9.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 129/11


Kasační opravný prostředek podaný dne 12. dubna 2007 Aktieselskabet af 21. november 2001 proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 6. února 2007 ve věci T-477/04, Aktieselskabet af 21. november 2001 v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), TDK Kabushiki Kaisha (TDK Corp.)

(Věc C-197/07 P)

(2007/C 129/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Aktieselskabet af 21. november 2001 (zástupce: C. Barrett Christiansen, advokát)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), TDK Kabushiki Kaisha (TDK Corp.)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky)

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr

zrušil v plném rozsahu rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 6. února 2007, vydaný ve věci T-477/04 (dále jen „napadený rozsudek“),

uložil Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) náhradu nákladů řízení před Soudním dvorem.

zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 7. října 2004, věc R-364/2003-1,

uložil Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) náhradu nákladů řízení před Soudem prvního stupně a před OHIM.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

V tomto kasačním opravném prostředku navrhovatelka tvrdí, že:

 

Soud prvního stupně tím, že shledal, že starší ochranné známky mají podle čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94 dobré jméno nesprávně:

1.

v napadeném rozsudku nerozlišoval mezi 36 staršími ochrannými známkami

2.

zohlednil důkazy, které nejsou v souladu s úředními pokyny OHIM

3.

zohlednil důkazy, které nemají žádný vztah k starším ochranným známkám

4.

zohlednil důkazy, na kterých není uvedeno datum

5.

nezohlednil skutečnost, že relevantní datum pro prokázání dobrého jména je datum podání napadené přihlášky podle nařízení (ES) č. 40/94

6.

potvrdil dobré jméno založené na důkazech z doby, která se časově neblížila datu podání napadené přihlášky podle nařízení (ES) č. 40/94

7.

zohlednil průzkum trhu jako důkaz dobrého jména bez uvedení:

a)

zda byl proveden nezávislým a uznávaným institutem nebo společností

b)

počtu a profilu (pohlaví, věk, povolání a okolnosti) dotázaných

c)

metody a okolností, na základě kterých byl průzkum proveden, a úplného seznamu otázek uvedených v dotazníku

d)

zda procento vyplývající z průzkumu odpovídá celkovému počtu dotázaných osob nebo pouze těch osob, které skutečně odpověděly.

8.

nezohlednil individuální důkazní hodnotu předložených důkazů před tím, než provedl celkové posouzení.

 

Soud prvního stupně tím, že shledal, že užívání přihlašované ochranné známky by neprávem těžilo z dobrého jména starších ochranných známek podle čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94 nesprávně:

9.

založil své rozhodnutí o tom, že by užívání přihlašované ochranné známky neprávem těžilo z dobrého jména starších ochranných známek, na pověsti – nikoli na dobrém jménu – což není v souladu s čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94.

10.

shledal, že možnost, která nemůže být vyloučena, je dostatečná, aby prima facie prokázala budoucí nebezpečí, které není hypotetické, toho, že užívání přihlašované ochranné známky by neprávem těžilo z dobrého jména starších ochranných známek.