7.6.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 162/10 |
Výzva k předkládání návrhů – Institut Evropské investiční banky navrhuje v rámci svého programu Znalosti dvě nové finanční podpory EIBURS
2013/C 162/07
Institut Evropské investiční banky uskutečňuje většinu svých institucionálních vztahů s vysokými školami v rámci svého programu Znalosti, který zahrnuje tři různé podprogramy:
— |
EIBURS (EIB University Research Sponsorship programme – Program EIB na podporu výzkumu na vysokých školách), |
— |
STAREBEI (STAges de REcherche BEI – Výzkumné stáže EIB), program financování určený mladým výzkumným pracovníkům, kteří pracují na společných projektech EIB a vysokých škol, a |
— |
EIB University Networks (Sítě vysokých škol EIB), mechanismus spolupráce pro sítě vysokých škol, které svým zaměřením významně podporují cíle skupiny EIB. |
EIBURS poskytuje granty vysokoškolským výzkumným střediskům zabývajícím se tématy výzkumu, o něž má banka velký zájem. Finanční podpory EIB do výše 100 000 EUR ročně v průběhu tří let se poskytují na základě výběrového řízení katedrám vysokých škol nebo výzkumným střediskům při vysokých školách v EU a v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích, jež projeví o podporu zájem a mají uznané odborné znalosti v oblastech vybraných bankou, a umožní jim aktivity v těchto oblastech rozšířit. Vybrané návrhy povedou k celé řadě výstupů (výzkum, organizování kurzů a seminářů, vytváření sítí, šíření výsledků atd.), které budou předmětem smluvního ujednání s bankou.
Pro akademický rok 2013/2014 byly v rámci programu EIBURS zvoleny tyto dvě nové oblasti výzkumu:
Rozvoj inteligentních měst: využití evropských a mezinárodních zkušeností v regionu Středozemního moře
Rozvoj měst se stal pro země regionu Středozemního moře klíčovou prioritou, a to jak na národní a mezinárodní úrovni, tak na úrovni EIB v rámci jejího programu FEMIP. Pojem „inteligentní město“ (původně definovaný jako „uvážené“ využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) pro efektivní, komplexní a integrovaný rozvoj měst, avšak v širším pojetí zahrnující i udržitelnost, inovace a správu, jakož i investice do veřejné dopravy, energetické účinnosti a výzkumných zařízení) má potenciálně významný rozměr. Je však třeba vytvořit rámec, který by umožnil zkoumat spojitost mezi technologickými a veřejně politickými aspekty a skutečným stavem řízení měst, financování obcí a programování investic v regionu.
Od vysokoškolského výzkumného střediska, které dostane podporu EIBURS, se očekává, že s využitím evropských a jiných mezinárodních zkušeností vytvoří výzkumný program zaměřený na tyto klíčové otázky:
— |
Jak mohou iniciativy pro inteligentní města přispívat k plnění priorit městského rozvoje? |
— |
Jak můžeme vymezit pojem „inteligentní město“, který by se nejlépe hodil pro využití v regionu? |
— |
Jaké aspekty a příklady evropských a mezinárodních osvědčených postupů jsou pro toto využití nejvhodnější? |
— |
Co tvoří soubor hmotných investic, jež lze potenciálně uskutečnit v rámci programu investic do inteligentních měst, a jaké by mělo být pořadí alternativních řešení? |
— |
Jak jsou potenciální iniciativy pro inteligentní města slučitelné se stávajícími metodami řízení, správy a financování obcí? |
— |
Jak by měly být investice do inteligentních měst ekonomicky posuzovány, aby je bylo možné srovnat s alternativními investičními možnostmi a aby bylo zajištěno, že přinesou hodnotu pro společnost? |
— |
Jak lze investice do inteligentních měst nebo investiční programy nejlépe vypracovat a realizovat? |
Z regionálního hlediska by se návrhy měly zaměřit zejména na země FEMIP. Zájemci jsou vybízeni k vytváření partnerství s dalšími vysokými školami a výzkumnými středisky. Banka může umožnit zapojení vybraného vysokoškolského či výzkumného střediska do svých aktivit vytváření sítí prostřednictvím Unie pro Středomoří nebo Centra pro středomořskou integraci.
Budování administrativních kapacit v Evropě
Schopnost veřejné správy efektivně a účinně plnit jednotlivé funkce požadované vládou, včetně plánování a zajištění infrastruktury a poskytování veřejných služeb, významně ovlivňuje každodenní život občanů a fungování soukromého sektoru. OECD definuje budování kapacit jako prostředek, který umožňuje rozvoj dovedností, zkušeností, technických a řídících schopností v rámci organizační struktury (dodavatelé, konzultanti nebo nákupní střediska) – často formou poskytování technické pomoci, krátkodobé či dlouhodobé odborné přípravy a odborných vstupů (např. systémy IT). Tento proces může zahrnovat rozvoj lidských, organizačních, materiálních a finančních zdrojů.
Potřeba posilovat instituce budováním administrativních kapacit (ACB), což je pojem původně používaný v souvislosti s rozvojem, zejména Organizací spojených národů a Světovou bankou, se stala nedílnou součástí evropského procesu rozšíření, kdy se programy ACB staly významnou složkou podpory zemím, jež usilují o přistoupení k EU a přijímají acquis Společenství. Nové členské státy EU dostávají i po přistoupení finanční prostředky na samosprávné operační programy ACB, zejména ze strukturálních fondů. Zlepšování efektivity veřejné správy při řízení a správě veřejných investičních programů je naléhavou výzvou a v sázce jsou miliardy eur. Na úrovni projektů EIB často podporuje rozvoj prováděcí kapacity, a to poskytováním technické pomoci útvarům pro provádění projektů.
Dosud existuje málo vědeckých důkazů o tom, jak opatření v oblasti ACB fungují či nefungují v různých kontextech. Co skutečně v dlouhodobé perspektivě buduje administrativní kapacity a silné instituce? Jde jen o to mít dostatečný počet dobře vyškolených a přiměřeně placených zaměstnanců, stanovit klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) a transparentně vykazovat výdaje a výsledky? Představují outsourcing a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem zázračný prostředek pro zvýšení omezené kapacity veřejného sektoru? Jsou modely specifické pro jednotlivá odvětví, např. pro dopravu, životní prostředí a vnitřní věci, či nikoli? Je vzájemné učení mezi veřejnými správami různých zemí EU přínosem? Jaké závěry lze vyvodit z „nového veřejného řízení“, pokud jde o výsledky měřené pomocí KPI, stanovení priorit zdrojů a fiskální kázeň?
Tento výzkum má za cíl prohloubit znalosti o koncepčních rámcích, posuzování, měření a modelech efektivního budování administrativních kapacit v praxi. Výzkumné návrhy se mohou týkat jakéhokoli tématu, jež rozvíjí znalosti v této oblasti. Přednost však budou mít návrhy, které vycházejí z panevropského pohledu a řeší teoretické i praktické aspekty ACB spojené s plánováním a zajištěním infrastruktury a s poskytováním souvisejících veřejných služeb. Jsou vítány zejména návrhy, které mají přímou vazbu na operační rozhodování a mohou zlepšit absorpci prostředků EU, poskytnutých na kvalitní investice.
Návrhy je třeba předložit v angličtině nebo francouzštině do 13. září 2013. Na návrhy předložené po tomto datu nebude brán zřetel. Návrhy je třeba zaslat na tyto adresy:
|
elektronická verze: events.eibinstitute@eib.org a |
|
tištěná verze:
|
For the attention of Ms Luísa FERREIRA, Coordinator.
Podrobnější informace o výběrovém řízení v rámci EIBURS a o ostatních programech a mechanismech jsou k dispozici na této internetové stránce: http://institute.eib.org