28.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 95/46

Kasační opravný prostředek podaný dne 23. února 2007 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu vydanému dne 14. prosince 2006 ve věci F-122/05, Economidis v. Komise

(Věc T-56/07 P)

(2007/C 95/94)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a G. Berscheid, zmocněnci)

Další účastník řízení: Ioannis Economidis (Woluwé-St-Etienne, Belgie)

Návrhová žádání navrhovatelky

—

zrušit napadený rozsudek v rozsahu, v němž přijímá první dva žalobní důvody vycházející z protiprávnosti řízení o jmenování a porušení čl. 29 odst. 1, jakož i článku 31 služebního řádu a zrušuje jmenování jiné osoby na místo vedoucího oddělení „Biotechnologie a aplikovaná genomika“, které mělo za následek zamítnutí kandidatury žalobce v prvním stupni na toto pracovní místo;

—	rozhodnout sám o sporu, vyhovět návrhovým žádáním žalované v prvním stupni, a tedy zamítnout žalobu ve věci F-122/05;

—	podpůrně, postoupit věc Soudu pro veřejnou službu, aby rozhodl o zbývajících žalobních důvodech;

—	uložit žalobci v prvním stupni náhradu nákladů řízení v tomto stupni, jakož i náhradu nákladů řízení navrhovatelky u Soudu pro veřejnou službu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Rozsudkem ze dne 14. prosince 2006, jehož zrušení se v rámci tohoto kasačního opravného prostředku navrhuje, zrušil Soud pro veřejnou službu rozhodnutí Komise ze dne 23. prosince 2004 o jmenování jiného uchazeče na místo vedoucího oddělení, a v důsledku toho o zamítnutí kandidatury žalobce.

Na podporu svého návrhu na zrušení tohoto rozsudku Komise vznáší tři důvody kasačního opravného prostředku, z nichž první vychází z nesprávného použití judikatury „Kratz“ (1) v projednávaném případě v rozsahu, v němž nová použitelná právní úprava, tedy relevantní ustanovení služebního řádu a rozhodnutí Komise „SRZ“ (2) je odlišná od právní úpravy použité v rámci věci „Kratz“, což je úvaha, kterou Soud pro veřejnou službu neprávem opomenul zohlednit.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku uplatněný Komisí vychází z údajné rozpornosti odůvodnění napadeného rozsudku, která spočívá v tom, že se nejprve konstatovala relevance zásady oddělení funkcí a platové třídy, možnost obsadit místo pouze přeložením, přičemž platová třída je automaticky třída, kterou uchazeč měl ke dni jmenování, zatímco Soud pro veřejnou službu dále dospěl k závěru o povinnosti zveřejnit pracovní místa podle skupin dvou platových tříd.

Zatřetí Komise tvrdí, že pokud povinnost zveřejnit pracovní místa vedoucích oddělení podle dvojic určených platových tříd, jak je uložená orgánům napadeným rozsudkem, měla být dodržena, žalobce v prvním stupni neměl právní zájem na podání žaloby a jeho žaloba musí být zamítnuta jako nepřípustná. Podle Komise napadený rozsudek tak překročil předmět žaloby v prvním stupni.

(1) Rozsudek Soudu ze dne 17. května 1995, Kratz v. Komise, T-10/94, Recueil 1995, s. II-1455.

(2) Rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2004, C (2004) 1597, o středních řídících zaměstnancích, zveřejněné v Informations administratives č. 73/2004 ze dne 23. června 2004.