Žádost o poradní stanovisko Soudního dvora ESVO předložená odvolacím soudem Borgarting (Borgarting lagmannsrett) ve věci trestního řízení proti P

(Věc E-15/20)

(2021/C 58/14)

Dne 21. října 2020 obdržela podatelna Soudního dvora ESVO žádost odvolacího soudu Borgarting Borgarting lagmannsrett ze dne 16. října 2020, ve které je Soudní dvůr ESVO žádán o poradní stanovisko ve věci trestního řízení proti P, pokud jde o tyto otázky:

Otázka 1

Brání článek 3 a čl. 7 písm. a) Dohody o EHP ve spojení s nařízením č. 883/2004, zejména s jeho články 4, 5 a 7 ve spojení s kapitolou 6, uplatňování vnitrostátního režimu, podle něhož:

a)	podmínkou pro nárok na dávky v nezaměstnanosti je, že nezaměstnaná osoba pobývá („oppholder seg“) v Norsku (viz § 4-2 zákona o národním pojištění), a

b)	výjimka z požadavku na pobyt, včetně ustanovení článku 64 nařízení č. 883/2004, je stanovena ve vnitrostátním předpise o dávkách v nezaměstnanosti, které je rovněž provedeno prováděcím předpisem?

Otázka 2

Bez ohledu na odpověď na otázku 1, je režim popsaný v otázce 1 omezením ve smyslu pravidel volného pohybu stanovených Dohodou o EHP, včetně jejích článků 28, 29 a 36?

Pokud ano, může být takové omezení odůvodněno tím, že:

i.	pobyt v příslušném státě je obvykle vnímán tak, že nezaměstnané osobě dává lepší pobídky a příležitosti k hledání a nalezení zaměstnání, včetně možnosti rychlého nástupu do případného zaměstnání;

ii.

pobyt v příslušném státě je obvykle vnímán tak, že nezaměstnané osobě pomáhá být k dispozici službám zaměstnanosti a že přítomnost v Norsku umožňuje veřejné správě sledovat, zda nezaměstnaná osoba splňuje podmínky pro pobírání peněžitých dávek vyplácených v případě nezaměstnanosti, včetně toho, zda je nezaměstnaná osoba skutečně nezaměstnaná a nemá skryté zdroje příjmů, je skutečným uchazečem o zaměstnání, aktivně hledá zaměstnání nebo se účastní jiných činností zaměřených na nalezení zaměstnání;

iii.	pobyt v příslušném státě je obvykle vnímán tak, že službám zaměstnanosti dává lepší příležitosti k posouzení toho, zda se na nezaměstnanou osobu vztahují vhodná návazná opatření, a

iv.	vnitrostátní režim umožňuje pobírat dávky v nezaměstnanosti v jiném státě EHP za podmínek stanovených nařízením č. 883/2004.

Otázka 3

Vyžadují-li to odpovědi na otázku 1 a 2, položí se tytéž otázky ve vztahu ke směrnici 2004/38, včetně článků 4, 6 a 7.

Otázka 4

Obviněnému se klade za vinu skutečnost, že správnímu orgánu NAV poskytl nepravdivé informace o pobytu v jiném státě EHP, čímž uvedl tento orgán v omyl, pokud jde o vyplácení dávek v nezaměstnanosti, na které neměl nárok, protože zákon o národním pojištění stanoví podmínky, na jejichž základě je pro pobírání dávek v nezaměstnanosti potřebný pobyt v Norsku („opphold“). Je s ohledem na provedení nařízení č. 883/2004 Norskem (viz otázka 1) použití ustanovení trestního zákoníku týkajících se podvodů a předložení nepravdivého prohlášení v takovém případě, o jaký se jedná v projednávané věci, v souladu se základními zásadami práva EHP, jako je zásada jasnosti a zásada právní jistoty?

Otázka 5

Je trestněprávní sankce s ohledem na tento konkrétní případ a na provedení nařízení č. 883/2004 Norskem (viz otázka 1) v souladu se zásadou proporcionality?