10.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/69

(1)

Dopisem ze dne 2. května 2012 a v návaznosti na diskuse před předběžným oznámením, které vedly s Kontrolním úřadem, norské orgány v souladu s čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 (1) oznámily režim charterového fondu pro severní Norsko.

(2)

Dopisem ze dne 27. června 2012 (2) informoval Kontrolní úřad norské orgány, že se rozhodl zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 1 odst. 2 části I a čl. 6 odst. 1 části II protokolu 3 v souvislosti s plánem poskytovat podporu v rámci tohoto režimu charterového fondu pro severní Norsko.

(3)

Rozhodnutí Kontrolního úřadu (č. 246/12/KOL) o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP (3).

(4)

Norské orgány předložily připomínky k rozhodnutí č. 246/12/KOL v dopise ze dne 27. srpna 2012 (4).

(5)

Kontrolní úřad obdržel připomínky k rozhodnutí č. 246/12/KOL od osmi zúčastněných třetích stran (5).

(6)

Norské orgány předložily připomínky k poznámkám třetích stran v dopisech ze dne 15. listopadu 2012 (6) a 23. dubna 2013 (7).

(7)

Opatření spočívá ve zřízení režimu charterového fondu (dále jen „charterový fond“ nebo „režim“), ze kterého se bude poskytovat podpora poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu, kteří provozují charterové lety (8) do tří krajů v severním Norsku: do krajů Nordland, Troms a Finnmark (dále jen „kraje“). Charterový fond bude neziskovým podnikem a bude sloužit jako nástroj k poskytování podpory. Charterový fond bude financován z prostředků tří zmíněných krajů.

(8)

Režim se bude vztahovat na charterové lety na všechna letiště v severním Norsku. Norské orgány uvedly, že podle jejich očekávání budou relevantní pouze velká letadla (9), jelikož pouze taková letadla jsou obecně vhodná pro charterové lety (10). Všechna letiště v severním Norsku mají nadbytečnou kapacitu.

(9)

Podpora bude mít formu platby ve výši maximálně 25 % celkových nákladů na charterový let, které poskytovateli souborných služeb cestovního ruchu vzniknou u způsobilých letů, a bude omezena pouze na úhradu těchto nákladů (11).

(10)

Norské orgány očekávají, že charterový fond dá podnět ke vzniku 16 sérií charterových letů (12), přičemž každá série bude v prvním roce zahrnovat sedm letových otoček, celkem se tedy uskuteční 112 letových otoček. Nejpesimističtějším scénářem je obsazenost letadel na úrovni 60 % (13), při němž podpora dosáhne nejvyšší intenzity (14). Předpokládáme-li, že průměrná obsazenost bude 60 %, dosáhne celková roční částka podpory z charterového fondu podle odhadů přibližně 8 400 000 NOK (15).

(11)

Režim je součástí ucelené strategie norských orgánů pro regionální rozvoj. Jedním z hlavních cílů norské politiky s názvem „Politika pro nejsevernější oblasti“ je „posílit základ pro zaměstnanost, tvorbu hodnot a prosperitu v celé zemi prostřednictvím snah na regionální a vnitrostátní úrovni ve spolupráci s partnery z jiných zemí a příslušnými skupinami původních obyvatel“ (16). Politika pro severní Norsko se zaměřuje zejména na cestovní ruch a snaží se zabránit vylidňování tvorbou pracovních míst v odvětví cestovního ruchu. Strategie norské vlády pro cestovní ruch rovněž zmiňuje charterový fond (17). Důraz na cestovní ruch, který má zabránit vylidňování, je důležitou politikou regionálních orgánů v krajích Nordland, Troms a Finnmark (18).

(12)

Charterový fond bude s největší pravděpodobností uspořádán jako podnik vlastněný třemi kraji. Správní rada charterového fondu jmenuje skupinu, která bude schvalovat žádosti o podporu v rámci režimu za předpokladu, že budou splněna určitá kritéria.

(13)

Cílem charterového fondu je zvýšit využívání letišť v severním Norsku, a přispět tak k hospodářskému rozvoji tohoto regionu. Opatření podpory má snížit ekonomická rizika spojená s provozováním charterových letů (nepravidelných letů) do severního Norska.

(14)

Zmíněné kraje patří k málo zalidněným oblastem s průměrnou hustotou zalidnění 4,2 obyvatele/km2, a proto splňují definici nejméně zalidněných regionů stanovenou v pokynech Kontrolního úřadu k regionální podpoře (19). Předmětné kraje navíc čelí vylidňování.

(15)

Do severního Norska byl v minulosti zaveden omezený počet charterových spojů, avšak bez úspěchu (20). Příčinou tohoto neúspěchu mohou být pravidla pro rušení charterových letů. Pozdní zrušení je velmi drahé. O tom, zda bude let zrušen, musí provozovatel rozhodnout několik měsíců před zahájením série charterových letů. Pokud k tomuto datu prodá málo letenek, série charterových letů bývá často zrušena. Poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu by jinak riskoval, že bude muset zaplatit poplatek za zrušení nebo nést ztrátu odpovídající neobsazeným sedadlům. Odvětví cestovního ruchu je přesvědčeno, že pokud by se toto riziko snížilo, uskutečnilo by se mnoho letů. Takové lety by dokonce mohly být ziskové. Zdá se však, že poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu lety raději zruší kvůli riziku prázdných sedadel, než aby čekali a doufali, že let bude nakonec díky prodeji na poslední chvíli ziskový.

(16)

V roce 2010 dosáhl odhadovaný ekonomický dopad cestovního ruchu ve třech krajích hodnoty přibližně 14 miliard NOK. Tento údaj zahrnuje jak přímé, tak nepřímé dopady cestovního ruchu (21). Následující tabulka obsahuje některé příklady výdajů turistů rozčleněné mezi různá odvětví ve třech krajích (22).

(17)

Hotelové odvětví v severním Norsku trpí nadměrnou kapacitou a nízkými provozními maržemi. Kromě toho využití kapacity v průběhu roku značně kolísá. Odvětví cestovního ruchu čelí problému spojenému s velkým počtem sezónních pracovních míst. Norské orgány předpokládají, že režim zvýší cestovní ruch v období mimo hlavní sezónu a že zejména příznivě ovlivní zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu. V roce 2012 utratily osoby cestující do severního Norska v tomto regionu podle odhadů 9 000 NOK (na osobu) (23). Norské orgány předpokládají, že nízká úroveň podpory z charterového fondu bude podnětem k tomu, aby turisté utráceli v cílové oblasti režimu větší částky. To lze názorně doložit následující tabulkou (24).

(18)

Kapitálové injekce do charterového fondu budou kraje provádět ze svých rozpočtů. Právní základem pro udělenou podporu budou rozpočtová rozhodnutí přijatá kraji (25).

(19)

Charterový fond bude oprávněn poskytovat podporu na základě svých stanov; mezi charterovým fondem a příjemci podpory budou uzavírány standardní dohody.

(20)

Žadateli o podporu z charterového fondu budou poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu, tj. provozovatelé charterových letů. Každou žádost o podporu z charterového fondu musí podpořit tři strany:

(21)

Skupina, která schvaluje podporu z charterového fondu, může žádost zamítnout, pokud:

(22)

Charterový fond bude poskytovat podporu poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu provozujícím charterové lety do severního Norska. Tito poskytovatelé mohou být usazeni v severním Norsku nebo mimo ně nebo v EHP či mimo něj.

(23)

Podpora bude mít formu platby ve výši maximálně 25 % celkových nákladů na charterový let a bude omezena pouze na tyto náklady (tj. finanční závazky na základě smlouvy mezi provozovatelem letů a leteckou společností). Jiné náklady, které poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu ponesou, nejsou způsobilé k přiznání podpory v rámci režimu.

(24)

Podpora se vypočítá podle „průměrné obsazenosti“ letů provozovaných v rámci série charterových letů, přičemž se vyloučí lety bez cestujících (26). Obsazenost se určí tak, že se skutečný počet cestujících, kteří odletí, vydělí maximální kapacitou sedadel letadla. Údaje o cestujících budou založeny na úředních údajích zaznamenaných norskými letištními orgány. Lety bez cestujících nebudou při výpočtu průměrné obsazenosti zohledněny, ale budou započítány při výpočtu celkových způsobilých nákladů na sérii charterových letů.

(25)

Od poskytovatelů souborných služeb cestovního ruchu bude požadováno, aby stanovili hranici rentability na 80 % obsazenosti (27). Pokud budou prodeje na úrovni 60 % obsazenosti nebo nižší, charterový fond uhradí poskytovateli souborných služeb cestovního ruchu 25 % nákladů na charterový let, což bude zároveň maximální intenzita podpory. Maximální podpora (25 %) tak bude poskytována při obsazenosti 60 % nebo nižší. Dosáhne-li obsazenost 80 %, podpora klesne na nulu. To názorně dokládá následující tabulka (28).

(26)

Pokud letadlo provozované v sérii charterových letů dosáhne obsazenosti v rozmezí 60–80 %, pokryje příspěvek z charterového fondu ztráty, které poskytovateli souborných služeb cestovního ruchu vzniknou v souvislosti se sérií charterových letů. Následující graf ukazuje, jak bude charterový fond fungovat (29).

(27)

Jak je patrné z výše uvedeného grafu, jsou-li lety provozovány s obsazeností nižší než 60 %, poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu přijde o peníze, jelikož kombinace příjmů z prodeje a intenzity podpory ve výši 25 % nebude stačit k dosažení hranice rentability. Finanční podpora poskytovaná charterovým fondem pokryje ztrátu poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu pouze v případě, že se obsazenost bude pohybovat mezi 60 % a 80 %.

(28)

Podpora se poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu vyplatí z charterového fondu po dokončení série charterových letů do severního Norska a poté, co skupina charterového fondu, která schvaluje podporu, vyhodnotila a potvrdila, že byla splněna všechna kritéria pro udělení podpory.

(29)

Podporu z charterového fondu lze kumulovat s jinými formami podpory. Financování týchž způsobilých nákladů z jiných režimů bude koordinováno charterovým fondem, přičemž nebudou překročeny stropy pro podporu stanovené v příslušných pokynech. Provozní podpora z charterového fondu se nesmí kumulovat s podporou de minimis poskytovanou na tytéž způsobilé výdaje za účelem obcházení maximálních intenzit podpory stanovených v pokynech k regionální podpoře.

(30)

Charterový fond bude zveřejněn na nové části internetových stran společnosti Avinor AS (30) a na adrese www.visitnorthnorway.com.

(31)

Charterový fond zaručí, že se každý rok zveřejní seznam poskytovatelů souborných služeb cestovního ruchu přijímajících podporu, v němž je u každého případu uveden zdroj veřejného financování, přijímající společnost, vyplacená částka podpory a příslušný počet cestujících.

(32)

V případě, že poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu kritéria stanovená charterovým fondem při poskytnutí podpory nesplní, uplatní se mechanismus sankcí.

(33)

Rozpočet charterového fondu na první tři roky fungování dosáhne 30 milionů NOK. Poté budou další kapitálové injekce provedeny pouze v nutných případech. Maximální kapitálový základ nepřesáhne 30 milionů NOK. Maximálně bude možné poskytnout z charterového fondu podporu ve výši 15 milionů NOK ročně (absolutní strop podpory). Odhaduje se však, že částka podpory poskytnuté z charterového fondu bude podstatně nižší než 10 milionů NOK ročně.

(34)

Norské orgány uvedly, že charterový fond bude fungovat po dobu 10 let.

(35)

Na základě informací poskytnutých norskými orgány se Kontrolní úřad domnívá, že podmínky stanovené v čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP jsou splněny a že oznámený režim zahrnuje státní podporu. V rozhodnutí Kontrolního úřadu (č. 246/12/KOL) vyjádřil Kontrolní úřad pochybnosti o tom, zda je režim v souladu s čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP ve spojení s požadavky stanovenými v pokynech Kontrolního úřadu k regionální podpoře. Tyto pochybnosti se týkaly zejména otázky, zda lze provozní podpory udělit přímým příjemcům, kteří jsou usazeni mimo region severního Norska.

(36)

Kontrolní úřad obdržel připomínky od osmi zúčastněných třetích stran, sedm z nich vyjadřovalo charterovému fondu podporu: Innovative Experiences (31), NHO Reiseliv (32), Avinor, VinterTroms AS (33), Northern Norway Tourist Board Ltd, hotelové řetězce Rica Hotels a Thon Hotels, a Voigt Travel b.v.; jedna strana byla proti: NHO Luftfart (34).

(37)

Všechny třetí strany, které vyjádřily ve prospěch charterového fondu, tento fond důrazně podporují a uvedly, že má velký význam pro regionální rozvoj severního Norska a pro severní Norsko jakožto turistickou destinaci. Kontrolnímu úřadu byly předloženy například tyto připomínky:

(38)

Níže jsou shrnuty hlavní připomínky třetí strany, která se vyjádřila v neprospěch charterového fondu (35):

(39)

Norské orgány poskytly připomínky k rozhodnutí č. 246/12/KOL v dopise ze dne 27. srpna 2012 (37) a názory na připomínky třetích stran v dopisech ze dne 15. listopadu 2012 a 23. dubna 2013 (38).

(40)

Většina arktických oblastí včetně severních částí Norska trpí problémy spojenými s nízkým stupněm diverzifikace místního průmyslu, jakož i problémy v důsledku odlehlosti, značných vnitřních i vnějších vzdáleností a nepříznivých klimatických podmínek. Charterový fond má přispět k diverzifikaci průmyslu v této oblasti a vytvořit pracovní místa v odvětví cestovního ruchu a souvisejících odvětvích. Zmíněné kraje jsou přesvědčeny, že charterový fond bude důležitým nástrojem, který zpomalí vylidňování této oblasti.

(41)

Poskytnout podporu podniku, který je usazen mimo příslušnou oblast, je zcela v souladu s pokyny k regionální podpoře, pokud v regionu způsobilém pro regionální podporu dojde k zamýšlenému dopadu. Charterový fond má mít dopad ve třech krajích severního Norska.

(42)

Pokyny k regionální podpoře a pokyny pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť neobsahují žádná omezení ohledně udělování provozní podpory na základě sídla příjemce, pokud v dotčeném regionu dojde k žádoucímu dopadu. Kromě toho praxe Komise EU a Kontrolního úřadu podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, resp. čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, povoluje jak v souvislosti s provozní podporou, tak podporou zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť poskytování provozní podpory bez omezení daných sídlem příjemce.

(43)

Existuje jasná vazba mezi podporou a cílovou oblastí. Následující graf znázorňuje, jaké kladné dopady má mít charterový fond v severním Norsku (39).

(44)

Vzniklá hospodářská činnost bude mít řadu dopadů. Letecká společnost obdrží od provozovatele charterového letu příjem za pronájem letadla. Poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu bude mít příjem z charterových letů. Hlavním dopadem je účinek na hospodářství severního Norska, jak ukazují šipky v pravém dolním rohu výše uvedeného grafu. Charterový fond neobsahuje žádná omezení ohledně sídla poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu, který si pronajímá letadlo, ale poskytovatel obdrží podporu pouze tehdy, pokud provozuje sérii charterových letů na regionální letiště v severním Norsku.

(45)

Režim je nezbytný i vhodný (40).

(46)

Kraje jsou přesvědčeny, že charterový fond je slučitelný s pokyny k regionální podpoře. Pokud s tím Kontrolní úřad nebude souhlasit, kraje doloží, že režim je nicméně slučitelný s Dohodou o EHP, buď na základě pokynů pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť, nebo přímo na základě čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(47)

Pokud jde o připomínky třetích stran, norské orgány vyjádřily připomínky zejména k poznámkám společnosti NHO Luftfart (41). Norské orgány se domnívají, že některé z těchto poznámek se podle všeho opírají o odlišný výklad faktů.

(48)

Ustanovení čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP zní:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

(49)

Opatření podpory musí být poskytnuto státem nebo ze státních zdrojů.

(50)

Norské orgány informovaly, že charterový fond bude pravděpodobně financován přímo z rozpočtů zmíněných tří krajů (nelze vyloučit, že rovněž obdrží finanční prostředky přímo od norského státu).

(51)

S ohledem na tuto skutečnost se Kontrolní úřad domnívá, že tato podmínka je splněna, jelikož režim bude financován buď přímo z rozpočtů tří krajů, nebo státem (42).

(52)

Zaprvé, opatření podpory musí příjemcům poskytnout výhody, které je osvobodí od odvodů, jež jsou obvykle hrazeny z jejich rozpočtu.

(53)

Poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu, kteří budou režim využívat, obdrží přímý grant, který sníží náklady na charterové lety v dané sérii charterových letů. Poskytovatelé služeb, kteří jsou usazeni ve třech krajích, v nichž se zvýší počet turistů, budou mít z režimu prospěch nepřímý.

(54)

Zadruhé, opatření podpory musí být selektivní v tom, že zvýhodňuje určité podniky nebo odvětví výroby určitého zboží.

(55)

Přímý prospěch z režimu budou mít pouze poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu, kteří provozují charterové lety do severního Norska. Obdobně budou mít z režimu nepřímý prospěch pouze provozovatelé (poskytovatelé služeb), kteří jsou usazeni v uvedených třech krajích.

(56)

Kontrolní úřad se tudíž domnívá, že dané opatření je selektivní.

(57)

Na státní podporu se vztahuje čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, pokud narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a pokud ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP. Pro uplatnění čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP stačí, že hrozí, že podpora naruší hospodářskou soutěž poskytnutím selektivní výhody. Má se za to, že podpora narušuje hospodářskou soutěž, je-li udělena podniku, který svými činnostmi konkuruje jiným podnikům.

(58)

Přímými příjemci podpory z režimu jsou poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu, kteří využívají letadla k charterovým letům do severního Norska (nepravidelné lety). Poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu působí v několika zemích a v odvětví, v němž panuje silná konkurence. Nepřímí příjemci režimu jsou poskytovatelé služeb v odvětví cestovního ruchu v severním Norsku, kteří mají prospěch z podpory ve formě zvýšené poptávky ze strany zahraničních turistů. Podpora může přimět turisty, aby si vybrali cestu do severního Norska, místo aby cestovali do prázdninových destinací v jiných zemích. K narušení hospodářské soutěže nedochází pouze na úrovni poskytovatelů souborných služeb cestovního ruchu, ale potenciálně také na úrovni poskytovatelů turistických služeb. Kromě toho si letiště ve snaze přilákat nové lety a nové trasy konkurují na mezinárodní úrovni. Proto může podpora také vést k narušení hospodářské soutěže mezi letišti.

(59)

Kontrolní úřad zastává názor, že by režim mohl posílit postavení provozovatelů, kteří mají z režimu přímý či nepřímý prospěch, ve srovnání s konkurenty, jimž obdobná výhoda poskytnuta nebyla. Proto lze podporu poskytnutou v rámci režimu považovat za podporu, která narušuje hospodářskou soutěž nebo u které hrozí, že tuto soutěž naruší.

(60)

Má se za to, že státní podpora pro konkrétní podniky narušuje obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP, pokud příjemce provozuje hospodářskou činnost, která zahrnuje obchod mezi smluvními stranami. Podpora bude poskytnuta poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu, kteří nabízejí zájezdy do Norska zahraničním turistům. Tyto zájezdy jsou z definice přeshraniční činností. Kromě toho odvětvi cestovního ruchu v severním Norsku, které bude mít z režimu nepřímý prospěch, konkuruje odvětvím cestovního ruchu v jiných zemích EHP.

(61)

Proto státní financování v rámci oznámeného opatření nepříznivě ovlivní obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

(62)

Kontrolní úřad se domnívá, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, a že tudíž oznámený režim zahrnuje státní podporu. Státní podpora je slučitelná s fungováním Dohody o EHP pouze tehdy, pokud může využít jednu z odchylek uvedených v čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP.

(63)

Opatření podpory plánované v rámci režimu je považováno za provozní podporu. Pokyny k regionální podpoře stanoví, že „mapy regionální podpory nezahrnují programy provozní podpory, které se posuzují jednotlivě na základě oznámení příslušným členským státem ESVO podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 k dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“ (43).

(64)

Podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření. Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí“.

(65)

Tím, že norské orgány dne 2. května 2012 (44) předložily oznámení o charterovém fondu, splnily požadavek týkající se oznámení uvedený v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3.

(66)

Tím, že oznámený režim neprovedly, norské orgány splnily povinnost neprovést opatření stanovenou v článku 3 části II protokolu 3.

(67)

Kontrolní úřad v souladu s formálním postupem přezkoumal připomínky norských orgánů i třetích stran.

(68)

Na základě odchylky uvedené v čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP lze za slučitelné s fungováním Dohody o EHP považovat tyto podpory:

„podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“.

(69)

Jak již bylo zmíněno, pro účely posouzení slučitelnosti podpory je podpora považována za podporu provozní. Provozní podpora osvobozuje podnik od nákladů, které by obvykle musel vynaložit v rámci běžného řízení či běžných činností (45). Provozní podpora je zpravidla zakázaná.

(70)

Pokyny k regionální podpoře stanoví, že:

„na základě čl. 61 odst. 3 písm. a) a čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP lze považovat státní podporu určenou na hospodářský rozvoj některých znevýhodněných oblastí v rámci EHP za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP. Taková státní podpora se nazývá vnitrostátní regionální podporou. Vnitrostátní regionální podporu tvoří podpora investic velkým společnostem anebo, za určitých omezených okolností, provozní podpora. Obě tyto podpory směřují do konkrétních oblastí s cílem odstranit regionální rozdíly.“ (podtržení doplněno) (46)

(71)

Pokyny rovněž stanoví:

„Odchylně od toho, co stanoví předchozí odstavec, lze provozní podporu, která se postupně nesnižuje a zároveň není časově omezena, povolit pouze v nejméně zalidněných regionech, pokud je určena k zabránění či snížení neustávajícího vylidňování těchto regionů (47). Za nejméně zalidněné regiony se považují regiony na úrovni NUTS II v případě Norska a na úrovni NUTS IV v případě Islandu [66] nebo jejich části, kde je hustota osídlení 8 obyvatel na km2 nebo nižší a které zasahují do přiléhajících menších oblastí, které splňují totéž kritérium hustoty osídlení.“ (podtržení doplněno) (48)

(72)

Jak stanoví pokyny k regionální podpoře, provozní podporu, která se postupně nesnižuje a zároveň není časově omezena, lze povolit pouze v nejméně zalidněných regionech, pokud je určena k zabránění neustávajícímu vylidňování těchto regionů či snížení tohoto vylidňování. Za nejméně zalidněné regiony se považují regiony, kde je hustota osídlení 8 obyvatel na km2 nebo nižší (49).

(73)

Tři zmíněné kraje mají hustotu osídlení 4,2 obyvatel na kilometr čtvereční. Proto splňují podmínky vymezené v pokynech k regionální podpoře nutné k tomu, aby mohly být podrobeny pružnějšímu posouzení slučitelnosti pro účely opatření týkajícího se provozní podpory.

(74)

Podpora jako taková bude vyplácena poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu, kteří mohou být usazeni mimo území Norska/EHP. Přímí příjemci podpory tudíž nutně nemusejí být usazeni v nejméně zalidněných regionech.

(75)

V rozhodnutí o zahájení řízení Kontrolní úřad zpochybnil, zda lze režim, v němž je provozní podpora poskytována příjemcům, kteří mohou být usazeni mimo nejméně zalidněné regiony, považovat za slučitelný s pokyny k regionální podpoře. Kontrolní úřad zpochybnil, zda skutečnost, že na podniky v dotčeném regionu se režim vztahuje nepřímo, představuje dostatečně silnou vazbu k regionálnímu rozvoji oblasti.

(76)

Norské orgány tvrdily, že vazba mezi podporou pro poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu a regionálním rozvojem severního Norska je dostatečná z těchto důvodů:

(77)

Kontrolní úřad podotýká, že poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu obdrží podporu pouze v případě, že provozuje sérii charterových letů na některé regionální letiště v severním Norsku. Podpora se neposkytne na přepravu turistů charterovými lety mimo tento region. Je zřejmé, že cílovou oblastí režimu je severní Norsko, které patří mezi nejméně zalidněné oblasti Norska. Kontrolní úřad také bere na vědomí požadavek, aby se režim vztahoval pouze na balíčky, jejichž součástí je „pozemní opatření“ v tomto regionu. To znamená, že režim může mít přímý účinek v regionu tím, že do něj přivede turisty, kteří by do regionu jinak nepřijeli. „Pozemní opatření“ by mělo zaručit, že turisté zůstanou v daném regionu během dovolené v severním Norsku. Režim vyžaduje, aby „pozemní opatření“ dosahovalo hodnoty alespoň 800 NOK na jednoho turistu. Podpora z charterového fondu se poskytne, jakmile bude dokončena série charterových letů a poté, co bylo doloženo, že byla splněna kritéria pro udělení podpory. Jedním z kritérií pro udělení podpory je, aby žádost podpořil poskytovatel turistických služeb v dané destinaci. Podpora se neudělí v případě „balíčků zahrnujících pouze leteckou dopravu“. Poskytovatelé služeb, kteří jsou usazeni ve třech zmíněných krajích, budou mít užitek z nárůstu počtu turistů a z toho plynoucí zvýšené poptávky po svých službách, a jako takoví budou mít z režimu nepřímý prospěch. Z tabulek v oddíle 2.2 v části I výše, které znázorňují výdaje turistů v regionu, je patrné, že nárůst počtu turistů bude mít v tomto regionu přímý hospodářský dopad na odvětví cestovního ruchu. Kontrolní úřad vyvozuje, že je pravděpodobné, že hlavní hospodářské dopady režimu se projeví v cílové oblasti režimu.

(78)

Kontrolní úřad zároveň podotýká, že Komise EU souhlasila s poskytováním regionální podpory příjemcům usazeným mimo regiony, které jsou způsobilé pro získání regionální podpory. Například v rozhodnutí týkajícím se Itálie (Sicílie) Komise dospěla k závěru, že granty hradící náklady na podporu přepravy turistů charterovými lety jsou slučitelné s čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU. Granty byly rovněž k dispozici poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu, kteří si pronajali letadlo k dopravě turistů na Sicílii. Také granty na pokrytí nákladů na přepravu na Sicílii, které byly uděleny italským a zahraničním cestovním kancelářím na poskytování dopravních služeb pro turisty jako součásti souborných služeb pro cestovní ruch, a na přepravu turistů po železnici či po moři, byly označeny za slučitelné (50).

(79)

Na tomto základě dospěl Kontrolní úřad k závěru, že ačkoli může být přímý příjemce podpory usazen mimo severní Norsko, režim obsahuje dostatečnou vazbu na region, v němž má dojít k zamýšleným účinkům.

(80)

Členský stát ESVO musí prokázat, že podpora je nezbytná a vhodná pro účely zabránění či snížení pokračujícího u obyvatel (51).

(81)

Aby mohlo být oznámené opatření považováno za nezbytné, musejí norské orgány prokázat, že je zásah státu nutný k dosažení cíle, tedy aby se zabránilo pokračujícímu vylidňování nebo aby se toto vylidňování snížilo.

(82)

Norské orgány informovaly Kontrolní úřad, že severní Norsko, tedy jedna z nejméně zalidněných oblastí Evropy, bylo vždy jen velmi řídce obydlené a již řadu desetiletí v něm dochází k vylidňování. Norské orgány se proto domnívají, že je nezbytné přijmout další opatření, aby se stabilizovalo osídlení regionu a zabránilo dalšímu vylidňování. Režim je jedním z nástrojů, které jsou nutné k dosažení tohoto cíle. Norské orgány uznávají, že vytvoření charterového fondu samo o sobě problém vylidňování nevyřeší, ale domnívají se, že jako součást obecné politiky zvýší hospodářskou aktivitu v regionu a zachová a vytvoří nová pracovní místa. Pracovní příležitosti a očekávaný příjem představují rozhodující faktory, které jednotlivce ovlivňují při výběru místa bydliště.

(83)

Aby mohl být režim považován za vhodný, musejí norské orgány prokázat, že není zřejmé, že k dosažení cíle, tedy zabránění pokračujícímu u obyvatel nebo snížení tohoto u, nejsou vhodnější jiná opatření (52).

(84)

Norské orgány tvrdí, že režim je vhodný, jelikož představuje nejlepší dostupné opatření, kterým lze zvýšit cestovní ruch, vytvořit pracovní místa v odvětví cestovního ruchu, a tím přispět ke snížení u obyvatel z regionu. Domnívají se, tradiční investiční podpora není vždy nejvhodnějším nástrojem k řešení specifických problémů v regionu. Pracovní místa mají zásadní význam z hlediska podpory míry osídlení. Cestovní ruch je rostoucím odvětvím a jednak vyžaduje vysoký podíl lidské práce, jednak je závislý na místní pracovní síle. Jedna z výzev spojených s rozvojem odvětví cestovního ruchu v severním Norsku souvisí se ziskovostí a sezónní povahou tohoto odvětví. Charterový fond má zvýšit cestovní ruch mimo hlavní sezónu, a tím přispět k celoročním pracovním místům. Norské orgány tvrdí, že nástroj podpory, u nějž by se podpora omezovala na místní společnosti v regionu, by nevedl ke zvýšení počtu letů na příslušná letiště (a tím ani ke zvýšení počtu turistů v oblasti), ani by nezabránil vylidňování. Podle jejich názoru je charterový fond nástrojem, který má největší šanci dosáhnout úspěchu a zároveň má minimální vliv na narušení hospodářské soutěže. Z toho důvodu považují režim za vhodný.

(85)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřil Kontrolní úřad pochybnosti ohledně oznámeného opatření, a zejména zpochybnil, zda by uvedených cílů režimu nebylo možné dosáhnout jinými prostředky než poskytováním provozní podpory poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu, kteří organizují zájezdy za využití charterových letů (nepravidelných) (např. prostřednictvím zájezdů za využití pravidelných letů).

(86)

Kontrolní úřad se domnívá, že norské orgány vyvrátily některé jeho pochybnosti v tomto ohledu, a tudíž prokázaly, že zásah státu je nutný a že režim je nezbytný jako nástroj, jímž lze zabránit u obyvatel z regionu severního Norska. Kontrolní úřad má také za to, že charterový fond lze považovat za nástroj, jímž lze posílit cestovní ruch v regionu, a tím zvýšit zaměstnanost v jednom z nejméně zalidněných regionů Norska. Toto zjištění podporují třetí strany z různých podniků v odvětví cestovního ruchu v tomto regionu, které se k režimu kladně vyjádřily. Kontrolní úřad nicméně pochybuje o vhodnosti a účincích režimu z hlediska rozvoje a prevence u obyvatel z regionu. Není zřejmé, že by cílů nemohlo být dosaženo jinými prostředky, např. pořádáním zájezdů za využití pravidelných letů.

(87)

V posouzení Kontrolní úřad zohlednil pokyny k regionální podpoře, které stanoví:

„Pokud se výjimečně předpokládá poskytnutí individuální ad hoc podpory jedinému podniku nebo podpory omezené jen na jednu oblast činnosti, musí členský stát prokázat, že daný projekt přispívá k jednotné strategii regionálního rozvoje“ (podtržení doplněno) (53).

(88)

Pokud jde o regionální rozvoj, je severní Norsko považováno za prioritu, a cílem norské vlády je zabránit vylidňování a podpořit osídlování tohoto regionu. Podpora odvětví cestovního ruchu je považována za klíčový faktor rozvoje regionu a norské orgány tvrdí, že má-li být dosaženo cíle spočívajícího v zabránění vylidňování tohoto regionu či snížení tohoto vylidňování, má zásadní význam vytváření pracovních příležitostí.

(89)

Dopravně-hospodářský ústav odhadl, že v roce 2007 utratili zahraniční turisté, kteří do Norska přiletěli, částku 7 480 NOK za předem zaplacené zboží a služby a částku 6 730 NOK při místních nákupech. Odhaduje se, že v roce 2012 utratí každý cestující v severním Norsku částku 9 000 NOK (54).

(90)

S ohledem na tyto odhady dospěl Kontrolní úřad k přesvědčení, že odvětví cestovního ruchu by mohlo v rozvoji regionu sehrát důležitou úlohu. Případný ekonomický dopad režimu by v severním Norsku díky zvýšení cestovního ruchu v této oblasti a tomu, že by se region stal známější mezinárodní turistickou destinací, mohl přispět ke stabilizaci a případně ke zvýšení počtu obyvatel v tomto regionu.

(91)

Nicméně i když mohou pravidelné a nepravidelné lety tvořit dva samostatné trhy (55) a pro účely zvýšení cestovního ruchu v regionu mohou být přímé pravidelné lety do severního Norska méně životaschopnou alternativou (zejména mimo hlavní sezónu), zastává Kontrolní úřad i nadále názor, že není zcela zřejmé, proč není možné použít pravidelné vnitrostátní lety jako součást zájezdu, např. když poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu organizují „okružní zájezdy“. Kontrolní úřad podotýká, že Norsko má díky důležité úloze letecké dopravy, a to zejména v regionech na okraji EHP, např. v severním Norsku, rozvinutý, decentralizovaný systém letišť. Norské orgány samozřejmě označily řadu vnitrostátních tras letecké dopravy za způsobilé pro vyrovnávací platby za závazek veřejné služby a za trasy, na nichž stát poskytuje vyrovnání vybrané letecké společnosti za to, že provozuje spoje na trasách, které by jinak nebyly komerčně životaschopné. Podle názoru Kontrolního úřadu není zcela jasné, proč by uvedeného cíle režimu – tedy přispět k rozvoji jednoho z nejméně zalidněných regionů Norska prostřednictvím podpory pro charterové lety ze zahraničí do Norska s cílem zvýšit počet turistů mimo hlavní sezónu, a tím přispět k celoročním pracovním místům – nemohlo být alespoň zčásti dosaženo za využití pravidelných letů.

(92)

S ohledem na tuto skutečnost se Kontrolní úřad domnívá, že přetrvávají určité pochybnosti ohledně toho, zda je režim tím nejlepším nástrojem k dosažení stanovených cílů s minimálním vlivem na hospodářskou soutěž. Kontrolní úřad má zejména za to, že by režim mohl mít potenciálně vliv na hospodářskou soutěž na trhu s pravidelnými lety.

(93)

Z toho důvodu zastává Kontrolní úřad názor, že je vhodné zavést režim pouze na určitou dobu, aby se napomohlo vytvoření životaschopného odvětví cestovního ruchu v nejméně zalidněné oblasti Norska. Desetiletá doba trvání režimu, o kterou usilují norské orgány, je pro dosažení uvedeného cíle podle všeho příliš dlouhá. Kontrolní úřad se domnívá, že by režim měl být omezen na „zahajovací“ dobu tří let, která umožní vyhodnotit, zda je režim vhodný. Proto by norské orgány měly k datu uplynutí zmíněné doby vyhodnotit účinky režimu, a to s ohledem jak na kladné účinky režimu, tak na nepříznivé účinky na hospodářskou soutěž.

(94)

Podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP lze podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských oblastí, považovat za slučitelné s fungováním Dohody o EHP, „pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“. Aby byl režim slučitelný se společným trhem, musí být přiměřený cíli režimu.

(95)

Norské orgány zastávají názor, že režim byl navržen tak, aby podpora byla poskytována pouze v nezbytné výši. Maximální výše podpory (25 %) z charterového fondu se poskytne při obsazenosti na úrovni 60 % nebo nižší. Intenzita podpory bude postupně klesat až na nulu při průměrné obsazenosti 80 % (56).

(96)

Norské orgány uvádějí, že režim snižuje riziko, jemuž čelí poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu, a pravděpodobně povede ke zvýšení obsazenosti nad 60 %, a proto je nepravděpodobné, že intenzita podpory bude odpovídat 25 % nákladů na charterový let.

(97)

Kontrolní úřad se domnívá, že hlavním cílem režimu je poskytnout poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu záruku, aby nerušili lety s nízkou obsazeností. Podpora dosáhne nanejvýš 25 % nákladů na charterový let. Dodatečné náklady, které vzniknou při charterových letech s obsazeností pod 60 %, nebudou uhrazeny. Odhaduje se, že celková roční částka podpory poskytnuté z charterového fondu bude nižší než 10 milionů NOK ročně. Kontrolní úřad se domnívá, že tato poměrně nízká částka podpory je přiměřená. Takováto nízká částka podpory pravděpodobně neovlivní obchod nadmíru nepříznivým způsobem.

(98)

Režim lze tudíž odlišit od rozhodnutí Komise EU o systému prémií pro provozovatele cestovních kanceláří v Řecku (57). V tomto režimu obdrželi poskytovatelé 40 EUR na jednoho turistu. Kontrolní úřad chápe režim tak, že nebyl omezen na vyrovnávací platby za dodatečné náklady vzniklé při přepravě turistů do Řecka. (58)V tom spočívá rozdíl ve srovnání s charterovým fondem, který se snaží přimět poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu k tomu, aby uzavírali smluvní závazky předtím, než obdrží rezervace od turistů, a to tím, že jim poskytuje vyrovnání v případě, že jim nejsou zcela uhrazeny náklady na přepravu turistů do severního Norska.

(99)

Kontrolní úřad také podotýká, že jak již bylo popsáno, příjemci režimu mohou být usazeni buď v Norsku, nebo v zahraničí a že mohou uzavírat ujednání o charterových letech s norskými i zahraničními leteckými přepravci. Stejné situace řeší režim stejným způsobem. Kontrolní úřad proto nepovažuje režim za diskriminační.

(100)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Kontrolní úřad domnívá, že podpora je úměrná cíli režimu.

(101)

V rozhodnutí č. 246/12/KOL ze dne 27. června 2012 vznesl Kontrolní úřad pochybnosti o tom, zda lze režim schválit na dobu delší než do 31. prosince 2013. S ohledem na obdržené připomínky je patrné, že k dosažení měřitelného dopadu na rozvoj regionu je delší doba nutná. Vzhledem k pochybnostem o dopadu režimu z hlediska rozvoje a prevence vylidnění uvedeného regionu, které Kontrolní úřad vyjádřil v rozhodnutí 246/12/KOL, je vhodnější doba tří (3) let. Potřebu a výši provozní podpory je třeba v každém jednotlivém případě pravidelně přezkoumávat, aby se zajistil její dlouhodobý význam pro daný region (59). Toto delší období usnadní hodnocení trvalých účinků režimu.

(102)

Z toho důvodu by Norsko mělo po třech (3) letech předložit zprávu s hodnocením dopadů režimu z hlediska rozvoje cestovního ruchu a prevence vylidňování regionu a dopadů režimu na hospodářskou soutěž, aby Kontrolní úřad mohl posoudit nezbytnost a vhodnost režimu.

(103)

Kontrolní úřad se domnívá, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP a že režim charterového fondu obnáší státní podporu.

(104)

Na základě výše uvedeného posouzení má Kontrolní úřad za to, že na základě odchylky v čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP je režim charterového fondu slučitelný s Dohodou o EHP.

(105)

Kontrolní úřad nicméně pochybuje o vhodnosti a účincích režimu z hlediska rozvoje regionu a prevence vylidňování regionu. A to zejména pokud jde o to, zda lze cílů dosáhnout jinými prostředky. Proto dospěl Kontrolní úřad k závěru, že režim lze schválit na dobu tří let od data tohoto rozhodnutí. Kromě toho budou muset norské orgány vypracovat a předložit hodnocení režimu, v němž zdokumentují dopady režimu z hlediska rozvoje cestovního ruchu a prevence vylidňování regionu a jeho dopady na hospodářskou soutěž. Hodnocení vypracuje nezávislý odborník a předloží je Kontrolnímu úřadu.

(106)

Norským orgánům se připomíná závazek podle článku 21 části II protokolu 3 ve spojení s články 5 a 6 rozhodnutí o prováděcích ustanoveních (60), podle nějž mají předkládat roční zprávy o provádění režimu.

(107)

Norským orgánům se rovněž připomíná, že Kontrolnímu úřadu musejí být oznámeny veškeré plánované změny tohoto režimu.