Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 130s odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),

v souladu s postupem stanoveným v článku 189c Smlouvy ( 3 ),

(1) vzhledem k tomu, že akční programy Evropského společenství pro životní prostředí schválené Radou a zástupci vlád členských států zasedajících v Radě usneseními ze dne 22. listopadu 1973 ( 4 ), 17. května 1977 ( 5 ), 7. února 1983 ( 6 ), 19. října 1987 ( 7 ) a 1. února 1993 ( 8 ) zdůrazňují význam prevence a snižování znečištění ovzduší;

(2)	vzhledem k tomu, že zejména usnesení ze dne 19. října 1987 zdůrazňuje potřebu opatření na úrovni Společenství zaměřeného mimo jiné na zavedení vhodných norem k zajištění vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví a životního prostředí;

(3)

vzhledem k tomu, že Evropské společenství a jeho členské státy jsou stranami Protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979, který se týká omezování emisí těkavých organických sloučenin s cílem snížit jejich toky přes hranice států a rovněž snížit toky z nich vznikajících sekundárních fotochemických oxidantů tak, aby bylo chráněno lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky;

(4)	vzhledem k tomu, že znečištění způsobené těkavými organickými sloučeninami v jednom členském státě často ovlivňuje ovzduší a vodu v jiných členských státech; že v souladu s článkem 130r Smlouvy je nezbytné provádět opatření na úrovni Společenství;

(5)

vzhledem k tomu, že vlastnosti organických rozpouštědel způsobují, že jejich používání při některých činnostech a v některých zařízeních vede k emisím organických sloučenin, které mohou být škodlivé pro lidské zdraví, do ovzduší, nebo že jejich používání může přispívat k tvorbě fotochemických oxidantů v mezní vrstvě troposféry v místním rozsahu i v rozsahu překračujícím hranice států a tyto oxidanty poškozují přírodní zdroje životně důležité pro životní prostředí a hospodářství a za určitých podmínek expozice mají škodlivé účinky na lidské zdraví;

(6)	vzhledem k tomu, že častý výskyt vysokých koncentrací troposférického ozonu v posledních letech vyvolal obecně sdílené obavy z dopadů na veřejné zdraví a na životní prostředí;

(7)	vzhledem k tomu, že k ochraně veřejného zdraví a životního prostředí před důsledky zvláště škodlivých emisí z používání organických rozpouštědel a k zaručení práva občanů na čisté a zdravé životní prostředí je proto nutné učinit preventivní opatření;

(8)

vzhledem k tomu, že při mnoha činnostech a v mnoha zařízeních je možné emise organických sloučenin vyloučit nebo snížit, protože jsou nebo v nejbližších letech budou dostupné potenciálně méně škodlivé náhražky; že v případech, kdy nejsou vhodné náhražky dostupné, je třeba přijmout jiná technická opatření ke snížení emisí do životního prostředí do té míry, do jaké je to ekonomicky a technicky možné;

(9)	vzhledem k tomu, že by mělo být omezeno používání organických rozpouštědel a sníženy emise organických sloučenin, které mají nejzávažnější účinky na veřejné zdraví, do té míry, do jaké je to technicky možné;

(10)	vzhledem k tomu, že zařízení a postupy, na které se vztahuje tato směrnice a které nepodléhají povolení podle právních předpisů Společenství nebo podle vnitrostátních právních předpisů, by se měly alespoň registrovat;

(11)

vzhledem k tomu, že stávající zařízení a činnosti musí být případně přizpůsobeny tak, aby v odpovídající lhůtě splňovaly požadavky stanovené pro nová zařízení a činnosti; že by tato lhůta měla být slučitelná s harmonogramem plnění požadavků směrnice 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění ( 9 );

(12)	vzhledem k tomu, že podstatně změněné části stávajících zařízení musí ze zásady splňovat požadavky stanovené pro nová zařízení;

(13)

vzhledem k tomu, že organická rozpouštědla jsou využívána v mnoha různých druzích zařízení a činností, a že je tudíž třeba kromě obecných požadavků definovat také specifické požadavky a současně stanovit prahové hodnoty pro velikost zařízení či rozsah činností, které musí odpovídat požadavkům této směrnice;

(14)

vzhledem k tomu, že vysoká úroveň ochrany životního prostředí vyžaduje stanovení a dodržování mezních hodnot emisí pro organické sloučeniny a také stanovení a dodržování vhodných provozních podmínek v souladu se zásadou nejlepších dostupných technik pro některá zařízení a činnosti používající ve Společenství organická rozpouštědla;

(15)

vzhledem k tomu, že v některých případech mohou členské státy udělit provozovatelům výjimku z povinnosti dodržovat mezní hodnoty emisí, protože je možné dosáhnout rovnocenného snížení emisí pomocí jiných opatření jako např. používáním produktů nebo postupů s nízkým nebo nulovým obsahem rozpouštědel;

(16)	vzhledem k tomu, že je třeba vhodným způsobem zohlednit opatření ke snížení emisí, která byla přijata před vstupem této směrnice v platnost;

(17)

vzhledem k tomu, že alternativní postupy mohou být účinnější cestou k dosažení cílů této směrnice než uplatňování jednotných mezních hodnot emisí; že členské státy proto mohou zprostit stávající zařízení povinnosti plnit stanovené mezní hodnoty emisí v případě, že realizují národní plán, který povede ve lhůtách stanovených v této směrnici minimálně ke stejnému snížení emisí organických sloučenin z těchto činností a zařízení;

(18)	vzhledem k tomu, že stávající zařízení, na něž se vztahuje směrnice 96/61/ES a jichž se současně týká i příslušný národní plán, nelze za žádných okolností zprostit povinnosti dodržovat ustanovení uvedené směrnice včetně čl. 9 odst. 4;

(19)	vzhledem k tomu, že v mnoha případech lze na malá a střední zařízení, a to nová i stávající, klást poněkud mírnější požadavky s ohledem na zachování jejich konkurenceschopnosti;

(20)	vzhledem k tomu, že pro chemické čištění je s výhradou konkrétních výjimek vhodná nulová prahová hodnota;

(21)	vzhledem k tomu, že je nutné zajistit monitorování emisí, a to též za použití měřicích metod, k posouzení hmotnostních koncentrací nebo množství znečišťujících látek, jejichž vypouštění do prostředí je povoleno;

(22)

vzhledem k tomu, že provozovatelé by měli snižovat emise organických rozpouštědel včetně fugitivních emisí a emise organických sloučenin; že důležitým nástrojem k ověřování tohoto faktu je plán hospodaření s rozpouštědly; že plán hospodaření s rozpouštědly sice poskytuje jistá vodítka, avšak zatím není rozpracován do té míry, aby mohla být zavedena metodika Společenství;

(23)	vzhledem k tomu, že členské státy musejí stanovit postup a opatření pro případ překročení mezních hodnot emisí;

(24)	vzhledem k tomu, že Komise a členské státy by měly spolupracovat s cílem zajistit výměnu informací o provádění této směrnice a o pokroku v možnostech používání náhradních látek,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Účelem této směrnice je prevence nebo snižování přímých a nepřímých účinků emisí těkavých organických sloučenin (VOC) na životní prostředí, a to zejména na ovzduší, a možných rizik pro lidské zdraví stanovením opatření a postupů, které je třeba uplatňovat při činnostech definovaných v příloze I, pokud spotřeba rozpouštědel překračuje prahové hodnoty uvedené v příloze II A.

Aniž je dotčena směrnice 96/61/ES, členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby:

1. Členské státy přijmou vhodná opatření, která zajistí splnění ustanovení odstavců 2 až 12, a to buď specifikací podmínek povolení, nebo vydáním obecně závazných předpisů.

Členské státy oznámí Komisi v souladu s článkem 11 výjimky udělené podle písmen a) a b).

4. U zařízení, která neuplatňují plán snižování emisí, musí jakékoli zařízení na snižování emisí instalované po dni provedení této směrnice splňovat požadavky přílohy IIA.

5. Zařízení, ve kterých se provádí dvě nebo více činností, z nichž každá překračuje prahové hodnoty uvedené v příloze IIA, musí:

6. Látky nebo směsi, kterým jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H350i, H360D nebo H360F nebo věty označující specifickou rizikovost R45, R46, R49, R60 nebo R61 nebo které jimi musí být označovány z důvodu obsahu těkavých organických sloučenin klasifikovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí ( 10 ) jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci, musí být co nejdříve nahrazeny méně škodlivými látkami nebo směsmi do té míry, do jaké je to možné, a s ohledem na doporučení uvedené v čl. 7 odst. 1.

7. V případě emisí těkavých organických sloučenin uvedených v odstavci 6 o celkovém hmotnostním toku všech sloučenin, které jsou příčinou označení podle výše uvedeného odstavce, větším nebo rovném 10 g/h musí být dodržena mezní hodnota emisí 2 mg/Nm3. Tato mezní hodnota emisí se týká součtu hmotností jednotlivých sloučenin.

8. V případě emisí halogenovaných těkavých organických sloučenin, jimž je přiřazena věta označující specifickou rizikovost R40 ►M3 nebo R68 ◄ , o celkovém hmotnostním toku všech sloučenin, které jsou příčinou označení R40 ►M3 nebo R68 ◄ , větším nebo rovném 100 g/h musí být dodržena mezní hodnota emisí 20 mg/Nm3. Tato mezní hodnota emisí se týká součtu hmotností jednotlivých sloučenin.

Za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí musí být k emisím těkavých organických sloučenin podle odstavců 6 a 8 přistupováno stejně jako k emisím ze zařízení v podmínkách záchytu, a to do té míry, do jaké je to technicky a ekonomicky proveditelné.

9. Emise těkavých organických sloučenin, kterým je po vstupu této směrnice v platnost přiřazena jedna z vět označujících specifickou rizikovost uvedených v odstavcích 6 a 8 nebo které musí být touto větou označovány, musí co nejdříve splňovat mezní hodnoty emisí uvedené v odstavci 7 a 8.

10. Je třeba přijmout veškerá vhodná preventivní opatření k minimalizaci emisí během operací uvádění do provozu a odstavování z provozu.

11. Stávající zařízení, jež používají stávající zařízení na snižování emisí a splňují následující mezní hodnoty emisí:

jsou zproštěna povinnosti dodržovat mezní hodnoty emisí v odpadních plynech uvedené v tabulce v příloze II A po dobu 12 let ode dne uvedeného v článku 15 pod podmínkou, že celkové emise z celého zařízení nepřekročí hodnotu, která by musela být dodržena v případě splňování všech požadavků uvedených v tabulce.

12. Plán snižování emisí ani uplatňování odstavce 11 nebo článku 6 nezprošťuje zařízení vypouštějící látky uvedené v odstavcích 6, 7 a 8 povinnosti splňovat požadavky obsažené v těchto odstavcích.

13. V případech, kdy je v souladu s nařízením Rady (EHS) 793/93 ( 11 ) a nařízením Komise (ES) 1488/94 ( 12 ) nebo směrnicí Rady 67/548/EHS a směrnicí Komise 93/67/EHS ( 13 ) provedeno posouzení rizika některé látky, která je příčinou ►M3 věty označující specifickou rizikovost R40, R68, R60 nebo R61 ◄ a která spadá do oblasti působnosti této směrnice, Komise uváží závěry tohoto posouzení rizika a případně přijme nezbytná opatření.

1. Aniž tím je dotčena směrnice 96/61/ES, členské státy mohou stanovit a provádět národní plány snižování emisí z činností a z průmyslových zařízení, na něž se vztahuje článek 1, s výjimkou činností 4 a 11 podle přílohy IIA. Žádná z ostatních činností nesmí být národním plánem z oblasti působnosti této směrnice vyňata. Tyto plány musí vést ke snížení ročních emisí těkavých organických sloučenin ze stávajících zařízení, na něž se vztahuje tato směrnice, přinejmenším o stejné množství a ve stejném časovém horizontu, jakého by bylo dosaženo použitím mezních hodnot emisí podle čl. 5 odst. 2 a 3 a podle přílohy II během doby platnosti národního plánu. Národní plán bude Komisi předkládán každé tři roky s případnými aktualizacemi.

Členský stát, který vypracuje a provádí národní plány, může zprostit stávající zařízení povinnosti dodržovat mezní hodnoty emisí stanovené v čl. 5 odst. 2 a 3 a v příloze II. Národní plán za žádných okolností nemůže zprostit stávající zařízení povinnosti dodržovat ustanovení uvedená ve směrnici 96/61/ES.

2. Národní plán obsahuje seznam přijatých nebo plánovaných opatření pro dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 včetně podrobností o navrhovaném mechanismu sledování realizace plánu. Národní plán rovněž obsahuje závazné cíle průběžného snižování emisí, podle nichž je možné posuzovat pokrok v plnění konečného cíle. Plán musí být v souladu s příslušnými platnými právními předpisy Společenství včetně příslušných ustanovení této směrnice a musí obsahovat:

Národní plán musí rovněž obsahovat úplný popis všech nástrojů, jejichž pomocí budou plněny jeho požadavky, doklad o tom, že použití uvedených nástrojů je reálné, a podrobnosti o způsobech prokazování plnění plánu.

3. Členský stát předloží plán Komisi. K plánu musí být přiložena doprovodná dokumentace postačující pro ověření skutečnosti, že bude dosaženo cíle podle odstavce 1, včetně dokumentace konkrétně vyžádané Komisí. Stávající zařízení, která procházejí podstatnou změnou, zůstanou v oblasti působnosti národního plánu, pokud byla součástí tohoto plánu i před uskutečněním dané změny.

4. Členský stát pověří vnitrostátní orgán shromažďováním a vyhodnocováním údajů požadovaných podle odstavce 3 a prováděním národního plánu.

6. Pokud Komise do šesti měsíců od oznámení nápravných opatření rozhodne, že tato opatření nepostačují ke splnění cílů plánu ve stanovené lhůtě, je příslušný členský stát povinen splnit požadavky stanovené v čl. 5 odst. 2 a 3 a v příloze II ve lhůtě stanovené v této směrnici, co se týče stávajících zařízení. Komise o svém rozhodnutí informuje výbor ustavený podle článku 13.

1. Komise zajistí výměnu informací mezi členskými státy a dotčenými odvětvími ohledně používání organických látek a jejich potenciálních náhražek. Komise zváží jejich:

a to s cílem vypracovat doporučení pro používání látek a postupů, které mají nejmenší potenciální účinky na ovzduší, vodu, půdu, ekosystémy a lidské zdraví. Na základě této výměny informací vydá Komise doporučení pro každou činnost.

2. Členské státy zajistí, aby doporučení podle odstavce 1 byla zohledněna v povolovacím řízení a při formulaci obecně závazných předpisů.

1. Členské státy zavedou povinnost provozovatelů zařízení, na něž se vztahuje tato směrnice, poskytovat příslušnému orgánu jednou ročně nebo na vyžádání údaje, na jejichž základě bude moci ověřovat dodržování této směrnice.

2. Členské státy zajistí, aby výpusti, k nimž je připojeno zařízení na snižování emisí a které na svém konci emitují v průměru více než 10 kg celkového organického uhlíku za hodinu, byly kontinuálně monitorovány z hlediska dodržování ustanovení této směrnice.

3. V ostatních případech členské státy zajistí provádění kontinuálních nebo pravidelných měření. V případě pravidelných měření musí být při každém jednotlivém měření naměřeny nejméně tři hodnoty.

4. Měření se nevyžaduje v případě, že pro dodržování této směrnice není nutné využívat zařízení na snižování emisí na konci procesu.

5. Komise organizuje výměnu informací o realizaci plánů hospodaření s rozpouštědly v členských státech na základě údajů získaných v rámci provádění této směrnice v průběhu tří let ode dne uvedeného v článku 15.

1. Příslušnému orgánu musí být uspokojivým způsobem prokazováno dodržování:

Pokyny pro prokazování souladu s těmito parametry jsou uvedeny v příloze III týkající se plánů hospodaření s rozpouštědly.

Za účelem chlazení nebo ředění je možné smíchat odpadní plyn s jiným plynem, pokud je tento postup technicky odůvodnitelný, avšak tento přidaný plyn nebude brán v úvahu při stanovování hmotnostní koncentrace znečišťující látky v odpadním plynu.

2. Po uskutečnění podstatné změny musí být dodržování výše uvedených parametrů znovu ověřeno.

3. V případě kontinuálního měření se mezní hodnoty emisí považují za splněné, pokud:

4. V případě pravidelných měření se mezní hodnoty emisí považují za splněné, pokud při daném měření:

5. Dodržování ustanovení čl. 5 odst. 7 a 8 se ověřuje na základě součtu hmotnostních koncentrací všech příslušných těkavých organických sloučenin. Ve všech ostatních případech se dodržování ověřuje na základě celkové hmotnosti emitovaného organického uhlíku, pokud není v příloze IIA uvedeno jinak.

1. Členské státy přijmou vhodná opatření k tomu, aby v případě zjištěného porušení požadavků této směrnice:

1. Každé tři roky zasílají členské státy Komisi informace o provádění této směrnice v podobě zprávy. Tato zpráva se vypracovává na základě dotazníku nebo osnovy, které sestaví Komise postupem podle článku 6 směrnice 91/692/EHS ( 14 ). Tento dotazník nebo osnova se zasílá členským státům šest měsíců před začátkem období, jehož se zpráva týká. Zpráva musí být Komisi doručena do devíti měsíců od konce tříletého období, jehož se týká. Členské státy vypracované zprávy zveřejní současně s jejich předložením Komisi, s výhradou omezení uvedených v čl. 3 odst. 2 a 3 směrnice 90/313/EHS ( 15 ). První zpráva se týká období prvních tří let ode dne uvedeného v článku 15.

2. Údaje předkládané podle odstavce 1 musí obsahovat zejména dostatek reprezentativních údajů prokazujících splnění požadavků článku 5 a případně požadavků článku 6.

3. Nejpozději do pěti let od předložení prvních zpráv členskými státy vypracuje Komise na základě údajů poskytnutých členskými státy zprávu o provádění této směrnice. Komise předloží tuto zprávu a případně i návrhy opatření Evropskému parlamentu a Radě.

1. Aniž je dotčena směrnice 90/313/EHS, členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby byly veřejnosti po vhodnou dobu zpřístupněny přinejmenším žádosti o povolení nových zařízení nebo podstatných změn zařízení, jež vyžadují povolení podle směrnice 96/61/ES, aby veřejnost měla možnost k nim vznést připomínky před tím, než příslušný orgán učiní rozhodnutí. Aniž je dotčena směrnice Rady 96/61/ES, toto ustanovení nezakládá žádnou povinnost informace určené veřejnosti formálně upravovat.

Veřejnosti musí být také zpřístupněno rozhodnutí příslušného orgánu včetně nejméně jedné kopie povolení a všech jeho následných aktualizací.

Veřejnosti musí být dále zpřístupněny obecně závazné předpisy vztahující se na zařízení a seznam registrovaných a povolených činností.

2. Výsledky monitorování emisí požadovaného v rámci podmínek povolení nebo registrace podle článků 8 a 9, které má k dispozici příslušný orgán, musí být rovněž zpřístupněny veřejnosti.

3. Ustanovení odstavců 1 a 2 platí s výhradou omezení uvedených v čl. 3 odst. 2 a 3 směrnice 90/313/EHS, která se týkají důvodů pro odmítnutí poskytnutí informací státními orgány, a to zejména důvodů spojených s ochranou obchodního a průmyslového tajemství.

2. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES ( 16 ) s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musejí být účinné, přiměřené a musejí mít odstrašující účinek. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději ke dni uvedenému v článku 15 a neprodleně sdělí Komisi i jakékoli jejich následné změny.

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. dubna 2001. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Tato příloha obsahuje kategorie činností, o nichž se hovoří v článku 1. Při překročení prahových hodnot uvedených v příloze IIA se na činnosti uvedené v této příloze vztahuje tato směrnice. Činnost ve všech případech zahrnuje i čištění použitého vybavení, ale nikoli čištění výrobků, pokud není uvedeno jinak.

Výroba nátěrových hmot, laků, tiskařských barev a adhesivních materiálů

— jakákoli činnost spočívající v reprodukování textu nebo obrazů, při níž se pomocí tiskové formy přenáší tiskařská barva na jakýkoli typ povrchu. Tato činnost zahrnuje rovněž související činnosti lakování, natírání a laminování. Tato směrnice se však vztahuje pouze na následující dílčí procesy:

—

—	gumotisk (flexografie) — tiskařská činnost, při níž se používá tisková forma z pryže nebo z elastických fotopolymerů, jejíž tiskové plochy vyčnívají nad plochami netiskovými, a při níž se používají kapalné tiskařské barvy, které schnou odpařováním,

—

tepelný ofsetový rotační tisk — rotační tištění na pás potiskovaného materiálu pomocí tiskové formy, jejíž tiskové a netiskové plochy leží ve stejné rovině, přičemž „rotačním tiskem“ se rozumí skutečnost, že materiál k potiskování je dávkován do tiskařského stroje z role a nikoli formou oddělených listů. Netisková plocha je hydrofilizována tak, aby nepřijímala tiskařskou barvu, zatímco tisková plocha je zpracována tak, aby ji přijímala a předávala na potiskovaný materiál. K vypařování dochází v sušárně, kde se potištěný materiál zahřívá horkým vzduchem.

—	laminování spojené s tištěním — spojování dvou či více ohebných materiálů za účelem výroby laminátů,

—	publikační hlubotisk — hlubotisk užívaný k tištění časopisů, brožur, katalogů nebo podobných produktů s použitím barev na bázi toluenu,

—

hlubotisk — tištění pomocí válcové tiskové formy, jejíž tisková plocha je níže než plocha netisková, přičemž se používají kapalné barvy, které schnou vypařováním. Prohlubně se vyplní barvou a netiskové plochy se očistí od jejích přebytků. Poté se potiskovaný materiál dostane do kontaktu s válcem a dojde k vyzdvižení barvy z prohlubní,

—

rotační filmový tisk (sítotisk) — rotační tištění na pás potiskovaného materiálu, při němž se barva na plochu nanáší přes porézní tiskovou formu, jejíž tisková plocha je otevřena a netisková plocha zakryta, přičemž se používají kapalné barvy, které schnou pouze vypařováním. „Rotačním tiskem“ se rozumí skutečnost, že materiál k potiskování je dávkován do tiskařského stroje z role a nikoli formou oddělených listů,

—	lakování — činnost, při níž se na ohebný materiál nanáší lak či adhesivní nátěr za účelem pozdějšího zapečetění obalového materiálu.

Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů

	Činnost (prahová hodnota spotřeby rozpouštědel v tunách za rok)	Prahová hodnota (prahová hodnota spotřeby rozpouštědel v tunách za rok)	Mezní hodnoty emisí v odpadních plynech (mg C/Nm3)	Hodnoty fugitivních emisí (v procentech vstupního množství rozpouštědel)		Nová		Stávající
			Mezní hodnoty emisí v odpadních plynech (mg C/Nm3)	Mezní hodnoty celkových emisí	Zvláštní ustanovení	Stávající	Nová	Stávající
1	Tepelný ofsetový rotační tisk (> 15)	15-25	100	30(1)				(1) Zbytky rozpouštědel v konečných výrobcích se nepovažují za součást fugitivních emisí.
1	Tepelný ofsetový rotační tisk (> 15)	> 25	20	30(1)
2	Publikační hlubotisk (> 25)		75	10	15
3	Jiné hlubotisky, gumotisk, rotační filmový tisk, laminování či lakování (> 15), rotační sítotisk na textil a lepenku (> 30)	15-25	100	25				(2) Prahová hodnota pro rotační sítotisk na textil a lepenku.
		> 25	100	20
		> 30(2)	100	20
4	Čištění povrchů(3) (> 1)	1-5	20(4)	15				(3) Užitím sloučenin uvedených v čl. 5 odst. 6 a 8. (4) Tato mezní hodnota se vztahuje na hmotnostní koncentraci sloučenin v mg/Nm3, nikoli na celkový uhlík.
4	Čištění povrchů(3) (> 1)	> 5	20(4)	10
5	Jiné čištění povrchů (>2)	2-10	75(5)	20(5)				(5) Zařízení, která prokáží příslušnému orgánu, že průměrný obsah organických rozpouštědel ve všech jimi užívaných čisticích prostředcích nepřekračuje 30 % z hlediska hmotnosti, jsou zproštěna povinnosti dodržovat tyto mezní hodnoty.
5	Jiné čištění povrchů (>2)	> 10	75(5)	15(5)
6	Nátěry (< 15) a přestříkávání vozidel	>0,5	50(6)	25				(6) Dodržování mezních hodnot v souladu s čl. 9 odst. 3 musí být prokázáno na základě měření patnáctiminutových průměrů.
7	Natírání svitků (> 25)		50)(1)	5	10			(1) Pro zařízení, která používají postupy umožňující opětovné využívání regenerovaných rozpouštědel, se mezní hodnota emisí rovná 150.
8	Jiné nátěry včetně kovů, plastů, textilu(2), tkanin, filmu a papíru (> 5)	5-15	100(3)(4)	25(4)				(2) Činnosti natírání, jež nelze provozovat za podmínek záchytu (např. stavba lodí, nátěry letadel), mohou být v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. b) povinnosti dodržovat tyto mezní hodnoty zproštěny. (3) Tato mezní hodnota platí pro nanášení nátěrů a sušení provozované za podmínek záchytu. (4) Činnosti natírání, jež nelze provozovat za podmínek záchytu (např. stavba lodí, nátěry letadel), mohou být v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. b) povinnosti dodržovat tyto mezní hodnoty zproštěny. (5) První mezní hodnota platí pro sušení, druhá platí pro natírání. (6) Pro zařízení nanášející nátěrové hmoty na textil, která používají postupy umožňující opětovné využívání regenerovaných rozpouštědel, se mezní hodnota emisí rovná 150 pro natírání a sušení dohromady.
8		> 15	50/75(5)(6)(4)	20(4)
9	Navalování navíjených drátů (> 5)					10 g/kg(7)		(7) Platí pro zařízení s průměrným průměrem drátu ≤ 0,1 mm. (8) Platí pro všechna ostatní zařízení.
9	Navalování navíjených drátů (> 5)					5 g/kg(8)
10	Nátěry dřevěných povrchů (> 15)	15-25	1009	25				(9) Tato mezní hodnota platí pro nanášení nátěrů a sušení provozované za podmínek záchytu. (10) První z uvedených hodnot platí pro sušení, druhá platí pro natírání.
10	Nátěry dřevěných povrchů (> 15)	> 25	50/7510	20
11	Chemické čištění					20 g/kg(1)(2)(3)		(1) Hmotnost emitovaného rozpouštědla v gramech na 1 kilogram vyčištěného a vysušeného produktu. (2) Mezní hodnota stanovená v čl. 5 odst. 8 se na tento sektor nevztahuje. (3) Následující výjimka platí pouze pro Řecko: po dobu 12 let ode dne, kdy tato směrnice nabude účinku, se mezní hodnota celkových emisí nepoužívá pro stávající zařízení umístěná v odlehlých oblastech nebo na ostrovech s počtem stálých obyvatel nepřesahujícím 2 000, kde využívání vyspělých technologií není ekonomicky schůdné.
12	Impregnace dřeva (> 25)		100(4)	45		11 kg/m3		(4) Neplatí pro impregnaci dřeva kreosotem.
13	Nátěry kůže (> 10)	10-25				85 g/m2		Mezní hodnoty jsou vyjádřeny v gramech emitovaných rozpouštědel na m2 vyráběného výrobku. (5) Pro natírání kůže u bytového vybavení a zejména u malého koženého spotřebního zboží, jako jsou tašky, pásky, peněženky atd.
		> 25				75 g/m2
		(> 10)(5)				150 g/m2
14	Výroba obuvi (> 5)					25 g na pár		Mezní hodnota celkových emisí je vyjádřena v gramech emitovaného rozpouštědla na vyrobený pár bot.
15	Laminování dřeva a plastů (> 5)					30 g/m2
16	Adhesivní nátěry (> 5)	5-15	50(1)	25				(1) V případě použití postupů umožňujících opětovné využívání regenerovaných rozpouštědel se mezní hodnota emisí v odpadních plynech rovná 150.
16	Adhesivní nátěry (> 5)	> 15	50(1)	20
17	Výroba nátěrových hmot, laků, tiskařských barev a adhesivních materiálů (> 100)	100-1 000	150	5		5 % vstupního množství rozpouštědla		Hodnota fugitivních emisí nezahrnuje rozpouštědla prodaná jako součást nátěrových hmot v hermeticky uzavřených nádobách.
17		>1 000	150	3		3 % vstupního množství rozpouštědla
18	Zpracování kaučuku, výroba pryže (> 15)		20(2)	25(3)		25 % vstupního množství rozpouštědla		(2) V případě použití postupů umožňujících opětovné využívání regenerovaných rozpouštědel se mezní hodnota emisí v odpadních plynech rovná 150. (3) Hodnota fugitivních emisí nezahrnuje rozpouštědla prodaná jako součást produktů v hermeticky uzavřených nádobách.
19	Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů (> 10)					Živočišný tuk: 1,5 kg/t Semena skočce: 3 kg/t Řepková semena: 1 kg/t Slunečnicová semena: 1 kg/t Sojové boby (normální drť): 0,8 kg/t Sojové boby (bílé vločky): 1,2 kg/t Ostatní semena a jiný rostlinný materiál: 3 kg/t(4) 1,5 kg/t(5) 4 kg/t(6)		(4) Mezní hodnoty celkových emisí pro zařízení zpracovávající jednotlivé šarže semen nebo jiného rostlinného materiálu by měly být stanoveny příslušným orgánem případ od případu s uplatněním nejlepších dostupných technik. (5) Platí pro všechny procesy frakcionace s výjimkou odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů. (6) Platí pro odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů.
20	Výroba farmaceutických přípravků (> 50)		20(1)	5(2)	15(2)	5 % vstupního množství rozpouštědla	15 % vstupního množství rozpouštědla	(1) V případě použití postupů umožňujících opětovné využívání regenerovaných rozpouštědel se mezní hodnota emisí v odpadních plynech rovná 150. (2) Mezní hodnota fugitivních emisí nezahrnuje rozpouštědla prodaná jako součást produktů v hermetickyuzavřených nádobách.

Mezní hodnoty celkových emisí jsou vyjádřeny v gramech emitovaného rozpouštědla na metr čtvereční povrchu výrobku a v kilogramech emitovaného rozpouštědla na karosérii.

Plocha povrchu jakéhokoli výrobku v níže uvedené tabulce je definována následovně:

Plocha opatřená elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty se vypočítá ze vzorce:

K výpočtu plochy připojených dílů nebo k určení celkové plochy výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení se použijí softwarové systémy CAD (computer aided design) nebo jiné ekvivalentní metody.

Mezní hodnoty celkových emisí v níže uvedené tabulce se vztahují na všechny fáze postupu prováděného ve stejném zařízení, od elektroforetického nanášení nebo jakéhokoli jiného druhu nanášení nátěrových hmot až po konečnou konzervaci voskem a leštění vrchního nátěru, stejně jako na rozpouštědla použitá k čištění vybavení včetně stříkacích kabin a jiného pevně instalovaného vybavení, a to v době výroby i mimo tuto dobu. Mezní hodnota celkových emisí je vyjádřena jako součet hmotnosti organických sloučenin na m2 plochy povrchu natíraného výrobku a jako součet hmotnosti organických sloučenin na karosérii.

Činnost (prahová spotřeba rozpouštědel v tunách za rok)	Prahová hodnota produkce (roční produkce natíraných produktů)	Mezní hodnota celkových emisí
Činnost (prahová spotřeba rozpouštědel v tunách za rok)		Nová	Stávající
Nátěry nových osobních automobilů(> 15)	>5 000	45 g/m2 nebo 1,3 kg/karosérie + 33 g/m2	60 g/m2 nebo 1,9 kg/karosérie + 41 g/m2
Nátěry nových osobních automobilů(> 15)	≤ 5 000 samonosných karosérií či > 3 500 karosérií upevněných na podvozek	90 g/m2 nebo 1,5 kg/karosérie + 70 g/m2	90 g/m2 nebo 1,5 kg/karosérie + 70 g/m2
		Mezní hodnota celkových emisí (g/m2)
Nátěry kabin nových nákladních automobilů (> 15)	≤ 5 000	65	85
Nátěry kabin nových nákladních automobilů (> 15)	>5 000	55	75
Nátěry nových dodávkových a nákladních automobilů (> 15)	≤ 2 500	90	120
Nátěry nových dodávkových a nákladních automobilů (> 15)	>2 500	70	90
Nátěry nových autobusů (> 15)	≤ 2 000	210	290
Nátěry nových autobusů (> 15)	>2 000	150	225

Lakovny automobilů se spotřebou rozpouštědel pod prahovými hodnotami uvedenými v tabulce výše musí splňovat požadavky stanovené pro přestříkávání vozidel v příloze IIA.

Účelem plánu snižování emisí je umožnit provozovateli snížit emise jiným způsobem ve stejné míře, jaké by bylo dosaženo použitím mezních hodnot emisí. K tomuto cíli může provozovatel uplatnit jakýkoli plán snižování emisí speciálně navržený pro jeho zařízení za předpokladu, že ve výsledku dosáhne rovnocenného snížení emisí. Členské státy podají Komisi zprávu podle článku 11 této směrnice o pokroku v dosahování stejného snížení emisí a o zkušenostech s prováděním plánu snižování emisí.

V případě používání nátěrových hmot, laků, adhesivních materiálů nebo tiskařských barev lze využít následujícího plánu. Tam, kde tato metoda není vhodná, může příslušný orgán provozovateli povolit použití jakéhokoli alternativního plánu, který je podle názoru příslušného orgánu v souladu s výše uvedenými zásadami. Návrh plánu zohledňuje tyto skutečnosti:

Následující plán je určen pro použití v zařízeních, v nichž lze předpokládat konstantní obsah netěkavých látek ve výrobku, který může být využit k definici referenčního bodu pro snižování emisí.

Tato příloha uvádí návod pro realizaci plánu hospodaření s rozpouštědly. Tento návod obsahuje zásady (bod 2), rámec pro provádění hmotnostní bilance (bod 3) a návod pro kontrolu dodržování stanovených požadavků (bod 4).

4. Pokyny pro použití plánu hospodaření s rozpouštědly pro účely kontroly dodržování stanovených požadavků

Plán hospodaření s rozpouštědly se používá v závislosti na konkrétním požadavku, jehož dodržování se kontroluje:

( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. ledna 1998 (Úř. věst. C 34, 2.2.1998, s. 75), společné stanovisko Rady ze dne 16. června 1998 (Úř. věst. C 248, 7.8.1998, s. 1) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 21. října 1998 (Úř. věst. C 341, 9.11.1998, s. 70).

( 16 ) Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23).

( 17 ) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/27/ES (Úř. věst. L 233, 25.8.1997, s. 1)

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003	L 284	1	31.10.2003
►M2	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004	L 143	87	30.4.2004
►M3	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/112/ES Text s významem pro EHP ze dne 16. prosince 2008,	L 345	68	23.12.2008

Lhůta		pro stávající zařízení
Maximální povolené celkové roční emise	pro nová zařízení	pro stávající zařízení
do 31.10.2001	do 31.10.2005	cílové emise × 1,5
do 31.10.2004	do 31.10.2007	cílové emise

Činnost	Koeficient pro násobení podle bodu ii) písm. b)
Hlubotisk; gumotisk; laminování jako součást tisku; lakování jako součást tisku; nanášení nátěrových hmot na dřevo, textilu, tkaniny, filmy nebo papír; adhesivní nátěr	4
Natírání svitků, přestříkávání vozidel	3
Nátěry pro styk s potravinami, nátěry v leteckém průmyslu	2,33
Jiné nátěry a rotační sítotisk	1,5