24.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 283/7


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bayerischer Verwaltungsgerichtshof (Německo) dne 10. srpna 2007 – M-K Europa GmbH & Co. KG v. Stadt Regensburg

(Věc C-383/07)

(2007/C 283/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bayerischer Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: M-K Europa GmbH & Co. KG

Žalovaný: Stadt Regensburg

Předběžné otázky

1)

Může být pro posouzení otázky, zda potravina nebyla ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 258/97 (1)„dosud […] ve významné míře používán[a] ve Společenství k lidské spotřebě“ relevantní okolnost, že potravina byla krátce před 15. květnem 1997, kdy vstoupilo nařízení v platnost, dovezena do územně úzce vymezené oblasti Společenství (v projednávaném případě: San Marino) a byla tam dostupná?

2)

Jedná se již tehdy o nikoliv novou potravinu ve smyslu čl. 1 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 258/97, jestliže všechny složky použité při výrobě potraviny dosud byly ve Společenství používány ve významné míře k lidské spotřebě?

3)

Je nutno čl. 1 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 258/97 vykládat restriktivně v tom smyslu, že do skupiny „potraviny […] skládající se z […] řas“ nespadají žádné potraviny, ve kterých jsou obsaženy pouze takové řasy, které již dosud byly ve Společenství používány k lidské spotřebě?

4)

Lze potravinu ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 258/97 považovat za potravinu, jejíž „bezpečnost byla prokázána dlouhodobým užíváním jako potravin[y]“, jestliže její bezpečnost byla prokázána pouze v regionech nacházejících se mimo Evropu (v projednávaném případě: Japonsko)?

5)

Lze potravinu považovat za potravinu, jejíž „bezpečnost byla prokázána dlouhodobým užíváním jako potravin[y]“ proto, že je vyráběna za použití složek, jejichž bezpečnost byla prokázána dlouhodobým užíváním v běžném postupu výroby a zpracování, neexistují-li žádné zkušenosti s touto kombinací složek a postupů?

6)

Vyplývá z čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 258/97, podle kterého „[v] případě potřeby může být postupem podle článku 13 stanoveno, zda se na typ potraviny nebo složky potraviny vztahuje odstavec 2 tohoto článku“, pro podnikatele povinnost, aby v případě sporu inicioval a vyčkal tohoto stanovení? Je možné z tohoto ustanovení a z čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 258/97 rovněž vyvodit požadavky, které jsou kladeny na povinnost tvrzení a na materiální důkazní břemeno?


(1)  Úř. věst. L 43, s. 1.