|
30.12.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 326/60 |
Žaloba podaná dne 27. října 2006 – Lemaître Sécurité SAS v. Komise
(Věc T-301/06)
(2006/C 326/129)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Lemaître Sécurité SAS (La Walck, Francie) (zástupce: D. Bollecker, advokát)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
|
— |
prohlásit za nepřípustnou žalobu na neplatnost podanou společností Lemaître Sécurité proti rozhodnutí Komise o zastavení antidumpingového řízení ze dne 28. srpna 2006; |
|
— |
zrušit rozhodnutí o zastavení antidumpingového řízení ze dne 28. srpna 2006 v souladu s čl. 231 prvním pododstavcem ES; |
|
— |
nařídit přezkoumání zastavení antidumpingového řízení pro bezpečnostní obuv; |
|
— |
dbát na dodržení výkonu rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství na základě článku 233 ES; |
|
— |
uložit Komisi náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Svým rozhodnutím 2006/582/ES ze dne 28. srpna 2006 (1) Komise rozhodla o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů obuvi s ochrannou špičkou pocházející z Čínské lidové republiky a Indie poté, co hlavní stěžovatel stáhl svou stížnost v návaznosti na dopis, který vydala Komise dne 5. července 2006, kterým uznala dumping týkající se bezpečnostní obuvi, ale odmítla zavedení antidumpingových práv z důvodu, že Evropská komise nemá na zavedení takových práv zájem. Žalobkyně, evropský výrobce bezpečnostní obuvi, tvrdí, že při neexistenci opatření přijatých k znovunastolení zdravé soutěže jí z důvodu dovozu obuvi původem z Číny a Indie vznikla hospodářská a strategická újma.
Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává tří žalobních důvodů.
První žalobní důvod vychází z nedostatku odůvodnění, jelikož podle žalobkyně Komise nepředstavila jasně a jednoznačně důvody, na základě kterých odmítá přijmout antidumpingová opatření.
Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 9 odst. 1 nařízení č. 384/96 (2) ve spojení s článkem 2, čl. 3 písm. m), čl. 127 druhým pododstavcem a čl. 57 prvním pododstavcem ES v tom, že Komise v projednávaném případě údajně nesprávně posoudila existenci zájmu Společenství přijmout antidumpingová opatření.
Svým třetím žalobním důvodem žalobkyně tvrdí, že Komise údajně porušila zásadu legitimního očekávání tím, že výslovně uznala dumping bezpečnostní obuvi, a tím, že odmítla přijmout opatření k tomu, aby zjednala nápravu.
(1) Úř. věst. 2006, L 234, s. 33.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, Úř. věst. 1996, L 56, s. 1, naposledy ve znění nařízení (ES) č. 2117/2005, Úř. věst. L 340, s. 17.