28.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 95/47

Žaloba podaná dne 26. února 2007 – E.ON Ruhrgas a E.ON Földgáz Trade v. Komise

(Věc T-57/07)

(2007/C 95/95)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: E.ON Ruhrgas International AG (Essen, Německo) a E.ON Földgáz Trade Zrt. (Budapešť, Maďarsko) (zástupci: G. Wiedemann a T. Lübbig, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—

zrušit čtvrtý odstavec dole na straně 1 rozhodnutí Evropské komise (dokument č. 30783) ze dne 19. prosince 2006, určeného E.ON Ruhrgas International AG ve věci M.3696 – E.ON/MOL; a zrušit rozhodnutí Evropské komise (dokument č. 924) ze dne 16. ledna 2007, určené rovněž E.ON Ruhrgas International AG ve věci M.3696 – E.ON/MOL;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení vzniklých žalobkyním v tomto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutím ze dne 21. prosince 2005 Komise označila, za předpokladu, že budou žalobkyní splněny určité podmínky a závazky, převzetí dvou maďarských plynárenských společností žalobkyní E.ON Ruhrgas International AG za slučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

Jako jednu z podmínek se žalobkyně E.ON Ruhrgas International AG zavázala zorganizovat a zavést program uvolňování zemního plynu na maďarský trh. Počáteční aukční cena měla být stanovena na 95 % vážené průměrné ceny zemního plynu za předpokladu, že možná souhrnná ztráta způsobená žalobkyním v důsledku konečné aukční ceny stanovené pod váženou průměrnou cenou zemního plynu nepřesáhne 26 milionů eur.

V napadených dopisech Komise uvedla, že ztráty způsobené žalobkyním v dané aukci by měly být započteny oproti ziskům získaným žalobkyněmi v jiných aukcích. Žalobkyně toto zpochybňují a jsou toho názoru, že ztráty vyplývající z aukcí v souvislosti s uvolňováním zemního plynu nemají být započteny oproti případným ziskům z budoucích aukcí.

Na podporu svých žalob se žalobkyně dovolávají dvou žalobních důvodů.

Zaprvé, žalobkyně tvrdí, že Komise nemá žádný právní základ pro zvýšení finanční zátěže a tudíž pro následnou změnu právních závazků vyplývajících z rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2005.

Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že jednací řád Komise (1) byl porušen tím, že jednak všichni členové Komise se neshodli na obsahu dvou napadených dopisů a jednak tím, že na generální ředitelství Komise nebyla řádně přenesena pravomoc podle článku 14 uvedeného jednacího řádu.

(1) Úř. věst. L 308, s. 26, ve znění pozdějších změn.