14.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 305/19


Sdělení Kontrolního úřadu ESVO o spolupráci mezi Kontrolním úřadem ESVO a soudy států ESVO při použití článků 53 a 54 Dohody o EHP

(2006/C 305/10)

A.

Toto sdělení se přijímá podle pravidel vyplývajících z Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) a z Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“).

B.

Evropská komise (dále jen „Komise“) přijala sdělení o spolupráci mezi Komisí a soudy členských států při použití článků 81 a 82 Smlouvy o ES (1). Tento nezávazný právní akt obsahuje zásady a pravidla, kterými se Komise v oblasti hospodářské soutěže řídí. Rovněž vysvětluje, jak má probíhat spolupráce mezi Komisí a soudy členských států EU.

C.

Kontrolní úřad ESVO se domnívá, že uvedený právní akt má význam pro EHP. Kontrolní úřad za účelem zachování rovných podmínek hospodářské soutěže a zajištění jednotného uplatňování pravidel EHP v oblasti hospodářské soutěže v celém Evropském hospodářském prostoru přijímá v rámci pravomoci, která mu byla svěřena na základě čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, toto sdělení.

D.

Toto sdělení má především vyjádřit, jakým způsobem hodlá Kontrolní úřad ESVO spolupracovat s vnitrostátními soudy států ESVO (2) při používání článků 53 a 54 Dohody v konkrétních případech (3) při současném zohlednění nezávislosti vnitrostátních soudů.

I.   ROZSAH PŮSOBNOSTI SDĚLENÍ

1.

Toto sdělení se vztahuje na spolupráci mezi Kontrolním úřadem ESVO a soudy států ESVO v případech, kdy tyto státy používají články 53 a 54 Dohody o EHP. Za „soudy států ESVO“ (dále jen „vnitrostátní soudy“) se pro účely tohoto sdělení považují ty soudy států ESVO, které mohou používat články 53 a 54 Dohody o EHP a které mají podle článku 34 pravomoc obrátit se na Soudní dvůr ESVO se žádostí o poradní stanovisko ohledně výkladu Dohody o EHP a Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (4).

2.

Vnitrostátní soudy mohou být vyzvány k použití článků 53 a 54 Dohody o EHP ve soukromých sporech mezi stranami, např. v případě žalob týkajících se smluv nebo náhrady škody. Mohou rovněž vystupovat jako veřejný donucovací orgán nebo jako přezkumná instance. Vnitrostátní soud může být skutečně určen jako orgán pro hospodářskou soutěž státu ESVO (dále jen „vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž“) podle čl. 40 odst. 1 kapitoly II protokolu 4 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (dále jen „kapitola II“) o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 53 a 54 Dohody o EHP (5). V tomto případě se na spolupráci mezi vnitrostátními soudy a Kontrolním úřadem ESVO nevztahuje pouze toto sdělení, ale rovněž sdělení o spolupráci v rámci sítě orgánů pro hospodářskou soutěž států ESVO (6).

II.   POUŽITÍ SOUTĚŽNÍCH PRAVIDEL EHP VNITROSTÁTNÍMI SOUDY

A.   PRAVOMOC VNITROSTÁTNÍCH SOUDŮ POUŽÍT SOUTĚŽNÍ PRAVIDLA EHP

V rozsahu, v jakém mají vnitrostátní soudy pravomoc zabývat se případem (7), mají i pravomoc použít články 53 a 54 Dohody o EHP (8). Je třeba navíc připomenout, že články 53 a 54 Dohody o EHP se týkají veřejného pořádku a jsou nezbytné pro dosažení cílů Dohody o EHP, mezi které patří zavedení režimu, kterým se zajišťuje, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže a aby byla dodržována pravidla v oblasti hospodářské soutěže (9).

3.

Podle Soudního dvora Evropských společenství a v případě, že vnitrostátní soudy musí podle vnitrostátního práva z vlastního podnětu uplatnit právní okolnosti vyplývající ze závazných vnitrostátních pravidel, které nebyly uplatněny stranami, existuje tato povinnost také, pokud jde o závazné předpisy Společenství, např. předpisy v oblasti hospodářské soutěže. Stejná situace se týká případů, kdy vnitrostátní právo dává vnitrostátním soudům právo volného uvážení ohledně použití závazných právních předpisů z vlastního podnětu: vnitrostátní soudy musí, pokud mu to vnitrostátní právní předpisy umožňují, použít pravidla hospodářské soutěže, i když se na ně strana, v jejímž zájmu se mají použít, výslovně neodvolala. Právo Společenství však nevyžaduje, aby vnitrostátní soudy z vlastního podnětu řešily otázku týkající se porušení práva Společenství v případě, že by je posouzení této otázky zavazovalo k opuštění úlohy nečinnosti, která jim byla určena, k překročení rámce sporu, který stanovily strany, a k opření se o skutečnosti a okolnosti jiné než ty, na kterých strana, jež má zájem na použití těchto ustanovení, zakládá svůj nárok (10). Kontrolní úřad ESVO se domnívá, že vnitrostátní soudy států ESVO mají podobnou povinnost v případě provádění pravidel EHP (11).

4.

V souvislosti s funkcemi, které jim byly přiznány vnitrostátním právem, mohou vnitrostátní soudy být povolány k použití článků 53 a 54 Dohody o EHP ve správním, civilním nebo trestním řízení (12). Pokud se fyzická nebo právnická osoba obrátí především na vnitrostátní soud za účelem ochrany svých individuálních práv, hrají vnitrostátní soudy při prosazování článků 53 a 54 Dohody o EHP specifickou úlohu, což se liší od prosazování těchto článků ve veřejném zájmu ze strany Kontrolního úřadu ESVO nebo vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž (13). Vnitrostátní soudy mohou skutečně přispívat k provádění článků 53 a 54 Dohody o EHP tím, že smlouvy prohlásí za neplatné nebo přiznají náhradu škody.

5.

Vnitrostátní soudy mohou použít články 53 a 54 Dohody o EHP, aniž by bylo třeba souběžně provádět vnitrostátní právo. Pokud však vnitrostátní soud uplatní vnitrostátní právo na dohody, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP ve smyslu čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP (14), nebo na jakékoli zneužívání zakázané článkem 54 Dohody o EHP, musejí na tyto dohody, rozhodnutí a jednání rovněž uplatnit pravidla EHP v oblasti hospodářské soutěže (15).

6.

Kapitola II nestanoví pouze pravomoc vnitrostátních soudů k provádění pravidel EHP v oblasti hospodářské soutěže. Souběžné použití vnitrostátního soutěžního práva na dohody, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které ovlivňují obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP, může vést k jinému výsledku než použití soutěžních pravidel EHP. Ustanovení čl. 3 odst. 2 kapitoly II stanoví, že dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, které není v rozporu s čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP nebo které splňuje podmínky čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP, nemůže být vnitrostátním soutěžním právem zakázáno (16). Dohoda o EHP na druhou stranu předpokládá, že jakýkoli konflikt, který může vzniknout souběžným používáním vnitrostátního práva a práva EHP, se řeší předností práva EHP. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které jsou v rozporu s čl. 53 odst. 1 a které nesplňují podmínky čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP, nemohou být potvrzeny na základě vnitrostátního práva (17). Pokud jde o souběžné použití vnitrostátního soutěžního práva a článku 54 Dohody o EHP v případě jednostranného jednání, nestanoví článek 3 kapitoly II podobnou konvergenční povinnost. Vnitrostátní soudy by v případě konfliktu ustanovení měly mít povinnost nepoužít takové ustanovení vnitrostátního práva, které je v rozporu s provedeným pravidlem EHP, bez ohledu na skutečnost, zda toto vnitrostátní ustanovení bylo přijato před pravidlem EHP nebo po něm (18).

7.

Vnitrostátní soudy mají rovněž pravomoc, vedle použití článků 53 a 54 Dohody o EHP, použít akty zapracované do Dohody o EHP, rozsudku Soudního dvora ESVO a rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO. Vnitrostátní soudy proto mohou mít povinnost prosazovat rozhodnutí Kontrolního úřadu (19) nebo akty zapracované do Dohody o EHP i rozhodnutí Komise při použití čl. 53 odst. 3 na některé kategorie dohod, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě. Vnitrostátní soudy jednají při použití těchto soutěžních pravidel EHP v rámci práva EHP, přičemž by měly zohledňovat obecné zásady práva EHP (20).

8.

Použití článků 53 a 54 Dohody o EHP vnitrostátními soudy často závisí na složitém ekonomickém a právním posouzení (21). Vnitrostátní soudy by měly při použití soutěžních pravidel EHP dodržovat zavedené zásady práva EHP (22), jakož i akty zapracované do Dohody o EHP, na jejichž základě se čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP použije na některé kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě (23). Použití článků 53 a 54 Dohody o EHP Kontrolním úřadem ESVO v konkrétním případě navíc zavazuje vnitrostátní soudy při používání soutěžních pravidel EHP ve stejném případě souběžně s Kontrolním úřadem nebo následně po něm (24). Vnitrostátní soudy mají podobnou povinnost respektovat použití článků 53 a 54 Dohody o EHP Komisí ve specifických případech, ve kterých používají soutěžní pravidla EHP ve stejném případu souběžně s Komisí nebo následně po ní. Aniž je dotčen závazný výklad Dohody o EHP prováděný Soudním dvorem ESVO a soudy Společenství, mohou vnitrostátní soudy vycházet z pokynů vyplývajících z rozhodnutí Kontrolního úřadu a Komise a aktů zapracovaných do Dohody o EHP, které obsahují prvky analogie s případy, které tyto soudy řeší, i ze sdělení Kontrolního úřadu a pokynů týkajících se použití článků 53 a 54 Dohody o EHP (25).

B.   PROCESNÍ ASPEKTY POUŽITÍ SOUTĚŽNÍCH PRAVIDEL EHP VNITROSTÁTNÍMI SOUDY

9.

Procesní podmínky pro prosazování soutěžních pravidel EHP vnitrostátními soudy a sankce, které mohou ukládat v případech porušení těchto pravidel, jsou ve velké míře upraveny vnitrostátním právem. Právo EHP však stanoví ve stejném rozsahu podmínky prosazování soutěžních pravidel EHP. Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru umožňuje, aby vnitrostátní soudy využily některé nástroje, např. požádaly Kontrolní úřad ESVO o stanovisko k otázkám týkajícím se použití soutěžních pravidel EHP (26). Vnitrostátní soudy mohou rovněž stanovit pravidla, která budou mít nevyhnutelný dopad na jimi vedené řízení, např. umožnit Kontrolnímu úřadu a vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž předložit písemné připomínky (27). Tato ustanovení práva EHP by měla mít přednost před vnitrostátními pravidly (28).

10.

V případě neexistence právních předpisů EHP ohledně řízení a sankcí souvisejících s prosazováním soutěžních pravidel EHP vnitrostátními soudy, musí tyto soudy použít vnitrostátní procesní právo a – v rozsahu, v jakém k tomu mají pravomoc – uložit sankce vyplývající z vnitrostátního práva. Použití těchto vnitrostátních ustanovení však musí být slučitelné s obecnými zásadami práva EHP. V tomto směru je vhodné připomenout judikaturu Soudního dvora ESVO a Soudního dvora Evropských společenství, podle níž:

a)

vnitrostátní právo musí v případě porušení práva EHP stanovit sankce, které jsou účinné, přiměřené a odrazující (29);

b)

pokud porušení práva EHP způsobí jednotlivci škodu, musí tento jednotlivec mít za určitých podmínek možnost uplatnit u vnitrostátního soudu nárok na náhradu škody (30);

c)

pravidla o řízení a sankcích, které vnitrostátní soudy uplatňují k prosazování práva EHP

nesmí toto prosazování nadměrně ztěžovat nebo prakticky znemožňovat (zásada efektivity) (31) a

nesmí být méně příznivá než pravidla použitelná na prosazování rovnocenného vnitrostátního práva (zásada rovnocennosti) (32).

Vnitrostátní soud nesmí na základě provedených pravidel EHP, která mají mít přednost před vnitrostátním právem (33), použít vnitrostátní pravidla, která nejsou slučitelná s těmito zásadami.

C.   SOUBĚŽNÉ NEBO NÁSLEDNÉ POUŽITÍ SOUTĚŽNÍCH PRAVIDEL EHP KONTROLNÍM ÚŘADEM ESVO A VNITROSTÁTNÍMI SOUDY

11.

Vnitrostátní soud může použít soutěžní právo EHP na dohody, rozhodnutí, jednání ve vzájemné shodě nebo jednostranné jednání ovlivňující obchod mezi smluvními stranami buď souběžně s Kontrolním úřadem ESVO (34) nebo následně po něm (35). V následujících bodech jsou uvedeny některé povinnosti, které musí vnitrostátní soudy za daných okolností dodržovat.

12.

Pokud vnitrostátní soud přijme rozhodnutí dříve než Kontrolní úřad ESVO, nesmí toto rozhodnutí být v rozporu s tím, co úřad hodlá přijmout (36). Vnitrostátní soud se za tímto účelem může dotázat Kontrolního úřadu, zda již v otázce stejných dohod, rozhodnutí nebo jednání (37) zahájil řízení, jaký je případně postup řízení a jaké je pravděpodobné rozhodnutí v dané věci (38). Pokud to vnitrostátní soud považuje za nutné, může z důvodu právní jistoty rovněž rozhodnout o přerušení řízení do té doby, než Kontrolní úřad přijme rozhodnutí (39). Kontrolní úřad bude usilovat o upřednostnění těch případů, ohledně nichž rozhodl o zahájení řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 kapitoly III Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (dále jen „kapitola III“) a které jsou předmětem vnitrostátních řízení, jež byla takto přerušena, zejména pokud na nich závisí výsledek civilního sporu. Pokud však vnitrostátní soud může bezpochyby předjímat očekávané rozhodnutí Kontrolního úřadu nebo pokud již Kontrolní úřad v podobné věci rozhodnutí přijal, může vnitrostátní soud rozhodnout o případu, který mu byl předložen, v souladu s takovým předpokládaným nebo dřívějším rozhodnutím, aniž by se musel obrátit na Kontrolní úřad se žádostí o výše uvedené informace nebo počkat na rozhodnutí Kontrolního úřadu.

13.

Pokud Kontrolní úřad ESVO přijme rozhodnutí v konkrétním případě dříve než vnitrostátní soud, nemůže tento soud přijmout rozhodnutí, které by bylo v rozporu s rozhodnutím Kontrolního úřadu. Závaznost rozhodnutí Kontrolního úřadu pochopitelně nevylučuje výklad práva EHP, který provádí Soudní dvůr ESVO. Proto pokud má vnitrostátní soud pochybnosti o platnosti rozhodnutí Kontrolního úřadu, nemůže vyloučit závaznost takového rozhodnutí bez rozhodnutí Soudního dvora ESVO, z kterého by vyplýval opak (40). Pokud tedy vnitrostátní soud hodlá přijmout rozhodnutí, které je v rozporu s rozhodnutím Kontrolního úřadu, musí Soudnímu dvoru ESVO předložit žádost o poradní stanovisko (článek 34 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru). Soudní dvůr ESVO pak rozhodne o slučitelnosti rozhodnutí Kontrolního úřadu s právem EHP. Pokud však bylo rozhodnutí Kontrolního úřadu napadeno před Soudním dvorem ESVO podle článku 36 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru a výsledek sporu předloženého vnitrostátnímu soudu závisí na platnosti rozhodnutí Kontrolního úřadu, měl by vnitrostátní soud přerušit řízení a vyčkat konečného rozhodnutí Soudního dvora ESVO ve věci žaloby na zrušení, ledaže se vnitrostátní soud domnívá, že okolnosti daného případu vyžadují, aby se obrátil na Soudní dvůr ESVO se žádostí o stanovisko ohledně platnosti rozhodnutí Kontrolního úřadu (článek 34 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru) (41).

14.

Jakmile vnitrostátní soud přeruší řízení, např. z důvodu čekání na rozhodnutí Kontrolního úřadu (situace popsaná v bodu 12 tohoto sdělení) nebo na konečné rozhodnutí Soudního dvora ESVO v žalobě pro zrušení nebo v žádosti o poradní stanovisko (situace popsaná v bodu 13), má povinnost zjistit, zda je nutné k ochraně zájmů stran nařídit přechodná opatření (42).

III.   SPOLUPRÁCE MEZI KONTROLNÍM ÚŘADEM ESVO A VNITROSTÁTNÍMI SOUDY

15.

Hlavní část Dohody o EHP a Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru kromě mechanismu spolupráce mezi vnitrostátními soudy o Soudním dvorem ESVO podle článku 34 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru výslovně neupravuje spolupráci mezi vnitrostátními soudy a Kontrolním úřadem ESVO. Článek 3 Dohody o EHP, který byl navržen podle článku 10 Smlouvy o ES a do značné míry jej reprodukuje, však zavazuje smluvní strany, aby přijaly veškerá vhodná opatření, která usnadní dosažení závazků vyplývajících z Dohody o EHP. Soudy Společenství konstatovaly, že článek 10 Smlouvy o ES ukládá za účelem dosažení cílů Smlouvy o ES evropským orgánům a členským státům vzájemnou povinnost loajální spolupráce. Článek 10 Smlouvy o ES tedy stanoví, že Komise musí být vnitrostátním soudům nápomocna při provádění práva Společenství (43). Kontrolní úřad se domnívá, že na základě odpovídajícího článku 3 Dohody o EHP a článku 2 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru podléhá podobné povinnosti loajální spolupráce vůči vnitrostátním soudům států ESVO. Stejnou povinnost napomáhat Kontrolnímu úřadu při plnění jeho úkolů mohou mít i vnitrostátní soudy (44).

16.

Rovněž je třeba poukázat na spolupráci mezi vnitrostátními soudy a vnitrostátními orgány, zejména orgány pro hospodářskou soutěž, při použití článků 53 a 54 Dohody o EHP. I když je spolupráce mezi těmito vnitrostátními obrány především upravena vnitrostátními pravidly, čl. 15 odst. 3 kapitoly II stanoví možnost, aby vnitrostátní orgány předkládaly připomínky vnitrostátním soudům příslušného státu ESVO. Body 31 a 33 až 35 tohoto sdělení se na předkládání těchto připomínek uplatní obdobně.

A.   KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO JAKO TZV. AMICUS CURIAE

17.

Za účelem pomoci vnitrostátním soudům při provádění soutěžních pravidel EHP je Kontrolní úřad ESVO zavázán napomáhat v případech, kdy je to nutné k rozhodnutí dané věci. Článek 15 kapitoly II odkazuje na nejčastější druhy takové pomoci: předávání informací (body 21 až 26) a stanovisek Kontrolního úřadu (body 27 až 30), obojí na žádost vnitrostátního soudu, a možnost Kontrolního úřadu předložit připomínky (body 31 až 35). Tato pomoc nemůže být omezena žádným předpisem států ESVO, i když kapitola II upravuje jen uvedené druhy. V případě neexistence procesních pravidel k tomuto účelu a v rozsahu, v jakém jsou nutná k usnadnění těchto forem pomoci, však státy ESVO musí přijmout vhodná procesní pravidla, která umožní jak vnitrostátním soudům, tak Kontrolnímu úřadu plně využít všech možností vyplývajících z kapitoly II (45).

18.

Vnitrostátní soud může zaslat svou písemnou žádost o pomoc na adresu Kontrolního úřadu ESVO:

EFTA Surveillance Authority

rue Belliard 35

B-1040 Brussels

nebo zaslat v elektronické formě na adresu:

registry@eftasurv.int

19.

Je třeba připomenout, že při veškerých formách spolupráce s vnitrostátními soudy musí Kontrolní úřad respektovat jejich nezávislost. Proto pomoc nabízená Kontrolním úřadem vnitrostátní soud nezavazuje. Kontrolní úřad se rovněž musí ujistit, zda respektuje povinnost zachovávat profesní tajemství a zda zaručuje vlastní fungování a nezávislost (46). Kontrolní úřad je při plnění svých povinností podle článku 3 Dohody o EHP a článku 2 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru týkající se pomoci vnitrostátním soudům při používání soutěžních pravidel EHP zavázán, že bude při poskytování této pomoci neutrální a objektivní. Pomoc Kontrolního úřadu vnitrostátním soudům skutečně patří mezi jeho povinnosti v rámci ochrany veřejného zájmu. Nemá tedy sloužit soukromým zájmům stran, jichž se týká řízení v případu předloženém vnitrostátnímu soudu. Kontrolní úřad proto nevyslyší žádnou ze stran ohledně jeho pomoci vnitrostátnímu soudu. V případě, že Kontrolní úřad byl jakoukoli ze stran případu předloženého vnitrostátnímu soudu kontaktován ohledně otázek, které se před vnitrostátním soudem projednávají, uvědomí o tom vnitrostátní soud bez ohledu na to, zda ke kontaktu došlo před tím, než soud požádal o spolupráci, nebo potom.

20.

Kontrolní úřad ESVO uveřejní ve své výroční zprávě shrnutí týkající se spolupráce s vnitrostátními soudy podle tohoto sdělení. Rovněž může na své internetové stránce zveřejnit svá stanoviska a připomínky.

1.   Povinnost Kontrolního úřadu ESVO předávat informace vnitrostátním soudům

21.

Povinnost Kontrolního úřadu pomáhat vnitrostátním soudům při provádění soutěžního práva EHP se hlavně odráží v povinnosti poskytovat vnitrostátním soudům informace, které má k dispozici. Vnitrostátní soud může např. požádat Kontrolní úřad o dokumenty, které má k dispozici, nebo o informace procesní povahy, které mu umožní zjistit, zda byl konkrétní případ Kontrolnímu úřadu předložen, zda Kontrolní úřad zahájil řízení nebo zda již přijal stanovisko. Vnitrostátní soud se rovněž může dotázat Kontrolního úřadu, zda je pravděpodobné, že bude přijato určité rozhodnutí, aby mohl konstatovat, že existují podmínky pro rozhodnutí o přerušení řízení nebo že je třeba přijmout předběžná opatření (47).

22.

Za účelem zajištění efektivity spolupráce s vnitrostátními soudy bude Kontrolní úřad ESVO usilovat o to, aby vnitrostátním soudům poskytl požadované informace ve lhůtě jednoho měsíce od přijetí žádosti. Pokud Kontrolní úřad musí požádat vnitrostátní soud o vysvětlení žádosti nebo pokud se musí obrátit na osoby, které jsou přímo poskytnutím informací dotčeny, běh této lhůty začíná dnem obdržení požadovaných informací.

23.

Kontrolní úřad ESVO musí při předávání informací vnitrostátním soudům respektovat záruky poskytnuté fyzickým i právnickým osobám článkem 122 Dohody o EHP a článkem 14 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (48). Článek 14 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru zabraňuje členům, úředníkům a jiným zaměstnancům Kontrolního úřadu zveřejňovat informace, na něž se vztahuje povinnost ochrany profesního tajemství. Článek 122 Dohody o EHP stanoví, že zástupci, delegáti a odborníci smluvních stran, jakož i úředníci a ostatní zaměstnanci, a to i po skončení svých funkcí, nesmí vyzrazovat informace, které jsou profesním tajemstvím, zejména informace o podnicích, jejich obchodních stycích nebo o struktuře jejich nákladů. Tato povinnost je rovněž uvedena v článku 28 kapitoly II. Informace, které jsou profesním tajemstvím mohou být buď důvěrné informace, nebo mohou představovat obchodní tajemství. Obchodní tajemství představují informace, jejichž zveřejnění, jakož i skutečné předání osobě, která není původcem informace, mohou vážně poškodit zájmy osoby, která je původcem informací (49).

24.

Ze znění článků 3 a 122 Dohody o EHP spolu s článkem 14 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru nevyplývá pro Kontrolní úřad absolutní zákaz předávat vnitrostátním soudům informace, na něž se vztahuje povinnost ochrany profesního tajemství. Kontrolní úřad se stejně domnívá, jak potvrzuje judikatura soudů Společenství, pokud jde o povinnost loajální spolupráce Společenství, že tato povinnost loajální spolupráce vyžaduje, aby Kontrolní úřad poskytl vnitrostátním soudům jakoukoli informaci, o kterou požádají, včetně informací představujících profesní tajemství. Při spolupráci s vnitrostátními soudy však Kontrolní úřad v žádném případě nesmí porušit záruky stanovené v článku 122 Dohody o EHP a článku 14 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

25.

Před poskytnutím informace představující profesní tajemství vnitrostátnímu soudu proto Kontrolní úřad upozorní soud na jeho povinnost podle práva EHP chránit práva, která článek 122 Dohody o EHP a článek 14 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru přiznává fyzickým a právnickým osobám a požádá soud, zda může zajistit a zda zajistí ochranu důvěrných informací a obchodních tajemství. Pokud vnitrostátní soud tyto záruky nemůže poskytnout, Kontrolní úřad mu informace, které představují profesní tajemství, neposkytne (50). Kontrolní úřad předá požadované informace pouze v případě, kdy vnitrostátní soud poskytne záruku, že ochrání důvěrné informace a obchodní tajemství, a vymezí ty části těchto informací, které jsou profesním tajemstvím, a ty části které profesním tajemstvím nejsou a proto mohou být zveřejněny.

26.

Na poskytování informací Kontrolním úřadem ESVO vnitrostátním soudům se vztahují i další výjimky. Kontrolní úřad může zejména odmítnout předání informace vnitrostátním soudům z naléhavých důvodů vztahujících se k nutnosti chránit zájmy EHP nebo odvrátit jakýkoli zásah do jeho fungování a nezávislosti, zejména ohrožením plnění úkolů, které mu byly svěřeny (51). Kontrolní úřad proto vnitrostátním soudům nepředá informace, které mu byly dobrovolně poskytnuty žadatelem o shovívavost, pokud s tím tento žadatel nesouhlasí.

2.   Žádost o stanovisko ohledně otázek týkajících se použití soutěžních pravidel EHP

27.

Pokud je vnitrostátní soud vyzván k použití soutěžních pravidel EHP na případ, který mu byl předložen, může nejprve čerpat z judikatury Soudního dvora ESVO, z právních předpisů EHP, z rozhodnutí Kontrolního úřadu, sdělení a pokynů o použití článků 53 a 54 Dohody o EHP (52), jakož i z příslušné judikatury a z rozhodnutí soudů Společenství a Komise při aplikaci práva EHP a příslušných právních předpisů Společenství. Pokud tyto nástroje neposkytují dostatečné pokyny pro rozhodnutí, může se vnitrostátní soud obrátit na Kontrolní úřad se žádostí o stanovisko ohledně otázek týkajících se použít soutěžních pravidel EHP. Vnitrostátní soud může požádat Kontrolní úřad o stanovisko ohledně ekonomických, faktických a právních věcí (53). Uvedenou žádostí ovšem není dotčena možnost nebo povinnost vnitrostátního soudu požádat Soudní dvůr ESVO o poradní stanovisko týkající se výkladu nebo platnosti práva EHP v souladu s článkem 34 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

28.

Aby Kontrolní úřad mohl poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečné stanovisko, může požádat vnitrostátní soud o doplňující informace (54). Za účelem zajištění účinné spolupráce s vnitrostátními soudy bude Kontrolní úřad ESVO usilovat o to, aby vnitrostátním soudům poskytl požadované stanovisko ve lhůtě čtyř měsíců od přijetí žádosti. Pokud Kontrolní úřad požádal vnitrostátní soud o další informace nutné k vypracování jeho stanoviska, začíná běh této lhůty dnem obdržení doplňujících informací.

29.

Kontrolní úřad se v rámci svého stanoviska omezí na to, aby vnitrostátnímu soudu poskytl faktické informace nebo požadované ekonomické nebo právní vysvětlení, aniž by posuzoval meritorické okolnosti případu předloženého vnitrostátnímu soudu. Stanovisko Kontrolního úřadu navíc není pro vnitrostátní soud právně závazné.

30.

V souladu s tím, co bylo uvedeno v bodu 19 tohoto sdělení, Kontrolní úřad před vypracováním svého stanoviska pro vnitrostátní soud nevyslyší strany sporu. Vnitrostátní soud bude muset nakládat se stanoviskem Kontrolního úřadu v souladu s příslušnými vnitrostátními procesními pravidly, která musí respektovat obecné zásady práva EHP.

3.   Předkládání připomínek Kontrolního úřadu ESVO vnitrostátnímu soudu

31.

Podle čl. 15 odst. 3 kapitoly II vnitrostátní úřady pro hospodářskou soutěž a Kontrolní úřad ESVO mohou vnitrostátnímu soudu, který byl vyzván k použití článků 53 a 54 Dohody o EHP, předložit připomínky k otázkám týkajícím se použití těchto ustanovení. Kapitola II rozlišuje písemné připomínky, které mohou vnitrostátní úřady pro hospodářskou soutěž a Kontrolní úřad předložit z vlastního podnětu, a ústní připomínky, které mohou být předkládány pouze se svolením vnitrostátního soudu (55).

32.

Kapitola II stanoví, že Kontrolní úřad ESVO předkládá připomínky pouze v případě, pokud to vyžaduje jednotné používání článků 53 a 54 Dohody o EHP. Vzhledem k tomuto cíli Kontrolní úřad předkládá pouze připomínky týkající se ekonomické a právní analýzy skutečností, z nichž vychází případ předložený vnitrostátnímu soudu.

33.

Aby Kontrolní úřad ESVO mohl předkládat užitečné připomínky, může požádat vnitrostátní soud, aby mu předal kopii všech dokumentů nutných k posouzení případu nebo jejich předání zajistil. V souladu s čl. 15 odst. 3 druhým pododstavcem kapitoly II Kontrolní úřad ESVO tyto dokumenty použije pouze pro přípravu svých připomínek (56).

34.

Vzhledem k tomu, že kapitola II nestanoví procesní rámec pro předkládání připomínek, vyplývá příslušný procesní rámec z procesních předpisů a praxe států ESVO. Pokud stát ESVO dosud neupravil příslušný procesní rámec, musí vnitrostátní soud stanovit, která procesní pravidla se použijí na uplatňování připomínek v případu, který mu byl předložen.

35.

Procesní rámec by měl respektovat zásady stanovené v bodu 10 tohoto sdělení. Mimo jiné to znamená, že procesní rámec pro předkládání připomínek ohledně otázek týkajících se použití článků 53 a 54 Dohody o EHP

a)

musí být slučitelný s obecnými zásadami práva EHP, zejména se základními právy stran, jichž se případ týká;

b)

nesmí nepřiměřeně ztížit předkládání těchto připomínek nebo jej prakticky znemožnit (zásada efektivity) (57) a

c)

nesmí způsobit, že předkládání těchto připomínek bude obtížnější než předkládání připomínek v soudních řízeních, ve kterých se aplikuje rovnocenné vnitrostátní právo (zásada rovnocennosti).

B.   VNITROSTÁTNÍ SOUDY USNADŇUJÍCÍ ÚLOHU KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO PŘI PROSAZOVÁNÍ SOUTĚŽNÍCH PRAVIDEL EHP

36.

Vzhledem k tomu, že povinnost loajální spolupráce rovněž znamená, že orgány států ESVO napomáhají Kontrolnímu úřadu ESVO při dosahování cílů Dohody o EHP (58), stanoví kapitola II tři příklady této pomoci: (1) poskytnutí dokumentů nutných pro posouzení případu, ohledně něhož Kontrolní úřad hodlá předložit připomínky (viz bod 33); (2) poskytnutí rozsudků týkajících se použití článků 53 a 54 Dohody o EHP a (3) úloha vnitrostátních soudů, pokud jde o inspekce Kontrolního úřadu.

1.   Poskytování rozsudků vnitrostátních soudů týkajících se použití článků 53 a 54 Dohody o EHP

37.

Podle čl. 15 odst. 2 kapitoly II zašlou státy ESVO Kontrolnímu úřadu ESVO kopii všech rozsudků vnitrostátních soudů v písemné formě, které se týkají použití článků 53 a 54 Dohody o EHP neprodleně poté, co byl rozsudek v písemné formě oznámen stranám sporu. Poskytování vnitrostátních rozsudků týkajících se použití článků 53 a 54 Dohody o EHP a související informace o řízeních před vnitrostátními soudy především umožňuje, aby se Kontrolní úřad včas dozvěděl o případech, ve kterých by, pokud jedna ze stran podá proti rozsudku odvolání, bylo vhodné předložit připomínky.

2.   Úloha vnitrostátních soudů, pokud jde o inspekce Kontrolního úřadu ESVO

38.

Vnitrostátní soudy mohou hrát úlohu v souvislosti s inspekcemi Kontrolního úřadu ESVO v podnicích a sdruženích podniků. Úloha vnitrostátních soudů závisí na skutečnosti, zda jsou inspekce vedeny v obchodních prostorách nebo mimo obchodní prostory.

39.

Pokud jde o inspekci v obchodních prostorách, mohou vnitrostátní právní předpisy vyžadovat, aby vnitrostátní soud vydal povolení umožňující vnitrostátnímu donucovacímu orgánu poskytnout Kontrolnímu úřadu ESVO pomoc v případě, kdy příslušný podnik nebude spolupracovat. Tento souhlas může být také vyžadován jako o preventivní opatření. Při projednávání této žádosti má vnitrostátní soud pravomoc prověřit pravost rozhodnutí Kontrolního úřadu o inspekci a zjistit, zda navrhovaná donucovací opatření nejsou ve vztahu k předmětu inspekce svévolná nebo nepřiměřená. Při přezkoumávání přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní soud požádat Kontrolní úřad, přímo nebo prostřednictvím vnitrostátního úřadu pro hospodářskou soutěž, o podrobné vysvětlení důvodů, na základě kterých má Kontrolní úřad podezření, že došlo k jednání v rozporu s články 53 a 54 Dohody o EHP, dále závažnosti takového předpokládaného protiprávního jednání a způsobu zapojení dotyčného podniku (59).

40.

Pokud jde o inspekci mimo obchodní prostory, vyžaduje se podle kapitola II povolení vnitrostátního soudu před tím, než může dojít k výkonu rozhodnutí Kontrolního úřadu, jímž se tato inspekce nařizuje. V takovém případě vnitrostátní soud přezkoumá, zda je rozhodnutí Kontrolního úřadu o inspekci pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou svévolná ani nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti předpokládaného protiprávního jednání, k významu hledaných důkazů, k zapojení dotyčného podniku a k odůvodněné pravděpodobnosti, že účetní knihy a záznamy týkající se předmětu kontroly jsou uchovávány v prostorách, pro které se žádá povolení. Vnitrostátní soud může požádat Kontrolní úřad, přímo nebo prostřednictvím vnitrostátního úřadu pro hospodářskou soutěž, o podrobné zdůvodnění těch prvků nutných k tomu, aby mohl prověřit přiměřenost navrhovaných donucovacích opatření (60).

41.

V obou případech uvedených v bodech 39 a 40 nesmí vnitrostátní soud zpochybnit oprávněnost rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO nebo nutnost inspekce, ani nemůže požádat, aby mu byly dány k dispozici informace ze spisu Kontrolního úřadu (61). Povinnost loajální spolupráce navíc vyžaduje, aby vnitrostátní soud přijal rozhodnutí v přiměřené lhůtě, aby tak umožnil Kontrolnímu úřadu účinně provést inspekci (62).

IV.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

42.

Toto sdělení se vydává za účelem pomoci vnitrostátním soudům při použití článků 53 a 54 Dohody o EHP. Sdělení vnitrostátní soudy nezavazuje, ani jím nejsou dotčena práva a povinnosti států ESVO a fyzických a právnických osob podle práva EHP.

43.

Toto sdělení nahrazuje sdělení z roku 1995 o spolupráci mezi vnitrostátními soudy a Kontrolním úřadem ESVO při použití článků 53 a 54 Dohody o EHP (63).


(1)  Úř. věst. C 101, 27.4.2004, s. 54.

(2)  Jakýkoli odkaz na státy ESVO představuje pro účely tohoto sdělení ty státy ESVO, pro něž vstoupila v platnost Dohoda o EHP.

(3)  Pravomoc k řešení konkrétních případů, které spadají do působnosti článků 53 a 54 Dohody o EHP, je rozdělena mezi Kontrolní úřad ESVO a Komisi na základě pravidel vyplývajících z článku 56 Dohody o EHP. K řešení jakéhokoli konkrétního případu je příslušný pouze jeden z kontrolních úřadů.

(4)  Co se týče kritérií pro stanovení, které subjekty mohou být považovány za soudy ve smyslu článku 34 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, viz např. rozsudek Soudu ESVO ve věci E–1/94 Ravintoloitsijain Liiton Kustannus Oy Restamark, Sb. rozh. ESVO 1994-1995, s. 15 a rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ve věci C–516/99 Schmid Sb. rozh. 2002, s. I–4573, bod 34: „Soudní dvůr zohledňuje celou řadu hledisek, jako je např. právní základ orgánu, jeho trvalost, závaznost jeho jurisdikce, sporná povaha řízení, použití právních předpisů orgánem, jakož i jeho nezávislost“. Pokud jde o judikaturu soudů Společenství, stanoví článek 6 Dohody o EHP, že aniž je dotčen další vývoj judikatury, jsou ustanovení v míře, v jaké jsou v podstatě totožná s příslušnými pravidly Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a s akty přijatými na základě těchto dvou smluv, při svém provádění a uplatňování vykládána v souladu se související judikaturou Soudního dvora Evropských společenství vydanou přede dnem podpisu této dohody. Pokud jde o příslušné rozsudky Soudního dvora vynesené po dni podpisu Dohody o EHP, vyplývá z čl. 3 odst. 2 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, že Kontrolní úřad ESVO a Soudní dvůr ESVO náležitě zohlední zásady, které z těchto rozsudků vyplývají.

(5)  V návaznosti na dohodu, kterou se mění protokol 4 Dohody států ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora ze dne 24. září 2004, která vstoupila v platnost dne 19. května 2005, kapitola II protokolu 4 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru ve velké míře odráží v pilíři ESVO nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

(6)  Sdělení Kontrolního úřadu ESVO o spolupráci v rámci sítě orgánů pro hospodářskou soutěž států ESVO, dosud neuveřejněno.

(7)  Pravomoc vnitrostátního soudu závisí na vnitrostátních a mezinárodních pravidlech a na příslušných pravidlech EHP upravujících soudní pravomoci.

(8)  Viz článek 6 v kapitole II.

(9)  Viz čl. 1 odst. 2 písm. e) Dohody o EHP, podle něhož zavedení režimu, který zajistí, že nebude narušována hospodářská soutěž a že budou stejně dodržována související pravidla, je nutné k dosažení cílů Dohody o EHP, věc E–8/00 Landsorganisasjonen i Norge with Norsk Kommuneforbund, Sb. rozh. ESVO 2002, s. 114, bod 40.

(10)  Spojené věci C–430/93 a C–431/93 van Schijndel, Sb. rozh. 1995, s. I–4705, body 13 až 15 a 22.

(11)  Odlišná je situace v případě pravidel EHP neprovedených do vnitrostátního práva. Z článku 7 Dohody o EHP a z protokolu 35 k této dohodě vyplývá, že právní předpisy EHP nestanoví přenesení legislativních pravomocí. Protokol 35 k Dohodě o EHP ukládá státům ESVO, aby bude-li to nezbytné pro případné řešení rozporů mezi předpisy vyplývajícími z provádění pravidel EHP a jinými právními předpisy, zavedly do svých právních předpisů pravidlo, že v těchto případech jsou pravidla EHP nadřazena. Právo EHP proto nestanoví, že se jednotlivci a hospodářské subjekty mohou před vnitrostátními soudy přímo odvolat na neprovedená pravidla EHP. Současně však k obecnému cíli Dohody o EHP patří vytvoření dynamického a jednotného trhu s důrazem na soudní ochranu a vymáhání práv jednotlivců i v souladu se zásadou účinnosti stanovenou v mezinárodním právu veřejném, ze vnitrostátní soudy při výkladu vnitrostátního práva zohlední jakýkoli prvek práva EHP, ať již bylo provedeno či nikoli,věc E–4/01 Karl K. Karlsson, Sb. rozh. ESVO 2002, s. 240, bod 28.

(12)  Podle poslední věty bodu 8 odůvodnění nařízení (ES) č. 1/2003 se toto nařízení nevztahuje na vnitrostátní právní předpisy, které umožňují trestněprávní postih fyzických osob, ledaže takový postih slouží pro prosazování pravidel hospodářské soutěže platných pro podniky. Kontrolní úřad ESVO dochází k podobnému závěru, že se kapitola II nevztahuje na vnitrostátní právní předpisy států ESVO, které umožňují trestněprávní postih fyzických osob, ledaže takový postih slouží k prosazování pravidel hospodářské soutěže platných pro podniky.

(13)  Věc T–24/90 Automec, Sb. rozh. 1992, s. II–2223, bod 85.

(14)  Pro další zpřesnění pojetí účinku na obchod viz sdělení k této problematice (dosud neuveřejněno v Úř. věst.).

(15)  Čl. 3 odst. 1 kapitoly II.

(16)  Viz rovněž sdělení o použití čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP (dosud neuveřejněno v Úř. věst.).

(17)  V tomto směru viz věc E–1/94 Restamark uvedenou v poznámce č. 4 a věc 14/68 Walt Wihelm, Sb. rozh. 1969, s. 1 a spojené věci 253/78 a 1 až 3/79 Giry a Guerlain, Sb. rozh. 1980, s. 2327, body 15 až 17.

(18)  V tomto směru viz věc E–1/94 Restamark, uvedenou v poznámce č. 4 a věc C–198/01 Consorzio Industrie Fiammiferi (CIF), Sb. rozh. 2003, s. 49. Viz rovněž poznámku č. 11.

(19)  Vnitrostátní soudy mohou být například požádány, aby prosazovaly rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO přijaté podle článků 7 až 10, 23 a 24 kapitoly II.

(20)  Viz např. věc 5/88 Wachauf, Sb. rozh. 1989, s. 2609, bod 19.

(21)  Spojené věci C–215/96 a C–216/96 Bagnasco, Sb. rozh. 1999, s. I–135, bod 50.

(22)  Viz poznámka č. 4 tohoto sdělení.

(23)  Věc 63/75 Fonderies Roubaix, Sb. rozh. 1976, s. 111, bod 9 až 11 a věc C-234/89 Delimitis, Sb. rozh. 1991, s. I-935, bod 46.

(24)  Pokud jde o souběžné nebo následné použití soutěžních pravidel EHP vnitrostátními soudy a Kontrolním úřadem, viz rovněž body 11 až 14.

(25)  Věc 66/86 Ahmed Saeed Flugreisen, Sb. rozh. 1989, s. 803, bod 27 a věc C-234/89 Delimitis, Sb. rozh. 1991, s. I-935, bod 50. Seznam pokynů a sdělení Kontrolního úřadu ESVO v oblasti politiky hospodářské soutěže i aktů zapracovaných do Dohody o EHP, na jejichž základě se čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP použije na některé kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, je uveden v příloze k tomuto sdělení.

(26)  Pokud jde o možnost vnitrostátních soudů požádat Kontrolní úřad ESVO o stanovisko, viz body 27 až 30 dále.

(27)  K předkládání připomínek, viz body 31 až 35 tohoto sdělení.

(28)  Viz bod 3 tohoto sdělení a poznámku č. 11.

(29)  Věc 68/88 Komise proti Řecku, Sb. rozh. 1989, s. 2965, body 23 až 25.

(30)  Pokud jde o náhradu škody v případě takového porušení státem ESVO a pokud jde o podmínky takové odpovědnosti, viz věc E-9/97 Erla Maria Sveinbjörnsdóttir, Sb. rozh. ESVO 1995, s. 95, bod 66 a věc E-4/01 Karl K. Karlsson hf, uvedenou v poznámce č. 11. Pokud jde o náhradu škody v případě takového porušení podnikem, viz věc C-453/99 Courage a Crehan Sb. rozh. 2001, s. 6297, body 26 a 27. Pokud jde o náhradu škody v případě takového porušení členským státem nebo orgánem, který tento stát zastupuje, a pokud jde o podmínky takové odpovědnosti, viz např. spojené věci C-6/90 a C-9/90 Francovich Sb. rozh. 1991 s. I-5357, bod 33 až 36; věc C-271/91 Marshall proti Southampton a South West Hampshire Area Health Authority, Sb. rozh. 1993 s. I-4367, body 30 a 34 až 35; spojené věci C-46/93 a C-48/93 Brasserie du Pęcheur and Factortame, Sb. rozh. 1996, s. I-1029; věc C-392/93 British Telecommunications, Sb. rozh. 1996, s. I-1631, body 39 až 46 a spojené věci C-178/94, C-179/94 a C-188/94 až 190/94 Dillenkofer, Sb. rozh. 1996, s. I-4845, body 22 až 26 a 72.

(31)  Viz např. věc E-4/01 Karl K. Karlsson hf, uvedenou v poznámce 11, bod 33; věc 33/76 Rewe, Sb. rozh. 1976, s. 1989, bod 5; věc 45/76 Comet, Sb. rozh. 1976, s. 2043, bod 12 a věc 79/83 Harz, Sb. rozh. 1984, s. 1921, body 18 a 23.

(32)  Viz např. rozsudek ve věci E-4/01 Karl K. Karlsson hf, uvedený v poznámce 11, bod 33; věc 33/76 Rewe, Sb. rozh. 1976, s. 1989, bod 5; věc 158/80 Rewe, Sb. rozh. 1981, s. 1805, bod 44; věc 199/82 San Giorgio, Sb. rozh. 1983, s. 3595, bod 12 a věc C-231/96 Edis, Sb. rozh. 1998, s. I-4951, body 36 a 37.

(33)  Viz bod 6 a poznámka č. 11.

(34)  Ustanovení čl. 11 odst. 6, resp. čl. 40 odst. 3 a 4 kapitoly II by měla zamezit souběžnému použití článků 53 a 54 Dohody o EHP Kontrolním úřadem a vnitrostátním soudem pouze v případě, kdy byl vnitrostátní soud určen k plnění funkcí vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž.

(35)  Při výkonu pravomocí podle článků 53 a 54 Dohody o EHP musí vnitrostátní soud navíc zohlednit pravomoci Komise, aby nepřijal rozhodnutí v rozporu s rozhodnutími, která Komise již přijala nebo přijme, věc C-234/89, Delimitis, Sb. rozh. 1991, s. I-935, bod 47.

(36)  Čl. 16 odst. 1 kapitoly II.

(37)  Kontrolní úřad zahajuje řízení na základě přijetí rozhodnutí podle článků 7 až 10 kapitoly II (viz čl. 2 odst. 2 kapitoly III ). Podle Soudního dvora Evropských společenství zahájení řízení představuje autoritativní akt Komise, který dokládá její záměr přijmout rozhodnutí (věc 48/72 Brasserie de Haecht, Sb. rozh. 1973, s. 77, bod 16).

(38)  Věc C-234/89 Delimitis, Sb. rozh. 1991, s. I-935, bod 53, a spojené věci C-319/93, C-40/94 a C-224/94 Dijkstra, Sb. rozh. 1995, s. I-4471, bod 34. K této otázce viz také bod 21 tohoto sdělení.

(39)  Viz čl. 16 odst. 1 kapitoly II a věc C-234/89 Delimitis, Sb. rozh. 1991, s. I-935, bod 47 and věc C-344/98 Masterfoods, Sb. rozh. 2000, s. I-11369, bod 51.

(40)  Věc 314/85 Foto-Frost, Sb. rozh. 1987, s. 4199, body 12 až 20.

(41)  Viz čl. 16 odst. 1 kapitoly II a věc C-344/98 Masterfoods, Sb. rozh. 2000, s. I-11369, body 52 až 59.

(42)  Věc C-344/98 Masterfoods, Sb. rozh. 2000, s. I-11369, bod 58.

(43)  Věc C-2/88 Imm Zwartveld, Sb. rozh. 1990, s. I-3365, body 16 až 22 a věc C-234/89 Delimitis, Sb. rozh. 1991, s. I-935, body 53.

(44)  Věc C-94/00 Roquette Frčres, Sb. rozh. 2002, s.9011, bod 31.

(45)  Pokud jde o slučitelnost těchto vnitrostátních procesních pravidel s obecnými zásadami práva EHP, viz body 9 a 10 tohoto sdělení.

(46)  Pokud jde o tyto povinnosti, viz body 23 až 26 tohoto sdělení.

(47)  Věc C-234/89 Delimitis, Sb. rozh. 1991, s. I-935, bod 53, a spojené věci C-319/93, C-40/94 a C-224/94 Dijkstra, Sb. rozh. 1995, s. I-4471, bod 34.

(48)  Věc C-234/89 Delimitis, Sb. rozh. 1991, s. I-935, bod 53.

(49)  Věc T-353/94 Postbank, Sb. rozh. 1996, s. II-921, body 86 a 87 a věc 145/83 Adams, Sb. rozh. 1985, s. 3539, body 34.

(50)  Věc C-2/88 Zwartveld, Sb. rozh. 1990, s. I-4405, body 10 a 11 a věc T-353/94, Sb. rozh. 1996, s. II-921, body 93.

(51)  Věc C-2/88 Zwartveld, Sb. rozh. 1990, s. I-4405, body 10 a 11; věc C-275/00 First a Franex, Sb. rozh. 2002, s. I-10943, bod 49 a věc T-353/94 Postbank, Sb. rozh. 1996, s. II-921, bod 93.

(52)  Viz poznámka č. 8 tohoto sdělení.

(53)  ) Věc C-234/89 Delimitis, Sb. rozh. 1991, s. I-935, bod 53 a spojené věci C-319/93, C-40/94 a C-224/94 Dijkstra, Sb. rozh. 1995, s. I-4471, bod 34.

(54)  Srovnej s rozsudkem ve věci 96/81 Komise proti Nizozemsku, Sb. rozh. 1982, s. 1791, bod 7 a s rozsudkem ve věci 272/86 Komise proti Řecku, Sb. rozh. 1988, s. 4875, bod 30.

(55)  Podle čl. 15 odst. 4 kapitoly II tím nejsou dotčeny šiří pravomoci předkládat připomínky vnitrostátním soudům, na které byly podle vnitrostátního práva přeneseny pravomoci vnitrostátního úřadu pro hospodářskou soutěž.

(56)  Viz rovněž čl. 28 odst. 2 kapitoly II, který zakazuje Kontrolnímu úřadu ESVO zveřejnit získané informace, na něž se vztahuje povinnost ochrany profesního tajemství.

(57)  Spojené věci 46/87 a 227/88 Hoechst, Sb. rozh. 1989 s. 2859, bod 33. Viz rovněž čl. 15 odst. 3 kapitoly II.

(58)  Věc C-69/90 Komise proti Itálii, Sb. rozh. 1991, s. 6011, bod 15.

(59)  Ustanovení čl. 20 odst. 6 až 8 kapitoly II a věc C-94/00 Roquette Frčres, Sb. rozh. [2002], s. 9011.

(60)  Ustanovení čl. 21 odst. 3 kapitoly II.

(61)  Věc C-94/00 Roquette Frčres, Sb. rozh. 2002, s.9011, body 62 až 66.

(62)  Viz rovněž odst. 91 a 92 téhož rozsudku.

(63)  Úř. věst. C 112, 4.5.1995, s. 7.


PŘÍLOHA

AKTY ODPOVÍDAJÍCÍ NAŘÍZENÍM SPOLEČENSTVÍ O BLOKOVÝCH VÝJIMKÁCH UVEDENÝCH V PŘÍLOZE XIV DOHODY O EHP A VYSVĚTLUJÍCÍ SDĚLENÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU

Tento seznam je v aktualizované verzi rovněž k dispozici na internetových stránkách Kontrolního úřadu ESVO:

http://www.eftasurv.int/fieldsofwork/fieldcompetition/otherpublications/dbaFile1127.html

A.   Neodvětvová specifická pravidla

1.   Sdělení obecné povahy

Sdělení o definici relevantního trhu pro účely soutěžního práva v rámci EHP (Úř. věst. L 200, 16.7.1998, s. 48 a dodatek EHP k Úř. věst. 28, 16.7.1998, s. 3).

Sdělení o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP (de minimis) (Úř. věst. C 67, 20.3.2003, s. 20 a dodatek EHP k Úř. věst. 15, 20.3.2003, s. 11).

Pokyny o pojetí účinku na obchod uvedeného v článcích 53 a 54 Dohody o EHP, dosud neuveřejněné.

Pokyny o použití čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP, dosud neuveřejněné.

Sdělení o spolupráci se sítí orgánů pro hospodářskou soutěž států ESVO, dosud neuveřejněné.

Sdělení o spolupráci mezi vnitrostátními soudy a Kontrolním úřadem ESVO při použití článků 53 a 54 Dohody o EHP, dosud neuveřejněné.

Sdělení o spolupráci mezi vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž a Kontrolním úřadem ESVO při řešení případů spadajících do rozsahu působnosti článků 53 a 54 Dohody o EHP, dosud neuveřejněné.

2.   Vertikální dohody

Akt odpovídající nařízení Komise (ES) č. 2790/1999 ze dne 22. prosince 1999 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 336, 29.12.1999, s. 21) uvedený v kapitole B, bodu 2 přílohy XIV Dohody o EHP, nahrazený rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 18/2000, Úř. věst. L 103, 12.4.2001, s. 36 a dodatek EHP k Úř. věst. 20, 12.4.2001, s. 179.

Pokyny k vertikálním omezením (Úř. věst. C 122, 23.5.2002, s. 1 a dodatek EHP k Úř. věst. 26, 23.5.2002, s. 7).

3.   Dohody o horizontální spolupráci

Akt odpovídající nařízení Komise (ES) č. 2658/2000 ze dne 29. listopadu 2000 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie specializačních dohod (Úř. věst. L 304, 5.12.2000, s. 21) uvedený v kapitole D, bodu 6 přílohy IX Dohody o EHP, nahrazený rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 113/2000, Úř. věst. L 52, 22.2.2001, s. 38 a dodatek EHP k Úř. věst. 9, 22.2.2001, s. 5.

Akt odpovídající nařízení Komise (ES) č. 2659/2000 ze dne 29. listopadu 2000 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výzkumu a vývoji (Úř. věst. L 304, 5.12.2000, s. 7) uvedený v kapitole D, bodu 7 přílohy IX Dohody o EHP (nahrazený rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 113/2000, Úř. věst. L 52, 22.2.2001, s. 38 a dodatek EHP k Úř. věst. 9, 22.2.2001, s. 5).

Pokyny o použitelnosti článku 53 Dohody o EHP na dohody o horizontální spolupráci (Úř. věst. C 266, 31.10.2002, s. 1 a dodatek EHP k Úř. věst. 55, 31.10.2002, s. 1).

4.   Licenční dohody o převodu technologií

Akt odpovídající nařízení Komise (ES) č. 772/2004 ze dne 27. dubna 2004 o použití čl. 81 odst. 3 na kategorie dohod o převodu technologií (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s.11), uvedený v kapitole C, bodu 5 přílohy XIV Dohody o EHP, vložený rozhodnutím Smíšeného výboru 42/2005, dosud nezveřejněný.

B.   Odvětvová specifická pravidla

1.   Pojištění

Akt odpovídající nařízení Komise (ES) č. 358/2003 ze dne 27. února 2003 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v oblasti pojišťovnictví (Úř. věst. L 53, 28.2.2003, s. 8) uvedený v kapitole J, bodu 15 písm. b) přílohy XIV Dohody o EHP (vložený rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 82/2003, Úř. věst. L 257, 9.10.2003, s. 37 a dodatek EHP k Úř. věst. 51, 9.10.2003, s. 24).

2.   Motorová vozidla

Akt odpovídající nařízení Komise (ES) č. 1400/2002 ze dne 31. července 2002 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel (Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 30) uvedený v kapitole B, bodu 4 písm. b) přílohy XIV Dohody o EHP, vložený rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 136/2002, Úř. věst. L 336, 12.12.2002, s. 38 a dodatek EHP k Úř. věst. 61, 12.12.2002, s. 31.

3.   Telekomunikace

Pokyny k použití soutěžních pravidel EHP v odvětví telekomunikací (Úř. věst. L 153, 18.6.1994, s.35 a dodatek EHP k Úř. věst. 15, 18.6.1994, p.34)

4.   Doprava

Akt odpovídající nařízení (EHS) č. 1617/93 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě týkající se společného plánování a koordinace letových řádů, společného poskytování služeb, konzultací o tarifech pravidelné osobní a nákladní dopravy a přidělování volných letištních časů (Úř. věst. L 155, 26.6.1993, s. 18), uvedený v kapitole G, bodu 11 písm. b) přílohy XIV Dohody o EHP, vložený v rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 7/1994 a pozměněný rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 65/1996, Úř. věst. L 71, 13.3.1997, s. 38 a dodatek EHP k Úř. věst. 11, 13.3.1997, s. 41, rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 87/1999, Úř. věst. L 296, 23.11.2000, s. 47 a dodatek EHP k Úř. věst. 54, 23.11.2000, s. 268 (islandské znění) a Del 2, s. 232 (norské znění), a rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 96/2001, Úř. věst. 251, 20.9.2001, s. 23 a dodatek EHP k Úř. věst. 47, 20.9.2001, s. 10.

Akt odpovídající nařízení (ES) č. 823/2000 ze dne 19. dubna 2000 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na některé kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě mezi společnostmi liniové dopravy (konsorcii) (Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 24), uvedený v kapitole G, bodu 11 písm. c) přílohy XIV Dohody o EHP, zapracovaný rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 12/1996, Úř. věst. L 124, 23.5.1996, s. 13 a dodatek EHP k Úř. věst. 22, 23.5.1996, s. 54, nahrazeným rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 49/2000, Úř. věst. L 237, 21.9.2000, s. 60 a dodatek EHP k Úř. věst. 42, 21.9.2000, s. 3.