4.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 124/17

ROZSUDEK SOUDU

ze dne 19. prosince 2008

ve spojených věcech E-11/07 a E-1/08 Olga Rindal (věc E-11/07); Therese Slinning, zastoupená zákonným zástupcem Oslavem Slinningem (věc E-1/08) a norský stát zastoupený Radou pro osvobození a odvolání v otázkách lékařského ošetření v zahraničí;

(Sociální zabezpečení – Volný pohyb služeb – Vnitrostátní systémy zdravotního pojištění – Výdaje na ústavní péči vynaložené v jiném státě EHP – Experimentální či pokusné ošetření)

2009/C 124/07

Ve spojených věcech E-11/07 a E-1/08 Olga Rindal (věc E-11/07) a Therese Slinning (věc E-1/08) a norský stát zastoupeným Radou pro osvobození a odvolání v otázkách lékařského ošetření v zahraničí – ŽÁDOST Soudu předložená soudem Borgarting lagmannsrett (odvolací soud Borgarting) a soudem Oslo tingrett (okresní soud Oslo), která se týká výkladu pravidel volného pohybu služeb v rámci Evropského hospodářského prostoru, a zejména článků 36 a 37 Dohody o EHP a článku 22 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství do Dohody o EHP protokolem 1 k této dohodě, vynesl Soud ve složení: Carl Baudenbacher, předseda a soudce zpravodaj, Henrik Bull a Thorgeir Örlygsson, soudci, dne 19. prosince 2008 rozsudek, jehož výrok zní:

1.

V souladu s články 36 a 37 Dohody o EHP je přípustné odmítnout úhradu nákladů na lékařské ošetření v zahraničí, které je podle mezinárodních lékařských norem nutno považovat za ošetření experimentální či pokusné, pokud neexistuje nárok na poskytnutí daného lékařského ošetření v domovském státě občana, který nárok uplatňuje. Za prvé tomu tak bude v případě, že systém náhrady výdajů za lékařské ošetření v zahraničí nebude pro osoby, které jsou lékařsky ošetřeny v zahraničí, představovat větší břemeno než pro osoby, které budou lékařsky ošetřeny v nemocnicích, jež jsou součástí systému sociálního zabezpečení domovského státu. Za druhé tomu tak bude v případě, že toto větší břemeno bude vyplývat pouze ze skutečnosti, že jsou použity nezbytné a odůvodněné prostředky k tomu, aby se dosáhlo cílů, jež mohou řádně odůvodnit omezení volného pohybu služeb ústavní zdravotní péče.

2.

Je bezvýznamné, že daná léčebná metoda je uznávána a zdokumentována na mezinárodní úrovni u jiných zdravotních indikací, než které daný pacient vykazuje.

Pro odpověď na první otázku je bezvýznamné, že daná léčebná metoda musí být považována za zavedenou v domovském státě, který ji poskytuje pouze v rámci výzkumných projektů nebo výjimečně v závislosti na jednotlivém případu. Není významné ani to, že daný domovský stát zvažuje její zavedení v budoucnu.

3.

V souladu s články 36 a 37 Dohody o EHP je přípustné odmítnout úhradu nákladů za nemocniční ošetření v zahraničí, pokud pacient může ve svém domovském státě obdržet odpovídající lékařské ošetření při použití uznávaných mezinárodních metod během doby, která je z lékařského hlediska přijatelná.

Pro odpověď na třetí otázku je bezvýznamné, že pacientovi, který se rozhodl pro lékařské ošetření v zahraničí a upřednostňuje ho před léčbou v domovském státě, nebudou hrazeny náklady za lékařské ošetření v zahraničí ve stejném rozsahu, v jakém by ho stála odpovídající léčba v domovském státě.

4.

Pro odpovědi na první otázku a první odstavec třetí otázky je bezvýznamné, že

—

domovský stát lékařské ošetření poskytované v zahraničí v podstatě nenabízí;

—

pacientovi dané lékařské ošetření v jeho domovském státě v podstatě nebylo nabídnuto, protože za účelem takového ošetření nikdy nebyl vyšetřen, a to i pokud je zde poskytováno;

—

pacient byl ve svém domovském státě vyšetřen, ale nebyl mu nabídnut další chirurgický zákrok, protože takové ošetření se nepovažuje pro daného pacienta za průkazně prospěšné;

—

lékařské ošetření v zahraničí skutečně vedlo ke zlepšení zdravotního stavu daného pacienta.

Pro první odstavec třetí otázky však může být významné, že danému pacientovi nebylo během doby, která je z lékařského hlediska přijatelná, nabídnuto odpovídající lékařské ošetření v jeho domovském státě. Tak je tomu v případě, že domovský stát odmítá uhradit ošetření v zahraničí v situaci, kdy během doby, která je z lékařského hlediska přijatelná, nesplnil povinnost poskytnout pacientovi ošetření v jedné ze svých nemocnic, která mu vyplývá z jeho právních předpisů o sociálním zabezpečení.