kterým se po třicáté páte mění procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory zavedením nových pokynů týkajících se metodiky analýzy státní podpory spojené s uvízlými náklady

S OHLEDEM NA Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (1), a zejména na články 61 až 63 této dohody,

S OHLEDEM NA Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (2), zejména na článek 24 a článek 1 protokolu této dohody,

VZHLEDEM K TOMU, že podle článku 24 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru Kontrolní úřad ESVO uvádí v účinnost ustanovení Dohody o EHP týkající se státní podpory,

VZHLEDEM K TOMU, že podle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru Kontrolní úřad ESVO vydává oznámení nebo pokyny týkající se záležitostí, na které se vztahuje Dohoda o EHP, pokud to výslovně stanovuje Dohoda o EHP nebo Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru nebo pokud to Kontrolní úřad ESVO považuje za nutné,

S ODKAZEM NA procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory (3) přijatá dne 19. ledna 1994 Kontrolním úřadem ESVO (4),

VZHLEDEM K TOMU, že dne 26. července 2001 Evropská komise přijala sdělení stanovující zásady, podle kterých bude analyzovat státní podporu související s uvízlými náklady v odvětví elektroenergetiky (5),

VZHLEDEM K TOMU, že toto sdělení má význam rovněž pro Evropský hospodářský prostor,

VZHLEDEM K TOMU, že v celém Evropském hospodářském prostoru musí být zajištěno jednotné použití pravidel EHP o státních podporách,

VZHLEDEM K TOMU, že podle bodu II části „OBECNÁ USTANOVENÍ“ na konci přílohy XV Dohody o EHP Kontrolní úřad ESVO přijímá po konzultaci s Komisí předpisy odpovídající předpisům přijatým Komisí ES v zájmu udržování rovných podmínek hospodářské soutěže,

S ODKAZEM NA TO, že Kontrolní úřad ESVO o této otázce jednal se státy ESVO na mnohostranném jednání dne 19. října 2001,

http://europa.eu.int/comm/competition/state_aid/legislation/stranded_costs/en.pdf

PŘÍLOHA

„21. METODIKA ANALÝZY STÁTNÍ PODPORY SPOJENÉ S UVÍZLÝMI NÁKLADY

21.1. ÚVOD

(1)	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (1) (dále jen ‚směrnice‘ nebo ‚směrnice 96/92/ES‘) stanovila zásady pro otevření evropského elektroenergetického průmyslu hospodářské soutěži.

(2)	Výše uvedená směrnice byla začleněna do Dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 168/1999 (2).

(3)

K postupnému přechodu ze situace se značně omezenou hospodářskou soutěží do situace se skutečnou hospodářskou soutěží na úrovni EHP musí dojít za přijatelných hospodářských podmínek, které zohledňují zvláštní charakteristiky elektroenergetického průmyslu. Tento přístup se odráží do značné míry již v textu samotné směrnice.

(4)

Aby se státy ESVO mohly vypořádat s řadou velmi specifických situací, umožňuje jim článek 24 směrnice odložit použití některých ustanovení směrnice na přechodné období. Mechanismy státní podpory, jejichž smyslem je umožnit energetickým podnikům přizpůsobit se zavedení hospodářské soutěže za výhodných podmínek, nespadají do oblasti působnosti odchylek stanovených v článku 24.

(5)

Účelem těchto pokynů je objasnit, jak Úřad zamýšlí s ohledem na směrnici 96/92/ES použít pravidla Dohody o EHP na státní podpory tohoto druhu. Těmito pokyny nejsou dotčena pravidla o státní podpoře, která vyplývají z jiných příslušných rámců, pokynů a oznámení. Úřad bude i nadále schvalovat zejména regionální podpory a podpory na ochranu životního prostředí podle příslušných pokynů. Stejně tak podpora, která by nemohla být schválena podle článku 61 Dohody o EHP, bude případně podléhat prošetření z hlediska čl. 52 odst. 2 Dohody o EHP.

21.2. PŘECHODNÁ OPATŘENÍ A STÁTNÍ PODPORY

(1)

Článek 24 směrnice 96/92/ES, ve znění čl. 1 písm. i) rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 168/1999 ze dne 26. listopadu 1999, stanovuje, že Úřad může schválit přechodná opatření odchylující se dočasně od směrnice (3):

‚Členské státy, v nichž na základě tohoto rozhodnutí nebude možné plnit povinnosti a záruky provozu uložené před vstupem tohoto rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 168/1999 ze dne 26. listopadu 1999 v platnost, mohou v souladu s čl. 24 odst. 1 a 2 požádat o přechodný režim. Žádosti o přechodné období musí být oznámeny Kontrolnímu úřadu ESVO nejpozději 6 měsíců po vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 168/1999 ze dne 26. listopadu 1999 v platnost‘

(2)

S ohledem na současný stav má Úřad za to, že rozhodnutí, která přijme podle článku 24, mohou vytvořit přechodný režim pouze tehdy, pokud již dříve shledal, že opatření oznámená členskými státy ESVO podle uvedeného článku nejsou slučitelná s ustanoveními směrnice v kapitolách IV, V, VI a VII. Podle článku 24 směrnice smí odchylky od těchto ustanovení schválit pouze Úřad.

(3)

Obdobně režim dávek zavedený státem ESVO prostřednictvím fondu na vyrovnání nákladů na povinnosti nebo záruky, které nelze při použití rozhodnutí č. 168/1999 splnit, nepředstavuje opatření, na základě kterého by Úřad mohl rozhodnout o povolení přechodného režimu podle článku 24 směrnice 96/92/ES. Takové opatření nevyžaduje odchylku od příslušných kapitol směrnice. Na druhou stranu může představovat státní podporu, na kterou se vztahuje článek 61 Dohody o EHP a protokol 3 Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora.

(4)

Účelem těchto pokynů je ukázat, jak Úřad zamýšlí použít pravidla o státní podpoře Dohody o EHP v případě podpor určených na kompenzaci nákladů na povinnosti nebo záruky, které nelze v důsledku rozhodnutí č. 168/1999 dále plnit. Tyto pokyny se nevztahují zejména na opatření, která nelze klasifikovat jako státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

21.3. DEFINICE ZPŮSOBILÝCH UVÍZLÝCH NÁKLADŮ

(1)

Tyto povinnosti nebo záruky provozu se běžně označují jako ‚uvízlé náklady.‘ V praxi mohou mít různou formu: dlouhodobé kupní smlouvy, investice provedené na základě předpokládané nebo výslovné záruky prodeje, investice provedené mimo rozsah běžných činností, atd. Aby tyto povinnosti nebo záruky Úřad uznal jako způsobilé uvízlé náklady, musí splňovat následující kritéria:

a)	‚Povinnosti nebo záruky provozu‘, které mohou způsobit uvízlé náklady, musí předcházet datu 27. listopadu 1999, což je datum vstupu v platnost rozhodnutí č. 168/1999.

b)	Existence a platnost těchto povinností nebo záruk bude zdůvodněna na základě výchozích právních předpisů a smluvních ustanovení a legislativních souvislostí, za kterých byly přijaty.

V případě těchto povinností nebo záruk provozu musí existovat nebezpečí, že nebudou moci být splněny v důsledku směrnice 96/92/ES. Aby povinnosti a záruky byly kvalifikovány jako uvízlé náklady, musí se v důsledku směrnice stát nehospodárnými a musí výrazným způsobem ovlivnit konkurenceschopnost dotčeného podniku. To musí mimo jiné vést k tomu, aby podnik vytvářel účetní položky (např. rezervy), které jsou určené k tomu, aby odrážely předvídatelný dopad povinnosti nebo záruky.

Především v případech, kdy v důsledku dotčených povinností nebo záruk může být v případě neexistence podpory nebo přechodných opatření ohrožena životaschopnost podniku, má se za to, že tyto povinnosti nebo záruky splňují požadavky stanovené v předchozím odstavci.

Dopad těchto povinností nebo záruk na konkurenceschopnost nebo životaschopnost dotčeného podniku bude hodnocen na konsolidované úrovni. V případě povinností nebo záruk, které představují uvízlé náklady, musí být možné určit vztah příčiny a důsledku mezi vstupem rozhodnutí č. 168/1999 v platnost a obtíží dotčeného podniku splnit nebo zajistit splnění těchto povinností nebo záruk. V zájmu stanovení vztahu příčiny a důsledku Úřad přihlédne ke všem poklesům cen elektřiny nebo ke ztrátám tržního podílu, které dotčené podniky utrpěly. Povinnosti nebo záruky, které nemohly být splněny bez ohledu na vstup rozhodnutí č. 168/1999 v platnost, nepředstavují uvízlé náklady.

d)	Tyto povinnosti nebo záruky musí být neodvolatelné. Má-li podnik možnost tyto povinnosti nebo záruky za úplatu odvolat nebo změnit, bude k této skutečnosti při výpočtu způsobilých uvízlých nákladů přihlédnuto.

e)	Je pravidlem, že povinnosti nebo záruky spojující podniky, které náleží do stejné skupiny, nelze označit za uvízlé náklady.

f)	Uvízlé náklady jsou hospodářské náklady, které musí odpovídat skutečným investovaným, zaplaceným nebo splatným částkám plynoucím z povinností nebo záruk: paušální výpočty tedy nelze přijmout, pokud nelze prokázat, že odrážejí hospodářskou skutečnost.

g)	Uvízlé náklady musí být čisté, nesmějí tedy zahrnovat příjmy, zisky nebo přidanou hodnotu související s povinnostmi nebo zárukami, ze kterých plynou.

Uvízlé náklady musí být hodnoceny po odečtení všech podpor zaplacených nebo splatných za aktiva, ke kterým se vztahují. Zejména v případech, kdy povinnost nebo záruka provozu odpovídá investici, na kterou se vztahuje státní podpora, musí být hodnota podpory odečtena ode všech uvízlých nákladů plynoucích z této povinnosti nebo záruky.

Kdykoli uvízlé náklady plynou z povinností nebo záruk, jejichž plnění je v důsledku rozhodnutí č. 168/1999 obtížné splnit, přihlíží se při výpočtu uvízlých nákladů ke skutečné postupné změně hospodářských podmínek a podmínek hospodářské soutěže, které převažují na vnitrostátním a společném trhu s elektřinou. Zejména v případech, kdy by povinnosti nebo záruky mohly představovat uvízlé náklady z důvodu předvídatelného poklesu cen elektřiny, musí výpočet uvízlých nákladů přihlížet ke skutečným pohybům cen elektřiny.

Náklady odečtené před převedením rozhodnutí č. 168/1999 do vnitrostátních právních předpisů nemohou být příčinou uvízlých nákladů. Avšak pořízení nebo odepsání aktiv zapsaných v rozvaze dotčených podniků se zřejmým cílem přihlédnout k předvídatelným účinkům rozhodnutí mohou odpovídat uvízlým nákladům.

Způsobilé uvízlé náklady nesmějí přesáhnout minimální hladinu, která dotčeným podnikům umožňuje pokračovat v plnění nebo v zajištění plnění povinností a záruk, jichž se týká rozhodnutí č. 168/1999 (4). Proto budou muset být vypočteny s přihlédnutím k nejhospodárnějšímu řešení, které by daný podnik mohl použít (v případě neexistence podpory). Může se jednat, mimo jiné, o ukončení povinností nebo záruk, které jsou příčinou uvízlých nákladů, nebo likvidaci všech nebo některých aktiv, která jsou příčinou uvízlých nákladů (pokud to neodporuje základním zásadám samotných povinností nebo záruk).

Je pravidlem, že náklady, které mohou nést některé podniky po časovém období stanoveném v článku 26 směrnice (26. listopad 2006), nemohou představovat způsobilé uvízlé náklady ve smyslu této metodiky (5). Pokud to však Úřad považuje za nutné, může v patřičné době k těmto povinnostem nebo zárukám přihlédnout a případně je považovat za způsobilé uvízlé náklady během další fáze otevírání společného trhu s elektřinou.

V případě států ESVO, které otevírají své trhy rychleji, než vyžaduje rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 168/1999, může Úřad souhlasit s tím, že bude považovat za způsobilé uvízlé náklady podle této metodiky náklady, které některé podniky musí nést po časovém období stanoveném v článku 26 směrnice, jestliže tyto náklady plynou z povinností nebo záruk, které splňují kritéria uvedená v písmenech a) až l) v oddíle 21.3 výše, a za předpokladu, že jsou omezeny na období do 31. prosince 2010.

21.4. UVÍZLÉ NÁKLADY A STÁTNÍ PODPORA

(1)

Obecnou zásadou stanovenou v čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP je, že státní podpora je zakázána. Odstavce 2 a 3 téhož článku však uvádějí několik odchylek od tohoto všeobecného pravidla. Kromě toho v souladu s čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP ‚podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu‘ podléhají pravidlům obsaženým v Dohodě o EHP, zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání, právně nebo fakticky, plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. V žádném případě nesmí být obchod ovlivněn v míře, která by byla v rozporu se zájmy smluvních stran.

(2)

Státní podpora odpovídající způsobilým uvízlým nákladům definovaným v těchto pokynech je určena k usnadnění přechodu energetických podniků na konkurenční trh s elektřinou. Úřad smí k takové podpoře zaujmout příznivé stanovisko, pokud je narušení hospodářské soutěže vyrovnáno přínosem podpory pro dosažení společného cíle, kterého by tržní síly dosáhnout nemohly. Narušení hospodářské soutěže, které plyne z podpory vyplacené na usnadnění přechodu energetických podniků ze značně uzavřeného trhu na částečně liberalizovaný trh, nemůže být v rozporu se společným zájmem, pokud je omezeno jeho trvání i důsledky, jelikož liberalizace trhu s elektřinou je ve všeobecném zájmu trhu EHP a doplňuje kroky k vytvoření vnitřního trhu. Úřad přihlíží k tomu, že podpora udělená na uvízlé náklady umožňuje podnikům snížit rizika související s jejich minulými povinnostmi nebo investicemi, a může je tedy podpořit v tom, aby své investice udržovaly dlouhodobě. Pokud by uvízlé náklady nebyly nijak nahrazeny, hrozilo by větší riziko, že by dotčené podniky přenesly veškeré náklady svých nehospodárných povinností nebo záruk na zákazníky, kteří jsou na nich závislí.

(3)

Podporu na náhradu uvízlých nákladů v odvětví elektroenergetiky lze dále zdůvodnit v souvislosti s dalšími liberalizovanými odvětvími tím, že liberalizaci trhu s elektřinou nedoprovázel rychlejší technologický vývoj ani zvýšená poptávka, a tím, že v zájmu ochrany životního prostředí, bezpečnosti dodávek a hladkého fungování hospodářství zemí EHP je nemyslitelné, aby se o poskytnutí státní podpory energetickým podnikům začalo jednat až poté, co se dostanou do obtíží.

(4)	V této souvislosti se Úřad domnívá, že podpora určená k vyrovnání uvízlých nákladů má obvykle nárok na výjimku podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, pokud umožňuje vývoj určitých hospodářských činností, aniž by nepříznivě ovlivňovala obchodní podmínky v míře, která odporuje společnému zájmu.

(5)

Aniž by byla dotčena zvláštní ustanovení plynoucí z pokynů Úřadu o uplatňování ustanovení EHP o státní podpoře, včetně pokynů o státní podpoře na ochranu životního prostředí (6), může Úřad v zásadě přijmout za slučitelnou s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP podporu určenou na vyrovnání způsobilých uvízlých nákladů, která splňuje následující kritéria:

a)	Podpora musí sloužit na vyrovnání způsobilých uvízlých nákladů, které byly jasně určeny a odděleny. Nesmí za žádných okolností přesáhnout částku způsobilých uvízlých nákladů.

Opatření vztahující se k platbě podpory musí umožňovat přihlédnutí k budoucímu vývoji hospodářské soutěže. Tento vývoj lze měřit zejména pomocí vyčíslitelných faktorů (ceny, podíl na trhu, další příslušné faktory uvedené státem ESVO). Jelikož změny podmínek hospodářské soutěže mají přímý vliv na částku způsobilých uvízlých nákladů, částka vyplacené podpory bude nezbytně záviset na vývoji skutečné hospodářské soutěže a výpočet postupně vyplacené podpory bude muset počítat se změnami příslušných faktorů, aby bylo možno změřit míru dosažené hospodářské soutěže.

Stát ESVO se musí zavázat, že Úřadu odešle výroční zprávu, která popisuje zejména vývoj situace hospodářské soutěže na jeho trhu s elektřinou, a to tak, že uvede mimo jiné pozorované změny v příslušných vyčíslitelných faktorech. Výroční zpráva bude uvádět podrobnosti o tom, jak byly vypočteny uvízlé náklady, ke kterým bylo v příslušném roce přihlédnuto, a částky vyplacené podpory.

d)	Úřad bude při svém hodnocení pohlížet příznivě na sestupnou povahu podpory určené na vyrovnání uvízlých nákladů. Pomáhá totiž dotčenému podniku rychleji se připravit na liberalizovaný trh s elektřinou.

Maximální částka podpory, která může být vyplacena podniku na vyrovnání uvízlých nákladů, musí být uvedena předem. Musí přihlížet k přírůstkům produktivity, kterých může podnik dosáhnout.

Taktéž podrobná opatření na výpočet a financování podpory určené na vyrovnání uvízlých nákladů a maximální období, po které lze tuto podporu poskytnout, musí být jasně uvedena předem. Oznámení o podpoře bude uvádět zejména, jak bude výpočet uvízlých nákladů přihlížet ke změnám různých faktorů zmíněných v písmeni b).

Stát ESVO se předem zaváže, že nevyplatí žádnou podporu na záchranu nebo na restrukturalizaci podnikům, kterým bude poskytnuta podpora na uvízlé náklady, aby nedošlo ke kumulaci podpor. Úřad má za to, že platba náhrady za uvízlé náklady spojené s investicemi do aktiv, která nenabízejí žádnou perspektivu dlouhodobého trvání, neusnadňuje přechod odvětví elektroenergetiky na liberalizovaný trh, a proto nemá nárok na výjimku podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(6)

Úřad však vážně pochybuje o podporách určených k vyrovnání uvízlých nákladů, které nesplňují výše uvedená kritéria nebo které pravděpodobně z následujících důvodů způsobí narušení hospodářské soutěže, které by bylo v rozporu se společným zájmem:

a)	Podpora nesouvisí se způsobilými uvízlými náklady, které splňují výše uvedenou definici, nebo s jasně určenými a individualizovanými uvízlými náklady, anebo přesahuje výši způsobilých uvízlých nákladů.

b)	Podpora je určena na částečné nebo úplné zajištění příjmů z doby před vstupem rozhodnutí č. 168/1999 v platnost, aniž by přísně brala v úvahu způsobilé uvízlé náklady, které mohly vzniknout ze zavedení hospodářské soutěže.

c)	Není pravděpodobné, že je výše podpory přizpůsobena tak, aby řádně přihlížela k rozdílům mezi hospodářskými a tržními prognózami, které původně vznikly při odhadování uvízlých nákladů, a jejich skutečnými změnami v průběhu času.

21.5. METODA FINANCOVÁNÍ PODPORY URČENÉ NA VYROVNÁNÍ UVÍZLÝCH NÁKLADŮ

(1)

Státy ESVO mohou zvolit metody financování podpory určené na vyrovnání uvízlých nákladů, které považují za nejvhodnější. Avšak v zájmu schválení této podpory se Úřad ujistí, že opatření na financování nebudou mít účinky, které by byly v rozporu s cíli směrnice 96/92/ES nebo se zájmy smluvních stran. Zájmy smluvních stran berou v úvahu mimo jiné ochranu spotřebitele, volný pohyb zboží a služeb a hospodářskou soutěž.

(2)

Opatření na financování nesmí odrazovat vnější podniky nebo nové subjekty od vstupu na určité vnitrostátní nebo regionální trhy. Podpora určená na vyrovnání uvízlých nákladu nesmí být zejména financována z poplatků za elektřinu přepravovanou mezi státy EHP nebo z poplatků spojených se vzdáleností mezi výrobcem a spotřebitelem.

(3)

Úřad se také ujistí, že opatření na financování podpory určené na vyrovnání uvízlých nákladů vedou ke spravedlivému jednání se způsobilými a nezpůsobilými spotřebiteli. Z tohoto důvodu bude výroční zpráva uvedená v písmeni c) oddílu 21.4 uvádět rozpis zdrojů financí určených na vyrovnání uvízlých nákladů podle způsobilých a nezpůsobilých spotřebitelů. V případech, kdy se financování uvízlých nákladů přímo účastní nezpůsobilí spotřebitelé prostřednictvím sazby za nákup elektřiny, musí být tato skutečnost jasně uvedena. Příspěvek uložený některé skupině (způsobilé nebo nezpůsobilé) nesmí přesáhnout podíl uvízlých nákladů, které mají být vyrovnány, který odpovídá tržnímu podílu představovanému těmito spotřebiteli.

(4)	V případě, kdy soukromé podniky založí fondy určené k financování systémů státních podpor určených na vyrovnání uvízlých nákladů, musí být řízení těchto fondů jasně odděleno od běžných zdrojů podniků. Takové investice nesmí zvýhodňovat podniky, které je spravují.

21.6. DALŠÍ FAKTORY HODNOCENÍ

(1)

Při prošetřování státní podpory určené na vyrovnání uvízlých nákladů Úřad přihlíží zvláště k velikosti a propojenosti dotčené sítě a ke struktuře odvětví elektroenergetiky. V případě podpory určené malé síti s nízkým stupněm propojenosti s ostatními částmi EHP existuje nižší pravděpodobnost, že způsobí významná narušení hospodářské soutěže.

(2)

Tato metodika pro uvízlé náklady se netýká uplatňování pokynů o vnitrostátní regionální podpoře (7) v regionech, na které se vztahuje čl. 61 odst. 3 písm. a) Dohody o EHP. Podle čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP v případech, kdy uplatnění pravidel o státní podpoře na uvízlé náklady brání, právně nebo fakticky, plnění zvláštních úkolů svěřených podnikům, které byly pověřeny poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, nebo podnikům, které mají povahu fiskálního monopolu, lze se od těchto pravidel odchýlit za předpokladu, že nebude ovlivněn obchod v míře, která by byla v rozporu se zájmy smluvních stran.

(3)	Pravidla stanovená v této metodice týkající se státní podpory určené na vyrovnání uvízlých nákladů plynoucích z rozhodnutí č. 168/1999 se uplatňují nezávisle na veřejném nebo soukromém vlastnictví dotčeného podniku.“

(1) Úř. věst. L 27, 30.1.1997, s. 20.

(2) Úř. věst. L 61, 1.3.2001, s. 23 a Dodatek EHP č. 11, 1.3.2001, s. 221.

(3) Článek 3 rozhodnutí č. 168/1999 uvádí: ‚Toto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 27. listopadu 1999 za předpokladu, že Smíšenému výboru EHP budou předána všechna oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody‘.

(4) V případě dlouhodobé smlouvy o prodeji nebo koupi proto budou uvízlé náklady vypočteny na základě srovnání s podmínkami, za kterých by na liberalizovaném trhu podnik byl normálně schopen prodat nebo koupit dotčený výrobek, přičemž všechny okolnosti by byly stejné.

(5) Je třeba pochopit, že investice, které nelze nahradit nebo které nejsou ekonomicky životaschopné v důsledku liberalizace vnitřního trhu s elektřinou, mohou představovat uvízlé náklady ve smyslu této metodiky, včetně případů, kdy mají v zásadě přesáhnout rok 2006. Kromě toho povinnosti nebo záruky, které musí být rozhodně plněny i po 26. listopadu 2006 z toho důvodu, že jejich nesplnění by způsobilo vážná rizika s ohledem na ochranu životního prostředí, veřejnou bezpečnost, sociální ochranu pracovníků nebo bezpečnost elektroenergetické sítě, mohou, jsou-li řádně zdůvodněny, představovat podle této metodiky způsobilé uvízlé náklady.

(6) Úř. věst. L 237, 6.9.2001, s. 16.

(7) Úř. věst. L 111, 29. 4. 1999 a dodatek EHP č. 18. V této souvislosti viz kapitolu 25 pokynů ke státní podpoře.