25.8.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 199/40

Žaloba podaná dne 18. června 2007 – Transports Schiocchet – Excursions v. Komise

(Věc T-220/07)

(2007/C 199/76)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Transports Schiocchet – Excursions (Beuvillers, Francie) (zástupce: D. Schönberger, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit mimosmluvní odpovědnost Komise za porušení základních práv žalobkyně na základě nařízení Rady (EHS) č. 517/72 ze dne 20. března 1972;

—	určit mimosmluvní odpovědnost Komise za porušení základních práv žalobkyně po vstupu v platnost nařízení Rady (EHS) č. 684/92 ze dne 16. března 1992;

—

uložit Komisi, aby z výše zmíněných důvodů vyplatila žalobkyni částku 50 723 808,39 EUR, anebo jinou částku, popřípadě i vyšší, podle posudku znalce, jako náhradu utrpěné škody zvýšenou o úroky z prodlení z uvedené částky ve výši 8 % ročně od data rozsudku, který bude vydán, do úplného zaplacení dlužné částky;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení;

—	vyhradit žalobkyni uplatnění jakýchkoli ostatních práv, žalobních důvodů a žalob.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávanou žalobou na určení mimosmluvní odpovědnosti se žalobkyně domáhá náhrady škody, která jí údajně vznikla v důsledku přijetí rozhodnutí Komise 89/524/EHS ze dne 7. září 1989 o sporu mezi Lucemburskem a Francií ohledně zavedení zvláštní pravidelné osobní dopravy mezi těmito dvěma státy (1), jež bylo předmětem žaloby na neplatnost podané žalobkyní a zamítnuté rozsudkem Soudního dvora ze dne 16. dubna 1991 ve věci C-354/89, Schiocchet v. Komise (2), jakož i v důsledku přijetí nařízení Rady (EHS) č. 684/92 ze dne 16. března 1992 o společných pravidlech pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy (3).

Ve své žalobě žalobkyně tvrdí, že orgány Společenství přijetím zmíněných aktů porušily její základní práva tím, že legalizovaly protiprávní postavení jejích konkurentů na trhu přepravy cestujících autokary mezi Lucemburskem a Francií, kteří tuto činnost vykonávali bez předchozího povolení.

(1) Úř. věst. L 272, s. 18.

(2) Recueil, 1991, s. I-01775.

(3) Úř. věst. L 74, s. 1.