Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 100a této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 )

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),

v souladu s postupem stanoveným v článku 189b Smlouvy ( 3 ) s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 29. června 1998,

(1)

vzhledem k tomu, že rozdílnost právních předpisů nebo správních opatření přijatých členskými státy ve věci specifikací konvenčních a alternativních paliv užívaných vozidly vybavenými zážehovými a vznětovými motory vytváří překážky obchodu ve Společenství a může mít tudíž přímý vliv na vytváření a fungování vnitřního trhu a na mezinárodní konkurenceschopnost evropského automobilového a rafinérského průmyslu; že v souladu s ustanoveními článku 3b Smlouvy se tedy jeví nezbytným sblížit právní předpisy v této oblasti;

(2)	vzhledem k tomu, že čl. 100a odst. 3 Smlouvy předpokládá, že Komise vychází v návrzích zaměřených na vytváření a fungování vnitřního trhu a týkajících se mimo jiné ochrany veřejného zdraví a ochrany životního prostředí z vysoké úrovně ochrany;

(3)

vzhledem k tomu, že ve výfukových plynech a výparech z motorových vozidel je obsaženo značné množství primárních látek znečišťující ovzduší, jako jsou oxidy dusíku, nespálené uhlovodíky, škodliviny ve formě částic, oxid uhelnatý, benzeny a jiné toxické emise výfukových plynů a par paliva, které přispívají k vytváření sekundárních znečišťujících látek, jako například ozonu, a které představují značné přímé i nepřímé ohrožení lidského zdraví a životního prostředí;

(4)

vzhledem k tomu, že přes zvyšující se přísnost mezních hodnot emisí motorových vozidel stanovených směrnicí Rady 70/220/EHS ( 4 ) a směrnicí Rady 88/77/EHS ( 5 ) je nezbytné přijmout další opatření ke snižování znečištění ovzduší způsobovaného vozidly a jinými zdroji, aby se dosáhlo uspokojivé kvality ovzduší;

(5)

vzhledem k tomu, že článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/12/ES ( 6 ) zavádí novou koncepci politiky snižování emisí pro rok 2000 a následně a od Komise se vyžaduje, aby mimo jiné přezkoumala, jak by k omezení znečištění ovzduší mohlo přispět zlepšení jakosti benzinu, motorové nafty a jiných paliv;

(6)	vzhledem k tomu, že kromě počáteční etapy specifikací paliv, která začíná v roce 2000, je třeba zabezpečit druhou fázi, aby nabyla účinnosti v roce 2005 tak, aby mohl průmysl uskutečnit investice nezbytné pro přizpůsobení svých výrobních plánů;

(7)	vzhledem k tomu, že benzin a motorová nafta splňující specifikace stanovené v přílohách I, II, III a IV jsou již dostupné na trhu Evropského společenství;

(8)

vzhledem k tomu, že evropský program „Auto — oil“, který je podrobně rozveden ve sdělení Komise o budoucí strategii kontroly atmosférických emisí ze silniční dopravy, přispívá k vytváření vědecké, technické a hospodářské základny pro to, aby bylo možno na úrovni Společenství doporučit zavedení environmentální specifikace paliv pro benzin a motorovou naftu;

(9)

vzhledem k tomu, že zavádění environmentálních specifikací paliv pro benzin a motorovou naftu představuje významnou část souboru hospodárných opatření zahrnujících celoevropská a vnitrostátní/regionální/místní opatření, která by měla být zavedena, přičemž každé jednotlivé opatření musí být posuzováno s patřičným zřetelem na jeho náklady a přínosy;

(10)

vzhledem k tomu, že zavedení souboru celoevropských a vnitrostátních/regionálních/místních opatření ke snížení emisí z motorových vozidel je součástí celkové strategie Komise zaměřené na snížení znečištění ovzduší způsobované mobilními i stacionárními zdroji tak, aby bylo dosaženo vyvážených kritérií splňujících příznivý poměr vynaložených prostředků k celkovému přínosu;

(11)

vzhledem k tomu, že je nezbytné v krátké době dosáhnout, zvláště v městských oblastech, snížení emisí z motorových vozidel, a to jak primárních znečišťujících látek jako například nespálených uhlovodíků a oxidu uhelnatého, tak i sekundárních znečišťujících látek jako například ozonu, toxických emisí jako benzenu a částic; že omezení znečištění způsobovaného emisemi z motorových vozidel v městských oblastech je možné dosáhnout okamžitě tím, že se změní složení používaných motorových paliv;

(12)	vzhledem k tomu, že zavádění kyslíku a významné snížení obsahu aromátů, olefinů, benzenu a síry může vést z hlediska kvality ovzduší ke zlepšení jakosti paliv;

(13)

vzhledem k tomu, že ustanovení směrnice Rady 92/81/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů ( 7 ), a zejména čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice, odrazují členské státy a mohou jim zcela zabránit v uplatňování diferenciace spotřební daně, jejímž cílem je urychlené zvyšování jakosti paliv nad úroveň specifikací platných v rámci celého Společenství;

(14)	vzhledem k tomu, že uplatňování diferencované spotřební daně členskými státy může motivovat zavádění pokrokovějších paliv v návaznosti na priority jednotlivých států a na jejich kapacitu a požadavky;

(15)	vzhledem k tomu, že Komise předložila návrh směrnice pro výrobky odvětví energetiky; že cílem tohoto návrhu je mimo jiné umožnit členským státům aktivněji využívat daňových úlev prostřednictvím diferencované spotřební daně s cílem podpořit zavádění zdokonalených paliv;

(16)	vzhledem k tomu, že specifikace paliv zaměřené na snižování výfukových plynů i emisí par paliv obecně chybí;

(17)

vzhledem k tomu, že znečišťování ovzduší olovem vznikajícím při spalování olovnatých benzinů ohrožuje lidské zdraví i životní prostředí; že skutečnost, že do roku 2000 budou prakticky všechna vozidla poháněná benzinovými motory schopna provozu na bezolovnatý benzin, představuje velký krok vpřed, a že je proto vhodné přísně omezit prodej olovnatého benzinu;

(18)	vzhledem k tomu, že nutnost snižování emisí motorových vozidel a dostupnost potřebných rafinérských technologií opravňuje ke stanovení environmentálních specifikací paliv pro obchodování s bezolovnatými benziny a motorovými naftami;

(19)

vzhledem k tomu, že se jeví jako vhodné zajistit dostupnost dvou druhů paliva, tj. motorové nafty a benzinu, přičemž jedním by byla motorová nafta zvýšené jakosti a druhým benzin zvýšené jakosti; že je vhodné, aby toto palivo zvýšené jakosti, tj. nafta nebo benzin, nahradilo naftu a benzin nižší jakosti do roku 2005; že by však mělo být patřičným způsobem stanoveno, že toto nahrazení paliv nižší jakosti palivy vyšší jakosti může proběhnout i později, pokud by uplatnění termínu rok 2005 působil v členském státě vážné obtíže při uskutečňování potřebných změn v jeho výrobních zařízeních;

(20)

vzhledem k tomu, že z důvodů ochrany lidského zdraví a/nebo životního prostředí v jednotlivých územních aglomeracích nebo ve specifických ekologicky citlivých oblastech se zvláštními problémy kvality ovzduší by členským státům při dodržení postupu stanoveného touto směrnicí mělo být dovoleno vyžadovat, aby paliva mohla být uváděna na trh pouze pokud budou splňovat specifikace přísnější než specifikace zavedené touto směrnicí; že tento postup se odchyluje od informačního postupu stanoveného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a pravidel pro služby informační společnosti ( 8 );

(21)

vzhledem k tomu, že k zajištění shody s normami jakosti paliv požadované touto směrnicí by měly členské státy zavést příslušné sledovací systémy; že takové sledovací systémy by měly být založeny na jednotných postupech odběru vzorků a provádění zkoušek a že informace o jakosti paliv shromažďované členskými státy by měly být předávány Komisi v jednotné úpravě;

(22)

vzhledem k tomu, že na základě důkladného posouzení má Komise předložit návrh doplňující závazné specifikace pro benzin a motorovou naftu uvedené v přílohách III a IV použitelné od 1. ledna 2005; že v tomto návrhu Komise mohou být podle potřeby rovněž stanoveny environmentální specifikace pro jiné druhy paliv, jako například pro zkapalněný ropný plyn, zemní plyn a biopaliva; že existují parky motorových vozidel pro vymezené oblasti (autobusy, taxi, užitková vozidla aj.), jejichž emise představují velký podíl na celkovém znečištění městských oblastí a mohlo by být prospěšné vydat pro ně zvláštní specifikace;

(23)	vzhledem k tomu, že s přihlédnutím k vědeckému a technickému pokroku může být žádoucí další vývoj referenčních metod pro měření specifikací stanovených touto směrnicí, měla by být k dosažení tohoto cíle přijata ustanovení pro přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku;

(24)

vzhledem k tomu, že by směrnice Rady 85/210/EHS ze dne 20. března 1985 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se obsahu olova v benzinu ( 9 ), směrnice Rady 85/536/EHS ze dne 5. prosince 1985 o úsporách ropy pomocí využití náhradních palivových složek v benzinu ( 10 ) a čl. 1 odst. 1 písm. b) a čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 93/12/EHS ze dne 23. března 1993 o obsahu síry v některých kapalných palivech ( 11 ), měly být v souvislosti s tím zrušeny;

(25)	vzhledem k tomu, že přechodná opatření pro Rakousko uvedená v článku 69 aktu o přistoupení z roku 1994 zahrnují článek 7 směrnice 85/210/EHS; že uplatnění tohoto přechodného opatření by ze zvláštních důvodů ochrany životního prostředí mělo být prodlouženo do 1. ledna 2000;

(26)	vzhledem k tomu, že mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí byl 20. prosince 1994 uzavřen modus vivendi týkající se prováděcích opatření k aktům přijatým v souladu s postupem stanoveným v článku 189b Smlouvy ( 12 ),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Tato směrnice stanoví pro motorová vozidla a nesilniční pojízdné stroje (včetně plavidel vnitrozemské plavby, pokud se neplaví po moři), zemědělské a lesnické traktory a rekreační plavidla, pokud se neplaví po moři:

1. Nejpozději do 1. ledna 2000 členské státy na svém území zakážou prodej olovnatého benzinu.

2. Členské státy zajistí, aby byl benzin uváděn na trh na jejich území pouze, pokud splňuje environmentální specifikace uvedené v příloze I.

Členské státy však mohou v případě nejvzdálenějších regionů přijmout zvláštní ustanovení o prodeji benzinu s maximálním obsahem síry 10 mg/kg. Členské státy, které taková ustanovení přijmou, o tom informují odpovídajícím způsobem Komisi.

3. Členské státy budou vyžadovat, aby dodavatelé až do roku 2013 uváděli na trh benzin s maximálním obsahem kyslíku 2,7 % a maximálním obsahem ethanolu 5 %, a pokud to považují za nutné, mohou vyžadovat, aby byl tento benzin na trh uváděn po delší časové období. Zajistí, aby spotřebitelé obdrželi náležité informace o obsahu biopaliva v benzinu, a zejména o náležitém použití různých benzinových směsí.

4. Členské státy s nízkými teplotami v letním období mohou podle odstavce 5 povolit, aby byl na trh v letním období uváděn benzin s maximálním tlakem par 70 kPa.

Členské státy, ve kterých se neuplatňuje výjimka uvedená v prvním pododstavci, mohou podle odstavce 5 povolit, aby byl na trh během letního období uváděn benzin s obsahem ethanolu s maximálním tlakem par 60 kPa včetně povolené výjimky týkající se tlaku par vymezené v příloze III pod podmínkou, že použitý ethanol je biopalivo.

5. Pokud chtějí členské státy uplatnit jednu z výjimek uvedených v odstavci 4, musí to oznámit Komisi a poskytnout veškeré příslušné informace. Komise posoudí, zda je výjimka žádoucí, a zhodnotí délku jejího trvání s ohledem na

Pokud z hodnocení Komise vyplyne, že výjimka porušuje právní předpisy Společenství o kvalitě ovzduší nebo o znečištění ovzduší, včetně příslušných mezních hodnot a stropů emisí, bude její uplatňování zrušeno. Komise by rovněž měla zohlednit příslušné cílové hodnoty.

Pokud Komise během šesti měsíců poté, co obdržela veškeré příslušné informace, nevznese žádné námitky, může daný členský stát požadovanou výjimku uplatňovat.

6. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy i nadále povolovat prodej malých množství olovnatého benzinu s obsahem olova nepřesahujícím 0,15 g/l nejvýše do 0,03 % celkového prodeje pro použití ve starých vozidlech zvláštního typu a prodej tohoto benzinu prostřednictvím zvláštních zájmových skupin.

1. Členské státy zajistí, aby byla motorová nafta uváděna na trh na jejich území pouze tehdy, pokud splňuje environmentální specifikace uvedené v příloze II.

Bez ohledu na požadavky uvedené v příloze II mohou členské státy povolit, aby byla na trh uváděna motorová nafta s obsahem methylesterů mastných kyselin (FAME) přesahujícím 7 %.

Členské státy zajistí, aby spotřebitelé obdrželi náležité informace o obsahu biopaliva, zejména FAME, v motorové naftě.

2. Členské státy zajistí, aby nejpozději od 1. ledna 2008 mohly být plynové oleje pro používání nesilničními pojízdnými stroji (včetně plavidel vnitrozemské plavby), zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly na jejich území uváděny na trh pouze tehdy, pokud obsah síry v těchto plynových olejích nepřekročí 1 000 mg/kg. Od 1. ledna 2011 bude maximální povolený obsah síry v těchto plynových olejích 10 mg/kg. Členské státy zajistí, aby mohla plavidla vnitrozemské plavby a rekreační plavidla používat jiná kapalná paliva než plynový olej pouze v případě, že obsah síry v těchto kapalných palivech nepřekročí maximální povolený obsah síry pro plynový olej.

Aby však v dodavatelském řetězci docházelo k co nejmenším problémům, mohou členské státy od 1. ledna 2011 v koncovém článku dodavatelského řetězce u konečných uživatelů povolit plynový olej pro používání nesilničními pojízdnými stroji (včetně plavidel vnitrozemské plavby), zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly s obsahem síry až 20 mg/kg. Členské státy mohou rovněž do 31. prosince 2011 povolit přechodně uvádět na trh plynový olej obsahující až 1 000 mg/kg síry pro použití u kolejových vozidel a zemědělských a lesnických traktorů za předpokladu, že zajistí nenarušený chod systémů pro kontrolu emisí.

3. Členské státy však mohou v případě nejvzdálenějších regionů přijmout zvláštní ustanovení o prodeji motorové nafty a plynového oleje s maximálním obsahem síry 10 mg/km. Členské státy, které taková ustanovení přijmou, o nich informují odpovídajícím způsobem Komisi.

4. V členských státech s drsnými zimními podmínkami může být požadavek pro motorovou naftu a plynové oleje na předestilaci 65 % (V/V) při teplotě 250 °C nahrazen požadavkem na předestilaci 10 % (V/V) při teplotě 180 °C.

Žádný členský stát nesmí zakazovat, omezovat nebo bránit uvádění paliv, která splňují požadavky této směrnice, na trh.

1. Odchylně od ustanovení článků 3, 4 a 5 a v souladu s čl. 95 odst. 10 Smlouvy mohou členské státy přijmout opatření s cílem požadovat, aby ve zvláštních oblastech na jejich území směla být na trh uváděna pro celý vozový park pouze paliva splňující přísnější environmentální specifikace než jsou stanoveny touto směrnicí s cílem chránit zdraví obyvatelstva v určité aglomeraci nebo životní prostředí v určité ekologicky citlivé oblasti dotyčného členského státu, jestliže znečištění ovzduší nebo znečištění podzemních vod vytváří nebo lze rozumně očekávat, že bude vytvářet, vážný a opakující se problém pro lidské zdraví nebo životní prostředí.

2. Členský stát, který si přeje využít odchylek ve smyslu ustanovení odstavce 1, musí Komisi předem podat žádost, včetně zdůvodnění. Toto zdůvodnění musí obsahovat důkaz o tom, že odchylka zachovává zásadu úměrnosti, a že nenaruší volný pohyb osob a zboží.

3. Dotyčný členský stát poskytne Komisi relevantní údaje o životním prostředí v dané aglomeraci nebo oblasti a o předpokládaných účincích navržených opatření na životní prostředí.

5. Členské státy mohou předložit své připomínky k této žádosti a jejímu zdůvodnění do dvou měsíců od poskytnutí informací Komisí.

6. Komise rozhodne o žádosti členských států do tří měsíců od data předání připomínek členskými státy. Komise přihlédne k připomínkám členských států, oznámí jim své rozhodnutí a současně informuje Radu a Evropský parlament.

Pokud v důsledku výjimečných událostí vyústí náhlé změny v dodávkách ropy nebo ropných produktů v obtíže rafinérií členského státu s dodržením specifikací paliv požadovaných podle článků 3 a 4, členský stát o tom uvědomí Komisi. Komise může, poté, co uvědomí ostatní členské státy, povolit v tomto členském státě vyšší mezní hodnoty pro jednu nebo více palivových složek na období nepřesahující šest měsíců.

Komise oznámí členským státům své rozhodnutí a uvědomí Radu a Evropský parlament.

Každý členský stát může Radě předložit rozhodnutí Komise do dvou měsíců od jeho oznámení.

Rada může do jednoho měsíce od předání věci přijmout kvalifikovanou většinou jiné rozhodnutí.

1. Členské státy určí dodavatele odpovědné za sledování a podávání zpráv o životním cyklu emisí skleníkových plynů na jednotku energie získané z paliv a dodané energie. V případě dodavatelů elektřiny používané silničními vozidly zajistí členské státy, aby si tito dodavatelé mohli zvolit, zda se budou podílet na závazcích týkajících se omezení emisí stanovených v odstavci 2, pokud prokáží, že mohou náležitě měřit a sledovat množství elektřiny dodávané pro používání v těchto vozidlech.

Členské státy mohou povolit dodavatelům biopaliv pro použití v letectví, aby se rozhodli, zda budou přispívat k plnění povinnosti snižování emisí stanovené v odstavci 2 tohoto článku, pokud zmíněná biopaliva splňují kritéria udržitelnosti stanovená v článku 7b.

S účinkem ode dne 1. ledna 2011 dodavatelé podávají orgánu učenému členským státem každoročně zprávu o intenzitě skleníkových plynů z dodaných paliv a energie v každém členském státě a poskytují alespoň tyto informace:

2. Členské státy požadují, aby dodavatelé postupně snižovali, až o 10 % do 31. prosince 2020, životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie z paliva a dodané energie ve srovnání se základní normou pro paliva uvedenou v odst. 5 písm. b). Toto snížení se skládá z těchto kroků:

Členské státy mohou stanovit, že maximální podíl biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely za účelem dosažení cíle uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce nepřesáhne maximální příspěvek stanovený v čl. 3 odst. 4 druhém pododstavci písm. d) směrnice 2009/28/ES.

3. Emise skleníkových plynů vznikající během životního cyklu biopaliv se počítají podle článku 7d. Emise skleníkových plynů vznikající během životního cyklu jiných druhů paliv a energií se vypočítají na základě metodiky stanovené v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

4. Členské státy zajistí, aby měla skupina dodavatelů možnost zvolit si závazky týkající se snižování emisí podle odstavce 2 společně. V takovém případě budou pro účely odstavce 2 považováni za jednoho dodavatele.

5. Komise přijme v souladu s přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 prováděcí akty za účelem stanovení podrobných pravidel jednotného uplatňování odstavce 4 tohoto článku ze strany členských států.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijmout do 31. prosince 2017 akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit standardní hodnoty emisí skleníkových plynů, pokud tyto hodnoty již nebyly stanoveny před 5. říjnem 2015, pokud jde o:

7. Jako součást povinnosti podávat zprávy podle odstavce 1 členské státy zajistí, aby dodavatelé paliv podali každoročně orgánu, který určí dotyčný členský stát, zprávu o způsobech výroby biopaliv, o objemech biopaliv vyrobených ze vstupních surovin zařazených do části A přílohy V a o emisích skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně předběžných průměrných odhadovaných emisí z biopaliv vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy. Členské státy oznámí tyto údaje Komisi.

1. Bez ohledu na to, zda byly suroviny vypěstovány na území nebo mimo území Společenství, zohlední se energie z biopaliv pro účely uvedené v článku 7a, pouze pokud tato biopaliva splňují kritéria stanovená v odstavcích 2 až 6 tohoto článku.

Aby mohla být biopaliva vyrobená z odpadu a zbytků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněna pro účely uvedené v článku 7a, však postačí, že splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavci 2 tohoto článku.

2. Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 musí u biopaliv vyráběných v zařízeních, jejichž provoz začne po 5. říjnu 2015, činit alespoň 60 %. Má se za to, že zařízení je „v provozu“, pokud došlo k fyzické výrobě biopaliv.

V případě zařízení, jež byla v provozu k 5. říjnu 2015 nebo dříve, musí pro účely uvedené v odstavci 1 dosahovat biopaliva do 31. prosince 2017 úspory emisí skleníkových plynů ve výši nejméně 35 % a od 1. ledna 2018 nejméně 50 %.

Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv se vypočítá postupem podle čl. 7d odst. 1.

3. Biopaliva zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, totiž z půdy, která měla v lednu roku 2008 nebo později jeden z těchto statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má, či nikoliv:

4. Biopaliva zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy s velkou zásobou uhlíku, totiž z půdy, která měla v lednu 2008 jeden z těchto statusů a již ho nemá:

Ustanovení tohoto odstavce se nepoužijí, pokud v době, kdy byla surovina získána, měla půda stejný status jako v lednu roku 2008.

5. Biopaliva zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázáno, že pěstování a získávání těchto surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

6. Zemědělské suroviny vypěstované ve Společenství a užité k výrobě biopaliv zohledněné pro účely uvedené v článku 7a musí být získány v souladu s požadavky a normami podle ustanovení uvedených pod nadpisem „Životní prostředí“ v části A a v bodě 9 přílohy II nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce ( 20 ) a v souladu s minimálními požadavky na dobrý zemědělský a environmentální stav definovaný podle čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení.

7. Pokud jde o třetí země a členské státy, které jsou významnými zdroji biopaliv nebo surovin pro ně spotřebovávaných ve Společenství, podává Komise každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti podle odstavců 2 až 5 a za účelem ochrany půdy, vody a ovzduší. První zpráva bude předložena v roce 2012.

Komise každé dva roky podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu zvýšené poptávky po biopalivech na sociální udržitelnost ve Společenství a ve třetích zemích a o dopadu politiky Společenství v oblasti biopaliv na dostupnost potravin za přijatelné ceny, zejména pro obyvatele rozvojových zemí, jakož i o širších otázkách týkajících se rozvoje. Zprávy se zabývají dodržováním práv na užívání půdy. U třetích zemí a členských států, které jsou významnými zdroji surovin pro biopaliva spotřebovávaná ve Společenství, zprávy uvedou, zda tato země ratifikovala a provedla všechny tyto úmluvy Mezinárodní organizace práce:

U třetích zemí i členských států, které jsou významnými zdroji surovin pro biopaliva spotřebovávaná ve Společenství, bude v těchto zprávách uvedeno, zda tato země ratifikovala a provedla

První zpráva bude předložena v roce 2012. Komise případně navrhne nápravná opatření, zejména je-li doloženo, že výroba biopaliv má značný dopad na cenu potravin.

8. Pro účely uvedené v odstavci 1 nesmí členské státy odmítnout, na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti, zohlednit biopaliva získaná v souladu s tímto článkem.

1. Mají-li být biopaliva zohledněna pro účely uvedené v článku 7a, vyžádají si členské státy od hospodářských subjektů, aby prokázaly, že byla splněna kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 7b odst. 2 až 5. Za tím účelem od hospodářských subjektů požadují, aby použily systém hmotnostní bilance, který

2. Komise podá v roce 2010 a v roce 2012 Evropskému parlamentu a Radě zprávu ohledně fungování ověřovací metody hmotnostní bilance popsané v odstavci 1 a ohledně možnosti povolení jiných metod ověřování pro některé anebo všechny druhy surovin nebo biopaliv. Komise ve svém posouzení zváží takové metody ověřování, ve kterých informace o parametrech udržitelnosti nemusí zůstat fyzicky spojeny s konkrétními dodávkami anebo směsmi. Posouzení zohlední potřebu zachovat celistvost a účinnost systému ověřování, aniž by vznikla nepřiměřená zátěž pro průmysl. Zprávu v případě potřeby doplní o návrhy Evropskému parlamentu a Radě týkající se použití jiných metod ověřování.

3. Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace a na žádost členského státu mu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorků a obsáhlost údajů.

Informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují zejména informace o plnění kritérií udržitelnosti uvedených v čl. 7b odst. 2 až 5, příslušné informace o přijatých opatřeních na ochranu půdy, vody a ovzduší, k obnově znehodnocené půdy a k zamezení nadměrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a příslušné informace o opatřeních, jež byla přijata s cílem zohlednit aspekty uvedené v čl. 7b odst. 7 druhém pododstavci.

Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 prováděcí akty s cílem vypracovat seznam odpovídajících příslušných informací uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce. Komise zejména zajistí, aby poskytování těchto informací nepředstavovalo pro hospodářské subjekty nadměrnou administrativní zátěž, a to obecně nebo konkrétně pro drobné zemědělce, organizace producentů a družstva.

Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva vyrobená ve Společenství, tak na biopaliva do Společenství dovezená.

Členské státy předloží informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souhrnné podobě Komisi, která je zveřejní v rámci platformy pro transparentnost uvedené v článku 24 směrnice 2009/28/ES v podobě shrnutí, přičemž zachová důvěrnost informací citlivých z obchodního hlediska.

4. Společenství usiluje o uzavření dvoustranných nebo mnohostranných dohod s třetími zeměmi, které obsahují ustanovení o kritériích udržitelnosti odpovídajících kritériím podle této směrnice. Pokud Společenství uzavřelo dohody, které obsahují ustanovení, jejichž obsah souvisí s kritérii udržitelnosti uvedenými v čl. 7b odst. 2 až 5, může Komise rozhodnout, že tyto dohody prokazují, že biopaliva vyrobená ze surovin vypěstovaných v těchto zemích splňují daná kritéria udržitelnosti. Při uzavírání těchto dohod je třeba brát náležitě v úvahu přijatá opatření na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kritických situacích (například ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, pro nepřímé změny ve využívání půdy, k obnově znehodnocené půdy a k zamezení nadměrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a otázky uvedené v čl. 7b odst. 7 druhém pododstavci.

Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 7b odst. 2 nebo prokazují, že dodávky biopaliva splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 7b odst. 3 až 5. Komise může rozhodnout, že tyto režimy obsahují přesné údaje pro účely informování o přijatých opatřeních na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kritických situacích (například ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, k obnově znehodnocené půdy, k zamezení nadměrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a o otázkách uvedených v čl. 7b odst. 7 druhém pododstavci. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 7b odst. 3 písm. b) bodu ii).

Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy měření úspor emisí skleníkových plynů obsahují přesné údaje pro účely čl. 7b odst. 2.

Komise může rozhodnout, že půdy zahrnuté do vnitrostátních nebo regionálních programů pro obnovu, jejichž účelem je zlepšit kvalitu závažným způsobem znehodnocené nebo silně kontaminované půdy, splňují kritéria uvedená v příloze IV části C bodě 9.

5. Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 4, pouze pokud daná dohoda nebo režim splňují přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislé kontroly. Režimy k měření úspor emisí skleníkových plynů musí být rovněž v souladu s metodickými požadavky podle přílohy IV. Seznamy oblastí s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 7b odst. 3 písm. b) bodu ii) musí splňovat přiměřené normy objektivity, být v souladu s mezinárodně uznávanými normami a stanovit vhodné postupy pro odvolání.

Nepovinné režimy uvedené v odstavci 4 (dále jen „nepovinné režimy“) pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.

Zejména s cílem předcházet podvodům může Komise na základě analýzy rizik nebo zpráv uvedených v odst. 6 druhém pododstavci tohoto článku podrobně stanovit normy pro nezávislý audit a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.

6. Rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.

Komise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, o němž je přijato rozhodnutí podle odstavce 4, předložil do 6. října 2016 a poté každý rok do 30. dubna zprávu pojednávající o každém z písmen třetího pododstavce tohoto odstavce. Obecně se zpráva vztahuje na předchozí kalendářní rok. První zpráva se vztahuje alespoň na období šesti měsíců od 9. září 2015. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.

Komise do 6. dubna 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu zpráv uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, přezkum fungování dohod uvedených v odstavci 4 nebo nepovinných režimů, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle tohoto článku, a určení osvědčených postupů. Tato zpráva vychází z nejlepších dostupných informací, včetně informací z konzultací se zúčastněnými stranami, a z praktických zkušeností s uplatňováním dotčených dohod nebo režimů. Zpráva obsahuje analýzu:

Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní. Rozhodnutí o tom, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici, se přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání režimů pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva. Pokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání s režimem uvedeného členského státu, pokud jde o ověřování plnění kritérií udržitelnosti stanovených v čl. 7b odst. 2 až 5.

7. V případě, že hospodářský subjekt předloží doklady anebo údaje získané v souladu s dohodou anebo režimem, jež byly předmětem rozhodnutí podle odstavce 4, členský stát, pokud to je již zřejmé z uvedeného rozhodnutí, nevyžaduje, aby dodavatel poskytl další doklady o splnění kritérií udržitelnosti životního prostředí uvedených v čl. 7b odst. 2 až 5 ani aby poskytl informace o opatřeních uvedených v odst. 3 druhém pododstavci tohoto článku.

8. Komise přezkoumá na žádost členského státu anebo z vlastního podnětu použití článku 7b u zdroje biopaliva a do šesti měsíců od obdržení žádosti rozhodne přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3, zda daný členský stát může tento zdroj biopaliva zohlednit pro účely uvedené v článku 7a.

9. Do 31. prosince 2012 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o

Výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu biopaliv

1. Pro účely článku 7a a čl. 7b odst. 2 se emise skleníkových plynů vznikající během životního cyklu biopaliv vypočtou tímto způsobem:

2. Do 31. března 2010 předloží členské státy Komisi zprávu obsahující seznam těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány jako úroveň 2 podle názvosloví pro územní statistické jednotky (dále jen „NUTS“) nebo více členěná úroveň NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) ( 21 ) a u kterých lze očekávat, že typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin budou nižší než emise vykazované v položce „Rozložené standardní hodnoty pro pěstování“ v příloze IV části D této směrnice nebo stejné jako tyto emise, spolu s popisem metodiky a údajů použitých ke stanovení tohoto seznamu. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

3. Komisi lze typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin předložit v případě členských států ve zprávách podle odstavce 2 a v případě území mimo Unii ve zprávách, které jsou rovnocenné zprávám uvedeným v odstavci 2 a vypracovaným příslušnými orgány.

4. Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavci 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro výrobu biopaliv typicky produkovaných v uvedených oblastech pro účely čl. 7b odst. 2.

5. Komise do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky vypracuje a zveřejní zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v částech B a E přílohy IV se zvláštním důrazem na emise skleníkových plynů z dopravy a zpracovatelské výroby.

Pokud tyto zprávy uvedené v prvním pododstavci uvádějí, že by bylo třeba odhadované typické a standardní hodnoty v částech B a E přílohy IV upravit na základě nejnovějších vědeckých poznatků, Komise podle potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

7. Komise provádí průběžně přezkum přílohy IV s cílem doplnit v odůvodněných případech hodnoty pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy IV, zejména s ohledem na:

Standardní hodnoty pro bionaftu z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje se přezkoumají co nejdříve. Pokud Komise při přezkumu dojde k závěru, že by příloha IV měla být doplněna, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a za účelem doplnění, nikoliv však odstranění nebo změny odhadovaných typických a standardních hodnot v částech A, B, D a E přílohy IV pro způsoby výroby biopaliv, u nichž nejsou v této příloze ještě konkrétní hodnoty uvedeny.

Jakákoli úprava seznamu standardních hodnot v příloze IV nebo jeho doplnění musí splňovat tyto požadavky:

8. Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování části C bodu 9 přílohy IV, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace a definice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3.

1. Prováděcí opatření uvedená v čl. 7b odst. 3 druhém pododstavci, čl. 7c odst. 3 třetím pododstavci, čl. 7c odst. 6, čl. 7c odst. 8, čl. 7d odst. 5, čl. 7d odst. 7 prvním pododstavci a čl. 7d odst. 8 řádně přihlédnou k účelům směrnice 2009/28/ES.

2. Zprávy Komise určené Evropskému parlamentu a Radě a uvedené v čl. 7b odst. 7, čl. 7c odst. 2 a 9 a v čl. 7d odst. 4 a 5, jakož i zprávy a informace předložené v souladu s čl. 7c odst. 3 prvním a pátým pododstavcem a čl. 7d odst. 2 se připravují a předávají pro účely směrnice 2009/28/ES a této směrnice.

1. Členské státy sledují shodu s požadavky stanovenými v článcích 3 a 4, pokud jde o benzin a motorovou naftu, a to na základě analytických metod uvedených v přílohách I a II.

2. Členské státy stanoví v souladu s požadavky příslušných evropských norem systém sledování jakosti paliv. Použití alternativního systému sledování jakosti paliv je přípustné, pokud takový systém zaručuje rovnocennou spolehlivost výsledků.

3. Členské státy předloží každoročně do 31. srpna zprávu o jakosti paliv na vnitrostátní úrovni za předchozí kalendářní rok. Komise vytvoří společný formát pro předkládání souhrnných údajů o jakosti paliv v jednotlivých státech, a to prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. První zpráva se předloží do 30. června 2002. Od 1. ledna 2004 musí formát této zprávy odpovídat formátu popsanému v příslušné evropské normě. Kromě toho podají členské státy zprávu o celkovém množství benzinu a motorové nafty uvedeném na trh na jejich území a o množství bezolovnatého benzinu a motorové nafty o maximálním obsahu síry 10 mg/kg uvedeném na trh. Členské státy dále každoročně podají zprávu o geograficky vyvážené dostupnosti benzinu a motorové nafty s maximálním obsahem síry 10 mg/kg uváděných na trh na jejich území.

4. Komise zajistí, aby informace předložené podle odstavce 3 byly ihned dostupné vhodnými prostředky. Komise každoročně, poprvé do 31. prosince 2003, zveřejní zprávu o aktuální jakosti paliv v různých členských státech a geografickou dostupnost paliv s maximálním obsahem síry 10 mg/kg s cílem poskytnout přehled údajů o jakosti paliv v různých členských státech.

1. Komise provede posouzení rizik pro zdraví a životní prostředí spojených s používáním kovových aditiv v palivech a za tímto účelem vyvine vhodnou zkušební metodiku. O svých závěrech podá do 31. prosince 2012 zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

2. Do doby, než bude vyvinuta zkušební metodika stanovená v odstavci 1, se přítomnost kovového aditiva methylcyklopentadienyl mangan trikarbonylu (MMT) v palivech od 1. ledna 2011 omezuje na 6 mg manganu na litr. Od 1. ledna 2014 je maximální hodnota 2 mg manganu na litr.

3. S ohledem na posouzení provedené pomocí zkušební metodiky uvedené v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada na základě legislativního návrhu Komise revidovat maximální hodnotu obsahu MMT v palivu podle odstavce 2.

4. Členské státy zajistí, aby byla značka pro obsah kovových aditiv v palivu uvedena všude, kde mají spotřebitelé přístup k palivům s kovovými aditivy.

6. Značka bude upevněna na dobře viditelném místě tam, kde jsou uvedeny informace o druhu paliva. Rozměry a písmo značky budou takové, aby byla značka jasně viditelná a snadno čitelná.

1. Komise předloží do 31. prosince 2012 a poté každé tři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu, která bude případně doplněna návrhem změn této směrnice. Tato zpráva zejména zohlední:

2. Komise nejpozději v roce 2014 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o plnění cílové hodnoty emisí skleníkových plynů pro rok 2020 uvedené v článku 7a a zohlední v ní nutnost zachovat konzistentnost mezi tímto cílem a cílovou hodnotou uvedenou v čl. 3 odst. 3 směrnice 2009/28/ES, která se týká podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, s ohledem na zprávy podle čl. 23 odst. 8 a 9 uvedené směrnice.

Členské státy určí sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, úměrné a odrazující.

Postup přizpůsobování povolených analytických metod a povolených tlakových výjimek

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a v rozsahu nezbytném pro přizpůsobení povolených analytických metod s cílem zajistit soudržnost s veškerými revizemi evropských norem uvedených v příloze I nebo II. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a s cílem přizpůsobit povolené výjimky týkající se tlaku par v kPa pro obsah ethanolu v benzinu uvedené v příloze III v rámci mezní hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci. Těmito akty v přenesené pravomoci nejsou dotčeny výjimky udělené podle čl. 3 odst. 4.

2. Takové přizpůsobování nesmí vést k přímé ani nepřímé změně mezních hodnot určených touto směrnicí a rovněž nesmí měnit jejich data použitelnosti.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. října 2015.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm uvedena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi nápomocen Výbor pro jakost paliv. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 23 ).

2. Ve věcech týkajících se udržitelnosti biopaliv podle článků 7b, 7c a 7d je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin, uvedený v čl. 25 odst. 2 směrnice 2009/28/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbory nevydají žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

1. Směrnice 85/210/EHS, 85/536/EHS a 87/441/EHS se zrušují ode dne 1. ledna 2000.

2. Ve směrnici 93/12/EHS se zrušují čl. 1 odst. 1 písm. b) a čl. 2 odst. 1 ode dne 1. ledna 2000.

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. července 1999. Neprodleně o tom uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

ENVIRONMENTÁLNÍ SPECIFIKACE PRO PALIVA NA TRHU URČENÁ PRO VOZIDLA SE ZÁŽEHOVÝMI MOTORY

Vlastnost (1)	Jednotka	Mezní hodnoty (2)
Vlastnost (1)	Jednotka	Minimum	Maximum
Oktanové číslo výzkumnou metodou		95 (3)	—
Oktanové číslo motorovou metodou		85	—
Tlak par, letní období (4)	kPa	—	60,0 (5)
Destilace:
— odpařené množství při 100 °C	% (V/V)	46,0	—
— odpařené množství při 150 °C	% (V/V)	75,0	—
Rozbor uhlovodíků:
— olefiny	% (V/V)	—	18,0
— aromáty	% (V/V)	—	35,0
— benzen	% (V/V)	—	1,0
Obsah kyslíku	% m/m		3,7
Obsah kyslíkatých látek
— methanol	% (V/V)		3,0
— ethanol (mohou být potřebné stabilizátory)	% (V/V)		10,0
— isopropanol	% (V/V)	—	12,0
— terc-buthanol	% (V/V)	—	15,0
— isobuthanol	% (V/V)	—	15,0
— ethery obsahující pět nebo více atomů uhlíků v molekule	% (V/V)	—	22,0
— jiné kyslíkaté sloučeniny (6)	% (V/V)	—	15,0
Obsah síry	mg/kg	—	10,0
Obsah olova	g/l	—	0,005
(1) ►M6 ◄ (2) Hodnoty uvedené ve specifikaci jsou „pravé hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byla použita ustanovení normy EN ISO 4259:2006 „Ropné výrobky – Stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám“ a při stanovení minimální hodnoty byl zohledněn minimální rozdíl 2R nad nulou (R = reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření jsou vyhodnocovány na základě kritérií uvedených v normě EN ISO 4259:2006. (3) Členské státy se mohou rozhodnout, že budou nadále povolovat, aby byl na trh uváděn bezolovnatý benzin běžné kvality, jehož minimální oktanové číslo motorovou metodou (MON) je 81 a minimální oktanové číslo výzkumnou metodou (RON) je 91. (4) Letní období začíná nejpozději 1. května a končí nejdříve 30. září. V případě členských států s nízkými letními teplotními podmínkami začíná letní období nejpozději 1. června a nekončí dříve než 31. srpna. (5) V případě členských států s nízkými letními teplotními podmínkami, pro které platí výjimka v souladu s čl. 3 odst. 4 a 5, je maximální tlak par 70 kPa. V případě členských států, pro které platí výjimka v souladu s čl. 3 odst. 4 a 5 týkající se benzinu s obsahem ethanolu, je maximální tlak par 60 kPa plus výjimka týkající se tlaku par uvedená v příloze III. (6) ►M6 ◄

ENVIRONMENTÁLNÍ SPECIFIKACE PRO TRŽNÍ PALIVA URČENÁ PRO VOZIDLA VYBAVENÁ VZNĚTOVÝMI MOTORY

Vlastnost (1)	Jednotka	Mezní hodnoty (2)
Vlastnost (1)	Jednotka	Minimum	Maximum
Cetanové číslo		51,0	—
Hustota při 15 °C	kg/m (3)	—	845,0
Destilace:
— 95 % v/v předestilovaných při:	°C	—	360,0
Polycyklické aromatické uhlovodíky	% m/m	—	8,0
Obsah síry	mg/kg	—	10,0
Obsah FAME – EN 14078	% (V/V)	—	7,0 (3)
(1) ►M6 ◄ (2) Hodnoty uvedené ve specifikaci jsou „pravé hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byla použita ustanovení normy EN ISO 4259:2006 „Ropné výrobky – Stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám“ a při stanovení minimální hodnoty byl zohledněn minimální rozdíl 2R nad nulou (R = reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření jsou vyhodnocovány na základě kritérií uvedených v normě EN ISO 4259:2006. (3) Methylestery mastných kyselin (FAME) musí splňovat normu EN 14214.

Povolená výjimka týkající se tlaku par pro střední obsah bioethanolu mezi hodnotami uvedenými v tabulce se určuje přímou lineární interpolací mezi obsahem bioethanolu bezprostředně nad a bezprostředně pod zjištěnou hodnotou.

PRAVIDLA PRO VÝPOČET EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VZNIKAJÍCÍCH BĚHEM ŽIVOTNÍHO CYKLU BIOPALIV

A. Typické a standardní hodnoty platné pro biopaliva, jsou-li vyrobena s nulovými čistými emisemi uhlíku v důsledku změny ve využívání půdy

Způsob výroby biopaliva	Typické hodnoty úspor emisí skleníkových plynů	Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů
Ethanol z řepy cukrové	61 %	52 %
Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno)	32 %	16 %
Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	32 %	16 %
Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	45 %	34 %
Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	53 %	47 %
Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	69 %	69 %
Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	56 %	49 %
Ethanol z cukrové třtiny	71 %	71 %
Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.-butyl-etheru (ETBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu
Podíl z obnovitelných zdrojů terc.-amyl-ethyl-etheru (TAEE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu
Bionafta z řepkového semene	45 %	38 %
Bionafta ze slunečnice	58 %	51 %
Bionafta ze sojových bobů	40 %	31 %
Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován)	36 %	19 %
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)	62 %	56 %
Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného (1) oleje	88 %	83 %
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene	51 %	47 %
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice	65 %	62 %
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován)	40 %	26 %
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)	68 %	65 %
Čistý rostlinný olej z řepkového semene	58 %	57 %
Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn	80 %	73 %
Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn	84 %	81 %
Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn	86 %	82 %
(1) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (2) (2) Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1.

B. Odhadované typické a standardní hodnoty pro budoucí biopaliva, která nebyla v lednu roku 2008 na trhu nebo byla na trhu pouze v zanedbatelném množství, byla-li vyrobena s nulovými čistými emisemi oxidu uhličitého v důsledku změny ve využívání půdy

Rozložené standardní hodnoty pro pěstování: „e ec“ podle definice v části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva	Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ)	Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ)
Ethanol z řepy cukrové	12	12
Ethanol z pšenice	23	23
Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství	20	20
Ethanol z cukrové třtiny	14	14
Podíl z obnovitelných zdrojů ETBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu
Podíl z obnovitelných zdrojů TAEE	Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu
Bionafta z řepkového semene	29	29
Bionafta ze slunečnice	18	18
Bionafta ze sójových bobů	19	19
Bionafta z palmového oleje	14	14
Bionafta z odpadního rostlinného (1)nebo živočišného oleje	0	0
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene	30	30
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice	18	18
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje	15	15
Čistý rostlinný olej z řepkového semene	30	30
Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn	0	0
Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn	0	0
Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn	0	0
(1) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002.

Rozložené standardní hodnoty pro zpracování (včetně přebytečné elektřiny): „ep – eee “ podle definice v části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva	Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ)	Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ)
Ethanol z řepy cukrové	19	26
Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno)	32	45
Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	32	45
Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	21	30
Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	14	19
Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	1	1
Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	15	21
Ethanol z cukrové třtiny	1	1
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE	Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu
Bionafta z řepkového semene	16	22
Bionafta ze slunečnice	16	22
Bionafta ze sójových bobů	18	26
Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován)	35	49
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)	13	18
Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje	9	13
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene	10	13
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice	10	13
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován)	30	42
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)	7	9
Čistý rostlinný olej z řepkového semene	4	5
Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn	14	20
Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn	8	11
Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn	8	11

Rozložené standardní hodnoty pro přepravu a distribuci: „etd “ podle definice v části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva	Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ)	Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ)
Ethanol z řepy cukrové	2	2
Ethanol z pšenice	2	2
Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství	2	2
Ethanol z cukrové třtiny	9	9
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE	Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu
Bionafta z řepkového semene	1	1
Bionafta ze slunečnice	1	1
Bionafta ze sójových bobů	13	13
Bionafta z palmového oleje	5	5
Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje	1	1
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene	1	1
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice	1	1
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje	5	5
Čistý rostlinný olej z řepkového semene	1	1
Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn	3	3
Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn	5	5
Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn	4	4

Způsob výroby biopaliva	Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ)	Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ)
Ethanol z řepy cukrové	33	40
Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno)	57	70
Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	57	70
Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	46	55
Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	39	44
Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	26	26
Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	37	43
Ethanol z cukrové třtiny	24	24
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE	Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu
Bionafta z řepkového semene	46	52
Bionafta ze slunečnice	35	41
Bionafta ze sójových bobů	50	58
Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován)	54	68
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)	32	37
Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje	10	14
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene	41	44
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice	29	32
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován)	50	62
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)	27	29
Čistý rostlinný olej z řepkového semene	35	36
Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn	17	23
Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn	13	16
Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn	12	15

E. Odhadované rozložené hodnoty pro budoucí biopaliva, která v lednu 2008 nebyla na trhu nebo byla na trhu pouze v zanedbatelném množství

Rozložené hodnoty pro pěstování: „eec “ podle definice v části C této přílohy

Rozložené hodnoty pro zpracování (včetně přebytečné elektřiny): „ep – eee “ podle definice v části C této přílohy

Rozložené hodnoty pro přepravu a distribuci: „e td“ podle definice v části C této přílohy

Část A. Předběžné odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy u biopaliv a biokapalin (gCO2eq/MJ) ( 27 )

Část B. Biopaliva, u nichž se odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považují za nulové

U biopaliv vyrobených z následujících kategorií vstupních surovin se budou odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:

( 1 ) Úř. věst. C 77, 11.3.1997, s. 1 a Úř. věst. C 209, 10.7.1997, s. 25.

( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 1997 (Úř. věst. C 132, 28.4.1997, s. 170), společný postoj Rady ze dne 7. října 1997 (Úř. věst. C 351, 19.11.1997, s. 1) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. února 1998 (Úř. věst. C 80, 16.3.1998, s. 92). Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. září 1998 (Úř. věst. C 313, 12.10.1998). Rozhodnutí Rady ze dne 17. září 1998.

( 4 ) Úř. věst. L 76, 6.4.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/69/ES (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 1).

( 5 ) Úř. věst. L 36, 9.2.1988, s. 33. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/1/ES (Úř. věst. L 40, 17.2.1996, s. 1).

( 7 ) Úř. věst. L 316, 31.10.1997, s. 12. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 94/74/ES (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 46).

( 8 ) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice ve znění směrnice 98/48/ES (Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18).

( 9 ) Úř. věst. L 96, 3.4.1985, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

( 10 ) Úř. věst. L 334, 12.12.1985, s. 20. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 87/441/EHS (Úř. věst. L 238, 21.8.1987, s. 40).

( 13 ) Čísla kódů KN podle společného celního sazebníku ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 (Úř. věst. L 279, 23.10.2001, s. 1.)

( 14 ) Číslování těchto kódů KN podle Společného celního sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.6.1987, s. 1).

( 23 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

( 24 ) Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.

( 26 ) Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.

(+) Zde uváděné průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin. Rozsah hodnot v této příloze závisí na řadě předpokladů (jako je například zacházení s druhotnými produkty, vývoj v oblasti výnosů, zásoby uhlíku a vytěsnění jiných komodit), které jsou využívány v ekonomických modelech vyvinutých pro účely tohoto odhadu. Přestože míru nespolehlivosti těchto odhadů tedy není možné plně vystihnout, byla provedena analýza citlivosti na základě výsledků vycházejících z náhodné proměnlivosti klíčových parametrů, tzv. analýza metodou Monte Carlo.

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
M1	SMĚRNICE KOMISE 2000/71/ES Text s významem pro EHP ze dne 7. listopadu 2000,	L 287	46	14.11.2000
►M2	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2003/17/ES Text s významem pro EHP ze dne 3. března 2003,	L 76	10	22.3.2003
M3	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003	L 284	1	31.10.2003
►M4	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/30/ES Text s významem pro EHP ze dne 23. dubna 2009,	L 140	88	5.6.2009
►M5	SMĚRNICE KOMISE 2011/63/EU ze dne 1. června 2011,	L 147	15	2.6.2011
►M6	SMĚRNICE KOMISE 2014/77/EU Text s významem pro EHP ze dne 10. června 2014,	L 170	62	11.6.2014
►M7	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1513 Text s významem pro EHP ze dne 9. září 2015,	L 239	1	15.9.2015

Obsah bioethanolu (% v/v)	Povolená výjimka týkající se tlaku par (kPa) (1)
0	0
1	3,7
2	6,0
3	7,2
4	7,8
5	8,0
6	8,0
7	7,9
8	7,9
9	7,8
10	7,8
(1) Hodnoty uvedené ve specifikaci jsou „pravé hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byla použita ustanovení normy EN ISO 4259:2006 „Ropné výrobky – Stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám“ a při stanovení minimální hodnoty byl zohledněn minimální rozdíl 2R nad nulou (R = reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření jsou vyhodnocovány na základě kritérií uvedených v normě EN ISO 4259:2006.

Způsob výroby biopaliva	Typické hodnoty úspor emisí skleníkových plynů	Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů
Ethanol z pšeničné slámy	87 %	85 %
Ethanol z odpadního dřeva	80 %	74 %
Ethanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin	76 %	70 %
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva	95 %	95 %
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin	93 %	93 %
dimethylether (DME) z odpadního dřeva	95 %	95 %
DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin	92 %	92 %
Methanol z odpadního dřeva	94 %	94 %
Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin	91 %	91 %
MTBE (methyl-terc.-butyl-ether), podíl z obnovitelných zdrojů	Stejné jako u způsobu výroby methanolu

Způsob výroby biopaliva	Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ)	Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ)
Ethanol z pšeničné slámy	3	3
Ethanol z odpadního dřeva	1	1
Ethanol z pěstovaných dřevin	6	6
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva	1	1
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z cíleně pěstovaných energetických dřevin	4	4
DME z odpadního dřeva	1	1
DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin	5	5
Methanol z odpadního dřeva	1	1
Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin	5	5
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby methanolu

Způsob výroby biopaliva	Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ)	Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ)
Ethanol z pšeničné slámy	5	7
Ethanol ze dřeva	12	17
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou ze dřeva	0	0
DME ze dřeva	0	0
Methanol ze dřeva	0	0
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE	Stejné jako u způsobu výroby methanolu

Skupina vstupních surovin	Průměr (1)	Percentilové rozmezí odvozené z analýzy citlivosti (2)
Obiloviny a jiné plodiny bohaté na škrob	12	8 až 16
Cukry	13	4 až 17
Olejniny	55	33 až 66
(1) Průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin. (2) Rozmezí představuje 90 % výsledků za použití hodnot pátého a pětadevadesátého percentilu vyplývajících z analýzy. Pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 5 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky nižší než 8, 4 a 33 gCO2eq/MJ). Pětadevadesátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 95 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky vyšší než 16, 17 a 66 gCO2eq/MJ).