kontroly, uplatňování dalších bezpečnostních opatření při manipulaci s nákladem, která mohou zahrnovat:

.1 podrobné kontroly nákladu, nákladních dopravních jednotek a skladovacích prostor v přístavním zařízení;

.2 podle potřeby zesílené kontroly zajišťující, aby se do přístavního zařízení dostal pouze zdokumentovaný náklad, který tam bude dočasně uskladněn a potom naložen na loď;

.3 zesílené prohlídky vozidel a

.4 zvýšenou frekvenci a důkladnost kontroly plomb a jiných metod používaných k zabránění nedovolené manipulace.

16.36 Podrobné kontroly nákladu mohou být provedeny některým z následujících prostředků, případně všemi:

.1 zvýšená frekvence a důkladnost kontrol nákladu, nákladních dopravních jednotek a skladovacích prostor v přístavním zařízení (vizuální a fyzická prohlídka);

.2 častější používání prohlížecího nebo detekčního zařízení, mechanických prostředků nebo psů;

.3 kromě uzavřených smluv a stanovených postupů i koordinace zesílených bezpečnostních opatření s lodním dopravcem nebo jinou odpovědnou stranou.

Stupeň zabezpečení 3

16.37 Při stupni zabezpečení 3 by se přístavní zařízení mělo řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by mohla být přijata přístavním zařízením v úzké spolupráci s uvedenými osobami a s loděmi v přístavním zařízení; tato opatření by mohla zahrnovat:

.1 omezení nebo pozastavení přepravy nákladu nebo provozu v celém přístavním zařízení nebo v jeho části anebo na konkrétních lodích a

.2 ověření zásob nebezpečného zboží a nebezpečných látek nacházejících se v přístavních zařízeních a jejich umístění.

Dodávka lodních zásob

16.38 Bezpečnostní opatření vztahující se k dodávce lodních zásob by měla:

.1 zajišťovat kontrolu lodních zásob a neporušenost balení;

.2 zabraňovat převzetí nezkontrolovaných lodních zásob;

.3 zabraňovat nedovolené manipulaci;

.4 zabraňovat přijetí neobjednaných lodních zásob;

.5 zajišťovat prohledání vozidla s dodávkou a

.6 zajišťovat doprovod vozidel s dodávkou v přístavním zařízením.

16.39 V případech, kdy lodě využívají přístavního zařízení pravidelně, může být vhodné stanovit pro loď, její dodavatele a přístavní zařízení, postupy týkající se poskytování informací a načasování dodávek a dokumentace k nim. Vždy by mělo být možné nějakým způsobem potvrdit, že zásoby předložené k dodávce jsou opatřeny dokladem, že je loď objednala.

Stupeň zabezpečení 1

16.40 Pro stupeň zabezpečení 1 by v bezpečnostním plánu přístavního zařízení měla být stanovena bezpečnostní opatření pro kontrolu dodávky lodních zásob, která mohou zahrnovat:

.1 kontrolu lodních zásob;

.2 předběžné oznámení o skladbě nákladu, podrobné údaje o řidiči a registraci vozidla a

.3 prohlídku vozidla s dodávkou.

16.41 Kontrola lodních zásob může být provedena některým z následujících prostředků nebo všemi:

.1 vizuální a fyzická prohlídka;

.2 použití prohlížecího nebo detekčního zařízení a mechanických prostředků nebo psů.

Stupeň zabezpečení 2

16.42 Pro stupeň zabezpečení 2 by v bezpečnostním plánu přístavního zařízení mělo být stanoveno uplatňování dalších bezpečnostních opatření při kontrole dodávky lodních zásob; tato opatření mohou zahrnovat:

.1 podrobné kontroly lodních zásob;

.2 podrobné prohlídky vozidel s dodávkami;

.3 koordinaci s posádkou lodě při kontrole shody objednávky s dodacím listem před vstupem do přístavního zařízení a

.4 doprovod dodávkového vozidla v přístavním zařízení.

16.43 Podrobná kontrola lodních zásob může být prováděna některými nebo všemi následujícími prostředky:

.1 zvýšená frekvence a důkladnost prohlídek dodávkových vozidel;

.2 častější používání prohlížecího nebo detekčního zařízení, mechanických prostředků nebo psů a

.3 omezení nebo zákaz přijetí zásob, které by neopustily přístavní zařízení ve stanovené lhůtě.

Stupeň zabezpečení 3

16.44 Při stupni zabezpečení 3 by se přístavní zařízení mělo řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by mohlo přijmout přístavní zařízení v úzké spolupráci s uvedenými osobami a s loděmi v přístavním zařízení. Tato opatření mohou zahrnovat přípravu na omezení nebo pozastavení dodávek lodních zásob do celého přístavního zařízení nebo jeho části.

Manipulace s nedoprovázenými zavazadly

16.45 V bezpečnostním plánu přístavního zařízení by měla být stanovena bezpečnostní opatření, která zajistí, aby nedoprovázená zavazadla (tj. veškerá zavazadla, včetně osobního majetku, která nemá cestující nebo člen posádky lodě u sebe v místě kontroly nebo prohlídky) byla identifikována a podrobena náležité prohlídce včetně prohlídky před přijetím do přístavního zařízení, a v závislosti na uspořádání skladovacích prostor, před přesunem z přístavního zařízení na loď. Nepředpokládá se, že tato zavazadla budou podrobena podrobné prohlídce jak přístavním zařízením, tak lodí; v případech, kdy jak přístavní zařízení, tak loď mají náležité vybavení, by za podrobnou prohlídku mělo odpovídat přístavní zařízení. Úzká spolupráce s lodí je nezbytná a měla by být přijata opatření k zajištění bezpečnosti manipulace s nedoprovázenými zavazadly po podrobné prohlídce.

Stupeň zabezpečení 1

16.46 Při stupni zabezpečení 1 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit bezpečnostní opatření, která mají být uplatňována při manipulaci s nedoprovázenými zavazadly, aby bylo zajištěno stoprocentní zkontrolování nebo prohlédnutí nedoprovázených zavazadel, případně s použitím rentgenové prohlídky.

Stupeň zabezpečení 2

16.47 Při stupni zabezpečení 2 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit další bezpečnostní opatření, která mají být uplatňována při manipulaci s nedoprovázenými zavazadly, která by měla zahrnovat stoprocentní prohlídku všech nedoprovázených zavazadel pomocí rentgenu.

Stupeň zabezpečení 3

16.48 Při stupni zabezpečení 3 by se přístavní zařízení mělo řídit pokyny vydanými osobami, které jsou pověřeny činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by mohlo přijmout přístavní zařízení v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s loděmi v přístavním zařízením. Tato opatření mohou zahrnovat:

.1 podrobení nedoprovázených zavazadel důkladnější prohlídce, například rentgenování z alespoň dvou různých úhlů;

.2 přípravy na omezení nebo pozastavení manipulace s nedoprovázenými zavazadly;

.3 odmítnutí přijmout nedoprovázené zavazadlo do přístavního zařízení.

Sledování bezpečnosti přístavního zařízení

16.49 Bezpečnostní organizace přístavního zařízení by měla být schopna neustále sledovat, i v noci a v době snížené viditelnosti, přístavní zařízení a nejbližší přístupové cesty k němu, pozemní i vodní, zakázané prostory v přístavním zařízení, lodě nacházející se v přístavním zařízení a prostory kolem lodí. Při tomto sledování lze využívat:

.1 osvětlení;

.2 bezpečnostních hlídek včetně pěších, motorizovaných a vodních hlídek;

.3 automatických detektorů vniknutí nepovolaných osob a sledovacích zařízení.

16.50 Při použití automatických detektorů vniknutí nepovolaných osob by se měl spustit zvukový nebo vizuální poplach v místě, které je neustále pozorováno nebo sledováno.

16.51 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl stanovit potřebné postupy a vybavení pro každý stupeň zabezpečení a prostředky zajišťující, aby sledovací zařízení bylo stále schopné činnosti, s přihlédnutím k možným účinkům vlivů počasí nebo přerušení dodávek energie.

Stupeň zabezpečení 1

16.52 Pro stupeň zabezpečení 1 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit potřebná bezpečnostní opatření, která mohou být kombinací osvětlení, bezpečnostních hlídek nebo využití zabezpečovacího a sledovacího zařízení, které umožňuje bezpečnostním pracovníkům přístavního zařízení:

.1 pozorovat celý areál přístavního zařízení, včetně přístupových cest k němu z pobřeží a od moře;

.2 pozorovat přístupová místa, zábrany a zakázané prostory;

.3 sledovat prostory a činnosti v blízkosti lodí, které využívají přístavní zařízení, včetně zesílení osvětlení ze zdrojů samotných lodí.

Stupeň zabezpečení 2

16.53 Pro stupeň zabezpečení 2 by v bezpečnostním plánu přístavního zařízení měla být stanovena další bezpečnostní opatření ke zvýšení schopností sledování a ostrahy, která mohou zahrnovat:

.1 zvýšení dosahu a intenzity osvětlovacího a sledovacího zařízení, včetně nainstalování dalšího osvětlení a sledovacího zařízení;

.2 zvýšení frekvence pěších, motorizovaných nebo vodních hlídek;

.3 přidělení dalšího bezpečnostního personálu ke sledování a hlídání.

Stupeň zabezpečení 3

16.54 Při stupni zabezpečení 3 by se přístavní zařízení mělo řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by mohlo přijmout přístavní zařízení v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s loděmi v přístavním zařízení. Tato opatření by mohla zahrnovat:

.1 rozsvícení všech světel v přístavním zařízení nebo osvětlení jeho okolí;

.2 zapnutí veškerého sledovacího zařízení schopného zaznamenávat činnosti prováděné v přístavním zařízení nebo v jeho blízkosti;

.3 co největší prodloužení doby, po kterou toto sledovací zařízení může provádět nepřetržité záznamy.

Různé stupně bezpečnosti

16.55 V bezpečnostním plánu přístavního zařízení by měly být podrobně uvedeny postupy a bezpečnostní opatření, které by přístavní zařízení mělo přijmout, jestliže přístavní zařízení bude na nižším stupni zabezpečení, než jaký se vztahuje na loď.

Činnosti, které tento předpis neupravuje

16.56 V bezpečnostním plánu přístavního zařízení by měly být podrobně určeny postupy a bezpečnostní opatření, které by přístavní zařízení mělo uplatňovat v případě styku:

.1 s lodí, která byla v přístavu státu, který není smluvním státem;

.2 s lodí, na kterou se tento předpis nevztahuje;

.3 s pevnou nebo plovoucí plošinou nebo s mobilními pobřežními vrtnými jednotkami na stanovišti.

Prohlášení o bezpečnosti

16.57 V bezpečnostním plánu přístavního zařízení by měly být stanoveny postupy, které mají být uplatňovány v případě, kdy podle instrukcí smluvního státu vyžaduje bezpečnostní technik přístavního zařízení nebo loď prohlášení o bezpečnosti.

Ověřování, přezkoumávání a změny

16.58 V bezpečnostním plánu přístavního zařízení by mělo být stanoveno, jak bude bezpečnostní technik přístavního zařízení ověřovat přetrvávání účinnosti bezpečnostního plánu přístavního zařízení a postupů, které se mají používat při přezkoumávání, aktualizaci nebo změně bezpečnostním plánu přístavního zařízení.

16.59 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl být přezkoumán na základě rozhodnutí bezpečnostního technika přístavního zařízení nebo v těchto případech:

.1 jestliže bude změněno hodnocení přístavní zařízení;

.2 jestliže při nezávislém ověřování bezpečnostního plánu přístavního zařízení nebo testování bezpečnostní organizace přístavního zařízení smluvním státem budou zjištěny nedostatky v této organizaci nebo bude zpochybněn význam zachování důležitého prvku schváleného bezpečnostního plánu přístavního zařízení;

.3 po bezpečnostních událostech nebo ohroženích, které se dotknou přístavního zařízení; a

.4 po změnách vlastnictví nebo řízení provozu přístavního zařízení.

16.60 Bezpečnostní technik přístavního zařízení může doporučit vhodné změny schváleného plánu po jakémkoli přezkoumání plánu. Změny bezpečnostního plánu přístavního zařízení, které se týkají:

.1 navrhovaných změn, které by mohly zásadním způsobem změnit přijatý přístup k udržování bezpečnosti přístavního zařízení; a

.2 odstranění, změny nebo nahrazení trvalých zábran, zabezpečovacího a sledovacího zařízení a systémů atd., které předtím byly považovány za nezbytné pro udržování bezpečnosti přístavního zařízení,

by měly být předloženy k posouzení a schválení smluvnímu státu, který schválil původní bezpečnostní plán přístavního zařízení. Toto schválení může být uděleno smluvním státem nebo jeho jménem a to buď s pozměněním, nebo bez pozměnění navrhovaných změn. Při schválení bezpečnostního plánu přístavního zařízení by smluvní stát měl stanovit, které procedurální nebo věcné změny mu musí být předloženy ke schválení.

Schválení bezpečnostních plánů přístavního zařízení

16.61

Bezpečnostní plány přístavních zařízení musí být schváleny příslušným smluvní státem, který by měl také stanovit vhodné postupy pro:

.1 předkládání bezpečnostních plánů přístavních zařízení;

.2 posuzování bezpečnostních plánů přístavních zařízení;

.3 schvalování bezpečnostních plánů přístavních zařízení, se změnami nebo beze změn;

.4 posuzování změn předložených po schválení a

.5 kontroly nebo ověřování pokračující vhodnosti schváleného bezpečnostního plánu přístavního zařízení.

Ve všech těchto fázích by měla být přijata opatření zajišťující zachování důvěrnosti obsahu bezpečnostního plánu přístavního zařízení.

Prohlášení o dodržování předpisů přístavním zařízením

16.62 Smluvní stát, na jehož území se přístavní zařízení nachází, může vydat příslušné prohlášení o dodržování předpisů přístavním zařízením, které uvádí:

.1 název přístavního zařízení;

.2 že přístavní zařízení splňuje kapitolu XI-2 a část A tohoto předpisu;

.3 dobu platnosti prohlášení o dodržování předpisů přístavním zařízením, která by měla být určena smluvním státem a neměla by přesáhnout pět let;

.4 úpravy pro následná ověřování stanovené smluvním státem a potvrzení o uplatnění těchto úprav.

16.63 Prohlášení o dodržování předpisů přístavním zařízením by mělo mít podobu uvedenou v dodatku k této části předpisu. Nebude-li použit jazyk španělský, francouzský nebo anglický, smluvní stát může případně připojit i překlad do jednoho z těchto jazyků.

17.   BEZPEČNOSTNÍ TECHNIK PŘÍSTAVNÍHO ZAŘÍZENÍ

Obecné

17.1

Ve výjimečných případech, kdy lodní bezpečnostní důstojník bude mít pochyby o platnosti průkazů totožnosti osob, které chtějí vstoupit na loď z úředních důvodů, by mu měl pomoci bezpečnostní technik přístavního zařízení.

17.2

Bezpečnostní technik přístavního zařízení by neměl odpovídat za běžné potvrzování totožnosti osob, které chtějí vstoupit na loď.

Další příslušná doporučení jsou uvedena v článcích 15, 16 a 18.

18.   ŠKOLENÍ, TECHNICKÝ VÝCVIK A CVIČENÍ V BEZPEČNOSTI PŘÍSTAVNÍHO ZAŘÍZENÍ

Školení

18.1 Bezpečnostní technik přístavního zařízení by měl mít znalosti a podle potřeby projít školením v některých nebo ve všech těchto oblastech:

.1 administrativa související s bezpečností;

.2 příslušné mezinárodní úmluvy, předpisy a doporučení;

.3 příslušné vnitrostátní právní a správní předpisy;

.4 povinnosti a funkce jiných bezpečnostních organizací;

.5 metodika hodnocení bezpečnosti přístavních zařízení;

.6 metody bezpečnostního dohledu a prohlídek lodí a přístavních zařízení;

.7 provoz a poměry na lodích a v přístavu;

.8 bezpečnostní opatření na lodích a v přístavních zařízeních;

.9 připravenost a činnosti v případě mimořádné události a plány pro řešení nouzových situací;

.10 techniky výuky pro školení a vzdělávání v otázkách bezpečnosti, včetně bezpečnostních opatření a postupů;

.11 nakládání s citlivými bezpečnostními informacemi a sděleními;

.12 znalost aktuálních bezpečnostních ohrožení a jejich podob;

.13 rozpoznání a odhalování zbraní, nebezpečných látek a zařízení;

.14 nediskriminační rozpoznávání charakteristik a způsobů chování osob, které by mohly ohrozit bezpečnost;

.15 techniky používané k obejití bezpečnostních opatření

.16 bezpečnostní zařízení a systémy a jejich provozní omezení;

.17 metody provádění ověřování, inspekcí, kontroly a sledování;

.18 metody fyzických prohlídek a přiměřených inspekcí;

.19 bezpečnostní výcvik a cvičení, včetně bezpečnostního výcviku a cvičení prováděných společně s loděmi; a

.20 hodnocení bezpečnostního výcviku a cvičení.

18.2 Personál přístavního zařízení, který má specifické bezpečnostní povinnosti, by měl mít znalosti a podle potřeby projít školením v některých nebo ve všech těchto oblastech:

.1 znalost aktuálních bezpečnostních ohrožení a jejich podob;

.2 rozpoznávání a odhalování zbraní, nebezpečných látek a zařízení;

.3 rozpoznávání charakteristik a způsobů chování osob, které by mohly ohrozit bezpečnost;

.4 techniky používané k obejití bezpečnostních opatření;

.5 jednání s cestujícími a techniky řízení;

.6 zabezpečovací spojení;

.7 činnost bezpečnostních zařízení a systémů;

.8 testování, kalibrace a údržba bezpečnostních vybavení a systémů;

.9 techniky kontroly, řízení a sledování;

.10 metody provádění fyzických prohlídek osob, osobního majetku, zavazadel, nákladů a lodních zásob.

18.3 Veškerý další personál přístavního zařízení by měl mít dostatečné znalosti a měl by být náležitě seznámen s příslušnými ustanoveními bezpečnostního plánu přístavního zařízení v některých nebo ve všech následujících oblastech:

.1 význam různých stupňů zabezpečení a z nich vyplývající požadavky;

.2 rozpoznávání a odhalování zbraní, nebezpečných látek a zařízení;

.3 rozpoznávání charakteristik a způsobů chování osob, které by mohly ohrozit bezpečnost; a

.4 techniky používané k obejití bezpečnostních opatření.

Technický výcvik a cvičení

18.4 Cílem technického výcviku a cvičení je zajistit profesionalitu personálu přístavního zařízení při plnění všech uložených bezpečnostních povinností na všech stupních zabezpečení a zjistit veškeré bezpečnostní nedostatky, které bude třeba řešit.

18.5 K zajištění účinného uplatňování ustanovení bezpečnostního plánu přístavního zařízení by technický výcvik měl být prováděn přinejmenším jednou za tři měsíce, pokud si zvláštní okolnosti nevyžádají něco jiného. Tento výcvik by měl testovat jednotlivé prvky plánu, například bezpečnostní ohrožení vyjmenované v odstavci 15.11.

18.6 Různé typy cvičení, která mohou zahrnovat účast bezpečnostních techniků přístavního zařízení spolu se zástupci orgánů smluvních států, bezpečnostních techniků společnosti a bezpečnostních důstojníků lodí, jsou-li k dispozici, by měly být prováděny alespoň jednou za kalendářní rok a doba mezi cvičeními by neměla být delší než 18 měsíců. Žádosti o účast bezpečnostních techniků společnosti a bezpečnostních důstojníků lodí na těchto společných cvičeních by měly být předkládány s ohledem na bezpečnostní a pracovní důsledky pro dotyčnou loď. Tato cvičení by měla ověřovat spojovací techniku, koordinaci, dostupnost zdrojů a reakci. Tato cvičení mohou být:

.1 provozní nebo ostrá;

.2 ve formě teoretických simulací nebo seminářů;

.3 kombinovaná s ostatními cvičeními, například v podobě reakce na mimořádné události nebo jinými cvičení přístavního orgánu státu.

19.   Ověřování a vydávání osvědčení pro lodě

Bez dalších doporučení.“




Dodatek k delu B




Dodatek 1

image

image




Dodatek 2

Vzorec izjave o skladnosti pristanišča

image

image



( 1 ) Úř. věst. C 32, 5.2.2004, s. 21.

( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 19. listopadu 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. března 2004.

( 3 ) Úř. věst. L 157, 7.7.1995, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/84/ES (Úř. věst. L 324, 29. 11. 2002. s. 53).

( 4 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

( 5 ) Úř. věst. L 144, 15.5.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2003/75/ES (Úř. věst. L 190, 30.7.2003, s. 6).

( 6 ) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

( 8 ) Protokol z roku 1988 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, z roku 1974.