(1)

Dopisem ze dne 2. února 2011 (2) podal stěžovatel, Og fjarskipti ehf. (dále jen „Vodafone“ nebo „stěžovatel“), Kontrolnímu úřadu stížnost týkající se údajné protiprávní státní podpory, která byla poskytnuta společnosti Síminn na zavádění širokopásmových sítí ve venkovských oblastech Islandu.

(2)

Po obdržení všech příslušných informací od islandských orgánů a podstatných informací od stěžovatele a zúčastněných stran (3) zahájil Kontrolní úřad rozhodnutím č. 302/13/KOL ze dne 10. července 2013 formální vyšetřovací řízení týkající se možné státní podpory poskytnuté společnosti Síminn na zavádění širokopásmových služeb ve venkovských oblastech Islandu (dále jen „rozhodnutí č. 302/13/KOL“ nebo „rozhodnutí o zahájení řízení“).

(3)

Dopisem ze dne 15. října 2013 (4) podaly islandské orgány připomínky k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení. Dopisem ze dne 18. července 2013 (5) obdržel Kontrolní úřad připomínky rovněž od jedné zúčastněné strany (Hringiðan ehf.).

(4)

Dne 28. listopadu 2013 bylo rozhodnutí č. 302/13/KOL zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a dodatku EHP. Zúčastněným stranám byla poskytnuta lhůta v délce jednoho měsíce pro podání připomínek k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení.

(5)

Dopisem ze dne 18. prosince 2013 (6) obdržel Kontrolní úřad připomínky a dokumenty od zúčastněné strany, společnosti Nova ehf. Dopisem ze dne 20. prosince 2013 (7) obdržel Kontrolní úřad připomínky a další dokumenty od společnosti Síminn. Společnost Síminn předložila rovněž znalecký posudek ze dne 24. září 2013, jehož vypracování zadala společnosti Analysis Mason poskytující odborné poradenské služby v oblasti telekomunikací a médií (dále jen „posudek společnosti AM“) (8). Dopisem ze dne 23. prosince 2013 (9) obdržel Kontrolní úřad připomínky a další dokumenty od stěžovatele.

(6)

Dne 8. ledna 2014 předal Kontrolní úřad v souladu s čl. 6 odst. 2 části II protokolu 3 obdržené připomínky islandským orgánům a vyzval je, aby se k nim vyjádřily (10). Islandské orgány podaly své připomínky a vyjádření dopisem ze dne 28. února 2014 (11).

(7)

Po posouzení obdržených informací, zpráv a připomínek si Kontrolní úřad dopisem ze dne 2. září 2014 (12) vyžádal od islandských orgánů doplňující údaje a vysvětlení. Islandské orgány odpověděly dopisem ze dne 17. října 2014 (13), v němž Kontrolnímu úřadu poskytly požadované údaje.

(8)

Dne 20. listopadu 2014 se Kontrolní úřad na žádost společnosti Síminn zúčastnil v Bruselu schůzky s jejími technickými odborníky a externími právníky.

(9)

Fond pro telekomunikace (dále jen „Fond“) byl zřízen zákonem č. 132/2005 a jeho úkolem (stanoveným ve statutu) je podporovat na Islandu rozvoj v oblasti telekomunikací, jak je popsáno v oficiální telekomunikační strategii (dále jen „strategie“), kterou schválil islandský parlament, Althingi (14). V článku 2 tohoto zákona se uvádí, že Fond je zřízen za účelem dohledu na přidělování finančních prostředků na projekty týkající se zavádění infrastruktury elektronických komunikací, a tudíž zvýšení bezpečnosti a konkurenceschopnosti společnosti v oblasti elektronických komunikací, a jiné projekty zmíněné ve strategii za předpokladu, že by tyto projekty nebyly za tržních podmínek pravděpodobně provedeny.

(10)

Fond je financován ze zákonného příspěvku, který poskytuje islandské Ministerstvo financí. Fond spravuje Ministerstvo vnitra, které jmenuje členy správní rady Fondu na pětileté funkční období.

(11)

Fond se zaměřuje na čtyři klíčové priority stanovené ve strategii, přičemž zavádění širokopásmových služeb představovalo poslední prioritu, která měla být provedena. Podle islandských orgánů bylo v případě všech projektů použito otevřené zadávací řízení.

(12)

Počátkem roku 2007 najal Fond pobočku Sdružení zemědělců za účelem ověření informací ze sčítání ve venkovských oblastech, zejména nejvýrazněji venkovských (15). Tato práce vedla ke komplexnímu a aktuálnímu přehledu budov, jež by mohly být součástí projektu týkajícího se zavádění širokopásmových služeb ve venkovských oblastech Islandu (bližší popis viz bod odůvodnění 16).

(13)

V únoru 2007 si Fond jako první krok při mapování stávajícího a budoucího širokopásmového pokrytí vyžádal od poskytovatelů širokopásmových služeb (16) informace o stávajících oblastech trhu. Cílem tohoto mapování bylo určit selhání trhu, a to rozlišením „šedých“, „černých“ a „bílých“ míst v odlehlých oblastech na Islandu (17). Ve veřejném oznámení zveřejněném v deníku Morgunblaðið byly vyžadovány informace o všech stávajících oblastech širokopásmového pokrytí (tj. oblastech, v nichž je za přiměřenou pevnou měsíční cenu trvale k dispozici (tj. nikoli vytáčený) přístup k internetu o rychlosti nejméně 512 kb/s) a o plánovaných oblastech (v nichž dosud nejsou tyto služby poskytovány), které budou funkční do června 2008.

(14)

Fond obdržel informace o oblastech trhu v různých formách od řady poskytovatelů širokopásmových služeb a jednotlivců (18). S ohledem na existující oblasti pokrytí bylo dalším krokem zadání GPS souřadnic pro všechna sídla mimo oblasti s pokrytím ADSL. Výsledná víceúrovňová mapa sídel mimo všechny stávající a plánované (celkové) oblasti se širokopásmovým připojením byla zaslána zúčastněným poskytovatelům širokopásmových služeb za účelem dalšího podrobného přezkumu. Výsledkem byla významná aktualizace mapy, a to po porovnání mapy s databázemi zákazníků ze strany poskytovatelů služeb. Po provedení této práce zaslal Fond každé ze 78 obcí na Islandu seznam budov mimo oblasti pokrytí a výtisk aktualizované mapy širokopásmového pokrytí pro danou obec. Každá obec poté přezkoumala „bílá“ místa na mapě s ohledem na chybějící budovy nebo budovy, které nejsou pro projekt způsobilé. Aby byla budova způsobilá, muselo se jednat o oficiální stálé celoroční bydliště a/nebo pracoviště nejméně jedné osoby.

(15)

Mapování a analýza pokrytí provedené Fondem vedly k přesnému seznamu budov, které budou do projektu zařazeny. Původní rozsah projektu zahrnoval 1 118„bílých“ budov, jež byly určeny individuálně pomocí GPS souřadnic.

(16)

V únoru 2008 zveřejnilo Ríkiskaup, Státní obchodní centrum, jménem Fondu výzvu k podávání nabídek na projekt nazvaný „Háhraðanettengingar til allra landsmanna“. Tento projekt spočíval v zavádění širokopásmových služeb ve venkovských oblastech, v nichž islandské orgány zjistily selhání trhu, a to na základě toho, že se nejevilo jako pravděpodobné, že by v těchto oblastech zavedli soukromí provozovatelé služby za tržních podmínek. Projekt zahrnoval 1 118 „bílých“ budov, které Fond určil v rámci průzkumu (19).

(17)

Po zveřejnění oznámení o nabídkovém řízení vedlo Státní obchodní centrum řadu jednání s uchazeči, kteří projevili zájem, což mělo za následek prodloužení lhůty pro podání nabídek do dne 4. září 2008. Státní obchodní centrum obdrželo pět nabídek, které se lišily cenou i navrhovaným technickým řešením. Společnost Síminn podala v rámci zadávacího řízení dvě nabídky: nabídku s nejnižší cenou ve výši 379 milionů ISK a nabídku s nejvyšší cenou (za nejvyšší nabídnutou průměrnou rychlost stahování) s částkou ve výši 5 miliard ISK.

(18)

Podle popisu zadávacího řízení bylo účelem použitých kritérií pro přidělení zakázky určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Použita byla čtyři hodnotící kritéria: i) celková cena (50 %); ii) rychlost nahrávání (15 %); iii) rychlost stahování (25 %) a iv) GSM 2G (nepovinné) (10 %) (20). Do dne 4. září 2008 obdrželo Státní obchodní centrum pět platných nabídek (a jednu neplatnou nabídku od společnosti Hringiðan ehf., která nepředložila platnou bankovní záruku). Obdržené platné nabídky byly tyto (21):

(19)

Jelikož první nabídka společnosti Síminn obdržela na základě výše zmíněných kritérií nejvyšší počet bodů (95), zahájilo Státní obchodní centrum jednání s touto společností (22). Státní obchodní centrum mimoto požádalo, aby se společnost Síminn zúčastnila několika vysvětlujících schůzek; tyto schůzky představují běžný postup po otevření nabídek.

(20)

Počátkem prosince 2008 obdržela Správa pošt a telekomunikací na Islandu, Póst- og fjarskiptastofnun, žádost poskytovatele služeb, společnosti Wireless Broadband Systems (dále jen „WBS“), o zrušení registrace jakožto poskytovatele telekomunikačních služeb na Islandu. Společnost WBS se předtím zúčastnila mapování a analýzy pokrytí uskutečněných Fondem a v období před zveřejněním výzvy k podávání nabídek ze strany Státního obchodního centra informovala Státní obchodní centrum o plánech na pokrytí. Odchod společnosti WBS z trhu a následné zrušení jejích plánů na pokrytí měly za následek významnou změnu seznamu budov, které nemají nebo v blízké budoucnosti nezískají širokopásmové pokrytí za tržních podmínek. Poté, co byla plánovaná oblast pokrytí tohoto poskytovatele služeb vyškrtnuta z celkové kumulativní mapy pokrytí, objevilo se v celé zemi dalších 670 „bílých“ budov. Fond pokládal tyto budovy za součást nové telekomunikační politiky.

(21)

Fond si od Státního obchodního centra vyžádal informace ohledně toho, zda lze v rámci probíhajícího nabídkového řízení rozsah projektu zvětšit. Podle islandských orgánů odpovědělo Státní obchodní centrum dne 7. ledna 2009 a zastávalo názor, že určité rozšíření je v rámci nabídkového řízení možné a že toto rozšíření je v souladu s regulačním rámcem pro zadávání veřejných zakázek.

(22)

Za účelem zjištění, zda stávající nebo noví poskytovatelé služeb nemají v úmyslu rozšířit oblasti pokrytí zařazením některé z dodatečných 670 „bílých“ budov, Fond Státní obchodní centrum požádal, aby znovu vyzvalo k předložení plánů na poskytování služeb pro těchto 670 budov. Dne 23. ledna 2009 zveřejnilo Státní obchodní centrum oznámení v deníku Morgunblaðið, v němž si od účastníků trhu vyžádalo informace ohledně plánů na zavádění širokopásmových služeb v dodatečných oblastech, jež předtím nebyly v rámci nabídkového řízení zahrnuty (23). Podle islandských orgánů to bylo v souladu s dřívější metodikou, kterou Státní obchodní centrum použilo v době zveřejnění první žádosti o informace o oblastech pokrytí. V důsledku výzvy k předložení informací prostřednictvím oznámení se žádost o informace nevztahovala výhradně na poskytovatele služeb, kteří již v rámci zadávacího řízení podali nabídky, nýbrž měla oslovit všechny poskytovatele služeb.

(23)

Státní obchodní centrum neobdrželo žádné dodatečné nebo nové plány na poskytování služeb pro 670 zjištěných budov. Státní obchodní centrum se poté rozhodlo považovat tyto dodatečné budovy za součást projektu. Požádalo proto o revizi smluvní dohody sjednávané se společností Síminn za účelem zařazení dodatečných budov.

(24)

Dne 25. února 2009 uzavřely Fond (kupující) a společnost Síminn (prodávající) dohodu o zavádění širokopásmových služeb ve venkovských oblastech Islandu (dále jen „dohoda“). Podle dohody měl prodávající vybudovat vysokorychlostní síť a zavést širokopásmové služby v oblastech, které dříve neměly k těmto službám přístup. Síť a služba měly být rozšířeny na všechny domácnosti, v nichž byla evidována nejméně jedna osoba, která zde měla celoročně bydliště, a podniky, které jsou v provozu celoročně. Dohoda se vztahovala celkem na 1 788 budov: 1 118 budov, které byly určeny původně v zadávací dokumentaci, a dalších 670 budov, jež byly zařazeny v průběhu jednání. V dohodě bylo stanoveno, že po dokončení zavádění bude vlastníkem sítě prodávající.

(25)

Podle článku 4 dohody zahrnovala doba realizace zakázky období od data podpisu do dne 1. března 2014. V případě souhlasu obou stran mohlo být toto období prodlouženo o dva roky. Podle článku 10 dohody však bylo období budování sítě oficiálně zahájeno dne 1. března 2009 a trvalo do 1. března 2011. Fond povolil prodloužení doby zavádění (osmnáct měsíců) kvůli rozšíření projektu. Fond s tím souhlasil pod podmínkou, že zavedení služeb pro nejméně 1 118 budov bude dokončeno v prvních dvanácti měsících v souladu s nabídkou společnosti Síminn v rámci zadávacího řízení.

(26)

Za zavedení sítě a služby měl kupující zaplatit celkovou částku ve výši 606 128 801 ISK. Cena za rozšíření rozsahu projektu o 670 budov byla dohodnuta na základě průměrné jednotkové ceny, kterou společnost Síminn nabídla původně, vynásobené počtem nových budov. Platba pro společnost Síminn proto vzrostla z 379 milionů ISK na 606 milionů ISK. Kupující měl uhradit prodávajícímu 70 % celkové částky při podpisu dohody, dalších 20 % poté, co síť začne fungovat, a zbývajících 10 % po uplynutí tříměsíčního zkušebního období (24).

(27)

Platby byly upraveny podle indexu na základě směnného kurzu s cizí měnou namísto obecného indexu spotřebitelských cen, jak bylo původně zamýšleno. Tato volba indexace byla podle islandských orgánů výsledkem neobvyklých hospodářských podmínek a nejistoty v důsledku finanční krize (25). Použitou cizí měnou byla dánská koruna (DKK) podle kurzu platného dne 3. září 2008 (1 DKK = 16,513 ISK).

(28)

Podle článku 2.1 popisu zadávacího řízení byl projekt technologicky neutrální a nebyly stanoveny zvláštní specifikace týkající se způsobu vybudování sítě nebo použitého technologického řešení (26).

(29)

Kromě poskytnutí vysokorychlostního internetového připojení pro budovy byli uchazeči vybídnuti rovněž k poskytování mobilních hlasových služeb (GSM 2G) (27). Tato služba měla splňovat kritéria stanovená v telekomunikačním plánu Správy pošt a telekomunikací (fjarskiptaáætlun) na období 2005–2010, který zahrnoval hlasové služby, možnosti roamingu a dodání uživatelského zařízení za příznivé ceny. Poskytování mobilních hlasových služeb GSM 2G představovalo v kritériích zadávacího řízení 10 %.

(30)

Technické řešení, které společnost Síminn nabídla, se zakládalo na čtyřech různých technologiích: ADSL (28), UMTS (29), Wi-Fi (30) a satelitním připojení. Jak se ukázalo po vybudování sítě, u 55 % budov bylo využito připojení pomocí UMTS (pevné bezdrátové připojení 3G), u 41 % připojení pomocí ADSL a u 4 % připojení pomocí satelitu/Wi-Fi.

(31)

Podle článku 2.2.13 přílohy I dohody měla být síť koncipována tak, aby umožňovala velkoobchodní přístup jiným poskytovatelům internetových služeb. Tito poskytovatelé internetových služeb měli být schopni pořizovat na žádost základní službu u společnosti Síminn za velkoobchodní ceny a měli mít možnost poskytovat prostřednictvím sítě služby svým maloobchodním zákazníkům. Přístup měl být poskytnut prostřednictvím vhodných prostředků (např. prostřednictvím přístupu k serveru pro širokopásmový vzdálený přístup („BRAS“)). Všem poskytovatelům internetových služeb měla být poskytována stejná služba a umožněn stejný přístup k síti bez ohledu na jejich spojení s prodávajícím.

(32)

V příloze II dohody nazvané „Dotazy a odpovědi 1–22 během nabídkového řízení, nové seznamy lokalit, vysvětlivky k zadávací dokumentaci a záznamy z prezentace nabídek“ jsou uvedeny další vysvětlivky týkající se požadavků na přístup. Co se týká velkoobchodního přístupu, uvedeny jsou čtyři možnosti. Jedná se o tyto možnosti (31):

(33)

Podle přílohy II dohody může společnost Síminn nabízet možnosti č. 1–4 libovolně, ve všech případech, kdy je v projektu použita technologie ADSL, však musí poskytnout alespoň možnost č. 3 (32). Mimoto je výslovně uvedeno, že společnost Síminn musí v tomto ohledu dodržovat rozhodnutí a předpisy Správy pošt a telekomunikací (33).

(34)

Je-li v projektu použita technologie UMTS, musí společnost Síminn povinně respektovat pouze možnost č. 4 (34). Tato možnost znamená dodání uživatelského zařízení a jeho instalaci společností Síminn ve všech případech bez ohledu na osobu maloobchodního prodejce. Společnost Síminn musí zajistit rovněž zákaznické služby a služby v oblasti údržby. Podle islandských orgánů je hlavním důvodem tohoto ujednání skutečnost, že podle tvrzení společnosti Síminn je nezbytné, aby měla úplný přístup k celé síti UMTS a kontrolu nad touto sítí, včetně veškerého uživatelského zařízení, aby mohla zaručit, že kvalita a úroveň služby jsou v souladu se zadávací dokumentací. Fond naopak povolil vyloučení otevřeného přístupu s ohledem na připojení pomocí satelitu a Wi-Fi, a to z toho důvodu, že by uplatňování tohoto přístupu bylo velmi obtížné a nepraktické (35).

(35)

V příloze 10 dohody jsou obsaženy standardizované dohody o dalším prodeji (endursölusamningar) uzavřené mezi společností Síminn a dalšími prodejci – poskytovateli internetových služeb týkající se dalšího prodeje vysokorychlostních služeb UMTS a služeb ADSL. V případě možnosti č. 4 zahrnují tyto standardní dohody běžné minimální slevy na základě rychlosti, a sice následovně (36):

(36)

V případě ADSL se s ohledem na přístup podle možnosti č. 4 použijí tyto minimální slevy:

Co se týká velkoobchodního přístupu k ADSL na základě možností č. 1–3, další prodejce / maloobchodní prodejce – poskytovatel internetových služeb získá minimální slevu z maloobchodní ceny společnosti Síminn ve výši 35 %. Podle islandských orgánů byla tato sleva stanovena v souladu s rozhodnutím Správy pošt a telekomunikací č. 8/2008 ze dne 18. dubna 2008  (37).

(37)

Podle sdělení Fondu ze dne 14. srpna 2009 (38) týkajícího se uspořádání možností přístupu v dohodě je přístup za účelem dalšího prodeje k dispozici pouze s ohledem na připojení pomocí UMTS. Tato připojení nevyužívají možností velkoobchodního přístupu na základě infrastruktury. Podle fondu by se proto měly výše uvedené slevy uplatnit v případě, chce-li přístup k síti společnosti Síminn za účelem dalšího prodeje získat jiný poskytovatel internetových služeb.

(38)

Pokud jde o podrobnější popis opatření, odkazuje se na rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 302/13/KOL (39).

(39)

V rozhodnutí č. 302/13/KOL posoudil Kontrolní úřad předběžně to, zda dohoda mezi Fondem pro telekomunikace a společností Síminn týkající se zavádění širokopásmových sítí ve venkovských oblastech Islandu může představovat státní podporu, a pokud ano, zda lze tuto podporu považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP.

(40)

Podle islandských orgánů nepředstavuje opatření státní podporu, jelikož nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Islandské orgány mimoto zastávaly názor, že příspěvek lze charakterizovat jako financování veřejné služby a že jsou splněna kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark. V případě, že by Kontrolní úřad měl za to, že dané opatření představuje státní podporu, mohla by být podle islandských orgánů tato podpora považována za slučitelnou s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP s ohledem na cíle opatření, včetně většího přístupu veřejnosti k širokopásmovým službám v podporovaných oblastech.

(41)

Kontrolní úřad však zastával předběžně názor, že dohoda mezi Fondem a společností Síminn zahrnuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. V rozhodnutí č. 302/13/KOL byly určeny tyto aspekty:

(42)

Kontrolní úřad podotkl, že podpora na zavádění širokopásmových sítí na Islandu ve venkovských oblastech a v oblastech s nedostatečným pokrytím podle všeho řeší dobře vymezené cíle společného zájmu, je vhodným nástrojem k dosažení stanovených cílů a poskytuje vybranému dodavateli investiční pobídku. Vzhledem k rozsahu změn v dané dohodě však Kontrolní úřad dospěl k předběžnému závěru, že v případě postupu pro zadávání veřejných zakázek nemusí jít o otevřené a nediskriminační zadávací řízení ve smyslu pokynů Kontrolního úřadu z roku 2013 o použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (dále jen „pokyny pro širokopásmové sítě“) (40). Kontrolní úřad měl pochybnosti rovněž o tom, zda byla společnost Síminn povinna poskytovat dostatečně velkoobchodní přístup k částem sítě na bázi UMTS a ADSL. Pokud by společnost Síminn povinností dostatečně poskytovat velkoobchodní přístup nebyla vázána, dávalo by jí to hospodářské i konkurenční výhody. Z toho lze usuzovat, že opatření není v souladu se zásadami přiměřenosti a omezení narušení hospodářské soutěže v rámci ověření vyváženosti.

(43)

V důsledku těchto skutečností měl Kontrolní úřad na základě svého předběžného posouzení pochybnosti, zda lze financování zavádění širokopásmových služeb ve venkovských oblastech Islandu považovat za slučitelné s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(44)

Jak již bylo zmíněno, islandské orgány podaly připomínky k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení dopisem ze dne 15. října 2013 (41). Islandské orgány se nedomnívají, že platby ve prospěch společnosti Síminn podle podmínek dohody zahrnují státní podporu, jelikož zastávají názor, že nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, poněvadž orgány jednaly v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství. Islandské orgány mimoto zastávají názor, že tyto platby lze charakterizovat jako financování veřejné služby; že jsou splněna čtyři kumulativní kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark a že z tohoto důvodu nepředstavuje opatření státní podporu.

(45)

Islandské orgány uvedly, že uzavření dotyčné dohody neposkytlo společnosti Síminn žádnou hospodářskou výhodu nad rámec tržních podmínek. Podle islandských orgánů se využití veřejného nabídkového řízení v souladu s rámcem pro zadávání veřejných zakázek považuje za dostatečné pro předpoklad, že hospodářskému subjektu, který byl v tomto řízení vybrán, nebyla poskytnuta žádná státní podpora, jelikož je zaručena tržní cena (42). Podle islandských orgánů proto spravedlivá tržní cena zakládá předpoklad, že společnosti Síminn nebyla poskytnuta žádná státní podpora (43).

(46)

Co se týká změn dohody uzavřené se společností Síminn kvůli rozšíření oblasti, v níž mají být služby zavedeny, islandské orgány uvedly, že podle Evropské komise nezahrnují změny takovéto zakázky státní podporu, nejsou-li celkové podmínky pro poskytovatele příznivější než podmínky původní zakázky. I kdyby se podmínky považovaly z důvodu změny za příznivější, státní podpora neexistuje v případě, jedná-li zadavatel stejně jako soukromý podnikatel, který sleduje své obchodní zájmy. Podle islandských orgánů mohl nabídku podat kdokoli, kdo měl zájem zúčastnit se zadávacího řízení, jelikož přípustné byly nabídky od všech zainteresovaných stran, jak bylo oznámeno. Skutečnost, že pro provedení projektu byla nakonec vybrána společnost Síminn, která podala ekonomicky nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou, proto automaticky neznamená zvýhodnění určitého podniku.

(47)

Islandské orgány rovněž zdůraznily, že širokopásmové služby jsou obecně službami obecného hospodářského zájmu (44). Islandské orgány uvedly, že se obrátily na soukromé provozovatele a zveřejnily oznámení s cílem zjistit, zda je nějaký tržní investor ochoten investovat do infrastruktury. Jelikož o poskytování služby neprojevil nikdo zájem, dospěly islandské orgány k závěru, že tyto oblasti jsou skutečně postiženy selháním trhu a bez podpory z Fondu nebudou mít vysokorychlostní internetové připojení k dispozici. Podle islandských orgánů by se mělo zajištění přiměřeného širokopásmového pokrytí ve venkovských oblastech Islandu, v nichž nepůsobí žádní jiní operátoři ani nemají zájem zde investovat, považovat za službu obecného hospodářského zájmu, jelikož zavedení širokopásmových služeb pro dotčené budovy mělo velký význam jak pro dotyčné oblasti, tak pro celou společnost.

(48)

Podle islandských orgánů byly v rámci nabídkového řízení a následné dohody se společností Síminn jasně vymezeny povaha a rozsah služby (tj. vybudování infrastruktury, aby mohly určité budovy získat vysokorychlostní internetové připojení). Islandské orgány tvrdily, že v tomto konkrétním případě byla společnost Síminn podepsáním dohody formálně pověřena poskytováním služby a plněním tohoto závazku.

(49)

Islandské orgány sdělily, že výše zmíněná dohoda stanovila parametry vyrovnání na základě zadávací dokumentace. Dohoda stanoví jednoznačně a transparentně vyrovnávací platbu, kterou má společnost Síminn obdržet za poskytování služby. Vyrovnávací platba stanovená v dohodě se nezměnila a nejsou možné ani změny ve prospěch společnosti Síminn.

(50)

Islandské orgány mimoto zdůraznily, že skutečný příspěvek je podstatně nižší než náklady, které Fond a jeho poradci odhadovali, a že není hrazeno více, než co je nezbytné k realizaci projektu. Fakt, že skutečné náklady projektu jsou podstatně nižší než odhadované náklady na podobné řešení sítě, dokládá, že islandské orgány přijaly opatření s cílem zamezit nadměrné náhradě.

(51)

Podle islandských orgánů byla jednání poté, co byla společnost Síminn vybrána, založena přímo na nabídkovém řízení a představovala prodloužení řízení. Platby ve prospěch společnosti Síminn se uskutečňují v souladu s předem stanoveným harmonogramem plateb podle pokroku projektu, což zamezuje možnosti nadměrné náhrady. Podle článku 19 dohody předložila společnost Síminn bankovní záruku New Kaupþing bank ze dne 17. února 2009, což představuje mechanismus zpětného získání (tzv. „claw-back mechanism“), který má zabránit nadměrné náhradě (45). Dohoda mimoto obsahuje přísné ujednání o platbách v souladu s pokrokem projektu, což znamená, že platby jsou vypláceny podle skutečného pokroku, jehož bylo při budování systému a převzetí zákazníků dosaženo, jak je stanoveno v článku 16 dohody. V článku 11 dohody je obsažena sankční doložka, podle níž musí společnost Síminn zaplatit náhradu v případě prodlení, a v článku 13 dohody rovněž doložka týkající se neplnění.

(52)

Islandské orgány taktéž uvedly, že v případě, že by Kontrolní úřad dospěl k závěru, že rozšíření rozsahu projektu a vyrovnání nebylo zcela v souladu s rámcem pro zadávání veřejných zakázek, pak by se otevřené zadávací řízení spolu s hodnocením, které provedli nezávislí poradci, mělo považovat za vhodnou referenční hodnotu, pokud jde o vyrovnání. Společně by se měly pokládat přinejmenším za jednoznačný údaj o nákladech, které by vynaložil běžný, správně řízený podnik na relevantním trhu. Jelikož vyrovnávací platba pro společnost Síminn byla nižší než tato referenční hodnota, mělo by se mít za to, že poslední kritérium stanovené v rozsudku ve věci Altmark je splněno. Islandské orgány rovněž zopakovaly, že i po provedení změn je nabídka společnosti Síminn i nadále zdaleka ekonomicky nejvýhodnější nabídkou.

(53)

Podle islandských orgánů bylo zadávací řízení v souladu s pravidly EHP v oblasti veřejné podpory a plně zajistilo rovné zacházení se všemi hospodářskými subjekty na trhu. Islandské orgány rovněž uvedly, že úpravy projektu, které byly provedeny během jednání se společností Síminn, neporušily základní pravidla rovnosti a transparentnosti, především s ohledem na flexibilitu obsaženou v projektu.

(54)

Poté, co byla z kumulativní mapy pokrytí vyňata plánovaná oblast pokrytí společnosti WBS, se objevilo dalších 670 „bílých“ budov. Když Fond Státní obchodní centrum požádal, aby si znovu vyžádalo plány na poskytování služeb pro těchto 670 budov, uskutečnilo se to prostřednictvím oznámení, a nikoli na základě přímého kontaktu výhradně s několika málo poskytovateli služeb, kteří předtím podali své nabídky v rámci zadávacího řízení. Jednalo se o metodu, která byla použita původně při zveřejnění výzvy k poskytnutí informací o oblastech pokrytí. Islandské orgány zdůraznily, že dvoustranná jednání se stranami, které předtím podaly nabídky, se nepokládala za vhodná.

(55)

Islandské orgány uvedly, že změny dohody týkající se rozsahu a vyrovnání byly nezbytné za účelem zařazení dalších 670 „bílých“ budov a výsledného vyrovnání. Cenou za dodatečné budovy byla průměrná jednotková cena uvedená v původní nabídce společnosti Síminn, která byla vybrána v otevřeném řízení jako ekonomicky nejvýhodnější nabídka. Vyrovnání za dodatečné budovy je proto nutno pokládat za rozšíření původní nabídky, a to rovněž za tržních podmínek. Podle islandských orgánů to dokládá kontinuitu řízení, a nikoli nové sjednání základní podmínky dohody.

1.2.2008

1.5.2008

1.8.2008

1.11.2008

1.2.2009

1.5.2009

1.8.2009

1.11.2009

1.2.2010

1.5.2010

1.8.2010

1.11.2010

1.2.2011

1.5.2011

1.8.2011

1.11.2011

1.2.2012

1.5.2012

1.8.2012

1.11.2012

1.2.2013

1.5.2013

1.8.2013

Sites list development

1 900

1 800

1 700

1 600

1 500

1 400

1 300

1 200

1 111

1 000

(56)

Jak již bylo uvedeno, původní rozsah projektu činil nejméně 1 119 budov. Podle islandských orgánů je u těchto projektů běžné, že se seznam během doby realizace projektu průběžně mění. Jak je patrné z výše uvedeného grafu, od roku 2008 do roku 2011 docházelo v seznamu trvale k výkyvům (46). Stabilizace projektu je patrná teprve v roce 2011, ačkoli i poté se seznam měnil. Vzhledem k tomuto nevyhnutelnému kolísání bylo podle islandských orgánů jediným způsobem, jak zajistit transparentnost s ohledem na odměnu, použití průměrné jednotkové ceny.

(57)

Fond se rovněž domníval, že by nové zadávací řízení znamenalo pro islandské orgány zbytečnou ekonomickou zátěž, přičemž existovala velmi vysoká pravděpodobnost stejného či dokonce ještě nepříznivějšího výsledku a opoždění zavedení širokopásmových služeb o měsíce či dokonce roky. Fond se rovněž domníval, že vyrovnání za dodatečné budovy a celý projekt mohou islandské orgány pokládat za velmi příznivé, jelikož bylo stejné jako v původním nabídkovém řízení.

(58)

V září 2008 požádal Fond své poradce (společnost Mannvit hf.) o odhad nákladů na budovy, které měla obsluhovat pouze společnost WBS. V tomto odhadu nákladů ze dne 8. října 2008 (47) byla potenciální nabídková cena za přibližně 750 „budov společnosti WBS“ (odhad byl později upraven na 670 určených „bílých“ budov) stanovena mezi 410 000 000 a 820 000 000 ISK. To vede k průměrné ceně za budovu v rozmezí od 546 667 ISK (jednoduchý systém) do 1 093 333 ISK (vyspělý systém).

(59)

Na základě výše uvedených úvah byla průměrná cena za dodatečných 670 budov mezi Fondem a společností Síminn sjednána na základě průměrné jednotkové ceny, kterou společnost Síminn nabídla původně, vynásobené počtem nových budov, tj. 338 998 ISK za budovu. S přihlédnutím k indexaci dohodnuté částky činí průměrná jednotková cena za celkem 1 788 budov 470 191 ISK. Islandské orgány to pokládají za příznivý výsledek vzhledem k mimořádným hospodářským podmínkám v té době a nákladům, které předtím odhadl nezávislý poradce.

(60)

Podle islandských orgánů měla společnost Síminn za to, že celkově nedosáhne v důsledku rozšíření rozsahu projektu úspor z rozsahu. Ačkoliv v určitých oblastech tomu tak může být, často rozptýlené lokality a situace „bílých“ budov znamenaly, že celkově to nebude platit. S ohledem na většinu rozšíření musela společnost Síminn přepracovat velké části projektu, ačkoli se některé dodatečné budovy nacházely ve stejných oblastech jako budovy v původním nabídkovém řízení, tj. přemístění vysílačů a antén.

(61)

Co se týká úpravy plateb podle indexu většinou na základě DKK a částečně podle indexu spotřebitelských cen a indexu mezd, islandské orgány poukázaly na mimořádnou situaci, která panovala na podzim 2008, a na potíže, s nimiž se islandské hospodářství potýkalo. Během jednání mezi společností Síminn a islandskými orgány se hospodářské prostředí na Islandu výrazně změnilo. Podle islandských orgánů byla úprava plateb stanovených v dohodě podle indexu na základě DKK zapříčiněna těmito mimořádnými a nepředvídatelnými okolnostmi, zejména vzhledem ke skutečnosti, že projekt zahrnoval významný nákup zařízení v cizí měně. Současně bylo zřejmé, že kolísání kurzu ISK znamenalo, že by nebyly platné všechny podmínky společnosti Síminn pro uzavření dohody. Podle informací, které islandským orgánům předložila společnost Síminn, bylo 80 % z celkové částky uvedené v dohodě určeno na nákup zařízení v DKK (48). Vzhledem k této skutečnosti souhlasily islandské orgány s úpravou ceny podle indexu na základě dánské koruny, a to podle kurzu platného dne 3. září 2008.

(62)

Podle islandských orgánů bylo mimoto po významné devalvaci islandské koruny zřejmé, že by uzavření dohody nebylo oprávněné, pokud nebude zajištěno, že společnost neutrpí významnou újmu kvůli pádu kurzu islandské koruny, který byl velmi nestabilní. Je zjevné, že by pro společnost Síminn nebylo rozumné převzít veškerá rizika vyplývající z těchto mimořádných a nepředvídaných okolností. Islandské a mezinárodní smluvní právo uznává, že v případě nepředvídaných událostí, které nastanou a které zásadně mění rovnováhu smlouvy vedoucí k nadměrné zátěži uložené jedné ze smluvních stran, tedy „tvrdosti“, může smluvní strana nesoucí tuto zátěž požádat o změnu smlouvy nebo od takovéto smlouvy dokonce úplně odstoupit. Islandské orgány však zdůraznily, že to neznamenalo, že veškeré riziko šlo k jejich tíži, jelikož rovněž společnost Síminn vynaložila v důsledku jiných aspektů projektu nesouvisejících se směnným kurzem DKK vyšší náklady, tj. v souvislosti s pracovními silami, ropou a jinými vstupy.

(63)

Podle islandských orgánů je jejich přístup s ohledem na rozšíření rozsahu projektu v souladu s rozhodnutím Evropské komise ve věci London Underground (49), v němž Komise uznala, že je důležité uvážit, zda bude nabídka dodavatele i po změně nejlepší nabídkou. V těchto případech by zahájení zcela nového zadávacího řízení znamenalo nepřiměřené náklady.

(64)

Islandské orgány se tudíž rozhodly provést místo nového soutěžního zadávacího řízení změny dohody a uvedly, že musely mít v tomto ohledu značný prostor pro uvážení, zejména vzhledem ke skutečnosti, že dohoda byla dlouhodobá a složitá, a vzhledem k hospodářské situaci na Islandu v té době. Podle islandských orgánů se za prvé sice jednalo o nepředvídané okolnosti, mělo se však za to, že změny jsou v souladu s původním nabídkovým řízením. Nové řízení by za druhé projekt opozdilo o několik měsíců či dokonce let. Islandské orgány se za třetí domnívaly, že nabídka je příznivá a zajišťuje požadované služby s nejnižšími náklady pro společnost. Pokládalo se za vysoce nepravděpodobné či dokonce nemožné, že by byla v řízení předložena lepší nabídka, a to vzhledem k situaci islandského hospodářství a výsledkům původního nabídkového řízení. Islandské orgány neprovedly změny dohody s cílem zvýhodnit společnost Síminn, nýbrž ve snaze zajistit, aby se projekt uskutečnil vzhledem k (nepředvídaným) okolnostem s co nejnižšími náklady. Islandské orgány taktéž zdůraznily, že nabídka společnosti Síminn i s dodatečnými 670 budovami, vyšším vyrovnáním a indexací podle DKK byla z ekonomického hlediska i nedále zdaleka nejlepší nabídkou.

(65)

Pokud by měl Kontrolní úřad za to, že dané opatření představuje státní podporu, mohla by být takováto podpora podle islandských orgánů považována za slučitelnou s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP s ohledem na cíle opatření, včetně většího přístupu veřejnosti k širokopásmovým službám v podporovaných oblastech.

(66)

Podle islandských orgánů opatření vyrovnalo a vyrovná geografické a obchodní znevýhodnění a je objektivně odůvodněné k odstranění nedostupnosti širokopásmových služeb kvůli nedostatečnému počtu potenciálních a skutečných účastníků, aby bylo poskytování širokopásmových služeb z ekonomického hlediska rentabilní na čistě tržním základě. Islandské orgány se domnívají, že opatření navrhly způsobem, který minimalizuje případnou státní podporu a narušení hospodářské soutěže.

(67)

Islandské orgány dále uvedly, že před zahájením prodeje v rámci projektu měly třetí strany po dobu několika měsíců otevřený přístup. Rovněž uvedly, že při zahájení prodeje v každém úseku Fond obyvatele informoval, že společnost Síminn není výhradním maloobchodním prodejcem a že osobám žijícím/pracujícím v dané oblasti mohou internetové služby prodávat všichni ostatní maloobchodní prodejci. Podle islandských orgánů nabízí společnost Síminn třetím stranám přístup (roaming) ke svým hlasovým službám GSM 2G, přičemž podle zadávací dokumentace ani dohody není uložen velkoobchodní přístup k hlasovým službám 3G, jelikož se dotyčný projekt netýká poskytování hlasových služeb 3G.

(68)

Islandské orgány taktéž uvedly, že společnost Síminn nabídla společnosti Vodafone roamingový přístup 3G za tržních podmínek, podle společnosti Síminn však nebyla zmíněná společnost ochotna dohodu uzavřít, jelikož společnost Vodafone má v současnosti dohodu týkající se roamingového přístupu 3G se společností Nova. Podle islandských orgánů stěžovatel nesprávně tvrdil, že dohoda mezi společností Síminn a Fondem byla omezena na přístup za účelem dalšího prodeje na rozdíl od velkoobchodního přístupu stanoveného v zadávací dokumentaci. Společnost Síminn naopak nabízí všem svým konkurentům velkoobchodní přístup ke své síti ADSL v souladu s rozhodnutím Správy pošt a telekomunikací č. 8/2008. Islandské orgány také zdůraznily, že jak je patrné z posudku společnosti AM, existuje základní rozdíl mezi velkoobchodním přístupem k síti DSL a datové síti 3G. Islandské orgány poukázaly rovněž na názor společnosti AM, podle níž je stávající možnost bezdrátového propojení na velkoobchodní úrovni na Islandu pro účely zvláštního širokopásmového pokrytí odpovídající.

(69)

Islandské orgány tvrdily, že dotyčný projekt a dohoda se společností Síminn neměly na hospodářskou soutěž a obchod žádný dopad, či dopad byl jen minimální. Podle islandských orgánů nebyly v daném případě předloženy žádné důkazy, které by naznačovaly, že společnost Síminn získala nepatřičnou hospodářskou výhodu nebo že existuje škodlivý účinek na strukturu trhu.

(70)

Podle informací, které poskytly islandské orgány, se v posledních letech podíly na trhu mezi třemi největšími společnostmi na mobilním trhu vyrovnávaly. Podíl společnosti Síminn na trhu konkrétně klesl z 62 % v roce 2005 na 40 % v roce 2011 a podíl společnosti Nova vzrostl z 0 % v roce 2007 na 24 % v roce 2011. Podíl společnosti Vodafone na trhu se snížil z 38 % v roce 2005 na 30 % v roce 2011. Tato tendence v roce 2012 pokračovala a podíly těchto tří společností na trhu se ještě více přiblížily, jak je zjevné ze statistické zprávy Správy pošt a telekomunikací za roky 2010–2012 (50). Podle zprávy činil na konci roku 2012, kdy byl vypočítán celkový počet účastnických smluv, podíl společnosti Síminn na trhu 37,4 %, podíl společnosti Vodafone na trhu činil 28,9 % a podíl společnosti Nova na trhu vzrostl na 28,3 %.

(71)

Islandské orgány rovněž uvedly, že společnost Síminn je a byla pod přísným dohledem ze strany islandského orgánu pro hospodářskou soutěž a Správy pošt a telekomunikací. Islandské orgány sdělily, že mateřská společnost společnosti Síminn, Skipti, uzavřela s orgánem pro hospodářskou soutěž dne 26. března 2013 dohodu, která zajišťuje, že konkurenti společnosti Síminn mají stejný přístup k základnímu telekomunikačnímu systému společnosti Skipti. Jakékoli náznaky narušení hospodářské soutěže by vedly k formálnímu šetření jménem výše uvedených orgánů. Toto narušení by mohlo mít za následek sankce pro společnost Síminn. Podle islandských orgánů nevede orgán pro hospodářskou soutěž ani Správa pošt a telekomunikací v současnosti žádné šetření týkající se dotyčného projektu.

(72)

Islandské orgány dále uvedly, že projekt rozšířil trh pro všechny účastníky. Konkurentům společnosti Síminn je nabízen velkoobchodní přístup k síti za stejných podmínek. Všichni operátoři, kteří projeví zájem, mohou proto ihned od dostupnosti služby nabízet konečným zákazníkům služby za stejných podmínek, a podle informací, které poskytla společnost Síminn, má řada konkurentů velkoobchodní přístup za účelem poskytování ADSL nebo UMTS služby na maloobchodní úrovni. Islandské orgány poukázaly rovněž na údajné nesprávné údaje v rozhodnutí o zahájení řízení ohledně žádostí stěžovatele, společnosti Vodafone, o velkoobchodní přístup a údajného odmítnutí společnosti Síminn udělit tento přístup. Podle islandských orgánů faktem je, že požadovaný přístup k vysílačům 3G náležejícím společnosti Síminn, tzv. roamingový přístup, není součástí dotyčného projektu. Společnost Síminn byla ochotna poskytnout společnosti Vodafone přístup k vysílačům 3G, popřela však, že by byl tento přístup součástí projektu.

(73)

Islandské orgány taktéž zdůraznily, že ambiciózním cílem projektu bylo zavedení širokopásmových služeb v konkrétních venkovských oblastech Islandu. Tohoto cíle bylo dosaženo. Island patří do elitní skupiny zemí, které mohou suverénně tvrdit, že všechna jejich stálá sídla mají přístup k širokopásmovým službám. Podle islandských orgánů je třeba vzít v úvahu skutečnost, že projekt zahrnoval 1 788 budov rozmístěných ve velké venkovské oblasti Islandu a byl zahájen jen několik měsíců poté, co byl Island zasažen největší hospodářskou krizí ve své historii. Islandské orgány si plně uvědomují své povinnosti podle pravidel státní podpory obsažených v Dohodě o EHP a rozhodovací praxe v této oblasti (zahrnuté v pokynech pro širokopásmové sítě) a snažily se je v rámci každé etapy projektu dodržovat.

(74)

Islandské orgány proto dospěly k závěru, že by se celkový dopad opatření měl považovat za kladný. Opatření je podle islandských orgánů jednoznačně v souladu s cíli čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, jelikož usnadňuje rozvoj určitých hospodářských činností (maloobchodní a velkoobchodní širokopásmové služby) v odlehlých a venkovských oblastech Islandu.

(75)

Na základě všech výše uvedených skutečností islandské orgány uvedly, že případná podpora obsažená v opatření je slučitelná s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(76)

Společnost Síminn podala své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení a další dokumenty dopisem ze dne 20. prosince 2013 (51). Společnost Síminn zastávala názor, že financování zavádění dotyčných širokopásmových služeb nezahrnuje státní podporu. Podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP musí opatření splňovat určité podmínky, aby zahrnovalo prvky státní podpory. Společnost Síminn se nedomnívá, že byly splněny všechny tyto podmínky, zejména vzhledem k neexistenci hospodářské výhody poskytnuté společnosti Síminn.

(77)

Společnost Síminn podotkla, že v rozsudku ve věci Altmark vysvětlil Soudní dvůr Evropské unie podmínky, za nichž vyrovnávací platba za veřejnou službu nepředstavuje státní podporu, a to kvůli neexistenci zvýhodnění (52). Společnost Síminn trvala na tom, že se dotyčné opatření týká financování veřejné služby a že jsou splněna čtyři kumulativní kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark.

(78)

Podle společnosti Síminn neposkytuje dotyčná dohoda společnosti žádnou hospodářskou výhodu nad rámec tržních podmínek. Použití soutěžního, transparentního a nediskriminačního veřejného zadávacího řízení se pokládá za dostatečné pro předpoklad, že hospodářskému subjektu vybranému v řízení nebyla poskytnuta žádná státní podpora, jelikož je zaručena tržní cena (53). Nabídkové řízení stanovilo čtyři objektivní hodnotící kritéria. V nabídkovém řízení vyhrává platná nabídka, která obdržela nejvíce bodů. Nabídku mohl podat každý subjekt, který měl zájem se zadávacího řízení zúčastnit. Nabídkové řízení bylo technologicky neutrální, tj. bylo otevřené všem technickým řešením, aby se nezvýhodnil žádný hospodářský subjekt na trhu. Společnost Síminn získala nejvíce bodů a v nabídkovém řízení zvítězila. Byla proto splněna kritéria týkající se soutěžního výběrového řízení a výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Společnost Síminn byla rovněž uchazečem, který nabídl poskytování služeb s nejnižšími náklady pro společnost.

(79)

Podle společnosti Síminn byly změny dohody týkající se rozsahu a vyrovnání nezbytné s ohledem na zařazení dalších 670 „bílých“ budov a výsledné vyrovnání. Náhradu za dodatečné budovy představovala průměrná jednotková cena uvedená v původní nabídce, kterou společnost Síminn podala v rámci zadávacího řízení. Vyrovnání za dodatečné budovy je proto nutno pokládat za rozšíření původního nabídkového řízení, a to rovněž za tržních podmínek. Společnost Síminn tudíž zdůraznila, že není zahrnuta žádná státní podpora, jelikož celkové podmínky nebyly pro společnost Síminn příznivější než podmínky původního nabídkového řízení (54). Podle společnosti Síminn nemůže mimoto skutečnost, že pro realizaci projektu byla vybrána společnost, která podala ekonomicky nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou, znamenat automaticky zvýhodnění určitého podniku.

(80)

Podle společnosti Síminn činí skutečné průměrné jednotkové náklady společnosti (náklady na budovu) […] ISK (*1), zatímco průměrná jednotková cena dosažená společnosti činí 470 191 ISK. Jak bylo popsáno v rozhodnutí o zahájení řízení, cena uhrazená společnosti Síminn po rozšíření projektu byla i nadále podstatně nižší než cena, kterou nabídli ostatní uchazeči, a cena, kterou předtím odhadli poradci Fondu (55). Společnost Síminn doposud obdržela částku ve výši 836 457 351 ISK, která zahrnuje vyrovnání za dalších 670 budov a úpravu podle indexu na základě DKK. Společnost Vodafone podala v nabídkovém řízení platnou nabídku s druhou nejnižší cenou ve výši 1 858 339 001 ISK, což je více než dvojnásobek vyrovnání, které obdržela společnost Síminn, a to i po zahrnutí dalších budov a úpravě ceny podle indexu na základě DKK.

(81)

Společnost Síminn tvrdila, že společnost neměla v důsledku rozšíření rozsahu projektu prospěch z úspor z rozsahu. Ačkoliv v některých oblastech tomu tak mohlo být, často rozptýlené lokality a situace „bílých“ budov znamenaly, že celkově to neplatilo. S ohledem na většinu rozšíření musela společnost Síminn přepracovat velké části projektu, ačkoliv se některé dodatečné budovy nacházely ve stejných oblastech jako budovy v rámci původního nabídkového řízení, tj. přemístění vysílačů a antén. Podle společnosti Síminn proto společnost nezískala skutečnou finanční výhodu, která by jí zajistila příznivější postavení v porovnání s jejími konkurenty (56).

(82)

Fakt, že skutečné náklady projektu byly nižší než odhadované náklady a že vyrovnávací platba je transparentní a založená na nákladech, podle společnosti Síminn dokládá, že islandské orgány zahrnuly mechanismus zamezující nadměrné náhradě.

(83)

Vzhledem k výše uvedeným tvrzením spolu s argumenty islandských orgánů se společnost Síminn domnívá, že opatření nezahrnuje státní podporu.

(84)

Pokud by se Kontrolní úřad domníval, že projekt je nutno pokládat za státní podporu, společnost Síminn trvala na tom, že by se opatření měla považovat za podporu, která je slučitelná s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(85)

Společnost Síminn uvedla, že projekt byl navržen tak, aby omezil narušení hospodářské soutěže, mimo jiné zajištěním velkoobchodního přístupu pro všechny třetí strany. Velkoobchodní přístup umožňuje dalším poskytovatelům služeb soutěžit aktivně na trhu, tím posiluje možnosti volby a hospodářskou soutěž v oblastech, kterých se opatření týká, a současně brání vzniku regionálních monopolů na poskytování služeb. Širokopásmová síť byla koncipována jako neutrální, otevřená a dostupná všem hospodářským subjektům, které o velkoobchodní přístup projeví zájem, a to za stejných podmínek.

(86)

Podle společnosti Síminn je v dohodě uložena jednoznačná povinnost, že všichni její konkurenti musí mít přístup k infrastruktuře, velkoobchodní přístup byl tudíž poskytován od začátku projektu (57). Podle společnosti Síminn bylo v případě velkoobchodního přístupu na bázi ADSL rozhodnuto o použití modelu připojení pomocí ADSL, „přístupu k bitovému toku v pevných sítích“, a rovněž odkazu na model přístupu 3G, jelikož v té době neexistoval pro 3G známý referenční model. Společnost Síminn podotkla, že co se týká připojení pomocí ADSL, byly dodrženy pokyny Správy pošt a telekomunikací. V zájmu bližšího objasnění technických záležitostí týkajících se velkoobchodního přístupu předložila společnost Síminn výše zmíněný posudek společnosti AM (58). Podle posudku společnosti AM existuje zásadní rozdíl mezi velkoobchodním přístupem k síti DSL a k datové síti 3G. Podle zmíněného posudku je mimoto stávající možnost bezdrátového propojení na velkoobchodní úrovni na Islandu pro účely zvláštního širokopásmového pokrytí odpovídající. V posudku společnosti AM se poukazuje rovněž na skutečnost, že stejné technické řešení bylo použito pro velkoobchodní přístup 3G v podobném a současném irském projektu týkajícím se širokopásmových služeb, který Evropská komise schválila (59).

(87)

Podle společnosti Síminn stěžovatel nepravdivě tvrdil, že opakovaně žádal bez úspěchu o velkoobchodní přístup k síti a že to společnosti Síminn poskytlo značnou výhodu prvního hráče na trhu. Společnost Síminn zdůraznila, že společnost Vodafone požadovala pouze roamingový přístup k vysílačům 3G náležejícím společnosti Síminn za účelem poskytování mobilních komunikačních služeb 3G, což nemělo s dotyčným projektem žádnou spojitost. Podle společnosti Síminn byl společnosti Vodafone nabídnut roamingový přístup 3G za tržních podmínek, zmíněná společnost však nebyla ochotna dohodu uzavřít. Společnost Vodafone však podle společnosti Síminn nepožadovala velkoobchodní přístup k vysokorychlostním internetovým službám na bázi UMTS, ADSL a satelitu pro oblasti, jichž se projekt týkal, ani přístup za účelem dalšího prodeje.

(88)

Společnost Síminn tvrdila, že dotyčný projekt nemá na hospodářskou soutěž a obchod žádný dopad, či dopad byl jen minimální. Podle společnosti Síminn nebyly v daném případě předloženy žádné důkazy, které by naznačovaly, že společnost získala nepatřičnou hospodářskou výhodu nebo že dohoda měla škodlivý účinek na strukturu trhu.

(89)

Společnost Síminn uvedla, že se projekt týká pouze podniků a jednotlivců, kteří žijí v dotčených oblastech. Budovy jsou rozmístěny po celé zemi a neměly by se považovat za zvláštní trh. Tvoří spíše součást celého islandského trhu se širokopásmovým připojením. Na Islandu existuje více než 109 000 vysokorychlostních internetových připojení. Projekt se týká zavádění širokopásmových služeb ve venkovských oblastech Islandu pro celkem 1 788 budov. Z těchto 1 788 budov jich má 1 050 připojení na širokopásmovou službu a na širokopásmové služby poskytované pomocí UMTS jich připadá 559. Projekt se proto týká pouze 0,96 % relevantního trhu a 559 budov připojených pomocí UMTS představuje pouze 0,51 %.

(90)

Společnost Síminn taktéž uvedla, že v té době byla a dosud je pod přísným dohledem ze strany orgánu pro hospodářskou soutěž i Správy pošt a telekomunikací. Společnost Síminn, její mateřská společnost Skipti a Míla, další dceřiná společnost společnosti Skipti, dosáhly dne 8. března 2013 s orgánem pro hospodářskou soutěž dohody, načež následovalo rozhodnutí tohoto orgánu č. 6/2013, jež bylo zveřejněno dne 26. března 2013 a které zajišťuje, že konkurenti společností Síminn a Míla mají stejný přístup k základním pevným telekomunikačním sítím dceřiných společností společnosti Skipti. Jakékoli signály narušení hospodářské soutěže ze strany společnosti Síminn by proto vedly k formálnímu šetření jménem výše zmíněných orgánů.

(91)

Na základě výše uvedených úvah dospěla společnost Síminn k závěru, že celkový dopad opatření je nutno považovat za kladný. Opatření je jednoznačně v souladu s cíli čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, jelikož usnadňuje rozvoj určitých hospodářských činností (maloobchodní a velkoobchodní širokopásmové služby) v odlehlých a venkovských oblastech Islandu. Společnost Síminn se domnívá, že projekt byl navržen tak, že minimalizuje případnou státní podporu a narušení hospodářské soutěže. Pokud by se proto Kontrolní úřad domníval, že opatření obsahuje státní podporu, má společnost Síminn za to, že tato případná podpora je slučitelná s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(92)

Dopisem ze dne 23. prosince 2013 obdržel Kontrolní úřad připomínky a další dokumenty od společnosti Vodafone (60). Podle stěžovatele poskytl Fond společnosti Síminn protiprávní státní podporu, a to prostřednictvím dohody uzavřené mezi oběma stranami. Stěžovatel tvrdil, že nabídkové řízení bylo stiženo vadou kvůli významným změnám v konečné dohodě mezi společností Síminn a Fondem, které byly provedeny na příkaz společnosti Síminn a byly pro tuto společnost velmi příznivé.

(93)

Podle stěžovatele nelze v daném případě vyloučit státní podporu odkazem na skutečnost, že cena nabídky společnosti Síminn byla podstatně nižší než v případě nabídek podaných ostatními stranami. Za prvé je zřejmé, že ostatní uchazeči neměli po revizi projektu možnost předložit nové nabídky. Za druhé je jasné, že kvůli významnému zvýšení plateb v důsledku provedených změn nelze vyloučit, že konkurenční podniky mohly podat nabídky s nižší cenou za pozměněný projekt.

(94)

Stěžovatel rovněž uvedl, že přístup uložený v konečné dohodě byl omezen na přístup za účelem dalšího prodeje na rozdíl od velkoobchodního přístupu původně uvedeného v zadávací dokumentaci (61). Stěžovatel tvrdil, že opakovaně žádal o velkoobchodní přístup k síti, avšak neúspěšně (62). Stěžovatel rovněž podotkl, že odpovědi týkající se požadavku na přístup, které obdržel od Fondu, nebyly adekvátní. Podle stěžovatele to vedlo k nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže a společnosti Síminn jakožto prvnímu hráči na relevantním trhu to poskytlo značnou výhodu.

(95)

Podle stěžovatele nebrání společnosti Síminn nic v tom, aby nabízela roamingový přístup k síti UMTS. Obecně existují tři možnosti poskytování velkoobchodního přístupu podle standardů sítě GSM a posléze UMTS/3G, tj. maloobchodní přístup, velkoobchodní roamingový přístup a virtuální přístup k síti.

(96)

Stěžovatel uvedl, že společnost Síminn nevysvětlila, jak bude služba ohrožena, pokud by společnost poskytovala roamingový přístup ke svým sítím UMTS/3G. Podle stěžovatele společnost Síminn nezhotovuje koncové zařízení, jež je vyráběno řadou výrobců z celého světa a mohou je používat a pořizovat všichni účastníci na trhu. S ohledem na kvalitu služby nezáleží na tom, zda zahrnuje SIM kartu od společnosti Síminn či Vodafone nebo jiné telekomunikační společnosti. Podle stěžovatele je kvalita stejná.

(97)

Společnost Vodafone uvedla, že společnosti Síminn předložila několik žádostí o přístup k síti UMTS financované Fondem pro telekomunikace. Teprve v září 2010 poskytla společnost Síminn po několika schůzkách a oficiálních dopisech společnosti Vodafone roamingový přístup k síti UMTS. Přístup však byl nabídnut za takových podmínek, že by pro společnost Vodafone bylo rentabilnější vybudovat v oblasti, jíž se program týkal, vlastní síť. Podle nabídky měla společnost Vodafone hradit za každý vysílač, k němuž požadovala přístup, roční poplatek ve výši 1 500 000 ISK.

(98)

Podle stěžovatele není mimoto jednoznačné, že další lokality budou znamenat významné zvýšení nákladů práce. Odůvodnění vyšší platby nemůže být proto založeno na zvýšení samotného počtu lokalit. V této souvislosti je třeba uvážit rovněž to, že změny dohody stanovily delší období zavádění, tj. prodloužení ze dvanácti měsíců na osmnáct. Změny období zavádění znamenaly samy o sobě možnost racionalizovat využití pracovníků v rámci projektu, což podle stěžovatele snížilo náklady práce. Stěžovatel také tvrdil, že změny v ustanoveních o sankcích znamenají snížení poplatků, jež podnik obvykle nese.

(99)

Stěžovatel rovněž uvedl, že v článku 12 zadávací dokumentace bylo stanoveno poskytnutí bankovní záruky za nároky z odpovědnosti bez prokázaného zavinění. Článek 13 dohody však žádnou takovouto záruku neobsahuje, odkazuje pouze na odpovědnost společnosti Síminn podle obecných pravidel práva občanskoprávních deliktů. Tato změna taktéž znamená snížení poplatků, které obvykle podnik hradí. Je proto nutné posoudit výhody plynoucí z upuštění od bankovní záruky, tj. náklady na poskytnutí této záruky na podzim 2008.

(100)

Stěžovatel zdůraznil, že dohoda má za následek významné, trvalé a pokračující narušení hospodářské soutěže na trhu. Podle stěžovatele ovlivňuje opatření nejen hospodářskou soutěž ve venkovských oblastech Islandu, nýbrž i celý trh, jelikož jedním z kritérií, která zákazníci používají při výběru telekomunikační společnosti, je rozšíření sítě a služby. V tomto ohledu je třeba uvést, že společnost Síminn v reklamě uváděla, že je společností s nejrozšířenějším připojením k síti, které je na Islandu dostupné.

(101)

Na základě výše uvedených úvah stěžovatel tvrdil, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby opatření zahrnovalo státní podporu podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Stěžovatel taktéž uvedl, že údajné opatření podpory není způsobilé pro žádnou z příslušných výjimek, a je tudíž třeba mít za to, že není slučitelné s Dohodou o EHP.

(102)

Společnost Hringiðan podala připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dopisem ze dne 18. července 2013 (63). Ve svých připomínkách zdůraznila společnost Hringiðan změny, které byly v dohodě mezi společností Síminn a Fondem provedeny v porovnání se zadávací dokumentací, kterou Státní obchodní centrum zveřejnilo v únoru 2008. Společnost Hringiðan například uvedla, že v zadávací dokumentaci byla přístupová rychlost stanovena na 2 Mb/s či více, v dohodě však nebylo vymezeno, co představuje vysokorychlostní přístup. Společnost Hringiðan zmínila také další změny dohody, například delší období zavádění, rozšíření oblasti, v níž mají být služby zavedeny, navýšení platby a úpravu plateb podle indexu na základě cizí měny namísto indexu spotřebitelských cen.

(103)

Společnost Hringiðan tvrdila, že společnost Síminn nemusela poskytnout bankovní záruku za nároky z odpovědnosti navzdory jednoznačné povinnosti tak učinit stanovené v článku 12 zadávací dokumentace (64). Podle společnosti Hringiðan nebyly po zhoršení hospodářské situace na Islandu banky schopny poskytnout soukromým společnostem, které mohly splnit kritéria pro přidělení zakázky stanovená Státním obchodním centrem, dostatečné bankovní záruky. Podle společnosti Hringiðan se proto zdá, že společnost Síminn nebyla s to poskytnout v průběhu nabídkového řízení závaznou bankovní záruku a že záruka, kterou předložila, nebyla pro banku, která ji vydala, závazná.

(104)

Podle společnosti Hringiðan byly všechny výše uvedené změny pro společnost Síminn příznivé, a dohoda proto představuje státní podporu, která není slučitelná s fungováním Dohody o EHP.

(105)

Společnost Nova podala Kontrolnímu úřadu připomínky dopisem ze dne 18. prosince 2013 (65). Podle společnosti Nova nevyhovuje dotyčné opatření ověření vyváženosti, jelikož neexistuje jednoznačná a skutečná povinnost týkající se velkoobchodního přístupu s jednoznačně stanovenými zásadami stanovování cen. Podle společnosti Nova to společnosti Síminn poskytuje nepřiměřenou výhodu, která narušuje hospodářskou soutěž.

(106)

Společnost Nova zdůraznila, že uložení účinného velkoobchodního přístupu třetích stran k dotované širokopásmové infrastruktuře je nepostradatelnou součástí jakéhokoli státního opatření k financování výstavby nové širokopásmové infrastruktury. Aby se zamezilo narušení hospodářské soutěže na telekomunikačních trzích, měl by být v případě, je-li poskytnuta státní podpora, ostatním operátorům umožněn účinný velkoobchodní přístup, a to technologicky neutrálním způsobem s přiměřeným přizpůsobením jejich potřebám přístupu.

(107)

Podle společnosti Nova se podmínky dohody oproti zadávací dokumentaci změnily a společnosti Síminn byla uložena pouze povinnost poskytovat omezený velkoobchodní přístup k síti ADSL a nařízený přístup k síti UMTS/3G byl omezen na přístup za účelem dalšího prodeje. Podle společnosti Nova neposkytly islandské orgány ani společnost Síminn žádné vysvětlení toho, proč je pro společnost Síminn z technického hlediska nezbytné mít úplný přístup k síti UMTS a tuto síť kontrolovat, aby mohla zajistit stanovenou kvalitu a úroveň služeb, a proč tudíž může poskytovat pouze přístup za účelem dalšího prodeje.

(108)

Podle názoru společnosti Nova neexistence jednoznačné povinnosti umožnit účinný velkoobchodní přístup poskytuje společnosti Síminn konkurenční výhodu s ohledem na část sítě 3G, která byla vybudována na základě dohody. Společnosti Síminn poskytuje konkurenční výhodu rovněž na celém maloobchodním trhu, a to kvůli celkovému vyššímu pokrytí mobilních sítí společnosti Síminn. To společnosti Síminn umožňuje vybudovat zákaznickou základnu konečných uživatelů a zvýšit podíly na trhu bez účinné hospodářské soutěže ze strany ostatních operátorů. I kdyby společnost Nova získala přístup k síti UMTS/3G za účelem dalšího prodeje, nebyla by schopna odlišit své služby na maloobchodní úrovni z hlediska ceny nebo charakteristik služby od ceny nebo charakteristik služby, kterou poskytuje společnost Síminn.

(109)

Podle společnosti Nova společnost opakovaně požadovala velkoobchodní přístup k síti 3G společnosti Síminn, avšak bezvýsledně. Podle společnosti Nova proto neměla společnost Síminn nikdy vůli umožnit společnosti Nova přiměřený přístup k síti.

(110)

Společnost Nova mimoto uvedla, že během jejích rozhovorů se společnosti Síminn nic nenasvědčovalo tomu, že velkoobchodní přístup k síti bude z technického hlediska obtížný či nemožný. Podle názoru společnosti Nova to (jak se zdá) naznačuje, že výše zmíněnou technickou nezbytnost úplného přístupu společnosti Síminn k síti UMTS a kontroly této sítě za účelem zajištění stanovené kvality a úrovně služby nelze rozumně vysvětlit.

(111)

Na základě výše uvedených úvah společnost Nova uvedla, že společnosti Síminn byla poskytnuta nepatřičná výhoda, která narušuje hospodářskou soutěž a je v rozporu s čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(112)

Islandské orgány předložily své poznámky a vyjádření k připomínkám stěžovatele a zúčastněných stran dopisem ze dne 28. února 2014 (66). Islandské orgány pokládaly za velmi nepravděpodobné, že by zvětšení rozsahu mělo za následek nabídku s nižší cenou, kterou podala společnost Vodafone nebo jiné konkurenční podniky. Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 18, společnost Vodafone podala dvě nabídky na připojení 1 118 budov, které byly původně určeny v zadávací dokumentaci. První nabídka společnosti Vodafone činila přibližně 2,2 miliardy ISK a druhá nabídková cena činila přibližně 1,8 miliardy ISK. Původní nabídka společnosti Síminn však činila 379 milionů ISK, což vedlo k upravené ceně za konečný počet 1 788 lokalit, tj. včetně 670 dodatečných budov, ve výši 606 milionů ISK. Podle islandských orgánů lze logicky předpokládat, že by upravená nabídka společnosti Vodafone obsahovala vzhledem k většímu rozsahu a nákladům na zařízení podstatně vyšší cenu než původní nabídka.

(113)

Podle islandských orgánů není tvrzení stěžovatele, že dodatečné budovy neznamenají nutně současné zvýšení nákladů, opodstatněné. Společnost Síminn islandským orgánům potvrdila, že dodatečné lokality zvýšily náklady projektu. Zvýšení nákladů bylo zapříčiněno tím, že se dodatečné lokality z geografického hlediska lišily od původních lokalit a byly rozmístěny ve velkých oblastech na Islandu.

(114)

Islandské orgány zopakovaly, že zamýšleným účelem dotyčného projektu nebylo poskytování mobilních datových ani mobilních hlasových služeb, tj. „roamingových služeb 3G“, jež nikdy neměly být součástí projektu. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že zadávací dokumentace nevyžadovala v rámci poskytnutého řešení žádnou formu roamingového přístupu. Dohoda se společností Síminn nezměnila nijak podobu nebo formu. Technické problémy spojené s poskytováním roamingového přístupu nejsou proto pro tento konkrétní projekt podstatné, jelikož mobilní roamingový přístup nebyl součástí projektu. Islandské orgány zdůraznily, že „výslovné kritérium v rámci nabídkového řízení týkající se velkoobchodního přístupu“ nebylo odstraněno a je v dohodě se společností Síminn zohledněno. Uplatnily se však rozdílné způsoby zavedení velkoobchodního přístupu v závislosti na technologii použité v rámci projektu, tj. ADSL nebo UMTS/3G. Islandské orgány proto zastávají názor, že problém související s velkoobchodním přístupem je (jak se zdá) založen na zásadním nedorozumění, že součástí projektu měl být roamingový přístup.

(115)

Co se týká metody průměrné jednotkové ceny, islandské orgány uvedly, že vychází z kapitoly 2.3.4 zadávací dokumentace nazvané „Nová připojení a povinnost týkající se připojení“. Tato kapitola výslovně nařizuje použití metody průměrné ceny při hodnocení nákladů na nové lokality, které byly k projektu připojeny. Podle islandských orgánů je tento přístup v souladu s uznávaným postupem podle islandského smluvního práva.

(116)

Podle islandských orgánů obdržel Fond zcela platnou bankovní záruku od New Kaupþing bank (nyní Arion bank hf.) ze dne 17. února 2009, která je zahrnuta jako příloha konečné dohody.

(117)

Islandské orgány odmítly tvrzení, která společnost Hringiðan předložila s ohledem na existenci státní podpory, i tvrzení týkající se údajné státní podpory, která není slučitelná s fungováním Dohody o EHP. Islandské orgány zjistily v podání společnosti Hringiðan rovněž řadu věcných chyb a pokládaly za nutné se jimi zabývat.

(118)

Co se týká bankovních záruk, islandské orgány se domnívají, že prohlášení, které islandským orgánům jménem společnosti Hringiðan poskytla Glitnir bank, nepostačovalo, jelikož pouze uvádělo, že Glitnir bank je „ochotna uvážit poskytnutí záruky“, zatímco vítězný uchazeč, společnost Síminn, byl s to získat od New Kaupþing bank platnou záruku. Záruka, kterou předložila společnost Síminn, uváděla, že New Kaupþing bank je skutečně ochotna „poskytnout na projekt bankovní záruku“. Islandské orgány rovněž podotkly, že dokument, který předložila společnost Hringiðan, byl předložen dlouho po uplynutí prodloužené lhůty.

(119)

Islandské orgány zdůraznily, že nabídka společnosti Hringiðan týkající se původního rozsahu s 1 119 budovami byla podstatně vyšší než vybraná nabídka v rámci zadávacího řízení, a to 1 297 257 098 ISK v porovnání s nabídkou společnosti Síminn ve výši 379 000 000 ISK. Islandské orgány mimoto uvedly, že částka, která byla nakonec mezi islandskými orgány a společností Síminn po zvětšení rozsahu projektu dohodnuta, byla nižší než nabídka, kterou podala společnost Hringiðan.

(120)

Podle islandských orgánů stanoví dohoda jednoznačně minimální velkoobchodní procentní slevu, kterou musí společnost Síminn přiznat ostatním poskytovatelům služeb. Společnost Síminn však může sjednat vyšší slevy. Islandské orgány zopakovaly, že roamingový přístup k části sítě UMTS/3G není součástí projektu, velkoobchodní přístup k projektu tudíž nezahrnuje roamingový přístup. Výsledky předchozích jednání mezi společností Síminn a Nova ohledně roamingového přístupu proto nespadají do rozsahu projektu.

(121)

Islandské orgány mimoto důrazně nesouhlasily s tvrzením společnosti Nova, že odpovědi Fondu ze dne 23. července 2009 nebyly adekvátní a dotyčné problémy jednoduše smetly. Podle islandských orgánů je odpověď Fondu poměrně jasná, pokud jde o otázku mobilního roamingu 3G, což se zdá být hlavní příčinou stížnosti stěžovatele a pozdějších reakcí účastníků trhu. V odpovědi se uvádí: „Tato zakázka se netýká mobilních hlasových služeb 3G ani mobilních širokopásmových služeb pro určené budovy nebo okolní oblast. Služba, která je předmětem zakázky, je ve skutečnosti poskytována z routeru v domácnostech nebo na pracovištích. Ostatní služby, které jsou nebo které budou případně poskytovány z vysílačů 3G náležejících prodávajícímu, do předmětu zakázky nespadají.“

(122)

V čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP se uvádí:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

(123)

To znamená, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, jsou-li kumulativně splněny tyto podmínky: opatření i) je provedeno státem nebo ze státních prostředků, ii) poskytuje příjemci selektivní hospodářskou výhodu; iii) má dopad na obchod mezi smluvními stranami a může narušit hospodářskou soutěž.

(124)

V následujících kapitolách bude státní financování výše zmíněného projektu posouzeno na základě těchto kritérií.

(125)

Podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP musí být opatření provedeno státem nebo ze státních prostředků, aby představovalo státní podporu.

(126)

Pro účely čl. 61 odst. 1 zahrnuje stát veškeré orgány státní správy, od ústřední vlády po úroveň měst či nejnižší správní úroveň a rovněž veřejné podniky a subjekty (67).

(127)

Jak bylo popsáno výše, Fond je zřízen podle zákona a vlastní jej islandský stát, který přiděluje Fondu prostředky ze státního rozpočtu na daný rok. První kritérium stanovené v čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP je tudíž splněno.

(128)

Aby opatření představovalo státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí zvýhodňovat určité podniky. Podniky jsou subjekty, které vykonávají hospodářskou činnost, bez ohledu na jejich právní postavení a způsob jejich financování (68). Hospodářskou činnost představuje jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo služeb na daném trhu (69).

(129)

Společnost Síminn je největším telekomunikačním operátorem na Islandu a poskytuje na islandském trhu například mobilní a pevné telefonní služby, internetové a televizní služby. Je tedy zřejmé, že jakákoli podpora obsažená v dohodě mezi společností Síminn a Fondem je poskytnuta podniku.

(130)

Opatření podpory musí za prvé poskytnout podniku, který je příjemcem podpory, hospodářskou výhodu, kterou by nezískal za běžných tržních podmínek (70). Opatření státní podpory může mít různé formy a musí být posuzováno z hlediska jeho účinků (71). Nejčastější formou této výhody je poskytnutí dotace, tj. jiné platby v hotovosti nebo ve formě věcného plnění na podporu podniku než platby kupujícího či spotřebitele za zboží nebo služby, které dotyčný podnik poskytuje (72).

(131)

V daném případě poskytlo financování projektu orgány veřejné moci vybranému dodavateli sítě hospodářskou výhodu, kterou by obvykle musel hradit ze svého rozpočtu, a vybranému provozovateli umožnilo poskytovat širokopásmovou síť za podmínek, které by jinak nebyly na trhu dostupné. Mimoto nelze vyloučit, že finanční podpora umožnila společnosti Síminn jakožto úspěšnému uchazeči vykonávat vlastní obchodní činnosti s ohledem na síť za podmínek, které by jinak neexistovaly, pokud by opatření nebylo provedeno (73).

(132)

Ačkoliv soutěžní zadávací řízení obvykle snižuje výši potřebné finanční podpory a zamezuje nadměrnému zisku, podpora umožní provozovateli nabízet komplexní služby zjevně za nižší ceny než v případě, že by musel nést veškeré náklady sám, a tudíž přilákat více zákazníků než za běžných tržních podmínek. Vybraný provozovatel se stane rovněž vlastníkem sítě a ostatních hmotných a nehmotných aktiv financovaných státem (např. zařízení, vztahy se zákazníky), a to i po skončení doby trvání projektu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je zřejmé, že vybranému provozovateli byla poskytnuta hospodářská výhoda (74).

(133)

Kontrolní úřad mimoto podotýká, že cílem opatření je lepší poskytování stávajících širokopásmových služeb uživatelům z řad domácností i podniků v dotyčných oblastech. Zatímco uživatelé z řad domácností nepodléhají pravidlům státní podpory, podniky v cílových oblastech budou mít prospěch z lepších širokopásmových služeb a pokrytí v porovnání se službami poskytovanými čistě na obchodním základě.

(134)

Opatření podpory musí být za druhé selektivní v tom, že zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“. Veřejné financování širokopásmové sítě ve venkovských oblastech Islandu bylo poskytnuto společnosti Síminn jakožto úspěšnému uchazeči. Jelikož společnost Síminn je jediným příjemcem státních prostředků, vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že opatření je selektivní.

(135)

Aby se opatření považovalo za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí být schopno narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

(136)

Podle ustálené judikatury není nutné dokazovat faktický vliv takové podpory na obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP ani faktické narušení hospodářské soutěže, ale postačuje přezkoumat, zda je podpora způsobilá ovlivnit uvedený obchod a narušit hospodářskou soutěž (75). Mimoto není nutné, aby se samotný příjemce podpory podílel na obchodu uvnitř EHP. Dokonce i veřejná podpora poskytnutá podniku, který poskytuje pouze služby místní nebo regionální dopravy a neposkytuje služby mimo svůj stát původu, může mít dopad na obchod, pokud mohla být tato činnost rozšířena nebo zachována v důsledku podpory s tím výsledkem, že se sníží příležitosti pro podniky se sídlem v jiných státech, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP (76).

(137)

Účast státu na zavádění infrastruktury pro poskytování služeb elektronických komunikací mění podmínky na trhu posílením postavení vybraného dodavatele sítě ve vztahu k jeho konkurentům.

(138)

Příjemce opatření bude při zavádění širokopásmové infrastruktury působit na trhu, na nějž mohou účastníci z ostatních států EHP vstoupit přímo, nebo prostřednictvím finanční účasti. Trhy se službami elektronických komunikací (včetně trhů s velkoobchodním a maloobchodním širokopásmovým připojením) jsou otevřené obchodu a hospodářské soutěži mezi provozovateli a poskytovateli služeb v rámci celého EHP.

(139)

Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že opatření může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod uvnitř EHP.

(140)

Islandské orgány a společnost Síminn zastávaly názor, že příspěvek lze charakterizovat jako financování veřejné služby; že jsou splněna čtyři kumulativní kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark a že z tohoto důvodu opatření nepředstavuje státní podporu.

(141)

Rozsudek Soudního dvora ve věci Altmark objasnil podmínky, za nichž vyrovnávací platba za závazek veřejné služby nepředstavuje státní podporu, jelikož neposkytuje žádnou výhodu (77). Aby však vyrovnávací platba nebyla v konkrétním případě klasifikována jako státní podpora, musí být splněny čtyři hlavní podmínky, na něž se společně odkazuje jako na kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark (78).

(142)

Jedná se o tato čtyři kumulativní kritéria podle rozsudku ve věci Altmark: i) podnik-příjemce musí být skutečně pověřen plněním povinností veřejné služby a tyto povinnosti musí být jasně definovány; ii) parametry, na jejichž základě je vyrovnání vypočteno, musejí být předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem, aby se zabránilo tomu, že toto vyrovnání přinese hospodářské zvýhodnění, jež může upřednostnit podnik-příjemce ve vztahu ke konkurenčním podnikům; iii) vyrovnání nemůže přesahovat meze toho, co je nezbytné k pokrytí všech nebo části nákladů vynaložených k plnění povinností veřejné služby se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností, a iv) není-li výběr podniku, který má být pověřen plněním povinností veřejné služby, v konkrétním případě učiněn v rámci řízení o zadání veřejné zakázky, musí být úroveň nutného vyrovnání určena na základě analýzy nákladů, které by průměrný a správně řízený podnik vynaložil při plnění těchto povinností se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností.

(143)

Státy EHP/ESVO mají při označení určité služby za službu obecného hospodářského zájmu obecně široké rozhodovací pravomoci, přičemž se musí řídit příslušnou judikaturou, která stanoví obecné zásady, které musí být dodrženy (79). Poskytování dostatečného širokopásmového pokrytí všem občanům v oblastech, v nichž tyto služby neposkytují nebo nebudou v blízké budoucnosti poskytovat jiní provozovatelé, lze charakterizovat jako službu obecného hospodářského zájmu (80). Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby proto může být v zásadě poskytnuta podniku, který byl pověřen vybudováním a provozováním širokopásmové sítě. Podle bodu 16 pokynů pro širokopásmové sítě tak tomu může být v případě, lze-li prokázat, že soukromí investoři nemusí být v situaci, aby v blízké budoucnosti (v období tří let) poskytli přiměřené širokopásmové pokrytí všem občanům nebo uživatelům, a ponechají tudíž značnou část populace bez připojení. Veřejně financovaná síť, která je v bílých místech zřízena pro všechny potenciální uživatele, podniky nebo soukromé uživatele, může být financována ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby. Musí však být splněna řada podmínek, zejména podmínky stanovené v bodech 17 až 23 pokynů pro širokopásmové sítě.

(144)

Islandské orgány popsaly důvody toho, proč musí zavádění širokopásmové sítě ve venkovských oblastech, v nichž nejsou služby zajištěny prostřednictvím soukromých investic, financovat v obecném hospodářském zájmu stát. Po konzultacích se zúčastněnými stranami, které se uskutečnily provedením mapování a analýzy pokrytí, bylo zjištěno, že by dotyčné budovy neměly během příštích tří let za tržních podmínek k dispozici infrastrukturu vysokorychlostního internetu. Islandské orgány zdůraznily, proč pokládají za důležité zamezit „digitální propasti“ mezi městskými a venkovskými oblastmi.

(145)

Úspory z poskytování širokopásmových služeb jsou takové, že trh nepovažuje vždy za ziskové investovat do nich ve všech oblastech. Kvůli úsporám z hustoty sítě jsou širokopásmové sítě obvykle rentabilnější na místech s vyšší a koncentrovanější potenciální poptávkou, tj. v hustě osídlených oblastech. Vzhledem k vysokým fixním nákladům investice se s poklesem hustoty osídlení výrazně zvyšují jednotkové náklady. Širokopásmovými sítěmi lze proto se ziskem pokrýt pouze část obyvatelstva. Odlehlost, například větší vzdálenosti od existující telekomunikační infrastruktury, může významně zvýšit investiční náklady, které jsou zapotřebí k zavedení dostatečných širokopásmových sítí (81).

(146)

Těmito regiony s nedostatečnou obslužností jsou obvykle venkovské oblasti s nízkou hustotou osídlení, v nichž komerční poskytovatelé nemají hospodářské pobídky k investicím do sítí elektronických komunikací za účelem poskytování dostatečných širokopásmových služeb. To může mít za následek „digitální propast“ mezi oblastmi, které mají přístup k přiměřeným širokopásmovým službám, a ostatními oblastmi. Je proto v obecném hospodářském zájmu, aby státy EHP mohly použít veřejné prostředky s cílem umožnit připojení v oblastech, v nichž by jinak nebyl vysokorychlostní internet poskytován, a to v současnosti nebo v blízké budoucnosti (82).

(147)

Islandské orgány prokázaly nezbytnost zásahu. Jak je popsáno v části I kapitole 2.1.2, orgány potvrdily, že v dotčených oblastech ve značné míře chybělo dostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem. Mapování a analýza pokrytí mimoto ukázaly, že neexistují investiční plány na připojení těchto budov v blízké budoucnosti, a to vzhledem k nízké obchodní přitažlivosti pro soukromé provozovatele, jelikož se všechny tyto budovy nacházely v řídce osídlených oblastech.

(148)

Mimoto se zdá, že společnost Síminn měla jednoznačné pověření na základě dohody, kterou lze podle pokynů Kontrolního úřadu o použití pravidel státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „pokyny Kontrolního úřadu k službám obecného hospodářského zájmu“) pokládat za nezbytný pověřovací akt (83). Podle pověření společnosti Síminn měla širokopásmová infrastruktura, která bude zavedena, zajistit univerzální připojení pro všechny uživatele v dané oblasti. Síť a služba se měly vztahovat na všechny domácnosti, v nichž je evidována nejméně jedna osoba, která zde pobývá celoročně, a podniky, které fungují celoročně.

(149)

V souladu s body 19–20 pokynů pro širokopásové sítě měla být veřejně financovaná síť koncipována tak, aby umožňovala přístup ostatních poskytovatelů internetových služeb na velkoobchodním základě. Tito poskytovatelé internetových služeb by měli být schopni pořídit na žádost základní službu od společnosti Síminn za velkoobchodní ceny a měli by mít možnost poskytovat prostřednictvím sítě služby svým maloobchodním zákazníkům. Přístup musí být umožněn vhodnými prostředky a všem poskytovatelům internetových služeb má být poskytována stejná služba a stejný přístup k síti bez ohledu na jejich spojení s prodávajícím. Společnost Síminn proto nemůže na základě vlastního uvážení a/nebo na diskriminačním základě odmítnout přístup k infrastruktuře. Pověření a podpora se mimoto vztahují pouze na zavedení sítě a poskytování souvisejících služeb velkoobchodního přístupu, aniž by byly zahrnuty maloobchodní komunikační služby.

(150)

Skutečnost, že o vyrovnání za 670 budov, které byly do projektu zařazeny po odchodu společnosti WBS z trhu, bylo rozhodnuto poté, co společnost Síminn vyhrála nabídkové řízení, však vyvolává problémy s ohledem na ostatní kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark. Parametry pro výpočet vyrovnávací platby za dodatečné jednotky nebyly stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem, nýbrž (jak potvrdily islandské orgány) byly určeny po provedení zadávacího řízení s přihlédnutím k průměrné jednotkové ceně uvedené v původní nabídce společnosti Síminn.

(151)

Ačkoli byla společnost Síminn vybrána jako poskytovatel služeb ve veřejném nabídkovém řízení, na postupu pro zadání veřejné zakázky se zakládalo pouze vyrovnání za prvních 1 118 budov. Vyrovnání za dalších 670 budov bylo stanoveno poté, co společnost Síminn nabídkové řízení vyhrála. Kontrolní úřad neobdržel žádné informace, které by naznačovaly, že islandské orgány provedly referenční srovnání s průměrným, správně řízeným a přiměřeně vybaveným podnikem, pokud jde o náklady, které by byly pravděpodobně vynaloženy na vybudování a provoz širokopásmové sítě pro dodatečné budovy.

(152)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že dotyčné opatření nesplňuje kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark.

(153)

S odkazem na výše uvedené úvahy vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že předmětné opatření obsahuje prvky státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Za výše uvedených podmínek je proto nutno posoudit, zda lze opatření považovat za slučitelné s fungováním Dohody o EHP.

(154)

V čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 je stanoveno, že „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření (…). Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí.“

(155)

Islandské orgány opatření podpory Kontrolnímu úřadu neoznámily. Islandské orgány mimoto tím, že vyhlásily nabídkové řízení na zavádění širokopásmových služeb ve venkovských oblastech a financovaly toto zavádění, provedly dotyčná opatření dříve, než Kontrolní úřad přijal konečné rozhodnutí. Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že islandské orgány nedodržely povinnosti stanovené v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3. Poskytnutí případné podpory je proto nutno pokládat za protiprávní.

(156)

Opatření podpory, na něž se vztahuje čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, nejsou obvykle slučitelná s fungováním dohody o EHP, pokud nejsou způsobilá pro jednu z výjimek stanovených v čl. 61 odst. 2 nebo 3 nebo v čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP a pokud nejsou nezbytná, přiměřená a nezpůsobují nepatřičné narušení hospodářské soutěže. Islandské orgány tvrdí, že případná podpora obsažená v dohodě mezi Fondem a společností Síminn je slučitelná s čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP.

(157)

Podle ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP lze za slučitelné s fungováním Dohody o EHP považovat „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí“, pokud nemění podmínky obchodu a hospodářskou soutěž v EHP v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(158)

Pokyny Kontrolního úřadu pro širokopásmové sítě, které jsou použitelné v současnosti, obsahují podrobný výklad ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, pokud jde o toto odvětví (84). Předchozí pokyny o použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (dále jen „pokyny pro širokopásmové sítě z roku 2010“) byly přijaty dne 3. února 2010, nebyly tudíž v době, kdy společnost Síminn a Fond dohodu uzavřely, platné. Pokyny pro širokopásmové sítě však vycházejí z existující judikatury a rozhodovací praxe Evropské komise (85). Kontrolní úřad proto nepoužije pokyny pro širokopásmové sítě přímo, nýbrž dohodu posoudí podle základních zásad týkajících se státní podpory na širokopásmovou infrastrukturu, které jsou uvedeny ve výše zmíněných pokynech, a judikatury a rozhodovací praxe, která existovala v době podpisu dohody a která se uplatňovala i v novějších případech.

(159)

Podle pokynů pro širokopásmové sítě je při posuzování slučitelnosti veřejného financování projektů širokopásmového připojení nutné vymezit region, v němž bude nová širokopásmová síť zavedena, jako bílé, šedé nebo černé místo (86).

(160)

„Bílým místem“ je oblast, ve které neexistuje žádná širokopásmová infrastruktura a není pravděpodobné, že by v ní v blízké budoucnosti vznikla. Kontrolní úřad uznává, že poskytnutím finanční podpory na zajištění širokopásmových služeb v oblastech, v nichž není v současnosti širokopásmové pokrytí dostupné, sledují státy ESVO skutečné cíle v oblasti soudržnosti a hospodářského rozvoje, a je tudíž pravděpodobné, že jejich zásah bude v souladu se společným zájmem, jsou-li splněny podmínky uvedené v oddíle 3.3.

(161)

„Šedým místem“ je oblast, ve které působí jeden provozovatel sítě a v jejímž případě není pravděpodobné, že by v ní v blízké budoucnosti vznikla další síť. Jeden provozovatel sítě nutně neznamená, že nedochází k selhání trhu nebo že neexistuje problém se soudržností. Pokud má provozovatel tržní sílu (monopol), může poskytovat občanům služby, u nichž není poměr kvality a ceny optimální. Některé kategorie uživatelů nemusí mít k dispozici odpovídající služby nebo maloobchodní ceny těchto služeb při neexistenci regulovaných tarifů pro velkoobchodní přístup mohou být vyšší než ceny stejných služeb nabízených v oblastech či regionech dané země, v nichž probíhá intenzivnější hospodářská soutěž, ale které jsou jinak srovnatelné. Pokud navíc existují jenom omezené vyhlídky na to, že na trh vstoupí alternativní provozovatelé, může být financování alternativní infrastruktury vhodným opatřením.

(162)

„Černým místem“ je zeměpisná oblast, v níž působí nebo v blízké budoucnosti budou působit alespoň dvě základní širokopásmové sítě různých poskytovatelů a širokopásmové služby jsou zde poskytovány za konkurenčních podmínek (hospodářská soutěž založená na vlastní infrastruktuře), lze mít tedy za to, že nedochází k žádnému selhání trhu. Proto existuje jen velmi malý prostor k tomu, aby se státním zásahem dosáhlo dalších přínosů (87).

(163)

Podle islandských orgánů neexistovala v oblasti, v níž se projekt uskutečnil, před vybudováním sítě žádná širokopásmová síť. Fond provedl důkladné mapování, v jehož rámci si vyžádal informace o všech stávajících oblastech, v nichž jsou poskytovány širokopásmové služby (tj. oblastech, v nichž byl za přiměřenou pevnou měsíční cenu k dispozici trvale dostupný (nikoli vytáčený) přístup k internetu o rychlosti nejméně 512 kb/s), a rovněž o plánovaných oblastech (v nichž dosud nejsou tyto služby poskytovány), které budou funkční do června 2008. Fond obdržel informace o oblastech trhu v různých formách od řady poskytovatelů internetových služeb i od jednotlivců. Cílem mapování bylo určit selhání trhu, a to rozlišením „šedých“, „černých“ a „bílých“ míst v odlehlých regionech na Islandu. Mapování a analýza pokrytí, které Fond provedl, vedly k vypracování přesného seznamu budov, jež byly později zařazeny do projektu.

(164)

Na základě výše uvedených skutečností se proto Kontrolní úřad domnívá, že oblastmi, jichž se projekt týká, jsou pro účely použití pokynů pro širokopásmové sítě „bílá místa“.

(165)

Při posuzování, zda lze opatření podpory považovat za slučitelné s fungováním Dohody o EHP, posuzuje Kontrolní úřad kladný dopad opatření podpory z hlediska dosažení cíle společného zájmu v porovnání s jeho negativními vedlejšími účinky, jako je narušení obchodu a hospodářské soutěže (tzv. „ověření vyváženosti“).

(166)

Při ověřování posoudí Kontrolní úřad tyto otázky (88):

(167)

Podle pokynů pro širokopásmové sítě (89) uváží Kontrolní úřad při ověřování vyváženosti cíl opatření, jeho návrh a nutnost omezit narušení hospodářské soutěže.

(168)

Širokopásmové připojení představuje klíčový předpoklad pro rozvoj, zavádění a používání informačních a komunikačních technologií v hospodářství a společnosti. Projekt se týká výhradně „bílých míst“ a zaměřuje se na tato místa (90).

(169)

V souladu s pokyny pro širokopásmové sítě se Kontrolní úřad domnívá, že tyto oblasti jsou v zásadě způsobilé pro státní podporu, jelikož projekt podporuje územní, sociální a hospodářskou soudržnost a zabývá se prokázaným selháním trhu (91). Aby však bylo opatření slučitelné s Dohodou o EHP, musí být splněny určité podmínky. Tyto podmínky budou posouzeny v následujících pododdílech.

(170)

Širokopásmové připojení představuje klíčový předpoklad pro rozvoj, zavádění a používání informačních a komunikačních technologií v hospodářství a společnosti. Ve své strategii Evropa 2020 ze dne 3. března 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ Evropská komise uvedla, že „cílem je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu, založeného na rychlém a superrychlém internetu a interoperabilních aplikacích, se širokopásmovým připojením pro všechny obyvatele do roku 2013, s přístupem k výrazně rychlejšímu internetu (nad 30 Mb/s) do roku 2020 a s nejméně polovinou evropských domácností s internetovým připojením rychlejším než 100 Mb/s“ (92).

(171)

Ve strategii Evropa 2020 se uznává význam projektů širokopásmového připojení díky jejich schopnosti urychlit realizaci příspěvku širokopásmových technologií k růstu a inovacím ve všech hospodářských odvětvích a k sociální a územní soudržnosti. Zavádění nových základních širokopásmových sítí a/nebo širokopásmových sítí nové generace (dále jen „sítě NGA“) přispívá v cílových oblastech k vytváření pracovních příležitostí a zlepšování služeb v oblasti zdraví a vzdělávání.

(172)

Zavedení širokopásmové sítě přispívá rovněž k snížení „digitální propasti“, která rozděluje oblasti nebo regiony v určité zemi, ve kterých jsou nabízeny cenově dostupné a konkurenceschopné širokopásmové služby, a oblasti, v nichž se tyto služby nenabízejí. Kontrolní úřad se domnívá, že bez veřejného zásahu existuje reálné nebezpečí vzniku „digitální propasti“ mezi jednotlivými regiony na Islandu, zejména mezi venkovskými a městskými oblastmi. To by mohlo vést k ekonomickému a sociálnímu vyloučení místních obyvatel a podniků a rovněž k vylidňování již nyní řídce osídlených oblastí. Ačkoliv důvodů vzniku digitálních propastí existuje celá řada, jedním z nejdůležitějších je neexistence přiměřené širokopásmové infrastruktury.

(173)

Kontrolní úřad mimoto připomíná, že poskytování širokopásmových služeb všem evropským občanům do roku 2013 bylo jedním z hlavních cílů Digitální agendy pro Evropu (93). Projekt je proto v souladu se strategií Evropa 2020 i Digitální agendou pro Evropu.

(174)

Podle islandských orgánů představuje dostupnost vysokorychlostní širokopásmové infrastruktury pro místní komunity klíčový faktor, pokud jde o přilákání podniků, zlepšení místních životních podmínek a urychlení růstu a inovací ve všech odvětvích místního hospodářství. Režim domácnostem a podnikům v cílové oblasti umožnil přístup k cenově dostupným širokopásmovým službám. To rovněž představuje cíl společného zájmu, jelikož širokopásmové služby musí být k dispozici za dostupné ceny, aby bylo zajištěno, že z veřejné podpory má prospěch co nejvíce občanů (94). Bez podpory by byly náklady na zavedení potřebné širokopásmové infrastruktury pro soukromé provozovatele v řídce osídlených oblastech příliš vysoké, což by se promítlo do vysokých maloobchodních cen, jež by si nemohli dovolit všichni občané. Veřejné financování širokopásmové infrastruktury proto zajišťuje nejen dostupnost širokopásmových služeb, nýbrž i jejich poskytování za dostupné ceny, jak se vyžaduje v Digitální agendě. Jinými slovy, projekt umožňuje přístup k maloobchodním širokopásmovým službám v cílových oblastech (tj. v řídce osídlených oblastech, zejména venkovských) za ceny podobné cenám v hustěji osídlených oblastech (tj. městských oblastech).

(175)

Kontrolní úřad pokládá podporu na zavádění širokopásmové sítě ve venkovských oblastech s nedostatečnou obslužností (bílá místa), v nichž není v současnosti širokopásmové připojení k dispozici, za opatření, které podporuje územní, sociální a hospodářskou soudržnost a zabývá se selháním trhu (95). Zavedení širokopásmové sítě přispívá rovněž k snížení „digitální propasti“, která rozděluje oblasti nebo regiony v určité zemi, ve kterých jsou nabízeny cenově dostupné a konkurenceschopné širokopásmové služby, a oblasti, v nichž se tyto služby nenabízejí (96).

(176)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že podpora sleduje skutečné cíle v oblasti soudržnosti a hospodářského rozvoje, které se pokládají za dobře vymezené cíle společného zájmu.

(177)

Jak již bylo uvedeno, jelikož pro státní podporu budou způsobilá pouze bílá místa, souhlasí Kontrolní úřad s tím, že v těchto oblastech existuje selhání trhu. Jinými slovy, je-li trh ponechán svému osudu, nedosahuje bez příslušného zásahu účinného výsledku pro společnost (97).

(178)

Jak je uvedeno v bodě 40 pokynů pro širokopásmové sítě, Kontrolní úřad uznává, že regulace ex ante může podpořit zavádění širokopásmových sítí v městských a hustěji osídlených oblastech, nemusí však být vždy dostatečným nástrojem k nápravě selhání trhu, které vyplývá z nedostatečných soukromých investic do infrastruktury v určitých oblastech.

(179)

Kontrolní úřad neobdržel žádné informace ohledně toho, zda islandské orgány uvážily možné alternativy veřejného financování širokopásmové sítě s cílem odstranit selhání trhu. Kontrolní úřad však stejně jako Komise již dříve přezkoumával využití grantů nebo daňových pobídek pro konečné uživatele i možnost využití regulace ex ante (98). Bylo zjištěno, že není pravděpodobné, že by tato opatření vedla k dostatečným investicím k poskytování širokopásmových služeb v oblastech s jejich nedostatečnou dostupností.

(180)

Jak bylo uvedeno výše, v dotčené oblasti byly k dispozici pouze omezené služby pomalého připojení k internetu a mapování ukázalo, že soukromí provozovatelé neplánují modernizaci širokopásmové infrastruktury. Islandské orgány mimoto uvedly, že velcí poskytovatelé internetových služeb na Islandu neprojevili o zlepšení internetového připojení v dotyčné oblasti ani o investice do širokopásmové infrastruktury v blízké budoucnosti zájem (99). V případech jako je tento, kdy je potvrzeno, že v daném regionu je značně nerozvinutá širokopásmová infrastruktura a služby, se zdá, že k odstranění nedostatečného širokopásmového připojení neexistuje alternativa veřejného financování.

(181)

Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že veřejné financování na poskytování širokopásmových služeb představuje vhodný nástroj k dosažení stanovených cílů.

(182)

Podle pokynů pro širokopásmové sítě (100) je při posuzování existence motivačního účinku třeba posoudit, zda by se dotyčné investice do širokopásmové infrastruktury uskutečnily i bez financování z veřejných zdrojů.

(183)

Veřejné konzultace, které islandské orgány uskutečnily, prokázaly, že není pravděpodobné, že by trh v blízké budoucnosti poskytl širokopásmovou síť pokrývající budovy s nedostatečným pokrytím. Poskytnutím finanční podpory na zavedení sítě změnili uchazeči účastnící se veřejného nabídkového řízení svá investiční rozhodnutí. Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že podpora poskytla vybranému poskytovateli investiční pobídku k zavedení širokopásmové infrastruktury v oblastech, v nichž by jinak neinvestoval.

(184)

Islandské orgány provedly v roce 2007 podrobné mapování a analýzu pokrytí. Byly tudíž analyzovány podmínky hospodářské soutěže a existující struktura v dané oblasti a byly konzultovány všechny zúčastněné strany, jichž se příslušné opatření týká. V tomto kontextu Kontrolní úřad konstatuje, že mapování a analýza pokrytí přispěly k omezení možného narušení hospodářské soutěže na minimum.

(185)

Odchod společnosti WBS z trhu měl za následek významnou změnu seznamu budov, které neměly nebo které by za tržních podmínek nezískaly v blízké budoucnosti širokopásmové pokrytí. Islandské orgány si proto znovu vyžádaly plány na poskytování služeb budovám, jež byly původně zahrnuty v plánech společnosti WBS. To se uskutečnilo formou oznámení v tisku, což bylo podle islandských orgánů v souladu s předchozí komunikací s trhem. Tento způsob komunikace umožnil, aby plány na zavedení infrastruktury v dotyčné oblasti islandským orgánům oznámili všichni poskytovatelé služeb. Kontrolní úřad proto konstatuje, že v dané situaci představovalo oznámení v tisku vhodný způsob komunikace.

(186)

V pokynech pro širokopásmové sítě je stanovena povinnost zahájit veřejné konzultace se stávajícími provozovateli prostřednictvím otevřeného a transparentního postupu, aby bylo zajištěno, že veřejné prostředky budou použity pouze v oblastech, v nichž neexistuje základní širokopásmová síť a síť NGA (bílá místa) (101).

(187)

Jak bylo uvedeno výše, Fond provedl analýzu podmínek hospodářské soutěže na trhu a plánů budoucího zavádění prostřednictvím konzultací se zúčastněnými stranami na základě veřejného oznámení v celostátním deníku Morgunblaðið s cílem zajistit úplnou transparentnost. Tímto Fond zajistil, aby bylo případné narušení hospodářské soutěže omezeno na minimum.

(188)

Kontrolní úřad zdůrazňuje, že ačkoli zadávání zakázek v oblasti širokopásmových sítí a služeb nespadá do oblasti působnosti směrnice o veřejných zakázkách (102), vztahují se na postup zadávání těchto veřejných zakázek základní zásady rovného a nediskriminačního zacházení (103). Z pokynů pro širokopásmové sítě také vyplývá, že pokud se orgány poskytující podporu rozhodnou vybrat dalšího provozovatele za účelem zavedení a provozování dotované infrastruktury, musí být výběrové řízení v souladu s charakterem a zásadami směrnic o veřejných zakázkách (104). Otevřené zadávací řízení zajišťuje rovné a nediskriminační zacházení se všemi uchazeči, snižuje rozpočtové náklady, minimalizuje možnou státní podporu a omezuje selektivní povahu opatření. Využívání otevřeného zadávacího řízení na podporu těchto cílů při zavádění širokopásmových sítí uznala Komise ve své rozhodovací praxi z doby před uzavřením předmětné dohody (105).

(189)

V souvislosti se soutěžním zadávacím řízením se v pokynech pro širokopásmové sítě zdůrazňuje, že orgán poskytující podporu stanoví kvalitativní kritéria pro přidělení zakázky, na jejichž základě jsou předložené nabídky posuzovány (106). V pokynech pro širokopásmové sítě je rovněž objasněno, že za účelem snížení výše poskytnuté podpory by měl při obdobných, pokud ne identických kvalitativních podmínkách, účastník s nejnižší požadovanou podporou v zásadě získat v rámci celkového posouzení jeho nabídky více prioritních bodů (107). Zadavatel by měl vždy předem vymezit relativní váhu, kterou bude mít každé zvolené (kvalitativní) kritérium.

(190)

V daném případě zveřejnilo Státní obchodní centrum v únoru 2008 jménem Fondu popis zadávacího řízení na svých internetových stránkách a v celostátním deníku. V souladu s bodem 74 písm. c) pokynů pro širokopásmové sítě byly informace o zadávacím řízení zveřejněny na centrální internetové stránce na vnitrostátní úrovni, tj. na internetové stránce Státního obchodního centra (108), a zadávací řízení bylo oznámeno rovněž na internetových stránkách Ministerstva vnitra (109). Popis zadávacího řízení obsahoval jednoznačná kritéria pro přidělení zakázky, jejichž účelem bylo určit ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Použita byla čtyři hodnotící kritéria: i) celková cena (50 %); ii) rychlost nahrávání (15 %); iii) rychlost stahování (25 %) a iv) GSM 2G (nepovinné) (10 %). Po vyhlášení nabídkového řízení vedlo Státní obchodní centrum diskuse s uchazeči, kteří projevili zájem, což mělo za následek prodloužení lhůty pro podání nabídek do dne 4. září 2008. Státní obchodní centrum obdrželo pět platných nabídek a následně byla vybrána nabídka, která podle kritérií pro přidělení zakázky získala nejvyšší počet bodů (110).

(191)

Na základě výše uvedených skutečností Kontrolní úřad konstatuje, že Státní obchodní centrum provedlo jménem Fondu otevřené a transparentní veřejné zadávací řízení s cílem vybrat poskytovatele širokopásmové sítě. Mimoto je zřejmé, že byla zaručena zásada rovného zacházení, jelikož všem uchazečům, kteří projevili zájem, bylo zřejmé, že cena je v nabídkovém řízení zdaleka nejdůležitějším kritériem, poněvadž na ni připadalo 50 % kritérií pro přidělení zakázky.

(192)

Po uzavření nabídkového řízení odešla společnost WBS z trhu. To mělo za následek zvýšení počtu budov, které potřebovaly širokopásmové služby. V důsledku toho byly provedeny změny dohody s vybraným dodavatelem, které se týkaly rozsahu, vyrovnání a období zavádění. Kvůli mimořádným a nepředvídaným okolnostem v islandském hospodářství byly provedeny i změny týkající se indexace celkových plateb (111).

(193)

Stěžovatel tvrdil, že ostatní uchazeči neměli možnost podat nabídky týkající se dodatečných budov a že zvýšení počtu lokalit neznamená nutně odpovídající nárůst nákladů a prodloužení doby zavádění.

(194)

Kontrolní úřad uznává, že změny návrhu dohody obsažené v zadávací dokumentaci jsou významné, a ačkoli pravidla EHP pro zadávání veřejných zakázek umožňují provést určité změny dohody prostřednictvím jednání vedených poté, co byl dodavatel vybrán, dotyčné změny překročily meze stanovené ve směrnici o veřejných zakázkách (112). Jak bylo uvedeno výše, směrnice o veřejných zakázkách se na dotyčné řízení nevztahuje, jelikož veřejné zakázky týkající se budování telekomunikačních sítí jsou z její oblasti působnosti vyňaty (113). Podle pokynů pro širokopásmové sítě však musí být výběrové řízení provedeno v souladu s charakterem a zásadami směrnic o veřejných zakázkách (114).

(195)

Je zřejmé, že cena, která byla společnosti Síminn uhrazena po rozšíření rozsahu projektu, byla i nadále podstatně nižší než cena, kterou nabídli ostatní uchazeči (115), a cena, kterou odhadl předem Fond. Změny mohou být proto opodstatněné kvůli rozdílu v cenách. Z kapitoly 2.3.4 popisu zadávacího řízení s názvem „Nová připojení a povinnost týkající se připojení“ je rovněž zřejmé, že v případě nepředpokládaného zvětšení rozsahu projektu bude jako referenční hodnota použita průměrná jednotková cena původní nabídky. Výše zmíněná kapitola ve skutečnosti výslovně ukládá použití metody průměrné ceny při hodnocení nákladů na nové lokality připojené k projektu.

(196)

V souladu s ustálenou judikaturou se Kontrolní úřad domnívá, že přinejmenším za mimořádných okolností může být přijatelné, aby státy zvolily jistotu místo nejistoty a dosáhly v tomto ohledu určené a uspokojivé výnosnosti namísto nepředvídatelné výnosnosti (116). Vzhledem ke skutečnosti, že účelem zadávacího řízení je dosažení nejnižší ceny pro společnost, důrazu na cenu, který byl kladen v kritériích pro přidělení zakázky, zahrnutí metody průměrné ceny v zadávací dokumentaci i velkým rozdílům v podaných nabídkách Kontrolní úřad konstatuje, že v daném případě bylo zajištěno rovné a nediskriminační zacházení se všemi uchazeči a že výběrové řízení i rozšíření rozsahu projektu byly v souladu s charakterem a zásadami směrnic o veřejných zakázkách.

(197)

Co se týká přechodu od úpravy plateb na základě indexu spotřebitelských cen k úpravě podle indexu na základě cizí měny, stěžovatel tvrdil, že to kvůli devalvaci ISK v důsledku finanční krize vedlo k dalšímu zvýšení platby pro společnost Síminn. Islandské orgány potvrdily, že tyto změny neznamenaly, že na ně bylo přeneseno veškeré riziko, jelikož rovněž společnost Síminn vynaložila v důsledku jiných aspektů projektu, jež nesouvisely se směnným kurzem DKK, vyšší náklady, tj. náklady práce, ropa a jiné vstupy (117). Islandské orgány rovněž prokázaly, že i po provedení těchto změn v dohodě byla výše potřebné podpory podstatně nižší než platná nabídka s druhou nejnižší cenou a odhady nákladů vypracované Fondem.

(198)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že celkové nabídkové řízení a postup výběru dodavatele byly v souladu s charakterem a zásadami směrnic o veřejných zakázkách a že islandské orgány vybraly ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

(199)

Podle bodu 74 písm. e) pokynů pro širokopásmové sítě by se ve výběrovém řízení neměla upřednostňovat ani vylučovat žádná konkrétní technologie či síťová platforma. Uchazeči by měli mít právo navrhnout zajištění požadovaných širokopásmových služeb pomocí libovolné technologie nebo kombinace technologií, které považují za nejvhodnější. Orgán poskytující podporu tak má právo vybrat na základě objektivních kritérií výběrového řízení nejvhodnější technologické řešení nebo kombinaci technologií.

(200)

Podle článku 2.1 popisu zadávacího řízení byl projekt technologicky neutrální a nebyly stanoveny konkrétní specifikace týkající se způsobu koncipování sítě nebo použitého technologického řešení. Zadávací řízení neupřednostňovalo žádnou konkrétní technologii ani síťovou platformu a ponechávalo na uchazečích, aby navrhli nejvhodnější technologická řešení pro připojení budov, které byly určeny při mapování. Zadávací řízení bylo proto otevřené všem technickým řešením, a tudíž technologicky neutrální, jak se vyžaduje v pokynech pro širokopásmové sítě. Kontrolní úřad konstatuje, že s použitím zásady technologické neutrality byly vybrány nejvhodnější technologie nebo jejich kombinace (118).

(201)

Podle pokynů pro širokopásmové sítě by státy ESVO měly uchazeče vybízet k využívání dostupné stávající infrastruktury, aby se zabránilo zbytečnému zdvojování zdrojů a souvisejícímu plýtvání a snížila částka veřejných prostředků (119). Jak bylo uvedeno výše, dotyčné budovy nebyly před vybudováním sítě pokryty žádnou širokopásmovou sítí. Kontrolní úřad mimoto neobdržel od provozovatelů sítí ani zúčastněných stran žádné informace ohledně zbytečného zdvojování zdrojů v daném případě.

(202)

V tomto kontextu se proto nezdá, že by při zavádění dotované sítě hrálo důležitou úlohu využití stávající infrastruktury.

(203)

Nepostradatelnou součástí každého státního opatření k financování výstavby nové širokopásmové infrastruktury je umožnění účinného velkoobchodního přístupu třetích stran k dotované širokopásmové infrastruktuře. Velkoobchodní přístup zejména umožňuje ostatním provozovatelům soutěžit s vybraným účastníkem zadávacího řízení (pokud ten působí i na maloobchodní úrovni), a tím posiluje možnosti volby a hospodářskou soutěž v oblastech, kterých se opatření týká, a současně brání vzniku regionálních monopolů na poskytování služeb (120). Poskytnutí účinného velkoobchodního přístupu konkurentům omezuje na minimum narušení hospodářské soutěže, které vyplývá z opatření státní podpory.

(204)

Význam umožnění účinného velkoobchodního přístupu třetích stran k dotovaným sítím byl zdůrazněn v rozhodnutích Komise, která byla přijata v době před uzavřením předmětné dohody (121).

(205)

V pokynech pro širokopásmové sítě je rovněž zdůrazněno, že by povinnosti poskytovat velkoobchodní přístup předepsané pro dotované sítě měly být sladěny s portfoliem povinností poskytování přístupu stanovených podle odvětvové regulace. Dotované společnosti by však v zásadě měly nabízet širší škálu produktů velkoobchodního přístupu než společnosti pověřené vnitrostátními regulačními orgány (dále jen „VRO“) v rámci odvětvové regulace, neboť příjemce podpory nevyužívá k zavádění své vlastní infrastruktury pouze své vlastní zdroje, nýbrž peníze daňových poplatníků. Tento velkoobchodní přístup by měl být zaručen co nejdříve před zahájením provozu sítě (122).

(206)

Na základě analýzy trhu s velkoobchodním širokopásmovým přístupem z roku 2008 islandský VRO, Správa pošt a telekomunikací, požádal společnost Síminn (jakožto určený podnik s významnou tržní silou), aby vyhověla všem oprávněným a opodstatněným žádostem ostatních podniků poskytujících služby elektronických komunikací o otevřený přístup k specializované síťové infrastruktuře v souvislosti s účastnickým kovovým vedením na velkoobchodní úrovni, včetně možnosti poskytování služeb bitového toku v různých místech sítě (123). Bylo upřesněno, že společnost Síminn musí mimo jiné odpovědět na oprávněné a opodstatněné žádosti o přístup na základě možností č. 1, 2, 3 a 4 uvedených v bodě odůvodnění 32. Rozhodnutí Správy pošt a telekomunikací bylo citováno v popisu zadávacího řízení.

(207)

Předpisový rámec EU pro elektronické komunikace usiluje o usnadnění hospodářské soutěže prostřednictvím toho, že se noví účastníci postupně více spoléhají na vlastní infrastrukturu, pokud je to pro ně efektivní (124). Má se za to, že regulace, která podporuje efektivní investice do vlastní infrastruktury podniků, napomáhá více prosazování účinné a udržitelné hospodářské soutěže. To vedlo k regulačnímu přístupu na trzích elektronických komunikací, kdy je v případě existence významné tržní síly alternativním provozovatelům k dispozici současně několik produktů přístupu na různých úrovních hierarchie sítě. Tyto možnosti diferencovaného přístupu vyhovují odlišným úrovním zavedení sítí jiných provozovatelů. Jak uvedla skupina evropských regulačních orgánů (nyní Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, „BEREC“), tento přístup k regulaci založený na „žebříku investic“ představuje ve stávajícím předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací zavedenou zásadu (125).

(208)

Kromě zavedené regulační praxe v oblasti účinného velkoobchodního přístupu k širokopásmovým službám zahrnovala rozhodnutí o státních podporách dynamický přístup k celé škále možností přístupu, které byly vyžadovány. Například v rozhodnutích z roku 2006/2007, která se týkala investic města Amsterdamu do přístupové sítě z optických kabelů (126), bylo nutno velkoobchodní přístup poskytnout na pasivní (127) i aktivní (128) úrovni sítě. V rozhodnutí z roku 2010 týkajícím se zavádění širokopásmových sítí s velmi vysokou rychlostí ve Francii (129) se velkoobchodní přístup vyžadoval na všech úrovních dotované infrastruktury. Jelikož podpora byla poskytnuta na pasivní infrastrukturu sítě (např. kabelovody, nenasvícená vlákna), vyžadovalo se usnadnění přístupu k pasivní úrovni sítě, jak se předpokládalo již v rozhodnutí francouzského VRO, ARCEP, v roce 2010 (130). Produkt aktivního přístupu však bylo nutno poskytnout jakékoli třetí straně s přiměřenou poptávkou po tomto produktu (131). Poptávka se pokládala za přiměřenou, pokud byly splněny tyto tři podmínky: i) žadatel o přístup předloží soudržný obchodní plán, který odůvodňuje aktivaci sítě, ii) žadatel o přístup prokáže, že nemá finanční prostředky potřebné k instalaci vlastního aktivního zařízení, a iii) ve stejné zeměpisné oblasti nenabízí soukromý provozovatel produkt aktivního přístupu za ceny odpovídající cenám v hustěji osídlených oblastech (132).

(209)

Ačkoli se výše uvedené příklady většinou týkají velkoobchodního internetového přístupu k pevným sítím, Kontrolní úřad nevidí žádný důvod, proč by nebylo možné obdobný dynamický postup použít i v případě velkoobchodního internetového přístupu k sítím používajícím technologie mobilního připojení. Pokud například VRO zjistily v rámci regulace významnou tržní sílu na velkoobchodním trhu s mobilním přístupem a službami originace volání, je v oblasti přístupu umožněna řada různých nápravných opatření, přičemž se uznávají různé úrovně zavedení sítě ze strany účastníků trhu. V rozhodnutí o dominantním postavení na trhu s velkoobchodním mobilním přístupem a službami originace volání na Islandu z roku 2007 Správa pošt a telekomunikací uvedla, že vzhledem k rozmanitosti trhu mobilní telefonie a různým potřebám stran, které mohou případně žádat o přístup, by do povinnosti týkající se přístupu měly spadat veškeré formy velkoobchodního přístupu, které lze přiměřeně poskytovat a které mohou podporovat hospodářskou soutěž na maloobchodním trhu (133). V tomto ohledu byla společnost Síminn požádána, aby vyhověla všem oprávněným a opodstatněným žádostem o přístup i) k vnitrostátnímu roamingu (134); ii) ke společnému umístění a společnému využívání (135); iii) operátorů virtuálních mobilních sítí (136) a iv) za účelem dalšího prodeje (137).

(210)

Z článku 2.1 popisu zadávacího řízení, který je označen jako příloha I dohody, vyplývá, že předmětný projekt byl technologicky neutrální. V souladu s touto zásadou zavedla společnost Síminn veřejně financovanou síť využívající technologii na bázi ADSL, UMTS, satelitu a Wi-Fi (138). Zdá se tudíž, že aby se zamezilo případnému narušení hospodářské soutěže na trzích elektronických komunikací, měli by mít v případě, je-li zahrnuta státní podpora, ostatní provozovatelé umožněn účinný velkoobchodní přístup, a to technologicky neutrálním způsobem s přiměřeným přizpůsobením jejich potřebám přístupu.

(211)

Islandské orgány prokázaly, že v rámci každé etapy projektu bylo zahájení marketingu a prodeje veřejně oznámeno na internetových stránkách Fondu, a to v období od srpna 2009 do srpna 2010. Aby nebyl zvýhodněn jeden poskytovatel služby, obdržely domácnosti a podniky zapojené do projektu od Fondu dopis s vysvětlením povahy projektu, který je zároveň informoval, že po určitém datu mohou začít objednávat službu u jiného poskytovatele služeb, který bude ochoten jim službu poskytovat. V dopise bylo výslovně uvedeno, že projekt je dostupný pro všechny poskytovatele služby. Fond zaslal oznámení rovněž všem telekomunikačním společnostem zaregistrovaným u Správy pošt a telekomunikací v té době, včetně všech poskytovatelů internetových služeb, v němž je informoval, že lze využívat novou infrastrukturu. Všichni poskytovatelé internetových služeb na trhu měli proto možnost začít poskytovat konkurenční maloobchodní služby současně se společností Síminn.

(212)

Podle přílohy II dohody může prodávající nabízet možnosti č. 1 až 4 libovolně, je však povinen nabízet možnost č. 3 ve všech případech, kdy se v projektu využívá širokopásmová technologie ADSL (viz bod odůvodnění 33) (139). Současně je však v příloze II dohody stanoveno, že by velkoobchodní přístup k službám na bázi ADSL měl být poskytnut za stejných podmínek, jak je stanoveno v rozhodnutí Správy pošt a telekomunikací č. 8/2008, které se týkalo velkoobchodního širokopásmového přístupu a v němž byla společnosti Síminn uložena povinnost poskytovat možnosti č. 1, 2, 3 a 4 (140).

(213)

V případech, kdy se k poskytování širokopásmových služeb používá v rámci projektu technologie UMTS, musí prodávající umožnit pouze přístup na základě možnosti č. 4. Podle islandských orgánů je hlavním důvodem tohoto ujednání skutečnost, že prodávající potřebuje úplný přístup k celé síti UMTS a kontrolu nad touto sítí. Možnost č. 4 vychází z definice základních služeb uvedené v kapitole 2.2.9 zadávací dokumentace, jež popisuje tradiční internetovou službu při dalším prodeji a podle níž další prodejce neprovozuje žádnou část sítě. Podle tohoto popisu dodává společnost Síminn uživatelské zařízení a zajišťuje instalaci ve všech případech bez ohledu na to, kdo je maloobchodním prodejcem, a poskytuje rovněž zákaznické služby a služby v oblasti údržby.

(214)

Islandské orgány potvrdily, že na základě výše zmíněné povinnosti, která byla uložena v dohodě, musí společnost Síminn poskytovat svým konkurentům účinný velkoobchodní přístup od samého začátku projektu. Společnost Síminn má povinnost nabízet velkoobchodní přístup ke své síti ADSL všem poskytovatelům internetových služeb na trhu, včetně společnosti Vodafone, a to podle rozhodnutí Správy pošt a telekomunikací č. 8/2008. Velkoobchodní přístup je proto za nediskriminačních podmínek k dispozici každému subjektu na trhu žádajícímu o tento přístup, bez ohledu na technické kapacity nebo lokalitu. Podle informací, které byly poskytnuty Kontrolnímu úřadu, uzavřela společnost Síminn se svými konkurenty doposud jedenáct dohod týkajících se velkoobchodního přístupu s ohledem na poskytování služeb na bázi ADSL, dvě velkoobchodní dohody o poskytování služeb na bázi UMTS/3G a dvě dohody týkající se poskytování služeb 2G (141). Islandské orgány uvedly, že jim nebyly předloženy žádné informace ohledně toho, že společnost Síminn zamítla opodstatněné žádosti o velkoobchodní přístup. Naopak, velkoobchodní přístup je poskytován od začátku projektu a společnost Síminn zveřejnila nabídku na velkoobchodní přístup pomocí UMTS na svých internetových stránkách (142).

(215)

Podle informací poskytnutých islandskými orgány požadovala společnost Vodafone pouze roamingový přístup k vysílačům 3G náležejícím společnosti Síminn za účelem poskytování mobilní komunikace 3G. Společnost Vodafone však nepožádala o velkoobchodní přístup k vysokorychlostním internetovým službám na bázi UMTS, ADSL nebo satelitu pro oblasti, jichž se projekt týkal, ani o přístup za účelem dalšího prodeje. Společnost Síminn ani islandské orgány neobdržely od společnosti Vodafone žádnou takovouto žádost. Podle islandských orgánů nabídla společnost Síminn společnosti Vodafone roamingový přístup 3G za tržních podmínek, podle společnosti Síminn však nebyla zmíněná společnost ochotna dohodu uzavřít. Podle společnosti Síminn má společnost Vodafone v současnosti dohodu týkající se roamingového přístupu 3G se společností Nova (143).

(216)

Islandské orgány prokázaly, že mezi dotyčným projektem a irským režimem širokopásmových služeb (National Broadband Scheme („NBS“)) existuje značná podobnost. Projekty byly provedeny přibližně současně, oba projekty vyžadovaly, aby poskytovatel sítě nabízel podobný velkoobchodní širokopásmový přístup, v obou projektech použili poskytovatelé sítě kombinaci technologií (včetně bezdrátové technologie) a žádný z projektů neukládal požadavky týkající se hlasových služeb na bázi UMTS/3G. Projekt NBS využíval stejné technické řešení velkoobchodního přístupu 3G jako islandský projekt. Po posouzení projektu NBS dospěla Komise k závěru, že uložená ustanovení týkající se přístupu umožní ostatním provozovatelům soutěžit s vybraným dodavatelem sítě, což posílí možnosti volby a hospodářskou soutěž v oblastech, jichž se opatření týká (144).

(217)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že islandské orgány zajistily prostřednictvím dohody se společností Síminn a povinností v ní uložených účinný velkoobchodní přístup třetích stran k dotované širokopásmové infrastruktuře.

(218)

Podle bodu 74 písm. h) pokynů pro širokopásmové sítě by velkoobchodní ceny za přístup měly vycházet ze zásad, které pro stanovování cen zavede VRO, a z referenční hodnoty a měly by zohledňovat podporu, kterou obdržel provozovatel sítě. Islandská Správa pošt a telekomunikací však nezahrnula širokopásmové služby poskytované prostřednictvím infrastruktury z optických vláken do svého rozhodnutí o trhu s velkoobchodním širokopásmovým přístupem, tj. trhu 5 v doporučení Kontrolního orgánu o relevantních trzích (145). Vlákna jsou vyloučena rovněž z trhu s velkoobchodním přístupem k (fyzické) síťové infrastruktuře (včetně sdíleného přístupu nebo úplného zpřístupnění účastnického vedení) v pevném místě (trh 4). Islandská Správa pošt a telekomunikací dosud neuložila povinnosti týkající se stanovování ceny za velkoobchodní přístup, co se týká optických sítí.

(219)

Pokud jde o zvláštnosti tohoto případu, je vhodné připomenout, že ačkoli Správa pošt a telekomunikací neuložila žádné povinnosti týkající se stanovování cen za velkoobchodní přístup, byly do přílohy 10 dohody zahrnuty standardizované dohody o dalším prodeji, včetně standardních slev při dalším prodeji v případě technologie ADSL a UMTS. Skutečnost, že nabídky na velkoobchodní přístup prostřednictvím nově vybudované sítě byly ve značné míře přijaty (146), naznačuje, že ceny nabízené společností Síminn jsou konkurenceschopné a odrážejí tržní sazby (147).

(220)

Orgány poskytující podporu musí obecně zavést mechanismy sledování s cílem zamezit riziku nadměrné náhrady. Podle pokynů pro širokopásmové sítě však musí orgány poskytující podporu zavést mechanismus zpětného získání (claw-back) pouze tehdy, přesahuje-li výše podpory na daný projekt 10 milionů EUR (tj. přibližně 1,5 miliardy ISK) (148).

(221)

V daném případě islandské orgány potvrdily, že celkové náklady projektu jsou podstatně nižší než prahová hodnota ve výši 10 milionů EUR. Kontrolní úřad proto uznává, že není nutné zavést mechanismy sledování a zpětného získání.

(222)

Islandské orgány však potvrdily, že se platby pro společnost Síminn uskutečnily v souladu s předem stanoveným harmonogramem plateb podle pokroku projektu, což zamezilo možnosti nadměrné náhrady. Podle článku 19 dohody předložila společnost Síminn bankovní záruku od New Kaupþing bank ze dne 17. února 2009, což představuje mechanismus zpětného získání (claw-back) s cílem zamezit nadměrné náhradě. Dohoda obsahuje rovněž přísné ujednání o platbách v souladu s pokrokem projektu, což znamená, že platby jsou podmíněny skutečným pokrokem při budování systému a jeho využívání ze strany zákazníků, jak je stanoveno v článku 16 dohody. V článku 11 dohody je obsažena sankční doložka, podle níž musí společnost Síminn zaplatit náhradu v případě prodlev, a v článku 13 dohody pak doložka týkající se neplnění.

(223)

Podle bodu 74 písm. k) pokynů pro širokopásmové sítě by orgány poskytující podporu měly předkládat co dva roky (počínaje dnem, kdy se síť začne používat) Kontrolnímu úřadu klíčové informace o projektu podpory (149). Ačkoliv dotyčné opatření podpory nebylo Kontrolnímu úřadu oficiálně oznámeno, islandské orgány nyní poskytly relevantní nebo klíčové informace v reakci na žádosti Kontrolního úřadu o informace. Tyto informace by měly být nyní předkládány Kontrolnímu úřadu dvakrát ročně v rámci povinností Islandu týkajících se podávání zpráv o opatřeních státní podpory.

(224)

Po posouzení opatření podle příslušných kritérií v rámci ověření vyváženosti a základních zásad týkajících se státní podpory na širokopásmovou infrastrukturu, které jsou stanoveny v pokynech pro širokopásmové sítě, vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že opatření celkově přispívá k vyrovnání geografického a obchodního znevýhodnění ve venkovských oblastech, jichž by se v blízké budoucnosti netýkala tržní řešení. Opatření má podporovat konkurenční nabídku inovativních a vysoce kvalitních širokopásmových služeb pro dotyčné budovy. Opatření bylo navrženo tak, aby zajistilo celkově kladné účinky.

(225)

Návrh projektu a možnosti účinného velkoobchodního přístupu (mimo jiné včetně otevřené a nediskriminační koncepce sítě a čistě velkoobchodního obchodního modelu příjemce podpory spolu s jednoznačným pověřením umožnit spravedlivý a nediskriminační přístup všem poskytovatelům služeb) zajišťují, že případné narušení hospodářské soutěže způsobené státním zásahem je omezeno na minimum.

(226)

Na základě výše uvedených úvah je výsledek celkového ověření kladný a financování zavádění širokopásmových služeb ve venkovských oblastech Islandu představuje opatření podpory, které je slučitelné s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(227)

Na základě výše uvedených úvah vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že dohoda mezi společností Síminn a Fondem pro telekomunikace ze dne 25. března 2009 týkající se zavádění širokopásmových služeb ve venkovských oblastech Islandu představuje státní podporu, která je slučitelná s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(228)

Islandským orgánům se rovněž připomíná, že musí Kontrolnímu úřadu oznámit veškeré plány ohledně změny jednotlivé podpory, která má být poskytnuta, včetně zvýšení grantů,