30.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 224/77

—

k návrhu nařízení Rady o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem užívání lovných zařízení pro rybolov při dně

—

a ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Destruktivní metody rybolovu na volném moři a ochrana citlivých hlubokomořských ekosystémů

1.1

EHSV podporuje obecnou politickou orientaci, kterou Komise vytyčila v tomto návrhu a sdělení, ale domnívá se, že obsah, účinnost a dopad navrhovaného nařízení lze zlepšit zahrnutím doporučení obsažených v odstavcích 4 a 5 tohoto stanoviska.

2.1

V minulých letech se ukázalo, že hlubinné mořské ekosystémy mohou být zdrojem velmi rozsáhlé biologické rozmanitosti a bohatého mořského života. Patří k nejvýznamnějším seskupením přírodních zdrojů a jednomu z posledních významných seskupení, které přežívají na této planetě. Činnost člověka stále více ohrožuje útesy, podmořské hory, korály. hydrotermální průduchy a mořské houby nacházející se na mořském dně. Tyto systémy se vyskytují v oblastech, které jsou mnohem méně produktivní než ty, které se nacházejí v mělkých vodách, a proto mohou pro regeneraci potřebovat staletí. K lidským činnostem, které mohou mít negativní důsledky, patří těžba uhlovodíků, podmořské kabely, vypouštění odpadu a některé druhy rybolovu při dně (1). Hlubinné korály se nacházejí rovněž v pevninských šelfových oblastech v mírném pásmu (2).

2.2

Rybolov při dně vyžaduje velmi specializované lovné zařízení, které lze obvykle využít bez porušení dna, pokud je písčité nebo bahnité. Některé typy lovných zařízení jsou však nutně těžké a robustní a v případě křehkých hlubinných ekosystémů mohou závažně poškodit stanoviště a zničit starobylé a povětšinou nenahraditelné struktury, zejména ty korálové.

2.3

Stejně jako v mnohých jiných případech environmentálních problémů globálního rozměru, bylo jasné, že tento problém bude možné komplexně řešit, pouze pokud se na celosvětové úrovni stanoví vyvážená, účinná a vynutitelná opatření. Valné shromáždění OSN projednává problémy, které působí metody rybolovu na volném moři, od roku 2004. Dne 8. prosince 2006 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci 61/105 o udržitelném rybolovu, ve které jsou státy a organizace, do jejichž pravomoci spadá rybolov při dně na volném moři, důrazně vyzývány k přijetí opatření na regulaci rybolovu v citlivých mořských ekosystémech, aby byly tyto ekosystémy chráněny před poškozením (3).

2.4

Toto stanovisko se zabývá dvěma dokumenty Komise o ochraně citlivých mořských ekosystémů. První z nich, (KOM(2007) 604), podrobně popisuje obecnou politickou orientaci, kterou by se podle návrhu měla řídit a inspirovat specifická opatření, jež by měla EU přijmout. Vychází z doporučení FAO vypracovaných na základě pečlivého posouzení této otázky Valným shromážděním OSN (4), v kterém hrála závažnou roli EU. Druhý dokument (KOM(2007) 605) je návrh nařízení Rady, jež se bude vztahovat na plavidla EU, která provozují rybolov v oblastech na volném moři, které nejsou regulovány regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, a měl by být považován za přímou legislativní reakci.

2.5

V dlouhodobém zájmu jak průmyslu, tak komunity bojující za zachování těchto ekosystémů, je ochránit tato stanoviště a zajistit tak dlouhodobou udržitelnost rybích populací a rovněž zachování a ochranu mořské biologické rozmanitosti.

3.1

Klíčovými prvky rámcového dokumentu pro řízení rybolovu při dně na volném moři je předběžné posouzení dopadu na životní prostředí navrhované rybolovné oblasti jako nezbytná podmínka pro povolení individuálních rybolovných činností a schopnost dokázat neexistenci významného negativního dopadu jako podmínka pro možnost v rybolovných činnostech pokračovat. Za tímto účelem je nutné zlepšit výzkum a sběr dat a identifikovat známá nebo pravděpodobná místa výskytu a ekologickou dynamiku citlivých systémů.

3.2

Obzvláště významným opatřením je stanovení geografických oblastí, které budou uzavřeny rybolovu, nebo oblastí se zvláštním režimem řízení. Podle dohody by tak mělo být učiněno v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu. Za ochranu, která nespadá pod tyto regionální organizace, nesou odpovědnost jednotlivé státy, pokud jde o plavidla plovoucí pod jejich vlajkou.

3.3

Navrhované nařízení zavede přísné kontroly rybolovu při dně na volném moři prostřednictvím opatření, která již byla přijata státy, které loví na volném moři v severozápadním Tichomoří a ve vodách jižního Tichomoří a kolem Antarktidy, a jež byla předložena k přijetí regionálním organizacím pro řízení rybolovu severního a jihozápadního Atlantiku, Antarktidy a Středomoří.

3.4

Během tří let, kdy se o této otázce vyjednávalo v rámci Valného shromáždění OSN, přijala Komise nejrůznější zástupce členských států, průmyslu a subjektů aktivních v ochraně životního prostředí. Podpořila regulační přístup (v protikladu k zákazu) s tím, že by měl být uplatňován státy vlajky prostřednictvím organizací pro řízení rybolovu a také pokud jde o jejich plavidla provádějící rybolovné činnosti v oblastech na volném moři, které nejsou regulovány regionálními organizacemi pro řízení rybolovu.

3.5

Řízení rybolovu na volném moři bude dle návrhu ponecháno z velké části na odpovědnosti členských států EU a bude souviset s vydáváním zvláštních povolení k rybolovu. Pro vydání povolení musí rybářské plavidlo předložit plán rybolovných činností, ve kterém uvede zamýšlenou lokalitu pro provádění uvedených činností, cílové druhy, hloubku, v níž bude lovné zařízení umístěno, a hloubkový profil mořského dna v místě zamýšleného rybolovu. Příslušné orgány poté posoudí plán rybolovných činností a jeho potenciální dopad na citlivé mořské ekosystémy, přičemž využijí nejlepší dostupné vědecké informace.

3.6

Návrh stanovuje také několik jasných omezení. Použití lovných zařízení pro rybolov při dně pod hloubkou 1 000 m se zakazuje. V případě, že rybářské plavidlo nepředvídaně narazí na citlivý mořský ekosystém, zastaví okamžitě rybolovnou činnost a znovu ji zahájí až poté, co se dopraví do minimální vzdálenosti 5 námořních mil od místa, kde na uvedený ekosystém narazilo. Rybářské plavidlo ohlásí příslušným orgánům místo střetnutí a poté lze rozhodnout o uzavření oblasti pro rybolov pomocí lovných zařízení při dně. Všechna rybářská plavidla jsou povinna používat satelitní systém sledování plavidel a na palubě plavidel musí být přítomen vědecký pozorovatel.

3.7

Členské státy předloží Komisi každých 6 měsíců informace o provádění nařízení. Poté Komise předloží do 30. června 2010 Evropskému parlamentu a Radě zprávu, která bude obsahovat návrhy na nutné změny.

4.1

EHSV podporuje obecnou politickou orientaci předloženou Komisí, která je v souladu s dříve vyjádřeným postojem o zastavení ztráty biologické rozmanitosti (NAT/334).

4.2

V minulých letech se EHSV v rámci různých stanovisek (5) důkladně zabýval konkrétními otázkami a problémy vyplývajícími z cílů společné rybářské politiky (SRP), jakož i způsobem využití vodních zdrojů v kontextu udržitelného rozvoje za vyváženého zohlednění ekologických, hospodářských a sociálních aspektů. Všechny tyto aspekty je třeba mít na zřeteli také při zkoumání návrhu nařízení, který předložila Komise.

4.3

Jak sdělení, tak i pracovní dokument útvarů Komise, který se zabývá posouzením dopadu návrhu nařízení, uvádějí, že v současné době bude mít dopad pouze na vlečná zařízení Společenství pro lov při dně, která provádějí rybolovnou činnost v jihozápadním Atlantiku mimo výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) Argentiny.

4.4

Tento rybolov provádí přibližně 30 rybářských plavidel Společenství v jihozápadním Atlantiku, kde ještě z důvodu dlouhotrvajícího politického sporu mezi Spojeným královstvím a Argentinou o Falklandy (Malvíny) nebyla vytvořena regionální organizace pro řízení rybolovu. Tento rybolov se vyznačuje následujícími prvky:

4.5

Vzhledem k výše uvedenému se EHSV domnívá, že pokud by komplexní oceánografická studie této oblasti, která je nyní prováděna, nezvratně prokázala, že neexistují důkazy o přítomnosti citlivých mořských ekosystémů, neměly by se na tuto oblast (konkrétně geograficky vymezenou) vztahovat požadavky navrhovaného nařízení.

4.6

Výbor se dále domnívá, že návrh Komise nezaručuje, že členské státy budou účinně uplatňovat a harmonizovat nařízení. Proto žádá Komisi, aby byla důraznější při koordinaci a zajištění uplatňování nařízení ze strany členských států.

4.7

EHSV se zároveň domnívá, že Komise by měla podporovat rozvoj nezávislých vědeckých hodnocení za účelem doplnění analýz dopadu, které poskytují členské státy. Z tohoto důvodu by Komise měla zajistit rozpočtové prostředky nutné pro tato hodnocení dopadu.

4.8

Výbor závěrem připomíná, že FAO pracuje na návrhu mezinárodních předpisů pro řízení hlubinného rybolovu na volném moři, a navrhuje, aby Evropská komise závěry FAO zohlednila.

5.1

EHSV se domnívá, že článek 1.1 návrhu nařízení se vztahuje na rybářská plavidla Společenství, která provozují rybolovnou činnost pomocí lovných zařízení pro rybolov při dně v panenských oblastech, kde neprobíhá rybolov, na volném moři a že by měl zohlednit obsah odstavce 4.5 tohoto stanoviska.

5.2

V souvislosti s článkem 2 návrhu nařízení se Výbor domnívá, že definice „citlivého mořského ekosystému“ je vágní a nepřesná a může způsobovat problémy s výkladem. Práce FAO může posloužit k vyjasnění definice.

5.3

Co se týče čl. 4 odst. 5, Výbor vyjadřuje svůj zájem o to, aby všechny změny plánu rybolovu byly přezkoumány s cílem zajistit, že neexistují negativní dopady, tzn. že změny se účinně zaměřují na možné problémy zjištěné v posouzení dopadu. Výbor se také obává, že vytvořený systém nebude dostatečně flexibilní pro to, aby se přizpůsobil rybolovným činnostem, které se hodně mění a lze je obtížně předpovídat.

5.4

Výbor si myslí, že článek 5 může vést k nejasnostem, neboť nerozlišuje mezi vypršením platnosti povolení a mezi jeho odebráním. Zvláštní povolení k rybolovu je administrativním povolením, které je platné po splnění postupů a požadavků nutných pro jeho vydání příslušným úřadem až do pozastavení či odebrání tímto úřadem. Úřad by měl držitele výslovně informovat o odebrání či pozastavení povolení k rybolovu a měl by mu umožnit vyjádřit se. Z tohoto důvodu EHSV navrhuje následující znění: „Zvláštní povolení k rybolovu uvedené v čl. 3 odst. 1 bude odebráno, pokud rybolovné činnosti nebudou po celou dobu odpovídat plánu rybolovu předloženému podle čl. 4 odst. 1“.

5.5

Článek 5.2, druhá věta, by měl tudíž znít následovně: „Příslušné úřady prozkoumají tyto změny a budou moci změnit podmínky povolení pouze tehdy, když nebudou vyžadovat přemístění činností do oblastí, kde se vyskytují nebo pravděpodobně vyskytují citlivé mořské ekosystémy“.

5.6

Článek 6 navrhuje zákaz použití lovných zařízení pro rybolov při dně pod hloubkou 1 000 m. Výbor se domnívá, že toto opatření by mělo být zrušeno, neboť není dostatečně vědecky podloženo, jak vyplynulo z debat vedených FAO na téma mezinárodních předpisů pro řízení hlubinného rybolovu na volném moři. Skutečnost, že dnes neexistuje loďstvo provádějící rybolov pod hloubkou 1 000 m, není důvodem pro to, aby nařízení zakazovalo jeho budoucí rozvoj, bude-li tato činnost udržitelná. Kromě toho, jak uznává sama Evropská komise, se nejedná o opatření doporučené rezolucí Valného shromáždění Spojených národů 61/105.

5.7

EHSV vyjadřuje obavy týkající se dvojznačnosti článku 8 navrhovaného nařízení. Zjevně není zaručeno, že všechny oblasti s výskytem nebo pravděpodobným výskytem citlivých mořských ekosystémů se uzavřou rybolovu pomocí lovných zařízení pro rybolov při dně. Pro členské státy není daná jasná povinnost, aby pro plavidla plující pod jejich vlajkou uzavřely oblasti, ve kterých se zjistí pravděpodobný výskyt citlivých mořských ekosystémů.

5.8

Článek 10 stejně jako článek 5 zaměňuje vypršení platnosti povolení a jeho zrušení či odebrání. Z tohoto důvodu Výbor navrhuje, aby článek 10.1 zněl následujícím způsobem: „V důsledku nedodržení plánu rybolovu stanoveného v čl. 4 odst. 1 za jiných okolností, než jsou okolnosti uvedené v čl. 5 odst. 2, bude zvláštní povolení k rybolovu vydané dotčenému rybářskému plavidlu zrušeno. Veškeré rybolovné činnosti prováděné od doby, kdy zvláštní povolení k rybolovu bylo zrušeno, se považují za rybolov bez příslušného povolení…“.

5.9

Pokud jde o článek 12, který navrhuje přidělení vědeckých pozorovatelů na všechna rybářská plavidla, je Výbor toho názoru, že toto opatření není přiměřené a nutné a v některých případech je jeho provedení nemožné. Ne všechna plavidla mají totiž dostatečnou kapacitu pro další osobu na palubě. Kromě toho by to byl pro podniky další prvek navyšující náklady na rybolov. Vědecké instituce běžně považují pro splnění stanovených cílů za dostatečné, je-li dáno určité procento pozorovatelů na palubě.

5.10

Co se týče článku 14, Výbor by také rád doporučil, aby Komise zprávu Radě a Evropskému parlamentu předložila do 30. června 2009, a nikoliv 2010, jak je v současné době stanoveno v článku 14. Valné shromáždění OSN se rozhodlo v roce 2009 přezkoumat uplatňování rezoluce z roku 2006, za tímto účelem by bylo důležité, aby Komise poskytla zprávu zavčas s ohledem na přezkum Valného shromáždění OSN.

5.11

Výbor se domnívá, že doba vstupu v platnost sedmý den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie není dostatečná pro to, aby plavidla mohla zaslat plány rybolovu a aby je Komise mohla vyhodnotit a schválit; EHSV proto navrhuje, aby byla stanovena přiměřená a realistická lhůta pro splnění povinnosti a pro přidělení povolení ze strany Komise.

5.12

Výbor se závěrem domnívá, že nařízení by mělo obsahovat ustanovení nebo článek, který by vyžadoval provedení vyhodnocení, aby bylo zaručeno, že předpisy o rybolovu zajišťují dlouhodobou udržitelnost rybích populací a zachování náhodně lovených druhů. Rezoluce Valného shromáždění Spojených národů vyzývá k udržitelnosti a dohoda OSN o rybích populacích na volném moři z roku 1995 vyzývá jak k udržitelnosti, tak k zachování náhodně lovených druhů.