Kasační opravný prostředek podaný dne 16. dubna 2007 C.A.S. SpA proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 6. února 2007 ve věci T-23/03, C.A.S. SpA v. Komise Evropských společenství

(Věc C-204/07 P)

(2007/C 140/22)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: C.A.S. SpA (zástupce: D. Ehle, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Žalobkyně odůvodňuje svůj kasační opravný prostředek následujícími devíti důvody, na základě kterých považuje napadený rozsudek za chybný.

První důvod kasačního opravného prostředku se týká Soudem předpokládané výlučné pravomoci tureckých orgánů pro konstatování, zda jsou jimi vystavená a při dovozním odbavení předložená průvodní osvědčení ATR 1 „pravá“ nebo „nepravá“ resp. „správná“ nebo „nesprávná“. Žalobkyně zastává názor, že v těch případech, ve kterých existují dostatečné a logické objektivní indicie pro součinnost příslušných celních orgánů země vývozu na nesrovnalostech při vystavování (vydávání formulářů, razítek a podpisů) k průvodním osvědčením, jakož i při vývozním odbavení zboží na základě těchto průvodních osvědčení, končí výlučná pravomoc celních orgánů země vývozce. Prohlášení tureckých orgánů, která byla později učiněna k průvodním osvědčením, nemohla být považována za věrohodná a za jediná rozhodná.

Druhým důvodem kasačního opravného prostředku žalobkyně napadá závěr napadeného rozsudku týkající se rozsahu práva na nahlédnutí do spisu a práv obhajoby navrhovatele. Právo na nahlédnutí do spisu se nesmí vztahovat jen na dokumenty, ze kterých Komise podle svého interního rozhodnutí a toho, co sama uvedla, vycházela ve svém napadeném rozhodnutí. Právo na nahlédnutí do spisu se vztahuje také na všechny další důvěrné a nedůvěrné dokumenty, které by v souvislosti s hodnocením skutkového stavu mohly mít význam pro skutkové nebo právní postavení žalobkyně.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku spatřuje žalobkyně v tom, že Soud žalobkyni uložil úplné důkazní břemeno k těm skutkovým okolnostem, které odůvodňují „zvláštní situaci“ ve smyslu článku 239 celního kodexu Společenství a článku 905 prováděcího nařízení k celnímu kodexu Společenství. Žalobkyně vychází z obrácení důkazního břemene v určitých případech nebo ze zjednodušené povinnosti předložit důkazy. Žalobkyně v žádném případě nenese důkazní břemeno k určitým, jí uvedeným skutkovým okolnostem ve třetích zemích (zde: Turecko), které mohou a musí být nejlépe zjištěny Komisí/OLAF v rámci možností, které byly těmto orgánům dány. Totéž platí pro ty skutkové okolnosti, které spadají do oblasti činnosti a vlivu Evropské komise.

Jako čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku žalobkyně uplatňuje, že Soud, i s ohledem na úplné důkazní břemeno, které bylo žalobkyni v rozsudku uloženo, nesprávně upustil od organizačních procesních opatření, které byly navrženy žalobkyní, zejména od provedení navrženého dokazování. Místo toho byly návrhy důkazů zamítnuty jako nerelevantní.

Jako pátý důvod kasačního opravného prostředku žalobkyně uvádí, že Soud právně chybně vyložil a kvalifikoval všechny žalobkyní předložené listiny, jakož i přednesené skutečnosti a indicie, které svědčily o součinnosti tureckých orgánů na (údajně) „nepravých“ (ve skutečnosti ale „nesprávných“) průvodních osvědčeních ATR 1. Soud tímto dospěl k nesprávným právním důsledkům. Soud současně ponechal podstatné skutečnosti, uvedené v jasném návrhu žalobkyně, zcela nezohledněny.

Jako šestý důvod kasačního opravného prostředku je uplatňováno, že Soud nekvalifikoval jako protiprávní jednání Komise to, že Komise nepředložila věc celnímu výboru/Radě přidružení.

Sedmý důvod kasačního opravného prostředku spočívá v tom, že Soud v souvislosti s konkrétním průvodním osvědčením ATR 1 neuznal existenci legitimního zájmu žalobkyně na zrušení částečně napadeného rozhodnutí Komise.

V osmém důvodu kasačního opravného prostředku je Soudu vytýkáno, že v rozporu s právem neprovedl zvážení na základě rizika a ekvity, které by se vázalo k tomuto konkrétnímu případu. Soud tímto neuznal, že i v případě, kdy se vychází z nepravého průvodního osvědčení ATR 1 by s ohledem na hrubé pochybení tureckých orgánů a Komise bylo s ohledem na vztah mezi hospodářskými subjekty a správou nespravedlivé nechat nést žalobkyni jako hospodářský subjekt škodu, kterou by v případě, že by věc proběhla tak, jak měla, neutrpěla.

Jako devátý důvod kasačního opravného prostředku je žalobkyní vytýkáno, že napadený rozsudek při použití čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu Společenství na základě přednesených a zjištěných skutečností popřel aktivní součinnost tureckých celních orgánů při vydávání a použití 32 průvodních osvědčení ATR 1, které jsou v této věci sporné.

(1)  Úř. věst. C 82, s. 30.