Kasační opravný prostředek podaný dne 13. srpna 2007 Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland GmbH proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 24. května 2007 ve věci T-151/01, Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland GmbH v. Komise Evropských společenství, podporovaná Vfw AG, Landbell AG für Rückhol-Systeme a Belland Vision GmbH

(Věc C-385/07 P)

(2007/C 269/51)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland GmbH (zástupci: W. Deselaers, E. Wagner, B. Meyring, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství, Vfw AG, Landbell AG für Rückhol-Systeme a Belland Vision GmbH

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající opravný prostředek (navrhovatelka) zakládá svůj kasační opravný prostředek proti uvedenému rozsudku Soudu na osmi důvodech.

Jako první důvod kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje, že Soud porušil svou povinnost uvést odůvodnění a rovněž článek 82 ES rozporuplným zjištěním chování, které má odůvodňovat zneužití. Soud na jedné straně odůvodnil zneužití tím, že navrhovatelka požaduje od podniků, které nevyužívají její systém nebo jej využívají pouze pro část označených prodejních obalů, licenční poplatek v plné výši. Na druhé straně Soud konstatuje, že navrhovatelka požaduje za prodejní obaly, které se neúčastní systému navrhovatelky, pouze „pravděpodobně“ cenu za službu zpětného odběru a využití podle sporných ustanovení smlouvy o užívání loga.

Druhý, pátý a šestý důvod kasačního opravného prostředku se vztahují k nedostatečnému resp. zjevně zkreslujícímu nesprávnému právnímu posouzení rozsahu licence nabízené navrhovatelkou, které je v rozporu se spisem a s předloženými důkazy. Při správném právním posouzení by Soud musel poznat, že navrhovatelka neuděluje izolovanou licenci, takže napadené rozhodnutí by bylo třeba chápat jako zjištění, že odepření takové licence by bylo zneužitím, resp. příkaz ukončit zneužívání dominantního postavení v článku 3 napadeného rozhodnutí je srovnatelný s uložením povinné licence. Soud však nesprávně opomenul splnit požadavky na odůvodnění, které jsou nutné pro povinnou licenci podle judikatury, a rovněž nezohlednil, že povinnou licenci je třeba vyloučit z hlediska právních předpisů týkajících se ochranných známek a obalů. Navrhovatelka v této souvislosti uplatňuje porušení povinnosti uvést odůvodnění, porušení zásady proporcionality resp. článku 82 ES a článku 3 nařízení Rady č. 17.

Jakožto třetí a čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje, že Soud porušuje svou povinnost uvést odůvodnění a tím i článek 82 ES nedostatečně odůvodněným právně závadným zjištěním, porušujícím německé právní předpisy o obalech a o ochranných známkách, že ochranná známka „Der Grüne Punkt“ nemůže mít „požadovanou výlučnost“. Tímto konstatováním dokonce porušuje zásadu práva ochranných známek EU, podle níž zapsaná ochranná známka svému majiteli poskytuje výlučné právo, zejména s ohledem na používání ochranné známky pro výrobky a služby, které jsou totožné nebo podobné s těmi, pro něž je známka zapsána.

Svým sedmým a osmým důvodem kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka dvě procesní vady. Jednak Soud podle navrhovatelky uvedl nová zjištění, resp. uvedl zjištění z vlastního podnětu, aniž by byl předmět těchto zjištění obsahem napadených rozhodnutí či aniž by byla v řízení před Soudem účastníky řízení uváděna. Kromě toho se Soud dopustil porušení procesních pravidel, čímž poškodil zájmy navrhovatelky tím, že porušil základní právo Unie na projednání věci v rámci přiměřené doby trvání řízení.

(1)  Úř. věst. L 166, s. 1.