PŘIJATÉ TEXTY
P6_TA(2006)0570
Návrh souhrnného rozpočtu na rok 2007
Usnesení Evropského parlamentu o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 pozměněném Radou (všechny oddíly) (15637/2006 – C6-0442/2006 – 2006/2018(BUD) – 2006/2018B(BUD) a návrhy na změny č. 1/2007 (SEK(2006)0762), 2/2007 (13886/2006 – C6-0341/2006) a 3/2007 (15636/2006 – C6-0443/2006) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2007
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a článek 177 Smlouvy o Euratomu, |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (1), |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (2), |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID) (3), |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu (4), |
|
— |
s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007, který sestavila Rada dne 14. července 2006 (C6-0299/2006), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2006 o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007, oddíl III – Komise (C6-0299/2006) a o návrhu na změnu č. 1/2007 (SEK(2006)0762) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 (5), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2006 o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007, oddíl I – Evropský parlament, oddíl II – Rada, oddíl IV – Soudní dvůr, oddíl V – Účetní dvůr, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor, oddíl VII – Výbor regionů, oddíl VIII (A) – Evropský veřejný ochránce práv, oddíl VIII (B) – Evropský inspektor ochrany údajů (C6-0300/2006) (6), |
|
— |
s ohledem na návrh na změnu č. 2/2007 (13886/2006 – C6-0341/2006) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007, |
|
— |
s ohledem na návrh na změnu č. 3/2007 (15636/2006 – C6–0443/2006) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007, |
|
— |
s ohledem na své změny a pozměňovací návrhy k návrhu souhrnného rozpočtu ze dne 26. října 2006 (7), |
|
— |
s ohledem na změny provedené Radou ve změnách a pozměňovacích návrzích k návrhu souhrnného rozpočtu, které přijal Parlament (15637/2006 – C6-0442/2006); |
|
— |
s ohledem na výsledky dohodovacího řízení ze dne 21. listopadu 2006 a na následnou schůzku dne 28. listopadu 2006, |
|
— |
s ohledem na prohlášení Rady o výsledku jejího jednání o změnách a pozměňovacích návrzích k návrhu souhrnného rozpočtu, které přijal Parlament, |
|
— |
s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0451/2006), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Parlament se během celé své práce na rozpočtu na rok 2007 řídil jednotnou strategií, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že tato strategie se opírala o tři pilíře uvedené v jeho usnesení ze dne 18. května 2006 o rozpočtu na rok 2007: zpráva Komise o roční politické strategii (APS) (8), a to: stanovení politických priorit; zhodnocení vynakládaných finančních prostředků; příprava na přezkum v období 2008–2009, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že tento přístup kladl důraz na stěžejní výzvy a příležitosti, před nimiž Evropská unie stojí, v souvislosti s probíhajícím procesem globalizace a vznesl základní otázky týkající se povahy strategického partnerství EU s partnerskými zeměmi a regiony na celém světě, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že tato jasná, důsledná, strategická vize přinesla Parlamentu výsledky při jednáních s Radou o klíčových prioritách Parlamentu, a to rovněž v souvislosti s finančním nařízením, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že výsledky dosažené v otázce priorit Parlamentu, zhodnocení vynakládaných finančních prostředků a finančního nařízení budou znamenat pro občany Evropy skutečný přínos v podobě účinnějšího a efektivnějšího vynakládání finančních prostředků a přispějí k trvalému úsilí Parlamentu o pozitivní vyznění prohlášení o věrohodnosti (DAS) v souvislosti s výdaji EU, |
Obecné úvahy: dosahování priorit, zhodnocení vynakládaných finančních prostředků, příprava na přezkum v období 2008/2009
Dosahování priorit
|
1. |
připomíná, že strategie a politické priority pro přístup Parlamentu k rozpočtu na rok 2007 byly stanoveny v jeho výše uvedeném usnesení o APS ze dne 18. května 2006, zejména v bodech 5 a 6; domnívá se, že usnesení o APS tudíž bylo zásadním nástrojem pro vytyčení jeho strategie v rané fázi ročního rozpočtového procesu; |
|
2. |
vítá výsledky, kterých dosáhl, pokud jde o jeho obecné priority a klíčové otázky, při jednáních s Radou v rámci trialogu a dohodovacího řízení před druhým čtením rozpočtu v Parlamentu; |
|
3. |
pokud jde o celkovou výši plateb, odmítá přístup Rady v podobě svévolných, paušálních škrtů u částek na platby; domnívá se, že platby by měly směřovat na ty prioritní programy, u nichž lze zajistit účinné a efektivní vynakládání prostředků; v rámci celkové dohody se s Radou shoduje na konečném objemu plateb ve výši 115 500 milionů eur, což se rovná 0,99 % HND EU; |
|
4. |
znovu připomíná své prohlášení o platbách a připomíná, že body 12 a 13 IID ze dne 17. května 2006 stanoví absolutní částky, které představují roční stropy výdajů souhrnných rozpočtů v rámci VFR; z tohoto důvodu dodržení ročních stropů stanovených ve VFR na období 2007–2013 představuje automatické přijetí míry zvýšení u nepovinných výdajů v ročních rozpočtech; připomíná Radě, že v případě, že tyto články nebudou dodrženy, to bude Parlament považovat za porušení IID; |
|
5. |
poznamenává v této souvislosti, že specializované výbory Parlamentu byly při formulaci postoje Parlamentu v prvním čtení rozpočtu na rok 2007 umírněné ve svých požadavcích na zvýšení položek plateb vzhledem k tomu, že hlavní nové právní základy byly schváleny v průběhu roku 2006, aby mohly být nové programy poskytující finanční prostředky EU zahájeny v roce 2007; |
|
6. |
pokud jde o celkovou výši položek závazků, konstatuje, že Parlament zaujal ve shodě s postojem specializovaných výborů rozvážný přístup a nepožadoval využití nástroje pružnosti; stanoví výši položek závazků u většiny položek rozpočtu na rok 2007 přesně ve výši nebo těsně pod úrovní stropů uvedených v příloze I IID ze dne 17. května 2006; |
|
7. |
pokud jde o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), rozhodl se obnovit položky závazků na rok 2007 ve výši stanovené v předběžném návrhu rozpočtu (PNR), tj. 159 200 000 eur, ale očekává, že Rada naplní ducha a literu IID ze dne 17. května 2006, pokud jde o výdaje na SZBP, jak bylo také potvrzeno ve výměně dopisů mezi předsedy výborů Brokem a Lewandowskim a finskou ministryní Wideroosovou; |
Dosáhnout zhodnocení vynakládaných finančních prostředků
|
8. |
zdůrazňuje, že přístup prosazující zhodnocení vynakládaných finančních prostředků byl v procesu přípravy rozpočtu na rok 2007 inovativním prvkem s cílem zajistit dokonalejší hodnocení programů EU a lepší kontrolu plnění rozpočtu v souladu s prioritami Parlamentu a s jeho institucionálními výsadami; bere na vědomí společné prohlášení o řádném plnění rozpočtu, na kterém se dohodl s Komisí, a zdůrazňuje, že obecným cílem této snahy je docílit lepšího zhodnocení vynakládaných finančních prostředků z pohledu evropských občanů a reagovat na výzvy, kterým EU čelí, co nejlepším rozdělováním finančních prostředků (viz připojené prohlášení); |
|
9. |
připomíná své rozhodnutí umístit do rezervy 30 % prostředků – v celkové výši přes 500 milionů eur – z bezmála 40 rozpočtových položek, jejichž stav shledal Parlament po důkladném prozkoumání dostupných zdrojů informací jako značně znepokojivý, pokud jde o kvalitu a míru plnění rozpočtu; vítá konstruktivní odpověď Komise na požadavky, které Parlament vznesl ve svých změnách k rozpočtu jako podmínku pro uvolnění prostředků z těchto rezerv; na základě odpovědi Komise připojené k jejímu tradičnímu dopisu o proveditelnosti změn v rozpočtu z počátku listopadu se rozhodl ponechat v rezervě částku 8 900 000 eur ze 2 rozpočtových položek; rozhodl se i nadále důkladně sledovat kvalitu a míru vynakládání prostředků z těchto položek v průběhu roku 2007 v souladu s prohlášení o lepším zhodnocení vynakládaných finančních prostředků; |
|
10. |
také je potěšen schůzkou s komisařkou pro finanční plánování a rozpočet a s generální tajemnicí Komise, která se uskutečnila 15. listopadu 2006 a při níž dala Komise rozhodným způsobem najevo své odhodlání pokračovat v přístupu prosazujícím zhodnocení vynakládaných finančních prostředků; bere na vědomí, že Rozpočtový výbor Parlamentu uspořádá na začátku roku 2007 slyšení o dalším prohlubování přístupu prosazujícího zhodnocení vynakládaných finančních prostředků; |
|
11. |
vítá připomíná, že Parlament přikládá velký význam dosažení pozitivního prohlášení o věrohodnosti účetnictví, pokud jde o prostředky spravované formou sdíleného řízení; zdůrazňuje, že má v úmyslu zajistit, aby příslušné vnitrostátní kontrolní orgány v členských státech vypracovaly v souladu s IID ze dne 17. května 2006 posouzení souladu správních a kontrolních systémů s právními předpisy Společenství; znovu zdůrazňuje, že členské státy by se proto měly zavázat, že každý rok vypracují souhrn dostupných auditů a prohlášení na příslušné vnitrostátní úrovni; vítá nedávné rozhodnutí jednoho členského státu konsolidovat veškeré samostatné účty týkající se vynakládání finančních prostředků EU v rámci sdíleného řízení, aby bylo možno následně provést audit těchto účetních údajů; domnívá se, že přezkoumání metodiky, kterou používá Účetní dvůr pro posouzení souladu s finančními předpisy EU, procesem vzájemného hodnocení za účasti srovnatelných institucí přispěje ke zlepšením v přístupu Účetního dvora k provádění auditu účtů EU; s údivem konstatuje, že žádný takový proces vzájemného hodnocení ještě neproběhl; žádá, aby se tak stalo do 31. července 2007; |
|
12. |
pokud jde o tři nové agentury (Agentura pro chemické látky, Institut pro rovnost žen a mužů a Agentura pro základní práva), bere na vědomí společná prohlášení, na kterých se dohodly Parlament, Rada a Komise a která se týkají financování a finančního plánování pro tyto agentury v rámci IID ze dne 17. května 2006; pokud jde o stávající agentury, rozhodl se obnovit prostředky ve výši PNR, ale zvýšení oproti referenční částce umísťuje do rezervy do doby, než bude k dispozici pozitivní hodnocení výkonnosti těchto agentur na základě porovnání výsledků jejich činnosti s konečnou podobou jejich pracovních programů; konstatuje, že tato hodnocení by měla být dokončena u příležitosti schůzky s řediteli agentur na jaře 2007; |
Příprava na přezkum v období 2008/2009
|
13. |
znovu vyjadřuje své zneklidnění související s tím, že by Evropská unie měla vypracovat proaktivnější strategii s cílem zhostit se příležitostí a výzev probíhajícího procesu globalizace; domnívá se, že je v této souvislosti nutné přehodnocení přístupu EU k partnerství s třetími zeměmi a regiony a že užívání výrazu „strategické“ by mělo být vyhrazeno pro ta nejdůležitější partnerství EU, jakým je například transatlantické partnerství se Spojenými státy americkými; |
|
14. |
potvrzuje, že politická analýza, jak byla připravena dočasným výborem pro politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie v letech 2007–2013, a usnesení přijaté Parlamentem dne 8. června 2005 (9) zůstává i nadále základem pro přezkum a jakékoli případné změny IID; domnívá se, že do přezkumu musí být zahrnuto i hodnocení efektivnosti a realizace nové generace víceletých programů a nástrojů; |
|
15. |
poznamenává, že přípravné akce, které Parlament přijal pro oblast podnikatelských a vědeckých výměn s Čínou a Indií, mají naznačit, jakou důležitost přikládá Parlament rozvíjení intenzivnější spolupráce s těmito rychle se rozvíjejícími zeměmi; |
|
16. |
domnívá se, že Komise by měla dosáhnout větší míry transparentnosti, pokud jde o výhody a nevýhody spolupráce s nevládními organizacemi při poskytování rozvojové pomoci EU; v tomto ohledu doporučuje, aby byla provedena analýza poměru nákladů a přínosů fungování nevládních organizací; má v úmyslu dále zkoumat prostor pro větší využívání mikroúvěrů v rámci budoucí rozvojové pomoci EU; |
|
17. |
soudí, že Komise by měla přezkoumat povahu strategických partnerství EU ve zprávě, která má být předložena do 30. dubna 2007, zejména by měla definovat význam slova „strategické“, a že to je pouze jeden z příkladů toho, že je obecněji třeba, aby Evropská unie jasně stanovila své obecné politické priority tak, aby o nich bylo možno účinně informovat občany Evropy; poznamenává, že jasné politické priority jsou nezbytným předpokladem k tomu, aby mohly být na tyto priority přiděleny rozpočtové zdroje; zdůrazňuje, že při práci na rozpočtu na rok 2007 stanovil Parlament své politické priority již v rané fázi procesu, a tak se mu podařilo vytvořit efektivní strategii pro rozpočet na rok 2007; |
|
18. |
je proto přesvědčen, že Parlament by měl navázat na přístup stanovování priorit, který byl zvolen v rozpočtovém procesu pro rok 2007, mj. řadou slyšení na konkrétní politická témata s cílem vymezit své střednědobé politické priority; domnívá se – ve shodě s body 38 až 40 usnesení o APS ze dne 18. května 2006 –, že tento postup by měl přispět k tomu, aby si Parlament vytvořil strategii pro přezkum v období 2008/2009; |
Horizontální otázky a klíčové prvky podle jednotlivých okruhů VFR
Horizontální otázky
|
19. |
pokud jde o pilotní projekty a přípravné akce, bere na vědomí zvýšené stropy pro nové projekty stanovené v IID ze dne 17. května 2006 a zdůrazňuje, že tyto projekty umožní Parlamentu označit prioritní oblasti pro rozvíjení evropských politik; rozhodl se proto navrhnout několik nových projektů, které obecně odpovídají prioritám uvedeným v bodě 6 usnesení o APS ze dne 18. května 2006; |
|
20. |
bere na vědomí přijetí návrhu na změnu č. 3/2007 předloženého Komisí a prvky návrhu na změnu č. 2/2007 předloženého Komisí obsahující ustanovení o klasifikaci týkající se programu Hercule II a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci; odmítá jiné prvky návrhu na změnu č. 2/2007 a rozhodl se zapsat odpovídající částky a zavést rozpočtovou nomenklaturu v souladu se svými prioritami ve vnějších politikách; |
|
21. |
vítá dosažení dohody o poskytnutí částky ve výši 500 milionů eur pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci zapsaný do rozpočtu na rok 2007; zdůrazňuje, že přijatý postup pro získávání rozpočtových prostředků pro tento fond je stále v souladu s ustanoveními bodu 28 IID ze dne 17. května 2006, a znovu opakuje svůj názor, že v souladu s dohodou vyplývá pořadí zdrojů použitých k získání finančních prostředků pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci v roce N z toho, jak jsou chronologicky za sebou k dispozici údaje o rozpětích a zrušených závazcích, tj. nejprve zrušené položky závazků za rok N–2, jako druhé rozpětí, které zůstalo k dispozici za rok N–1, a třetí v pořadí zrušené položky závazků za rok N–1; vítá pohled Komise na tuto otázku, jak je vyjádřen v dopise komisařky pro finanční plánování a rozpočet předsedovi Evropského parlamentu ze dne 17. listopadu 2006; |
Hlavní prvky podle jednotlivých okruhů IID
Okruh 1a – Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost
|
22. |
potvrzuje své přesvědčení vyjádřené v usnesení o APS ze dne 18. května 2006, že vědomosti, dovednosti, výzkum a vývoj, inovace a technologie informační společnosti a udržitelná dopravní a energetická politika tvoří základ zdravého moderního hospodářství a jsou nezbytné k vytváření pracovních míst; rozhodl se proto odmítnout přístup Rady založený na škrtech v řadě zásadních rozpočtových položek, jejichž cílem je zlepšit konkurenceschopnost hospodářství EU; rozhodl se zvýšit položky plateb – jakkoli budou v konečném důsledku sníženy oproti prvnímu čtení – u prioritních programů souvisejících s lisabonskou agendou, jako je program pro konkurenceschopnost a inovaci a sedmý rámcový program pro výzkum, technologický vývoj a demonstrace (2007–2013); |
|
23. |
je přesvědčen, že zvýšení konkurenceschopnosti EU je nezbytnou součástí reakce EU na výzvy globalizace; považuje proto zvýšení prostředků v okruhu 1a za jasné určení směru, kterým by se výdaje EU měly v budoucnu ubírat; připomíná potřebu odpovídajícího veřejného financování s cílem dosáhnout účinku finančních injekcí očekávaných od spolufinancování ze strany Evropské investiční banky; netrpělivě očekává návrhy Komise a Rady v této věci; zdůrazňuje, že bylo žádoucí dosáhnout navýšení dlouhodobě upsaného kapitálu pro Evropský investiční fond, a to jak současně se zavedením nových mandátů (včetně CIP) v roce 2007, tak k financování operací projektu transferu technologií, jak si to přeje Parlament, Rada nebo Komise; |
|
24. |
zdůrazňuje technologický a hospodářský význam programu Galileo; připomíná Komisi, že vezme-li se v úvahu celé období jako celek, je tento program v novém VFR nedostatečně financován, a vyzývá Komisi, aby urychleně hledala proveditelné a trvalé řešení s cílem zajistit úspěch tohoto programu; |
Okruh 1b – Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost
|
25. |
konstatuje, že prostředky na strukturální fondy a Fond soudržnosti pro VFR na období 2007–2013 jsou výrazně nižší, než se očekávalo, převážně v důsledku závěrů zasedání Evropské rady v prosinci 2005; domnívá se proto, že by měly být obnoveny prostředky uvedené v PNR; zdůrazňuje – nyní, po schválení nové IID – důležitost co nejrychlejšího vytvoření a schválení národních programů; zdůrazňuje význam soudržnosti jako jedné z politických priorit EU v oblasti předvstupní pomoci; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na přesun anebo opravný rozpočet v průběhu roku 2007, jestliže částky plánované na rok 2007 se ukážou jako nedostačující; |
Okruh 2 – Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi
|
26. |
konstatuje, že rok 2007 bude prvním rokem, v němž bude plně uplatněna poslední reforma společné zemědělské politiky (SZP); odmítá škrty v povinných výdajích, které přijala Rada ve druhém čtení; odmítá změnu klasifikace několika rozpočtových položek v oblasti zemědělství z nepovinných výdajů na povinné výdaje, kterou navrhuje Komise ve svém návrhu na změnu č. 2/2007; |
|
27. |
odsuzuje skutečnost, že navzdory velkým potřebám v oblasti restrukturalizace, modernizace a diverzifikace venkovského hospodářství v Evropě prostředky přidělené na rozvoj venkova v reálných částkách poklesnou; domnívá se, že dobrovolný převod prostředků z přímé podpory zemědělství („první pilíř“ SZP) na rozvoj venkova není vhodným způsobem nápravy této situace; vyjadřuje v této souvislosti velké výhrady k současnému návrhu Komise týkajícímu se dobrovolné modulace až do výše 20 % přímé zemědělské podpory na rozvoj venkova; vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2003 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (10); opakuje, že Parlament zatím nevyjádří svůj postoj, pokud jde o dobrovolnou modulaci, a domnívá se, že by bylo vhodné provést její posouzení společně s otázkou spolufinancování při provedení přezkumu v období 2008/09, jak je uvedeno v prohlášení č. 9 připojeném k IID ze dne 17. května 2006, které se týká dobrovolné modulace; |
|
28. |
je zklamán tím, že i přes značnou potřebu rozpočtových prostředků na rozvoj mrtvé vakcíny proti viru katarální horečky ovcí (BTV) Rada odmítla schválit tuto iniciativu Parlamentu ve druhém čtení; vítá nicméně návrh, který Komise předložila ve svém dopise o proveditelnosti změn v rozpočtu, začlenit vývoj nové vakcíny proti viru katarální horečky ovcí do rozpočtu na výzkum v rámci projektů IPA; zdůrazňuje, že by měl být upřednostněn vývoj kombinované očkovací látky, která je účinná proti různým typům virů; |
|
29. |
podporuje a vítá společné prohlášení o programu Life+, na kterém se dohodly Parlament, Rada a Komise, pokud jde o ustanovení o prozatímním financování v případě vzniku legislativního vakua v období od začátku roku 2007 do konečného přijetí daného právního aktu; |
Okruh 3a – Svoboda, bezpečnost a právo
|
30. |
zdůrazňuje, že prostor svobody, bezpečnosti a práva, a zejména prosazování základních práv, vymezení společné azylové a migrační politiky a boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, je jednou z klíčových priorit Unie; |
|
31. |
domnívá se, že integrovaná správa vnějších hranic Unie je jedním z cílů vyžadujících naléhavou podporu; obnovuje proto položky závazků pro agenturu FRONTEX ve výši PNR a současně umísťuje určité prostředky do rezervy v souladu s obecným přístupem k agenturám; |
Okruh 3b – Občanství
|
32. |
připomíná důležitost zásady subsidiarity v oblasti kultury, vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a je přesvědčen, že respektování plurality názorů je prvním předpokladem účinné politiky komunikace, která přiblíží EU jejím občanům; domnívá se, že lze lépe využívat nová komunikační média ke sdílení myšlenek mezi evropskými politickými činiteli všech názorových proudů; v této souvislosti vítá příznivý rozvoj zpravodajství prostřednictvím Euronews; vyzývá Komisi, aby podpořila vysíláni Euronews v arabštině, aby tak arabsky mluvící komunita v EU a obyvatelstvo arabsky mluvících zemí ve Středomoří mohlo být účinněji dosaženo a informováno o angažovanosti Evropy; naléhá na Komisi, aby osvětlila rozpočtové důsledky a opatření, která budou přijata v rámci akčního plánu D pro demokracii, dialog a diskusi; žádá Komisi, aby zveřejňovala na internetu podrobnosti o přidělených dotacích (částky a příjemce) na veškeré akce; |
|
33. |
zdůrazňuje význam, který přikládá účinným komunikačním strategiím EU a konkrétně zajištění toho, aby bylo možno v co nejširší míře využít on-line mechanismy k usnadnění rozvoje propojení pro předávání informací a námětů mezi osobnostmi formujícími veřejné mínění v Evropě a zainteresovanými stranami; bere v této souvislosti na vědomí přijatý pilotní projekt týkající se pilotních informačních sítí ke zlepšení komunikace mezi tvůrci politiky, zejména mezi poslanci Evropského parlamentu a členy národních parlamentů; domnívá se, že tato iniciativa by měla stavět na současných evropských internetových portálech a rozvíjet je způsobem, který bude znamenat přidanou hodnotu k současným konkrétním akcím v této oblasti; |
|
34. |
vyzývá Komisi, aby v souladu s písemným prohlášením Evropského parlamentu o ochraně a uchování náboženského dědictví v severní části Kypru (11) provedla průzkum podmínek a odhadovaných nákladů na obnovu kostelů v severní části Kypru, které byly znehodnoceny, přeměněny na mešity nebo poškozeny v období od roku 1974, kdy převzala kontrolu nad tímto územím turecká armáda; |
|
35. |
vyjadřuje pochybnosti nad kvalitou informační politiky, kterou provádí Komise; žádá Komisi, aby formálně potvrdila svou ochotu zastupovat odpovídajícím způsobem všechny orgány a jejich pravomoci; |
Okruh 4 – EU jako globální hráč
|
36. |
domnívá se, že EU by si měla vytvořit dostatečný objem prostředků k tomu, aby mohla hrát roli globálního hráče při zachování svých hodnot; pro řadu položek navrhuje obnovení částek uvedených v PNR a v některých oblastech je zvyšuje v položkách závazků i plateb nad úroveň PNR s cílem zintenzívnit činnost EU prostřednictvím programů Společenství v oblastech zahraniční politiky, rozvoje a humanitární pomoci, obchodu a vědeckých výměn s klíčovými rozvíjejícími se zeměmi; |
|
37. |
zdůrazňuje důležitost transparentnosti při využívání přidělených Iráku prostřednictvím dvou svěřeneckých fondů a připomíná nutnost pečlivě monitorovat absorpční kapacitu Iráku; žádá proto Komisi, aby pravidelně poskytovala informace i projektech financovaných EU a míře absorpce prostředků vyčleněných pro tuto zemi; |
|
38. |
konstatuje, že nový právní rámec pro vnější akce EU v sobě zahrnuje také novou strukturu rozpočtu; obecně vítá zjednodušení nástrojů a společně s nimi navrženou novou rozpočtovou nomenklaturu; vítá také vytvoření samostatného nástroje pro lidská práva a demokracii, který vyžaduje změnu nomenklatury PNR; nemůže však souhlasit s tím, že řada navrhovaných změn zmenšuje transparentnost pro odvětví nebo regiony a země; rozhodl se provést nezbytné změny v tomto ohledu; vyzývá Komisi, aby uvedla také rozpis částek podle činností a kandidátských zemí a v zájmu transparentnosti vytvořila odpovídající nomenklaturu ve všech relevantních rozpočtových položkách; mimoto vyzývá Komisi, aby předkládala rozpočtovému orgánu pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku obou nových členských států a kandidátských zemí; |
|
39. |
obnovuje prostředky na SZBP ve výši navržené v PNR Komise a v NR Rady; zdůrazňuje, že požaduje, aby se Rada držela ducha a litery IID ze dne 17. května 2006, pokud jde o SZBP, ve shodě s výměnou dopisů mezi předsedy výborů Brokem a Lewandowskim a ministrem Wideroosem; |
|
40. |
konstatuje, že po druhém čtení rozpočtu v Parlamentu není ponecháno v okruhu 4 žádné rozpětí a že při zvyšování závazků formou opravných rozpočtů v průběhu roku 2007 by tudíž bylo nutno využít nástroje pružnosti; očekává, že jej bude Rada v plném rozsahu průběžně a proaktivně předem informovat o finančních potřebách nadcházející mise v Kosovu; |
Okruh 5 – Správní náklady
|
41. |
pokud jde o stavy zaměstnanců v institucích EU, konstatuje, že ke snížení stavů zaměstnanců podle původního návrhu Rady nedojde v rozpočtu na rok 2007; staví se za společné prohlášení s Radou o náboru pracovníků v souvislosti s rozšířením v roce 2004 a v roce 2007; vítá závazek Komise provést hloubkovou prověrku, jež vyhodnotí v polovině období její potřeby, pokud jde o stavy pracovníků, a vypracovat podrobnou zprávu o stavu zaměstnanců Komise v podpůrných a koordinačních funkcích ve všech pracovních místech do 30. dubna 2007; |
|
42. |
rozhodl se uvolnit částky finančních prostředků na zaměstnance Komise umístěné v prvním čtení do rezervy, a to na základě dopisu předsedy Komise, v němž se zavazuje, že všechny čtyři požadavky, jimiž Parlament podmínil uvolnění prostředků z rezervy, budou v plném rozsahu splněny; těší se na strategickou diskusi o stavech zaměstnanců v institucích EU v průběhu roku 2007 v rámci tzv. screeningu, o který Parlament požádal; |
Ostatní oddíly rozpočtu na rok 2007
|
43. |
konstatuje, že zvýšení rozpočtových prostředků u „ostatních oddílů“ v rozpočtu na rok 2007 činilo bez nákladů na rozšíření pouhých 1,7 % oproti rozpočtu na rok 2006; jde pouze o nepatrné zvýšení, které odráží míru inflace a náklady na specifické priority institucí a je ve skutečnosti výrazně nižší, než bylo požadováno v PNR; rozhodl se setrvat na svém původním postoji z prvního čtení a obnovit 10 630 000 eur z částky 28 280 000 eur, o kterou snížila rozpočet v ostatních oddílech Rada; |
|
44. |
opakuje, že je přesvědčen, že uplatňování rozpočtové přísnosti při všech probíhajících činnostech zajistí efektivnější sestavování rozpočtu a bude odrážet skutečné současné potřeby a priority institucí; je si však také vědom toho, že instituce musí mít nástroje potřebné k tomu, aby fungovaly a pracovaly s přiměřenou efektivností, a byly tak schopny zajistit, aby byly různé cíle institucí skutečně splněny; lituje proto rozhodnutí Rady nepřistoupit na rozpočet pro „ostatní oddíly“, který Parlament schválil v prvním čtení; |
|
45. |
požaduje, aby instituce každoročně do 1. září předložily zprávy, které budou více vypovídat o jejich činnostech a jejich výsledcích; tyto zprávy o činnosti musí poskytnout podrobnější a jasnější informace o tom, jak úspěšně jsou finanční prostředky využívány, a musí odůvodnit vynaložené částky rozpočtových prostředků; to by umožnilo rozpočtovému orgánu sledovat, jak a kde vede zvýšení prostředků ke zlepšení účinnosti působení těchto institucí; |
|
46. |
znovu opakuje, jak je důležitá interinstitucionální spolupráce, která může být bezpochyby pro zúčastněné instituce přínosná; v tomto ohledu se domnívá, že společná správní oddělení Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů jsou efektivním a dynamickým způsobem, jak zamezit zdvojování činností, snížit náklady a rozvíjet týmového ducha bez omezení kvality a účinnosti poskytovaných služeb; vyzývá oba výbory, aby se nejpozději do července 2007 zabývaly touto spoluprací na principu společného sdílení s cílem přijmout nezbytná opatření, která zajistí, aby byly naplněny potřeby obou institucí a bylo zabezpečeno spravedlivější řízení společných správních oddělení; doporučuje provést nejpozději do konce června 2007 posouzení funkcí a činností Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů; |
*
* *
|
47. |
pověřuje svého předsedu, aby prohlásil rozpočet za schválený s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; |
|
48. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a k němu připojená prohlášení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, Evropskému veřejnému ochránci práv, Evropskému inspektorovi ochrany údajů a ostatním dotčeným orgánům a institucím. |
(1) Úř. věst. L 253, 7.10.2000, s. 42.
(2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(4) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Dohoda naposledy pozměněná rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2005/708/ES (Úř. věst. L 269, 14.10.2005, s. 24).
(5) Přijaté texty, P6_TA(2006)0451.
(6) Přijaté texty, P6_TA(2006)0452.
(7) Přijaté texty, příloha.
(8) Přijaté texty, P6_TA(2006)0221.
(9) Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 373.
(10) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
(11) Texty přijaté 5.9.2006, P6_TA(2006)0335.
PŘÍLOHA
Společné prohlášení o třech nových agenturách plánovaných v rozpočtu na rok 2007 podle bodu 47 interinstitucionální dohody (IID) ze dne 17. května 2006
Předběžný návrh rozpočtu na rok 2007 předpokládá financování těchto tří nových agentur:
|
— |
Evropské agentury pro chemické látky |
|
— |
Evropského institutu pro rovnost žen a mužů |
|
— |
Evropské agentury pro základní práva |
Evropský parlament, Rada a Komise se zavazují využít prvních zkušeností získaných v souvislosti s činnostmi těchto tří nových agentur při dalším rozvoji postupu, který předpokládá bod 47 IID při vypracovávání návrhů na zřizování nových agentur.
Společné prohlášení o financování Evropské agentury pro chemické látky
V květnu 2006 předložila Komise první finanční plán na období 2007–2013 v souladu s bodem 46 interinstitucionální dohody (IID) o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006.
Na základě informací předaných Komisí dne 7. listopadu 2006 berou Evropský parlament a Rada na vědomí, že financování Evropské agentury pro chemické látky může být zajištěno v rámci dohodnutého výdajového stropu okruhu 1a pro období 2007–2013.
Evropský parlament a Rada dále berou na vědomí, že důsledkem změn právního základu Evropské agentury pro chemické látky jsou celkové dodatečné výdaje ve výši 113,6 milionu euro v letech 2008 a 2009 v rámci okruhu 1a víceletého finančního rámce na období 2007–2013 ve srovnání s finančním plánem předloženým Komisí v květnu roku 2006 a aniž by se brala v úvahu případná přerozdělení v rámci okruhu 1a.
Pokud by měla Komise v úmyslu, ať již na žádost agentury nebo vzhledem k jiným nepředvídaným okolnostem, odchýlit se od částek, které byly původně pokládány za nezbytné pro financování této agentury v dotyčném období, musí tento záměr a jeho dopady na zbývající rozpětí příslušného okruhu víceletého finančního rámce oznámit rozpočtovému orgánu a stanovit příslušný nový plán.
Společné prohlášení o financování Evropského institutu pro rovnost žen a mužů
V květnu roku 2006 předložila Komise první finanční plán na období 2007–2013 v souladu s bodem 46 interinstitucionální dohody (IID) o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006.
Na základě informací předaných Komisí dne 7. listopadu 2006 berou Evropský parlament a Rada na vědomí, že financování Evropského institutu pro rovnost žen a mužů může být zajištěno v rámci dohodnutého výdajového stropu okruhu 1a pro období 2007–2013.
Pokud by měla Komise v úmyslu, ať již na žádost institutu nebo vzhledem k jiným nepředvídaným okolnostem, odchýlit se od částek, které byly původně pokládány za nezbytné pro financování tohoto institutu v dotyčném období, musí tento záměr a jeho dopady na zbývající rozpětí příslušného okruhu víceletého finančního rámce oznámit rozpočtovému orgánu a stanovit příslušný nový plán.
Společné prohlášení o financování Evropské agentury pro základní práva
V květnu roku 2006 předložila Komise první finanční plán na období 2007–2013 v souladu s bodem 46 interinstitucionální dohody (IID) o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006.
Na základě informací předaných Komisí dne 7. listopadu 2006 berou Evropský parlament a Rada na vědomí, že financování Evropské agentury pro základní práva může být zajištěno v rámci dohodnutého výdajového stropu okruhu 3a pro období 2007–2013.
Pokud by měla Komise v úmyslu, ať již na žádost agentury nebo vzhledem k jiným nepředvídaným okolnostem, odchýlit se od částek, které byly původně pokládány za nezbytné pro financování této agentury v dotyčném období, musí tento záměr a jeho dopady na zbývající rozpětí příslušného okruhu víceletého finančního rámce oznámit rozpočtovému orgánu a stanovit příslušný nový plán.
Společné prohlášení o náboru pracovníků v souvislosti s rozšířením v roce 2004 a v roce 2007
Evropský parlament a Rada berou s velkými obavami na vědomí zpomalení procesu výběru a náboru pracovníků v souvislosti v rozšířením v roce 2004, nízkou obsazenost míst na středních řídících funkcí, vysoký podíl stálých míst obsazených dočasnými zaměstnanci a nedostatečný počet odpovídajících výběrových řízení.
Evropský parlament a Rada trvají na tom, aby příslušné orgány a zejména EPSO vynaložily veškeré úsilí a přijaly nezbytná opatření v zájmu nápravy situace a v zájmu urychlení celého procesu obsazení míst schválených rozpočtovým orgánem. Příslušná kritéria by měla být v souladu s ustanoveními článku 27 služebního řádu a zaměřena na co nejrychlejší dosažení co největší zeměpisné vyváženosti.
Evropský parlament a Rada mají v úmyslu probíhající proces náboru podrobně sledovat. Za tímto účelem žádají všechny orgány a EPSO, aby rozpočtovému orgánu dvakrát ročně předkládaly informace o aktuálním stavu náboru v souvislosti s rozšířením v roce 2004 a v roce 2007.
Evropský parlament a Rada vyzývají generální tajemníky příslušných orgánů, aby zprávu o pokroku dosaženém v této oblasti předložili:
|
— |
do konce ledna roku 2007, pokud jde o obsazení míst přidělených v rozpočtech na roky 2004 až 2006; |
|
— |
do 15. června 2007 a do 31. října 2007, pokud jde o obsazení míst přidělených v rozpočtu na rok 2007. |
Společné prohlášení o programu Life+
Evropský parlament, Rada a Komise připomínají rozpočtovou zásadu, že plnění významných provozních výdajů vyžaduje předběžné přijetí základního aktu.
Zároveň tyto tři orgány uznávají, že na začátku rozpočtového roku 2007 mohou být ze strany legislativního orgánu stále zvažovány některé nové základní akty s cílem zajistit návaznost na předcházející základní akty, jejichž platnost skončí koncem roku 2006. Některá opatření však vyžadují nové rozpočtové závazky, aby se předešlo nepříznivému narušení provádění a dodržování acquis. Takové nebezpečí hrozí u některých opatření, u nichž již existuje široká politická dohoda mezi danými třemi orgány.
Byly vyjádřeny konkrétní obavy, zejména ze strany Parlamentu v jeho prohlášení k prvnímu čtení návrhu rozpočtu na rok 2007, v souvislosti s programem Life+, který zajistí návaznost na svého předchůdce - program Life III a na jiná související opatření. Pokud by vznikla legislativní mezera mezi počátkem roku 2007 a konečným přijetím daného právního aktu, tři orgány se dohodly, že v přechodném období může být pro činnosti připravující zahájení programu Life+ za optimálních podmínek, tj. s cílem dodržovat acquis dosažené v rámci pokračujících opatření v oblasti životního prostředí přidělena částka až 15 milionů euro (z celkového rozpočtu programu Life+ ve výši 240 milionů euro navrženého v předběžném návrhu rozpočtu na rok 2007). Takové činnosti, jejichž pokračování je zásadní pro zachování kontinuity acquis, souvisí zejména s informačními systémy zajišťujícími monitorování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, rejstříky, na nichž je založen systém obchodování s emisemi, vědecké a externí odborné posudky připravující návrhy Komise v případech, kdy je Komise vázána konečnými lhůtami, jakož i opatření v oblasti informování a osvěty.
Společné prohlášení Evropského parlamentu a Komise s cílem zajistit řádné plnění rozpočtu
V rámci rozpočtového procesu zdůrazňují Evropský parlament a Komise potřebu lepšího zhodnocení vynakládaných prostředků z rozpočtu EU a jsou toho názoru, že tento je třeba uplatňovat trvale. Cílem tohoto přístupu je vyhodnotit a posoudit kvantitativní a kvalitativní aspekty jednotlivých programů EU.
V této souvislosti by se hodnocení programů EU mělo stát stěžejním prvkem zájmu orgánů zapojených do ročního rozpočtového procesu.
Evropský parlament a Komise připomínají, že řízení podle jednotlivých činností (ABM) má poskytnout integrovaný pohled na výsledky a náklady různých oblastí politiky včetně provozních a správních zdrojů.
Oba orgány se dohodly, že učiní nezbytné kroky s cílem zlepšit sledování plnění rozpočtu prostřednictvím procesu, který bude od ledna 2007 využívat veškeré dostupné informace a do něhož budou zapojeny všechny výbory Evropského parlamentu. Evropský parlament se zavazuje lépe využívat převodů a opravných rozpočtů jako nástrojů kontroly plnění rozpočtu v průběhu roku z hlediska priorit Parlamentu a jeho výsadních interinstitucionálních pravomocí.
Výsledky tohoto probíhajícího procesu budou předmětem výměny názorů při každém trialogu, který předpokládá příloha II interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006.
Cílem tohoto postupu je zajistit, aby politiky financované z rozpočtu EU vykazovaly lepší zhodnocení vynakládaných finančních prostředků z pohledu evropských občanů a reagovaly na výzvy, kterým Evropská unie čelí, co nejlepším rozdělením finančních prostředků EU.
Prohlášení Evropského parlamentu o rozpočtové kázni v souvislosti s platbami
Evropský parlament připomíná, že body 12 a 13 IID ze dne 17. května 2006 stanoví absolutní částky, které představují roční stropy výdajů souhrnných rozpočtů v rámci víceletého finančního rámce.
Z tohoto důvodu dodržení ročních stropů stanovených ve víceletém finančním rámci na období 2007–2013 představuje automatické přijetí míry zvýšení u nepovinných výdajů v ročních rozpočtech.
Pokud nebudou články 12 a 13 IID dodrženy, bude to Evropský parlament považovat za porušení IID.
Evropský parlament se zavazuje, že bude uplatňovat ustanovení bodů 12 a 13 IID jako opatření v zájmu rozpočtové kázně po celou dobu trvání víceletého finančního rámce.
P6_TA(2006)0571
Postup pro předchozí prověření a konzultace určitých právních a správních předpisů navrhovaných členskými státy v oblasti dopravy (kodifikované znění) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení postupu pro předchozí prověření a konzultace určitých právních a správních předpisů navrhovaných členskými státy v oblasti dopravy (kodifikované znění) (KOM(2006)0284 – C6-0185/2006 – 2006/0099(COD))
(Postup spolurozhodování: kodifikace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0284) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 71 Smlouvy o ES, v souladu s nímž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0185/2006), |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 - Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů (2), |
|
— |
s ohledem na články 80 a 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0458/2006), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0572
Odstranění kontrol na hranicích členských států (v silniční a vnitrozemské vodní doprava) (kodifikované znění) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o odstranění kontrol na hranicích členských států v silniční a vnitrozemské vodní dopravě (kodifikované znění) (KOM(2006)0432 – C6-0261/2006 – 2006/0146(COD))
(Postup spolurozhodování: kodifikace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0432) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 71 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0261/2006), |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů (2), |
|
— |
s ohledem na články 80 a 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0459/2006), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0573
Sdělování statistických informací, na které se vztahuje statistická důvěrnost (kodifikované znění) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení (Euratom, ES) Evropského parlamentu a Rady o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství (kodifikované znění) (KOM(2006)0477 – C6-0290/2006 – 2006/0159(COD))
(Postup spolurozhodování: kodifikace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0477) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 285 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0290/2006), |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů (2), |
|
— |
s ohledem na články 80 a 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0457/2006), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0574
Předkládání statistik o rybolovu v severovýchodním Atlantiku (kodifikované znění) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (kodifikované znění) (KOM(2006)0497 – C6-0301/2006 – 2006/0164(COD))
(Postup spolurozhodování: kodifikace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0497) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 285 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0301/2006), |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů (2), |
|
— |
s ohledem na články 8 a 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0460/2006), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0575
Kritéria Společenství pro eradikaci a sledování některých chorob zvířat (kodifikované znění) *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví kritéria Společenství pro eradikaci a sledování některých chorob zvířat (kodifikované znění) (KOM(2006)0315 – C6-0236/2006 – 2006/0104(CNS))
(Postup konzultace: kodifikace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0315) (1), |
|
— |
s ohledem na Smlouvu o ES, podle které Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0236/2006), |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů (2), |
|
— |
s ohledem na články 80 a 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0461/2006), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0576
Dohoda ES-Paraguay o některých aspektech leteckých služeb *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Paraguayskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2006)0266 – C6-0308/2006 – 2006/0094(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2006)0266) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 80 odst. 2 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0308/2006), |
|
— |
s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0406/2006), |
|
1. |
schvaluje uzavření dohody; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Paraguayské republiky. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0577
Výzkum a vývoj v oblasti inteligentních výrobních systémů (dohoda EU s Austrálií, Kanadou, Norskem, Švýcarskem, Koreou, Japonskem a Spojenými státy americkými) *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje uzavření dohody o obnovení a změně dohody o výzkumu a vývoji v oblasti inteligentních výrobních systémů (IMS) mezi Evropským společenstvím a Austrálií, Kanadou, zeměmi ESVO Norskem a Švýcarskem, Koreou, Japonskem a Spojenými státy americkými (KOM(2006)0343 – C6-0373/2006 – 2006/0111 (CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2006)0343) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 170 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0373/2006), |
|
— |
s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst.1 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0418/2006), |
|
1. |
schvaluje uzavření dohody; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států a Austrálie, Kanady, zemí ESVO Norska a Švýcarska, Koreje, Japonska a Spojených států amerických. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0578
Společná organizaci trhů v odvětví cukru (dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu po rozšíření) *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii upravuje nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, nařízení (ES) č. 318/2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru a nařízení (ES) č. 320/2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství (KOM(2006)0677 – C6-0424/2006 – 2006/0226(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0677) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 4 odst. 3 smlouvy o přistoupení Bulharska a Rumunska a na článek 41 druhý pododstavec a na článek 20 v souvislosti s přílohou IV aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0424/2006), |
|
— |
s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0412/2006), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0579
Drogová prevence a informovanost o drogách (2007–2013) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o pozměněném návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí specifický program pro období 2007–2013 „Drogová prevence a informovanost o drogách“ jako součást obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ (KOM(2006)0230 – C6-0095/2005 – 2005/0037B(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM (2006)0230) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 152 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0095/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru(A6-0454/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0037B
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2006 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2007/ES kterým se na období 2007–2013 zavádí specifický program „Drogová prevence a informovanost o drogách“ jako součást obecného programu „Základní práva a spravedlnost“
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 152 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Smlouva o založení Evropského společenství stanoví, že při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství musí být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. p) Smlouvy vyžaduje, aby činnosti Společenství zahrnovaly přínos k dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví. |
|
(2) |
Činnost Společenství by měla doplňovat politiky členských států zaměřené na zlepšování veřejného zdraví, odstraňování příčin ohrožení lidského zdraví a omezování škod na zdraví a spojených se závislostí na drogách, včetně politik pro informovanost a prevenci . |
|
(3) |
Vzhledem k tomu, že nemocnost a úmrtnost spojená s drogovou závislostí postihuje podle výzkumů značný počet evropských občanů, představují škody na zdraví související s drogovou závislostí významný problém z hlediska veřejného zdraví. |
|
(4) |
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o výsledcích konečného vyhodnocení protidrogové strategie a protidrogového akčního plánu EU (2000–2004) (KOM(2004)0707) upozornilo na potřebu pravidelné účasti občanské společnosti na vytváření politik EU v oblasti drog. |
|
(5) |
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (3), zahrnuje vývoj strategií a opatření proti drogové závislosti, což je jedním z důležitých zdravotních faktorů souvisejících s životním stylem. |
|
(6) |
Ve svém doporučení 2003/488/ES ze dne 18. června 2003 o prevenci a omezení škod na zdraví spojených s drogovou závislostí (4) Rada doporučila členským státům, aby prevenci drogové závislosti a omezování souvisejících rizik zařadily mezi své cíle v oblasti veřejného zdraví a aby v souladu s tím vypracovaly a prováděly komplexní strategie. |
|
(7) |
Evropská rada, která se konala v Bruselu ve dnech 16. a 17. prosince 2004 schválila protidrogovou strategii EU na období 2005–2012, která zahrnuje všechny činnosti Evropské unie související s drogami a stanoví hlavní cíle. K těmto cílům patří dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví, tělesné a duševní pohody a sociální soudržnosti prostřednictvím prevence a omezování užívání drog, závislosti a škodlivých účinků drog na zdraví a společnost. |
|
(8) |
Rada přijala protidrogový akční plán EU na období 2005–2008 (5) jako rozhodující nástroj k převedení protidrogové strategie EU na období 2005–2012 do konkrétních opatření. Konečným cílem akčního plánu je výrazně snížit výskyt užívání drog mezi obyvatelstvem a omezit společenské a zdravotní škody způsobované užíváním nedovolených drog a obchodem s nimi. |
|
(9) |
Cílem tohoto rozhodnutí je provádění cílů stanovených v protidrogové strategii EU na období 2005–2012 a v protidrogovém akčním plánu EU na období 2005–2008 a 2009–2012 pomocí podpory projektů zaměřených na prevenci užívání drog, včetně toho, že se budou zabývat omezováním škodlivých účinků drog a metodami léčby podle nejnovějších vědeckých poznatků. |
|
(10) |
Je důležité a nezbytné uvědomit si závažné bezprostřední a dlouhodobé důsledky drog pro jednotlivce, rodiny a společenství lidí s ohledem na zdraví, duševní a sociální vývoj a rovné příležitosti dotčených osob a také vysoké sociální a hospodářské náklady pro společnost jako celek. |
|
(11) |
Zvláštní pozornost by se měla věnovat prevenci užívání drog mezi mladými lidmi, kteří jsou nejzranitelnější skupinou obyvatelstva. Hlavním úkolem prevence je podpora mladých lidí zaměřená na osvojení zdravého životního stylu. |
|
(12) |
Evropské společenství může přinést přidanou hodnotu k opatřením, která budou členské státy provádět v oblasti informovanosti o drogách a drogové prevence, včetně léčby a omezování škodlivých účinků drog, a to doplňováním těchto opatření a podporou součinnosti. |
|
(13) |
Měla by být zajištěna doplňkovost s odbornými posudky Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost využitím metodiky a osvědčených postupů vyvinutých tímto centrem a jeho zapojením do přípravy ročního pracovního programu. |
|
(14) |
Cílů navrhovaného opatření, konkrétně drogové prevence a informovanosti o drogách, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu potřeby výměny informací na úrovni EU a šíření osvědčených postupů v rámci celého Společenství. Toho lze lépe dosáhnout na úrovni Společenství. Vzhledem k potřebě koordinovaného a víceoborového přístupu a z důvodu rozsahu a účinků dané iniciativy může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů . |
|
(15) |
Komise by měla s ohledem na význam viditelnosti financování Společenství vypracovat pokyny, které orgánům, nevládním organizacím, mezinárodním organizacím nebo jiným subjektům, které budou příjemcem grantu podle tohoto programu, umožní řádně potvrdit obdržení této podpory. |
|
(16) |
Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, který během ročního rozpočtového procesu představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízen í (6). |
|
(17) |
Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (7) (dále jen „finanční nařízení“) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (8), jež chrání finanční zájmy Společenství, by se měla použít se zřetelem k zásadám jednoduchosti a jednotnosti ve výběru rozpočtových nástrojů, k omezení počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a k požadované úměrnosti mezi objemem prostředků a administrativní zátěží související s jejich využíváním . |
|
(18) |
Rovněž by měla být přijata vhodná opatření, aby se předešlo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (9) , s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí (10) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (11). |
|
(19) |
Finanční nařízení vyžaduje přijetí základního aktu za účelem pokrytí grantů na provozní náklady. |
|
(20) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (12) a u těchto opatření by se mělo rozlišovat mezi opatřeními, u kterých se použije regulatorní postup s kontrolou, a těmi, u kterých se použije postup projednávání v poradních výborech, přičemž v některých případech je v zájmu zvýšené účinnosti nejvhodnější postup projednávání v poradních výborech. |
ROZHODLY TAKTO:
Článek 1
Vytvoření programu
1. Tímto rozhodnutím se jako součást obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí program „Drogová prevence a informovanost o drogách“, dále jen „program“, jehož účelem je přispívat k zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a snižování škodlivých účinků drog na zdraví.
2. Program se vztahuje na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.
Článek 2
Obecné cíle
1. Tento program má tyto obecné cíle:
|
a) |
přispět k zlepšení informovanosti o užívání drog; |
|
b) |
předcházet užívání drog, závislosti na drogách a škodlivým účinkům drog a omezovat je; |
|
c) |
podpořit provádění protidrogové strategie EU. |
Článek 3
Konkrétní cíle
Program má tyto konkrétní cíle:
|
a) |
podporovat opatření na nadnárodní úrovni zaměřená na
|
|
b) |
zapojit občanskou společnost do provádění a rozvoje protidrogové strategie a akčních plánů EU; |
|
c) |
monitorovat a provádět konkrétní opatření v rámci protidrogových akčních plánů na období 2005–2008 a 2009–2012 a vyhodnocovat jejich provádění. Evropský parlament se zapojí do hodnotících postupů účastí v řídící skupině Komise pro hodnocení. |
Článek 4
Opatření
Za účelem sledování obecných a konkrétních cílů uvedených v článcích 2 a 3 tento program podpoří za podmínek stanovených v ročním pracovním programu tyto druhy opatření:
|
a) |
konkrétní opatření prováděná Komisí, například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a šetření, tvorbu ukazatelů a společných metodik, shromažďování, zpracování a šíření údajů a statistik, semináře, konference a setkání odborníků, organizace veřejných kampaní a akcí, tvorbu a provoz internetových stránek, přípravu a šíření informačních materiálů, podporu a řízení sítí národních odborníků, a analytické, monitorovací a hodnotící činnosti, nebo |
|
b) |
konkrétní nadnárodní projekty v zájmu Společenství, předložené alespoň dvěma členskými státy nebo alespoň jedním členským státem a dalším státem, jímž může být buď přistupující nebo kandidátská země, za podmínek stanovených v ročním pracovním programu, nebo |
|
c) |
podporu činností nevládních organizací nebo jiných subjektů naplňujících obecný evropský zájem v souladu s obecnými cíli programu, a to za podmínek stanovených v ročních pracovních programech. |
Článek 5
Účast
1. Opatření programu se mohou účastnit tyto země, dále jen „zúčastněné země“:
|
a) |
státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou smluvními stranami Dohody o EHP v souladu s ustanoveními uvedené dohody; |
|
b) |
kandidátské země, jakož i země západního Balkánu zapojené do procesu stabilizace a přidružení v souladu s podmínkami účasti na programech Společenství stanovenými v dohodách o přidružení nebo jejich dodatkových protokolech, které s těmito zeměmi byly nebo budou uzavřeny; |
2. k projektům mohou být přidruženy kandidátské země, které se tohoto programu neúčastní, pokud by to přispělo k přípravě těchto zemí na přistoupení, nebo jiné třetí země nebo mezinárodní organizace, které se tohoto programu neúčastí, pokud by to napomohlo dosažení cíle projektů.
Článek 6
Cílové skupiny
1. Program je určen všem skupinám, které se přímo či nepřímo zabývají problematikou drog.
2. Pokud jde o drogy, ohroženými skupinami, které jsou označeny za cílové, jsou mládež, ženy, zranitelné skupiny a problematické čtvrti. K dalším cílovým skupinám patří mimo jiné učitelé a další pedagogičtí pracovníci, rodiče, sociální pracovníci, místní a vnitrostátní orgány, lékaři a ostatní zdravotníci, pracovníci v soudnictví, donucovací a vězeňské orgány, nevládní organizace, odbory a náboženské obce.
Článek 7
Přístup k programu
Program je otevřen veřejným či soukromým organizacím a institucím (místním orgánům na příslušné úrovni , ústavům, katedrám a výzkumným střediskům univerzit) působícím v oblasti informování o užívání drog , včetně snižování a léčby škodlivých účinků drog.
Subjekty a organizace zaměřené na zisk mají přístup ke grantům poskytovaným v rámci tohoto programu pouze ve spojení s neziskovými nebo veřejnými organizacemi.
Článek 8
Druhy pomoci
1. Financování z prostředků Společenství může mít tyto právní formy:
|
— |
granty, |
|
— |
veřejné zakázky. |
2. Granty Společenství se udělují na základě výzev k předkládání návrhů, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů, které jsou uvedeny ve finančním nařízení , a poskytují se prostřednictvím grantů na provozní náklady a grantů na opatření.
Roční pracovní program upřesní minimální podíl ročních výdajů, které mají být přiděleny v rámci grantů.
Maximální míra spolufinancování bude stanovena v ročních pracovních programech.
3. Dále se předpokládají výdaje na doprovodná opatření prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, v jejichž rámci se z prostředků Společenství budou hradit náklady na nákup služeb a zboží. Takto se budou mimo jiné financovat výdaje na poskytování informací a komunikaci, přípravu, provádění, monitorování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.
Článek 9
Prováděcí opatření
1. Komise provádí pomoc poskytovanou Společenstvím v souladu s finančním nařízením.
2. Pro provádění programu přijme Komise, v mezích obecných cílů uvedených v článku 2, roční pracovní program, přičemž zohlední odborný posudek Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Roční pracovní program stanoví konkrétní cíle a tematické priority a zahrne popis doprovodných opatření obsažených v čl. 8 odst. 3 a bude-li to nutné, seznam jiných opatření.
Roční pracovní program na rok 2007 bude přijat tři měsíce po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.
3. Roční pracovní program bude přijat v souladu s regulatorním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 3.
4. Postupy hodnocení a udělování podpory, pokud jde o granty na opatření, zohlední mimo jiné tato kritéria:
|
a) |
soulad s ročním pracovním programem, obecné cíle uvedené v článku 2 a opatření přijatá v různých oblastech podle článků 3 a 4; |
|
b) |
kvalitu navrhovaného opatření z hlediska jeho koncepce, uspořádání, prezentace a očekávaných výsledků; |
|
c) |
částku požadovanou z finančních zdrojů Společenství a její přiměřenost ve vztahu k očekávaným výsledkům; |
|
d) |
dopad očekávaných výsledků na obecné cíle vymezené v článku 2 a na opatření přijímaná v různých oblastech podle článků 3 a 4. |
5. Žádosti o granty na provozní náklady uvedené v čl. 4 písm. c) se hodnotí s přihlédnutím:
|
— |
k souladu s cíli programu; |
|
— |
ke kvalitě plánovaných činností; |
|
— |
k pravděpodobnému násobnému účinku těchto činností na veřejnost; |
|
— |
k územnímu a sociálnímu dopadu prováděných činností; |
|
— |
k zapojení občanů v rámci uspořádání příslušných subjektů; |
|
— |
k poměru mezi náklady a přínosy navrhované činnosti. |
6. Rozhodnutí týkající se opatření podle čl. 4 písm. a) přijímá Komise v souladu s regulatorním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 10 odst. 3. Rozhodnutí týkající se opatření podle čl. 4 písm. b) a c) přijímá Komise v souladu s poradní postupem uvedeným v čl. 10 odst. 2.
Rozhodnutí o žádostech o granty zahrnujících subjekty nebo organizace zaměřené na zisk přijímá Komise regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 10 odst. 3.
Článek 10
Výbor
1. Komisi pomáhá výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
Článek 11
Doplňkovost
1. Bude se usilovat o součinnost a doplňkovost s jinými nástroji Společenství, zejména s obecným programem „Bezpečnost a ochrana svobod“, se sedmým rámcovým programem pro výzkum a rozvoj a s programem Společenství v oblasti veřejného zdraví . Bude zajištěna doplňkovost s metodikou a osvědčenými postupy vyvinutými Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost, zejména pokud jde o statistická hlediska informování o drogách.
2. Program může sdílet zdroje s jinými nástroji Společenství, zejména s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“ a se sedmým rámcovým programem pro výzkumu a rozvoj, aby mohla být prováděna opatření, která naplňují cíle všech uvedených programů.
3. Operacím financovaným podle tohoto rozhodnutí nesmí být za stejným účelem poskytnuta pomoc z jiných finančních nástrojů Společenství. Komise zajistí, aby jí příjemci v rámci tohoto programu poskytli informace o finančních prostředcích přidělených z rozpočtu Společenství a z jiných zdrojů, jakož i o podaných žádostech o financování.
Článek 12
Rozpočtové zdroje
1. Finanční krytí pro provádění tohoto nástroje na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 činí 21,35 milionů EUR.
2. Rozpočtové zdroje určené na opatření v rámci tohoto programu se začlení do ročních rozpočtových položek souhrnného rozpočtu Evropské unie. Příslušné roční položky, které jsou k dispozici, schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.
Článek 13
Monitorování
1. Komise zajistí, aby pro veškerá opatření financovaná tímto programem předložil příjemce technické a finanční zprávy o postupu prací. Do tří měsíců od dokončení opatření musí být také předložena závěrečná zpráva. Formu a obsah těchto zpráv stanoví Komise .
2. Komise zajistí, aby ve smlouvách a dohodách vyplývajících z provádění programu byl stanoven zejména dohled a finanční kontrola ze strany Komise (nebo jakéhokoliv zástupce zmocněného Komisí ), které budou v případě potřeby prováděny prostřednictvím kontrol na místě, včetně namátkových kontrol, a audity Účetního dvora.
3. Komise zajistí, aby po dobu pěti let od uskutečnění poslední platby v souvislosti s jakýmkoli opatřením uchoval příjemce finanční pomoci všechny podpůrné doklady o výdajích na toto opatření , aby je mohl předložit Komisi.
4. Na základě výsledků zpráv a namátkových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise zajistí, aby byla podle potřeby upravena výše původně schválené finanční pomoci, podmínky přidělování plateb a jejich časový harmonogram.
5. Komise zajistí, aby byly podniknuty veškeré další nezbytné kroky vedoucí k ověření, že financovaná opatření jsou prováděna řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.
Článek 14
Ochrana finančních zájmů Společenství
1. Komise zajistí, aby v případě, že jsou prováděna opatření financovaná podle tohoto rozhodnutí, byly finanční zájmy Společenství chráněny zavedením preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním činnostem, a to pomocí účinných kontrol a vymáháním neoprávněně vyplacených částek, a v případě, že budou zjištěny nesrovnalosti, prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících pokut v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95, s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999.
2. U opatření Společenství financovaných v rámci tohoto programu se použijí nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 v případě jakéhokoliv porušení právních předpisů Společenství, včetně porušení smluvního závazku stanoveného na základě tohoto programu, vyplývajícího z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské Unie nebo rozpočty spravované Evropskými společenstvími, a to formou neoprávněné výdajové položky.
3. Komise zajistí, aby částka finanční pomoci poskytnutá pro určité opatření byla snížena, pozastavena nebo vymáhána nazpět, pokud shledá nesrovnalosti, včetně nesouladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí nebo jednotlivého rozhodnutí, smlouvy nebo dohody, na základě kterých byla dotčená finanční pomoc přidělena, nebo pokud vyjde najevo, že opatření doznalo bez souhlasu Komise změny, která je v rozporu s podstatou nebo prováděcími podmínkami daného projektu.
4. Pokud nebyly dodrženy dané lhůty nebo pokud pokrok učiněný při provádění opatření opravňuje k udělení pouze části přidělené finanční pomoci, Komise zajistí, aby byl příjemce této pomoci požádán o předložení svého vyjádření ve stanovené lhůtě. Pokud příjemce nepodá uspokojivé vysvětlení, Komise zajistí zrušení zbývající části finanční pomoci a bude požadovat vrácení již vyplacené částky.
5. Komise zajistí, aby jakákoli neoprávněná platba byla Komisi vrácena. V souladu s podmínkami stanovenými ve finančním nařízení se ke všem částkám, které nejsou vráceny včas podle podmínek stanovených finančním nařízením, připočítají úroky.
Článek 15
Hodnocení
1. Program bude pravidelně monitorován tak, aby bylo možné sledovat činnosti prováděné v jeho rámci.
2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé a externí hodnocení programu.
3. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:
|
a) |
nejpozději do 31. března 2011 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu; |
|
b) |
výroční zprávu o provádění programu; |
|
c) |
nejpozději do 30. srpna 2012 sdělení o pokračování tohoto programu; |
|
d) |
nejpozději do 31. prosince 2014 zprávu o hodnocení ex post. |
Článek 16
Zveřejnění projektů
Komise každoročně zveřejní seznam projektů financovaných v rámci tohoto programu a krátký popis každého projektu.
Článek 17
Viditelnost
Komise stanoví pokyny pro zajištění viditelnosti financování poskytnutého podle tohoto rozhodnutí.
Článek 18
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2007 , s výjimkou čl. 9 odst. 2 a 3, které se použijí ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.
V ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 69, 21.3.2006, s. 1.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006.
(3) Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7).
(4) Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 31.
(5) Úř. věst. C 168, 8.7.2005, s. 1.
(6) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(7) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (OJ L 390, 30.12.2006, s. 1).
(8) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.
(9) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
(10) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.
(11) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
(12) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
P6_TA(2006)0580
„Civilní soudnictví“ pro období 2007–2013 ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Civilní soudnictví“ pro období 2007–2013 (KOM(2005)0122 – C6-0096/2005 – 2005/0040(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0122) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2, čl. 61 písm. c) a čl. 67 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nímž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0096/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0452/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0040
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2006 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2007/ES, kterým se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Civilní soudnictví“ pro období 2007–2013
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 61 písm. c) a čl. 67 odst. 5 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Evropské společenství si stanovilo za cíl udržovat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob. Za tímto účelem musí Společenství mimo jiné přijmout opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech, potřebná pro řádné fungování vnitřního trhu. |
|
(2) |
V návaznosti na předchozí programy, jako byl Grotius (2) a projekt Robert Schuman (3), zavedlo nařízení Rady (ES) č. 743/2002 (4) obecný rámec Společenství pro činnosti za účelem usnadnění soudní spolupráce v občanských věcech na období 2002 až 2006. |
|
(3) |
Na svém zasedání v Bruselu ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 přijala Evropská rada Haagský program: „posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii“. |
|
(4) |
Rada a Komise přijaly v červnu roku 2005 akční plán na provádění Haagského programu. |
|
(5) |
Náročné cíle stanovené Smlouvou a Haagským programem by měly být uskutečňovány prostřednictvím zavedení pružného a účinného programu, který usnadní plánování a provádění. |
|
(6) |
Program Civilní soudnictví by měl v souladu se zásadou subsidiarity poskytnout rámec pro iniciativy Komise, pro činnosti na podporu organizací prosazujících a usnadňujících soudní spolupráci v občanských věcech a pro činnosti na podporu jednotlivých projektů. |
|
(7) |
Obecný program Civilní soudnictví zaměřený na zlepšení vzájemného porozumění právních a soudních systémů členských států přispěje k odstranění překážek, které brání soudní spolupráci v občanských věcech, což povede k lepšímu fungování vnitřního trhu. |
|
(8) |
Podle Haagského programu vyžaduje posilování vzájemné spolupráce výrazné úsilí o zlepšení vzájemného porozumění mezi soudními orgány a různými právními systémy; v této souvislosti by se mělo dostat zvláštní pozornosti a podpory evropským sítím vnitrostátních veřejných orgánů. |
|
(9) |
Nařízení by mělo stanovit možnost spolufinancovat činnosti některých evropských sítí v míře, kdy výdaje vznikají v rámci plnění cíle obecného evropského zájmu. Z takového spolufinancování by však nemělo plynout, že uvedené sítě budou v budoucnu pokryty nějakým programem, a neměla by být dotčena ani podpora činností ostatních evropských sítí v souladu s tímto rozhodnutím. |
|
(10) |
Jakákoli instituce, asociace nebo síť čerpající dotace z tohoto programu by měla potvrdit přijetí podpory Společenství v souladu s pokyny pro viditelnost, jež budou stanoveny Komisí. |
|
(11) |
Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí , které během ročního rozpočtového procesu představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízení (5). Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční rámec, který |
|
(12) |
Jelikož cílů programu Civilní soudnictví nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a lze jich vzhledem k rozsahu a dopadům této iniciativy lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku toto rozhodnutí nepřekračuje to, co je k dosažení uvedených cílů nezbytné. |
|
(13) |
Měla by být přijata vhodná opatření, aby se předešlo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (6) , s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí (7) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (8). |
|
(14) |
Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9), dále jen „finanční nařízení“, a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (10), jež obě chrání finanční zájmy Společenství, musí být použita se zřetelem na zásadu jednoduchosti a jednotnosti ve výběru rozpočtových nástrojů, na omezení počtu případů, kde si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a na požadovanou proporcionalitu mezi výší zdrojů a administrativním zatížením souvisejícím s jejich použitím. |
|
(15) |
Finanční nařízení vyžaduje přijetí základního aktu za účelem pokrytí grantů na provozní náklady. |
|
(16) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11) a u těchto opatření by se mělo rozlišovat mezi opatřeními, u kterých se použije regulatorní postup s kontrolou, a těmi, u kterých se použije postup projednávání v poradních výborech, přičemž v některých případech je v zájmu zvýšené účinnosti nejvhodnější postup projednávání v poradních výborech. |
|
(17) |
V souladu s článkem 3 protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Spojené království a Irsko přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí. |
|
(18) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijetí tohoto rozhodnutí a není jím proto vázáno, ani nepodléhá jeho uplatňování. |
|
(19) |
Evropský hospodářský a sociální výbor zaujal k tomuto rozhodnutí stanovisko (12), |
ROZHODLY TAKTO:
Článek 1
Vytvoření programu
1. Toto rozhodnutí zřizuje specifický program „Civilní soudnictví“, dále jen „program“, v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ s cílem přispět k postupnému vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
2. Program se vztahuje na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.
3. V tomto rozhodnutí se „členským státem“ rozumí členské státy s výjimkou Dánska.
Článek 2
Obecné cíle
1. Tento program má tyto obecné cíle:
|
a) |
podpořit soudní spolupráci s cílem přispět k vytvoření skutečného evropského prostoru spravedlnosti v občanských věcech založeného na vzájemném uznání a vzájemné důvěře; |
|
b) |
podpořit odstraňování překážek, které brání řádnému fungování přeshraničních občanských řízení v členských státech; |
|
c) |
zlepšit každodenní život jednotlivců a podniků tím, že jim bude umožněno prosadit svá práva v celé Evropské unii, zejména podporováním přístupu ke spravedlnosti; |
|
d) |
zlepšit kontakty a výměny informací zprostředkování vzájemného kontaktu mezi právními, soudními a správními orgány a právnickými profesemi , a to i formou podpory odborné přípravy v oblasti soudnictví, za účelem lepšího vzájemného porozumění mezi těmito orgány a odborníky. |
2. Aniž jsou dotčeny cíle a pravomoci Společenství, obecné cíle programu přispívají k rozvoji politik Společenství a konkrétněji ke vzniku právní oblasti.
Článek 3
Konkrétní cíle
Program má tyto konkrétní cíle:
|
a) |
podporovat soudní spolupráci v občanských věcech s cílem:
|
|
b) |
zlepšit vzájemné znalosti právních a soudních systémů členských států v občanských věcech a podporovat a posilovat vzájemné kontakty, spolupráci, výměnu a šíření informací, zkušeností a osvědčených postupů; |
|
c) |
zajistit řádné provádění, správné a konkrétní používání a hodnocení nástrojů Společenství v oblasti soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech; |
|
d) |
zlepšit informovanost o právních systémech členských států a přístup ke spravedlnosti; |
|
e) |
podporovat vzdělávání právníků v oblasti práva Evropské unie a Společenství; |
|
e) |
vyhodnotit obecné podmínky nutné k posílení vzájemné důvěry při plném respektování nezávislosti soudnictví; |
|
f) |
usnadnit provoz Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, zřízené rozhodnutím Rady č. 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 (13). |
Článek 4
Opatření
Za účelem sledování obecných a konkrétních cílů uvedených v článku 2 a 3 tento program podpoří za podmínek stanovených v ročních pracovních programech tyto druhy opatření:
|
1. |
konkrétní opatření iniciovaná Komisí, jako jsou studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění, tvorba ukazatelů a společných metodik, shromažďování, zpracování a šíření údajů a statistik, semináře, konference a setkání odborníků, organizace veřejných kampaní a akcí, tvorba a udržování internetových stránek, příprava a šíření informačních materiálů, podpora a řízení sítí národních odborníků a analytické, monitorovací a hodnotící činnosti; nebo |
|
2. |
konkrétní nadnárodní projekty v zájmu Společenství, předložené orgánem nebo jakýmkoliv jiným subjektem členského státu, mezinárodní nebo nevládní organizací, v každém případě za účasti alespoň dvou členských států nebo alespoň jednoho členského státu a jednoho státu, který může být buď přistupující nebo kandidátskou zemí ; nebo |
|
3. |
podporu činností nevládních organizací nebo jiných subjektů, sledujících cíl obecného evropského zájmu v souladu s obecnými cíly programu za podmínek uvedených v ročních pracovních programech, nebo |
|
4. |
granty na provozní náklady určené na spolufinancování výdajů spojených se stálým pracovním programem Evropské sítě Rad soudnictví a Sdružení předsedů nejvyšších soudů členských států Evropské unie, pokud tyto výdaje vznikají v rámci plnění cíle obecného evropského zájmu prostřednictvím podpory výměn názorů a zkušeností ohledně otázek právní vědy, organizace a činnosti jeho členů při výkonu justičních nebo poradenských úkolů s ohledem na právo Společenství. |
Článek 5
Účast
1. Činností programu se mohou účastnit tyto země, dále jen „zúčastněné země“: přistupující země , kandidátské země, jakož i země západního Balkánu zapojené do procesu stabilizace a přidružení v souladu s podmínkami účasti na programech Společenství stanovenými v dohodách o přidružení nebo jejich dodatkových protokolech, které byly nebo mají být s těmito zeměmi uzavřeny;
2. Projekty mohou sdružovat právníky z Dánska, z kandidátských zemí, které se tohoto programu neúčastní, pokud by to přispělo k přípravě těchto zemí na přistoupení, nebo z jiných třetích zemí, které se tohoto programu neúčastní, pokud by to pomohlo k dosažení cíle projektů.
Článek 6
Cílové skupiny
1. Program je zaměřen mimo jiné na právníky, vnitrostátní orgány a občany Unie obecně.
2. „Právníky“ se rozumí mimo jiné soudci, státní zástupci, advokáti, právníci, notáři, akademičtí a vědečtí pracovníci, pracovníci ministerstva, soudní úředníci, soudní vykonavatelé, soudní tlumočníci a další odborníci spojení se soudnictvím v oblasti občanského práva.
Článek 7
Přístup k programu
K tomuto programu mají přístup instituce a veřejné nebo soukromé organizace, včetně profesních organizací, univerzit, výzkumných ústavů a institucí poskytujících odbornou přípravu v právní a soudní oblasti účastníkům právního systému, mezinárodním organizacím a nevládním organizacím členských států.
Článek 8
Druhy pomoci
1. Financování z prostředků Společenství může mít tyto právní formy:
|
— |
granty, |
|
— |
veřejné zakázky. |
2. Granty Společenství se udělují na základě výzev k předkládání návrhů a poskytují se prostřednictvím dotací na provozní výdaje a dotací na činnosti. Maximální poměr spolufinancování bude upřesněn v ročních pracovních programech.
3. Dále se předpokládají výdaje na doprovodná opatření prostřednictvím zadávání na veřejné zakázky, v jejichž rámci se z prostředků Společenství budou hradit náklady na nákup služeb a zboží. Takto se budou, mimo jiné, financovat výdaje na poskytování informací a komunikaci, přípravu, provádění, monitorování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.
Článek 9
Prováděcí opatření
1. Komise provádí finanční podporu Společenství v souladu s finančním nařízením.
2. Pro provádění programu přijme Komise, v mezích obecných cílů uvedených v článku 2, roční pracovní program obsahující její konkrétní cíle, tematické priority, popis doprovázejících opatření obsažených v článku 8 a bude-li to nutné, seznam jiných činností.
3. Roční pracovní program bude přijat v souladu s regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 10 odst. 3 .
4. Postupy hodnocení a udělování podpory, pokud jde o granty na opatření, zohlední mimo jiné tato kritéria:
|
a) |
soulad s ročním pracovním programem, obecné cíle uvedené v článku 2 a opatření přijatá v různých oblastech podle článků 3 a 4; |
|
b) |
kvalitu navrhovaného opatření z hlediska jeho koncepce, uspořádání, prezentace a očekávaných výsledků; |
|
c) |
částku požadovanou z finančních zdrojů Společenství a její přiměřenost ve vztahu k očekávaným výsledkům; |
|
d) |
dopad očekávaných výsledků na obecné cíle vymezené v článku 2 a na opatření prováděná v různých oblastech, jak je uvedeno v článku 3 a 4. |
5. Žádosti o granty na provozní náklady uvedené v čl. 4 odst. 3 se hodnotí s přihlédnutím:
|
— |
k souladu s cíli programu, |
|
— |
ke kvalitě plánovaných činností, |
|
— |
k pravděpodobnému násobnému účinku těchto činností na veřejnost; |
|
— |
k územnímu dopadu prováděných činností; |
|
— |
k zapojení občanů v rámci uspořádání příslušných subjektů; |
|
— |
k poměru mezi náklady a přínosy navrhované činnosti. |
6. Komise posoudí každé z navrhovaných opatření, které ji bude předloženo podle čl. 4 odst. 2 a 3. Rozhodnutí o těchto opatřeních budou přijata v souladu s poradním ;postupem podle čl. 10 odst. 2.
Článek 10
Výbor
1. Komisi bude nápomocen výbor .
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
Článek 11
Doplňkovost
1. Bude se usilovat o součinnost a doplňkovost s jinými nástroji Společenství, zejména se specifickým programem pro trestní soudnictví obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ a s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“. Statistický prvek informací o civilním soudnictví bude vypracován ve spolupráci s členskými státy, v případě potřeby s použitím statistického programu Společenství.
2. Program může výjimečně sdílet zdroje s jinými nástroji Společenství, zejména se specifickým programem pro trestní soudnictví obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, aby mohla být prováděna opatření, která splňují cíle obou programů.
3. Operacím financovaným podle tohoto rozhodnutí nebude za stejným účelem poskytnuta finanční podpora z jiných finančních nástrojů Společenství nebo Unie. Zajistí se, aby příjemci tohoto programu poskytli Komisi informace o finančních prostředcích obdržených z rozpočtu Společenství a z jiných zdrojů, jakož i o podaných žádostech o financování.
Článek 12
Rozpočtové zdroje
1. Finanční krytí pro provádění tohoto nástroje je stanoveno na částku euro 109,3 miliónů eur na období uvedené v článku 1.
2. Rozpočtové zdroje určené na opatření v rámci tohoto programu se začlení do ročních rozpočtových položek souhrnného rozpočtu Evropské unie. Příslušné roční vyhrazené prostředky schválí rozpočtový orgán v rozmezí finančního rámce.
Článek 13
Monitorování
1. Komise zajistí, aby pro veškerá opatření financovaná tímto programem předložil příjemce technické a finanční zprávy o postupu prací. Do tří měsíců od dokončení opatření musí být také předložena závěrečná zpráva. Komise zprávy zpřístupní členským státům . Formu a obsah těchto zpráv stanoví Komise.
2. Úředníci nebo jiní zaměstnanci Komise mohou u opatření financovaných pomocí programu provádět kontroly na místě, včetně kontrol namátkových, aniž by tím byly dotčeny audity provedené Účetním dvorem ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními auditorskými orgány nebo odděleními podle článku 248 Smlouvy nebo jiné inspekce provedené podle čl. 279 písm. c) Smlouvy.
3. Smlouvy a dohody vyplývající z tohoto rozhodnutí stanoví především dohled a finanční kontrolu ze strany Komise (nebo jakéhokoliv zástupce zmocněného Komisí), které budou v případě potřeby vykonávány na místě, a audity Účetního dvora.
4. Komise zajistí, aby po dobu pěti let od uskutečnění poslední platby měl příjemce uchoval veškeré doklady týkající se výdajů v souvislosti s touto činností, aby je mohl předložit Komisi.
5. Na základě výsledků zpráv a namátkových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise zajistí, aby byla podle potřeby upravena výše původně schválené finanční pomoci, podmínky přidělování plateb a jejich časový harmonogram.
6. Komise zajistí, aby byly podniknuty veškeré další nezbytné kroky vedoucí k ověření, že financovaná opatření jsou prováděna řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.
Článek 14
Ochrana finančních zájmů Společenství
1. V případě provádění činností financovaných podle tohoto rozhodnutí Komise zajistí ochranu finančních zájmů Společenství, a to zavedením preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním činnostem, která spočívají v účinné kontrole a vymáhání neoprávněně vyplacených finančních prostředků, a v případě zjištění nesrovnalostí také v udělování účinných, přiměřených a odrazujících pokut v souladu s nařízeními (ES, Euratom) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (ES) č. 1073/1999.
2. Pokud jde o akce Společenství financované podle tohoto programu, použije se nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 pro jakékoliv porušení právních předpisů Společenství, včetně porušení smluvního závazku stanoveného na základě programu, vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské Unie nebo rozpočty spravované Evropskými společenstvími, a to formou neoprávněné výdajové položky.
3. Komise zajistí, aby byla částka finanční pomoci poskytnutá pro určitou činnost snížena, pozastavena nebo vymáhána nazpět , pokud shledá nesrovnalosti, včetně nesouladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí nebo jednotlivého rozhodnutí nebo smlouvy či dohody, na základě kterých byla dotčená finanční pomoc přidělena, nebo pokud vyjde najevo, že opatření doznalo bez souhlasu Komise změny, která je v rozporu s podstatou nebo prováděcími podmínkami daného projektu.
4. Pokud nebyly dodrženy termíny nebo je vývojem provádění činnosti ospravedlněna pouze část z přidělené finanční pomoci, požádá Komise zajistí, aby byl příjemce této pomoci požádán o předložení svého vyjádření ve stanovené lhůtě. Pokud příjemce nepodá uspokojivé vysvětlení, Komise zajistí, aby Komise zajistí zrušení zbývající části finanční pomoci a bude požadovat vrácení již vyplacené částky.
5. Komise zajistí, aby jakákoli neoprávněná platba byla Komisi vrácena. K částkám, které nebyly vráceny včas, se připočte úrok podle podmínek stanovených ve finančním nařízení.
Článek 15
Hodnocení
1. Program bude pravidelně monitorován tak, aby bylo možné sledovat činnosti prováděné v jeho rámci.
2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé a externí hodnocení programu.
3. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:
|
a) |
nejpozději do 31. března 2011 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu, zahrnující činnosti provedené příjemci provozních dotací podle čl. 4 odst. 4 ; |
|
b) |
výroční zprávu o provádění programu; |
|
c) |
nejpozději do 30. srpna 2012 sdělení o pokračování tohoto programu; |
|
d) |
nejpozději do 31. prosince 2014 zprávu o hodnocení ex post. |
Článek 16
Zveřejnění činností
Komise každoročně zveřejní seznam činností financovaných v rámci tohoto programu, spolu se stručným popisem každého projektu.
Článek 17
Viditelnost
Komise stanoví pokyny, které zajistí viditelnosti financování poskytnutého podle tohoto rozhodnutí.
Článek 18
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2007.
V ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006.
(2) Úř. věst. L 287, 8.11.1996, s. 3.
(3) Úř. věst. L 196, 14.7.1998, s. 24.
(4) Úř. věst. L 115, 1.5.2002, s. 1.
(5) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(6) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s.1.
(7) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.
(8) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
(9) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EC, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12. 2006, s. 1).
(10) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
(12) Úř. věst . C 69, 21.3.2006, s. 1.
P6_TA(2006)0581
Zřízení Evropského fondu pro uprchlíky ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky pro období 2008–2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (KOM(2005)0123 – C6-0124/2005 – 2005/0046(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0123) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 63 odst. 2 písm.b) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0124/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A6-0437/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0046
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2006 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č .../2007/ES o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky pro období 2008–2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ a o zrušení rozhodnutí Rady 2004/904/ES
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 2 písm. b) této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
S cílem postupně vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva stanoví Smlouva potřebu přijetí opatření k zajištění volného pohybu osob ve spojení s doprovodnými opatřeními týkajícími se kontrol na vnějších hranicích, azylu a přistěhovalectví a přijetí opatření týkajících se azylu, přistěhovalectví a zajištění práv státních příslušníků třetích zemí. |
|
(2) |
Evropská rada na zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 znovu potvrdila své rozhodnutí vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva. Pro tento účel by měla být společná evropská azylová a migrační politika zaměřena jak na spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, tak na lepší řízení migračních toků. Společná azylová politika, včetně společného evropského azylového systému, by měla být nedílnou složkou cíle Evropské unie spočívajícího v postupném vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného těm, kdo donuceni okolnostmi oprávněně hledají ochranu v Evropské unii. |
|
(3) |
Toto rozhodnutí ctí základní práva a dodržuje zásady vyjádřené zejména v Listině základních práv Evropské unie a v Ženevské úmluvě ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků, doplněné Newyorským protokolem ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“). |
|
(4) |
Pokud jde o zacházení s osobami, které spadají do působnosti tohoto rozhodnutí, jsou členské státy vázány svými povinnostmi podle nástrojů mezinárodního práva, jichž jsou stranami a které zakazují diskriminaci. |
|
(5) |
Při provádění tohoto rozhodnutí by členské státy měly v případě potřeby přihlížet zejména k nejlepšímu zájmu dítěte v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte. |
|
(6) |
Provádění této politiky by mělo být založeno na solidaritě mezi členskými státy a vyžaduje mechanismy k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijímáním uprchlíků a vysídlených osob a s následky z toho plynoucími. K tomuto účelu byl rozhodnutím Rady 2000/596/ES (4) zřízen Evropský fond pro uprchlíky na období 2000 až 2004. Uvedené rozhodnutí bylo nahrazeno rozhodnutím Rady 2004/904/ES ze dne 2. prosince 2004 o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky na období 2005 až 2010 (5). To zajistilo pokračující solidaritu mezi členskými státy s ohledem na nedávno přijaté právní předpisy Společenství v oblasti azylu a s přihlédnutím ke zkušenostem získaným při provádění Evropského fondu pro uprchlíky v období 2000 až 2004. |
|
(7) |
V Haagském programu ze dnů 4. a 5. listopadu 2004 stanovila Evropská rada řadu cílů a priorit s cílem dalšího rozvoje společného evropského azylového systému ve druhé fázi. |
|
(8) |
Evropská rada zejména zdůraznila, že Evropská unie musí v duchu sdílené odpovědnosti přispět k přístupnějšímu, spravedlivějšímu a účinnějšímu mezinárodnímu systému ochrany a zajistit přístup k ochraně a k trvalým řešením v co nejranějším stadiu, a vyzvala k rozvoji regionálních programů na ochranu v rámci EU, včetně společného programu znovuusídlení pro členské státy, které se takového programu chtějí zúčastnit. |
|
(9) |
Evropská rada také vyzvala ke zřízení vhodných struktur se zapojením vnitrostátních azylových orgánů členských států s cílem usnadnit praktickou a účinnou spolupráci k vytvoření jednotného postupu v rámci celé EU, společného pořizování, vyhodnocování a užívání informací o zemi původu a řešení konkrétních tlaků na azylové systémy nebo přijímací kapacity vyplývající z takových faktorů, jako je zeměpisná poloha. |
|
(10) |
S ohledem na zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí legálně pobývajících v EU, Evropského fondu pro navracení státních příslušníků třetích zemí nelegálně pobývajících v EU a Fondu pro ochranu vnějších hranic na období 2007 až 2013 by měl být jako součást obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ zřízen nový Evropský uprchlický fond (dále jen „fond“), a to zejména s cílem vytvořit společný systém řízení, kontroly a hodnocení. |
|
(11) |
S ohledem na svou oblast působnosti a účel by fond v žádném případě neměl podporovat akce týkající se prostorů a středisek pro zadržování osob ve třetích zemích. |
|
(12) |
Dobu trvání fondu je třeba přizpůsobit době trvání víceletého finančního rámce, jak je stanovena v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (6). |
|
(13) |
Toto rozhodnutí je navrženo tak, aby tvořilo součást celistvého rámce skládajícího se také z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2007/ES ze dne ... o zřízení Evropského fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (7) (*), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2007/ES ze dne ... o zřízení Evropského návratového fondu pro období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (8) (*) a rozhodnutí Rady .../2007/ES ze dne ... o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (9) (*), jehož cílem je řešit otázku spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy ohledně finanční zátěže vyplývající ze zavádění integrovaného řízení vnějších hranic Evropské unie a z provádění společné azylové a přistěhovalecké politiky vyvinuté podle hlavy IV části třetí Smlouvy. |
|
(14) |
Je vhodné podporovat a zlepšovat úsilí členských států při poskytování náležitých podmínek přijetí uprchlíkům, vysídleným osobám a příjemcům podpůrné (doplňkové) ochrany v souladu se směrnicí Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (10), při uplatňování spravedlivého a účinného azylového řízení a při prosazování osvědčených postupů v oblasti azylu, aby byla chráněna práva osob, které potřebují mezinárodní ochranu, a aby azylové systémy členských států mohly účinně fungovat. |
|
(15) |
Začleňování uprchlíků do společnosti země, ve které se usadili, je jedním z cílů Ženevské úmluvy. Těmto osobám musí být umožněno sdílet hodnoty stanovené v Listině základních práv Evropské unie. Za tímto účelem je třeba podporovat akce členských států zaměřené na podporu jejich sociálního, hospodářského a kulturního začlenění, pokud přispívají k hospodářské a sociální soudržnosti, jejíž zachování a posilování je jedním z hlavních cílů Společenství uvedených v článku 2 a v čl. 3 odst. 1 písm. k) Smlouvy. |
|
(16) |
S ohledem na Haagský program je nezbytné zajistit, aby byly prostředky fondu co nejúčinněji použity k dosažení cílů azylové politiky Evropské unie, při zohlednění potřeby podpořit znovuusídlení a praktickou spolupráci mezi členskými státy, mimo jiné jako prostředek řešení konkrétních tlaků na přijímací kapacitu a azylové systémy. |
|
(17) |
Fond by měl rovněž podporovat úsilí členských států o zvýšení jejich schopnosti rozvíjet, monitorovat a hodnotit své azylové politiky s ohledem na jejich závazky vyplývající z právních předpisů Společenství, zejména s cílem zapojit se do praktické spolupráce mezi členskými státy. |
|
(18) |
Fond by měl rovněž podporovat dobrovolné úsilí členských států k poskytnutí mezinárodní ochrany a trvalému řešení na svých územích ve prospěch uprchlíků a vysídlených osob, které jsou označeny za způsobilé ke znovuusídlení vysokým komisařem OSN pro uprchlíky (dále jen „vysoký komisař“), například činnost, kterou členské státy vyvíjejí ke zhodnocení potřeb ke znovuusídlení a přesunu dotyčných osob na své území s tím, že jim poskytnou bezpečné právní postavení a podpoří jejich účinnou integraci. |
|
(19) |
Fond se vyznačuje tím, že by měl mít možnost podporovat dobrovolné operace s rozdělením zátěže dohodnuté mezi členskými státy a spočívající v přesunu osob požívajících mezinárodní ochranu, a žadatelů o mezinárodní ochranu z jednoho členského státu do jiného, který jim poskytne rovnocennou ochranu. |
|
(20) |
Fond by měl rovněž mít možnost poskytnout přiměřenou podporu společnému úsilí členských států při určování, sdílení a podpoře osvědčených postupů a při zřizování struktur účinné spolupráce s cílem posílit kvalitu rozhodování v rámci společného evropského azylového systému. |
|
(21) |
Je třeba vytvořit finanční rezervu pro provádění mimořádných opatření k poskytnutí dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob podle směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (11). |
|
(22) |
Uvedenou finanční rezervu by mělo být rovněž možné použít také na podporu úsilí členských států k řešení konkrétních naléhavých situací vzniklých na základě náhlého příchodu velkého počtu osob, které by mohly potřebovat mezinárodní ochranu a které kladou značné a naléhavé nároky na přijímací zařízení nebo azylové systémy členských států. Měly by být stanoveny podmínky a postupy pro poskytování finanční pomoci v těchto případech. |
|
(23) |
Podpora poskytovaná fondem by byla účinněji a lépe zaměřena, pokud by spolufinancování způsobilých akcí bylo založeno na víceletém programu, který bude podléhat přezkumu v polovině období, a na ročním programu, který vypracuje každý členský stát s přihlédnutím ke své situaci a potřebám. |
|
(24) |
I když je vhodné, aby každý členský stát obdržel pevně stanovenou částku, zůstává spravedlivé přidělit velkou část dostupných ročních zdrojů poměrně podle zatížení každého členského státu v závislosti na jeho úsilí při přijímání uprchlíků a vysídlených osob, včetně uprchlíků požívajících mezinárodní ochrany v rámci vnitrostátních programů. |
|
(25) |
Osoby, kterým byla poskytnuta mezinárodní ochrana a trvalé řešení na základě znovuusídlení, by měly být zařazeny mezi ty, které požívají mezinárodní ochranu, a měly by být zohledněny při rozdělování dostupných ročních finančních zdrojů mezi členské státy. |
|
(26) |
S ohledem na význam strategického využívání znovuusídlení zeměmi nebo regiony, na které se vztahuje provádění regionálních programů na ochranu, je nezbytné poskytnout další finanční pomoc na znovuusídlení osob ze západních nových nezávislých států bývalého Sovětského svazu a států subsaharské Afriky, které byly uvedené ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o regionálních programech ochrany ze dne 1. září 2005 a v závěrech Rady ze dne 12. října 2005, jakož i ze všech dalších zemí nebo regionů, které budou v budoucnosti takto určeny. |
|
(27) |
Je rovněž nezbytné poskytnout další finanční podporu znovuusídlovacím akcím, které jsou zaměřeny zejména na určité kategorie zranitelných osob, pro něž je znovuusídlení považováno za nejvhodnější řešení jejich zvláštních potřeb. |
|
(28) |
V souvislosti se sdíleným řízením uvedeným v čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (12), (dále jen „finanční nařízení“) by měly být upřesněny podmínky umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a vyjasněny povinnosti týkající se spolupráce členských států. Uplatňování těchto podmínek by Komisi umožnilo přesvědčit se, že členské státy využívají fond legálně a správně a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu článku 27 a čl. 48 odst. 2 finančního nařízení. |
|
(29) |
Členské státy by měly přijmout náležitá opatření k zajištění správného fungování řídicího a kontrolního systému a kvality provádění. K tomuto účelu je třeba stanovit obecné zásady a nezbytné funkce, které musí všechny programy splňovat. |
|
(30) |
V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by členské státy měly nést hlavní odpovědnost za působení fondu a kontrolu nad tímto působením. |
|
(31) |
Pro zajištění účinného a správného provádění víceletých a ročních programů je nezbytné upřesnit povinnosti členských států, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, potvrzování výdajů a předcházení nesrovnalostem a porušení práva Společenství, jejich zjišťování a nápravu. Zejména pokud jde o řízení a kontrolu, je nutné stanovit, jakými způsoby členské státy zajišťují, že příslušné systémy existují a uspokojivě fungují. |
|
(32) |
Měla by být podporována spolupráce mezi členskými státy a Komisí v oblasti finanční kontroly, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise v této oblasti. |
|
(33) |
Účinnost a dopad akcí podporovaných fondem závisí rovněž na jejich hodnocení a na šíření jejich výsledků. V této souvislosti by měly být výslovně upraveny povinnosti členských států a Komise, jakož i postupy zajišťující spolehlivost hodnocení a kvalitu souvisejících informací. |
|
(34) |
Komise by při zohlednění významu viditelnosti financování Společenstvím měla poskytnout obecné pokyny usnadňující, aby každý orgán, nevládní organizace, mezinárodní organizace nebo jakýkoli další subjekt přijímací grant z fondu poskytnutou podporu náležitě uznal a vzal přitom v úvahu postupy pro ostatní nástroje se sdíleným řízením, jako jsou strukturální fondy. |
|
(35) |
Akce by měly být hodnoceny s ohledem na svůj přezkum v polovině období a na hodnocení svých dopadů a postup hodnocení by měl být začleněn do systému monitorování projektů. |
|
(36) |
Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán při ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohodyo rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. |
|
(37) |
Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž podpory rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijímáním uprchlíků a vysídlených osob, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
|
(38) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (13). |
|
(39) |
Jelikož opatření tohoto rozhodnutí týkající se přijímání strategických pokynů má obecný význam a jeho účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí, mimo jiné zrušením některých těchto prvků nebo doplněním tohoto rozhodnutí o nové jiné než podstatné prvky, mělo by být přijato regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Z důvodu účinnosti by měly být lhůty obvykle použitelné pro regulativní postup s kontrolou k přijetí strategických pokynů zkráceny. |
|
(40) |
Rozhodnutí 2004/904/ES by mělo být zrušeno. |
|
(41) |
V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Irsko dopisem ze dne 6. září 2005 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí. |
|
(42) |
V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Spojené království dopisem ze dne 27. října 2005 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí. |
|
(43) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné. |
|
(44) |
V souladu s čl. 67 odst. 2 druhou odrážkou Smlouvy se na základě rozhodnutí Rady 2004/927/ES ze dne 22. prosince 2004, podle něhož se na určité oblasti obsažené v hlavě IV třetí části Smlouvy o založení Evropského společenství použije postup podle článku 251 uvedené smlouvy (14), vztahuje postup uvedený v článku 251 Smlouvy na oblasti, které spadají pod čl. 62 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 a čl. 63 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) Smlouvy, |
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, CÍLE A AKCE
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Tímto rozhodnutím se zřizuje na období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2013 Evropský uprchlický fond (dále jen „fond“), který je součástí celistvého rámce zahrnujícího rovněž rozhodnutí č. .../2007/ES (**), rozhodnutí č. .../2007/ES (***) a rozhodnutí .../2007/ES (****), s cílem přispět k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva a k uplatňování zásady solidarity mezi členskými státy.
Toto rozhodnutí stanoví cíle, k jejichž dosahování fond přispívá, jeho provádění, dostupné finanční zdroje a kritéria pro přidělování těchto dostupných finančních zdrojů.
Dále stanoví pravidla pro správu fondu, včetně finančních, a monitorovací a kontrolní mechanismy, které jsou založeny na sdílení odpovědnosti mezi Komisí a členskými státy.
Článek 2
Obecný cíl fondu
1. Obecným cílem fondu je podpora a povzbuzení úsilí členských států při přijímání uprchlíků a vysídlených osob a při nesení důsledků tohoto přijímání s ohledem na právní předpisy Společenství v těchto věcech prostřednictvím spolufinancování akcí stanovených tímto rozhodnutím.
2. Fond přispívá k financování technické pomoci z podnětu členských států nebo Komise.
Článek 3
Způsobilé akce v členských státech
1. Fond podporuje akce v členských státech týkající se jedné nebo více těchto oblastí:
|
a) |
podmínky přijímání a azylové řízení; |
|
b) |
integrace osob uvedených v článku 6, jejichž pobyt v určitém členském státě je trvalý a stálý; |
|
c) |
posílení schopnosti členských států rozvíjet, monitorovat a hodnotit své azylové politiky s ohledem na své závazky vyplývající ze stávajících či budoucích právních předpisů Společenství upravujících společný evropský azylový systém, zejména s cílem zapojit se do praktické spolupráce mezi členskými státy; |
|
d) |
znovuusídlení osob uvedených v čl. 6 písm. e). Pro účely tohoto rozhodnutí se znovuusídlením rozumí proces, kdy jsou státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti na žádost vysokého komisaře, založenou na individuální potřebě mezinárodní ochrany, přesunuty ze třetí země do členského státu, v němž mohou pobývat v jednom z těchto postavení:
|
|
e) |
přesun osob, které spadají do kategorie uvedené v čl. 6 písm. a) nebo b), z členského státu, který jim poskytl mezinárodní ochranu, do jiného členského státu, který jim poskytne obdobnou ochranu, a přesun osob, které spadají do kategorie uvedené v čl. 6 písm. c), do jiného členského státu, který posoudí jejich žádost o mezinárodní ochranu. |
2. Pokud jde o podmínky přijímání a azylového řízení, zahrnují způsobilé akce
|
a) |
ubytovací infrastrukturu nebo služby; |
|
b) |
struktury a školení k zajištění přístupu k azylovému řízení pro žadatele o azyl; |
|
c) |
poskytování materiální pomoci a lékařské nebo psychologické péče; |
|
d) |
sociální pomoc, informace nebo pomoc se správními nebo soudními postupy a informace nebo poradenství ohledně možného výsledku azylového řízení, včetně otázek, jako je dobrovolný návrat; |
|
e) |
právní a jazykovou pomoc; |
|
f) |
vzdělávání, jazykovou přípravu a další iniciativy, které jsou v souladu s postavením dotyčné osoby; |
|
g) |
poskytování podpůrných služeb, například překladů a školení, za účelem zlepšení podmínek přijímání a účinnosti a kvality azylového řízení; |
|
h) |
informace pro místní společenství a odborné vzdělávání zaměstnanců místních úřadů, které budou v kontaktu s osobami přijímanými hostitelskou zemí; |
|
i) |
přesun osob, které spadají do kategorie uvedené v čl. 6 písm. c), z členského státu, kde se nacházejí, do členského státu příslušného k posuzování jejich žádosti o azyl. |
3. Pokud jde o začlenění osob uvedených v odst. 1 písm. b) a jejich rodinných příslušníků do společnosti členského státu, zahrnují způsobilé akce
|
a) |
poradenství a pomoc v oblastech, jako je ubytování, prostředky na živobytí, zapojení do trhu práce, lékařská, psychologická a sociální péče; |
|
b) |
akce umožňující těmto osobám přizpůsobit se společnosti členského státu ve společenském a kulturním smyslu a sdílet hodnoty zakotvené v Listině základních práv Evropské unie; |
|
c) |
akce na podporu trvalé a udržitelné účasti v občanském a kulturním životě; |
|
d) |
opatření zaměřená na vzdělávání, odborné vzdělávání, uznávání kvalifikace a diplomů; |
|
e) |
akce na podporu soběstačnosti těchto osob a umožnění těmto osobám, aby se staly samostatnými; |
|
f) |
akce na podporu účelných kontaktů a konstruktivního dialogu mezi těmito osobami a přijímající společností, včetně akcí, která podporují zapojení klíčových partnerů, například veřejnosti, místních úřadů, sdružení pro uprchlíky, skupin dobrovolníků, sociálních partnerů a širší občanské společnosti; |
|
g) |
opatření na podporu získávání dovedností těchto osob, včetně jazykové přípravy; |
|
h) |
akce na podporu rovného přístupu a rovných výsledků, pokud jde o jednání těchto osob s veřejnými institucemi. |
4. Pokud jde o akce týkající se posílení schopnosti členských států rozvíjet, monitorovat a hodnotit své azylové politiky, mohou podporu z fondu obdržet zejména
|
a) |
akce podporující shromažďování, zpracování, využívání a šíření informací o zemi původu, včetně překladu; |
|
b) |
akce posilující schopnost shromažďovat, analyzovat a šířit statistiky o azylovém řízení, přijímání, integraci a o osobách požívajících mezinárodní ochranu; |
|
c) |
akce posilující schopnost posuzovat žádosti o azyl, včetně opravných prostředků; |
|
d) |
akce přispívající k hodnocení azylové politiky, jako je posuzování dopadu na vnitrostátní úrovni, průzkumy mezi různými cílovými skupinami, rozvoj ukazatelů a srovnávací analýzy. |
5. Pokud jde o akce týkající se znovuusídlení, mohou podporu z fondu obdržet zejména
|
a) |
akce týkající se vytvoření a rozvoje programu na znovuusídlení; |
|
b) |
akce týkající se posuzování možných případů znovuusídlení příslušnými orgány členských států, jako je pořádání služebních cest do hostitelské země, pohovorů, lékařských prohlídek a bezpečnostních prověrek; |
|
c) |
lékařské vyšetření a lékařská péče před odjezdem; |
|
d) |
hmotné zabezpečení před odjezdem; |
|
e) |
informační opatření před odjezdem; |
|
f) |
cestovní opatření, včetně zabezpečení doprovodných lékařských služeb; |
|
g) |
poskytování informací a pomoci bezprostředně po příjezdu, včetně tlumočnických služeb. |
6. Pokud jde o akce týkající se přesunu osob požívajících mezinárodní ochranu nebo žádajících o ni mezi členskými státy, mohou podporu z fondu obdržet zejména
|
a) |
informační opatření před odjezdem; |
|
b) |
cestovní opatření, včetně zabezpečení doprovodných lékařských služeb; |
|
c) |
poskytování informací a pomoci bezprostředně po příjezdu, včetně tlumočnických služeb. |
7. Akce uvedené v odstavcích 2 a 3 mohou rovněž obdržet podporu z fondu, pokud jsou zaměřeny na osoby uvedené v čl. 6 písm. e).
8. Akce uvedené v odstavcích 1 až 6 musí podporovat zejména provádění příslušných právních předpisů Společenství v oblasti společného evropského azylového systému.
9. Akce musí zohledňovat otázky související s pohlavím, nejlepší zájem dítěte, zvláštní situaci zranitelných osob, jako jsou nezletilé osoby, nezletilé osoby bez doprovodu, zdravotně postižené osoby, starší osoby, těhotné ženy, rodiče samoživitelé s nezletilými dětmi a oběti mučení nebo znásilnění nebo jiných forem hrubého psychického, fyzického nebo sexuálního násilí či zneužívání, oběti obchodování s lidmi a osoby vyžadující pohotovostní péči a základní léčbu chorob.
10. Fond podporuje pouze akce týkající se takového ubytování osob uvedených v čl. 6 písm. c), které je oddělené od prostor a středisek určených výhradně pro osoby, jimž byl odepřen vstup, nebo pro osoby, které byly zadrženy po nedovoleném překročení vnější hranice nebo v blízkosti vnější hranice s úmyslem nedovoleně vstoupit na území členského státu.
Článek 4
Akce Společenství
1. Z podnětu Komise může být až 10 % dostupných zdrojů fondu použito na financování nadnárodních akcí nebo akcí v zájmu Společenství jako celku (dále jen „akce Společenství“) v oblasti azylové politiky a opatření týkajících se cílových skupin uvedených v článku 6.
2. Aby mohly obdržet financování, musí akce Společenství zejména
|
a) |
podporovat spolupráci Společenství při provádění práva Společenství a osvědčených postupů, včetně tlumočnických a překladatelských služeb na podporu této spolupráce; |
|
b) |
podporovat zřizování nadnárodních sítí spolupráce a pilotních projektů založených na nadnárodních partnerstvích mezi subjekty ze dvou nebo více členských států za účelem povzbuzení inovací, usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů a zdokonalení azylové politiky; |
|
c) |
podporovat nadnárodní informační kampaně; |
|
d) |
podporovat studie a šíření a výměnu informací o osvědčených postupech a všech ostatních aspektech azylových politik, včetně informací o využití nejnovějších technologií a o spolupráci na vnitrostátní úrovni mezi klíčovými partnery, jako jsou místní a regionální orgány, sdružení pro uprchlíky a skupiny dobrovolníků; |
|
e) |
podporovat pilotní projekty, včetně inovativních projektů, a studie zkoumající možnosti nových forem spolupráce Společenství a práva Společenství v této oblasti; |
|
f) |
podporovat vývoj společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů hodnocení vývoje azylové politiky a jejich používání členskými státy; |
|
g) |
nabízet sítím spojujícím nevládní organizace, které poskytují pomoc uprchlíkům a žadatelům o azyl a které působí nejméně v deseti členských státech, strukturální podporu usnadňující výměnu zkušeností a osvědčených postupů a zajišťující, že jsou při vývoji azylové politiky a praxe Společenství brány v úvahu zkušenosti získané nevládními organizacemi a zájmy uprchlíků a žadatelů o azyl; |
|
h) |
poskytovat podporu členským státům v případě řádně odůvodněných mimořádných situací, které vyžadují naléhavý zásah. |
3. Roční pracovní program, který stanoví priority pro akce Společenství, se přijímá postupem podle čl. 52 odst. 2.
Článek 5
Mimořádná opatření
1. V případě provádění mechanismů dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES financuje fond rovněž opatření na pomoc členským státům, která jsou oddělená od akcí uvedených v článku 3 a která je doplňují.
2. Aniž je dotčen odstavec 1, poskytuje se z fondu také pomoc členským státům na provádění mimořádných opatření zaměřených na řešení naléhavých situací. Tyto situace se vyznačují náhlým příjezdem velkého počtu státních příslušníků třetí země, kteří mohou potřebovat mezinárodní ochranu, na konkrétní místa na hranicích, což klade výjimečně velké a naléhavé nároky na přijímací zařízení, azylový systém nebo infrastrukturu dotčených členských států a může způsobit ohrožení lidského života, životních podmínek nebo přístupu k ochraně vyplývající z právních předpisů Společenství.
3. Akce prováděné za účelem řešení naléhavých situací uvedených v odstavci 2 mohou obdržet podporu z fondu, pokud
|
a) |
mají být provedeny bezprostředně a nemohou být reálně zařazeny do daného ročního programu; a |
|
b) |
doba jejich trvání nepřesáhne šest měsíců. |
4. Mimořádná opatření jsou způsobilá, pokud se týkají těchto akcí:
|
a) |
přijímání a ubytování; |
|
b) |
poskytování prostředků na živobytí, včetně potravin a oděvů; |
|
c) |
lékařská, psychologická nebo jiná pomoc; |
|
d) |
výdaje na zaměstnance a správní výdaje související s přijímáním dotyčných osob a prováděním opatření; |
|
e) |
logistické výdaje a přepravní náklady; |
|
f) |
právní a jazyková pomoc; |
|
g) |
poskytování překladatelských a tlumočnických služeb, informací o zemi původu (a dalších opatření přispívajících k rychlé identifikaci osob, které mohou potřebovat mezinárodní ochranu, a ke spravedlivému a účinnému posuzování žádostí o azyl. |
5. Opatření podle odstavce 4 mohou být podporována odbornými týmy.
Článek 6
Cílové skupiny
Pro účely tohoto rozhodnutí zahrnují cílové skupiny tyto kategorie:
|
a) |
státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, které mají právní postavení vymezené Ženevskou úmluvou a kterým je povoleno pobývat jako uprchlík v některém z členských států; |
|
b) |
státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří požívají některou z forem podpůrné ochrany ve smyslu směrnice 2004/83/ES; |
|
c) |
státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří požádali o některou z forem ochrany uvedených v písmenech a) a b); |
|
d) |
státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří požívají dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES; |
|
e) |
státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří jsou nebo byli znovuusídleni v členském státě. |
KAPITOLA II
ZÁSADY POMOCI
Článek 7
Doplňkovost, soudržnost a soulad
1. Fond poskytuje pomoc, která doplňuje akce na celostátní, regionální a místní úrovni a začleňuje do nich priority Společenství.
2. Komise a členské státy zajišťují, aby byla pomoc z fondu a od členských států v souladu s činnostmi, politikami a prioritami Společenství. Tento soulad musí být uveden zejména ve víceletém programu podle článku 18.
3. Činnosti financované fondem musí být v souladu s ustanoveními Smlouvy a akty přijatými na jejich základě.
Článek 8
Programování
1. Cíle fondu jsou sledovány v rámci víceletého programového období od roku 2008 do roku 2013 s výhradou přezkumu v polovině období podle článku 22. Systém víceletého programování zahrnuje priority a postup řízení, rozhodování, auditu a certifikace.
2. Víceleté programy schválené Komisí se provádějí prostřednictvím ročních programů.
Článek 9
Subsidiární a proporcionální působení
1. Za provádění víceletých a ročních programů uvedených v článcích 18 a 20 odpovídají členské státy na vhodné územní úrovni v souladu se svými institucionálními systémy. Tuto odpovědnost vykonávají v souladu s tímto rozhodnutím.
2. Prostředky vynakládané Komisí a členskými státy v souvislosti s ustanoveními o auditu se liší podle výše příspěvku Společenství. Tatáž zásada se použije na ustanovení o hodnocení a na zprávy o víceletých a ročních programech.
Článek 10
Metody provádění
1. Rozpočet Společenství přidělený fondu se provádí v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. b) finančního nařízení s výjimkou akcí Společenství uvedených v článku 4 a technické pomoci uvedené v článku 15 tohoto rozhodnutí.
2. Komise vykonává svou odpovědnost v oblasti provádění souhrnného rozpočtu Evropské unie tím, že
|
a) |
postupy podle článku 32 prověřuje existenci a řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech; |
|
b) |
v případě selhání vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů zadrží postupem podle článku 41 nebo pozastaví postupem podle článku 42 vyplácení celých částek nebo jejich části a použije veškeré další nutné finanční opravy postupy uvedenými v článcích 45 a 46. |
Článek 11
Partnerství
1. Každý členský stát v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a zvyklostmi navazuje partnerství s orgány a subjekty, které se podílejí na provádění víceletého programu nebo které podle dotyčného členského státu mohou užitečně přispět k rozvoji tohoto programu.
Tyto orgány a subjekty mohou zahrnovat příslušné regionální, místní, městské nebo jiné orgány veřejné moci, mezinárodní organizace, zejména vysokého komisaře, a subjekty zastupující občanskou společnost, jako jsou nevládní organizace nebo sociální partneři.
2. Partnerství probíhá plně v souladu s institucionální, zákonnou a finanční pravomocí každé skupiny partnerů.
KAPITOLA III
FINANČNÍ RÁMEC
Článek 12
Celkové finanční zdroje
1. Finanční krytí na provádění tohoto rozhodnutí od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2013 se stanoví na 628 milionů eur.
2. Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.
3. Komise vypracovává orientační roční rozpisy podle členských států v souladu s kritérii stanovenými v článku 13.
Článek 13
Roční rozdělení zdrojů na způsobilé akce v členských státech
1. Každý členský stát obdrží z ročního přídělu fondu pevnou částku 300 000 eur.
Pro členské státy, které k Evropské unii přistoupily dne 1. května 2004, se tato částka v období 2008 až 2013 zvyšuje na 500 000 eur ročně.
Pro členské státy, které k Evropské unii přistoupí v letech 2007 až 2013, se tato částka pro zbývající část období od roku 2008 do roku 2013 počínaje rokem následujícím po jejich přistoupení zvyšuje na 500 000 eur ročně.
2. Zbývající dostupné roční finanční zdroje se rozdělují mezi členské státy takto:
|
a) |
30 % úměrně počtu osob, které patří do jedné z kategorií uvedených v čl. 6 písm. a), b) a e), přijatých během předchozích tří let; |
|
b) |
70 % úměrně počtu osob, které patří do jedné z kategorií uvedených v čl. 6 písm. c) a d), registrovaných během předchozích tří let. |
Pro účely tohoto rozdělení se osoby uvedené v čl. 6 písm. e) nezohledňují v rámci kategorie uvedené v čl. 6 písm. a).
3. Členské státy obdrží pevnou částku 4 000 eur za každou znovuusídlenou osobu, která patří do jedné z těchto kategorií:
|
a) |
osoby ze země či regionu určeného k provedení regionálního programu ochrany; |
|
b) |
nezletilé osoby bez doprovodu; |
|
c) |
děti a ženy, kterým hrozí zejména psychické, fyzické nebo sexuální násilí nebo vykořisťování; |
|
d) |
osoby, jejichž vážný zdravotní stav může být vyřešen pouze znovuusídlením. |
4. V případě, že členský stát znovuusídlí osobu, která patří do více než jedné z kategorií uvedených v odstavci 3, obdrží za tuto osobu pevnou částku pouze jednou.
5. Referenčními hodnotami jsou nejaktuálnější statistické údaje zveřejněné Komisí (Eurostatem) na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s právem Společenství.
Pokud členské státy nesdělí Komisi (Eurostatu) dotyčné statistické údaje, poskytnou co nejdříve prozatímní údaje.
Před přijetím těchto údajů za referenční hodnoty vyhodnotí Komise (Eurostat) kvalitu, srovnatelnost a úplnost těchto statistických informací v souladu s běžnými operačními postupy. Na žádost Komise (Eurostatu) jí členské státy k tomuto účelu poskytnou všechny nezbytné informace.
6. Členské státy poskytnou Komisi do 1. května každého roku odhad počtu osob uvedených v odstavci 3, které znovuusídlí v nadcházejícím roce, včetně rozpisu podle kategorií uvedených ve zmíněném odstavci. Komise sdělí tuto informaci výboru uvedenému v článku 52.
Článek 14
Struktura financování
1. Finanční příspěvky fondu se poskytují ve formě grantů.
2. Akce podporované fondem musí být spolufinancovány z veřejných nebo soukromých zdrojů, musí být neziskové povahy a nesmějí být způsobilé pro financování z jiných zdrojů, na něž se vztahuje souhrnný rozpočet Evropské unie.
3. Rozpočtové prostředky fondu doplňují veřejné nebo rovnocenné výdaje přidělené členskými státy na opatření, na něž se vztahuje toto rozhodnutí.
4. Příspěvek Společenství na podporované projekty, pokud jde o akce prováděné v členských státech podle článku 3, nepřesáhne 50 % celkových nákladů na konkrétní akci.
Příspěvek Společenství se v případě projektů, které řeší konkrétní priority uvedené ve strategických pokynech uvedených v článku 17, může zvýšit na 75 %.
V členských státech, na něž se vztahuje Fond soudržnosti, se příspěvek Společenství zvyšuje na 75 %.
5. V rámci provádění národních programů uvedených v kapitole IV vyberou členské státy projekty, které budou financovány, na základě těchto minimálních kritérií:
|
a) |
situace a potřeb v dotyčném členském státě; |
|
b) |
efektivnosti nákladů, mimo jiné s ohledem na počet osob, jichž se projekt týká; |
|
c) |
zkušenosti, odborných znalostí, spolehlivosti a finančního příspěvku organizace žádající o financování a všech partnerských organizací; |
|
d) |
rozsahu, v němž projekt doplňuje jiné akce financované ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo v rámci národních programů. |
6. Finanční pomoc Společenství na akce podporované fondem se zpravidla poskytuje po dobu nejvýše tří let, s výhradou pravidelných zpráv o pokroku.
7. Příspěvek Společenství k podpoře akcí prováděných podle čl. 3 odst. 4 nepřesáhne 15 % celkových ročních zdrojů přidělených každému členskému státu v souladu s článkem 13.
Článek 15
Technická pomoc z podnětu Komise
1. Z podnětu Komise nebo jejím jménem může fond financovat přípravná opatření, monitorovací opatření, opatření v oblasti správní a technické podpory a opatření v oblasti hodnocení, auditu a kontroly nezbytná pro provádění tohoto rozhodnutí, a to až do částky 500 000 eur ročního přídělu fondu.
2. Tato opatření zahrnují
|
a) |
studie, hodnocení, odborné posudky a statistiky týkající se fungování fondu, včetně těch, které jsou obecné povahy; |
|
b) |
informační opatření pro členské státy, konečné příjemce a širokou veřejnost, včetně informačních kampaní a společné databáze projektů financovaných z fondu; |
|
c) |
instalaci, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení; |
|
d) |
navržení společného rámce pro hodnocení a monitorování, jakož i systémů ukazatelů, které zohledňují i případné vnitrostátní ukazatele; |
|
e) |
zdokonalování hodnotících metod a výměny informací o postupech v této oblasti; |
|
f) |
informační a vzdělávací opatření pro orgány určené členskými státy v souladu s článkem 25, která doplňují úsilí členských států poskytovat poradenství svým orgánům v souladu s čl. 31 odst. 2. |
Článek 16
Technická pomoc z podnětu členských států
1. Z podnětu členského státu lze u každého ročního programu z fondu financovat přípravná opatření, opatření týkající se řízení, monitorování, hodnocení, informovanosti a kontroly a také opatření k posílení administrativní kapacity pro provádění fondu.
2. Částka vyhrazená na technickou pomoc v rámci každého ročního programu nesmí překročit
|
a) |
v období 2008 až 2010 7 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 eur; a |
|
b) |
v období 2011 až 2013 4 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 eur. |
KAPITOLA IV
PROGRAMOVÁNÍ
Článek 17
Přijetí strategických pokynů
1. Komise přijme strategické pokyny vytyčující rámec působení fondu s přihlédnutím k pokroku při vypracovávání a provádění právních předpisů Společenství v oblasti azylové politiky i k orientačnímu rozdělení finančních zdrojů fondu pro období víceletého programu.
2. U každého cíle fondu prosazují strategické pokyny zejména priority Společenství zaměřené na podporu provádění společného evropského azylového systému.
3. Komise přijme strategické pokyny týkající se období víceletého programu do 31. července 2007.
4. Strategické pokyny se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 52 odst. 3. Po přijetí se připojí k tomuto rozhodnutí jako příloha.
Článek 18
Příprava a schvalování národních víceletých programů
1. Každý členský stát předloží na základě strategických pokynů uvedených v článku 17 návrh víceletého programu, který bude obsahovat tyto prvky:
|
a) |
popis současné situace v tomto členském státě, pokud jde o úpravu oblasti přijímání, azylového řízení, poradenství v oblasti dobrovolných návratů, integraci a znovuusídlení a přesunu osob uvedených v článku 6 z jiného členského státu, a také rozvoje, monitorování a hodnocení azylových politik; |
|
b) |
analýzu potřeb v dotyčném členském státě, pokud jde o přijímání, azylové řízení, poradenství v oblasti dobrovolných návratů, integraci a znovuusídlení a přesun osob uvedených v článku 6 z jiného členského státu, a také rozvoje, monitorování a hodnocení azylových politik; |
|
c) |
předložení vhodné strategie pro dosažení těchto cílů, priority přikládané jejich dosažení a popis akcí plánovaných pro provádění těchto priorit; |
|
d) |
údaj o tom, zda je tato strategie slučitelná s jinými regionálními a celostátními nástroji a nástroji Společenství; |
|
e) |
informace o prioritách a jejich konkrétních cílech. Tyto cíle se určí pomocí omezeného počtu ukazatelů s ohledem na zásadu proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a účinnosti cílů při provádění priorit; |
|
f) |
popis přístupu zvoleného pro provádění zásady partnerství stanovené v článku 11; |
|
g) |
návrh finančního plánu, který pro každou prioritu a pro každý roční program stanoví navrhovaný finanční příspěvek fondu a celkovou částku veřejného nebo soukromého spolufinancování; |
|
h) |
ustanovení, která zajistí zveřejnění víceletého programu. |
2. Členské státy předloží svůj návrh víceletého programu Komisi do čtyř měsíců poté, co Komise předloží strategické pokyny pro dané období.
3. Za účelem schválení návrhu víceletého programu Komise posoudí
|
a) |
soulad návrhu víceletého programu s cíli fondu a strategickými pokyny uvedenými v článku 17; |
|
b) |
význam zamýšlených akcí uvedených v návrhu víceletého programu vzhledem k navržené strategii; |
|
c) |
soulad řídicích a kontrolních systémů zavedených členským státem k zajištění působení fondu s tímto rozhodnutím; |
|
d) |
soulad návrhu víceletého programu s právem Společenství, zejména s těmi předpisy, jejichž záměrem je zabezpečit volný pohyb osob, ve spojení s přímo souvisejícími doprovodnými opatřeními týkajícími se kontrol na vnějších hranicích, azylu a přistěhovalectví. |
4. Pokud se Komise domnívá, že návrh víceletého programu není v souladu se strategickými pokyny nebo s ustanoveními tohoto rozhodnutí týkajícími se řídicích a kontrolních systémů nebo s právem Společenství, vyzve dotyčný členský stát, aby poskytl veškeré nezbytné dodatečné informace a případně aby návrh víceletého programu odpovídajícím způsobem přepracoval.
5. Komise schválí postupem podle čl. 52 odst. 2 každý víceletý program do tří měsíců po jeho formálním předložení.
Článek 19
Přepracování víceletých programů
1. Z podnětu dotyčného členského státu nebo Komise se víceletý program přezkoumá a v případě potřeby pro zbytek programového období přepracuje tak, aby byly lépe nebo jiným způsobem zohledněny priority Společenství. Víceleté programy mohou být přezkoumány s ohledem na hodnocení nebo v případě potíží s prováděním.
2. Komise přijme rozhodnutí o přepracování víceletého programu co nejdříve po formálním podání žádosti dotyčným členským státem. Přepracování víceletého programu se provádí postupem podle čl. 52 odst. 2.
Článek 20
Roční programy
1. Víceleté programy schválené Komisí se provádějí prostřednictvím ročních programů.
2. Do 1. července každého roku poskytne Komise členským státům odhad částek, které jim budou na následující rok přiděleny z celkových rozpočtových prostředků přidělených v ročním rozpočtovém procesu, vypočtených podle článku 13.
3. Do 1. listopadu každého roku předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na následující rok, který je vypracován v souladu s víceletým programem a který obsahuje tyto informace:
|
a) |
obecná pravidla pro výběr projektů, které mají být financovány v rámci ročního programu; |
|
b) |
popis akcí, které mají být podporovány v rámci ročního programu; |
|
c) |
navrhované finanční rozdělení příspěvku fondu mezi jednotlivé akce programu a uvedení částky požadované k pokrytí technické pomoci podle článku 16 pro účely provádění ročního programu. |
4. Odchylně od odstavce 3 předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na rok 2008 do 1. března 2008.
5. Při posuzování návrhu ročního programu členského státu přihlíží Komise ke konečné částce rozpočtových prostředků přidělených fondu v rozpočtovém procesu.
Do jednoho měsíce od formálního předložení návrhu ročního programu uvědomí Komise dotyčný členský stát, zda jej může schválit. Není-li návrh ročního programu v souladu s víceletým programem, vyzve Komise tento členský stát, aby poskytl všechny nezbytné informace a případně aby návrh ročního programu odpovídajícím způsobem přepracoval.
Komise přijme rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, do 1. března daného roku. V rozhodnutí uvede částku přidělenou dotyčnému členskému státu a období, po které je výdaj způsobilý.
6. Aby se zohlednily řádně odůvodněné mimořádné situace, které nebyly předvídány v době schvalování ročního programu a které vyžadují naléhavý zásah, může členský stát přehodnotit až 10 % finančního rozdělení příspěvku z fondu mezi jednotlivé akce uvedené v ročním programu nebo přidělit až 10 % tohoto rozdělení na jiné akce v souladu s tímto rozhodnutím. Tento členský stát uvědomí Komisi o přepracovaném ročním programu.
Článek 21
Zvláštní ustanovení o mimořádných opatřeních
1. Členské státy poskytnou Komisi prohlášení o svých potřebách a plán provádění mimořádných opatření podle článku 5, včetně popisu plánovaných opatření a subjektů odpovědných za jejich provádění.
2. Členský stát žádající o pomoc z fondu za účelem řešení naléhavé situace popsané v čl. 5 odst. 2 podá Komisi žádost, v níž budou uvedeny všechny významné informace včetně
|
a) |
podrobného popisu stávající situace, zejména ohledně počtu příjezdů osob, dopadů na přijímací kapacitu a azylový systém nebo infrastrukturu a naléhavé potřeby, a také podložené předpovědi možného vývoje situace v krátkodobém výhledu; |
|
b) |
odůvodnění výjimečnosti situace, které je podloženo například aktuálními statistickými a jinými údaji o přílivu osob na konkrétních místech dotyčné hranice; |
|
c) |
podrobného popisu předpokládaných mimořádných opatření, jejich rozsah, povaha a dotčení partneři; |
|
d) |
rozdělení odhadovaných nákladů na předpokládaná opatření. |
Komise rozhodne, zda jsou podmínky pro poskytnutí finanční pomoci na mimořádná opatření z fondu splněny a jaká částka finanční pomoci má být poskytnuta na základě výše uvedených informací a všech dalších významných informací, které má k dispozici. Komise o uvedeném rozhodnutí uvědomí ostatní členské státy.
3. Finanční pomoc z fondu na mimořádná opatření podle článku 5 je omezena na dobu šesti měsíců a nepřesáhne 80 % nákladů každého opatření.
4. V případě uplatnění mechanismu dočasné ochrany uvedeného v čl. 5 odst. 1 se dostupné zdroje rozdělí mezi členské státy podle počtu osob požívajících dočasnou ochranu v každém členském státě v souladu s čl. 5 odst. 1.
Článek 22
Přezkum víceletého programu v polovině období
1. Komise přezkoumá strategické pokyny a případně do 31. března 2010 přijme přepracované strategické pokyny na období 2011 až 2013.
2. Pokud budou přepracované strategické pokyny přijaty, přezkoumá každý členský stát svůj víceletý program a případně jej přepracuje.
3. Pravidla stanovená v článku 18 pro přípravu a schvalování národních víceletých programů se obdobně použijí i na přípravu a schvalování přepracovaných víceletých programů.
4. Přepracované strategické pokyny se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 52 odst. 3.
KAPITOLA V
ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉMY
Článek 23
Provádění
Komise odpovídá za provádění tohoto rozhodnutí a přijímá k tomuto účelu nezbytná prováděcí pravidla.
Článek 24
Obecné zásady řídicích a kontrolních systémů
Řídicí a kontrolní systémy víceletých programů zavedené členskými státy zajišťují
|
a) |
vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí uvnitř každého subjektu; |
|
b) |
dodržování zásady oddělení funkcí uvnitř těchto subjektů a mezi nimi; |
|
c) |
přiměřené zdroje pro každý subjekt, aby mohl vykonávat funkce, které mu byly přiděleny, po celé období provádění akcí spolufinancovaných fondem; |
|
d) |
postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci ročních programů; |
|
e) |
spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě; |
|
f) |
systém podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt; |
|
g) |
příručky obsahující postupy pro plnění uvedených funkcí; |
|
h) |
opatření pro audit fungování systému; |
|
i) |
systémy a postupy pro zabezpečení náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky; |
|
j) |
postupy podávání zpráv a monitorování pro nesrovnalosti a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek. |
Článek 25
Určení orgánů
1. Pro provádění svého víceletého programu a ročních programů určí členský stát
|
a) |
odpovědný orgán: funkční orgán dotyčného členského státu, vnitrostátní orgán veřejné moci či veřejný subjekt určený dotyčným členským státem nebo subjekt podléhající soukromému právu členského státu a pověřený veřejnou službou, který odpovídá za řízení víceletého programu a ročních programů podporovaných fondem a který zajišťuje veškerou komunikaci s Komisí; |
|
b) |
certifikační orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt nebo fyzickou osobu zastupující tento orgán nebo subjekt, které členský stát pověří certifikací prohlášení o výdajích před jejich předložením Komisi; |
|
c) |
auditní orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na odpovědném orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému; |
|
d) |
případně orgán, na který jsou úkoly přeneseny. |
2. Členský stát stanoví pravidla upravující jeho vztahy s orgány uvedenými v odstavci 1 a jejich vztahy s Komisí.
3. S výhradou čl. 24 písm. b) mohou být některé nebo všechny orgány uvedené v odstavci 1 tohoto článku součástí téhož subjektu.
4. Prováděcí pravidla k článkům 26 až 30 přijímá Komise postupem podle čl. 52 odst. 2.
Článek 26
Odpovědný orgán
1. Odpovědný orgán musí splňovat tyto minimální podmínky:
|
a) |
mít právní subjektivitu, kromě případů, kdy je funkčním orgánem členského státu; |
|
b) |
mít infrastrukturu potřebnou pro snadnou komunikaci se širokým okruhem uživatelů, s odpovědnými subjekty v ostatních členských státech a s Komisí; |
|
c) |
pracovat ve správním rámci, který umožňuje řádné plnění jeho úkolů a zabraňuje jakémukoli střetu zájmů; |
|
d) |
být schopen uplatňovat pravidla Společenství týkající se řízení fondu; |
|
e) |
mít finanční a řídicí kapacity úměrné objemu finančních prostředků Společenství, k jejichž správě bude vyzván; |
|
f) |
mít k dispozici zaměstnance s odpovídající odbornou kvalifikací pro administrativní práci v mezinárodním prostředí. |
2. Členský stát poskytuje odpovědnému orgánu přiměřené finanční prostředky, aby mohl pokračovat v řádném plnění svých úkolů po celé období 2008 až 2013.
3. Komise může pomáhat členským státům při odborném vzdělávání zaměstnanců, zejména pokud jde o správné uplatňování kapitol V až IX .
Článek 27
Úkoly odpovědného orgánu
1. Odpovědný orgán odpovídá za řízení a provádění víceletého programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení.
Odpovědný orgán zejména
|
a) |
konzultuje s partnery v souladu s článkem 11; |
|
b) |
předkládá Komisi návrhy na víceleté a roční programy uvedené v článcích 18 a 20; |
|
c) |
případně pořádá a vyhlašuje nabídková řízení a výzvy k podávání návrhů; |
|
d) |
pořádá výběr projektů ke spolufinancování v rámci fondu v souladu s kritériii stanovenými v čl. 14 odst. 5; |
|
e) |
přijímá platby od Komise a vyplácí je konečným příjemcům; |
|
f) |
zajišťuje soulad a doplňkovost mezi spolufinancováním z fondu a z jiných příslušných finančních nástrojů členských států a Společenství; |
|
g) |
monitoruje dodávání či poskytování spolufinancovaných produktů a služeb a kontroluje skutečné vynaložení vykázaných výdajů na akce a jejich soulad s pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly; |
|
h) |
zajišťuje existenci systému elektronického zaznamenávání a ukládání účetních záznamů pro každou akci v rámci ročních programů a shromažďování údajů o provádění akcí nezbytných pro finanční řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení; |
|
i) |
zajišťuje, aby koneční příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění akcí spolufinancovaných fondem vedli buď oddělený účetní systém, nebo odpovídající účetní kód pro všechny operace související s akcí, aniž tím jsou dotčena vnitrostátní účetní pravidla; |
|
j) |
zajišťuje, aby hodnocení fondu podle článku 49 probíhala ve lhůtách stanovených v čl. 50 odst. 2 a aby splňovala normy kvality dohodnuté mezi Komisí a členským státem; |
|
k) |
zavádí postupy pro zajištění toho, aby všechny doklady týkající se výdajů a auditů požadované pro zajištění náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky byly uchovávány v souladu s požadavky článku 43; |
|
l) |
zajišťuje, aby auditní orgán obdržel pro účely provádění auditu podle čl. 30 odst. 1 veškeré potřebné informace o používaných řídicích postupech a o projektech spolufinancovaných fondem; |
|
m) |
zajišťuje, aby certifikační orgán obdržel pro účely certifikace veškeré potřebné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji; |
|
n) |
vypracovává a předkládá Komisi zprávy o pokroku a závěrečné zprávy o provádění ročních programů, prohlášení o výdajích certifikovaná certifikačním orgánem a žádosti o platby nebo případně prohlášení o splatné úhradě; |
|
o) |
poskytuje informace a poradenské služby a šíří výsledky podporovaných akcí; |
|
p) |
spolupracuje s Komisí a odpovědnými orgány v ostatních členských státech; |
|
q) |
ověřuje provádění pokynů uvedených v čl. 33 odst. 6 konečnými příjemci. |
2. Řídicí činnosti odpovědného orgánu mohou být, pokud jde o projekty prováděné v členských státech, financovány podle ustanovení článku 16 o technické pomoci.
Článek 28
Přenesení úkolů odpovědným orgánem
1. Jsou-li všechny nebo některé úkoly odpovědného orgánu přeneseny na pověřený orgán, vymezí odpovědný orgán rozsah přenesených úkolů a stanoví podrobné postupy pro provádění přenesených úkolů, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v článku 26.
2. V rámci těchto postupů jsou odpovědnému orgánu poskytovány pravidelné informace o účinném plnění přenesených úkolů a popis použitých prostředků.
Článek 29
Certifikační orgán
1. Certifikační orgán
|
a) |
osvědčuje, že
|
|
b) |
zajišťuje, aby pro účely certifikace obdržel od odpovědného orgánu náležité informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými v prohlášeních o výdajích; |
|
c) |
pro účely certifikace zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření; |
|
d) |
vede v elektronické podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi; |
|
e) |
ověřuje zpětné získávání všech finančních prostředků Společenství, které se v důsledku zjištěných nesrovnalostí považují za neoprávněně vyplacené, případně i s úroky; |
|
f) |
vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a o zpět získaných částkách v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud možno formou odpočtu z příštího prohlášení o výdajích. |
2. Činnosti certifikačního orgánu týkající se projektů prováděných v členských státech mohou být financovány podle ustanovení článku 16 o technické pomoci, za předpokladu respektování výsadních pravomocí tohoto orgánu podle článku 25.
Článek 30
Auditní orgán
1. Auditní orgán
|
a) |
zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému; |
|
b) |
zajišťuje provádění auditů akcí na základě vhodného vzorku pro ověření vykázaných výdajů; vzorek musí představovat alespoň 10 % celkových způsobilých výdajů na každý roční program; |
|
c) |
předkládá Komisi do šesti měsíců po schválení víceletého programu auditní strategii zahrnující subjekty, které budou provádět audity podle písmen a) a b), zajišťující provedení auditů u hlavních příjemců spolufinancování z fondu a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období. |
2. Pokud je určený auditní orgán podle tohoto rozhodnutí též určeným auditním orgánem podle rozhodnutí č. …/2007/ES, č. …/2007/ES a …/2007/ES (*****) nebo pokud se pro dva nebo více těchto fondů použijí společné systémy, může být předložena jednotná kombinovaná auditní strategie podle odst. 1 písm. c).
3. Auditní orgán vypracovává pro každý roční program návrh zprávy, jehož součástí je
|
a) |
výroční auditní zpráva obsahující výsledky auditů ročního programu prováděných v souladu s auditní strategií a uvádějící všechny nedostatky odhalené v řídicích a kontrolních systémech programu; |
|
b) |
stanovisko, vypracované na základě kontrol a auditů provedených z pověření auditního orgánu, k tomu, zda fungování řídicího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že prohlášení o výdajích předložené Komisi jsou správná a že uskutečněné operace jsou legální a správné; |
|
c) |
prohlášení, v němž vyhodnotí platnost žádosti o platbu nebo prohlášení o splatné úhradě konečného zůstatku a legalitu a správnost dotyčných výdajů. |
4. Auditní orgán zajišťuje, aby byly při auditní činnosti zohledňovány mezinárodně uznávané auditorské standardy.
5. Audit projektů prováděných v členských státech může být financován podle ustanovení článku 16 o technické pomoci, za předpokladu respektování výsadních pravomocí auditního orgánu podle článku 25.
KAPITOLA VI
POVINNOSTI A KONTROLY
Článek 31
Povinnosti členských států
1. Členské státy odpovídají za zajištění řádného finančního řízení víceletých a ročních programů a za legalitu a správnost uskutečněných operací.
2. Členské státy zajišťují, aby odpovědné orgány a všechny pověřené orgány, certifikační orgány, auditní orgány a veškeré další dotčené subjekty obdržely náležité pokyny k zavádění řídicích a kontrolních systémů podle článků 24 až 30, čímž se zajistí účinné a správné využití finančních prostředků poskytnutých Společenstvím.
3. Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a napravují. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi a informují ji o vývoji správních a soudních řízení.
Nelze-li částky neoprávněně vyplacené konečnému příjemci získat zpět, odpovídá za uhrazení nevymožených částek zpět do souhrnného rozpočtu Evropské unie dotyčný členský stát, pokud se prokáže, že ztráta byla způsobena jeho pochybením nebo nedbalostí.
4. Za finanční kontrolu akcí odpovídají v prvé řadě členské státy, jež také zajišťují, aby byly řídicí a kontrolní systémy a audity prováděny způsobem, který zaručuje řádné a účinné využití finančních prostředků Společenství. Členské státy poskytují Komisi popis těchto systémů.
5. Prováděcí pravidla k odstavcům 1 až 4 se přijímají postupem podle čl. 52 odst. 2.
Článek 32
Řídicí a kontrolní systémy
1. Předtím, než Komise postupem podle čl. 52 odst. 2 schválí víceletý program, zajistí členské státy zavedení řídicích a kontrolních systémů podle článků 24 až 30. Odpovídají za zajištění účinného fungování těchto systémů po celé programové období.
2. Společně se svým návrhem víceletého programu předloží členské státy Komisi popis organizace a postupů odpovědných orgánů, pověřených orgánů a certifikačních orgánů, jakož i systémů interního auditu používaných v těchto orgánech a subjektech, auditního orgánu a veškerých dalších subjektů provádějících audit z jeho pověření.
3. Komise přezkoumá uplatňování tohoto ustanovení v souvislosti s přípravou zprávy uvedené v čl. 50 odst. 3.
Článek 33
Povinnosti Komise
1. Komise se postupem podle článku 32 přesvědčí o tom, zda členské státy zavedly řídicí a kontrolní systémy, které jsou v souladu s články 24 až 30, a na základě výročních auditních zpráv a svých vlastních auditů o tom, zda tyto systémy během programového období účinně fungují.
2. Aniž jsou dotčeny audity prováděné členskými státy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise za účelem ověření účinného fungování řídicích a kontrolních systémů provádět kontroly na místě, které mohou zahrnovat audity akcí obsažených v ročních programech, musí je však oznámit nejméně tři pracovní dny předem. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci dotyčného členského státu nebo jím pověření zástupci.
3. Komise může požadovat, aby členský stát provedl kontroly na místě za účelem ověření správného fungování systémů nebo správnosti jedné nebo více operací. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci Komise.
4. Komise ve spolupráci s členskými státy zajišťuje náležité poskytování informací o akcích podporovaných fondem, jejich propagaci a následné činnosti.
5. Komise ve spolupráci s členskými státy zajišťuje soulad a doplňkovost akcí s jinými souvisejícími politikami, nástroji a iniciativami Společenství.
6. Komise stanoví pokyny zajišťující viditelnost financování poskytovaného podle tohoto rozhodnutí.
Článek 34
Spolupráce s auditními orgány členských států
1. Komise spolupracuje s auditními orgány za účelem koordinace jejich plánů a metod auditu a neprodleně si s nimi vyměňuje výsledky auditů řídicích a kontrolních systémů s cílem co nejlépe využít kontrolních prostředků a zabránit neodůvodněnému zdvojování činností.
Komise podá své připomínky k auditní strategii předložené podle článku 30 do tří měsíců od jejího obdržení.
2. Při stanovení své auditní strategie určí Komise roční programy, které na základě svých stávajících znalostí řídicích a kontrolních systémů považuje za uspokojivé.
U těchto programů může Komise dospět k závěru, že se může spolehnout především na důkazy z auditu poskytnuté členskými státy a že své vlastní kontroly na místě bude provádět, pouze pokud existují důkazy o možných nedostatcích v systémech.
KAPITOLA VII
FINANČNÍ ŘÍZENÍ
Článek 35
Způsobilost – prohlášení o výdajích
1. Všechna prohlášení o výdajích uvádějí výši výdajů vynaložených konečnými příjemci při provádění akcí a odpovídající příspěvek z veřejných nebo soukromých prostředků.
2. Výdaje musí odpovídat platbám, které koneční příjemci provedli. Musí být doloženy přijatými fakturami nebo účetními doklady, které mají rovnocennou průkaznost.
3. Výdaje lze považovat za způsobilé pro podporu z fondu, pouze pokud byly skutečně zaplaceny nejdříve 1. ledna roku uvedeného v rozhodnutí o financování podle čl. 20 odst. 5 třetího pododstavce, kterým se schvaluje roční program. Spolufinancované akce nesmějí být dokončeny před počátečním dnem způsobilosti.
4. Pravidla pro způsobilost výdajů v rámci provádění akcí spolufinancovaných fondem v členských státech podle článku 3 se přijímají postupem podle čl. 52 odst. 2.
Článek 36
Úplnost platby konečným příjemcům
Členské státy se přesvědčí, že odpovědný orgán zajišťuje, aby koneční příjemci obdrželi celkovou částku příspěvku z veřejných prostředků co nejrychleji. Žádné částky se neodečítají ani nezadržují a nejsou vymáhány žádné další zvláštní či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky pro konečné příjemce, pokud koneční příjemci splní všechny požadavky na způsobilost akcí a výdajů.
Článek 37
Používání eura
1. Částky uváděné v návrzích víceletých a ročních programů členských států podle článků 18 a 20, v certifikovaných prohlášeních o výdajích a v žádostech o platby podle čl. 27 odst. 1 písm. n) a výdaje uváděné ve zprávě o pokroku při provádění ročního programu podle čl. 39 odst. 4 a v závěrečné zprávě o provádění ročního programu podle článku 51 se vyjadřují v eurech.
2. Rozhodnutí Komise o financování podle čl. 20 odst. 5 třetího pododstavce, kterými se schvalují roční programy členských států, jakož i závazky Komise a platby Komise se vyjadřují a provádějí v eurech.
3. Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura výši výdajů uskutečněných v národní měně. Tato částka se přepočítává na eura s použitím měsíčního účetního směnného kurzu Komise platného v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje odpovědný orgán daného programu. Tento kurz Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.
4. Jestliže se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 3 nadále na veškeré výdaje zaúčtované certifikačním orgánem přede dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.
Článek 38
Závazky
Rozpočtové závazky Společenství se přijímají každoročně na základě rozhodnutí Komise o financování podle čl. 20 odst. 5 třetího pododstavce, kterým se schvaluje roční program.
Článek 39
Platby – předběžné platby
1. Platby příspěvků z fondu provádí Komise v souladu s rozpočtovými závazky.
2. Platby se provádějí v podobě předběžných plateb a platby zůstatku. Vyplácejí se odpovědnému orgánu určenému členským státem.
3. První předběžná platba ve výši 50 % částky přidělené v rozhodnutí Komise o financování, kterým se schvaluje roční program, je členskému státu vyplacena do šedesáti dnů od přijetí uvedeného rozhodnutí.
4. Druhá předběžná platba se uskuteční nejpozději tři měsíce poté, co Komise schválí, a to do dvou měsíců od formálního podání žádosti členského státu o platbu, zprávu o pokroku při provádění ročního programu a certifikované prohlášení o výdajích sestavené podle čl. 29 odst. 1 písm. a) a článku 35, a to ve výši alespoň 60 % částky první platby.
Výše druhé předběžné platby provedené Komisí nepřesáhne 50 % celkové částky přidělené na základě rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, a v případě, že členský stát přidělí na vnitrostátní úrovni na závazky částku nižší, než je částka uvedená v rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, nepřesáhne zůstatek finančních prostředků Společenství skutečně přidělených členským státem na závazky pro vybrané projekty v rámci ročního programu po odečtení první předběžné platby.
5. Veškeré úroky z předběžných plateb se přidělují na daný roční program, pokládají se za zdroj daného členského státu v podobě příspěvku z veřejných zdrojů tohoto členského státu a vykazují se Komisi při předložení prohlášení o výdajích v souvislosti se závěrečnou zprávou o provádění dotyčného ročního programu.
6. Částky vyplacené jako předběžné platby se zúčtují při uzavření ročního programu.
Článek 40
Platby zůstatku
1. Komise vyplatí zůstatek, pokud do devíti měsíců od termínu způsobilosti pro výdaje stanoveného v rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, obdrží tyto doklady:
|
a) |
certifikované prohlášení o výdajích náležitě vyhotovené podle čl. 29 odst. 1 písm. a) a článku 35 a žádost o platbu zůstatku nebo prohlášení o splatné úhradě; |
|
b) |
závěrečnou zprávu o provádění ročního programu podle článku 51; |
|
c) |
výroční auditní zprávu, stanovisko a prohlášení podle čl. 30 odst. 3. |
Platba zůstatku podléhá schválení závěrečné zprávy o provádění ročního programu a prohlášení, v němž se vyhodnotí platnost žádosti o platbu zůstatku.
2. Neposkytne-li odpovědný orgán požadované doklady uvedené v odstavci 1 ve stanovené lhůltě a v přijatelném formátu, zruší Komise všechny části rozpočtového závazku daného ročního programu, které nebyly využity pro předběžné platby.
3. Postup automatického zrušení vymezený v odstavci 2 se pro částky dotyčných projektů pozastaví, pokud v okamžiku předložení dokladů uvedených v odstavci 1 probíhá v členském státě soudní řízení nebo správní řízení o opravném prostředku s odkladným účinkem. Členský stát uvede v předložené závěrečné zprávě podrobné informace o těchto projektech a každých šest měsíců zasílá zprávy o pokroku dosaženém u těchto projektů. Do tří měsíců po ukončení soudního řízení nebo správního řízení o opravném prostředku předloží členský stát doklady o dotčených projektech požadované v odstavci 1.
4. Devítiměsíční lhůta uvedená v odstavci 1 se staví, přijme-li Komise rozhodnutí o pozastavení plateb spolufinancování pro daný roční program v souladu s článkem 42. Tato lhůta začíná opět běžet ode dne, kdy je rozhodnutí Komise podle čl. 42 odst. 3 oznámeno dotyčnému členskému státu.
5. Aniž je dotčen článek 41, uvědomí Komise do šesti měsíců od obdržení dokladů uvedených v odstavci 1 tohoto článku členský stát o částce výdajů, která se uznává k tíži fondu, a o všech finančních opravách, které vyplývají z rozdílu mezi vykázanými a uznanými výdaji. Členský stát má tři měsíce na předložení svých připomínek.
6. Do tří měsíců od obdržení připomínek členského státu rozhodne Komise o částce výdajů uznané k tíži fondu a získá zpět zůstatek vyplývající z rozdílu mezi konečnými uznanými výdaji a částkami, které již byly vyplaceny tomuto členskému státu.
7. V závislosti na dostupných finančních prostředcích Komise vyplatí zůstatek do šedesáti dnů ode dne, kdy obdrží doklady uvedené v odstavci 1. Zůstatek rozpočtového závazku se zrušuje do šesti měsíců po platbě.
Článek 41
Zadržení plateb
1. Pověřená schvalující osoba ve smyslu finančního nařízení zadrží platbu na dobu nejvýše šesti měsíců, pokud
|
a) |
zpráva auditorského subjektu členského státu nebo Společenství obsahuje důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídicích a kontrolních systémů; |
|
b) |
pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena. |
2. Členský stát a odpovědný orgán jsou neprodleně uvědomeny o důvodech zadržení platby. Platba se zadrží, dokud členský stát nepřijme nezbytná opatření.
Článek 42
Pozastavení plateb
1. Komise může pozastavit veškeré předběžné platby a platby zůstatku nebo jejich část, pokud
|
a) |
v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a ke kterým nebyla přijata nápravná opatření; nebo |
|
b) |
určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena; nebo |
|
c) |
členský stát nesplnil své povinnosti podle článků 31 a 32. |
2. Komise může rozhodnout o pozastavení předběžných plateb a plateb zůstatku poté, co dá členskému státu možnost předložit do tří měsíců připomínky.
3. Komise ukončí pozastavení předběžných plateb a plateb zůstatku, pokud dospěje k názoru, že členský stát přijal nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit.
4. Pokud členský stát nezbytná opatření nepřijme, může Komise rozhodnout o zrušení celého příspěvku Společenství na roční program nebo jeho části v souladu s článkem 46.
Článek 43
Uchovávání dokladů
Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu podle článku 87 Smlouvy, zajišťuje odpovědný orgán, aby byly veškeré podklady k výdajům a auditům týkajícím se dotyčných programů uchovávány k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru po dobu pěti let po uzavření programů podle čl. 40 odst. 1.
Běh této lhůty se staví buď v případě soudního řízení, nebo na řádně odůvodněnou žádost Komise.
Doklady se uchovávají v podobě originálů nebo jejich ověřených kopií na obecně přijímaných nosičích dat.
KAPITOLA VIII
FINANČNÍ OPRAVY
Článek 44
Finanční opravy prováděné členskými státy
1. Za vyšetřování nesrovnalostí odpovídají v prvé řadě členské státy, které jednají na základě důkazů o jakékoli významné změně ovlivňující povahu nebo podmínky provádění nebo kontroly programů a provádějí vyžadované finanční opravy.
2. Členské státy provádějí finanční opravy vyžadované v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u akcí nebo ročních programů.
Opravy prováděné členskými státy spočívají ve zrušení a případně zpětného získání celého příspěvku Společenství nebo jeho části. V případě, že částka není vrácena ve lhůtě stanovené dotčeným členským státem, se přičítá úrok z prodlení ve výši stanovené v čl. 47 odst. 2. Členské státy berou v úvahu povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondu vznikla.
3. V případě systémových nesrovnalostí rozšíří dotčený členský stát svá šetření na všechny operace, které by mohly být dotčeny.
4. Členské státy zahrnou do závěrečné zprávy o provádění ročního programu uvedené v článku 51 seznam řízení o zrušení plateb zahájených ve prospěch daného ročního programu.
Článek 45
Účetní audit a finanční opravy prováděné Komisí
1. Aniž jsou dotčeny pravomoci Účetního dvora a kontroly prováděné členskými státy v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise provádět kontroly na místě, včetně namátkových kontrol týkajících se akcí financovaných fondem a řídicích a kontrolních systémů, musí je však oznámit nejméně tři pracovní dny předem. Komise uvědomí dotyčný členský stát s cílem získat veškerou nezbytnou pomoc. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci dotyčného členského státu nebo jím pověření zástupci.
Komise může požádat dotyčný členský stát, aby za účelem ověření správnosti jedné nebo více operací provedl kontrolu na místě. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci Komise.
2. Dospěje-li Komise po dokončení nezbytných ověření k závěru, že členský stát neplní své povinnosti podle článku 31, pozastaví předběžnou platbu nebo platbu zůstatku podle článku 42.
Článek 46
Kritéria pro opravy
1. Komise může provést finanční opravy zrušením celého příspěvku Společenství na roční program nebo jeho části, jestliže po provedení nezbytných šetření dojde k závěru, že
|
a) |
v řídicím a kontrolním systému programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Společenství již vyplacený na program; |
|
b) |
výdaje obsažené v certifikovaném prohlášení o výdajích nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce; |
|
c) |
členský stát nedodržel před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 31. |
Komise rozhodne po zvážení všech připomínek ze strany členského státu.
2. Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých zjištěných případů nesrovnalostí, přičemž přihlíží k systémové povaze nesrovnalostí, aby určila, zda použít paušální opravu nebo opravu extrapolací. Jestliže se nesrovnalost vztahuje k prohlášení o výdajích, k němuž předtím auditní orgán poskytnul přiměřenou záruku podle čl. 30 odst. 3 písm. b), předpokládá se, že se jedná o systémový problém vedoucí k použití paušální opravy nebo opravy extrapolací, pokud členský stát do tří měsíců neprokáže opak.
3. Komise při rozhodování o výši opravy zohledňuje závažnost nesrovnalosti a rozsah a finanční následky nedostatků zjištěných u daného ročního programu.
4. Jestliže Komise zakládá své stanovisko na skutečnostech zjištěných jinými auditory než auditory svých vlastních útvarů, vypracuje po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle článku 32, zpráv o oznámených nesrovnalostech a případných odpovědí členského státu vlastní závěry o finančních důsledcích.
Článek 47
Vrácení platby
1. Každá částka, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Evropské unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu s článkem 72 finančního nařízení. Tímto dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce následujícího po vydání příkazu.
2. Každé prodlení při navracení částky má za následek vznik nároku na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení se rovná sazbě používané Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích, která byla zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a je platná k prvnímu kalendářnímu dni měsíce, do kterého spadá den splatnosti, zvýšené o tři a půl procentního bodu.
Článek 48
Povinnosti členských států
Finanční opravou Komise není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle článku 44.
KAPITOLA IX
MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A ZPRÁVY
Článek 49
Monitorování a hodnocení
1. Komise ve spolupráci s členskými státy fond pravidelně monitoruje.
2. Komise v partnerství se členskými státy fond hodnotí v souvislosti s přípravou zprávy podle čl. 50 odst. 3, aby posoudila vhodnost, účinnost a dopad akcí s ohledem na obecný cíl uvedený v článku 2.
3. Komise též posuzuje doplňkovost akcí prováděných v rámci fondu s akcemi prováděnými v rámci dalších politik, nástrojů a iniciativ Společenství v dané oblasti.
Článek 50
Povinnost podávat zprávy
1. V každém členském státě přijme odpovědný orgán opatření nezbytná pro zajištění monitorování a hodnocení projektů.
Dohody a smlouvy, které tento orgán uzavírá s organizacemi odpovědnými za provádění akcí, proto obsahují ustanovení o povinnosti předkládat pravidelné a podrobné zprávy o pokroku při provádění těchto akcí a o plnění vytyčených cílů, které jsou pak základem pro zprávy o pokroku při provádění ročního programu a závěrečné zprávy o provádění ročního programu.
2. Členské státy předloží Komisi do 30. června 2012 za období 2008 až 2010 a do 30. června 2015 za období 2011 až 2013 hodnotící zprávu o výsledcích a dopadu akcí spolufinancovaných fondem.
3. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů do 31. prosince 2012 následnou hodnotící zprávu za období 2008 až 2010 a do 31. prosince 2015 následnou hodnotící zprávu za období 2011 až 2013.
Článek 51
Závěrečná zpráva o provádění ročního programu
1. Pro poskytnutí jasného přehledu o provádění programu obsahuje závěrečná zpráva o provádění ročního programu tyto informace:
|
a) |
finanční a operativní provádění ročního programu; |
|
b) |
pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění víceletého programu a jeho priorit ve vztahu k jeho konkrétním, ověřitelným cílům, a dají-li se kvantifikovat, kvantitativně vyjádřeným ukazatelům; |
|
c) |
opatření, která odpovědný orgán přijal pro zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména
|
|
d) |
opatření přijatá za účelem poskytování informací o ročních a víceletých programech a zajištění jejich propagace. |
2. Zpráva se považuje za přijatelnou, pokud obsahuje všechny informace uvedené v odstavci 1. Komise přijme rozhodnutí o obsahu zprávy předložené odpovědným orgánem do dvou měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 1; toto obdržení členskému státu potvrdí. Pokud se Komise ve stanovené lhůtě nevyjádří, považuje se zpráva za přijatou.
KAPITOLA X
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 52
Výbor
1. Komisi je nápomocen společný Výbor pro solidaritu a řízení migračních toků, zřízený rozhodnutím č. …/2007/ES (**).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Lhůty stanovené v čl. 5a odst. 3 písm. c) a odst. 4 písm. b) a e) rozhodnutí 1999/468/ES jsou šest týdnů.
Článek 53
Přezkum
Evropský parlament a Rada přezkoumají toto rozhodnutí na základě návrhu Komise do 30. června 2013.
Článek 54
Přechodná ustanovení
1. Tímto rozhodnutím není dotčeno pokračování ani změny, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Komisí na základě rozhodnutí 2004/904/ES nebo jakéhokoli jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc vztahuje k 31. prosinci 2007.
2. Při rozhodování o spolufinancování z tohoto fondu Komise přihlíží k opatřením, která mají finanční dopady v období tohoto spolufinancování a která byla přijata na základě rozhodnutí 2004/904/ES před … (******).
3. Částky přidělené na závazky pro spolufinancování schválené Komisí mezi 1. lednem 2005 a 31. prosincem 2007, k nimž nejsou doklady požadované pro uzavření programů zaslány Komisi ve lhůtě pro předložení závěrečné zprávy, Komise automaticky uvolní ze závazku do 31. prosince 2010, přičemž vzniká povinnost neoprávněně vyplacené částky vrátit.
K částkám na operace nebo programy, které byly pozastaveny z důvodů soudních řízení nebo správních řízení o opravném prostředku s odkladným účinkem, se při výpočtu výše částky, která se automaticky uvolňuje ze závazku, nepřihlíží.
4. Členské státy předloží Komisi do 30. června 2009 hodnotící zprávu o výsledcích a dopadech akcí spolufinancovaných fondem týkající se období 2005 až 2007.
5. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů do 31. prosince 2009 zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění fondu za období 2005 až 2007.
Článek 55
Zrušení
Rozhodnutí 2004/904/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2008.
Článek 56
Vstup v platnost a použitelnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2008, s výjimkou článků 13, 17, 18, 20, 23, 25, čl. 31 odst. 2 a 5, článku 32, čl. 35 odst. 4 a článku 52, které se použijí ode dne … (******).
Článek 57
Určení
Toto rozhodnutí je určeno členským státům v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.
V … dne …
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 88, 11.4.2006, s. 15.
(2) Úř. věst. C 115, 16.5.2006, s. 47.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006.
(4) Úř. věst. L 252, 6.10.2000, s. 12.
(5) Úř. věst. L 381, 28.12.2004, s. 52.
(6) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(7) Úř. věst. ...
(*) Úř. věst.: …
(8) Úř. věst. ...
(9) Úř. věst. ...
(10) Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12.
(11) Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12.
(12) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).
(13) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
(14) Úř. věst. L 396, 31.12.2004, s. 45.
(**) Úř. věst.: vložte prosím číslo prvního rozhodnutí uvedeného ve 13. bodě odůvodnění (Fond pro vnější hranice).
(***) Úř. věst.: vložte prosím číslo druhého rozhodnutí uvedeného ve 13. bodě odůvodnění (Evropský návratový fond).
(****) Úř. věst.: vložte prosím číslo třetího rozhodnutí uvedeného ve 13. bodě odůvodnění (Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí).
(*****) Úř. věst.: vložte prosím čísla tří rozhodnutí uvedených ve 13. bodě odůvodnění.
(******) Den vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.
P6_TA(2006)0582
Požadavky týkající se dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 417/2002 o urychleném zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 2978/94 (KOM(2006)0111 – C6-0104/2006 – 2006/0046(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0111) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0104/2006), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0417/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2006)0046
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2006 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 417/2002 o urychleném zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení (ES) č. 417/2002 (3) upravuje urychlené zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem stanovených Mezinárodní úmluvou o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (dále jen „MARPOL 73/78“) s cílem snížit riziko náhodného znečištění uhlovodíky v evropských vodách. |
|
(2) |
Nařízení (ES) č. 417/2002 zavedlo opatření, která zakazují přepravu těžkých ropných produktů na ropných tankerech s jednoduchým trupem opouštějících přístavy Evropské unie a do nich směřujících. |
|
(3) |
V důsledku iniciativy členských států a Komise v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) byl tento zákaz uložen na celosvětové úrovni prostřednictvím změny přílohy I MARPOL 73/78. |
|
(4) |
Odstavce 5, 6 a 7 pravidla 13H přílohy I MARPOL 73/78, které se týkají zákazu přepravy těžkých ropných produktů na ropných tankerech s jednoduchým trupem, stanoví možnost udělit výjimky z uplatňování některých ustanovení pravidla 13H. Prohlášení italského předsednictví Evropské rady jménem Evropské unie, zaznamenané v úřední zprávě Výboru pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace (MEPC 50), vyjadřuje politický závazek tyto výjimky nevyužívat. |
|
(5) |
Podle nařízení (ES) č. 417/2002 by plavidlo plující pod vlajkou členského státu mohlo využít výjimek z pravidla 13H, pokud by provozovalo činnost mimo přístavy nebo příbřežní terminály, na které se vztahuje pravomoc některého členského státu, a zároveň zůstalo v souladu s nařízením (ES) č. 417/2002. |
|
(6) |
Nařízení (ES) č. 417/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V článku 4 nařízení (ES) č. 417/2002 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3. Ropným tankerům přepravujícím těžké ropné produkty je plavba pod vlajkou členského státu povolena, pouze mají-li dvojitý trup.
Ropné tankery přepravující těžké ropné produkty, bez ohledu na vlajku, pod kterou plují, nesmějí vplout do přístavů či příbřežních terminálů ani je opoustit ani kotvit v oblastech, na které se vztahuje pravomoc členského státu, nemají-li dvojitý trup.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ... dne …
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 229.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006.
(3) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2172/2004 (Úř. věst. L 371, 18.12.2004, s. 26).
P6_TA(2006)0583
Zřízení Evropského fondu pro začlenění státních příslušníků třetích zemí *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o zřízení Evropského fondu pro začlenění státních příslušníků třetích zemí pro období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (KOM(2005)0123 – C6-0238/2005 – 2005/0048 (CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise (KOM (2005)0123) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 63 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0238/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0419/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj, který je připojen k tomuto legislativnímu usnesení, Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
PŘÍLOHA
Pozměněný návrh rozhodnutí Rady o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007–2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 3 písm. b) této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise (1),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Za účelem postupného vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva Smlouva o založení Evropského společenství stanoví jednak přijetí opatření, jejichž cílem je zajistit volný pohyb osob, ve spojení s doprovodnými opatřeními týkajícími se kontrol vnějších hranic, azylu a přistěhovalectví, jednak přijetí opatření týkajících se azylu a přistěhovalectví a ochrany práv státních příslušníků třetích zemí. |
|
(2) |
Evropská rada na svém zvláštním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 uvedla, že Evropská unie musí zajistit spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území jejích členských států. Ráznější integrační politika by měla vést k tomu, aby jim byla udělena práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi občanů EU. Tato politika by měla též podpořit opatření proti diskriminaci v hospodářské, sociální a kulturní sféře a rozvíjet opatření proti rasismu a xenofobii. |
|
(3) |
Integrace státních příslušníků třetích zemí v rámci členských států je klíčovým prvkem při prosazování ekonomické a sociální soudržnosti, základního cíle Společenství uvedeného ve Smlouvě. S ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství je však tento nástroj zaměřen především na nově příchozí státní příslušníky třetích zemí, pokud jde o spolufinancování konkrétních opatření na podporu procesu integrace. |
|
(4) |
V Haagském programu ze 4.–5. listopadu 2004 Evropská rada zdůrazňuje, že rozvoj účinných politik má zásadní význam pro dosažení cíle stability a soudržnosti v rámci členských států. Vyzývá k lepší koordinaci vnitrostátních integračních politik na základě společného rámce a vyzývá členské státy, Radu a Komisi, aby prosazovaly strukturální výměnu zkušeností a informací v oblasti integrace. |
|
(5) |
V souladu s požadavkem Haagského programu zavedla Rada Evropské unie a zástupci vlád členských státu dne 19. listopadu 2004„Společné základní zásady pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců v Evropské unii“. Společné základní zásady pomáhají členským státům formulovat integrační politiky prostřednictvím promyšlené příručky obsahující základní zásady, na jejichž základě mohou členské státy posuzovat a hodnotit své činnosti. |
|
(6) |
Společné základní zásady doplňují právní nástroje Společenství v oblasti přijímání a pobytu oprávněně pobývajících příslušníků třetích zemí ohledně sjednocení rodiny a osob s dlouhodobým pobytem, jakož i jiné příslušné stávající legislativní rámce, včetně těch, které se týkají rovnosti žen a mužů, boje proti diskriminaci a sociálního začlenění, a jsou s těmito nástroji a legislativními rámci v plné součinnosti. |
|
(7) |
V závěrech Rady z 1. a 2. prosince 2005 o společném programu pro integraci, které upomínají na prezentaci sdělení Komise z 1. září 2005 s názvem Společný program pro integraci: rámec pro integraci státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii, se zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit integrační politiky členských států, a uznává se v nich význam definování rámce na evropské úrovni pro integraci oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí ve všech aspektech společnosti a zejména konkrétní opatření na provádění společných základních zásad. |
|
(8) |
Jestliže se některému z členských států nepodaří vypracovat a provést úspěšnou integrační politiku, může to mít pro jiné členské státy a Evropskou unii různé nepříznivé důsledky. |
|
(9) |
Za účelem podpory tohoto programování v oblasti integrace zavedl rozpočtový orgán do souhrnného rozpočtu Evropských společenství na období 2003– 2006 specifické rozpočtové položky pro financování pilotních projektů a přípravných opatření v oblasti integrace (INTI) . |
|
(10) |
Vypuštěn |
|
(11) |
S ohledem na přípravné opatření INTI a s odkazem na sdělení Komise o přistěhovalectví, integraci a zaměstnanosti a na první výroční zprávu o migraci a integraci se považuje za nezbytné poskytnout Společenství od roku 2007 konkrétní nástroj pomáhající členským státům vypracovat a provádět integrační politiky umožňující státním příslušníkům třetích zemí pocházejícím z odlišného kulturního, náboženského, jazykového a etnického prostředí, aby splnili podmínky pobytu, a usnadňující jejich integraci do evropských společností v souladu se společnými základními zásadami a jako doplněk k Evropskému sociálnímu fondu. |
|
(12) |
Pro zajištění důsledné reakce Společenství na integraci státních příslušníků třetích zemí by opatření financovaná z tohoto nástroje měla být konkrétní a měla by se vzájemně doplňovat s opatřeními financovanými v rámci Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro uprchlíky . V této souvislosti budou vypracována konkrétní společná programovací opatření pro zajištění soudržné reakce Společenství, pokud jde o integraci státních příslušníků třetích zemí, prostřednictvím Evropského sociálního fondu a tohoto nástroje. |
|
(13) |
Berouce na vědomí, že tento nástroj a Evropský sociální fond podléhají sdílenému řízení s členskými státy, měla by být též přijata opatření na vnitrostátní úrovni pro zajištění důsledného provádění tohoto nástroje. Za tímto účelem se bude od orgánů členských států odpovědných za provádění tohoto nástroje vyžadovat, aby zavedly mechanismy spolupráce a koordinace s orgány, které členské státy pověří řízením provádění Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro uprchlíky, a aby zajistily, že opatření v rámci tohoto fondu budou konkrétní a budou se vzájemně doplňovat s opatřeními financovanými v rámci Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro uprchlíky . |
|
(14) |
Tento nástroj je navržen tak, aby tvořil součást celistvého rámce skládajícího se z tohoto rozhodnutí, z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky na období 2008–2013, z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007–2013 a z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského návratového fondu na období 2008–2013 , jehož cílem je řešit otázku spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy ohledně finanční zátěže vyplývající ze zavádění integrovaného řízení vnějších hranic Unie a z provádění společné azylové a přistěhovalecké politiky, vypracované podle hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství. |
|
(14a) |
Pokud jde o spolufinancování konkrétních opatření na podporu procesu integrace státních příslušníků třetích zemí v členských státech, měl by tento nástroj být zaměřen zejména na opatření týkající se nově příchozích státních příslušníků třetích zemí. V této souvislosti by bylo možné učinit odkaz na směrnici Rady 2003/109/ES, která uvádí pětileté období oprávněného pobytu jakožto požadavek, který musejí státní příslušníci třetích zemí splnit, aby získali nárok na právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. |
|
(14b) |
Tento nástroj by měl členským státům rovněž poskytnout podporu, pokud jde o zvýšení jejich schopnosti vypracovat, provádět, monitorovat a obecně hodnotit veškeré strategie, politiky a opatření na integraci státních příslušníků třetích zemí, jakož i o výměnu informací, osvědčených postupů a spolupráci v členských státech a mezi nimi, které přispívají ke zlepšení této schopnosti; |
|
(15) |
Podpora poskytovaná fondem bude účinněji a lépe zaměřena, bude-li spolufinancování způsobilých opatření vycházet ze strategických víceletých programů , které každý členský stát vypracuje na základě společného dialogu s Komisí. |
|
(16) |
Na základě strategických směrů přijatých Komisí by měl každý členský stát připravit víceletý program zohledňující jeho konkrétní situaci a potřeby a stanovit v něm svoji strategii vývoje, která by měla tvořit rámec pro přípravu provádění opatření, jejichž výčet má být uveden v ročních programech. |
|
(17) |
Vypuštěn |
|
(18) |
Vypuštěn |
|
(19) |
V souvislosti se sdíleným řízením uvedeným v čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (3), musí být upřesněny podmínky umožňující Komisi vykonávat její povinnosti při plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství a vyjasněny povinnosti týkající se spolupráce členských států. Uplatňování těchto podmínek umožní Komisi ujistit se o tom, že členské státy využívají fond zákonně a řádně a v souladu se zásadou řádné finanční správy ve smyslu článku 27 a čl. 48 odst. 2 finančního nařízení. |
|
(20) |
Vypuštěn |
|
(21) |
Měla by být stanovena objektivní kritéria pro přidělování finančních prostředků členským státům. Tato kritéria by měla vzít v úvahu celkový počet státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v členských státech a celkový počet nových přijatých státních příslušníků třetích zemí v průběhu daného referenčního období […] . |
|
(22) |
Vypuštěn |
|
(23) |
Členské státy by měly přijmout přiměřená opatření na zajištění správného fungování řídicího a kontrolního systému. Za tímto účelem je nezbytné stanovit obecné zásady a nezbytné funkce, které musí systémy všech programů splňovat. |
|
(24) |
Vypuštěn |
|
(25) |
V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality nesou členské státy hlavní odpovědnost za provádění a kontrolu intervencí. |
|
(26) |
Pro zajištění účinného a správného provádění víceletých a ročních programů je nezbytné upřesnit povinnosti členských států, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, potvrzování výdajů a předcházení nesrovnalostem, jejich zjišťování a nápravu a porušování právních předpisů Společenství. Zejména pokud jde o řízení a kontrolu, je nutné stanovit, jakými způsoby členské státy zajišťují, že systémy existují a uspokojivě fungují. |
|
(27) |
Měla by být podporována spolupráce mezi členskými státy a Komisí v oblasti finanční kontroly, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise v této oblasti. |
|
(28) |
Vypuštěn |
|
(29) |
Účinnost a dopad opatření podporovaných tímto nástrojem závisí rovněž na jejich hodnocení. V této souvislost by měly by být formálně stanoveny povinnosti členských států a Komise a opatření, která by zajistila spolehlivost hodnocení. |
|
(30) |
Mělo by se provést hodnocení opatření s ohledem na jejich přezkoumání v polovině období a na hodnocení jejich dopadů a do systému monitorování projektu by měl být začleněn postup hodnocení. |
|
(31) |
Finanční referenční částka , ve smyslu bodu 38 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (4) , je začleněna do tohoto rozhodnutí pro celou dobu trvání programu, aniž by tím byla dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu vymezené Smlouvou . |
|
(31A) |
Majíc na paměti význam viditelnosti financování ze strany Společenství by Komise měla poskytnout obecné pokyny usnadňující, aby každý orgán, nevládní organizace, mezinárodní organizace nebo jakýkoli další subjekt přijímací dotaci z tohoto fondu poskytnutou podporu náležitě uznal a vzal přitom v úvahu postupy při nástrojích se sdíleným řízením, jako jsou strukturální fondy. |
|
(32) |
Vzhledem k tomu, že cílů navrhovaného opatření, totiž podpory integrace státních příslušníků třetích zemí v přijímajících společnostech členských států v rámci společných základních zásad, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a lze jich proto, z důvodů rozsahu a účinků opatření, lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné. |
|
(33) |
Opatření nezbytná k provádění tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999, ve znění rozhodnutí Rady 2006/512/ES ze dne 17. července 2006 (5), o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi. Prováděcí opatření budou podléhat projednání v řídicím výboru, neboť toto ustanovení je v některých případech vhodnější pro zvýšení účinnosti. |
|
(33A) |
Aby se zajistilo včasné provádění fondu, mělo by se toto rozhodnutí použít ode dne 1. ledna 2007. |
|
(34) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné, |
|
(35) |
V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Irsko dopisem ze dne 6. září 2005 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí. |
|
(36) |
V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, vyjádřilo Spojené království dopisem ze dne 27. října 2005 přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí. |
Evropský hospodářský a sociální výbor vydal stanovisko (6)
Výbor regionů vydal stanovisko (7)
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, CÍLE A OPATŘENÍ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Tímto rozhodnutím se zřizuje na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí, dále jen „fond“, který je součástí celistvého rámce, jenž rovněž zahrnuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky na období 2008–2013, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007–2013 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského návratového fondu na období 2008–2013, s cílem přispět k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jakož i k uplatňování zásady solidarity mezi členskými státy .
Toto rozhodnutí stanoví cíle, k nimž fond přispívá, jejich provádění, dostupné finanční zdroje a distribuční kritéria pro přidělování těchto dostupných finančních zdrojů.
Dále stanoví pravidla pro správu fondu, včetně finančních pravidel, a monitorovací a kontrolní mechanismy založené na sdílení odpovědnosti mezi Komisí a členskými státy.
2. Do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí spadají státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou na území třetího státu a jichž se týkají konkrétní opatření a kteří splňují podmínky před odjezdem stanovené právními předpisy daného státu, včetně podmínek týkajících se schopnosti integrace do společnosti příslušného členského státu.
3. Státní příslušníci třetích zemí, kteří podali žádost o azyl, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, nebo kteří požívají postavení uprchlíka nebo status podpůrné ochrany nebo kteří splňují podmínky pro uznání za uprchlíka nebo podmínky pro status podpůrné ochrany v souladu se směrnicí Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004, jsou vyňati z oblasti působnosti tohoto rozhodnutí.
4. Státním příslušníkem třetí země se rozumí kterákoli osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy.
Článek 2
Obecný cíl fondu
1. Obecným cílem fondu je podpora členských států v jejich úsilí umožnit státním příslušníkům třetích zemí pocházejícím z odlišného kulturního, hospodářského, sociálního , náboženského, jazykového a etnického prostředí, aby splnili podmínky pobytu, a usnadnit jejich integraci do evropských společností .
Fond se zaměří především na opatření v souvislosti s integrací nově příchozích státních příslušníků třetích zemí.
2. Aby byl podpořen cíl uvedený v odstavci 1, bude fond přispívat k vypracování a provádění vnitrostátních strategií integrace státních příslušníků třetích zemí [...] ve všech aspektech společnosti, zejména s přihlédnutím k zásadě, že integrace je obousměrný dynamický proces vzájemného přizpůsobování všech přistěhovalců a obyvatel členských států .
3. Fond přispívá k financování technické pomoci na podnět členských států nebo Komise.
Článek 3
Konkrétní cíle
Fond přispívá k těmto konkrétním cílům:
|
a) |
snadnějšímu rozvoji a provádění postupů pro přijímání, které se týkají procesu integrace státních příslušníků třetích zemí a které tento proces podporují; |
|
b) |
rozvoji a provádění procesu integrace nově příchozích státních příslušníků třetích zemí v členských státech; |
|
c) |
zvýšení schopnosti členských států rozvíjet, provádět, monitorovat a vyhodnocovat politiky a opatření pro integraci státních příslušníků třetích zemí; |
|
d) |
výměně informací, osvědčených postupů a spolupráci v rámci členských států a mezi nimi, pokud jde o rozvoj, provádění, monitorování a vyhodnocování politik a opatření pro integraci státních příslušníků třetích zemí. |
Článek 4
Způsobilá opatření v členských státech
1. Pokud jde o cíl uvedený v čl. 3 písm. a), fond podpoří taková opatření v členských státech, která:
|
a) |
pomáhají členským státům vytvářet a provádět postupy pro přijímání, mimo jiné prostřednictvím podpory konzultací s příslušnými subjekty a odborného poradenství či výměny informací o přístupech, které se zaměřují na konkrétní národnosti či kategorie státních příslušníků třetích zemí; |
|
b) |
zvyšují účinnost provádění postupů pro přijímání a jejich dostupnost státním příslušníkům třetích zemí, mimo jiné pomocí využívání uživatelsky přístupných informačních a komunikačních technologií, informačních kampaní a výběrových řízení; |
|
c) |
lépe připravují státní příslušníky třetích zemí na jejich integraci do hostitelské společnosti, a to podporou opatření organizovaných před příjezdem do přijímající země, jako je odborná příprava, informační balíčky, komplexní kurzy zaměřené na občanskou orientaci a výuka jazyků v zemi původu, která jim umožní získat znalosti a dovednosti potřebné pro jejich integraci. |
2. Pokud jde o cíl uvedený v čl. 3 písm. b), fond podpoří taková opatření v členských státech, která:
|
a) |
zavádějí programy a činnosti zaměřené na uvedení nově příchozích státních příslušníků třetích zemí do hostitelské společnosti a umožňující jim získat základní znalosti o jazyce, historii, institucích, společensko-ekonomických aspektech, kulturním životě a základních pravidlech a hodnotách hostitelské společnosti, jakož i taková opatření, která tyto stávající programy a činnosti doplňují; |
|
b) |
rozvíjejí a zlepšují kvalitu těchto programů a činností na místní a regionální úrovni se zvláštním důrazem na občanskou orientaci; |
|
c) |
posilují kapacitu těchto programů a činností, pokud jde o oslovení konkrétních skupin, například osob závislých na osobách, na něž se vztahují postupy pro přijímání, dětí, žen, seniorů, negramotných či osob se zdravotním postižením; |
|
d) |
zvyšují pružnost těchto programů a činností, zejména prostřednictvím kurzů ve zkráceném časovém rozsahu, zrychlených modulů, systémů dálkového vzdělávání či e-learningu nebo podobných modelů, které státním příslušníkům třetích zemí umožňují absolvovat tyto programy a činnosti při zaměstnání či při studiu; |
|
e) |
rozvíjejí a provádějí tyto programy nebo činnosti a zaměřují se na mladé státní příslušníky třetích zemí, kteří čelí konkrétním problémům v sociální a kulturní oblasti v souvislosti s otázkami týkajícími se identity; |
|
f) |
rozvíjejí tyto programy nebo činnosti a podněcují přijímání vysoce kvalifikovaných a kvalifikovaných státních příslušníků třetích zemí a podporují proces jejich integrace; |
3. Pokud jde o cíle uvedené v čl. 3 písm. c) a d) , fond podpoří taková opatření v členských státech a mezi nimi, která:
|
a) |
zlepšují přístup státních příslušníků třetích zemí k veřejnému a soukromému zboží a službám, mimo jiné prostřednictvím zprostředkovatelských služeb, tlumočnických a překladatelských služeb a zlepšováním mezikulturních schopností zaměstnanců; |
|
b) |
budují udržitelné organizační struktury pro integraci a řízení rozmanitosti, podporují trvalou a udržitelnou účast na občanském a kulturním životě a vytvářejí způsoby spolupráce mezi různými příslušnými subjekty umožňující úředníkům na různých úrovních rychle získat informace o zkušenostech a postupech uplatňovaných jinde a společně využívat zdroje tam, kde je to možné; |
|
c) |
rozvíjejí a provádějí mezikulturní vzdělávání, vytváření kapacit a řízení rozmanitosti, odbornou přípravu zaměstnanců poskytovatelů veřejných a soukromých služeb, včetně vzdělávacích institucí; |
|
d) |
posilují schopnost koordinovat, provádět, monitorovat a vyhodnocovat vnitrostátní strategie pro integraci státních příslušníků třetích zemí napříč různými úrovněmi a útvary státní správy; |
|
e) |
přispívají k vyhodnocování postupů pro přijímání nebo programů a činností uvedených v odstavci 2, a to prostřednictvím podpory reprezentativních průzkumů mezi státními příslušníky třetích zemí, kteří jich využili, nebo mezi příslušnými subjekty, jako jsou podniky, nevládní organizace a regionální či místní orgány; |
|
f) |
zavádějí a provádějí programy pro shromažďování a analýzu informací o potřebách různých kategorií státních příslušníků třetích zemí na místní či regionální úrovni prostřednictví využití platforem pro konzultace státních příslušníků třetích zemí a pro výměnu informací mezi příslušnými subjekty a prostřednictvím provádění průzkumů v přistěhovaleckých komunitách ohledně co nejlepší možné reakce na tyto potřeby; |
|
g) |
přispívají k dvousměrnému procesu, který je základem integračních politik, a to rozvíjením platforem pro konzultaci státních příslušníků třetích zemí, výměnu informací mezi zúčastněnými stranami a platforem pro mezikulturní, mezináboženský a náboženský dialog mezi komunitami navzájem nebo mezi komunitami a orgány, které utvářejí politiky a přijímají rozhodnutí; |
|
h) |
vytvářejí ukazatele a srovnávací hodnocení pro posuzování pokroku na vnitrostátní úrovni; |
|
i) |
vytvářejí vysoce kvalitní monitorovací nástroje a programy hodnocení integračních politika opatření. |
|
j) |
prostřednictvím kampaní na zvyšování povědomí, zejména ve sdělovacích prostředcích, zvyšují míru přijetí jevu migrace v hostitelských společnostech, jakož i míru přijetí integračních opatření. |
Článek 5
Opatření v zájmu Společenství
1. Z podnětu Komise může být až 7 % dostupných finančních zdrojů fondu použito na financování nadnárodních opatření či opatření v zájmu Společenství jako celku („opatření Společenství“) v oblasti přistěhovalecké a integrační politiky […] .
2. Aby byla způsobilá pro financování, opatření Společenství musí zejména:
|
a) |
podporovat spolupráci Společenství v oblasti provádění právních předpisů a osvědčených postupů Společenství v oblasti přistěhovalectví a uplatňování správných postupů v oblasti integrace; |
|
b) |
podporovat zřizování nadnárodních sítí spolupráce a pilotních projektů na základě nadnárodních partnerství mezi subjekty sídlícími ve dvou nebo více členských státech za účelem povzbuzení inovací, usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů a zdokonalení integrační politiky; |
|
c) |
podporovat nadnárodní kampaně na zvyšování povědomí; |
|
d) |
podporovat studie, šíření a výměnu informací o osvědčených postupech a všech ostatních aspektech přistěhovalecké a integrační politiky , včetně využití nejnovějších technologií; |
|
e) |
podporovat pilotní projekty a studie zkoumající možnosti nových forem spolupráce Společenství v oblasti přistěhovalectví a integrace a právních předpisů Společenství v oblasti přistěhovalectví; |
|
f) |
podporovat vývoj společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů hodnocení vývoje politiky v oblasti přistěhovalectví a integrace v členských státech a jejich uplatňování členskými státy . |
3. Roční pracovní program stanovící priority opatření Společenství se přijme postupem podle čl. 51 odst. 2.
Článek 6
[Cílové skupiny]
Vypuštěn
KAPITOLA II
ZÁSADY POMOCI
Článek 7
Doplňkovost, soudržnost a soulad
1. Fond poskytuje takovou pomoc, která doplňuje opatření na úrovni členských států, na regionální a místní úrovni a integruje do nich priority Společenství.
Zejména za účelem zajištění soudržné reakce Společenství, pokud jde o integraci státních příslušníků třetích zemí, musejí být opatření financovaná podle tohoto nástroje konkrétní a musejí doplňovat opatření financovaná podle Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro uprchlíky .
2. Komise a členské státy zajistí, aby pomoc z fondu a členských států byla v souladu s činnostmi, politikami a prioritami Společenství. Tento soulad musí být uveden zejména ve víceletém programu stanoveném v článku 18.
3. Činnosti financované z fondu musejí být v souladu s ustanoveními Smlouvy a s právními akty podle nich přijatými.
Článek 8
Programování
1. Cíle fondu se sledují v rámci víceletého programového období (2007–2013) s výhradou přezkumu v polovině období podle článku 21A. Systém víceletého programování zahrnuje priority a postup řízení, rozhodování, auditní a certifikační postupy.
2. Víceleté programy schválené Komisí se provádějí prostřednictvím ročních programů.
Článek 9
Subsidiární a proporcionální intervence
1. Za provádění víceletých a ročních programů uvedených v článcích 19 a 21 nesou odpovědnost členské státy na příslušné územní úrovni v souladu s institucionálním systémem každého členského státu. Tato odpovědnost se vykonává v souladu s tímto rozhodnutím.
2. Prostředky vynaložené Komisí a členskými státy na provádění auditu jsou rozlišeny podle výše příspěvku Společenství. Rozlišení se vztahuje rovněž na ustanovení o hodnocení a na zprávy o víceletých a ročních programech.
Článek 10
Metody provádění
1. Rozpočet Společenství přidělený fondu se provádí v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 s výjimkou opatření Společenství uvedených v článku 5 a technické pomoci uvedené v článku 16. Členské státy a Komise zajistí dodržování zásad řádné finanční správy.
2. Komise vykonává svoji odpovědnost v oblasti provádění souhrnného rozpočtu Evropských společenství těmito způsoby:
|
a) |
kontroluje existenci a řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech postupy podle článku 30; |
|
b) |
v případě selhání vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů Komise přeruší nebo odepře vyplácení celých částek nebo jejich části v souladu s články 40 a 41 a použije jakékoli jiné nutné finanční opravy v souladu s postupy uvedenými v článcích 44 a 45. |
Článek 11
[Adicionalita]
Vypuštěn
Článek 12
Partnerství
1. Každý členský stát v souladu se svými platnými vnitrostátními předpisy a postupy navazuje partnerství s orgány a subjekty, které se podílí na provádění víceletého programu nebo které podle dotyčného členského státu mohou užitečně přispět k rozvoji tohoto programu.
Tyto orgány a subjekty mohou zahrnovat příslušné regionální, místní, městské nebo jiné veřejné orgány, mezinárodní organizace a subjekty zastupující občanskou společnost, jako jsou nevládní organizace, včetně organizací migrantů , nebo sociální partneři.
Do tohoto partnerství jsou zapojeny alespoň prováděcí orgány, které členské státy pověřily řízením intervencí Evropského sociálního fondu, a příslušný orgán Evropského fondu pro uprchlíky.
2. Partnerství probíhají plně v souladu s příslušnou institucionální, zákonnou a finanční soudní pravomocí každé skupiny partnerů.
KAPITOLA III
FINANČNÍ RÁMEC
Článek 13
Celkové finanční zdroje
1. Finanční referenční částka pro provádění opatření financovaných z tohoto fondu pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 činí 825 milionů eur .
1 a . Roční rozpočtové položky fondu schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce .
2. Komise vypracuje orientační roční rozpis podle členských států v souladu s kritérii stanovenými v článku 14.
Článek 14
Roční rozdělení zdrojů na způsobilá opatření v členských státech
1. Každý členský stát obdrží z ročního přídělu fondu pevně stanovenou částku ve výši 500 000 eur.
Pro státy, které k Evropské unii přistoupí v letech 2007–2013, je výše této částky na zbývající část období 2007–2013 počínaje rokem následujícím po jejich přistoupení stanovena na 500 000 eur ročně.
2. Zbývající dostupné roční finanční zdroje se rozdělí mezi členské státy takto:
|
a) |
40 % v poměru k průměru celkového počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří po dobu předchozích tří let oprávněně pobývali v členských státech; a |
|
b) |
60 % v poměru k počtu státních příslušníků třetích zemí, kterým po dobu předchozích tří let orgány členského státu vydaly povolení oprávněně pobývat na území tohoto členského státu [...] |
3. Pro účely výpočtu uvedeného v odst. 2 písm. b) však nesmějí být zařazeny tyto kategorie osob:
|
a) |
sezónní pracovníci podle vymezení ve vnitrostátních právních předpisech; |
|
b) |
státní příslušníci třetích zemí, kterým je povolen vstup za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby v souladu se směrnicí Rady č. 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 (8); |
|
c) |
státní příslušníci třetích zemí, kterým je povolen vstup za účelem vědeckého výzkumu v souladu se směrnicí Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 (9); |
|
d) |
státní příslušníci třetích zemí, kterým bylo obnoveno povolení vydané úřady členského státu nebo u nichž došlo ke změně právního postavení, včetně státních příslušníků třetích zemí, kteří získají postavení dlouhodobě pobývajícího residenta v souladu se směrnicí Rady č. 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 (10). |
4. Referenčními hodnotami jsou nejaktuálnější statistické údaje zveřejněné Statistickým úřadem Evropských společenství na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství.
Pokud členské státy nesdělily Komisi (Eurostatu) příslušné statistické údaje, poskytnou v co nejkratší době prozatímní údaje.
Před přijetím těchto údajů za referenční hodnoty vyhodnotí Komise (Eurostat) kvalitu, srovnatelnost a úplnost těchto statistických informací v souladu s běžnými operačními postupy. Na žádost Komise (Eurostatu) jí/mu členské státy za tímto účelem poskytnou všechny nezbytné informace.
Článek 15
Struktura financování
1. Finanční příspěvky fondu se poskytují ve formě dotací.
2. Opatření podporovaná z fondu jsou spolufinancována z veřejných nebo soukromých zdrojů, jsou neziskové povahy a nejsou způsobilá pro financování z jiných zdrojů, na něž se vztahuje souhrnný rozpočet Evropských společenství.
3. Rozpočtové položky fondu doplňují veřejné nebo rovnocenné výdaje přidělené členskými státy na opatření, na něž se vztahuje toto rozhodnutí.
4. Příspěvek společenství na podporované projekty, pokud jde o opatření prováděná v členských státech podle článku 4, nepřesáhne 50 % celkových nákladů na konkrétní opatření.
Výše příspěvku může být v případě projektů, které řeší konkrétní priority uvedené ve strategických směrech Komise podle článku 18, zvýšena na 75 % .
V členských státech, na něž se vztahuje Fond soudržnosti, může být výše příspěvku zvýšena na 75 %.
5. V rámci provádění vnitrostátních programů uvedených v kapitole IV vyberou členské státy projekty, které budou financovány, na základě těchto minimálních kritérií:
|
a) |
situace a potřeb v členském státě; |
|
b) |
efektivnosti nákladů, mimo jiné s ohledem na počet osob, jichž se projekt týká; |
|
c) |
zkušeností, odborných znalostí, spolehlivosti a finančního příspěvku organizace žádající o financování a všech partnerských organizací; |
|
d) |
rozsahu, v němž projekty doplňují jiná opatření financovaná ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo v rámci národních programů. |
6. Obecně se finanční pomoc Společenství v případě opatření podporovaných z fondu poskytuje po dobu maximálně tří let, s výhradou pravidelných zpráv o pokroku.
Článek 16
Technická pomoc z podnětu Komise
1. Z podnětu Komise nebo jejím jménem může fond financovat přípravná opatření, monitorovací opatření, opatření v oblasti správní a technické podpory, jakož i v oblasti hodnocení, auditu a kontroly nezbytná pro provádění tohoto rozhodnutí […], a to až do částky ročního přídělu z fondu ve výši 500 000 eur .
2. Tato opatření zahrnují:
|
a) |
studie, hodnocení, znalecké zprávy, statistiky týkající se fungování fondu, včetně těch, které jsou obecné povahy; |
|
b) |
informační opatření pro členské státy, konečné příjemce a širokou veřejnost, včetně kampaní na zvyšování povědomí, a společné databáze projektů financovaných podle tohoto fondu; |
|
c) |
instalaci, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení; |
|
d) |
navržení společného rámce pro hodnocení a monitorování, jakož i systémů ukazatelů, které zohledňují i případné národní ukazatele; |
|
e) |
zdokonalování hodnotících metod a výměnu informací o postupech v této oblasti. |
|
f) |
informační a vzdělávací opatření pro orgány určené členskými státy v souladu s kapitolou V, která doplňují úsilí členských států poskytovat poradenství svým orgánům v souladu s čl. 31 odst. 2. |
Článek 17
Technická pomoc členských států
1. Na podnět příslušného členského státu lze u každého ročního programu z fondu financovat přípravná opatření, opatření týkající se řízení, monitorování, hodnocení, zvyšování informovanosti a kontroly a také opatření k posílení administrativní kapacity pro provádění fondu.
2. Roční částka vyhrazená na technickou pomoc nesmí překročit:
|
a) |
7 % celkového ročního spolufinancování přiděleného členskému státu plus 30 000 eur na období 2007–2010 a |
|
b) |
4 % celkového ročního spolufinancování přiděleného členskému státu plus 30 000 eur na období let 2011–2013. |
KAPITOLA IV
PROGRAMOVÁNÍ
Článek 18
Přijetí strategických směrů
1. […] Komise přijme strategické směry vytyčující rámec intervencí fondu, a to s přihlédnutím ke stavu vývoje a provádění právních předpisů Společenství v oblasti přistěhovalectví a v jiných oblastech souvisejících s integrací státních příslušníků třetích zemí, jakož i k orientačnímu rozdělení finančních zdrojů fondu pro uvedené období.
2. U každého z cílů fondu se na základě těchto směrů uplatňují zejména priority Společenství s cílem prosazovat společné základní zásady.
3. Komise přijme strategické směry týkající se […] víceletého programového období nejpozději dne 31. května 2007 .
4. Tyto strategické směry se přijímají postupem podle čl. 51 odst. 2.
Článek 19
Příprava a schvalování vnitrostátních víceletých programů
1. Každý členský stát předloží na základě strategických směrů uvedených v článku 18 návrh víceletého programu, který bude obsahovat tyto prvky:
|
a) |
popis současné situace v daném členském státě, pokud jde o uplatňování vnitrostátních integračních strategií s ohledem na společné základní principy, a podle možnosti i popis současného stavu vývoje a provádění vnitrostátních programů pro přijímání a začleňování; |
|
b) |
analýzu potřeb v dotyčném členském státě, pokud jde o vnitrostátní integrační strategie a, jsou-li k dispozici, o programy pro přijímání a začleňování, jakož i uvedení operačních cílů stanovených pro uspokojení těchto potřeb v průběhu období, na které se vztahuje příslušný víceletý program; |
|
c) |
předložení vhodné strategie za účelem dosažení těchto cílů, priority přikládané jejich dosažení a popis opatření plánovaných pro provádění těchto priorit; |
|
d) |
údaj o tom, zda je tato strategie slučitelná s jinými regionálními nástroji a nástroji členských států a Společenství; |
|
e) |
informace o prioritách a jejich konkrétních cílech. Tyto cíle se určí pomocí omezeného počtu ukazatelů, […] s ohledem na zásadu proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a účinnosti cílů při provádění priorit; |
|
f) |
popis přístupu zvoleného pro provádění zásady partnerství stanovené v článku 12; |
|
g) |
návrh finančního plánu, který pro každou prioritu a pro každý rok stanoví navrhovaný finanční příspěvek fondu a celkovou částku veřejného nebo soukromého spolufinancování; |
|
h) |
prováděcí ustanovení pro víceletý program, obsahující:
|
2. […] Členské státy předloží svůj návrh víceletého programu nejpozději do čtyř měsíců poté, co Komise předloží strategické směry pro dané období.
3. Aby bylo možno schválit návrh víceletého programu , Komise jej přezkoumá z hlediska:
|
a) |
jeho souladu s cíli fondu a strategickými směry stanovenými v článku 18; |
|
b) |
vhodnosti zamýšlených opatření, která jsou uvedena v návrhu, s ohledem na navrhovanou strategii; |
|
c) |
souladu řídicích a kontrolních systémů zřízených v členském státě za účelem provádění intervencí fondu s ustanoveními tohoto rozhodnutí; |
|
d) |
jeho souladu s právními předpisy Společenství, zejména s právními předpisy Společenství, jejichž záměrem je zabezpečit volný pohyb osob, ve spojení s přímo souvisejícími doprovodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu a přistěhovalectví. |
4. Pokud se Komise domnívá, že návrh víceletého programu není v souladu se strategickými směry nebo s ustanoveními tohoto rozhodnutí týkajícími se řídicích a kontrolních systémů nebo s právními předpisy Společenství, vyzve členský stát, aby poskytl veškeré nezbytné informace a případně aby navrhovaný program odpovídajícím způsobem přepracoval.
5. Komise schválí postupem podle čl. 51 odst. 2 každý víceletý program do tří měsíců po jeho formálním předložení.
Článek 20
Přepracování víceletých programů
1. Z podnětu dotyčného členského státu nebo Komise se víceletý program přezkoumá a v případě potřeby pro zbytek programového období přepracuje tak, aby byly lépe nebo jiným způsobem zohledněny priority Společenství […] Víceleté programy mohou být přezkoumány s ohledem na hodnocení nebo v případě potíží s prováděním.
2. Komise přijme rozhodnutí o přepracování víceletého programu co nejdříve po formálním předložení žádosti příslušného členského státu. Přepracování víceletého programu bude provedeno postupem podle čl. 51 odst. 2.
Článek 21
Roční programy
1. Víceleté programy schválené Komisí se provádějí prostřednictvím ročních […] programů.
2. Nejpozději 1. července každého roku poskytne Komise členským státům odhad částek, které jim na následující rok budou přiděleny z celkových rozpočtových položek přidělených v rámci ročního rozpočtového procesu, vypočítaných podle článku 14.
3. Nejpozději do 1. listopadu každého roku předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na následující rok, který má být vypracovaný v souladu s víceletým programem a který obsahuje tyto informace :
|
a) |
obecná pravidla pro výběr projektů, které mají být financovány na základě ročního programu; |
|
b) |
popis úkolů, které mají být v rámci ročního programu podporovány; |
|
c) |
navrhované finanční rozdělení příspěvku fondu mezi jednotlivá opatření programu a uvedení částky požadované k pokrytí technické pomoci podle článku 17 za účelem provádění ročního programu. |
4. Při posuzování návrhu ročního programu členského státu přihlíží Komise ke konečné částce rozpočtových položek přidělených pro fond v rámci rozpočtového procesu […].
Do jednoho měsíce od formálního podání tohoto návrhu informuje Komise členský stát, zda může tento návrh schválit, či nikoliv. Pokud návrh ročního programu není v souladu s víceletým programem, vyzve Komise členský stát, aby poskytnul všechny nezbytné informace a případně aby navrhovaný program odpovídajícím způsobem přepracoval.
Komise přijme rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program , nejpozději do 1. března dotyčného roku. V rozhodnutí se uvede částka přidělená členskému státu a období, na které je výdaj způsobilý.
Článek 21A
Přezkum víceletého programu v polovině období
1. Komise přezkoumá strategické směry a případně, nejpozději do 31. března 2010, přijme nové strategické směry na období 2011–2013.
2. Pokud budou tyto strategické směry přijaty, každý členský stát přezkoumá svůj víceletý program a případně jej přepracuje.
3. Pravidla uvedená v článku 19 ohledně přípravy a schvalování vnitrostátních víceletých programů se obdobně použijí i pro přípravu a schvalování těchto přepracovaných víceletých programů.
4. Přepracované strategické směry se přijímají postupem podle čl. 51 odst. 2.
KAPITOLA V
ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉMY
Článek 22
Provádění
Komise je odpovědná za provádění tohoto rozhodnutí, a přijme za tím účelem nezbytná prováděcí pravidla.
Článek 23
Obecné zásady řídicích a kontrolních systémů
Řídicí a kontrolní systémy víceletých programů zřízené členskými státy zajistí:
|
a) |
stanovení funkcí subjektů […]zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí v rámci každého subjektu […]; |
|
b) |
dodržování zásady oddělení funkcí mezi takovými subjekty a v rámci každého takového subjektu; |
|
c) |
přiměřené zdroje pro každý subjekt […]nebo útvar, aby mohl vykonávat funkce, které mu byly přiděleny, po celé období provádění opatření financovaných fondem; |
|
d) |
postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykázaných v rámci víceletých programů; |
|
e) |
spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě; |
|
f) |
systém podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt; |
|
g) |
příručky obsahující postupy pro plnění uvedených funkcí; |
|
h) |
opatření pro kontroly fungování systému; |
|
i) |
systémy a postupy pro zabezpečení odpovídající pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky; |
|
j) |
postupy podávání zpráv a monitorování pro nesrovnalosti a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek. |
Článek 24
Určení orgánů
1. Pro provádění víceletého programu a ročních programů určí členský stát:
|
a) |
příslušný orgán: funkční subjekt členského státu nebo vnitrostátní orgán veřejné moci či veřejný subjekt, určený dotyčným členským státem, nebo subjekt podléhající soukromému právu členského státu a pověřený veřejnou službou, který odpovídá za řízení víceletých a ročních programů podporovaných fondem a který zajišťuje veškerou komunikaci s Komisí; |
|
b) |
certifikační orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt nebo fyzickou osobu zastupující tento subjekt nebo orgán, určený členským státem, k ověřování výkazů výdajů a žádostí o platbu před jejich předložením Komisi; |
|
c) |
auditní orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý […] na příslušném orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem a odpovědný za ověřování řádného fungování řídicího a kontrolního systému; |
|
d) |
případně orgán, na který jsou úkoly přeneseny; |
2. Členský stát stanoví pravidla upravující jeho vztahy s těmito orgány, uvedenými v odstavci 1 , a jejich vztahy s Komisí.
3. Některé nebo všechny orgány uvedené v odstavci 1 mohou být s výhradou čl. 23 písm. b) umístěné ve stejném subjektu .
4. Prováděcí pravidla k článkům 25 až 29 přijme Komise postupem podle čl. 51 odst. 2.
Článek 25
Příslušný orgán
1. Příslušný orgán musí splňovat tyto minimální podmínky: musí:
|
a) |
mít právní subjektivitu, kromě případů, kdy je funkčním orgánem členského státu; |
|
b) |
mít infrastrukturu potřebnou pro snadnou komunikaci se širokým okruhem uživatelů a s příslušnými orgány v ostatních členských státech a s Komisí; |
|
c) |
působit ve správním rámci, který umožňuje řádné plnění jeho úkolů a zabraňují jakémukoli střetu zájmů; |
|
d) |
být v takovém postavení, které umožňuje uplatňovat pravidla Společenství týkající se řízení fondu; |
|
e) |
mít finanční a řídící kapacity úměrné objemu finančních prostředků Společenství, k jejichž správě bude vyzván; |
|
f) |
mít k dispozici zaměstnance s odpovídající odbornou kvalifikací a jazykovými znalostmi pro administrativní práci v mezinárodním prostředí. |
2. Členský stát poskytne příslušnému orgánu přiměřené finanční prostředky, aby v období 2007–2013 mohl nadále řádně a bez přerušení plnit své úkoly.
2a. Komise může pomáhat členským státům při odborném vzdělávání zaměstnanců, zejména pokud jde o správné uplatňování kapitol V-IX tohoto rozhodnutí.
Článek 26
Úkoly příslušného orgánu
1. Příslušný orgán odpovídá za řízení a provádění víceletého programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení .
Příslušný orgán zejména:
|
a) |
konzultuje s partnery v souladu s článkem 12; |
|
b) |
předkládá Komisi návrhy na víceleté a roční programy podle článků 19 a 21; |
|
c) |
zavádí mechanismus pro spolupráci s řídicími orgány určenými členským státem za účelem provádění opatření v rámci Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro uprchlíky; |
|
d) |
podle potřeby organizuje a zveřejňuje nabídková řízení a výzvy k podávání návrhů; |
|
e) |
organizuje výběrová a zadávací řízení na spolufinancování opatření v rámci fondu v souladu se zásadami stanovenými v čl. 15 odst. 5; |
|
f) |
přijímá platby od Komise a vyplácí je konečným příjemcům; |
|
g) |
zajišťuje soulad a doplňkovost mezi spolufinancováním z fondu a z jiných příslušných vnitrostátních finančních nástrojů a z finančních nástrojů Společenství; |
|
h) |
monitoruje dodání spolufinancovaných produktů a služeb a skutečné vynaložení vykázaných výdajů na opatření a jejich soulad s předpisy Společenství a s vnitrostátními předpisy; |
|
i) |
zajišťuje existenci systému elektronického zaznamenávání a ukládání […] účetních záznamů pro každé opatření v rámci ročních programů a shromažďování údajů o provádění opatření nezbytných pro finanční řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení; |
|
j) |
zajišťuje, aby koneční příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění opatření spolufinancovaných fondem vedli buď oddělený účetní systém nebo odpovídající účetní kód pro všechny transakce související s opatřením, aniž tím jsou dotčeny vnitrostátní účetní předpisy; |
|
k) |
zajišťuje, aby hodnocení víceletých programů podle článku 48 probíhala ve lhůtách stanovených v tomto rozhodnutí a aby splňovala jakostní normy dohodnuté Komisí a členským státem; |
|
l) |
zavádí postupy pro zajištění toho, aby všechny doklady týkající se výdajů a auditů požadované pro zajištění odpovídající pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky byly uchovávány v souladu s požadavky podle článku 42; |
|
m) |
zajišťuje, aby auditní orgán obdržel pro účely provádění auditu podle čl. 29 odst. 1 veškeré potřebné informace ohledně prováděných řídících postupů a ohledně projektů spolufinancovaných z fondu; |
|
n) |
zajišťuje, aby certifikační orgán obdržel pro účely certifikace všechny nezbytné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji; |
|
o) |
vypracovává a předkládá Komisi zprávy o pokroku a závěrečné zprávy o provádění ročních programů, výkazy výdajů certifikované certifikačním orgánem a žádosti o platby, popřípadě prohlášení o úhradě; |
|
p) |
poskytuje informace a poradenské služby; a šíří výsledky podporovaných opatření; |
|
q) |
spolupracuje s Komisí a příslušnými orgány v ostatních členských státech; |
|
r) |
ověří provádění pokynů uvedených v čl. 32 odst. 6 konečnými příjemci. |
2. Řídicí činnosti příslušného orgánu mohou být, pokud jde o projekty prováděné v členských státech, financovány podle ustanovení o technické pomoci uvedeného v článku 17.
Článek 27
Přenesení úkolů příslušným orgánem
1. Jsou-li všechny nebo některé úkoly příslušného orgánu přeneseny na jiný orgán, příslušný orgán přesně vymezí rozsah přenesených úkolů a stanoví podrobné postupy pro provádění přenesených úkolů, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v článku 25.
2. V rámci těchto postupů jsou příslušnému orgánu poskytovány pravidelné informace o účinném plnění přenesených úkolů a popis použitých prostředků.
Článek 28
Certifikační orgán
1. Certifikační orgán […]:
|
a) |
osvědčuje, že:
|
|
b) |
zajišťuje, aby pro účely certifikace obdržel od příslušného orgánu odpovídající informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými ve výkazu výdajů; |
|
c) |
pro účely certifikace zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření; |
|
d) |
vede v elektronické podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi; |
|
e) |
zajišťuje zpětné získání všech finančních prostředků Společenství, které se v důsledku zjištěných nesrovnalostí považují za neoprávněně vyplacené, případně spolu s úroky, a vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a vrací zpětně získané částky do souhrnného rozpočtu Evropských společenství, pokud možno formou odpočtu z příštího výkazu výdajů. |
2. Činnosti certifikačního orgánu týkající se projektů prováděných v členských státech mohou být financovány podle ustanovení o technické pomoci uvedeného v článku 17, a to za předpokladu respektování pravomocí tohoto orgánu podle článku 24.
Článek 29
Auditní orgán
1. Auditní orgán […]:
|
a) |
zajišťuje provádění auditů […] za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému[…]; |
|
b) |
zajišťuje provádění auditů opatření na základě vhodného vzorku pro ověření vykázaných výdajů; tento vzorek představuje alespoň 10 % celkových způsobilých výdajů na každý roční program; |
|
c) |
předkládá Komisi do šesti měsíců po schválení víceletého programu auditní strategii zahrnující subjekty, které budou provádět audity podle písmen a) a b), […] zajišťující provedení auditů u hlavních příjemců spolufinancování z fondu a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období; |
2. Pokud je určený auditní orgán podle tohoto rozhodnutí též určeným auditním orgánem podle rozhodnutí …, … a … (11) nebo pokud se pro dva nebo více těchto fondů použijí společné systémy, může být předložena jednotná kombinovaná auditní strategie podle odst. 1 písm. c).
3. Auditní orgán vypracuje pro každý roční program návrh zprávy , jehož součástí je:
|
a) |
výroční auditní zpráva obsahující výsledky auditů prováděných v souladu s příslušnou auditní strategií ročního programu a uvádějící všechny nedostatky odhalené v řídicích a kontrolních systémech programu. |
|
b) |
stanovisko, vypracované na základě kontrol a auditů provedených z pověření auditního orgánu , k tomu, zda fungování řídicího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že výkazy výdajů předložené Komisi jsou správné a že související transakce jsou legální a řádné ; |
|
c) |
prohlášení, v němž vyhodnotí platnost žádosti o platbu konečného zůstatku a legalitu a řádnost […] dotyčných výdajů. |
4. Auditní […] orgán zajistí, aby při auditní činnosti byly zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy.
5. Audit […] projektů prováděných v členských státech může být financován podle ustanovení o technické pomoci uvedeného v článku 17, a to za předpokladu respektování pravomocí tohoto orgánu podle článku 24.
KAPITOLA VI
POVINNOSTI A KONTROLY
Článek 30
Povinnosti členských států
1. Členské státy odpovídají za zajištění řádného finančního řízení víceletých a ročních programů a za legalitu a řádnost souvisejících transakcí.
2. Zajišťují, aby příslušné orgány a veškeré pověřené orgány, certifikační orgány, auditní orgány a jakékoli další dotčené subjekty obdržely náležité pokyny ohledně zřizování řídicích a kontrolních systémů podle článků 23 až 29, čímž se zajistí účinné a správné využití finančních prostředků poskytnutých Společenstvím.
3. Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a napravují. O těchto nesrovnalostech, jakož i o vývoji správních a soudních řízení informují Komisi.
Nelze-li částky neoprávněně vyplacené konečnému příjemci získat zpět, odpovídá za uhrazení nevymožených částek zpět do souhrnného rozpočtu Evropských společenství členský stát, pokud se prokáže, že ztráta byla způsobena jeho chybou nebo nedbalostí .
4. Členské státy odpovídají v prvé řadě za finanční kontrolu opatření a zajišťují, aby řídicí systémy a audity byly prováděny tak, aby bylo zaručeno řádné a účinné využití finančních prostředků Společenství. Členské státy poskytují Komisi popis těchto systémů.
5. Prováděcí pravidla k odstavcům 1 až 4 se přijmou postupem podle čl. 51 odst. 2.
Článek 31
Řídicí a kontrolní systémy
1. Před schválením víceletého programu Komisí postupem podle čl. 51 odst. 2 zajistí členské státy zřízení řídicích a kontrolních systémů podle článků 23 až 29. Odpovídají za zajištění účinného fungování systémů po celé programové období.
2. Společně se svým návrhem víceletého programu předloží členské státy Komisi popis organizace a postupů příslušných orgánů, pověřených orgánů a certifikačních orgánů, jakož i systémů interního auditu používaných v těchto orgánech a subjektech, auditního orgánu a veškerých dalších subjektů provádějících audit z jejich pověření.
3. Komise přezkoumá používání tohoto ustanovení v souvislosti s přípravou zprávy za období 2007–2013 uvedené v čl. 49 odst. 3.
Článek 32
Povinnosti Komise
1. Komise se postupem podle článku 31 přesvědčí o tom, že členské státy zavedly řídicí a kontrolní systémy, které jsou v souladu s články 23 až 29, a na základě výročních auditních zpráv a svých vlastních auditů o tom, že tyto systémy během programového období účinně fungují.
2. Aniž jsou dotčeny audity prováděné členskými státy, mohou úředníci Komise nebo Komisí pověření zástupci za účelem ověření účinného fungování řídicích a kontrolních systémů provádět audity na místě, které mohou zahrnovat audity opatření zahrnutých v ročních programech, přičemž je oznámí alespoň tři pracovní dny předem. Úředníci příslušného členského státu nebo jím pověření zástupci se mohou takových auditů účastnit.
3. Komise může požadovat, aby členský stát provedl kontrolu na místě za účelem ověření správného fungování systémů nebo správnosti jedné nebo více transakcí. Úředníci nebo pověření zástupci Komise se mohou takových auditů účastnit.
4. Komise ve spolupráci se členskými státy zajistí náležité poskytování informací o opatřeních podporovaných fondem, jejich propagaci a následné činnosti.
5. Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkový soulad a doplňkovost opatření s jinými souvisejícími politikami, nástroji a iniciativami Společenství.
6. Komise stanoví pokyny zajišťující viditelnost financování poskytovaného podle tohoto rozhodnutí.
Článek 33
Spolupráce s kontrolními subjekty členských států
1. Komise spolupracuje s auditními orgány […] za účelem koordinace jejich plánů kontrol a metod auditu a neprodleně si vyměňuje výsledky auditů řídicích a kontrolních systémů s cílem co nejlépe využít kontrolních zdrojů a zabránit neodůvodněné duplicitě činností.
Komise podá své připomínky k auditní strategii předložené podle článku 29 nejpozději do tří měsíců […].
2. Při stanovení své vlastní auditní strategie určí Komise roční programy, které na základě svých stávajících znalostí řídicích a kontrolních systémů považuje za uspokojivé .
U těchto programů může Komise dospět k závěru, že se může spolehnout především na důkazy z auditu poskytnuté členskými státy a že své vlastní kontroly na místě bude provádět pouze v případě, že se objeví důkazy o možných nedostatcích v systémech.
KAPITOLA VII
FINANČNÍ ŘÍZENÍ
Článek 34
Způsobilost – výkazy výdajů
1. Všechny výkazy výdajů zahrnují výši výdajů vynaložených konečnými příjemci při provádění opatření a odpovídající příspěvek z veřejných nebo soukromých fondů.
2. Výdaje odpovídají platbám, které provedli příjemci. Výdaje musí být doložené přijatými fakturami nebo účetními doklady, které mají rovnocennou důkazní hodnotu.
3. Výdaje lze považovat za způsobilé pro podporu z fondu pouze tehdy, pokud byly skutečně zaplaceny nejdříve 1. ledna roku uvedeného v rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program podle čl. 21 odst. 4. Spolufinancovaná opatření nesmějí být dokončena před počátečním dnem způsobilosti.
Období, ve kterém se výdaje považují za způsobilé, se výjimečně stanovuje na tři roky pro výdaje na provádění opatření podporovaných v rámci ročních programů na rok 2007.
4. Pravidla týkající se způsobilosti výdajů v rámci opatření spolufinancovaných z fondu a provedených v členských státech podle článku 4 se přijímají postupem podle čl. 51 odst. 2.
Článek 35
Úplnost platby příjemcům
Členské státy se přesvědčí, že příslušný orgán zajišťuje, aby koneční příjemci obdrželi celkovou částku příspěvku z veřejných prostředků co nejrychleji. Žádné částky se neodečítají ani nezadržují a nejsou vymáhány žádné další zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky pro konečné příjemce, pokud koneční příjemci splní všechny požadavky ohledně způsobilosti opatření a výdajů .
Článek 36
Používání eura
1. Částky uváděné v návrzích víceletých a ročních programů členských států podle článků 19 a 21, v certifikovaných výkazech výdajů, žádostech o platby podle čl. 26 odst. 1 písm. o) a výdaje uváděné ve zprávě o pokroku týkající se provádění ročního programu podle čl. 38 odst. 4 a v závěrečné zprávě o provádění ročního programu podle článku 50 se vyjadřují v eurech.
2. Rozhodnutí Komise o financování, kterými se schvalují roční programy členských států podle čl. 21 odst. 4 , jakož i závazky a platby se vyjadřují a provádějí v eurech.
3. Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura výši výdajů uskutečněných v národní měně. Tato částka se přepočítá na eura tak, že se použije měsíční účetní směnný kurs Komise platný v měsíci, v němž výdaj zaúčtoval příslušný orgán daného programu. Tento kurs Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.
4. Jestliže se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v předchozím odstavci i nadále na veškeré výdaje zaúčtované certifikačním orgánem před dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.
Článek 37
Závazky
Rozpočtové závazky Společenství se přijímají každoročně na základě rozhodnutí Komise o financování, kterým se schvaluje roční program podle čl. 21 odst. 4.
Článek 38
Platby - předběžné platby
1. Platby příspěvků z fondů provádí Komise v souladu s rozpočtovými závazky.
2. Platby se provádějí v podobě předběžných plateb a platby zůstatku. Vyplácejí se příslušnému orgánu určenému členským státem.
3. Předběžná platba ve výši 50 % částky přidělené v rozhodnutí Komise o financování, kterým se schvaluje roční program , je členskému státu vyplacena do šedesáti dnů od přijetí uvedeného rozhodnutí.
4. Druhá předběžná platba se uskuteční nejpozději tří měsíce poté, co Komise schválí, a to do dvou měsíců od jejího formálního předložení , zprávu o pokroku při provádění ročního programu a certifikovaný výkaz výdajů sestavený podle čl. 28 odst. 1 písm. a) a článku 34, a to ve výši alespoň 60 % první platby. Výše druhé předběžné platby provedené Komisí nepřesáhne 50 % celkové částky přidělené na základě rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program , a v případě, že členský stát poukázal na vnitrostátní úrovni částku nižší než je částka uvedená v rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program , nepřesáhne zůstatek finančních prostředků Společenství skutečně poukázaných členským státem na vybrané projekty v rámci ročního programu po odečtení první předběžné platby.
5. Veškeré úroky z předběžných plateb se přidělují na daný program, pokládají se za zdroj daného členského státu v podobě příspěvku z veřejných zdrojů tohoto členského státu a vykazují se Komisi při předložení konečného výkazu výdajů dotyčného programu .
6. Částky vyplacené jako předběžné platby se zúčtují při uzavření ročního programu.
Článek 39
Platby zůstatku
1. Komise vyplatí zůstatek, pokud nejpozději do devíti měsíců od termínu způsobilosti pro výdaje stanoveného v rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program , obdrží tyto doklady:
|
a) |
certifikovaný výkaz výdajů náležitě zpracovaný podle čl. 28 odst. 1 písm. a) a článku 34 a žádost o platbu zůstatku nebo prohlášení o úhradě; |
|
b) |
závěrečnou zprávu o provádění ročního programu podle článku 50; |
|
c) |
výroční auditní zprávu, stanovisko a prohlášení podle čl. 29 odst. 3. |
Platba zůstatku podléhá schválení závěrečné zprávy o provádění ročního programu a prohlášení, v němž se vyhodnotí platnost žádosti o platbu zůstatku.
2. V případě, že příslušný orgán neposkytne požadované doklady uvedené v odstavci 1 do příslušného data a v přijatelném formátu, zruší Komise všechny části rozpočtového závazku příslušného ročního programu, které nebyly využity pro předběžné platby.
3. Postup automatického zrušení vymezený v odstavci 2 se v případě částky dotyčných projektů pozastaví, pokud v okamžiku předložení dokladů uvedených v odstavci 1 probíhá v členském státě soudní řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem. Členský stát musí v předložené částečné závěrečné zprávě uvést podrobné informace o těchto projektech a každých 6 měsíců zasílat zprávy o pokroku dosaženém ohledně těchto projektů. Do 3 měsíců po uzavření soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku předloží členský stát doklady o dotyčných projektech požadované v odstavci 1.
4. Devítiměsíční období uvedené v odstavci 1 se přeruší, přijme-li Komise rozhodnutí o pozastavení plateb spolufinancování pro příslušný roční program v souladu s ustanoveními článku 41 . Tato lhůta opět začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí Komise podle čl. 41 odst. 3 oznámeno členskému státu.
5. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 40, informuje Komise do šesti měsíců od obdržení dokladů uvedených v odstavci 1 členský stát o částce výdajů, která se uznává k tíži fondu, a o všech finančních opravách, které vyplývají z rozdílu mezi vykázanými a uznanými výdaji. Členský stát má tři měsíce na předložení svých připomínek.
6. Do tří měsíců od obdržení připomínek členského státu rozhodne Komise o částce výdajů uznané k tíži fondu a inkasuje zůstatek vyplývající z rozdílu mezi konečnými uznanými výdaji a částkami, které již byly vyplaceny členským státům.
7. V závislosti na dostupných finančních prostředcích Komise vyplatí zůstatek nejpozději do šedesáti dnů ode dne, kdy obdrží doklady uvedené v odstavci 1. Zůstatek rozpočtového závazku se zrušuje šest měsíců po platbě.
Článek 40
Stavění platební lhůty
1. Pověřená schvalující osoba ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 může zastavit platební lhůtu na dobu nejvýše šesti měsíců, pokud […]:
|
a) |
zpráva auditorského subjektu členského státu nebo Společenství obsahuje důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídicích a kontrolních systémů […], |
|
b) |
pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena . |
2. Členský stát a certifikační orgán jsou neprodleně uvědomeny o důvodech zastavení. Zastavení se ukončí, jakmile členský stát přijme nezbytná opatření.
Článek 41
Pozastavení
1. Komise může pozastavit veškeré předběžné platby a platby zůstatků nebo jejich část, pokud:
|
a) |
v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a pro které nebyla přijata nápravná opatření; nebo |
|
b) |
určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena; nebo |
|
c) |
členský nesplnil své závazky podle článků 30 a 31. |
2. Komise může rozhodnout o pozastavení předběžných plateb a plateb zůstatků poté, co dá členskému státu možnost předložit do tří měsíců připomínky.
3. Komise ukončí pozastavení předběžných plateb a plateb zůstatků, pokud dospěje k názoru, že členský stát přijal nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit.
4. Pokud členský stát požadovaná opatření nepřijme, může Komise přijmout rozhodnutí o […] zrušení celého příspěvku Společenství na roční program nebo jeho části v souladu s článkem 45.
Článek 42
Uchovávání dokladů
Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu podle článku 87 Smlouvy , příslušný orgán zajistí, aby veškeré podklady ohledně výdajů a auditů týkající se dotyčných programů byly k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru po dobu pěti let po uzavření programů podle čl. 39 odst. 1 .
Tato lhůta se přerušuje buď v případě soudního řízení, nebo na řádně odůvodněnou žádost Komise. […]
Doklady se uchovávají v podobě originálů nebo jejich ověřených kopií na běžných nosičích dat.
KAPITOLA VIII
FINANČNÍ OPRAVY
Článek 43
Finanční opravy prováděné členskými státy
1. Členské státy odpovídají především za vyšetřování nesrovnalostí, přičemž jednají na základě důkazů o jakékoli významné změně ovlivňující povahu nebo podmínky provádění nebo kontroly programů , a za provádění požadovaných finančních oprav.
2. Členský stát provádí finanční opravy požadované v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u opatření nebo ročních programů. Opravy prováděné členským státem spočívají v inkasování celého příspěvku Společenství nebo jeho části. Členský stát bere v úvahu povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondu vznikla.
3. Členské státy zahrnou do závěrečné zprávy o provádění ročního programu uvedené v článku 50 seznam řízení o zrušení plateb zahájených v příslušném ročním programu.
Opravy provedené členským státem spočívají ve zrušení celého příspěvku Společenství nebo jeho části a v případě, že částka není vrácena ve lhůtě povolené příslušným členským státem, přičítá se úrok z prodlení ve výši stanovené v čl. 46 odst. 2.
4. V případě systémových nesrovnalostí rozšíří členský stát vyšetřování na všechny operace, které by mohly být dotčeny.
Článek 44
Účetní audit a finanční opravy ze strany Komise
1. Aniž jsou dotčeny pravomoci Účetního dvora a kontroly prováděné členskými státy v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise provádět kontroly na místě, zejména namátkové kontroly operací financovaných fondem a kontroly řídicích a kontrolních systémů, jejichž provedení oznámí nejméně tři pracovní dny předem. Komise uvědomí dotyčný členský stát s cílem získat veškerou nezbytnou pomoc. Úředníci dotyčného členského státu nebo jím pověření zástupci se mohou takových kontrol zúčastnit.
Komise může požádat dotyčný členský stát, aby za účelem ověření řádnosti jedné nebo více transakcí provedl kontrolu na místě. Úředníci Komise nebo pověření zástupci Komise se mohou takových kontrol účastnit.
2. V případě, že Komise po dokončení nezbytných ověření dospěje k závěru, že členský stát neplní své závazky podle článku 30, pozastaví předběžné platby nebo platby konečného zůstatku podle článku 41.
Článek 45
Kritéria pro opravy
1. Komise může provést finanční opravy zrušením celého příspěvku Společenství na roční program nebo jeho části, jestliže po provedení nezbytných šetření dojde k závěru, že:
|
a) |
v řídicím a kontrolním systému programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Společenství již vyplacený na program; |
|
b) |
výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce; |
|
c) |
členský stát nedodržel před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své závazky podle článku 30. |
Komise rozhodne po zvážení všech připomínek ze strany členského státu.
2. Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých případů zjištěných nesrovnalostí, přičemž přihlíží k systémové povaze nesrovnalostí, aby stanovila, zda použít opravu paušální sazbou nebo extrapolací. Jestliže se nesrovnalost vztahuje k výkazu výdajů, k němuž bylo předtím v rámci výroční zprávy vypracováno kladné stanovisko podle čl. 29 odst. 3 písm. b), předpokládá se, že se jedná o systémový problém vedoucí k použití paušální opravy nebo opravy extrapolací, pokud členský stát do tří měsíců nepředloží důkaz vyvracející tento předpoklad.
3. Komise při rozhodování o výši opravy zohlední závažnost nesrovnalostí a rozsah a finanční následky nedostatků zjištěných u daného ročního programu.
4. Jestliže Komise zakládá své stanovisko na skutečnostech zjištěných jinými auditory než auditory jejích vlastních útvarů, vypracuje vlastní závěry o finančních důsledcích, a to po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle článku 31, zpráv o oznámených nesrovnalostech a případných odpovědí členského státu.
Článek 46
Vrácení platby
1. Každá částka, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Evropských společenství , se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v inkasním příkazu vydaném v souladu s článkem 72 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (12). Tímto dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.
2. Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení odpovídá sazbě používané Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích, která byla zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské Unie a platná k prvnímu kalendářnímu dni měsíce, do kterého spadá den splatnosti, navýšené o tři a půl procentního bodu.
Článek 47
Povinnosti členských států
Finanční opravou Komise není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle článku 45.
KAPITOLA IX
MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A ZPRÁVY
Článek 48
Monitorování a hodnocení
1. Ve spolupráci s členskými státy provádí Komise pravidelné monitorování fondu.
2. Komise v partnerství s členskými státy fond pravidelně hodnotí […] za účelem posouzení vhodnosti, účinnosti a dopadu opatření s ohledem na obecný cíl uvedený v článku 2 v souvislosti s přípravou zprávy podle čl. 49 odst. 3 .
3. Komise také hodnotí doplňkovost opatření prováděných v rámci fondu a opatření, která se provádějí v rámci dalších příslušných politik, nástrojů a iniciativ Společenství.
Článek 49
Povinnost podávat zprávy
1. V každém členském státě přijme příslušný orgán opatření nezbytná pro zajištění monitorování a hodnocení projektů.
Dohody a smlouvy, které tento orgán uzavírá s organizacemi odpovědnými za provádění opatření, proto obsahují ustanovení ohledně povinnosti předkládat pravidelné a podrobné zprávy o pokroku při provádění těchto opatření a o plnění vytyčených cílů, které budou základem pro zprávy o pokroku a závěrečné zprávy o provádění ročního programu .
2. Členské státy předloží Komisi:
|
a) |
nejpozději do 30. června 2010 hodnotící zprávu o provádění opatření spolufinancovaných fondem; |
|
b) |
nejpozději do 30. června 2012 (za období 2007–2010) a do 30. června 2015 (za období 2011–2013) hodnotící zprávu o výsledcích a dopadu opatření spolufinancovaných fondem. |
3. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:
|
a) |
nejpozději do 30. června 2009 zprávu o uplatňování kritérií stanovených v článku 14 pro roční rozdělení finančních zdrojů mezi členské státy a přezkum tohoto uplatňování společně s návrhy na změny považované za nezbytné; |
|
b) |
nejpozději do 31. prosince 2010 průběžnou zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění fondu společně s návrhy na další rozvoj fondu; |
|
c) |
nejpozději do 31. prosince 2012 (za období 2007–2010) a nejpozději do 31. prosince 2015 (za období 2011–2013) následnou hodnotící zprávu. |
Článek 50
Závěrečná zpráva o provádění ročního programu
1. Pro poskytnutí jasného přehledu o provádění programu obsahuje zpráva tyto informace:
|
a) |
finanční a operativní provádění ročního programu; |
|
b) |
pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění víceletého programu a jeho priorit ve vztahu k jejich konkrétním, ověřitelným cílům, a dají-li se kvantifikovat, kvantitativně vyjádřeným ukazatelům; |
|
c) |
opatření, která příslušný orgán přijal pro zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména:
|
|
d) |
opatření přijatá za účelem poskytování informací o ročním programu a víceletých programech a zajištění jejich propagace. |
2. Zpráva se považuje za přijatelnou, pokud obsahuje všechny informace uvedené v odstavci 1. Komise přijme rozhodnutí ohledně obsahu […] zprávy […] předložené příslušným orgánem do dvou měsíců ode dne doručení všech informací podle odstavce 1 a uvědomí o tomto rozhodnutí členské státy . Pokud se Komise ve stanovené lhůtě nevyjádří, považuje se zpráva za přijatou.
KAPITOLA X
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Článek 50a
Příprava víceletého programu
1. Odchylně od článku 19 členské státy
|
a) |
co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, ovšem nejpozději do 1. března 2007, určí vnitrostátní příslušný orgán podle čl. 25 odst. 1 písm. a) a případně též orgán, na nějž jsou úkoly přeneseny; |
|
b) |
nejpozději do 1. května 2007 předloží popis kontrolních a řídicích systémů podle čl. 32 odst. 2. |
2. Do 31. května 2007 Komise členským státům poskytne:
|
a) |
odhad částek, které jim budou přiděleny na rozpočtový rok 2007; |
|
b) |
odhady částek, které jim mají být přiděleny na rozpočtové roky 2008–2013, na základě extrapolace výpočtu pro odhad na rozpočtový rok 2007, přičemž je třeba mít na paměti navrhované roční rozpočtové položky pro roky 2007–2013 uvedené ve finančním výhledu. |
Článek 50b
Příprava ročního programu pro rok 2007
1. Odchylně od článku 21 se na provádění v rozpočtovém roce 2007 vztahuje tento časový rozvrh:
|
a) |
Do 31. května 2007 poskytne Komise členským státům odhad částek, které jim budou přiděleny na rozpočtový rok 2007; |
|
b) |
Do 1. září 2007 předloží členské státy Komisi návrh ročního programu. |
2. Na výdaje skutečně vyplacené v období od 1. ledna 2007 do dne přijetí rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program dotyčného členského státu, lze poskytnout podporu z fondu.
3. Aby mohla být v roce 2008 přijata rozhodnutí o financování, Komise při schvalování ročního programu na rok 2007 přijme rozpočtový závazek Společenství na rok 2007 na základě odhadu částek, které budou přiděleny členským státům výpočtem podle článku 14.
KAPITOLA XI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 51
Výbor
1. Komisi je nápomocen společný Výbor pro „Solidaritu a řízení migračních toků“, zřízený rozhodnutím o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007–2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ …/… (13) (dále jen „výbor“).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se postup podle článků 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 52
Přezkum
Rada přezkoumá toto rozhodnutí na základě návrhu Komise nejpozději do 30. června 2013.
Článek 53
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2007.
Článek 54
Určení
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
(1) Úř. věst. C …
(2) Úř. věst. C …
(3) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(4) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(5) Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11.
(6) Úř. věst. …
(7) Úř. věst. …
(8) Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 12.
(9) Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 15.
(10) Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 44.
(11) Úř. věst. L 248, 16.9.2002.
(12) Budou vloženy odkazy na rozhodnutí o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky, Fondu pro ochranu vnějších hranic a návratového fondu.
(13) Budou vloženy odkazy na rozhodnutí o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky, Fondu pro ochranu vnějších hranic a návratového fondu.
P6_TA(2006)0584
Specifický program „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků“ na roky 2007 až 2013 *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se v rámci obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ stanoví specifický program „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků“ na roky 2007 až 2013 (KOM(2005)0124 – C6-0241/2005 – 2005/0034(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0124) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0241/2005), |
|
— |
s ohledem článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0390/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
domnívá se, že orientační finanční referenční částka uvedená v legislativním návrhu musí být v souladu se stropem okruhu 3A nového víceletého finančního rámce a zdůrazňuje, že o roční částce bude rozhodnuto v rámci ročního rozpočtového postupu v souladu s ustanoveními bodu 38 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006 (2); |
|
3. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
5. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
6. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
|
(1) |
Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků jsou základními prvky cíle, který směřuje k udržení a rozvoji Unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, jak vyplývá z čl. 2 čtvrté odrážky Smlouvy o Evropské unii. |
|
(1) |
Prevence rizik spojených s bezpečností, zejména předcházení teroristickým útokům, a zvládání jejich následků jsou zásadními prvky cíle, který směřuje k udržení a rozvoji Unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, jak vyplývá z čl. 2 čtvrté odrážky Smlouvy o Evropské unii. |
|
(2) |
Společenství musí přijmout nezbytná opatření k tomu, aby zabránilo teroristům útočit na hodnoty demokracie, právního státu, otevřené společnosti, svobody našich občanů a společností a omezilo dopady útoků , které jsou kdykoli možné. |
|
(2) |
Společenství musí přijmout nezbytná opatření k tomu, aby předcházelo přírodním katastrofám, které ohrožují dobré životní podmínky, svobodu a bezpečnost občanů a společností, i katastrofám způsobeným lidskou činností (k nimž patří teroristické útoky), které ohrožují samotné hodnoty demokracie, právního státu a otevřené společnosti. Rovněž musí přijmout opatření k tomu, aby co nejvíce omezilo dopady případných katastrof. |
|
(6) |
Mechanismus Společenství ke zjednodušení posílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany, který byl vytvořen rozhodnutím Rady (ES, Euratom) č. 2001/792 ze dne 23. října 2001, se zaměřuje na okamžitou reakci na všechny mimořádně vážné události, ale nebyl zvláště navržen pro prevenci, připravenost a zvládání následků teroristických útoků. |
vypouští se
|
(7) |
V zájmu účinnosti, hospodárnosti a transparentnosti by měla být konkrétní opatření v oblasti prevence, připravenosti a zvládání následků teroristických útoků upravena a financována jediným programem. |
|
(7) |
V zájmu účinnosti, hospodárnosti a průhlednosti by měla být konkrétní opatření v oblasti prevence rizik spojených s bezpečností, zejména předcházení teroristickým útokům, a zvládání jejich následků upravena a financována jediným programem. |
|
(8) |
S ohledem na právní jistotu, soudržnost s jinými finančními programy a jejich doplnění by měly být definovány pojmy „opatření prevence a připravenosti“ , „ krizové řízení a zvládání následků“ a „rozhodující infrastruktura“. |
|
(8) |
S ohledem na právní jistotu, soudržnost s jinými finančními programy a jejich doplnění by měly být definovány pojmy „ preventivní opatření“, „zvládání následků“ a „rozhodující infrastruktura“. |
|
(9) |
Opatření Komise spolu s odpovídajícími nadnárodními projekty jsou zásadní k dosažení integrovaného a koordinovaného přístupu EU. Navíc je užitečné a vhodné, aby byly v rámci členských států podporovány projekty do té míry, v jaké mohou do dalších opatření na úrovni Společenství vnést užitečné zkušenosti a znalosti, především při inspekcích a hodnocení rizik a hrozeb. |
|
(9) |
Opatření Komise a odpovídající nadnárodní projekty jsou zásadní k neodkladnému zjištění a zhodnocení hrozeb namířených proti osobám a rozhodující evropské infrastruktuře, k zavedení mechanismu rychlé výměny informací mezi Komisí a členskými státy a k dosažení integrovaného a koordinovaného přístupu k výsledkům na úrovni EU. Navíc je užitečné a vhodné, aby byly v rámci členských států podporovány projekty do té míry, v jaké mohou přinést užitečné zkušenosti a znalosti použitelné pro další opatření na úrovni Společenství , především při inspekcích a hodnocení rizik a hrozeb. |
|
(10) |
Je rovněž vhodné, aby bylo třetím zemím a mezinárodním organizacím umožněno podílet se na nadnárodních projektech. |
|
(10) |
Vzhledem k tomu, že teroristické útoky neznají hranice, je rovněž vhodné, aby bylo třetím zemím a mezinárodním organizacím umožněno podílet se na nadnárodních projektech. |
|
(11) |
Budou zajištěny potřeby doplnění jiných programů Společenství a Unie, jakými jsou například Fond solidarity EU a nástroj reakce a přípravy na mimořádně vážné události, mechanismus Společenství na podporu posílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany, rámcový program pro výzkum a rozvoj a strukturální fondy. |
|
(11) |
Budou zajištěny potřeby doplnění jiných programů Společenství a Unie, jakými jsou například Fond solidarity EU a nástroj reakce a přípravy na mimořádně vážné události, mechanismus Společenství na podporu posílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany, rámcový program pro výzkum a rozvoj a strukturální fondy. Rovněž musí být výslovně povoleno společné financování s programy Komise, které umožňují vypracovat specifické studie týkající se bezpečnosti osob a rozhodující infrastruktury, zejména v oblasti dopravy a energetiky, jejichž cílem bude shromáždit všechny nástroje financování do jediného společného nástroje určeného pro jasně stanovenou celkovou bezpečnostní strategii. |
|
(12) |
Protože cíle tohoto programu nemohou být v dostatečné míře dosaženy na úrovni členských států, vzhledem k rozsahu a dopadu iniciativy tudíž mohou být lépe dosaženy na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(12) |
Protože cíle tohoto programu nemohou být v dostatečné míře dosaženy na úrovni členských států, vzhledem k rozsahu a dopadu iniciativy tudíž mohou v tomto případě vyžadovat zásah na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(16) |
V souladu s článkem 2 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi by měla opatření pro provádění tohoto rozhodnutí být přijata použitím poradního postupu upraveného v článku 3 tohoto rozhodnutí. To je vhodné, neboť program nemá významný dopad na rozpočet Společenství . |
|
(16) |
V souladu s článkem 2 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi by měla opatření pro provádění tohoto rozhodnutí být přijata použitím regulativního postupu upraveného v článku 5 tohoto rozhodnutí. |
Rozhodnutí zřizuje pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 specifický program „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků “, dále jen „program“, jako součást obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ za účelem posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
Rozhodnutí zřizuje pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 specifický program „Prevence rizik spojených s bezpečností, zejména předcházení teroristickým útokům, a zvládání jejich následků“, dále jen „program“, jako součást obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ za účelem posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
|
(a) |
„prevencí a připraveností “ opatření směřující k prevenci a/nebo omezení rizika teroristického útoku a/nebo jeho následků , zejména prostřednictvím hodnocení rizik a ohrožení, inspekcí a rozvoje společných norem technologie a metodologie; |
|
(a) |
„prevencí“ opatření směřující k prevenci a/nebo omezení rizika teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností a k identifikování ohrožení osob a rozhodující infrastruktury , zejména prostřednictvím hodnocení rizik a ohrožení, inspekcí a rozvoje společných norem technologie a metodologie; |
|
(b) |
„zvládáním následků“ opatření, která omezují průběžné následky teroristických útoků a která jsou nezbytná pro ochranu Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva; |
|
(b) |
„zvládáním následků“ koordinace opatření způsobilých podle čl. 5 odst. 2 umožňujících reagovat na mimořádné události související s bezpečností, zejména na teroristické útoky, a omezit jejich následky. Tato opatření jsou nezbytná pro ochranu Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva , zejména vzhledem k zavedení centralizovaného systému rychlé výměny informací a účinné koordinace činností Společenství, kterými je třeba na takové události reagovat. |
|
(c) |
„rozhodující infrastrukturou“ věcné zdroje, služby, komunikační zařízení, sítě a/nebo majetek, jejichž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na zdraví, ochranu, bezpečnost a ekonomický blahobyt občanů nebo na účinné fungování Evropské unie nebo vlád jejích členských států. |
|
(c) |
„rozhodující infrastrukturou“ věcné zdroje, služby, komunikační zařízení, sítě a/nebo majetek, jejichž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na zdraví, ochranu, bezpečnost a ekonomický blahobyt občanů , na životní prostředí nebo na fungování Evropské unie nebo vlád jejích členských států , a jejichž nevyčerpávající seznam je přílohou tohoto rozhodnutí . |
1. Program přispěje k ochraně občanů, jejich svobod a společnosti před teroristickými útoky a souvisejícími událostmi a k ochraně Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
1. Program přispěje k ochraně občanů, jejich svobod a společnosti před teroristickými útoky, dalšími riziky spojenými s bezpečností bez ohledu na jejich příčinu či původ a souvisejícími událostmi a k ochraně Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
2. Obecné cíle programu přispějí k rozvoji jiných politik Unie a Společenství, jakými jsou politika soudní spolupráce v trestních věcech, ochrana životního prostředí, veřejné zdraví, doprava, výzkum a technologický rozvoj a ekonomická a sociální soudržnost.
2. Obecné cíle programu přispějí k rozvoji pojmu globální bezpečnosti založené zejména na jiných politikách Unie a Společenství, jakými jsou politika policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, ochrana životního prostředí, zásobování energií, bezpečnost komunikačních a informačních sítí, veřejné zdraví, doprava, výzkum a technologický rozvoj , kontinuita veřejného života a ekonomická a sociální soudržnost.
1. V rámci obecných cílů bude program posilovat, prosazovat a rozvíjet opatření v oblasti prevence, připravenosti a zvládání následků, pokud nejsou upravena jiným specifickým právním nástrojem.
1. V rámci obecných cílů bude program posilovat, prosazovat a rozvíjet opatření v oblasti prevence rizik spojených s bezpečností, zejména pokud jde o teroristické útoky, a zvládání jejich následků, pokud nejsou upravena jiným specifickým právním nástrojem.
2. Co se týče předcházení teroristickým útokům a připravenosti na ně , je cílem programu:
2. Co se týče předcházení teroristickým útokům, je cílem programu:
|
a) |
posilovat, prosazovat a podporovat hodnocení rizik a hrozeb směřujícím vůči rozhodující infrastruktuře, včetně místních šetření, aby se určily možné cíle teroristických útoků a možné potřeby pro zdokonalení jejich bezpečnosti, |
|
a) |
posilovat, prosazovat a podporovat hodnocení rizik a hrozeb směřujících vůči osobám a rozhodující infrastruktuře, zejména prostřednictvím místních šetření, aby se určily možné cíle a možné potřeby pro zdokonalení jejich bezpečnosti, |
3. Co se týče zvládání následků v případě teroristických útoků , je cílem programu:
3. Co se týče zvládání následků , zejména těch, které souvisejí s teroristickými útoky , je cílem programu:
|
(a) |
posilovat, prosazovat a podporovat výměnu znalostí, zkušeností a technologií ohledně možných následků teroristických útoků , |
|
(a) |
posilovat, prosazovat a podporovat výměny znalostí, zkušeností a technologií ohledně možných následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností, |
|
(c) |
zajišťovat vstup odborných posudků v záležitostech terorismu v rámci celkového krizového řízení, mechanismu rychlé výměny informací a civilní ochrany v reálném čase. |
|
(c) |
zajišťovat vstup odborných posudků rovněž v záležitostech terorismu v rámci celkového krizového řízení, mechanismu rychlé výměny informací a civilní ochrany v reálném čase. |
|
— |
jinak zásadně přispívají k ochraně Unie a jejích občanů proti teroristickým útokům; |
|
— |
jinak zásadně přispívají k ochraně Unie a jejích občanů proti teroristickým útokům a proti ostatním rizikům spojeným s bezpečností; způsobilé jsou tedy činnosti, které se týkají rozhodující vnitrostátní infrastruktury, provádějí se ve spolupráci s příslušnými členskými státy a jejichž cílem je odstranit nebo omezit rizika zneužití nedostatků v oblasti bezpečnosti, zejména v případě, kdy by toto zneužití mohlo mít závažné přeshraniční důsledky ; |
2a. Členské státy nadále odpovídají za přijetí, uplatňování a financování provozních bezpečnostních opatření, která jsou v tomto programu uvedena jako nezbytná pro zlepšení globální bezpečnosti v Evropské unii.
2a. Přístup k financování bude usnadněn uplatňováním zásady proporcionality při předkládání potřebných dokumentů a vytvořením databáze pro předkládání žádostí.
Článek 7 a
Zveřejnění financování
Každá síť, instituce nebo sdružení, kterému je poskytována dotace v rámci tohoto programu, musí příjem podpory obdržené z Evropské unie zveřejnit; za tímto účelem Komise stanoví podrobné pokyny týkající se zviditelnění.
|
- a) |
priorita předcházení teroristickým útokům, pokud nedošlo k velkým katastrofám. |
4a. Komise musí co nejvíce zjednodušit postupy a ujistit se, že výzvy k předkládání návrhů k tomuto programu nepředstavují pro navrhovatele předložených projektů byrokratickou zátěž. Výzva k předkládání návrhů může být případně organizována ve dvou etapách, přičemž v první etapě bude nutné zaslat pouze informace nezbytné pro řádné zhodnocení projektu.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.
1. Vyžaduje se synergie, soulad a komplementarita s jinými nástroji Unie a Společenství. Jedná se mimo jiné o programy Předcházení trestné činnosti a boj proti ní a Trestní soudnictví, dále rámcové programy pro výzkum a technický rozvoj a Fond solidarity Evropské unie a nástroj rychlé reakce a přípravy na mimořádně vážné události.
1. Vyžaduje se synergie, soulad a komplementarita s jinými nástroji Unie a Společenství, především s programy „Předcházení trestné činnosti“ a boj proti ní a „Trestní soudnictví“, jakož i s rámcovými programy pro výzkum a technický rozvoj a Fond solidarity Evropské unie a nástroj rychlé reakce a přípravy na mimořádně vážné události. Komise zajistí, aby se činnosti prováděné v rámci těchto programů nepřekrývaly.
2. Program může sdílet prostředky s jinými nástroji Společenství a Unie, zejména s programem Předcházení trestné činnosti a boj proti ní tak, aby prováděl opatření, která budou naplňovat cíle jak programu, tak jiných nástrojů Společenství/Unie.
2. Program může sdílet prostředky s jinými nástroji Společenství a Unie, zejména s programem Předcházení trestné činnosti a boj proti ní tak, aby prováděl opatření, která budou naplňovat cíle jak programu, tak jiných nástrojů Společenství/Unie. Rovněž může sdílet prostředky s programy Komise, které umožňují vypracování zvláštních studií týkajících se bezpečnosti rozhodující infrastruktury, jako jsou ty, které již probíhají v oblasti dopravy a energetiky.
2a. Komise zajistí, aby činnosti, jichž se toto rozhodnutí týká, doplňovaly činnosti, jež jsou prováděny na základě programů zmíněných v odstavci 1, a aby se nepřekrývaly.
3a. Pokud budou zdroje programu nedostatečné pro provádění již zahájených opatření, zajistí Společenství využití dalších slučitelných fondů.
Komise zajistí, aby se u činností, jichž se toto rozhodnutí týká, provádělo předběžné hodnocení, sledování a hodnocení ex post.
2a. Komise bude jednou ročně při předkládání předběžného návrhu rozpočtu informovat Evropský parlament a Radu o provádění programu, zejména o využívání dostupných prostředků.
3. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:
|
a) |
prozatímní hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu nejpozději do 31. března 2010; |
|
b) |
sdělení o pokračování tohoto programu nejpozději do 31. prosince 2010; |
|
c) |
následnou hodnotící zprávu nejpozději do 31. března 2015. |
3. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:
|
- a) |
stručnou výroční zprávu obsahující zejména informace, které umožní zhodnotit úspěch tohoto programu z kvantitativního hlediska. |
|
a) |
podrobnou prozatímní hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu nejpozději do 31. března 2010; |
|
b) |
sdělení o pokračování tohoto programu , zejména pokud jde o jeho cíle, nejpozději do 31. prosince 2010; |
|
c) |
po ukončení programu, a to nejpozději do 31. března 2015 , následnou hodnotící zprávu týkající se výsledků, jichž bylo v rámci programu dosaženo včetně rozpočtového posouzení . |
Článek 14a
Zveřejňování projektů
Komise a členské státy každoročně zveřejní seznam projektů financovaných z tohoto programu se stručným popisem každého projektu.
Článek 14b
Rovné zacházení
Subjekty, které jsou v rámci tohoto programu příjemci grantu na provozní náklady, se mohou zúčastnit výzvy k předkládání návrhů v rámci jiných programů, aniž by však měly před jinými subjekty, které jsou financovány z jiných rozpočtů, než je rozpočet Evropské unie, výhodu přednostního zacházení.
|
1) |
Energetika
|
|
2) |
Informační a komunikační technologie (IKT)
|
|
3) |
Voda
|
|
4) |
Potravinářství Potravinářská výroba a bezpečnost potravin |
|
5) |
Zdraví
|
|
6) |
Finanční služby
|
|
7) |
Bezpečnost, veřejný pořádek a justice
|
|
8) |
Civilní správa
|
|
9) |
Doprava
|
|
10) |
Chemický a atomový průmysl
|
|
11) |
Vesmír a výzkum
|
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0585
Početní složení výborů
Rozhodnutí Evropského parlamentu o početním složení výborů
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na článek 174 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na své rozhodnutí ze dne 21. července 2004 o početním složení výborů (1), |
|
1. |
se rozhodl změnit početní složení výborů od 8. ledna 2007 takto: C01 – Výbor pro zahraniční věci: 86 členů C02 – Výbor pro rozvoj: 36 členů C03 – Výbor pro mezinárodní obchod: 33 členů C04 – Rozpočtový výbor: 50 členů C05 – Výbor pro rozpočtovou kontrolu: 40 členů C06 – Hospodářský a měnový výbor: 51 členů C07 – Výbor pro zaměstnanost a sociální věci: 52 členů C08 – Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin: 68 členů C09 – Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku: 54 členů C10 – Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů: 44 členů C11 – Výbor pro dopravu a cestovní ruch: 51 členů C12 – Výbor pro regionální rozvoj: 57 členů C13 – Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova: 47 členů C14 – Výbor pro rybolov: 40 členů C15 – Výbor pro kulturu a vzdělávání: 38 členů C16 – Výbor pro právní záležitosti: 28 členů C17 – Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci: 60 členů C18 – Výbor pro ústavní záležitosti: 29 členů C19 – Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví: 40 členů C2C20 – Petiční výbor: 40 členů; |
|
2. |
se rozhodl změnit početní složení podvýborů od 8. ledna 2007 takto: SC01A – podvýbor „lidská práva“: 36 členů SC01B – podvýbor „bezpečnost a obrana“: 36 členů. |
P6_TA(2006)0586
Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů (10351/1/2006 – C6-0314/2006 – 2005/0017(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (10351/1/2006 – C6-0314/2006) (1), |
|
— |
s ohledem na stanovisko v prvním čtení (2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0081) (3), |
|
— |
s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2006)0209) (4), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 62 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0455/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný společný postoj; stvrzuje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise k tomuto postoji přiložené k tomuto usnesení; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 295 E, 5.12.2006, s. 57.
(2) Přijaté texty,14.3.2006, P6_TA(2006)0074.
(3) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
(4) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC2-COD(2005)0017
Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 14. prosince 2006 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 13 odst. 2 a čl. 141 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Rovnost mužů a žen je základní zásadou Evropské unie. Články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie stanoví zákaz jakékoliv diskriminace na základě pohlaví a stanoví, že ve všech oblastech musí být zajištěna rovnost mužů a žen. |
|
(2) |
Článek 2 Smlouvy stanoví, že rovné zacházení pro muže a ženy je součástí poslání Společenství. Rovněž čl. 3 odst. 2 Smlouvy požaduje, aby Společenství usilovalo o odstranění nerovností a podporovalo rovné zacházení pro muže a ženy při všech svých činnostech, a aby tak zajistilo začlenění rozměru rovnosti mužů a žen do všech politik Společenství. |
|
(3) |
Článek 13 Smlouvy zmocňuje Radu, aby v rámci všech oblastí působnosti Společenství přijímala vhodná opatření k boji proti diskriminaci mimo jiné na základě pohlaví. |
|
(4) |
V článku 141 Smlouvy je zakotvena zásada rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti a již existuje ucelený soubor právních předpisů o rovném zacházení pro muže a ženy ohledně přístupu k zaměstnání a pracovních podmínek, včetně stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci. |
|
(5) |
Z první výroční zprávy Komise o rovnosti mužů a žen pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2004 vyplynulo, že se ve většině oblastí politik projevuje výrazné rozlišování mezi muži a ženami, že nerovnost žen a mužů představuje mnohostranný jev, který je nutné řešit prostřednictvím uceleného souboru politických opatření, a že pro splnění cílů stanovených v Lisabonské strategii je zapotřebí zvýšeného úsilí. |
|
(6) |
Evropská rada na svém zasedání v Nice ve dnech 7. až 9. prosince 2000 požadovala „zvýšení informovanosti, slučování zdrojů a výměnu zkušeností, zejména zřízením evropského institutu pro otázky rovnosti žen a mužů“. |
|
(7) |
Studie proveditelnosti (3) vypracovaná pro Komisi dospěla k závěru, že existuje jasná úloha pro Evropský institut pro rovnost žen a mužů, totiž plnit úkoly, jimiž se stávající subjekty v současnosti nezabývají, zejména v oblastech koordinace, centralizace a šíření údajů a informací získaných na základě výzkumu, budování sítí, zvyšování viditelnosti rovnosti mužů a žen, zdůrazňování hlediska rovnosti mužů a žen a vytváření nástrojů pro lepší začlenění rovnosti žen a mužů do všech politik Společenství. |
|
(8) |
Evropský parlament vyzval Komisi v usnesení ze dne 10. března 2004 o politikách Evropské unie týkajících se rovnosti mezi muži a ženami (4) k urychlení úsilí vedoucího k založení institutu. |
|
(9) |
Zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů podpořila Rada ve složení pro zaměstnanost, sociální věci, zdraví a ochranu spotřebitele na svém zasedání ve dnech 1. a 2. června 2004 a rovněž Evropská rada na svém zasedání ve dnech 17. a 18. června 2004. Evropská rada požádala Komisi, aby předložila konkrétní návrh. |
|
(10) |
Aby Společenství mohlo účinně prosazovat a provádět politiku rovnosti mužů a žen, zejména v rozšířené Unii, je zapotřebí shromažďovat, analyzovat a šířit objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace a údaje o rovnosti mužů a žen, vyvíjet vhodné nástroje pro odstranění všech forem diskriminace na základě pohlaví a pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politik, podporovat dialog mezi zúčastněnými osobami a zvyšovat informovanost mezi občany EU. Proto je vhodné zřídit Evropský institut pro rovnost žen a mužů, který by orgánům Společenství a členským státům napomáhal plnit tyto úkoly. |
|
(11) |
Rovnosti žen a mužů nelze dosáhnout pouze antidiskriminační politikou, ale je třeba také opatření prosazujících harmonické soužití a vyváženou účast mužů a žen na životě společnosti; institut by měl k dosažení tohoto cíle přispět. |
|
(12) |
Vzhledem k významu odstraňování zažitých představ o úlohách žen a mužů ve všech oblastech života evropské společnosti a poskytování pozitivních vzorů jednání pro muže a ženy by měla být mezi úkoly institutu zařazena i činnost směřující k dosažení těchto cílů. |
|
(13) |
Pro podporu shromažďování srovnatelných a spolehlivých údajů na evropské úrovni je zapotřebí spolupráce s příslušnými orgány členských států a příslušnými statistickými úřady, zejména s Eurostatem. S ohledem na to, že informace o rovnosti mužů a žen jsou důležité na všech úrovních v rámci Společenství – místní, regionální, celostátní i na úrovni Společenství, bylo by užitečné, aby tyto informace byly dostupné orgánům členských států, a pomáhaly jim tak při tvorbě politik a opatření na místní, regionální a celostátní úrovni v jejich působnosti. |
|
(14) |
Institut by měl co nejúžeji spolupracovat se všemi programy a subjekty Společenství, aby se zamezilo zdvojení úsilí a aby bylo zajištěno co nejlepší využití zdrojů, především s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (5), s Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (6), s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (7) a s Agenturou Evropské unie pro základní práva (8). |
|
(15) |
Institut by měl rozvíjet spolupráci a dialog s nevládními organizacemi a s organizacemi zabývajícími se rovností příležitostí, výzkumnými středisky, sociálními partnery a s dalšími podobnými subjekty, které se aktivně snaží dosáhnout rovnosti na vnitrostátní a evropské úrovni a ve třetích zemích. V zájmu účinnosti je vhodné, aby institut zřídil a koordinoval elektronickou Evropskou síť pro rovnost žen a mužů, která by spojovala zmíněné subjekty a odborníky v členských státech. |
|
(16) |
S cílem zajistit nezbytnou rovnováhu mezi členskými státy a kontinuitu členů správní rady by měli být zástupci Rady jmenováni na každé funkční období podle pořadí rotace předsednictví Rady, a to počínaje rokem 2007. |
|
(17) |
V souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy je vhodné podporovat vyváženou účast mužů a žen ve složení správní rady. |
|
(18) |
Institut by měl mít při plnění svých úkolů co nejvyšší nezávislost. |
|
(19) |
Institut by měl uplatňovat příslušné právní předpisy Společenství týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům stanovené nařízením (ES) č. 1049/2001 (9) a ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů stanovené nařízením (ES) č. 45/2001 (10). |
|
(20) |
Na institut by se mělo vztahovat nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (11). |
|
(21) |
Pokud jde o smluvní odpovědnost institutu, jež se řídí právem rozhodným pro smlouvy uzavřené institutem, měl by mít Soudní dvůr pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě. Soudní dvůr by také měl mít pravomoc rozhodovat ve sporech týkajících se náhrady škody za újmu vzniklou na základě mimosmluvní odpovědnosti institutu. |
|
(22) |
K posouzení vlivu institutu, případné potřeby změnit či rozšířit jeho úkoly a harmonogramu dalších takových přezkumů by mělo být provedeno nezávislé externí hodnocení. |
|
(23) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž přispívat k prosazování rovnosti žen a mužů a posilovat je, včetně začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik Společenství a do vnitrostátních politik, jež z nich vycházejí, bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví a zvyšovat informovanost občanů EU o těchto otázkách prostřednictvím zajištění technické pomoci orgánům Společenství a členských států, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu rozsahu nebo účinků činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů. |
|
(24) |
Ustanovení čl. 13 odst. 2 Smlouvy umožňuje přijímat opatření Společenství za účelem podpory a prosazování cíle boje proti diskriminaci na základě pohlaví mimo oblast zaměstnání. Ustanovení čl. 141 odst. 3 Smlouvy je konkrétní právní základ pro opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti. Proto čl. 13 odst. 2 a čl. 141 odst. 3 Smlouvy společně tvoří vhodný právní základ pro přijetí tohoto nařízení, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zřízení institutu
Zřizuje se Evropský institut pro rovnost žen a mužů (dále jen „institut“).
Článek 2
Cíle
Celkovými cíli institutu je přispívat k prosazování rovnosti žen a mužů a posilovat je, včetně začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik Společenství a do vnitrostátních politik, jež z nich vycházejí, bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví a zvyšovat informovanost občanů EU o rovnosti žen a mužů prostřednictvím zajištění technické pomoci orgánům Společenství, zejména Komisi, a orgánům členských států, jak je uvedeno v článku 3.
Článek 3
Úkoly
1. Za účelem plnění cílů stanovených v článku 2 institut
|
a) |
shromažďuje, analyzuje a šíří relevantní, objektivní, srovnatelné a spolehlivé informace týkající se rovnosti žen a mužů, včetně výsledků výzkumu a osvědčených postupů sdělených institutu členskými státy, orgány Společenství, výzkumnými středisky, vnitrostátními subjekty, jež se zabývají rovností, nevládními organizacemi, sociálními partnery, příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, a navrhuje oblasti dalšího výzkumu; |
|
b) |
vyvíjí metody pro zlepšování objektivity, srovnatelnosti a spolehlivosti údajů na evropské úrovni vytvářením kritérií, která zlepší konzistentnost informací, a zohledňuje otázky rovnosti žen a mužů při shromažďování údajů; |
|
c) |
vyvíjí, analyzuje, hodnotí a šíří metodické nástroje za účelem podpory začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik Společenství a do vnitrostátních politik, jež z nich vycházejí, a podporuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech orgánech a jiných subjektech Společenství; |
|
d) |
provádí průzkumy situace v Evropě týkající se rovnosti žen a mužů; |
|
e) |
zřizuje a koordinuje Evropskou síť pro rovnost žen a mužů, která zahrnuje střediska, subjekty, organizace a odborníky zabývající se otázkami rovnosti žen a mužů a začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů, s cílem podporovat a podněcovat výzkum, optimalizovat využití dostupných zdrojů a prosazovat výměnu a šíření informací; |
|
f) |
organizuje zasedání odborníků ad hoc pro podporu výzkumné práce institutu, podporuje výměnu informací mezi výzkumnými pracovníky a zajišťuje, aby bylo v jejich výzkumu zahrnuto hledisko rovnosti žen a mužů; |
|
g) |
za účelem zvýšení informovanosti občanů EU o rovnosti žen a mužů spolu s příslušnými zúčastněnými osobami organizuje konference, kampaně a setkání na evropské úrovni a předkládá jejich zjištění a závěry Komisi; |
|
h) |
šíří informace o pozitivních vzorech úloh žen a mužů ve všech oblastech života, jež se vymykají zažitým představám, zveřejňuje svá zjištění a předkládá iniciativy s cílem seznámit veřejnost s těmito příklady úspěchu a vycházet z nich při další činnosti; |
|
i) |
rozvíjí dialog a spolupráci s nevládními organizacemi a s organizacemi zabývajícími se rovností příležitostí, s vysokými školami a odborníky, výzkumnými středisky, sociálními partnery a s podobnými subjekty, které se aktivně snaží dosáhnout rovnosti na vnitrostátní a evropské úrovni; |
|
j) |
vytváří dokumentační zdroje přístupné veřejnosti; |
|
k) |
poskytuje veřejnoprávním a soukromým organizacím informace o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; a |
|
l) |
poskytuje orgánům Společenství informace o rovnosti žen a mužů a jejím zohledňování v přistupujících a kandidátských zemích. |
2. Institut zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti.
Článek 4
Oblasti činnosti a pracovní metody
1. Institut své úkoly vykonává v mezích pravomocí Společenství a s ohledem na přijaté cíle a oblasti priorit stanovené ve svém ročním programu a s patřičným zohledněním dostupných rozpočtových zdrojů.
2. Pracovní program institutu musí být v souladu s prioritami Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů a s pracovním programem Komise včetně její statistické a výzkumné činnosti.
3. Institut, aby zamezil zdvojení úsilí a zajistil co nejlepší využití zdrojů, zohledňuje při výkonu své činnosti stávající informace z jakéhokoli zdroje, a zejména činnosti, které již vykonaly orgány Společenství a další instituce, subjekty a příslušné vnitrostátní a mezinárodní organizace, a úzce spolupracuje s příslušnými útvary Komise včetně Eurostatu. Institut zajistí náležitou koordinaci se všemi příslušnými agenturami Společenství a subjekty Unie, která bude případně upravena v memorandu o porozumění.
4. Institut zajistí, aby byly šířené informace pro konečné uživatele srozumitelné.
5. Institut může uzavírat smluvní vztahy, zejména subdodavatelské dohody, s jinými organizacemi za účelem plnění jakýchkoliv úkolů, jimiž je může pověřit.
Článek 5
Právní subjektivita a způsobilost k právním úkonům
Institut má právní subjektivitu. V každém z členských států má nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat a zcizovat movitý či nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
Článek 6
Nezávislost institutu
Institut vykonává svou činnost nezávisle ve veřejném zájmu.
Článek 7
Přístup k dokumentům
1. Na dokumenty v držení institutu se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.
2. Správní rada přijme do šesti měsíců od zřízení institutu prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.
3. Proti rozhodnutím přijatým institutem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru za podmínek stanovených v článcích 195 a 230 Smlouvy.
4. Na zpracování údajů institutem se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.
Článek 8
Spolupráce s organizacemi na vnitrostátní a evropské úrovni,s mezinárodními organizacemi a s třetími zeměmi
1. Aby mohl institut snáze plnit své úkoly, spolupracuje s organizacemi a odborníky v členských státech, například se subjekty zabývajícími se rovností, výzkumnými středisky, vysokými školami, nevládními organizacemi, sociálními partnery i s příslušnými organizacemi na evropské či mezinárodní úrovni a se třetími zeměmi.
2. Pokud by se ukázalo, že je k tomu, aby institut mohl účinně plnit své úkoly, zapotřebí dohod s mezinárodními organizacemi nebo se třetími zeměmi, uzavře Společenství takové dohody s mezinárodními organizacemi nebo se třetími zeměmi v zájmu institutu postupem podle článku 300 Smlouvy. Toto ustanovení nevylučuje příležitostnou spolupráci s těmito organizacemi nebo se třetími zeměmi.
Článek 9
Složení institutu
Institut tvoří
|
a) |
správní rada; |
|
b) |
odborný sbor; |
|
c) |
ředitele a zaměstnanci. |
Článek 10
Správní rada
1. Správní rada se skládá
|
a) |
z osmnácti zástupců jmenovaných Radou na návrh každého dotčeného členského státu; |
|
b) |
z jednoho člena zastupujícího Komisi a jmenovaného Komisí; |
2. Členové správní rady jsou jmenováni tak, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň odbornosti a široké spektrum příslušných a mezioborových odborných znalostí v oblasti rovnosti žen a mužů.
Rada a Komise usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.
Stejným postupem jsou jmenováni náhradníci, kteří členy zastupují v době jejich nepřítomnosti.
Seznam členů a náhradníků správní rady zveřejní Rada v Úředním věstníku Evropské unie a rovněž se zveřejní na internetových stránkách institutu a na dalších příslušných internetových stránkách.
3. Funkční období je tříleté. V rámci každého funkčního období zastupují členové jmenovaní Radou osmnáct členských států podle pořadí rotace předsednictví, přičemž každý dotčený členský stát jmenuje jednoho člena.
4. Správní rada volí svého předsedu a místopředsedu na dobu tří let.
5. Každý z členů správní rady uvedený v odst. 1 písm. a) nebo b), nebo v jeho nepřítomnosti jeho náhradník, má jeden hlas.
6. Správní rada přijímá rozhodnutí nezbytná pro činnost institutu. Zejména
|
a) |
přijímá roční pracovní program a střednědobý pracovní program pro tříleté období, a to na základě návrhu vypracovaného ředitelem podle článku 12, po konzultaci s Komisí a v souladu s rozpočtem a dostupnými zdroji; programy lze v případě potřeby kdykoli přezkoumat; první roční pracovní program se přijme nejpozději devět měsíců po jmenování ředitele; |
|
b) |
přijímá výroční zprávu uvedenou v čl. 3 odst. 2, která porovnává zejména dosažené výsledky s cíli ročního pracovního programu; tato zpráva se nejpozději do 15. června předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a zveřejní se na internetových stránkách institutu; |
|
c) |
vykonává disciplinární pravomoc nad ředitelem a jmenuje jej nebo odvolává podle článku 12; a |
|
d) |
přijímá návrh ročního rozpočtu a konečný rozpočet institutu. |
7. Správní rada přijme na základě návrhu vypracovaného ředitelem a po konzultaci s Komisí vnitřní řád institutu.
8. Rozhodnutí správní rady se přijímají většinou hlasů členů. Při stejném poměru hlasů má rozhodující hlas předseda. V případech uvedených v odstavci 6 a v čl. 12 odst. 1 se rozhodnutí přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů členů.
9. Správní rada přijme na základě návrhu vypracovaného ředitelem a po konzultaci s Komisí svůj jednací řád.
10. Předseda svolává správní radu nejméně jednou ročně. Další zasedání svolává předseda z vlastního podnětu nebo na žádost jedné třetiny členů správní rady.
11. Institut každoročně předává Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) veškeré informace důležité pro výsledek hodnotících postupů.
12. Ředitelé Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci, Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání a Agentury Evropské unie pro základní práva mohou být případně pozváni, aby se zúčastnili zasedání správní rady jako pozorovatelé a koordinovali tak své pracovní programy, pokud jde o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů.
Článek 11
Odborný sbor
1. Odborný sbor se skládá z členů zastupujících příslušné subjekty zaměřené na otázky rovnosti žen a mužů, přičemž každý členský stát jmenuje jednoho zástupce, Evropský parlament jmenuje dva členy zastupující jiné příslušné organizace zaměřené na otázky rovnosti žen a mužů a Komise jmenuje tři členy, kteří zastupují zúčastněné osoby na evropské úrovni, a to
|
a) |
jeden vhodnou nevládní organizaci na úrovni Společenství, která má oprávněný zájem přispívat k boji proti diskriminaci na základě pohlaví a k prosazování rovnosti žen a mužů; |
|
b) |
jeden organizace zaměstnavatelů na úrovni Společenství; a |
|
c) |
jeden organizace zaměstnanců na úrovni Společenství. |
Členské státy a Komise usilují o vyvážené zastoupení mužů a žen v odborném sboru.
Členy mohou vystřídat náhradníci, kteří jsou jmenováni současně.
2. Členy odborného sboru nesmějí být členové správní rady.
3. Odborný sbor podporuje ředitele při zajišťování vynikající kvality a nezávislosti činnosti institutu.
4. Odborný sbor je mechanismem pro výměnu informací týkajících se otázek rovnosti žen a mužů a pro shromažďování poznatků. Zajišťuje úzkou spolupráci mezi institutem a příslušnými subjekty členských států.
5. Odbornému sboru předsedá ředitel nebo v jeho nepřítomnosti jeho zástupce z institutu. Odborný sbor se schází pravidelně z podnětu ředitele nebo na žádost nejméně jedné třetiny svých členů, a to nejméně jednou ročně. Jeho pracovní postupy jsou stanoveny ve vnitřním řádu institutu a zveřejní se.
6. Na práci odborného sboru se podílejí zástupci útvarů Komise.
7. Institut poskytuje odbornému sboru potřebnou technickou a logistickou podporu a zajišťuje pro jeho zasedání sekretariát.
8. Ředitel může vyzvat odborníky či zástupce příslušných hospodářských odvětví, zaměstnavatelů, odborů, profesních či výzkumných subjektů nebo nevládních organizací mající prokazatelné zkušenosti v oblastech souvisejících s prací institutu ke spolupráci na konkrétních úkolech a k účasti na příslušných činnostech odborného sboru.
Článek 12
Ředitel
1. Institut řídí ředitel jmenovaný správní radou ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném výběrovém řízení, které následovalo po výzvě k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a jinde. Před svým jmenováním je být kandidát vybraný správní radou požádán, aby učinil prohlášení před příslušným výborem či příslušnými výbory Evropského parlamentu a aby odpověděl na otázky jeho či jejich členů.
2. Funkční období ředitele je pětileté. Na návrh Komise a po vyhodnocení může být jednou prodlouženo, a to nejdéle na dobu pěti let. Při hodnocení Komise posuzuje zejména
|
a) |
výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob jejich dosažení; |
|
b) |
úkoly a potřeby institutu v následujících letech. |
3. Ředitel pod dohledem správní rady odpovídá za
|
a) |
plnění úkolů uvedených v článku 3; |
|
b) |
přípravu a provádění ročních a střednědobých pracovních programů institutu; |
|
c) |
přípravu zasedání správní rady a odborného sboru; |
|
d) |
přípravu a zveřejnění výroční zprávy uvedené v čl. 3 odst. 2; |
|
e) |
veškeré personální záležitosti, a zejména za výkon pravomocí uvedených v čl. 13 odst. 3; |
|
f) |
záležitosti spojené s běžným řízením; a |
|
g) |
účinné sledování a hodnocení činnosti institutu ve vztahu k jeho cílům, a to podle odborníky uznávaných standardů. Ředitel každoročně podává správní radě zprávu o výsledcích sledování. |
4. Ředitel za řízení svých činností odpovídá správní radě a účastní se jejích zasedání, avšak bez hlasovacího práva. Může být také Evropským parlamentem vyzván, aby v rámci slyšení podal zprávu o významných otázkách souvisejících s činností institutu.
5. Ředitel je právním zástupcem institutu.
Článek 13
Zaměstnanci
1. Na zaměstnance institutu se vztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanovený nařízením (EHS, ESUO, Euratom) č. 259/68 (12) a pravidla přijatá společně orgány Evropského společenství za účelem uplatňování tohoto služebního a pracovního řádu.
2. Správní rada přijme po dohodě s Komisí nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu. Správní rada může přijmout ustanovení, na jejichž základě by mohli být zaměstnáváni národní odborníci z členských států dočasně přidělení do institutu.
3. Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává institut pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování.
Článek 14
Příprava rozpočtu
1. Pro každý rozpočtový rok, který odpovídá kalendářnímu roku, se připraví odhad příjmů a výdajů institutu a uvede se v rozpočtu institutu.
2. Rozpočet institutu musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
3. Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, patří mezi příjmy institutu
|
a) |
dotace od Společenství uvedené v souhrnném rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise); |
|
b) |
platby obdržené za poskytnuté služby; |
|
c) |
jakékoli finanční příspěvky od organizací nebo třetích zemí uvedených v článku 8; a |
|
d) |
jakékoli dobrovolné příspěvky od členských států. |
4. Výdaje institutu zahrnují odměny zaměstnanců, správní náklady, náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.
5. Správní rada každý rok na základě návrhu vypracovaného ředitelem připravuje odhad příjmů a výdajů institutu na následující rozpočtový rok. Tento odhad, který obsahuje návrh plánu pracovních míst, předává správní rada Komisi nejpozději do 31. března.
6. Komise předloží tento odhad společně s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie rozpočtovému orgánu.
7. Na základě tohoto odhadu zařadí Komise odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předkládá rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.
8. Rozpočtový orgán schvaluje rozpočtové prostředky na dotace pro institut a přijímá plán pracovních míst institutu.
9. Rozpočet institutu přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
10. Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, jenž by mohl mít významné finanční důsledky pro financování rozpočtu, zejména veškeré projekty související s nemovitostmi, jako je pronájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.
Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr zaujmout stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu.
Článek 15
Plnění rozpočtu
1. Rozpočet institutu plní ředitel.
2. Do 1. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní institutu prozatímní účetní závěrku účetnímu Komise společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.
3. Do 31. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účetní závěrku institutu Účetnímu dvoru spolu se zprávou uvedenou v odstavci 2. Zpráva se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.
4. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímní účetní závěrce institutu podle článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku institutu a předá ji správní radě k vyjádření.
5. Správní rada vydá ke konečné účetní závěrce institutu stanovisko.
6. Nejpozději do 1. července po skončení každého rozpočtového roku předá ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.
7. Konečná účetní závěrka se zveřejní.
8. Ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření nejpozději do 30. září. Tuto odpověď zašle rovněž správní radě.
9. Ředitel Evropskému parlamentu na jeho žádost předkládá veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.
10. Do 30. dubna roku n + 2 udělí Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n.
11. Po konzultaci s Komisí přijme správní rada finanční předpisy použitelné pro institut. Tyto předpisy se nesmějí odchýlit od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, s výjimkou případů, kdy to zvláště vyžaduje chod institutu a kdy Komise udělí předem souhlas.
Článek 16
Jazyky
1. Na institut se vztahují ustanovení nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (13).
2. Překladatelské služby potřebné pro činnost institutu v zásadě poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie, zřízené nařízením Rady (ES) č. 2965/94 (14).
Článek 17
Výsady a imunity
Na institut se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.
Článek 18
Odpovědnost
1. Smluvní odpovědnost institutu se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené v jakékoli smlouvě uzavřené institutem.
2. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí institut v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené institutem nebo jeho zaměstnanci při plnění jejich povinností.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory týkající se náhrady těchto škod.
Článek 19
Účast třetích zemí
1. Institut je otevřen účasti zemí, jež s Evropským společenstvím uzavřely dohody, na jejichž základě přijaly a uplatňují právní předpisy Společenství v oblasti působnosti tohoto nařízení.
2. V rámci příslušných ustanovení těchto dohod se přijmou ujednání upřesňující zejména povahu, rozsah a způsob účasti těchto zemí na práci institutu, a to včetně ustanovení týkajících se účasti na iniciativách institutu, finančních příspěvků a zaměstnanců. V oblasti personálních záležitostí musí být tyto dohody v každém případě v souladu se služebním řádem úředníků a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropských společenství.
Článek 20
Hodnocení
1. Do … (*) nechá institut na základě mandátu vydaného správní radou a po dohodě s Komisí provést nezávislé externí hodnocení své činnosti. Hodnocení posoudí vliv institutu na prosazování rovnosti žen a mužů a zahrne analýzu synergických účinků. Zejména se bude zabývat případnou potřebou upravit nebo rozšířit úkoly institutu, včetně finančních dopadů jakékoli takové úpravy nebo rozšíření úkolů. Toto hodnocení také posoudí vhodnost řídící struktury pro plnění úkolů institutu. Hodnocení zohlední názory zúčastněných OSOB jak na úrovni Společenství, tak na vnitrostátní úrovni.
2. Správní rada po dohodě s Komisí rozhodne o harmonogramu příštích hodnocení, přičemž vezme v úvahu výsledky hodnotící zprávy uvedené v odstavci 1.
Článek 21
Přezkum
Správní rada přezkoumá závěry hodnocení uvedeného v článku 20 a v případě potřeby podá Komisi doporučení týkající se případných nezbytných změn institutu, jeho pracovních metod a jeho působnosti. Komise předá hodnotící zprávu a doporučení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a zveřejní je. Po posouzení hodnotící zprávy a doporučení může Komise předložit jakékoli návrhy týkající se tohoto nařízení, jež považuje za nezbytné.
Článek 22
Správní kontrola
Činnost institutu podléhá dohledu veřejného ochránce práv podle článku 195 Smlouvy.
Článek 23
Zahájení činnosti institutu
Institut zahájí svou činnost co nejdříve a v každém případě nejpozději … (**).
Článek 24
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 24, 31.1.2006, s. 29.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. března 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 18. září 2006 (Úř. věst. C 295 E, 5.12.2006, s. 57) a postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006.
(3) Studie proveditelnosti Evropské komise o Evropském institutu pro rovnost žen a mužů (provedená PLS Ramboll Management, DK, 2002).
(4) Úř. věst. C 102 E, 28.4.2004, s. 638.
(5) Nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 ze dne 26. května 1975 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Úř. věst. L 139, 30.5.1975, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1111/2005 (Úř. věst. L 184, 15.7.2005, s. 1).
(6) Nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1112/2005 (Úř. věst. L 184, 15.7.2005, s. 5).
(7) Nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2051/2004 (Úř. věst. L 355, 1.12.2004, s. 1).
(8) Členské státy na zasedání Evropské rady v prosinci 2003 požádaly Komisi, aby připravila návrh agentury pro lidská práva rozšířením mandátu Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie.
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(11) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(12) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 723/2004 (Úř. věst. L 124, 27.4.2004, s. 1).
(13) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 920/2005 (Úř. věst. L 156, 18.6.2005, s. 3).
(14) Nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 920/2005.
(*) Poslední den třetího roku po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(**) Dvanáct měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost.
P6_TA(2006)0587
Řidičské průkazy ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o řidičských průkazech (9010/1/2006 – C6-0312/2006 – 2003/0252(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (9010/1/2006 – C6-0312/2006), |
|
— |
s ohledem na své stanovisko v prvním čtení (1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0621) (2) |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 62 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0414/2006), |
|
1. |
schvaluje společný postoj v pozměněném znění; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 138.
(2) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC2-COD(2003)0252
Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 14. prosince 2006 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady č…/2006/ES o řidičských průkazech (přepracované znění)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Směrnice Rady 91/439/EHS ze dne 29. července 1991 o řidičských průkazech (3) byla několikrát podstatným způsobem změněna. Při zavádění nových změn je nyní vhodné směrnici v zájmu přehlednosti přepracovat. |
|
(2) |
Pravidla pro řidičské průkazy jsou základními prvky společné dopravní politiky, přispívají ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a usnadňují volný pohyb osob, které se usazují v jiném členském státě, než ve kterém byl řidičský průkaz vydán. Vzhledem k významu individuálních dopravních prostředků podporuje vlastnictví řidičského průkazu, který je řádně uznán hostitelským členským státem, volný pohyb a svobodu usazování osob. Navzdory pokroku dosaženému při harmonizaci pravidel pro řidičské průkazy přetrvávají mezi členskými státy výrazné rozdíly, pokud jde o pravidla týkající se periodicity prodlužování platnosti průkazů a podskupin vozidel, jež je potřeba více harmonizovat s cílem přispět k provádění politik Společenství. |
|
(3) |
Možnost stanovit vnitrostátní ustanovení o době platnosti podle směrnice 91/439/EHS vede k tomu, že v jednotlivých členských státech existují různá pravidla a platí více než 110 různých vzorů řidičských průkazů. To způsobuje občanům, policii i orgánům odpovědným za správu řidičských průkazů problémy z hlediska průhlednosti a vede k padělání dokladů, které jsou někdy staré i několik desetiletí. |
|
(4) |
Za účelem zabránění tomu, že jednotný evropský vzor řidičského průkazu se stane dalším vzorem z oněch sto deseti, které jsou již v oběhu, by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby tento jednotný vzor byl vydán všem držitelům řidičských průkazů. |
|
(5) |
Touto směrnicí by neměla být dotčena stávající řidičská oprávnění udělená nebo získaná přede dnem její použitelnosti. |
|
(6) |
Řidičské průkazy jsou vzájemně uznávány. Členské státy by měly mít možnost uplatnit na průkaz s neomezenou správní platností, jenž byl vydán jiným členským státem a jehož držitel pobývá na jejich území po dobu delší než dva roky, dobu platnosti stanovenou touto směrnicí. |
|
(7) |
Zavedení doby správní platnosti pro nové řidičské průkazy by mělo umožnit použít v okamžiku periodického prodlužování platnosti nejnovější opatření proti padělání a provádět lékařská vyšetření či jiná opatření stanovená členskými státy. |
|
(8) |
Z důvodu bezpečnosti silničního provozu je třeba stanovit minimální požadavky pro vydávání řidičských průkazů. Je zapotřebí sblížit normy pro řidičské zkoušky a pro vydávání řidičských průkazů. Za tímto účelem je třeba vymezit znalosti, dovednosti a chování související s řízením motorových vozidel, vypracovat řidičské zkoušky na základě těchto kritérií a nově stanovit minimální normy pro tělesnou a duševní způsobilost k řízení těchto vozidel. |
|
(9) |
Doklad o tom, že řidiči vozidel používaných k přepravě osob nebo zboží splňují minimální normy pro tělesnou a duševní způsobilost k řízení, je třeba předložit v době vystavení řidičského průkazu a poté v pravidelných intervalech. Tato pravidelná kontrola podle vnitrostátních právních předpisů, ověřující plnění minimálních norem, bude přispívat k volnému pohybu osob, předcházet narušování hospodářské soutěže a lépe zohledňovat konkrétní odpovědnost řidičů těchto vozidel. Členské státy by měly mít možnost stanovit povinná lékařská vyšetření jako záruku splnění minimálních požadavků na tělesnou a duševní způsobilost k řízení jiných motorových vozidel. Z důvodu průhlednosti by se tato vyšetření měla časově krýt s prodlužováním platnosti řidičských průkazů a měla by tedy být určována dobou platnosti průkazu. |
|
(10) |
Je nezbytné dále posílit zásadu postupného přístupu ke skupinám dvoukolových vozidel a ke skupinám vozidel používaných pro přepravu osob a zboží. |
|
(11) |
Členské státy by však měly mít možnost stanovit pro řízení určitých skupin vozidel vyšší věkovou hranici s cílem dále podpořit bezpečnost silničního provozu; ve výjimečných případech by členské státy měl mít možnost stanovit nižší věkovou hranici, aby zohlednil vnitrostátní poměry. |
|
(12) |
Definice skupin by měly ve větší míře odrážet technické charakteristiky dotyčných vozidel a dovednosti nezbytné k řízení vozidla. |
|
(13) |
Zejména zavedení skupiny řidičských průkazů pro mopedy zvýší bezpečnost silničního provozu, pokud jde o nejmladší řidiče, kteří jsou podle statistik nejčastějšími oběťmi dopravních nehod. |
|
(14) |
Je třeba přijmout zvláštní ustanovení, která usnadní tělesně postiženým osobám řízení vozidel. |
|
(15) |
Z důvodů bezpečnosti silničního provozu by členské státy měly mít možnost uplatňovat své vnitrostátní právní předpisy týkající se odebírání, pozastavování, prodlužování a rušení řidičských průkazů na všechny držitele řidičských průkazů, kteří získali obvyklé bydliště na jejich území. |
|
(16) |
Vzor řidičského průkazu stanovený ve směrnici 91/439/EHS je třeba nahradit jednotným vzorem v podobě plastové karty. Zároveň je třeba tento vzor řidičského průkazu upravit z důvodu zavedení nové skupiny řidičských průkazů pro mopedy a nové skupiny řidičských průkazů pro motocykly. |
|
(17) |
Zavedení nepovinného mikročipu do nového vzoru řidičského průkazu v podobě plastové karty by mělo členským státům umožnit dále zvýšit úroveň ochrany proti padělání. Členské státy by měly mít možnost ukládat na čip vnitrostátní údaje, pokud nebudou zasahovat do společně přístupných údajů. Technické požadavky na mikročipy by měla stanovit Komise, které je nápomocen výbor pro řidičské průkazy. |
|
(18) |
Je třeba stanovit minimální normy týkající se přístupu k povolání zkušebních komisařů a požadavků na odbornou přípravu zkušebních komisařů s cílem zlepšit znalosti a dovednosti zkušebních komisařů, a tím zajistit objektivnější hodnocení žadatelů o řidičské oprávnění a dosáhnout tak větší harmonizace řidičských zkoušek. |
|
(19) |
Komise by měla mít možnost přizpůsobovat přílohy I až VI vědeckému a technickému pokroku. |
|
(20) |
Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4). |
|
(21) |
Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení kritérií nezbytných k používání této směrnice. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
|
(22) |
Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být proto z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(23) |
Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze VII části B, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Vzor řidičského průkazu
1. Členské státy zavedou vnitrostátní řidičský průkaz podle vzoru Společenství uvedeného v příloze I v souladu s ustanoveními této směrnice. Znak na první straně řidičských průkazů podle vzoru Společenství obsahuje rozlišovací značku členského státu, který průkaz vydává.
2. Aniž jsou dotčeny předpisy upravující ochranu údajů, mohou členské státy jako součást řidičského průkazu zavést datový čip (mikročip), jakmile Komise stanoví postupem podle čl. 9 odst. 2 požadavky na mikročip uvedené v příloze I, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejich doplněním. Tyto požadavky stanoví schválení typu ES, které lze udělit pouze tehdy, je-li prokázána odolnost proti pokusům manipulovat s údaji nebo je pozměňovat.
3. Mikročip obsahuje harmonizované údaje řidičského průkazu uvedené v příloze I.
Po konzultaci s Komisí mohou členské státy uchovávat doplňkové údaje, pokud to není žádným způsobem v rozporu s prováděním této směrnice.
Komise může postupem podle čl. 9 odst. 2 měnit přílohu I s cílem zajistit budoucí interoperabilitu.
4. Se souhlasem Komise mohou členské státy provést na vzoru vyobrazeném v příloze I úpravy nezbytné pro počítačové zpracování řidičských průkazů.
Článek 2
Vzájemné uznávání
1. Řidičské průkazy vydané členskými státy jsou vzájemně uznávány.
2. Pokud držitel platného vnitrostátního řidičského průkazu bez doby správní platnosti uvedené v čl. 7 odst. 2 převede své obvyklé bydliště do jiného členského státu než je stát, který řidičský průkaz vydal, může hostitelský členský stát prodloužením platnosti řidičského průkazu uplatnit na tento průkaz doby správní platnosti podle uvedeného článku, a to po dvou letech ode dne, kdy držitel převedl své obvyklé bydliště na jeho území.
Článek 3
Opatření proti padělání
1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zamezení padělání řidičských průkazů, včetně vzorů řidičských průkazů vydaných před vstupem této směrnice v platnost. O těchto opatřeních uvědomí Komisi.
2. Materiál používaný pro řidičské průkazy uvedené v příloze I se zabezpečí proti padělání použitím specifikací, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejich doplněním a které stanoví Komise postupem podle čl. 9 odst. 2. Členské státy mají možnost zavést doplňkové ochranné prvky.
3. Členský stát zajistí, aby do … (*) všechny vydávané řidičské průkazy nebo řidičské průkazy, které jsou v oběhu, splňovaly veškeré požadavky této směrnice.
Článek 4
Skupiny, definice a minimální věkové hranice
1. Řidičský průkaz podle článku 1 opravňuje k řízení vozidel s vlastním pohonem v níže definovaných skupinách. Může být vydán od dosažení minimálního věku uvedeného u jednotlivých skupin. „Vozidlem s vlastním pohonem“ se rozumí jakékoli samohybné vozidlo pohybující se po komunikaci vlastní silou, jiné než kolejové vozidlo.
2. Mopedy:
Skupina AM
|
— |
Dvoukolová vozidla nebo tříkolová vozidla s maximální konstrukční rychlostí nepřekračující 45 km/h definovaná v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel (5) (s výjimkou vozidel s maximální konstrukční rychlostí nejvýše 25 km/h), a lehké čtyřkolky definované v čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice 2002/24/ES, |
|
— |
minimální věk pro skupinu AM se stanoví na 16 let. |
3. Motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj a motorové tříkolky
|
— |
„motocyklem“ se rozumí dvoukolová vozidla s postranním vozíkem nebo bez něj, definovaná v čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 2002/24/ES, |
|
— |
„motorovou tříkolkou“ se rozumí vozidla se třemi symetricky uspořádanými koly, definovaná v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 2002/24/ES. |
|
a) |
Skupina A1:
|
|
b) |
Skupina A2:
|
|
c) |
Skupina A:
|
4. Motorová vozidla
|
— |
„motorovým vozidlem“ se rozumí jakékoli vozidlo s vlastním pohonem běžně používané pro přepravu osob nebo zboží po silnici nebo pro tažení vozidel používaných pro přepravu osob nebo zboží po silnici. Tento pojem zahrnuje trolejbusy, tj. vozidla připojená k elektrickému vodiči, ale nejezdící po kolejích. Nezahrnuje zemědělské nebo lesnické traktory; |
|
— |
„zemědělským nebo lesnickým traktorem“ se rozumí jakékoliv kolové nebo pásové vozidlo s vlastním pohonem s nejméně dvěma nápravami, jehož hlavní funkce spočívá v tažné síle, a které je zvláště navrženo, aby tahalo, tlačilo, vozilo nebo pracovalo s určitým nářadím, stroji nebo přívěsy používanými při zemědělských nebo lesních pracích, a jehož použití pro přepravu osob nebo zboží po silnici nebo pro tažení vozidel používaných pro přepravu osob nebo zboží po silnici je pouze jeho vedlejší funkcí. |
|
a) |
Skupina B1:
|
|
b) |
Skupina B: motorová vozidla s maximální přípustnou hmotností do 3 500 kg a navržená a zkonstruovaná pro přepravu nejvýše osmi cestujících kromě řidiče; motorová vozidla této skupiny mohou být doplněna o přívěs s maximální přípustnou hmotností do 750 kg. Aniž jsou dotčeny předpisy pro schvalování typu platné pro dotyčná vozidla, je možné motorová vozidla v této skupině doplnit o přívěs s maximální přípustnou hmotností do 750 kg, pokud maximální přípustná hmotnost této soupravy nepřesahuje 4 250 kg. V případě, že hmotnost této soupravy přesáhne 3500 kg, vyžadují členské státy v souladu s ustanoveními přílohy V, aby tato souprava byla řízena pouze po
Členské státy mohou též požadovat jak tento výcvik tak složení zkoušky dovedností a chování. Členské státy uvedou na řidičském průkazu oprávnění k řízení takovéto soupravy prostřednictvím příslušného kódu Společenství. minimální věk pro skupinu B se stanoví na 18 let. |
|
c) |
Skupina BE:
|
|
d) |
Skupina C1: motorová vozidla jiná než vozidla skupin D1 nebo D, jejichž maximální přípustná hmotnost je vyšší než 3 500 kg, avšak nejvýše 7 500 kg, a která jsou navržena a zkonstruována pro přepravu nejvýše osmi cestujících kromě řidiče; motorová vozidla této skupiny mohou být doplněna o přívěs s maximální přípustnou hmotností do 750 kg. |
|
e) |
Skupina C1E:
|
|
f) |
Skupina C: motorová vozidla jiná než vozidla skupin D1 nebo D, jejichž maximální přípustná hmotnost je vyšší než 3 500 kg a která jsou navržena a zkonstruována pro přepravu nejvýše osmi cestujících kromě řidiče; motorová vozidla této skupiny mohou být doplněna o přívěs s maximální přípustnou hmotností do 750 kg, |
|
g) |
Skupina CE:
|
|
h) |
Skupina D1: motorová vozidla navržená a zkonstruovaná pro přepravu nejvýše 16 cestujících kromě řidiče a o maximální délce nejvýše 8 m; motorová vozidla této skupiny mohou být doplněna o přívěs s maximální přípustnou hmotností do 750 kg. |
|
i) |
Skupina D1E:
|
|
j) |
Skupina D: motorová vozidla navržená a zkonstruovaná pro přepravu více než osm cestujících kromě řidiče; motorová vozidla, která je možné řídit s průkazem skupiny D, mohou být doplněna o přívěs s maximální přípustnou hmotností do 750 kg. |
|
k) |
Skupina DE:
|
5. Se souhlasem Komise mohou členské státy z uplatňování tohoto článku vyjmout některé zvláštní typy vozidel s vlastním pohonem, jako například speciální vozidla pro osoby se zdravotním postižením.
Členské státy mohou z působnosti této směrnice vyjmout vozidla používaná ozbrojenými silami a civilní obranou nebo vozidla pod jejich kontrolou.
6. Členské státy mohou zvýšit nebo snížit minimální věkovou hranici pro vydání řidičského průkazu:
|
a) |
u skupiny AM snížit až na 14 let nebo zvýšit až na 18 let; |
|
b) |
u skupiny B1 zvýšit až na 18 let; |
|
c) |
u skupiny A1 zvýšit až na 17 nebo 18 let,
|
|
d) |
u skupin B a BE snížit až na 17 let. |
Členské státy mohou snížit minimální věkovou hranici u skupiny C na 18 let a u skupiny D na 21 let, pokud jde o:
|
a) |
vozidla používaná hasičským sborem a vozidla používaná pro udržování veřejného pořádku, |
|
b) |
vozidla procházející zkušební jízdou v souvislosti s jejich opravou nebo údržbou. |
Řidičské průkazy vydané osobám nižšího věku, než je uvedeno v odstavcích 2 až 4, jsou v souladu s tímto odstavcem platné pouze na území vydávajícího členského státu, dokud držitel průkazu nedosáhne minimální věkové hranice stanovené v odstavcích 2 až 4.
Členské státy mohou uznat na svém území platnost řidičských průkazů vydaných řidičům mladším než jsou minimální věkové hranice uvedené v odstavcích 2 až 4.
Článek 5
Podmínky a omezení
1. V řidičském průkazu je uvedeno, za jakých podmínek je řidič oprávněn řídit.
2. Pokud je z důvodu tělesného postižení řidič oprávněn řídit pouze určité typy vozidel nebo vozidla upravená, skládají se zkoušky dovedností a chování podle článku 7 v takovém vozidle.
Článek 6
Odstupňování a rovnocennost skupin
1. Vydávání řidičských průkazů se řídí těmito podmínkami:
|
a) |
průkazy pro skupiny C1, C, D1 a D lze vydat pouze řidičům, kteří jsou již oprávněni řídit vozidla skupiny B, |
|
b) |
průkazy pro skupiny BE, C1E, CE, D1E a DE lze vydat pouze řidičům, kteří jsou již oprávněni řídit vozidla skupin B, C1, C, D1 a D. |
2. Platnost řidičských průkazů je stanovena takto:
|
a) |
průkazy vydané pro skupiny C1E, CE, D1E nebo DE platí pro soupravy vozidel skupiny BE, |
|
b) |
průkazy vydané pro skupinu CE platí pro skupinu DE, pokud jsou jejich držitelé oprávněni řídit vozidla skupiny D, |
|
c) |
průkazy vydané pro skupiny CE a DE platí pro soupravy vozidel skupin C1E a D1E, |
|
d) |
průkazy vydané pro jakoukoliv skupinu platí pro vozidla skupiny AM. Členský stát však může u řidičských průkazů vydaných na svém území omezit rovnocennost u skupiny AM na skupiny A1, A2 a A, pokud tento členský stát uloží jako podmínku pro získání skupiny AM praktickou zkoušku, |
|
e) |
průkazy vydané pro skupinu A2 platí také pro skupinu A1, |
|
f) |
průkazy vydané pro skupiny A, B, C nebo D platí pro skupiny A1, A2, B1, C1 nebo D1. |
3. Pro řízení na svém území mohou členské země stanovit tuto rovnocennost:
|
a) |
motorových tříkolek v rámci průkazu skupiny B, pro motorové tříkolky s výkonem vyšším než 15 kW, pokud je držiteli průkazu skupiny B alespoň 21 let, |
|
b) |
motocyklů skupiny A1 v rámci průkazu skupiny B. |
Jelikož tento odstavec platí pouze na jejich území, členské státy na řidičském průkazu neuvádějí, že držitel je oprávněn řídit tato vozidla.
4. Po konzultaci s Komisí mohou členské státy na svém území povolit řízení:
|
a) |
vozidel skupiny D1 (s maximální přípustnou hmotností do 3 500 kg, do které není zahrnuto případné zvláštní zařízení určené pro přepravu osob se zdravotním postižením) řidičům starším 21 let, kteří jsou držiteli řidičského průkazu skupiny B, jejž získali nejméně před dvěma lety, pokud jsou vozidla používána neziskovými organizacemi k sociálním účelům a pokud řidič poskytuje své služby jako dobrovolník; |
|
b) |
vozidel s maximální přípustnou hmotností nad 3 500 kg řidičům starším 21 let, kteří jsou držiteli řidičského průkazu skupiny B, jejž získali nejméně před dvěma lety, pokud jsou tato vozidla určena zejména k používání v zaparkovaném stavu k výuce nebo rekreaci, pokud jsou používána neziskovými organizacemi pro sociální účely a pokud jsou upravena tak, že nemohou být použita pro přepravu více než devíti osob ani pro přepravu nákladu jiného než který je naprosto nezbytný pro tyto účely. |
Článek 7
Vydávání, platnost a prodlužování platnosti
1. Řidičské průkazy se vydávají pouze žadatelům, kteří:
|
a) |
složili zkoušku dovedností a chování a teoretickou zkoušku a splňují zdravotní požadavky, v souladu s ustanoveními příloh II a III, |
|
b) |
složili teoretickou zkoušku, pouze pokud jde o skupinu AM; členské státy mohou u této skupiny požadovat, aby žadatelé složili zkoušku dovedností a chování a aby se podrobili lékařskému vyšetření. Pro tříkolky a čtyřkolky v rámci této skupiny mohou členské státy uložit zvláštní zkoušku dovedností a chování. Pro odlišení vozidel skupiny AM je možné na řidičském průkazu uvádět vnitrostátní kód, |
|
c) |
pokud jde o skupinu A2 nebo skupinu A a za podmínky získání nejméně dvouleté praxe řízení motocyklů skupiny A1 nebo skupiny A2, složili pouze zkoušku dovedností a chování nebo dokončili výcvik podle přílohy VI, |
|
d) |
dokončili výcvik nebo složili zkoušku dovedností a chování, nebo dokončili výcvik a složili zkoušku dovedností a chování podle přílohy V, pokud jde o skupinu B pro řízení soupravy vozidel podle definice v čl. 4 odst. 4 písm. b) druhém pododstavci, |
|
e) |
mají obvyklé bydliště na území členského státu vydávajícího průkaz nebo mohou doložit, že už tam alespoň šest měsíců studují. |
|
2. |
|
3. Prodloužení platnosti řidičských průkazů po skončení jejich správní platnosti je podmíněno:
|
a) |
trvalým splňováním minimálních požadavků na tělesnou a duševní způsobilost k řízení podle přílohy III pro řidičské průkazy skupiny C, CE, C1, C1E, D, DE, D1, D1E; a |
|
b) |
obvyklým bydlištěm na území členského státu vydávajícího průkaz nebo doložením, že tam žadatelé už alespoň šest měsíců studují. |
Při prodloužení platnosti řidičských průkazů skupin AM, A, A1, A2, B, B1 a BE mohou členské státy vyžadovat vyšetření s uplatněním minimálních požadavků na tělesnou a duševní způsobilost k řízení podle přílohy III.
Členské státy mohou omezit dobu správní platnosti uvedenou v odstavci 2 u řidičských průkazů jakékoli skupiny vydaných začínajícím řidičům s cílem použít pro tyto řidiče zvláštní opatření, zaměřená na zvýšení bezpečnosti silničního provozu.
Členské státy mohou omezit dobu správní platnosti prvního řidičského průkazu vydaného začínajícím řidičům u skupin C a D na 3 roky, aby mohly na tyto řidiče uplatnit zvláštní opatření s cílem zvýšit bezpečnost silničního provozu na svém území.
Členské státy mohou omezit dobu správní platnosti uvedenou v odstavci 2 u jednotlivých řidičských průkazů jakékoli skupiny, pokud se zjistí, že je nezbytné uplatnit častější lékařské prohlídky nebo jiná zvláštní opatření, jako jsou například omezení pro řidiče dopouštějící se dopravních přestupků.
Členské státy mohou zkrátit dobu správní platnosti uvedenou v odstavci 2 u řidičských průkazů držitelů pobývajících na jejich území, kteří dosáhli věku 50 let, za účelem uplatnění častějších lékařských prohlídek nebo jiných zvláštních opatření, jako jsou například opakovací kurzy. Tuto zkrácenou dobu správní platnosti je možné použít pouze při prodloužení platnosti řidičského průkazu.
4. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní trestní a policejní právní předpisy, mohou členské státy po konzultaci s Komisí uplatňovat na vydávání řidičských průkazů své vnitrostátní předpisy týkající se jiných podmínek než těch, které byly stanoveny v této směrnici.
|
5. |
|
Aniž je dotčen článek 2, členský stát vydávající průkaz s náležitou péčí zajistí, aby osoba splňovala požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, a pokud je zjištěno, že průkaz byl vydán, aniž by byly tyto požadavky splněny, použijí své vnitrostátní právní předpisy týkající se zrušení nebo odebrání oprávnění k řízení.
Článek 8
Přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku
Změny nezbytné k přizpůsobení příloh I až VI vědeckému a technickému pokroku se přijímají postupem podle čl. 9 odst. 2.
Článek 9
Výbor
1. Komisi je nápomocen Výbor pro řidičské průkazy.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Článek 10
Zkušební komisaři
Od vstupu této směrnice v platnost musí zkušební komisaři splňovat minimální požadavky stanovené v příloze IV.
Na zkušební komisaře, kteří v této funkci pracují již před … (**), se vztahují pouze požadavky týkající se opatření v oblasti zabezpečování kvality a pravidelných školení.
Článek 11
Různá ustanovení o výměně, odebírání, nahrazování a uznávání řidičských průkazů
1. Pokud držitel platného řidičského průkazu vydaného jedním členským státem převede obvyklé bydliště do jiného členského státu, může požádat o výměnu svého řidičského průkazu za rovnocenný průkaz. Úkolem členského státu provádějícího tuto výměnu je zkontrolovat, pro kterou skupinu je předkládaný řidičský průkaz ve skutečnosti stále platný.
2. S výhradou zachování zásady teritoriality trestních a policejních právních předpisů mohou členské státy, v nichž mají držitelé řidičských průkazů obvyklé bydliště, uplatňovat své vnitrostátní právní předpisy týkající se omezení, pozastavení, odejmutí nebo zrušení řidičského oprávnění na držitele řidičského průkazu vydaného jiným členským státem a v případě potřeby řidičský průkaz za tímto účelem vyměnit.
3. Členský stát provádějící výměnu vrátí starý průkaz orgánům členského státu, který jej vydal, a uvede důvody výměny.
4. Členský stát odmítne vydat řidičský průkaz žadateli, jehož řidičský průkaz byl v jiném členském státě omezen, pozastaven nebo odejmut.
Členský stát odmítne uznat platnost každého řidičského průkazu, který jiný členský stát vydal osobě, jejíž řidičský průkaz je na území prvního státu omezen, pozastaven nebo odejmut.
Členský stát může rovněž odmítnout vydat řidičský průkaz žadateli, jehož řidičský průkaz byl v jiném členském státě zrušen.
5. Náhradu za řidičský průkaz, který byl například ztracen nebo odcizen, je možné získat pouze od příslušných orgánů členského státu, ve kterém má držitel obvyklé bydliště; tyto orgány vydají náhradní průkaz na základě údajů, které mají k dispozici, nebo případně na základě dokladů poskytnutých příslušnými orgány členského státu, který vydal původní průkaz.
6. Pokud členský stát vymění řidičský průkaz vydaný třetí zemí za řidičský průkaz podle vzoru Společenství, je tato výměna v průkazu odpovídajícímu vzoru Společenství zaznamenána, stejně jako jakékoliv následné prodloužení platnosti nebo náhrada průkazu.
Tato výměna může být provedena pouze tehdy, jestliže byl řidičský průkaz vydaný třetí zemí vrácen příslušným orgánům členského státu, který výměnu provádí. Pokud držitel tohoto průkazu převede své obvyklé bydliště do jiného členského státu, nemusí tento stát použít zásadu vzájemného uznávání stanovenou v článku 2.
Článek 12
Obvyklé bydliště
Pro účely této směrnice se „obvyklým bydlištěm“ rozumí místo, kde se určitá osoba obvykle zdržuje, tj. nejméně 185 dní v kalendářním roce, z důvodů osobních a profesních vazeb nebo v případě osob bez profesních vazeb z důvodu osobních vazeb vyplývajících z úzkých vztahů mezi touto osobou a místem, kde bydlí.
Za obvyklé bydliště osoby, jejíž profesní vazby jsou jinde než osobní vazby a která tedy střídavě pobývá na různých místech ve dvou nebo více členských státech, se však považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se tam pravidelně vrací. Tato poslední podmínka se nepožaduje, pokud osoba pobývá v některém členském státě, aby zde vykonávala časově omezený úkol. Navštěvování vysoké školy nebo školy neznamená přesun obvyklého bydliště.
Článek 13
Rovnocennost řidičských průkazů, které neodpovídají vzoru Společenství
1. Se souhlasem Komise stanoví členské státy, kterým skupinám vymezeným v článku 4 odpovídají oprávnění získaná před provedením této směrnice.
Po konzultaci s Komisí mohou členské státy provést úpravy svých vnitrostátních právních předpisů, které jsou nezbytné pro účely provádění ustanovení čl. 11 odst. 4, 5 a 6.
2. Žádné řidičské oprávnění udělené před … (**) nebude odebráno nebo jakýmkoliv způsobem podmiňováno ustanoveními této směrnice.
Článek 14
Přezkum
Komise podá zprávu o provádění této směrnice, včetně jejího dopadu na bezpečnost silničního provozu, nejdříve … (***).
Článek 15
Vzájemná pomoc
Členské státy si vzájemně pomáhají při provádění této směrnice a vyměňují si informace o řidičských průkazech, které vydaly, vyměnily, nahradily, prodloužily nebo zrušily. Využívají sítě řidičských průkazů EU vytvořené pro tyto účely, a to od okamžiku jejího zprovoznění.
Článek 16
Transpozice
1. Členské státy do … (****) přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 odst. 1, článkem 3, čl. 4 odst. 1, 2, 3 a odst. 4 písm. b) až k), čl. 6 odst. 1 a odst. 2 písm. a), c), d) a e), čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d), odst. 2, 3 a 5, článkem 8, článkem 10, článkem 13, článkem 14, článkem 15 a přílohou I bodu 2, přílohou II bodu 5.2 týkajícího se skupin A1, A2 a A a přílohou IV, V a VI. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.
2. Budou tyto předpisy používat od … (**).
3. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat informaci, že odkazy na zrušenou směrnici uvedené v platných právních a správních předpisech se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a jeho znění si stanoví členské státy.
4. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 17
Zrušení
Směrnice 91/439/EHS se zrušuje s účinkem od … (**), aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uvedených v příloze VII části B.
Ustanovení čl. 2 odst. 4 směrnice 91/439/EHS se zrušuje k … (*****)
Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VIII.
Článek 18
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení čl. 2 odst. 1, článku 5, čl. 6 odst. 2 písm. b), čl. 7 odst. 1 písm. a), článku 9, čl. 11 odst. 1, 3, 4, 5 a 6, článku 12 a příloh I, II a III se použijí od … (******).
Článek 19
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 112, 30.4.2004, s. 34.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 23. února 2005 (Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 202), společný postoj Rady ze dne 18. září 2006 (Úř. věst. C 295 E, 5.12.2006, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
(3) Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(4) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
(*) 26 let ode dne vstupu této směrnice v platnost.
(5) Úř. věst. L 124, 9.5.2002, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2005/30/ES (Úř. věst. L 106, 27.4.2005, s. 17).
(6) Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4. Směrnice ve znění směrnice Rady 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35).
(**) Šest let od vstupu této směrnice v platnost.
(***) Jedenáct let ode dne vstupu této směrnice v platnost.
(****) Čtyři roky od vstupu této směrnice v platnost.
(*****) Den vstupu této směrnice v platnost.
(******) Dva roky od vstupu této směrnice v platnost.
PŘÍLOHA I
USTANOVENÍ O VZORU ŘIDIČSKÉHO PRŮKAZU SPOLEČENSTVÍ
|
1. |
Fyzické charakteristiky karty řidičského průkazu Společenství musí odpovídat normám ISO 7810 a ISO 7816-1. Karta je vyrobena z polykarbonátu. Metody posuzování vlastností řidičských průkazů pro účely potvrzení jejich souladu s mezinárodními normami musí odpovídat normě ISO 10373. |
|
2. |
Fyzická ochrana řidičských průkazů Fyzickou ochranu řidičských průkazů může ohrozit:
Celková ochrana se týká systému jako celku, který sestává z podávání žádostí, přenosu údajů, materiálu samotné karty, techniky tisku a minimálního množství různých ochranných prvků a procesu personalizace.
|
|
3. |
Průkaz má dvě strany. Strana 1 obsahuje:
Strana 2 obsahuje:
|
|
4. |
Zvláštní ustanovení
|
ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ PODLE VZORU SPOLEČENSTVÍ
Strana 1 ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ … [ČLENSKÝ STÁT]
Strana 2 1. Příjmení 2. Jméno 3. Datum a místo narození 4a. Datum vydání řidičského průkazu 4b. Úřední platnost do 4c. Vydal 5. Pořadové číslo průkazu 8. Bydliště 9 (1). Skupina 10. Datum vydání, pro jednotlivé skupiny 11. Platnost do, pro jednotlivé skupiny 12. Omezení
VZOR ŘIDIČSKÉHO PRŮKAZU
Belgický řidičský průkaz (pro informaci)
Poznámka: bude doplněn piktogram a řádek pro skupinu AM.
Poznámka: do oddílu pro skupiny motocyklů bude doplněna položka „A2“.
PŘÍLOHA II
I MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ŘIDIČSKÉ ZKOUŠKY
Členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby žadatelé o řidičská oprávnění měli znalosti a dovednosti nezbytné pro řízení motorového vozidla a aby vykazovali chování nezbytné pro řízení motorového vozidla. Zkoušky zavedené k tomuto účelu se musí skládat z:
|
— |
teoretické zkoušky, a poté |
|
— |
zkoušky dovedností a chování. |
Podmínky, za kterých jsou tyto zkoušky prováděny, jsou stanoveny níže.
A. TEORETICKÁ ZKOUŠKA
1. Forma
Je třeba zvolit takovou formu, aby bylo možné zajistit, že žadatel má potřebné znalosti ve všech oblastech uvedených v bodech 2, 3 a 4.
Žadatelé o řidičský průkaz jedné skupiny, kteří již složili teoretickou zkoušku pro řidičský průkaz jiné skupiny, mohou být vyňati z působnosti společných ustanovení bodů 2, 3 a 4.
2. Obsah teoretické zkoušky platné pro všechny skupiny vozidel
2.1 Musí být položeny otázky ke každému z následujících bodů, přičemž obsah a forma otázek se ponechává na uvážení každého členského státu:
|
2.1.1 |
Pravidla silničního provozu:
|
|
2.1.2 |
Řidič:
|
|
2.1.3 |
Silniční provoz:
|
|
2.1.4 |
Ostatní účastníci silničního provozu:
|
|
2.1.5 |
Obecná pravidla a předpisy a ostatní záležitosti:
|
|
2.1.6 |
Nezbytná bezpečnostní opatření při opouštění vozidla. |
|
2.1.7 |
Technická hlediska spojená s bezpečností silničního provozu; žadatel musí být schopen zjistit nejběžnější závady, zejména na systému řízení, odpružení a brzdném systému, pneumatikách, světlech a ukazatelích směru, světlometech, zpětných zrcátkách, čelním skle a stěračích, výfukovém systému, bezpečnostních pásech a zvukovém výstražném zařízení. |
|
2.1.8 |
Bezpečnostní vybavení vozidla, a zejména užívání bezpečnostních pásů, opěrek hlav a dětských zádržných systémů. |
|
2.1.9 |
Pravidla týkající se užívání vozidla ve vztahu k životnímu prostředí (přiměřené používání zvukových výstražných zařízení, přiměřená spotřeba pohonných hmot, omezení znečišťujících emisí, atd.). |
3. Zvláštní ustanovení pro skupiny A1, A2 a A
3.1 Povinné ověření obecných znalostí o:
|
3.1.1 |
používání ochranné výstroje, například rukavic, bot, oblečení a ochranné přílby, |
|
3.1.2 |
viditelnosti motocyklistů pro jiné účastníky silničního provozu, |
|
3.1.3 |
rizikových faktorech týkajících se různých stavů vozovky, jak je uvedeno výše, se zvláštním zřetelem na kluzké části, například kryty kanalizace, vodorovné dopravní značení, jako jsou čáry a šipky, tramvajové koleje, |
|
3.1.4 |
technických hlediscích spojených s bezpečností silničního provozu, jak je uvedeno výše, se zvláštním zřetelem na spínač výstražných světel, hladinu oleje a stav řetězu. |
4. Zvláštní ustanovení pro skupiny C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E
4.1 Povinné ověření obecných znalostí o:
|
4.1.1 |
pravidlech pro dobu řízení a dobu odpočinku podle nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě (1); užití záznamového zařízení podle nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (2); |
|
4.1.2 |
pravidlech týkajících se dotyčného druhu přepravy: osob nebo zboží, |
|
4.1.3 |
dokladech vozidla a přepravních dokladech požadovaných pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu zboží a cestujících; |
|
4.1.4 |
chování v případě nehody; znalost opatření, která mají být učiněna po nehodě nebo podobné události, včetně záchranných akcí, například evakuace cestujících, a základní znalost první pomoci, |
|
4.1.5 |
opatřeních, která je třeba učinit při demontáži a výměně kol, |
|
4.1.6 |
pravidlech pro hmotnost a rozměry vozidel; pravidlech pro omezovače rychlosti, |
|
4.1.7 |
překážkách v zorném poli daných vlastnostmi jejich vozidel, |
|
4.1.8 |
orientaci v silniční mapě, plánování cesty, včetně užití elektronických navigačních systémů (nepovinné), |
|
4.1.9 |
bezpečnostních faktorech týkajících se nakládání vozidla: kontrola nákladu (uspořádání a upevnění), obtíže s různými druhy nákladu (například kapaliny, zavěšené náklady….), nakládka a vykládka zboží a užití nakládacího zařízení (pouze pro skupiny C, CE, C1, C1E), |
|
4.1.10 |
odpovědnosti řidiče při přepravě cestujících; pohodlí a bezpečnost cestujících; přeprava dětí; nezbytná kontrola před odjezdem; součástí teoretické zkoušky by měly být všechny druhy autobusů (autobusy veřejné linkové dopravy a autobusy dálkové dopravy, autobusy zvláštních rozměrů …) (pouze pro skupiny D, DE, D1, D1E). |
4.2 Povinné ověření obecných znalostí o těchto dalších ustanoveních týkajících se skupin C, CE, D a DE:
|
4.2.1 |
zásadách konstrukce a funkce: spalovacích motorů, kapalin (například motorového oleje, chladící směsi, kapaliny do ostřikovače), palivového systému, elektrického systému, zapalovacího systému, převodového ústrojí (spojky, převodovky, atd.), |
|
4.2.2 |
mazání a ochraně před mrazem, |
|
4.2.3 |
zásadách konstrukce, montáže a správného používání pneumatik a péče o ně, |
|
4.2.4 |
zásadách typů, funkce, hlavních části, zapojení, používání a denní údržby brzdného zařízení a regulátorů rychlosti a používání brzd s protiblokovacím systémem, |
|
4.2.5 |
zásadách typů, funkce, hlavních částí, zapojení, užívání a denní údržby spojovacích systémů (pouze pro skupiny CE, DE), |
|
4.2.6 |
způsobech lokalizace příčin poruch, |
|
4.2.7 |
preventivní údržbě vozidel a nezbytných běžných opravách, |
|
4.2.8 |
odpovědnosti řidiče při přebírání, přepravě a dodávání zboží v souladu s dohodnutými podmínkami (pouze pro skupiny C, CE). |
B. ZKOUŠKA DOVEDNOSTÍ A CHOVÁNÍ
5. Vozidlo a jeho vybavení
|
5.1 |
Řízení vozidla s manuální převodovkou podléhá složení zkoušky dovedností a chování vykonané ve vozidle s manuální převodovkou. Pokud žadatel složí praktickou zkoušku na vozidle s automatickou převodovkou, tato skutečnost se uvede v každém řidičském průkazu vydaném na základě složení této zkoušky. Řidičské průkazy s tímto označením lze použít pouze k řízení vozidel s automatickou převodovkou. „Vozidlem s automatickou převodovkou“ se rozumí vozidlo, u kterého je možno měnit převodový poměr mezi motorem a koly pouze pomocí akcelerátoru nebo brzd. |
|
5.2 |
Vozidla používaná při zkouškách dovedností a chování musí splňovat následující minimální kritéria. Členské státy mohou stanovit přísnější kritéria nebo přidat další. |
Skupina A1:
Motocykl skupiny A1 bez postranního vozíku s objemem válců nejméně 120 cm3, schopný vyvinout rychlost nejméně 90 km/h
Skupina A2:
Motocykl bez postranního vozíku s objemem válců nejméně 400 cm3 a výkonem motoru nejméně 25 kW
Skupina A:
Motocykl bez postranního vozíku s objemem válců nejméně 600 cm3 a výkonem motoru nejméně 40 kW
Skupina B:
Čtyřkolové vozidlo skupiny B schopné vyvinout rychlost nejméně 100 km/h,
Skupina BE:
Souprava sestávající ze zkušebního vozidla skupiny B a přívěsu s maximální přípustnou hmotností nejméně 1 000 kg, schopná vyvinout rychlost nejméně 100 km/h, nespadající do skupiny B; nákladový oddíl přívěsu sestává z uzavřeného skříňového tělesa o šířce a výšce odpovídající alespoň šířce a výšce motorového vozidla; uzavřené skříňové těleso může být také o něco užší než motorové vozidlo, pokud je výhled dozadu možný pouze za použití vnějších zpětných zrcátek motorového vozidla; skutečná celková hmotnost přistaveného přívěsu musí být nejméně 800 kg.
Skupina B1:
Čtyřkolové vozidlo s vlastním pohonem schopné vyvinout rychlost nejméně 60 km/h,
Skupina C:
Vozidlo skupiny C s maximální přípustnou hmotností nejméně 12 000 kg, délkou nejméně 8 m a šířkou nejméně 2,40 m a schopné vyvinout rychlost nejméně 80 km/h; vybavené brzdami s protiblokovacím systémem, převodovkou, která má alespoň osm převodových stupňů vpřed a záznamovým zařízením podle nařízení (EHS) č. 3821/85; nákladový oddíl sestává z uzavřené skříňové nástavby, která je nejméně tak široká a vysoká jako kabina; skutečná celková hmotnost přistaveného vozidla musí být nejméně 10 000 kg.
Skupina CE:
buď kloubové vozidlo nebo souprava zkušebního vozidla skupiny C a přívěsu o délce nejméně 7,5 m; jak kloubové vozidlo, tak jízdní souprava musí mít maximální přípustnou hmotnost nejméně 20 000 kg, délku nejméně 14 m a šířku nejméně 2,40 m, musí být schopny vyvinout rychlost nejméně 80 km/h, být vybaveny brzdami s protiblokovacím systémem, převodovkou, která má alespoň osm převodových stupňů vpřed, a záznamovým zařízením podle nařízení (EHS) č. 3821/85; nákladový oddíl sestává z uzavřené skříňové nástavby, která je nejméně tak široká a vysoká jako kabina; skutečná celková hmotnost přistaveného kloubového vozidla i jízdní soupravy musí být nejméně 15 000 kg.
Skupina C1:
Vozidlo podskupiny C1 s maximální přípustnou hmotností nejméně 4 000 kg, délkou nejméně 5 m a schopné vyvinout rychlost nejméně 80 km/h; vybavené brzdami s protiblokovacím systémem a záznamovým zařízením podle nařízení (EHS) č. 3821/85; nákladový oddíl sestává z uzavřené skříňové nástavby, která je nejméně tak široká a vysoká jako kabina;
Skupina C1E:
Jízdní souprava tvořená zkušebním vozidlem podskupiny C1 a přívěsem s maximální přípustnou hmotností nejméně 1 250 kg; tato souprava musí mít délku nejméně 8 m a být schopná vyvinout rychlost nejméně 80 km/h; nákladový oddíl přívěsu sestává z uzavřeného skříňového tělesa, které je nejméně tak široké a vysoké jako kabina; uzavřené skříňové těleso může také být o něco užší než kabina, pokud je výhled dozadu možný pouze za použití vnějších zpětných zrcátek motorového vozidla; skutečná celková hmotnost přistaveného přívěsu musí být nejméně 800 kg.
Skupina D:
Vozidlo skupiny D o délce nejméně 10 m a šířce nejméně 2,40 m, schopné vyvinout rychlost nejméně 80 km/h; vybavené brzdami s protiblokovacím systémem a záznamovým zařízením podle nařízení (EHS) č. 3821/85;
Skupina DE:
Jízdní souprava tvořená zkušebním vozidlem skupiny D a přívěsem s maximální přípustnou hmotností nejméně 1 250 kg, šířkou nejméně 2,40 m, schopná vyvinout rychlost nejméně 80 km/h; nákladový oddíl přívěsu sestává z uzavřeného skříňového tělesa, které je nejméně 2 m široké a 2 m vysoké; skutečná celková hmotnost přistaveného přívěsu musí být nejméně 800 kg.
Skupina D1:
Vozidlo podskupiny D1 s maximální přípustnou hmotností nejméně 4 000 kg, délkou nejméně 5 m a schopné vyvinout rychlost nejméně 80 km/h; vybavené brzdami s protiblokovacím systémem a záznamovým zařízením podle nařízení (EHS) č. 3821/85;
Skupina D1E:
Jízdní souprava tvořená zkušebním vozidlem podskupiny D1 a přívěsem s maximální přípustnou hmotností nejméně 1 250 kg, schopná vyvinout rychlost nejméně 80 km/h; nákladový oddíl přívěsu sestává z uzavřeného skříňového tělesa, které je nejméně 2 m široké a 2m vysoké; skutečná celková hmotnost přistaveného přívěsu musí být nejméně 800 kg.
Zkušební vozidla u skupin BE, C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E, která nejsou v souladu s výše uvedenými minimálními kritérií, která se však užívala v okamžiku vstupu této směrnice v platnost nebo před jejím vstupem v platnost, mohou být používána ještě po dobu nejvýše deseti let od tohoto dne. Požadavky týkající se nákladu přepravovaného těmito vozidly mohou členské státy provést nejpozději do deseti let od vstupu směrnice Komise 2000/56/ES (3) v platnost.
6. Dovednosti a chování, které se zkoušejí ve skupinách A1, A2 a A
6.1 Příprava a technická kontrola vozidla s ohledem na bezpečnost silničního provozu
Žadatel musí prokázat, že je schopen připravit vozidlo pro bezpečnou jízdu splněním následujících požadavků:
|
6.1.1 |
Upravit si ochrannou výstroj, například rukavice, boty, oblečení a ochrannou přílbu; |
|
6.1.2 |
Provést namátkovou kontrolu stavu pneumatik, brzd, řízení, spínače výstražných světel (je-li k dispozici), řetězu, hladiny oleje, světel, světlometů, směrových světel a výstražných zvukových zařízení. |
6.2 Zvláštní jízdní úkony, které se zkoušejí s ohledem na bezpečnost silničního provozu
|
6.2.1 |
Dát motocykl na stojan, sejmout motocykl se stojanu a vést jej bez použití motoru; |
|
6.2.2 |
Zaparkovat motocykl na stojan; |
|
6.2.3 |
Alespoň dva jízdní úkony, včetně slalomu, provedené při nízké rychlosti; to by mělo umožnit posouzení schopnosti současně ovládat spojku a brzdu, udržovat rovnováhu a směr pohledu, polohu na motocyklu a polohu chodidla na opěrkách pro nohy; |
|
6.2.4 |
Alespoň dva jízdní úkony provedené při vyšší rychlosti, z nichž jeden při zařazeném druhém nebo třetím rychlostním stupni a rychlosti nejméně 30 km/h, a jeden spočívající ve vyhýbání se překážce při minimální rychlosti 50 km/h; to by mělo umožnit posouzení schopností udržovat polohu na motocyklu, směr pohledu, rovnováhu a ovládat techniku řízení a techniku řazení; |
|
6.2.5 |
Brzdění: předvést alespoň dva úkony brzdění, včetně použití nouzové brzdy, při minimální rychlostí 50 km/h; to by mělo umožnit posouzení schopnosti ovládat přední a zadní brzdy, udržovat směr pohledu a polohu na motocyklu. Zvláštní jízdní úkony uvedené v bodech 6.2.3 až 6.2.5 musí být provedeny nejpozději pět let od vstupu směrnice 2000/56/ES v platnost. |
6.3 Chování v provozu
Žadatelé musí v situacích běžného silničního provozu, při dodržení všech zásad bezpečnosti a všech nezbytných bezpečnostních opatření provést tyto úkony:
|
6.3.1 |
rozjezd: po zaparkování, po zastavení v provozu; při opouštění příjezdové cesty; |
|
6.3.2 |
jízdu na přímých komunikacích; míjení protijedoucích vozidel, včetně úseků s omezeným prostorem; |
|
6.3.3 |
jízdu v zatáčkách; |
|
6.3.4 |
křižovatky: příjezd do křižovatky a průjezd křižovatkami a dálničními uzly; |
|
6.3.5 |
změnu směru: odbočování doleva a doprava; přejíždění mezi jízdními pruhy; |
|
6.3.6 |
příjezd na dálnici/výjezd z dálnice nebo podobné komunikace (je-li k dispozici): příjezd ze zrychlovacího pruhu; výjezd přes zpomalovací pruh; |
|
6.3.7 |
předjíždění/míjení: předjíždění jiných vozidel (je-li to možné); jízdu kolem překážek, např. zaparkovaných aut; (popřípadě) předjíždění jinými vozidly; |
|
6.3.8 |
zvláštní silniční prvky (jsou-li k dispozici): kruhové objezdy; železniční úrovňové přejezdy; tramvajové a autobusové zastávky; přechody pro chodce; jízdu do kopce a z kopce při velkém podélném sklonu; |
|
6.3.9 |
Provedení nezbytných bezpečnostních opatření při opouštění vozidla. |
7. Dovednosti a chování, které se zkoušejí ve skupinách B, B1 a BE
7.1 Příprava a technická kontrola vozidla s ohledem na bezpečnost silničního provozu
Žadatelé musí prokázat, že jsou schopni přípravy pro bezpečnou jízdu splněním následujících požadavků:
|
7.1.1 |
úprava sedadla podle potřeby k zajištění správné polohy při sezení; |
|
7.1.2 |
nastavení zpětných zrcátek, bezpečnostních pásů a opěrek hlavy, jsou-li k dispozici; |
|
7.1.3 |
kontrola zavření dveří; |
|
7.1.4 |
provedení namátkové kontroly stavu pneumatik, řízení, brzd, kapalin (například motorového oleje, chladicí směsi, kapaliny do ostřikovače), světel, světlometů, ukazatelů směru a výstražného zvukového zařízení; |
|
7.1.5 |
kontrola bezpečnostních opatření týkajících se nakládání vozidla: karoserie, plachty, dveře od nákladního prostoru, zamykání kabiny, způsob nakládky, zabezpečení nákladu (pouze pro skupinu BE); |
|
7.1.6 |
kontrola spojovacího zařízení, brzd a elektrických spojení (pouze pro skupinu BE); |
7.2 Skupiny B a B1: zvláštní jízdní úkony, které se zkoušejí s ohledem na bezpečnost silničního provozu
Zkouší se některé z těchto jízdních úkonů (alespoň dva jízdní úkony ze čtyř bodů, z nichž jedním úkonem je couvání):
|
7.2.1 |
couvání na přímé silnici nebo couvání doprava nebo doleva za roh, při udržení správného jízdního pruhu; |
|
7.2.2 |
otočení vozidla do opačného směru jízdou vpřed a couváním; |
|
7.2.3 |
zaparkování vozidla a opuštění parkovacího místa (podélné, šikmé nebo kolmé parkování, a to jízdou vpřed a couváním, na rovině, do kopce nebo z kopce); |
|
7.2.4 |
zabrzdění za účelem zastavení přesně na určeném místě; provedení nouzového zastavení však není povinné. |
7.3 Skupina BE: zvláštní jízdní úkony, které se zkoušejí s ohledem na bezpečnost silničního provozu
|
7.3.1 |
připojení přívěsu k motorovému vozidlu a odpojení přívěsu od motorového vozidla nebo odpojení přívěsu od motorového vozidla a opětné připojení přívěsu k motorovému vozidlu; tento jízdní úkon musí začínat s tažným vozidlem zaparkovaným vedle přívěsu (tj. nikoliv za sebou); |
|
7.3.2 |
couvání v zatáčce, jejíž zakřivení je ponecháno na rozhodnutí členských států; |
|
7.3.3 |
bezpečné zaparkování pro nakládku a vykládku. |
7.4 Chování v provozu
Žadatelé musí v situacích běžného silničního provozu, při dodržení všech zásad bezpečnosti a všech nezbytných bezpečnostních opatření provést tyto úkony:
|
7.4.1 |
rozjezd: po zaparkování, po zastavení v provozu; při opouštění příjezdové cesty; |
|
7.4.2 |
jízdu na přímých komunikacích; míjení protijedoucích vozidel, včetně úseků s omezeným prostorem; |
|
7.4.3 |
jízdu v zatáčkách; |
|
7.4.4 |
křižovatky: příjezd do křižovatky a průjezd křižovatkami a dálničními uzly; |
|
7.4.5 |
změnu směru: odbočování doleva a doprava; přejíždění mezi jízdními pruhy; |
|
7.4.6 |
příjezd na dálnici/výjezd z dálnice nebo podobné komunikace (je-li k dispozici): příjezd ze zrychlovacího pruhu; výjezd přes zpomalovací pruh; |
|
7.4.7 |
předjíždění/míjení: předjíždění jiných vozidel (je-li to možné); jízdu kolem překážek, např. zaparkovaných aut; (popřípadě) předjíždění jinými vozidly; |
|
7.4.8 |
zvláštní silniční prvky (jsou-li k dispozici): kruhové objezdy; železniční úrovňové přejezdy; tramvajové a autobusové zastávky; přechody pro chodce; jízdu do kopce a z kopce při velkém podélném sklonu; |
|
7.4.9 |
provedení nezbytných bezpečnostních opatření při opouštění vozidla. |
8. Dovednosti a chování, které se zkoušejí ve skupinách C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E
8.1 Příprava a technická kontrola vozidla s ohledem na bezpečnost silničního provozu
Žadatelé musí prokázat, že jsou schopni přípravy pro bezpečnou jízdu splněním následujících požadavků:
|
8.1.1 |
úprava sedadla podle potřeby k zajištění správné polohy při sezení; |
|
8.1.2 |
nastavení zpětných zrcátek, bezpečnostních pásů a opěrek hlavy, jsou-li k dispozici; |
|
8.1.3 |
3 namátkové kontroly stavu pneumatik, řízení, brzd, světel, světlometů, ukazatelů směru a výstražného zvukového zařízení; |
|
8.1.4 |
kontrola posilovačů brzd a systémů řízení; kontrola stavu kol, matic kol, blatníků, čelního skla, oken a stěračů, kapalin (například motorového oleje, chladicí směsi, kapaliny do ostřikovače); kontrola a používání přístrojové desky včetně záznamového zařízení podle nařízení (EHS) č. 3821/85; |
|
8.1.5 |
kontrola tlaku vzduchu, vzduchových nádrží a odpružení; |
|
8.1.6 |
kontrola bezpečnostních opatření týkajících se nakládání vozidla: karoserie, plachty, dveře od nákladního prostoru, nakládací mechanismus (je-li k dispozici), zamykání kabiny (je-li k dispozici), způsob nakládky, zabezpečení nákladu (pouze pro skupiny C, CE, C1, C1E); |
|
8.1.7 |
kontrola spojovacího zařízení, brzd a elektrických spojení (pouze pro skupiny CE, C1E, DE, D1E); |
|
8.1.8 |
schopnost přijmout zvláštní bezpečnostní opatření týkající se vozidla; kontrola karoserie, dveří pro cestující, nouzových východů, výbavy pro první pomoc, hasicích přístrojů a dalšího bezpečnostního vybavení (pouze pro skupiny D, DE, D1, D1E); |
|
8.1.9 |
orientace v silniční mapě, plánování cesty včetně použití elektronických navigačních systémů (nepovinné). |
8.2 Zvláštní jízdní úkony, které se zkoušejí s ohledem na bezpečnost silničního provozu
|
8.2.1 |
připojení přívěsu k motorovému vozidlu a odpojení přívěsu od motorového vozidla nebo odpojení přívěsu od motorového vozidla a opětné připojení přívěsu k motorovému vozidlu; tento jízdní úkon musí začínat s tažným vozidlem zaparkovaným vedle přívěsu (tj. nikoliv za sebou) (pouze pro skupiny CE, C1E, DE, D1E); |
|
8.2.2 |
couvání v zatáčce, jejíž zakřivení je ponecháno na rozhodnutí členských států; |
|
8.2.3 |
bezpečné zaparkování pro nakládku/vykládku na nakládací rampě/plošině nebo podobném zařízení (pouze pro skupiny C, CE, C1, C1E); |
|
8.2.4 |
parkování s ohledem na bezpečné vystupování cestujících z autobusu a nastupování cestujících do autobusu (pouze pro skupiny D, DE, D1, D1E). |
8.3 Chování v provozu
Žadatelé musí v situacích běžného silničního provozu, při dodržení všech zásad bezpečnosti a všech nezbytných bezpečnostních opatření provést tyto úkony:
|
8.3.1 |
rozjezd: po zaparkování, po zastavení v provozu; při opouštění příjezdové cesty; |
|
8.3.2 |
jízdu na přímých komunikacích; míjení protijedoucích vozidel, včetně úseků s omezeným prostorem; |
|
8.3.3 |
jízdu v zatáčkách; |
|
8.3.4 |
křižovatky: příjezd do křižovatky a průjezd křižovatkami a dálničními uzly; |
|
8.3.5 |
změnu směru: odbočování doleva a doprava; přejíždění mezi jízdními pruhy; |
|
8.3.6 |
příjezd na dálnici/výjezd z dálnice nebo podobné komunikace (je-li k dispozici): příjezd ze zrychlovacího pruhu; výjezd přes zpomalovací pruh; |
|
8.3.7 |
předjíždění/míjení: předjíždění jiných vozidel (je-li to možné); jízdu kolem překážek, např. zaparkovaných aut; (popřípadě) předjíždění jinými vozidly; |
|
8.3.8 |
zvláštní silniční prvky (jsou-li k dispozici): kruhové objezdy; železniční úrovňové přejezdy; tramvajové a autobusové zastávky; přechody pro chodce; jízda do kopce a z kopce při velkém podélném sklonu; |
|
8.3.9 |
provedení nezbytných bezpečnostních opatření při opouštění vozidla. |
9. Vyhodnocení zkoušky dovedností a chování
|
9.1 |
Pro každou z uvedených řidičských situací musí hodnocení odrážet dovednost, s jakou žadatel zvládá řízení vozidla, a předvedenou schopnost naprosto bezpečně řídit v provozu na pozemních komunikacích. Zkoušející se během zkoušky musí cítit bezpečně. Chyby v řízení nebo nebezpečné chování bezprostředně ohrožující bezpečnost zkušebního vozidla, jeho cestujících nebo dalších účastníků silničního provozu mají za následek nesložení zkoušky bez ohledu na to, zda musí zkoušející nebo doprovázející osoba zasáhnout. Avšak je na zkoušejícím, aby rozhodl, zda má být praktická zkouška dokončena. Zkoušející musí být vyškoleni tak, aby byli schopni správně vyhodnotit schopnost žadatelů bezpečně řídit. Práci zkoušejících musí sledovat a dozorovat orgán pověřený členským státem, aby bylo zajištěno správné a důsledné provádění hodnocení chyb v souladu s normami stanovenými v této příloze. |
|
9.2 |
Během hodnocení věnuje zkoušející zvláštní pozornost tomu, zda žadatelé vykazují defenzivní a sociální řidičské chování. To by se mělo odrážet v celkovém způsobu řízení a zkoušející by toto měl brát v úvahu při celkovém hodnocení žadatele. Celkové hodnocení zahrnuje přizpůsobivé a rozhodné (bezpečné) řízení, zohlednění stavu vozovky a povětrnostních podmínek, respektování okolního dopravního provozu, respektování zájmů ostatních účastníků silničního provozu (zejména zranitelnějších) a předvídání. |
9.3 Zkoušející dále hodnotí, zda žadatel:
|
9.3.1 |
ovládá vozidlo; přičemž bere v úvahu: správné používání bezpečnostních pásů, zpětných zrcátek, opěrek hlavy; sedadel; správné používání světel a ostatního vybavení; správné používání spojky, převodovky, plynového pedálu, brzdového systému (včetně třetího brzdového systému, je-li k dispozici) a řízení; ovládání vozidla za různých podmínek, při různých rychlostech; stabilitu na silnici; hmotnost, rozměry a vlastnosti vozu; hmotnost a druh nákladu (pouze pro skupiny BE, C, CE, C1, C1E, DE, D1E); pohodlí cestujících (pouze pro skupiny D, DE, D1, D1E) (bez příliš rychlého přidávání plynu, s plynulým řízením a bez prudkého brzdění); |
|
9.3.2 |
řídí hospodárně a šetrně k životnímu prostředí, s přihlédnutím k otáčkám motoru za minutu, přeřazování, brzdění a akceleraci (pouze pro skupiny BE, C, CE, C1, C1E, D, DE, D1, D1E); |
|
9.3.3 |
pozorovací schopnost: panoramatické vidění; správné používání zrcátek; vidění na dlouhé, střední a krátké vzdálenosti; |
|
9.3.4 |
dodržování přednosti v jízdě: přednost v jízdě na křižovatkách a dálničních uzlech; dávání přednosti v jízdě za jiných okolností (například při změně směru, přejíždění mezi jízdními pruhy, zvláštních jízdních úkonech); |
|
9.3.5 |
správná pozice na silnici: správné řazení na silnici, do jízdních pruhů, na kruhových objezdech, v zatáčkách, přiměřeně podle typu a vlastností vozidla; předvídání změny zařazení; |
|
9.3.6 |
udržování odstupu: dodržování dostatečné vzdálenosti před sebou a po straně; dodržování dostatečné vzdálenosti od ostatních účastníků silničního provozu; |
|
9.3.7 |
rychlost: nepřekračování nejvyšší povolené rychlosti; přizpůsobování rychlosti povětrnostním podmínkám a silničnímu provozu a případně vnitrostátním rychlostním limitům; jízda takovou rychlostí, aby bylo možno zastavit na viditelném a volném úseku silnice; přizpůsobování rychlosti jízdy obecné rychlosti stejných účastníků silničního provozu; |
|
9.3.8 |
světelná signalizace, dopravní značky a ostatní značení: správné chování na světelné signalizaci; dodržování pokynů osob řídících dopravní provoz; správné chování podle dopravních značek (zákazových nebo příkazových); přiměřené jednání podle vodorovného značení na vozovce; |
|
9.3.9 |
signalizace; dávání znamení podle potřeby, správně a včas; správná signalizace změny směru jízdy; přiměřené reagování na všechna znamení dávaná ostatními účastníky silničního provozu; |
|
9.3.10 |
brzdění a zastavování: včasné zpomalování, brzdění a zastavování podle okolností; předvídavost; používání různých brzdových systémů (pouze pro skupiny C, CE, D, DE); používání jiných postupů zpomalování jízdy než brzdění (pouze pro skupiny C, CE, D, DE). |
10. Délka zkoušky
Délka zkoušky a ujetá vzdálenost musí být dostatečná pro posouzení dovedností a chování podle písmene B této přílohy. V žádném případě nesmí být doba strávená řízením na silnici kratší než 25 minut pro skupiny A, A1, A2, B, B1 a BE a 45 minut pro ostatní skupiny. V tomto čase není zahrnuto přijetí žadatele, příprava vozidla, technická kontrola vozidla s ohledem na bezpečnost silničního provozu, zvláštní jízdní úkony a oznámení výsledku praktické zkoušky.
11. Místo zkoušky
Část zkoušky, kterou se ověřuje zvládnutí jízdních úkonů, může být prováděna na zvláštním zkušebním pozemku. Pokud je to proveditelné, měla by být část zkoušky, při které se hodnotí chování žadatele v provozu, prováděna na silnicích mimo zastavěné oblasti, na rychlostních silnicích (silnicích pro motorová vozidla) a dálnicích (nebo podobných komunikacích), a dále na všech druzích městských ulic (v obytných oblastech s povolenou rychlostí 30 a 50 km/h, na městských rychlostních komunikacích), čímž by byly zastoupeny různé druhy obtížných situací, se kterými se řidiči budou pravděpodobně setkávat. Je také žádoucí, aby se zkouška konala při různé intenzitě dopravního provozu. Čas strávený řízením na pozemní komunikaci by měl být optimálně využit k posouzení chování žadatele v různých oblastech provozu, se kterými se může setkat, se zvláštním důrazem na střídání těchto oblastí.
II. ZNALOSTI, DOVEDNOSTI A CHOVÁNÍ PŘI ŘÍZENÍ MOTOROVÉHO VOZIDLA
Řidiči všech motorových vozidel musí mít vždy znalosti, dovednosti a chování popsané v bodech 1 až 9, a to s ohledem na jejich schopnost:
|
— |
rozpoznat nebezpečné situace v dopravním provozu a zhodnotit jejich závažnost; |
|
— |
dostatečně ovládat své vozidlo tak, aby se nevytvářely nebezpečné situace, a reagovat přiměřeně, pokud se takové situace vyskytnou; |
|
— |
dodržovat pravidla silničního provozu, zejména ta, která jsou určena k zabránění dopravním nehodám a zachování plynulosti provozu; |
|
— |
odhalit každou závažnější technickou závadu na svých vozidlech, zejména ty závady, které představují riziko pro bezpečnost, a odpovídajícím způsobem zajistit jejich odstranění; |
|
— |
brát v úvahu všechny faktory, které ovlivňují chování řidiče (například alkohol, únavu, slabý zrak, atd.) s cílem zachovat plné využití schopností potřebných pro bezpečnou jízdu; |
|
— |
projevováním patřičného respektu vůči ostatním pomáhat zajišťovat bezpečnost všech účastníků silničního provozu, zvláště těch nejslabších a nejohroženějších. |
Členské státy mohou provádět vhodná opatření k zajištění toho, aby řidiči, kteří pozbyli znalosti, dovednosti a chování popsané v bodech 1 až 9, mohli znovu těchto znalostí a dovedností nabýt a nadále vykazovat chování, které je požadováno pro řízení motorového vozidla.
(1) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 1. Nařízení zrušené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1)
(2) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 561/2006.
PŘÍLOHA III
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA TĚLESNÝ A DUŠEVNÍ STAV PŘI ŘÍZENÍ VOZIDLA S VLASTNÍM POHONEM
DEFINICE
|
1. |
Pro účely této přílohy se řidiči dělí do dvou tříd: |
|
1.1 |
Třída 1: řidiči vozidel skupiny A, A1, A2, AM, B, B1 a BE. |
|
1.2 |
Třída 2: řidiči vozidel skupiny C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E. |
|
1.3 |
Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit, že ustanovení této přílohy určená pro řidiče třídy 2 se budou vztahovat i na řidiče vozidel skupiny B, kteří svůj řidičský průkaz používají k profesním účelům (taxi, sanitky apod.). |
|
2. |
Žadatelé o vydání prvního řidičského průkazu nebo o prodloužení platnosti řidičského průkazu se obdobně řadí do třídy, do které budou patřit, jakmile jim bude průkaz vydán nebo jeho platnost prodloužena. |
LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY
|
3. |
Třída 1: Žadatelé jsou povinni podrobit se lékařskému vyšetření, pokud se během vyplňování nezbytných formalit nebo během zkoušek, které musí před vydáním řidičského průkazu složit, ukáže, že trpí jedním nebo více zdravotními postiženími uvedenými v této příloze. |
|
4. |
Třída 2: Žadatelé jsou povinni podrobit se lékařskému vyšetření před vydáním prvního řidičského průkazu a poté jsou řidiči kontrolováni při každém prodlužování platnosti řidičského průkazu v souladu s vnitrostátním systémem platným v členském státě obvyklého bydliště. |
|
5. |
Pravidla stanovená členskými státy pro vydání nebo každé další prodloužení platnosti řidičského průkazu mohou být přísnější než pravidla stanovená v této příloze. |
ZRAK
|
6. |
Všichni žadatelé o řidičský průkaz se podrobí odpovídající prohlídce, aby se zajistilo, že mají dostatečnou zrakovou ostrost pro řízení motorového vozidla. Pokud existují důvodné pochybnosti o zrakové ostrosti žadatele, vyšetří žadatele příslušný zdravotnický orgán. Při tomto vyšetření je věnována pozornost zejména: zrakové ostrosti, zornému poli, vidění za šera a postupujícím očním onemocněním. Pro účely této přílohy se nitrooční čočky nepovažují za korektivní čočky. |
Třída 1:
|
6.1 |
Žadatelé o vydání řidičského průkazu nebo o prodloužení jeho platnosti musí mít, v případě potřeby s použitím korekčních čoček, binokulární zrakovou ostrost nejméně 0,5 při použití obou očí. Řidičské průkazy nelze vydat nebo prodloužit jejich platnost, pokud se během lékařského vyšetření ukáže, že horizontální zorné pole je menší než 120°, kromě výjimečných případů náležitě odůvodněných příznivým lékařským posudkem a pozitivní praktickou zkouškou, nebo že dotyčná osoba trpí jakoukoliv jinou oční vadou, která by ohrožovala bezpečnost jízdy. V případě odhalení nebo oznámení postupujícího očního onemocnění může být řidičský průkaz vydán nebo jeho platnost prodloužena pod podmínkou, že se žadatel bude pravidelně podrobovat vyšetření příslušným zdravotnickým orgánem. |
|
6.2 |
Žadatelé o vydání nebo prodloužení řidičského průkazu, kteří mají úplnou funkční ztrátu zraku na jednom oku nebo kteří používají pouze jedno oko (např.v případě diplopie), musí mít zrakovou ostrost nejméně 0,6, v případě potřeby s použitím korekčních čoček. Příslušný zdravotnický orgán musí osvědčit, že toto monokulární vidění existuje dostatečně dlouho, aby došlo k adaptaci, a že zorné pole tohoto oka je normální. |
Třída 2:
|
6.3 |
Žadatelé o vydání nebo prodloužení řidičského průkazu musí mít zrakovou ostrost, v případě potřeby s použitím korekčních čoček, nejméně 0,8 v lepším oku a nejméně 0,5 v horším oku. Pokud jsou k dosažení hodnot 0,8 a 0,5 použity korekční čočky, musí nekorigovaná ostrost každého oka dosáhnout hodnoty 0,05, nebo musí být hodnot minimální ostrosti (0,8 a 0,5) dosaženo buď korekcí pomocí brýlí o síle nepřesahující plus nebo minus 8 dioptrií nebo pomocí kontaktních čoček (nekorigované vidění = 0,05). Žadatel musí korekci dobře snášet. Řidičské průkazy nebudou vydány nebo obnoveny žadatelům, kteří nemají normální binokulární zorné pole nebo kteří trpí diplopií. |
SLUCH
|
7. |
Řidičské průkazy mohou být vydány nebo prodlouženy žadatelům nebo řidičům ve třídě 2 pouze na základě posudku příslušných zdravotnických orgánů; během lékařské prohlídky je věnována zvláštní pozornost možnosti kompenzace. |
OSOBY SE SNÍŽENOU POHYBLIVOSTÍ
|
8. |
Řidičské průkazy nelze vydat nebo prodloužit žadatelům nebo řidičům, kteří trpí obtížemi nebo vadami pohybového ústrojí, které jsou nebezpečné při řízení motorového vozidla. |
Třída 1:
|
8.1 |
Řidičské průkazy podléhající určitým omezením lze v případě nutnosti vydat tělesně postiženým žadatelům nebo řidičům na základě vydání posudku příslušného zdravotnického orgánu. Tento posudek musí vycházet z lékařském posouzení zmíněných obtíží nebo vad a v nezbytných případech z praktické zkoušky. V posudku musí být také uvedeno, jaké úpravy vozidla jsou nezbytné a zda musí být řidič vybaven ortopedickou pomůckou, pokud zkouška dovedností a chování prokáže, že by s takovou pomůckou nebylo řízení nebezpečné. |
|
8.2 |
Řidičské průkazy mohou být vydány nebo prodlouženy žadatelům, kteří trpí postupujícími onemocněními, pokud je postižená osoba pravidelně vyšetřována, aby se zjistilo, zda je i nadále schopna řídit vozidlo naprosto bezpečně. Je-li postižení neměnné, může být řidičský průkaz vydán nebo jeho platnost prodloužena, aniž by žadatel musel podstupovat pravidelná lékařská vyšetření. |
Třída 2:
|
8.3 |
Příslušný zdravotnický orgán pečlivě posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel, na která se vztahuje definice této třídy. |
KARDIOVASKULÁRNÍ NEMOCI
|
9. |
Jakákoli choroba, která může žadatele o vydání řidičského průkazu nebo řidiče žádajícího o prodloužení platnosti řidičského průkazu vystavit náhlému selhání kardiovaskulárního systému tak, že nastane náhlé zhoršení mozkových funkcí, představuje nebezpečí pro silniční provoz. |
Třída 1:
|
9.1 |
Řidičské průkazy nebudou vydány nebo prodlouženy žadatelům nebo řidičům, kteří trpí vážnou arytmií. |
|
9.2 |
Řidičské průkazy mohou být vydány nebo prodlouženy žadatelům nebo řidičům, kteří mají srdeční stimulátor, na základě posudku příslušného zdravotnického orgánu a pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol. |
|
9.3 |
Otázka, zda vydat nebo prodloužit řidičský průkaz žadatelům nebo řidičům, kteří trpí anomáliemi krevního tlaku, se posuzuje s přihlédnutím k ostatním výsledkům vyšetření, možným přidruženým komplikacím a nebezpečí, které by tyto komplikace mohly představovat pro bezpečnost silničního provozu. |
|
9.4 |
Obecně nelze řidičský průkaz vydat nebo prodloužit žadatelům nebo řidičům, kteří trpí stenokardií během klidu či vzrušení. Vydání nebo prodloužení řidičského průkazu žadateli nebo řidiči, který prodělal infarkt myokardu, podléhá posudku příslušného zdravotnického zařízení, a v případě nutnosti pravidelným lékařským kontrolám. |
Třída 2:
|
9.5 |
Příslušný zdravotnický orgán pečlivě posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel, na která se vztahuje definice této třídy. |
DIABETES MELLITUS
|
10. |
Řidičské průkazy mohou být vydány nebo prodlouženy žadatelům nebo řidičům, kteří trpí diabetes mellitus, na základě posudku příslušného zdravotnického orgánu a pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol odpovídajících jednotlivým případům. |
Třída 2:
|
10.1 |
Pouze ve velmi výjimečných případech mohou být řidičské průkazy vydány nebo prodlouženy žadatelům nebo řidičům této třídy, kteří trpí diabetes mellitus vyžadující léčbu inzulínem, a to pouze tehdy, je-li to řádně odůvodněno posudkem příslušného zdravotnického orgánu, a pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol. |
NEUROLOGICKÁ ONEMOCNĚNÍ
|
11. |
Řidičské průkazy nelze vydat nebo prodloužit žadatelům nebo řidičům, kteří trpí vážným neurologickým onemocněním, není-li žádost podložena posudkem příslušného zdravotnického orgánu. Neurologické poruchy spojené s chorobami nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém, vedoucí ke smyslovým nebo motorickým poruchám a ovlivňující rovnováhu a koordinaci, musí být náležitě zohledňovány vzhledem k jejich funkčním účinkům a rizikům postupu. V takových případech může být vydání nebo prodloužení řidičského průkazu podmíněno pravidelnými posudky pro případ rizika zhoršení stavu. |
|
12. |
Epileptické záchvaty nebo jiné náhlé poruchy vědomí představují vážné nebezpečí pro bezpečnost silničního provozu, pokud se přihodí osobě řídící motorové vozidlo. |
Třída 1:
|
12.1 |
Řidičský průkaz může být vydán nebo prodloužen na základě vyšetření příslušným zdravotnickým orgánem a pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol. Zdravotnický orgán zhodnotí stav epilepsie nebo jiných náhlých poruch vědomí, její klinickou formu a postup choroby (například žádný záchvat v posledních dvou letech), dosavadní léčbu a její výsledky. |
Třída 2:
|
12.2 |
Řidičské průkazy nelze vydat nebo prodloužit žadatelům nebo řidičům, kteří trpí epileptickými záchvaty nebo jinými náhlými poruchami vědomí, nebo se u nich předpokládá možnost jejich výskytu. |
DUŠEVNÍ PORUCHY
Třída 1:
|
13.1 |
Řidičské průkazy nelze vydat nebo prodloužit žadatelům nebo řidičům, kteří trpí:
není-li žádost podložena posudkem příslušného zdravotnického orgánu, a v případě potřeby podmíněna pravidelnými lékařskými kontrolami. |
Třída 2:
|
13.2 |
Příslušný zdravotnický orgán pečlivě posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel, na která se vztahuje definice této třídy. |
ALKOHOL
|
14. |
Požívání alkoholu představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost silničního provozu. Vzhledem k rozsahu tohoto problému musí být lékařská obec velmi ostražitá. |
Třída 1:
|
14.1 |
Řidičské průkazy nelze vydat nebo prodloužit žadatelům nebo řidičům, kteří jsou závislí na alkoholu nebo nejsou schopni zdržet se řízení pod vlivem alkoholu. Po prokázaném období abstinence, na základě posudku příslušného zdravotnického orgánu a pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol, může být řidičský průkaz vydán nebo prodloužen žadatelům nebo řidičům, kteří byli v minulosti závislí na alkoholu. |
Třída 2:
|
14.2 |
Příslušný zdravotnický orgán pečlivě posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel, na která se vztahuje definice této třídy. |
DROGY A LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
15. Zneužívání:
Řidičské průkazy nelze vydat nebo prodloužit žadatelům nebo řidičům, kteří jsou závislí na psychotropních látkách, nebo kteří nejsou na těchto látkách závislí, ale pravidelně je zneužívají, bez ohledu na skupinu požadovaného řidičského oprávnění.
Pravidelné užívání:
Třída 1:
|
15.1 |
Řidičské průkazy nelze vydat nebo prodloužit žadatelům nebo řidičům, kteří pravidelně užívají psychotropní látky v jakékoli podobě, které mohou omezit schopnost bezpečného řízení, je-li konzumované množství takové, že má negativní vliv na řízení. Toto ustanovení platí i pro všechny další léčivé přípravky nebo jejich kombinace, které ovlivňují schopnost řídit. |
Třída 2:
|
15.2 |
Příslušný zdravotnický orgán řádně posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel, na která se vztahuje definice této třídy. |
PORUCHY LEDVIN
Třída 1:
|
16.1 |
Řidičské průkazy mohou být vydány nebo prodlouženy žadatelům nebo řidičům, kteří trpí vážným selháním ledvin, pouze na základě posudku příslušného zdravotnického orgánu a pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol. |
Třída 2:
|
16.2 |
Kromě výjimečných případů řádně odůvodněných posudkem příslušného zdravotnického orgánu a podmíněných pravidelnými lékařskými kontrolami nelze řidičské průkazy vydat nebo prodloužit žadatelům nebo řidičům, kteří trpí vážnou a nevyléčitelnou renální nedostatečností. |
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Třída 1:
|
17.1 |
Na základě posudku příslušného zdravotnického orgánu, a v případě potřeby pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol může být řidičský průkaz vydán nebo prodloužen žadatelům nebo řidičům, kterým byl transplantován některý orgán nebo mají umělý implantát, který ovlivňuje schopnost řídit. |
Třída 2:
|
17.2 |
Příslušný zdravotnický orgán pečlivě posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel, na která se vztahuje definice této třídy. |
|
18. |
Všeobecně platí, že pokud žadatelé nebo řidiči trpí jakoukoliv poruchou, která není uvedena v předchozích bodech, ale u které se předpokládá, že představuje nebo způsobí funkční neschopnost ovlivňující bezpečnost řízení, nelze řidičské průkazy vydat nebo prodloužit, není-li žádost podložena posudkem příslušného zdravotnického orgánu a v případě nutnosti podmíněna pravidelnými lékařskými kontrolami. |
PŘÍLOHA IV
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO OSOBY, KTERÉ PROVÁDĚJÍ PRAKTICKÉ ZKOUŠKY ŘÍZENÍ.
1. Schopnosti požadované od zkušebního komisaře
|
1.1 |
Osoba oprávněná k provádění praktického hodnocení výkonu kandidáta při řízení v motorovém vozidle musí mít znalosti, dovednosti a vědomosti související s tématy uvedenými v bodech 1.2. až 1.6. |
|
1.2 |
Schopnosti zkušebního komisaře musí být relevantní pro hodnocení výkonu kandidáta usilujícího o oprávnění k řízení vozidel skupiny, pro kterou probíhá řidičská zkouška. |
1.3 Znalosti a vědomosti o řízení a hodnocení:
|
— |
teorie chování při řízení, |
|
— |
vnímání rizika a předcházení nehodám, |
|
— |
osnova zaměřená na normy pro řidičskou zkoušku, |
|
— |
požadavky řidičské zkoušky, |
|
— |
příslušné právní předpisy pro silniční provoz a dopravu, včetně příslušných právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů a výkladových směrnic, |
|
— |
teorie a techniky hodnocení, |
|
— |
defenzivní řízení. |
1.4 Dovednosti pro hodnocení:
|
— |
schopnost přesně pozorovat, sledovat a vyhodnocovat celkový výkon kandidáta, zejména:
|
|
— |
rychle vstřebávat informace a vybírat hlavní problémy, |
|
— |
předvídat, rozpoznávat možné problémy a vytvářet strategie pro jejich řešení, |
|
— |
poskytovat včasnou a konstruktivní zpětnou vazbu. |
1.5 Osobní řidičské dovednosti:
Osoba oprávněná k provádění praktické zkoušky pro kteroukoliv skupinu řidičského průkazu musí být schopna vykazovat trvale vysokou úroveň při řízení daného typu motorového vozidla.
1.6 Kvalita služeb:
|
— |
stanovit, co může kandidát během zkoušky očekávat, a informovat jej o tom, |
|
— |
sdělovat informace jasně a volit přitom obsah, styl a jazyk přizpůsobený adresátovi a situaci, a zodpovídat otázky kandidáta, |
|
— |
zajistit zpětnou vazbu ohledně výsledku zkoušky, |
|
— |
s kandidáty jednat s respektem a nedělat mezi nimi rozdíl. |
1.7 Znalosti o technické a fyzikální stránce vozidel
|
— |
znalosti o technické stránce vozidel, jako je řízení, pneumatiky, brzdy, světla, zvláště pro motocykly a těžká vozidla, |
|
— |
bezpečnost při nakládání, |
|
— |
znalosti o fyzikální stránce vozidel, jako je rychlost, tření, dynamika, energie. |
|
1.8. |
Hospodárné řízení z hlediska spotřeby pohonných hmot a šetrně k životnímu prostředí |
2. Všeobecné podmínky
2.1 Zkušební komisař pro řidičská oprávnění skupiny B:
|
a) |
musí být držitelem řidičského průkazu skupiny B po dobu nejméně 3 let, |
|
b) |
musí mu být nejméně 23 let, |
|
c) |
musí mít úspěšně dokončenou výchozí kvalifikaci podle bodu 3 této přílohy a následně musí procházet systémem zabezpečování kvality a pravidelnými školeními podle bodu 4 této přílohy, |
|
d) |
musí mít dokončeno odborné vzdělání vedoucí nejméně k dokončení úrovně 3 podle rozhodnutí Rady 85/368/EHS ze dne 16. července 1985 o srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním mezi členskými státy Evropského společenství (1), |
|
e) |
nesmí současně působit jako komerční instruktor řízení v autoškole. |
2.2 Zkušební komisař pro řidičská oprávnění ostatních skupin:
|
a) |
musí být držitelem řidičského průkazu dané skupiny nebo mít rovnocenné znalosti získané prostřednictvím odpovídající odborné kvalifikace, |
|
b) |
musí mít úspěšně dokončenou výchozí kvalifikaci podle bodu 3 této přílohy a následně musí procházet systémem zabezpečování kvality a pravidelnými školeními podle bodu 4 této přílohy, |
|
c) |
musí být kvalifikovaným zkušebním komisařem pro řidičská oprávnění skupiny B po dobu nejméně 3 let; od tohoto období může být upuštěno, pokud může dotyčný zkušební komisař předložit důkaz o:
|
|
d) |
musí mít dokončeno odborné vzdělání vedoucí nejméně k dokončení úrovně 3 podle rozhodnutí 85/368/EHS, |
|
e) |
nesmí současně působit jako komerční instruktor řízení v autoškole. |
2.3 Rovnocennost
|
2.3.1 |
Členské státy mohou zmocnit zkušebního komisaře k provádění řidičských zkoušek skupiny AM, A1, A2 a A po získání výchozí kvalifikace stanovené v bodě 3 pro jednu z těchto skupin. |
|
2.3.2 |
Členské státy mohou zmocnit zkušebního komisaře k provádění řidičských zkoušek skupiny C1, C, D1 a D po získání výchozí kvalifikace stanovené v bodě 3 pro jednu z těchto skupin. |
|
2.3.3 |
Členské státy mohou zmocnit zkušebního komisaře k provádění řidičských zkoušek skupiny BE, C1E, CE, D1E a DE po získání výchozí kvalifikace stanovené v bodě 3 pro jednu z těchto skupin. |
3. Výchozí kvalifikace
3.1 Počáteční školení
|
3.1.1 |
Dříve než může být osoba zmocněna k provádění řidičských zkoušek, musí uspokojivě dokončit školicí program, který členský stát případně určí, aby měla schopnosti stanovené v bodě 1. |
|
3.1.2 |
Členské státy musí stanovit, zda se obsah konkrétního školicího programu bude vztahovat na zmocnění k provádění řidičských zkoušek pro jednu nebo pro více než jednu skupinu řidičských průkazů. |
3.2 Zkoušky
|
3.2.1 |
Dříve než může být osoba zmocněna k provádění řidičských zkoušek, musí prokázat dostatečnou úroveň znalostí, vědomostí, dovedností a způsobilosti v oblasti témat uvedených v bodě 1. |
|
3.2.2 |
Členské státy použijí postup zkoušení, který pedagogicky správným způsobem hodnotí schopnosti osoby podle bodu 1, zejména bodu 1.4. Postup zkoušení musí zahrnovat teoretickou část a praktickou část. Pokud je to vhodné, je možno použít hodnocení prováděné počítačem. Podrobnosti týkající se povahy a trvání zkoušek nebo hodnocení v rámci zkoušení je na uvážení jednotlivých členských států. |
|
3.2.3 |
Členské státy musí stanovit, zda se obsah konkrétního zkoušení bude vztahovat na zmocnění k provádění řidičských zkoušek pro jednu nebo pro více než jednu skupinu řidičských průkazů. |
4. Zabezpečování kvality a pravidelná školení
4.1 Zabezpečování kvality
|
4.1.1 |
Členské státy přijmou opatření pro zabezpečení kvality, aby bylo zaručeno udržování úrovně zkušebních komisařů. |
|
4.1.2 |
Opatření pro zabezpečení kvality by měla zahrnovat dohled nad zkušebními komisaři při práci, jejich další školení a opětovné akreditace, jejich nepřetržitý profesní rozvoj a pravidelné přezkoumání výsledků řidičských zkoušek, které provedli. |
|
4.1.3 |
Členské státy musí stanovit, že každý zkušební komisař podléhá ročnímu dohledu s využitím opatření pro zabezpečení kvality uvedených v bodě 4.1.2. Členské státy musí navíc stanovit, že každý zkušební komisař je jednou za pět let sledován při provádění zkoušek, po minimální dobu představující v souhrnu alespoň půl dne, umožňující sledování několika zkoušek. Pokud jsou zjištěny problémy, je třeba přijmout nápravná opatření. Osoba provádějící dohled musí být osoba k tomuto účelu zmocněná členským státem. |
|
4.1.4 |
Členské státy mohou stanovit, že pokud je zkušební komisař zmocněn k provádění řidičských zkoušek pro více než jednu skupinu, znamená splnění požadavku na dohled v souvislosti se zkouškami pro jednu skupinu splnění tohoto požadavku pro více než jednu skupinu. |
|
4.1.5 |
Práci zkoušejícího musí sledovat a dozorovat orgán pověřený členským státem, aby bylo zajištěno správné a důsledné provádění hodnocení. |
4.2 Pravidelné školení.
|
4.2.1 |
Členské státy stanoví, že pro zachování platnosti svého zmocnění se zkušební komisaři musí, bez ohledu na počet skupin, pro které jsou akreditováni, zúčastnit:
|
|
4.2.2 |
Členské státy přijmou vhodná opatření, která zajistí, aby zkušebním komisařům, u nichž platný systém zabezpečování kvality zjistil, ze vykazují výrazně špatné výsledky, bylo neprodleně poskytnuto zvláštní školení. |
|
4.2.3 |
Pravidelné školení může mít svým charakterem podobu instruktáže, školení v učebně, tradiční nebo elektronicky vedené výuky a může probíhat jednotlivě nebo ve skupinách. Může zahrnovat opětovné akreditace podle norem, pokud to členské státy považují za vhodné. |
|
4.2.4 |
Členské státy mohou stanovit, že pokud je zkušební komisař zmocněn k provádění řidičských zkoušek pro více než jednu skupinu, znamená splnění požadavku pravidelného školení v souvislosti se zkouškami pro jednu skupinu splnění tohoto požadavku pro více než jednu skupinu, pokud je splněna podmínka uvedená v bodě 4.2.5. |
|
4.2.5 |
Pokud zkušební komisař neprováděl zkoušky pro některou skupinu po dobu 24 měsíců, je u tohoto zkoušejícího provedeno vhodné nové posouzení, než bude moci provádět řidičské zkoušky pro tuto skupinu. Toto nové posouzení může proběhnout jako součást požadavku podle bodu 4.2.1. |
5. Získaná práva.
|
5.1 |
Členské státy mohou osobám zmocněným k provádění řidičských zkoušek bezprostředně před vstupem těchto ustanovení v platnost povolit, aby řidičské zkoušky prováděly i nadále, bez ohledu na to, že nebyly zmocněny v souladu se všeobecnými podmínkami podle bodu 2 či postupem výchozí kvalifikace podle bodu 3. |
|
5.2 |
Tito zkušební komisaři však podléhají opatřením pro pravidelný dohled a zabezpečení kvality stanoveným v bodě 4. |
PŘÍLOHA V
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA VÝCVIK A ZKOUŠENÍ ŘIDIČŮ PRO JÍZDNÍ SOUPRAVY UVEDENÉ V ČL. 4 ODST. 4 PÍSM. B) DRUHÉM PODODSTAVCI
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby:
|
— |
schválily a dozorovaly výcvik podle čl. 7 odst. 1 písm. d) nebo |
|
— |
organizovaly zkoušky dovedností a chování podle čl. 7 odst. 1 písm. d). |
2. Délka řidičského výcviku
|
— |
nejméně 7 hodin. |
3. Obsah řidičského výcviku
Řidičský výcvik je zaměřen na znalosti, dovednosti a chování popsané v bodech 2 a 7 přílohy II. Zvláštní pozornost je věnována:
|
— |
dynamice pohybu vozidla, bezpečnostním kritériím, tažným vozidlům a přívěsům (spojovacímu zařízení), správnému nakládání a bezpečnostním prvkům; |
Praktická část zahrnuje tyto úkony: zrychlování, zpomalování, couvání, brzdění, brzdná dráha do zastavení, přejíždění mezi pruhy, brzdění/vyhýbání, vybočování přívěsu, odpojení přívěsu od motorového vozidla a jeho opětovné připojení, parkování;
|
— |
Každý účastník výcviku musí provést praktickou část a prokáže své dovednosti a chování na veřejných komunikacích; |
|
— |
Jízdní soupravy používané pro výcvik spadají do skupiny řidičských průkazů, o kterou účastníci zažádali. |
4. Délka a obsah zkoušky dovedností a chování
Délka zkoušky a ujetá vzdálenost musí být dostatečná pro posouzení dovedností a chování podle bodu 3.
PŘÍLOHA VI
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO ŘIDIČSKÝ VÝCVIK A ZKOUŠKY PRO MOTOCYKLY SKUPINY A (POSTUPNÝ PŘÍSTUP)
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby:
|
— |
schválily a dozorovaly výcvik podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nebo |
|
— |
organizovaly zkoušky dovedností a chování podle čl. 7 odst. 1 písm. c). |
2. Délka řidičského výcviku
|
— |
nejméně 7 hodin. |
3. Obsah řidičského výcviku
|
— |
Řidičský výcvik zahrnuje všechny aspekty uvedené v bodě 6 přílohy II: |
|
— |
Každý účastník musí provést praktickou část a prokáže své dovednosti a chování na veřejných komunikacích. |
|
— |
Motocykly používané pro výcvik spadají do skupiny řidičských průkazů, o kterou účastníci zažádali. |
4. Délka a obsah zkoušky dovedností a chování
Délka zkoušky a ujetá vzdálenost musí být dostatečná pro posouzení dovedností a chování podle bodu 3 této přílohy.
PŘÍLOHA VII
Část A
Zrušená směrnice a její následné změny
(podle článku 17)
|
Směrnice Rady 91/439/EHS1 (1) |
|
|
Směrnice Rady 94/72/ES |
|
|
Směrnice Rady 96/47/ES |
|
|
Směrnice Rady 97/26/ES |
|
|
Směrnice Komise 2000/56/ES |
|
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES, pouze čl. 10 odst. 2 |
|
|
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1882/2003, pouze příloha II, bod 24 |
Část B
Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost
(uvedené v článku 17)
|
Směrnice |
Lhůta pro provedení |
Datum použitelnosti |
|
Směrnice 91/439/EHS |
1. červenec 1994 |
1. červenec 1996 |
|
Směrnice 94/72/ES |
- |
1. leden 1995 |
|
Rozhodnutí 96/427/ES |
- |
16. červenec 1996 |
|
Směrnice 96/47/ES |
1. červenec 1996 |
1. červenec 1996 |
|
Směrnice 97/26/ES |
1. leden 1998 |
1. leden 1998 |
|
Směrnice 2000/56/ES |
30. září 2003 |
30. září 2003, 30. září 2008 (příloha II bod 6.2.5) a 30. září 2013 (příloha II bod 5.2) |
|
Směrnice 2003/59/ES |
10. září 2006 |
10. září 2008 (osobní doprava) a 10. září 2009 (nákladní doprava) |
(1) Směrnice 91/439/EHS byla rovněž změněna tímto aktem, který nebyl zrušen: akt o přistoupení z roku 1994.
PŘÍLOHA VIII
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Směrnice 91/439/EHS |
Tato směrnice |
|
Čl. 1 odst. 1 první věta |
Čl. 1 odst. 1 první věta |
|
Čl. 1 odst. 1 druhá věta |
|
|
|
Čl. 1 odst. 2 |
|
Čl. 1 odst. 2 |
Čl. 2 odst. 1 |
|
– |
Čl. 2 odst. 2 |
|
Čl. 1 odst. 3 |
– |
|
Čl. 2 odst. 1 |
Čl. 1 odst. 1 druhá věta |
|
Čl. 2 odst. 2 |
Čl. 3 odst. 1 |
|
|
Čl. 3 odst. 2 |
|
|
Čl. 3 odst. 2 |
|
Čl. 2 odst. 3 |
– |
|
Čl. 2 odst. 4 |
– |
|
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec návětí |
Čl. 4 odst. 1 první věta |
|
– |
Čl. 4 odst. 2 první odrážka |
|
– |
Čl. 4 odst. 2 druhá odrážka |
|
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec první odrážka |
Čl. 4 odst. 3 první odrážka |
|
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec druhá odrážka |
Čl. 4 odst. 4 písm. b) první pododstavec |
|
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec třetí odrážka |
Čl. 4 odst. 4 písm. b) druhý pododstavec |
|
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec čtvrtá odrážka |
Čl. 4 odst. 4 písm. c) |
|
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec pátá odrážka |
Čl. 4 odst. 4 písm. f) |
|
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec šestá odrážka |
Čl. 4 odst. 4 písm. g) |
|
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec sedmá odrážka |
Čl. 4 odst. 4 písm. j) |
|
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec osmá odrážka |
Čl. 4 odst. 4 písm. k) |
|
Čl. 3 odst. 2 první pododstavec návětí |
– |
|
Čl. 3 odst. 2 první pododstavec první odrážka |
Čl. 4 odst. 3 písm. a) |
|
Čl. 3 odst. 2 první pododstavec druhá odrážka |
Čl. 4 odst. 4 písm. a) |
|
Čl. 3 odst. 2 první pododstavec třetí odrážka |
Čl. 4 odst. 4 písm. d) |
|
Čl. 3 odst. 2 první pododstavec čtvrtá odrážka |
Čl. 4 odst. 4 písm. e) |
|
Čl. 3 odst. 2 první pododstavec pátá odrážka |
Čl. 4 odst. 4 písm. h) |
|
Čl. 3 odst. 2 první pododstavec šestá odrážka, návětí |
Čl. 4 odst. 4 písm. i) |
|
Čl. 3 odst. 2 první pododstavec šestá odrážka první pododrážka |
– |
|
Čl. 3 odst. 2 první pododstavec šestá odrážka druhá pododrážka |
– |
|
Čl. 3 odst. 3 návětí |
– |
|
Čl. 3 odst. 3 první odrážka |
Čl. 4 odst. 1 třetí věta |
|
Čl. 3 odst. 3 druhá odrážka první pododstavec |
Čl. 4 odst. 3 druhá odrážka |
|
Čl. 3 odst. 3 druhá odrážka druhý pododstavec |
– |
|
Čl. 3 odst. 3 třetí odrážka |
Čl. 4 odst. 3 první odrážka |
|
Čl. 3 odst. 3 čtvrtá odrážka |
Čl. 4 odst. 4 první odrážka |
|
Čl. 3 odst. 3 pátá odrážka |
Čl. 4 odst. 4 druhá odrážka |
|
– |
Čl. 4 odst. 3 |
|
Čl. 3 odst. 4 |
– |
|
Čl. 3 odst. 5 |
– |
|
Čl. 3 odst. 6 |
Čl. 4 odst. 5 první věta |
|
– |
Čl. 4 odst. 5 druhá věta |
|
Článek 4 |
Článek 5 |
|
Čl. 5 odst. 1 |
Čl. 6 odst. 1 |
|
Čl. 5 odst. 1 písm. a) |
Čl. 6 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 5 odst. 1 písm. b) |
Čl. 6 odst. 1 písm. b) |
|
Čl. 5 odst. 2 návětí |
Čl. 6 odst. 2 návětí |
|
Čl. 5 odst. 2 písm. a) |
Čl. 6 odst. 2 písm. a) |
|
Čl. 5 odst. 2 písm. b) |
Čl. 6 odst. 2 písm. b) |
|
– |
Čl. 6 odst. 2 písm. c) |
|
– |
Čl. 6 odst. 2 písm. d) |
|
– |
Čl. 6 odst. 2 písm. e) |
|
– |
Čl. 6 odst. 2 písm. f) |
|
Čl. 5 odst. 3 |
– |
|
Čl. 5 odst. 4 |
Čl. 6 odst. 4 |
|
Čl. 6 odst. 1 návětí |
Čl. 4 odst. 1 druhá věta |
|
Čl. 6 odst. 1 písm. a) první odrážka |
Čl. 4 odst. 3 písm. a) třetí odrážka |
|
Čl. 6 odst. 1 písm. a) druhá odrážka |
Čl. 4 odst. 4 písm. a) druhá odrážka |
|
Čl. 6 odst. 1 písm. b) první odrážka |
Čl. 4 odst. 3 písm. b) druhá odrážka |
|
– |
Čl. 4 odst. 3 písm. c) druhá odrážka |
|
Čl. 6 odst. 1 písm. b) druhá odrážka první alternativa |
Čl. 4 odst. 4 písm. b) pátý pododstavec |
|
Čl. 6 odst. 1 písm. b) druhá odrážka druhá alternativa |
Čl. 4 odst. 4 písm. c) druhá odrážka |
|
Čl. 6 odst. 1 písm. b) třetí odrážka první a druhá alternativa |
Čl. 4 odst. 4 písm. g) druhá odrážka |
|
Čl. 6 odst. 1 písm. b) třetí odrážka třetí a čtvrtá alternativa |
Čl. 4 odst. 4 písm. e) třetí odrážka |
|
Čl. 6 odst. 1 písm. c) první odrážka první a druhá alternativa |
Čl. 4 odst. 4 písm. k) druhá odrážka |
|
Čl. 6 odst. 1 písm. c) první odrážka třetí a čtvrtá alternativa |
Čl. 4 odst. 4 písm. i) druhá odrážka |
|
Čl. 6 odst. 2 |
Čl. 4 odst. 6 první pododstavec |
|
– |
Čl. 4 odst. 6 druhý pododstavec |
|
Čl. 6 odst. 3 |
Čl. 4 odst. 6 třetí a čtvrtý pododstavec |
|
Čl. 7 odst. 1 návětí |
Čl. 7 odst. 1 návětí |
|
Čl. 7 odst. 1 písm. a) |
Čl. 7 odst. 1 písm. a) |
|
– |
Čl. 7 odst. 1 písm. b) |
|
– |
Čl. 7 odst. 1 písm. c) |
|
– |
Čl. 7 odst. 1 písm. d) |
|
Čl. 7 odst. 1 písm. b) |
Čl. 7 odst. 1 písm. e) |
|
Čl. 7 odst. 2 |
– |
|
Čl. 7 odst. 3 |
– |
|
– |
Čl. 7 odst. 2 |
|
– |
Čl. 7 odst. 3 |
|
Čl. 7 odst. 4 |
Čl. 7 odst. 4 |
|
Čl. 7 odst. 5 |
Čl. 7 odst. 5 písm. a) |
|
– |
Čl. 7 odst. 5 písm. b) |
|
– |
Čl. 7 odst. 5 písm. c) |
|
– |
Čl. 7 odst. 5 písm. d) |
|
Čl. 7a odst. 1 |
– |
|
Čl. 7a odst. 2 |
Článek 8 |
|
Článek 7b |
Článek 9 |
|
– |
Článek 10 |
|
Článek 8 |
Článek 11 |
|
Článek 9 |
Článek 12 |
|
Článek 10 |
Čl. 13 odst. 1 |
|
– |
Čl. 13 odst. 2 |
|
Článek 11 |
Článek 14 |
|
Čl. 12 odst. 1 |
– |
|
Čl. 12 odst. 2 |
– |
|
Čl. 12 odst. 3 |
Článek 15 |
|
– |
Článek 16 |
|
Článek 13 |
Čl. 17 první pododstavec |
|
– |
Čl. 17 druhý pododstavec |
|
– |
Článek 18 |
|
Článek 14 |
Článek 19 |
|
Příloha I |
– |
|
Příloha Ia |
Příloha I |
|
Příloha II |
Příloha II |
|
Příloha III |
Příloha III |
|
– |
Příloha IV |
|
– |
Příloha V |
|
– |
Příloha VI |
P6_TA(2006)0588
Změna článku 81 jednacího řádu
Rozhodnutí Evropského parlamentu o změně článku 81 jednacího řádu Evropského parlamentu „Prováděcí ustanovení“ (2006/2211(REG))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na svůj postoj ze dne 6. července 2006 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, a jmenovitě jeho odstavec 2 (1), |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/512/ES ze dne 17. července 2006, kterým se mění rozhodnutí 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (2), |
|
— |
s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 20. července 2006, |
|
— |
s ohledem na články 201 a 202 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0415/2006), |
vzhledem k tomu, že
|
A. |
jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí vedla k uzavření interinstitucionální dohody v podobě společného prohlášení, vítajícího návrh nového postupu, který má být začleněn do rozhodnutí 1999/468/ES, |
|
B. |
nový postup s názvem „regulativní postup s přezkumem“ dává Evropskému parlamentu a Radě rovnocenné právo přezkoumat „kvazilegislativní“ opatření k realizaci nástroje přijatého postupem spolurozhodování a tato opatření zamítnout, |
|
C. |
rozhodnutí 2006/512/ES je doprovázeno tímto společným prohlášením, prohlášením Komise zaznamenaným v zápisu Rady a prohlášeními Komise o provádění a uplatňování nového postupu, |
|
D. |
je vhodné upravit článek 81 jednacího řádu tak, aby mohl Parlament využít práva podle nového postupu co nejlépe, |
|
1. |
rozhodl změnit jednací řád níže uvedeným způsobem; |
|
2. |
rozhodl, že změna vstoupí v platnost dne 1. ledna 2007; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby na administrativní úrovni po dohodě s ostatními orgány zajistil, že návrhy opatření nebudou Parlamentu doručeny krátce před parlamentními prázdninami; |
|
4. |
pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi. |
Článek 81
Prováděcí ustanovení
1. Pokud Komise předloží Parlamentu návrh prováděcího opatření, postoupí předseda daný dokument výboru příslušnému pro daný akt, k němuž se prováděcí ustanovení vztahují.
2. Na návrh příslušného výboru může Parlament do jednoho měsíce – nebo do tří měsíců v případě opatření týkajícího se finančních služeb – ode dne obdržení návrhu prováděcího opatření přijmout usnesení, které vyjadřuje námitky k tomuto návrhu opatření, zejména pokud tento návrh překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu. Pokud se před uplynutím lhůty nekoná žádné dílčí zasedání nebo v případech, kdy je nezbytný naléhavý postup, se má za to, že je právo na odpověď přeneseno na příslušný výbor. Odpověď má formu dopisu předsedy příslušného výboru příslušnému členu Komise a dává se na vědomí všem poslancům Parlamentu. Pokud má Parlament proti tomuto opatření námitky , požádá předseda Komisi, aby vzala návrh zpět nebo opatření změnila nebo aby předložila návrh v rámci příslušného legislativního postupu.
Článek 81
Prováděcí opatření
1. Pokud Komise předloží Parlamentu návrh prováděcích opatření, postoupí předseda návrh opatření výboru příslušnému pro daný akt, k němuž se prováděcí opatření vztahují. Došlo-li s ohledem na základní akt k užší spolupráci mezi výbory, příslušný výbor vyzve druhý výbor, aby ústně nebo dopisem sdělil své názory.
2. Předseda příslušného výboru stanoví pro členy určitou lhůtu, během níž mohou navrhnout, aby výbor vznesl proti návrhu opatření námitky. Považuje-li to výbor za vhodné, může se rozhodnout jmenovat zpravodaje z řad svých členů nebo stálých náhradníků. Bude-li mít výbor námitky proti návrhu opatření, předloží návrh usnesení proti přijetí návrhu opatření, který může také obsahovat změny, jež by měly být zaneseny do návrhu opatření .
Pokud v příslušné lhůtě od data obdržení návrhu opatření Parlament přijme takové usnesení, požádá předseda Komisi, aby vzala návrh opatření zpět nebo jej změnila nebo aby předložila návrh v rámci příslušného legislativního postupu.
3. Pokud se před uplynutím lhůty nekoná žádné dílčí zasedání, má se za to, že je právo na odpověď přeneseno na příslušný výbor. Tato odpověď má formu dopisu předsedy příslušného výboru příslušnému členu Komise a dává se na vědomí všem poslancům Parlamentu.
4. Pokud prováděcí opatření, která předjímá Komise, spadají pod regulativní postup s přezkumem, odstavec 3 se nepoužije a odstavce 1 a 2 budou doplněny takto:
|
a) |
lhůta pro přezkum začíná běžet po předložení návrhu opatření Parlamentu ve všech úředních jazycích; |
|
b) |
Parlament může zamítnout přijetí návrhu opatření s odůvodněním, že návrh opatření překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu, není slučitelný s cílem nebo obsahem základního aktu nebo nerespektuje zásadu subsidiarity či proporcionality; |
|
c) |
Parlament může zamítnout přijetí návrhu opatření nadpoloviční většinou všech svých členů. |
|
d) |
Pokud vychází návrh opatření z čl. 5a odst. 5 nebo 6 rozhodnutí 1999/468/ES, který stanoví zkrácené lhůty, ve kterých může Evropský parlament vyjádřit nesouhlas, může návrh usnesení vyjadřujícího nesouhlas s přijetím návrhu opatření předložit předseda příslušného výboru, jestliže se tento výbor nemohl v dané lhůtě sejít. |
(1) Přijaté texty, P6_TA(2006)0310.
P6_TA(2006)0589
Změna jednacího řádu (kvestoři, předsednictva výborů)
Rozhodnutí Evropského parlamentu o změně článku 15 a čl. 182 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu – volba kvestorů a předsednictev výborů (2006/2287(REG))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh změny jednacího řádu (B6-0628/2006), |
|
— |
s ohledem na články 201 a 202 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0464/2006), |
|
1. |
se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže; |
|
2. |
se rozhodl, že změna vstupuje v platnost dne 1. ledna 2007; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi. |
Pro období od ledna 2007 do července 2009 zvolí Parlament šest kvestorů .
V období od ledna 2007 do července 2009 bude mít předsednictvo výborů čtyři místopředsedy.
P6_TA(2006)0590
Zřízení Fondu pro vnějšní hranice ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu pro vnější hranice pro období 2007–2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (KOM(2005)0123 – C6-0125/2005 – 2005/0047(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0123) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 62 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0125/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Rozpočtového výboru (A6-0427/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0047
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2006 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2007/ES o zřízení Fondu pro vnější hranice na období let 2007–2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1).
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Ačkoli každý členský stát přispívá v rámci společných pravidel k vysoké a jednotné úrovni kontroly osob a ostrahy na vnějších hranicích členských států Evropské unie, některé členské státy čelí větší zátěži než ostatní. |
|
(2) |
Tato rozdílná zátěž vyplývá z různé situace v členských státech, pokud jde o zeměpisnou polohu jejich vnějších hranic, počet povolených a provozovaných hraničních přechodů, úroveň tlaku legální i nelegální migrace, rizika a hrozby, jimž čelí, a konečně pracovní zátěž vnitrostátních úřadů vzhledem k vyřizování žádostí o vízum a udělování víz. |
|
(3) |
Sdílení zátěže mezi členskými státy a Evropskou unií při řízení vnějších hranic je jednou z pěti součástí společné politiky řízení vnějších hranic navržené Komisí ve sdělení ze dne 7. května 2002„K integrovanému řízení vnějších hranic členských států Evropské unie“ a schválené Radou v jejím „Plánu řízení vnějších hranic členských států Evropské unie“ ze dne 14. června 2002. |
|
(4) |
Ačkoli nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (4) představuje důležitý krok směrem k postupnému vývoji operativního rozměru společného evropského systému integrovaného řízení hranic, je pro účinné provádění společných standardů pro ochranu a ostrahu vnějších hranic zapotřebí mechanismu finanční solidarity Společenství na podporu členských států, které nesou tuto trvalou a těžkou finanční zátěž ve prospěch Společenství. |
|
(5) |
Společný soubor právních norem vymezený zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (5), vyzývá k hraničním kontrolám, které by měly pomáhat v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodování s lidmi a zabránit jakékoliv hrozbě pro vnitřní bezpečnost členských států, a zároveň uvádí, že by se hraniční kontroly měly provádět tak, aby byla plně respektována lidská důstojnost. |
|
(6) |
Fond pro vnější hranice (dále jen „fond“) by měl vyjadřovat solidaritu prostřednictvím finanční pomoci těm členským státům, které uplatňují schengenská ustanovení týkající se vnějších hranic. |
|
(7) |
Tato finanční pomoc by měla být strukturována tak, aby zároveň sloužila jako most k finančním příspěvkům, které Evropská unie poskytla v minulosti členským státům, jež v době vstupu tohoto rozhodnutí v platnost ještě neuplatňují všechna ustanovení schengenského acquis, není však pouhým pokračováním akcí financovaných dříve z jiných zdrojů zahrnutých v souhrnném rozpočtu Evropské unie. V těchto případech by měl fond těmto členským státům pomáhat při jejich přípravě na co nejdřívější plnou účast, v souladu s Haagským programem ze dnů 4. a 5. listopadu 2004. |
|
(8) |
Kromě toho by měl fond vzít v úvahu konkrétní situace, jako například pozemní průjezd státních příslušníků třetích zemí, kteří musí nezbytně projet územím jednoho nebo více členských států při cestě mezi dvěma zeměpisně oddělenými částmi jejich vlastní země, a to nejen ve vlastním zájmu dotčeného členského státu nebo států, ale v zájmu všech členských států, které zrušily kontroly na svých vnitřních hranicích. V těchto případech by měly být financované akce vymezeny taxativně a o přidělení zdrojů by mělo být rozhodnuto na základě věcného posouzení potřeb ve vztahu k těmto akcím. |
|
(9) |
K zajištění jednotné a vysoce kvalitní ochrany vnějších hranic a pružné přeshraniční dopravy by měl fond přispívat k rozvoji společného evropského systému integrovaného řízení hranic, který zahrnuje veškerá opatření související s politickou strategií, právními předpisy, systematickou spoluprací, rozdělením zátěže, zaměstnanci, vybavením a technologií přijatá na různých úrovních příslušnými orgány členských států a případně ve spolupráci s ostatními orgány a který využívá mimo jiné čtyřstupňový model bezpečnosti hranic a integrovanou analýzu rizik Evropské unie. |
|
(10) |
V souladu s Protokolem č. 5 k aktu o přistoupení z roku 2003 o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace (6) by se z fondu měly uhradit veškeré dodatečné náklady vynaložené při provádění zvláštních ustanovení acquis přijatých pro tento průjezd. |
|
(11) |
Jako doplněk k operativní spolupráci vytvořené pod záštitou Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie zřízené nařízením (ES) č. 2007/2004 (dále jen „agentura“) a vedle přidělování finančních prostředků členským státům by měl fond rovněž zavést možnost reakce Společenství na nedostatky na strategických hraničních přechodech tím, že bude spolufinancovat zvláštní akce zaměřené na řešení těchto nedostatků prostřednictvím zvláštní částky, která bude na tyto akce každoročně vyčleněna. |
|
(12) |
Fond by měl obsahovat podporu vnitrostátních opatření a spolupráce mezi členskými státy v oblasti vízové politiky a jiné činnosti probíhající ve fázi, která předchází ochraně vnějších hranic. Účinné řízení činností organizovaných konzulárními službami členských států ve třetích zemích je v zájmu společné vízové politiky jakožto součásti mnohovrstevného systému zaměřeného na usnadnění legálního cestování a na boj proti neledálnímu přistěhovalectví v Evropské unii a je nedílnou součástí společného evropského systému integrovaného řízení hranic. |
|
(13) |
S ohledem na svou oblast působnosti a účel by tento fond v žádném případě neměl podporovat akce týkající se prostorů a středisek pro zadržování osob ve třetích zemích. |
|
(14) |
Měla by být stanovena objektivní kritéria pro přidělování dostupných ročních zdrojů členským státům. Tato kritéria by měla být rozčleněna podle typů hranic a brát přitom v úvahu tok a míru ohrožení na vnějších hranicích členských států. |
|
(15) |
Používání těchto kritérií by mělo být přezkoumáno v roce 2010, aby mohly být zohledněny případné nově vzniklé okolnosti, zejména ty, které vyplynou ze změn týkajících se samotných vnějších hranic. |
|
(16) |
Komise by s agenturou, vzhledem k jejímu poslání pomáhat členským státům při provádění operativních stránek řízení vnějších hranic a v zájmu rozvíjení vzájemného doplňování mezi jejím posláním a odpovědnostmi členských států za ochranu a ostrahu vnějších hranic, měla konzultovat návrhy víceletých programů předložené členskými státy a strategické pokyny vypracované Komisí. |
|
(17) |
Komise může požádat agenturu, aby přispěla k jejímu hodnocení vlivu fondu na rozvoj politiky a právních předpisů týkajících se ochrany vnějších hranic, na součinnost mezi fondem a úkoly agentury, jakož i na vhodnost kritérií pro přidělování finančních zdrojů členským státům vzhledem k cílům, které Evropská unie v této oblasti sleduje. |
|
(18) |
Toto rozhodnutí je navrženo tak, aby tvořilo součást celistvého rámce skládajícího se také z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2007/ES ze dne … o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (7) (*), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2007/ES ze dne … o zřízení Evropského návratového fondu pro období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (8) (*) a rozhodnutí Rady …/2007/ES ze dne … o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (9) (*), jehož cílem je řešit otázku spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy ohledně finanční zátěže vyplývající ze zavádění integrovaného řízení vnějších hranic Evropské unie a z provádění společné azylové a přistěhovalecké politiky vyvinuté podle hlavy IV části třetí Smlouvy. |
|
(19) |
Účast určitého členského státu na fondu by neměla být souběžná s jeho účastí na některém budoucím dočasném nástroji určeném na pomoc přijímajícím členským státům při financování akcí na nových vnějších hranicích Evropské unie v rámci provádění schengenského acquis a ochrany vnějších hranic. |
|
(20) |
Akce podporované tímto fondem by měly spolupůsobit s akcemi, které jsou podporovány nástroji Společenství v oblasti vnější pomoci a které jsou prováděny v rámci politiky vnějších vztahů Evropské unie, zejména se strategií pro vnější rozměr prostoru svobody, bezpečnosti a práva. |
|
(21) |
Podpora poskytovaná fondem by byla účinněji a lépe zaměřena, pokud by spolufinancování způsobilých akcí vycházelo ze strategického víceletého programu, který vypracuje každý členský stát na základě dialogu s Komisí. |
|
(22) |
Na základě strategických pokynů přijatých Komisí by měl každý členský stát vypracovat víceletý programový dokument s přihlédnutím ke své konkrétní situaci a potřebám a stanovit v něm svou strategii vývoje, která by měla tvořit rámec pro přípravu provádění akcí, jejichž výčet má být uveden v ročních programech. |
|
(23) |
V souladu se způsoby plnění rozpočtu uvedenými v čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (10), (dále jen „finanční nařízení“) by měly být upřesněny podmínky umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a vyjasněny povinnosti týkající se spolupráce členských států. Uplatňování těchto podmínek by Komisi umožnilo přesvědčit se, že členské státy využívají fond legálně a správně a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu článku 27 a čl. 48 odst. 2 finančního nařízení. |
|
(24) |
Členské státy by měly přijmout náležitá opatření k zajištění správného fungování řídicího a kontrolního systému a kvality provádění. K tomuto účelu je třeba stanovit obecné zásady a nezbytné funkce, které musí všechny programy splňovat. |
|
(25) |
Jelikož fond smí podporovat vnitrostátní opatření členského státu pro provádění schengenského acquis, které sahá od oblasti vnějších hranic až po oblast vízové politiky, může být na různých úrovních a na různých místech zapojen víc než jeden orgán daného členského státu. Členské státy by proto měly mít možnost určit více certifikačních a auditních orgánů nebo pověřených orgánů za předpokladu, že působnost těchto orgánů je jasně vymezena. |
|
(26) |
V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by členské státy měly nést hlavní odpovědnost za působení fondu a kontrolu tohoto působení. |
|
(27) |
Pro zajištění účinného a správného provádění víceletých a ročních programů je nezbytné upřesnit povinnosti členských států, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, potvrzování výdajů a předcházení nesrovnalostem a porušením práva Společenství, jejich zjišťování a nápravu. Zejména v případě řízení a kontroly je nutné stanovit, jakými způsoby členské státy zajišťují, že příslušné systémy existují a uspokojivě fungují. |
|
(28) |
Měla by být podporována spolupráce mezi členskými státy a Komisí v oblasti finanční kontroly, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise v této oblasti. |
|
(29) |
Účinnost a dopad akcí podporovaných fondem závisí rovněž na jejich hodnocení a na šíření jejich výsledků. V této souvislosti by měly být výslovně upraveny povinnosti členských států a Komise, jakož i postupy zajišťující spolehlivost hodnocení a kvalitu souvisejících informací. |
|
(30) |
Akce by měly být hodnoceny s ohledem na svůj přezkum v polovině období a na hodnocení svých dopadů a postup hodnocení by měl být začleněn do systému monitorování projektů. |
|
(31) |
Komise by při zohlednění významu viditelnosti financování Společenstvím měla poskytnout obecné pokyny usnadňující, aby každý orgán, nevládní organizace, mezinárodní organizace nebo jakýkoli další subjekt přijímací grant z fondu poskytnutou podporu náležitě uznal, a vzal přitom v úvahu postupy pro ostatní nástroje se sdíleným řízením, jako jsou strukturální fondy. |
|
(32) |
Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán při ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (11). |
|
(33) |
Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž podpory zavedení společného evropského systému integrovaného řízení hranic, včetně řízení činností organizovaných konzulárními a jinými službami členských států ve třetích zemích, pokud jde o toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
|
(34) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (12). |
|
(35) |
Jelikož opatření tohoto rozhodnutí týkající se přijímání strategických pokynů má obecný význam a jeho účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí, mimo jiné zrušením některých těchto prvků nebo doplněním tohoto rozhodnutí o nové jiné než podstatné prvky, mělo by být přijato regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Z důvodu účinnosti by měly být lhůty obvykle použitelné pro regulativní postup s kontrolou k přijetí strategických pokynů zkráceny. |
|
(36) |
Některá ustanovení tohoto rozhodnutí by se měla začít uplatňovat od 1. ledna 2007 v zájmu zajištění včasného provádění fondu. |
|
(37) |
Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis, která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (13). |
|
(38) |
Malo by být přijato opatření umožňující zástupcům Islandu a Norska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Takové opatření je zmiňováno v Dohodě ve formě výměny dopisů mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o výborech, které jsou nápomocny Evropské komisi při výkonu její výkonné moci (14), připojené k dohodě uvedené v 37. bodě odůvodnění. |
|
(39) |
Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/860/ES (15) o podpisu uvedené dohody jménem Evropského společenství a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení. |
|
(40) |
Mělo by být přijato opatření umožňující zástupcům Švýcarska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Takové opatření je zmiňováno v dopisech vyměněných mezi Radou Evropské unie a Švýcarskem, které jsou připojeny k dohodě uvedené v 39. bodě odůvodnění. |
|
(41) |
Měla by být uzavřena dohoda mezi Společenstvím a Islandem, Norskem a Švýcarskem pro stanovení doplňujících pravidel potřebných pro provádění tohoto nástroje. |
|
(42) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijala toto rozhodnutí, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. |
|
(43) |
Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (16), a následného rozhodnutí Rady 2004/926/ES ze dne 22. prosince 2004 o uvedení v platnost částí schengenského acquis pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska (17). Spojené království se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné. |
|
(44) |
Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (18); Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné. |
|
(45) |
V souladu s čl. 67 odst. 2 druhou odrážkou Smlouvy se na základě rozhodnutí Rady 2004/927/ES ze dne 22. prosince 2004, podle něhož se na určité oblasti obsažené v hlavě IV třetí části Smlouvy o založení Evropského společenství použije postup podle článku 251 uvedené smlouvy (19), vztahuje postup uvedený v článku 251 Smlouvy na oblasti, které spadají pod čl. 62 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 a čl. 63 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) Smlouvy, |
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, CÍLE A AKCE
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Tímto rozhodnutím se zřizuje na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 Fond pro vnější hranice (dále jen „fond“), který je součástí celistvého rámce zahrnujícího rovněž rozhodnutí č. …/2007/ES (**), rozhodnutí č. …/2007/ES (***) a rozhodnutí …/2007/ES (****), s cílem přispět k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva a k uplatňování zásady solidarity mezi členskými státy.
Toto rozhodnutí stanoví cíle, k jejichž dosahování fond přispívá, jeho provádění, dostupné finanční zdroje a kritéria pro přidělování těchto dostupných finančních zdrojů.
Dále stanoví pravidla pro správu fondu, včetně finančních, a monitorovací a kontrolní mechanismy, které jsou založeny na sdílení odpovědností mezi Komisí a členskými státy.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
|
1) |
„vnějšími hranicemi“ pozemní hranice členských států, včetně říčních a jezerních hranic, mořské hranice a jejich letiště, říční přístavy, námořní přístavy a jezerní přístavy, na které se vztahují právní předpisy Společenství o překračování vnějších hranic, bez ohledu na to, zda se jedná o dočasné hranice či nikoli. |
|
2) |
„dočasnými vnějšími hranicemi“
|
|
3) |
„hraničním přechodem“ jakýkoliv přechod určený příslušnými orgány pro překračování vnějších hranic, oznámený v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 562/2006; |
|
4) |
„agenturou“ Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízená nařízením (ES) č. 2007/2004. |
Článek 3
Obecné cíle fondu
1. Fond přispívá k dosažení těchto cílů:
|
a) |
účinná organizace úkolů v oblasti ochrany vnějších hranic, jež zahrnuje kontroly a ostrahu; |
|
b) |
účinné řízení toků osob na vnějších hranicích členskými státy s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany vnějších hranic na jedné straně a plynulé překračování vnějších hranic v souladu s schengenským acquis a se zásadou zacházení založeného na vzájemné úctě a důstojnosti na straně druhé; |
|
c) |
jednotné uplatňování příslušníky pohraniční stráže ustanovení právních předpisů Společenství o překračování vnějších hranic, zejména nařízení (ES) č. 562/2006; |
|
d) |
zlepšení řízení činností organizovaných konzulárními a jinými službami členských států ve třetích zemích, pokud jde o toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států a o spolupráci mezi členskými státy v tomto ohledu. |
2. Fond přispívá k financování technické pomoci z podnětu členských států nebo Komise.
Článek 4
Zvláštní cíle
1. Pokud jde o cíl stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. a), podporuje fond dosahování těchto zvláštních cílů:
|
a) |
provádění doporučení, operativních standardů a osvědčených postupů vyplývajících z operativní spolupráce mezi členskými státy v oblasti ochrany hranic; |
|
b) |
vývoj a uplatňování opatření nezbytných pro zdokonalení systémů ostrahy mezi hraničními přechody; |
|
c) |
zavádění opatření nebo vývoj účinných systémů umožňujících metodické shromažďování významných informací o vývoji situace na území při vnějších hranicích, na nich a bezprostředně za nimi; |
|
d) |
zajištění vhodného způsobu evidování počtu osob překračujících všechny druhy vnějších hranic (pozemní, vzdušné, mořské); |
|
e) |
zavádění nebo zdokonalování systému shromažďování statistických a správních údajů o kategoriích cestujících a o počtu a povaze kontrol a ostrahových opatření na různých druzích vnějších hranic na základě evidence a dalších zdrojů shromažďování údajů; |
|
f) |
vytvoření účinné, strukturální, strategické a operativní koordinace mezi všemi orgány působícími na hraničních přechodech; |
|
g) |
zlepšení schopností a kvalifikace příslušníků pohraničí stráže při plnění úkolů ostrahy, poradenství a ochrany; |
|
h) |
zlepšení výměny informací na vnitrostátní úrovni mezi jednotlivými orgány příslušnými pro řízení vnějších hranic a mezi těmito orgány a jinými orgány příslušnými pro migraci, azyl a jiné související záležitosti; |
|
i) |
podpora norem kvality řízení. |
2. Pokud jde o cíl stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. b), podporuje fond dosahování těchto zvláštních cílů:
|
a) |
s výjimkou dočasných vnějších hranic, rozvoj nových pracovních metod, logistických opatření a nejmodernější technologie k posílení systematických kontrol osob při vstupu a výstupu na hraničních přechodech; |
|
b) |
podpora využívání technologie a specializované odborné přípravy zaměstnanců odpovědných za její účinné využití; |
|
c) |
podpora výměny informací o padělaných nebo pozměněných cestovních dokladech a zlepšení odborné přípravy v této oblasti, včetně vývoje a šíření společných nástrojů a postupů pro odhalování takových dokladů; |
|
d) |
podpora účinného vyhledávání údajů v reálném čase na hraničních přechodech prostřednictvím využití rozsáhlých informačnětechnologických systémů, jako jsou Schengenský informační systém (SIS) a Vízový informační systém (VIS), a účinná výměna informací mezi všemi hraničními přechody na vnějších hranicích v reálném čase; |
|
e) |
zajištění optimálního provádění výsledků analýz rizik na operativní a technické úrovni. |
3. Pokud jde o cíl stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. c), podporuje fond dosahování těchto zvláštních cílů:
|
a) |
postupné vytvoření jednotného vzdělávání, odborné přípravy a kvalifikace příslušníků pohraniční stráže v každém členském státě, zejména prostřednictvím zavedení společných základních učebních osnov pro odbornou přípravu vypracovaných agenturou a uceleným doplňováním činností agentury v této oblasti; |
|
b) |
podpora a zvýšení počtu výměn a vyslání příslušníků pohraniční stráže mezi členskými státy, které doplňují pokyny a činnosti agentury v této oblasti; |
|
c) |
podpora využívání kompatibilní nejnovější technologie na vnějších hranicích, kdykoli je to nezbytné pro správné, účinné nebo jednotné používání pravidel; |
|
d) |
podpora schopnosti orgánů uplatňovat stejné postupy a přijímat jednotná, rychlá a vysoce kvalitní rozhodnutí o překročení vnějších hranic, včetně udělování víz; |
|
e) |
podpora využívání společné praktické příručky pro příslušníky pohraniční stráže; |
|
f) |
budování a modernizace prostor a středisek pro osoby, jimž byl odepřen vstup, a pro osoby, které byly zadrženy po nedovoleném překročení vnějších hranic, nebo když se nacházely v blízkosti vnějších hranic s úmyslem nedovoleně vstoupit na území členského státu; |
|
g) |
zvýšení bezpečnosti v prostorách hraničních přechodů pro zajištění bezpečnosti příslušníků pohraniční stráže a ochrany vybavení, systémů ostrahy a dopravních prostředků. |
4. Pokud jde o cíl stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. d), podporuje fond dosahování těchto zvláštních cílů:
|
a) |
posílení operativní schopnosti sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a podpora účinnější spolupráce mezi úřady členských států prostřednictvím jejich sítě; |
|
b) |
zavedení opatření zaměřených na pomoc členským státům a dopravcům při plnění povinností, které jim ukládá směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících (20) a článek 26 Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (21) (dále jen „Schengenská úmluva“) s cílem zabránit nedovolenému překračování vnějších hranic; |
|
c) |
podpora účinnější spolupráce s dopravci na letištích zemí odjezdu, včetně jednotné odborné přípravy zaměstnanců dopravců týkající se cestovních dokladů; |
|
d) |
podpora řízení jakosti, řádných služeb a zařízení, pokud jde o infrastrukturu používanou při vyřizování žádostí o vízum; |
|
e) |
podpora spolupráce mezi členskými státy pro zvyšování kapacity konzulárních služeb při vyřizování žádostí o vízum; |
|
f) |
podpora společných vyšetřovacích postupů, jednotných správních postupů a rozhodování o vízech uplatňovaných konzulárními službami členského státu umístěnými v různých třetích zemích; |
|
g) |
podpora vývoje směrem k systematické a pravidelné spolupráci mezi konzulárními a jinými službami různých členských států, zejména v souvislosti s VIS, včetně sdílení zdrojů a prostředků pro udělování víz, výměnu informací, průzkum a vyšetřování týkajících se žádostí o víza a pro vývoj společných středisek pro žádosti o víza; |
|
h) |
podpora vnitrostátních iniciativ zaměřených na společné vyšetřovací postupy, jednotné správní postupy a rozhodování o vízech uplatňované konzulárními službami různých členských států; |
|
i) |
zřizování společných konzulárních úřadů. |
Článek 5
Způsobilé akce v členských státech
1. Fond podporuje akce v členských státech týkající se zvláštních cílů vymezených v článku 4, a zejména
|
a) |
infrastrukturu hraničních přechodů a souvisejících budov, jako jsou hraniční stanice, přistávací plochy pro vrtulníky nebo pruhy nebo zastřešené prostory pro vozidla nebo osoby čekající na odbavení na hraničních přechodech; |
|
b) |
infrastrukturu, budovy a systémy nezbytné pro ostrahu mezi hraničními přechody a pro ochranu proti nedovolenému překračování vnějších hranic; |
|
c) |
operativní vybavení, jako jsou snímače, dohled pomocí videokamer, přístroje na přezkoumání dokladů, detekční zařízení a přenosné nebo pevné terminály pro vyhledávání v SIS, VIS, Evropském systému archivace vyobrazení (FADO) a jiných evropských a vnitrostátních systémech; |
|
d) |
dopravní prostředky pro ochranu vnějších hranic, jako jsou vozidla, plavidla, vrtulníky a malá letadla, zvlášť vybavené elektronickým zařízením pro ostrahu hranic a odhalování osob v dopravních prostředcích; |
|
e) |
vybavení pro výměnu informací mezi příslušnými orgány v reálném čase; |
|
f) |
systémy informační a komunikační technologie; |
|
g) |
programy vysílání a výměny zaměstnanců, jako jsou příslušníci pohraniční stráže, imigrační úředníci a konzulární úředníci; |
|
h) |
odbornou přípravu a vzdělávání zaměstnanců příslušných orgánů, včetně jazykové přípravy; |
|
i) |
investice do vývoje, zkoušení a zavádění nejnovější technologie; |
|
j) |
studie a pilotní projekty provádějící doporučení, operativní standardy a osvědčené postupy vyplývající z operativní spolupráce mezi členskými státy v oblasti ochrany hranic; |
|
k) |
studie a pilotní projekty zaměřené na povzbuzení inovace, usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů a zvyšování kvality řízení činností organizovaných konzulárními a jinými službami členských států ve třetích zemích, pokud jde o toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států, a spolupráce mezi členskými státy v tomto ohledu. |
2. Fond nepodporuje akce týkající se dočasných vnějších hranic, pokud tyto akce vyžadují strukturální investice neslučitelné s cílem zrušení kontrol osob na těchto hranicích, zejména akce uvedené v odst. 1 písm. a) a b).
Článek 6
Zvláštní režim průjezdu
1. Fond poskytne podporu na ušlé poplatky z průjezdních víz a na krytí dodatečných nákladů vynaložených na zavedení režimu dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 693/2003 (22) a nařízením Rady (ES) č. 694/2003 (23).
2. Pro účely odstavce 1 se dodatečnými náklady rozumějí náklady, které přímo vyplývají z konkrétních potřeb při provádění operací v rámci zvláštního režimu průjezdu a které nevznikají v důsledku udělování průjezdních či jiných víz.
Financovat lze tyto druhy dodatečných nákladů:
|
a) |
investice do infrastruktury; |
|
b) |
odborná příprava zaměstnanců provádějících zvláštní režim průjezdu; |
|
c) |
další provozní náklady, včetně platů zaměstnanců konkrétně provádějících zvláštní režim průjezdu. |
3. Ušlé poplatky uvedené v odstavci 1 se vypočítají na základě výše poplatků za průjezdní víza stanovených v příloze 12 Společné konzulární instrukce o vízech, ve finančním rámci podle čl. 14 odst. 9.
Článek 7
Akce Společenství
1. Z podnětu Komise může být až 6 % dostupných finančních zdrojů fondu použito na financování nadnárodních akcí či akcí v zájmu Společenství jako celku (dále jen „akce Společenství“) týkajících se těchto cílů:
|
a) |
přispění k podpoře činnosti organizované konzulárními a jinými službami členských států ve třetích zemích, pokud jde o toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států a o spolupráci mezi členskými státy v tomto ohledu, což zahrnuje i činnost styčných úředníků v oblasti letectví a styčných úředníků v oblasti přistěhovalectví; |
|
b) |
podporovat postupné začleňování celních, veterinárních a rostlinolékařských kontrol do činností v rámci integrovaného řízení hranic v souladu s rozvojem politiky v této oblasti; |
|
c) |
poskytování podpory členským státům v případě řádně odůvodněných mimořádných situací, které vyžadují naléhavý zásah na vnějších hranicích. |
2. Aby mohly obdržet financování, musí akce Společenství uvedené v odst. 1 písm. a) a b) zejména
|
a) |
podporovat spolupráci Společenství při provádění práva Společenství a osvědčených postupů; |
|
b) |
podporovat zřizování nadnárodních sítí spolupráce a pilotních projektů založených na nadnárodních partnerstvích mezi konzulárními službami ze dvou nebo více členských států za účelem povzbuzení inovace a usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů; |
|
c) |
podporovat studie a šíření a výměnu informací o osvědčených postupech a o všech ostatních aspektech obecného cíle přispívat ke zlepšení činností organizovaných konzulárními službami členských států ve třetích zemích a spolupráce mezi členskými státy v této oblasti, včetně informací o využití nejnovějších technologií; |
|
d) |
podporovat projekty a studie zkoumající možnosti nových forem spolupráce Společenství a práva Společenství v této oblasti, zejména společná střediska pro podávání žádostí; |
|
e) |
podporovat vývoj společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů hodnocení vývoje politiky v oblasti vízové politiky a konzulární spolupráce a jejich používání členskými státy. |
3. Roční pracovní program, který stanoví priority pro akce Společenství, se přijímá postupem podle čl. 56 odst. 2.
KAPITOLA II
ZÁSADY POMOCI
Článek 8
Doplňkovost, soudržnost a soulad
1. Fond poskytuje pomoc, která doplňuje akce na celostátní, regionální a místní úrovni a začleňuje do nich priority Společenství.
2. Komise a členské státy zajišťují, aby byla pomoc z fondu a od členských států v souladu s činnostmi, politikami a prioritami Společenství. Tento soulad musí být uveden zejména ve víceletém programu podle článku 21.
3. Činnosti financované fondem musí být v souladu s ustanoveními Smlouvy a akty přijatými na jejich základě.
Článek 9
Programování
1. Cíle fondu jsou sledovány v rámci víceletého programového období od roku 2007 do roku 2013 s výhradou přezkumu v polovině období podle článku 24. Systém víceletého programování zahrnuje priority a postup řízení, rozhodování, auditu a certifikace.
2. Víceleté programy schválené Komisí se provádějí prostřednictvím ročních programů.
Článek 10
Subsidiární a proporcionální působení
1. Za provádění víceletých a ročních programů uvedených v článcích 21 a 23 odpovídají členské státy na vhodné územní úrovni v souladu se svými institucionálními systémy. Tuto odpovědnost vykonávají v souladu s tímto rozhodnutím.
2. Prostředky vynakládané Komisí a členskými státy v souvislosti s ustanoveními o auditu se liší podle výše příspěvku Společenství. Tatáž zásada se použije na ustanovení o hodnocení a na zprávy o víceletých a ročních programech.
Článek 11
Metody provádění
1. Rozpočet Společenství přidělený fondu se provádí v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. b) finančního nařízení, s výjimkou akcí Společenství uvedených v článku 7 a technické pomoci uvedené v článku 17 tohoto rozhodnutí.
2. Komise vykonává svou odpovědnost v oblasti provádění souhrnného rozpočtu Evropské unie tím, že
|
a) |
postupy podle článku 34 prověřuje existenci a řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech; |
|
b) |
v případě selhání vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů zadrží postupem podle článku 43 nebo pozastaví postupem podle článku 44 vyplácení celých částek nebo jejich části a použije veškeré další nutné finanční opravy postupy uvedenými v článcích 47 a 48. |
3. Země zapojené do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis se účastní fondu v souladu s tímto rozhodnutím.
4. Budou uzavřena ujednání stanovící doplňková pravidla nezbytná pro takovou účast, včetně ustanovení na zajištění ochrany finančních zájmů Společenství a pravomoci auditu Účetního dvora.
Článek 12
Partnerství
1. Každý členský stát v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a zvyklostmi navazuje partnerství s orgány a subjekty, které se podílejí na provádění víceletého programu nebo které podle dotyčného členského státu mohou užitečně přispět k rozvoji tohoto programu.
Tyto orgány a subjekty mohou zahrnovat příslušné regionální, místní, městské nebo jiné orgány veřejné moci, mezinárodní organizace, zejména vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, a subjekty zastupující občanskou společnost, jako jsou nevládní organizace nebo sociální partneři.
2. Partnerství probíhá plně v souladu s institucionální, zákonnou a finanční pravomocí každé skupiny partnerů.
KAPITOLA III
FINANČNÍ RÁMEC
Článek 13
Celkové finanční zdroje
1. Finanční krytí na provádění tohoto rozhodnutí od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se stanoví na 1 820 milionů euro.
2. Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.
3. Komise vypracovává orientační roční rozpisy podle členských států v souladu s kritérii stanovenými v článku 14.
Článek 14
Roční rozdělení zdrojů na způsobilé akce v členských státech
1. Dostupné roční finanční zdroje se rozdělují mezi členské státy takto:
|
a) |
30 % na vnější pozemní hranice; |
|
b) |
35 % na vnější mořské hranice; |
|
c) |
20 % na letiště; |
|
d) |
15 % na konzulární úřady. |
2. Zdroje dostupné podle odst. 1 písm. a) se rozdělují mezi členské státy takto:
|
a) |
70 % na délku vnějších hranic, která bude vypočítána na základě váhových faktorů pro každý zvláštní oddíl určených v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. a); a |
|
b) |
30 % na pracovní zátěž na jejich vnějších pozemních hranicích, určenou v souladu s odst. 7 písm. a). |
3. Zdroje dostupné podle odst. 1 písm. b) se rozdělují mezi členské státy takto:
|
a) |
70 % na délku vnějších hranic, která bude vypočítána na základě váhových faktorů pro každý zvláštní oddíl určených v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. b); a |
|
b) |
30 % na pracovní zátěž na jejich vnějších mořských hranicích, určenou v souladu s odst. 7 písm. a). |
4. Zdroje dostupné podle odst. 1 písm. c) se rozdělují mezi členské státy podle pracovní zátěže na jejich letištích určené v souladu s odst. 7 písm. b).
5. Zdroje dostupné podle odst. 1 písm. d) se rozdělují mezi členské státy takto:
|
a) |
50 % na počet konzulárních úřadů členských států v zemích uvedených v příloze I nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (24); a |
|
b) |
50 % na pracovní zátěž, pokud jde o řízení vízové politiky na konzulárních úřadech členských států v zemích uvedených na seznamu přílohy I nařízení (ES) č. 539/2001, určenou v souladu s odst. 7 písm. c) tohoto článku. |
6. Pro účely ročního rozdělení zdrojů podle odst. 1 písm. a) a b)
|
a) |
se zohlední demarkační linie mezi územími uvedenými v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 866/2004 ze dne 29. dubna 2004 o režimu podle článku 2 protokolu č. 10 k aktu o přistoupení (25) po celou dobu použitelnosti článku 1 protokolu 10 aktu o přistoupení z roku 2003, a to i v případě, kdy se nejedná o vnější pozemní hranici; nezohlední se však délka mořské hranice, která se nachází severně od této linie; |
|
b) |
„vnějšími mořskými hranicemi“ vnější hranice pobřežního moře členských států v souladu s vymezením podle článků 4 až 16 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. V případech, kdy je k zamezení nelegální migrace nebo nedovoleného vstupu třeba rozsáhlých pravidelných operací, se jimi však rozumějí vnější hranice oblasti s vysokým rizikem. Tyto oblasti se určí s ohledem na operační údaje za poslední dva roky poskytnuté dotčenými členskými státy. Tato definice vnějších mořských hranic platí výlučně pro účely tohoto rozhodnutí a veškeré operace musí být v souladu s mezinárodním právem. |
7. Pracovní zátěž by měla být založena na průměrných hodnotách těchto faktorů za předchozí dva roky:
|
a) |
na vnějších pozemních hranicích a vnějších mořských hranicích:
|
|
b) |
na letištích:
|
|
c) |
na konzulárních úřadech: počet žádostí o víza. |
V roce 2007 bude pracovní zátěž založena pouze na údajích z roku 2005.
8. Vážení uvedené v odstavcích 2 a 3 provede agentura v souladu s článkem 15.
9. Pokud jde o délku vnějších pozemních hranic ve smyslu odst. 2 písm. a), nepřihlíží se při výpočtu ročního rozdělení zdrojů k dočasným vnějším hranicím. Zohledňují se však dočasné vnější hranice mezi členským státy, které přistoupily k Evropské unii nejpozději k 1. květnu 2004, a členskými státy, které přistoupily po 1. květnu 2004.
10. Referenčními hodnotami pro pracovní zátěž uvedenou v odstavci 7 jsou nejaktuálnější statistické údaje zveřejněné Komisí (Eurostatem) na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s právem Společenství.
Pokud členské státy nesdělí Komisi (Eurostatu) dotyčné statistické údaje, poskytnou co nejdříve prozatímní údaje.
Před přijetím těchto údajů za referenční hodnoty vyhodnotí Komise (Eurostat) kvalitu, srovnatelnost a úplnost těchto statistických informací v souladu s běžnými operačními postupy. Na žádost Komise (Eurostatu) jí členské státy k tomuto účelu poskytnou všechny nezbytné informace.
11. V případě, že referenční hodnoty nejsou dostupné ve formě statistik vytvořených Komisí (Eurostatem) v souladu s právem Společenství, poskytnou členské státy Komisi do 1. listopadu každého roku prozatímní údaje za každý rok, které budou sloužit k odhadu částky, jež jim má být přidělena na další rok v souladu s čl. 23 odst. 2.
Před přijetím těchto údajů za referenční hodnoty vyhodnotí Komise (Eurostat) kvalitu, srovnatelnost a úplnost těchto statistických informací v souladu s běžnými operačními postupy. Na žádost Komise (Eurostatu) jí členské státy k tomuto účelu poskytnou všechny nezbytné informace.
12. Přidělení zdrojů podle odstavce 1 nezahrnuje zdroje přidělené pro účely článků 6 a 19. Zdroje přidělené pro účely článku 6 nepřesáhnou částku 108 milionů euro na období 2007 až 2013.
Článek 15
Analýza rizik provedená agenturou pro účely ročního rozdělení zdrojů
1. Za účelem vážení uvedeného v čl. 14 odst. 8 poskytuje agentura Komisi do 1. dubna každého roku zvláštní zprávu popisující obtížnost při výkonu ostrahy hranic a situaci na vnějších hranicích členských států, přičemž se zvlášť zaměří na skutečnost, zda členské státy byly v předchozím roce v těsné blízkosti oblastí s vysokým rizikem nelegálního přistěhovalectví, a zohlední přitom rovněž počet osob, které nedovoleně vstoupily na území těchto členských států, a velikost těchto členských států.
2. V souladu s modelem společné integrované analýzy rizik uvedeným v článku 4 nařízení (ES) č. 2007/2004 analyzuje tato zpráva ohrožení, která ovlivnila bezpečnost na vnějších hranicích členských států v předchozím roce, s ohledem na politický, hospodářský a sociální vývoj v dotyčných třetích zemích, zvláště v sousedících třetích zemích, a stanoví možné budoucí tendence migračních toků a protiprávních činností na vnějších hranicích.
Tato analýza rizik je založena zejména na těchto informacích, které agentura shromáždí nebo které jí poskytnou členské státy nebo Komise (Eurostat):
|
a) |
počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnější hranici; |
|
b) |
počet státních příslušníků třetích zemí zadržených při nedovoleném překračování nebo pokusu o nedovolené překročení vnější hranice; |
|
c) |
počet zadržených zprostředkovatelů, kteří úmyslně napomáhali k nedovolenému vstupu státních příslušníků třetích zemí; |
|
d) |
počet padělaných nebo pozměněných cestovních dokladů a počet cestovních dokladů a víz vydaných na základě nepravdivých údajů, které byly odhaleny na hraničních přechodech v souladu se Schengenským hraničním kodexem. |
Pokud nebyly referenční údaje poskytnuty ve formě statistik vytvořených Komisí (Eurostatem), nýbrž členskými státy, může agentura požádat tyto členské státy o nezbytné informace k posouzení kvality, srovnatelnosti a úplnosti těchto statistických informací. Agentura může pro toto posuzování požádat o pomoc Komisi (Eurostat).
3. V souladu s odstavci 1 a 2 zpráva závěrem stanoví současnou úroveň ohrožení na vnějších hranicích každého členského státu a pro každý úsek vnějších hranic daného členského státu přidělí tyto zvláštní váhové faktory:
|
a) |
vnější pozemní hranice:
|
|
b) |
vnější mořské hranice:
|
Článek 16
Struktura financování
1. Finanční příspěvky fondu se poskytují ve formě grantů.
2. Akce podporované fondem musí být spolufinancovány z veřejných nebo soukromých zdrojů, musí být neziskové povahy a nesmějí být způsobilé pro financování z jiných zdrojů, na něž se vztahuje souhrnný rozpočet Evropské unie.
3. Rozpočtové prostředky fondu doplňují veřejné nebo rovnocenné výdaje přidělené členskými státy na opatření, na něž se vztahuje toto rozhodnutí.
4. Příspěvek Společenství na podporované projekty, pokud jde o akce prováděné v členských státech podle článku 4, nepřesáhne 50 % celkových nákladů na konkrétní akci.
Příspěvek Společenství se v případě projektů, které řeší konkrétní priority uvedené ve strategických pokynech uvedených v článku 20, může zvýšit na 75 %.
V členských státech, na něž se vztahuje Fond soudržnosti, se příspěvek Společenství zvyšuje na 75 %.
5. V rámci provádění národních programů uvedených v kapitole IV vyberou členské státy projekty, které budou financovány, na základě těchto minimálních kritérií:
|
a) |
situace a potřeb v dotčeném členském státě; |
|
b) |
efektivnosti nákladů, mimo jiné s ohledem na počet osob, jichž se projekt týká; |
|
c) |
zkušenosti, odborných znalostí, spolehlivosti a finančního příspěvku organizace žádající o financování a všech partnerských organizací; |
|
d) |
rozsahu, v němž projekt doplňuje jiné akce financované ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo v rámci národních programů. |
6. Finanční pomoc Společenství na akce podporované fondem se zpravidla poskytuje po dobu nejvýše tří let, s výhradou pravidelných zpráv o pokroku.
Článek 17
Technická pomoc z podnětu Komise
1. Z podnětu Komise nebo jejím jménem může fond financovat přípravná opatření, monitorovací opatření, opatření v oblasti správní a technické podpory a opatření v oblasti hodnocení, auditu a kontroly nezbytná pro provádění tohoto rozhodnutí, a to až do částky 500 000 euro ročního přídělu fondu.
2. Tato opatření zahrnují
|
a) |
studie, hodnocení, odborné posudky a statistiky týkající se fungování fondu, včetně těch, které jsou obecné povahy; |
|
b) |
informační opatření pro členské státy, konečné příjemce a širokou veřejnost, včetně informačních kampaní a společné databáze projektů financovaných z fondu; |
|
c) |
instalaci, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení; |
|
d) |
navržení společného rámce pro hodnocení a monitorování, jakož i systémů ukazatelů, které zohledňují i případné vnitrostátní ukazatele; |
|
e) |
zdokonalování hodnotících metod a výměnu informací o postupech v této oblasti; |
|
f) |
informační a vzdělávací opatření pro orgány určené členskými státy v souladu s článkem 27, která doplňují úsilí členských států poskytovat poradenství svým orgánům v souladu s čl. 33 odst. 2. |
Článek 18
Technická pomoc z podnětu členských států
1. Z podnětu členského státu lze u každého ročního programu z fondu financovat přípravná opatření, opatření týkající se řízení, monitorování, hodnocení, informovanosti a kontroly a také opatření k posílení administrativní kapacity pro provádění fondu.
2. Částka vyhrazená na technickou pomoc v rámci každého ročního programu nesmí překročit
|
a) |
v období 2007 až 2010 7 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 euro; a |
|
b) |
v období 2011 až 2013 4 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 euro. |
Článek 19
Konkrétní akce
1. Komise vypracuje každý rok seznam konkrétních akcí, které mají provádět členské státy, případně ve spolupráci s agenturou, a které přispívají k rozvoji společného evropského systému integrovaného řízení hranic řešením nedostatků na strategických hraničních bodech zjištěných v analýze rizik podle článku 15.
2. Roční pracovní program uvedený v čl. 7 odst. 3 stanoví rámec pro financování těchto akcí, včetně cílů a kritérií hodnocení.
3. Seznam vybraných akcí se přijímá postupem podle čl. 56 odst. 2.
4. Finanční pomoc z fondu na konkrétní akce je omezena na dobu šesti měsíců a nepřesáhne 80 % nákladů každé akce.
5. Dostupné roční finanční zdroje pro tyto akce nepřesáhnou 10 milionů euro. Zbývající zdroje dostupné po výběru uvedeném v odstavci 3 lze použít na financování akcí podle článku 7.
KAPITOLA IV
PROGRAMOVÁNÍ
Článek 20
Přijetí strategických pokynů
1. Komise přijme strategické pokyny vytyčující rámec působení fondu s přihlédnutím k pokroku při vypracovávání a provádění právních předpisů Společenství v oblasti politiky vnějších hranic a vízové politiky i k orientačnímu rozdělení finančních zdrojů fondu pro období víceletého programu.
2. U obecných cílů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a), b) a c) prosazují strategické pokyny zejména priority Společenství zaměřené na postupné zavedení společného evropského systému integrovaného řízení hranic pro vnější hranice a posílení kontrol a ostrahy na vnějších hranicích Unie.
3. U obecného cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. d) prosazují strategické pokyny zejména priority Společenství zaměřené na další rozvoj společné vízové politiky jako součásti mnohovrstevného systému zaměřeného na usnadnění legálního cestování a na boj proti nelegálnímu přistěhovalectví prostřednictvím zdokonalení činnosti místních konzulárních úřadů.
4. Komise přijme strategické pokyny týkající se období víceletého programu do 31. července 2007.
5. Strategické pokyny se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 56 odst. 3. Po přijetí se připojí k tomuto rozhodnutí jako příloha.
Článek 21
Příprava a schvalování národních víceletých programů
1. Každý členský stát předloží na základě strategických pokynů uvedených v článku 20 návrh víceletého programu, který bude obsahovat tyto prvky:
|
a) |
popis současné situace v tomto členském státě, pokud jde o infrastrukturu, vybavení, dopravní prostředky, systémy informační a komunikační technologie a opatření v oblasti odborné přípravy a vzdělávání zaměstnanců pohraničních a konzulárních orgánů; |
|
b) |
analýzu potřeb v dotyčném členském státě, pokud jde o infrastrukturu, vybavení, dopravní prostředky, systémy informační a komunikační technologie a opatření v oblasti odborné přípravy a vzdělávání zaměstnanců pohraničních a konzulárních orgánů, jakož i uvedení operačních cílů stanovených pro uspokojení těchto potřeb v průběhu období, na které se vztahuje víceletý program; |
|
c) |
předložení vhodné strategie pro dosažení těchto cílů, priority přikládané jejich dosažení a popis akcí plánovaných pro provádění těchto priorit; |
|
d) |
údaj o tom, zda je tato strategie slučitelná s jinými regionálními a celostátními nástroji a nástroji Společenství; |
|
e) |
informace o prioritách a jejich konkrétních cílech. Tyto cíle se určí pomocí omezeného počtu ukazatelů s ohledem na zásadu proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a účinnosti cílů při provádění priorit; |
|
f) |
popis přístupu zvoleného pro provádění zásady partnerství stanovené v článku 12; |
|
g) |
návrh finančního plánu, který pro každou prioritu a pro každý roční program stanoví navrhovaný finanční příspěvek fondu a celkovou částku veřejného nebo soukromého spolufinancování; |
|
h) |
ustanovení, která zajistí zveřejnění víceletého programu. |
2. Členské státy předloží svůj návrh víceletého programu Komisi do čtyř měsíců poté, co Komise předloží strategické pokyny pro dané období.
3. Za účelem schválení návrhu víceletého programu Komise posoudí
|
a) |
soulad návrhu víceletého programu s cíli fondu a strategickými pokyny uvedenými v článku 20; |
|
b) |
význam zamýšlených akcí uvedených v návrhu víceletého programu vzhledem k navržené strategii; |
|
c) |
soulad řídicích a kontrolních systémů zavedených členským státem k zajištění působení fondu s tímto rozhodnutím; |
|
d) |
soulad návrhu víceletého programu s právem Společenství, zejména s těmi předpisy, jejichž záměrem je zabezpečit volný pohyb osob, ve spojení s přímo souvisejícími doprovodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu a přistěhovalectví. |
4. Pokud se Komise domnívá, že návrh víceletého programu není v souladu se strategickými pokyny nebo s ustanoveními tohoto rozhodnutí týkajícími se řídicích a kontrolních systémů nebo s právem Společenství, vyzve dotyčný členský stát, aby poskytl veškeré nezbytné dodatečné informace a případně aby návrh víceletého programu odpovídajícím způsobem přepracoval.
5. Komise schválí postupem podle čl. 56 odst. 2 každý víceletý program do tří měsíců po jeho formálním předložení.
Článek 22
Přepracování víceletých programů
1. Z podnětu dotyčného členského státu nebo Komise se víceletý program přezkoumá a v případě potřeby pro zbytek programového období přepracuje tak, aby byly lépe nebo jiným způsobem zohledněny priority Společenství. Víceleté programy mohou být přezkoumány s přihlédnutím k hodnocení nebo v případě potíží s prováděním.
2. Komise přijme rozhodnutí o přepracování víceletého programu co nejdříve po formálním podání žádosti dotyčným členským státem. Přepracování víceletého programu se provádí postupem podle čl. 56 odst. 2.
Článek 23
Roční programy
1. Víceleté programy schválené Komisí se provádějí prostřednictvím ročních programů.
2. Do 1. července každého roku poskytne Komise členským státům odhad částek, které jim budou na následující rok přiděleny z celkových rozpočtových prostředků přidělených v ročním rozpočtovém procesu, vypočtených podle článku 14.
3. Do 1. listopadu každého roku předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na následující rok, který je vypracován v souladu s víceletým programem a který obsahuje tyto informace:
|
a) |
obecná pravidla pro výběr projektů, které mají být financovány v rámci ročního programu; |
|
b) |
popis akcí, které mají být podporovány v rámci ročního programu; |
|
c) |
navrhované finanční rozdělení příspěvku fondu mezi jednotlivé akce programu a uvedení částky požadované k pokrytí technické pomoci podle článku 18 pro účely provádění ročního programu. |
4. Při posuzování návrhu ročního programu členského státu přihlíží Komise ke konečné částce rozpočtových prostředků přidělených fondu v rozpočtovém procesu.
Do jednoho měsíce od formálního předložení návrhu ročního programu uvědomí Komise dotyčný členský stát, zda jej může schválit. Není-li návrh ročního programu v souladu s víceletým programem, vyzve Komise tento členský stát, aby poskytl všechny nezbytné informace a případně aby návrh ročního programu odpovídajícím způsobem přepracoval.
Komise přijme rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, do 1. března daného roku. V rozhodnutí uvede částku přidělenou dotyčnému členskému státu a období, po které je výdaj způsobilý.
5. Aby se zohlednily řádně odůvodněné mimořádné situace, které nebyly předvídány v době schvalování ročního programu a které vyžadují naléhavý zásah, může členský stát přehodnotit až 10 % finančního rozdělení příspěvku z fondu mezi jednotlivé akce uvedené v ročním programu nebo přidělit až 10 % tohoto rozdělení na jiné akce v souladu s tímto rozhodnutím. Tento členský stát uvědomí Komisi o přepracovaném ročním programu.
Článek 24
Přezkum víceletého programu v polovině období
1. Komise přezkoumá strategické pokyny a případně do 31. března 2010 přijme přepracované strategické pokyny na období 2011 až 2013.
2. Pokud budou přepracované strategické pokyny přijaty, přezkoumá každý členský stát svůj víceletý program a případně jej přepracuje.
3. Pravidla stanovená v článku 21 pro přípravu a schvalování národních víceletých programů se obdobně použijí i na přípravu a schvalování přepracovaných víceletých programů.
4. Přepracované strategické pokyny se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 56 odst. 3.
KAPITOLA V
ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉMY
Článek 25
Provádění
Komise odpovídá za provádění tohoto rozhodnutí a přijímá k tomuto účelu nezbytná prováděcí pravidla.
Článek 26
Obecné zásady řídicích a kontrolních systémů
Řídicí a kontrolní systémy víceletých programů zavedené členskými státy zajišťují
|
a) |
vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí uvnitř každého subjektu; |
|
b) |
dodržování zásady oddělení funkcí uvnitř těchto subjektů a mezi nimi; |
|
c) |
přiměřené zdroje pro každý subjekt, aby mohl vykonávat funkce, které mu byly přiděleny, po celé období provádění akcí spolufinancovaných fondem; |
|
d) |
postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci ročních programů; |
|
e) |
spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě; |
|
f) |
systém podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt; |
|
g) |
příručky obsahující postupy pro plnění uvedených funkcí; |
|
h) |
opatření pro audit fungování systému; |
|
i) |
systémy a postupy pro zabezpečení náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky; |
|
j) |
postupy podávání zpráv a monitorování pro nesrovnalosti a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek. |
Článek 27
Určení orgánů
1. Pro provádění svého víceletého programu a ročních programů určí členský stát
|
a) |
odpovědný orgán: funkční orgán členského státu, vnitrostátní orgán veřejné moci či veřejný subjekt určený dotyčným členským státem nebo subjekt podléhající soukromému právu členského státu a pověřený veřejnou službou, který odpovídá za řízení víceletého programu a ročních programů podporovaných fondem a který zajišťuje veškerou komunikaci s Komisí; |
|
b) |
certifikační orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt nebo fyzickou osobu zastupující tento orgán nebo subjekt, které členský stát pověří certifikací prohlášení o výdajích před jejich předložením Komisi; |
|
c) |
auditní orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na odpovědném orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému; |
|
d) |
případně orgán, na který jsou úkoly přeneseny. |
2. Členský stát stanoví pravidla upravující jeho vztahy s orgány uvedenými v odstavci 1 a jejich vztahy s Komisí.
3. S výhradou čl. 26 písm. b) mohou být některé nebo všechny orgány uvedené v odstavci 1 tohoto článku součástí téhož subjektu.
4. Prováděcí pravidla k článkům 28 až 32 přijímá Komise postupem podle čl. 56 odst. 2.
Článek 28
Odpovědný orgán
1. Odpovědný orgán musí splňovat tyto minimální podmínky:
|
a) |
mít právní subjektivitu, kromě případů, kdy je funkčním orgánem členského státu; |
|
b) |
mít infrastrukturu potřebnou pro snadnou komunikaci se širokým okruhem uživatelů, s odpovědnými subjekty v ostatních členských státech a s Komisí; |
|
c) |
působit ve správním rámci, který umožňuje řádné plnění jeho úkolů a zabraňuje jakémukoli střetu zájmů; |
|
d) |
být schopen uplatňovat pravidla Společenství týkající se řízení fondu; |
|
e) |
mít finanční a řídicí kapacity úměrné objemu finančních prostředků Společenství, k jejichž správě bude vyzván; |
|
f) |
mít k dispozici zaměstnance s odpovídající odbornou kvalifikací pro administrativní práci v mezinárodním prostředí. |
2. Členský stát poskytuje odpovědnému orgánu přiměřené finanční prostředky, aby mohl pokračovat v řádném plnění svých úkolů po celé období 2007 až 2013.
3. Komise může pomáhat členským státům při odborném vzdělávání zaměstnanců, zejména pokud jde o správné uplatňování kapitol V až IX.
Článek 29
Úkoly odpovědného orgánu
1. Odpovědný orgán odpovídá za řízení a provádění víceletého programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení.
Odpovědný orgán zejména
|
a) |
konzultuje s partnery v souladu s článkem 12; |
|
b) |
předkládá Komisi návrhy na víceleté a roční programy uvedené v článcích 21 a 23; |
|
c) |
případně pořádá a vyhlašuje nabídková řízení a výzvy k podávání návrhů; |
|
d) |
pořádá výběr projektů ke spolufinancování akcí v rámci fondu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 16 odst. 5; |
|
e) |
přijímá platby od Komise a vyplácí je konečným příjemcům; |
|
f) |
zajišťuje soulad a doplňkovost mezi spolufinancováním z fondu a z jiných příslušných finančních nástrojů členských států a Společenství; |
|
g) |
monitoruje dodávání či poskytování spolufinancovaných produktů a služeb a kontroluje skutečné vynaložení vykázaných výdajů na akce a jejich soulad s pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly; |
|
h) |
zajišťuje existenci systému elektronického zaznamenávání a ukládání účetních záznamů pro každou akci v rámci ročních programů a shromažďování údajů o provádění akcí nezbytných pro finanční řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení; |
|
i) |
zajišťuje, aby koneční příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění akcí spolufinancovaných fondem vedli buď oddělený účetní systém, nebo odpovídající účetní kód pro všechny operace související s akcí, aniž tím jsou dotčena vnitrostátní účetní pravidla; |
|
j) |
zajišťuje, aby hodnocení fondu podle článku 51 probíhala ve lhůtách stanovených v čl. 52 odst. 2 a aby splňovala normy kvality dohodnuté mezi Komisí a členským státem; |
|
k) |
zavádí postupy pro zajištění toho, aby všechny doklady týkající se výdajů a auditů požadované pro zajištění náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky byly uchovávány v souladu s požadavky podle článku 45; |
|
l) |
zajišťuje, aby auditní orgán obdržel pro účely provádění auditu podle čl. 32 odst. 1 veškeré potřebné informace o používaných řídicích postupech a o projektech spolufinancovaných fondem; |
|
m) |
zajišťuje, aby certifikační orgán obdržel pro účely certifikace veškeré potřebné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji; |
|
n) |
vypracovává a předkládá Komisi zprávy o pokroku a závěrečné zprávy o provádění ročních programů, prohlášení o výdajích certifikovaná certifikačním orgánem a žádosti o platby nebo případně prohlášení o splatné úhradě; |
|
o) |
poskytuje informace a poradenské služby a šíří výsledky podporovaných akcí; |
|
p) |
spolupracuje s Komisí a odpovědnými orgány v ostatních členských státech; |
|
q) |
ověřuje provádění pokynů uvedených v čl. 35 odst. 6 konečnými příjemci. |
2. Řídicí činnosti odpovědného orgánu mohou být, pokud jde o projekty prováděné v členských státech, financovány podle ustanovení článku 18 o technické pomoci.
Článek 30
Přenesení úkolů odpovědným orgánem
1. Jsou-li všechny nebo některé úkoly odpovědného orgánu přeneseny na pověřený orgán, vymezí odpovědný orgán rozsah přenesených úkolů a stanoví podrobné postupy pro provádění přenesených úkolů, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v článku 28.
2. V rámci těchto postupů jsou odpovědnému orgánu poskytovány pravidelné informace o účinném plnění přenesených úkolů a popis použitých prostředků.
Článek 31
Certifikační orgán
1. Certifikační orgán
|
a) |
osvědčuje, že
|
|
b) |
zajišťuje, aby pro účely certifikace obdržel od odpovědného orgánu náležité informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými v prohlášeních o výdajích ; |
|
c) |
pro účely certifikace zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření; |
|
d) |
vede v elektronické podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi; |
|
e) |
ověřuje zpětné získání všech finančních prostředků Společenství, které se v důsledku zjištěných nesrovnalostí považují za neoprávněně vyplacené, případně i s úroky; |
|
f) |
vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a o zpět získaných částkách v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud možno formou odpočtu z příštího prohlášení o výdajích. |
2. Činnosti certifikačního orgánu týkající se projektů prováděných v členských státech mohou být financovány podle ustanovení článku 18 o technické pomoci, za předpokladu respektování výsadních pravomocí tohoto orgánu podle článku 27.
Článek 32
Auditní orgán
1. Auditní orgán
|
a) |
zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému; |
|
b) |
zajišťuje provádění auditů akcí na základě vhodného vzorku pro ověření vykázaných výdajů; vzorek musí představovat alespoň 10 % celkových způsobilých výdajů na každý roční program; |
|
c) |
předkládá Komisi do šesti měsíců po schválení víceletého programu auditní strategii zahrnující subjekty, které budou provádět audity podle písmen a) a b), zajišťující provedení auditů u hlavních příjemců spolufinancování z fondu a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období. |
2. Pokud je určený auditní orgán podle tohoto rozhodnutí též určeným auditním orgánem podle rozhodnutí č. …/2007/ES, č. …/2007/ES a …/2007/ES (*****) nebo pokud se pro dva nebo více těchto fondů použijí společné systémy, může být předložena jednotná kombinovaná auditní strategie podle odst. 1 písm. c).
3. Auditní orgán vypracovává pro každý roční program návrh zprávy, jehož součástí je
|
a) |
výroční auditní zpráva obsahující výsledky auditů ročního programu prováděných v souladu s auditní strategií a uvádějící všechny nedostatky odhalené v řídicích a kontrolních systémech programu; |
|
b) |
stanovisko, vypracované na základě kontrol a auditů provedených z pověření auditního orgánu, k tomu, zda fungování řídicího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že prohlášení o výdajích předložená Komisi jsou správná a že uskutečněné operace jsou legální a správné; |
|
c) |
prohlášení, v němž vyhodnotí platnost žádosti o platbu nebo prohlášení o splatné úhradě konečného zůstatku a legalitu a správnost dotyčných výdajů. |
4. Auditní orgán zajišťuje, aby byly při auditní činnosti zohledňovány mezinárodně uznávané auditorské standardy.
5. Audit projektů prováděných v členských státech může být financován podle ustanovení článku 18 o technické pomoci, za předpokladu respektování výsadních pravomocí auditního orgánu podle článku 27.
KAPITOLA VI
POVINNOSTI A KONTROLY
Článek 33
Povinnosti členských států
1. Členské státy odpovídají za zajištění řádného finančního řízení víceletých a ročních programů a za legalitu a správnost uskutečněných operací.
2. Členské státy zajišťují, aby odpovědné orgány a všechny pověřené orgány, certifikační orgány, auditní orgány a veškeré další dotčené subjekty obdržely náležité pokyny k zavádění řídicích a kontrolních systémů podle článků 26 až 32, čímž se zajistí účinné a správné využití finančních prostředků poskytnutých Společenstvím.
3. Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a napravují. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi a informují ji o vývoji správních a soudních řízení.
Nelze-li částky neoprávněně vyplacené konečnému příjemci získat zpět, odpovídá za uhrazení nevymožených částek zpět do souhrnného rozpočtu Evropské unie dotyčný členský stát, pokud se prokáže, že ztráta byla způsobena jeho pochybením nebo nedbalostí.
4. Za finanční kontrolu akcí odpovídají v prvé řadě členské státy, jež také zajišťují, aby byly řídicí a kontrolní systémy a audity prováděny způsobem, který zaručuje řádné a účinné využití finančních prostředků Společenství. Členské státy poskytují Komisi popis těchto systémů.
5. Prováděcí pravidla k odstavcům 1 až 4 se přijímají postupem podle čl. 56 odst. 2.
Článek 34
Řídicí a kontrolní systémy
1. Předtím, než Komise postupem podle čl. 56 odst. 2 schválí víceletý program, zajistí členské státy zavedení řídicích a kontrolních systémů podle článků 26 až 32. Odpovídají za zajištění účinného fungování těchto systémů po celé programové období.
2. Společně se svým návrhem víceletého programu předloží členské státy Komisi popis organizace a postupů odpovědných orgánů, pověřených orgánů a certifikačních orgánů, jakož i systémů interního auditu používaných v těchto orgánech a subjektech, auditního orgánu a veškerých dalších subjektů provádějících audit z jeho pověření.
3. Komise přezkoumá uplatňování tohoto ustanovení v souvislosti s přípravou zprávy za období 2007 až 2010 uvedené v čl. 52 odst. 3.
Článek 35
Povinnosti Komise
1. Komise se postupem podle článku 34 přesvědčí o tom, zda členské státy zavedly řídicí a kontrolní systémy, které jsou v souladu s články 26 až 32, a na základě výročních auditních zpráv a svých vlastních auditů o tom, zda tyto systémy během programového období účinně fungují.
2. Aniž jsou dotčeny audity prováděné členskými státy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise za účelem ověření účinného fungování řídicích a kontrolních systémů provádět kontroly na místě, které mohou zahrnovat audity akcí obsažených v ročních programech, musí je však oznámit nejméně tři pracovní dny předem. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci dotyčného členského státu nebo jím pověření zástupci.
3. Komise může požadovat, aby členský stát provedl kontroly na místě za účelem ověření správného fungování systémů nebo správnosti jedné nebo více operací. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci Komise.
4. Komise ve spolupráci se členskými státy zajišťuje náležité poskytování informací o akcích podporovaných fondem, jejich propagaci a následné činnosti.
5. Komise ve spolupráci s členskými státy zajišťuje soulad a doplňkovost akcí s jinými souvisejícími politikami, nástroji a iniciativami Společenství.
6. Komise stanoví pokyny zajišťující viditelnost financování poskytovaného podle tohoto rozhodnutí.
Článek 36
Spolupráce s auditními orgány členských států
1. Komise spolupracuje s auditními orgány za účelem koordinace jejich plánů a metod auditu a neprodleně si s nimi vyměňuje výsledky auditů řídicích a kontrolních systémů s cílem co nejlépe využít kontrolních prostředků a zabránit neodůvodněnému zdvojování činností.
Komise podá své připomínky k auditní strategii předložené podle článku 32 do tří měsíců od jejího obdržení.
2. Při stanovení své auditní strategie určí Komise roční programy, které na základě svých stávajících znalostí řídicích a kontrolních systémů považuje za uspokojivé.
U těchto programů může Komise dospět k závěru, že se může spolehnout především na důkazy z auditu poskytnuté členskými státy a že své vlastní kontroly na místě bude provádět, pouze pokud existují důkazy o možných nedostatcích v systémech.
KAPITOLA VII
FINANČNÍ ŘÍZENÍ
Článek 37
Způsobilost – prohlášení o výdajích
1. Všechna prohlášení o výdajích uvádějí výši výdajů vynaložených konečnými příjemci při provádění akcí a odpovídající příspěvek z veřejných nebo soukromých prostředků.
2. Výdaje musí odpovídat platbám, které koneční příjemci provedli. Musí být doloženy přijatými fakturami nebo účetními doklady, které mají rovnocennou průkaznost.
3. Výdaje lze považovat za způsobilé pro podporu z fondu, pouze pokud byly skutečně zaplaceny nejdříve 1. ledna roku uvedeného v rozhodnutí o financování podle čl. 23 odst. 4 třetího pododstavce, kterým se schvaluje roční program. Spolufinancované akce nesmějí být dokončeny před počátečním dnem způsobilosti.
Období, ve kterém se výdaje považují za způsobilé, činí výjimečně tři roky pro výdaje na provádění akcí podporovaných v rámci ročních programů na rok 2007.
4. Pravidla pro způsobilost výdajů v rámci provádění akcí spolufinancovaných fondem v členských státech podle článku 4 se přijímají postupem podle čl. 56 odst. 2.
Článek 38
Úplnost platby konečným příjemcům
Členské státy se přesvědčí, že odpovědný orgán zajišťuje, aby koneční příjemci obdrželi celkovou částku příspěvku z veřejných prostředků co nejrychleji. Žádné částky se neodečítají ani nezadržují a nejsou vymáhány žádné další zvláštní či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky pro konečné příjemce, pokud koneční příjemci splní všechny požadavky na způsobilost akcí a výdajů.
Článek 39
Používání eura
1. Částky uváděné v návrzích víceletých a ročních programů členských států podle článků 21 a 23, v certifikovaných prohlášeních o výdajích a v žádostech o platby podle čl. 29 odst. 1 písm. n) a výdaje uváděné ve zprávě o pokroku při provádění ročního programu podle čl. 41 odst. 4 a v závěrečné zprávě o provádění ročního programu podle článku 53 se vyjadřují v eurech.
2. Rozhodnutí Komise o financování podle čl. 23 odst. 4 třetího pododstavce, kterými se schvalují roční programy členských států, jakož i závazky Komise a platby Komise se vyjadřují a provádějí v eurech.
3. Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura výši výdajů uskutečněných v národní měně. Tato částka se přepočítává na eura s použitím měsíčního účetního směnného kurzu Komise platného v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje odpovědný orgán daného programu. Tento kurz Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.
4. Jestliže se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 3 nadále na veškeré výdaje zaúčtované certifikačním orgánem přede dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.
Článek 40
Závazky
Rozpočtové závazky Společenství se přijímají každoročně na základě rozhodnutí Komise o financování podle čl. 23 odst. 4 třetího pododstavce, kterým se schvaluje roční program.
Článek 41
Platby – předběžné platby
1. Platby příspěvků z fondu provádí Komise v souladu s rozpočtovými závazky.
2. Platby se provádějí v podobě předběžných plateb a platby zůstatku. Vyplácejí se odpovědnému orgánu určenému členským státem.
3. První předběžná platba ve výši 50 % částky přidělené v rozhodnutí Komise o financování, kterým se schvaluje roční program, je členskému státu vyplacena do šedesáti dnů od přijetí uvedeného rozhodnutí.
4. Druhá předběžná platba se uskuteční nejpozději tři měsíce poté, co Komise schválí, a to do dvou měsíců od formálního podání žádosti členského státu o platbu, zprávu o pokroku při provádění ročního programu a certifikované prohlášení o výdajích sestavené podle čl. 31 odst. 1 písm. a) a článku 37, a to ve výši alespoň 60 % první platby.
Výše druhé předběžné platby provedené Komisí nepřesáhne 50 % celkové částky přidělené na základě rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, a v případě, že členský stát přidělí na vnitrostátní úrovni na závazky částku nižší, než je částka uvedená v rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, nepřesáhne zůstatek finančních prostředků Společenství skutečně přidělených členským státem na závazky pro vybrané projekty v rámci ročního programu po odečtení první předběžné platby.
5. Veškeré úroky z předběžných plateb se přidělují na daný roční program, pokládají se za zdroj daného členského státu v podobě příspěvku z veřejných zdrojů tohoto členského státu a vykazují se Komisi při předložení prohlášení o výdajích v souvislosti se závěrečnou zprávou o provádění dotyčného ročního programu.
6. Částky vyplacené jako předběžné platby se zúčtují při uzavření ročního programu.
Článek 42
Platby zůstatku
1. Komise vyplatí zůstatek, pokud do devíti měsíců od termínu způsobilosti pro výdaje stanoveného v rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, obdrží tyto doklady:
|
a) |
certifikované prohlášení o výdajích náležitě vyhotovené podle čl. 31 odst. 1 písm. a) a článku 37a žádost o platbu zůstatku nebo prohlášení o splatné úhradě; |
|
b) |
závěrečnou zprávu o provádění ročního programu podle článku 53; |
|
c) |
výroční auditní zprávu, stanovisko a prohlášení podle čl. 32 odst. 3. |
Platba zůstatku podléhá schválení závěrečné zprávy o provádění ročního programu a prohlášení, v němž se vyhodnotí platnost žádosti o platbu zůstatku.
2. Neposkytne-li odpovědný orgán požadované doklady uvedené v odstavci 1 ve stanovené lhůtě a v přijatelném formátu, zruší Komise všechny části rozpočtového závazku daného ročního programu, které nebyly využity pro předběžné platby.
3. Postup automatického zrušení vymezený v odstavci 2 se pro částky dotyčných projektů pozastaví, pokud v okamžiku předložení dokladů uvedených v odstavci 1 probíhá v členském státě soudní řízení nebo správní řízení o opravném prostředku s odkladným účinkem. Členský stát uvede v předložené závěrečné zprávě podrobné informace o těchto projektech a každých šest měsíců zasílá zprávy o pokroku dosaženém u těchto projektů. Do tří měsíců po ukončení soudního řízení nebo správního řízení o opravném prostředku předloží členský stát doklady o dotčených projektech požadované v odstavci 1.
4. Devítiměsíční lhůta uvedená v odstavci 1 se staví, přijme-li Komise rozhodnutí o pozastavení plateb spolufinancování pro daný roční program v souladu s článkem 44. Tato lhůta začíná opět běžet ode dne, kdy je rozhodnutí Komise podle čl. 44 odst. 3 oznámeno dotyčnému členskému státu.
5. Aniž je dotčen článek 43, uvědomí Komise do šesti měsíců od obdržení dokladů uvedených v odstavci 1 tohoto článku členský stát o částce výdajů, která se uznává k tíži fondu, a o všech finančních opravách, které vyplývají z rozdílu mezi vykázanými a uznanými výdaji. Členský stát má tři měsíce na předložení svých připomínek.
6. Do tří měsíců od obdržení připomínek členského státu rozhodne Komise o částce výdajů uznané k tíži fondu a získá zpět zůstatek vyplývající z rozdílu mezi konečnými uznanými výdaji a částkami, které již byly vyplaceny tomuto členskému státu.
7. V závislosti na dostupných finančních prostředcích Komise vyplatí zůstatek do šedesáti dnů ode dne, kdy obdrží doklady uvedené v odstavci 1. Zůstatek rozpočtového závazku se zrušuje do šesti měsíců po platbě.
Článek 43
Zadržení plateb
1. Pověřená schvalující osoba ve smyslu finančního nařízení může zadržet platbu na dobu nejvýše šesti měsíců, pokud
|
a) |
zpráva auditorského subjektu členského státu nebo Společenství obsahuje důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídicích a kontrolních systémů; |
|
b) |
pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena. |
2. Členský stát a odpovědný orgán jsou neprodleně uvědomeny o důvodech zadržení platby. Platba se zadrží, dokud členský stát nepřijme nezbytná opatření.
Článek 44
Pozastavení plateb
1. Komise může pozastavit veškeré předběžné platby a platby zůstatku nebo jejich část, pokud
|
a) |
v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a ke kterým nebyla přijata nápravná opatření; nebo |
|
b) |
určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena; nebo |
|
c) |
členský stát nesplnil své povinnosti podle článků 33 a 34. |
2. Komise může rozhodnout o pozastavení předběžných plateb a plateb zůstatku poté, co dá členskému státu možnost předložit do tří měsíců připomínky.
3. Komise ukončí pozastavení předběžných plateb a plateb zůstatku, pokud dospěje k názoru, že členský stát přijal nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit.
4. Pokud členský stát nezbytná opatření nepřijme, může Komise rozhodnout o zrušení celého příspěvku Společenství na roční program nebo jeho části v souladu s článkem 48.
Článek 45
Uchovávání dokladů
Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu podle článku 87 Smlouvy, zajišťuje odpovědný orgán, aby byly veškeré podklady k výdajům a auditům týkajícím se dotyčných programů uchovávány k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru po dobu pěti let po uzavření programů podle čl. 42 odst. 1.
Běh této lhůty se staví buď v případě soudního řízení, nebo na řádně odůvodněnou žádost Komise.
Doklady se uchovávají v podobě originálů nebo jejich ověřených kopií na běžně přijímaných nosičích dat.
KAPITOLA VIII
FINANČNÍ OPRAVY
Článek 46
Finanční opravy prováděné členskými státy
1. Za vyšetřování nesrovnalostí odpovídají v prvé řadě členské státy, které jednají na základě důkazů o jakékoli významné změně ovlivňující povahu nebo podmínky provádění nebo kontroly programů a provádějí vyžadované finanční opravy.
2. Členské státy provádějí finanční opravy vyžadované v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u akcí nebo ročních programů.
Opravy prováděné členskými státy spočívají ve zrušení a případně zpětného získání celého příspěvku Společenství nebo jeho část. V případě, že částka není vrácena ve lhůtě stanovené dotčeným členským státem, se přičítá úrok z prodlení ve výši stanovené v čl. 49 odst. 2. Členské státy berou v úvahu povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondu vznikla.
3. V případě systémových nesrovnalostí rozšíří dotčený členský stát svá šetření na všechny operace, které by mohly být dotčeny.
4. Členské státy zahrnou do závěrečné zprávy o provádění ročního programu uvedené v článku 53 seznam řízení o zrušení plateb zahájených ve prospěch daného ročního programu.
Článek 47
Účetní audit a finanční opravy prováděné Komisí
1. Aniž jsou dotčeny pravomoci Účetního dvora a kontroly prováděné členskými státy v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise provádět kontroly na místě, včetně namátkových kontrol týkajících se akcí financovaných fondem a řídicích a kontrolních systémů, musí je však oznámit nejméně tři pracovní dny předem. Komise uvědomí dotyčný členský stát s cílem získat veškerou nezbytnou pomoc. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci dotyčného členského státu nebo jím pověření zástupci.
Komise může požádat dotyčný členský stát, aby za účelem ověření správnosti jedné nebo více operací provedl kontrolu na místě. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci Komise.
2. Dospěje-li Komise po dokončení nezbytných ověření k závěru, že členský stát neplní své povinnosti podle článku 33, pozastaví předběžnou platbou nebo platbu zůstatku podle článku 44.
Článek 48
Kritéria pro opravy
1. Komise může provést finanční opravy zrušením celého příspěvku Společenství na roční program nebo jeho části, jestliže po provedení nezbytných šetření dojde k závěru, že
|
a) |
v řídicím a kontrolním systému programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Společenství již vyplacený na program; |
|
b) |
výdaje obsažené v certifikovaném prohlášení o výdajích nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce; |
|
c) |
členský stát nedodržel před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 33. |
Komise rozhodne po zvážení všech připomínek ze strany členského státu.
2. Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých zjištěných případů nesrovnalostí, přičemž přihlíží k systémové povaze nesrovnalostí, aby určila, zda použít paušální opravu nebo opravu extrapolací. Jestliže se nesrovnalost vztahuje k prohlášení o výdajích, k němuž předtím auditní orgán poskytnul přiměřenou záruku podle čl. 32 odst. 3 písm. b), předpokládá se, že se jedná o systémový problém vedoucí k použití paušální opravy nebo opravy extrapolací, pokud členský stát do tří měsíců neprokáže opak.
3. Komise při rozhodování o výši opravy zohledňuje závažnost nesrovnalosti a rozsah a finanční následky nedostatků zjištěných u daného ročního programu.
4. Jestliže Komise zakládá své stanovisko na skutečnostech zjištěných jinými auditory než auditory svých vlastních útvarů, vypracuje po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle článku 34, zpráv o oznámených nesrovnalostech a případných odpovědí členského státu vlastní závěry o finančních důsledcích.
Článek 49
Vrácení platby
1. Každá částka, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Evropské unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu s článkem 72 finančního nařízení. Tímto dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce následujícího po vydání příkazu.
2. Každé prodlení při navracení částky má za následek vznik nároku na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení se rovná sazbě používané Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích, která byla zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a je platná k prvnímu kalendářnímu dni měsíce, do kterého spadá den splatnosti, zvýšené o tři a půl procentního bodu.
Článek 50
Povinnosti členských států
Finanční opravou Komise není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle článku 46.
KAPITOLA IX
MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A ZPRÁVY
Článek 51
Monitorování a hodnocení
1. Komise ve spolupráci s členskými státy fond pravidelně monitoruje.
2. Komise v partnerství s členskými státy fond hodnotí v souvislosti s přípravou zprávy podle čl. 52 odst. 3, aby posoudila vhodnost, účinnost a dopad akcí s ohledem na cíle uvedené v článku 3.
3. Komise též posuzuje doplňkovost akcí prováděných v rámci fondu s akcemi prováděnými v rámci dalších politik, nástrojů a iniciativ Společenství v dané oblasti.
4. Ve zprávě na období 2007 až 2010, uvedené v čl. 52 odst. 3 písm. c), zhodnotí Komise dopad fondu na rozvoj politiky a právních předpisů týkajících se ochrany vnějších hranic, spolupůsobení mezi fondem a úkoly agentury, jakož i vhodnosti kritérií zavedených pro rozdělování finančních prostředků mezi členské státy s ohledem na cíle, které Evropská unie v této oblasti sleduje.
Článek 52
Povinnost podávat zprávy
1. V každém členském státě přijme odpovědný orgán opatření nezbytná pro zajištění monitorování a hodnocení projektů.
Dohody a smlouvy, které tento orgán uzavírá s organizacemi odpovědnými za provádění akcí, proto obsahují ustanovení o povinnosti předkládat pravidelné a podrobné zprávy o pokroku při provádění těchto akcí a o plnění vytyčených cílů, které jsou pak základem pro zprávy o pokroku při provádění ročního programu a závěrečné zprávy o provádění ročního programu.
2. Členské státy předloží Komisi
|
a) |
do 30. června 2010 hodnotící zprávu o provádění akcí spolufinancovaných fondem; |
|
b) |
do 30. června 2012 za období 2007 až 2010 a do 30. června 2015 za období 2011 až 2013 hodnotící zprávu o výsledcích a dopadu akcí spolufinancovaných fondem. |
3. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
|
a) |
do 30. června 2010 zprávu o přezkumu článků 14 a 15, případně společně s návrhy na změny; |
|
b) |
do 31. prosince 2010 průběžnou zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění fondu společně s návrhem na další rozvoj fondu; |
|
c) |
do 31. prosince 2012 následnou hodnotící zprávu za období 2007 až 2010) a do 31. prosince 2015 následnou hodnotící zprávu za období 2011 až 2013. |
Článek 53
Závěrečná zpráva o provádění ročního programu
1. Pro poskytnutí jasného přehledu o provádění programu obsahuje závěrečná zpráva o provádění ročního programu tyto informace:
|
a) |
finanční a operativní provádění ročního programu; |
|
b) |
pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění víceletého programu a jeho priorit ve vztahu k jeho konkrétním, ověřitelným cílům, a dají-li se kvantifikovat, kvantitativně vyjádřeným ukazatelům; |
|
c) |
opatření, která odpovědný orgán přijal pro zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména
|
|
d) |
opatření přijatá za účelem poskytování informací o ročních a víceletých programech a zajištění jejich propagace. |
2. Zpráva se považuje za přijatelnou, pokud obsahuje všechny informace uvedené v odstavci 1. Komise přijme rozhodnutí o obsahu zprávy předložené odpovědným orgánem do dvou měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 1; toto obdržení členskému státu potvrdí. Pokud se Komise ve stanovené lhůtě nevyjádří, považuje se zpráva za přijatou.
3. Komise sdělí agentuře schválené závěrečné zprávy o provádění ročního programu.
KAPITOLA X
Přechodná ustanovení
Článek 54
Příprava víceletého programu
1. Odchylně od článku 20 členské státy
|
a) |
co nejdříve po … (******), ale nejpozději … (*******), určí vnitrostátní odpovědný orgán podle čl. 27 odst. 1 písm. a) a případně též pověřený orgán; |
|
b) |
do 30. září 2007 předloží popis řídicích a kontrolních systémů podle čl. 34 odst. 2. |
2. Do 1. července 2007 Komise členským státům poskytne
|
a) |
odhad částek, které jim budou přiděleny na rozpočtový rok 2007; |
|
b) |
odhady částek, které jim mají být přiděleny na rozpočtové roky 2008 až 2013, na základě extrapolace výpočtu pro odhad na rozpočtový rok 2007, přičemž zohlední navrhované roční rozpočtové prostředky pro roky 2007 až 2013 uvedené ve finančním rámci. |
Článek 55
Příprava ročních programů na roky 2007 a 2008
1. Odchylně od článku 23 se na provádění v rozpočtových rocích 2007 a 2008 vztahuje tento časový rozvrh:
|
a) |
do 1. července 2007 poskytne Komise členským státům odhad částek, které jim budou přiděleny na rozpočtový rok 2007; |
|
b) |
do 1. prosince 2007 předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na rok 2007; |
|
c) |
do 1. března 2008 předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na rok 2008. |
2. Pokud jde o roční program na rok 2007, lze podporu z fondu poskytnout na výdaje skutečně vyplacené v období od 1. ledna 2007 do dne přijetí rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program dotyčného členského státu.
3. Aby mohla být v roce 2008 přijata rozhodnutí o financování, kterými se schvaluje roční program na rok 2007, přijme Komise rozpočtový závazek Společenství na rok 2007 na základě odhadu částek, které mají být přiděleny členským státům, výpočteného podle článků 14 a 15.
KAPITOLA XI
Závěrečná ustanovení
Článek 56
Výbor
1. Komisi je nápomocen společný Výbor pro solidaritu a řízení migračních toků, zřízený tímto rozhodnutím.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Lhůty stanovené v čl. 5a odst. 3 písm. c) a odst. 4 písm. b) a e) rozhodnutí 1999/468/ES jsou šest týdnů.
Článek 57
Přezkum
Evropský parlament a Rada přezkoumají toto rozhodnutí na základě návrhu Komise do 30. června 2013.
Článek 58
Vstup v platnost a použitelnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne … (******), s výjimkou článků 14, 15, 20, 21, 23, 27, čl. 33 odst. 2 a 5, článku 34, čl. 37 odst. 4 a článku 56, které se použijí ode dne 1. ledna 2007.
Článek 59
Určení
Toto rozhodnutí je určeno členským státům v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.
V …
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 88, 11.4.2006, s. 15.
(2) Úř. věst. C 115, 16.5.2006, s. 47.
(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006
(4) Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.
(5) Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.
(6) Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 946.
(7) Úř. věst. …
(*) Úř. věst.: vložte prosím číslo, datum a odkaz na zveřejnění uvedeného rozhodnutí v Úředním věstníku.
(8) Úř. věst. …
(9) Úř. věst. …
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).
(11) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(12) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
(13) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
(14) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 53.
(15) Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 78.
(16) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
(17) Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 70.
(18) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
(19) Úř. věst. L 396, 31.12.2004, s. 45.
(**) Úř. věst.: vložte prosím číslo prvního rozhodnutí uvedeného ve 18. bodě odůvodnění (Evropský uprchlický fond).
(***) Úř. věst.: vložte prosím číslo druhého rozhodnutí uvedeného ve 18. bodě odůvodnění (Evropský návratový fond).
(****) Úř. věst.: vložte prosím číslo třetího rozhodnutí uvedeného ve 18. bodě odůvodnění (Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí).
(20) Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 24.
(21) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19. Úmluva naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4).
(22) Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 8.
(23) Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 15.
(24) Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 851/2005 (Úř. věst. L 141, 4.6.2005, s. 3).
(25) Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 128. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1283/2005 (Úř. věst. L 203, 4.8.2005, s. 8).
(*****) Úř. věst.: vložte prosím čísla tří rozhodnutí uvedených ve 18. bodě odůvodnění.
(******) Den vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.
(*******) Pro Úř. věst.: den vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.
P6_TA(2006)0591
Evropský fond pro navracení státních příslušníků ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského fondu pro navracení státních příslušníků třetích zemí do země původu pro období 2008–2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (KOM(2005)0123 – C6-0126/2005 – 2005/0049(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0123) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 63 odst. 3 písm. b Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0126/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právním základu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A6-0425/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0049
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2006 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady …/2007/ES k přijetí nařízení o zřízení Evropského návratového fondu pro období 2008–2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3) ,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
S cílem postupně vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva stanoví Smlouva potřebu přijetí opatření k zajištění volného pohybu osob ve spojení s doprovodnými opatřeními týkajícími se kontrol na vnějších hranicích, azylu a přistěhovalectví a přijetí opatření týkajících se azylu, přistěhovalectví a zajištění práv státních příslušníků třetích zemí. |
|
(2) |
Evropská rada na zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 znovu potvrdila své rozhodnutí vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva. Pro tento účel by měla být společná evropská azylová a migrační politika zaměřena jak na spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, tak na lepší řízení migračních toků. |
|
(3) |
Účinná návratová politika Společenství je nezbytným doplňkem důvěryhodné politiky legálního přistěhovalectví a azylové politiky i důležitou součástí boje proti nelegálnímu přistěhovalectví. Členské státy vyčleňují značné prostředky na provádění návratových programů a operací nucených návratů. Společná činnost Evropské unie v této oblasti podpořená přiměřenými finančními prostředky Společenství by mohla podpořit členské státy, zdůraznit nutnost návratu nelegálně pobývajících osob a přispět ke zvýšení solidarity mezi členskými státy. |
|
(4) |
Rada přijala dne 28. února 2002 komplexní plán boje proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodu s lidmi v Evropské unii (4), ve kterém kladla důraz na skutečnost, že politika zpětného přebírání a návratová politika představují nedílnou a nezbytnou součást boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, a určila dva prvky, na kterých by měla být návratová politika Společenství založena, totiž společné zásady a společná opatření v rámci zdokonalování správní spolupráce mezi členskými státy. |
|
(5) |
Návratový akční program Rady ze dne 28. listopadu 2002, založený na sdělení Komise ze dne 14. října 2002 o návratové politice Společenství pro nelegálně pobývající osoby, se zabývá celým řetězcem činností týkajících se řízení návratů státních příslušníků třetích zemí do země původu v členských státech a pokrývá jak nucené, tak dobrovolné návraty státních příslušníků třetích zemí, jakož i hlavní fáze návratu, včetně přípravy a následných činností. |
|
(6) |
Evropská rada na zasedání v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 vyzvala Komisi, aby posoudila veškeré aspekty samostatného nástroje Společenství pro navracení s cílem podpořit zejména priority stanovené v Návratovém akčním programu. |
|
(7) |
Rada v závěrech o prioritách pro úspěšný rozvoj společné politiky o zpětném přebírání ze dne 2. listopadu 2004 zdůraznila, že dohody Společenství o zpětném přebírání významně přispívají k účinnému společnému řízení migrace a hrají významnou úlohu v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví. Uvedené závěry jsou důležitým prvkem v rámci dialogu a spolupráce mezi Evropskou unií a zeměmi původu, předchozího pobytu či průjezdu nelegálních přistěhovalců. |
|
(8) |
Po závěrech ze dne 8. června 2004, ve kterých Rada vyzvala rozpočtový orgán, aby zpřístupnil přípravné akce, a Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy zohlednila její stanovisko k rozvoji integrovaných návratových plánů, byly zahájeny přípravné akce na období 2005 a 2006. |
|
(9) |
Evropská rada na zasedání v Bruselu ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 vyzvala v „Haagském programu“ k zahájení přípravné fáze Evropského návratového fondu (dále jen „fond“) a ke zřízení fondu do roku 2007, při zohlednění výsledků hodnocení této přípravné fáze. |
|
(10) |
V listopadu roku 2004 vzala Rada na vědomí zprávu předsednictví o analýze zjištěných osvědčených postupů pro navracení do konkrétních zemí. Tato zpráva uváděla mnohé možnosti a potřebu praktičtější spolupráce mezi členskými státy při realizaci návratů. Dále naznačila možnosti ucelenějšího přístupu návratové politiky a obecných politik, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Uvedla také osvědčené postupy členských států týkající se dobrovolného či nuceného návratu státních příslušníků třetích zemí do jejich země původu či průjezdu, jako například podporování programů asistovaného dobrovolného návratu pro udržitelný návrat, poradenství v oblasti navracení a přípravu společných návratových operací, včetně charterových letů. |
|
(11) |
Je nezbytné, aby Společenství mělo nástroj, který by podporoval a povzbuzoval úsilí členských států o zlepšení veškerých aspektů řízení návratů na základě zásady uceleného řízení návratů a s ohledem na podporu spravedlivého a účinného provádění společných norem pro navracení, které byly zavedeny právními předpisy Společenství v oblasti navracení. |
|
(12) |
Pro rok 2007 se nemělo být stanoveno žádné financování v rámci tohoto rozhodnutí, aby se mohly zvážit výsledky přípravných návratových akcí v letech 2005 a 2006 na základě zprávy Komise o vyhodnocení přípravných akcí. |
|
(13) |
Příslušnými společnými normami jsou zejména směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí (5) a doprovodná rozhodnutí Rady 2004/191/ES ze dne 23. února 2004 o kritériích a praktických opatřeních k vyrovnání finančních nevyvážeností vzniklých v souvislosti s používáním směrnice 2001/40/ES o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí (6) a rozhodnutí Rady 2004/573/ES ze dne 29. dubna 2004 o organizaci společných letů za účelem vyhoštění státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje individuální rozhodnutí o vyhoštění, z území dvou nebo více členských států (7). |
|
(14) |
Toto se týká také budoucích předpisů Společenství, například předpisů o společných normách a postupech členských států pro navracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, které by měly v Evropské unii vytvořit rovné podmínky v oblasti postupů navracení, čímž by se vymezily podmínky a rámec, ve kterém členské státy přijímají opatření pro navracení. |
|
(15) |
Členské státy by měly zajistit, aby činnost v rámci evropského fondu byla v souladu s povinnostmi vyplývajícími ze základních práv, které jsou stanoveny zejména v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropské úmluvě o lidských právech), v Listině základních práv Evropské unie, v Ženevské úmluvě o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, doplněné Newyorským protokolem ze dne 31. ledna 1967, a případně v dalších příslušných nástrojích mezinárodního práva, jako je Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989. |
|
(16) |
Vzhledem k tomu, že hromadné vyhoštění zakazuje Protokol č. 4 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, měly by být prostřednictvím společných návratových operací, které lze financovat podle tohoto rozhodnutí, navraceny pouze osoby, na které se vztahuje individuální příkaz k vyhoštění. |
|
(17) |
S ohledem na svou oblast působnosti a účel by tento fond v žádném případě neměl podporovat akce týkající se prostorů a zařízení pro zadržování osob ve třetích zemích. |
|
(18) |
Dobrovolný návrat je důležitým prvkem vyváženého, účinného a udržitelného přístupu k navracení, jak je uvedeno v Návratovém akčním programu, schváleném Radou dne 28. listopadu 2002, a neustále potvrzováno v rámci aktů Evropské unie v této oblasti, mezi které patří zejména závěry Rady o dobrovolném návratu ze dne 2. listopadu 2005. |
|
(19) |
Způsobilé akce v rámci uceleného řízení návratů by měly zohledňovat zvláštní situaci zranitelných osob. |
|
(20) |
Pro zvýšení účinnosti řízení návratů na vnitrostátní úrovni by se měl fond vztahovat rovněž na akce související s dobrovolným návratem osob, které nejsou povinny opustit území, jako jsou například žadatelé o azyl, jejichž žádost dosud nebyla zamítnuta, nebo osoby, na které se vztahuje některá forma mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (8), anebo které požívají dočasné ochrany ve smyslu směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (9). |
|
(21) |
Hlavním cílem tohoto rozhodnutí by měla být podpora uceleného řízení návratů na úrovni členských států. Členské státy se vyzývají, aby při návratových operacích zohledňovaly integrované návratové akční plány, které analyzují situaci v členském státě s ohledem na cílové skupiny, stanoví cíle v souvislosti s předpokládanými operacemi a ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými subjekty, jako je vysoký komisař pro uprchlíky OSN (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), a nabízejí programy pro navracení zaměřené na účinné a udržitelné navracení prostřednictvím různých opatření. Integrované návratové plány by se měly v případě potřeby pravidelně hodnotit a upravovat. |
|
(22) |
Na podporu dobrovolného navracení osob, zejména osob, které nejsou povinny opustit území, by měly být stanoveny pobídky pro vracející se osoby, jako například přednostní zacházení ve formě rozšířené pomoci při návratu. Tento druh dobrovolného návratu je jak v zájmu důstojného návratu vracejících se osob, tak i v zájmu orgánů s ohledem na jeho nákladovou efektivnost. Členské státy by měly být podporovány, aby upřednostňovaly dobrovolné návraty. |
|
(23) |
Z hlediska politiky jsou ovšem dobrovolné a nucené návraty navzájem propojené a jejich účinky se navzájem posilují, a členské státy by proto měly být vybídnuty, aby v rámci svého řízení navracení posílily doplňkovost obou těchto forem. Existuje zjevná potřeba provádět nucené návraty za účelem ochrany celistvosti přistěhovalecké a azylové politiky Evropské unie a přistěhovaleckých a azylových systémů členských států. Proto je možnost nuceného návratu předpokladem k zaručení, že tato politika nebude narušována, a k prosazování právního státu, což je samo o sobě nebytné pro vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Toto rozhodnutí by proto mělo podporovat činnosti členských států v zájmu usnadnění nucených návratů. |
|
(24) |
Hlavní překážky v oblasti navracení, na které členské státy často narážejí, navíc souvisejí s nucenými návraty. Velkou překážkou je nejistota, pokud jde o totožnost dané osoby, nebo skutečnost, že daná osoba nemá nezbytné cestovní doklady. V zájmu vyřešení těchto problémů by se členské státy měly vybídnout ke zlepšení spolupráce s konzulárními službami třetích zemí a k posílení výměny informací a rozšíření vzájemné operativní spolupráce, pokud jde o spolupráci s těmito službami. |
|
(25) |
Je rovněž nezbytné, aby v členských státech, které to budou považovat za vhodné, toto rozhodnutí podporovalo zvláštní opatření zaměřená na vracející se osoby v zemi návratu s cílem zajistit nejprve jejich skutečný návrat do města či regionu původu za dobrých podmínek a poté jejich trvalé znovuzačlenění do jejich společenství. Taková opatření by neměla spočívat v pomoci třetí zemi jako takové a mělo by být možné je financovat pouze tehdy, pokud je nezbytné pokračovat v činnostech zahájených a z převážné části prováděných na území členských států, které jsou součástí integrovaného návratového plánu. |
|
(26) |
Tato opatření by navíc měla spolupůsobit s akcemi, které jsou podporovány nástroji Společenství v oblasti vnější pomoci, zejména s tematickým programem týkajícím se azylu a migrace. |
|
(27) |
Toto rozhodnutí je navrženo tak, aby tvořilo součást celistvého rámce skládajícího se také z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2007/ES ze dne … o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (10) (*), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2007/ES ze dne … o zřízení Fondu pro vnější hranice pro období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (11) (*) a rozhodnutí Rady …/2007/ES ze dne … o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (12) (*), jehož cílem je řešit otázku spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy ohledně finanční zátěže vyplývající ze zavádění integrovaného řízení vnějších hranic Evropské unie a z provádění společné azylové a přistěhovalecké politiky vyvinuté podle hlavy IV části třetí Smlouvy. |
|
(28) |
Jedním z úkolů Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízené nařízením (ES) č. 2007/2004 (13), (dále jen „agentura“) je poskytovat nezbytnou pomoc pro organizaci společných návratových operací prováděných členskými státy a určit osvědčené postupy v oblasti získávání cestovních dokladů a vyhošťování státních příslušníků třetích zemí nelegálně pobývajících na území členských států. Agentura by proto měla zajišťovat splnění podmínek pro účinné koordinované úsilí členských států v oblasti navracení a zároveň ponechat provádění a organizování společných návratových operací na příslušných vnitrostátních orgánech. Agentura by proto měla mít možnost využít zdroje, které jsou k dispozici na základě akcí Společenství v rámci tohoto rozhodnutí. |
|
(29) |
Podpora poskytovaná fondem by byla účinněji a lépe zaměřena, pokud by spolufinancování způsobilých akcí vycházelo ze strategického víceletého programu, který vypracuje každý členský stát na základě dialogu s Komisí. |
|
(30) |
Na základě strategických pokynů přijatých Komisí by měl každý členský stát vypracovat víceletý programový dokument s přihlédnutím ke své konkrétní situaci a potřebám a stanovit v něm svou strategii vývoje, která by měla tvořit rámec pro přípravu provádění akcí, jejichž výčet má být uveden v ročních programech. |
|
(31) |
V souvislosti se sdíleným řízením uvedeným v čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (14), (dále jen „finanční nařízení“) by měly být upřesněny podmínky umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a vyjasněny povinnosti týkající se spolupráce členských států. Uplatňování těchto podmínek by Komisi umožnilo přesvědčit se, že členské státy využívají fond legálně a správně a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu článku 27 a čl. 48 odst. 2 finančního nařízení. |
|
(32) |
Komise by měla objektivní a průhlednou metodou vypracovat orientační rozpis dostupných prostředků na závazky. |
|
(33) |
Členské státy by měly přijmout náležitá opatření k zajištění správného fungování řídicího a kontrolního systému a kvality provádění. K tomuto účelu je třeba stanovit obecné zásady a nezbytné funkce, které musí všechny programy splňovat. |
|
(34) |
V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by členské státy měly nést hlavní odpovědnost za působení fondu a kontrolu tohoto působení. |
|
(35) |
Pro zajištění účinného a správného provádění víceletých a ročních programů je nezbytné upřesnit povinnosti členských států, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, potvrzování výdajů a předcházení nesrovnalostem a porušením práva Společenství, jejich zjišťování a nápravu. Zejména u řízení a kontroly je nutné stanovit, jakými způsoby členské státy zajišťují, že příslušné systémy existují a uspokojivě fungují. |
|
(36) |
Měla by být podporována spolupráce mezi členskými státy a Komisí v oblasti finanční kontroly, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise v této oblasti. |
|
(37) |
Účinnost a dopad akcí podporovaných fondem závisí rovněž na jejich hodnocení a šíření jejich výsledků. V této souvislost by měly být výslovně upraveny povinnosti členských států a Komise, jakož i postupy zajišťující spolehlivost hodnocení a kvalitu souvisejících informací. |
|
(38) |
Akce by měly být hodnoceny s ohledem na svůj přezkum v polovině období a na hodnocení svých dopadů a postup hodnocení by měl být začleněn do systému monitorování projektů. |
|
(39) |
Komise by při zohlednění významu viditelnosti financování Společenstvím měla poskytnout obecné pokyny usnadňující, aby každý orgán, nevládní organizace, mezinárodní organizace nebo jakýkoli další subjekt přijímací grant z fondu poskytnutou podporu náležitě uznal a vzal přitom v úvahu postupy pro ostatní nástroje se sdíleným řízením, jako jsou strukturální fondy. |
|
(40) |
Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán při ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (15). |
|
(41) |
Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž podpory návratu státních příslušníků třetích zemí nelegálně pobývajících v dané zemi v rámci společných norem a zásady uceleného řízení návratů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. |
|
(42) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (16). |
|
(43) |
Jelikož opatření tohoto rozhodnutí týkající se přijímání strategických pokynů má obecný význam a jejho účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí, mimo jiné zrušením některých těchto prvků nebo doplněním tohoto rozhodnutí o nové jiné než podstatné prvky, mělo by být přijato regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Z důvodu účinnosti by měly být lhůty obvykle použitelné pro regulativní postup s kontrolou k přijetí strategických pokynů zkráceny. |
|
(44) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné. |
|
(45) |
V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Irsko dopisem ze dne 6. září 2005 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí. |
|
(46) |
V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Spojené království dopisem ze dne 27. října 2005 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí. |
|
(47) |
V souladu s čl. 67 odst. 2 druhou odrážkou Smlouvy se na základě rozhodnutí Rady 2004/927/ES ze dne 22. prosince 2004, podle něhož se na určité oblasti obsažené v hlavě IV třetí části Smlouvy o založení Evropského společenství použije postup podle článku 251 uvedené smlouvy (17) , vztahuje postup uvedený v článku 251 Smlouvy na oblasti, které spadají pod čl. 62 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 a čl. 63 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) Smlouvy, |
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, CÍLE A AKCE
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Tímto rozhodnutím se zřizuje na období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2013 Evropský návratový fond, dále jen „fond“, který je součástí celistvého rámce zahrnujícího rovněž rozhodnutí č. …/…/ES (**), rozhodnutí č. …/…/ES (***) a rozhodnutí …/…/ES (****), s cílem přispět k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva a k uplatňování zásady solidarity mezi členskými státy.
Toto rozhodnutí stanoví cíle, k jejichž dosahování fond přispívá, jeho provádění, dostupné finanční zdroje a kritéria pro přidělování těchto dostupných finančních zdrojů.
Dále stanoví pravidla pro správu fondu, včetně finančních, a monitorovací a kontrolní mechanismy, které jsou založeny na sdílení odpovědnosti mezi Komisí a členskými státy.
Článek 2
Obecný cíl fondu
1. Obecným cílem fondu je podpora úsilí členských států o zlepšení všech aspektů řízení návratů pomocí využití koncepce uceleného řízení návratů a prostřednictvím společných akcí, které mají být prováděny členskými státy, nebo vnitrostátních akcí, které sledují cíle Společenství v rámci zásady solidarity, s ohledem na právní předpisy Společenství v této oblasti a při plném dodržování základních práv.
2. Fond přispívá k financování technické pomoci z podnětu členských států nebo Komise.
Článek 3
Zvláštní cíle
1. Fond přispívá k dosahování těchto zvláštních cílů:
|
a) |
zavedení a zdokonalení organizace a provádění uceleného řízení návratů členskými státy; |
|
b) |
posílení spolupráce mezi členskými státy v rámci uceleného řízení návratů a jeho provádění; |
|
c) |
podpoře účinného a jednotného používání společných norem pro navracení v souladu s rozvojem politik v této oblasti. |
2. V rámci uceleného řízení návratů zejména příslušné orgány členských států vypracovávají a provádějí integrované návratové plány, které
|
a) |
jsou založeny na komplexním vyhodnocení situace v členském státě s ohledem na cílové skupiny nebo cílová konkrétní témata související s navracením, jakož i otázky týkající se předpokládaných operací (jako například otázky související se získáním cestovních dokladů a s jinými praktickými překážkami bránícími návratu), případně s ohledem na počet projednávaných případů. Toto komplexní vyhodnocení se vypracuje ve spolupráci se všemi příslušnými orgány a partnery; |
|
b) |
mají za cíl vytvořit rozsáhlou řadu opatření podporujících programy pro dobrovolný návrat státních příslušníků třetích zemí, zejména těch, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup na území daných států a pobyt na něm, a v případě potřeby provádějících operace nuceného návratu těchto osob při respektování jejich důstojnosti a při plném dodržování humanitárních zásad; |
|
c) |
zahrnují plán nebo harmonogram a v případě potřeby stanoví rovněž mechanismus pravidelného hodnocení umožňující upravit tento plán a vyhodnotit praktické dopady jeho plnění a |
|
d) |
zahrnují opatření k usnadnění spolupráce mezi příslušnými správními, donucovacími a justičními orgány, v případě potřeby na různých úrovních veřejné správy, pokud to členské státy považují za vhodné. |
3. Integrované návratové plány se zaměřují zejména na účinné a udržitelné navracení prostřednictvím akcí, jako je účinné poskytování informací v době před odjezdem, zařízení cesty, přeprava v zemi návratu, a to jak pro dobrovolné, tak pro nucené navracení. Za účelem podpory dobrovolných návratů lze stanovit v co největší míře pobídky pro dobrovolně se vracející osoby, například pomoc při návratu.
Tam, kde to členské státy považují za vhodné, mohou tyto pobídky zahrnovat poskytování podpory pro přijetí a znovuzačlenění.
Článek 4
Způsobilé akce v členských státech
1. Podporu z fondu mohou obdržet akce související s cílem uvedeným v čl. 3 odst. 1 písm. a), a zejména tyto:
|
a) |
zavedení či zlepšení účinné, stabilní a trvající operativní spolupráce orgánů členských států s konzulárními a imigračními úřady třetích zemí za účelem získání cestovních dokladů pro návrat státních příslušníků třetích zemí a zajištění rychlého a úspěšného vyhoštění; |
|
b) |
podporování způsobů a možností poskytování informací o navracení co nejdříve během azylového a imigračního řízení a způsobů a možností individuální stimulace státních příslušníků třetích zemí k využití možnosti dobrovolného návratu; |
|
c) |
usnadňování dobrovolných návtarů státních příslušníků třetích zemí, zejména prostřednictvím programů asistovaného dobrovolného návratu, s cílem zajistit efektivnost a udržitelnost těchto návratů; |
|
d) |
rozvíjení forem spolupráce na úrovni celostátních, regionálních, místních, městských i jiných orgánů veřejné moci, umožňující úředníkům rychle získat informace o zkušenostech s navracením a postupech uplatňovaných jinde a společně využívat zdroje tam, kde je to možné; |
|
e) |
zjednodušení a provádění nucených návratů státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt, s cílem zvýšit důvěryhodnost a celistvost přistěhovaleckých politik a zkrátit období zajištění osob čekajících na nucený návrat. |
2. Podporu z fondu mohou obdržet akce související s cílem uvedeným v čl. 3 odst. 1 písm. b), a zejména tyto:
|
a) |
spolupráce v oblasti získávání a poskytování informací o zemi původu, předchozího pobytu či průjezdu osob, které mohou být navráceny; |
|
b) |
spolupráce na rozvoji účinné, stabilní a trvající operativní spolupráce orgánů členských států s konzulárními úřady a imigračními službami třetích zemí za účelem usnadnění konzulární pomoci při získávání cestovních dokladů pro návrat státních příslušníků třetích zemí a zajištění rychlého a úspěšného vyhoštění; |
|
c) |
tvorba společných integrovaných návratových plánů a jejich provádění, včetně společných programů dobrovolných návratů pro konkrétní země či regiony původu, předchozího pobytu či průjezdu; |
|
d) |
studie zaměřené na současnou situaci a možnosti, jak rozšířit správní spolupráci mezi členskými státy v oblasti navracení, jakož i studie zaměřené na úlohu, která by v této souvislosti měla příslušet mezinárodním a nevládním organizacím; |
|
e) |
výměna informací a osvědčených postupů, podpora a poradenství při řešení navracení obzvláště zranitelných skupin; |
|
f) |
organizování seminářů pro pracovníky z praxe na téma osvědčené postupy se zaměřením na konkrétní třetí země nebo regiony; |
|
g) |
společná opatření umožňující přijímání zpětně přebíraných osob v zemích původu, předchozího pobytu či průjezdu; |
|
h) |
společná příprava akcí s cílem zajistit udržitelnost návratu osob do země původu či předchozího pobytu. |
3. Podporu z fondu mohou obdržet akce související s cílem uvedeným v čl. 3 odst. 1 písm. c), a zejména tyto:
|
a) |
zvyšování schopnosti příslušných orgánů přijímat co nejrychleji vysoce kvalitní rozhodnutí o navrácení; |
|
b) |
zvyšování schopnosti příslušných správních orgánů rychle uplatňovat nebo vykonávat rozhodnutí o vyhoštění při plném respektování lidské důstojnosti a v souladu s příslušnými evropskými bezpečnostními normami týkajícími se těchto operací; |
|
c) |
zvyšování schopnosti justičních orgánů rychleji rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím o navrácení; |
|
d) |
organizovaní seminářů a společného vzdělávání pro pracovníky příslušných správních, donucovacích a justičních orgánů na celostátní, regionální, místní, městské a jiné úrovni, a to na téma právních a praktických aspektů návratových operací; |
|
e) |
zvyšování schopnosti příslušných správních orgánů účinně provádět společná opatření v oblasti vzájemného uznávání a společných návratových operací, včetně doporučení, operativních standardů a osvědčených postupů stanovených agenturou v oblasti navracení. |
4. Akce uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 musí podporovat zejména provádění příslušných právních předpisů Společenství v oblasti společné evropské přistěhovalecké a návratové politiky.
Článek 5
Způsobilá opatření v členských státech
Podporované akce mohou zahrnovat tato opatření:
|
1) |
ve všech případech navracení obecné informování státních příslušníků třetích zemí o navracení, poskytování poradenství osobám o možnostech dobrovolného návratu, náklady na překlad, získání nezbytných cestovních dokladů, náklady na nezbytné zdravotní prohlídky před návratem, náklady na cestu a potraviny pro vracející se osoby a doprovod, včetně zdravotnického personálu a tlumočníků, ubytování pro doprovod včetně zdravotnického personálu a tlumočníků, náklady na dopravu v rámci členského státu a až do země návratu a spolupráce s orgány země původu, předchozího pobytu či průjezdu; |
|
2) |
ve všech případech navracení zvláštní pomoc zranitelným osobám, jako jsou nezletilé osoby, nezletilé osoby bez doprovodu, zdravotně postižení lidé, starší osoby, těhotné ženy, rodiče samoživitelé s nezletilými dětmi a osoby, které byly mučeny, znásilněny nebo vystaveny jiné závažné formě psychického, fyzického nebo sexuálního násilí; |
|
3) |
dále v případě nuceného navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt, náklady na cestu, potraviny a dočasné ubytování vracejících se osob a jejich doprovodu ze zúčastněného členského státu v organizujícím členském státě před odjezdem v případě společných návratových operací; |
|
4) |
dále v případě dobrovolného navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt, pomoc navracejícím se osobám při přípravě návratu, jakož i nezbytné výdaje před návratem; |
|
5) |
dále, v případě dobrovolného navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nejsou povinni opustit území členských států, a v dalších případech, kdy to členské státy považují za vhodné, omezený finanční příspěvek na počáteční výdaje po návratu, převoz osobních věcí vracející se osoby, odpovídající dočasné ubytování pro první dny po příjezdu do země návratu v přijímacím středisku či v případě nutnosti v hotelu, pomoc v oblasti odborné přípravy a při hledání zaměstnání a případně omezená podpora pro zahájení hospodářské činnosti; |
|
6) |
vzdělávání a odbornou přípravu pracovníků příslušných správních, donucovacích a justičních orgánů, vysílání pracovníků těchto kategorií z jiných členských států za účelem zajištění účinného a jednotného provádění společných norem pro navracení a plnění povinností v rámci nástrojů mezinárodního práva dotýkajících se zacházení s vracejícími se osobami, posílení spolupráce, jakož i služebních cest, jejichž úkolem je vyhodnotit výsledky návratových politik ve třetích zemích; |
|
7) |
v případě operativní spolupráce s konzulárními a imigračními úřady třetích zemí za účelem získání cestovních dokladů a zajištění rychlého vyhoštění náklady na cestu a ubytování v členských státech pro pracovníky orgánů příslušných pro identifikaci státních příslušníků třetích zemí a ověřování jejich cestovních dokladů; |
|
8) |
v případě opatření ke znovuzačlenění státních příslušníků třetích zemí, kteří nejsou povinni opustit území členských států, peněžní pobídky a jiná krátkodobá opatření nezbytná k zahájení znovuzačlenění navracející se osoby prostřednictvím jejího osobního rozvoje, jako je odborná příprava, pomoc při hledání zaměstnání a ucházení se o ně, podpora pro zahájení hospodářské činnosti a pomoc a poradenství po návratu; |
|
9) |
v případě opatření ke znovuzačlenění státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt, a považují-li to členské státy za vhodné, peněžní pobídky a jiná krátkodobá opatření nezbytná k zahájení znovuzačlenění navracející se osoby prostřednictvím jejího osobního rozvoje, jako je odborná příprava, pomoc při hledání zaměstnání a ucházení se o ně, podpora pro zahájení hospodářské činnosti a pomoc a poradenství po návratu, jakož i opatření umožňující členským státům nabídnout navracejícím se osobám po jejich příjezdu do třetích zemí přiměřené přijetí. |
Článek 6
Akce Společenství
1. Z podnětu Komise může být až 7 % dostupných finančních zdrojů fondu použito na financování nadnárodních akcí či akcí v zájmu Společenství jako celku (dále jen „akce Společenství“) v oblasti návratové politiky a akcí zaměřených na cílové skupiny uvedené v článku 7.
2. Aby mohly obdržet financování, musí akce Společenství zejména
|
a) |
podporovat spolupráci Společenství při provádění práva Společenství a osvědčených postupů; |
|
b) |
podporovat zřizování nadnárodních sítí spolupráce a pilotních projektů založených na nadnárodních partnerstvích mezi subjekty ze dvou nebo více členských států za účelem povzbuzení inovací, usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů a zdokonalení návratové politiky; |
|
c) |
podporovat nadnárodní informační kampaně; |
|
d) |
podporovat studie a šíření a výměnu informací o osvědčených postupech a o všech ostatních aspektech návratových politik, včetně o využití nejnovějších technologií, zejména s cílem podpořit více srovnávací výzkum související s dopadem minulých a současných návratových programů; |
|
e) |
podporovat pilotní projekty a studie zkoumající možnosti nových forem spolupráce Společenství a práva Společenství v této oblasti; |
|
f) |
podporovat vývoj společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů v členských státech pro hodnocení vývoje návratové politiky, zejména za účelem šíření statistických údajů členěných podle dobrovolných a nucených návratů, a jejich používání členskými státy; |
|
g) |
podporovat vytvoření a pravidelnou aktualizaci společné příručky o osvědčených postupech v oblasti navracení, včetně návratů s doprovodem, ve spolupráci s agenturou; |
|
h) |
poskytovat podporu členským státům v případě řádně odůvodněných mimořádných situací, které vyžadují naléhavý zásah. |
3. Roční pracovní program, který stanoví priority pro akce Společenství, se přijímá postupem podle čl. 52 odst. 2.
Článek 7
Cílové skupiny
1. Pro účely tohoto rozhodnutí zahrnují cílové skupiny tyto kategorie:
|
a) |
státní příslušníci třetích zemí, jejichž žádost o mezinárodní ochranu v členském státě dosud nebyla pravomocně zamítnuta a kteří se mohou rozhodnout využít možnosti dobrovolného návratu, pokud nezískali novou státní příslušnost a neopustili území tohoto členského státu; |
|
b) |
státní příslušníci třetích zemí, kteří požívají mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice 2004/83/ES nebo dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES v členském státě a kteří se rozhodnou využít možnosti dobrovolného návratu, pokud nezískali novou státní příslušnost a neopustili území tohoto členského státu; |
|
c) |
státní příslušníci třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt v členském státě a kteří v souladu s povinností opustit území tohoto členského státu využijí dobrovolného návratu; |
|
d) |
státní příslušníci třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt v členském státě. |
2. Státním příslušníkem třetí země se rozumí osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy.
KAPITOLA II
ZÁSADY POMOCI
Článek 8
Doplňkovost, soudržnost a soulad
1. Fond poskytuje pomoc, která doplňuje akce na celostátní, regionální a místní úrovni a začleňuje do nich priority Společenství.
2. Komise a členské státy zajišťují, aby byla pomoc z fondu a od členských států v souladu s činnostmi, politikami a prioritami Společenství. Tento soulad musí být uveden zejména ve víceletém programu podle článku 19.
3. Činnosti financované fondem musí být v souladu s ustanoveními Smlouvy a akty přijatými na jejich základě.
Článek 9
Programování
1. Cíle fondu jsou sledovány v rámci víceletého programového období od roku 2008 do roku 2013 s výhradou přezkumu v polovině období podle článku 22. Systém víceletého programování zahrnuje priority a postup řízení, rozhodování, auditu a certifikace.
2. Víceleté programy schválené Komisí se provádějí prostřednictvím ročních programů.
Článek 10
Subsidiární a proporcionální působení
1. Za provádění víceletých a ročních programů uvedených v článcích 19 a 21 odpovídají členské státy na vhodné územní úrovni v souladu se svými institucionálními systémy. Tuto odpovědnost vykonávají v souladu s tímto rozhodnutím.
2. Prostředky vynakládané Komisí a členskými státy v souvislosti s ustanoveními o auditu se liší podle výše příspěvku Společenství. Tatáž zásada se použije na ustanovení o hodnocení a na zprávy o víceletých a ročních programech.
Článek 11
Metody provádění
1. Rozpočet Společenství přidělený fondu se provádí v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. b) finančního nařízení s výjimkou akcí Společenství uvedených v článku 6 a technické pomoci uvedené v článku 16 tohoto rozhodnutí.
2. Komise vykonává svou odpovědnost v oblasti provádění souhrnného rozpočtu Evropské unie tím, že
|
a) |
postupy podle článku 32 prověřuje existenci a řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech; |
|
b) |
v případě selhání vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů zadrží postupem podle článku 41 nebo pozastaví postupem podle článku 42 vyplácení celých částek nebo jejich části a použije veškeré další nutné finanční opravy postupy uvedenými v článcích 45 a 46. |
Článek 12
Partnerství
1. Každý členský stát v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a zvyklostmi navazuje partnerství s orgány a subjekty, které se podílejí na provádění víceletého programu nebo které podle dotyčného členského státu mohou užitečně přispět k rozvoji tohoto programu.
Tyto orgány a subjekty mohou zahrnovat příslušné regionální, místní, městské nebo jiné orgány veřejné moci, mezinárodní organizace, zejména vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, a subjekty zastupující občanskou společnost, jako jsou nevládní organizace nebo sociální partneři.
2. Partnerství probíhá plně v souladu s institucionální, zákonnou a finanční pravomocí každé skupiny partnerů.
KAPITOLA III
FINANČNÍ RÁMEC
Článek 13
Celkové finanční zdroje
1. Finanční krytí na provádění tohoto rozhodnutí od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2013 se stanoví na 676 milionů euro.
2. Roční rozpočtové prostředky fondu schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.
3. Komise vypracovává orientační roční rozpisy podle členských států v souladu s kritérii stanovenými v článku 14.
Článek 14
Roční rozdělení zdrojů na způsobilé akce v členských státech
1. Každý členský stát obdrží z ročního přídělu fondu pevnou částku 300 000 euro.
Pro členské státy, které k Evropské unii přistoupily dne 1. května 2004, se tato částka v období 2008 až 2013 zvyšuje na 500 000 euro ročně.
Pro členské státy, které k Evropské unii přistoupí v letech 2007 až 2013, se tato částka pro zbývající část období od roku 2008 do roku 2013 počínaje rokem následujícím po jejich přistoupení zvyšuje na 500 000 euro ročně.
2. Zbývající dostupné roční finanční zdroje se rozdělují mezi členské státy takto:
|
a) |
50 % úměrně celkovému počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří během posledních tří let nesplňovali nebo již nesplňovali podmínky pro vstup a pobyt na území členského státu a na které se vztahovalo rozhodnutí o navrácení podle vnitrostátního práva nebo práva Společenství, tj. správní nebo soudní rozhodnutí či akt uvádějící nebo prohlašující pobyt za nelegální a ukládající povinnost návratu; |
|
b) |
50 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří během posledních tří let skutečně opustili území členského státu v důsledku správního či soudního rozhodnutí o vyhoštění, ať již dobrovolně nebo nuceně. |
3. Mezi státní příslušníky třetích zemí uvedené v odstavci 2 se nezahrnují:
|
a) |
státní příslušníci třetích zemí, kteří se nacházejí v průjezdní zóně členského státu a kterým byl odepřen vstup; |
|
b) |
státní příslušníci třetích zemí, které má členský stát navrátit do jiného členského státu, zejména podle nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (18). |
4. Referenčními hodnotami jsou nejaktuálnější statistické údaje zveřejněné Komisí (Eurostatem) na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s právem Společenství.
Pokud členské státy nesdělí Komisi (Eurostatu) dotyčné statistické údaje, poskytnou co nejdříve prozatímní údaje.
Před přijetím těchto údajů za referenční hodnoty vyhodnotí Komise (Eurostat) kvalitu, srovnatelnost a úplnost těchto statistických informací v souladu s běžnými operačními postupy. Na žádost Komise (Eurostatu) jí členské státy k tomuto účelu poskytnou všechny nezbytné informace.
Článek 15
Struktura financování
1. Finanční příspěvky fondu se poskytují ve formě grantů.
2. Akce podporované fondem musí být spolufinancovány z veřejných nebo soukromých zdrojů, musí být neziskové povahy a nemějí být způsobilé pro financování z jiných zdrojů, na něž se vztahuje souhrnný rozpočet Evropské unie.
3. Rozpočtové prostředky fondu doplňují veřejné nebo rovnocenné výdaje přidělené členskými státy na opatření, na něž se vztahuje toto rozhodnutí.
4. Příspěvek Společenství na podporované projekty, pokud jde o akce prováděné v členských státech podle článku 3, nepřesáhne 50 % celkových nákladů na konkrétní akci.
Příspěvek Společenství se v případě projektů, které řeší konkrétní priority uvedené ve strategických pokynech uvedených v článku 18, může zvýšit na 75 %.
V členských státech, na něž se vztahuje Fond soudržnosti, se příspěvek Společenství zvyšuje na 75 %.
5. V rámci provádění národních programů uvedených v kapitole IV vyberou členské státy projekty, které budou financovány, na základě těchto minimálních kritérií:
|
a) |
situace a potřeb v členském státě; |
|
b) |
efektivnosti nákladů, mimo jiné s ohledem na počet osob, jichž se projekt týká; |
|
c) |
zkušeností, odborných znalostí, spolehlivosti a finančního příspěvku organizace žádající o financování a všech partnerských organizací; |
|
d) |
rozsahu, v němž projekt doplňuje jiné akce financované ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo v rámci národních programů. |
6. Finanční pomoc Společenství na akce podporované fondem se zpravidla poskytuje po dobu nejvýše tří let, s výhradou pravidelných zpráv o pokroku.
Článek 16
Technická pomoc z podnětu Komise
1. Z podnětu Komise nebo jejím jménem může fond financovat přípravná opatření, monitorovací opatření, opatření v oblasti správní a technické podpory a opatření v oblasti hodnocení, auditu a kontroly nezbytná pro provádění tohoto rozhodnutí, a to až do částky 500 000 euro ročního přídělu fondu.
2. Tato opatření zahrnují
|
a) |
studie, hodnocení, odborné posudky a statistiky týkající se fungování fondu, včetně těch, které jsou obecné povahy; |
|
b) |
informační opatření pro členské státy, konečné příjemce a širokou veřejnost, včetně informačních kampaní a společné databáze projektů financovaných z fondu; |
|
c) |
instalaci, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení; |
|
d) |
navržení společného rámce pro hodnocení a monitorování, jakož i systémů ukazatelů, které zohledňují i případné vnitrostátní ukazatele; |
|
e) |
zdokonalování hodnotících metod a výměnu informací o postupech v této oblasti; |
|
f) |
informační a vzdělávací opatření pro orgány určené členskými státy v souladu s článkem 25, která doplňují úsilí členských států poskytovat poradenství svým orgánům v souladu s čl. 31 odst. 2. |
Článek 17
Technická pomoc z podnětu členských států
1. Z podnětu členského státu lze u každého ročního programu z fondu financovat přípravná opatření, opatření týkající se řízení, monitorování, hodnocení, informovanosti a kontroly a také opatření k posílení administrativní kapacity pro provádění fondu.
2. Částka vyhrazená na technickou pomoc v rámci každého ročního programu nesmí překročit
|
a) |
v období 2008 až 2010 7 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 euro; a |
|
b) |
v období 2011 až 2013 4 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 euro. |
KAPITOLA IV
PROGRAMOVÁNÍ
Článek 18
Přijetí strategických pokynů
1. Komise přijme strategické pokyny vytyčující rámec působení fondu s přihlédnutím k pokroku při vypracovávání a provádění právních předpisů Společenství v oblasti návratové politiky a opatření přijatých Společenstvím v oblasti nelegálního přistěhovalectví i k orientačnímu rozdělení finančních zdrojů fondu pro období víceletého programu.
2. U cílů fondu uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) a b) prosazují strategické pokyny zejména priority Společenství zaměřené na podporu
|
a) |
navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nemají cestovní pas ani jiné doklady totožnosti; |
|
b) |
navracení státních příslušníků třetích zemí, na které se nevztahují dohody Společenství o zpětném přebírání ani dvoustranné dohody členských států, o zpětném přebírání za účelem posilování mezinárodněprávní povinnosti státu zpětně převzít své státní příslušníky; |
|
c) |
navracení státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, kteří přišli z určité země či v ní pobývali a nejsou jejími státními příslušníky, do této země; |
|
d) |
navracení osob, které nejsou povinny opustit území členských států, jako jsou žadatelé o azyl, jejichž žádost dosud nebyla zamítnuta, a osob, které požívají mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice 2004/83/ES nebo dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES; |
|
e) |
navracení zvláště zranitelných skupin. |
Pokud jde o cíl fondu uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. c), prosazují strategické pokyny zejména priority Společenství zaměřené na podporu znalosti společných norem po celé Evropské unii a začlenění těchto norem do každodenního procesu řízení navracení probíhajícího ve správních orgánech členských států.
3. Komise přijme strategické pokyny týkající se období víceletého programu do 31. července 2007.
4. Strategické pokyny se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 52 odst. 3. Po přijetí se připojí k tomuto rozhodnutí jako příloha.
Článek 19
Příprava a schvalování národních víceletých programů
1. Každý členský stát předloží na základě strategických pokynů uvedených v článku 18 návrh víceletého programu, který bude obsahovat tyto prvky:
|
a) |
popis současné situace v tomto členském státě, pokud jde o zásadu uceleného řízení návratů, spolupráci s konzulárními orgány a imigračními službami třetích zemí, opatření a politiky v oblasti dobrovolného a nuceného navracení, včetně dostupných údajů rozčleněných na dobrovolné a nucené návraty, přístup k opatřením na znovuzačlenění a udržitelnost navracení, rozvoj kapacity příslušných správních a justičních orgánů a spolupráci s jinými členskými státy ve výše uvedených oblastech; |
|
b) |
analýzu potřeb v dotyčném členském státě, pokud jde o spolupráci s konzulárními orgány a imigračními službami třetích zemí, opatření a politiky v oblasti dobrovolného a nuceného navracení, přístup k opatřením na znovuzačlenění a udržitelnost navracení, rozvoj kapacity příslušných správních a justičních orgánů a spolupráci s jinými členskými státy ve výše uvedených oblastech a uvedení operativních cílů stanovených ke splnění těchto požadavků v průběhu období, na které se vztahuje daný víceletý program; |
|
c) |
předložení vhodné strategie pro dosažení těchto cílů, priority přikládané jejich dosažení a popis akcí plánovaných pro provádění těchto priorit; |
|
d) |
údaj o tom, zda je tato strategie slučitelná s jinými regionálními a celostátními nástroji a nástroji Společenství; |
|
e) |
informace o prioritách a jejich konkrétních cílech. Tyto cíle se určí pomocí omezeného počtu ukazatelů pro zohlednění zásady proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a účinnosti cílů při provádění priorit; |
|
f) |
popis přístupu zvoleného pro provádění zásady partnerství stanovené v článku 12; |
|
g) |
návrh finančního plánu, který pro každou prioritu a pro každý roční program stanoví navrhovaný finanční příspěvek fondu a celkovou částku veřejného nebo soukromého spolufinancování; |
|
h) |
ustanovení, která zajistí zveřejnění víceletého programu. |
2. Členské státy předloží svůj návrh víceletého programu Komisi do čtyř měsíců poté, co Komise předloží strategické pokyny pro dané období.
3. Za účelem schválení návrhu víceletého programu Komise posoudí
|
a) |
soulad návrhu víceletého programu s cíli fondu a strategickými pokyny uvedenými v článku 18; |
|
b) |
význam zamýšlených akcí uvedených v návrhu víceletého programu vzhledem k navržené strategii; |
|
c) |
soulad řídicích a kontrolních systémů zavedených členským státem k zajištění působení fondu s tímto rozhodnutím; |
|
d) |
soulad návrhu víceletého programu s právem Společenství, zejména s těmi předpisy, jejichž záměrem je zabezpečit volný pohyb osob, ve spojení s přímo souvisejícími doprovodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranicí, azylu a přistěhovalectví. |
4. Pokud se Komise domnívá, že návrh víceletého programu není v souladu se strategickými pokyny nebo s ustanoveními tohoto rozhodnutí týkajícími se řídicích a kontrolních systémů nebo s právem Společenství, vyzve dotyčný členský stát, aby poskytl veškeré nezbytné dodatečné informace a případně aby návrh víceletého programu odpovídajícím způsobem přepracoval.
5. Komise schválí postupem podle čl. 52 odst. 2 každý víceletý program do tří měsíců po jeho formálním předložení.
Článek 20
Přepracování víceletých programů
1. Z podnětu dotyčného členského státu nebo Komise se víceletý program přezkoumá a v případě potřeby pro zbytek programového období přepracuje tak, aby byly lépe nebo jiným způsobem zohledněny priority Společenství. Víceleté programy mohou být přezkoumány s ohledem na hodnocení nebo v případě potíží s prováděním.
2. Komise přijme rozhodnutí o přepracování víceletého programu co nejdříve po formálním podání žádosti dotyčným členským státem. Přepracování víceletého programu se provádí postupem podle čl. 52 odst. 2.
Článek 21
Roční programy
1. Víceleté programy schválené Komisí se provádějí prostřednictvím ročních pracovních programů.
2. Do 1. července každého roku poskytne Komise členským státům odhad částek, které jim budou na následující rok přiděleny z celkových rozpočtových prostředků přidělených v ročním rozpočtovém procesu, vypočtených podle článku 14.
3. Do 1. listopadu každého roku předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na následující rok, který je vypracován v souladu s víceletým programem a který obsahuje tyto informace:
|
a) |
obecná pravidla pro výběr projektů, které mají být financovány v rámci ročního programu; |
|
b) |
popis akcí, které mají být podporovány v rámci ročního programu; |
|
c) |
navrhované finanční rozdělení příspěvku fondu mezi jednotlivé akce programu a uvedení částky požadované k pokrytí technické pomoci podle článku 17 pro účely provádění ročního programu. |
4. Odchylně od odstavce 3 předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na rok 2008 do 1. března 2008.
5. Při posuzování návrhu ročního programu členského státu přihlíží Komise ke konečné částce rozpočtových prostředků přidělených fondu v rozpočtovém procesu.
Do jednoho měsíce od formálního předložení návrhu ročního programu uvědomí Komise dotyčný členský stát, zda jej může schválit. Není-li návrh ročního programu v souladu s víceletým programem, vyzve Komise tento členský stát, aby poskytl všechny nezbytné informace a případně aby návrh ročního programu odpovídajícím způsobem přepracoval.
Komise přijme rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, do 1. března daného roku. V rozhodnutí uvede částku přidělenou dotyčnému členskému státu a období, po které je výdaj způsobilý.
6. Aby se zohlednily řádně odůvodněné mimořádné situace, které nebyly předvídány v době schvalování ročního programu a které vyžadují naléhavý zásah, může členský stát přehodnotit až 10 % finančního rozdělení finančních příspěvku z fondu mezi jednotlivé akce uvedené v ročním programu nebo přidělit až 10 % tohoto rozdělení na jiné akce v souladu s tímto rozhodnutím. Tento členský stát uvědomí Komisi o přepracovaném ročním programu.
Článek 22
Přezkum víceletého programu v polovině období
1. Komise přezkoumá strategické pokyny a případně do 31. března 2010 přijme přepracované strategické pokyny na období 2011 až 2013.
2. Pokud budou přepracované strategické pokyny přijaty, přezkoumá každý členský stát svůj víceletý program a případně jej přepracuje.
3. Pravidla stanovená v článku 19 pro přípravu a schvalování národních víceletých programů se obdobně použijí i na přípravu a schvalování přepracovaných víceletých programů.
4. Přepracované strategické pokyny se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 52 odst. 3.
KAPITOLA V
ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉMY
Článek 23
Provádění
Komise odpovídá za provádění tohoto rozhodnutí a přijímá k tomuto účelu nezbytná prováděcí pravidla.
Článek 24
Obecné zásady řídicích a kontrolních systémů
Řídicí a kontrolní systémy víceletých programů zavedené členskými státy zajišťují
|
a) |
vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí uvnitř každého subjektu; |
|
b) |
dodržování zásady oddělení funkcí uvnitř těchto subjektů a mezi nimi; |
|
c) |
přiměřené zdroje pro každý subjekt, aby mohl vykonávat funkce, které mu byly přiděleny, po celé období provádění akcí spolufinancovaných fondem; |
|
d) |
postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci ročních programů; |
|
e) |
spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě; |
|
f) |
systém podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt; |
|
g) |
příručky obsahující postupy pro plnění uvedených funkcí; |
|
h) |
opatření pro audit fungování systému; |
|
i) |
systémy a postupy pro zabezpečení náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky; |
|
j) |
postupy podávání zpráv a monitorování pro nesrovnalosti a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek. |
Článek 25
Určení orgánů
1. Pro provádění svého víceletého programu a ročních programů určí členský stát
|
a) |
odpovědný orgán: funkční orgán dotyčného členského státu, vnitrostátní orgán veřejné moci či veřejný subjekt určený dotyčným členským státem nebo subjekt podléhající soukromému právu členského státu a pověřený veřejnou službou, který odpovídá za řízení víceletého programu a ročních programů podporovaných fondem a který zajišťuje veškerou komunikaci s Komisí; |
|
b) |
certifikační orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt nebo fyzickou osobu zastupující tento orgán nebo subjekt, které členský stát pověří certifikací prohlášení o výdajích před jejich předložením Komisi; |
|
c) |
auditní orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na odpovědném orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému; |
|
d) |
případně orgán, na který jsou úkoly přeneseny. |
2. Členský stát stanoví pravidla upravující jeho vztahy s orgány uvedenými v odstavci 1 a jejich vztahy s Komisí.
3. S výhradou čl. 24 písm. b) mohou být některé nebo všechny orgány uvedené v odstavci 1 tohoto článku součástí téhož subjektu.
4. Prováděcí pravidla k článkům 26 až 30 přijímá Komise postupem podle čl. 52 odst. 2.
Článek 26
Odpovědný orgán
1. Odpovědný orgán musí splňovat tyto minimální podmínky:
|
a) |
mít právní subjektivitu, kromě případů, kdy je funkčním orgánem členského státu; |
|
b) |
mít infrastrukturu potřebnou pro snadnou komunikaci se širokým okruhem uživatelů, s odpovědnými subjekty v ostatních členských státech a s Komisí; |
|
c) |
působit ve správním rámci, který umožňuje řádné plnění jeho úkolů a zabraňuje jakémukoli střetu zájmů; |
|
d) |
být schopen uplatňovat pravidla Společenství týkající se řízení fondu; |
|
e) |
mít finanční a řídicí kapacity úměrné objemu finančních prostředků Společenství, k jejichž správě bude vyzván; |
|
f) |
mít k dispozici zaměstnance s odpovídající odbornou kvalifikací pro administrativní práci v mezinárodním prostředí. |
2. Členský stát poskytuje odpovědnému orgánu přiměřené finanční prostředky, aby mohl pokračovat v řádném plnění svých úkolů po celé období 2008 až 2013.
3. Komise může pomáhat členským státům při odborném vzdělávání zaměstnanců, zejména pokud jde o správné uplatňování kapitol V až IX.
Článek 27
Úkoly odpovědného orgánu
1. Odpovědný orgán odpovídá za řízení a provádění víceletého programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení.
Odpovědný orgán zejména
|
a) |
konzultuje s partnery v souladu s článkem 12; |
|
b) |
předkládá Komisi návrhy na víceleté a roční programy uvedené v článcích 19 a 21; |
|
c) |
případně pořádá a vyhlašuje nabídková řízení a výzvy k podávání návrhů; |
|
d) |
pořádá výběr projektů ke spolufinancování akcí v rámci fondu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 5; |
|
e) |
přijímá platby od Komise a vyplácí je konečným příjemcům; |
|
f) |
zajišťuje soulad a doplňkovost mezi spolufinancováním z fondu a z jiných příslušných finančních nástrojů členských států a Společenství; |
|
g) |
monitoruje dodávání či poskytování spolufinancovaných produktů a služeb a kontroluje skutečné vynaložení vykázaných výdajů na akce a jejich soulad s pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly; |
|
h) |
zajišťuje existenci systému elektronického zaznamenávání a ukládání účetních záznamů pro každou akci v rámci ročních programů a shromažďování údajů o provádění akcí nezbytných pro finanční řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení; |
|
i) |
zajišťuje, aby koneční příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění akcí spolufinancovaných fondem vedli buď oddělený účetní systém, nebo odpovídající účetní kód pro všechny operace související s akcí, aniž tím jsou dotčena vnitrostátní účetní pravidla; |
|
j) |
zajišťuje, aby hodnocení fondu podle článku 49 probíhala ve lhůtách stanovených v čl. 50 odst. 2 a aby splňovala normy kvality dohodnuté mezi Komisí a členským státem; |
|
k) |
zavádí postupy pro zajištění toho, aby všechny doklady týkající se výdajů a auditů požadované pro zajištění náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky byly uchovávány v souladu s požadavky článku 43; |
|
l) |
zajišťuje, aby auditní orgán obdržel pro účely provádění auditu podle čl. 30 odst. 1 veškeré potřebné informace o používaných řídicích postupech a o projektech spolufinancovaných fondem; |
|
m) |
zajišťuje, aby certifikační orgán obdržel pro účely certifikace veškeré potřebné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji; |
|
n) |
vypracovává a předkládá Komisi zprávy o pokroku a závěrečné zprávy o provádění ročních programů, prohlášení o výdajích certifikovaná certifikačním orgánem a žádosti o platby nebo případně prohlášení o splatné úhradě; |
|
o) |
poskytuje informace a poradenské služby a šíří výsledky podporovaných akcí; |
|
p) |
spolupracuje s Komisí a odpovědnými orgány v ostatních členských státech; |
|
q) |
ověřuje provádění pokynů uvedených v čl. 33 odst. 6 konečnými příjemci. |
2. Řídicí činnosti odpovědného orgánu mohou být, pokud jde o projekty prováděné v členských státech, financovány podle ustanovení článku 16 o technické pomoci.
Článek 28
Přenesení úkolů odpovědným orgánem
1. Jsou-li všechny nebo některé úkoly odpovědného orgánu přeneseny na pověřený orgán, vymezí odpovědný orgán rozsah přenesených úkolů a stanoví podrobné postupy pro provádění přenesených úkolů, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v článku 26.
2. V rámci těchto postupů jsou odpovědnému orgánu poskytovány pravidelné informace o účinném plnění přenesených úkolů a popis použitých prostředků.
Článek 29
Certifikační orgán
1. Certifikační orgán
|
a) |
osvědčuje, že
|
|
b) |
zajišťuje, aby pro účely certifikace obdržel od odpovědného orgánu náležité informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými v prohlášeních o výdajích; |
|
c) |
pro účely certifikace zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření; |
|
d) |
vede v elektronické podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi; |
|
e) |
ověřuje zpětné získávání všech finančních prostředků Společenství, které se v důsledku zjištěných nesrovnalostí považují za neoprávněně vyplacené, případně i s úroky; |
|
f) |
vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a o zpět získaných částkách v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud možno formou odpočtu z příštího prohlášení o výdajích. |
2. Činnosti certifikačního orgánu týkající se projektů prováděných v členských státech mohou být financovány podle ustanovení článku 17 o technické pomoci, za předpokladu respektování výsadních pravomocí auditního orgánu podle článku 25.
Článek 30
Auditní orgán
1. Auditní orgán
|
a) |
zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému; |
|
b) |
zajišťuje provádění auditů akcí na základě vhodného vzorku pro ověření vykázaných výdajů; vzorek musí představovat alespoň 10 % celkových způsobilých výdajů na každý roční program; |
|
c) |
předkládá Komisi do šesti měsíců po schválení víceletého programu auditní strategii zahrnující subjekty, které budou provádět audity podle písmen a) a b), zajišťující provedení auditů u hlavních příjemců spolufinancování z fondu a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období. |
2. Pokud je určený auditní orgán podle tohoto rozhodnutí též určeným auditním orgánem podle rozhodnutí č. …/2007/ES, č. …/2007/ES a …/2007/ES (*****) nebo pokud se pro dva nebo více těchto fondů použijí společné systémy, může být předložena jednotná kombinovaná auditní strategie podle odst. 1 písm. c).
3. Auditní orgán vypracovává pro každý roční program návrh zprávy, jehož součástí je
|
a) |
výroční auditní zpráva obsahující výsledky auditů ročního programu prováděných v souladu s auditní strategií a uvádějící všechny nedostatky odhalené v řídicích a kontrolních systémech programu; |
|
b) |
stanovisko, vypracované na základě kontrol a auditů provedených z pověření auditního orgánu, k tomu, zda fungování řídicího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že prohlášení o výdajích předložená Komisi jsou správná a že uskutečněné operace jsou legální a správné; |
|
c) |
prohlášení, v němž vyhodnotí platnost žádosti o platbu nebo prohlášení o splatné úhradě konečného zůstatku a legalitu a správnost dotyčných výdajů. |
4. Auditní orgán zajišťuje, aby byly při auditní činnosti zohledňovány mezinárodně uznávané auditorské standardy.
5. Audit projektů prováděných v členských státech může být financován podle ustanovení článku 17 o technické pomoci, za předpokladu respektování pravomocí tohoto auditního orgánu podle článku 24.
KAPITOLA VI
POVINNOSTI A KONTROLY
Článek 31
Povinnosti členských států
1. Členské státy odpovídají za zajištění řádného finančního řízení víceletých a ročních programů a za legalitu a správnost uskutečněných operací.
2. Členské státy zajišťují, aby odpovědné orgány a všechny pověřené orgány, certifikační orgány, auditní orgány a veškeré další dotčené subjekty obdržely náležité pokyny k zavádění řídicích a kontrolních systémů podle článků 24 až 30, čímž se zajistí účinné a správné využití finančních prostředků poskytnutých Společenstvím.
3. Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a napravují. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi a informují ji o vývoji správních a soudních řízení.
Nelze-li částky neoprávněně vyplacené konečnému příjemci získat zpět, odpovídá za uhrazení nevymožených částek zpět do souhrnného rozpočtu Evropské unie dotyčný členský stát, pokud se prokáže, že ztráta byla způsobena jeho pochybením nebo nedbalostí.
4. Za finanční kontrolu akcí odpovídají v prvé řadě členské státy, jež také zajišťují, aby byly řídicí a kontrolní systémy a audity prováděny způsobem, který zaručuje řádné a účinné využití finančních prostředků Společenství. Členské státy poskytují Komisi popis těchto systémů.
5. Prováděcí pravidla k odstavcům 1 až 4 se přijímají postupem podle čl. 52 odst. 2.
Článek 32
Řídicí a kontrolní systémy
1. Předtím, než Komise postupem podle čl. 52 odst. 2 schválí víceletý program, zajistí členské státy zavedení řídicích a kontrolních systémů podle článků 24 až 30. Odpovídají za zajištění účinného fungování těchto systémů po celé programové období.
2. Společně se svým návrhem víceletého programu předloží členské státy Komisi popis organizace a postupů odpovědných orgánů, pověřených orgánů a certifikačních orgánů, jakož i systémů interního auditu používaných v těchto orgánech a subjektech, auditního orgánu a veškerých dalších subjektů provádějících audit z jeho pověření.
3. Komise přezkoumá uplatňování tohoto ustanovení v souvislosti s přípravou zprávy za období 2008 až 2010 uvedené v čl. 50 odst. 3.
Článek 33
Povinnosti Komise
1. Komise se postupem podle článku 31 přesvědčí o tom, zda členské státy zavedly řídicí a kontrolní systémy, které jsou v souladu s články 24 až 30, a na základě výročních auditních zpráv a svých vlastních auditů o tom, zda tyto systémy během programového období účinně fungují.
2. Aniž jsou dotčeny audity prováděné členskými státy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise za účelem ověření účinného fungování řídicích a kontrolních systémů provádět kontroly na místě, které mohou zahrnovat audity akcí obsažených v ročních programech, musí je však oznámit nejméně tři pracovní dny předem. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci dotyčného členského státu nebo jím pověření zástupci.
3. Komise může požadovat, aby členský stát provedl kontroly na místě za účelem ověření správného fungování systémů nebo správnosti jedné nebo více operací. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci Komise.
4. Komise ve spolupráci s členskými státy zajišťuje náležité poskytování informací o akcích podporovaných fondem, jejich propagaci a následné činnosti.
5. Komise ve spolupráci s členskými státy zajišťuje soulad a doplňkovost akcí s jinými souvisejícími politikami, nástroji a iniciativami Společenství.
6. Komise stanoví pokyny zajišťující viditelnost financování poskytovaného podle tohoto rozhodnutí.
Článek 34
Spolupráce s auditními orgány členských států
1. Komise spolupracuje s auditními orgány za účelem koordinace jejich plánů a metod auditu a neprodleně si s nimi vyměňuje výsledky auditů řídicích a kontrolních systémů s cílem co nejlépe využít kontrolních prostředků a zabránit neodůvodněnému zdvojování činností.
Komise podá své připomínky k auditní strategii předložené podle článku 30 do tří měsíců od jejího obdržení.
2. Při stanovení své auditní strategie určí Komise roční programy, které na základě svých stávajících znalostí řídicích a kontrolních systémů považuje za uspokojivé.
U těchto programů může Komise dospět k závěru, že se může spolehnout především na důkazy z auditu poskytnuté členskými státy a že své vlastní kontroly na místě bude provádět, pouze pokud existují důkazy o možných nedostatcích v systémech.
KAPITOLA VII
FINANČNÍ ŘÍZENÍ
Článek 35
Způsobilost – prohlášení o výdajích
1. Všechna prohlášení o výdajích uvádějí výši výdajů vynaložených konečnými příjemci při provádění akcí a odpovídající příspěvek z veřejných nebo soukromých prostředků.
2. Výdaje musí odpovídat platbám, které koneční příjemci provedli. Musí být doloženy přijatými fakturami nebo účetními doklady, které mají rovnocennou průkaznost.
3. Výdaje lze považovat za způsobilé pro podporu z fondu, pouze pokud byly skutečně zaplaceny nejdříve 1. ledna roku uvedeného v rozhodnutí o financování podle čl. 21 odst. 5 třetího pododstavce, kterým se schvaluje roční program. Spolufinancované akce nesmějí být dokončeny před počátečním dnem způsobilosti.
4. Pravidla pro způsobilost výdajů v rámci provádění akcí spolufinancovaných fondem v členských státech podle článku 3 se přijímají postupem podle čl. 52 odst. 2.
Článek 36
Úplnost platby konečným příjemcům
Členské státy se přesvědčí, že odpovědný orgán zajišťuje, aby koneční příjemci obdrželi celkovou částku příspěvku z veřejných prostředků co nejrychleji. Žádné částky se neodečítají ani nezadržují a nejsou vymáhány žádné další zvláštní či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky pro konečné příjemce, pokud koneční příjemci splní všechny požadavky na způsobilost akcí a výdajů.
Článek 37
Používání eura
1. Částky uváděné v návrzích víceletých a ročních programů členských států podle článků 19 a 21, v certifikovaných prohlášeních o výdajích a v žádostech o platby podle čl. 27 odst. 1 písm. n) a výdaje uváděné ve zprávě o pokroku při provádění ročního programu podle čl. 39 odst. 4 a v závěrečné zprávě o provádění ročního programu podle článku 51 se vyjadřují v eurech.
2. Rozhodnutí Komise o financování podle čl. 21 odst. 5 třetího pododstavce, kterými se schvalují roční programy členských států, jakož i závazky Komise a platby Komise se vyjadřují a provádějí v eurech.
3. Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura výši výdajů uskutečněných v národní měně. Tato částka se přepočítává na eura s použitím měsíčního účetního směnného kurzu Komise platného v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje odpovědný orgán daného programu. Tento kurz Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.
4. Jestliže se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 3 nadále na veškeré výdaje zaúčtované certifikačním orgánem přede dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.
Článek 38
Závazky
Rozpočtové závazky Společenství se přijímají každoročně na základě rozhodnutí Komise o financování podle čl. 21 odst. 5 třetího pododstavce, kterým se schvaluje roční program.
Článek 39
Platby – předběžné platby
1. Platby příspěvků z fondu provádí Komise v souladu s rozpočtovými závazky.
2. Platby se provádějí v podobě předběžných plateb a platby zůstatku. Vyplácejí se odpovědnému orgánu určenému členským státem.
3. První předběžná platba ve výši 50 % částky přidělené v rozhodnutí Komise o financování, kterým se schvaluje roční program, je členskému státu vyplacena do šedesáti dnů od přijetí uvedeného rozhodnutí.
4. Druhá předběžná platba se uskuteční nejpozději tři měsíce poté, co Komise schválí, a to do dvou měsíců od formálního podání žádosti členského státu o platbu, zprávu o pokroku při provádění ročního programu a certifikované prohlášení o výdajích sestavené podle čl. 29 odst. 1 písm. a) a článku 35, a to ve výši alespoň 60 % částky první platby. Výše druhé předběžné platby provedené Komisí nepřesáhne 50 % celkové částky přidělené na základě rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, a v případě, že členský stát přidělí na vnitrostátní úrovni na závazky částku nižší, než je částka uvedená v rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, nepřesáhne zůstatek finančních prostředků Společenství skutečně přidělených členským státem na závazky pro vybrané projekty v rámci ročního programu po odečtení první předběžné platby.
5. Veškeré úroky z předběžných plateb se přidělují na daný roční program, pokládají se za zdroj daného členského státu v podobě příspěvku z veřejných zdrojů tohoto členského státu a vykazují se Komisi při předložení prohlášení o výdajích v souvislosti se závěrečnou zprávou o provádění dotyčného ročního programu.
6. Částky vyplacené jako předběžné platby se zúčtují při uzavření ročního programu.
Článek 40
Platby zůstatku
1. Komise vyplatí zůstatek, pokud do devíti měsíců od termínu způsobilosti pro výdaje stanoveného v rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, obdrží tyto doklady:
|
a) |
certifikované prohlášení o výdajích náležitě vyhotovené podle čl. 29 odst. 1 písm. a) a článku 35 a žádost o platbu zůstatku nebo prohlášení o splatné úhradě; |
|
b) |
závěrečnou zprávu o provádění ročního programu podle článku 51; |
|
c) |
výroční auditní zprávu, stanovisko a prohlášení podle čl. 30 odst. 3. |
Platba zůstatku podléhá schválení závěrečné zprávy o provádění ročního programu a prohlášení, v němž se vyhodnotí platnost žádosti o platbu zůstatku.
2. Neposkytne-li odpovědný orgán požadované doklady uvedené v odstavci 1 ve stanovené lhůtě a v přijatelném formátu, zruší Komise všechny části rozpočtového závazku daného ročního programu, které nebyly využity pro předběžné platby.
3. Postup automatického zrušení vymezený v odstavci 2 se pro částky dotyčných projektů pozastaví, pokud v okamžiku předložení dokladů uvedených v odstavci 1 probíhá v členském státě soudní řízení nebo správní řízení o opravném prostředku s odkladným účinkem. Členský stát uvede v předložené závěrečné zprávě podrobné informace o těchto projektech a každých šest měsíců zasílá zprávy o pokroku dosaženém u těchto projektů. Do tří měsíců po ukončení soudního řízení nebo správního řízení o opravném prostředku předloží členský stát doklady o dotčených projektech požadované v odstavci 1.
4. Devítiměsíční lhůta uvedená v odstavci 1 se staví, přijme-li Komise rozhodnutí o pozastavení plateb spolufinancování pro daný roční program v souladu s článkem 42. Tato lhůta začíná opět běžet ode dne, kdy je rozhodnutí Komise podle čl. 40 odst. 3 oznámeno dotyčnému členskému státu.
5. Aniž je dotčen článek 41, uvědomí Komise do šesti měsíců od obdržení dokladů uvedených v odstavci 1 tohoto článku členský stát o částce výdajů, která se uznává k tíži fondu, a o všech finančních opravách, které vyplývají z rozdílu mezi vykázanými a uznanými výdaji. Členský stát má tři měsíce na předložení svých připomínek.
6. Do tří měsíců od obdržení připomínek členského státu rozhodne Komise o částce výdajů uznané k tíži fondu a získá zpět zůstatek vyplývající z rozdílu mezi konečnými uznanými výdaji a částkami, které již byly vyplaceny tomuto členskému státu.
7. V závislosti na dostupných finančních prostředcích Komise vyplatí zůstatek do šedesáti dnů ode dne, kdy obdrží doklady uvedené v odstavci 1. Zůstatek rozpočtového závazku se zrušuje do šesti měsíců po platbě.
Článek 41
Zadržení plateb
1. Pověřená schvalující osoba ve smyslu finančního nařízení zadrží platbu na dobu nejvýše šesti měsíců, pokud
|
a) |
zpráva auditorského subjektu členského státu nebo Společenství obsahuje důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídicích a kontrolních systémů; |
|
b) |
pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena. |
2. Členský stát a odpovědný orgán jsou neprodleně uvědomeny o důvodech zadržení platby. Platba se zadrží, dokud členský stát nepřijme nezbytná opatření.
Článek 42
Pozastavení plateb
1. Komise může pozastavit veškeré předběžné platby a platby zůstatku nebo jejich část, pokud
|
a) |
v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a ke kterým nebyla přijata nápravná opatření; nebo |
|
b) |
určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena; nebo |
|
c) |
členský stát nesplnil své povinnosti podle článků 31 a 32. |
2. Komise může rozhodnout o pozastavení předběžných plateb a plateb zůstatku poté, co dá členskému státu možnost předložit do tří měsíců připomínky.
3. Komise ukončí pozastavení předběžných plateb a plateb zůstatku, pokud dospěje k názoru, že členský stát přijal nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit.
4. Pokud členský stát nezbytná opatření nepřijme, může Komise rozhodnout o zrušení celého příspěvku Společenství na roční program nebo jeho části v souladu s článkem 46.
Článek 43
Uchovávání dokladů
Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu podle článku 87 Smlouvy, zajišťuje odpovědný orgán, aby byly veškeré podklady k výdajům a auditům týkajícím se dotyčných programů uchovávány k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru po dobu pěti let po uzavření programů podle čl. 40 odst. 1.
Běh této lhůty se staví buď v případě soudního řízení, nebo na řádně odůvodněnou žádost Komise.
Doklady se uchovávají v podobě originálů nebo jejich ověřených kopií na obecně přijímaných nosičích dat.
KAPITOLA VIII
FINANČNÍ OPRAVY
Článek 44
Finanční opravy prováděné členskými státy
1. Za vyšetřování nesrovnalostí odpovídají v prvé řadě členské státy, které jednají na základě důkazů o jakékoli významné změně ovlivňující povahu nebo podmínky provádění nebo kontroly programů a provádějí vyžadované finanční opravy.
2. Členské státy provádějí finanční opravy vyžadované v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u akcí nebo ročních programů.
Opravy prováděné členskými státy spočívají ve zrušení a případně zpětného získaní celého příspěvku Společenství nebo jeho části. V případě, že částka není vrácena ve lhůtě stanovené dotčeným členským státem, se přičítá úrok z prodlení ve výši stanovené v čl. 47 odst. 2. Členské státy berou v úvahu povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondu vznikla.
3. V případě systémových nesrovnalostí rozšíří dotčený členský stát svá šetření na všechny operace, které by mohly být dotčeny.
4. Členské státy zahrnou do závěrečné zprávy o provádění ročního programu uvedené v článku 51 seznam řízení o zrušení plateb zahájených ve prospěch daného ročního programu.
Článek 45
Účetní audit a finanční opravy prováděné Komisí
1. Aniž jsou dotčeny pravomoci Účetního dvora a kontroly prováděné členskými státy v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise provádět kontroly na místě, včetně namátkových kontrol týkajících se akcí financovaných fondem a řídicích a kontrolních systémů, musí je však oznámit nejméně tři pracovní dny předem. Komise uvědomí dotyčný členský stát s cílem získat veškerou nezbytnou pomoc. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci dotyčného členského státu nebo jím pověření zástupci.
Komise může požádat dotyčný členský stát, aby za účelem ověření správnosti jedné nebo více operací provedl kontrolu na místě. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci Komise.
2. Dospěje-li Komise po dokončení nezbytných ověření k závěru, že členský stát neplní své povinnosti podle článku 31, pozastaví předběžnou platbu nebo platbu zůstatku podle článku 42.
Článek 46
Kritéria pro opravy
1. Komise může provést finanční opravy zrušením celého příspěvku Společenství na roční program nebo jeho části, jestliže po provedení nezbytných šetření dojde k závěru, že
|
a) |
v řídicím a kontrolním systému programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Společenství již vyplacený na program; |
|
b) |
výdaje obsažené v certifikovaném prohlášení o výdajích nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce; |
|
c) |
členský stát nedodržel před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 31. |
Komise rozhodne po zvážení všech připomínek ze strany členského státu.
2. Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých zjištěných případů nesrovnalostí, přičemž přihlíží k systémové povaze nesrovnalostí, aby určila, zda použít paušální opravu nebo opravu extrapolací. Jestliže se nesrovnalost vztahuje k prohlášení o výdajích, k němuž předtím auditní orgán poskytnul přiměřenou záruku podle čl. 30 odst. 3 písm. b), předpokládá se, že se jedná o systémový problém vedoucí k použití paušální opravy nebo opravy extrapolací, pokud členský stát do tří měsíců neprokáže opak.
3. Komise při rozhodování o výši opravy zohledňuje závažnost nesrovnalosti a rozsah a finanční následky nedostatků zjištěných u daného ročního programu.
4. Jestliže Komise zakládá své stanovisko na skutečnostech zjištěných jinými auditory než auditory svých vlastních útvarů, vypracuje po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle článku 32, zpráv o oznámených nesrovnalostech a případných odpovědí členského státu vlastní závěry o finančních důsledcích.
Článek 47
Vrácení platby
1. Každá částka, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Evropské unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu s článkem 72 finančního nařízení. Tímto dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce následujícího po vydání příkazu.
2. Každé prodlení při navracení částky má za následek vznik nároku na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení se rovná sazbě používané Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích, která byla zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a je platná k prvnímu kalendářnímu dni měsíce, do kterého spadá den splatnosti, zvýšené o tři a půl procentního bodu.
Článek 48
Povinnosti členských států
Finanční opravou Komise není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle článku 44.
KAPITOLA IX
MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A ZPRÁVY
Článek 49
Monitorování a hodnocení
1. Komise ve spolupráci s členskými státy fond pravidelně monitoruje.
2. Komise v partnerství s členskými státy fond hodnotí v souvislosti s přípravou zpráv podle čl. 50 odst. 3, aby posoudila vhodnost, účinnost a dopad akcí s ohledem na obecný cíl uvedený v článku 2.
3. Komise také posuzuje doplňkovost akcí prováděných v rámci fondu s akcemi prováděnými v rámci dalších politik, nástrojů a iniciativ Společenství v dané oblasti.
Článek 50
Povinnost podávat zprávy
1. V každém členském státě přijme odpovědný orgán opatření nezbytná pro zajištění monitorování a hodnocení projektů.
Dohody a smlouvy, které tento orgán uzavírá s organizacemi odpovědnými za provádění akcí, proto obsahují ustanovení o povinnosti předkládat pravidelné a podrobné zprávy o pokroku při provádění těchto akcí a o plnění vytyčených cílů, které jsou pak základem pro zprávy o pokroku při provádění ročního programu a závěrečné zprávy o provádění ročního programu.
2. Členské státy předloží Komisi
|
a) |
do 30. června 2010 hodnotící zprávu o provádění akcí spolufinancovaných fondem; |
|
b) |
do 30. června 2012 za období 2008 až 2010 a do 30. června 2015 za období 2011 až 2013 hodnotící zprávu o výsledcích a dopadu akcí spolufinancovaných fondem. |
3. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
|
a) |
do 30. června 2010 zprávu o uplatňování kritérií stanovených v článku 15 pro roční rozdělení finančních zdrojů mezi členské státy, případně společně s návrhy na změny; |
|
b) |
do 31. prosince 2010 průběžnou zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění fondu společně s návrhem na další rozvoj fondu; |
|
c) |
do 31. prosince 2012 následnou hodnotící zprávu za období 2008 až 2010 a do 31. prosince 2015 následnou hodnotící zprávu za období 2011 až 2013. |
Článek 51
Závěrečná zpráva o provádění ročního programu
1. Pro poskytnutí jasného přehledu o provádění programu obsahuje závěrečná zpráva o provádění ročního programu tyto informace:
|
a) |
finanční a operativní provádění ročního programu; |
|
b) |
pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění víceletého programu a jeho priorit ve vztahu k jeho konkrétním, ověřitelným cílům, a dají-li se kvantifikovat, kvantitativně vyjádřeným ukazatelům; |
|
c) |
opatření, která odpovědný orgán přijal pro zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména
|
|
d) |
opatření přijatá za účelem poskytování informací o ročních a víceletých programech a zajištění jejich propagace. |
2. Zpráva se považuje za přijatelnou, pokud obsahuje všechny informace uvedené v odstavci 1. Komise přijme rozhodnutí o obsahu zprávy předložené odpovědným orgánem do dvou měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 1; toto obdržení členskému státu potvrdí. Pokud se Komise ve stanovené lhůtě nevyjádří, považuje se zpráva za přijatou.
KAPITOLA X
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 52
Výbor
1. Komisi je nápomocen společný Výbor pro solidaritu a řízení migračních toků, zřízený rozhodnutím č. …/2007/ES (******).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Lhůty stanovené v článku 5a odst. 3 písm. c) a odst. 4 písm. b) a e) rozhodnutí 1999/468/ES jsou šest týdnů.
Článek 53
Přezkum
Evropský parlament a Rada přezkoumají toto rozhodnutí na základě návrhu Komise do 30. června 2013.
Článek 54
Vstup v platnost a použitelnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2008, s výjimkou článků 14, 18, 19, 21, 22, 25, čl. 31 odst. 2 a 5, článku 32, čl. 35 odst. 4 a článku 52, které se použijí ode dne … (*******).
Článek 55
Určení
Toto rozhodnutí je určeno členským státům v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.
V …
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 88, 11.4.2006, s. 15.
(2) Úř. věst. C 115, 16.5.2006, s. 47.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006.
(4) Úř. věst. C 142, 14.6.2002, s. 23.
(5) Úř. věst. L 149, 2.6.2001, s. 34.
(6) Úř. věst. L 60, 27.2.2004, s. 55.
(7) Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 28.
(8) Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12.
(9) Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12.
(10) Úř. věst. …
(*) Úř. věst.: vložte prosím číslo, datum a odkaz na zveřejnění uvedeného rozhodnutí v Úředním věstníku.
(11) Úř. věst. …
(12) Úř. věst. …
(13) Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.
(14) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).
(15) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(16) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
(17) Úř. věst. L 396, 31.12.2004, s. 45.
(**) Úř. věst.: vložte prosím číslo prvního rozhodnutí uvedeného ve 21. bodě odůvodnění (Evropský uprchlický fond).
(***) Úř. věst.: vložte prosím číslo druhého rozhodnutí uvedeného ve 21. bodě odůvodnění (Fond pro vnější hranice).
(****) Úř. věst.: vložte prosím číslo třetího rozhodnutí uvedeného ve 21. bodě odůvodnění (Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí).
(18) Úř. věst. L 50, 25.2.2003, s. 1.
(*****) Úř. věst.: vložte prosím čísla tří rozhodnutí uvedených ve 21. bodě odůvodnění.
(******) Úř. věst.: vložte prosím číslo prvního rozhodnutí uvedeného ve 21. bodě odůvodnění (Fond pro vnější hranice).
(*******) Den vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.
P6_TA(2006)0592
Léčivé přípravky pro pediatrické použití ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. …/2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití a o změně nařízení (EHS) č. 1768/92, směrnice 2001/20/ES, směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (KOM(2006)0640 – C6-0356/2006 – 2006/0207(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0640) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0356/2006), |
|
— |
s ohledem na článek 51 svého jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0396/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2006)0207
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2006 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2006, kterým se mění nařízení (ES) č. …/2006 (*) o léčivých přípravcích pro pediatrické použití
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1) ,
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Opatření nezbytná k provedení nařízení (ES) č. …/2006 (*) by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (3). |
|
(2) |
Zejména je třeba zmocnit Komisi k přesnému vymezení důvodů pro udělení odkladu zahájení nebo dokončení některých nebo všech opatření obsažených v plánu pediatrického výzkumu a ke stanovení maximálních částek a podmínek a způsobů výběru pokut za porušení nařízení (ES) č. … (*)/2006 (4) nebo prováděcích opatření přijatých na jeho základě. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem doplnit nařízení (ES) č. … (*)/2006 o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
|
(3) |
Nařízení (ES) č. … (*)/2006 je třeba odpovídajícím způsobem změnit, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. … (*)/2006 se mění takto:
|
1) |
V článku 20 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Na základě zkušeností získaných v důsledku uplatňování tohoto článku může Komise regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 2 přijmout ustanovení pozměňující nebo doplňující jiné než podstatné prvky tohoto nařízení s cílem dále vymezit důvody pro udělení odkladu.“ |
|
2) |
V článku 49 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Na žádost agentury může Komise uložit pokuty za porušení ustanovení tohoto nařízení nebo prováděcích opatření přijatých na jeho základě, pokud jde o léčivé přípravky registrované postupem stanoveným nařízením (ES) č. 726/2004. Opatření pozměňující nebo doplňující jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, týkající se maximálních částek a podmínek a způsobů výběru těchto pokut se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 2.“ |
|
3) |
V článku 51 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“ |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost třicátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V …
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(*) Pro Úř. věst.: vložte prosím číslo dokumentu PE-CONS 3623/06.
(1) Stanovisko ze dne 13. prosince 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006.
(3) Úř. věst. L …
(4) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
P6_TA(2006)0593
Evropské řízení o drobných pohledávkách ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropském řízení o drobných pohledávkách (KOM(2005)0087 – C6-0082/2005 – 2005/0020(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0087) (1) , |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 61 písm. c) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0082/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0387/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2005)0020
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2006 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2007 o evropském řízení o drobných pohledávkách
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 61 písm. c) a článek 67 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Společenství si stanovilo za cíl zachovávat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob. Pro postupné vytváření tohoto prostoru přijímá Společenství mimo jiné opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem, která jsou nutná k řádnému fungování vnitřního trhu. |
|
(2) |
Podle čl. 65 písm. c) Smlouvy mají taková opatření zahrnovat odstraňování překážek řádného průběhu občanskoprávních řízení, popřípadě podporou slučitelnosti úprav občanskoprávních řízení v členských státech. |
|
(3) |
V tomto ohledu již Společenství přijalo mezi jinými opatřeními i nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (3) , nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (4), rozhodnutí Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci (5) , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (6), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (7). |
|
(4) |
Evropská rada na zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 vyzvala Radu a Komisi, aby stanovily společná procesní pravidla pro zjednodušené a urychlené řešení přeshraničních soudních sporů týkajících se drobných spotřebitelských a obchodních nároků. |
|
(5) |
Dne 30. listopadu 2000 přijala Rada společný program Komise a Rady o opatřeních k provádění zásady vzájemného uznávání rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (8). Program se týká zjednodušení a urychlení řešení přeshraničních sporů týkajících se drobných nároků. Toto bylo převzato Haagským programem (9) přijatým Evropskou radou dne 5. listopadu 2004, který vyzývá k další aktivní práci na drobných nárocích. |
|
(6) |
Dne 20. prosince 2002 přijala Komise zelenou knihu o řízení o evropském platebním rozkazu a opatřeních ke zjednodušení a urychlení řízení o sporech týkajících se drobných pohledávek. Na základě zelené knihy proběhly konzultace o opatřeních ke zjednodušení a urychlení řízení o sporech týkajících se drobných nároků. |
|
(7) |
Mnoho členských států zavedlo zjednodušené občanskoprávní řízení pro drobné nároky, neboť náklady, časová náročnost a další obtíže související se soudním řízením nejsou vždy úměrné hodnotě nároku. V přeshraničních případech jsou překážky rychlého vydání rozhodnutí s nízkými náklady ještě zvýrazněny. Je tedy nezbytné zavést evropské řízení o drobných nárocích. Cílem tohoto řízení by měl být zjednodušený přístup ke spravedlnosti. Narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, které je důsledkem nerovnováhy ve fungování procesních prostředků, které mají věřitelé v různých členských státech k dispozici, vede k potřebě takové právní úpravy Společenství, která věřitelům i dlužníkům zaručí v celé Evropské unii rovné podmínky. Při rozhodování o nákladech projednávání žaloby v rámci evropského řízení o drobných nárocích by měly být zohledněny zásady jednoduchosti, rychlosti a přiměřenosti. Jednotlivé položky těchto nákladů by se vhodným způsobem měly zveřejnit a způsob rozhodování o nich by měl být průhledný. |
|
(8) |
Evropské řízení o drobných nárocích by mělo zjednodušit a urychlit řízení o sporech týkajících se drobných nároků v přeshraničních případech a snížit náklady na ně, a to tím, že vedle možností existujících v rámci práva členských států, jež zůstanou nedotčeny, nabídne další volitelný nástroj. Toto nařízení by mělo rovněž zjednodušit uznání a výkon rozhodnutí vydaného v rámci evropského řízení o drobných nárocích v jiném členském státě. |
|
(9) |
Toto nařízení podporuje základní práva a zohledňuje zejména zásady, které uznává Listina základních práv Evropské unie. Soud by měl ctít právo na spravedlivý proces a rovněž zásadu sporného řízení, zejména rozhoduje-li o nezbytnosti jednání a o způsobu a rozsahu potřebného dokazování. |
|
(10) |
V zájmu zjednodušení výpočtu hodnoty nároku by neměly být brány v úvahu žádné úroky, náklady ani výlohy. Tím by neměla být dotčena ani pravomoc soudu tyto ve svém rozhodnutí přiznat, ani vnitrostátní pravidla pro výpočet výše úroku. |
|
(11) |
Pro usnadnění zahájení evropského řízení o drobných nárocích by měl žalobce podat návrh vyplněním vzorového žalobního formuláře a jeho podáním u soudu. Žalobní formulář by měl být podáván pouze u příslušného soudu. |
|
(12) |
Žalobní formulář by měl být případně doplněn o příslušné podpůrné doklady. To však žalobci nebrání v tom, aby v průběhu řízení případně nepředložil další důkazy. Stejná zásada by měla platit i pro odpověď žalovaného. |
|
(13) |
Význam pojmů „zjevně neopodstatněný“ v souvislosti s odmítnutím nároku a „nepřípustný“ v souvislosti s odmítnutím návrhu by se měl posuzovat v souladu s vnitrostátními právními předpisy. |
|
(14) |
Evropské řízení o drobných nárocích by mělo být písemným řízením, ledaže soud pokládá nařízení jednání za nutné nebo o jeho nařízení požádá některá ze stran. Soud může takovou žádost zamítnout. Takové zamítnutí nesmí být samostatně napadnutelné. |
|
(15) |
Zastoupení stran advokátem nebo jiným odborníkem v oboru práva by nemělo být povinné. |
|
(16) |
Ve smyslu čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 44/2001 by se měl pojem „vzájemný nárok“ či „vzájemná žaloba“ vykládat jako týkající se stejné smlouvy či stejné skutečnosti jako původní nárok. Pro vzájemné nároky by se měly použít obdobně články 2 a 4 a čl. 5 odst. 3, 4 a 5. |
|
(17) |
V případech, kdy žalovaný uplatní během řízení právo na započtení, by se takový nárok neměl považovat za vzájemný nárok ve smyslu tohoto nařízení. Žalovaný by tedy za účelem uplatnění tohoto práva neměl mít povinnost použít vzorový formulář A uvedený v příloze I. |
|
(18) |
Pro účely článku 6 je přijímajícím členským státem ten členský stát, v němž má být provedeno doručení nebo kam má být dokument odeslán. Za účelem snížení nákladů a časové náročnosti by se měly písemnosti doručovat stranám přednostně poštou s potvrzením o přijetí s uvedením data. |
|
(19) |
Strana může odmítnout přijmout dokument v okamžiku doručení nebo jej vrátit do jednoho týdne, pokud není vyhotoven v úředním jazyku členského státu určení (nebo má-li dotyčný členský stát více úředních jazyků, v úředním jazyce či jednom z úředních jazyků místa, v němž má být provedeno doručení nebo kam má být dokument odeslán ) či v jazyku, kterému adresát rozumí, nebo pokud k němu není překlad do takového jazyka přiložen. |
|
(20) |
Členské státy by měly v souvislosti s jednáním a dokazováním podporovat používání moderních komunikačních technologií, jestliže to umožňují vnitrostátní právní předpisy členského státu, v němž se soud nachází. Soud by měl používat nejjednodušší a nejméně nákladné způsoby dokazování. |
|
(21) |
Praktická pomoc, která má být stranám poskytnuta, by měla zahrnovat technické informace týkající se dostupnosti a vyplňování formulářů. |
|
(22) |
V souladu s vnitrostátními právními předpisy mohou informace o procesních otázkách podávat rovněž zaměstnanci soudu. |
|
(23) |
Jelikož cílem tohoto nařízení je zjednodušit a urychlit řízení o sporech týkajících se drobných nároků v přeshraničních případech, měl by soud jednat co nejdříve i v případech, kdy toto nařízení nestanoví pro určitou fázi řízení žádnou lhůtu. |
|
(24) |
Pro účely výpočtu lhůt podle tohoto nařízení by se mělo použít nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (10). |
|
(25) |
S cílem urychlit vymáhání drobných nároků by mělo být rozhodnutí vykonatelné bez ohledu na jakýkoli možný opravný prostředek a aniž je to podmíněno složením jistoty, pokud toto nařízení nestanoví jinak. |
|
(26) |
Jakýkoli odkaz na opravné prostředky v tomto nařízení by měl zahrnovat veškeré opravné prostředky, které jsou dostupné podle vnitrostátního práva. |
|
(27) |
Soud musí být obsazen osobou oprávněnou k výkonu funkce soudce podle vnitrostátního práva. |
|
(28) |
Při každém stanovení lhůty soudem by dotčená strana měla být informována o důsledcích jejího zmeškání. |
|
(29) |
Strana, která neměla úspěch ve věci, by měla nést náklady řízení. O nákladech řízení by mělo být rozhodováno podle vnitrostátního práva. V zájmu jednoduchosti a hospodárnosti by měl soud nařídit, že strana, které neměla úspěch ve věci, musí nahradit pouze náklady řízení, včetně například veškerých nákladů vzniklých v důsledku toho, že druhá strana byla zastupována advokátem nebo jiným odborníkem z oboru práva, nebo veškerých nákladů na doručení nebo překlad písemností, které jsou přiměřené ve vztahu k hodnotě nároku nebo které byly nezbytné. |
|
(30) |
Pro usnadnění uznání a výkonu by mělo být rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích v jednom členském státě uznáno a vykonáno v jiném členském státě, aniž je nutné prohlášení o vykonatelnosti a bez možnosti napadnout jeho uznání. |
|
(31) |
Měly by být stanoveny minimální normy pro přezkum rozhodnutí v situacích, kdy žalovaný nemohl nárok popřít. |
|
(32) |
V zájmu jednoduchosti a hospodárnosti nemusí mít strana, která výkon požaduje, v členském státě výkonu pověřeného zástupce ani poštovní adresu, kromě orgánů příslušných pro vykonávací řízení v souladu s vnitrostátním právem tohoto členského státu. |
|
(33) |
Kapitola III tohoto nařízení by se měla použít také na rozhodnutí o nákladech a výdajích vydané soudními úředníky na základě rozhodnutí vydaného v rámci řízení stanoveném tímto nařízením. |
|
(34) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11). |
|
(35) |
Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí opatření nezbytných k aktualizaci nebo technickým změnám formulářů uvedených v přílohách. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení nebo doplnit toto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
|
(36) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zavedení řízení ke zjednodušení a urychlení řízení o sporech týkajících se drobných nároků v přeshraničních případech a ke snížení nákladů na ně, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů. |
|
(37) |
V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámily Spojené království a Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení. |
|
(38) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko přijímání tohoto nařízení neúčastní, a proto pro ně není závazné ani použitelné, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT A OBLAST PŮSOBNOSTI
Článek 1
Předmět
Toto nařízení zavádí evropské řízení o drobných nárocích, jehož cílem je zjednodušit a urychlit řízení o sporech týkajících se drobných nároků v přeshraničních případech a snížit náklady na ně. Evropské řízení o drobných nárocích je stranám sporu k dispozici jako alternativa k řízení upravenému právními předpisy členských států.
Toto nařízení rovněž ruší mezitímní řízení nezbytná k tomu, aby rozhodnutí vydaná v rámci evropského řízení o drobných nárocích v jednom členském státě mohla být uznána a vykonána v jiném členském státě.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na občanské a obchodní věci v přeshraničních případech, bez ohledu na povahu soudu, jestliže hodnota nároku bez navýšení o úroky, náklady a výlohy nepřesahuje v době doručení žalobního formuláře k příslušnému soudu částku 2 000 euro. Nevztahuje se zejména na daňové, celní či správní věci ani na odpovědnost státu za jednání a opominutí při výkonu státní moci („acta iure imperii“).
2. Toto nařízení se nevztahuje na věci týkající se:
|
a) |
osobního stavu nebo způsobilosti fyzických osob k právům a právním úkonům; |
|
b) |
majetkových práv vyplývajících z manželských vztahů, vyživovací povinnosti a dědění, včetně dědění ze závěti; |
|
c) |
konkursů a vyrovnání a podobných řízení; |
|
d) |
sociálního zabezpečení; |
|
e) |
rozhodčího řízení; |
|
f) |
pracovního práva; |
|
g) |
nájmů nemovitostí s výjimkou žalob týkajících se peněžitých nároků; |
|
h) |
porušení práv na ochranu soukromí a osobnostních práv, včetně pomluvy. |
3. Pro účely tohoto nařízení se „členským státem“ rozumějí členské státy s výjimkou Dánska.
Článek 3
Přeshraniční případy
1. Pro účely tohoto nařízení se přeshraničním případem rozumí případ, ve kterém má alespoň jedna ze stran bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě, než je členský stát soudu, u něhož je podávána žaloba.
2. Bydliště se určí podle článků 59 a 60 nařízení (ES) č. 44/2001.
3. Rozhodujícím okamžikem pro určení, zda se jedná o přeshraniční případ, je datum obdržení žalobního formuláře příslušným soudem.
KAPITOLA II
EVROPSKÉ ŘÍZENÍ O DROBNÝCH NÁROCÍCH
Článek 4
Zahájení řízení
1. Žalobce zahájí evropské řízení o drobných nárocích vyplněním vzorového formuláře A uvedeného v příloze I a jeho podáním přímo u příslušného soudu nebo zasláním poštou nebo pomocí jiných komunikačních prostředků, jako je fax nebo elektronická pošta, které přijímá členský stát, v němž se řízení zahajuje. Žalobní formulář obsahuje popis důkazních prostředků na podporu nároku a jsou k němu případně přiloženy příslušné podpůrné doklady.
2. Členské státy uvědomí Komisi o tom, které komunikační prostředky jsou pro ně přijatelné. Komise tyto informace zveřejní.
3. Nespadá-li nárok do oblasti působnosti tohoto nařízení, soud o tom vyrozumí žalobce. Pokud žalobce žalobu nevezme zpět, projedná ji soud podle procesního práva členského státu, v němž řízení probíhá.
4. Nejsou-li podle názoru soudu informace poskytnuté žalobcem přiměřené nebo dostatečně jasné nebo není-li žalobní formulář řádně vyplněn, umožní soud, pokud tento nárok není zjevně neodůvodněný nebo žaloba nepřípustná, žalobci tento formulář doplnit nebo opravit, popřípadě poskytnout doplňující informace nebo doklady nebo vzít žalobu zpět, a to ve lhůtě, kterou stanoví. Soud k tomu použije vzorový formulář B uvedený v příloze II.
Pokud je nárok zjevně neodůvodněný nebo žaloba nepřípustná nebo pokud žalobce nedoplní či neopraví žalobní formulář ve stanovené lhůtě, návrh se odmítne.
5. Členské státy zajistí, aby byl žalobní formulář k dispozici u všech soudů, u nichž může být zahájeno evropské řízení o drobných nárocích.
Článek 5
Průběh řízení
1. Evropské řízení o drobných nárocích je písemným řízením. Soud nařídí jednání, pokud to pokládá za nutné nebo pokud o to některá ze stran požádá. Soud může takovou žádost zamítnout, má-li za to, že vzhledem k okolnostem případu je možné zajistit spravedlivé řízení zjevně i bez jednání. Zamítnutí se písemně zdůvodní. Zamítnutí není samostatně napadnutelné.
2. Po obdržení řádně vyplněného žalobního formuláře vyplní soud část I vzorového odpovědního formuláře C uvedeného v příloze III.
Kopie žalobního formuláře a případných podpůrných dokladů se spolu s takto vyplněným odpovědním formulářem doručí žalovanému v souladu s článkem 13. Tyto písemnosti se odešlou do 14 dnů od obdržení řádně vyplněného žalobního formuláře.
3. Žalovaný odpoví do 30 dnů od doručení žalobního a odpovědního formuláře tak, že vyplní část II vzorového odpovědního formuláře C a zašle jej spolu s případnými příslušnými podpůrnými doklady zpět příslušnému soudu, popřípadě jakýmkoli jiným vhodným způsobem bez použití uvedeného odpovědního formuláře.
4. Do 14 dnů od obdržení odpovědi žalovaného zašle soud žalobci kopii tohoto vyjádření spolu s případnými příslušnými podpůrnými doklady.
5. Pokud žalovaný ve své odpovědi tvrdí, že hodnota nepeněžitého nároku překračuje částku stanovenou v čl. 2 odst. 1, rozhodne soud do 30 dnů od odeslání odpovědi žalobci, zda nárok spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení. Toto rozhodnutí není samostatně napadnutelné.
6. Jakákoliv vzájemná žaloba, která se předloží na vzorovém formuláři A, a případné příslušné podpůrné doklady se žalobci doručí v souladu s článkem 13. Tyto písemnosti se odešlou do 14 dní po jejich obdržení.
Žalobce na případnou vzájemnou žalobu odpoví do 30 dní od doručení.
7. Přesahuje-li vzájemný nárok částku stanovenou v čl. 2 odst. 1, neprojedná se žaloba a vzájemná žaloba v rámci evropského řízení o drobných nárocích, nýbrž podle procesního práva členského státu, v němž řízení probíhá.
Články 2 a 4 a odstavce 3, 4 a 5 tohoto článku se použijí obdobně i pro vzájemné nároky.
Článek 6
Jazyky
1. Žalobní formulář, odpověď, případná vzájemná žaloba, odpověď na takovou vzájemnou žalobu a popis příslušných podpůrných dokladů se předkládají v jazyce či v jednom z jazyků soudu.
2. Je-li soudu předložen další dokument v jiném jazyce, než ve kterém probíhá řízení, může soud požadovat překlad tohoto dokumentu, pouze je-li to nezbytné pro vydání rozhodnutí.
3. Odmítá–li strana přijetí dokumentu, protože tento dokument není vyhotoven:
|
a) |
v úředním jazyce přijímajícího členského státu, nebo je-li v daném členském státě více úředních jazyků, v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků místa, v němž má být provedeno doručení nebo kam má být dokument odeslán, nebo |
|
b) |
v jazyce, kterému adresát rozumí, |
vyrozumí soud o této skutečnosti druhou stranu s cílem, aby tato strana poskytla překlad dokumentu.
Článek 7
Ukončení řízení
1. Do 30 dnů od obdržení odpovědi žalovaného nebo žalobce ve lhůtě stanovené v čl. 5 odst. 3 nebo 6 vydá soud rozhodnutí nebo
|
a) |
si vyžádá od stran ve stanovené lhůtě nepřesahující 30 dnů další informace týkající se nároku, |
|
b) |
provede dokazování podle článku 9 nebo |
|
c) |
předvolá strany k jednání, které se koná do 30 dnů od předvolání. |
2. Soud vydá rozhodnutí do 30 dnů od jednání nebo od obdržení všech informací nezbytných pro vydání rozhodnutí . Rozhodnutí se doručí stranám v souladu s článkem 13.
3. Neobdrží-li soud od příslušné strany odpověď ve lhůtě stanovené v čl. 5 odst. 3 nebo 6, vydá rozhodnutí o nároku nebo vzájemném nároku.
Článek 8
Jednání
Soud může vést jednání prostřednictvím videokonference nebo pomocí jiných komunikačních technologií, pokud má k dispozici nezbytné technické prostředky.
Článek 9
Dokazování
1. Soud určí způsob a rozsah dokazování, které je nezbytné pro vydání jeho rozhodnutí, v rámci platných pravidel přípustnosti důkazů. Soud může připustit dokazování prostřednictvím písemných výpovědí svědků, znalců nebo stran. Dále může připustit dokazování prostřednictvím videokonference nebo jiných komunikačních technologií, pokud má k dispozicí nezbytné technické prostředky.
2. Soud může provést důkaz znaleckým posudkem nebo výpovědí svědků, pouze je-li to nutné pro vydání rozhodnutí. Soud přitom vezme v úvahu náklady.
3. Soud použije nejjednodušší a nejméně nákladný způsob dokazovaní.
Článek 10
Zastupování stran
Zastoupení advokátem nebo jiným odborníkem v oboru práva není povinné.
Článek 11
Poskytování pomoci stranám
Členské státy zajistí, aby se stranám při vyplňování formulářů dostalo praktické pomoci.
Článek 12
Úloha soudu
1. Soud stranám neuloží povinnost provést právní posouzení nároku.
2. Je-li to nezbytné, vyrozumí soud strany sporu o procesních otázkách.
3. Je-li to vhodné, snaží se soud o dosažení smíru mezi stranami.
Článek 13
Doručování písemností
1. Písemnosti se doručují poštou s potvrzením o přijetí s uvedením data přijetí.
2. Pokud není možné provést doručení v souladu s odstavcem 1, lze je provést jedním ze způsobů uvedených v článcích 13 a 14 nařízení (ES) č. 805/2004.
Článek 14
Lhůty
1. Pokud soud stanoví lhůtu, musí být dotčená strana informována o důsledcích jejího zmeškání.
2. Vyžaduje-li to ochrana práv stran, může soud za výjimečných okolností prodloužit lhůty stanovené v čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 3 a 6 a čl. 7 odst. 1.
3. Pokud soud za výjimečných okolností nemůže dodržet lhůty stanovené v čl. 5 odst. 2 až 6 a v článku 7, přijme opatření vyžadovaná těmito ustanoveními co nejdříve.
Článek 15
Vykonatelnost rozhodnutí
1. Rozhodnutí je vykonatelné bez ohledu na jakýkoli možný opravný prostředek. Složení jistoty se nevyžaduje.
2. Článek 23 se použije rovněž v případě, kdy má být rozhodnutí vykonáno v tom členském státě, ve kterém bylo vydáno.
Článek 16
Náklady
Náklady řízení nese strana, která neměla úspěch ve věci. Soud však straně, která měla úspěch ve věci, nepřizná náhradu nákladů v rozsahu, v němž byly vynaloženy zbytečně nebo nebyly přiměřené ve vztahu k nároku.
Článek 17
Opravné prostředky
1. Členské státy informují Komisi o tom, zda jejich procesní právo připouští proti rozhodnutí vydanému v rámci evropského řízení o drobných nárocích opravné prostředky, a o lhůtě, v níž musí být tyto opravné prostředky uplatněny. Komise tuto informaci zveřejní.
2. Článek 16 se použije pro jakýkoli opravný prostředek.
Článek 18
Minimální normy pro přezkum rozhodnutí
1. Žalovaný má právo požádat o přezkum rozhodnutí vydaného v rámci evropského řízení o drobných nárocích u příslušného soudu členského státu, v němž bylo rozhodnutí vydáno, jestliže:
|
a) |
|
|
b) |
žalovanému nemohl popřít nárok z důvodu vyšší moci nebo výjimečné okolnosti, které nezavinil, |
pokud v obou případech jedná neprodleně.
2. Odmítne-li soud přezkum s odůvodněním, že není splněn o žádný z důvodů uvedených v odstavci 1, zůstává rozhodnutí v platnosti.
Pokud soud rozhodne,, že přezkum je oprávněný na základě některého z důvodů uvedených v odstavci 1, je rozhodnutí vydané v evropském řízení o drobných nárocích od počátku neplatné.
Článek 19
Použitelné procesní právo
S výhradou ustanovení tohoto nařízení se evropské řízení o drobných nárocích řídí procesním právem členského státu, v němž řízení probíhá.
KAPITOLA III
UZNÁNÍ A VÝKON ROZHODNUTÍ V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
Článek 20
Uznání a výkon rozhodnutí
1. Rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích v jednom členském státě se uzná a vykoná v jiném členském státě, aniž je nutné prohlášení o vykonatelnosti a bez možnosti napadnout jeho uznání.
2. Soud vyhotoví na žádost některé ze stran osvědčení o rozhodnutí vydaném v rámci evropského řízení o drobných nárocích na vzorovém formuláři D uvedeném v příloze IV, a to bez dalších nákladů.
Článek 21
Vykonávací řízení
1. Aniž jsou dotčena ustanovení této kapitoly, řídí se vykonávací řízení právem členského státu výkonu.
Rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích se vykonává za stejných podmínek jako rozhodnutí vydané v členském státě výkonu.
2. Strana, která žádá o výkon rozhodnutí, předloží:
|
a) |
kopii rozhodnutí, které splňuje podmínky pro ověření jeho pravosti; a |
|
b) |
kopii osvědčení uvedeného v čl. 20 odst. 2 a v případě potřeby jeho překlad do úředního jazyka členského státu výkonu, nebo pokud má tento členský stát více úředních jazyků, do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků soudního řízení v místě, kde se o výkon usiluje, v souladu s právními předpisy tohoto členského státu, anebo do jiného jazyka, který členský stát výkonu označil za přijatelný. Každý členský stát může označit úřední jazyk či jazyky orgánů Evropské unie, které nejsou jeho úředními jazyky a které jsou pro něj v případě evropského řízení o drobných nárocích přijatelné. Překlad obsahu formuláře D musí být vyhotoven osobou k tomu oprávněnou v jednom z členských států. |
3. Od strany, která žádá o výkon rozhodnutí vydaného v rámci evropského řízení o drobných nárocích v jiném členském státě, se nesmí požadovat, aby měla:
|
a) |
pověřeného zástupce nebo |
|
b) |
poštovní adresu |
v členském státě výkonu, kromě orgánů příslušných pro vykonávací řízení.
4. Od strany, která v jednom členském státě žádá o výkon rozhodnutí vydaného v rámci evropského řízení o drobných nárocích v jiném členském státě, se nesmí z důvodu, že je cizím státním příslušníkem nebo že nemá bydliště ani nepobývá v členském státě výkonu, požadovat složení jistoty, kauce či vkladu, ať už je jejich označení jakékoli.
Článek 22
Zamítnutí výkonu
1. Výkon je na návrh osoby, proti níž je požadován, příslušným soudem v členském státě výkonu zamítnut, jestliže je rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích neslučitelné s dřívějším rozhodnutím vydaným v kterémkoli členském státě nebo ve třetí zemi, pokud:
|
a) |
se dřívější rozhodnutí týkalo téže věci mezi stejnými stranami, |
|
b) |
dřívější rozhodnutí bylo vydáno v členském státě výkonu nebo splňuje podmínky nezbytné pro jeho uznání v členském státě výkonu a |
|
c) |
proti neslučitelnosti nebyla a nemohla být při soudním řízení v členském státě, v němž bylo rozhodnutí v rámci evropského řízení o drobných nárocích vydáno, vznesena námitka. |
2. V žádném případě nesmí být v členském státě výkonu rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích přezkoumáváno ve věci samé.
Článek 23
Zastavení nebo omezení výkonu
Pokud strana napadla rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích nebo trvá možnost takového napadení či pokud strana žádá o přezkum ve smyslu článku 18, může příslušný soud nebo orgán v členském státě výkonu na návrh strany, proti níž je výkon požadován:
|
a) |
omezit vykonávací řízení na ochranná opatření, |
|
b) |
podmínit výkon složením jistoty, kterou sám určí, nebo |
|
c) |
za výjimečných okolností vykonávací řízení zastavit. |
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 24
Informace
Členské státy spolupracují, aby poskytly veřejnosti a odborným kruhům informace o evropském řízení o drobných nárocích, včetně informací o nákladech, a to zejména prostřednictvím Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci zřízené rozhodnutím 2001/470/ES.
Článek 25
Informace týkající se soudní příslušnosti, komunikačních prostředků a opravných prostředků
1. Do 1. ledna 2008 členské státy oznámí Komisi:
|
a) |
soudy, které jsou příslušné vydávat rozhodnutí v rámci evropského řízení o drobných nárocích; |
|
b) |
komunikační prostředky přijatelné pro účely evropského řízení o drobných nárocích, které jsou soudům podle čl. 4 odst. 1 k dispozici; |
|
c) |
zda jejich procesní právo připouští opravné prostředky podle článku 17 a u kterého soudu mohou být podány; |
|
d) |
jazyky přijatelné podle čl. 21 odst. 2 písm. b); a |
|
e) |
orgány příslušné pro výkon a orgány příslušné pro účely článku 23. |
Členské státy oznámí Komisi jakékoli další změny těchto informací.
2. Komise zveřejní informace oznámené podle odstavce 1 v Úředním věstníku Evropské unie i jinými vhodnými prostředky.
Článek 26
Prováděcí opatření
Opatření určená ke změně jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, včetně jeho doplnění, týkající se aktualizací nebo technických úprav formulářů v přílohách se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 27 odst. 2.
Článek 27
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Článek 28
Přezkum
Do 1. ledna 2014 Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru podrobnou zprávu přezkoumávající fungování evropského řízení o drobných nárocích, včetně omezení hodnoty nároku uvedeného v čl. 2 odst. 1. Zpráva bude obsahovat hodnocení fungování tohoto řízení i rozšířené hodnocení jeho dopadu pro každý členský stát.
Za tímto účelem a aby bylo zajištěno, že jsou řádně zohledněny osvědčené postupy v Evropské unii a že odrážejí zásady zlepšování právní úpravy, poskytnou členské státy Komisi informace týkající se přeshraničního fungování evropského řízení o drobných nárocích. Tyto informace zahrnou soudní poplatky, délku trvání řízení, účinnost, snadnost používání a vnitřní řízení o drobných nárocích v členských státech.
Zpráva Komise bude případně doplněna o návrhy změn.
Článek 29
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2009, s výjimkou článku 25, který se použije ode dne 1. ledna 2008.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.
V …
Za Evropský parlament
Předseda
Za Radu
Předseda nebo předsekyne
(1) Úř. věst. C 88, 11.4.2006, s. 61.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006.
(3) Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 37.
(4) Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).
(5) Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.
(6) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 15. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1869/2005 (Úř. věst. L 300, 17.11.2005, s. 6).
(7) Úř. věst. L 399, 30.12.2006, s. 1.
(8) Úř. věst. C 12, 15.1.2001, s. 1.
(9) Úř. věst. C 53, 3.3.2005, s. 1.
(10) Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.
(11) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
P6_TA(2006)0594
Základní práva a občanství (2007 až 2013) *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Základní práva a občanství“ pro období 2007–2013 (KOM(2005)0122 – C6-0236/2005 – 2005/0038(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0122) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0236/2005), |
|
— |
s ohledem článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0465/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
vyzývá k zahájení dohodovacího řízení podle společného prohlášení ze dne 4. března 1975, bude-li mít Rada v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
5. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
6. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj, který je připojen k tomuto legislativnímu usnesení, Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
PŘÍLOHA
Pozměněný návrh rozhodnutí Rady kterým se na období let 2007-2013 zavádí zvláštní program „Základní práva a občanství“ v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise (1),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),
[…]
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Evropská unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, zásadách, které jsou společné členským státům. |
|
(2) |
Listina základních práv Evropské unie (3) […], s ohledem na její status a oblast působnosti, a doprovodná ustanovení upravující její výklad zachycují práva vyplývající zejména z ústavních tradic a mezinárodních závazků společných členským státům, ze Smlouvy o Evropské unii, smluv Společenství, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (4), sociálních chart přijatých Společenstvím a Radou Evropy a z judikatury Soudního dvora Evropských společenství a Evropského soudu pro lidská práva. |
|
(3) |
V listopadu roku 2004 uznala Evropská rada význam komunikace pro cíl, jímž je přiblížit všem lidem evropský projekt prostřednictvím podpory aktivního občanství. |
|
(4) |
Ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu k článku 7 Smlouvy o Evropské unii (5) Komise zdůrazňuje význam úlohy, která náleží občanské společnosti při ochraně a prosazování základních práv; Komise by proto měla zahájit otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností. |
|
(4a) |
Podle Haagského programu si posílení vzájemné spolupráce vyžaduje výrazného úsilí ke zlepšení vzájemného porozumění mezi soudními orgány a jednotlivými právními systémy. V tomto ohledu by si zasloužily zvláštní pozornosti a podpory evropské sítě národních veřejnoprávních orgánů. |
|
(4b) |
Konference evropských ústavních soudů a Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie přispívají, zejména udržováním příslušných databází, k výměně názorů a zkušeností v otázkách týkajících se právní vědy, organizace a fungování jejich členů při výkonu soudních a poradních funkcí týkajících se právních předpisů Společenství. Spolufinancování činnosti konference a sdružení by mělo být možné v míře, v níž jsou výdaje vynakládány v rámci plnění cíle obecného evropského zájmu. Takové spolufinancování by však nemělo znamenat, že by se na tyto sítě vztahoval určitý budoucí program a ani by nemělo být na újmu jiných evropských sítí, pokud jde o přijímání podpory na jejich činnost v souladu s tímto rozhodnutím. |
|
(5) |
Je zapotřebí zdůraznit význam informovanosti a komunikace v souvislosti s právy, která občanství Evropské unie uděluje občanům Unie, pro zlepšení jejich povědomí o těchto právech a pro zajištění snadného přístupu občanů ke spolehlivým informacím. |
|
(6) |
Pěstovat mezináboženský a multikulturní dialog na úrovni Evropské unie by přispělo k zachování a posílení míru a základních práv. |
|
(7) |
Cíle tohoto programu by se měly doplňovat s cíli Agentury Evropské unie pro základní práva, která byla zřízena nařízením Rady ES …/2006 ze dne …, a program by se měl zaměřit na ty oblasti, kde lze vytvářet evropskou přidanou hodnotu. Za tím účelem by měla být provedena odpovídající koordinace činností. |
|
(8) |
K dosažení vzájemného doplňování a zaručení co nejlepšího využití zdrojů by mělo být zajištěno, že nebude docházet k duplicitě mezi akcemi podporovanými podle tohoto programu a činností mezinárodních organizací působících v oblasti základních práv, například Rady Evropy, ale zároveň bude umožněno provádět společnou činnost k dosažení cílů tohoto programu. Za tím účelem by měla být provedena odpovídající koordinace činností. |
|
(8a) |
Podle zásady otevírání programů Společenství kandidátským zemím a zemím západního Balkánu, zakotvené v Soluňském programu, by program měl být otevřen účasti přistupujících zemí, kandidátských zemí a zemí západního Balkánu. Tato účast by měla vyžadovat splnění obecných podmínek dvoustranné dohody a příspěvek do rozpočtu programu. Pokud to poslouží cílům příslušné akce, mohou se k jednotlivým akcím jako partneři přidružit rovněž orgány, subjekty nebo nevládní organizace zemí, které se programu neúčastní, s tím, že nebudou hlavními příjemci projektu. |
|
(9) |
Rovněž by měla být přijata vhodná opatření, jimiž by se předešlo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být podniknuty nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (6), s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí (7) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (8). |
|
(10) |
Je třeba použít nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9) (dále jen „finanční nařízení“) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (10), která chrání finanční zájmy Společenství, a současně vzít v úvahu zásady jednoduchosti a důslednosti při volbě rozpočtových prostředků, omezování počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a vyžadovanou úměrnost mezi zdroji a administrativním zatížením plynoucím z jejich využívání. |
|
(11) |
Finanční nařízení vyžaduje vystavení zřizovacího aktu na pokrytí grantů na provozní náklady. |
|
(12) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11); u těchto opatření by se mělo rozlišovat mezi opatřeními, u kterých se použije postup projednávání v řídicích výborech, a těmi, u kterých se použije postup projednávání v poradních výborech, přičemž v určitých případech a vzhledem k vzrůstající účinnosti je vhodnějším postupem postup projednávání v poradních výborech. |
|
(13) |
Cílů programu, zejména podpory sdružení občanské společnosti, boje proti rasismu, xenofobii a antisemitismu, ochrany základních práv a ochrany práv občanů prostřednictvím mezináboženského a multikulturního dialogu, nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni členských států, a lze jich proto, z důvodu rozsahu a účinků této iniciativy, lépe dosáhnout na úrovni Společenství. Společenství může přijmout opatření, která jsou v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(14) |
Smlouva nestanoví k přijetí tohoto rozhodnutí jiné pravomoci, než které jsou uvedeny v článku 308. |
|
(15) |
Hospodářský a sociální výbor vydal stanovisko (12). |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Vytvoření programu
1. Tímto rozhodnutím se v rámci obecného programu Základní práva a spravedlnost zavádí program Základní práva a občanství (dále jen „program“).
2. Program zahrnuje období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.
3. Program se provádí v oblasti působnosti práva Společenství.
Článek 2
Obecné cíle
1. Tento program má tyto obecné cíle:
|
a) |
Prosazovat rozvoj evropské společnosti na základě dodržování základních práv uznávaných v čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii […], včetně práv odvozených z občanství Unie. |
|
b) |
Posilovat občanskou společnost a podněcovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog o základních právech. |
|
c) |
Bojovat proti rasismu, xenofobii a antisemitismu a prosazovat hlubší mezináboženské a mezikulturní porozumění a větší toleranci v celé Evropské unii. |
|
d) |
Zlepšovat kontakty, výměnu informací a vytváření sítí mezi právními, soudními a správními orgány a právnickými profesemi včetně podpory vzdělávání soudců s cílem dosáhnout lepšího vzájemného porozumění mezi těmito orgány a profesními pracovníky. |
2. Obecné cíle programu se doplňují s cíli, které sleduje Agentura Evropské unie pro lidská práva, zřízená podle nařízení Rady (ES) č. 2006/….
3. Při plném dodržování základních práv přispívají obecné cíle tohoto programu k rozvoji a provádění politik Společenství.
Článek 3
Konkrétní cíle
Program má tyto konkrétní cíle:
|
a) |
Prosazovat základní práva uznávaná v čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii […] a informovat všechny osoby o jejich právech, včetně práv odvozených z občanství Unie, s cílem povzbuzovat občany Unie k aktivní účasti na demokratickém životě Unie. |
|
b) |
Podle potřeby zkoumat dodržování konkrétních základních práv v Evropské unii a jejích členských státech při provádění práva Společenství, […] a v tomto rámci vyžadovat stanoviska ke konkrétním otázkám souvisejícím se základními právy. |
|
c) |
Podporovat nevládní organizace a další subjekty občanské společnosti s cílem zlepšit jejich schopnost aktivně se podílet na prosazování základních práv, právního státu a demokracie. |
|
d) |
Vytvářet odpovídající struktury na podporu mezináboženského a multikulturního dialogu na úrovni Evropské unie. |
Článek 4
Akce
Za účelem naplňování obecných a konkrétních cílů uvedených v článcích 2 a 3 bude tento program podporovat tyto typy opatření:
|
a) |
konkrétní opatření prováděná Komisí, například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a jiná šetření, formulování ukazatelů a společných metodik, sběr, zpracování a šíření dat a statistických údajů, semináře, konference a setkání odborníků, pořádání veřejných kampaní a akcí; tvorbu a provoz webových stránek, přípravu a šíření informačních materiálů, podporu a řízení sítí odborníků členských států, analytickou, monitorovací a hodnotící činnost nebo |
|
b) |
specifické nadnárodní projekty v zájmu Společenství, které předloží orgán nebo jakákoli další instituce členského státu, mezinárodní nebo nevládní organizace a na nichž se budou každopádně podílet nejméně dva členské státy nebo nejméně jeden členský stát a jeden další stát, jímž může být buď přistupující nebo kandidátská země, a to za podmínek stanovených v ročních pracovních programech nebo |
|
c) |
podporu činnosti nevládních organizací nebo jiných subjektů sledujících cíl v obecném evropském zájmu v souladu s obecnými cíli programu za podmínek stanovených v ročních pracovních programech. |
|
d) |
provozní dotace na spolufinancování výdajů spojených se stálým pracovním programem Konference evropských ústavních soudů a Sdružení státních rad a vrchních správních soudů Evropské unie, kterým se udržují některé databáze zajišťující celoevropské shromažďování rozsudků vynesených vnitrostátními soudy, které se týkají provádění právních předpisů Společenství, pokud jsou tyto výdaje vynaloženy na plnění cíle obecného evropského zájmu prostřednictvím podpory výměn názorů a zkušeností ohledně otázek právní vědy, organizace a činnosti jejich členů při výkonu justičních nebo poradenských úkolů spojených s právními předpisy Společenství. |
Článek 5
Účast třetích zemí
1. Akcí v rámci programu se mohou účastnit tyto země (dále jen „zúčastněné země“): přistupující země, kandidátské země a země západního Balkánu zahrnuté do procesu stabilizace a přidružení v souladu s podmínkami stanovenými v dohodách o přidružení nebo jejich dodatkových protokolech týkajících se účasti v programech Společenství, které byly nebo mají být s těmito zeměmi uzavřeny.
2. K akcím podle článku 4 se mohou přidružit orgány, subjekty nebo nevládní organizace zemí, které se podle odstavce 1 tohoto programu neúčastní, pokud to přispěje k přípravě zemí uvedených v odstavci 1 na přistoupení nebo pokud to poslouží cílům těchto opatření.
Článek 6
Cílové skupiny
Program je zaměřen na občany Evropské Unie, občany zúčastněných zemí nebo státní příslušníky třetích zemí mající zákonné bydliště na území Evropské Unie a na sdružení občanské společnosti, zejména skupiny, které se aktivně podílejí na prosazování cílů tohoto programu.
Článek 7
Přístup k programu
1. Program je otevřen mimo jiné pro instituce a veřejné či soukromé organizace, vysoké školy, výzkumné ústavy, nevládní organizace, celostátní, regionální a místní orgány, mezinárodní organizace a další neziskové organizace se sídlem v Evropské unii nebo v jedné ze zúčastněných zemí podle článku 5.
2. Program umožňuje společnou činnost ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, zabývajícími se oblastí základních práv, například s Radou Evropy, na základě společných příspěvků a v souladu s pravidly, kterými se řídí dané instituce nebo organizace, za účelem uskutečnění cílů tohoto programu.
Článek 8
Druhy zásahů
1. Financování z prostředků Společenství může mít tyto právní formy:
|
— |
granty, |
|
— |
smlouvy na veřejné zakázky. |
2. Granty Společenství se udělují na základě výzev k předložení návrhů s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů stanovených ve finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství a poskytují se prostřednictvím dotací na provozní náklady a dotací na opatření. Maximální míra spolufinancování bude upřesněna v ročních pracovních programech.
3. Dále se předpokládají výdaje na doprovodná opatření formou smluv na veřejné zakázky, v jejichž rámci se z prostředků Společenství budou hradit náklady na nákup služeb a zboží. Takto budou mimo jiné financovány výdaje na informace a komunikaci, přípravu, provádění, monitorování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.
Článek 9
Prováděcí opatření
1. Komise provádí pomoc Společenství v souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.
2. Za účelem provádění programu přijme Komise v mezích obecných cílů uvedených v článku 2 roční pracovní program blíže určující konkrétní cíle, tematické priority, popis doprovodných opatření obsažených v článku 8 a bude-li to nutné rovněž seznam dalších opatření.
3. Roční pracovní program se přijímá postupem podle čl. 10 odst. 3.
4. V postupech hodnocení a udělování grantů na činnost budou zohledněna mimo jiné tato kritéria:
|
a) |
shoda s ročním pracovním programem, obecnými cíli uvedenými v článku 2 a opatřeními přijímanými v různých oblastech podle článků 3 a 4; |
|
b) |
kvalita navrhované činnosti, pokud jde o její koncepci, uspořádání, prezentaci a očekávané výsledky; |
|
c) |
částka požadovaná z finančních zdrojů Společenství a její přiměřenost ve vztahu k očekávaným výsledkům; |
|
d) |
dopad očekávaných výsledků na obecné cíle vymezené v článku 2 a na opatření prováděná v různých oblastech uvedených v článcích 3 a 4. |
5. Žádosti o granty na provozní náklady uvedené v čl. 4 písm. b) a c) se posuzují s přihlédnutím k:
|
— |
souladu s cíli programu; |
|
— |
kvalitě plánovaných činností; |
|
— |
pravděpodobnému multiplikačnímu účinku této činnosti na veřejnost; |
|
— |
geografickému dopadu prováděné činnosti; |
|
— |
zapojení občanů do organizační struktury daných subjektů; |
|
— |
poměru mezi náklady a přínosy navrhované činnosti. |
6. Rozhodnutí týkající se opatření podle čl. 4 písm. b) a c) Komise přijme postupem stanoveným v čl. 10 odst. 2.
7. Na základě čl. 113 odst. 2 finančního nařízení se zásada postupného snižování nepoužije na provozní grant poskytnutý Konferenci evropských ústavních soudů a Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie, protože tyto organizace sledují cíl v obecném evropském zájmu.
Článek 10
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor (dále jen „výbor“).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.
Pro lhůtu uvedenou v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví doba 3 měsíců.
4. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 11
Doplňkovost
1. Bude usilováno o zajištění součinnosti a doplňkovosti tohoto programu s jinými nástroji Společenství, zejména s rámcovými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“, jakož i s programem pro zaměstnanost a sociální solidaritu „Progress“. Bude zajištěna doplňkovost s Agenturou Evropské unie pro základní práva. Statistické údaje o základních právech a občanství budou sestavovány ve spolupráci s členskými státy na základě dostupných údajů a v případě potřeby s využitím statistického programu Společenství.
2. Program bude moci sdílet zdroje s jinými nástroji Společenství, zejména s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“, a to za účelem provádění opatření odpovídajících cílům všech programů.
3. Na akce financované podle tohoto rozhodnutí nebude možné získat pomoc pro stejný účel z jiných finančních nástrojů Společenství. Bude zajištěno, aby příjemci pomoci podle tohoto rozhodnutí poskytovali Komisi informace o finančních prostředcích obdržených z rozpočtu Společenství a z jiných zdrojů, jakož i informace o podaných žádostech o financování.
Článek 12
Rozpočtové prostředky
Rozpočtové zdroje určené na opatření v rámci tohoto programu se začlení do ročních rozpočtových položek souhrnného rozpočtu Evropské unie. Příslušné roční položky schválí rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.
Článek 13
Monitorování
1. Komise zajistí, aby u veškerých opatření financovaných z tohoto programu příjemce předkládal technickou a finanční zprávu o postupu prací. Do tří měsíců od dokončení opatření musí být rovněž předložena závěrečná zpráva. Formu a obsah těchto zpráv stanoví Komise.
2. Komise zajistí, aby ve smlouvách a dohodách vyplývajících z plnění tohoto programu byl stanoven zejména dohled a finanční kontrola ze strany Komise (nebo ze strany jakéhokoliv zástupce pověřeného Komisí), které se budou v případě potřeby provádět kontrolou přímo na místě, včetně namátkových kontrol a auditů Účetního dvora.
3. Komise zajistí, aby příjemce finanční pomoci uchovával po dobu pěti let od uskutečnění poslední platby veškeré doklady o výdajích na dané opatření a zpřístupňoval je Komisi.
4. Na základě výsledků zpráv a namátkových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise zajistí, aby rozsah nebo podmínky přidělování původně schválené finanční pomoci a rovněž časový harmonogram plateb byly v případě potřeby změněny.
5. Komise zajistí, aby byly přijaty veškeré další kroky nezbytné k ověření, zda jsou financovaná opatření prováděna řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.
Článek 14
Ochrana finančních zájmů Společenství
1. Komise zajistí, aby při provádění opatření financovaných podle tohoto rozhodnutí byly chráněny finanční zájmy Společenství, a to použitím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakémukoli protiprávnímu jednání, spočívajících v účinných kontrolách a vymáhání neoprávněně vyplacených částek a v případě zjištění nesrovnalostí také v udělování účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 a (Euratom, ES) č. 2185/96 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999.
2. U činností Společenství financovaných v rámci tohoto programu se použije se nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 v případě jakéhokoli porušení práva Společenství, včetně porušení smluvního závazku stanoveného na základě programu, vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropských společenství nebo rozpočty Evropskými společenstvími spravované, a to formou neoprávněného výdaje.
3. Komise zajistí, aby byla snížena částka finanční pomoci poskytnutá pro určitou činnost, její vyplácení pozastaveno nebo aby byla vymáhána nazpět, pokud Komise shledá nesrovnalosti, včetně nesouladu s tímto rozhodnutím nebo individuálním rozhodnutím nebo smlouvou či dohodou, na základě kterých byla daná finanční pomoc přidělena, nebo pokud vyjde najevo, že činnost doznala bez souhlasu Komise změny, která je v rozporu s povahou nebo prováděcími podmínkami daného projektu.
4. Pokud nebyly dodrženy termíny nebo je vývojem provádění činnosti odůvodněna pouze část z přidělené finanční pomoci, Komise zajistí, aby příjemce této pomoci podal do určité doby vysvětlení. Neposkytne-li příjemce uspokojivou odpověď, Komise zajistí, aby zbývající část finanční pomoci mohla být zrušena a již vyplacené částky vymáhány.
5. Komise zajistí, aby jakákoli neoprávněně vyplacená částka byla Komisi vrácena. K částkám, které nebudou vráceny v přiměřené době, se připočte úrok podle podmínek stanovených ve finančním nařízení.
Článek 15
Hodnocení
1. Program bude průběžně monitorován tak, aby bylo možné sledovat provádění činnosti v jeho rámci.
2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé a externí hodnocení programu.
3. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:
|
a) |
výroční prezentaci o provádění programu; |
|
b) |
nejpozději do 31. března 2011 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních ukazatelích provádění tohoto programu, včetně práce vykonané příjemci provozních dotací uvedených v čl. 4 písm. d); |
|
c) |
nejpozději do 30. srpna 2012 sdělení o pokračování tohoto programu; |
|
d) |
nejpozději do 31. prosince 2014 zprávu o následném hodnocení. |
Článek 15a
Zveřejnění opatření
Komise zveřejní každý rok seznam opatření financovaných podle tohoto programu spolu se stručným popisem každého projektu.
Článek 16
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí nabývá účinku dvacátým dnem po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2007.
V … dne …
Za Radu
Předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C …, …, s. …
(2) Úř. věst. C …, …, s. …
(3) Vyhlášená v Nice dne 7. prosince 2000, Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.
(4) Podepsaná v Římě dne 4. listopadu 1950.
(5) KOM(2003)0609, 15.10.2003.
(6) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
(7) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.
(8) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
(9) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(10) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.
P6_TA(2006)0595
Trestní soudnictví (2007 až 2013) *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Trestní soudnictví“ pro období 2007–2013 (KOM(2005)0122 – C6-0237/2005 – 2005/0039(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise (KOM(2005)0122) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 31 a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU, |
|
— |
s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0237/2005), |
|
— |
s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0453/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu, který je připojen k tomuto legislativnímu usnesení, předal Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
PŘÍLOHA
Pozměněný návrh k rozhodnutí Rady kterým se v rámci obecného programu v oblasti základních práv a spravedlnosti zavádí zvláštní program v oblasti trestního soudnictví na období 2007–2013
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 31 a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise (1),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V článku 29 Smlouvy o Evropské unii se konstatuje, že jedním z cílů Unie je zajistit občanům vysokou míru bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva tím, že rozvíjí společný postup členských států v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech. |
|
(2) |
Podle článku 31 Smlouvy o Evropské unii zahrnují společné činnosti v trestních věcech zvláště spolupráci mezi příslušnými orgány členských států. |
|
(3) |
V návaznosti na závěry ze zasedání Evropské rady v Tampere je v Haagském programu, přijatém Evropskou radou v listopadu roku 2004, opětovně potvrzena priorita posilování svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii, a to zejména zdokonalováním soudní spolupráce v trestních věcech na základě zásady vzájemného uznávání. |
|
(4) |
Rámcový program pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS), stanovený rozhodnutím Rady 2002/630/SVV ze dne 22. července 2002 (3), výrazně přispěl k posílení spolupráce mezi policejními sbory a dalšími donucovacími orgány a soudními orgány členských států, jakož i k lepšímu porozumění policejním, soudním, právním a správním systémům jiných členských států a k větší vzájemné důvěře v tyto systémy. |
|
(5) |
Náročné cíle vytyčené Smlouvou a Haagským programem by měly být uskutečňovány prostřednictvím zavedení pružného a účinného programu, který usnadní plánování a provádění úkolů. |
|
(6) |
Tento program by měl zlepšit vzájemnou důvěru v rámci soudnictví. Podle Haagského programu by měla být vzájemná důvěra posílena rozvojem sítí soudních organizací a institucí, zlepšením vzdělávání pracovníků v soudnictví, rozvojem hodnocení způsobu provádění politik EU v oblasti práva při plném respektování nezávislosti soudnictví, zintenzivněním výzkumu v oblasti soudní spolupráce a usnadněním operačních projektů zaměřených na modernizaci justice v členských státech. Program by měl rovněž usnadnit uplatňování zásady vzájemného uznávání zlepšením znalostí, pokud jde o dřívější rozsudky vynesené v jiných členských státech Evropské unie, zvláště prostřednictvím vytvoření počítačového systému výměny informací o záznamech v trestních rejstřících. |
|
(7) |
Evropská soudní síť pro další vzdělávání, jež byla založena institucemi všech členských států s konkrétní zodpovědností za vzdělávání soudních odborníků, podporuje vzdělávací program určený pro soudce a státní zástupce, který má skutečný evropský rozměr. Tím přispívá k posílení vzájemné důvěry a zlepšuje vzájemné porozumění mezi soudními orgány a různými právními systémy. |
|
(8) |
Rovněž by měla být přijata vhodná opatření, aby se předešlo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být podniknuty nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků. |
|
9) |
(…) |
|
(10) |
Jelikož cíle programu v oblasti trestního soudnictví nemohou být dostatečně dosaženy na úrovni členských států, a proto mohou být, z důvodu rozsahu či účinků této iniciativy, lépe dosaženy na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy o Evropském společenství a použitelnou v rámci Unie podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii.. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů. |
|
(11) |
Použije se nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4) (dále jen „finanční nařízení“) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (5), která chrání finanční zájmy Společenství, s přihlédnutím k zásadám jednoduchosti a soudržnosti při výběru rozpočtových nástrojů, k omezení počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a k nezbytnému přiměřenému poměru mezi objemem prostředků a administrativní zátěží související s jejich využíváním. |
|
(11a) |
Měla by být rovněž přijata vhodná opatření, jimiž by se předešlo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (6), s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí (7) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (8). |
|
(12) |
Finanční nařízení vyžaduje přijetí základního právního aktu upravujícího provozní granty. |
|
(12a) |
Jelikož je významné, aby financování Společenství bylo viditelné, měla by Komise poskytnout pokyny, které každému orgánu, nevládní organizaci, mezinárodní organizaci nebo jinému subjektu, který v rámci tohoto programu získal grant, usnadní řádné potvrzení přijaté podpory. |
|
(13) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by se měla přijmout v souladu s postupy stanovenými v tomto rozhodnutí za pomoci poradního výboru a řídícího výboru. |
|
(14) |
Je vhodné, aby rozhodnutí Rady, kterým se stanoví rámcový program pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS) bylo od 1. ledna 2007 nahrazeno tímto programem a novým zvláštním programem v oblasti předcházení trestné činnosti a boji proti ní v rámci obecného programu v oblasti bezpečnosti a ochrany svobod, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Vytvoření programu
1. Tímto rozhodnutím se v rámci obecného programu v oblasti základních práv a spravedlnosti zavádí zvláštní program v oblasti trestního soudnictví (dále jen „program“), jehož účelem je přispět k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
2. Program zahrnuje období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.
Článek 2
Obecné cíle
1. Tento program má tyto obecné cíle:
|
a) |
Podporovat soudní spolupráci, a tak přispět k vytvoření autentického evropského prostoru práva v trestních věcech, založeného na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře. |
|
b) |
Podporovat slučitelnost příslušných předpisů členských států v míře nezbytné pro zlepšení soudní spolupráce. Podporovat omezování stávajících právních překážek řádného fungování soudní spolupráce v zájmu posilování koordinace vyšetřování a zlepšení slučitelnosti stávajících soudních systémů členských států Evropské unie, s cílem zajistit tak potřebnou návaznost na vyšetřování donucovacích orgánů členských států. |
|
c) |
(…) |
|
d) |
Zlepšit kontakty a výměnu informací a osvědčených postupů mezi právními, soudními a správními orgány a právnickými profesemi: právníky a dalšími profesemi spojenými se soudnictvím, a podporovat vzdělávání příslušníků soudcovského stavu s cílem posílit vzájemnou důvěru. |
|
e) |
Dále zlepšovat vzájemnou důvěru v zájmu zajištění ochrany práv obětí a obžalovaných. |
2. Aniž by byly dotčeny cíle a pravomoci Evropského společenství, přispívají obecné cíle tohoto programu k rozvoji politik Společenství, konkrétněji pak k vytvoření soudního prostoru.
Článek 3
Konkrétní cíle
Tento program má tyto konkrétní cíle:
|
a) |
Prosazovat soudní spolupráci v trestních věcech zaměřenou na
|
|
b) |
Zlepšit vzájemnou znalost právních a soudních systémů členských států v trestních věcech, podporovat a posilovat tvorbu sítí, vzájemnou spolupráci, výměnu a šíření informací, zkušeností a osvědčených postupů. |
|
c) |
Zajistit řádné provádění, správné a konkrétní používání a hodnocení nástrojů Unie v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech. |
|
d) |
Zlepšit informovanost o právních systémech členských států a přístup ke spravedlnosti. |
|
e) |
Podporovat vzdělávání soudců a soudních úředníků, právníků a dalších profesí spojených se soudnictvím v oblasti práva Unie a Společenství. |
|
f) |
Vyhodnotit obecné podmínky nezbytné pro rozvoj vzájemné důvěry cestou zlepšení vzájemného porozumění mezi soudními orgány a různými právními systémy, zejména při provádění politik EU v oblasti práva. |
|
g) |
Připravit a zavést evropský počítačový systém výměny informací o záznamech v trestních rejstřících a podporovat studie o rozvoji dalších typů výměny informací. |
Článek 4
Opatření
Za účelem sledování obecných a konkrétních cílů uvedených v článcích 2 a 3 tento program podpoří za podmínek stanovených v ročních pracovních programech tyto druhy opatření:
|
a) |
konkrétní opatření prováděná Komisí, například studie a výzkum, přípravu a realizaci konkrétních projektů, jako je vytvoření počítačového systému výměny informací o záznamech v trestních rejstřících, průzkumy veřejného mínění a jiná šetření, formulování ukazatelů a společných metodik, sběr, zpracování a šíření dat a statistických údajů, semináře, konference a odborná setkání, organizaci veřejných kampaní a akcí, tvorbu a provoz webových stránek, přípravu a distribuci informačních materiálů, podporu a rozvoj sítí odborníků členských států, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti; nebo |
|
b) |
konkrétní nadnárodní projekty v zájmu Unie předložené alespoň dvěma členskými státy nebo alespoň dvěma členskými státy a dalším státem, který může být buď přistupující nebo kandidátská země, za podmínek stanovených v ročních pracovních programech, nebo |
|
c) |
podporu činností nevládních organizací nebo jiných subjektů sledujících cíl v obecném evropském zájmu v souladu s obecnými cíli programu, za podmínek stanovených v ročních pracovních programech nebo |
|
d) |
provozní grant na spolufinancování výdajů souvisejících se stálým pracovním programem Evropské soudní sítě pro další vzdělávání, která sleduje cíl v obecném evropském zájmu v oblasti vzdělávání soudců; |
|
e) |
Národní projekty v rámci členských států, které
|
Článek 5
Cílové skupiny
Program je určen mimo jiné právníkům, zástupcům organizací na pomoc obětem a dalším profesím spojeným se soudnictvím, národním orgánům členských států a obecně všem občanům Unie.
Článek 6
Přístup k programu
1. K tomuto programu mají přístup orgány a veřejné či soukromé organizace, včetně profesních organizací, univerzit, výzkumných ústavů a ústavů pro vzdělávání či další vzdělávání právníků v právní a soudní oblasti a nevládních organizací členských států. Subjekty a organizace zaměřené na zisk budou mít přístup ke (…) grantům pouze ve spojení s neziskovými nebo státními organizacemi.
V této souvislosti se „právníky“ rozumí mimo jiné soudci, státní zástupci, advokáti, právní poradci, ministerští a soudní úředníci, soudní vykonavatelé, soudní tlumočníci a další pracovníci spojení se soudnictvím v oblasti trestního práva.
2. Třetí země ani mezinárodní organizace nemohou předkládat nadnárodní projekty, ale mohou se programu účastnit jako partneři.
Článek 7
Typy intervencí
1. Financování Společenstvím může mít tyto právní formy:
|
a) |
granty, |
|
b) |
veřejné zakázky. |
2. Granty Společenství se obvykle udělují na základě výzev k předložení nabídek, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů, kdy je záležitost naléhavá nebo kdy pro danou činnost neexistuje jiná možnost volby vzhledem k vlastnostem příjemce podpory, a poskytují se prostřednictvím provozních grantů a grantů na činnost.
Maximální podíl spolufinancování nákladů projektů bude upřesněn v ročních pracovních programech.
3. Dále jsou stanoveny výdaje pro doprovodná opatření formou smluv na veřejné zakázky, v jejichž rámci se z prostředků Společenství budou hradit náklady na služby a zboží. Takto budou, mimo jiné, financovány výdaje na informace a komunikaci, přípravu, provádění, monitorování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.
Článek 8
Prováděcí opatření
1. Komise provádí pomoc Společenství v souladu s finančním nařízením, které se použije na souhrnný rozpočet Evropských společenství.
2. Pro plnění programu přijme Komise, v mezích obecných cílů uvedených v článku 2, roční pracovní program obsahující její konkrétní cíle, tematické priority, popis doprovodných opatření obsažených v čl. 7 odst. 3 a v případě potřeby i seznam jiných opatření.
Tři měsíce po vstupu tohoto nástroje v platnost (…) se přijme roční pracovní program na rok 2007.
3. Roční pracovní program se přijme postupem podle článku 10a.
4. Při postupech vyhodnocování a udělování grantů na činnost se zohlední mimo jiné tato kritéria:
|
a) |
soulad s ročním pracovním programem, obecnými cíli uvedenými v článku 2 a opatřeními, která byla zavedena v různých oblastech, jak je upřesněno v článcích 3 a 4; |
|
b) |
kvalita navrhované činnosti, pokud jde o její koncepci, uspořádání, prezentaci a očekávané výsledky; |
|
c) |
požadovaná částka, která má být financována Společenstvím, a její přiměřenost vzhledem k očekávaným výsledkům; |
|
d) |
dopad očekávaných výsledků na obecné cíle vymezené v článku 2 a na opatření prováděná v různých oblastech, jak je uvedeno v článku 3 a 4. |
5. Žádosti o provozní granty uvedené v čl. 4 písm. c) a d) se posuzují s přihlédnutím k:
|
1. |
souladu s cíli programu; |
|
2. |
jakosti plánovaných činností; |
|
3. |
pravděpodobnému multiplikačnímu účinku těchto činností na veřejnost; |
|
4. |
územnímu dopadu prováděných činností; |
|
5. |
zapojení občanů do organizační struktury daných orgánů; |
|
6. |
poměru mezi náklady a přínosy navrhované činnosti. |
5a. Rozhodnutí o těchto opatřeních předložených podle čl. 4 odst. 1 písm. a) přijme Komise v souladu s řídícím postupem uvedeným v článku 10a. Rozhodnutí o těchto opatřeních předložených podle čl. 4 odst. 1 písm. b) až e) přijme Komise v souladu s poradním postupem uvedeným v článku 10.
Rozhodnutí o žádostech o granty týkající se (…) subjektů nebo organizací zaměřených na zisk přijme Komise v souladu s řídícím postupem podle článku 10a .
6. Na základě čl. 113 odst. 2 finančního nařízení se zásada postupného snižování nepoužije na provozní grant pro Evropskou soudní síť pro další vzdělávání, protože tato organizace sleduje cíl v obecném evropském zájmu.
Článek 9
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise (dále jen „výbor“).
2. Výbor přijme svůj jednací řád.
3. Komise může přizvat zástupce kandidátských zemí na informační setkání po zasedáních výboru.
Článek 10
Poradní postup
1. Odkazuje-li se na tento článek, zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit s ohledem na naléhavost věci, případně hlasováním.
2. Stanovisko je uvedeno v zápisu; kromě toho má každý členský stát právo požádat, aby byl v zápisu uveden jeho postoj.
3. Komise přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru. Sdělí výboru způsob, jakým vzala stanovisko na vědomí.
Článek 10a
Řídící postup
1. Odkazuje-li se na tento článek, zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k tomuto návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit s ohledem na naléhavost věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha podle uvedeného článku. Předseda nehlasuje.
2. Komise přijme opatření, která jsou okamžitě použitelná. Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě může Komise odložit použitelnost opatření, o kterých rozhodla, nejvýše o dva měsíce ode dne tohoto sdělení.
3. Rada může přijmout jiné rozhodnutí kvalifikovanou většinou ve lhůtě stanovené v odstavci 2.
Článek 11
Vzájemné doplňování
1. Bude se usilovat o synergické působení a vzájemné doplňování tohoto programu s ostatními nástroji Společenství, zejména se zvláštním programem pro civilní soudnictví obecného programu v oblasti základních práv a spravedlnosti a s obecnými programy v oblasti bezpečnosti a ochrany svobod a solidarity a řízení migračních toků. Statistická složka informací o trestním soudnictví bude rozvíjena ve spolupráci s členskými státy, v případě potřeby s využitím statistického programu Společenství.
2. Tento program může sdílet zdroje s ostatními nástroji Společenství, zvláště se zvláštním programem pro civilní soudnictví obecného programu v oblasti základních práv a spravedlnosti, za účelem provádění opatření plnících cíle obou programů.
3. Na opatření financovaná podle tohoto rozhodnutí nelze získat pomoc pro stejný účel z jiných finančních nástrojů Společenství. Zajistí se, aby příjemci podle tohoto rozhodnutí poskytli Komisi informace o finančních prostředcích obdržených z rozpočtu Společenství a z jiných zdrojů, jakož i informace o podaných žádostech o financování.
Článek 12
Rozpočtové prostředky
Rozpočtové prostředky určené na opatření v rámci tohoto programu se začlení do ročních rozpočtových položek souhrnného rozpočtu Evropské unie. Roční rozpočtové položky, které jsou k dispozici, schvaluje v rozmezí finančních výhledů rozpočtový orgán.
Článek 13
Sledování
1. Komise zajistí, aby u každého opatření financovaného tímto programem příjemce podpory předložil technické a finanční zprávy o postupu prací a aby závěrečná zpráva byla předložena do tří měsíců od dokončení opatření. Formu a strukturu těchto zpráv stanoví Komise.
2. (…)
3. Komise zajistí, aby byl ve smlouvách a dohodách vyplývajících z provádění programu stanoven zejména dohled a finanční kontrolu ze strany Komise (nebo jakéhokoliv zástupce pověřeného Komisí), které budou v případě potřeby prováděny přímo na místě, včetně namátkových kontrol, a audity Účetního dvora.
4. Po dobu pěti let od provedení poslední platby uchovává příjemce finanční pomoci veškeré podklady týkající se výdajů na dané opatření a zpřístupňuje je Komisi.
5. Na základě výsledků zpráv a namátkových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise zajistí, aby byl v případě potřeby upraven rozsah nebo podmínky přidělování původně schválené finanční pomoci, jakož i časový harmonogram plateb.
6. Komise zajistí, aby byly podniknuty veškeré další nezbytné kroky v zájmu ověření, že financovaná opatření jsou prováděna řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.
Článek 14
Ochrana finančních zájmů Společenství
1. Komise zajistí, aby v případě, že jsou prováděna opatření financovaná podle tohoto rozhodnutí, byly finanční zájmy Společenství chráněny prostřednictvím uplatnění preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním činnostem, a to pomocí účinných kontrol a vymáháním neoprávněně vyplacených částek, a v případě, že budou zjištěny nesrovnalosti, prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 a (ES, Euratom) č. 2185/96 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999.
2. Pokud jde o opatření Společenství financovaná podle tohoto programu, nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (ES, Euratom) č. 2185/96 se použijí v případě jakéhokoli porušení ustanovení právních předpisů Společenství, včetně porušení smluvního závazku stanoveného na základě programu, vyplývajícího z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropských společenství nebo rozpočty Evropskými společenstvími spravované, a to formou neoprávněného výdaje.
3. Komise zajistí, aby částka finanční pomoci poskytnutá pro určitou činnost, byla snížena, pozastavena nebo vymáhána, pokud shledá nesrovnalosti, včetně nesouladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí nebo jednotlivého rozhodnutí nebo smlouvy či dohody, na základě kterých byla daná finanční pomoc přidělena, nebo pokud vyjde najevo, že činnost doznala bez souhlasu Komise změny, která je v rozporu s podstatou nebo prováděcími podmínkami daného projektu.
4. Pokud nebyly dodrženy dané lhůty nebo pokud pokrok učiněný při provádění činnosti opravňuje k udělení pouze části přidělené finanční pomoci, Komise zajistí, aby byl příjemce této pomoci ve stanovené lhůtě požádán o předložení svého vyjádření. Pokud příjemce nepodá uspokojivé vysvětlení, Komise zajistí, aby mohla být zrušena zbývající část finanční pomoci a mohlo být požadováno vrácení již vyplacené částky.
5. Komise zajistí, aby se neoprávněně vyplacené částky navrátily Komisi. K částkám, které nebyly vráceny v přiměřené době, se připočte úrok podle podmínek stanovených ve finančním nařízení.
Článek 15
Vyhodnocení
1. Program bude pravidelně monitorován, aby bylo možné sledovat provádění činností probíhajících v jeho rámci.
2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé a vnější hodnocení programu.
3. Evropskému parlamentu a Radě Komise předloží:
|
- a) |
výroční prezentaci o provádění programu |
|
a) |
nejpozději do 31. března 2011 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu; |
|
b) |
nejpozději do 30. srpna 2012 sdělení o pokračování tohoto programu; |
|
c) |
nejpozději do 31. prosince 2014 zprávu o hodnocení ex post. |
Článek 15a
Zveřejňování činností
Komise každoročně zveřejní seznam činností financovaných v rámci tohoto programu se stručným popisem každé z nich.
Článek 15b
Viditelnost
Komise stanoví pokyny k zajištění viditelnosti financování poskytovaného v rámci tohoto rozhodnutí.
Článek 16
Přechodná opatření
Tímto rozhodnutím se od 1. ledna 2007 nahrazují odpovídající ustanovení rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2002, kterým se stanoví rámcový program pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS).
Opatření zahájená na základě uvedeného rozhodnutí před 31. prosincem 2006 se jím nadále řídí až do svého dokončení. Výbor uvedený v článku 7 uvedeného rozhodnutí se nahrazuje výborem uvedeným v článku 10 tohoto rozhodnutí.
Článek 17
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2007, s výjimkou čl. 8 odst. 2 a 3 a článku 10a, které se použijí ode dne, kdy nabude účinku toto rozhodnutí.
V … dne …
za Radu
Předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C …, s. …
(2) Úř. věst. C …, s. …
(3) Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 1.
(4) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(5) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
P6_TA(2006)0596
Specifický program „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ pro období let 2007 až 2013 *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se v rámci obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ stanoví specifický program „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ pro období let 2007 až 2013 (KOM(2005)0124 – C6-0242/2005 – 2005/0035(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise (KOM(2005)0124) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii, |
|
— |
s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0242/2005), |
|
— |
s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0389/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
domnívá se, že orientační finanční referenční částka uvedená v legislativním návrhu musí být v souladu se stropem okruhu 3A nového víceletého finančního rámce a zdůrazňuje, že o roční částce bude rozhodnuto v rámci ročního rozpočtového postupu v souladu s ustanoveními bodu 38 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006 (2); |
|
3. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
5. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
6. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
|
(1) |
Předcházením organizované i neorganizované trestné činnosti a bojem proti ní bude v souladu se zněním čl. 2 čtvrté odrážky a článku 29 Smlouvy o Evropské unii dosaženo cíle Unie poskytovat svým občanům v prostoru svobody, bezpečnosti a práva vysokou úroveň ochrany. |
|
(1) |
Předcházením organizované i neorganizované trestné činnosti a bojem proti ní bude v souladu se zněním čl. 2 čtvrté odrážky a článku 29 Smlouvy o Evropské unii dosaženo prioritního cíle Unie poskytovat svým občanům v prostoru svobody, bezpečnosti a práva vysokou úroveň ochrany. |
|
(2) |
K ochraně svobody a bezpečnosti svých občanů a společnosti před trestnou činností musí Unie zavést nezbytná opatření, která budou směřovat k účinnému a efektivnímu předcházení všech forem trestné činnosti, jejich odhalování, objasňování a stíhání, především v případech s přeshraničním prvkem. |
|
(2) |
K ochraně svobody a bezpečnosti svých občanů a společnosti před trestnou činností musí Unie zavést nezbytná opatření, která budou směřovat k účinnému a efektivnímu předcházení všech forem trestné činnosti, jejich odhalování, objasňování a stíhání, především v případech organizované trestné činnosti. |
|
(5) |
Je nutné a vhodné, aby se rozšířily možnosti financování opatření, jež směřují k předcházení trestné činnosti a boji proti ní , a přehodnotily modality v zájmu účinnosti, hospodárnosti a transparentnosti. |
|
(5) |
Je nutné a vhodné, aby se rozšířily možnosti financování opatření, jež směřují k předcházení trestné činnosti a boji proti ní : je třeba zejména usilovat o optimální využití příslušných orgánů prostřednictvím budování kapacit zaměřených na přímé provozní aspekty. Ustanovení tohoto programu musí mimo jiné umožňovat přehodnocení modalit v zájmu účinnosti, hospodárnosti a průhlednosti. |
|
(9) |
Protože cíle opatření, která mají být přijata především k předcházení organizované a přeshraniční trestné činnosti a boji proti ní, nemohou být v dostatečné míře dosaženy na úrovni členských států, vzhledem k rozsahu a dopadu iniciativy tudíž mohou být lépe dosaženy na unijní úrovni, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu se zásadou proporcionality, upravenou v uvedeném článku, toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(9) |
Protože cíle opatření, která mají být přijata především k předcházení organizované a přeshraniční trestné činnosti a boji proti ní, nemohou být v dostatečné míře dosaženy na úrovni členských států, vzhledem k rozsahu a dopadu iniciativy tudíž mohou vyžadovat zásah na unijní úrovni, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu se zásadou proporcionality, upravenou v uvedeném článku, toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(11) |
Výdaje programu by měly být slučitelné s limity uvedenými v okruhu 3 finančního výhledu. Je nezbytné předvídat pružnost v definování programu a umožnit tak případné úpravy jakéhokoli předpokládaného opatření, aby bylo možné reagovat na vývoj potřeb v průběhu období let 2007–2013. Rozhodnutí by se tudíž mělo omezit na obecné definice předpokládaných opatření a jejich odpovídajícího administrativního a finančního zabezpečení. |
|
(11) |
Výdaje programu by měly být slučitelné s limity uvedenými v okruhu 3A víceletého finančního rámce. Je nezbytné předvídat pružnost v definování programu a umožnit tak případné úpravy jakéhokoli předpokládaného opatření, aby bylo možné reagovat na vývoj potřeb v průběhu období let 2007–2013. |
|
a) |
vymáhání práva |
|
b) |
předcházení trestné činnosti a kriminologie |
|
a) |
předcházení trestné činnosti a kriminologie |
|
b) |
vymáhání práva s cílem čelit trestné činnosti a zabránit pachatelům trestných činů, aby měli užitek z jejích výsledků |
|
a) |
prosazovat a rozvíjet koordinaci, spolupráci a vzájemné porozumění mezi donucovacími orgány, jinými vnitrostátními orgány a příslušnými orgány Unie; |
|
a) |
prosazovat a rozvíjet koordinaci, spolupráci a vzájemné porozumění mezi donucovacími orgány, jinými vnitrostátními orgány , regionálními a místními orgány a příslušnými orgány Unie , zejména racionalizací jejich činnosti, zlepšením jejich interoperability, podporou zřizování společných vyšetřovacích týmů koordinovaných Europolem, stejně jako výcvikem a akcemi zaměřenými na zvyšování povědomí v oblasti boje proti terorismu, které vyplývají ze spolupráce Evropské policejní akademie (CEPOL) a Europolu ; |
|
b) |
posilovat, prosazovat a rozvíjet horizontální metody a nástroje, které jsou nezbytné ke strategickému předcházení trestné činnosti a boji proti ní a kterými jsou například spolupráce veřejného a soukromého sektoru, osvědčené postupy v prevenci trestné činnosti, porovnatelné statistické údaje a aplikovaná kriminologie; |
|
b) |
posilovat, prosazovat a rozvíjet horizontální metody a nástroje, stejně jako normalizovat postupy, které jsou nezbytné ke strategickému předcházení trestné činnosti a boji proti ní a kterými jsou například spolupráce veřejného a soukromého sektoru (při důsledném dodržování stávajících i budoucích předpisů v tak citlivých oblastech, jako jsou uchovávání a ochrana údajů) , osvědčené postupy v prevenci trestné činnosti, porovnatelné statistické údaje a aplikovaná kriminologie , a to zejména vytvořením vlastního nástroje určování srovnávacích standardů ; |
|
c) |
prosazovat a rozvíjet správné postupy ochrany obětí trestných činů a svědků. |
|
c) |
prosazovat a rozvíjet správné postupy ochrany obětí trestných činů a svědků , zejména založením stálého fondu pro odškodňování, který by doplňoval různé národní systémy a zaručoval minimální společnou úroveň ochrany a odškodnění . |
|
ca) |
prosazovat v rámci vhodných projektů koncepci „občanské účasti“ a podporovat iniciativy spočívající na aktivním zapojení občanské společnosti a jejích činitelů ve prospěch zvýšení celkové bezpečnosti. |
3. Program se nevztahuje na soudní spolupráci. Může však zahrnovat opatření směřující ke spolupráci mezi soudními orgány a donucovacími orgány.
3. Program se nevztahuje na soudní spolupráci. Může však zahrnovat opatření směřující ke spolupráci mezi soudními orgány a donucovacími orgány , zejména zřízením stálé pohotovostní buňky právní pomoci v rámci spolupráce mezi Europolem a Eurojustem, která by byla pověřena posouzením vhodného právního základu žádosti, který by podle situace v době jejího předložení umožňoval další činnost policejních nebo soudních orgánů v souladu s právními předpisy.
1. Program je určen donucovacím orgánům, jiným veřejným a/nebo soukromým orgánům, zástupcům a institucím, včetně místních, regionálních a národních orgánů, sociálních partnerů, univerzit, statistických úřadů, sdělovacích prostředků, nevládních organizací, orgánům spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem a odpovídajícím mezinárodním orgánům.
1. Program je určen donucovacím orgánům, jiným veřejným nebo soukromým orgánům, zástupcům a institucím, včetně místních, regionálních a národních orgánů, sociálních partnerů, univerzit, statistických úřadů, sdělovacích prostředků, nevládních organizací, odpovídajícím mezinárodním orgánům a dále orgánům spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, pokud se jejich činnost týká témat uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) a pokud podléhají důkladné kontrole z hlediska dodržování základních práv, zejména práva na ochranu osobních údajů.
1. Finanční podpora Unie může mít následující právní formy:
|
a) |
dotace, |
|
b) |
veřejné zakázky. |
1. Finanční podpora Unie může mít následující právní formy ve smyslu článků 108 a 88 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (dále „finanční nařízení“) :
|
a) |
(netýká se českého znění) |
|
b) |
veřejné zakázky. |
2a. Přístup k financování se usnadní díky uplatňování zásady proporcionality při předkládání potřebných dokumentů a rovněž díky vytvoření databáze pro předkládání žádostí.
3a. Komise co nejvíce zjednoduší postupy a ujistí se, že výzvy k předkládání návrhů uvedené v tomto programu nepředstavují administrativní zátěž pro iniciátory předložených projektů. Výzva k předkládání návrhů může být případně organizována ve dvou etapách, z nichž první bude vyžadovat pouze zaslání informací nezbytných pro přiměřené zhodnocení projektu.
|
d) |
zeměpisného dopadu prováděných opatření; |
|
d) |
zeměpisného a sociálního dopadu prováděných opatření; |
1. Odkazuje-li se na tento článek, zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci, v případě potřeby i hlasováním.
2. Stanovisko je uvedeno do zápisu; každý členský stát může požadovat, aby v zápisu bylo uvedeno jeho stanovisko.
3. Komise stanovisko poskytnuté výborem zohlední v co nejvyšší míře. Rovněž musí informovat výbor o způsobu, kterým bylo přihlédnuto k jeho stanovisku.
Odkazuje-li se na tento článek, uplatní se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.
1a. Komise zajistí, aby činnosti stanovené tímto rozhodnutím byly předběžně hodnoceny, sledovány a následně vyhodnocovány; zajistí přístupnost programu a průhlednost jeho provádění.
2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé a externí hodnocení programu.
2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé a externí hodnocení programu. Uspořádá rovněž pravidelné výměny názorů s příjemci tohoto programu týkající se jeho koncepce, uplatňování a hodnocení.
3. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:
|
a) |
prozatímní hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu nejpozději do 31. března 2010; |
|
b) |
sdělení o pokračování programu nejpozději do 31. prosince 2010; |
|
c) |
následnou hodnotící zprávu nejpozději do 31. března 2015. |
3. Komise předloží Evropskému parlamentu , Radě , Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a národním parlamentům:
|
-a) |
stručnou výroční zprávu obsahující zejména informace, které umožní vyhodnotit z kvantitativního pohledu úspěšnost tohoto programu; |
|
a) |
tři roky po přijetí tohoto rozhodnutí prozatímní hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu; |
|
b) |
čtyři roky po přijetí tohoto rozhodnutí sdělení o pokračování programu; |
|
c) |
následnou podrobnou hodnotící zprávu o provádění a výsledcích tohoto programu po jeho ukončení nejpozději do 31. března 2015. |
Článek 14a
Rovné zacházení
Subjekty, kterým je poskytován grant na provozní náklady v rámci tohoto programu, se mohou účastnit výzev k předkládání návrhů pro jiné programy, aniž by se k nim ve srovnání s jinými organizacemi financovanými z jiných rozpočtů než z rozpočtu Evropské unie přistupovalo přednostně.
Článek 14b
Zveřejňování finančních podpor
Každá instituce, sdružení nebo činnost, kterým je poskytován grant v rámci tohoto programu, musí zajistit zveřejnění podpory přidělené EU; k tomuto účelu stanoví Komise podrobné pokyny v oblasti průhlednosti.
Článek 14c
Šíření výsledků
Pro usnadnění šíření výsledků budou nástroje vyplývající z projektů financovaných v rámci tohoto programu – zejména v oblasti kriminologických statistik a údajů – v elektronické podobě zdarma zpřístupněny široké veřejnosti.
Článek 14d
Zveřejňování projektů
Komise a členské státy každoročně zveřejní seznam projektů financovaných tímto programem a přiloží k němu stručný popis každého projektu.
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0597
Vývoj Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (nařízení) *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2424/2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (KOM(2006)0383 – C6-0296/2006 – 2006/0125(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0383) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 66 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0296/2006), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0410/2006), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0598
Vývoj Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (rozhodnutí) *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2001/886/SVV o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (KOM(2006)0383 – C6-0297/2006 – 2006/0126(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise (KOM(2006)0383) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 30 odst. 1 písm. a) a b), čl. 31 odst. 1 písm. a) a b) a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU, |
|
— |
s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0297/2006), |
|
— |
s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0413/2006), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0599
Pomoc v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o zřízení nástroje pro pomoc v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení (9037/2006 – C6-0153/2006 – 2006/0802(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na znění Rady (9037/2006), |
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2004)0630) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 177 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a článek 203 této smlouvy, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0153/2006), |
|
— |
s ohledem článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Rozpočtového výboru (A6-0397/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněné znění Rady; |
|
2. |
domnívá se, že orientační referenční částka uvedená v legislativním textu musí být v souladu se stropem okruhu 4 nového víceletého finančního rámce, a zdůrazňuje, že roční částka bude stanovena v rámci ročního rozpočtového procesu v souladu s ustanoveními bodu 38 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006 (2); |
|
3. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 119 odst. 2 Smlouvy o Euratomu odpovídajícím způsobem změnila; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
5. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění předložené ke konzultaci; |
|
6. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
|
(1) |
Evropské společenství je významným poskytovatelem hospodářské, finanční, technické, humanitární a makroekonomické pomoci třetím zemím. S cílem zefektivnit vnější pomoc Evropského společenství byl navržen nový rámec pro plánování a poskytování pomoci. Nařízením Rady (ES) č. … ze dne … se zřizuje předvstupní nástroj pro pomoc Společenství poskytovanou kandidátským zemím a možným kandidátským zemím . Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. … ze dne … se zřizuje evropský nástroj sousedství a partnerství . Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. … ze dne … je zaměřeno na rozvojovou spolupráci a hospodářskou spolupráci s ostatními třetími zeměmi . Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č … ze dne …. se zřizuje nástroj stability. Toto nařízení je doplňkovým nástrojem, jehož cílem je podpořit úsilí o posílení jaderné bezpečnosti a uplatňování účinného a efektivního dozoru souvislosti s jadernými materiály ve třetích zemích. |
|
(1) |
Evropské společenství je významným poskytovatelem hospodářské, finanční, technické, humanitární a makroekonomické pomoci třetím zemím. S cílem zefektivnit vnější pomoc Evropského společenství byl navržen nový rámec pro plánování a poskytování pomoci. Nařízením Rady (ES) č. … ze dne … se zřizuje předvstupní nástroj pro pomoc Společenství poskytovanou kandidátským zemím a možným kandidátským zemím. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. … ze dne … se zřizuje evropský nástroj sousedství a partnerství. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. … ze dne … je zaměřeno na rozvojovou spolupráci se třetími zeměmi (3). Nařízení Rady (ES) č. ... ze dne ... podporuje hospodářskou spolupráci s ostatními třetími zeměmi. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č … ze dne …. se zřizuje nástroj stability. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ... ze dne ... zřizuje finanční nástroj pro prosazování demokracie a lidských práv na celém světě (EIDHR) (4) .Toto nařízení je doplňkovým nástrojem, jehož cílem je podpořit úsilí o posílení jaderné bezpečnosti a uplatňování účinného a efektivního dozoru souvislosti s jadernými materiály ve třetích zemích. |
|
(2a) |
Rostoucí dostupnost jaderného materiálu zvyšuje riziko šíření jaderných zbraní a má tudíž jednoznačné dopady na jadernou bezpečnost, jíž by se měl tento nástroj zabývat. |
|
(3a) |
Je věcí zásadního významu, aby byla zaručena důvěrnost informací o jaderné a radiační bezpečnosti, které musí být přesné a potvrzené, a to zejména s ohledem na informace, jež by mohly být předmětem velkého zájmu teroristů. |
|
(4) |
Společenství v souladu s kapitolou X Smlouvy již úzce spolupracuje s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, jak v oblasti dozoru nad jadernou bezpečností (na podporu cílů kapitoly VII hlavy II Smlouvy), tak v oblasti jaderné bezpečnosti. |
|
(4) |
Společenství v souladu s kapitolou 10 Hlavy II Smlouvy již úzce spolupracuje s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, jak v oblasti dozoru nad jadernou bezpečností (na podporu cílů kapitoly 7 hlavy II Smlouvy), tak v oblasti jaderné bezpečnosti. V tomto ohledu se Společenství aktivně zasazuje o to, aby byl vypracován kodex chování pro mezinárodní varovný systém v případě jaderných nehod pod záštitou Mezinárodní agentury pro atomovou energii. |
|
(7) |
Kromě mezinárodních úmluv a smluv uzavřely některé členské státy dvoustranné dohody o poskytování technické pomoci. |
|
(7) |
Kromě mezinárodních úmluv a smluv uzavřely některé členské státy dvoustranné dohody o poskytování technické pomoci. Je žádoucí koordinace akcí v rámci těchto dohod s akcemi Společenství. |
|
(9) |
Rozumí se, že poskytování pomoci dotyčným jaderným zařízením se uskutečňuje tak, aby bylo dosaženo maximálního dopadu pomoci, ovšem při respektování zásady, že odpovědnost za bezpečnost zařízení by měla zůstat na provozovateli a státu, do jehož působnosti zařízení spadá. |
|
(9) |
Rozumí se, že poskytování pomoci dotyčným jaderným zařízením se uskutečňuje tak, aby mohlo být dosaženo maximálního dopadu pomoci, ovšem při respektování zásady „znečišťovatel platí“ a pod podmínkou, že odpovědnost za bezpečnost zařízení, za jeho vyřazení z provozu a za odpad, který vytvořilo, by měla zůstat na provozovateli a státu, do jehož působnosti zařízení spadá. Dále je třeba dát přednost pomoci jaderným zařízením a činnostem, které pravděpodobně budou mít na členské státy významné účinky. |
|
(13) |
Toto nařízení poskytující finanční pomoc na podporu cílů Smlouvy se nedotýká příslušných kompetencí Společenství a členských států v dotyčných oblastech, zejména v oblasti dozoru nad jadernou bezpečností. |
|
(13) |
Toto nařízení poskytující finanční pomoc na podporu cílů Smlouvy se nedotýká výhradních pravomocí členských států činit vlastní rozhodnutí v oblasti energie, ani příslušných kompetencí Společenství a členských států v dotyčných oblastech, zejména v oblasti dozoru nad jadernou bezpečností. |
|
(13a) |
S ohledem na celkovou dobu trvání nástroje by měla být do tohoto nařízení začleněna finanční referenční částka ve smyslu bodu 38 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006 (5), aniž by tím byly dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu definované ve Smlouvě. |
Společenství financuje opatření na podporu vysoké úrovně jaderné bezpečnosti , radiační ochrany a provádění účinného a efektivního dozoru v souvislosti s jadernými materiály ve třetích zemích ve shodě s ustanoveními tohoto nařízení.
Společenství by mohlo financovat opatření na podporu účinného provádění v případech, které vedou k úrovni jaderné bezpečnosti odpovídající technologickému, regulačnímu a provoznímu vývoji v Unii, s přihlédnutím k poslednímu vědeckému a technickému vývoji , radiační ochrany a provádění účinného a efektivního dozoru v souvislosti s jadernými materiály ve třetích zemích ve shodě s ustanoveními tohoto nařízení, aniž by byla dotčena zásada „znečišťovatel platí“ .
|
a) |
podpora účinné kultury jaderné bezpečnosti na všech úrovních, zejména prostřednictvím: |
|
a) |
podpora účinných opatření v oblasti jaderné bezpečnosti na všech úrovních, zejména prostřednictvím: |
|
— |
zlepšení bezpečnostních hledisek při projektování , provozování a údržbě stávajících jaderných elektráren nebo jiných stávajících jaderných zařízení tak, aby mohlo být dosaženo vysoké úrovně bezpečnosti, |
|
— |
zlepšení bezpečnostních hledisek při provozování , modernizaci a údržbě stávajících jaderných elektráren nebo jiných stávajících jaderných zařízení s ohledem na zkušenosti z jejich provozu tak, aby mohlo být dosaženo co nejvyšší možné úrovně bezpečnosti , |
|
— |
podpora bezpečné přepravy, zpracování a likvidace jaderného paliva a radioaktivního odpadu, |
|
— |
podpora vývoje vhodných metod a technologií bezpečné přepravy, zpracování a likvidace vyhořelého jaderného paliva a radioaktivního odpadu a |
|
— |
a vypracovávání a provádění strategií pro vyřazování z provozu stávajících zařízení a sanaci bývalých jaderných areálů; |
|
— |
vypracovávání a provádění strategií pro vyřazování z provozu stávajících zařízení a sanaci bývalých jaderných areálů , jimiž lze dosáhnout vysokého stupně bezpečnosti při vynaložení přiměřených nákladů a v přiměřené lhůtě ; |
|
b) |
podpory účinných regulačních rámců, postupů a systémů, aby byla zajištěna odpovídající ochrana proti ionizujícímu záření z radioaktivních materiálů, zejména z vysoce radioaktivních zdrojů záření, a bezpečná likvidace těchto materiálů; |
|
b) |
podpory účinných regulačních rámců, postupů a systémů, aby byla zajištěna odpovídající ochrana proti ionizujícímu záření z radioaktivních materiálů, zejména z vysoce radioaktivních zdrojů záření, a bezpečná likvidace těchto materiálů, za něž musí i nadále nést finanční odpovědnost výlučně provozovatel takového zařízení; |
|
d) |
zavedení účinných pravidel pro nouzové plánování, připravenost a reakci, civilní ochranu a opatření na obnovu; |
|
d) |
zavedení účinných pravidel pro prevenci nehod , nouzové plánování, připravenost a reakci, civilní ochranu, zmírnění následků a opatření na obnovu; |
|
e) |
opatření na podporu mezinárodní spolupráce (včetně spolupráce v rámci příslušných mezinárodních organizací, především MAAE) ve výše uvedených oblastech, včetně provádění a sledování mezinárodních úmluv a smluv, výměny informací a odborné přípravy a výzkumu; |
|
e) |
opatření na podporu mezinárodní spolupráce (včetně spolupráce v rámci příslušných mezinárodních organizací, především MAAE) ve výše uvedených oblastech, včetně provádění a sledování mezinárodních úmluv a smluv, výměny informací , odborné přípravy, vzdělávání a výzkumu. |
2. Akční programy přesně stanovují sledované cíle, oblasti pomoci, plánovaná opatření, očekávané výsledky, řídicí postupy a celkovou výši plánovaného financování. Obsahují souhrnný popis operací, které mají být financovány, informaci o finančních částkách přidělených pro jednotlivé operace a orientační harmonogram provádění. Případně mohou obsahovat výsledky ze zkušeností získaných při předchozím poskytování pomoci.
2. Akční programy přesně stanovují sledované cíle, oblasti pomoci, plánovaná opatření, očekávané výsledky, řídicí postupy a celkovou výši plánovaného financování. Obsahují souhrnný popis operací, které mají být financovány, informaci o finančních částkách přidělených pro jednotlivé operace a orientační harmonogram provádění. Případně obsahují výsledky ze zkušeností získaných při předchozím poskytování pomoci.
3. Akční programy a jakékoliv jejich revize či doplnění budou přijímány v souladu s postupem uvedeným v čl. 20 odst. 2, pokud to bude vhodné, po konzultaci s partnerskou zemí či partnerskými zeměmi v dotčeném regionu.
3. Akční programy a jakékoliv jejich revize či doplnění budou přijímány v souladu postupem uvedeným v čl. 20 odst. 2 a s ohledem na článek 18 , pokud to bude vhodné, po konzultaci s partnerskou zemí či partnerskými zeměmi v dotčeném regionu
|
— |
agentury Evropské unie; |
|
— |
Společné výzkumné středisko Společenství a agentury Evropské unie; |
|
— |
programy snižování zadluženosti; |
|
— |
programy snižování zadluženosti , a to ve výjimečných případech a v souladu s mezinárodně uznávaným programem snižování zadluženosti ; |
2a. Financování poskytované Společenstvím se v přijímajících zemích ze zásady nevyužívá k placení daní, celních poplatků nebo jiných daňových nákladů.
Komise pravidelně vyhodnocuje výsledky politik a programů a účinnost programování, aby se přesvědčila, zda jsou plněny cíle, a aby mohla zformulovat doporučení pro zlepšení dalších operací. Komise zasílá důležité hodnotící zprávy výboru zřízenému podle článku 20.
Komise za pomoci nezávislých odborníků pravidelně u jednotlivých projektů vyhodnocuje výsledky politik a programů a účinnost programování, aby se přesvědčila, zda jsou plněny cíle, a aby mohla zformulovat doporučení pro zlepšení dalších operací. Komise zasílá důležité hodnotící zprávy Evropskému parlamentu, Radě a výboru zřízenému podle článku 20.
Článek 20a
Finanční referenční částka
Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení na období 2007–2013 se stanoví na 524 milionů euro.
Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 31. prosince 2010 hodnotící zprávu o provádění nařízení během prvních tří let, případně s legislativním návrhem nezbytných změn tohoto nástroje.
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 31. prosince 2010 hodnotící zprávu o provádění nařízení během prvních tří let a poté zprávu předkládá každé dva roky , případně s legislativním návrhem nezbytných změn tohoto nástroje.
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(3) Úř. věst. L […], […], s. […].
(4) Úř. věst. L […], […], s. […].
P6_TA(2006)0600
Víza pro překračování vnějších hranic členských států *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (KOM(2006)0084 – C6-0256/2006 – 2006/0022(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise (KOM(2006)0084) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 62 odst. 2 písm. b) bod i) Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 67 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0256/2006), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0431/2006), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
5. |
pověřuje předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi. |
|
(3) |
Antiguu a Barbudu, Bahamy, Barbados, Mauricius, Svatý Kryštof a Nevis a Seychely je třeba přeřadit do přílohy II. Je třeba, aby osvobození od vízové povinnosti pro příslušníky těchto zemí nevstoupilo v platnost před uzavřením dvoustranné dohody o osvobození od vízové povinnosti mezi Evropským společenstvím a předmětnou zemí. |
|
(3) |
Antiguu a Barbudu, Bahamy, Barbados, Mauricius, Svatý Kryštof a Nevis a Seychely je třeba přeřadit do přílohy II. Je třeba, aby osvobození od vízové povinnosti pro příslušníky těchto zemí nevstoupilo v platnost před uzavřením dvoustranné dohody o osvobození od vízové povinnosti mezi Evropským společenstvím a předmětnou zemí. Při příštím přezkumu nařízení (ES) č. 539/2001 by měl být prozkoumán případ dalších malých ostrovních států. |
|
(6) |
Členské státy mohou od vízové povinnosti osvobodit osoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti , které mají pobyt v některé ze třetích zemí uvedených v příloze II , jakož i žáky účastnící se školního zájezdu, kteří mají pobyt v jedné z těchto zemí . Pro tyto dvě kategorie osob je třeba zavést úplné osvobození od vízové povinnosti , pokud pobývají v některém z členských států; |
|
(6) |
Členské státy mohou od vízové povinnosti osvobodit osoby s přiznaným postavením uprchlíka , všechny osoby bez státní příslušnosti , a to jak ty, které spadají do oblasti působnosti Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954, tak i ty, které do oblasti působnosti této úmluvy nespadají , jakož i žáky účastnící se školního zájezdu, kteří mají pobyt ve třetí zemi uvedené v příloze II . Pro tyto tři kategorie osob majících pobyt v schengenském prostoru již existuje úplné osvobození od vízové povinnosti při opětovném vstupu do tohoto prostoru. Pro osoby těchto kategorií mající pobyt v členském státě, který není součástí schengenského prostoru nebo se k němu dosud nepřipojil, by mělo být zavedeno obecné osvobození týkající se jejich opětovného vstupu na území jiného členského státu vázaného schengenským acquis. |
|
— |
osoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti, které mají pobyt v některém členském státu a které jsou držiteli cestovního dokladu vydaného tímto členským státem. |
|
— |
osoby s přiznaným postavením uprchlíka , osoby bez státní příslušnosti a jiné osoby, které nemají státní příslušnost žádné země , které mají pobyt v některém členském státu a které jsou držiteli cizineckého pasu, pasu osob bez občanství nebo jiného cestovního dokladu vydaného tímto členským státem ; |
|
— |
státní příslušníci třetích zemí, kteří mají povolení k dlouhodobému pobytu v souladu s článkem 8 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (2). |
|
a) |
držitelé diplomatických pasů , služebních/úředních pasů nebo zvláštních pasů v souladu s jedním z postupů stanovených v čl. 1 odst. 1 a v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 789/2001; |
|
a) |
držitelé diplomatických pasů nebo služebních/úředních pasů v souladu s jedním z postupů stanovených v čl. 1 odst. 1 a v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 789/2001; |
|
3) |
BRITŠTÍ OBČANÉ, KTEŘÍ NEMAJÍ POSTAVENÍ STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA VE SMYSLU PRÁVA SPOLEČENSTVÍ: British Overseas Territories Citizens British Overseas Citizens British Subjects British Protected Persons; |
|
3) |
BRITŠTÍ OBČANÉ, KTEŘÍ NEMAJÍ POSTAVENÍ STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA VE SMYSLU PRÁVA SPOLEČENSTVÍ: British Overseas Territories Citizens , kteří nemají právo pobytu ve Spojeném království British Overseas Citizens British Subjects , kteří nemají právo pobytu ve Spojeném království British Protected Persons |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0601
O dalším postupu po udělení Sacharovovy ceny
Usnesení Evropského parlamentu o Sacharovově ceně
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu |
|
A. |
vzhledem k tomu, že od roku 1988 se uděluje Sacharovova cena za svobodu myšlení a že tato cena představuje jednu z mnoha forem podpory lidských práv a demokracie ze strany Parlamentu a že jejím prostřednictvím je možné ocenit ty, kdo bojují proti útlaku, nesnášenlivosti a nespravedlnosti ve světě, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že mezi jejími držiteli najdeme osobnosti nebo organizace jako jsou Anatolij Marčenko (1988), Aung San Suu Kyi (1990), Adem Demaçi (1991), Las Madres de la Plaza de Mayo (1992), Oslobodjenje (1993), Taslima Nasrínová (1994), Leyla Zanaová (1995), Wei Jingsheng (1996), Salima Ghezaliová (1997), Ibrahim Rugova (1998), Xanana Gusmão (1999), ¡Basta Ya! (2000), Nurit Peledová-Elhananová, Izzat Ghazzawi, Dom Zacarias Kamwenho (2001), Oswaldo José Payá Sardiñas (2002), Kofi Annan a Organizace spojených národů (2003), Běloruská asociace novinářů (2004), společně Ženy v bílém (Kuba), Reportéři bez hranic a Hauwa Ibrahimová (2005) a Aljaksander Milinkevič (2006), |
|
C. |
vzhledem k tomu, že držitelce ceny za rok 1990, barmské disidentce Aung San Suu Kyi, která je v domácím vězení, a držiteli ceny za rok 2005, kubánské skupině Ženy v bílém, nebylo dosud umožněno převzít tuto cenu, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že Konference předsedů rozhodla, že na Kubu a do Barmy budou vyslány delegace, které naváží styky s držiteli cen a zjistí, jaká je jejich osobní situace, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že držitel Sacharovovy ceny za rok 1996 Wei Jingsheng, který je stále zadržován, nemohl zatím navštívit plenární zasedání, aby získal odměnu spojenou s touto cenou, |
|
1. |
vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že uvedeným držitelům ceny nebylo dosud umožněno převzít osobně cenu, což je porušením jednoho ze základních lidských práv, práva svobodně opustit svou zemi a vrátit se do ní, které výslovně uznává Všeobecná deklarace lidských práv; |
|
2. |
požaduje, aby poté, co se Konference předsedů rozhodla vyslat dvě delegace, jednu do Barmy a druhou na Kubu, orgány těchto zemí umožnily těmto delegacím vstup do země; |
|
3. |
vítá rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. listopadu 2006 o vytvoření mechanismu pro další postup v otázce držitelů Sacharovovy ceny a o pravidelném vysílání delegace Parlamentu, která by se setkávala s těmi držiteli ceny, jimž orgány jejich zemí neumožnily zúčastnit se jejího předání; |
|
4. |
znovu požaduje, aby držitelé Sacharovovy ceny a zejména Aung San Suu Kyi, Oswaldo José Payá Sardiñas a Ženy v bílém mohli navštívit evropské instituce; |
|
5. |
žádá svého předsedu, aby přijal všechna opatření nezbytná pro zavedení těchto rozhodnutí do praxe; |
|
6. |
žádá Konferenci předsedů, aby zařadila do pořadu jednání následujícího dílčího zasedání předání Sacharovovy ceny Wei Jingshengovi; |
|
7. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám Barmy, Číny a Kuby, parlamentům Číny a Barmy, Národnímu shromáždění lidové moci Kubánské republiky a Radě pro lidská práva OSN. |
P6_TA(2006)0602
Ochrana údajů v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech
Doporučení Evropského parlamentu Radě týkající se vývoje jednání o rámcovém rozhodnutí o ochraně údajů v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (2006/2286(INI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh doporučení Radě, který předložila Martine Roure za skupinu PSE, o vývoji jednání o rámcové dohodě týkající se ochrany údajů v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (B6-0618/2006), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj ze dne 27. září 2006 k návrhu rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (1) (dále jen „rámcové rozhodnutí“), |
|
— |
s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů v této věci ze dne 19. prosince 2005 (2) a 29. listopadu 2006 (3), |
|
— |
s ohledem na Úmluvu Rady Evropy č. 108 o ochraně osob se zřetelem na automatické zpracování osobních údajů, |
|
— |
s ohledem na Úmluvu o uplatňování Schengenské úmluvy ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (4), |
|
— |
s ohledem na čl. 114 odst. 3 a článek 94 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0456/2006), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Rada dodržela závazek, který dne 27. září 2006 přijala před Evropským parlamentem, a urychlila diskuse o návrhu rámcového rozhodnutí o ochraně údajů v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a že patrně v nejbližší době dospěje k dohodě o tomto návrhu, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že přes závazek, který v tomto smyslu dne 27. září 2006 přijalo předsednictví před Evropským parlamentem, se zdá, že jednomyslně přijaté výše uvedené stanovisko nebylo vzato v potaz při probíhajících jednáních v Radě, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že Evropský parlament a národní parlamenty nebyly informovány o stavu jednání v Radě, |
|
D. |
vzhledem ke zdrženlivým stanoviskům evropské konference komisařů pro ochranu údajů ze dne 24. ledna 2006 a jejich londýnskému prohlášení ze dne 2. listopadu 2006 o zvýšeném standardu ochrany údajů v rámci třetího pilíře, v němž žádají o ustavení uceleného rámce na ochranu údajů při jejich výměně jak mezi členskými státy, tak mezi vnitrostátními orgány nebo se třetími zeměmi, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že stanoviska evropského inspektora ochrany údajů a evropské konference komisařů pro ochranu údajů patrně nebyla při jednání v Radě vzata v potaz, |
|
F. |
s mimořádným znepokojením nad vývojem diskusí v Radě, kde členské státy zřejmě směřují k dohodě na základě nejmenšího společného jmenovatele v oblasti ochrany údajů; naopak s obavou, že úroveň ochrany údajů je nižší než ta, kterou zajišťuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (5) a Úmluva č. 108 Rady Evropy, a že zavedení této možné dohody do praxe by mohlo mít záporný dopad na obecnou zásadu ochrany údajů v každém členském státě EU, aniž by však zajistilo uspokojivou úroveň ochrany na evropské úrovni, |
|
G. |
vzhledem k tomu, že text rámcového rozhodnutí, o němž nyní probíhá diskuse v Radě, by zavedl různá pravidla ochrany údajů: pravidla, která uplatňují státy patřící do Schengenského prostoru, a pravidla uplatňovaná členskými státy, které nejsou jeho součástí, což jsou rozdíly, které by vedly k nekoherentnosti standardů ochrany údajů i v samotné Evropské unii, |
|
H. |
vzhledem k tomu, že je tento návrh rámcového rozhodnutí úzce spojen se zaváděním zásady dostupnosti, prioritou Haagského programu, |
|
I. |
připomínaje, že tento návrh rámcového rozhodnutí má posléze nahradit výše uvedenou Úmluvu 108 Rady Evropy, díky čemuž EU získá vlastní nástroj ochrany údajů v rámci policejní a soudní spolupráce, |
|
1. |
dává Radě tato doporučení: Obecné zásady
Minimální standardy ochrany údajů v konkrétním rámci policejní a soudní spolupráce
Další předávání údajů a zacházení s nimi
Zvláštní připomínky
|
|
2. |
vyhrazuje si diskusi s národními parlamenty o svém budoucím postoji k návrhu rámcového rozhodnutí o ochraně údajů, jakmile Rada určí své směřování v této věci; |
*
* *
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi a parlamentům a vládám členských států a Radě Evropy. |
(1) Přijaté texty, P6_TA(2006)0370.
(2) Úř. věst. C 47, 25.2.2006, s. 27.
(3) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
P6_TA(2006)0603
Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii
Usnesení Evropského parlamentu o Evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii – Zelená kniha (2006/2113(INI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na zelenou knihu Komise „Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii“ (KOM(2006)0105), |
|
— |
s ohledem na společný dokument Komise a vysokého představitele pro vnější aspekty energetické politiky, předložený Evropské radě, která se konala ve dnech 15.–16. června 2006, |
|
— |
s ohledem na svůj postoj přijatý ve druhém čtení dne 8. března 2005 ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (1), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 26. října 2005 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (2), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj přijatý ve druhém čtení dne 13. prosince 2005 ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (3), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj přijatý ve druhém čtení dne 4. dubna 2006 ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě (4), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj přijatý dne 18. května 2006 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Smlouvy o energetickém společenství Evropským společenstvím (5), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj přijatý dne 16. listopadu 2005 o návrhu nařízení Rady k provádění protokolu č. 9 připojeného k Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii, pokud jde o jadernou elektrárnu Bohunice V1 na Slovensku (6), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2005 o využívání finančních zdrojů určených na vyřazování jaderných elektráren z provozu (7), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2005 k tématu „Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu“ (8), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2004 o návrhu směrnice Rady, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů (kodifikované znění) (9), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 5. července 2005 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatření na zachování bezpečnosti dodávek elektřiny a investic do infrastruktur (10), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj přijatý dne 5. července 2006 k návrhu směrnice Rady o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva a o její kontrole (11), |
|
— |
s ohledem na své usnesení z 14. února 2006 obsahující doporučení Komisi k vytápění a chlazení s využitím obnovitelných zdrojů energie (12), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrhy konkrétních opatření (13), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o zajištění dodávek energií v Evropské unii (14), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o energetické účinnosti aneb Méně znamená více – Zelená kniha (15), |
|
— |
s ohledem na závěry předsednictva Evropské rady konané ve dnech 23.–24. března 2006 o podpoře Zelené knihy o energetické politice pro Evropu a ve dnech 15.–16. června 2006 o Společném dokumentu Komise a vysokého představitele o vnějších aspektech energetické bezpečnosti, |
|
— |
s ohledem na jednání během veřejného slyšení pořádaného na toto téma Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku dne 12. září 2006, |
|
— |
s ohledem na Smlouvu o ústavě pro Evropu, podle níž je energetika oblastí, kde existuje sdílená pravomoc s členskými státy, |
|
— |
s ohledem na článek 45 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0426/2006), |
|
1. |
vítá Zelenou knihu Komise o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii, ale zdůrazňuje, že je nutno uznat stále se měnící podmínky na širším globálním trhu s energií a vyzdvihuje důležitost změny postoje výrobce směrem k systematickému přístupu, který zohledňuje výrobu, rozvod a spotřebu energie s cílem vytvořit evropskou energetickou politiku, jež by v co nejširším měřítku umožňovala zajišťování dostupné energie ze zdrojů s nízkým obsahem uhlíku, dodržovala tržní mechanismy a současně chránila životní prostředí, bojovala proti klimatickým změnám a podporovala energetickou účinnost; |
|
2. |
zdůrazňuje, že Komise ve své zelené knize uvedla, že k dlouhodobému zajištění dodávek energie v Evropě se musí do evropského trhu s energií investovat 1 bilion EUR; rovněž poznamenává, že nelze předpokládat, že tyto zdroje je možné financovat z veřejných zdrojů, a že je tudíž důležité zapojit do dalšího vývoje konsensu ohledně energetické politiky i hospodářské subjekty z energetického průmyslu; |
|
3. |
naléhá na Evropskou radu, která se bude konat na jaře 2007, aby přijala akční plán, který by měl obsahovat alespoň tyto prvky: umístění spotřebitelů do středu energetické politiky, radikální reformu Systému pro obchodování s emisemi (ETS) EU směřující trh k investicím do nízkouhlíkového hospodářství, které by mělo být podporováno stanoveným cílem pro emise uhlíku EU do roku 2020 včetně cíle ve výši 25 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 a závazného cíle pro automobilové emise, postupnou změnu energetické účinnosti, posílení úsilí o uskutečnění rozdělení co do litery i co do smyslu, včetně plného rozdělení vlastnictví (ownership unbundling) energetických sítí v případě, že ostatní opatření se ukáží jako neúčinná, minimální závazné pokyny stanovené pro regulační orgány včetně postupu jmenování regulačních orgánů, nezávislost, transparentnost a zodpovědnost, ambiciózní strategie výzkumu a rozvoje v oblasti čistých energetických technologií, společnou strategii zahraniční energetické politiky a plné provádění všech současných právních předpisů EU v oblasti energie; |
Udržitelnost
Změna klimatu
|
4. |
uznává, že klimatické změny jsou příčinou vážných problémů vyžadujících okamžitou reakci EU a domnívá se, že převážná část energie v EU musí do roku 2050 pocházet ze zdrojů bez emisí uhlíku nebo být vyráběna technologiemi, jejichž výsledkem nejsou emise skleníkových plynů, se zaměřením na úspory energie, energetickou účinnost a obnovitelné energie, a proto je třeba stanovit jasný plán pro dosažení tohoto cíle; naléhá na vedoucí představitele EU, aby se do příštího roku dohodli na závazných hodnotách CO2 do roku 2020 a orientačních hodnotách CO2 do roku 2050 a dále věří, že:
|
Výzkum, rozvoj a inovace
|
5. |
vyzývá Evropskou radu, která se bude konat na jaře 2007, aby zajistila, že budoucí energetická politika pro Evropu se bude efektivně opírat o ambiciózní strategie výzkumu a rozvoje v energetické oblasti, včetně vhodnějších veřejných financí a silných podnětů pro výraznější financování výzkumu a rozvoje ze soukromých zdrojů, a bude plnit závazky vyplývající ze sociální odpovědnosti podniků; podporuje členské státy, aby vytvořily strategii pro vyšší rozpočet na výzkum, zejména při příležitosti střednědobé revize rozpočtu ES na Sedmý rámcový program pro výzkum, technologický vývoj a demonstrace a na zvláštní program pro inteligentní energii, vyzývá k připravení Evropského strategického programu pro energetické technologie a doufá, že jeho obsah pokryje oblasti výzkumu, které se zaměřují na nové energetické technologie ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zejména včetně skladování energie; |
|
6. |
vyzývá Komisi, aby zajistila, že se v opatřeních krátkodobé energetické a dopravní politiky EU a podpůrných orgánech bude odrážet přínos využívání vodíkových a palivových článků pro urychlení přechodu od energie získané z fosilních paliv na účinnou energii chudou na CO2 a dopravní systém; |
|
7. |
připomíná, že EU si musí uchovat klíčovou úlohu v iniciativách, jako jsou Mezinárodní partnerství pro hospodářství využívající vodík (IPHE) (16) nebo Mezinárodní experimentální termonukleární reaktor (ITER) (17); |
|
8. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily mapu pro inovace šetrné ke klimatu a životnímu prostředí, která se nebude opírat pouze o technologickou inovaci, ale i o vývoj strategií pro větší pronikání nejlepších dostupných technologií a organizačních zlepšení na trh, např. v logistice; |
|
9. |
vyzývá Komisi, aby provedla energetický audit o stávajících technologických platformách za účelem zlepšení koordinace a výměny odborných poznatků; |
|
10. |
konstatuje, že výzkum v oblasti energetických technologií je důležitým krokem na cestě k otevření vývozních trhů; vyzývá proto Komisi, aby pokračovala v podpoře výzkumu všech zdrojů energie (konvenčních, jaderných a obnovitelných), aby Evropa mohla tento výzkum nejen využít pro vlastní potřebu v členských státech, ale mohla také otevřít vývozní trhy; |
Investice
|
11. |
připomíná potřebu značných investic do infrastruktury elektrické energie a plynu, aby byly v Evropě zajištěny dodávky energie; žádá Komisi, aby:
|
|
12. |
jelikož se elektrické sítě budou muset přizpůsobit rostoucímu podílu obnovitelných energií a decentralizované výrobě, vyzývá Komisi a členské státy k další podpoře výzkumu nezbytných informačních a komunikačních technologií; |
|
13. |
podporuje zapojení zúčastněných osob na regionální úrovni do problematiky energie, jelikož mnoho problémů nachází své řešení prostřednictvím investicí na regionální a městské úrovni, zejména díky řešením upřednostňujícím používání různorodých a obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje potenciál malých a středních podniků, pokud jde o investice do energie, a úlohu, kterou mohou hrát investice do udržitelné energie (tj. do biomasy, biopaliv a do dálkového vytápění) při regionálním a městském rozvoji; žádá tudíž členské státy a Komisi, aby do této problematiky zapojily regionální a místní orgány, které by se tak v ještě větší míře zavázaly k podpoře obnovitelných zdrojů energie v rámci celkové skladby energie; |
|
14. |
upozorňuje na problémy, jimž čelí příhraniční regiony z důvodu rozdílů ve vnitrostátní energetické politice, nedostatku výměny informací mezi poskytovateli energie v členských státech a nedostatku harmonizované energetické politiky EU; |
|
15. |
zdůrazňuje pozitivní vliv, který má podpora a rozvoj obnovitelných energetických technologií na tvorbu nových dlouhodobých a vysoce kvalifikovaných pracovních míst; |
Zajištění dodávek
Energetická účinnost a úspory energie
|
16. |
vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly opatření, která by z EU do roku 2020 učinila energeticky nejúčinnější ekonomiku na světě a aby stanovily účinná energetická opatření jako průřezovou prioritu pro veškeré oblasti politik EU; vyzývá Komisi, aby zajistila včasné uplatnění směrnic ES v této oblasti a naléhavě žádá Radu, aby přijala návrhy na akční plány pro energetickou účinnost, a členské státy, aby ve svých akčních plánech pro energetickou účinnost, které mají předložit do června 2007, využívaly osvědčené postupy; naléhavě žádá Komisi, aby na všech úrovních poskytla dostatek zaměstnanců pro převedení navrhovaných opatření do podoby akčního plánu a konkrétních činností; připomíná členským státům, že kdyby plně uplatnily stávající právní předpisy EU, splnily by již 50 % cíle, t.j. 20 % úsporu energie do roku 2020; vyzývá předsedu Komise, aby podpořil globální dohodou o energetické účinnosti; |
|
17. |
upozorňuje na skutečnost, že pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a procesy chlazení lze použít velmi slibné zdroje a že rovněž dálkové vytápění nabízí infrastrukturu pro příští obnovitelné zdroje energie; naléhá proto na národní vlády, aby plně prováděly stávající směrnici o kombinované výrobě tepla a elektřiny a aby vytvořily nezbytné právní a finanční podmínky pro plné využívání potenciálu kombinované výroby tepla a elektřiny, jak bylo určeno ve vnitrostátních studiích potenciálu; |
|
18. |
připomíná, že 40 % veškeré energie v EU se spotřebuje v budovách a že je značný potenciál ke snížení této spotřeby již při plánování nových budov a díky modernizaci stávajících budov; naléhá na Komisi, aby revidovala stávající směrnici o budovách s tím, aby se týkala i budov, které mají méně než 1 000 m2; vyzývá Komisi, aby zajistila, že budovy všech orgánů a institucí EU půjdou příkladem tím, že do roku 2012 dosáhnou statusu uhlíkové neutrality; věří, že by se členské státy měly zavázat k tomu, aby to platilo i pro vládní budovy všech států a k tomu, že by se tento cíl měl do roku 2015 rozšířit na orgány místní správy a regionální správy; naléhavě žádá Komisi, aby v EU v širokém měřítku uplatňovala program zaměřený na zavádění pasivních domů a budov a domů a budov s pozitivní energetickou bilancí; |
|
19. |
vyzývá předsedu Komise, aby uspořádal setkání zástupců největších měst členských států, kteří by si vyměnili zkušenosti z oblasti místních projektů na snížení spotřeby energie ve snaze snížit a zefektivnit spotřebu energie ve městech; domnívá se, že je potřeba vážně usilovat o zvýšení množství energie získané z kombinované výroby tepla a energie a chlazení a dálkového vytápění; dodává, že tyto technologie nabízí možnost většího využívání biomasy a biopaliv, a zdůrazňuje, že dálkové vytápění nabízí infrastrukturu i pro budoucí obnovitelné zdroje energie; domnívá se, že v této oblasti by Komise měla úzce spolupracovat s Výborem regionů; |
|
20. |
vyzývá Komisi, aby nejpozději do jara 2007 předložila prováděcí opatření týkající se energeticky účinných produktů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů (18); |
|
21. |
žádá, aby Komise dále pomáhala průmyslové sféře vyvíjet systémy inteligentního měření a stanovování poplatků; případně prostřednictvím dálkově řízeného systému inteligentního měření (AMM); vyzývá Komisi, aby vypracovala podrobnou analýzu nákladů a přínosů těchto měření a zohlednila přitom změny v chování spotřebitelů; |
|
22. |
domnívá se, že při zvyšování energetické účinnosti hraje důležitou úlohu zdanění; věří, že by se mělo vynaložit úsilí na to, aby vnitrostátní daňové soustavy členských států zvýhodňovaly energeticky účinnou praxi; |
|
23. |
upozorňuje Komisi na potřebu toho, aby byly strukturální fondy EU využívány, a to zejména v nových členských státech, k rozsáhlé modernizaci tepelné izolace obytných domů, což přinese výrazné snížení spotřeby energie a emisí CO2; |
|
24. |
vyzývá k vytvoření komplexní strategie EU v odvětví dopravy zaměřené na postupné stahování fosilních paliv a snižování závislosti EU na ropě a k postupnému používání čistých energií v dopravě; podporuje posun k energeticky nejúčinnějším a nejekologičtějším dopravním prostředkům, k nimž je třeba dospět zejména prostřednictvím nových právních předpisů, včetně zavádění právních předpisů v automobilovém průmyslu včetně podpory pronikání hybridních aut a plně elektrických aut na trh; |
|
25. |
vyslovuje politování nad tím, že má Komise obrovské problémy při propojení otázek dopravy a energetiky; připomíná, že odvětví dopravy je příčinou největšího evropského problému se zabezpečením dodávek a nadměrné závislosti na ropě a že emise z odvětví dopravy, které způsobují změnu klimatu, prudce stoupají, zejména z letecké dopravy; |
|
26. |
zdůrazňuje, že mnoho odlehlých a nejvzdálenějších regionů má, pokud jde o obnovitelnou energii, velký potenciál související s jejich zeměpisnými a klimatickými podmínkami (slunce, vítr, biomasa, energie mořských vln); doufá, že se této mimořádné příležitosti využije více, zejména aby se aktivně přispělo k dosažení kjótských cílů; |
|
27. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly praktická opatření pro zlepšení energetické účinnosti malých a středních podniků, patří sem zejména opatření na zvýšení informovanosti a kroky k zajištění snadnějšího přístupu k finančním prostředkům včetně finančních prostředků ze strukturálních fondů, EBRD a EIB, aby takové podniky mohly investovat do snižování spotřeby energie; |
|
28. |
doufá, že ve třetích zemích se bude usilovat o větší energetickou účinnost a schvaluje návrh Komise snažit se o přijetí mezinárodní dohody o energetické účinnosti; |
|
29. |
zastává názor, že systém srovnávacího hodnocení dohodnutý ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (19) za účelem dosažení konečné energetické účinnosti, je z ekonomického hlediska racionální, nebyrokratický a účinný prostředek, jak zvýšit energetickou účinnost, a navrhuje, aby se tento systém využíval ve větší míře v dalších energetických odvětvích; žádá Komisi, aby podle článku 16 uvedené směrnice vynaložila úsilí o rychlejší stanovení společných srovnávacích ukazatelů pro celou EU ve všech relevantních oblastech na základě odvětvových ukazatelů energetické účinnosti; |
Skladba zdrojů energie
|
30. |
domnívá se, že diverzifikace zdrojů energie spolu se zvýšeným využitím místních zdrojů a decentralizovanou výrobou energie napomůže k zajištění dodávek; ale uznává, že rozhodnutí o složení energetických zdrojů v členských může ovlivnit bezpečnost dodávek do jiných členských států; pohlíží na závislost EU na omezeném počtu výrobců energie a vedení dodávek jako na vážné riziko pro svoji stabilitu a prosperitu; vítá zavedení mechanismu, který je schopen zajistit rychlou solidaritu a pomoc členským státům, které čelí obtížím v důsledku poškození jejich infrastruktury; |
|
31. |
pokládá za absolutně nezbytné, aby se evropská energetická strategie opírala o maximální subsidiaritu a aby rozhodnutí týkající se skladby energií zůstala výsadním právem členských států; |
|
32. |
vítá scénář o vysoké účinnosti a obnovitelných zdrojích z července 2006 předložený Generálním ředitelstvím Komise pro dopravu a energii a studii zadanou Výborem Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku ohledně zajištění dodávek předloženou témuž výboru ze dne 9. října 2006; naléhá tudíž na Komisi, aby scénáře brala jako základ pro energetický přezkum plánovaný na leden 2007; |
|
33. |
žádá Komisi a členské státy, aby bez zanedbávání krátkodobých a střednědobých nákladů dávaly přednost těm formám energie, které omezují závislost na dovozech zejména fosilních paliv a podporují životní prostředí, jsou udržitelné a omezují rizika trvalé dodávky, mimo jiné z důvodu decentralizace výroby; |
|
34. |
vyzývá předsedu Komise, aby uskutečnil plán zveřejňovat každý měsíc údaje o evropských zásobách, dovozech a vývozech ropy a ropných produktů rozepsané podle typu produktu (ropa, benzin, nafta, topný olej a další); domnívá se, že údaje tohoto druhu (které by byly veřejné, jako je tomu ve Spojených státech) by poskytly jasnější představu o tlacích vyvíjených na světový trh a jasný obraz o evropské spotřebě a zároveň by hospodářské subjekty méně lpěly na amerických zásobách, takže by ceny ropy méně kolísaly; |
|
35. |
vyzývá Komisi, aby vedla transparentní a objektivní debatu o budoucí skladbě energií, a vzala přitom v úvahu výhody a stinné stránky všech forem energie, včetně ekonomických a environmentálních nákladů a důsledků; |
|
36. |
naléhá na Komisi, aby nejpozději do konce roku 2008 dokončila nový energetický a dopravní modelový nástroj pro EU; domnívá se, že by se tento vzestupný model měl vytvořit v úzké spolupráci mezi útvary Komise, IEA a národními vládami a měl by se soustředit na organizaci veškerých statistických údajů o energii a dopravě v Evropě, model by poté nahradil množství modelů, které dnes existují v různých útvarech Komise, a rovněž by harmonizoval statistiky z oblasti energie v celé Evropě; dále věří, že model by měl být k dispozici veřejnosti a stejně jako dnes v USA by mohl být užíván na žádost různými zúčastněnými osobami pro účely rozvoje různých scénářů pro energetickou budoucnost EU; |
|
37. |
navrhuje, aby pro posílení diverzifikace zdrojů energie EU stanovila dlouhodobý stabilní politický rámec a vytvořila tak nezbytné investorské prostředí; domnívá se, že by tento rámec měl obsahovat cíl EU pro energetickou účinnost, tj. nejméně 20 % zlepšení do roku 2020 a žádá Komisi, aby navrhla rámec pro možnosti harmonizovaných systémů podpory obnovitelných energií jako součást plánu obnovitelných energií a dále by měl obsahovat závazné odvětvové cíle v oblasti obnovitelných energií – do roku 2020 dosáhnout 25 % podílu obnovitelných energií u primární energie, plán na úrovni Rady a Komise pro dosažení cíle 50 % podílu obnovitelné energie do roku 2040, a cíl snížit emise CO2 na úrovní EU do roku 2020 o 30 % a o 60–80 % do roku 2050; |
|
38. |
zdůrazňuje, že potřeba změnit složení současné výroby energie není břemenem, nýbrž příležitostí; používání solární a větrné energie, energie z biomasy, vodní nebo geotermální energie a energeticky účinnějších technologií pomůže při plnění závazků přijatých v Kjótu a podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a také při posilování inovací, tvorby pracovních míst a konkurenceschopnosti v Evropě; |
|
39. |
domnívá se, že navrhovaný strategický průzkum energetiky (SER) by měl zahrnovat práci navrhované „Observatoře pro dodávky energie“, (jež by neměla být nezávislým subjektem) a měl by obsahovat analýzu zabezpečení pravidelných dodávek energie; domnívá se, že činnost SER by měla zahrnovat strategickou analýzu problémů, které EU řeší v odvětví energetiky včetně externích aspektů, podporuje Komisi v tom, aby použila SER k vytvoření nového pravidla, které by umožnilo členským státům analyzovat klady a zápory různých politických možností s ohledem na životní prostředí, zajištění dodávek, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst, což by mělo pomoci minimalizovat rizika; vítá úsilí Komise o provedení podrobné studie o v rámci SER dotacích a nákladech na různé energetické zdroje včetně internalizace externích nákladů; a to s uplatněním spotřebního cyklu a přístupu „od zdroje až po výrobu“; požaduje zveřejnění této studie s cílem zvýšit informovanost veřejnosti; navrhuje, aby byla provedena celoevropská studie pokroku v oblasti nabídky a poptávky ze střednědobého a dlouhodobého hlediska s cílem identifikovat investiční potřeby, zejména ve výrobní oblasti, a zlepšit profil provozovatelů; navrhuje, že by se analýza nákladů a výnosů měla zaměřit na přínos jednotlivých zdrojů energie pro tři cíle EU v oblasti energie, konkrétně zajištění dodávek, konkurenceschopnost a environmentální udržitelnost; |
|
40. |
domnívá se, že SER by měl rovněž zahrnovat obchodní otázky, což znamená, že by měl analyzovat vliv mezinárodní spolupráce a dlouhodobých smluv, které již byly podepsány a které mají být podepsány, a posoudit konzistenci mezi politikami podniků a vnitrostátními politikami a politikami EU; |
|
41. |
připomíná, že ropa je stále nejdůležitějším primárním zdrojem energie v EU, a že EU téměř v plné míře závisí na jejím dovozu; lituje nedostatku pozornosti kterou Komise v zelené knize věnovala této skutečnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly v úvahu potřebu omezit využívání ropy, a tak snížit závislost na dovozu a přispět ke snížení emisí CO2; |
|
42. |
trvá na tom, aby členské státy uplatňovaly systematický přístup včetně hospodářských, ekologických a technologických aspektů výroby, distribuce, spotřeby a uvádění kapalných a plynných biopaliv na trh, a to zejména paliv, která jsou používána v dopravě, aby se zlepšil přístup a podpora obchodu s biopalivy; trvá na plném provádění stávajících závazných právních předpisů; naléhavě žádá Komisi, aby odstranila technické a administrativní překážky prolínání úrovní a aby zajistila soulad mezi různými oblastmi politik, např. dopravní politikou, obchodu se zemědělskými produkty, a aby se uznávala jak kapalná, tak plynná biopaliva jako možnost volby v odvětví dopravy, nikoliv pouze jako paliva pro výrobu elektřiny; podporuje členské státy v tom, aby přihlížely k povinné a komplexní certifikaci, která má být zavedena Komisí a umožnit udržitelnou produkci biopaliv ve všech fázích i celkovou bilanci emisí skleníkových plynů po celou dobu spotřebního cyklu, jak pro biopaliva vyrobená v Evropské unii, tak pro dovezená biopaliva; |
|
43. |
vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila návrh směrnice o vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, a připomíná své usnesení ze dne 14. února 2006 s doporučeními Komisi a Radě o vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie; |
|
44. |
vyzývá Komisi, aby ve střednědobém výhledu uznala význam úlohy fosilních paliv a možnost vypracování dalších studií zaměřených na snížení intenzity obsahu uhlíku v těchto palivech, společně s cílem 2 °C u snížení CO2. domnívá se, že by to mělo zahrnovat rovněž stálou modernizaci a zlepšování účinnosti paliv, rozvoj nové generace zařízení založených na přeměně do plynného stavu a paralelní výrobě elektřiny a chemických látek, další rozvoj hospodárných metod zachycování a skladování uhlíku obsaženého v uhlí, plynu a ropě, v souladu s rozhodnutím Evropské technologické platformy ve věci elektrárny na fosilní paliva s nulovými emisemi; a rovněž odstranění překážek, které představují právní předpisy EU; |
|
45. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly socioekonomický význam místních a domácích zdrojů energie v EU a aby podporovaly jejich rozvoj jako prostředku přispění k zajištění dodávek energie v Evropě; |
|
46. |
vyzývá Komisi, aby zavedla transevropské energetické sítě a zavedla plán prioritního propojení s ohledem na nedávno pozměněné rozhodnutí, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, aniž by zanedbala zařízení pro přijímání zkapalněného zemního plynu a pro opětnou přeměnu do plynného stavu a zařízení pro jeho skladování; kromě toho se domnívá, že veškeré energetické zdroje včetně obnovitelných zdrojů by měly mít spravedlivých přístup do energetických sítí s cílem budoucí integrace trhů a zabezpečení dodávek energie; domnívá se, že pobřežní větrné elektrárny by se měly začlenit nejprve do regionálních sítí a až poté to transevropských energetických sítí; |
|
47. |
žádá Komisi, aby obzvláště uvážila rozvoj mořských obnovitelných energií (pobřežní vítr, síla vln, příliv) zejména v Severním moři, v Baltickém moři, v Irském moři a ve Středozemním moři, a solární energii zejména ve středomořské oblasti, aby bylo zajištěno, že tyto zdroje jsou součástí pracovního programu pro obnovitelné zdroje energie na rok 2007 a že jsou urychleně v plné míře rozvíjeny; |
|
48. |
domnívá se, že jaderná energie je součástí evropské politické diskuze o skladbě energetických zdrojů; uznává úlohu, kterou jaderná energie v současné době hraje v některých členských státech v zabezpečování dodávek elektřiny jako součást skladby energetických zdrojů a způsob, jak se vyhnout emisím CO2; domnívá se, že rozhodnutí o tom, zda by měla jaderná energie i nadále hrát svou roli v některých členských státech musí být řešena pouze na úrovni členských států, v souladu se zásadou subsidiarity; |
|
49. |
vyzývá k revizi současných právních předpisů EU, které brání rozvoji priorit energetické politiky stanovených v tomto usnesení, včetně budoucího rozvoje rozsáhlých projektů v oblasti slapové energie; |
|
50. |
naléhá na Komisi, aby se zabývala rozvojem jaderné energie v členských státech s přihlédnutím k výhodám této technologie (nízká kolísavost výrobních nákladů a žádné emise CO2) i k rizikům spojeným s existencí jaderných elektráren (poruchy a likvidace odpadu); |
|
51. |
obrací pozornost na skutečnost, že vzhledem k vysoké míře závislosti EU na dovozech je obzvláště důležité zvýšit různorodost zemí původu a tranzitních cest; |
|
52. |
uznává, že rozhodnutí o tvorbě skladby energie musí přihlížet ke specifickým národním a regionálním okolnostem; domnívá se tudíž, že rozšiřování obnovitelných zdrojů energie musí zohledňovat příslušné zeměpisné, klimatické a ekonomické podmínky; |
Infrastruktura a investice do zabezpečení dodávek energie
|
53. |
vyzývá členské státy, aby plnily své politické závazky ohledně rozvoje chybějících energetických propojení a aby při tom věnovaly zvláštní pozornost izolovaným a příhraničním regionům EU, jako jsou pobaltské sáty; připomíná nutnost investic pro dosažení tohoto cíle a požaduje, aby Komise navrhla opatření za účelem vytvoření příznivého investičního klimata a zajistila to, že trhy budou vysílat směrem k investorům příznivé signály; vyzývá členské státy a Komisi, aby před schválením dalších velkých investic do infrastruktury, jako je například plánované severoevropské potrubní vedení – Severní proud, důkladně zvážily environmentální aspekty; |
|
54. |
zastává názor, že vedle přínosů pro životní prostředí by měla být rozhodujícím faktorem při podpoře obnovitelných zdrojů energie i ekonomická účinnost, aby byla minimalizována finanční zátěž pro konečného uživatele; |
Vnější aspekty
|
55. |
domnívá se, že vývoj společného postoje v EU v dialogu se třetími zeměmi zvýší schopnost EU jednat se zeměmi, které jsou výrobci a spotřebiteli energie, a že by komisař pro energii měl dodržovat jasně vymezený mandát, kterým se stanoví dlouhodobá vize plánování v oblasti energetiky; |
|
56. |
naléhavě žádá členské státy, pamětlivy zlepšování spolupráce s orgány EU, aby vypracovaly seznam prioritních oblastí, ve kterých dosáhly souhlasu, pokud jde o vnější energetickou politiku, včetně
|
|
57. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly investice v Evropské unii a akvizici podílu na tomto trhu ze strany firem ze zemí produkujících energii pouze pod podmínkou vzájemnosti, tj. zajištění investic v těchto zemích, strategii, která kombinuje převod nejlepších dostupných technologií s vytvořením mezinárodního řízeného stabilního rámce pro investice, který čerpá z dohody WTO a dvoustranné hospodářské dohody; |
|
58. |
považuje za nezbytné, aby EU nadále vedla globální boj proti změně klimatu a usilovala o dosažení cílů Kjótského protokolu; považuje za nutné, aby byly snahy EU o rozvoj obnovitelných a čistých zdrojů energie a technologií pro úsporu energie a energetickou účinnost začleněny do všech úrovní vnějších vztahů EU v souladu s agendou celosvětově udržitelného rozvoje, která byla odsouhlasena v Johannesburgu v roce 2002; |
|
59. |
zdůrazňuje potřebu vytvořit společnou energetickou politiku s ohledem na předpisy vnitřního trhu, jakož i na vnější aspekty, které přihlížejí k politickým a hospodářským zájmům všech členských států; |
|
60. |
podtrhuje důležitost rozvoje celoevropské smlouvy o energetickém společenství; |
|
61. |
v souvislosti se zelenou knihou vítá nedávnou iniciativu Komise provést studii „zabývající se vzájemnými vazbami mezi řízením přírodních zdrojů a konfliktem v zahraničních vztazích Komise“; zdůrazňuje zejména vazby mezi energetickou bezpečností a klimatickou bezpečností; |
|
62. |
žádá Komisi, aby jako prvořadý cíl vnější energetické politiky EU kladla omezení závislosti na fosilních palivech od několika málo dodavatelů a aby diverzifikovala zdroje energie a za tímto účelem; domnívá se, že by měl být Parlamentu a Radě předložen dlouhodobý plán s orientačními daty; |
|
63. |
zdůrazňuje, že nová forma politického dialogu a spolupráce mezi zeměmi spotřebitelů se stala nepostradatelnou, zejména s USA, Čínou, Indií a Japonskem; konstatuje, že aby mohl být vytvořen celosvětový přístup k energii, stal se nezbytným i podobný dialog mezi klíčovými zeměmi spotřebitelů a výrobců. Tyto nové formy celosvětového dialogu o energii by se měly zaměřit na stabilní, bezpečné a transparentní celosvětové trhy s energií a současně by měly zajišťovat pokračující povzbuzování zdrojů čisté energie a energetické účinnosti; |
|
64. |
vyzývá Komisi a Radu, aby rozvinuly strategické energetické partnerství se zeměmi jako Čína, Indie, Jižní Afrika, Brazílie a Mexiko, v jehož rámci by jim byla poskytována technická pomoc při vývoji strategií pro udržitelnou energii, a byl tak zajištěn jejich podíl na úsilí o zmírnění změny klimatu; |
|
65. |
vyzývá Komisi, aby se nezaměřovala pouze na užší spolupráci s Ruskem, ale i s jinými zeměmi vyvážejícími energii v CIS a se zeměmi OPEC; vítá zamýšlený rozvoj celoevropského energetického společenství; |
|
66. |
naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby se velmi vážně zabývaly reálným nebezpečím poklesu dodávek plynu z Ruska po roce 2010 z důvodu chybějících investic, přílišných úniků a plýtvání energií na ruském domácím trhu; trvá na tom, aby si členské státy jasně uvědomily, že potřebnou investici lépe získají při větším stupni zabezpečení investice, protože k vynakládání investic dojde pouze tehdy, budou-li existovat dlouhodobé smlouvy; trvá na tom, aby členské státy a EU během debat o energii s Ruskem požádaly o ratifikaci tranzitního protokolu a energetické charty, jež napomohou k zajištění budoucích velmi potřebných zahraničních investic do ruské energetické infrastruktury a v budoucnu zajistí příslušné dodávky plynu do EU; |
|
67. |
konstatuje, že na neformálním zasedání Evropské rady v Lahti se dohodlo, že zásady energetické charty a závěry G8 by měly být zahrnuty do budoucí smlouvy mezi EU a Ruskem, která by měla mj. obsahovat:
|
|
68. |
zdůrazňuje, že choulostivá otázka energetické a klimatické bezpečnosti je často příčinou mezinárodních krizí a konfliktů, jež mají vliv na demokracii, lidská práva a chudobu; |
|
69. |
konstatuje, že potíže na trhu s plynem, k nimž došlo loni v zimě v několika členských státech, už vedly k přemístění podniků v energeticky náročných průmyslových odvětvích; domnívá se, že je v této souvislosti nezbytné prozkoumat možnosti podpory solidarity mezi členskými státy a zvážit možnost zabývat se touto problematikou přednostně s cílem zajistit řádný provoz jak stávajících, tak i budoucích spojovacích článků; |
|
70. |
vyzývá EU, aby usilovala o začlenění ustanovení upravujících obchod v oblasti energetiky do předpisů WTO, což této organizaci umožní, aby se stala mezinárodním prostředníkem schopným řešit neshody týkající se dodávek a distribuce energie; |
|
71. |
domnívá se, že EU má za úkol vytvořit ve spolupráci s příslušnými zeměmi decentralizovaná energetická řešení, která jsou přizpůsobena venkovským oblastem; |
|
72. |
vyzývá Komisi, aby provedla analýzu a zabývala se otázkou technických závad ve třetích zemích, které ovlivňují přeshraniční dodávky do členských států EU, jako v případě přerušení dodávek ropy z ropovodu Družba; |
|
73. |
zdůrazňuje potřebu vnést do trhu EU s plynem další různorodost prostřednictvím hledání způsobů, jak zajistit větší dodávky energie přímo od výrobců ve střední Asii, tj. Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu; |
|
74. |
žádá, aby byly podniknuty kroky vedoucí k zajištění dalšího rozvoje panevropského energetického společenství (PEEC) zahrnutím rozšíření Smlouvy o energetickém společenství o Turecko a zkoumáním možnosti přistoupení Mashrequ a Maghrebu k PEEC; |
Jednotný trh v energetice a konkurenceschopnost
|
75. |
vyzývá členské státy, aby uznaly, že energetický trh EU stále ještě není plně liberalizován a že je nezbytné jeho plné zavedení; je toho názoru, že k nastolení vysokého stupně nezávislosti v energetice, dlouhodobé stability, účinnosti,šetrnosti vůči životnímu prostředí a zabezpečení dodávek je potřeba jasný a stabilní politický rámec; proto vyzývá Komisi a členské státy, aby v této souvislosti pečlivě zvážily potřebu regulačního zásahu; |
|
76. |
všímá si, že členské státy podporují politiky liberalizace trhů s energiemi různými způsoby a že rozdíly lze spatřit i v jejich regulačních rámcích; |
|
77. |
vyzývá Evropskou radu, aby na svém jarním zasedání v březnu 2007 provedla širší vizi společného evropského zájmu v oblasti energetiky, která při dotváření vnitřního trhu poslouží jako jasný politický rámec, jenž v současné době chybí; |
|
78. |
vyzývá Komisi, aby uplatnila pravomoc podle čl. 86 odst. 3 Smlouvy o ES ke zvýšení svého úsilí při oddělení infrastruktury pro plyn, aby se podpořila hospodářská soutěž v odvětví přenosové soustavy na plyn, a stimulování provozovatelů s cílem otevření trhů i jiným subjektům, než kterými jsou tradiční dodavatelé plynu; |
|
79. |
blahopřeje Komise k průzkumu v odvětví energetiky; vyzývá Komisi, aby nadále prosazovala zákonná opatření, včetně pokut, proti společnostem, které porušují pravidla hospodářské soutěže; podporuje Komisi v tom, aby stíhala členské státy, jež neoprávněně chrání vedoucí vnitrostátní dodavatele energie a snaží se regulovat koncové ceny na úroveň nižší než tržní cena nebo se snaží blokovat fúze a akvizice, neboť takové jednání by narušovalo rozvoj vnitřního trhu; požaduje, aby Komise poskytla informace o příslušné podobě smluv na dlouhodobé dodávky a o podmínkách, za nichž jsou možná ujednání; |
|
80. |
domnívá se, že členské státy a regiony by měly zajistit, že se s malými a středními výrobci a s velkými výrobci energie bude na trhu zacházet stejně, s ohledem na ochranu spotřebitelů energie proti účinkům monopolů na trhu; |
|
81. |
naléhá na Komisi, aby ve svém vyhodnocení národních alokačních plánů odmítla deformace trhu plynoucí z národních alokačních plánů a trvá na harmonizaci národních alokačních plánů, z nichž mnohé v současné době podrývají princip „kdo znečišťuje, ten platí“; |
|
82. |
vyzývá Komisi, aby skoncovala s regulovanými cenami energie, neboť narušují vlastní podstatu otevřených energetických trhů; vyzývá Komisi, aby se věnovala především regulovaným cenám energie v odvětvích náročných na energii, neboť podrývají nejenom evropský energetický trh, ale také vnitřní trh s jinými komoditami; souhlasí s tím, že mohou být nutná zvláštní opatření pro odvětví náročná na energii v EU, která jsou vystavená globální hospodářské soutěži, ale tato opatření musí být přijata způsobem koordinovaným na úrovni EU; naléhá proto na GŘ pro hospodářskou soutěž, aby vytvořilo jasný soubor kritérií, který by určoval, co jsou energeticky náročná odvětví vystavená globální hospodářské soutěži, a aby použilo tato pravidla k posouzení platnosti vnitrostátních režimů pro energeticky náročná odvětví; |
|
83. |
naléhavě žádá Komisi, aby učinila další opatření k vyřešení koncentrace energetického trhu v případě zneužití dominantního postavení na trhu; |
|
84. |
navrhuje výrazné zvýšení pravomocí regulačních orgánů členských států, které by měly být plně nezávislé na vládě a na průmyslu, a harmonizaci jejich pravomocí, které by se mělo dosáhnout pomocí stanovení společných pravidel o transparentnosti, zveřejňování a odpovědnosti, což by měla ověřovat Komise a každoročně i Evropský parlament, měla by být stanovena minimální závazná pravidla o postupu při jmenování regulačních orgánů; domnívá se, že vnitrostátní regulační orgány by měly fungovat jako poradní orgány pro úřady v oblasti hospodářské soutěže v členských státech a měly by zajistit, aby měly energetické společnosti statutární povinnost radit zákazníkům, pokud jde o úspory energie; |
|
85. |
vyzývá Komisi, aby připravila přezkoumání pravomocí a nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů; teprve pak by Komise měla připravit doporučení týkající se harmonizovaného rozvoje regulace na vnitřním trhu EU; |
|
86. |
vyzývá členské státy, aby daly vnitrostátním regulačním orgánům pravomoc dohodnutou na úrovni EU, poskytly jim nástroje pro uskutečňování přeshraničních přenosů energie a plynu včetně nediskrimujícího přístupu do sítě, poplatků za přenos, přidělování kapacit, zvládání přetížených systémů, správy veřejných zakázek a provozu sítí a včetně jasného harmonogramu nabídek na trhu s energií; domnívá se, že národní regulační orgány by také měly trvat na tom, že provozovatelé sítí musí jednat v zájmu evropských spotřebitelů; domnívá se, že ještě před ustanovením evropského regulačního orgánu je třeba harmonizovat oblasti odpovědnosti regulačních orgánů členských států, aby se zajistila větší konzistence činností zaměřených na zlepšování způsobu fungování trhu; |
|
87. |
naléhavě žádá členské sáty, aby podporovaly lepší spolupráci provozovatelů přepravních soustav (TSO), zejména pokud jde o přidělování kapacit v příhraničních oblastech, vnitrodenní trhy, plánování sítí a důležité investice do rozvoje regionálních trhů; žádá Komisi, aby zároveň s TSO připravila kodex evropské sítě; |
|
88. |
vyzývá Komisi, aby řešila problémy týkající se nezávislosti/střetu zájmů a transparentnosti, pokud jde o provozovatele přenosových sítí; aby předložila návrhy, které umožní provozovatelům přepravních soustav nést svou odpovědnost jakožto subjekty napomáhající trhu a k harmonizaci mezinárodních nařízení pro provozovatele přepravních soustav cílem zlepšit přeshraniční přepravu; |
|
89. |
vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy dodržují podmínky stanovené v čl. 7 odst. 6 směrnice 2001/77/ES, zejména že poplatky používané provozovateli za přenos elektřiny prostřednictvím sítí nediskriminují žádným způsobem elektřinu z obnovitelných zdrojů vyráběnou v okrajových oblastech, jako jsou ostrovní regiony a regiony s nízkou hustotou obyvatelstva; naléhá na Komisi, aby učinila další kroky k ukončení současné vnitřní diskriminace v členských státech; |
|
90. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby pečlivě posoudily, zda je skutečně nutné, aby vznikly nové instituce, jako například Evropské středisko pro energetické sítě, k zajištění rovných podmínek pro dodavatele, vzhledem k vysokému počtu již existujících institucí, na kterých by se mohlo stavět; |
|
91. |
naléhá na členské státy, aby více podporovaly vzájemná propojení napříč členskými státy EU a zvláště uvnitř členských států a tím umožnily dodavatelům z ostrovních a okrajových oblastí lepší přístup do hlavní pevninské sítě; |
|
92. |
vyzývá Komisi, aby přesně analyzovala stávající problémy v přidělování povolení k plánování na hranicích a předložila zprávu Evropskému parlamentu; vyzývá členské státy, aby udělily povolení k plánování na hranicích do čtyř let od předložení žádosti; dodává, že jednou z možných cest, jak toho dosáhnout, by mohlo být zavedení právních předpisů, pokud to bude nutné; |
|
93. |
je toho názoru, že vytvoření regionálních energetických trhů by mělo pomoci urychlit integraci energetických trhů EU a za žádných okolností by nemělo vytvářet další překážky propojení všech energetických trhů; |
|
94. |
vyzývá Komisi, aby zajistila větší využití systémů přidělování založených na trhu tam, kde je omezená kapacita přeshraničního přenosu; |
|
95. |
vyzývá Komisi, aby učinila prioritu z požadavku na vytvoření dobře fungujících harmonizovaných regionálních energetických trhů do roku 2009, s ohledem na integraci trhů s největším rozvojovým potenciálem na evropské úrovni do roku 2012 a na urychlení vytvoření jednotného evropského energetického trhu a sítí; |
|
96. |
poznamenává, že přeshraniční propojení bude vyžadovat zvláštní opatření, například preferenční poskytování dotací nebo daňových úlev; naléhá na EU, aby rychle pokročila ve svém projektu transevropských energetických sítí; poznamenává, že doplnění chybějících spojení v transevropských energetických sítích zlepší bezpečnost zásobování energií a také přispěje k dotvoření vnitřního trhu; |
|
97. |
považuje za přiměřené, že je nutno odložit případné rozšíření regulačního rámce a místo toho je nutno urychlit zavádění stávajících pravidel ES v členských státech; domnívá se, že o dalším regulačním opatření, např. plné rozdělení vlastnictví, by se mělo uvažovat pouze tehdy, pokud se mechanismy stanovené ve stávajících právních předpisech pro vnitřní trh ukážou v praxi jako neúčinné; zdůrazňuje význam zlepšování účinnosti regulace a zajišťování správného a jednotného zavádění ustanovení o oddělování činností, stanovených současnými směrnicemi; |
|
98. |
naléhá na Komisi, aby při stanovení své pozice v budoucí správě a vlastnictví energetických sítí a potřeby nové legislativní iniciativy pro lepší regulaci odvětví energetiky v EU v plném rozsahu posoudila nedávné zprávy UCTE (Unie pro koordinaci přenosu elektřiny) a ERGEG (evropské regulační orgány pro elektroenergetiku a plynárenství) o výpadku elektrické energie, ke kterému došlo v Německu v listopadu 2006; |
|
99. |
domnívá se, že přenosové soustavy v energetickém odvětví by měly projít plným rozdělením vlastnictví ihned po tom, co Komise zhodnotí stávající právní předpisy jako neúčinné, neboť by se tím předešlo střetům zájmů vznikajícím mezi konkurenčními energetickými společnostmi; |
|
100. |
domnívá se, že by Komise měla předložit komplexní strategii v oblasti plynu, jež by se zabývala snížením spotřeby plynu, zabezpečením přístupu třetích zemí z hlediska hospodárného a efektivního využití plynu, diverzifikací dodávek a zlepšením tranzitních tras a plynárenských infrastruktur (např. skladováním plynu, LNG systémy a chybějícími strategickými centry pro plyn) – rovněž kvůli přípravě na zavádění bioplynu – a potřebou některých členských států změnit směr toku plynu, dále, aby se na základě analýzy nákladů a přínosů, provedené s ohledem na fyzické a ekonomické překážky v odvětví plynárenství, zabývala otázkou skladování a skladových prostor; |
|
101. |
vyzývá Komisi, aby vytvořila návrhy směrnice o zemním plynu, a tím srovnala stav se směrnicemi, které se zabývají biopalivy a vodíkovým pohonem; |
|
102. |
žádá Komisi, aby vymezila, kdo má být chápán jako uživatel s vysokou spotřebou energie; žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost uživatelům s vysokou spotřebou energie v EU, kteří si konkurují na globální úrovni; |
|
103. |
naléhá na Komisi, aby využila svých pravomocí v oblasti hospodářské soutěže k vyřešení existence doložek o rozdělení trhu ve smlouvách o dodávkách mezi výrobci plynu a vnitrostátními poskytovateli energií v EU, které zakazují vnitrostátním poskytovatelům energií v EU prodávat přebytečný plyn od výrobců plynu dál na jiné evropské trhy, a také k prošetření zákonnosti těchto dlouhodobých smluv o dodávkách, jež uzavírají trh dalším dodavatelům; |
Nedostatek energie a práva spotřebitele
|
104. |
domnívá se, že spotřebitelé musí být středem veškeré budoucí energetické politiky a že nedostatek energie by měla Komise ve svých návrzích více zdůraznit; připomíná, že spotřebitelé, zejména orgány veřejné správy, které musí jít v této oblasti příkladem, mají rovněž závazky, pokud jde o energetickou hospodárnost; uznává zásadní úlohu, kterou může hrát inteligentní politika měření a vyúčtování, tedy i napomáhat ve změně chování spotřebitele; vyzývá Radu a Komisi, aby navrhly měření, která pomůžou domácnostem s nízkými příjmy dosahovat úspor energie v jejich obydlí, čímž by tyto domácnosti dosáhly snížení svých plateb za energie a byly by méně ohroženy zvyšováním cen v budoucnosti; |
|
105. |
trvá na nezbytnosti kampaně za vzdělávání a změnu chování ve prospěch udržitelnější mobility evropského občana; |
|
106. |
žádá, aby v souvislosti s opatřeními v oblasti energetické účinnosti a udržitelnosti byla v rámci všech evropských režimů financování, jako jsou zejména strukturální fondy, sedmý rámcový program a program Inteligentní energie – Evropa a obecně také veškerá regionální politika a opatření finančního inženýrství zahrnuté v politice soudržnosti na období 2007 až 2013, i v souvislosti se všemi činnostmi EIB poskytována místním a regionálním orgánům jednotná a nepřetržitá podpora; |
|
107. |
vyzývá Komisi, aby dala najevo zájem jak o obnovitelné zdroje energie, tak o úspory energie, a to zdůrazňováním těchto politik u všech iniciativ financovaných ze strukturálního fondů a fondu soudržnosti (začleňování), a zejména u iniciativ financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve všech regionech EU v programovém období 2007–2013, a aby vypracovala v rámci těchto fondů návrh na odstraňování překážek při dosahování pokroku v úsporách energie, způsobených 3 % hranicí energetické účinnosti a zvážila odstranění tohoto prahu pro roce 2013; |
|
108. |
znovu potvrzuje své stanovisko, že je nutno obyvatelstvu dodávat energii za účelem uspokojení jeho základních potřeb a že je nutno zabezpečit tyto dodávky; proto požaduje, aby regulační orgány v oblasti energetiky v členských státech zajistily povinnost poskytovat univerzální služby a to, že budou přiměřeně chráněni znevýhodnění a chudí spotřebitelé; |
|
109. |
přiklání se k tomu, aby se při vytváření kritérií pro udělování veřejných zakázek přihlíželo k začlenění cílů energetické politiky, pokud je to proveditelné z hlediska orgánu odpovědného za přidělování zakázek a vhodné vzhledem k příslušnému postupu přidělování zakázek a pokud to nepředstavuje nevhodný zásah do hospodářské soutěže; |
|
110. |
zdůrazňuje význam toho, aby měli spotřebitelé snadný přístup k informacím o ceně a jednotlivých možnostech, že bude snadné změnit dodavatele energie a spotřebitelé budou mít právo být vyslechnuti regulačními orgány v každém členském státě |
Vývoj
|
111. |
žádá, aby Komise a Rada uznaly, že na světě jsou 2 miliardy lidí bez přístupu k základním energetickým službám a že by EU měla stanovit politický směr pro zmírnění tohoto postoje a ke splnění rozvojových cílů tisíciletí; |
|
112. |
vítá iniciativu Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii jako součást globální politické odpovědnosti za další rozvoj; |
|
113. |
zdůrazňuje, že EU a její členské státy musí využít svých diplomatických a obchodních vztahů a vztahů pomoci s dodavatelskými zeměmi k podpoře finanční transparentnosti. žádá Komisi, aby schválila a podpořila Iniciativu pro transparentnost těžebního průmyslu a aby vytvořila strategii začlenění zásad této iniciativy a programu podnikové sociální odpovědnosti do dohod se třetími zeměmi; specifická ustanovení v těchto dohodách by měla podporovat úlohu občanské společnosti v těchto zemích jako nezávislého dohledu nad správou výnosů z energie; |
|
114. |
domnívá se, že dopad opatření EU by se výrazně zlepšil pomocí silné zahraniční politiky snažící se přesvědčit všechny průmyslové země o tom, aby se zúčastnily úsilí v boji proti klimatickým změnám, a začleněním většího množství programů usilujících o podporu čisté a účinné energie do rozvojové politiky EU; |
|
115. |
navíc by měla EU společně s „nejpokročilejšími“ rozvojovými zeměmi zkoumat způsoby, díky nimž by mohly hrát větší úlohu v celosvětovém úsilí o boj proti celosvětovému oteplování a přízpůsobení se mu. EU by měla též zvážit, jaké kroky by měly být podniknuty pro posílení světové solidarity tváří v tvář účinkům klimatických změn, zejména pokud jde o nejchudší země; |
|
116. |
zdůrazňuje, že všechny rozvojové země mají právo na hospodářský rozvoj; klade však důraz na to, že rozvojové země nemusí jít ve stopách průmyslových zemí, co se týče praxe znečišťování, a vyzývá proto, aby byla věnována zvýšená pozornost technologické spolupráci a budování kapacit v oblasti udržitelné energie a celosvětovým normám účinnosti pro elektrické spotřebiče; |
|
117. |
požaduje, aby se ve větší míře podporovalo využívání udržitelných místně dostupných forem energií a decentralizovaných energetických sítí, zejména v rozvojových zemích, mj. předáváním poznatků a technologií, aby se tak zabezpečil přístup k energii, ušetřily zdroje, vytvořila pracovní místa, snížila závislost a přispělo se k rozvoji fungujících tržních ekonomik; |
*
* *
|
118. |
pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 36.
(2) Úř. věst. C 272 E, 9.11.2006, s. 404.
(3) Úř. věst. C 286 E, 23.11.2006, s. 172.
(4) Přijaté texty, P6_TA(2006)0118.
(5) Přijaté texty, P6_TA(2006)0219.
(6) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 108.
(7) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 117.
(8) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 120.
(9) Úř. věst. C 226 E, 15.9.2005, s. 44.
(10) Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 61.
(11) Přijaté texty, P6_TA(2006)0300.
(12) Přijaté texty, P6_TA(2006)0058.
(13) Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 599.
(14) Přijaté texty, P6_TA(2006)0110.
(15) Přijaté texty, P6_TA(2006)0243.
(16) www.iphe.net
(17) www.iter.org
P6_TA(2006)0604
Biomasa a biopaliva
Usnesení Evropského parlamentu o strategii pro biomasu a biopaliva (2006/2082(INI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na sdělení Komise „Akční plán pro biomasu“ (KOM(2005)0628), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise „Strategie Evropské unie pro biopaliva“ (KOM(2006)0034), |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (1), |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě (2), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie (3), |
|
— |
s ohledem na mandát udělený Komisi k jednáním v oblasti zemědělství v rámci Světové obchodní organizace, jak je stanoveno v návrhu Komise týkajícím se postupů při jednáních o zemědělství v rámci Světové obchodní organizace (č.j. 625/02, leden 2003), |
|
— |
s ohledem na článek 45 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0347/2006), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že by se mimo jiné biomasa měla dlouhodobě využívat ve vyšší míře jako zdroj energie a její energetický potenciál by se měl maximálně využít především v lesnictví, zemědělství a v odpadovém hospodářství, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že trvale udržitelných řešení energetické otázky je třeba dosáhnout pomocí významných a nezbytných zlepšení v oblasti energetické účinnosti, úsporou energie a zároveň rozšířením obnovitelných zdrojů energie, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že hlavní potenciál biomasy spočívá v jejím využití při výrobě elektrické energie a tepla, k chlazení, k výrobě vodíku, metanu a pohonných hmot a v chemickém, potravinářském, papírenském a dřevozpracujícím průmyslu, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že biomasa jako jediná z obnovitelných zdrojů energie obsahuje uhlík, a proto si její využití jak při výrobě elektrické energie, tak při výrobě produktů obsahujících uhlík zaslouží pozornost, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že větší využívání biomasy může snížením emisí skleníkových plynů přispět ke třem hlavním cílům energetické politiky, zejména k zajištění dodávek energie, ke konkurenceschopnosti a k udržitelnosti životního prostředí, |
|
F. |
vzhledem k tomu, že o tom, zda používání bioenergie povede ke snížení produkce skleníkových plynů, bude rozhodovat způsob využití bioenergie a výběr plodin; a povaha zemědělského systému, ve kterém je plodina pěstována, |
|
G. |
vzhledem k tomu, že se odvětví dopravy podílí více než 20 % na emisích skleníkových plynů a že toto odvětví není zahrnuto do systému obchodování s emisemi; vzhledem k tomu, že se v příštích letech očekává zvyšování objemu vypouštěných emisí a že biopaliva jsou jedním ze způsobů, jak zmírnit dopady tohoto odvětví na životní prostředí, |
|
H. |
vzhledem k tomu, že by se pomocí biomasy mohla snížit závislost na externích energetických zdrojích a že by ve venkovských oblastech mohlo dojít k vytvoření nových možností pro hospodářský rozvoj a zaměstnanost, |
|
I. |
vzhledem k tomu, že některé členské státy neuplatňují směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě a že stanovují velmi nízké cíle, |
|
J. |
vzhledem k tomu, že při používání biomasy stále existují technické a logistické překážky, které jsou způsobeny srovnatelně nižším obsahem energie, decentralizovanou dostupností, rozdílností používaných látek a syntézou pohonných hmot, |
|
K. |
vzhledem k tomu, že biopaliva druhé generace (paliva „Biomass-to-Liquid“ (BTL)) umožňují podstatně vyšší energetické využití než biopaliva první generace (rostlinné oleje, bionafta, ethanol), |
|
L. |
vzhledem k tomu, že právní předpisy Společenství týkající se kvality benzínu zakazují používání směsí, které obsahují více než 5 % bioethanolu, |
|
M. |
vzhledem k tomu, že je k dispozici technologie pro výrobu biopaliv druhé generace, infrastruktura a systémy pohonu a že vzrůstá potřeba kvalitnějších pohonných hmot, |
|
N. |
vzhledem k tomu, že celosvětový nástup výroby produktů obsahujících uhlík ze syntetických pohonných hmot je z hospodářského hlediska možný, jak dokazují příklady z Jižní Afriky a Trinidadu; výroba biopaliv druhé generace však nesmí bránit výrobě biopaliv první generace, kterou členské státy zahájily v souladu se směrnicí 2003/30/ES, |
|
O. |
vzhledem k tomu, že při stanovení rámcové politiky EU pro podporu biomasy je nezbytný integrovaný přístup, který umožní hospodářskou soutěž pro všechny druhy jejího využití, |
|
P. |
vzhledem k tomu, že Akční plán pro biomasu musí podle zásady subsidiarity poskytnout členským státům nezbytný prostor a flexibilitu, aby si mohly určit vlastní cíle, politická opatření a nástroje pro podporu bioenergie za předpokladu, že tyto politiky nenaruší hospodářskou soutěž mezi členskými státy, |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že efektivita nákladů a udržitelnost jsou důležitým vodítkem pro ekologicky vhodnou podporu bioenergie, která slučuje vysokou míru šetrnosti vůči životnímu prostředí a hospodářsky dlouhodobě nosný finanční základ, |
|
R. |
vzhledem k tomu, že aby bylo možno dosáhnout plánované udržitelnosti životního prostředí a snížit emise skleníkových plynů, je nutné zajistit, aby celkový životní cyklus biopaliv, který začíná na poli a končí v palivové nádrži, včetně veškeré dopravy, vedl k podstatně nižším emisím uhlíku, než produkují fosilní paliva, |
|
S. |
vzhledem k tomu, že otázku tuzemské výroby a dovozu biomasy je nutné posuzovat z toho pohledu, že se v Evropské unii vzhledem k případnému dodatečnému příjmu pro zemědělství vyplatí podporovat vývoj samostatného odvětví zabývajícího se biomasou, |
|
T. |
vzhledem k tomu, že vznik evropského odvětví v oblasti biopaliv nabízí možnosti přesunu technologie biopaliv do rozvojových zemí ochromených rostoucí cenou ropy, |
|
U. |
vzhledem k tomu, že nedostatek jasných norem a záruk v oblasti životního prostředí, zejména v případě biopaliv, může mít závažné negativní dopady, např. pokračující odlesňování tropických pralesů, aniž by se podařilo významně omezit emise skleníkových plynů, |
|
V. |
vzhledem k tomu, že je nutné přezkoumat platné právní předpisy Evropské unie se zřetelem na lepší využití biomasy, |
|
W. |
vzhledem k tomu, že je nutné nalézt rovnováhu mezi výrobou zboží a energetickým využitím biomasy a že energetické využití biomasy je pouze jednou z mnoha možností jejího uplatnění, |
|
X. |
vzhledem k tomu, že chemické využití produktů z živočišných tuků a rostlinných olejů je konkurenceschopným hospodářským odvětvím, jehož existence nesmí být ohrožena, |
|
Y. |
vzhledem k tomu, že průmyslové využití dřeva a dřevařských vedlejších produktů jako materiálu je konkurenceschopným odvětvím, které vytváří pracovní místa a hodnoty a jehož existence by neměla být ohrožena, |
|
Z. |
vzhledem k tomu, že jiné, neevropské země podnikly významné kroky k podpoře biopaliv a podařilo se jim úspěšně proniknout na trh s palivy, |
|
1. |
vítá dvě sdělení Komise o akčním plánu pro biomasu a o strategie Evropské unie pro biopaliva; |
|
2. |
sdílí hodnocení Komise o současném stavu využívání biomasy a o překážkách jejího dalšího rozšiřování v oblasti energetiky; |
|
3. |
je přesvědčen, že strategie Evropské unie pro podporu biopaliv se musí, zejména v kontextu lisabonské strategie, zaměřit na účinnost a udržitelnost a že opatření nesmí vést k nepoměrně vysokému nárůstu administrativních výdajů; |
|
4. |
je toho názoru, že je třeba na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni vytvořit transparentní a otevřené trhy s biomasou a biopalivy, které odpovídají udržitelným výrobním standardům, a že by se tyto trhy měly začlenit do systému Světové obchodní organizace (WTO) a být slučitelné s jednotným, transparentním a konkurenceschopným energetickým trhem; |
|
5. |
domnívá se, že výrobci biopaliv potřebují ve střednědobém horizontu konzistentní investiční a cenovou politiku na úrovni členských států a Evropské unie, která by umožnila návratnost investic v přiměřeně lhůtě; |
|
6. |
vyzývá Komisi, aby usilovala o vytvoření evropského trhu s biomasou, a žádá členské státy, aby odstranily překážky na úrovni členských států a mezi členskými státy; |
|
7. |
vychází z toho, že Akční plán pro biomasu a sdělení Strategie pro biopaliva jsou základem pro konkrétní a účinná opatření; |
|
8. |
naléhavě žádá Komisi, aby přehodnotila cíle stanovené v Akčním plánu pro biomasu pro výrobu tepla, elektrické energie a biopaliv z hlediska cenové konkurenceschopnosti, účinnosti a množství energie vyrobené v každém odvětví; |
|
9. |
soudí, že Komise by měla přezkoumat všechny akční plány a směrnice s cílem umožnit racionální výrobu a využití bioenergie a biopaliv a že by toto přezkoumání mělo být provedeno hlavně v oblasti rostlinné výroby, lesnictví a nakládání s odpady; |
|
10. |
souhlasí s Komisí, že využití biomasy ve stacionárních aplikacích, jakými jsou výroba elektřiny, vytápění a chlazení, může optimálně přispět k dosažení stanoven EU pro omezení produkce skleníkových plynů; požaduje, aby byla podporována udržitelná a z hlediska nákladů efektivní produkce biomasy a její využívání při výrobě elektrické energie a metanu, v dopravě a při vytápění a chlazení případně pomocí odpovídajících opatření, která budou v souladu s kjótskými cíli a s dlouhodobým cílem znamenajícím 2 °C; v této souvislosti žádá, aby se zvláštní pozornost věnovala přizpůsobení sítí dálkového vytápění; |
|
11. |
domnívá se, že pomoc a podpora poskytovaná v souvislosti s výrobou obnovitelných zdrojů energie založených na biomase by v dlouhodobém měřítku neměly narušovat hospodářskou soutěž na trhu s nerostnými surovinami; |
|
12. |
vychází z toho, že vývoj lze urychlit a využívání biomasy a biopaliv zvýšit také na základě dobrovolných dohod, a vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly využívání biomasy při výrobě energie a upřednostňovaly hledisko ochrany životního prostředí před výběrem paliva; |
|
13. |
je toho názoru, že zejména biomasa ze dřeva je vzhledem k velikosti trhu a stávajícím možnostem jejího využití vhodná k tomu, aby se v celé Evropě vytvořily fungující trhy, i když je nutné mít na paměti její nedostatek na trhu a rostoucí ceny; podporuje proto záměr Komise předložit co nejdříve akční plán pro lesní hospodářství; |
|
14. |
má však za to, že využívání lesní biomasy nesmí vést k rostoucímu tlaku na přírodní lesy, zpomalovat regeneraci vytěžených lesů či vést k rozšiřování výsadby monokultur nebo exotických druhů a že musí být vždy podporováno způsoby, které se slučují se zlepšováním ekologické kvality lesů; |
|
15. |
vyzývá členské státy, aby zajistily, že finanční podpora pro biomasu bude záviset nikoli na velikosti daného zařízení, ale na jeho účinnosti, na významné pozitivní rovnováze skleníkových plynů, jakož i na znatelných přednostech pro životní prostředí a na zajištění dodávek energie v souladu se zásadou adicionality a s ohledem na druh a výši podpory nezbytné k tomu, aby určitý druh biomasy pronikl na trh; |
|
16. |
vyzývá Komisi, aby vytvořila nástroj, jímž by bylo možno posuzovat udržitelnost výroby a využívání (bio) paliv; je přesvědčen, že by měla být vyvinuta společná metodika, která by objektivně měřila udržitelnost nerostných paliv a biopaliv z hlediska sociálního, ekonomického a z hlediska životního prostředí a jež by rovněž sloužila jako vztažný bod pro politické stimuly k využívání nejudržitelnějších (bio) paliv; |
|
17. |
vyzývá členské státy, aby vytvářely pobídky především pro výrobu energie na základě dodavatelských smluv mezi zemědělci a společnostmi, které využívají biomasu k energetickým účelům; |
|
18. |
očekává od členských států investiční pobídky pro produkci a využití biomasy a biopaliv, které jsou z klimatického hlediska nejúčinnější a slučitelné s pravidly strukturální a zemědělské politiky, přičemž bude brán zvláštní zřetel na tradiční odrůdy, které se budou slučovat s životním prostředím a budou přizpůsobeny danému regionu; domnívá se, že tyto systémy podpory nesmí za žádných okolností vést k náhradě udržitelné místní produkce potravin; |
|
19. |
očekává od členských států, že vypracují národní akční plány pro biomasu a začlení je do vlastních opatření strukturální a zemědělské politiky, že tyto národní akční plány budou aktualizovat v pevně stanovených lhůtách; krom toho od nich očekává, že učiní vše proto, aby byly splněny cíle uvedené ve směrnici 2003/30/ES; |
|
20. |
vyzývá Komisi, aby na základě vědeckých srovnání účinnosti různých druhů biomasy (tzv. studie well-to-wheel) dovážených ze zahraničí a vyráběných v EU přezkoumala možnost trvalého využívání biomasy a biopaliv ve všech oblastech použití, aby předložila výsledek hodnocení o slučitelnosti s aquis Společenství a aby do konce roku 2007 předala Parlamentu a Radě zprávu; |
|
21. |
žádá Komisi a členské státy, aby vzhledem k zvýšenému využívání biomasy k energetickým účelům zajistily, aby byly respektovány zájmy a omezení v oblasti zachování přírody a krajiny, ochrany venkovských oblastí a lesního hospodářství; |
|
22. |
očekává od Komise, že na základě strategického enviromentálního hodnocení předloží návrhy na podpoření udržitelného a z hlediska nákladů efektivního využívání biomasy pro vytápění a chlazení, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru; |
|
23. |
domnívá se, že kvůli rozporuplným požadavkům, pokud jde o biomasu z odpadů, je důležité, aby bioenergie nebyla zneužívána jako záminka pro podporu spalování odpadů na úkor jiných, pro zdroje šetrnějších možností, jako je například opětovné použití, recyklace nebo kompostování; |
|
24. |
očekává, že v souvislosti s přezkumem právního rámce v oblasti odpadů bude možné využívat jako paliva odpady, jež nelze znovu využít jako surovinu, včetně vedlejších produktů vznikajících při zemědělské výrobě potravin s výjimkou produktů, které pocházejí z oblastí, jež jsou postiženy rozšiřováním pouští, přičemž se přihlédne k energetické účinnosti těchto odpadů; konstatuje však, že takové využívání odpadů je možné pouze tehdy, pokud nebude překážkou pro opětovné využití recyklovatelných materiálů; |
|
25. |
vyzývá Komisi, aby odstranila veškeré překážky, které vycházejí z evropských právních předpisů a aby umožnila a podpořila kvašení chlévské mrvy a organického odpadu pro výrobu bioplynu; |
|
26. |
požaduje otevření plynárenských sítí pro vedení bioplynu a jeho přepravu za nediskriminačních podmínek, pokud je technicky možné, aby byl bioplyn do těchto sítí bezpečně přiváděn a přepravován; |
|
27. |
očekává, že se zjednoduší správní postupy pro výrobu a používání bioenergie a že se rozšíří do všech členských států; |
|
28. |
zdůrazňuje, že v rámci reformy společné zemědělské politiky byla zavedena podpora pěstování energetických plodin; |
|
29. |
zdůrazňuje, že při využívání biomasy je třeba v zájmu udržitelnosti podporovat její využití co nejblíže k místu původu výchozího zemědělského materiálu, aby se zabránilo ztrátám energie v důsledku transportu; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby finanční prostředky na rozvoj venkova použily k přebudování vytápění venkovských veřejných zařízení na zelenou energii; |
|
30. |
požaduje uznání a podporu spalování celých rostlin, např. obilí; |
|
31. |
pozitivně hodnotí důraz, který Komise klade na využívání intervenčních zásob obilovin Společenství pro výrobu bioenergie; poukazuje na skutečnost, že se touto cestou může snížit množství vyvážených obilovin z intervenčních zásob a že tak EU může snáze plnit závazky v rámci WTO; z tohoto důvodu vyzývá Komisi k vytvoření vhodných pobídek, aby bylo takto využito co nejvyšší možné množství obilovin z intervenčních zásob; |
|
32. |
vítá, že Komise ve svém sdělení i nadále podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, včetně biopaliv a jejich uplatnění v dopravě, aniž by byla dotčena možnost členských států svobodně si vybrat jiné obnovitelné technologie, odvětví a způsob využití, kdy biomasa poskytuje největší výhody z hlediska produkce skleníkových plynů a energetické účinnosti; |
|
33. |
vyzývá členské státy, aby podporovaly využívání biopaliv zatraktivněním daňového systému a systému spotřební daně, které se vtahují na produkci a využívání takových biopaliv; vyzývá členské státy, aby zvýšily svou podporu koordinaci politiky v této oblasti; podporuje proto Komisi v jejím úmyslu navrhnout zavedení povinností spojených s palivy, jak jsou nastíněny ve Strategii EU pro biopaliva (KOM(2006)0034); vyzývá Komisi, aby stanovila nové, ambicióznější a dlouhodobější cíle až do roku 2020 s cílem zajistit bezpečnost investic; |
|
34. |
vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s ropnými a plynárenskými společnostmi a výrobci vozidel zlepšila přístup k vozidlům příznivým pro životní prostředí a distribuci a přístup spotřebitelů k biopalivům; |
|
35. |
vyzývá Komisi, aby odstranila neoprávněné překážky na trhu s biomasou a biopalivy, aniž by tím byly ohrožena environmentální a zdravotní kritéria, na kterých se taková opatření zakládala; |
|
36. |
podporuje záměr Komise trvale podporovat výzkum a vývoj zejména v oblasti biopaliv druhé generace a usnadnit jejich rozsáhlé uplatnění; |
|
37. |
je toho názoru, že biopaliva druhé generace (paliva BTL) umožňují podstatně vyšší energetické využití než biopaliva první generace; |
|
38. |
považuje za naléhavě nutné co nejdříve stanovit technické normy pro biopaliva a přezkoumat směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o kvalitě motorového benzinu a motorové nafty a její vztah k používání biopaliv, aniž by byla dotčena environmentální a zdravotní kritéria, na nichž bylo toto opatření založeno; zdůrazňuje, že stávající normy a směrnice 98/70/ES mají být upraveny až poté, kdy Komise ukončí hodnocení dopadu používání směsí benzinu a nafty s vyšším podílem biopaliv na kvalitu ovzduší; |
|
39. |
požaduje zejména přepracování současné normy EN 14214 s cílem zahrnout do ní další typy biomasy; |
|
40. |
vyzývá, aby byla vypracována definice různých typů biopaliv druhé generace, aby bylo vzhledem k dopadům na životní prostředí možné odlišit produkty pocházející z lesního hospodářství od produktů z lignocelulózového odpadového materiálu, z organického odpadu ze skládek a ze surovin rostlinného a živočišného původu; |
|
41. |
podporuje vytvoření platformy pro technologie biopaliv společně se všemi poskytovateli technologií účastnícími se vývoje, výroby, zpracování a konečného využití energetických plodin; |
|
42. |
očekává, že Komise při podpoře výzkumu – v souladu se stanoviskem přijatým Evropským parlamentem v prvním čtení k sedmému rámcovému programu pro výzkum (4)– odpovídajícím způsobem zohlední požadované zvýšení využívání biomasy v systémech dálkového chlazení a vytápění; |
|
43. |
důrazně vyzývá členské státy, aby co nejdříve informovaly o svých národních cílech v oblasti bioenergie, které by měly odpovídat jejich kjótskému cíli a také dohodnutému dlouhodobému cíli EU, tj. 2 °C; |
|
44. |
žádá Komisi, aby zavedla systém povinného a komplexního osvědčení kvality, který ve všech fázích umožní udržitelnou produkci biopaliv, včetně norem pro fáze pěstování a zpracování a pro celkovou bilanci emisí skleníkových plynů po celou dobu životního cyklu, který by platil jak pro biopaliva vyrobená v Evropské unii, tak pro biopaliva dovezená; |
|
45. |
žádá Komisi, aby podpořila vypracování a používání systému globálního monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES), který by sledoval využívání půdy při výrobě bioethanolu, aby se zabránilo ničení deštných pralesů a dalším negativním vlivům na životní prostředí; |
|
46. |
uvědomuje si, že další zvyšování výroby palmového oleje může ovlivnit přírodní lesy a tradiční výrobu potravin, a vést tak ke ztrátě biologické rozmanitosti, konfliktům o půdu a k značným emisím skleníkových plynů; vyzývá proto Komisi, aby dovoz produktů založených na palmovém oleji do EU podmínila splněním kritérií udržitelné produkce definovaných v rámci komplexního systému certifikací; |
|
47. |
očekává, že všechny celoevropské cíle pro biomasu budou stanoveny v souladu se schváleným cílem EU dosáhnout 25 % využívání obnovitelných zdrojů energie do roku 2020; |
|
48. |
vyslovuje se pro politiky a opatření, jakož i alternativní technologie v odvětví dopravy, které jsou v souladu s cíli EU týkajícími se změny klimatu; |
|
49. |
vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která při nejbližší příležitosti umožní dosáhnout kompromisu o biopalivech mezi automobilovým a petrochemickým průmyslem v souladu se zásadou „biopaliva pro automobily a nikoli automobily pro biopaliva“; |
|
50. |
přeje si uvést do praxe osmé doporučení skupiny CARS 21, podle něhož biopaliva druhé generace představují technologii, která se jeví jako obzvláště slibná pro snižování emisí v odvětví dopravy; |
|
51. |
doporučuje, aby se v rámci podpory výroby a technologií zohlednilo případné využití biopaliv ve všech druzích přepravy; |
|
52. |
je toho názoru, že použití biopaliv ve vybraných oblastech jako zemědělství, lesní hospodářství, lodní doprava a místní hromadná doprava by mělo být podpořeno dlouhodobými daňovými pobídkami pro čistá paliva, která budou v souladu s příslušným systémem pro osvědčení kvality; |
|
53. |
vyzývá Komisi, aby změnila ustanovení Společenství o spotřební dani, a tak ve všech členských státech podpořila přidávání biopaliv do běžných pohonných hmot; |
|
54. |
zdůrazňuje význam uplatnění daňových opatření, jako jsou daňové úlevy, vyzývá však Komisi, aby sledovala případná narušení trhu; |
|
55. |
podporuje záměr Komise stanovit v rámci jednání WTO jasná pravidla, která umožní rozvoj odvětví biopaliv v Evropě, zejména vytvořením vhodného a uceleného obchodního a celního rámce; |
|
56. |
vyzývá Komisi, aby v budoucí smlouvě WTO více upřednostnila neobchodní zájmy; shledává, že tento krok by EU umožnil zajistit, aby dovážená biopaliva odpovídala určitým kritériím udržitelnosti zvláště ve vztahu k životnímu prostředí; |
|
57. |
konstatuje, že na světovém trhu se obchoduje s biopalivy a že EU ještě není v této oblasti soběstačná; soudí nicméně, že zásadní prioritou by měla být podpora tuzemské výroby; |
|
58. |
domnívá se, že je vhodné pro dané období stanovit přijatelnou míru dovozu bioethanolu do EU, která by byla slučitelná s postupným rozvojem produkce Společenství v souladu s evropskou strategií ve prospěch udržitelného rozvoje, zejména v energetickém odvětví; |
|
59. |
považuje za nezbytné, aby Komise do konce roku 2007 předložila zprávu o výrobních a vývozních podmínkách pro biopaliva v zemích, které jsou z hlediska jejich výroby nejdůležitější; |
|
60. |
vyzývá Komisi, aby v rámci Akčního plánu pro biomasu podporovala další studie a výzkum umělých hmot vyráběných z biomasy, aby byly získány další poznatky o tom, jakým způsobem v průběhu svého životního cyklu přispívají k úsporám fosilních paliv, snižování emisí skleníkových plynů a úsporám energie v rámci jiných způsobů využití odpadů, než je kompostování; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost zavést povinnost využívat některé bioplasty, pokud se ukáže, že jsou vhodnou alternativou současných plastů; |
|
61. |
žádá Komisi, aby coby pilotní projekt zvážila založení parků obnovitelných zdrojů energie, kde by se energetické požadavky dařilo pokrývat kombinací různých zdrojů obnovitelné energie, např. biomasy a větrné a sluneční energie; |
|
62. |
je přesvědčen o tom, že veřejná podpora má pro biopaliva zásadní význam, a poukazuje na rozšířenou nedůvěru veřejnosti vůči zelenému genovému inženýrství; domnívá se, že vývoj energeticky bohaté biomasy musí být bezpečný z hlediska životního prostředí a že nesmí představovat ani reálné, ani domnělé ohrožení produkce geneticky nemodifikovaných potravin; je přesvědčen o tom, že metoda Marked Assisted Selection (MAS), která umožňuje šlechtění plodin pomocí „inteligentního křížení“, tj. křížení rostlin z příbuzných čeledí místo genetické modifikace na základě integrace cizích genů, musí podstatně přispět k vývoji biomasy, která bude energeticky bohatá a zároveň šetrná k životnímu prostředí; |
|
63. |
požaduje, aby všechny členské státy vytvořily vhodné pobídky k udržitelnému pěstování energetických plodin, aniž by došlo k ohrožení výroby potravin a aby umožnily trvalý přístup k další zemědělské anebo lesní biomase a usnadnily její využití; |
|
64. |
vyzývá Komisi, aby v primárním odvětví zemědělství věnovala zvláštní pozornost malým projektům pro biopaliva, jako je mobilní destilování a kvašení, neboť mohou mít v budoucnu velký význam pro zpracování primárních vedlejších produktů; |
|
65. |
je toho názoru, že energetické využívání biomasy se má financovat také z rozpočtových prostředků vyhrazených ve 2. okruhu 1. pilíři společné zemědělské politiky (§ 60) a z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova; |
|
66. |
domnívá se, že podpory biomasy ve venkovských oblastech by mělo být dosaženo upřednostňováním výzkumu, vývoje a demonstrací těch aplikací biomasy, u nichž bylo prokázáno, že nejvíce a vzhledem k nákladům nejefektivněji omezují emise skleníkových plynů a šetří energii, a vytvořením specializovaného trhu za účelem zvýšení ziskovosti pomocí informačních kampaní; navrhuje, aby se zvláštní pozornost věnovala vývoji a podpoře všeobecně prospěšných řešení, která umožní spojení produkce biomasy s obnovou přírodních stanovišť, extenzivním zemědělstvím a ekologickým hospodařením s půdou; |
|
67. |
požaduje, aby se podstatně zvýšila maximální garantovaná plocha pro poskytování subvencí pro energetické plodiny, která je stanovená na 1,5 milionu hektarů, a aby ze systému subvencí pro energetické plodiny nebyla vyňata žádná kultura, i když by měly být upřednostňovány zvláště plodiny, které mají vysokou energetickou účinnost; |
|
68. |
důrazně vyzývá Komisi, aby zrušila ustanovení o vynětí půdy z produkce a vytvořila nové pobídky pro pěstování energetických plodin; |
|
69. |
konstatuje, že obnovitelné suroviny musejí být pěstovány podle osvědčených postupů a že se na výrobu vztahují pravidla podmíněnosti (cross compliance); |
|
70. |
naléhá na Komisi, aby v systémech podpory rozšířila seznam plodin vhodných pro kultivaci za účelem výroby biopaliv, aby tak byl na místní a regionální úrovni zajištěn výběr nejvhodnějších energetických plodin a podpořeno kvašení chlévské mrvy; |
|
71. |
vyzývá Komisi, aby odstranila překážky pro pěstování energetických plodin v nových členských státech, které uplatňují zjednodušený režim jednotných plateb na plochu; |
|
72. |
požaduje, aby byl přijat jednotný evropský rámec s cílem upřednostnit výrobu biomasy pro energetické účely také v těch zemích, v nichž bioenergie zatím nehraje žádnou roli; |
|
73. |
je přesvědčen, že udržitelná produkce a využívání biomasy, která by se měla týkat i zemědělské malovýroby a která by měla být součástí ucelené politiky rozvoje venkova, nabízí rozvojovým zemím a že přesun technologií do těchto třetích zemí a že vývoz technologií v oblasti bioenergie by měl být podporován Evropskou unií; domnívá se nicméně, že tato politika by měla být vyvážená a že tato snaha by se měla zaměřit přednostně na pokrytí vlastních energetických potřeb těchto zemí, nikoli pouze na rozvoj jejich vývozních kapacit; |
|
74. |
vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní iniciativu zaměřenou na poskytování informací, vzdělávání a zvyšování povědomí o využívání biomasy a biopaliv, která se zaměří na zemědělce, občany a pracovníky místní samosprávy; |
|
75. |
domnívá se, že výroba biomasy a biopaliv by mohla významně přispět k dosažení evropských cílů pro kontrolu klimatu; |
|
76. |
vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh směrnice o vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, jako součást energetického balíčku v roce 2007 a připomíná své usnesení ze dne 14. února 2006, které obsahuje doporučení Komisi pro oblast chlazení a vytápění z obnovitelných zdrojů energie; |
|
77. |
zdůrazňuje, že v celé EU je zapotřebí rozsáhlé informační politiky o biomase a biopalivech; |
|
78. |
vyzývá Komisi, aby zařadila rašelinu, pokud jde o hledisko spotřebního cyklu, mezi dlouhodobé obnovitelné zdroje energie pro biomasu a výrobu bioenergie; |
|
79. |
požaduje, aby se v zájmu dlouhodobé strategie pro podporu konkurenceschopného trhu s biopalivy v Evropské unii stanovily spolehlivé obecné podmínky pro investory a výrobce, zejména pomocí daňových pobídek; |
|
80. |
žádá, aby bylo věnováno více politické a hospodářské pozornosti spolupráci na trzích s biopalivy v EU a sousedních evropských zemích a integraci těchto trhů, zejména v rámci konkrétních dohod o partnerství; |
|
81. |
domnívá se, že program „Inteligentní energie pro Evropu“ pomůže podpořit místní projekty související s úsporou energie a vhodné využívání přírodních zdrojů; |
|
82. |
vyzývá Komisi, aby v rámci meziregionálních a bilaterálních jednání nenabízela víc, než již bylo přislíbeno Světové obchodní organizaci, pokud jde o požadavek na preferenční přístup na trh Společenství pro bioetanol, a aby zavedla v rámci systému obecných preferencí (GSP) a GSP+, ustanovení umožňující snížení nebo zrušení preferencí pro bioetahnol přiznaných určitým zemím v případě, že tyto preference již nejsou opodstatněné; |
|
83. |
podporuje Komisi a členské státy v tom, aby věnovaly pozornost pokusům o podvody a obcházení cel z bioetanolu a aby zejména dohlížely na dodržování pravidel původu a pravidel pro sazební zařazení a předcházely zneužívání určitých režimů s podmíněným osvobozením od cla; |
|
84. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33.
(2) Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 42.
P6_TA(2006)0605
Situace na ostrovech Fidži
Usnesení Evropského parlamentu o situaci na ostrovech Fidži
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 8. září 2000 týkající se situace na Fidži (1), |
|
— |
s ohledem na prohlášení předsednictví Evropské unie ze dne 5. prosince 2006 o vojenském převratu na Fidži, |
|
— |
a ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN ze dne 5. prosince 2006 týkající se vojenského převzetí moci na Fidži, |
|
— |
s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 6. prosince 2006; |
|
— |
s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že komodor Frank Bainimarama dne 5. prosince 2006 svrhl formou státního převratu demokraticky zvolenou fidžijskou vládu a projevil pohrdání fidžijskou ústavou, principy právního státu, lidem Fidži i tradičními institucemi Fidži, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že v květnu a v září 1987 došlo ke dvěma státním převratům, které vedl plukovník Sitiveni Rabuka a domorodí obyvatelé Fidži, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že dne 19. května 2000 ozbrojená skupina zajala prvního etnického indického ministerského předsedu Mahendru Chaudryho a několik poslanců a po několik týdnů je držela jako rukojmí, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že tato krize ochromuje fidžijské hospodářství tím, že opožďuje výrobu cukru, výrazně omezuje aktivitu v oblasti cestovního ruchu a připravuje tisíce lidí o práci, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že EU v roce 2004 obnovila v rámci 9. evropského rozvojového fondu rozvojovou pomoc ostrovům Fidži, která dosahovala 23 milionů euro a jejímž cílem bylo zaručit všem etnickým skupinám rovný přístup ke vzdělání a odborné přípravě, |
|
F. |
vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv, demokratických zásad a zásad právního státu představuje základní prvek dohody o partnerství z Cotonou, kterou se řídí vztahy mezi zeměmi africké, karibské a tichomořské oblasti (AKT) a Evropskou unií, |
|
G. |
vzhledem k tomu, že rozvojová spolupráce mezi Fidži a EU byla zahájena již v roce 1975, |
|
H. |
vzhledem k tomu, že Britské společenství se rozhodlo vyloučit Fidži ze svých rozhodovacích orgánů, |
|
1. |
důrazně odsuzuje převzetí moci od demokraticky zvolené vlády Fidži fidžijskými vojenskými silami a opakovaně vyjadřuje svůj naprostý nesouhlas s akcemi, které narušují demokratický proces na Fidži; |
|
2. |
požaduje, aby vojenské síly ustoupily a vrátily moc demokraticky zvolené vládě; |
|
3. |
je přesvědčen, že trvalého řešení současné politické krize lze dosáhnout pouze mírovými prostředky, které respektují hlediska a zájmy všech společenských skupin; |
|
4. |
zdůrazňuje, že poté, co svržený ministerský předseda vyzval k odporu mírovou cestou, se formuje mírová opozice proti vojenskému režimu a že jak Velká rada náčelníků, tak vlivné církevní skupiny již puč odsoudily; |
|
5. |
připomíná, že všeobecné volby konané na Fidži v květnu 2006 byly mezinárodními pozorovateli, včetně početné mise pro sledování průběhu voleb Evropské unie, považovány za důvěryhodné; |
|
6. |
připomíná, že koaliční vláda vytvořená po volbách ministerským předsedou Laiseniem Qarasem je plně legitimní a má v Parlamentu velkou většinu; |
|
7. |
zdůrazňuje, že budoucnost fidžijské mnohonárodnostní společnosti závisí na důvěryhodnosti a legitimitě demokratických institucí, na základě rovnosti lidí bez ohledu na etnický původ, v podobě podporované všemi společenskými skupinami; |
|
8. |
navrhuje vytvořit na Fidži „komisi pravdy a smíření“, jejímž cílem by bylo napomáhat mírovému soužití mezi dvěma hlavními společenskými skupinami této země; |
|
9. |
vyzývá Komisi a členské státy EU, aby okamžitě zastavily veškerou nehumanitární pomoc poskytovanou Fidži, jak je uvedeno v článku 96 dohody o partnerství z Cotonou, vyjma vzdělávacích programů, pokud jsou prováděny nevládními organizacemi; |
|
10. |
vyzývá EU k vyhlášení okamžitého zákazu cestování, aby se zabránilo příslušníkům vojenských sil, jejich rodinám nebo jakékoli osobě spojené se státním převratem na Fidži ve vstupu do členských států; |
|
11. |
vyzývá všechny členy Fóra tichomořských ostrovů a další účastníky na regionální i mezinárodní úrovni, aby vyvíjeli tlak v zájmu vyřešení situace a dosažení dlouhodobé politické, ekonomické a sociální stability na Fidži; |
|
12. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Britského společenství, vládám členských zemí Fóra tichomořských ostrovů, včetně Austrálie a Nového Zélandu, a vládám partnerských zemí Následného dialogu po Fóru, včetně Spojených států. |
P6_TA(2006)0606
Zapojení sil OSN do sexuálního zneužívání v Libérii a na Haiti
Usnesení Evropského parlamentu o zapojení sil OSN do sexuálního zneužívání v Libérii a na Haiti
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na konferenci OSN na vysoké úrovni o odstranění sexuálního vykořisťování a zneužívání ze strany zaměstnanců OSN a nevládních organizací, která se konala dne 4. prosince 2006 v New Yorku, a na připomínky generálního tajemníka přednesené na této konferenci, |
|
— |
s ohledem na čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války z roku 1949 a dodatečné protokoly, které stanoví, že ženy musejí být chráněny před znásilněním a jinými formami sexuálního násilí, |
|
— |
s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění násilí páchaného na ženách ze dne 20. prosince 1993 a na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, |
|
— |
s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) ze dne 31. října 2000 o ženách, míru a bezpečnosti, |
|
— |
s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1265 (1999) ze dne 17. září 1999 o ochraně civilistů během ozbrojených konfliktů, a zejména její bod 14, podle nějž zaměstnanci OSN zapojení do činností týkajících se obnovení, udržování a budování míru musejí mít náležitou odbornou přípravu, zvláště v oblasti lidských práv, včetně opatření týkajících se pohlaví, |
|
— |
s ohledem na Římský statut zřizující Mezinárodní trestní soud, a zejména jeho články 7 a 8, které považují znásilnění, sexuální otroctví, nucenou prostituci, nucené těhotenství a nucenou sterilizaci nebo jakoukoli obdobně závažnou formu sexuálního násilí za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny a staví je na stejnou úroveň s mučením a závažnými válečnými zločiny bez ohledu na to, zda tyto činy jsou nebo nejsou soustavně páchány během mezinárodních či vnitřních konfliktů, |
|
— |
s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č 1712 (2006) ze dne 29. září 2006 o Libérii, |
|
— |
s ohledem na zprávu prince Zeida Ra'Ada Zeida Al-Husseina, poradce generálního tajemníka pro sexuální vykořisťování a zneužívání při mírových operacích OSN, ze dne 4. dubna 2005 s názvem „Celková strategie pro odstranění budoucího sexuálního vykořisťování a zneužívání během mírových operací Organizace spojených národů“, |
|
— |
s ohledem na zprávu Úřadu pro vnitřní dohled (OIOS) ze dne 5. ledna 2005 s názvem „Vyšetřování obvinění ze sexuálního vykořisťování a zneužívání během mise Organizace spojených národů v Demokratické republice Kongo“, |
|
— |
s ohledem na usnesení ze dne 1. června 2006 o situaci žen v ozbrojených konfliktech a jejich úloze při rekonstrukci a v demokratickém procesu v zemích po ukončení konfliktů (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že nedávná tvrzení, že se děti na Haiti a v Libérii staly oběťmi znásilňování a prostituce ze strany mírových sil OSN, jsou posledními ze smutné řady podobných skandálů, mezi které patří i akty pedofilie spáchané zaměstnanci OSN v Demokratické republice Kongo a obchodování s lidmi v Kosovu, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že ve světě působí téměř 100 000 příslušníků mírových sil OSN, z nichž naprostá většina pracuje čestně a úctyhodně, avšak jejich příspěvek k míru a bezpečnosti podkopávají závažné činy sexuálního zneužívání páchané malým počtem jednotlivých zaměstnanců OSN, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že OSN od roku 2004 vyšetřovala 319 příslušníků mírových sil podezřelých ze sexuálního zneužívání a potrestala 179 vojáků, civilistů a příslušníků policie, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že zaměstnanci OSN vyloučení z této organizace za sexuální vykořisťování jsou jen zřídkakdy stíháni ve svých zemích původu, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že účelem mírových misí je pomoci zemím sužovaným občanskými nebo mezinárodními konflikty obnovit stabilitu, zajistit veřejnou bezpečnost a prosazovat právní stát, |
|
1. |
vyjadřuje hluboké znepokojení nad ohavnými zločiny připisovanými zaměstnancům OSN, mezi něž patří i výměna jídla za sex; |
|
2. |
odsuzuje činy příslušníků mírových sil OSN na Haiti a v Libérii, při nichž se staly oběťmi znásilňování a prostituce děti; |
|
3. |
odsuzuje všechny činy sexuálního zneužívání a vykořisťování i jiné formy trestných činů spáchaných zaměstnanci OSN, které porušují lidská práva a které jsou v příkrém rozporu s mírovým a humanitárním posláním celé organizace a zrazují je; |
|
4. |
zdůrazňuje zvláště odpornou povahu těchto činů, zaměřených na mimořádně zranitelné a slabé místní obyvatelstvo, jež by zaměstnanci OSN měli chránit, a nikoli zneužívat; |
|
5. |
vyzývá všechny členské státy OSN, které vysílají příslušníky do mírových misí, aby se řádně zabývaly všemi obviněními ze sexuálního zneužívání a vykořisťování, zejména pokud se týkají nezletilých osob, a aby jedince, kteří spáchali akty sexuálního zneužívání, postavily co možná nejdříve před soud; |
|
6. |
vyzývá generálního tajemníka OSN, aby provedl další vyšetřování úlohy příslušníků mírových sil a pracovníků humanitární pomoci OSN v sexuálním vykořisťování a zneužívání dětí a zranitelných osob, s cílem zavést efektivní kontrolní systém a prosadit politiku nulové tolerance OSN; |
|
7. |
vítá nedávnou konferenci OSN na vysoké úrovni konanou dne 4. prosince 2006, která se zabývala tématy prevence nezákonného sexuálního jednání ze strany terénních zaměstnanců, a oznámení generálního tajemníka o připravované strategii na pomoc obětem sexuálního vykořisťování a zneužívání a zavedení odběru vzorků DNA za účelem prevence dalšího zneužívání; |
|
8. |
vyjadřuje vážné znepokojení nad zprávami o „kultuře mlčení“ v některých misích OSN, jež je produktem strachu z potrestání a odplaty; vyzývá OSN, aby podnikla všechny nezbytné kroky k vytvoření takového pracovního prostředí, které zaměstnancům umožní oznamovat zneužívání beze strachu z odplaty; |
|
9. |
zdůrazňuje, že navzdory současným opatřením a dlouhotrvajícímu přístupu „nulové tolerance“ OSN obvinění z nezákonného sexuálního jednání přetrvávají a budou mít, pokud OSN tomuto jednání urychleně neučiní přítrž, škodlivý dopad na důvěryhodnost a morální autoritu této organizace jako celku a konečně že některé členské státy mohou snížit počet svých jednotek – a to v době, kdy jsou mírové mise naléhavě zapotřebí; |
|
10. |
zdůrazňuje problém, jemuž čelí OSN v souvislosti s potrestáním příslušníků jednotek, kteří se proviní nezákonným sexuálním jednáním, neboť konečnou odpovědnost za výcvik a potrestání těchto příslušníků mají nadále členské státy; naléhá proto na dotyčné země, aby všude, kde je to možné, uplatňovaly příslušné disciplinární postupy; |
|
11. |
vítá ambiciózní záměr vypracovat závaznou smlouvu OSN o stíhání příslušníků mírových sil, kteří se dopustí sexuálního zneužívání; |
|
12. |
zdůrazňuje, že by tato smlouva měla rovněž obsahovat politiky bránící tomu, aby byli zaměstnanci OSN obvinění ze sexuálního zneužívání opětovně přijímáni, zřízení fondu pro pomoc obětem zneužívání a opatření ke zlepšení odborné přípravy zaměstnanců OSN v oblasti dodržování lidských práv; |
|
13. |
vyzývá OSN, aby v oblastech, kde působí její jednotky, podnikla kroky k zajištění ochrany zranitelných osob, zejména žen, dětí a uprchlíků; dále vyzývá OSN a EU, aby podpořily opatření k posílení postavení žen v období konfliktu a po konfliktu, aby byly méně zranitelné vůči sexuálnímu vykořisťování; |
|
14. |
vítá národní kampaň boje proti sexuálnímu vykořisťování a zneužívání, kterou zahájila vláda Libérie dne 4. prosince 2006 společně s OSN a organizacemi občanské společnosti, a výzvu prezidentky Ellen Johnson-Sirleafové adresovanou mezinárodnímu společenství, aby „nezneužívalo [svého] bohatství a moci k sexuálnímu vykořisťování dětí a žen“; |
|
15. |
uznává práci, kterou mírové mise OSN vykonávají na podporu míru a bezpečnosti na celém světě; |
|
16. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi OSN a vládám členských států OSN. |
(1) Přijaté texty, P6_TA(2006)0245.
P6_TA(2006)0607
Barma
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Barmě
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pana Pinheira o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru ze dne 21. září 2006, |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN ze dne 15. září 2006 umístit Myanmar na svůj formální pořad jednání, na návštěvu zástupce generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Ibrahima Gambariho v Barmě ve dnech 9.–12. listopadu 2006 a na informace, které následně sdělil Radě bezpečnosti, |
|
— |
s ohledem na svá předchozí usnesení o Barmě, zejména na usnesení ze dne 17. listopadu 2005 (1), |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 817/2006 ze dne 29. května 2006, kterým se obnovují omezující opatření vůči Myanmaru (2), |
|
— |
s ohledem na sdělení předsedy šestého setkání Evropa–Asie (ASEM), které se konalo ve Finsku ve dnech 10.–11. září 2006, |
|
— |
s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Státní rada pro mír a rozvoj (SPDC) nadále vystavuje lid Barmy hrůznému porušování lidských práv, jakým je nucená práce, pronásledování disidentů, odvody dětských vojáků a nucené přesídlování, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Národní shromáždění, které bylo poprvé svoláno v roce 1993, aby vypracovalo návrh ústavy, a jehož činnost byla od té doby mnohokrát pozastavena, se znovu sešlo dne 10. října 2006, ale stále postrádá jakoukoli důvěryhodnost, neboť v něm nezasedají demokraticky zvolení představitelé, zejména členové Národní ligy pro demokracii (NLD), ani etnické skupiny, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že vedoucí představitelka NLD, laureátka Nobelovy ceny míru a držitelka Sacharovovy ceny Aun Schan Su Ťij strávila 10 z posledních 16 let v domácím vězení, které je nezákonným prostředkem a které vojenská junta každý rok prodlužuje, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že státy sousedící s Barmou musí zaujmout pevnější postoj proti zneužíváním páchaným vojenským režimem v této zemi a požadovat, aby Barma zlepšila své jednání v oblasti lidských práv a nastolila demokracii, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že více než 30 % dětí mladších pěti let trpí podvýživou, že míra úmrtnosti nemocných malárií a tuberkulózou zůstává velmi vysoká, že se epidemie HIV/AIDS rozšířila v celé populaci a že téměř polovina dětí ve školním věku nikdy nenastoupí do školy, |
|
F. |
vzhledem k tomu, že barmská vláda nedávno nařídila Mezinárodnímu výboru červeného kříže (ICRC), aby uzavřel svých pět terénních kanceláří v zemi, a de facto mu tak znemožnila vykonávat většinu práce spočívající v poskytování pomoci a ochrany civilnímu obyvatelstvu žijícímu v obtížných podmínkách v hraničních oblastech, |
|
G. |
vzhledem k tomu, že podle Zprávy o mezinárodní strategii pro kontrolu omamných látek pro rok 2006 je Barma druhým největším producentem nedovoleného opia na světě, z něhož je vyrobeno více než 90 % heroinu pocházejícího z jihovýchodní Asie, |
|
1. |
odsuzuje SPDC za její neustávající útlak barmského lidu, který trvá 40 let, a za její absolutní selhání učinit jakýkoli významný krok vstříc demokracii; |
|
2. |
odmítá uznat legitimitu všech ústavních návrhů, které vypracuje Národní shromáždění, pokud se na něm nebudou podílet NLD a další politické strany; naléhá na Národní shromáždění, aby předložilo plán cesty k demokracii, který bude skutečně odrážet přání barmského lidu, místo aby upevňoval vojenskou kontrolu moci; |
|
3. |
požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění Aun Schan Su Ťij a všech dalších politických vězňů zadržovaných SPDC, jejichž počet se odhaduje na více než 1 100; |
|
4. |
vyjadřuje politování nad nedávným uzavřením pěti terénních kanceláří Mezinárodního výboru červeného kříže (v Mandalay, Mawlamyine, Hpa-an, Taunggyi a Kyaing Tong) barmskou vládou, které této organizaci de facto znemožnilo vykonávat humanitární činnost, a nad ostatními opatřeními, jejichž cílem je zastrašovat nevládní organizace poskytující humanitární pomoc; vyzývá barmskou vládu, aby těmto organizacím umožnila působit bez zásahů a omezení; |
|
5. |
ostře odsuzuje brutální zákroky režimu proti několika velkým etnickým skupinám, včetně příslušníků skupiny Karen ve východní Barmě, které vedly k rozsáhlému utrpení a přesunům obyvatel – ve východní Barmě bylo v roce 2006 přinuceno opustit své domovy přibližně 82 000 lidí, čímž počet obyvatel, kteří byli v Barmě přesídleni, dosáhl nejméně 500 000; |
|
6. |
vítá vyšetřovací misi, kterou v Barmě v roce 2006 uskutečnil malajský ministr zahraničních věcí Syed Hamid Albar na základě stanoviska přijatého na jedenácté schůzce na nejvyšší úrovni Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) konané v minulém roce, a věří, že tato mise vyústí v přísnější opatření ze strany zemí ASEAN proti vojenské juntě v Barmě; |
|
7. |
vítá rozhodnutí Mezinárodní organizace práce obrátit se se svými obavami vyvolanými odpudivým využíváním nucené práce ze strany SPDC na Radu bezpečnosti OSN a Mezinárodní soudní dvůr, a doufá, že tento přísnější postup přiměje SPDC k tomu, aby těchto praktik zanechala; |
|
8. |
uznává, že cílené sankce EU nebyly zaměřeny na ty hospodářské oblasti, které jsou pro režim zdrojem významných příjmů, a proto tak dosud neměly zamýšlený dopad na ty, kteří jsou přímo odpovědní za utrpení barmského lidu; vyzývá Radu, aby zajistila, aby všechny členské státy přísně uplatňovaly stávající omezující opatření; |
|
9. |
dále vyzývá Radu, aby zvětšila rozsah sankcí a rozšířila seznam jednotlivců, na které jsou zaměřeny, aby kromě jejich rodinných příslušníků zahrnoval také všechny ministry SPDC, zástupce, členy, stoupence a pracovníky, stejně jako podnikatele a další prominenty spojené s režimem; |
|
10. |
vyzývá Čínu a další státy, které i nadále poskytují vojenské juntě zbraně a další podporu, aby od toho upustily a připojily se k úsilí mezinárodního společenství dosáhnout v Barmě změny k lepšímu; |
|
11. |
vítá rozhodnutí státních zástupců v Jižní Koreji obvinit 14 osob pracujících pro sedm jihokorejských společností z údajného poskytování technologií a vybavení, které měly barmskému režimu napomoci postavit továrnu na výrobu zbraní v Pyay ve střední Barmě; |
|
12. |
vítá nedávné otevření prvního ze sedmi středisek právní pomoci OSN, které se nachází v táboře Ban Mae Nai Soi v severozápadním Thajsku a má sloužit barmským uprchlíkům žijícím v sousedním Thajsku, a očekává, že další rázná opatření vůči SPDC budou ze strany OSN následovat; |
|
13. |
trvá na tom, že veškerá pomoc pro Barmu musí být dodána prostřednictvím skutečně nevládních organizací a musí se dostat k lidem, jimž je určena, s co nejmenším možným zapojením SPDC; |
|
14. |
vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby přijala závazné usnesení požadující obnovení demokracie v Barmě a propuštění všech politických vězňů včetně Aun Schan Su Ťij; |
|
15. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vládám zemí sdružení ASEAN, Národní lize pro demokracii, Státní radě pro mír a rozvoj a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. |
P6_TA(2006)0608
Haagská úmluva o cenných papírech
Usnesení Evropského parlamentu o důsledcích podepsání Haagské úmluvy o cenných papírech
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na Haagskou úmluvu o právu rozhodném pro některá práva s ohledem na cenné papíry držené zprostředkovatelem (dále jen „Haagská úmluva o cenných papírech“) a důvodovou zprávu k této úmluvě, |
|
— |
s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2003)0783) o podepsání Haagské úmluvy o cenných papírech, |
|
— |
s ohledem na studii Komise o některých právních aspektech Haagské úmluvy o cenných papírech, |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (1), a zejména na článek 9 této směrnice, |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (2), a zejména na čl. 9 odst. 2 této směrnice, |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí (3), a zejména na článek 24 a čl. 31 třetí odrážku této směrnice, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 17. března 2005 (4) k podpisu Haagské úmluvy o cenných papírech, |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2006 o zapojení Evropského parlamentu do činnosti Haagské konference po přistoupení Společenství (5), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2003 o sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvaném „Zúčtování a vypořádání v Evropské unii: hlavní politické otázky a budoucí úkoly“ (6), |
|
— |
s ohledem na čl. 300 odst. 2 první pododstavec a odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Haagská úmluva o cenných papírech není v souladu se směrnicemi 2002/47/ES, 98/26/ES a 2001/24/ES, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Komise proto uvažuje o revizi těchto tří směrnic, které byly přijaty postupem spolurozhodování s Evropským parlamentem, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že tyto směrnice zavedly tzv. zásadu PRIMA (zásada místa příslušného zprostředkovatele) s cílem zajistit právní jistotu plateb a účinnou kontrolu finančních zprostředkovatelů, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že nejsou harmonizována hmotná práva v oblasti vlastnictví, procesu hlasování a práv a povinností centrálních depozitářů vůči majitelům účtů, a zejména rozdíl mezi vlastními aktivy a aktivy klientů, je nezbytné na základě předběžného důkladného posouzení všemi příslušnými výbory řádně konzultovat s Evropským parlamentem dříve, než bude upuštěno od uplatňování zásady PRIMA, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že Evropský parlament má pravomoc dát souhlas k ratifikaci Haagské úmluvy o cenných papírech, |
|
1. |
připomíná, že je nezbytné demokraticky kontrolovat jednání v rámci Haagské konference o mezinárodním právu soukromém; |
|
2. |
trvá na povinnosti konzultovat s Evropským parlamentem před ratifikací, zejména pokud jde o návrhy mandátů pro vyjednávání a o užitečnost doložek o neúčasti; |
|
3. |
připomíná, že Parlament podporuje zásadu PRIMA, stanovení společného rámce pro systémy zúčtování a vypořádání, účinný boj proti praní peněz a respektování vůle akcionářů vyjádřené hlasováním; |
|
4. |
domnívá se, že je zásadní zabezpečit právní jistotu ex ante, pokud jde o právo rozhodné pro některé otázky týkající se držby, vymahatelnosti, převodu a zajištění zaknihovaných cenných papírů držených zprostředkovatelem v mezinárodním kontextu, a snížit systémová rizika, která by mohla z jakýchkoli nejistot v tomto ohledu vyplynout; |
|
5. |
vyjadřuje značné znepokojení v souvislosti s výhradami, které Evropská centrální banka opakovaně vyjádřila v oblasti systémového rizika, a co se týče nebezpečí exponenciálního nárůstu sporů týkajících se provádění zajištění, v rámci kterých budou muset soudy uplatňovat cizí právo s cílem stanovit povahu zajištění; |
|
6. |
domnívá se, že aspekty vlastnických práv ve vztahu ke všem cenným papírům vedených na účtech účastníků v rámci systému by se měly řídit pouze jediným zvoleným právním systémem a že smluvní aspekty vztahu mezi systémem a každým z jeho účastníků by se podobně měly řídit pouze jediným právním systémem s cílem zabezpečit neodvolatelnost, jistotu a transparentnost systému; |
|
7. |
domnívá se, že zabezpečení převodů v rámci Evropské unie musí proběhnout před usnadněním převodů mezi Evropskou unií a ostatními zeměmi; |
|
8. |
lituje, že test reality je nedostatečný (čl. 4 odst. 1 Haagské úmluvy o cenných papírech) a že existují výjimky v oblasti nutně použitelných norem (čl. 11 odst. 3 Haagské úmluvy o cenných papírech), což může podpořit volbu méně závazného práva a přispět ke vzniku nesrovnalostí na vnitřním trhu finančních služeb; |
|
9. |
vyzývá Komisi, aby mu předložila podrobnou studii dopadu týkající se důsledků vyplývajících z přistoupení k Haagské úmluvě o cenných papírech pro právní systém a hospodářství Evropské unie; tato studie upřesní zejména finanční důsledky přistoupení k uvedené úmluvě, důsledky spojené s přesunem rizik, která by způsobilo upuštění od uplatňování zásady PRIMA, mezi subjekty (centrální depozitáři, banky, deponenti), důsledky na uplatňování hlasovacího práva souvisejícího s cennými papíry, dopady na zisk posledního majitele cenných papírů, boj proti zneužívání trhu, boj proti praní peněz a financování terorismu, účinnost vypořádacího systému a identifikace rizik úpadku úvěrových institucí; |
|
10. |
žádá, aby tato dopadová studie byla schválena kolegiem komisařů předtím, než bude podepsána jménem Společenství Haagská úmluva o cenných papírech; |
|
11. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43.
(2) Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.
(3) Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15.
(4) Úř. věst. C 81, 2.4.2005, s. 10.
(5) Přijaté texty, P6_TA(2006)0353.