2.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/24


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná VAT and Duties Tribunal, London (Spojené království) dne 11. září 2006 – Asda Stores Ltd v. Commissioners of HM Revenue and Customs

(Věc C-372/06)

(2006/C 294/42)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

VAT and Duties Tribunal, London.

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Asda Stores Ltd.

Žalovaný: Commissioners of HM Revenue and Customs.

Předběžné otázky

Otázky týkající se nepreferenčního původu

Slučitelnost relevantních ustanovení přílohy 11 prováděcího nařízení s kodexem

1)

Jsou pravidla pro určení nepreferenčního původu obsažená v příloze 11 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (1) ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2), kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „prováděcí nařízení“), neplatná pro barevné televizory (dále jen „BT“) vyrobené v Turecku spadající pod číslo ex 8528 kombinované nomenklatury, tak jak je uvedeno ve sloupci 3 tabulky pro toto číslo, jelikož jsou neslučitelná s ustanoveními článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „celní kodex Společenství“)?

2)

V případě, že je zvláštní pravidlo původu pro BT spadající pod číslo ex 8528 kombinované nomenklatury, tak jak je uvedeno ve sloupci 3 tabulky pro toto číslo, obsažené v příloze 11 prováděcího nařízení platné, musí být nepreferenční původ samostatného dílu, jako je šasi, který je zabudován do dokončené BT, určen odděleně; a pokud ano, musí být tento nepreferenční původ určen na základě:

a)

fyzického zpracování nebo opracování výrobku, pro účely analýzy, pokud dotčený výrobek podstoupil svoje poslední podstatné, hospodářky zdůvodněné zpracování nebo opracování (za předpokladu, že jsou splněny ostatní požadavky článku 24 celního kodexu Společenství); nebo

b)

zvláštních a zbytkových pravidel odsouhlasených Evropskou komisí a členskými státy pro účely vyjednávacího stanoviska Evropského společenství u Světové obchodní organizace v rámci harmonizace pravidel o nepreferenčním původu, přičemž zvláštním pravidlem je za daných okolností kritérium 45 % přidané hodnoty, a zbytkové pravidlo znamená, že zemí původu zboží by měla být země, ze které pochází převážná část nepůvodních materiálů, jak je určeno na základě každé kapitoly, podléhajíc nicméně určení, že pokud původní materiály představují přinejmenším 50 % všech použitých materiálů, zemí původu zboží je země, která je zemí původu těchto materiálů, nebo

c)

nějakého jiného základu?

3)

Pokud díl BT jako je šasi získal místní původ podle článku 24 celního kodexu Společenství na základě kritéria fyzického zpracování nebo opracování, je ještě nezbytné určit hodnotu takového dílu, aby se na BT použilo zvláštní pravidlo původu pro BT obsažené v příloze 11 prováděcího nařízení?

4)

V případě, že mohou být použita pravidla odsouhlasená pro vyjednávací stanovisko ES u WTO při uplatnění přílohy 11, je nezbytné, aby díl BT jako je šasi měl svou vlastní skutečnou výstupní cenu ze závodu nebo mu může být přiřazena ekvivalentní hodnota k výstupní ceně ze závodu?

5)

Pokud by odpověď buď na otázku 3 nebo na otázku 4 vyžadovala, aby byla posouzena ekvivalentní hodnota ke skutečné výstupní ceně ze závodu, jak má být tato hodnota určena? Konkrétně:

a)

Je třeba použít: i) články 29 a 30 celního kodexu Společenství; ii) jakýkoli z článků 141 až 153 prováděcího nařízení; a iii) jakoukoli z vysvětlivek k celní hodnotě uvedených v příloze 23 prováděcího nařízení?

b)

Jaká forma důkazů o hodnotě nebo nákladech je potřebná?

c)

Za jakých okolností lze vycházet z vypočtených nebo odvozených nákladů na díl BT při posuzování nepreferenčního původu?

d)

Jaký typ nákladů může být zohledněn při výpočtu vypočtených nebo odvozených nákladů na díl?

e)

Je možné použít průměrné hodnoty mimo předmětné období při určení celní povinnosti konkrétního výrobku v daném konkrétním okamžiku?

f)

Je možné použít různé metodiky pro výpočet nákladů nebo hodnot při srovnávání nákladů nebo hodnoty dílu s náklady nebo hodnotou dokončeného vyváženého výrobku?

Otázky týkající se článků 44 až 47 rozhodnutí č. 1/95 a článku 47 dodatkového protokolu k ankarské dohodě

6)

Vyžadují ustanovení čl. 44 odst. 2 rozhodnutí Rady přidružení mezi ES a Tureckem č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 o provedené závěrečné fáze celní unie, ve spojení s článkem 47 dodatkového protokolu k ankarské dohodě, aby Společenství podalo žádost o doporučení Radě přidružení mezi ES a Tureckem a oznámilo předem Radě přidružení mezi ES a Tureckem provedení antidumpingových cel uložených nařízením Rady (ES) č. 2584/98 (3) také použitelných na výrobky dovážené z Turecka, které byly ve volném oběhu?

7)

Vyžaduje článek 46 rozhodnutí č. 1/95, aby Společenství, jež změnilo nařízením Rady (ES) č. 2584/98 rozsah výrobků a sazby cel uložených třemi předcházejícími nařízeními Rady na dovozy určitých BT pocházejících z Číny a Koreje, informovalo Smíšený výbor pro celní unii, že zamýšlí použít tato opatření také na dovozy z Turecka, předtím, než může dovézt z Turecka BT pocházející z Číny nebo Koreje a ve volném oběhu, které podléhají použití nových antidumpingových cel uložených nařízením Rady (ES) č. 2584/98?

8)

Vyžadují články 44 až 47 rozhodnutí č. 1/95, aby byli obchodníci informováni nebo jinak uvědomeni o informacích podle článku 46 rozhodnutí č. 1/95 nebo oznámeních učiněných podle čl. 47 odst. 2 dodatkového protokolu k ankarské dohodě?

9)

V případě, že je žádost, oznámení nebo informace vyžadována:

a)

Jakou formu musí mít taková žádost nebo oznámení podle článku 44 rozhodnutí č. 1/95, ve spojení s článkem 47 dodatkového protokolu k ankarské dohodě?

b)

Jakou formu musí mít informace podle článku 46 rozhodnutí č. 1/95?

c)

Dodržují kroky Evropské komise v projednávané věci požadovanou formu žádosti, oznámení nebo informace?

d)

Co je důsledkem nedodržení?

10)

Jsou články 44, 46 a 47 rozhodnutí č. 1/95 a článek 47 dodatkového protokolu k ankarské dohodě přímo použitelné nebo mají přímý účinek u vnitrostátních soudů, takže jednotlivým obchodníkům přiznávají právo se jich dovolávat při jejich porušení, aby zabránili úhradě jinak splatných antidumpingových cel?


(1)  Úř. věst. L 11, s. 88; Zvl. vyd. 02/06, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 3, s. 23; Zvl. vyd. 02/04, s. 307.

(3)  Úř. věst. L 324, s. 1.