|
8.12.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 297/8 |
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 11. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Francie) – Européenne et Luxembourgeoise d'investissements SA (ELISA) v. Directeur général des impôts, Ministère public
(Věc C-451/05) (1)
(Přímé daně - Daň z tržní hodnoty nemovitostí vlastněných ve Francii právnickými osobami - Holdingová společnost založená podle lucemburského práva - Odmítnutí osvobození od daně - Směrnice 77/799/EHS - Příkladmý výčet uvedených daní - Daň obdobné povahy - Meze výměny údajů - Dvoustranná úmluva - Článek 73b Smlouvy o ES (nyní článek 56 ES) - Volný pohyb kapitálu - Boj proti daňovým únikům)
(2007/C 297/11)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Cour de cassation
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Européenne et Luxembourgeoise d'investissements SA (ELISA)
Žalovaní: Directeur général des impôts, Ministère public
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Cour de cassation – Výklad článku 43 a následujících Smlouvy o ES, článku 56 a následujících Smlouvy o ES, jakož i článku 1 směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní (Úř. věst. L 336, s. 15) – Daň z tržní hodnoty nemovitostí nacházejících se ve Francii – Osvobození ve prospěch právnických osob, které mají své sídlo skutečné správy ve Francii a právnických osob, které na základě smlouvy nesmí podléhat většímu daňovému zatížení, jakož i osob, které mají své sídlo v zemi nebo na území, které uzavřely s Francií úmluvu o správní pomoci v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům – Odmítnutí osvobození od daně lucemburské holdingové společnosti
Výrok
|
1) |
Daň z tržní hodnoty nemovitostí, které vlastní právnické osoby ve Francii, představuje daň obdobné povahy, jako jsou daně uvedené v čl. 1 odst. 3 směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých a nepřímých daní, ve znění směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992, která je vyměřena z částí majetku ve smyslu čl. 1 odst. 2 této směrnice. |
|
2) |
Směrnice 77/799, ve znění směrnice 92/12, a zejména její čl. 8 odst. 1 nebrání tomu, aby dva členské státy byly vázány mezinárodní úmluvou o zamezení dvojího zdanění a stanovení pravidel vzájemné správní pomoci v oblasti daní z příjmu a majetku, která ze své působnosti pro jeden členský stát vylučuje jednu kategorii daňových poplatníků podléhajících dani, na kterou se vztahuje uvedená směrnice, v rozsahu, v němž právní předpisy nebo správní praxe členského státu neopravňují příslušný orgán, který má poskytnout údaje, k získávání a použití takových údajů pro vlastní účely uvedeného státu, což ověřit je věcí předkládajícího soudu. |
|
3) |
Článek 73b Smlouvy o ES (nyní článek 56 ES) musí být vykládán v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním právním předpisům, jaké jsou dotčené v původním řízení, které osvobozují od daně z tržní hodnoty nemovitostí vlastněných ve Francii právnickými osobami společnosti usazené ve Francii, zatímco toto osvobození pro společnosti usazené v jiném členském státě podřizují existenci úmluvy o správní pomoci uzavřené mezi Francouzskou republikou a tímto státem za účelem boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům nebo skutečnosti, že na základě smlouvy obsahující ustanovení o zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti tyto společnosti nesmí podléhat většímu zdanění než takovému, kterému podléhají společnosti usazené ve Francii, a neumožňují společnosti usazené v jiném členském státě, aby poskytla důkazy umožňující prokázat totožnost svých akcionářů-fyzických osob. |
(1) Úř. věst. C 60, 11.3.2006.