22.12.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 315/26


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 11. října 2007 – Sandra Puffer v. Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Linz

(Věc C-460/07)

(2007/C 315/46)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Sandra Puffer

Žalovaný: Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Linz

Předběžné otázky

1)

Je šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (1) (dále jen „šestá směrnice“), zejména její článek 17 v rozporu se základními právy Společenství (zásadou rovnosti práva Společenství), protože způsobuje, že osoby povinné k dani mohou nabýt vlastnictví k bytovým objektům pro své soukromé bytové účely (spotřeba) zhruba o 5 % výhodněji než jiní občané Evropské unie, přičemž absolutní částka tohoto zvýhodnění stoupá bez omezení spolu s výší pořizovacích a výrobních nákladů bytového objektu? Vyplývá takovýto rozpor rovněž z toho, že osoby povinné k dani mohou pro své soukromé bytové účely nabýt vlastnictví k bytovým objektům, které užívají alespoň nepatrnou měrou k podnikání, zhruba o 5 % výhodněji než jiné osoby povinné k dani, které své soukromé obytné budovy neužívají alespoň v nepatrném rozsahu k podnikání?

2)

Je vnitrostátní opatření vydané v souvislosti s prováděním šesté směrnice, zejména jejího článku 17 v rozporu s článkem 87 ES, protože výhodu uvedenou v první otázce pro bytové objekty soukromě užívané osobou povinnou k dani sice přiznává těm osobám povinným k dani, které dosahují zdanitelných plnění, tuto výhodu ale upírá osobám povinným k dani s plněními, která jsou od daně osvobozena?

3)

Zůstává čl. 17 odst. 6 šesté směrnice v účinnosti, jestliže vnitrostátní zákonodárce změní ustanovení vnitrostátního práva o vynětí z odpočtu daně [v projednávaném případě § 12 odst. 2 bod 1 UStG 1994 (zákon o dani z obratu)], které se mohlo opírat o čl. 17 odst. 6 šesté směrnice, s výslovným záměrem toto vynětí z odpočtu daně zachovat, a jestliže z vnitrostátního zákona o dani z obratu zachování vynětí z odpočtu daně rovněž vyplývá, vnitrostátní zákonodárce ale z důvodu teprve dodatečně zjištěného omylu týkajícího se výkladu práva Společenství (v projednávaném případě čl. 13 část B písm. b) šesté směrnice) přijal úpravu, která – posuzováno izolovaně – podle práva Společenství (ve výkladu článku 13 část B písm. b) šesté směrnice podaného v rozsudku Seeling) odpočet daně připouští?

4)

V případě, že bude na třetí předběžnou otázku odpovězeno záporně:

Může být účinek vynětí z odpočtu daně (v projednávaném případě § 12 odst. 2 bod 2 písm. a) UStG 1994) opírající se o doložku „Stand-still“ čl. 17 odst. 6 šesté směrnice narušen, pokud vnitrostátní zákonodárce změní jedno ze dvou vzájemně se překrývajících vynětí z odpočtu daně vnitrostátního práva (v projednávaném případě § 12 odst. 2 bod 2 písm. a) UStG 1994 a § 12 odst. 2 bod 1 UStG 1994) a v konečném důsledku se ho proto vzdá, protože byl v právním omylu?


(1)  Úř. věst. L 145, s. 1.