2.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/20


DOPORUČENÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 55/04/COL

ze dne 30. března 2004

o koordinovaném kontrolním programu na rok 2004 k zajištění dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v obilovinách a v některých jiných produktech rostlinného původu a na jejich povrchu

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO,

s ohledem na dohodu o Evropském hospodářském prostoru (EHP), a zejména na článek 109 a protokol 1 této dohody,

s ohledem na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora, a zejména na čl. 5 odst. 2 písm. b) a protokol 1 této dohody,

s ohledem na právní akt uvedený v kapitole XII bodě 38 přílohy II Dohody o EHP (směrnici Rady 86/362/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v obilovinách a na jejich povrchu (1)), naposledy pozměněný a včleněný do Dohody o EHP protokolem 1 k uvedené dohodě, zejména na čl. 7 odst. 2 písm. b) protokolu,

s ohledem na právní akt, na nějž se odkazuje v kapitole XII bodě 54 přílohy II Dohody o EHP (směrnici Rady 90/642/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu (2)), naposledy pozměněné a začleněné do Dohody o EHP protokolem 1 k uvedené dohodě, a zejména na čl. 4 odst. 2 písm. b) protokolu,

po konzultaci s výborem ESVO pro potraviny, který je nápomocen Kontrolnímu úřadu ESVO,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Kontrolní úřad ESVO by měl postupně směřovat k vytvoření systému, který by umožnil provést odhad skutečné výše dietární expozice pesticidům. Má-li být možné provést reálné odhady, měly by být k dispozici údaje o sledování reziduí pesticidů v potravinách, které jsou hlavními složkami evropské stravy. Obecně se má za to, že hlavní složky evropské stravy tvoří 20 až 30 potravin. S ohledem na zdroje pro sledování reziduí pesticidů dostupné na vnitrostátní úrovni jsou státy ESVO schopny v rámci koordinovaného kontrolního programu analyzovat každý rok pouze vzorky osmi produktů. Vývoj v používání pesticidů lze zaznamenat za období tří let. Proto by měly být jednotlivé pesticidy v zásadě sledovány ve 20 až 30 potravinách v řadě tříletých cyklů.

(2)

V roce 2004 by měla být sledována rezidua všech pesticidů, na něž se vztahuje toto doporučení, což umožní použít tyto údaje k odhadu skutečné dietární expozice těmto pesticidům.

Pro počet vzorků, které je nutno odebrat při jednotlivých koordinovaných kontrolách je potřebné zvolit systematický statistický postup. Takovýto postup byl vytvořen Komisí a uveřejněn v publikaci Codex Alimentarius (3). Při jeho použití lze na základě binomiálního rozdělení vypočítat, že rozbor přibližně 650 vzorků umožní s pravděpodobností vyšší než 99 % zjištění vzorku obsahujícího rezidua pesticidu převyšující detekční limity (LOD), obsahuje-li méně než 1 % produktů rostlinného původu, které přesahují detekční limity. Takové vzorky by měly být odebírány v celém Evropském hospodářském prostoru. Státům ESVO se doporučuje odebrat ročně od každého produktu v závislosti na počtu obyvatel a spotřebitelů v daném státě nejméně 12 vzorků.

(3)

Evropská komise zveřejnila nové pokyny ke stanovení postupů kontroly jakosti rozborů reziduí pesticidů (4). Tyto pokyny by měly být uplatňovány v co nejširší míře v analytických laboratořích ve státech ESVO a na základě zkušeností shromažďovaných při provádění kontrolních programů by měly by být průběžně přehodnocovány a doplňovány.

(4)

V čl. 4 odst. 2 písm. a) směrnice 90/642/EHS a v čl. 7 odst. 2 písm. a) směrnice 86/362/EHS se ukládá státům ESVO povinnost upřesnit kritéria uplatněná při vypracování jejich vnitrostátních inspekčních programů. Tyto informace by měly zahrnovat: i) kritéria použitá pro stanovení počtu vzorků, které mají být odebrány a analýz, které mají být provedeny, dále použité vykazované hodnoty a kritéria, podle nichž byly tyto hodnoty stanoveny; ii) podrobnosti o akreditaci laboratoří provádějících analýzy podle právního aktu uvedeného v kapitole XII č. 54 písm. n) přílohy II Dohody o EHP (směrnice Rady 93/99/EHS ze dne 29. října 1993 o doplňujících opatřeních týkajících se úředního dozoru nad potravinami (5)); iii) počet a povahu porušení limitů a přijatá opatření.

(5)

Informace o výsledcích kontrolních programů jsou vhodné zejména pro zpracování, uchovávání a přenos pomocí elektronických nebo informačních prostředků. Byly vytvořeny formáty pro předávání údajů elektronickou poštou členskými státy Komisi. Státy ESVO by mohly využívat týž formát a tedy by měly být schopny předávat své zprávy Kontrolnímu úřadu ESVO ve standardním formátu. Další vývoj takového standardního formátu nejlépe zajistí vypracované pokyny,

DOPORUČUJE STÁTŮM ESVO:

1.

Odebírat a analyzovat vzorky produktů pro kombinace produktů a reziduí pesticidů, které jsou uvedeny v příloze k tomuto doporučení, a to na základě počtu alespoň 12 vzorků pro každý produkt a přitom podle možnosti přihlédnout k podílu, který na trhu států ESVO zaujímají vnitrostátní produkty, produkty z EHP a produkty třetích zemí.

Pokud jde o pesticidy představující akutní riziko, jako například organofosfáty (organické estery kyseliny fosforečné), endosulfan a N-methylkarbamáty, měla by být u vybraných vzorků jablek, rajčat, salátu hlávkového, póru a kapusty hlávkové a zelí hlávkového rovněž provedena individuální analýza jednotek druhého laboratorního vzorku v případě, že je zjištěna přítomnost těchto pesticidů, a zejména v případě, jde-li o produkty jednoho producenta. Počet jednotek musí být v souladu s právním aktem uvedenému v kapitole XII č. 54 písm. z) přílohy II Dohody o EHP (směrnice Komise 2002/63/ES ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků určených k úřední kontrole reziduí pesticidů v produktech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a kterou se zrušuje směrnice 79/700/EHS (6)).

Odeberou se dva vzorky. Jestliže první laboratorní vzorek obsahuje detekovatelná rezidua dotyčného pesticidu, analyzují se jednotlivé jednotky druhého vzorku individuálně.

2.

O výsledcích analýz zkoušených vzorků pro kombinace výrobků a reziduí pesticidů uvedených v příloze k tomuto doporučení nutno podat zprávy do 31. srpna 2005; v nich je nutno uvést:

a)

použité analytické metody a dosažené vykazované hodnoty v souladu s postupy řízení jakosti analýzy reziduí pesticidů;

b)

počet a povahu případů porušení limitů a přijatá opatření.

Zpráva, včetně elektronické verze, by měla být vytvořena ve formátu odpovídajícím pokynům (7) uděleným státům EHP pro provádění doporučení týkajících se koordinovaných kontrolních programů.

3.

Kontrolnímu úřadu ESVO a státům ESVO se zašlou nejpozději do 31. srpna 2004 veškeré informace podle čl. 7 odst. 3 směrnice 86/362/EHS a čl. 4 odst. 3 směrnice 90/642/EHS, které se týkají kontrolního roku 2003, aby bylo zajištěno alespoň kontrolními odběry dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů, včetně:

a)

výsledků svých vnitrostátních programů týkajících se reziduí pesticidů;

b)

informací o postupech řízení jakosti svých laboratořích, a zejména informací týkající se těch aspektů pokynů pro postupy řízení jakosti analýzy reziduí pesticidů, které nebyly schopny uplatnit nebo s jejichž uplatňováním měly potíže;

c)

informací o akreditaci laboratoří provádějících analýzy podle článku 3 směrnice 93/99/EHS (včetně druhu akreditace, akreditačního orgánu a kopie osvědčení o akreditaci);

d)

informací o zkouškách odborné způsobilosti a okružních testech, jichž se laboratoř zúčastnila.

4.

Zaslat Kontrolnímu úřadu ESVO nejpozději do 30. září 2004 návrh vnitrostátního programu sledování maximálních limitů reziduí pesticidů stanovených směrnicemi 90/642/EHS a 86/362/EHS na rok 2005, včetně:

a)

kriterií použitých pro stanovení počtu vzorků, které mají být odebrány, a analýz, které mají být provedeny;

b)

použitých vykazovaných hodnot a kriterií, podle nichž byly sdělované hodnoty stanoveny;

c)

podrobností o akreditaci laboratoří provádějících analýzy podle směrnice 93/99/EHS.

Toto doporučení je určeno Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku.

V Bruselu dne 30. března 2004.

Za Kontrolní úřad ESVO

Bernd HAMMERMANN

člen kolegia

Niels FENGER

ředitel


(1)   Úř. věst. L 221, 7.8.1986, s. 37.

(2)   Úř. věst. L 350, 14.12.1990, s. 71.

(3)  Codex Alimentarius, Pesticide Residues in Foodstuffs (Rezidua pesticidů v potravinách), Řím 1994, ISBN 92-5-203271-1; sv.2, s. 372.

(4)  Dokument č. SANCO/10476/2003, http://europa.eu.int/comm/food/plant/protection/resources/qualcontrol_en.pdf

(5)   Úř. věst. L 290, 24.11.1993, s. 14.

(6)   Úř. věst. L 187, 16.7.2002, s. 30.

(7)  Pokyny jsou každoročně předkládány a brány v úvahu na jednání Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (SCFCAH).


PŘÍLOHA

Kombinace pesticidů a produktů, které mají být kontrolovány

Pesticid, jehož rezidua mají být analyzována

Rok

 

2004

2005 (*1)

2006 (*1)

Acefát

c)

a)

b)

Aldikarb

c)

a)

b)

Azinfos-methyl

c)

a)

b)

Azoxystrobin

c)

a)

b)

Skupina benomylu

c)

a)

b)

Bromopropylát

c)

a)

b)

Kaptan

c)

a)

b)

Chlorothalonil

c)

a)

b)

Chlorpyrifos

c)

a)

b)

Chlorpyrifos-methyl

c)

a)

b)

Cypermethrin

c)

a)

b)

Cyprodinil

c)

a)

b)

Deltamethrin

c)

a)

b)

Diazinon

c)

a)

b)

Dichlofluanid

c)

a)

b)

Dikofol

c)

a)

b)

Dimethoát

c)

a)

b)

Difenylamin (*2)

c)

a)

b)

Endosulfan

c)

a)

b)

Fenhexamid

c)

a)

b)

Folpet

c)

a)

b)

Imazalil

c)

a)

b)

Iprodion

c)

a)

b)

Kresoxim-methyl

c)

a)

b)

Lambda-cyhalothrin

c)

a)

b)

Malathion

c)

a)

b)

Skupina manebu

c)

a)

b)

Mekarbam

c)

a)

b)

Methamidofos

c)

a)

b)

Metalaxyl

c)

a)

b)

Methidathion

c)

a)

b)

Methiocarb

c)

a)

b)

Methomyl

c)

a)

b)

Myklobutanil

c)

a)

b)

Omethoát

c)

a)

b)

Oxydemeton-methyl

c)

a)

b)

Parathion

c)

a)

b)

Permethrin

c)

a)

b)

Forát

c)

a)

b)

Pirimifos-methyl

c)

a)

b)

Procymidon

c)

a)

b)

Propyzamid

c)

a)

b)

Spiroxamin

c)

a)

b)

Thiabendazol

c)

a)

b)

Tolylfluanid

c)

a)

b)

Triazofos

c)

a)

b)

Vinklozolin

c)

a)

b)

a)

Hrušky, banány, fazole (čerstvé nebo zmrazené), brambory, mrkev, pomeranče/mandarinky, broskve/nektarinky, špenát (čerstvý nebo zmrazený).

b)

Květák, plody papriky, pšenice, lilek, rýže, hrozny révy vinné, okurky, hrách (čerstvý nebo zmrazený, vyluštěný).

c)

Jablka, rajčata, salát hlávkový, jahody, pór, pomerančová šťáva, zelí hlávkové a kapusta hlávková, žito/oves.


(*1)  Pouze indikativní údaj pro roky 2005 a 2006 s výhradou programů, které budou pro tyto roky doporučeny později.

(*2)  Analýzy na difenylamin by měly být provedeny pouze u jablek a hrušek.