26.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 117/4

1)

Brání správný výklad článku 17, čl. 21 odst. 1 a článku 22 šesté směrnice Rady 77/388/EHS (1) ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu vnitrostátní právní úpravě (v tomto případě článku 19 nařízení prezidenta republiky č. 633 ze dne 26. října 1972), která podmiňuje uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty, kterou má platit osoba povinná k dani při výkonu své podnikatelské činnosti, dodržením lhůty (dvouleté) a sankcionuje její nedodržení zánikem tohoto nároku, konkrétně pokud jde o případy, v nichž ke zdanění nákupu zboží nebo služby daní z přidané hodnoty dochází za použití dynamiky reverse charge, která umožňuje finančnímu úřadu požadovat placení daně ve lhůtě (čtyřleté, podle článku 57 nařízení prezidenta republiky č. 633/72) překračující lhůtu stanovenou podnikateli k jejímu odpočtu, která naopak propadne v důsledku uplynutí?

2)

Brání správný výklad čl. 18 odst. 1 písm. d) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 vnitrostátní právní úpravě, aby při úpravě „náležitostí “stanovených tímto článkem prostřednictvím mechanismu reverse charge upraveného ustanovením čl. 17 odst. 3 ve spojení s článkem 23 a 25 nařízení prezidenta republiky č. 633/72 mohla zavést (pouze ke škodě daňového poplatníka) dodržování časového omezení – jak je stanoveno článkem 19 nařízení prezidenta republiky č. 633/72 – pro uplatnění odpočtu podle článku 17 téže směrnice?