26.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 117/7

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. března 2007 Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) vydanému dne 14. prosince 2006 ve spojených věcech T-259/02 až T-264/02 a T-271/02, Raiffeisen Zentralbank Österreich AG a další v. Komise Evropských společenství ve věci T-264/02

(Věc C-125/07 P)

(2007/C 117/10)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG (zástupce: F. Montag, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

částečně zrušit rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství (druhého senátu) ze dne 14. prosince 2006 ve spojených věcech T-259/02 až T-264/02 a T-271/02 (1) v rozsahu, v němž zamítl žalobu ve věci T-264/02 proti rozhodnutí žalované C (2002) 2091, konečné ze dne 11. června 2002 v řízení podle článku 81 Smlouvy ES a zrušit uvedené rozhodnutí žalované v rozsahu, v němž ukládá žalobkyni pokutu;

—

podpůrně snížit přiměřeně pokutu uloženou žalobkyni v článku 3 rozhodnutí žalované C (2002) 2091 konečné ze dne 11. června 2002 v řízení podle článku 81 Smlouvy ES;

—

mimořádně podpůrně zrušit rozsudek Soudu prvního stupně uvedený v bodě 1 a vrátit věc Soudu prvního stupně;

—

v každém případě uložit žalované náhradu veškerých nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

Je namítáno, že napadený rozsudek porušil právo obhajoby. Žalobkyně totiž nebyla řádně vyslechnuta ohledně stanovení podílů na trhu rakouského sektoru spořitelen, který Komise zamýšlela. Soud ve svém rozsudku neprávem rozhodl, že skutečnost, že žalovaná ve svém oznámení námitek označila žalobkyni za vedoucí společnost v sektoru spořitelen, byla dostatečná k zajištění práv obhajoby žalobkyně. Žalovaná měla spíše žalobkyni upozornit na to, které závěry z této skutečnosti zamýšlí přijmout.

2.

Z hmotně-právního hlediska je namítáno, že Soud nezohlednil skutečnost, že rozhodnutí žalované

a)

porušilo čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17/1962, jelikož přičetlo žalobkyni jednání GiroCredit za období před převzetím žalobkyní. Jednání GiroCredit mělo být naopak připsáno za toto období Bank Austria-Konzern, jelikož i) řídila GiroCredit a měla vliv na její podíl v Lombardclub, ii) podílela se na dohodách společnosti Lombardclub prostřednictvím další společnosti skupiny a iii) v okamžiku vydání rozhodnutí stále právně existovala.

b)

porušilo čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17/1962, jelikož připsal žalobkyni podíly na trhu spořitelen, které byly v období protiprávního jednání (1995-červen 1998) právně a hospodářsky nezávislé. Neexistuje právní základ pro připsání sektoru spořitelen žalobkyni. Krom toho nebyly splněny podmínky pro právní základy, které zohlednily Soud a žalovaná.

c)

porušilo čl. 81 odst. 1 ES, jelikož připsání podílů na trhu sektoru spořitelen žalobkyni konečně znamenalo připsání jednání spořitelen, které jsou právně a hospodářsky nezávislé, aniž byly dodrženy přísnější podmínky, které Soudní dvůr stanovil pro připsání jednání jiného subjektu.

d)

porušilo čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17/1962, jelikož pokuta na základě protiprávního připsání společnosti GiroCredit a sektoru spořitelen žalobkyni nesměla být uložena, v každém případě však byla příliš vysoká.

e)

porušilo čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17/1962 i tehdy, pokud by připsání sektoru spořitelen bylo oprávněné, quod non, jelikož v každém případě připsání celkového sektoru spořitelen žalobkyni bylo protiprávní, jelikož společnosti Bank Austria a Erste österreichische Sparkasse – Bank AG byla rovněž uložena samostatná pokuta, takže jejich podíly na trhu neměly být zohledněny rovněž v rámci stanovení pokuty žalobkyni – zohledněné podruhé a tedy dvojnásobné.

f)

porušilo čl. 81 odst. 1 ES, jelikož dohody společnosti Lombardclub nezpůsobily žádné „zásadní “narušení obchodu mezi členskými státy, takže čl. 81 odst. 1 ES neměl být v projednávaném případě vůbec použit.

(1)  Úř. věst. C 331, s. 29.