1.

1.1

1.2

1.3

2.

2.1

2.1.1

2.1.2

2.2

2.2.1

2.2.2

2.3

3.

4.

4.1

4.1.1

4.1.2

4.2

4.2.1

4.2.2

4.3

4.3.1

4.3.2

4.4

4.4.1

4.4.2

4.5

4.5.1

4.5.2

4.6

4.6.1

4.6.2

4.6.3

4.7

5.

6.

7.

8.

Příloha I –

Příloha II –

1.

Aby státní subvence nenarušovaly hospodářskou soutěž v Evropském hospodářském prostoru (dále jen „EHP“) a neovlivňovaly obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP (dále jen „smluvní strany“) způsobem, jenž je v rozporu se společným zájmem, stanoví čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP zásadu, že státní podpora je zakázaná. V určitých případech však tato podpora může být slučitelná s fungováním Dohody o EHP na základě čl. 61 odst. 2 a 3.

2.

Podpora výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“) je jedním z důležitých cílů EHP zakotveným v čl. 1 odst. 2 písm. f) a článku 78 Dohody o EHP, jež smluvní strany vyzývají ke spolupráci v této oblasti (2). Hlavními cíli je posílit vědeckou a technologickou základnu evropského průmyslu a podpořit jeho konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku.

3.

Evropská komise (dále jen „Komise“) ve své „Strategii Evropa 2020“ (3) označuje výzkum a vývoj (dále jen „VaV“) za klíčový předpoklad k dosažení cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Komise stanovila v této souvislosti hlavní cíl, podle něhož by se do roku 2020 měla do VaV investovat 3 % hrubého domácího produktu Evropské unie (dále jen „HDP“). V zájmu pokroku v oblasti VaVaI strategie Evropa 2020 navrhuje zejména stěžejní iniciativu „Unie inovací“ (4), jejímž cílem je zlepšit rámcové podmínky a přístup k financování výzkumu a inovací, aby se zajistilo, že se z inovativních nápadů budou moci stát výrobky a služby vytvářející růst a pracovní místa (5). Ve sdělení o strategii Evropa 2020 se uvádí, že politika státní podpory může „aktivně a pozitivně přispět […], pokud bude podněcovat a podporovat iniciativy zaměřené na inovativnější, účinnější a ekologičtější technologie a současně usnadňovat přístup k veřejné podpoře investic, rizikového kapitálu a výzkumu a vývoje“.

4.

Zatímco u konkurenčních trhů se obecně počítá s tím, že obvykle dosahují efektivních výsledků z hlediska cen, objemu výroby a využití zdrojů, v případě selhání trhu (6) může být nutný státní zásah s cílem zlepšit fungování trhu, a tak přispět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. V kontextu VaVaI může k selhání trhu dojít například proto, že tržní subjekty běžně nezohledňují (kladné) externality, které z jejich činnosti vyplývají pro jiné subjekty v rámci hospodářství, a zabývají se proto činnostmi v oblasti VaVaI v míře, jež je z hlediska společnosti příliš nízká. Projekty v oblasti VaVaI mohou rovněž trpět nedostatečným přístupem k financování (kvůli asymetrickým informacím) či problémy s koordinací mezi jednotlivými podniky. Státní podpora na VaVaI může být tedy slučitelná s fungováním Dohody o EHP, pokud lze očekávat, že zmírní selhání trhu podporou významného projektu společného evropského zájmu nebo usnadněním rozvoje určitých hospodářských činností, a pokud následné narušení hospodářské soutěže a obchodu není v rozporu se společným zájmem.

5.

Podpora na VaVaI bude oprávněná především na základě ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. b) a c) Dohody o EHP, podle kterých může Kontrolní úřad ESVO („Kontrolní úřad“) považovat za slučitelné s fungováním Dohody o EHP státní podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu nebo které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

6.

Komise ve svém sdělení o modernizaci státní podpory (7) oznámila tři cíle, které budou sledovány v rámci modernizace kontroly státní podpory:

7.

Ve sdělení se zejména zdůrazňuje potřeba společného přístupu při revizi různých pokynů a rámců, jenž bude mít na zřeteli posilování vnitřního trhu, účelnější vynakládání veřejných prostředků na základě výraznějšího zaměření státní podpory na cíle společného zájmu a podrobnější zkoumání motivačního účinku, omezení podpory na minimum a potenciálních negativních účinků podpory na hospodářskou soutěž a obchod. Kontrolní úřad iniciativu Komise týkající se modernizace podporuje. V důsledku toho jsou podmínky slučitelnosti stanovené v těchto pokynech založeny na tomto společném přístupu.

8.

Zásady stanovené těmito pokyny se použijí na státní podporu na VaVaI ve všech odvětvích, jež se řídí Dohodou o EHP. Použijí se tedy na odvětví, která podléhají zvláštním pravidlům EHP pro státní podporu, nestanoví-li uvedená pravidla jinak.

9.

Státní podporu nepředstavuje financování z prostředků Evropské unie spravované centrálně orgány, subjekty, společnými podniky nebo jinými mezinárodními institucemi, které není přímo ani nepřímo pod kontrolou států ESVO (8). Je-li takové financování kombinováno se státní podporou, pak se při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory, bude brát v potaz pouze státní podpora a pouze tato státní podpora se bude v kontextu těchto pokynů podrobovat posouzení slučitelnosti.

10.

Z oblasti působnosti těchto pokynů je vyňata podpora na VaVaI pro podniky v obtížích, definované pro účely těchto pokynů v pokynech Kontrolního úřadu pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (9) v pozměněném či nahrazeném znění.

11.

Při posuzování podpory na VaVaI poskytnuté příjemci, na kterého byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Kontrolního úřadu, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s fungováním Dohody o EHP, vezme Kontrolní úřad v úvahu částku podpory, kterou zbývá inkasovat (10).

12.

Kontrolní úřad identifikoval řadu opatření VaVaI, u nichž může být státní podpora za specifických podmínek slučitelná s fungováním Dohody o EHP:

13.

Státy ESVO musí podporu VaVaI oznámit podle čl. 1 odst. 3 části I Protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, s výjimkou opatření, která splňují podmínky vyplývající z nařízení o blokové výjimce, které bylo začleněno do Dohody o EHP.

14.

Tyto pokyny stanoví kritéria slučitelnosti pro režimy podpory a jednotlivé podpory na VaVaI, které podléhají oznamovací povinnosti a musí být posuzovány na základě čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP (13).

15.

Pro účely těchto pokynů se použijí tyto definice:

16.

Jakékoli opatření, které splňuje kritéria čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, v zásadě představuje státní podporu. Kontrolní úřad v tomto oddílu objasňuje, jak chápe pojem státní podpory v situacích, které jsou typické pro činnosti v oblasti VaVaI, aniž by tím byl dotčen výklad Soudního dvora Evropské unie a Soudního dvora EVSO.

17.

Organizace pro výzkum a šíření znalostí (dále jen „výzkumné organizace“) a výzkumné infrastruktury jsou příjemci státní podpory, pokud jejich veřejné financování splňuje všechny podmínky čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. V souladu s judikaturou Soudního dvora ESVO a Soudního dvora Evropské unie musí příjemce splňovat podmínky pro to, aby mohl být považován za podnik, což však nezávisí na jeho právním postavení, tj. zda byl zřízen podle veřejného nebo soukromého práva, ani na jeho ekonomické povaze, tj. zda usiluje o zisk, či nikoliv. Rozhodujícím faktorem pro uznání příjemce jako podniku je spíše to, zda vykonává hospodářskou činnost spočívající v nabízení výrobků nebo služeb na daném trhu (17).

18.

Pokud tentýž subjekt provádí činnosti jak hospodářské, tak nehospodářské povahy, pak se na veřejné financování nehospodářských činností čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP vztahovat nebude, lze-li oba uvedené druhy činností, jakož i příslušné náklady, financování a příjmy jasně oddělit tak, že je účinně zabráněno křížovému subvencování hospodářských činností. Dokladem o náležitém rozdělení nákladů, financování a příjmů mohou být roční finanční výkazy příslušného subjektu.

19.

Kontrolní úřad má za to, že nehospodářské povahy jsou obecně tyto činnosti:

20.

Je-li výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura využívána pro hospodářské i nehospodářské činnosti, vztahují se na veřejné financování pravidla státní podpory pouze tehdy, pokud toto financování pokrývá náklady spojené s hospodářskými činnostmi (23). Je-li výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura využívána téměř výhradně pro nehospodářskou činnost, může její financování zcela spadat mimo působnost pravidel státní podpory za předpokladu, že její hospodářské využití je čistě vedlejší, tj. jedná se o činnost, která přímo souvisí s provozem výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury a je pro její provoz nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním nehospodářským využitím a je omezena co do rozsahu. Pro účely těchto pokynů bude podle Kontrolního úřadu tato podmínka splněna v případě, že pro hospodářské činnosti budou využívány naprosto stejné vstupy (např. materiál, zařízení, pracovní síla a fixní kapitál) jako u nehospodářských činností a kapacita přidělená každý rok na tyto hospodářské činnosti nepřesáhne 20 % celkové roční kapacity daného subjektu.

21.

Aniž by byl dotčen bod 20, v případě, že jsou výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury využívány k vykonávání hospodářských činností, jako je pronájem vybavení či laboratoří podnikům, poskytování služeb podnikům nebo provádění smluvního výzkumu, bude se veřejné financování těchto hospodářských činností zpravidla považovat za státní podporu.

22.

Kontrolní úřad však nebude výzkumnou organizaci nebo výzkumnou infrastrukturu považovat za příjemce státní podpory, pokud tato organizace či infrastruktura jedná jako pouhý zprostředkovatel, který převádí veškeré veřejné financování, jakož i výhody plynoucí z tohoto financování na konečné příjemce. Obecně se jedná o případy, kdy:

23.

Jsou-li splněny podmínky uvedené v bodě 22, uplatní se pravidla státní podpory na úrovni konečných příjemců.

24.

Otázku, zda a za jakých podmínek získávají podniky výhodu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP v případě smluvního výzkumu nebo výzkumných služeb poskytovaných výzkumnou organizací nebo výzkumnou infrastrukturou či v případě spolupráce s výzkumnou organizací nebo výzkumnou infrastrukturou, je třeba zodpovědět v souladu s obecnými zásadami státní podpory. Za tímto účelem může být nutné zejména posoudit, zda lze chování výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury přičítat státu (24).

25.

Pokud je výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura využívána k provádění smluvního výzkumu nebo poskytování výzkumné služby určitému podniku, který obvykle stanoví podmínky smlouvy, vlastní výsledky výzkumných činností a nese riziko neúspěchu, nebude na tento podnik v případě, že výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura obdrží za své služby přiměřenou odměnu, zpravidla převedena žádná státní podpora. Jedná se zejména o situace, kdy je splněna jedna z následujících podmínek:

26.

Pokud si výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura ponechá vlastnictví práv duševního vlastnictví nebo příslušná přístupová práva, lze jejich tržní hodnotu odečíst od ceny, jež má být zaplacena za dotčené služby.

27.

Má se za to, že projekt je realizován prostřednictvím účinné spolupráce, pokud alespoň dvě nezávislé strany sledují společný cíl na základě dělby práce, společně stanoví rozsah projektu, podílejí se na jeho koncipování, přispívají k jeho provádění a sdílejí finanční, technologická, vědecká a jiná rizika projektu, jakož i jeho výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Podmínky projektu spolupráce, zejména co se týče příspěvků na jeho náklady, sdílení rizik a výsledků, šíření výsledků, přístupu k právům duševního vlastnictví a pravidel pro přidělení těchto práv, je třeba stanovit před zahájením projektu (26). Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb.

28.

Jsou-li projekty spolupráce prováděny společně podniky a výzkumnými organizacemi nebo výzkumnými infrastrukturami, má Kontrolní úřad za to, že zúčastněným podnikům není prostřednictvím těchto subjektů kvůli příznivým podmínkám spolupráce poskytnuta nepřímá státní podpora, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

29.

Pro účely bodu 28 písm. d) bude mít Kontrolní úřad za to, že obdržená náhrada odpovídá tržní ceně, pokud dotčeným výzkumným organizacím nebo výzkumným infrastrukturám umožňuje požívat všech hospodářských výhod spojených s těmito právy, za předpokladu, že je splněna jedna z následujících podmínek:

30.

Pokud není splněna žádná z podmínek v bodě 28, bude se celá hodnota příspěvku výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur na projekt považovat za výhodu pro spolupracující podniky, na kterou se vztahují pravidla státní podpory.

31.

Veřejní zadavatelé mohou zadávat zakázky na služby podniků ve výzkumu a vývoji, a to jak v rámci výhradního vývoje, tak v rámci zadávání zakázek v předobchodní fázi (27).

32.

Pokud se pro zadání veřejné zakázky uskuteční otevřené zadávací řízení v souladu s platnými směrnicemi (28), Kontrolní úřad obvykle uzná, že podnikům dodávajícím příslušné služby není poskytnuta státní podpora ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP (29).

33.

Ve všech ostatních případech včetně zadání zakázky v předobchodní fázi bude mít Kontrolní úřad za to, že podnikům není poskytnuta státní podpora, pokud cena zaplacená za příslušné služby plně odráží tržní hodnotu přínosů, jež vyplývají ze zakázky pro veřejného zadavatele, a rizika, která nesou zúčastnění dodavatelé. Jedná se zejména o případy, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:

34.

Pokud nejsou splněny podmínky v bodě 33, mohou státy ESVO vycházet z individuálního posouzení ustanovení smlouvy mezi veřejným zadavatelem a podnikem, aniž je dotčena obecná povinnost oznámit podporu na VaVaI v souladu s čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

35.

Kontrolní úřad při posuzování toho, zda lze oznámené opatření podpory považovat za slučitelné s fungováním Dohody o EHP, obecně analyzuje, zda návrh opatření podpory zajišťuje, že pozitivní dopad podpory na cíl ve společném zájmu převažuje nad případnými negativními účinky na obchod a hospodářskou soutěž.

36.

Ve sdělení Komise o modernizaci státní podpory ze dne 8. května 2012 se uvádí, že je třeba určit a vymezit společné zásady, které by se při posuzování slučitelnosti uplatňovaly u všech opatření podpory. Kontrolní úřad tyto společné zásady uznává a bude považovat opatření podpory za slučitelné s fungováním Dohody o EHP pouze tehdy, pokud opatření splňuje každé z těchto kritérií:

a)    příspěvek k dosažení jasně vymezeného cíle společného zájmu : opatření státní podpory musí být zaměřeno na cíl společného zájmu v souladu s čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP (oddíl 4.1);

b)    potřeba státního zásahu : opatření státní podpory se musí zaměřovat na situace, v nichž může podpora přinést podstatné zlepšení, jež trh sám není schopen zajistit, například tím, že napraví selhání trhu či vyřeší problém týkající se rovných podmínek nebo soudržnosti (oddíl 4.2);

c)    vhodnost opatření podpory : navrhovaná podpora musí představovat vhodný politický nástroj k dosažení cíle společného zájmu (oddíl 4.3);

d)    motivační účinek : podpora musí změnit chování dotčeného podniku (dotčených podniků) tak, aby se zabýval dalšími činnostmi, které by bez podpory nevykonával nebo které by vykonával v omezeném rozsahu, jiným způsobem či na jiném místě (oddíl 4.4);

e)    přiměřenost podpory (podpora omezená na minimum) : výše a intenzita podpory musí být omezena na nezbytné minimum, které dotčený podnik (dotčené podniky) přiměje k dalším investicím nebo činnostem (oddíl 4.5);

f)    zabránění nepřípustným negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod mezi smluvními stranami : negativní účinky podpory musí být dostatečně omezené, tak aby byl celkový výsledek opatření pozitivní (oddíl 4.6);

g)    transparentnost podpory : státy ESVO, Kontrolní úřad, hospodářské subjekty a veřejnost musí mít snadný přístup ke všem relevantním dokumentům a příslušným informacím o podpoře poskytnuté podle těchto dokumentů (oddíl 4.7).

37.

Celkové výsledky některých kategorií režimů podpory mohou dále podléhat požadavku hodnocení ex post popsaného v oddíle 5. Kontrolní úřad v takových případech může omezit délku trvání těchto režimů (běžně na čtyři roky i méně) s možností následně znovu oznámit, že byla platnost režimu prodloužena.

38.

Pokud opatření státní podpory nebo podmínky, které jsou s ním spojeny (včetně metody jeho financování, je-li nedílnou součástí tohoto opatření), nutně vedou k porušení Dohody o EHP, nelze uvedenou podporu prohlásit za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP (31).

39.

Kontrolní úřad při posuzování slučitelnosti jakékoli jednotlivé podpory s Dohodou o EHP zohlední veškerá řízení týkající se porušení článků 53 nebo 54 Dohody o EHP, která se mohou týkat příjemce podpory a která mohou být relevantní pro posouzení podpory podle čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP (32).

40.

Státní podporu na VaVaI lze prohlásit za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP tehdy, pokud na základě společných zásad posuzování stanovených v oddíle 3 vede ke zintenzivnění činností v oblasti VaVaI a nemění přitom nepříznivě podmínky obchodu způsobem, jenž by byl v rozporu se společným zájmem.

41.

Kontrolní úřad v tomto oddíle objasňuje, jak bude používat tyto společné zásady posuzování, a v případě potřeby stanoví konkrétní podmínky pro režimy podpory a dodatečné podmínky pro jednotlivé podpory, jež podléhají oznamovací povinnosti (33).

42.

Obecným cílem podpory na VaVaI je napomoci rozvoji VaVaI v EHP. Podpora na VaVaI by tím měla přispět k dosažení cílů stanovených Komisí ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

43.

Státy ESVO, které zvažují poskytnutí státní podpory na VaVaI, musí přesně vymezit sledovaný cíl, a zejména objasnit, jak má dané opatření napomoci rozvoji VaVaI.

44.

Pokud jde o režimy podpory podléhající oznamovací povinnosti, Kontrolní úřad nahlíží příznivě na opatření podpory, která jsou nedílnou součástí komplexních programů nebo akčních plánů na podporu činností v oblasti VaVaI nebo strategií inteligentní specializace a která jsou podložena pečlivým vyhodnocením podobných dřívějších opatření podpory, jež prokazuje jejich efektivnost.

45.

Pokud jde o státní podporu poskytovanou na projekty nebo činnosti, které jsou rovněž financovány jedním z programů Unie začleněných do Dohody o EHP (34), bude Kontrolní úřad považovat příspěvek k dosažení jasně vymezeného cíle společného zájmu za prokázaný.

46.

Aby státy ESVO prokázaly, že jednotlivá podpora podléhající oznamovací povinnosti přispívá ke zintenzivnění činností v oblasti VaVaI, mohou použít následující ukazatele spolu s dalšími relevantními kvantitativními nebo kvalitativními prvky:

a)    rozšíření rozsahu projektu : zvýšení celkových nákladů na projekt (bez snížení výdajů příjemce podpory v porovnání se situací, kdy by nebyla poskytnuta podpora); zvýšení počtu osob přidělených na činnosti v oblasti VaVaI;

b)    nárůst rozsahu : zvýšení počtu očekávaných přínosů projektu; zvýšení ambicióznosti projektu, o čemž svědčí vyšší počet zainteresovaných partnerů, vyšší pravděpodobnost dosažení zásadního pokroku na poli vědy nebo techniky či vyšší riziko neúspěchu (související zejména s dlouhodobým charakterem projektu a s nejistotou, pokud jde o jeho výsledky);

c)    urychlení postupu projektu : dokončení projektu vyžaduje méně času než v případě, že by se tentýž projekt realizoval bez podpory;

d)    zvýšení celkové částky vynaložených prostředků : zvýšení celkových nákladů na VaVaI vynaložených příjemcem podpory, v absolutním vyjádření či jako podíl na obratu; změny v rozpočtu přiděleném na projekt (bez odpovídajícího snížení rozpočtu jiných projektů).

47.

Má-li Kontrolní úřad konstatovat, že podpora přispívá k zintenzivnění činností v oblasti VaVaI v EHP, zohlední nejen čistý nárůst činností v oblasti VaVaI prováděných daným podnikem, ale také to, nakolik podpora přispívá k celkovému růstu výdajů na VaVaI v dotčeném odvětví, jakož i k lepšímu postavení EHP v oblasti VaVaI v mezinárodním kontextu. Kontrolní úřad zaujme příznivé stanovisko v případě opatření podpory, u nichž se předpokládá zveřejnění hodnocení ex post týkající se jejich příspěvku k dosažení cílů společného zájmu.

48.

Jak je uvedeno v oddíle 3, státní podpora může být za účelem zintenzivnění činností v oblasti VaVaI v EHP nutná v situaci, kdy samotný trh nemá efektivní výsledky. Aby bylo možné posoudit, zda je státní podpora účinná při dosahování cíle společného zájmu, je nejdříve nezbytné určit, jaký problém je třeba řešit. Státní podpora by se měla zaměřovat na situace, v nichž může přinést podstatné zlepšení, které trh sám není schopen zajistit. Státy ESVO by měly objasnit, jak může opatření podpory účinně zmírnit selhání trhu spojené s naplňováním cíle společného zájmu bez této podpory.

49.

V rámci VaVaI se uskutečňuje mnoho činností, na něž obvykle navazuje řada výrobkových trhů a jež využívají dostupných kapacit k vývoji nových nebo zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů na těchto výrobkových trzích či zcela nových trzích, čímž napomáhají růstu hospodářství, přispívají k územní a sociální soudržnosti nebo podporují obecný zájem spotřebitelů. Vzhledem k dostupným kapacitám VaVaI však mohou selhání trhu bránit tomu, aby trh dosáhl optimálního výkonu, a vést k neefektivním výsledkům z těchto důvodů:

—    kladné externality/přelévání znalostí : přínos VaVaI pro společnost má často podobu kladných vedlejších účinků, mezi něž patří přelévání znalostí či větší možnosti pro další hospodářské subjekty, jež mohou vyvíjet doplňkové výrobky a služby. Řada projektů by však v případě, že by jejich realizace byla ponechána na trhu, mohla mít z pohledu soukromého subjektu neatraktivní návratnost, ačkoli by tyto projekty byly prospěšné pro společnost; je tomu tak proto, že podniky při rozhodování o objemu VaVaI, který by měly provádět, usilují o zisk a nedokážou přínosy svých činností dostatečně zúročit. Státní podpora proto může přispívat k realizaci projektů, jež jsou celkově prospěšné pro společnost či hospodářství a jež by se jinak neuskutečnily.

Ne všechny přínosy činností v oblasti VaVaI jsou však externalitami a existence externalit sama o sobě automaticky neznamená, že státní podpora je slučitelná s fungováním Dohody o EHP. Spotřebitelé jsou zpravidla ochotni zaplatit za přímý přínos nových výrobků a služeb a podniky mohou zúročit přínosy své investice prostřednictvím jiných stávajících nástrojů, například práv duševního vlastnictví. V některých případech jsou však tyto prostředky nedokonalé a ponechávají prostor pro zbytkové selhání trhu, jež může napravit státní podpora. V případě základního výzkumu se například často uvádí, že může být obtížné zabránit ostatním v přístupu k výsledkům některých činností, jež tak mohou mít charakter veřejného statku. Konkrétnější poznatky související s výrobou mohou být na druhé straně často dobře chráněny (například patenty), a vynálezy tak mohou vynálezcům poskytovat vyšší návratnost,

—    nedokonalé a asymetrické informace : pro činnosti v oblasti VaVaI je příznačná vysoká míra nejistoty. Kvůli nedokonalým a asymetrickým informacím se mohou soukromí investoři za určitých okolností zdráhat financovat hodnotné projekty a vysoce kvalifikovaní pracovníci si nemusí být vědomi možnosti získat zaměstnání v inovativních podnicích. V důsledku toho mohou být přidělené lidské a finanční zdroje nedostatečné a projekty, jež mohou být hodnotné pro společnost či hospodářství, se nemusí uskutečnit.

Nedokonalé a asymetrické informace mohou v některých případech také bránit v přístupu k finančním prostředkům. Neznamená to však, že nedokonalé informace a existence rizika automaticky odůvodňují nutnost státní podpory. Skutečnost, že projekty s nižší soukromou návratností investic nejsou financovány, může být totiž známkou účinnosti trhu. Riziko je kromě toho součástí každé podnikatelské činnosti a není samo o sobě selháním trhu. V případě asymetrických informací však může riziko zhoršit problémy s financováním,

—    nedostatečná koordinace a selhání sítě : schopnost podniků navzájem se koordinovat nebo komunikovat při provádění VaVaI může být narušena z různých důvodů, včetně potíží s koordinací velkého počtu spolupracujících partnerských subjektů, z nichž některé mají odlišné zájmy, jakož i problémů při koncipování smluv a obtíží při koordinaci spolupráce například kvůli nutnosti sdílet citlivé informace.

50.

Ačkoli může selhání trhu v některých případech omezovat celkovou úroveň VaVaI v EHP, ne všechny podniky a hospodářská odvětví jsou jím postiženy stejně. U jednotlivé podpory podléhající oznamovací povinnosti by tedy státy ESVO měly poskytnout náležité informace o tom, zda podpora řeší obecné selhání trhu s ohledem na VaVaI v EHP, nebo specifické selhání trhu, jež se týká například určitého odvětví či oblasti podnikání.

51.

Podle toho, jaký konkrétní druh selhání trhu je třeba řešit, vezme Kontrolní úřad v úvahu tyto skutečnosti:

—    přelévání znalostí : předpokládaná úroveň šíření znalostí; specifičnost získaných poznatků; dostupnost ochrany práv duševního vlastnictví; míra doplňkovosti s jinými výrobky a službami,

—    nedokonalé a asymetrické informace : míra rizika a složitost činností v oblasti VaVaI; potřeba vnějších financí, charakteristika příjemce podpory, pokud jde o přístup k externímu financování,

—    nedostatečná koordinace : počet spolupracujících podniků; intenzita spolupráce; odlišné zájmy různých spolupracujících partnerských subjektů; problémy při koncipování smluv; problémy při koordinaci spolupráce.

52.

Ve své analýze údajného selhání trhu Kontrolní úřad přihlédne zejména k dostupným odvětvovým srovnáním a dalším studiím, jež by měl poskytnout dotčený stát ESVO.

53.

Budou-li státy ESVO podávat oznámení investiční nebo provozní podpory pro klastry, musí poskytnout informace o plánované nebo předpokládané specializaci inovačního klastru, stávajícím regionálním potenciálu a přítomnosti klastrů s podobnými cíli v EHP.

54.

Pokud jde o státní podporu poskytovanou na projekty nebo činnosti, které jsou rovněž financovány jedním z programů Unie začleněných do Dohody o EHP (35), bude Kontrolní úřad považovat potřebu státního zásahu za prokázanou.

55.

Jedná-li se naopak o státní podporu poskytovanou na projekty nebo činnosti, jež se z hlediska technického obsahu, míry rizika a velikosti podobají projektům a činnostem, které se v rámci EHP již uskutečňují za tržních podmínek, bude mít Kontrolní úřad v zásadě za to, že k selhání trhu nedochází, a bude požadovat další důkazy a odůvodnění potřeby státního zásahu.

56.

Státní podpora není jediným politickým nástrojem, s jehož pomocí mohou státy ESVO napomoci rozvoji činností v oblasti VaVaI. Je třeba mít na paměti, že mohou být k dispozici také jiné, vhodnější nástroje, například opatření na straně poptávky, jež zahrnují regulaci, zadávání veřejných zakázek či normalizaci, jakož i vyšší objem financování veřejného výzkumu a vzdělávání a obecná fiskální opatření. Vhodnost politického nástroje v dané situaci obvykle souvisí s povahou řešeného problému. Je-li třeba řešit problém nových účastníků na trhu se zhodnocením výsledků VaVaI pro vlastní účely, vhodnější než státní podpora může být například snížení překážek trhu. Zvýšení investic do vzdělávání může být zase lepším řešením než státní podpora v případě, že problémem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

57.

Podporu na VaVaI lze povolit jako výjimku z obecného zákazu státní podpory tehdy, je-li nezbytná k dosažení cíle společného zájmu. V tomto ohledu je tedy důležité zvážit, zda a do jaké míry lze podporu na VaVaI považovat za vhodný nástroj ke zintenzivnění činností v oblasti VaVaI, když stejných výsledků je možné dosáhnout i jinými nástroji s méně rušivými účinky.

58.

Při analýze slučitelnosti bude Kontrolní úřad věnovat zvláštní pozornost posouzení dopadů navrhovaného opatření, které provedl dotčený stát ESVO. Za vhodný nástroj se považují opatření, u nichž státy ESVO zvážily i jiné politické možnosti a u nichž byly zjištěny a Kontrolnímu úřadu oznámeny výhody plynoucí z použití selektivního nástroje, jako je státní podpora.

59.

Pokud jde o státní podporu poskytovanou na projekty nebo činnosti, které jsou rovněž financovány jedním z programů Unie začleněných do Dohody o EHP (36), bude Kontrolní úřad považovat vhodnost opatření podpory za prokázanou.

60.

Státní podporu na VaVaI lze poskytovat v různých formách. Státy ESVO by proto měly zajistit, aby byla podpora poskytnuta ve formě, která bude pravděpodobně znamenat nejmenší narušení hospodářské soutěže a obchodu. V této souvislosti musí dotčené státy ESVO v případech, kdy je podpora poskytnuta ve formě, která znamená přímou finanční výhodu (např. ve formě přímých dotací, osvobození od daní nebo jiných povinných poplatků či jejich snížení nebo poskytnutí pozemků, výrobků nebo služeb za příznivou cenu), předložit rovněž analýzu jiných možností a objasnit, proč a jak jsou jiné formy podpory s potenciálně méně rušivými účinky – např. vratné zálohy nebo formy podpory založené na dluhových nebo kapitálových nástrojích (např. státní záruky, nákup podílů nebo jiné formy poskytnutí dluhového financování nebo kapitálu za výhodných podmínek) – méně vhodné.

61.

Nástroj podpory je třeba vybrat s ohledem na selhání trhu, které se snaží řešit. Pokud selhání trhu spočívá například v obtížném přístupu k externímu dluhovému financování kvůli asymetrickým informacím, měly by státy ESVO místo dotace obvykle zvolit podporu likvidity, např. formou úvěru nebo záruky. Je-li rovněž nutné podniku do určité míry zajistit sdílení rizika, zvoleným nástrojem podpory by obvykle měla být vratná záloha. Pokud je zejména v případě činností blízkých trhu podpora poskytnuta v jiné formě než ve formě podpory likvidity nebo vratné zálohy, musí státy ESVO zdůvodnit vhodnost vybraného nástroje k řešení konkrétního selhání trhu.

62.

Podporu na VaVaI lze považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP pouze tehdy, má-li motivační účinek. Tento účinek má podpora v případě, že změní chování podniku tak, aby se zabýval dalšími činnostmi, které by bez podpory nevykonával nebo které by vykonával v omezeném rozsahu či jiným způsobem. Podpora však nesmí subvencovat náklady na činnost, které by podniku vznikly v každém případě, a nesmí kompenzovat běžné podnikatelské riziko hospodářské činnosti (37).

63.

Kontrolní úřad se domnívá, že podpora nemá pro příjemce motivační účinek v případech, kdy byly příslušné činnosti v oblasti VaVaI (38) zahájeny již před podáním žádosti příjemce o podporu u vnitrostátních orgánů (39). Jestliže k zahájení prací dojde dříve, než příjemce předloží žádost o podporu vnitrostátním orgánům, projekt nebude pro poskytnutí podpory způsobilý.

64.

Žádost o podporu musí obsahovat alespoň název a velikost žadatelského subjektu, popis projektu, včetně místa jeho realizace a data jeho zahájení a ukončení, výši státní podpory nezbytné k jeho provedení a seznam způsobilých nákladů.

65.

Pokud opatření v daňové oblasti představují státní podporu, může Kontrolní úřad dospět na základě hodnotících studií (40) poskytnutých státy ESVO k závěru, že mají motivační účinek, jelikož podněcují podniky k vyšším výdajům v oblasti VaVaI.

66.

U jednotlivé podpory podléhající oznamovací povinnosti musí státy ESVO Kontrolnímu úřadu prokázat, že podpora má motivační účinek, a proto musí poskytnout jasné důkazy, že tato podpora má pozitivní dopad na rozhodnutí podniku vykonávat činnosti v oblasti VaVaI, jež by jinak vykonávány nebyly. Aby mohl Kontrolní úřad provést komplexní posouzení daného opatření podpory, musí dotčený stát ESVO poskytnout nejen informace týkající se podporovaného projektu, ale také co nejúplnější popis toho, co by se dělo – nebo co by se dalo oprávněně očekávat – bez podpory, tj. srovnávací scénář. Srovnávací scénář může spočívat v neexistenci alternativního projektu nebo v existenci jasně definovaného a dostatečně spolehlivého alternativního projektu, o kterém příjemce uvažuje v rámci svého rozhodovacího procesu, a může se týkat alternativního projektu, jenž je zcela nebo částečně prováděn mimo EHP.

67.

Ve své analýze Kontrolní úřad přihlédne k těmto skutečnostem:

—    specifikace zamýšlené změny : je třeba dostatečně upřesnit změnu chování, která se očekává v důsledku poskytnutí státní podpory, tj. zda se zahájí nový projekt nebo se zvýší velikost, rozsah či rychlost dokončení projektu,

—    srovnávací analýza : je třeba určit změnu chování porovnáním očekávaných výsledků a úrovně zamýšlené činnosti s podporou a bez ní. Rozdíl mezi oběma scénáři ukazuje dopad opatření podpory a jeho motivační účinek,

—    úroveň ziskovosti : podpora má s větší pravděpodobností motivační účinek tehdy, pokud by projekt sám o sobě nebyl dost ziskový na to, aby jej podnik uskutečnil, ačkoli by znamenal značný přínos pro společnost,

—    výše investice a peněžní toky v čase : za pozitivní prvky se při posuzování motivačního účinku budou považovat vysoké počáteční investice, malý objem disponibilních peněžních toků a významný podíl peněžních toků, které vzniknou ve velmi vzdálené budoucnosti nebo velmi nejistým způsobem,

—    míra souvisejícího rizika : při posuzování rizik se přihlédne zejména k nezvratnosti investice, pravděpodobnosti obchodního neúspěchu, riziku, že projekt bude méně produktivní, než se očekávalo, riziku, že provádění projektu ohrozí jiné činnosti příjemce podpory, a riziku, že náklady projektu ohrozí jeho finanční životaschopnost.

68.

Státy ESVO se zejména vyzývají, aby vycházely z dokumentů vedení, posouzení rizik, finančních zpráv, interních podnikatelských záměrů, odborných posudků a jiných studií souvisejících s posuzovaným projektem. K prokázání motivačního účinku by státům ESVO mohly posloužit dokumenty obsahující informace o prognózách poptávky, prognózách nákladů, finančních prognózách, dokumenty, které jsou předkládány investičnímu výboru a které podrobně popisují různé investiční scénáře, nebo dokumenty poskytované finančním institucím.

69.

Aby byl motivační účinek prokázán na objektivním základě, může Kontrolní úřad ve svém posouzení porovnat údaje týkající se konkrétního podniku s údaji, jež se vztahují na odvětví, v němž příjemce podpory působí. Státy ESVO by měly pokud možno poskytnout pro dané odvětví zvláště údaje, jež prokazují, že srovnávací scénář příjemce, jeho požadovaná míra ziskovosti a očekávané peněžní toky jsou přiměřené.

70.

V této souvislosti lze míru ziskovosti posuzovat na základě metodik, jež prokazatelně používá podnik, který je příjemcem podpory, nebo jež se běžně uplatňují v dotčeném odvětví a jež mohou zahrnovat metody hodnocení čisté současné hodnoty projektu (NPV) (41), vnitřního výnosového procenta (IRR) (42) nebo průměrné rentability investovaného kapitálu (ROCE).

71.

Pokud podpora nemění chování příjemce tím, že by jej podněcovala k dalším činnostem v oblasti VaVaI, nemá z hlediska podpory VaVaI v EHP pozitivní účinky. Podpora se tedy nebude považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP v případech, kdy by se tytéž činnosti podle všeho vykonávaly nebo mohly vykonávat i bez jejího poskytnutí.

72.

Aby bylo možné podporu na VaVaI považovat za přiměřenou, musí být její výše omezena na minimum nezbytné k provedení podporované činnosti.

73.

Má-li být úroveň podpory přiměřená selhání trhu, které má řešit, musí být podpora stanovena ve vztahu k předem danému souboru způsobilých nákladů a omezena na určitý podíl těchto způsobilých nákladů (intenzita podpory). Intenzitu podpory je nutno určit pro každého příjemce podpory včetně všech subjektů v rámci projektů spolupráce.

74.

K zajištění předvídatelnosti a rovných podmínek Kontrolní úřad uplatňuje maximální intenzitu podpory na VaVaI, která se stanoví na základě těchto tří kritérií: i) blízkost podpory trhu jako ukazatel jejích předpokládaných negativních účinků a její potřebnosti, přičemž se berou v úvahu možné vyšší příjmy, jež lze očekávat u podporovaných činností; ii) velikost příjemce jako ukazatel vážnějších obtíží, jimž obvykle čelí menší podniky při financování rizikových projektů, a iii) závažnost selhání trhu, např. očekávané externality z hlediska šíření znalostí. Intenzita podpory by proto měla být obecně nižší u činností spojených s vývojem a inovacemi než u výzkumných činností.

75.

Způsobilé náklady pro každé opatření podpory, na něž se vztahuje tento rámec, jsou uvedeny v příloze I. Pokud projekt v oblasti VaV zahrnuje různé úkoly, musí každý způsobilý úkol spadat do kategorií základního výzkumu, průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje (43). Při zařazování různých činností do příslušných kategorií se bude Kontrolní úřad řídit svými vlastními postupy, jakož i konkrétními příklady a vysvětlivkami uvedenými v manuálu Frascati (44) (OECD).

76.

Hodnoty maximální intenzity podpory, které lze obecně použít u všech způsobilých opatření v oblasti VaVaI, jsou uvedeny v příloze II (45).

77.

Pokud jde o státní podporu na projekt prováděný ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky, nesmí přímá veřejná podpora společně s příspěvky výzkumných organizací na tentýž projekt – pokud představují podporu – překročit použitelnou intenzitu podpory pro každý podnik, který je příjemcem podpory.

78.

Pokud stát ESVO poskytne vratnou zálohu, která se považuje za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, použijí se pravidla stanovená v tomto oddíle.

79.

Je-li stát ESVO na základě platné metodiky vycházející z dostatečných a ověřitelných údajů schopen prokázat, že je možné vypočítat hrubý grantový ekvivalent vratné zálohy, může režim podpory a související metodiku oznámit Kontrolnímu úřadu. Jestliže Kontrolní úřad tuto metodiku přijme a uzná režim za slučitelný, podpora může být poskytnuta na základě hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy, není-li překročena intenzita podpory uvedená v příloze II.

80.

Ve všech ostatních případech je vratná záloha vyjádřena jako procentní podíl způsobilých nákladů a může překročit příslušnou maximální intenzitu podpory o 10 procentních bodů za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

81.

Aby mohl Kontrolní úřad opatření posoudit, musí být jeho součástí podrobná ustanovení týkající se splácení zálohy v případě úspěchu, v nichž bude na základě přiměřené a obezřetné hypotézy jasně vymezeno, co se bude považovat za úspěšný výsledek.

82.

Intenzitu podpory v případě daňového opatření, které představuje státní podporu, je možné vypočítat buď na základě jednotlivých projektů, nebo na úrovni podniku jako poměr mezi celkovou daňovou úlevou a výší všech způsobilých nákladů na VaVaI vzniklých za období nejvýše tří po sobě jdoucích fiskálních let. V posledně jmenovaném případě se může opatření v daňové oblasti vztahovat bez rozdílu na všechny způsobilé činnosti, avšak nesmí překročit příslušnou intenzitu podpory na experimentální vývoj (47).

83.

Podporu lze poskytnout současně v rámci několika režimů nebo kumulovat s podporou ad hoc, pokud celková výše státní podpory na určitou činnost nebo projekt nepřekročí stropy podpory stanovené v těchto pokynech. Jak je uvedeno v bodě 9, financování z prostředků Evropské unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou států ESVO, nepředstavuje státní podporu a nemělo by se brát v úvahu. Pokud se však toto financování kombinuje se státní podporou, nesmí celková výše veřejného financování poskytnutého na tytéž způsobilé náklady překročit nejvýhodnější míru financování stanovenou v platných pravidlech Dohody o EHP.

84.

Pokud jsou výdaje způsobilé pro podporu na VaVaI také zcela nebo zčásti potenciálně způsobilé pro podporu k jiným účelům, bude tato překrývající se část podléhat nejpříznivějšímu stropu podle jakýchkoli z příslušných pravidel.

85.

Podpora na VaVaI se s ohledem na tytéž způsobilé náklady nesmí kumulovat s podporou de minimis, pokud by tak došlo k překročení intenzity podpory stanovené v těchto pokynech.

86.

U jednotlivých podpor podléhajících oznamovací povinnosti nestačí k zajištění přiměřenosti jen dodržet předem stanovené maximální intenzity podpory.

87.

Aby Kontrolní úřad zjistil, zda je podpora přiměřená, obvykle prověří, že výše podpory nepřekračuje minimum nezbytné k tomu, aby byl podporovaný projekt dostatečně ziskový, například tím, že bude možné dosáhnout vnitřního výnosového procenta (IRR), které odpovídá referenční nebo minimální úrovni pro dané odvětví nebo podnik. Pro tento účel lze použít rovněž běžné hodnoty návratnosti, jež příjemce požaduje u jiných projektů v oblasti VaVaI, jeho náklady na kapitál jako celek nebo obvykle dosahovanou návratnost v dotčeném odvětví. Je třeba zohlednit všechny očekávané náklady a přínosy za celou dobu trvání projektu, včetně nákladů a příjmů vyplývajících z výsledků činností v oblasti VaVaI.

88.

Prokáže-li se (například prostřednictvím interních dokumentů společnosti), že příjemce podpory si může jednoznačně vybrat mezi možností realizovat podporovaný projekt, nebo alternativní projekt bez podpory, bude se podpora považovat za omezenou na minimum pouze tehdy, pokud výše podpory nepřekročí čisté dodatečné náklady na provádění dotčených činností v porovnání se srovnávacím projektem, který by se uskutečnil bez podpory. Ke stanovení čistých dodatečných nákladů Kontrolní úřad porovná předpokládanou čistou současnou hodnotu investice do podporovaného projektu a srovnávacího projektu, přičemž přihlédne k pravděpodobnosti různých obchodních scénářů (48).

89.

Jestliže se jedná o podporu na projekty v oblasti VaV či na výstavbu nebo modernizaci výzkumné infrastruktury a Kontrolní úřad může na základě metodiky podle bodu 87 nebo 88 potvrdit, že je podpora omezena jen na nezbytné minimum, lze povolit vyšší maximální intenzitu podpory, než je intenzita stanovená v příloze II, a to do úrovně uvedené v následující tabulce.

90.

Aby státy ESVO prokázaly, že je podpora omezena na nezbytné minimum, musí objasnit, jak byla stanovena výše podpory. K posouzení přiměřenosti podpory je možné použít také dokumentaci a výpočty použité pro analýzu motivačního účinku. Pokud se zjištěná potřeba podpory týká spíše obtíží se získáním dluhového financování na trhu než nedostatečné ziskovosti, může být obzvláště vhodným způsobem, jak zajistit omezení podpory na minimum, poskytnutí této podpory ve formě úvěru, záruky nebo vratné zálohy, a nikoli v nevratné formě (např. dotace).

91.

Existuje-li několik potenciálních kandidátů na provedení podporované činnosti, splnění požadavku přiměřenosti je pravděpodobnější, pokud je podpora poskytnuta na základě transparentních, objektivních a nediskriminačních kritérií.

92.

S cílem řešit skutečné nebo potenciální přímé či nepřímé narušení mezinárodního obchodu lze povolit vyšší intenzity podpory, než jsou obecně přípustné podle těchto pokynů, pokud konkurenti usazení mimo EHP přímo či nepřímo v posledních třech letech obdrželi nebo mají obdržet podporu stejné intenzity na podobné projekty. Je-li však pravděpodobné, že k narušení mezinárodního obchodu dojde vzhledem ke zvláštní povaze dotčeného odvětví po více než třech letech, lze referenční období náležitě prodloužit. Je-li to možné, poskytne dotčený stát ESVO Kontrolnímu úřadu dostatečné informace, aby mohl posoudit situaci, zejména nutnost vzít v úvahu konkurenční výhodu, kterou má konkurent ze třetí země. Pokud Kontrolní úřad nemá důkazy týkající se poskytnuté nebo navrhované podpory, může ve svém rozhodnutí vycházet také z nepřímých důkazů.

93.

Při shromažďování důkazů může Kontrolní úřad využít svých vyšetřovacích pravomocí (49).

94.

Aby byla podpora na VaVaI slučitelná s fungováním Dohody o EHP, musí být negativní účinky opatření podpory v podobě narušení hospodářské soutěže a vlivu na obchod mezi státy ESVO omezené a vyvážené pozitivními účinky, pokud jde o příspěvek k cíli společného zájmu.

95.

Kontrolní úřad zjišťuje dva hlavní druhy potenciálního narušení hospodářské soutěže a obchodu mezi státy ESVO způsobeného podporou na VaVaI, a to narušení výrobkových trhů a účinky na umístění činnosti. Oba druhy narušení mohou vést k neefektivitě při přidělování prostředků, což zhoršuje hospodářské výsledky EHP, a k obavám kvůli distribuci, jelikož podpora ovlivňuje rozdělení hospodářské činnosti mezi regiony.

96.

Co se týče narušení výrobkových trhů, může mít státní podpora na VaVaI dopad na hospodářskou soutěž v inovačních procesech a na výrobkových trzích, na nichž se využívají výsledky činností v oblasti VaVaI.

97.

Státní podpora na VaVaI může omezovat hospodářskou soutěž v souvislosti s inovačními procesy a výrobkovými trhy třemi způsoby: narušením procesu vstupu konkurence na trh a jejího odchodu z trhu, narušením dynamických investičních pobídek a vytvořením či udržováním tržní síly.

98.

Podpora na VaVaI může zabránit tomu, aby tržní mechanismy odměňovaly nejefektivnější výrobce a vyvíjely tlak na ty nejméně efektivní ke zlepšování, restrukturalizaci nebo odchodu z trhu. Kvůli poskytnutí podpory tak může dojít k tomu, že konkurenti, kteří by jinak byli schopni zůstat na trhu, jsou nuceni tento trh opustit nebo že konkurenti na daný trh vůbec nevstoupí. Podobně může státní podpora ochránit neefektivní podniky před odchodem z trhu nebo může dokonce vést k jejich vstupu na trh a získání tržních podílů od jinak efektivnějších konkurentů. Podpora na VaVaI může tedy při nesprávném zacílení pomáhat neefektivním podnikům a dát vzniknout tržním strukturám, kde mnoho subjektů funguje do značné míry v nedostatečně efektivním rozsahu. Z dlouhodobého hlediska může zasahování do procesu vstupu konkurence na trh a jejího odchodu z trhu potlačovat inovace a zpomalovat růst produktivity v rámci celých odvětví.

99.

Podpora na VaVaI může narušovat dynamické investiční pobídky konkurentů příjemce podpory. Pokud podnik získá podporu, obecně to zvyšuje pravděpodobnost úspěchu jeho činností v oblasti VaVaI a v budoucnu vede k větší přítomnosti tohoto podniku na příslušném výrobkovém trhu či trzích. Tato větší přítomnost může konkurenty přimět k omezení rozsahu svých původních investičních plánů (efekt vytěsnění).

100.

Poskytnutí podpory může navíc vést k tomu, že potenciální příjemci jsou příliš optimističtí nebo ochotnější riskovat. Dlouhodobý dopad na celkovou výkonnost odvětví pak bude pravděpodobně negativní. Podpora na VaVaI může tedy při nesprávném zacílení pomáhat neefektivním podnikům a dát vzniknout tržním strukturám, kde mnoho subjektů funguje do značné míry v nedostatečně efektivním rozsahu.

101.

Podpora na VaVaI může mít rušivé účinky také v tom smyslu, že zvyšuje nebo udržuje stupeň tržní síly na výrobkových trzích. Tržní síla je schopnost ovlivňovat po značnou dobu na úkor spotřebitelů tržní ceny, objem výroby, sortiment nebo kvalitu výrobků a služeb či další parametry hospodářské soutěže. I v případech, kdy podpora nezvyšuje tržní sílu přímo, může tak činit nepřímo tím, že odrazuje stávající konkurenty od rozšiřování, vede k jejich odchodu z trhu nebo brání vstupu nových konkurentů na trh.

102.

Státní podpora na VaVaI může narušit hospodářskou soutěž také v případě, že ovlivní volbu umístění činnosti. K tomuto narušení může dojít na úrovni různých států ESVO, pokud podniky soutěží s konkurenty z jiných států nebo pokud zvažují různé možnosti umístění činnosti. Podpora určená na přemístění činnosti do jiného regionu v rámci EHP nemusí vést přímo k narušení výrobkového trhu, přemisťuje však činnosti nebo investice z jednoho regionu do druhého.

103.

Aby bylo možné určit rozsah, v němž lze opatření podpory považovat za opatření s narušujícími účinky, je v zásadě nutné toto opatření analyzovat spolu se souvislostmi, v nichž je uplatňováno. Lze však určit situace, v nichž negativní účinky zcela zjevně převažují nad účinky pozitivními, což znamená, že podporu není možno považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP.

104.

Podle obecných zásad Dohody o EHP nelze státní podporu považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP především tehdy, je-li opatření podpory diskriminační v míře, která není odůvodněna charakterem státní podpory. Jak je vysvětleno v oddíle 3, Kontrolní úřad tedy nepovolí opatření, pokud toto opatření nebo podmínky, které jsou s ním spojeny, vedou k porušení Dohody o EHP. Platí to zejména v případě opatření, která podmiňují poskytnutí podpory povinností, aby měl příjemce ústředí v příslušném státě ESVO (nebo aby v tomto státě ESVO převážně působil) či aby používal výrobky vyrobené v daném státě nebo služby v něm poskytované, jakož i opatření, jež omezují možnost příjemce využívat výsledků VaVaI v jiných státech EHP.

105.

Za slučitelnou se nebude považovat ani podpora, která vede jen ke změně umístění činností v oblasti VaVaI v rámci EHP, aniž by se zároveň změnila povaha, velikost nebo rozsah projektu.

106.

Mají-li být režimy podpory podléhající oznamovací povinnosti slučitelné s fungováním Dohody o EHP, nesmějí vést k výraznému narušení hospodářské soutěže a obchodu. Zejména se jedná o to, že i v případě, kdy lze narušení na individuální úrovni považovat za omezené (za předpokladu, že je podpora nezbytná a přiměřená k dosažení společného cíle), na kumulativním základě mohou mít režimy podpory přesto výrazně rušivý dopad. Toto narušení může být způsobeno například podporou, jež negativně ovlivňuje dynamické pobídky k inovacím ze strany konkurentů. V případě režimu zaměřeného na určitá odvětví je riziko takového narušení ještě výraznější.

107.

Aniž by byl dotčen bod 122, musí státy ESVO proto prokázat, že jakékoli negativní účinky budou omezeny na minimum, a to s přihlédnutím např. k velikosti daných projektů, k výši jednotlivých podpor a výši kumulované podpory, k počtu očekávaných příjemců a charakteru cílových odvětví. Aby mohl Kontrolní úřad posoudit pravděpodobné negativní účinky režimů podpory podléhajících oznamovací povinnosti, mohou státy ESVO předkládat posouzení dopadů a hodnocení ex post vypracovaná pro podobné předchozí režimy.

108.

U jednotlivých podpor podléhajících oznamovací povinnosti by měly státy ESVO pro účely zjištění a vyhodnocení potenciálního narušení hospodářské soutěže a obchodu Kontrolnímu úřadu poskytnout informace týkající se i) dotčených výrobkových trhů (tj. trhů dotčených změnou chování příjemce podpory) a ii) dotčených konkurentů a zákazníků nebo spotřebitelů.

109.

Při posuzování negativních účinků opatření podpory se Kontrolní úřad ve své analýze narušení hospodářské soutěže zaměří na předvídatelný dopad podpory na VaVaI na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčených výrobkových trzích. Kontrolní úřad bude přikládat větší váhu rizikům pro hospodářskou soutěž a obchod, která vzniknou v blízké budoucnosti a jsou obzvláště pravděpodobná.

110.

Pokud bude určitá inovační činnost spojena s několika budoucími výrobkovými trhy, bude dopad státní podpory posuzován na všech dotčených trzích. V některých případech se s výsledky činností v oblasti VaVaI, např. v podobě práv duševního vlastnictví, obchoduje na trzích s technologiemi, např. udělováním licencí na patenty nebo prodejem. Kontrolní úřad může v těchto případech zvážit rovněž účinek podpory na hospodářskou soutěž na trzích s technologiemi.

111.

Při posuzování potenciálního narušení hospodářské soutěže bude Kontrolní úřad používat různá kritéria, konkrétně kritéria týkající se narušení dynamických pobídek, vytvoření nebo udržování tržní síly a zachování neefektivních tržních struktur.

112.

Ve své analýze potenciálního narušení dynamických pobídek Kontrolní úřad přihlédne k těmto skutečnostem:

—    růst trhu : čím větší růst trhu se v budoucnu očekává, tím menší je pravděpodobnost, že budou pobídky konkurentů podporou negativně ovlivněny, jelikož bude stále dostatek příležitostí k rozvoji ziskového podnikání,

—    výše podpory : opatření, která zahrnují významné částky podpory, pravděpodobněji povedou k výraznému efektu vytěsnění. Významnost částky podpory se bude měřit především podle výše prostředků, jež vynaložili hlavní účastníci trhu na projekty podobného druhu,

—    blízkost trhu/kategorie podpory : čím více je opatření podpory zaměřeno na činnosti blízké trhu, tím je pravděpodobnější, že povede k výraznému efektu vytěsnění,

—    otevřené výběrové řízení : je-li podpora poskytnuta na základě transparentních, objektivních a nediskriminačních kritérií, bude postoj Kontrolního úřadu příznivější,

—    překážky odchodu : konkurenti s větší pravděpodobností zachovají, nebo dokonce navýší své investiční plány, jsou-li překážky ukončení inovačního procesu velké. To může nastat, pokud je mnoho minulých investic soutěžitelů vázáno v určité trajektorii VaVaI,

—    pobídky k soutěži o budoucí trh : podpora na VaVaI může vést k situaci, kdy konkurenti příjemce podpory upustí od soutěže o budoucí trh, na němž „vítěz bere vše“, jelikož výhoda poskytnutá podporou, pokud jde o stupeň technického pokroku, úspory z rozsahu, síťové účinky či načasování, snižuje možnost, že by na tento budoucí trh potenciálně vstoupili úspěšně,

—    diferenciace výrobků a intenzita hospodářské soutěže : týkají-li se inovace výrobků spíše vývoje diferencovaných výrobků (v souvislosti např. s odlišnými značkami, normami, technologiemi či skupinami spotřebitelů), je dopad na konkurenty méně pravděpodobný. Totéž platí v případě, že je na trhu mnoho efektivních konkurentů.

113.

Kontrolní úřad je znepokojen zejména těmi opatřeními v oblasti VaVaI, jež příjemci podpory umožňují zvýšit tržní sílu, kterou má na stávajících výrobkových trzích, nebo ji převést na výrobkové trhy budoucí. Kontrolní úřad proto pravděpodobně nezjistí problémy týkající se hospodářské soutěže v souvislosti s tržní silou v případech, kdy má příjemce podpory tržní podíl nižší než 25 %, a v případě trhů, jejichž koncentrace měřená Herfindahl-Hirschmanovým indexem (HHI) je nižší než 2 000.

114.

Ve své analýze tržní síly přihlédne Kontrolní úřad k těmto skutečnostem:

—    tržní síla příjemce podpory a struktura trhu : má-li již příjemce podpory na výrobkovém trhu dominantní postavení, opatření podpory může toto dominantní postavení posílit dalším oslabením konkurenčního tlaku, který mohou na podnik, jenž je příjemcem podpory, vyvíjet konkurenti. Stejně tak mohou mít opatření státní podpory významný dopad na oligopolních trzích, na nichž působí jen několik málo účastníků,

—    úroveň překážek vstupu : v oblasti VaVaI mohou noví účastníci narážet na značné překážky vstupu na trh. K těmto překážkám patří právní překážky vstupu (zejména pokud jde o práva duševního vlastnictví), úspory z rozsahu a sortimentu, překážky přístupu k sítím a infrastruktuře a jiné strategické překážky vstupu nebo rozšíření,

—    síla na straně poptávky : tržní síla podniku může být omezena rovněž postavením kupujících na trhu. Přítomnost silných kupujících může sloužit jako protiargument ke zjištění silného postavení na trhu, pokud je pravděpodobné, že tito kupující budou usilovat o zachování dostatečné hospodářské soutěže na trhu,

—    výběrové řízení : obavy Kontrolního úřadu budou pravděpodobně vzbuzovat opatření podpory, jež umožňují podnikům se silným postavením na trhu ovlivňovat výběrové řízení například tím, že mají právo doporučovat podniky ve výběrovém řízení nebo ovlivňovat cestu výzkumu způsobem, který bezdůvodně znevýhodňuje alternativní možnosti.

115.

Ve své analýze tržních struktur Kontrolní úřad zváží, zda je podpora poskytována na trzích s nadměrnou kapacitou nebo v upadajících odvětvích. Je méně pravděpodobné, že obavy vyvolají situace, kdy trh roste nebo kdy státní podpora na VaVaI pravděpodobně změní celkovou dynamiku růstu odvětví, především zavedením nových technologií.

116.

Zejména v případech, kdy je podpora na VaVaI blízká trhu, může dojít k tomu, že některá území mají příznivější podmínky z hlediska následné výroby, především kvůli relativně nižším výrobním nákladům v důsledku podpory či kvůli vyšší úrovni činností v oblasti VaVaI vykonávaných díky podpoře. Podniky se proto mohou na tato území přemisťovat.

117.

Účinky na umístění činnosti mohou být významné také v případě výzkumných infrastruktur. Pokud je podpora použita hlavně k přilákání infrastruktury do určitého regionu na úkor jiného, nepřispěje k rozvoji dalších činností v oblasti VaVaI v EHP.

118.

Kontrolní úřad ve své analýze jednotlivé podpory, jež podléhá oznamovací povinnosti, proto zohlední všechny důkazy o tom, že příjemce podpory zvážil alternativní umístění.

119.

Od 1. července 2016 – s výjimkou jednotlivých podpor ve výši méně než 500 000 EUR – musí státy ESVO na vnitrostátní nebo regionální úrovni zveřejnit o opatřeních státní podpory podléhajících oznamovací povinnosti na ucelených internetových stránkách věnovaných státní podpoře alespoň tyto informace: úplné znění režimu podpory a jeho prováděcí ustanovení nebo právní základ pro jednotlivou podporu či příslušný odkaz; totožnost orgánu, jenž poskytuje podporu; totožnost jednotlivých příjemců; druh a výši podpory poskytnuté jednotlivým příjemcům; datum poskytnutí podpory; kategorii příjemce (malý a střední podnik nebo velký podnik); region, v němž příjemce sídlí (statistický region úrovně 2 (50)); hlavní hospodářské odvětví, v němž příjemce působí (na úrovni skupiny NACE) (51). Tyto informace musí být zveřejněny do šesti měsíců od přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory nebo v případě opatření v daňové oblasti do jednoho roku od data podání daňového přiznání, musí být uchovávány po dobu alespoň deseti let a musí být bez omezení dostupné široké veřejnosti (52).

120.

S cílem dále zajistit, aby bylo narušení hospodářské soutěže a obchodu omezené, může Kontrolní úřad požadovat, aby režimy podpory podléhající oznamovací povinnosti byly předmětem časového omezení a hodnocení uvedeného v bodě 37. Hodnocení je třeba provádět zejména v případě režimů, jejichž potenciální rušivé účinky jsou obzvláště významné, tj. režimů, u nichž může hrozit výrazné omezení hospodářské soutěže, pokud se včas nepřezkoumá jejich provádění.

121.

Vzhledem k cílům hodnocení, a aby nevznikala neúměrná zátěž pro státy ESVO, jakož i neúměrná zátěž v případě menších opatření podpory, se požadavek uvedený v bodě 120 uplatní pouze u režimů podpory s vysokými rozpočty, jež se vyznačují novými vlastnostmi, nebo pokud se předpokládají významné změny v oblasti trhu, technologií nebo předpisů. Hodnocení, které na základě společné metodiky (53) provede odborník nezávislý na orgánu, jenž poskytuje podporu, je třeba zveřejnit. Státy ESVO musí společně s příslušným režimem podpory předložit i návrh plánu hodnocení, jenž se stane nedílnou součástí posouzení režimu, které provede Kontrolní úřad.

122.

Slučitelnost režimů podpory vyňatých z oblasti působnosti nařízení o blokových výjimkách výhradně z důvodu jejich vysokého rozpočtu Kontrolní úřad posoudí pouze na základě plánu hodnocení.

123.

Hodnocení musí být Kontrolnímu úřadu předloženo včas, aby bylo možno posoudit případné prodloužení režimu podpory, a v každém případě po skončení jeho platnosti. Přesný rozsah a způsob každého hodnocení bude definován v rozhodnutí, jímž se schvaluje režim podpory. Výsledky tohoto hodnocení je třeba vzít v úvahu u jakéhokoli následného opatření podpory s podobným cílem, včetně jakékoli změny režimů podpory podle bodu 122.

124.

V souladu s Dohodou o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora a konsolidovanou verzí rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/COL (54), musí státy ESVO předložit Kontrolnímu úřadu výroční zprávy.

125.

Státy ESVO musí uchovávat podrobné záznamy o všech opatřeních podpory. Tyto záznamy musí obsahovat veškeré informace nezbytné k posouzení, zda byly splněny podmínky týkající se způsobilých nákladů a maximálních intenzit podpory. Musí se uchovávat po dobu deseti let od data poskytnutí podpory a na vyžádání musí být předloženy Kontrolnímu úřadu.

126.

Kontrolní úřad bude používat zásady stanovené těmito pokyny při posuzování slučitelnosti všech oznámených podpor v oblasti VaVaI, o nichž bude muset rozhodnout po datu schválení těchto pokynů. Protiprávní podpora na VaVaI bude posuzována v souladu s pravidly platnými ke dni, kdy byla podpora poskytnuta.

127.

V souladu s čl. 1 odst. 1 části I protokolu 3 Dohody o EHP Kontrolní úřad navrhuje, aby státy ESVO v případě potřeby provedly změny ke sladění svých stávajících režimů podpory v oblasti VaVaI s těmito pokyny nejpozději do 1. ledna 2015.

128.

Státy ESVO se vyzývají, aby do dvou měsíců od data zveřejnění těchto pokynů na internetových stránkách Kontrolního úřadu (55) udělily svůj výslovný, bezpodmínečný souhlas s příslušnými opatřeními navrženými v bod 127. Pokud se některý ze států ESVO k navrhovaným opatřením nevyjádří, bude mít Kontrolní úřad za to, že tento stát ESVO s opatřeními nesouhlasí.

129.

Kontrolní úřad může kdykoli rozhodnout o přezkumu nebo úpravě těchto pokynů, pokud to bude nutné z důvodů spojených s politikou hospodářské soutěže, v zájmu zohlednění dalších pravidel EHP nebo mezinárodních závazků či z jakéhokoli jiného opodstatněného důvodu.