2. Rozprava o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení)

Podle článku 115 jednacího řádu požádali poslanci nebo politické skupiny, aby se konala rozprava o níže uvedených návrzích usnesení:

Prohlášení, která učinili José Manuel Barroso a Charlie McCreevy: Nedávné prohlášení pana McCreevy ve věci Vaxholma

José Manuel Barroso (předseda Komise) a Charlie McCreevy (člen Komise) učinili prohlášení.

Vystoupili tito poslanci: Hans-Gert Poettering za skupinu PPE-DE, Martin Schulz za skupinu PSE, Graham Watson za skupinu ALDE, Carl Schlyter za skupinu Verts/ALE, Francis Wurtz za skupinu GUE/NGL, Nils Lundgren za skupinu IND/DEM, Brian Crowley za skupinu UEN, James Hugh Allister nezařazený, Ria Oomen-Ruijten, Jan Andersson, Cecilia Malmström, Elisabeth Schroedter, Eva-Britt Svensson, Kathy Sinnott, Roberts Zīle, Gunnar Hökmark, Richard Falbr, Jens-Peter Bonde, Proinsias De Rossa a José Manuel Barroso.

Otázka k ústnímu zodpovězení, kterou položil Karl-Heinz Florenz Komisi: Strategie proti pandemii chřipky (B6-0334/2005) (O-0089/2005)

Antonios Trakatellis (zástupce autora) rozvinul otázku k ústnímu zodpovězení.

Vystoupili tito poslanci: John Bowis za skupinu PPE-DE, Phillip Whitehead za skupinu PSE, Georgs Andrejevs za skupinu ALDE, Satu Hassi za skupinu Verts/ALE, Adamos Adamou za skupinu GUE/NGL, Georgios Karatzaferis za skupinu IND/DEM, Alessandro Foglietta za skupinu UEN, Irena Belohorská nezařazená, Françoise Grossetête, Marie-Noëlle Lienemann, Jules Maaten, Caroline Lucas, Urszula Krupa, Luca Romagnoli, Neil Parish, Dorette Corbey, Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, Ryszard Czarnecki, Bogusław Sonik, María Sornosa Martínez, María del Pilar Ayuso González, Katerina Batzeli, Avril Doyle, Linda McAvan, Miroslav Mikolášik, Evangelia Tzampazi, Karsten Friedrich Hoppenstedt a Markos Kyprianou.

Návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 108 odst. 5 jednacího řádu na ukončení rozpravy:

Podrobné výsledky hlasování (pozměňovací návrhy, jednotlivé a dílčí hlasování atd.) budou zveřejněny v příloze 1 zápisu.

5.1. Dohoda mezi Evropským společenstvím a Ázerbájdžánem o některých aspektech letecké dopravy * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou o některých aspektech leteckých služeb [KOM(2005)0060 — C6-0130/2005 — 2005/0011(CNS)] — Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

5.2. Návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 6 na rozpočtový rok 2005 (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Návrh opravného rozpočtu č. 6/2005 (Oddíl IV) — Soudní dvůr [12180/2005 — C6-0304/2005]

5.3. Návrh opravného rozpočtu 6/2005: Oddíl IV — Soudní dvůr (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2005 pro rozpočtový rok 2005 Oddíl IV — Soudní dvůr, zřízení Soudu pro veřejnou službu [12180/2005 — C6-0304/2005 — 2005/2159(BUD)] — Rozpočtový výbor.

Doporučení pro druhé čtení ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o přepravě odpadů [15311/4/2004 — C6-0223/2005 — 2003/0139(COD)] — Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

5.5. Smluvní požadavky na kvalitu v železničních přepravních službách ***I (závěrečné hlasování)

Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o náhradách v případech nesplnění smluvních požadavků na kvalitu služeb v oblasti nákladní železniční dopravy [KOM(2004)0144 — C6-0004/2004 — 2004/0050(COD)] — Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Návrh Komise byl zamítnut dne 28. září 2005(bod 7.6 zápis ze dne 28. 9. 2005) a záležitost byla vrácena příslušnému výboru (čl. 52 odst. 3 jednacího řádu).

5.6. Integrovaný akční program v oblasti celoživotního vzdělávání ***I (hlasování)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí integrovaný akční program v oblasti celoživotního vzdělávání [KOM(2004)0474 — C6-0095/2004 — 2004/0153(COD)] — Výbor pro kulturu a vzdělávání.

Zpráva o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Mládež v akci“ na období 2007-2013 [KOM(2004)0471 — C6-0096/2004 — 2004/0152(COD)] — Výbor pro kulturu a vzdělávání.

Zpráva o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o programu Kultura 2007 (2007-2013) [KOM(2004)0469 — C6-0094/2004 — 2004/0150(COD)] — Výbor pro kulturu a vzdělávání.

U příležitosti návštěvy prezidenta Chilské republiky pana Ricarda Lagose Escobara proběhlo od 12:00 do 12:30 slavnostní zasedání Parlamentu.

7.1. Program podpory evropského audiovizuálnímu odvětví (MEDIA 2007) ***I (hlasování)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007) [KOM(2004)0470 — C6-0093/2004 — 2004/0151(COD)] — Výbor pro kulturu a vzdělávání.

Vysvětlení hlasování podaná písemně se zahrnou do doslovného záznamu podle čl. 163 odst. 3 jednacího řádu.

Opravy hlasování jsou uvedeny na stránkách „Séance en direct“: „Résultats des votes (appels nominaux)/Results of votes (Roll-call votes)“. V tištěné podobě jsou součástí přílohy II „Výsledky jmenovitého hlasování“.

Opravy hlasování na internetových stránkách Europarl budou pravidelně aktualizovány po dobu nejvýše dvou týdnů po dni, kdy se konalo hlasování.

Po uplynutí této lhůty bude seznam oprav hlasování uzavřen tak, aby mohl být přeložen a zveřejněn v Úředním věstníku.

Hiltrud Breyer a Ana Maria Gomes oznámily, že se nezúčastnily hlasování, protože měly problém se svými hlasovacími kartami. Obě poslankyně se zúčastnily pouze hlasování o zprávě Ruth Hieronymi (A6-0278/2005).

Phillip Whitehead podle přílohy I jednacího řádu oznámil, že má na projednávaném předmětu finanční zájem a nezúčastnil se hlasování o zprávě Ruth Hieronymi (A6-0278/2005).

Erika Mann informovala předsednictvo, že byla přítomna, ale její jméno nebylo na prezenční listině.

Vystoupila Erika Mann s žádostí, aby předseda Parlamentu písemně vyjádřil podporu obyvatelům Mexika, které bylo zasaženo hurikánem Wilma. Poslankyně rovněž zkoumala, jaké možnosti nabízí Dohoda mezi ES a Mexikem o volném obchodu, pokud jde o poskytnutí pomoci, která je pro Mexiko nezbytná (předsedkyně vzala žádost na vědomí).

(Zasedání, které bylo přerušeno v 15:05, protože se čekalo na příchod Olliho Rehna (člena Komise), pokračovalo v 15:10.)

11. Pokrok učiněný Bulharskem a Rumunskem na cestě k přistoupení do Evropské unie (rozprava)

Prohlášení Komise: Pokrok učiněný Bulharskem a Rumunskem na cestě k přistoupení do Evropské unie

Vystoupil Roger Knapman ke zpoždění, se kterým se dostavil zástupce Komise (předsedkyně mu odejmula slovo).

Vystoupili tito poslanci: Elmar Brok za skupinu PPE-DE, Pierre Moscovici za skupinu PSE, Alexander Lambsdorff za skupinu ALDE, Joost Lagendijk za skupinu Verts/ALE, Erik Meijer za skupinu GUE/NGL, Bastiaan Belder za skupinu IND/DEM, Salvatore Tatarella za skupinu UEN, Jan Tadeusz Masiel nezařazený, Geoffrey Van Orden, Jan Marinus Wiersma, Nicholson of Winterbourne, Christopher Beazley, který vyjádřil politování nad nepřítomností zástupců Rady a Milan Horáček.

Vystoupili tito poslanci: Jaromír Kohlíček, Roger Knapman, Andreas Mölzer, Francisco José Millán Mon, Hannes Swoboda, Jeanine Hennis-Plasschaert, Elly de Groen-Kouwenhoven, Athanasios Pafilis, Nils Lundgren, Koenraad Dillen, Kinga Gál, Catherine Guy-Quint, Luciana Sbarbati, Marie Anne Isler Béguin, Hans-Peter Martin, David Casa, Alexandra Dobolyi, Cecilia Malmström, Anna Ibrisagic, Helmut Kuhne, István Szent-Iványi, Guido Podestà, Miguel Angel Martínez Martínez, Árpád Duka-Zólyomi, Józef Pinior, Ivo Strejček, Panagiotis Beglitis, Camiel Eurlings, Libor Rouček, Péter Olajos, Georgios Papastamkos, Michl Ebner, Ioannis Varvitsiotis, Mairead McGuinness, Bernd Posselt a Olli Rehn.

Jacques Barrot (místopředseda Komise) odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Linda McAvan, Richard Corbett a Paul Rübig.

Neelie Kroes (členka Komise) odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je João de Deus Pinheiro, Paul Rübig a José Manuel García-Margallo y Marfil.

Neelie Kroes odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Georgios Toussas a Antonio Masip Hidalgo.

Otázka 50 (Marie Panayotopoulos-Cassiotou): Problém odpadů - způsoby řešení.

Stavros Dimas (člen Komise) odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Mairead McGuinness a Gay Mitchell.

Otázka 51 (Sarah Ludford): Přestupkové řízení proti Spojenému království kvůli porušování směrnice o městských odpadních vodách.

Stavros Dimas odpověděl na otázku a doplňující otázku, jejichž autorem je Sarah Ludford.

Otázka 52 (Dimitrios Papadimoulis): Kal z čistící stanice a biologická čistící stanice v Psytallii.

Stavros Dimas odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Dimitrios Papadimoulis, Georgios Papastamkos a Josu Ortuondo Larrea.

Benita Ferrero-Waldner (členka Komise) odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Sajjad Karim, David Martin a Jonas Sjöstedt.

Benita Ferrero-Waldner odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Bernd Posselt a Justas Vincas Paleckis.

Otázka 63 (Ģirts Valdis Kristovskis): Stav prostředků, které Evropská unie poskytuje Tunisku.

Benita Ferrero-Waldner odpověděla na otázku a doplňující otázku, jejichž autorem je Ģirts Valdis Kristovskis.

Otázky 73, 74 a 78 se neberou v potaz z důvodu nepřítomnosti jejich autorů.

Joe Borg (člen Komise) odpověděl na otázku a doplňující otázku, jejichž autorem je Ioannis Gklavakis.

Otázka 76 (Mairead McGuinness): Dopad používání unášených sítí na zdroje lososa v evropských vodách.

Joe Borg odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Mairead McGuinness a David Martin.

Otázka 77 (María Isabel Salinas García): Nedodržování rybolovných standardů ve Středozemním moři.

Joe Borg odpověděl na otázku a doplňující otázku, jejichž autorem je María Isabel Salinas García.

Otázky, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď.

Vystoupili tito poslanci: Peter Liese za skupinu PPE-DE, Maria Berger za skupinu PSE, Diana Wallis za skupinu ALDE, Hiltrud Breyer za skupinu Verts/ALE, Johannes Blokland za skupinu IND/DEM, Marcin Libicki za skupinu UEN, Manuel Medina Ortega, Patrizia Toia, Maciej Marian Giertych, Andrzej Jan Szejna a Kathy Sinnott.

Návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu na ukončení rozpravy:

Zpráva o návrhu rámcového rozhodnutí Rady o boji proti organizované trestné činnosti [KOM(2005)0006 — C6-0061/2005 — 2005/0003(CNS)] — Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Vystoupili tito poslanci: Manfred Weber za skupinu PPE-DE, Martine Roure za skupinu PSE, Marios Matsakis za skupinu ALDE, Johannes Voggenhuber za skupinu Verts/ALE, Giusto Catania za skupinu GUE/NGL, James Hugh Allister nezařazený, Carlos Coelho, Kyriacos Triantaphyllides, Alexander Stubb, Franco Frattini a Giusto Catania k vystoupení, které učinil James Hugh Allister.

Zpráva o přístupu Společenství k řízení ekonomické migrace [KOM(2004)0811 — 2005/2059(INI)] — Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Vystoupili tito poslanci: Gabriele Zimmer (navrhovatelka výboru DEVE), Danutė Budreikaitė (navrhovatelka výboru INTA), Anna Záborská (navrhovatelka výboru FEMM), Carlos Coelho za skupinu PPE-DE, Adeline Hazan za skupinu PSE, Sophia in 't Veld za skupinu ALDE, Jean Lambert za skupinu Verts/ALE, Giusto Catania za skupinu GUE/NGL, Jan Tadeusz Masiel nezařazený, Patrick Gaubert a Martine Roure.

16. Pomoc Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí ***I (rozprava)

Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2236/95 [KOM(2004)0475 — C6-0086/2004 — 2004/0154(COD)] — Rozpočtový výbor.

Vystoupili tito poslanci: Ingeborg Gräßle za skupinu PPE-DE, Herbert Bösch za skupinu PSE, Sepp Kusstatscher za skupinu Verts/ALE, Jacky Henin za skupinu GUE/NGL, Sylwester Chruszcz za skupinu IND/DEM, Anna Elzbieta Fotyga za skupinu UEN, Leopold Józef Rutowicz nezařazený, Stanisław Jałowiecki, Gilles Savary, Eva Lichtenberger, Bairbre de Brún, Alessandro Battilocchio a Jacques Barrot.

Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla a směrnice 94/35/ES o náhradních sladidlech pro použití v potravinách [KOM(2004)0650 — C6-0139/2004 — 2004/0237(COD)] — Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

Vystoupili tito poslanci: María del Pilar Ayuso González za skupinu PPE-DE, Åsa Westlund za skupinu PSE, Marios Matsakis za skupinu ALDE, Christa Klaß a Markos Kyprianou.

Pořad jednání na další den je schválen (dokument „Pořad jednání“ PE 364.061/OJME)

PŘIJATÉ TEXTY

P6_TA(2005)0390

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Ázerbájdžánem o některých aspektech letecké dopravy *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2005)0060 — C6-0130/2005 — 2005/0011(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2005)0060) (1),

—	s ohledem na čl. 80 odst. 2 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

—	s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0130/2005),

—	s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0230/2005),

1.	schvaluje uzavření dohody;

2.	pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Ázerbajdžánské republiky.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TA(2005)0391

Návrh opravného rozpočtu č. 6/2005 (změna)

Návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2005 na rozpočtový rok 2005 — Oddíl IV — Soudní dvůr — zřízení Soudu pro veřejnou službu (12180/2005 — C6-0304/2005 — 2005/2159(BUDG))

Změna 1

ODDÍL IV — Soudní dvůr

Plán pracovních míst: vytvoření 2 stálých míst ve třídě B*3, 2 stálých míst ve třídě C*1 a 4 dočasných míst ve třídě B*3.

Zaměstnanci v činné službě

Rozpočtová položka	Rozpočet 2005	NOR 6/2005	Změna	Rozpočet 2005 + NOR 6 (změněno)
	Závazky	Závazky	Závazky	Závazky
1 1 0 0	Základní platy
	111 633 022	111 964 022	+73 000	112 037 022
1 1 0 1	Rodinné přídavky
	8 940 000	8 967 000	+6 000	8 973 000
1 1 0 2	Příspěvky za práci v zahraničí a za pobyt v zahraničí (včetně článku 97 služebního řádu úředníků ESUO)
	17 770 000	17 823 000	+12 000	17 835 000
1 1 3 0	Zdravotní pojištění
	3 890 000	3 902 000	+3 000	3 905 000
1 1 8 1	Cestovní výdaje (včetně rodinných příslušníků)
	42 000	45 000	+2 000	47 000
1 1 8 2	Příspěvky na zařízení, znovuusídlení a přestěhování
	1 170 000	1 223 000	+30 000	1 253 000
1 1 8 3	Náklady na stěhování
	217 000	238 000	+10 000	248 000
1 1 8 4	Dočasné denní příspěvky
	956 000	1 008 000	+23 000	1 031 000
1 1 9 1	Předběžná položka
	1 973 000	1 242 000	- 159 000	1 083 000

Odůvodnění

Vytvoření 8 pracovních míst (2 stálých ve třídě B*3, 2 stálých ve třídě C*1 a 4 dočasných ve třídě B*3), která neschválila Rada a obnovení částek z předběžného návrhu opravného rozpočtu č. 7/2005.

P6_TA(2005)0392

Návrh opravného rozpočtu č. 6/2005

Usnesení Evropského parlamentu o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2005 na rozpočtový rok 2005, Oddíl IV — Soudní dvůr — Zřízení Soudu pro veřejnou službu (12180/2005 — C6-0304/2005 — 2005/2159(BUD))

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 272 odst. 4 předposlední pododstavec této smlouvy,

—	s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 177 této smlouvy,

—	s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1), a zejména na články 37 a 38 tohoto nařízení,

—	s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2005 přijatý s konečnou platností dne 16. prosince 2004 (2),

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu (3),

—	s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 7/2005 na rozpočtový rok 2005, který předložila Komise dne 5. září 2005 (KOM(2005)0419),

—	s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 6/2005 sestavený Radou dne 3. října 2005 (12180/2005 — C6-0304/2005),

—	s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0306/2005),

A.	vzhledem k tomu, že Rada rozhodla o zřízení Soudu pro veřejnou službu,

B.	vzhledem k tomu, že zahájení činnosti Soudu pro veřejnou službu bylo přesunuto na rok 2005,

1.	rozhodl vytvořit všechna nezbytná místa, která jsou požadována pro Soud pro veřejnou službu v předběžném návrhu opravného rozpočtu č. 7/2005 a v důsledku toho upravit položky v návrhu opravného rozpočtu č. 6/2005;

2.	schvaluje pozměněný návrh opravného rozpočtu č. 6/2005;

3.	pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny pozměňovací návrhy k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2005, Radě, Komisi a Soudnímu dvoru.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 60, 8.3.2005.

(3) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Dohoda ve znění rozhodnutí 2003/429/ES (Úř. věst. L 147, 14.6.2003, s. 25).

P6_TA(2005)0393

Přeprava odpadů ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o přepravě odpadů (15311/4/2004 — C6-0223/2005 — 2003/0139(COD))

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

—	s ohledem na společný postoj Rady (15311/4/2004 — C6-0223/2005),

—	s ohledem na stanovisko v prvním čtení (1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0379) (2),

—	s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2004)0172) (2),

—	s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

—	s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0287/2005),

1.	schvaluje pozměněný společný postoj;

2.	pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 87 E, 7. 4. 2004, s. 281.

(2) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC2-COD(2003)0139

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 25. října 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005 o přepravě odpadů

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci Výboru regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Hlavním a rozhodujícím cílem a předmětem tohoto nařízení je ochrana životního prostředí, přičemž jeho dopady na mezinárodní obchod jsou podružné.

(2)

Nařízení Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole (3) již bylo několikrát podstatně změněno a vyžaduje další změnu. Do nařízení je zejména nezbytné zahrnout obsah rozhodnutí Komise 94/774/ES ze dne 24. listopadu 1994 o standardním nákladním listu ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 259/93 (4) a rozhodnutí Komise 1999/412/ES ze dne 3. června 1999 o dotazníku pro informační povinnost členských států podle článku 41 odstavec 2 nařízení Rady (EHS) č. 259/93 (5). Z důvodu srozumitelnosti by tudíž mělo být nařízení (EHS) č. 259/93 nahrazeno.

(3)

Na základě rozhodnutí Rady 93/98/EHS (6) byla jménem Společenství uzavřena Basilejská úmluva ze dne 22. března 1989 o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (7), jíž je Společenství stranou od roku 1994. Úpravou nařízení (EHS) č. 259/93 stanovila Rada pravidla pro omezení a kontrolu tohoto pohybu, navržená kromě jiného k uvedení dosavadního systému Společenství pro dozor nad přepravou odpadů a její kontrolu do souladu s požadavky Basilejské úmluvy.

(4)

Na základě rozhodnutí Rady 97/640/ES (8) byla jménem Společenství schválena změna Basilejské úmluvy, stanovená v rozhodnutí III/1 konference stran. Touto změnou byly zakázány všechny vývozy nebezpečných odpadů určených k odstranění ze zemí uvedených v příloze VII úmluvy do zemí, které v této příloze uvedeny nejsou, a dále byly s účinkem od 1. ledna 1998 zakázány i všechny takovéto vývozy nebezpečných odpadů uvedených v čl. 1 odst.1 písm. a) úmluvy, které jsou určeny k využití. Nařízení (EHS) č. 259/93 bylo odpovídajícím způsobem změněno nařízením Rady (ES) č. 120/97 (9).

(5)

Vzhledem ke skutečnosti, že Společenství schválilo rozhodnutí Rady OECD C(2001)107/v konečném znění ze dne 14. června 2001 o revizi rozhodnutí OECD C(92)39/v konečném znění o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití (dále jen „rozhodnutí OECD“), aby sladilo seznamy odpadů s Basilejskou úmluvou a upravilo některé další požadavky, je nutné obsah tohoto rozhodnutí včlenit do právních předpisů Společenství.

(6)	Společenství podepsalo Stockholmskou úmluvu ze dne 22. května 2001 o perzistentních organických znečišťujících látkách.

(7)	Je důležité organizovat a upravovat dozor nad přepravou odpadů a její kontrolu způsobem, který zohledňuje potřebu zachovávat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a lidského zdraví a který přispívá k jednotnějšímu uplatňování nařízení v celém Společenství.

(8)	Je rovněž důležité mít na paměti požadavek stanovený v čl. 4 odst. 2 písm. d) Basilejské úmluvy, že přeprava nebezpečných odpadů se má snížit na minimum slučitelné s účinným nakládáním s takovými odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

(9)	Dále je důležité mít na paměti právo každé strany Basilejské úmluvy v souladu s jejím čl. 4 odst. 1 zakázat dovoz nebezpečných odpadů nebo odpadů uvedených v příloze II této úmluvy.

(10)

Přeprava odpadů vytvářených ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi by měla být z působnosti tohoto nařízení vyloučena, jsou-li dováženy do Společenství za určitých situací (včetně tranzitu v rámci Společenství, kdy odpady vstupují na jeho území). V souvislosti s touto přepravou by měly být dodrženy požadavky mezinárodního práva a mezinárodních dohod. V těchto případech by měl být o přepravě a jejím cíli předem informován kterýkoli příslušný orgán pro tranzit a příslušný orgán místa určení ve Společenství .

(11)

Je nutné zamezit duplicitě s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (10), které již obsahuje ustanovení upravující zasílání, směrování a pohyb (sběr, doprava, manipulace, zpracování, použití, využití nebo odstranění, evidence, průvodní doklady a vysledovatelnost) vedlejších produktů živočišného původu v rámci Společenství, do něj a z něj.

(12)

Do dne vstupu tohoto nařízení v platnost by Komise měla podat zprávu o vztahu mezi stávajícími odvětvovými právními veterinárními a hygienickými předpisy a ustanoveními tohoto nařízení a předložit do uvedeného dne návrhy, které jsou nezbytné pro uvedení těchto právních předpisů do souladu s tímto nařízením, aby se tím dosáhlo rovnocenné úrovně kontroly.

(13)

Přestože je dozor nad přepravou odpadů uvnitř členského státu a její kontrola pravomocí dotyčného členského státu, měly by vnitrostátní systémy týkající se přepravy odpadů brát v úvahu potřebu soudržnosti se systémem Společenství, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví.

(14)

V případě přepravy odpadů určených k odstranění a odpadů neuvedených v příloze III, IIIA nebo IIIB, určených k využití, je vhodné zajistit optimální dozor a kontrolu tím, že se pro tuto přepravu vyžaduje udělení předchozího písemného souhlasu. Takový postup by měl v sobě zahrnovat předchozí oznámení, na jehož základě budou příslušné orgány řádně informovány tak, aby mohly učinit veškerá potřebná opatření pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Toto oznámení by rovněž mělo uvedeným orgánům umožnit vznést proti takové přepravě odůvodněné námitky.

(15)	V případě přepravy odpadů uvedených v příloze III, IIIA nebo IIIB a určených k využití je vhodné zajistit minimální úroveň dozoru a kontroly tím, že se bude vyžadovat, aby tyto přepravy byly provázeny určitými informacemi.

(16)	Vzhledem k potřebě jednotného uplatňování nařízení a řádného fungování vnitřního trhu je nezbytné v zájmu účinnosti požadovat, aby oznámení vyřizoval příslušný orgán místa odeslání.

(17)	Je rovněž důležité vyjasnit soustavu finančních záruk nebo odpovídajícího pojištění.

(18)	S ohledem na odpovědnost původců odpadů za nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí by formulář oznámení a průvodní doklady pro přepravu odpadů měli vyplňovat, je-li to možné, původci odpadů.

(19)	Oznamovateli je nezbytné poskytnout procesní záruky, a to jak v zájmu právní jistoty, tak pro zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a řádného fungování vnitřního trhu.

(20)

V případě přepravy odpadů určených k odstranění by členské státy měly zohlednit zásady blízkosti, priority využití a soběstačnosti na úrovni Společenství i na vnitrostátní úrovni v souladu se směrnicí Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech (11) tím, že v souladu se Smlouvou přijmou opatření, aby takovou přepravu úplně nebo částečně zakázaly nebo aby proti této přepravě soustavně vznášely námitky. Rovněž by se měl vzít v úvahu požadavek stanovený směrnicí 75/442/EHS, podle kterého mají členské státy zřídit jednotnou a přiměřenou síť zařízení pro odstraňování odpadů, aby umožnily Společenství jako celku soběstačnost v odstraňování odpadů a členským státům se k tomuto cíli jednotlivě přibližovat, s ohledem na zeměpisnou polohu nebo na potřebu specializovaných zařízení pro určité druhy odpadů. Členské státy by rovněž měly mít možnost zajistit, že zařízení pro nakládání s odpady, na něž se vztahuje směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (12), používají v souladu s povolením pro zařízení nejlepší dostupné techniky vymezené uvedenou směrnicí a že se s odpady nakládá v souladu s právně závaznými normami ochrany životního prostředí týkajícími se odstraňování odpadů, které jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

(21)

V případě přepravy odpadů určených k využití by členské státy měly mít rovněž možnost zajistit, že zařízení pro nakládání s odpady, na něž se vztahuje směrnice 96/61/ES, používají v souladu s povolením pro zařízení nejlepší dostupné techniky, jak je vymezuje uvedená směrnice. Členské státy by rovněž měly mít možnost zajistit, že se s odpady nakládá v souladu s právně závaznými normami ochrany životního prostředí pro využívání odpadů, stanovenými právními předpisy Společenství, a že se s přihlédnutím k čl. 7 odst. 3 směrnice 75/442/EHS s odpady nakládá v souladu s plány odpadového hospodářství vypracovanými podle uvedené směrnice, aby se zajistilo uplatňování právně závazných povinností týkajících se využívání nebo recyklace, stanovených právními předpisy Společenství.

(22)

Vypracování závazných požadavků na úrovni Společenství pro zařízení pro nakládání s odpady a pro nakládání s určitými odpadními látkami, které doplní stávající ustanovení právních předpisů Společenství, může přispět k vytvoření vysoké úrovně ochrany životního prostředí na celém území Společenství, pomoci při vzniku rovných podmínek pro recyklaci a při zajištění toho, že nebude bráněno rozvoji hospodářsky životaschopného vnitřního trhu pro recyklaci. Na úrovni Společenství je proto třeba zajistit rozvoj rovných podmínek pro recyklaci používáním společných norem v určitých oblastech, případně včetně vztahu k druhotným surovinám, aby se zlepšila kvalita recyklace. Komise by měla případně předložit návrhy takových norem pro některé odpady a některá zařízení pro jejich recyklaci, jakmile to bude prakticky proveditelné na základě dalšího zkoumání v rámci strategie nakládání s odpady a s ohledem na stávající právní předpisy Společenství a právní předpisy členských států. V mezidobí by mělo být možné vznášet za určitých podmínek námitky proti plánované přepravě, pokud by související využití nebylo v souladu s vnitrostátními právními předpisy o využívání odpadů v zemi odeslání. V mezidobí by Komise měla rovněž přezkoumávat situaci týkající se možných nežádoucích přeprav odpadů do nových členských států a v případě potřeby předložit vhodné návrhy na řešení takových situací.

(23)	Měla by být stanovena povinnost v tom smyslu, že odpady z přepravy, kterou nelze podle původního záměru dokončit, se převezmou zpět do země odeslání nebo se využijí nebo odstraní jiným způsobem.

(24)	Rovněž by mělo být povinné, aby osoba, jejíž činnost je příčinou nedovolené přepravy, převzala dotčené odpady zpět nebo učinila jiná opatření k jejich využití nebo odstranění. Pokud tak neučiní, měly by zasáhnout příslušné orgány místa odeslání nebo případně místa určení.

(25)	Za účelem ochrany životní prostředí dotčených zemí je nezbytné vyjasnit rozsah zákazu vývozu odpadů určených k odstranění ve třetí zemi, jež není zemí ESVO (Evropského sdružení volného obchodu), ze Společenství, stanoveného na základě Basilejské úmluvy.

(26)	Země, které jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, mohou přijmout kontrolní postupy stanovené pro přepravu v rámci Společenství.

(27)

Za účelem ochrany životního prostředí dotčených zemí je rovněž nezbytné vyjasnit rozsah zákazu vývozu nebezpečných odpadů určených k využití v zemi, na níž se nevztahuje rozhodnutí OECD, který je rovněž stanoven na základě Basilejské úmluvy. Zejména je nezbytné vyjasnit seznam odpadů, na které se tento zákaz vztahuje, a zajistit, aby rovněž zahrnoval odpady uvedené v příloze II Basilejské úmluvy, zejména komunální odpad shromážděný z domácností a zbytky ze spalování komunálního odpadu.

(28)	Měla by být zachována zvláštní ujednání pro vývoz nikoliv nebezpečných odpadů určených k využití v zemích, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD, a měla by se přijmout ustanovení k jejich dalšímu pozdějšímu zjednodušení.

(29)

Dovozy odpadů určených k odstranění do Společenství by měly být povoleny, pokud je vyvážející země stranou Basilejské úmluvy. Dovozy odpadů určených k využití do Společenství by měly být povoleny, pokud se na vyvážející zemi vztahuje rozhodnutí OECD nebo pokud je stranou Basilejské úmluvy. V ostatních případech by však měly být dovozy povoleny pouze tehdy, je-li vyvážející země vázána dvoustrannou nebo vícestrannou dohodou nebo ujednáním, které jsou slučitelné s právními předpisy Společenství a jsou v souladu s článkem 11 Basilejské úmluvy, kromě situací, kdy to není možné z důvodu krizových situací, operací k nastolení nebo udržení míru nebo z důvodu války.

(30)	Toto nařízení by se mělo používat v souladu s mezinárodním mořským právem.

(31)	Toto nařízení by mělo odrážet pravidla o vývozu odpadů do zámořských zemí a území a o dovozu z nich, stanovených v rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („Rozhodnutí o přidružení zámoří“) (13).

(32)

Měly by být učiněny nezbytné kroky k zajištění toho, aby se v souladu se směrnicí 75/442/EHS a jinými právními předpisy Společenství o odpadech nakládalo s odpady přepravovanými v rámci Společenství a s odpady dováženými do Společenství v průběhu celé doby přepravy včetně využití nebo odstranění v zemi určení bez ohrožení lidského zdraví a bez použití postupů nebo metod, které by mohly poškodit životní prostředí. Pokud jde o vývozy ze Společenství, které nejsou zakázány, mělo by se usilovat o zajištění toho, aby se s odpady po celou dobu jejich přepravy a včetně jejich využití nebo odstranění ve třetí zemi určení nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí. Zařízení, které přijímá odpad, by mělo být provozováno v souladu s normami na ochranu lidského zdraví a životního prostředí, které jsou v podstatě rovnocenné normám stanoveným právními předpisy Společenství. Měl by být stanoven seznam nezávazných pokynů, v nichž by se daly nalézt vodítka pro nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí.

(33)	Členské státy by měly Komisi poskytovat informace o provádění tohoto nařízení jak prostřednictvím zpráv předkládaných sekretariátu Basilejské úmluvy, tak na základě samostatného dotazníku.

(34)

V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí je nutné zajistit bezpečnou demontáž lodí šetrnou k životnímu prostředí. Dále je třeba zmínit, že loď se může stát odpadem, jak je uvedeno v článku 2 Basilejské úmluvy, a že zároveň může být podle jiných mezinárodních pravidel stále vnímána jako loď. Je důležité připomenout, že pokračuje úsilí zahrnující spolupráci mezi agenturami ILO, IMO a Basilejskou úmluvou, jehož cílem je stanovit na globální úrovni povinné požadavky, které zajistí efektivní a účinné vyřešení problému demontáže lodí.

(35)

Členské státy zajistí, aby v souladu s úmluvou UNECE ze dne 25. června 1998 o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva) příslušné orgány vhodným způsobem zveřejnily informace o oznámení přepravy, pokud takové informace není podle vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Společenství důvěrné.

(36)

Účinná mezinárodní spolupráce při kontrole přepravy odpadů má zásadní význam pro zajištění kontroly přepravy nebezpečných odpadů. Pro zajištění nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí by měla být podporována výměna informací, společná odpovědnost a snaha o spolupráci mezi Společenstvím a jeho členskými státy a třetími zeměmi.

(37)

Některé přílohy tohoto nařízení by Komise měla přijmout postupem podle čl. 18 odst. 2 směrnice 75/442/EHS. Tento postup by se měl použít rovněž pro změny příloh, které zohledňují vědecký a technický pokrok, úpravy příslušných právních předpisů Společenství nebo události spojené s rozhodnutím OECD nebo Basilejskou úmluvou a s dalšími souvisejícími mezinárodními úmluvami a dohodami.

(38)

Při přípravě pokynů pro vyplňování formuláře oznámení a průvodního dokladu stanovených v příloze IC by Komise měla s ohledem na rozhodnutí OECD a Basilejskou úmluvu kromě jiného upřesnit, že formulář oznámení a průvodní doklad by měly být pokud možno dvoustránkové a jaké jsou přesné lhůty pro vyplnění formuláře oznámení a průvodního dokladu v přílohách IA a IB, s přihlédnutím k příloze II. Kromě toho, jestliže se terminologie a požadavky rozhodnutí OECD a Basilejské úmluvy liší od tohoto nařízení, měly by se zvláštní požadavky objasnit.

(39)

Při zvažování směsí odpadů, které se mají doplnit do přílohy IIIA, by se měly vzít v úvahu mimo jiné tyto údaje: vlastnosti odpadů, jako například jejich případné nebezpečné vlastnosti, schopnost znečišťovat a fyzikální stav; hlediska nakládání s nimi, jako například technologická schopnost využít odpad a environmentální přínosy vyplývající z takového využití včetně toho, zda by nemohlo dojít k nakládání s odpady, které by bylo méně šetrné k životnímu prostředí. Komise by měla dosáhnout pokroku v dopracování této přílohy pokud možno před vstupem tohoto nařízení v platnost a dokončit tento úkol nejpozději do šesti měsíců poté.

(40)

Další opatření vztahující se k provádění tohoto nařízení by měla Komise rovněž přijmout postupem podle čl. 18 odst. 2 směrnice 75/442/EHS. Tato opatření by měla zahrnovat způsob výpočtu finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění, který by měla Komise dokončit pokud možno před dnem použitelnosti tohoto nařízení.

(41)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (14).

(42)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění ochrany životního prostředí při přepravě odpadů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a může ho být proto z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví postupy a kontrolní režimy pro přepravu odpadů v závislosti na původu, určení a trase přepravy, druhu přepravovaných odpadů a způsobu nakládání s odpady v místě určení.

2. Toto nařízení se vztahuje na přepravu odpadů:

a)	mezi členskými státy, v rámci Společenství nebo tranzitem přes třetí země;

b)	dovážených do Společenství ze třetích zemí;

c)	vyvážených ze Společenství do třetích zemí;

d)	tranzitem přes Společenství na cestě ze třetí země do třetí země.

3. Z oblasti působnosti tohoto nařízení jsou vyloučeny:

vykládka na pobřeží odpadů, včetně odpadních vod a zbytků, vzniklých běžným provozem lodí a těžebních plošin na širém moři, pokud se na tyto odpady vztahuje Mezinárodní úmluva o zabránění znečištění z lodí z roku 1973, ve znění protokolu k této úmluvě z roku 1978 (Marpol 73/78), nebo jiné závazné nástroje mezinárodního práva;

b)	odpad vzniklý při provozu motorových vozidel, vlaků , letadel a lodí , dokud tento odpad není vyložen za účelem jeho využití nebo odstranění;

c)	přeprava radioaktivních odpadů ve smyslu článku 2 směrnice Rady 92/3/Euratom ze dne 3. února 1992 o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu mezi členskými státy a do Společenství a ze Společenství a o její kontrole (15);

d)	přeprava, na kterou se vztahují požadavky pro schválení podle nařízení (ES) č. 1774/2002;

e)	přeprava odpadů, na niž se vztahuje bod 1 písm. b) bod ii), iv) a v) čl. 2 směrnice 75/442/EHS, estliže je tato přeprava již zahrnuta do jiných právních předpisů Společenství obsahujících podobná ustanovení;

f)	přeprava odpadů do Společenství z Antarktidy, která je v souladu s požadavky Protokolu o ochraně životního prostředí připojeného ke Smlouvě o Antarktidě z roku 1991;

dovoz odpadů vytvářených ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi v krizových situacích nebo při operacích k nastolení nebo udržení míru do Společenství, pokud jsou tyto odpady přepravovány přímo nebo nepřímo do země určení ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi či jejich jménem. V těchto případech je o přepravě a jejím místu určení předem informován kterýkoli příslušný orgán pro tranzit a příslušný orgán místa určení ve Společenství .

4. Na přepravu odpadů z Antarktidy do zemí mimo Společenství tranzitem přes Společenství se vztahují články 36 a 49.

5. Na přepravu odpadů výhradně v rámci členského státu se vztahuje pouze článek 33.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

1)	„odpad“ definuje v čl. 1 písm. a) směrnice 75/442/EHS;

2)	„nebezpečný odpad“ definuje v čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (16);

„směsí odpadů“ rozumí odpad vzniklý úmyslným či neúmyslným smícháním dvou nebo více různých odpadů, přičemž pro tuto směs neexistuje jedna položka v přílohách III, IIIB, IV a IVA. Za směs odpadů se nepovažuje odpad přepravovaný v jedné zásilce skládající se ze dvou nebo více odpadů, pokud jsou jednotlivé odpady odděleny;

4)	„odstraňování“ definuje v čl. 1 písm. e) směrnice 75/442/EHS;

5)	„předběžným odstraněním“ rozumí postupy pro odstraňování D 13 až D 15 vymezené v příloze IIA směrnice 75/442/EHS;

6)	„využití“ definuje v čl. 1 písm. f) směrnice 75/442/EHS;

7)	„předběžným využitím“ rozumí postupy pro využití R 12 a R 13 vymezené v příloze IIB směrnice 75/442/EHS;

8)	„nakládáním způsobem šetrným k životnímu prostředí“ rozumí provedení všech praktických kroků k zajištění toho, že se s odpady nakládá způsobem chránícím lidské zdraví a životní prostředí před škodlivými účinky, které by mohly být těmito odpady způsobeny;

9)	„původcem“ rozumí kdokoli, jehož činností vzniká odpad (prvotní původce), nebo kdokoli, kdo provádí předzpracování, směšování nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna charakteru nebo složení odpadů (nový původce) (podle definice v čl. 1 písm. b) směrnice 75/442/EHS);

10)	„držitelem“ rozumí původce odpadu nebo právnická či fyzická osoba, která má odpad v držení (a podle definice v čl. 1 písm. c) směrnice 75/442/EHS);

11)	„osobou, která sbírá odpad“ rozumí jakákoli osoba, která provádí sběr odpadů podle definice v čl. 1 písm. g) směrnice 75/442/EHS;

12)	„obchodníkem“ rozumí jakákoli osoba, která jedná jako příkazce při nákupu a následném prodeji odpadů, včetně obchodníků, kteří odpady fyzicky nedrží, jak je uvedeno v článku 12 směrnice 75/442/EHS;

13)	„zprostředkovatelem“ rozumí jakákoli osoba, která zařizuje využití nebo odstraňování odpadu jménem jiných, včetně zprostředkovatelů, kteří odpady fyzicky nedrží, jak je uvedeno v článku 12 směrnice 75/442/EHS;

14)	„příjemcem“ rozumí osoba nebo podnik spadající pod jurisdikci země určení, jimž je odpad přepravován k využití nebo odstranění;

15)

„oznamovatelem“ rozumí:

v případě přepravy z členského státu jakákoli fyzická nebo právnická osoba v jurisdikci daného členského státu, která zamýšlí provést nebo nechat provést přepravu odpadů a které je uložena oznamovací povinnost. Oznamovatelem je jedna z osob nebo jeden ze subjektů, níže uvedených, vybraných podle pořadí stanoveného v tomto výčtu:

i)	prvotní původce; nebo

ii)	oprávněný nový původce, který provádí operace před přepravou; nebo

iii)	osoba oprávněná ke sběru odpadů, která z různých malých množství stejného druhu odpadu sebraných u různých zdrojů vytvořila zásilku pro přepravu, která má být zahájena na jednom oznámeném místě; nebo

iv)	registrovaný obchodník, který byl písemně zmocněn prvotním původcem, novým původcem nebo osobou oprávněnou ke sběru odpadů, uvedenými v podbodech i), ii) a iii), aby jednal jejich jménem jako oznamovatel;

v)	registrovaný zprostředkovatel, který byl písemně zmocněn prvotním původcem, novým původcem nebo osobou oprávněnou ke sběru odpadů, uvedenými v podbodech i), ii) a iii), aby jednal jejich jménem jako oznamovatel;

vi)	pokud žádná z osob uvedených v podbodech i), ii), iii), iv) a v) není známa nebo pokud jsou všechny tyto osoby v platební neschopnosti, držitel.

Pokud oznamovatel uvedený v podbodech iv) a v) nesplní závazky uvedené v článcích 22 až 25, týkající se převzetí odpadů zpět, považuje se pro účely uvedených povinností týkajících se převzetí odpadů zpět za oznamovatele prvotní původce, nový původce nebo osoba oprávněná ke sběru odpadů, uvedení v podbodech i), ii) a iii), kteří tohoto obchodníka nebo zprostředkovatele zmocnili, aby jednal jejich jménem. V případě nedovolené přepravy, kterou oznámil obchodník nebo zprostředkovatel uvedení v podbodech iv) nebo v), se pro účely tohoto nařízení považuje za oznamovatele osoba uvedená v podbodech i), ii) nebo iii), která tohoto obchodníka nebo zprostředkovatele zmocnila, aby jednal jejím jménem;

v případě dovozu do Společenství nebo tranzitu přes Společenství odpadů, které nepocházejí z členského státu, jakákoli z následujících fyzických nebo právnických osob v jurisdikci dané země původu, která zamýšlí provést nebo nechat provést, či která nechala provést přepravu odpadů, a je:

i)	osobou určenou podle práva země odeslání; nebo pokud není takto určena,

ii)	držitelem v době, kdy k vývozu došlo;

16)	„Basilejskou úmluvou“ rozumí Basilejská úmluva ze dne 22. března 1989 o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování;

17)	„rozhodnutím OECD“ rozumí rozhodnutí Rady OECD C(2001)107/v konečném znění o revizi rozhodnutí C(92)39/v konečném znění o kontrole pohybů odpadů určených k využití přes hranice;

18)

„příslušným orgánem“ rozumí:

a)	v případě členských států orgán určený dotyčným členským státem podle článku 53; nebo

b)	v případě třetí země, která je smluvní stranou Basilejské úmluvy, orgán určený touto zemí podle článku 5 úmluvy jako příslušný orgán pro účely uvedené úmluvy; nebo

c)	v případě země neuvedené ani v písmeni a), ani v písmeni b), orgán určený dotyčnou zemí nebo dotyčným regionem jako příslušný orgán, nebo pokud není takto určen, regulační orgán pro zemi nebo případně region, který je příslušný pro přepravu odpadů k využití nebo odstranění nebo případně tranzit;

19)	„příslušným orgánem místa odeslání“ rozumí příslušný orgán pro oblast, ze které má být nebo je přeprava zahájena;

20)	„příslušným orgánem místa určení“ rozumí příslušný orgán pro oblast, do které je přeprava plánována nebo uskutečňována, nebo ve které je odpad naložen před využitím nebo odstraněním v oblasti, která nespadá pod vnitrostátní jurisdikci žádné země;

21)	„příslušným orgánem pro tranzit“ rozumí příslušný orgán pro jakoukoliv zemi, jiný než příslušný orgán místa odeslání nebo místa určení, přes kterou je přeprava plánována nebo uskutečňována;

22)	„zemí odeslání“ rozumí jakákoli země, ze které má být nebo je přeprava odpadů zahájena;

23)	„zemí určení“ rozumí jakákoli země, do které je přeprava odpadů plánována nebo uskutečňována, aby v ní byly využity nebo odstraněny, nebo aby v ní byly naloženy před využitím nebo odstraněním v oblasti, která nespadá pod vnitrostátní jurisdikci žádné země;

24)	„zemí tranzitu“ rozumí jakákoli země, jiná než země odeslání či země určení, přes kterou je přeprava odpadů plánována nebo uskutečňována;

25)	„oblastí pod vnitrostátní jurisdikcí země“ rozumí jakékoli území nebo mořská oblast, nad nimiž stát vykonává správní a řídící pravomoc v souladu s mezinárodním právem, pokud jde o ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí;

26)	„zámořskými zeměmi a územími“ rozumí zámořské země a území uvedené v příloze IA rozhodnutí 2001/822/ES;

27)	„celním úřadem vývozu ze Společenství“ rozumí celní úřad definovaný v čl. 161 odst. 5 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (17);

28)	„celním úřadem výstupu ze Společenství“ rozumí celní úřad definovaný v čl. 793 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (18);

29)	„celním úřadem vstupu do Společenství“ rozumí celní úřad, kam se přivážejí odpady dopravené na celní území Společenství v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2913/92;

30)	„dovozem“ rozumí vstup odpadů do Společenství, kromě tranzitu přes Společenství;

31)	„vývozem“ rozumí výstup odpadů ze Společenství, kromě tranzitu přes Společenství;

32)	„tranzitem“ rozumí přeprava nebo plánovaná přeprava odpadů přes jednu nebo více zemí, jiných než země odeslání nebo určení;

33)	„dopravou“ rozumí převoz odpadů po silnici, železnici, letecky, po moři a po vnitrozemských vodních cestách;

34)

„přepravou“ rozumí doprava odpadů určených k využití nebo odstranění, která je plánována nebo se uskutečňuje:

a)	mezi zemí a jinou zemí; nebo

b)	mezi zemí a zámořskými zeměmi a územími nebo jinými oblastmi pod ochranou dané země; nebo

c)	mezi zemí a územím, které podle mezinárodního práva není součástí žádné země; nebo

d)	mezi zemí a Antarktidou; nebo

e)	z jedné země přes některou z výše uvedených oblastí; nebo

f)	v rámci země přes některou z výše uvedených oblastí a která začíná i končí ve stejné zemi; nebo

g)	do země ze zeměpisné oblasti, která nespadá pod jurisdikci žádné země;

35)

„nedovolenou přepravou“ rozumí přeprava odpadů, která se uskutečňuje:

a)	bez oznámení všem dotčeným příslušným orgánům podle tohoto nařízení; nebo

b)	bez souhlasu dotčených příslušných orgánů podle tohoto nařízení; nebo

c)	se souhlasem dotčených příslušných orgánů, který byl získán paděláním, uvedením nesprávných údajů nebo podvodem; nebo

d)	způsobem, který není výslovně uveden ve formuláři oznámení nebo v průvodním dokladu; nebo

e)	způsobem, který má za následek využití nebo odstranění v rozporu s předpisy Společenství nebo mezinárodními předpisy; nebo

f)	v rozporu s články 34, 36, 39, 40, 41 a 43; nebo

která s ohledem na přepravu odpadů uvedenou v čl. 3 odst. 2 a 4 byla zapříčiněná:

i)	odhalením, že odpad není uveden v přílohách III, IIIA nebo IIIB, nebo

ii)	nedodržením čl. 3 odst. 4,

iii)	uskutečněním přepravy způsobem, který není výslovně uveden v dokumentu podle přílohy VII.

HLAVA II

PŘEPRAVA ODPADŮ V RÁMCI SPOLEČENSTVÍ TRANZITEM NEBO BEZ TRANZITU PŘES TŘETÍ ZEMĚ

Článek 3

Celkový procedurální rámec

1. Přeprava těchto odpadů podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu podle ustanovení této hlavy:

a)	je-li odpad určen k odstranění: veškeré odpady;

je-li odpad určen k využití:

i)	odpady uvedené v příloze IV, které mimo jiné zahrnují odpady uvedené v příloze II a VIII Basilejské úmluvy ;

ii)	odpady uvedené v příloze IVA;

iii)	odpady nezařazené pod jednu položku v příloze III, IIIB, IV nebo IVA;

iv)	směsi odpadů nezařazených pod jednu položku v příloze III, IIIB, IV nebo IVA, pokud nejsou uvedeny v příloze IIIA.

2. Přeprava těchto odpadů určených k využití podléhá obecným požadavkům podle článku 18 , jestliže množství přepravovaného odpadu překročí 20 kg :

a)	odpady uvedené v příloze III nebo IIIB;

b)	směsi nezařazené pod jednu položku v příloze III, skládající se ze dvou nebo více odpadů uvedených v příloze III, pokud složení těchto směsí neztěžuje jejich využití způsobem šetrným k životnímu prostředí a pokud jsou tyto směsi v souladu s článkem 58 uvedeny v příloze IIIA.

3. Pro odpady uvedené v příloze III se ve výjimečných případech použijí příslušná ustanovení, jako by byly uvedeny v příloze IV, pokud vykazují některou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice 91/689/EHS. V těchto případech se postupuje podle článku 58.

4. Přeprava odpadů výslovně určených k laboratorní analýze k posouzení jejich fyzikálních nebo chemických vlastností nebo ke stanovení jejich vhodnosti pro využití nebo odstranění nepodléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu podle odstavce 1. Místo toho se použijí požadavky na postup podle článku 18. Množství odpadu, na který se vztahuje výjimka, je-li výslovně určen k laboratorní analýze, se stanoví na základě minimálního množství, které je odůvodněně potřebné k odpovídajícímu provedení analýzy v každém jednotlivém případě, a nepřekročí 25 kg.

5. Na přepravu směsného komunálního odpadu (položka 20 03 01) sebraného v soukromých domácnostech, včetně případů, kdy tento sběr odpadu zahrnuje rovněž odpad od jiných původců, do zařízení k využití nebo odstranění odpadů se podle tohoto nařízení vztahují stejná ustanovení jako na přepravu odpadů určených k odstranění.

Kapitola 1

Předchozí písemné oznámení a souhlas

Článek 4

Oznámení

Zamýšlí-li oznamovatel přepravit odpad uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. a) nebo b), podá u příslušného orgánu místa odeslání a prostřednictvím tohoto orgánu předchozí písemné oznámení, a pokud podává obecné oznámení, dodrží článek 13.

Při podávání oznámení musí být splněny tyto požadavky:

Formulář oznámení a průvodní doklad:

Oznámení se provádí pomocí těchto dokladů:

a)	formuláře oznámení uvedeného v příloze IA; a

b)	průvodního dokladu uvedeného v příloze IB.

Při podávání oznámení vyplní oznamovatel formulář oznámení a případně průvodní doklad.

Pokud oznamovatel není prvotním původcem podle čl. 2 bodu 15 písm. a) podbodu i), zajistí, aby formulář oznámení uvedený v příloze IA podepsal, je-li to možné, i tento původce nebo jedna z osob uvedených v čl. 2 bodu 15 písm. a) podbodech ii) nebo iii).

Formulář oznámení a průvodní doklad vydá oznamovateli příslušný orgán místa odeslání.

Informace a dokumentace ve formuláři oznámení a v průvodním dokladu:

Oznamovatel ve formuláři oznámení nebo jeho příloze poskytne informace a dokumentaci podle přílohy II části 1. Oznamovatel v průvodním dokladu nebo jeho příloze poskytne informace a dokumentaci podle přílohy II části 2 v rozsahu možném v době oznámení.

Oznámení se považuje za řádně podané, pokud je příslušný orgán místa odeslání toho názoru, že formulář oznámení a průvodní doklad byly vyplněny v souladu s prvním pododstavcem.

Doplňující informace a dokumentace:

Pokud je o to oznamovatel některým z dotčených příslušných orgánů požádán, poskytne doplňující informace a dokumentaci. Seznam doplňujících informací a dokumentace, které lze požadovat, je uveden v příloze II části 3.

Oznámení se považuje za řádně provedené, pokud je příslušný orgán místa určení toho názoru, že byl vyplněn formulář oznámení a průvodní doklad a že oznamovatel poskytl informace a dokumentaci uvedené v příloze II částech 1 a 2, jakož i doplňující informace a dokumentaci požadované podle tohoto odstavce a uvedené v příloze II části 3.

Uzavření smlouvy mezi oznamovatelem a příjemcem:

Oznamovatel uzavře o využití nebo odstranění oznámeného odpadu s příjemcem smlouvu podle článku 5.

Při oznámení se dotčeným příslušným orgánům poskytne důkaz o uzavření této smlouvy nebo prohlášení, kterým se osvědčuje její existence, v souladu s přílohou IA. Oznamovatel nebo příjemce poskytne na žádost příslušného orgánu kopii smlouvy nebo důkaz, který je pro příslušný orgán uspokojivý.

Poskytnutí finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění:

Poskytne se finanční záruka nebo odpovídající pojištění podle článku 6. Za tímto účelem učiní oznamovatel prohlášení vyplněním příslušné části formuláře oznámení uvedeného v příloze IA.

Finanční záruka nebo odpovídající pojištění (nebo pokud to příslušný orgán umožní, důkaz o finanční záruce nebo pojištění nebo prohlášení, kterým se osvědčuje jejich existence) se poskytne jako součást formuláře oznámení v době oznámení nebo, pokud to příslušný orgán na základě vnitrostátních právních předpisů umožní, v době před zahájením přepravy.

Rozsah oznámení:

Oznámení se vztahuje na přepravu odpadů z původního místa odeslání, včetně jejich předběžného a jiného než předběžného využití nebo odstranění.

Pokud dojde k následným předběžným nebo jiným než předběžným postupům v zemi, která není první zemí určení, uvede se v oznámení jiný než předběžný postup a jeho místo určení a použije se čl. 15 písm. f).

Každé oznámení se vztahuje pouze na jeden identifikační kód odpadu, s výjimkou:

a)	odpadů nezařazených pod jednu položku v příloze III, IIIB, IV nebo IVA. V tomto případě se uvede pouze jeden druh odpadu;

b)	směsí odpadů nezařazených pod jednu položku v příloze III, IIIB, IV nebo IVA, pokud nejsou uvedeny v příloze IIIA. V tomto případě se uvede kód pro každou část odpadu v pořadí podle významu.

Článek 5

Smlouva

1. U všech přeprav odpadů, u nichž se vyžaduje oznámení, musí být mezi oznamovatelem a příjemcem uzavřena smlouva o využití nebo odstranění oznámeného odpadu.

2. Smlouva musí být uzavřená a účinná v době oznámení a po celou dobu trvání přepravy, dokud není vydáno potvrzení podle čl. 15 písm. e), čl. 16 písm. e) nebo případně čl. 15 písm. d).

3. Smlouva musí obsahovat povinnost:

a)	oznamovatele převzít v souladu s článkem 22 a čl. 24 odst. 2 odpady zpět, pokud přeprava odpadů nebo jejich využití či odstranění nebylo dokončeno tak, jak bylo plánováno, nebo pokud se jedná o nedovolenou přepravu;

b)	příjemce využít nebo odstranit odpad podle čl. 24 odst. 3, pokud se jedná o nedovolenou přepravu;

c)	zařízení poskytnout v souladu s čl. 16 písm. e) potvrzení, že odpad byl využit nebo odstraněn v souladu s oznámením, podmínkami v něm uvedenými a požadavky tohoto nařízení.

4. Pokud jsou přepravované odpady určeny k předběžnému využívání nebo odstraňování, smlouva musí obsahovat tyto dodatečné povinnosti:

a)	povinnost přijímajícího zařízení poskytnout v souladu s čl. 15 písm. d) a případně s čl. 15 písm. e) potvrzení, že odpad byl využit nebo odstraněn v souladu s oznámením, podmínkami v něm uvedenými a požadavky tohoto nařízení? a

b)	povinnost příjemce případně podat prvotnímu příslušnému orgánu prvotní země odeslání oznámení podle čl. 15 písm. f) bodu ii).

5. Pokud jsou odpady přepravovány mezi dvěma zařízeními, která jsou ovládána týmž právním subjektem, může být tato smlouva nahrazena prohlášením tohoto právního subjektu, že se zavazuje využít nebo odstranit oznámený odpad.

Článek 6

Finanční záruka

1. U všech přeprav odpadů, u nichž se vyžaduje oznámení, musí být poskytnuta finanční záruka nebo odpovídající pojištění, které pokrývají:

a)	dopravní náklady;

b)	náklady na využití nebo odstranění, včetně nezbytných předběžných postupů; a

c)	náklady na uskladnění po dobu 90 dnů.

2. Finanční záruka nebo odpovídající pojištění má pokrývat náklady vzniklé:

a)	v případě, kdy přepravu nebo využití či odstranění odpadů nelze dokončit podle plánu, jak je uvedeno v článku 22; a

b)	v případě, kdy se jedná o nedovolenou přepravu, využití či odstranění odpadů, jak je uvedeno v článku 24.

3. Finanční záruku nebo odpovídající pojištění poskytne oznamovatel nebo jiná fyzická či právnická osoba jménem oznamovatele a tato finanční záruka nebo odpovídající pojištění musí být v době oznámení, nebo pokud to povolí příslušný orgán, který tuto záruku nebo pojištění schvaluje, nejpozději při zahájení přepravy účinné a platit pro oznámenou přepravu nejpozději od okamžiku jejího zahájení.

4. Finanční záruku nebo odpovídající pojištění, včetně jejich druhu, znění a výše krytí, schválí příslušný orgán místa odeslání.

Při dovozu do Společenství však přezkoumá výši krytí a případně schválí dodatečnou finanční záruku nebo odpovídající pojištění příslušný orgán místa určení ve Společenství.

5. Finanční záruky nebo odpovídající pojištění musí platit pro a vztahovat se na oznámenou přepravu a využití nebo odstranění oznámeného odpadu.

Finanční záruka nebo odpovídající pojištění se uvolní, pokud dotčený příslušný orgán obdrží potvrzení uvedené v čl. 16 písm. e) nebo případně v čl. 15 písm. e), pokud jde o předběžné využití a odstranění.

6. Odchylně od odstavce 5, pokud je přepravovaný odpad určen k předběžnému využití nebo odstranění a další využívání nebo odstraňování se uskutečňuje v zemi určení, je možno uvolnit finanční záruku nebo odpovídající pojištění, pokud odpad opustí zařízení, které provedlo předběžný postup, a dotčený příslušný orgán obdrží potvrzení uvedené v čl. 15 písm. d). V tomto případě se na další přepravu do zařízení k využití nebo odstranění odpadů vztahuje nová finanční záruka nebo odpovídající pojištění, ledaže je příslušný orgán místa určení toho názoru, že tato finanční záruka nebo odpovídající pojištění není nutné. V tomto případě odpovídá příslušný orgán místa určení za závazky vzniklé v případě nedovolené přepravy nebo za převzetí odpadů zpět, pokud nelze přepravu nebo další využití nebo odstranění dokončit tak, jak bylo plánováno.

7. Příslušný orgán ve Společenství, který finanční záruku nebo odpovídající pojištění schválil, k nim má přístup a využívá je ke splnění závazků vzniklých podle článků 23 a 25, včetně plateb jiným dotčeným orgánům.

8. V případě obecného oznámení podle článku 13 lze místo jediné finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění, které se vztahují na celé obecné oznámení, poskytnout finanční záruku nebo odpovídající pojištění, které se vztahují pouze na jeho části.V těchto případech finanční záruka nebo odpovídající pojištění platí pro přepravu nejpozději od zahájení oznámené přepravy, kterou pokrývají.

Finanční záruka nebo odpovídající pojištění se uvolní, pokud dotčený příslušný orgán obdrží potvrzení podle čl. 16 písm. e) nebo případně čl. 15 písm. e) pro případ předběžného využití nebo odstranění příslušného odpadu . Obdobně se použije odstavec 6.

9. Členské státy uvědomí Komisi o vnitrostátních právních předpisech přijatých podle tohoto článku.

Článek 7

Předání oznámení příslušným orgánem místa odeslání

1. Po obdržení řádně podaného oznámení podle čl. 4 bodu 2 druhého pododstavce si příslušný orgán místa odeslání ponechá kopii oznámení a oznámení předá příslušnému orgánu místa určení a kopii příslušným orgánům pro tranzit a o předání uvědomí oznamovatele.Toto je nutno provést do tří pracovních dnů po obdržení oznámení.

2. Pokud není oznámení řádně podané, vyžádá si příslušný orgán místa odeslání od oznamovatele informace a dokumentaci podle čl. 4 bodu 2 druhého pododstavce.

Toto je nutno provést do tří pracovních dnů po obdržení oznámení.

V tomto případě má příslušný orgán místa odeslání tři pracovní dny po obdržení požadovaných informací nebo dokumentace na to, aby dodržel ustanovení odstavce 1.

3. Příslušný orgán místa odeslání může ve lhůtě tří pracovních dnů po obdržení řádně podaného oznámení podle čl. 4 bodu 2 druhého pododstavce rozhodnout, že oznámení nepostoupí dále, pokud má podle článků 11 a 12 k přepravě námitky.

Neprodleně oznamovatele uvědomí o svém rozhodnutí a o námitkách.

4. Pokud ve lhůtě 30 dnů po obdržení oznámení příslušný orgán místa odeslání nepředal oznámení podle odstavce 1, poskytne oznamovateli na jeho žádost vysvětlení s uvedením důvodů. To však neplatí, pokud nebylo vyhověno žádosti o informace podle odstavce 2.

Článek 8

Žádosti dotčených příslušných orgánů o informace a dokumentaci a potvrzení o přijetí příslušným orgánem místa určení

1. Pokud po předání oznámení příslušným orgánem místa odeslání má některý z dotčených příslušných orgánů za to, že potřebuje doplňující informace a dokumentaci podle čl. 4 bodu 3 druhého pododstavce, vyžádá si od oznamovatele tyto informace a dokumentaci a uvědomí o své žádosti ostatní příslušné orgány. Toto je nutno provést do tří pracovních dnů od obdržení oznámení.V takových případech mají dotčené příslušné orgány tři pracovní dny od obdržení požadovaných informací a dokumentace na to, aby uvědomily příslušný orgán místa určení.

2. Pokud má příslušný orgán místa určení za to, že oznámení bylo řádně provedeno podle čl. 4 bodu 3 druhého pododstavce, zašle potvrzení o přijetí oznamovateli a kopie ostatním dotčeným příslušným orgánům. Toto je nutno provést do tří pracovních dnů po obdržení řádně provedeného oznámení.

3. Pokud do 30 dnů po obdržení oznámení příslušný orgán místa určení nepotvrdí příjem oznámení podle odstavce 2, poskytne oznamovateli na jeho žádost vysvětlení s uvedením důvodů.

Článek 9

Souhlas příslušných orgánů místa určení, místa odeslání a pro tranzit a lhůty pro dopravu, využití nebo odstranění

1. Příslušné orgány místa určení, místa odeslání a pro tranzit mají 30 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí příslušným orgánem místa určení podle článku 8 na to, aby písemně vydaly jedno z níže uvedených, řádně odůvodněných rozhodnutí o oznámené přepravě:

a)	souhlas bez uložení podmínek;

b)	souhlas s uložením podmínek podle článku 10; nebo

c)	námitky podle článků 11 a 12.

Tichý souhlas příslušného orgánu pro tranzit lze předpokládat, pokud v uvedené lhůtě 30 dnů nebyla vznesena žádná námitka.

2. Příslušné orgány místa určení, místa odeslání a případně pro tranzit předají oznamovateli své rozhodnutí s uvedením důvodů písemně ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1 a kopii zašlou ostatním dotčeným příslušným orgánům.

3. Příslušné orgány místa určení, místa odeslání a případně pro tranzit stvrdí svůj písemný souhlas tak, že formulář oznámení nebo jeho kopii náležitě opatří razítkem, podpisem a datem.

4. Písemný souhlas s plánovanou přepravou pozbude platnosti jeden kalendářní rok od jeho udělení, nebo k pozdějšímu dni uvedenému ve formuláři oznámení. To však naplatí, pokud dotčené příslušné orgány uvedou kratší lhůtu.

5. Tichý souhlas s plánovanou přepravou pozbude platnosti jeden kalendářní rok od uplynutí lhůty 30 dnů uvedené v odstavci 1.

6. Plánovanou přepravu je možno provést pouze tehdy, pokud byly splněny požadavky čl. 16 písm. a) a b), a pouze v době platnosti tichých nebo písemných souhlasů všech příslušných orgánů.

7. Využití nebo odstranění odpadů v souvislosti s plánovanou přepravou musí být dokončeno nejpozději jeden kalendářní rok od převzetí odpadů zařízením , pokud dotyčné příslušné orgány neuvedou kratší lhůtu.

8. Dotčené příslušné orgány zruší svůj souhlas, pokud je jim známo, že:

a)	složení odpadu neodpovídá oznámení; nebo

b)	nejsou dodrženy podmínky, které byly pro přepravu uloženy; nebo

c)	odpad není využit nebo odstraněn v souladu s povolením zařízení, které dotyčný postup provádí; nebo

d)	odpad má být nebo byl přepraven, využit nebo odstraněn způsobem, který neodpovídá informacím uvedeným ve formuláři oznámení a průvodním dokladu nebo v jejich příloze.

9. Zrušení souhlasu se oznamovateli sdělí prostřednictvím úředního sdělení a kopie se zašlou ostatním dotčeným příslušným orgánům a příjemci.

Článek 10

Podmínky přepravy

1. Příslušné orgány místa odeslání, místa určení a pro tranzit mohou do 30 dnů od předání potvrzení o přijetí příslušným orgánem místa určení podle článku 8 stanovit v souvislosti se svým souhlasem s oznámenou přepravou podmínky. Tyto podmínky se mohou zakládat na jednom nebo více důvodech uvedených v článku 11 nebo článku 12.

2. Příslušné orgány místa odeslání, místa určení a pro tranzit mohou rovněž ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1 stanovit podmínky, pokud jde o dopravu odpadů v jejich jurisdikci. Tyto podmínky pro dopravu nesmějí být přísnější než podmínky stanovené pro podobné přepravy prováděné plně v jejich jurisdikci a musí zohledňovat stávající dohody, zejména příslušné mezinárodní dohody.

3. Příslušné orgány místa odeslání, místa určení a pro tranzit mohou rovněž ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1 stanovit podmínku, že jejich souhlas má být považován za zrušený, pokud finanční záruka nebo odpovídající pojištění nejsou podle čl. 6 odst. 3 platné nejpozději od okamžiku zahájení oznámené přepravy.

4. Podmínky sdělí oznamovateli příslušný orgán, který je stanoví, písemně a kopie zašle dotčeným příslušným orgánům.

Podmínky uvede dotčený příslušný orgán ve formuláři oznámení nebo jeho příloze.

5. Příslušné orgány místa určení mohou také ve 30 denní lhůtě uvedené v článku 1 stanovit podmínky, že přijímající zařízení budou vést pravidelnou evidenci vstupů a výstupů nebo objemu odpadů a jejich následného využití nebo odstranění, jak je uvedeno v oznámení, a pro dobu platnosti oznámení. Taková evidence musí být podepsána osobou právně odpovědnou za toto zařízení a odeslána příslušným orgánům místa určení do jednoho měsíce od ukončení oznámeného využití nebo odstranění.

Článek 11

Námitky k přepravě odpadů určených k odstranění

1. Pokud je podáno oznámení o plánované přepravě odpadů určených k odstranění, mohou příslušné orgány místa určení a místa odeslání do 30 dnů od předání potvrzení o přijetí příslušným orgánem místa určení podle článku 8 vznést v souladu se Smlouvou odůvodněné námitky na základě jednoho nebo více z níže uvedených důvodů:

plánovaná přeprava nebo odstranění by nebyly v souladu s opatřeními, která byla přijata k provádění zásad blízkosti, priority využití a soběstačnosti na úrovni Společenství a na vnitrostátní úrovni podle směrnice 75/442/EHS, a k úplnému nebo částečnému zákazu přepravy odpadů nebo k soustavnému vznášení námitek proti přepravě; nebo

b)	plánovaná přeprava nebo odstranění by nebyly v souladu s vnitrostátními právními předpisy na ochranu životního prostředí, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví, pokud jde o činnosti prováděné v namítající zemi; nebo

oznamovatel nebo příjemce byl v minulosti uznán vinným z nedovolené přepravy nebo jiného nedovoleného jednání v souvislosti s ochranou životního prostředí. V tomto případě mohou příslušné orgány místa odeslání a místa určení v souladu s vnitrostátními právními předpisy odmítnout všechny přepravy odpadů, na kterých se dotyčná osoba podílí; nebo

d)	oznamovatel nebo zařízení při minulých přepravách opakovaně porušili články 15 a 6; nebo

e)	členský stát hodlá uplatnit své právo podle čl. 4 odst. 1 Basilejské úmluvy zakázat dovoz nebezpečných odpadů nebo odpadů uvedených v příloze II této úmluvy; nebo

f)	plánovaná přeprava nebo odstranění je v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodních úmluv uzavřených jedním nebo více dotčenými členskými státy nebo Společenstvím; nebo

plánovaná přeprava nebo odstranění odpadů není při zohlednění zeměpisných okolností nebo potřeby specializovaného zařízení pro určité druhy odpadů v souladu se směrnicí 75/442/EHS, a zejména s články 5 a 7 uvedené směrnice,

i)	podle které má být prováděna zásada soběstačnosti na úrovni Společenství a na vnitrostátní úrovni, nebo

ii)	v případě, kdy je specializované zařízení povinno odstraňovat odpady z bližšího zdroje a příslušný orgán upřednostňuje tento odpad, nebo

iii)	podle které má být zajištěno, aby přeprava byla v souladu s plány nakládání s odpady; nebo

h)	odpady budou zpracovány v zařízení, na které se vztahuje směrnice 96/61/ES, ale které nepoužívá nejlepší dostupné techniky ve smyslu čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice v souladu s povolením zařízení; nebo

i)	odpadem je směsný komunální odpad sebraný v soukromých domácnostech (položka odpadů 20 03 01); nebo

j)	dotčené odpady nebudou zpracovávány v souladu s právně závaznými normami v oblasti ochrany životního prostředí ve vztahu k odstraňování odpadů, jež jsou stanoveny v právních předpisech Společenství, a to i v případě, kdy jsou uděleny dočasné výjimky.

2. Příslušný orgán či orgány pro tranzit mohou ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1 vznést odůvodněné námitky pouze na základě odst. 1 písm. b), c), d) a f).

3. V případě nebezpečných odpadů, které se v členském státu odeslání produkují v tak malých množstvích za rok, že zřízení nových specializovaných zařízení k odstraňování odpadů v tomto členském státě by bylo nehospodárné, se odst. 1 písm. a) neuplatní.

Příslušný orgán místa určení spolupracuje s příslušným orgánem místa odeslání, který se domnívá, že by se měl použít tento odstavec a nikoliv odst. 1 písm. a), s cílem vzájemného vyřešení problému.

Pokud není nalezeno uspokojivé řešení, může kterýkoli členský stát předložit záležitost Komisi. Komise o otázce rozhodne postupem podle čl. 18 odst. 2 směrnice 75/442/EHS.

4. Mají-li ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1 příslušné orgány za to, že problémy, které vedly k vznesení jejich námitek, byly vyřešeny, neprodleně o tom písemně uvědomí oznamovatele a kopie zašlou příjemci a ostatním dotčeným příslušným orgánům.

5. Jestliže problémy, které vedly k vznesení námitek, nebyly vyřešeny ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1, pozbude oznámení platnosti. Pokud oznamovatel nadále zamýšlí přepravu provést, musí být podáno nové oznámení, pokud se všechny dotčené příslušné orgány a oznamovatel nedohodnou jinak.

6. Opatření, která přijmou členské státy podle odst. 1 písm. a) k úplnému nebo částečnému zákazu přepravy odpadu určeného k odstranění nebo k soustavnému vznášení námitek proti takové přepravě nebo která přijmou podle odst. 1 písm. e), se bezodkladně oznámí Komisi, která uvědomí ostatní členské státy.

Článek 12

Námitky k přepravě odpadů určených k využití

1. Pokud je podáno oznámení o plánované přepravě odpadů určených k využití, mohou příslušné orgány místa určení a místa odeslání do 30 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí příslušným orgánem místa určení podle článku 8 vznést v souladu se Smlouvou odůvodněné námitky na základě jednoho nebo více z níže uvedených důvodů:

a)	plánovaná přeprava nebo využití by nebyly v souladu se směrnicí 75/442/EHS, a zejména články 3, 4, 7 a 10 uvedené směrnice; nebo

b)	plánovaná přeprava nebo využití by nebyly v souladu s vnitrostátními právními předpisy na ochranu životního prostředí, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví, pokud jde o činnosti prováděné v namítající zemi; nebo

plánovaná přeprava nebo využití by nebyly v souladu s vnitrostátními právními předpisy v zemi odeslání, které se týkají využití odpadů, a to i pokud by se plánovaná přeprava týkala odpadů určených k využití v zařízení, které má méně přísné normy pro zpracování určitých odpadů, než jsou normy v zemi odeslání, přičemž je nutno přihlédnout k potřebě zajistit řádné fungování vnitřního trhu.

Toto se nepoužije, pokud:

i)	existují odpovídající právní předpisy Společenství, zejména pro odpady, a pokud požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky stanovené v právních předpisech Společenství, byly do vnitrostátních právních předpisů zavedeny při provádění těchto právních předpisů Společenství,

ii)	využívání se v zemi určení uskutečňuje za podmínek, které všeobecně odpovídají podmínkám stanoveným ve vnitrostátních právních předpisech země odeslání,

iii)

vnitrostátní právní předpisy v zemi odeslání, kromě předpisů uvedených v bodu i), nebyly oznámeny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (19), pokud to uvedená směrnice vyžaduje; nebo

e)	oznamovatel nebo zařízení při minulých přepravách opakovaně porušili články 15 a 16; nebo

f)	plánovaná přeprava nebo využití je v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodních úmluv uzavřených jedním nebo více dotčenými členskými státy nebo Společenstvím; nebo

g)	poměr využitelných a nevyužitelných odpadů, odhadovaná hodnota materiálů, které mají být využitím nakonec získány, či náklady na využití a náklady na odstranění nevyužitelných částí využití z hlediska hospodárnosti či životního prostředí neospravedlňují; nebo

h)	přepravovaný odpad je určen k odstranění a nikoliv k využití; nebo

i)	odpady budou zpracovány v zařízení, na které se vztahuje směrnice 96/61/ES, ale které nepoužívá nejlepší dostupné techniky ve smyslu v čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice v souladu s povolením zařízení; nebo

dotyčné odpady nebudou zpracovávány v souladu s právně závaznými normami v oblasti ochrany životního prostředí ve vztahu k využívání nebo právně závaznými povinnostmi týkajícími se využití nebo recyklace, které jsou stanoveny v právních předpisech Společenství, a to i v případě, kdy jsou uděleny dočasné výjimky; nebo

k)	dotyčné odpady nebudou zpracovávány v souladu s plány nakládání s odpady vypracovanými podle článku 7 směrnice 75/442/EHS za účelem zajištění splnění právně závazných povinností týkajících se využití nebo recyklace, které jsou stanoveny v právních předpisech Společenství.

2. Příslušný orgán či orgány pro tranzit mohou ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1 vznést odůvodněné námitky pouze na základě odst. 1 písm. b), d), e) a f).

3. Mají-li ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1 příslušné orgány za to, že problémy, které vedly k vznesení jejich námitek, byly vyřešeny, neprodleně o tom písemně uvědomí oznamovatele a kopie zašlou příjemci a ostatním dotčeným příslušným orgánům.

4. Jestliže problémy, které vedly k vznesení námitek, nebyly vyřešeny ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1, pozbude oznámení platnosti. Pokud oznamovatel nadále zamýšlí přepravu provést, musí být podáno nové oznámení, pokud se všechny dotčené příslušné orgány a oznamovatel nedohodnou jinak.

5. Námitky, které příslušné orgány vznesly podle odst. 1 písm. c), oznámí členské státy Komisi podle článku 51.

6. Členský stát odeslání sdělí Komisi a ostatním členským státům vnitrostátní právní předpisy, na jejichž základě mohou příslušné orgány vznést námitky podle odst. 1 písm. c), a uvede, kterých odpadů a postupů využívání odpadů se tyto námitky týkají, a to dříve než se těchto právních předpisů využije ke vznesení odůvodněných námitek.

Článek 13

Obecné oznámení

1. Oznamovatel může podat obecné oznámení, které se vztahuje na více přeprav, pokud při každé přepravě:

a)	má odpad v podstatě stejné fyzikální a chemické vlastnosti; a

b)	odpad se přepravuje stejnému příjemci a stejnému zařízení; a

c)	trasa přepravy uvedená ve formuláři oznámení je stejná.

2. Pokud z důvodu nepředvídaných okolností nelze dodržet stejnou trasu, uvědomí oznamovatel co nejdříve dotčené příslušné orgány, pokud možno před zahájením přepravy, je-li již známa nutnost změny.

Pokud je změna trasy známá před zahájením přepravy a pokud se týká jiných příslušných orgánů, než jsou orgány dotčené obecným oznámením, nelze obecné oznámení použít a je nutno podat nové oznámení.

3. Dotčené příslušné orgány mohou podmínit svůj souhlas s použitím obecného oznámení pozdějším předložením doplňujících informací a dokumentace podle druhých pododstavců čl. 4 bodů 2 a 3.

Článek 14

Zařízení k využití odpadů s předchozím souhlasem

1. Příslušné orgány místa určení, pod jejichž jurisdikci spadají specializovaná zařízení k využití odpadů, mohou rozhodnout o vydání předchozího souhlasu pro tato zařízení.

Tato rozhodnutí jsou omezena na určitou dobu a lze je kdykoli odvolat.

2. V případě obecného oznámení podaného podle článku 13 může příslušný orgán místa určení po dohodě s ostatními dotčenými příslušnými orgány prodloužit období platnosti souhlasu uvedené v čl. 9 odst. 4 a 5 až na tři roky.

3. Příslušné orgány, které se rozhodnou vydat předchozí souhlas pro zařízení podle odstavců 1 a 2, sdělí Komisi a případně sekretariátu OECD tyto údaje:

a)	název, registrační číslo a adresu zařízení k využití odpadů;

b)	popis používaných technologií, včetně kódů R;

c)	odpady podle příloh IV a IVA nebo odpady, na které se rozhodnutí vztahuje;

d)	celkové předem odsouhlasené množství;

e)	období platnosti;

f)	případné změny předchozího souhlasu;

g)	jakoukoliv změnu sdělených informací; a

h)	odvolání předchozího souhlasu.

K tomuto účelu se použije formulář uvedený v příloze VI.

4. Odchylně od článků 9, 10 a 12 podléhají souhlas udělený podle článku 9, podmínky uložené podle článku 10 nebo námitky vznesené podle článku 12 dotčenými příslušnými orgány lhůtě v délce 7 pracovních dnů ode dne předání potvrzení o přijetí příslušným orgánem místa určení podle článku 8.

5. Bez ohledu na odstavec 4 může příslušný orgán místa odeslání rozhodnout, že je zapotřebí více času, aby od oznamovatele obdržel další informace nebo dokumentaci.

V takových případech uvědomí příslušný orgán oznamovatele písemně ve lhůtě 7 pracovních dnů a kopie zašle ostatním dotčeným příslušným orgánům.

Celková potřebná doba nepřekročí 30 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí příslušným orgánem místa určení podle článku 8.

Článek 15

Dodatečná ustanovení o předběžném využití a odstranění

Na přepravu odpadů určených k předběžnému využití nebo odstranění se vztahují tato dodatečná ustanovení:

a)	Pokud je přepravovaný odpad určen k předběžnému využití nebo odstranění, uvedou se ve formuláři oznámení kromě prvotního předběžného využití nebo odstranění rovněž všechna zařízení, ve kterých se navrhuje následné předběžné i jiné než předběžné využívání nebo odstraňování.

Příslušné orgány místa odeslání a místa určení mohou udělit svůj souhlas s přepravou odpadů určených k předběžnému využití nebo odstranění pouze tehdy, pokud neexistují žádné důvody pro vznesení námitek podle článku 11 nebo 12 k přepravě odpadů do zařízení, která provádějí jakékoli následné předběžné nebo jiné než předběžné využívání nebo odstraňování.

Do tří dnů od převzetí odpadů zařízením, které provádí toto předběžného využívání nebo odstraňování, poskytne uvedené zařízení písemné potvrzení, že odpad obdrželo.

Toto potvrzení se uvede v průvodním dokladu nebo jeho příloze. Uvedené zařízení zašle oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie průvodního dokladu, které obsahují toto potvrzení.

Co nejdříve, avšak nejdéle do 30 dnů od dokončení činností předběžného využití nebo odstranění, a nejpozději ve lhůtě jednoho kalendářního roku od převzetí odpadů, nebo v kratší lhůtě podle čl. 9 odst. 7, zařízení , které tento postup provádí, na vlastní odpovědnost potvrdí, že bylo předběžné využití nebo odstranění dokončeno.

Toto potvrzení se uvede v průvodním dokladu nebo jeho příloze.

Uvedené zařízení zašle oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie průvodního dokladu, které obsahují toto potvrzení.

Pokud zařízení k využití nebo odstranění odpadů, které provádí předběžné využívání nebo odstraňování, dodá odpad pro jakékoli následné předběžné nebo jiné než předběžné využití nebo odstranění v zařízení umístěném v zemi určení, získá co nejdříve, avšak nejpozději ve lhůtě jednoho kalendářního roku od dodání odpadů, nebo v kratší lhůtě podle čl. 9 odst. 7, potvrzení od uvedeného zařízení, že bylo dokončeno následné, jiné než předběžné využití nebo odstranění.

Zařízení, které provádí předběžné využívání nebo odstraňování, zašle neprodleně příslušná potvrzení oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům, přičemž uvede přepravu, na kterou se potvrzení vztahuje.

Pokud se dodávka podle písmene e) uskutečňuje do zařízení, které se nachází:

i)	v prvotní zemi odeslání nebo v jiném členském státu, vyžaduje se nové oznámení podle ustanovení této hlavy, nebo

ii)	v třetí zemi, vyžaduje se nové oznámení podle ustanovení tohoto nařízení s tím, že ustanovení o dotčených příslušných orgánech se použijí rovněž na prvotní příslušný orgán prvotní země odeslání.

Článek 16

Požadavky po odsouhlasení přepravy

Po odsouhlasení oznámené přepravy dotčenými příslušnými orgány vyplní všechny dotčené podniky na příslušných místech průvodní doklad, nebo v případě obecného oznámení průvodní doklady, podepíší je a ponechají si kopie. Musí být splněny tyto požadavky:

Vyplnění průvodního dokladu oznamovatelem: jakmile oznamovatel obdrží od příslušného orgánu místa odeslání, místa určení a pro tranzit souhlas nebo může s ohledem na příslušný orgán pro tranzit předpokládat tichý souhlas, zapíše skutečné datum přepravy a v možném rozsahu vyplní ostatní údaje v průvodním dokladu.

b)	Předchozí informace o skutečném zahájení přepravy: oznamovatel zašle podepsané kopie vyplněného průvodního dokladu podle písmene a) dotčeným příslušným orgánům a příjemci nejméně tři pracovní dny před zahájením přepravy.

c)	Doklady provázející každou dopravu: oznamovatel si ponechá kopii průvodního dokladu. Každou dopravu provází průvodní doklad a kopie formuláře oznámení s uvedením písemných souhlasů a podmínek dotčených příslušných orgánů. Průvodní doklad si ponechá zařízení, které přijímá odpad .

Písemné potvrzení o přijetí odpadu zařízením : do tří dnů od přijetí odpadu poskytne zařízení písemné potvrzení, že odpad přijalo.

Toto potvrzení se uvede v průvodním dokladu nebo jeho příloze.

Zařízení zašle oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie průvodního dokladu, které obsahují toto potvrzení.

Potvrzení o jiném než předběžném využití nebo odstranění zařízením : co nejdříve, avšak nejdéle do 30 dnů od dokončení jiného než předběžného využití nebo odstranění, a nejpozději ve lhůtě jednoho kalendářního roku po převzetí odpadu, nebo v kratší lhůtě podle čl. 9 odst. 7, zařízení , které tento postup provádí, na vlastní odpovědnost potvrdí, že bylo jiné než předběžné využití nebo odstranění dokončeno.

Toto potvrzení se uvede v průvodním dokladu nebo jeho příloze.

Zařízení zašle oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie průvodního dokladu, které obsahují toto potvrzení.

Článek 17

Změny v přepravě po odsouhlasení

1. Dojde-li k podstatným změnám v podrobnostech nebo podmínkách odsouhlasené přepravy, včetně změn plánovaného množství, trasy, plánu přepravy, data přepravy nebo dopravce, uvědomí oznamovatel neprodleně dotčené příslušné orgány a příjemce, a to pokud možno před zahájením přepravy.

2. V tomto případě se podá nové oznámení, ledaže se všechny dotčené příslušné orgány domnívají, že navržené změny nové oznámení nevyžadují.

3. Pokud se tyto změny týkají jiných příslušných orgánů, než jsou orgány dotčené původním oznámením, podá se nové oznámení.

Kapitola 2

Obecné požadavky na informace

Článek 18

Odpady, které mají být doprovázeny určitými informacemi

1. Odpady uvedené v čl. 3 odst. 2 a 4, které mají být přepraveny, podléhají těmto procedurálním požadavkům:

a)	Aby bylo možno lépe sledovat přepravu těchto odpadů, osoba v jurisdikci země odeslání, která přepravu zařizuje, zajistí, aby byl odpad doprovázen dokladem obsaženým v příloze VII.

b)	Doklad obsažený v příloze VII podepíše před zahájením přepravy osoba, která přepravu zařizuje, a po převzetí daného odpadu jej podepíše zařízení k využití odpadů nebo laboratoř a příjemce.

2. Smlouva o využití odpadů mezi osobou, která přepravu zařizuje, a příjemcem uvedená v příloze VII musí být při zahájení přepravy účinná a musí obsahovat závazek, že pokud přepravu odpadů nebo jejich využití nelze dokončit podle plánu, nebo pokud byla provedena jako nedovolená přeprava, osoba, která přepravu zařizuje, nebo pokud tato osoba není s to přepravu odpadů nebo jejich využití dokončit (např. je v platební neschopnosti), příjemce:

a)	převezme odpad zpět nebo zajistí jeho využití jiným způsobem; a

b)	je-li to nezbytné, zajistí jeho prozatímní uskladnění.

Osoba, která přepravu zařizuje, nebo příjemce poskytne dotčenému příslušnému orgánu na jeho žádost kopii smlouvy.

3. Pro účely kontroly, vymáhání, plánování a pro statistické účely mohou členské státy podle svých vnitrostátních právních předpisů požadovat informace uvedené v odstavci 1 o přepravách, na které se vztahuje tento článek.

4. S informacemi uvedenými v odstavci 1 se nakládá , pokud je to vyžadováno právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy , jako s důvěrnými.

Kapitola 3

Obecné požadavky

Článek 19

Zákaz směšování odpadů během přepravy

Od zahájení přepravy odpadů do jejich převzetí v zařízení k využití nebo odstranění odpadů se nesmí odpady uvedené ve formuláři oznámení nebo v článku 18 směšovat s jinými odpady.

Článek 20

Uchovávání dokladů a informací

1. Veškeré doklady zaslané příslušným orgánům nebo zaslané těmito orgány, jež se týkají oznámené přepravy, uchovávají ve Společenství příslušné orgány, oznamovatel, příjemce a zařízení, které přijímá odpad, po dobu nejméně tří let ode dne zahájení přepravy.

2. Informace poskytnuté podle čl. 18 odst. 1 uchovává ve Společenství osoba, které přepravu zařizuje, příjemce a zařízení, které přijímá odpad, po dobu nejméně tří let ode dne zahájení přepravy.

Článek 21

Zveřejnění oznámení

Příslušné orgány místa odeslání nebo případně místa určení mohou vhodným způsobem, např. prostřednictvím Internetu, zveřejnit informace o oznámení přepravy, kterou povolily, pokud takové informace nejsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Společenství důvěrné.

Kapitola 4

Povinnost zpětného převzetí

Článek 22

Zpětné převzetí v případě, kdy přepravu nelze dokončit podle plánu

1. Pokud se některý z dotčených příslušných orgánů doví, že přepravu odpadů, včetně jejich využití nebo odstranění, nelze dokončit podle plánu v souladu s podmínkami formuláře oznámení a průvodního dokladu nebo smlouvy uvedené v čl. 4 bodu 4 druhém pododstavci a v článku 5, uvědomí neprodleně příslušný orgán místa odeslání. Pokud zařízení k využití nebo odstranění odpadů odmítne převzít přepravené odpady, uvědomí neprodleně příslušný orgán místa určení.

2. Příslušný orgán místa odeslání zajistí, aby s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 dotyčný odpad převzal zpět oznamovatel určený podle pořadí uvedeného v čl. 2 bodu 15, nebo pokud to není možné, samotný příslušný orgán nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem, do oblasti jeho jurisdikce nebo do jiné oblasti v zemi odeslání.

To se provede ve lhůtě 90 dnů nebo v jiné lhůtě, která může být dohodnuta mezi dotčenými příslušnými orgány, poté, co se příslušný orgán místa odeslání dozví nebo je příslušnými orgány místa určení nebo pro tranzit písemně zpraven, že odsouhlasenou přepravu odpadů nebo jejich využití či odstranění nelze dokončit, a je informován o důvodech. Taková zpráva může vyplývat z informací poskytnutých příslušným orgánům místa určení nebo pro tranzit mimo jiné ostatními příslušnými orgány.

3. Povinnost převzít odpady zpět podle odstavce 2 se neuplatní, pokud jsou příslušné orgány místa odeslání, pro tranzit nebo místa určení, které jsou dotčeny odstraňováním nebo využíváním odpadů, toho názoru, že odpad může v zemi určení nebo jinde využít nebo odstranit jiným způsobem oznamovatel, nebo pokud to není možné, příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem.

Povinnost převzít odpady zpět podle odstavce 2 se neuplatní, pokud přepravovaný odpad byl během zpracování v dotčeném zařízení nevratným způsobem smíchán s jiným odpadem před tím, než se dotčený příslušný orgán dověděl o skutečnosti, že oznámenou přepravu nelze dokončit, jak je uvedeno v odstavci 1. Taková směs se využije nebo odstraní jiným způsobem v souladu s prvním pododstavcem.

4. V případě převzetí odpadů zpět podle odstavce 2 se podá nové oznámení, ledaže se dotčené příslušné orgány dohodnou, že postačuje řádně odůvodněná žádost prvotního příslušného orgánu místa odeslání.

Případné nové oznámení podá prvotní oznamovatel, nebo pokud to není možné, jiné fyzické nebo právnické osoby určené podle čl. 2 bodu 15, nebo pokud to není možné, prvotní příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem.

Příslušné orgány nesmí bránit vrácení odpadů z přepravy, kterou nebylo možno dokončit, nebo souvisejícímu využívání nebo odstraňování či proti nim vznášet námitky.

5. V případě jiného postupu mimo prvotní zemi určení podle odstavce 3 podá případné nové oznámení prvotní oznamovatel, nebo pokud to není možné, jiné fyzické nebo právnické osoby určené podle čl. 2 bodu 15, nebo pokud to není možné, prvotní příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická nebo právnická osoba jednající jeho jménem.

Pokud toto nové oznámení podává oznamovatel, podá se toto oznámení také u příslušného orgánu prvotní země odeslání.

6. V případě jiného postupu v prvotní zemi určení podle odstavce 3 se nevyžaduje nové oznámení a postačuje řádně odůvodněná žádost. Tuto řádně odůvodněnou žádost o souhlas s jiným postupem zašle příslušnému orgánu místa určení a místa odeslání prvotní oznamovatel, nebo pokud to není možné, příslušnému orgánu místa určení prvotní příslušný orgán místa odeslání.

7. Pokud se podle odstavců 4 a 6 nepožaduje podání nového oznámení, vyplní nový průvodní doklad v souladu s článkem 15 nebo 16 prvotní oznamovatel, nebo pokud to není možné, jiné fyzické nebo právnické osoby určené podle čl. 2 bodu 15, nebo pokud to není možné, prvotní příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická nebo právnická osoba jednající jeho jménem.

Pokud nové oznámení podává podle odstavců 4 nebo 5 prvotní příslušný orgán místa odeslání, nevyžaduje se nová finanční záruka nebo odpovídající pojištění.

8. Povinnost oznamovatele a doplňující povinnost země odeslání převzít odpady zpět nebo zajistit jiné využití nebo odstranění končí, jakmile zařízení vydá potvrzení o jiném než předběžném využití nebo odstranění podle čl. 16 písm. e) nebo případně čl. 15 písm. e). V případech předběžného využívání nebo odstraňování podle čl. 6 odst. 6 doplňující povinnost země odeslání končí, jakmile zařízení vydá potvrzení uvedené v čl. 15 písm. d).

Pokud zařízení vydá potvrzení o využití nebo odstranění způsobem, který vede k nedovolené přepravě a v jehož důsledku je uvolněna finanční záruka, použijí se čl. 23 odst. 3 a čl. 24 odst. 2.

9. Pokud je v členském státu odhalen odpad z přepravy, kterou nelze dokončit, včetně jeho využití nebo odstranění, příslušný orgán s jurisdikcí pro oblast, ve které byl odpad odhalen, odpovídá za zajištění toho, že budou přijata opatření k bezpečnému uskladnění odpadu až do jeho vrácení nebo jiného než předběžného využití nebo odstranění jiným způsobem.

Článek 23

Náklady na převzetí odpadů zpět, pokud přeprava nemůže být dokončena

1. Náklady vzniklé při vrácení odpadů z přepravy, kterou nelze dokončit, včetně nákladů na jejich dopravu, využití nebo odstranění podle čl. 22 odst. 2 nebo 3 a nákladů na uskladnění podle čl. 22 odst. 9 ode dne, kdy se příslušný orgán místa odeslání dověděl, že přepravu odpadů nebo jejich využití či odstranění nelze dokončit, se účtují:

a)	oznamovateli určenému podle pořadí uvedeného v čl. 2 bodu 15; nebo pokud to není možné

b)	případně jiným fyzickým nebo právnickým osobám; nebo pokud to není možné

c)	příslušnému orgánu místa odeslání; nebo pokud to není možné

d)	podle jiné dohody mezi dotčenými příslušnými orgány.

2. Tímto článkem nejsou dotčeny vnitrostátní předpisy nebo předpisy Společenství týkající se odpovědnosti.

Článek 24

Převzetí odpadů zpět v případě nedovolené přepravy

1. Pokud příslušný orgán odhalí přepravu, kterou považuje za nedovolenou, neprodleně uvědomí ostatní dotčené příslušné orgány.

2. Pokud za nedovolenou přepravu odpovídá oznamovatel, příslušný orgán místa odeslání zajistí, že dotyčný odpad:

a)	převezme zpět oznamovatel de facto; nebo pokud nebylo podáno oznámení

b)	převezme zpět oznamovatel de iure; nebo pokud to není možné

c)	převezme zpět samotný příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická nebo právnická osoba jednající jeho jménem; nebo pokud to není možné

d)	bude jiným způsobem využit nebo odstraněn v zemi určení nebo zemi odeslání samotným příslušným orgánem místa odeslání nebo fyzickou nebo právnickou osobou jednající jeho jménem; nebo pokud to není možné

e)	bude jiným způsobem využit nebo odstraněn v jiné zemi samotným příslušným orgánem místa odeslání nebo fyzickou nebo právnickou osobou jednající jeho jménem, pokud s tím všechny dotčené příslušné orgány souhlasí.

Toto převzetí zpět, využití nebo odstranění se provede do 30 dnů nebo v jiné lhůtě, která může být dohodnuta mezi dotčenými příslušnými orgány, poté, co se příslušný orgán místa odeslání dozví nebo je příslušnými orgány místa určení nebo pro tranzit písemně zpraven o nedovolené přepravě a je informován o důvodech. Toto oznámení může vyplývat z informací poskytnutých příslušným orgánům místa určení nebo pro tranzit mimo jiné ostatními příslušnými orgány.

V případě převzetí odpadů zpět podle písmen a), b) a c) se podá nové oznámení, ledaže se dotčené příslušné orgány dohodnou, že postačuje řádně odůvodněná žádost prvotního příslušného orgánu místa odeslání.

Nové oznámení podá osoba nebo orgán uvedení v písmenech a), b) nebo c), v uvedeném pořadí.

Příslušné orgány nesmí bránit vracení odpadů z nedovolené přepravy či proti tomu vznášet námitky. V případě jiného postupu podle písmen d) a e) příslušného orgánu místa odeslání podá nové oznámení prvotní příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická nebo právnická osoba jednající jeho jménem, ledaže se dotčené příslušné orgány dohodnou, že postačuje řádně odůvodněná žádost tohoto orgánu.

3. Pokud za nedovolenou přepravu odpovídá příjemce, příslušný orgán místa určení zajistí, že dotyčný odpad využije nebo odstraní způsobem šetrným k životnímu prostředí:

a)	příjemce; nebo pokud to není možné

b)	samotný příslušný orgán nebo fyzická nebo právnická osoba jednající jeho jménem.

Toto využití nebo odstranění se provede do 30 dnů nebo v jiné lhůtě, která může být dohodnuta dotčenými příslušnými orgány, poté, co se příslušný orgán místa určení dozví nebo je příslušnými orgány místa odeslání nebo pro tranzit písemně zpraven o nedovolené přepravě a je informován o důvodech. Toto oznámení může vyplývat z informací poskytnutých příslušným orgánům místa odeslání nebo pro tranzit mimo jiné ostatními příslušnými orgány.

Za tímto účelem dotčené příslušné orgány v případě potřeby při využívání nebo odstraňování odpadů spolupracují.

4. Pokud nemá být podáno nové oznámení, vyplní nový průvodní doklad v souladu s články 15 nebo 16 osoba odpovědná za převzetí odpadů zpět, nebo pokud to není možné, prvotní příslušný orgán místa odeslání.

Pokud nové oznámení podává prvotní příslušný orgán místa odeslání, nevyžaduje se nová finanční záruka nebo odpovídající pojištění.

5. Ve zvláštních případech, kdy odpovědnost za nedovolenou přepravu nelze přičíst oznamovateli ani příjemci, spolupracují dotčené příslušné orgány při zajištění využití nebo odstranění dotyčného odpadu.

6. V případě předběžného využití nebo odstranění podle čl. 6 odst. 6, pokud je nedovolená přeprava odhalena po dokončení předběžného využití nebo odstranění, doplňující povinnost země odeslání převzít odpady zpět nebo zařídit jiné využití nebo odstranění končí, jakmile zařízení vydá potvrzení uvedené v čl. 15 písm. d).

Pokud zařízení vydá potvrzení o využití nebo odstranění způsobem, který vede k nedovolené přepravě a v jehož důsledku je uvolněna finanční záruka, použije se odstavec 3 a čl. 25 odst. 2.

7. Pokud je v členském státu odhalen odpad z nedovolené přepravy, příslušný orgán s jurisdikcí pro oblast, ve které byl odpad odhalen, odpovídá za zajištění toho, že budou přijata opatření k bezpečnému uskladnění odpadů až do jejich vrácení nebo jiného než předběžného využití nebo odstranění jiným způsobem.

8. Články 34 a 36 se nepoužijí v případech, kdy se odpady z nedovolené přepravy vracejí do země odeslání, na kterou se vztahují zákazy stanovené v uvedených článcích.

9. V případě nedovolené přepravy podle čl. 2 bodu 35 písm. g) má osoba, která přepravu zařizuje, stejné povinnosti stanovené v tomto článku jako oznamovatel.

10. Tímto článkem nejsou dotčeny vnitrostátní předpisy nebo předpisy Společenství týkající se odpovědnosti.

Článek 25

Náklady na převzetí odpadů zpět v případě nedovolené přepravy

1. Náklady vzniklé při převzetí zpět odpadů z nedovolené přepravy, včetně nákladů na jejich dopravu, využití nebo odstranění podle čl. 24 odst. 2 a nákladů na uskladnění podle čl. 24 odst. 7 ode dne, kdy se příslušný orgán místa odeslání dověděl, že se jedná o nedovolenou přepravu odpadů, se účtují:

a)	oznamovateli de facto určenému podle pořadí uvedeného v čl. 2 bodu 15; nebo pokud nebylo podáno oznámení

b)	oznamovateli de iure nebo případně jiným fyzickým či právnickým osobám; nebo pokud to není možné

c)	příslušnému orgánu místa odeslání.

2. Náklady vzniklé při využívání nebo odstraňování odpadů podle čl. 24 odst. 3, včetně případných nákladů na jejich dopravu a uskladnění podle čl. 24 odst. 7, se účtují:

a)	příjemci; nebo pokud to není možné

b)	příslušnému orgánu místa určení.

3. Náklady vzniklé při využívání nebo odstraňování odpadů podle čl. 24 odst. 5, včetně případných nákladů na jejich dopravu a uskladnění podle čl. 24 odst. 7, se účtují:

a)	oznamovateli určenému podle pořadí uvedeného v čl. 2 bodu 15 nebo příjemci podle rozhodnutí dotčených příslušných orgánů; nebo pokud to není možné

b)	případně jiným fyzickým nebo právnickým osobám; nebo pokud to není možné

c)	příslušným orgánům místa odeslání a místa určení.

4. V případě nedovolené přepravy podle čl. 2 bodu 35 písm. g) má osoba, která přepravu zařizuje, stejné povinnosti stanovené v tomto článku jako oznamovatel.

5. Tímto článkem nejsou dotčeny vnitrostátní předpisy nebo předpisy Společenství týkající se odpovědnosti.

Kapitola 5

Obecná správní ustanovení

Článek 26

Forma sdělení

1. Tyto informace a doklady lze zasílat poštou:

a)	oznámení o plánované přepravě podle článků 4 a 13;

b)	žádost o informace a dokumentaci podle článků 4, 7, a 8;

c)	poskytnutí informací a dokumentace podle článků 4, 7, a 8;

d)	písemný souhlas s oznámenou přepravou podle článku 9;

e)	podmínky přepravy podle článku 10;

f)	námitky k přepravě podle článků 11 a 12;

g)	informace o rozhodnutích vydat předchozí souhlas pro specializovaná zařízení k využití odpadů podle čl. 14 odst. 3;

h)	písemné potvrzení o převzetí odpadů podle článků 15 a 16;

i)	potvrzení o využití nebo odstranění odpadů podle článků 15 a 16;

j)	předchozí informace o skutečném zahájení přepravy podle článku 16;

k)	informace o změnách v přepravě po odsouhlasení podle článku 17;

l)	písemné souhlasy a průvodní doklady, které mají být zaslány podle hlav IV, V a VI.

2. Se souhlasem dotčených příslušných orgánů a oznamovatele lze doklady uvedené v odstavci 1 alternativně předat některým z těchto způsobů:

a)	faxem; nebo

b)	faxem s následným odesláním poštou; nebo

c)	elektronickou poštou s digitálním podpisem. V tomto případě nahrazuje potřebné razítko nebo podpis digitální podpis; nebo

d)	elektronickou poštou bez digitálního podpisu s následným odesláním poštou.

3. Doklady, které v souladu s čl. 16 písm. c) a článkem 18 mají provázet každou dopravu, mohou mít elektronickou podobu s digitálním podpisem pouze tehdy, pokud je lze během přepravy kdykoli učinit čitelnými a pokud to je pro dotčené příslušné orgány přijatelné.

4. Se souhlasem dotčených příslušných orgánů a oznamovatele lze informace a doklady uvedené v odstavci 1 zasílat a vyměňovat prostřednictvím elektronické výměny údajů s elektronickým podpisem nebo elektronickým ověřením pravosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (20) nebo srovnatelného systému elektronického ověřování pravosti, který zajišťuje stejnou úroveň bezpečnosti. V těchto případech je možno přijmout organizační opatření týkající se elektronické výměny údajů.

Článek 27

Jazyk

1. Oznámení, informace, dokumentace a jiná sdělení předávaná podle ustanovení této hlavy se předloží v jazyce, který je pro dotčené příslušné orgány přijatelný.

2. Na žádost dotčených příslušných orgánů jim oznamovatel poskytne ověřené překlady do jazyka, který je pro ně přijatelný.

Článek 28

Neshody týkající se zařazení

1. Pokud se příslušné orgány místa odeslání a místa určení nemohou dohodnout na zařazení, pokud jde o rozlišení, co je a co není odpad, nakládá se s dotyčným materiálem jako s odpadem. Tím není dotčeno právo země určení nakládat s přepravovaným materiálem po jeho doručení podle svých vnitrostátních právních předpisů, pokud jsou tyto předpisy v souladu s právem Společenství nebo mezinárodním právem.

2. Pokud se příslušné orgány místa odeslání a místa určení nemohou dohodnout, zda má být oznámený odpad zařazen jako odpad uvedený v příloze III, IIIA, IIIB nebo IV, považuje se odpad za uvedený v příloze IV.

3. Pokud se příslušné orgány místa odeslání a místa určení nemohou dohodnout, zda se u oznámeného postupu zpracování odpadů jedná o využití nebo odstranění, použijí se ustanovení pro odstranění.

4. Odstavce 1 až 3 se použijí pouze pro účely tohoto nařízení a nejsou jimi dotčena práva dotčených stran vyřešit případný spor týkající se těchto otázek soudní cestou.

Článek 29

Správní náklady

Oznamovateli mohou být účtovány příslušné a přiměřené správní náklady na provádění postupů oznamování a kontroly a obvyklé náklady příslušných analýz a inspekcí.

Článek 30

Dohody pro příhraniční oblasti

1. Ve výjimečných případech, pokud takovýto krok odůvodňují zvláštní zeměpisné nebo demografické podmínky, mohou členské státy uzavřít dvoustranné dohody o zjednodušení postupu oznamování u přeprav zvláštních toků odpadů, pokud jde o přeshraniční přepravy do nejbližšího vhodného zařízení, které se nachází v příhraniční oblasti mezi těmito dvěma členskými státy.

2. Takovéto dvoustranné dohody lze rovněž uzavřít, pokud se odpad přepravuje z země odeslání a v této zemi se i zpracovává, ale přeprava se uskutečňuje tranzitem přes jiný členský stát.

3. Členské státy mohou rovněž uzavřít tyto dohody se zeměmi, které jsou smluvními stranami Dohody o evropském hospodářském prostoru.

4. Tyto dohody se před jejich vstupem v platnost oznámí Komisi.

Kapitola 6

Přeprava v rámci Společenství s tranzitem přes třetí země

Článek 31

Přeprava odpadů určených k odstranění

Dochází-li k přepravě odpadu v rámci Společenství s tranzitem přes jednu nebo více třetích zemí, a jsou-li odpady určeny k odstranění, příslušný orgán místa odeslání se kromě ustanovení této hlavy dotáže příslušného orgánu ve třetích zemích, zda si přeje zaslat jeho písemný souhlas s plánovanou přepravou:

a)	v případě smluvních stran Basilejské úmluvy během 60 dnů, pokud se tato nezřekla tohoto práva v souladu s ustanoveními této úmluvy? nebo

b)	v případě států, které nejsou smluvními stranami Basilejské úmluvy, ve lhůtě dohodnuté mezi příslušnými orgány.

Článek 32

Přeprava odpadů určených k využití

1. Dochází-li k přepravě odpadů v rámci Společenství s tranzitem přes jednu nebo více třetích zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD, a jsou-li odpady určeny k využití, použije se článek 31.

2. Dochází-li k přepravě odpadů v rámci Společenství, včetně přepravy mezi místy v témže členském státě, s tranzitem přes jednu nebo více třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, a jsou-li odpady určeny k využití, může být souhlas uvedený v článku 9 tichý, a pokud nebyly vzneseny námitky nebo uloženy podmínky, může být přeprava zahájena 30 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí příslušným orgánem místa určení podle článku 8.

HLAVA III

PŘEPRAVA VÝHRADNĚ V RÁMCI ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 33

Použití tohoto nařízení na přepravy výhradně v rámci členských států

1. Členské státy zavedou vhodný systém pro dozor nad přepravami odpadů výhradně v jejich jurisdikci a pro jejich kontrolu. Tento systém zohlední nutnost souladu se systémem Společenství, zavedeným hlavami II a VII.

2. Členské státy uvědomí Komisi o svých systémech pro dozor nad přepravami odpadů a pro jejich kontrolu. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

3. Členské státy mohou v rámci své jurisdikce uplatnit systém stanovený v hlavách II a VII.

HLAVA IV

VÝVOZ ZE SPOLEČENSTVÍ DO TŘETÍCH ZEMÍ

Kapitola 1

Vývoz odpadů určených k odstranění

Článek 34

Zákaz vývozu s výjimkou do zemí ESVO

1. Veškerý vývoz odpadů určených k odstranění se zakazuje.

2. Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na vývoz odpadů určených k odstranění v zemích ESVO, které jsou rovněž smluvními stranami Basilejské úmluvy.

3. Vývoz odpadů určených k odstranění do některé země ESVO, která je smluvní stranou Basilejské úmluvy, se však rovněž zakazuje,

a)	jestliže země ESVO dovoz takových odpadů zakáže; nebo

b)	jestliže se příslušný orgán místa odeslání může důvodně domnívat, že s odpadem nebude v dotyčné zemi určení nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 49.

4. Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti převzít odpady zpět podle článků 22 a 24.

Článek 35

Postupy při vývozu do zemí ESVO

1. Pokud se ze Společenství vyváží odpad určený k odstranění v zemích ESVO, které jsou smluvními stranami Basilejské úmluvy, použijí se přiměřeně ustanovení hlavy II s úpravami a doplněními uvedenými v odstavcích 2 a 3.

2. Použijí se tyto úpravy:

příslušný orgán pro tranzit mimo Společenství má 60 dnů od předání svého potvrzení o přijetí oznámení na to, aby požádal o doplňující informace k oznámené přepravě, poskytl tichý souhlas, pokud se dotyčná země rozhodla nevyžadovat předchozí písemný souhlas a informovala o tom ostatní smluvní strany podle čl. 6 odst. 4 Basilejské úmluvy, nebo udělil písemný souhlas s podmínkami nebo bez nich; a

příslušný orgán místa odeslání ve Společenství vydá rozhodnutí o souhlasu s přepravou podle článku 9 až poté, kdy obdrží písemný souhlas od příslušného orgánu místa určení a případně tichý nebo písemný souhlas od příslušného orgánu pro tranzit mimo Společenství, a to nejdříve 61 dnů od předání potvrzení o přijetí příslušným orgánem pro tranzit. Příslušný orgán místa odeslání může vydat rozhodnutí před uplynutím 61denní lhůty, pokud obdržel písemný souhlas ostatních dotčených příslušných orgánů.

3. Použijí se tato doplňující ustanovení:

a)	příslušný orgán pro tranzit ve Společenství potvrdí oznamovateli přijetí oznámení;

b)	příslušné orgány místa odeslání a případně pro tranzit ve Společenství zašlou orazítkovanou kopii svých rozhodnutí o souhlasu s přepravou celnímu úřadu vývozu a celnímu úřadu výstupu ze Společenství;

c)	dopravce předá kopii průvodního dokladu celnímu úřadu vývozu a celnímu úřadu výstupu ze Společenství;

d)	jakmile odpad opustí Společenství, zašle celní úřad výstupu ze Společenství orazítkovanou kopii průvodního dokladu příslušnému orgánu místa odeslání ve Společenství, ve které uvede, že odpad opustil Společenství;

e)	pokud příslušný orgán místa odeslání ve Společenství neobdrží do 42 dnů poté, co odpad opustil Společenství, informace od zařízení o převzetí odpadu, informuje neprodleně příslušný orgán místa určení; a

smlouva uvedená v čl. 4 bodu 4 druhém pododstavci a v článku 5 stanoví, že:

i)	pokud zařízení vydá nesprávné potvrzení o odstranění, jehož následkem je uvolněna finanční záruka, příjemce nese náklady vzniklé z povinnosti vrátit odpady do oblasti jurisdikce příslušného orgánu místa odeslání a z jejich využití nebo odstranění způsobem šetrným k životnímu prostředí,

ii)	do tří dnů od převzetí odpadů určených k odstranění zašle zařízení oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie vyplněného průvodního dokladu, kromě potvrzení o odstranění odpadu uvedeného v bodě iii), a

iii)

co nejdříve, avšak nejdéle do 30 dnů od dokončení odstranění, a nejpozději do jednoho kalendářního roku od převzetí odpadů zařízení na svou odpovědnost potvrdí, že odstranění bylo dokončeno, a zašle oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie průvodního dokladu, které obsahují toto potvrzení.

4. Přeprava může být provedena, pouze pokud:

a)	oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a případně pro tranzit mimo Společenství, a pokud jsou splněny stanovené podmínky;

b)	byla uzavřena smlouva mezi oznamovatelem a příjemcem, která je účinná, jak je požadováno podle čl. 4 bodu 4 druhého pododstavce a článku 5;

c)	byla poskytnuta finanční záruka nebo odpovídající pojištění, které jsou účinné, jak je požadováno podle čl. 4 bodu 5 druhého pododstavce a článku 6;

d)	je zajištěno nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 49.

5. Pokud se odpad vyváží, musí být určen k odstranění v zařízení, které je v zemi určení provozováno nebo jehož provozování je povoleno podle platného vnitrostátního práva.

6. Pokud celní úřad vývozu nebo celní úřad výstupu ze Společenství odhalí nedovolenou přepravu, informuje neprodleně příslušný orgán v zemi celního úřadu, který:

a)	informuje neprodleně příslušný orgán místa odeslání ve Společenství; a

b)	zajistí zadržení odpadu, dokud příslušný orgán místa odeslání nerozhodne jinak a neoznámí toto rozhodnutí písemně příslušnému orgánu v zemi celního úřadu, ve které je odpad zadržen.

Kapitola 2

Vývoz odpadů určených k využití

Oddíl 1

Vývoz do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD

Článek 36

Zákaz vývozu

1. Vývoz ze Společenství těchto odpadů určených k využití v zemích, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD, se zakazuje:

a)	nebezpečné odpady uvedené v příloze V;

b)	odpady uvedené v příloze V části 3;

c)	nebezpečné odpady nezařazené pod jednu položku v příloze V;

d)	směsi nebezpečných odpadů a směsi nebezpečných a nikoliv nebezpečných odpadů nezařazených pod jednu položku v příloze V;

e)	odpady, které země určení oznámila jako nebezpečné podle článku 3 Basilejské úmluvy;

f)	odpady, jejichž dovoz země určení zakázala; nebo

g)	odpady, u nichž se příslušný orgán místa odeslání může důvodně domnívat, že s nimi nebude v dotyčné zemi určení nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 49.

2. Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti převzít odpady zpět podle článků 22 a 24.

3. Členské státy mohou ve výjimečných případech na základě dokladů předložených oznamovatelem stanovit, že určitý nebezpečný odpad uvedený v příloze V je vyloučen ze zákazu vývozu, pokud nevykazuje vlastnosti uvedené v příloze III směrnice 91/689/EHS, přičemž se s ohledem na vlastnosti H3 až H8, H10 a H11 vymezené v uvedené příloze přihlédne k mezním hodnotám stanoveným v rozhodnutí Komise 2000/532/ES ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (21).

4. Skutečnost, že odpad není uveden jako nebezpečný odpad v příloze V nebo je uveden v příloze V části 1 seznamu B, nevylučuje možnost charakterizovat ve výjimečných případech takovýto odpad jako nebezpečný odpad, na který se tedy vztahuje zákaz vývozu, pokud vykazuje některé z vlastností uvedených v příloze III směrnice 91/689/EHS, přičemž se s ohledem na vlastnosti H3 až H8, H10 a H11 vymezené v uvedené příloze přihlédne k mezním hodnotám stanoveným v rozhodnutí Komise 2000/532/ES, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 4 druhé odrážce směrnice 91/689/EHS a v úvodním odstavci přílohy III tohoto nařízení.

5. V případech uvedených v odstavcích 3 a 4 dotčený členský stát informuje předpokládanou zemi určení před vydáním rozhodnutí. Do konce každého kalendářního roku oznámí členské státy tyto případy Komisi. Komise předá tyto informace všem členským státům a sekretariátu Basilejské úmluvy. Na základě poskytnutých informací může Komise uvést připomínky a případně v souladu s článkem 58 upravit přílohu V.

Článek 37

Postupy při vývozu odpadů uvedených v příloze III nebo IIIA

1. V případě odpadů uvedených v příloze III nebo IIIA, jejichž vývoz není podle článku 36 zakázán, zašle Komise ve lhůtě 20 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost každé zemi, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, písemnou žádost o:

i)	písemné potvrzení, že odpady je možno vyvážet ze Společenství k využití v této zemi, a

ii)	uvedení případného kontrolního postupu, který bude země určení uplatňovat.

Země, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD, mají tyto možnosti:

a)	zákaz; nebo

b)	postup předchozího písemného oznámení a souhlasu podle článku 35; nebo

c)	žádnou kontrolu v zemi určení.

2. Přede dnem použitelnosti tohoto nařízení Komise přijme nařízení, které vezme v úvahu všechny odpovědi obdržené podle odstavce 1, a informuje výbor zřízený podle článku 18 směrnice 75/442/EHS.

Pokud země nevydala potvrzení podle odstavce 1, nebo pokud z nějakého důvodu země nebyla kontaktována, použije se odst. 1 písm. b).

Přijaté nařízení Komise pravidelně aktualizuje.

3. Pokud země ve své odpovědi uvede, že určité přepravy odpadů nepodléhají kontrole, použije se na tyto přepravy přiměřeně článek 18.

4. Pokud se odpad vyváží, musí být určen k využití v zařízení, které je v zemi určení provozováno nebo jehož provozování je povoleno podle platného vnitrostátního práva.

5. V případě přepravy odpadů nezařazených pod jednu položku v příloze III nebo přepravy směsí odpadů nezařazených pod jednu položku v příloze III nebo IIIA nebo přepravy odpadů zařazených do přílohy IIIB a pokud není vývoz zakázán podle článku 36, použije se odst. 1 písm. b) tohoto článku.

Oddíl 2

Vývoz do zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD

Článek 38

Vývoz odpadů uvedených v přílohách III, IIIA, IIIB, IV a IVA

1. Pokud se ze Společenství vyváží odpady uvedené v příloze III, IIIA, IIIB, IV a IVA nebo odpady či směsi odpadů nezařazené do jedné položky v příloze III, IV nebo IVA a jsou určeny k využití v zemích, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, a to též s tranzitem přes země, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, použijí se přiměřeně ustanovení hlavy II s úpravami a doplněními uvedenými v odstavcích 2, 3 a 5.

2. Použijí se tyto úpravy:

a)	směsi odpadů uvedených v příloze IIIA, určené pro předběžné postupy, podléhají postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu, pokud se případná následné předběžné nebo jiné než předběžné využití nebo odstranění má uskutečnit v zemi, na kterou se rozhodnutí OECD nevztahuje;

b)	odpady uvedené v příloze IIIB podléhají postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu;

c)	souhlas vyžadovaný podle článku 9 může příslušný orgán místa určení mimo Společenství udělit ve formě tichého souhlasu.

3. Pokud jde o vývoz odpadů uvedených v přílohách IV a IVA, použijí se tato doplňující ustanovení:

a)	příslušné orgány místa odeslání a případně pro tranzit ve Společenství zašlou orazítkovanou kopii svých rozhodnutí o souhlasu s přepravou celnímu úřadu vývozu a celnímu úřadu výstupu ze Společenství;

b)	dopravce předá kopii průvodního dokladu celnímu úřadu vývozu a celnímu úřadu výstupu ze Společenství;

c)	jakmile odpad opustí území Společenství, celní úřad výstupu ze Společenství zašle orazítkovanou kopii průvodního dokladu příslušnému orgánu místa odeslání ve Společenství, ve které uvede, že odpad opustil Společenství;

d)	pokud příslušný orgán místa odeslání ve Společenství neobdrží do 42 dnů poté, kdy odpad opustil Společenství, informace od zařízení o převzetí odpadu, informuje neprodleně příslušný orgán místa určení; a

smlouva uvedená v čl. 4 bodu 4 druhém pododstavci a v článku 5 stanoví, že:

i)	pokud zařízení vydá nesprávné potvrzení o využití, jehož následkem je uvolněna finanční záruka, nese příjemce náklady vzniklé z povinnosti vrátit odpady do oblasti jurisdikce příslušného orgánu místa odeslání a z jejich využití nebo odstranění způsobem šetrným k životnímu prostředí,

ii)	do tří dnů od převzetí odpadů určených k využití zašle zařízení oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie vyplněného průvodního dokladu kromě potvrzení o využití odpadu uvedeného v bodu iii), a

iii)

co nejdříve, avšak nejdéle do 30 dnů od dokončení využití, a nejpozději do jednoho kalendářního roku po převzetí odpadů zařízení na svou odpovědnost potvrdí, že bylo dokončeno využití, a zašle oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie průvodního dokladu, které obsahují toto potvrzení.

4. Přeprava může být provedena, pouze pokud:

a)	oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a případně pro tranzit, nebo příslušné orgány místa určení a pro tranzit mimo Společenství udělily tichý souhlas nebo lze takovýto souhlas předpokládat, a pokud jsou splněny stanovené podmínky;

b)	jsou dodržena ustanovení čl. 35 odst. 4 písm. b), c) a d).

5. Pokud se vývoz podle odstavce 1 odpadů uvedených v přílohách IV a IVA uskutečňuje s tranzitem přes zemi, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, použijí se tyto úpravy:

příslušný orgán pro tranzit země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, má 60 dnů od předání svého potvrzení o přijetí oznámení na to, aby požádal o doplňující informace k oznámené přepravě, poskytl tichý souhlas, pokud se dotyčná země rozhodla nevyžadovat předchozí písemný souhlas a informovala o tom ostatní smluvní strany podle čl. 6 odst. 4 Basilejské úmluvy, nebo vydal písemný souhlas s podmínkami nebo bez nich;

příslušný orgán místa odeslání ve Společenství vydá rozhodnutí o souhlasu s přepravou podle článku 9 až poté, kdy obdržel tichý nebo písemný souhlas od příslušného orgánu pro tranzit země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, a to nejdříve 61 dnů od předání potvrzení o přijetí příslušným orgánem pro tranzit. Příslušný orgán místa odeslání může vydat rozhodnutí před uplynutím 61denní lhůty, pokud obdržel písemný souhlas ostatních dotčených příslušných orgánů.

6. Pokud se odpad vyváží, musí být určen k využití v zařízení, které je v zemi určení provozováno nebo jehož provozování je povoleno podle platného vnitrostátního práva.

7. Pokud celní úřad vývozu nebo celní úřad výstupu ze Společenství odhalí nedovolenou přepravu, informuje neprodleně příslušný orgán v zemi celního úřadu, který:

a)	informuje neprodleně příslušný orgán místa odeslání ve Společenství; a

b)	zajistí zadržení odpadu, dokud příslušný orgán místa odeslání nerozhodne jinak a neoznámí toto rozhodnutí písemně příslušnému orgánu v zemi celního úřadu, ve které je odpad zadržen.

Kapitola 3

Obecná ustanovení

Článek 39

Vývoz do Antarktidy

Vývoz odpadů ze Společenství do Antarktidy se zakazuje.

Článek 40

Vývoz do zámořských zemí a území

1. Vývoz odpadů určených k odstranění v zámořských zemích nebo územích ze Společenství se zakazuje.

2. Pokud jde o vývoz odpadů určených k využití v zámořských zemích nebo územích, použije se obdobně zákaz uvedený v článku 36.

3. Pokud jde o vývoz odpadů určených k využití v zámořských zemích a územích, na které se nevztahuje zákaz uvedený v odstavci 1, použijí se obdobně ustanovení hlavy II.

HLAVA V

DOVOZ DO SPOLEČENSTVÍ ZE TŘETÍCH ZEMÍ

Kapitola 1

Dovoz odpadů určených k odstranění

Článek 41

Zákaz dovozu s výjimkou ze zemí, které jsou smluvní stranou Basilejské úmluvy, nebo zemí, s nimiž byla uzavřena dohoda, nebo z jiných oblastí v případě krize nebo války

1. Dovoz odpadů určených k odstranění do Společenství se zakazuje s výjimkou dovozu:

a)	ze zemí, které jsou smluvními stranami Basilejské úmluvy; nebo

b)	z jiných zemí, se kterými Společenství nebo Společenství a jeho členské státy uzavřely v souladu s článkem 11 Basilejské úmluvy dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání, které jsou slučitelné s právními předpisy Společenství; nebo

c)	z jiných zemí, se kterými jednotlivé členské státy uzavřely dvoustranné dohody nebo ujednání v souladu s odstavcem 2; nebo

d)	z jiných oblastí v případech, kdy z výjimečných důvodů během krize nebo války nebo během operací k nastolení nebo udržení míru nelze uzavřít dvoustranné dohody nebo ujednání podle písmen b) nebo c) nebo pokud příslušný orgán v zemi odeslání nebyl určen nebo nemůže jednat.

2. Ve výjimečných případech mohou jednotlivé členské státy uzavřít dvoustranné dohody a ujednání o odstranění určitých odpadů v těchto členských státech, pokud by v zemi odeslání nebylo s těmito odpady nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 49.

Tyto dohody a ujednání musí být slučitelné s právními předpisy Společenství a článkem 11 Basilejské úmluvy.

Tyto dohody a ujednání zaručí, že odstraňování proběhne ve schváleném zařízení a že přitom budou dodrženy požadavky na nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Tyto dohody a ujednání rovněž zaručí, že odpad vznikl v zemi odeslání a že odstranění bude provedeno výhradně v členském státu, který dohodu nebo ujednání uzavřel.

Tyto dohody a ujednání se před uzavřením oznámí Komisi. V mimořádných situacích však mohou být oznámeny do jednoho měsíce po uzavření.

3. Dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání uzavřené podle odst. 1 písm. b) a c) jsou založeny na procedurálních požadavcích článku 42.

4. Od zemí uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) se vyžaduje, aby příslušnému orgánu členského státu určení předem předložily řádně odůvodněnou žádost založenou na skutečnosti, že nemají a nemohou přiměřeným způsobem získat technickou kapacitu a nezbytná zařízení pro odstranění odpadů způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Článek 42

Procedurální požadavky při dovozu ze zemí, které jsou smluvní stranou Basilejské úmluvy, nebo z jiných oblastí v případě krize nebo války

1. Pokud se do Společenství dováží odpad určený k odstranění ze zemí, které jsou smluvní stranou Basilejské úmluvy, použijí se přiměřeně ustanovení hlavy II s úpravami a doplněními uvedenými v odstavcích 2 a 3.

2. Použijí se tyto úpravy:

příslušný orgán pro tranzit mimo Společenství má 60 dnů od předání svého potvrzení o přijetí oznámení na to, aby požádal o doplňující informace k oznámené přepravě, poskytl tichý souhlas, pokud se dotyčná země rozhodla nevyžadovat předchozí písemný souhlas a informovala o tom ostatní smluvní strany podle čl. 6 odst. 4 Basilejské úmluvy, nebo vydal písemný souhlas s podmínkami nebo bez nich;

b)	v případech uvedených v čl. 41 odst. 1 písm. d), které se týkají krize, války nebo operací k nastolení nebo udržení míru, se nevyžaduje souhlas příslušných orgánů místa odeslání.

3. Použijí se tato doplňující ustanovení:

a)	příslušný orgán pro tranzit ve Společenství potvrdí oznamovateli přijetí oznámení a kopie zašle dotčeným příslušným orgánům;

b)	příslušné orgány místa určení a případně pro tranzit ve Společenství zašlou orazítkovanou kopii svých rozhodnutí o souhlasu s přepravou celnímu úřadu vstupu do Společenství;

c)	dopravce předá kopii průvodního dokladu celnímu úřadu vstupu do Společenství; a

d)	po vyřízení nezbytných celních formalit zašle celní úřad vstupu do Společenství orazítkovanou kopii průvodního dokladu příslušným orgánům místa určení a pro tranzit ve Společenství, ve které uvede, že odpad vstoupil do Společenství.

4. Přeprava může být provedena pouze pokud:

a)	oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a případně pro tranzit a pokud jsou splněny stanovené podmínky;

b)	byla uzavřena smlouva mezi oznamovatelem a příjemcem, která je účinná, jak je požadováno podle čl. 4 bodu 4 druhého pododstavce a článku 5;

c)	byla poskytnuta finanční záruka nebo odpovídající pojištění, které jsou účinné, jak je požadováno podle čl. 4 bodu 5 druhého pododstavce a článku 6; a

d)	je zajištěno nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 49.

5. Pokud celní úřad vstupu do Společenství odhalí nedovolenou přepravu, informuje neprodleně příslušný orgán v zemi celního úřadu, který:

a)	informuje neprodleně příslušný orgán místa určení ve Společenství, který informuje příslušný orgán místa odeslání mimo Společenství; a

b)	zajistí zadržení odpadu, dokud příslušný orgán místa odeslání mimo Společenství nerozhodne jinak a neoznámí toto rozhodnutí písemně příslušnému orgánu v zemi celního úřadu, ve které je odpad zadržen.

Kapitola 2

Dovoz odpadů k využití

Článek 43

Zákaz dovozu s výjimkou ze zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD nebo které jsou smluvní stranou Basilejské úmluvy, nebo zemí, s nimiž byla uzavřena dohoda, nebo z jiných oblastí v případě krize nebo války

1. Veškerý dovoz odpadů určených k využití do Společenství se zakazuje, s výjimkou dovozu:

a)	ze zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD; nebo

b)	z jiných zemí, které jsou smluvními stranami Basilejské úmluvy; nebo

c)	z jiných zemí, se kterými Společenství nebo Společenství a jeho členské státy uzavřely v souladu s článkem 11 Basilejské úmluvy dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání, které jsou slučitelné s právními předpisy Společenství; nebo

d)	z jiných zemí, se kterými jednotlivé členské státy uzavřely dvoustranné dohody nebo ujednání podle odstavce 2; nebo

e)	z jiných oblastí v případech, kdy z výjimečných důvodů během krize, války nebo během operací k nastolení nebo udržení míru nelze uzavřít dvoustranné dohody nebo ujednání podle písmen b) nebo c) nebo pokud příslušný orgán v zemi odeslání nebyl určen nebo nemůže jednat.

2. Ve výjimečných případech mohou jednotlivé členské státy uzavřít dvoustranné dohody nebo ujednání o využití určitých odpadů v těchto členských státech, pokud by v zemi odeslání nebylo s těmito odpady nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 49.

V těchto případech se použije čl. 40 odst. 2.

3. Dvoustranné nebo mnohostranné dohody a ujednání uzavřené podle odst. 1 písm. b) a c) jsou založeny na procedurálních požadavcích článku 42, pokud to může být významné.

Článek 44

Procedurální požadavky při dovozu ze zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, nebo z jiných oblastí v případě krize nebo války

1. Pokud se do Společenství dováží odpad určený k využití ze zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, použijí se přiměřeně ustanovení hlavy II s úpravami a doplněními uvedenými v odstavcích 2 a 3.

2. Použijí se tyto úpravy:

a)	souhlas vyžadovaný podle článku 9 může příslušný orgán místa odeslání mimo Společenství udělit ve formě tichého souhlasu;

b)	předchozí písemné oznámení podle článku 4 může podat oznamovatel; a

c)	v případech uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. e), které se týkají krize, války nebo operací k nastolení nebo udržení míru, se nevyžaduje souhlas příslušných orgánů místa odeslání.

3. Kromě toho musí být dodržena ustanovení čl. 42 odst. 3 písm. b), c) a d).

4. Přeprava může být provedena, pouze pokud:

a)	oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a případně pro tranzit nebo pokud byl udělen tichý souhlas příslušného orgánu místa odeslání mimo Společenství nebo jej lze předpokládat a pokud jsou splněny stanovené podmínky;

b)	byla uzavřena smlouva mezi oznamovatelem a příjemcem, která je účinná, jak je požadováno podle čl. 4 bodu 4 druhého pododstavce a článku 5;

c)	byla poskytnuta finanční záruka nebo odpovídající pojištění, které jsou účinné, jak je požadováno podle čl. 4 bodu 5 druhého pododstavce a článku 6;

d)	je zajištěno nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 49.

5. Pokud celní úřad vstupu do Společenství odhalí nedovolenou přepravu, informuje neprodleně příslušný orgán v zemi celního úřadu, který:

a)	informuje neprodleně příslušný orgán místa určení ve Společenství, který informuje příslušný orgán místa odeslání mimo Společenství; a

b)	zajistí zadržení odpadu, dokud příslušný orgán místa odeslání mimo Společenství nerozhodne jinak a neoznámí toto rozhodnutí písemně příslušnému orgánu v zemi celního úřadu, ve které je odpad zadržen.

Článek 45

Procedurální požadavky při dovozu ze zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD a které jsou smluvní stranou Basilejské úmluvy, nebo z jiných oblastí v případě krize nebo války

Pokud se odpad určený k využití dováží do Společenství:

a)	ze země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD; nebo

b)	přes zemi, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD a která je zároveň smluvní stranou Basilejské úmluvy,

použije se obdobně článek 42.

Kapitola 3

Obecná ustanovení

Článek 46

Dovoz ze zámořských zemí nebo území

1. Pokud se do Společenství dováží odpad ze zámořských zemí nebo území, použije se obdobně hlava II.

2. Zámořské země a území a členské státy, se kterými jsou spojeny, mohou na přepravu ze zámořské země a území do daného členského státu použít vnitrostátní postupy.

3. Členské státy, které uplatňují odstavec 2, oznámí Komisi používané vnitrostátní postupy.

HLAVA VI

TRANZIT PŘES SPOLEČENSTVÍ ZE TŘETÍCH ZEMÍ A DO TŘETÍCH ZEMÍ

Kapitola 1

Tranzit odpadů určených k odstranění

Článek 47

Tranzit odpadů určených k odstranění přes Společenství

Pokud jsou odpady určené k odstranění přepravovány přes členské státy ze třetích zemí a do třetích zemí, použije se obdobně článek 42 s těmito úpravami a doplněními:

a)	první a poslední příslušný orgán pro tranzit ve Společenství zašle případně orazítkovanou kopii rozhodnutí o souhlasu s přepravou nebo, pokud udělil tichý souhlas, kopii potvrzení o přijetí podle čl. 42 odst. 3 písm. a) celním úřadům vstupu do Společenství a výstupu ze Společenství; a

b)	jakmile odpad opustí Společenství, zašle celní úřad výstupu ze Společenství orazítkovanou kopii průvodního dokladu příslušným orgánům pro tranzit ve Společenství, ve které uvede, že odpad opustil Společenství.

Kapitola 2

Tranzit odpadů určených k využití

Článek 48

Tranzit odpadů určených k využití přes Společenství

1. Pokud jsou odpady určené k využití přepravovány přes členské státy ze země a do země, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD, použije se obdobně článek 47.

2. Pokud jsou odpady určené k využití přepravovány přes členské státy ze země a do země, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, použije se obdobně článek 44 s těmito úpravami a doplněními:

a)	první a poslední příslušný orgán pro tranzit ve Společenství zašle případně orazítkovanou kopii rozhodnutí o souhlasu s přepravou nebo, pokud udělil tichý souhlas, kopii potvrzení o přijetí podle čl. 42 odst. 3 písm. a) celním úřadům vstupu do Společenství a výstupu ze Společenství; a

b)	jakmile odpad opustí Společenství, zašle celní úřad výstupu ze Společenství orazítkovanou kopii průvodního dokladu příslušnému orgánu či orgánům pro tranzit ve Společenství, ve které uvede, že odpad opustil Společenství.

3. Pokud se odpad určený k využití přepravuje přes členské státy ze země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, do země, na kterou se rozhodnutí OECD vztahuje, nebo naopak, použije se odstavec 1 na zemi, na kterou se rozhodnutí OECD nevztahuje, a odstavec 2 na zemi, na kterou se rozhodnutí OECD vztahuje.

HLAVA VII

JINÁ USTANOVENÍ

Kapitola 1

Doplňkové povinnosti

Článek 49

Ochrana životního prostředí

1. Původce, oznamovatel nebo jiné podniky, které se podílejí na přepravě odpadů nebo na jejich využití či odstranění, podniknou všechny nezbytné kroky pro zajištění toho, že je s jimi přepravovanými odpady během celé doby přepravy a během jejich využívání a odstraňování nakládáno tak, aby nebylo ohroženo lidské zdraví, a způsobem šetrným k životnímu prostředí. Pokud se přeprava uskutečňuje ve Společenství, musí být zejména dodrženy požadavky článku 4 směrnice 75/442/EHS a ostatních právních předpisů Společenství o odpadech.

2. V případě vývozu ze Společenství příslušný orgán místa odeslání ve Společenství:

a)	stanoví a snaží se zajistit, aby se v třetí zemi určení nakládalo s veškerými vyváženými odpady během celé doby přepravy, včetně využívání podle článků 36 a 38 nebo odstraňování podle článku 34, způsobem šetrným k životnímu prostředí;

b)	zakáže vývoz odpadů do třetích zemí, pokud se může důvodně domnívat, že s odpadem nebude nakládáno podle požadavků písmene a).

Nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí při daném využívání nebo odstraňování lze mimo jiné předpokládat, pokud může oznamovatel nebo příslušný orgán v zemi určení prokázat, že zařízení, které přebírá odpad, bude provozováno v souladu s normami na ochranu lidského zdraví a životního prostředí, které všeobecně odpovídají normám stanoveným v právních předpisech Společenství.

Tímto předpokladem však není dotčeno celkové posouzení nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí během celé doby přepravy, včetně využívání nebo odstraňování v třetí zemi určení.

Jako vodítko pro nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí lze použít pokyny uvedené v příloze VIII.

3. V případě dovozů do Společenství příslušný orgán místa určení ve Společenství:

stanoví a přijme opatření pro zajištění toho, že je s veškerými odpady přepravovanými do oblasti jeho jurisdikce během celé doby přepravy včetně jejich využívání nebo odstraňování v zemi určení nakládáno tak, aby nebylo ohroženo lidské zdraví a bez použití postupů nebo metod, které by mohly poškodit životní prostředí, a v souladu s článkem 4 směrnice 75/442/EHS a s ostatními právními předpisy Společenství o odpadech;

b)	zakáže dovoz odpadů z třetích zemí, pokud se může důvodně domnívat, že s odpadem nebude nakládáno podle požadavků písmene a).

Článek 50

Prosazování v členských státech

1. Členské státy stanoví předpisy pro sankce použitelné v případě porušení tohoto nařízení a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi své vnitrostátní právní předpisy týkající se předcházení nedovoleným přepravám odpadů, jejich odhalování a sankcí za takové přepravy.

2. Prostřednictvím opatření k prosazování tohoto nařízení členské státy mimo jiné stanoví kontroly zařízení a podniků v souladu s článkem 13 směrnice 75/442/EHS a namátkové kontroly přeprav odpadů nebo souvisejícího využívání nebo odstraňování.

3. Kontroly přeprav mohou být prováděny zejména:

a)	na místě vzniku za účasti původce, držitele nebo oznamovatele;

b)	na místě určení za účasti příjemce nebo zařízení ;

c)	na hranicích Společenství; nebo

d)	během přepravy uvnitř Společenství.

4. Kontroly přepravy odpadů zahrnují prohlídku dokladů, potvrzení totožnosti a případně i fyzickou kontrolu odpadů.

5. Členské státy budou navzájem dvoustranně nebo mnohostranně spolupracovat, aby se usnadnilo předcházení nedovoleným přepravám a jejich odhalování.

Členské státy určí stálé zaměstnance odpovědné za tuto spolupráci a místa fyzických kontrol. Informace budou předány Komisi, která předá jejich soupis kontaktním subjektům uvedeným v článku 54.

6. Na žádost jiného členského státu může členský stát přijmout donucovací opatření vůči osobám podezřelým z účasti na nedovolené přepravě odpadů, které se nacházejí v tomto členském státě.

Článek 51

Zprávy podávané členskými státy

1. Před koncem každého kalendářního roku zašlou členské státy Komisi kopii zprávy za předchozí kalendářní rok, kterou podle čl. 13 odst. 3 Basilejské úmluvy vypracovaly a zaslaly sekretariátu Basilejské úmluvy.

2. Před koncem každého kalendářního roku vypracují členské státy rovněž zprávu za předchozí rok na základě doplňujícího dotazníku v příloze IX a zašlou ji Komisi.

3. Zprávy vypracované členskými státy podle odstavců 1 a 2 se Komisi zasílají v elektronické podobě.

4. Komise na základě těchto zpráv vypracuje každé tři roky zprávu o provádění tohoto nařízení Společenstvím a jeho členskými státy.

Článek 52

Mezinárodní spolupráce

Členské státy, je-li to vhodné a nezbytné, ve spojení s Komisí, spolupracují s ostatními smluvními stranami Basilejské úmluvy a s mezistátními organizacemi, mimo jiné prostřednictvím výměny nebo sdílení informací, podpory technologií šetrných k životnímu prostředí a vypracovávání pravidel osvědčené praxe.

Článek 53

Určení příslušných orgánů

Členské státy určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za provádění tohoto nařízení. Každý členský stát určí pouze jeden příslušný orgán pro tranzit.

Článek 54

Určení kontaktních subjektů

Členské státy a Komise určí každý jeden nebo více kontaktních subjektů, které odpovídají za informování a poskytování poradenství osobám a podnikům požadujícím informace. Kontaktní subjekt Komise postoupí kontaktním subjektům členských států jakékoli otázky, které mu byly položeny a které se jich týkají, a naopak.

Článek 55

Určení celních úřadů vstupu do Společenství a výstupu ze Společenství

Členské státy mohou určit zvláštní celní úřady na vstupu do Společenství a výstupu ze Společenství pro přepravy odpadů, které vstupují do Společenství nebo z něj vystupují. Jestliže se členský stát rozhodne určit tyto celní úřady, nelze pro žádnou přepravu odpadů použít pro účely vstupu do Společenství nebo výstupu z něj žádný jiný hraniční přechod v tomto členském státu.

Článek 56

Oznámení určení a s ním související údaje

1. Členské státy oznámí Komisi určení:

a)	příslušných orgánů podle článku 53;

b)	kontaktních subjektů podle článku 54; a

c)	případně celních úřadů vstupu do Společenství a výstupu ze Společenství podle článku 55.

2. Ve vztahu k těmto určením sdělí členské státy Komisi tyto údaje:

názvy;

b)	poštovní adresy;

c)	elektronické adresy;

d)	telefonní čísla?

e)	faxová čísla; a

f)	jazyky přijatelné pro příslušné orgány.

3. Členské státy neprodleně Komisi oznámí veškeré změny těchto údajů.

4. Tyto údaje, jakož i všechny jejich změny, se předávají Komisi v elektronické podobě a v případě potřeby rovněž v listinné podobě.

5. Komise zveřejní seznamy určených příslušných orgánů, kontaktních subjektů a celních úřadů vstupu do Společenství a výstupu ze Společenství na své internetové stránce a tyto seznamy případně aktualizuje.

Kapitola 2

Jiná ustanovení

Článek 57

Zasedání kontaktních subjektů

Komise na žádost členských států nebo v jiných vhodných případech pravidelně pořádá zasedání kontaktních subjektů, aby posoudila otázky vznesené v souvislosti s prováděním tohoto nařízení. Pokud se členské státy a Komise shodnou na tom, že je to vhodné, budou na taková zasedání nebo části zasedání pozváni hlavní aktéři .

Článek 58

Změny příloh

1. Komise může změnit přílohy prostřednictvím nařízení a v souladu s postupem podle čl. 18 odst. 2 směrnice 75/442/EHS, aby zohlednila vědecký a technický pokrok. Kromě toho se:

a)	změní přílohy I, II, III, IIIA, IV a V, aby se zohlednily změny dohodnuté v rámci Basilejské úmluvy a rozhodnutí OECD; mimo to se příloha IC o zvláštních pokynech pro vyplnění formuláře oznámení a průvodního dokladu dokončí nejpozději ke dni použitelnosti tohoto nařízení s ohledem na pokyny OECD;

b)	nezařazené odpady mohou prozatímně doplnit do přílohy IIIB, IV nebo V, dokud nebude rozhodnuto o jejich zařazení do příslušných příloh Basilejské úmluvy nebo rozhodnutí OECD;

na základě žádosti podané členským státem může zvážit prozatímní zahrnutí směsí dvou nebo více odpadů uvedených v příloze III do přílohy IIIA v případech uvedených v čl. 3 odst. 2, dokud nebude rozhodnuto o jejich zařazení do příslušných příloh Basilejské úmluvy nebo rozhodnutí OECD. Původní položky, které mají být zahrnuty do přílohy IIIA, se pokud možno vloží do dne použitelnosti tohoto nařízení a nejpozději do 6 měsíců od uvedeného dne. Příloha IIIA může obsahovat výhradu, že jednu nebo více jejích položek nelze použít na vývozy do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD;

d)	stanoví výjimečné případy podle čl. 3 odst. 3 a tyto odpady se případně doplní do příloh IVA a V a odstraní z přílohy III;

e)	změní příloha V, aby se zohlednily dohodnuté změny seznamu nebezpečných odpadů přijaté podle čl. 1 odst. 4 směrnice 91/689/EHS;

f)	změní příloha VIII, aby se zohlednily příslušné mezinárodní úmluvy a dohody.

2. Při změnách přílohy IX se jednání plně účastní výbor zřízený směrnicí Rady 91/692/EHS ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí (22).

3. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 59

Dodatečná opatření

1. Komise může k provádění tohoto nařízení přijmout tato dodatečná opatření:

a)	způsob výpočtu finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění podle článku 6;

b)	pokyny pro uplatňování čl. 12 odst. 1 písm. g);

c)	další podmínky a požadavky týkající se zařízení k využití odpadů s předchozím souhlasem podle článku 14;

d)	pokyny pro uplatňování článku 15, pokud jde o identifikaci a sledování odpadů, u kterých při předběžném využívání nebo odstraňování dochází k podstatným změnám;

e)	pokyny pro spolupráci příslušných orgánů, pokud jde o nedovolené přepravy podle článku 24;

f)	technické a organizační požadavky pro praktické provádění elektronické výměny údajů k poskytování dokladů a informací podle čl. 26 odst. 4;

g)	další pokyny týkající se používání jazyků podle článku 27;

h)	další vyjasnění procedurálních požadavků hlavy II, pokud jde o jejich použití na vývozy odpadů ze Společenství, dovozy odpadů do Společenství a tranzity odpadů přes Společenství;

i)	další pokyny týkající se nedefinovaných právních pojmů.

2. O těchto opatřeních se rozhodne postupem podle čl. 18 odst. 2 směrnice 75/442/EHS.

3. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 60

Přezkum

1. Do ... (23) Komise dokončí přezkum vztahu mezi stávajícími oborovými předpisy o zdraví lidí a zvířat, včetně přeprav odpadů, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 1774/2002, a ustanoveními tohoto nařízení. K tomuto přezkumu se v případě potřeby připojí vhodné návrhy týkající se dosažení rovnocenné úrovně postupů a úpravy kontrol pro přepravu těchto odpadů.

2. Do pěti let od ... (24) Komise přezkoumá provádění čl. 12 odst. 1 písm. c), včetně jeho dopadu na ochranu životního prostředí a fungování vnitřního trhu. K tomuto přezkumu se v případě potřeby připojí vhodné návrhy na změnu tohoto ustanovení.

Článek 61

Zrušení

1. Nařízení (EHS) č. 259/93 a rozhodnutí 94/774/ES se zrušují s účinkem od ... (24).

2. Odkazy na zrušené nařízení (EHS) č. 259/93 se považují za odkazy na toto nařízení.

3. Rozhodnutí 1999/412/ES se zrušuje s účinkem od 1. ledna ... (25).

Článek 62

Přechodná ustanovení

1. Na přepravu, která byla oznámena a pro kterou příslušný orgán místa určení vydal potvrzení o přijetí před ... (23), se vztahuje nařízení (EHS) č. 259/93.

2. Každá přeprava, k níž dotčené příslušné orgány dají souhlas v souladu s nařízením (EHS) č. 259/93, bude provedena nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se tohoto nařízení začne používat.

3. Předkládání zpráv podle čl. 41 odst. 2 nařízení (EHS) č. 259/93 a článku 51 tohoto nařízení za rok ... (26) je založeno na dotazníku uvedeném v rozhodnutí 1999/412/ES.

Článek 63

Přechodná ustanovení pro některé členské státy

1. Do 31. prosince 2010 se na všechny přepravy odpadů k využití uvedených v přílohách III a IV a přepravy odpadů k využití, které nejsou v těchto přílohách uvedeny, do Lotyšska vztahuje postup předchozího písemného oznámení a souhlasu podle hlavy II.

2. Do 31. prosince 2012 se na všechny přepravy odpadů k využití uvedených v příloze III do Polska vztahuje postup předchozího písemného oznámení a souhlasu podle hlavy II.

Odchylně od článku 12 mohou do 31. prosince 2007 vznést příslušné orgány námitky proti přepravě následujících odpadů k využití uvedených v přílohách III a IV do Polska v souladu s důvody námitek stanovenými v článku 11:

B2020 a GE 020 (odpadní sklo)

B2070

B2080

B2100

B2120

B3010 a GH 013 (odpad z tuhých plastů)

B3020 (odpadní papír)

B3140 (odpadní pneumatiky)

Y46

Y47

A1010 a A1030 (pouze odrážky týkající se arsenu a rtuti)

A1060

A1140

A2010

A2020

A2030

A2040

A3030

A3040

A3070

A3120

A3130

A3160

A3170

A3180 (pouze s ohledem na polychlorované naftaleny (PCN))

A4010

A4050

A4060

A4070

A4090

AB030

AB070

AB120

AB130

AB150

AC060

AC070

AC080

AC150

AC160

AC260

AD150

S výjimkou odpadního skla, odpadního papíru a odpadních pneumatik může být toto období prodlouženo nejdéle do 31. prosince 2012 postupem podle čl. 18 odst. 2 směrnice 75/442/EHS.

Odchylně od článku 12 mohou do 31. prosince 2012 vznést příslušné orgány námitky v souladu s důvody námitek stanovenými v článku 11 proti přepravám do Polska:

a)	těchto odpadů k využití uvedených v příloze IV: A2050 A3030 A3180, kromě polychlorovaných naftalenů (PCN) A3190 A4110 A4120 RB020

b)	odpadů k využití, které v přílohách nejsou uvedeny.

3. Do 31. prosince 2011 se na všechny přepravy odpadů k využití uvedených v přílohách III a IV a přepravy odpadů k využití, které nejsou v těchto přílohách uvedeny, na Slovensko vztahuje postup předchozího písemného oznámení a souhlasu podle hlavy II.

Odchylně od článku 12 vznesou příslušné orgány námitky proti přepravě odpadů k využití uvedených v přílohách III a IV a přepravě odpadů k využití, které nejsou v těchto přílohách uvedeny, určených pro zařízení, na které se vztahuje dočasná odchylka od některých ustanovení směrnic 94/67/ES a 96/61/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů (27) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení (28), během období, po které je dočasná odchylka uplatňována pro zařízení v místě určení.

4. Do 31. prosince 2014 budou veškeré přepravy odpadů k využití uvedených v příloze III a přepravy odpadů k využití neuvedených v těchto přílohách do Bulharska podléhat postupu předchozího písemného oznámení a schválení v souladu s hlavou II.

Odchylně od čl. 12 mohou příslušné orgány Bulharska vznášet námitky proti přepravám odpadů k využití těchto odpadů uvedených v přílohách III a IV do Bulharska v souladu s důvody k námitkám uvedenými v čl. 11 do 31. prosince 2009:

B2070

B2080

B2100

B2120

Y46

Y47

A1010 a A1030 (jen odrážky týkající se arzenu a rtuti)

A1060

A1140

A2010

A2020

A2030

A2040

A3030

A3040

A3070

A3120

A3130

A3160

A3170

A3180 (platí jen v případě polychlorovaných naftalínů (PCN))

A4010

A4050

A4060

A4070

A4090

AB030

AB070

AB120

AB130

AB150

AC060

AC070

AC080

AC150

AC160

AC260

AD150

Toto období může být prodlouženo nejdéle do 31. prosince 2012 v souladu s postupem uvedeným v čl. 18 odst. 2 směrnice 75/442/EHS.

Odchylně od čl. 12 mohou v souladu s důvody k námitkám uvedenými v čl. 11 příslušné orgány Bulharska do 31. prosince 2009 vznášet námitky vůči přepravám do Bulharska:

a)	těchto odpadů k využití uvedených v příloze IV: A2050 A3030 A3180, s výjimkou polychlorovaných naftalínů (PCN) A3190 A4110 A4120 RB020

b)	odpadů k využití, které nejsou uvedeny v přílohách.

Odchylně od čl. 12 předloží příslušné orgány Bulharska námitky proti přepravám odpadů k využití uvedených v přílohách III a IV a přepravám odpadů k využití neuvedených v těchto přílohách, určeným pro zařízen, která využívají dočasnou výjimku z některých ustanovení směrnice 96/61/ES nebo směrnice 2001/80/ES v době, kdy je dočasná výjimka uplatňována, přijímajícímu zařízení.

5. Do 31. prosince 2015 budou veškeré přepravy odpadů k využití uvedených v příloze III a přepravy odpadů k využití neuvedených v těchto přílohách do Rumunska podléhat postupu předchozího písemného oznámení a schválení v souladu s hlavou II.

Odchylně od čl. 12 mohou příslušné orgány Rumunska vznášet námitky proti přepravám k využití těchto odpadů uvedených v přílohách III a IV do Rumunska v souladu s důvody k námitkám uvedenými v čl. 11 do 31. prosince 2011:

B2070

B2100, s výjimkou odpadu oxidu hlinitého

B2120

B4030

Y46

Y47

A1010 a A1030 (jen odrážky týkající se arzenu, rtuti a thallia)

A1060

A1140

A2010

A2020

A2030

A3030

A3040

A3050

A3060

A3070

A3120

A3130

A3140

A3150

A3160

A3170

A3180 (platí jen v případě polychlorovaných naftalínů (PCN))

A4010

A4030

A4040

A4050

A4080

A4090

A4100

A4160

AA060

AB030

AB120

AC060

AC070

AC080

AC150

AC160

AC260

AC270

AD120

AD150

Toto období může být prodlouženo nejdéle do 31. prosince 2015 v souladu s postupem uvedeným v čl. 18 odst. 2 směrnice 75/442/EHS.

Odchylně od čl. 12 mohou v souladu s důvody k námitkám uvedenými v čl. 11 příslušné orgány Rumunska do 31. prosince 2011 vznášet námitky vůči přepravám do Rumunska:

a)	těchto odpadů k využití uvedených v příloze IV: A2050 A3030 A3180, s výjimkou polychlorovaných naftalínů (PCN) A3190 A4110 A4120 RB020

b)	odpadů k využití, které nejsou uvedeny v přílohách.

Toto období může být prodlouženo nejdéle do 31. prosince 2015 v souladu s postupem uvedeným v čl. 18 odst. 2 směrnice 75/442/EHS.

Odchylně od čl. 12 předloží příslušné orgány Rumunska námitky proti přepravám odpadů k využití uvedených v přílohách III a IV a přepravám odpadů k využití neuvedených v těchto přílohách, určeným pro zařízení využívající dočasné výjimky z některých ustanovení směrnice 96/61/ES, směrnice 2000/76/ES nebo směrnice 2001/80/ES v době, kdy je dočasná výjimka uplatňována, přijímajícímu zařízení.

6. Odkazuje-li se v tomto článku v souvislosti s odpady uvedenými v příloze III na hlavu II, nepoužije se čl. 3 odst. 2, čl. 4 bod 5 druhý pododstavec a články 6, 11, 22,23, 24, 25 a 31.

Článek 64

Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od ... (29).

2. Přistoupí-li Bulharsko nebo Rumunsko až po datu účinnosti uvedeném v odstavci 1, použije se čl. 63 odst. 4 a 5, odchylně od odstavce 1 tohoto článku, ode dne přistoupení.

3. S výhradou souhlasu dotčených členských států je možno použít čl. 26 odst. 4 před ... (29).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne ...

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 108, 30.4.2004, s. 58.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 19. listopadu 2003 (Úř. věst. C 87 E, 7.4.2004, s. 281), společný postoj Rady ze dne 24. června 2005 (Úř. věst. C 206 E, 23.8.2005, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3) Úř. věst. L 30, 6.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2557/2001 (Úř. věst. L 349, 31.12.2001, s. 1).

(4) Úř. věst. L 310, 3.12.1994, s. 70.

(5) Úř. věst. L 156, 23.6.1999, s. 37.

(6) Úř. věst. L 39, 16.2.1993, s. 1.

(7) Úř. věst. L 39, 16.2.1993, s. 3.

(8) Úř. věst. L 272, 4.10.1997, s. 45.

(9) Úř. věst. L 22, 24.1.1997, s. 14.

(10) Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 416/2005 (Úř. věst. L 66, 12.3.2005, s. 10).

(11) Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(12) Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.

(13) Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1.

(14) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(15) Úř. věst. L 35, 12.2.1992, s. 24.

(16) Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20. Směrnice ve znění směrnice 94/31/ES (Úř. věst. L 168, 2.7.1994, s. 28).

(17) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

(18) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2286/2003 (Úř. věst. L 343, 31.12.2003, s. 1).

(19) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(20) Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.

(21) Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím Rady 2001/573/ES (Úř. věst. L 203, 28.7.2001, s. 18).

(22) Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.

(23) Den vstupu tohoto nařízení v platnost.

(24) Den použitelnosti tohoto nařízení (12 měsíců ode dne jeho vyhlášení).

(25) Rok použitelnosti tohoto nařízení (rok následující po roce vyhlášení).

(26) Rok použitelnosti tohoto nařízení (12 měsíců následujících po roce vyhlášení).

(27) Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 91.

(28) Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 1. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

(29) 12 měsíců ode dne vyhlášení tohoto nařízení.

PŘÍLOHA IA

Formulář oznámení pro přeshraniční pohyb/přepravu odpadů EU

Seznam zkratek a kódů použitých ve formuláři oznámení

Další informace, zejména týkající se identifikace odpadů (bod 14), např. kódy přílohy VIII a IX Basilejské úmluvy, kódy OECD a kódy Y, lze nalézt v příručce/manuálu s pokyny, které je možno získat u OECD a v sekretariátu Basilejské úmluvy.

PŘÍLOHA IB

Průvodní doklad pro přeshraniční pohyb/přepravu odpadů EU

Seznam zkratek a kódů použitých v průvodním dokladu

Další informace, zejména týkající se identifikace odpadů (bod 14), např. kódy přílohy VII a IX Basilejské úmluvy, kódy OECD a kódy Y, lze nalézt v příručce/manuálu s pokyny, které je možno získat u OECD a v sekretariátu Basilejské úmluvy.

PŘÍLOHA I C

ZVLÁŠTNÍ POKYNY PRO VYPLNĚNÍ FORMULÁŘE OZNÁMENÍ A PRŮVODNÍHO DOKLADU

PŘÍLOHA II

INFORMACE A DOKUMENTACE SOUVISEJÍCÍ S OZNÁMENÍM

Část 1. INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT UVEDENY VE FORMULÁŘI OZNÁMENÍ NEBO V JEHO PŘÍLOZE

1.	Pořadové číslo nebo jiné uznané označení formuláře oznámení a plánovaný celkový počet přeprav.

2.	Název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo, e-mailová adresa, registrační číslo a kontaktní osoba oznamovatele.

3.	Pokud oznamovatel není původcem: název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo, e-mailová adresa a kontaktní osoba původce.

4.	Název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo, e-mailová adresa, a kontaktní osoba obchodníka nebo zprostředkovatele, pokud ho oznamovatel zmocnil podle čl. 2 bodu 15.

Název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo, e-mailová adresa, registrační číslo, kontaktní osoba, použité technologie a případně předchozí souhlas podle článku 14 zařízení k využití nebo odstranění odpadů.

Pokud je odpad určen k předběžnému využití nebo odstranění, uvedou se stejné údaje pro všechna zařízení, ve kterých je navrhováno následné předběžné či jiné než předběžné využití nebo odstranění.

Jestliže je zařízení k využití nebo odstranění odpadů uvedeno v příloze I kategorii 5 směrnice 96/61/ES, je nutno předložit důkaz (např. prohlášení, kterým se osvědčuje jeho existence) o platném povolení vydaném v souladu s článkem 4 a 5 uvedené směrnice.

6.	Název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo, e-mailová adresa, registrační číslo a kontaktní osoba příjemce.

7.	Název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo, e-mailová adresa, registrační číslo a kontaktní osoba plánovaného dopravce nebo dopravců nebo jména jejich zástupců.

8.	Země odeslání a odpovídající příslušný orgán.

9.	Země tranzitu a odpovídající příslušné orgány.

10.	Země určení a její příslušný orgán.

11.	Jednotlivé nebo obecné oznámení. V případě obecného oznámení uveďte dobu platnosti.

12.	Předpokládané datum zahájení přepravy.

13.	Plánovaný způsob dopravy.

14.	Plán přepravy (místo výstupu a místo vstupu pro každou dotčenou zemi, včetně celních úřadů vstupu do Společenství nebo výstupu nebo vývozu ze Společenství) a plánovaná trasa (trasa mezi místy výstupu a vstupu), případně včetně náhradních tras, a to i pro případ nepředvídaných okolností.

15.	Důkaz o registraci dopravce, pokud jde o přepravu odpadů (např. prohlášení, kterým se osvědčuje existence této registrace).

16.	Označení odpadu na odpovídajícím seznamu, zdroj, popis, složení a případné nebezpečné vlastnosti. V případě odpadů pocházejících z různých zdrojů rovněž podrobný soupis odpadů.

17.	Odhadovaná maximální a minimální množství.

18.	Plánovaný druh balení.

19.	Upřesnění způsobů využívání nebo odstraňování odpadů podle příloh IIA a IIB směrnice 75/442/EHS.

20.

Jestliže je odpad určen k využití:

a)	plánovaný způsob odstranění nevyužitelné části po využití;

b)	množství využitého materiálu v poměru k nevyužitelnému odpadu;

c)	odhadovaná hodnota využitého materiálu;

d)	náklady na využití a náklady na odstranění nevyužitelné části.

21.	Důkaz o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetím osobám (např. prohlášení, kterým se osvědčuje jeho existence).

22.	Důkaz o smlouvě (nebo prohlášení, kterým se osvědčuje její existence) mezi oznamovatelem a příjemcem o využití nebo odstranění odpadů, která byla uzavřena a je účinná v době oznámení, jak je vyžadováno podle čl. 4 bodu 4 druhého pododstavce a článku 5.

23.	Kopie smlouvy nebo důkaz o smlouvě (nebo prohlášení, kterým se osvědčuje její existence) mezi původcem, novým původcem nebo osobou, která odpad sbírá, a obchodníkem nebo zprostředkovatelem, pokud obchodník nebo zprostředkovatel jedná jako oznamovatel.

24.

Důkaz o finanční záruce nebo odpovídajícím pojištění (nebo pokud to příslušný orgán povolí, důkaz, kterým se osvědčuje jejich existence), které byly uzavřené a jsou účinné v době oznámení nebo, pokud to povolí příslušný orgán, který finanční záruku nebo odpovídající pojištění schvaluje, nejpozději v době zahájení přepravy, jak je vyžadováno podle čl. 4 bodu 5 druhého pododstavce a článku 6.

25.	Potvrzení oznamovatele, že údaje jsou podle jeho vědomí úplné a správné.

26.	Pokud oznamovatel není původcem podle čl. 2 bodu 15 písm. a) podbodu i), zajistí, aby formulář oznámení uvedený v příloze IA podepsal, je-li to možné, rovněž původce odpadu nebo jedna z osob uvedených v čl. 2 bodu 15 písm. a) podbodu ii) nebo iii).

Část 2. INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT UVEDENY V PRŮVODNÍM DOKLADU NEBO V JEHO PŘÍLOZE

Uveďte všechny informace uvedené v části 1, aktualizované podle následujících bodů a jiné stanovené dodatečné informace:

1.	Pořadové číslo a celkový počet přeprav.

2.	Datum zahájení přepravy.

3.	Způsob dopravy.

4.	Název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a e-mailová adresa dopravce.

5.	Plán přepravy (místo výstupu a místo vstupu pro každou dotčenou zemi, včetně celních úřadů vstupu do Společenství nebo výstupu nebo vývozu ze Společenství) a trasa (trasa mezi místy výstupu a vstupu), případně včetně náhradních tras, a to i pro případ nepředvídaných okolností.

Množství.

7.	Druh balení.

8.	Případná zvláštní opatření, která musí dopravce učinit.

9.	Prohlášení oznamovatele, že obdržel veškeré nezbytné souhlasy od příslušných orgánů dotčených zemí. Toto prohlášení musí oznamovatel podepsat.

10.	Příslušné podpisy pro každé předání odpadů.

Část 3. DOPLŇKOVÉ INFORMACE A DOKUMENTACE, KTERÉ MOHOU PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY POŽADOVAT

1.	Druh a doba platnosti povolení, na základě něhož je zařízení k využití nebo odstranění odpadů provozováno.

2.	Kopie povolení vydaného podle článků 4 a 5 směrnice 96/61/ES.

3.	Informace o opatřeních, která je nutno přijmout k zajištění bezpečnosti dopravy.

4.	Přepravní vzdálenosti mezi oznamovatelem a zařízením , včetně případných náhradních tras, a to i pro případ nepředvídaných okolností, a v případě kombinované dopravy místo, na kterém dojde k překládce.

5.	Informace o nákladech na dopravu mezi oznamovatelem a zařízením .

6.	Kopie registrace dopravce, pokud jde o přepravu odpadů.

7.	Chemická analýza složení odpadů.

8.	Popis procesu vzniku odpadů.

9.	Popis procesu zpracování odpadů v zařízení, které přebírá odpad.

10.	Finanční záruka nebo odpovídající pojištění či jejich kopie.

11.	Informace o výpočtu finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění podle čl. 4 bodu 5 druhého pododstavce a článku 6.

12.	Kopie smluv uvedených v části 1 bodech 22 a 23.

13.	Kopie pojistky pro pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám.

14.	Jiné informace, které souvisí s posouzením oznámení v souladu s tímto nařízením a požadavky vnitrostátních právních předpisů.

PŘÍLOHA III

SEZNAM ODPADŮ, NA KTERÉ SE VZTAHUJE OBECNÝ POŽADAVEK NA DOPROVOD URČITÝMI INFORMACEMI („ZELENÝ“ SEZNAM ODPADŮ) (1)

Bez ohledu na to, zda jsou odpady zařazeny na tento seznam, nesmí podléhat obecnému požadavku na doprovod určitými informacemi, pokud jsou tyto odpady znečištěny jinými materiály v míře, která:

a)	při zohlednění nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice 91/689/EHS zvyšuje rizika spojená s odpady natolik, že je vhodné použít pro ně postup předchozího písemného oznámení a souhlasu; nebo

b)	zabraňuje využít odpad způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Část I

Následující odpady podléhají obecnému požadavku na doprovod určitými informacemi:

Odpady uvedené v příloze IX Basilejské úmluvy (2).

Pro účely tohoto nařízení se:

a)	jakýmkoli odkazem na seznam A přílohy IX Basilejské úmluvy rozumí odkaz na přílohu IV tohoto nařízení;

b)	v položce B1020 Basilejské úmluvy výrazem „v masivní opracované formě“ rozumí veškeré kovové nedispergovatelné (3) formy v této položce uvedeného odpadu;

c)	část položky B1100 Basilejské úmluvy, která odkazuje na „strusku ze zpracování mědi“ atd., nepoužije a místo toho se použije položka OECD GB040 v části II;

d)	položka B1110 Basilejské úmluvy nepoužije a místo toho se použijí položky OECD GC010 a GC020 v části II;

e)	položka B2050 Basilejské úmluvy nepoužije a místo toho se použije položka OECD GG040 v části II;

f)	odkaz v položce B3010 Basilejské úmluvy na odpad z fluorovaných polymerů považuje za zahrnující polymery a kopolymery fluorovaného etylénu (PTFE).

Část II

Následující odpady rovněž podléhají obecnému požadavku na doprovod určitými informacemi:

Odpady s obsahem kovů, které vznikají při tavení, vytavování a rafinaci kovů
GB040	7112 262030 262090	Strusky z výroby drahých kovů a mědi pro další rafinaci
Ostatní odpady s obsahem kovů
GC010		Elektrická zařízení sestávající pouze z kovů nebo slitin
GC020		Elektronický odpad (např. desky s plošnými spoji, elektronické součástky, drát, atd.) a zhodnocované elektronické součástky vhodné k opětnému získání drahých a ostatních kovů
GC030	ex 890800	Lodě a jiná plovoucí zařízení k demontáži, řádně zbavené veškerého nákladu ostatních materiálů pocházejících z provozu lodí, který by mohly být zařazeny jako nebezpečné látky nebo odpad
GC050		Upotřebené katalyzátory z fluidního katalytického krakování (FCC) (např. oxid hlinitý, zeolity)
Odpadní sklo v nedispergovatelné formě
GE020	ex 7001 ex 701939	Odpady skelných vláken
Keramický odpad v nedispergovatelné formě
GF010		Keramické odpady, které byly po formování vypalovány, včetně keramických nádob (před použitím nebo po něm)
Ostatní odpad obsahující hlavně anorganické složky, které mohou obsahovat kovy a organické látky
GG030	ex 2621	Popel a strusky z topenišť uhelných elektráren
GG040	ex 2621	Popílek z uhelných elektráren
Odpad z tuhých plastů
GH013	391530 ex 390410-40	Polymery vinylchloridu
Odpady vznikající při vydělávání kůži, zpracování kůže a kožešin
GN010	ex 050200	Odpad štětin a srsti domácích nebo divokých prasat, jezevčí a jiné srsti k výrobě košťat, kartáčů a štětců
GN020	ex 050300	Odpad z koňských žíní, též ve štůčkách s podložkou nebo bez podložky
GN030	ex 050590	Odpad z kůže a jiných částí ptáků s peřím nebo prachovým peřím, ptačí pera a části ptačích per (též přistřižené), prachové peří, surové nebo jen čištěné, dezinfikované nebo ošetřené ke skladování

(1) Tento seznam pochází z rozhodnutí OECD dodatku 3.

(2) Příloha IX Basilejské úmluvy je uvedena v tomto nařízení v příloze V části 1 seznamu B.

(3) „Nedispergovatelné“ nezahrnuje odpady ve formě prášku, kalu, prachu nebo pevných předmětů, které obsahují nebezpečné odpadní kapaliny.

PŘÍLOHA IIIA

SMĚSI DVOU A VÍCE ODPADŮ UVEDENÝCH V PŘÍLOZE III A NEZAŘAZENÝCH DO JEDNÉ POLOŽKY PODLE ČL. 3 ODST. 2

PŘÍLOHA IIIB

DALŠÍ ODPADY ZELENÉHO SEZNAMU, U KTERÝCH SE OČEKÁVÁ ZAŘAZENÍ DO PŘÍSLUŠNÝCH PŘÍLOH BASILEJSKÉ ÚMLUVY NEBO ROZHODNUTÍ OECD PODLE ČL. 58 ODST. 1 PÍSM. b)

PŘÍLOHA IV

SEZNAM ODPADŮ, KTERÉ PODLÉHAJÍ POSTUPU PŘEDCHOZÍHO PÍSEMNÉHO OZNÁMENÍ A SOUHLASU („ŽLUTÝ“ SEZNAM ODPADŮ) (1)

Část I

Následující odpady podléhají postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu:

Seznamy uvedené v přílohách II a VIII Basilejské úmluvy (2).

Pro účely tohoto nařízení:

a)	odkazem na seznam B přílohy VIII Basilejské úmluvy se rozumí odkaz na přílohu III tohoto nařízení;

b)	v položce A1010 Basilejské úmluvy se výraz „avšak s výjimkou odpadů výslovně uvedených na seznamu B (příloha IX)“ považuje za odkaz na položku B1020 Basilejské úmluvy a na poznámku k položce B1020 v příloze III části I b) tohoto nařízení;

c)	položky A1180 a A2060 Basilejské úmluvy se nepoužijí a místo toho se použijí položky OECD GC010, GC020 a GG040 v příloze III části II;

d)	položka A4050 Basilejské úmluvy zahrnuje upotřebené vyzdívky z tavení hliníku, protože obsahují anorganické kyanidy (Y33). Pokud byly kyanidy rozloženy, zařadí se vyzdívky do části II položky AB120, protože obsahují anorganické sloučeniny fluoru vyjma fluoridu vápenatého (Y32).

Část II

Následující odpady rovněž podléhají postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu:

Odpady s obsahem kovu
AA010	261900	Struska, okuje a jiné odpady z výroby železa a oceli (3)
AA060	262050	Popely a zbytky s obsahem vanadu (3)
AA190	810420 ex 810430	Odpad hořčíku, který je hořlavý, samozápalný, nebo uvolňuje při styku s vodou hořlavé plyny v nebezpečném množství
Odpady obsahující převážně anorganické složky, které mohou obsahovat kovy a organické látky
AB030		Odpady z povrchové úpravy kovů z nekyanidových technologií
AB070		Slévárenský písek
AB120	ex 281290 ex 3824	Anorganické halogenidové sloučeniny jinde neuvedené nebo nezahrnuté
AB130		Použité otryskávací materiály
AB150	ex 382490	Nečištěný siřičitan vápenatý a síran vápenatý z odsíření spalin (FGD)
Odpady obsahující převážně organické složky, které mohou obsahovat kovy a anorganické látky
AC060	ex 381900	Hydraulické kapaliny
AC070	ex 381900	Brzdové kapaliny
AC080	ex 382000	Nemrznoucí kapaliny
AC150		Chlorofluorouhlovodíky
AC160		Halony
AC170	ex 440310	Odpad z impregnovaného korku a impregnovaného dřeva
AC250		Povrchově aktivní látky (surfaktanty)
AC260	ex 3101	Prasečí kejda, fekálie
AC270		Kaly z čistíren odpadních vod
Odpady, který mohou obsahovat anorganické i organické složky
AD090	ex 382490	Odpad z výroby, zpracování a používání reprografických a fotografických chemikálií a materiálů jinde neuvedené nebo nezahrnuté
AD100		Odpady z povrchové úpravy plastů bez použití kyanidů
AD120	ex 391400 ex 3915	Iontoměničové pryskyřice
AD150		Přírodní materiály používané jako filtrační média (např. biofiltry)
Odpad obsahující hlavně anorganické složky, které mohou obsahovat kovy a organické látky
RB020	ex 6815	Keramická vlákna s fyzikálně-chemickými vlastnostmi podobnými vlastnostem azbestu

(1) Tento seznam pochází z rozhodnutí OECD dodatku 4.

(2) Příloha VIII Basilejské úmluvy je uvedena v tomto nařízení v příloze V části 1 seznamu A. Příloha II Basilejské úmluvy obsahuje tyto položky: Y 46 Odpady shromažďované z domácností, pokud nejsou zařazeny do odpovídající jednotlivé položky v příloze III. Y 47 Zbytky vzniklé při spalování odpadů z domácností.

(3) Tento výčet zahrnuje odpady ve formě popelů, zbytků, strusek, stěrů, okují, prachů, kalů a koláčů, pokud není materiál výslovně uveden jinde.

PŘÍLOHA IVA

ODPADY UVEDENÉ V PŘÍLOZE III, KTERÉ PODLÉHAJÍ POSTUPU PŘEDCHOZÍHO PÍSEMNÉHO OZNÁMENÍ A SOUHLASU (ČL. 3 ODST. 3)

PŘÍLOHA V

ODPADY, JEJICHŽ VÝVOZ JE PODLE ÚVODNÍ POZNÁMKY ČLÁNKU 36 ZAKÁZÁN

1. Tato příloha se použije, aniž je dotčena směrnice 75/442/EHS a směrnice 91/689/EHS.

2. Tato příloha obsahuje tři části, přičemž části 2 a 3 se použijí pouze tehdy, pokud není použitelná část 1. V důsledku toho se pro zjištění, zda je určitý odpad uveden v této příloze, musí nejprve ověřit, zda je odpad uveden v části 1 této přílohy, a pokud není, zda je uveden v části 2, a pokud není, zda je uveden v části 3.

Část 1 je rozdělena do dvou oddílů: seznam A uvádí výčet odpadů, které jsou zařazeny jako nebezpečné podle čl. 1 bodu 1) písm. a) Basilejské úmluvy, a tudíž se na ně vztahuje zákaz vývozu, a seznam B obsahuje výčet odpadů, na které se čl. 1 bod 1) písm. a) Basilejské úmluvy nevztahuje, a proto pro ně zákaz vývozu neplatí.

Pokud je tedy odpad uveden v části 1, je třeba zkontrolovat, zda je uveden v seznamu A nebo B. Pouze pokud se odpad neobjevuje ani na seznamu A, ani na seznamu B části 1, je třeba ověřit, zda je uveden mezi nebezpečnými odpady v části 2 (tj. mezi odpady označenými hvězdičkou) nebo v části 3, a pokud tomu tak je, vztahuje se na něj zákaz vývozu.

3. Na odpady uvedené v seznamu B části 1 nebo odpady, které patří k nikoliv nebezpečným odpadům uvedeným v části 2 (tj. odpady, které nejsou označeny hvězdičkou), se vztahuje zákaz vývozu, pokud jsou znečištěny jiným materiálem v míře, která

a)	při zohlednění nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice 91/689/EHS zvyšuje rizika spojená s odpady natolik, že je vhodné použít pro ně postup předchozího písemného oznámení a souhlasu; nebo

b)	zabraňuje využít odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Část 1 (1)

Seznam A (příloha VIII Basilejské úmluvy)

Odpady kovů a odpady obsahující kovy

A1010

Odpady kovů a odpady slitin s kterýmkoliv z následujících prvků:

—

antimon

—

arsen

—

berylium

—

kadmium

—

olovo

—

rtuť

—

selen

—

tellur

—

thalium

avšak s výjimkou těchto odpadů výslovně uvedených na seznamu B.

A1020

Odpady obsahující jako složky nebo kontaminované kteroukoliv z následujících položek, vyjma odpadů kovů v masivní formě:

—	antimon, sloučeniny antimonu

—	berylium, sloučeniny berylia

—	kadmium, sloučeniny kadmia

—	olovo, sloučeniny olova

—	selen, sloučeniny selenu

—	tellur, sloučeniny telluru

A1030

Odpady obsahující jako složky nebo kontaminované kteroukoliv z následujících položek:

—	arsen, sloučeniny arsenu

—	rtuť, sloučeniny rtuti

—	thalium, sloučeniny thalia

A1040

Odpady obsahující jako složky některé z následujících položek:

—	karbonyly kovů

—	sloučeniny chromu s oxidačním číslem VI

A1050

Galvanické kaly

A1060

Odpadní lázně z moření kovů

A1070

Zůstatky z loužení při zpracování zinku, prach a kaly jako jarosit, hematit, atd.

A1080

Odpadní zůstatky zinku neuvedené na seznamu B obsahující olovo a kadmium v koncentracích dostatečných k tomu, aby vykazovaly vlastnosti uvedené v příloze III

A1090

Popel ze spalování izolovaných měděných drátů

A1100

Prach a zůstatky ze systémů čištění plynů z tavíren mědi

A1110

Upotřebené elektrolytické roztoky z elektrolytické rafinace a elektrolytického získávání mědi

A1120

Odpadní kaly ze systémů čištění elektrolytů při elektrolytické rafinaci a elektrolytickém získávání mědi s výjimkou anodových kalů

A1130

Upotřebené leptací roztoky obsahující rozpuštěnou měď

A1140

Odpadní katalyzátory obsahující chlorid měďnatý a kyanid mědi

A1150

Popel ze spalování desek s plošnými spoji obsahující drahé kovy, neuvedený na seznamu B (2)

A1160

Odpadní olověné akumulátory, celé nebo drcené

A1170

Netříděné odpadní baterie s výjimkou směsí obsahujících pouze baterie uvedené na seznamu B. Odpadní baterie neuvedené v seznamu B obsahující složky z přílohy I v míře, která je činí nebezpečnými

A1180

Odpadní elektrická a elektronická zařízení (3) obsahující složky jako akumulátory a baterie uvedené v seznamu A, rtuťové spínače, sklo z obrazovek, ostatní aktivované sklo a PCB kondenzátory, nebo znečištěné složkami z přílohy I (např. kadmium, rtuť, olovo, polychlorované bifenyly) v takové míře, že vykazují některou z vlastností uvedených v příloze III (viz obdobnou položku na seznamu B, B1110) (4)

A1190

Odpadní kovové kabely kryté nebo izolované plasty, které obsahují kamenouhelný dehet, PCB (5), olovo, kadmium, další organohalogeny nebo jiné složky uvedené v příloze I v rozsahu, který odpovídá popisu v příloze III, nebo které jsou těmito látkami kontaminovány

Odpady obsahující převážně anorganické složky, které mohou obsahovat kovy a organické látky

A2010

Odpad skla z obrazovek a jiných aktivovaných skel

A2020

Odpadní anorganické sloučeniny fluoru v kapalné formě nebo jako kal, s výjimkou těchto odpadů dovedených na seznamu B

A2030

Odpadní katalyzátory s výjimkou těchto odpadů uvedených na seznamu B

A2040

Odpadní sádra vznikající v procesech chemického průmyslu, pokud obsahuje složky uvedené v příloze I v míře, při které se projevují nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze III (viz obdobnou položku na seznamu B, B2080)

A2050

Odpadní azbest (prach a vlákna)

A2060

Popílek z uhelných elektráren obsahující látky z přílohy I v koncentracích dostačujících, aby vykazovaly projevy vlastností uvedených v příloze III (viz obdobnou položku v seznamu B, B2050)

Odpad obsahující převážně organické složky, které mohou obsahovat kovy a anorganické látky

A3010

Odpad z výroby nebo zpracování ropného koksu a asfaltu

A3020

Odpadní minerální oleje nevhodné pro použití k původně zamýšlenému účelu

A3030

Odpady, které obsahují, sestávají nebo jsou kontaminovány kaly s obsahem sloučenin olova použitých jako antidetonátor

A3040

Odpadní teplonosné kapaliny

A3050

Odpad z výroby, přípravy a používání pryskyřic, latexu, změkčovadel, klihů a lepidel s výjimkou těchto odpadů uvedených na seznamu B (viz obdobnou položku v seznamu B, B4020)

A3060

Odpadní nitrocelulóza

A3070

Odpadní fenoly a sloučeniny fenolů, včetně chlorovaných fenolů, v kapalné formě nebo jako kaly

A3080

Odpadní ethery, s výjimkou etherů uvedených na seznamu B

A3090

Odpadní prach, popel, kaly a moučky ze zpracování kůže obsahující sloučeniny chromu s oxidačním číslem VI nebo biocidy (viz obdobnou položku v seznamu B, B3100)

A3100

Odřezky a jiné odpady kůží (usní) nebo kompozitních usní, nepoužitelné k výrobě koženého zboží, obsahující sloučeniny chromu s oxidačním číslem VI nebo biocidy (viz obdobnou položku v seznamu B, B3090)

A3110

Odpady ze zpracování kožičin obsahující sloučeniny chromu s oxidačním číslem VI, biocidy nebo infekční látky (viz obdobnou položku v seznamu B, B3110)

A3120

Lehká frakce z drcení

A3130

Odpadní organické sloučeniny fosforu

A3140

Odpadní nehalogenovaná organická rozpouštědla, s výjimkou těchto odpadů uvedených na seznamu B

A3150

Odpadní halogenovaná organická rozpouštědla

A3160

Odpad halogenovaných nebo nehalogenových bezvodých destilačních zbytků vznikajících při regeneraci organických rozpouštědel

A3170

Odpad z výroby alifatických halogenovaných uhlovodíků (jako chlormethan, dichlorethan, vinylchlorid, vinylidenchlorid, allylchlorid a epichlorhydrin)

A3180

Odpady, látky a předměty obsahující, sestávající, nebo znečištěné polychlorovanými bifenyly (PCB), polychlorovanými terfenyly (PCT), polychlorovanými naftaleny (PCN) nebo polybromovanými bifenyly (PBB) nebo kterýmikoliv jinými polybromovanými analogickými sloučeninami, v koncentraci 50 mg/kg nebo vyšší (6)

A3190

Odpadní dehty (s výjimkou asfaltocementu) z rafinace, destilace nebo pyrolytického zpracování organických materiálů

A3200

Asfaltové materiály (asfaltový odpad) z výstavby a údržby silnic s obsahem dehtu (viz obdobnou položku v seznamu B, B2130)

Odpady, které mohou obsahovat anorganické nebo organické složky

A4010

Odpad z výroby, přípravy a používání farmaceutických výrobků s výjimkou těchto odpadů uvedených na seznamu B

A4020

Klinické a obdobné odpady, tj. odpady pocházející z lékařské, ošetřovatelské, zubní, veterinární nebo podobné praxe a odpady vznikající v nemocnicích a jiných zařízeních během vyšetření nebo léčby pacientů nebo při výzkumných projektech

A4030

Odpady z výroby, přípravy a používání biocidů a prostředků na ochranu rostlin, včetně odpadních pesticidů a herbicidů s neodpovídající jakostí, prošlých (7) nebo nevhodných pro použití k původně zamýšlenému účelu

A4040

Odpady z výroby, přípravy a používání chemických látek ke konzervaci dřeva (8)

A4050

Odpady, které obsahují, sestávají nebo jsou kontaminovány kteroukoliv z následujících položek:

—	anorganické kyanidy, s výjimkou zbytků obsahujících drahé kovy v pevné formě se stopami anorganických kyanidů

—	organické kyanidy

A4060

Odpadní směsi olej/voda, uhlovodíky/voda, emulze

A4070

Odpady z výroby, přípravy a používání tiskařských barev, pigmentů, nátěrových barev a laků s výjimkou těchto odpadů uvedených na seznamu B (viz obdobnou položku v seznamu B, B4010)

A4080

Odpady výbušné povahy (ale s výjimkou odpadů uvedených na seznamu B)

A4090

Odpadní roztoky kyselin nebo zásad jiné nežli ty, které jsou uvedeny v odpovídající položce seznamu B (viz obdobnou položku v seznamu B, B2120)

A4100

Odpady z průmyslových zařízení pro kontrolu znečištění při čištění odpadních plynů z průmyslu, avšak s výjimkou těchto odpadů uvedených v seznamu B

A4110

Odpady obsahující, sestávající nebo kontaminované kteroukoliv z následující položek:

—	jakýkoliv kongener polychlorovaných dibenzofuranů

—	jakýkoliv kongener polychlorovaných dibenzodioxinů

A4120

Odpady obsahující, sestávající nebo kontaminované peroxidy

A4130

Odpadní obaly a nádoby obsahující látky z přílohy I v koncentracích dostačujících k projevu nebezpečných vlastností uvedených v příloze III

A4140

Odpady sestávající nebo obsahující chemické látky s neodpovídající jakostí nebo prošlé (9), odpovídající kategoriím v příloze I a projevující nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze III

A4150

Odpadní chemické látky z výzkumných a vývojových nebo výukových činností, které nebyly identifikovány nebo jsou nové a jejichž účinky na lidské zdraví a/nebo životní prostředí nejsou známy

A4160

Upotřebené aktivní uhlí neuvedené na seznamu B (viz obdobnou položku v seznamu B, B2060)

Seznam B (příloha IX Basilejské úmluvy)

Odpady kovů a odpady obsahující kovy

B1010

Kovy a kovové slitiny v kovové, nedispergovatelné formě:

—	drahé kovy (zlato, stříbro, kovy platinové skupiny, avšak s výjimkou rtuti)

—	odpad železa a oceli

—	odpad mědi

—	odpad niklu

—	odpad hliníku

—	odpad zinku

—	odpad cínu

—	odpad wolframu

—	odpad molybdenu

—	odpad tantalu

—	odpad hořčíku

—	odpad kobaltu

—	odpad vizmutu

—	odpad titanu

—	odpad ze zirkonia

—	odpad manganu

—	odpad germania

—	odpad vanadu

—	odpad hafnia, india, niobu, rhenia, a galia

—	odpad thoria

—	odpad kovů vzácných zemin

—	odpad chromu

B1020

Čistý, nekontaminovaný kovový odpad kovů, včetně slitin, v masivní opracované formě (plechy, desky, nosníky, tyče, atd.):

—	odpad antimonu

—	odpad berylia

—	odpad kadmia

—	odpad olova (s výjimkou olověných akumulátorů)

—	odpad selenu

—	odpad telluru

B1030

Zbytky obsahující kovy tavitelné při vysoké teplotě

B1031

Odpady molybdenu, wolframu, titanu, tantalu, niobu a rhenia a jejich slitin v kovové dispergovatelné formě (kovový prášek), s výjimkou odpadů uvedených v seznamu A pod položkou A1050, Galvanické kaly.

B1040

Odpadní zařízení pro výrobu elektrické energie, nekontaminovaná mazacími oleji, PCB nebo PCT v množství, které by je činilo nebezpečnými

B1050

Směs neželezných kovů, odpady těžké frakce neobsahující materiály uvedené v příloze I v koncentracích dostatečných k projevu nebezpečných vlastností uvedených v příloze III (10)

B1060

Odpad selenu a telluru v elementární kovové formě, včetně prášku

B1070

Odpady mědi a slitin mědi v dispergovatelné formě, pokud neobsahují složky uvedené v příloze I v takové míře, že by vykazovaly vlastnosti uvedené v příloze III

B1080

Zinkový popel a zbytky včetně zbytků slitin zinku v dispergovatelné formě, pokud neobsahují složky uvedené v příloze I v takových koncentracích že by projevovaly vlastnosti uvedené v příloze III nebo že by vykazovaly nebezpečnou vlastnost H4.3 (11)

B1090

Upotřebené baterie vyhovující normě, s výjimkou baterií obsahujících olovo, kadmium nebo rtuť

B1100

Odpady, které obsahují kovy a vznikají při lití, tavení a rafinaci kovů:

—	tvrdý zinek

—	strusky a stěry s obsahem zinku:

—	zinková struska z povrchu lázně z technologie žárového zinkování ponorem, v deskách (> 90 % Zn)

—	zinková struska ze dna lázně z technologie žárového zinkování ponorem, v deskách (> 92 % Zn)

—	zinková struska z lití pod tlakem (> 85 % Zn)

—	zinková struska z procesu žárového pozinkování ponorem, přetržitý proces, v deskách (> 92 % Zn)

—	zinkové stěry

—	hliníkové stěry, s výjimkou solné strusky

—	strusky ze zpracování mědi k dalšímu zpracování nebo rafinaci neobsahující arsen, olovo nebo kadmium v míře, ve které vykazují nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze III

—	odpad ze žáruvzdorných vyzdívek, včetně tavicích kotlíků z tavení mědi

—	struska ze zpracování drahých kovů k další rafinaci

—	cínové strusky obsahující tantal s méně než 0,5 % cínu

B1110

Elektrická a elektronická zařízení:

—	elektronická zařízení sestávající pouze z kovů nebo slitin

—

odpadní elektrická a elektronická zařízení (12) (včetně desek s plošnými spoji) neobsahující složky, jako např. akumulátory a baterie uvedené na seznamu A, rtuťové spínače, sklo z obrazovek a ostatní aktivované sklo a PCB-kondenzátory, nebo které nejsou kontaminovány složkami z přílohy I (např. kadmium, rtuť, olovo, PCB), nebo ze kterých byly tyto složky odstraněny do té míry, že neprojevují žádnou z vlastností uvedených v příloze III (viz obdobnou položku v seznamu A, A1180)

—	elektrická a elektronická zařízení (včetně desek s plošnými spoji, elektronických součástek a drátů) určené pro přímé opětovné použití (13), nikoliv k recyklaci nebo k odstranění (14)

B1115

Odpadní kovové kabely kryté nebo izolované plasty, které nejsou uvedené v položce A1190 seznamu A, vyjma kabelů určených pro účely uvedené v příloze IVA, nebo pro jiný způsob jejich odstranění, při němž v některé z fází dochází k nekontrolovaným termálním procesům jako je např. otevřené hoření.

B1120

Upotřebené katalyzátory, s výjimkou kapalin používaných jako katalyzátory, obsahující některé z těchto kovů:

—

Přechodné kovy, s výjimkou odpadních katalyzátorů (upotřebené katalyzátory, upotřebené kapaliny používané jako katalyzátory nebo jiné katalyzátory) uvedených na seznamu A:

—

skandium

—

vanad

—

mangan

—

kobalt

—

měď

—

ytrium

—

niob

—

hafnium

—

wolfram

—

titan

—

chrom

—

železo

—

nikl

—

zinek

—

zirkonium

—

molybden

—

tantal

—

rhenium

—

Lanthanoidy (kovy vzácných zemin):

—

lanthan

—

praseodym

—

samarium

—	gadolinium

—	dysprosium

—

erbium

—

yterbium

—

cer

—

neodym

—

europium

—

terbium

—

holmium

—

thulium

—

lutecium

B1130

Čištěné upotřebené katalyzátory s obsahem drahých kovů

B1140

Pevné zbytky drahých kovů obsahující stopy anorganických kyanidů

B1150

Odpady drahých kovů a slitin (zlato, stříbro, skupina platinových kovů, avšak nikoliv rtuť) v dispergovatelné, nikoliv kapalné formě, s přiměřeným obalem a označením

B1160

Popel ze spalování desek s plošnými spoji obsahující drahé kovy (viz obdobnou položku v seznamu A, A1150)

B1170

Popel ze spalování fotografických filmů obsahující drahé kovy

B1180

Odpadní fotografické filmy obsahující halogenidy stříbra a kovové stříbro

B1190

Odpadní fotografický papír obsahující halogenidy stříbra a kovové stříbro

B1200

Granulovaná struska z výroby železa a oceli

B1210

Struska z výroby železa a oceli, včetně strusek, které slouží jako zdroj TiO2 a vanadu

B1220

Chemicky stabilizované strusky z výroby zinku, s vysokým obsahem železa (přes 20 %), upravené podle průmyslových norem (např. DIN 4301), k použití hlavně pro stavební účely

B1230

Válcovenské okuje z výroby železa a oceli

B1240

Okuje oxidů mědi

B1250

Vozidla s ukončenou životností neobsahující kapaliny ani jiné nebezpečné součásti

Odpad obsahující převážně anorganické složky, které mohou obsahovat kovy a organické látky

B2010

Odpad z hornictví, v nedispergovatelné formě:

—	odpady z přírodního grafitu

—	odpady z břidlice, též hrubě osekané, rozřezané nebo jinak rozčleněné

—	slídový odpad

—	odpad z leucitu, nefelinu a nefelinického syenitu

—	odpad živce

—	odpad kazivce

—	odpad oxidu křemičitého, v pevné formě, s výjimkou těchto odpadů používaných ve slévárenství

B2020

Odpadní sklo v nedispergovatelné formě:

—	úlomky skla a jiné odpady a střepy skla, s výjimkou skla z obrazovek a jiného aktivovaného skla

B2030

Keramické odpady v nedispergovatelné formě:

—	odpady a úlomky z cermetů (kompozity keramiky a kovů)

—	keramická vlákna jinde neuvedená nebo nezahrnutá

B2040

Ostatní odpady obsahující převážně anorganické složky:

—	částečně čištěný síran vápenatý z odsiřování spalin

—	odpady sádrové omítky vzniklé při demolici budov

—	chemicky stabilizované strusky z výroby mědi s vysokým obsahem železa (nad 20 %), upravené podle průmyslových norem (např. DIN 4301 a DIN 8201), k použití pro stavební účely a jako brusný prostředek

—	síra v pevném stavu

—	uhličitan vápenatý z výroby kyanamidu vápenatého (s hodnotou pH menší než 9)

—	chloridy sodný, draselný a vápenatý

—	karborundum (karbid křemíku)

—	úlomky betonu

—	odpad skla obsahujícího lithium-tantal a lithium-niob

B2050

Popílek z uhelných elektráren neuvedený v seznamu A (viz obdobnou položku v seznamu A, A2060)

B2060

Upotřebené aktivní uhlí, které neobsahuje složky uvedené v příloze I v takové míře, aby vykazovaly vlastnosti uvedené v příloze III, například uhlí vznikající při úpravě pitné vody, v postupech potravinářského průmyslu a při výrobě vitaminů (viz obdobnou položku v seznamu A, A4160)

B2070

Kaly fluoridu vápenatého

B2080

Odpad sádry vzniklé při procesech chemického průmyslu, neuvedený na seznamu A (viz obdobnou položku v seznamu A, A2040)

B2090

Upotřebené anody z výroby oceli nebo hliníku sestávající z ropného koksu nebo asfaltu a čištěné podle běžných průmyslových norem (s výjimkou anod z elektrolýzy alkalických chloridů a metalurgického průmyslu)

B2100

Odpadní hydráty hliníku, odpadní oxid hlinitý a zbytky z produkce oxidu hlinitého s výjimkou materiálů používaných pro čištění plynů, flokulační nebo filtrační postupy

B2110

Zbytky bauxitu („červený kal“) (pH upravené na hodnotu nižší než 11,5)

B2120

Odpadní roztoky kyselin nebo zásad s hodnotou pH vyšší než 2 a nižší než 11,5, které nejsou žíravé nebo jinak nebezpečné (viz obdobnou položku v seznamu A, A4090)

B2130

Asfaltové materiály (asfaltový odpad) z výstavby a údržby silnic neobsahující dehty (15) (viz obdobnou položku v seznamu A, A3200)

Odpad obsahující převážně organické složky, které mohou obsahovat kovy a anorganické látky

B3010

Odpady pevných plastů:

Následující plasty nebo smíšené plastové materiály, pokud nejsou smíšeny s jiným odpadem a jsou připravené podle normy:

—

Odpady plastů z nehalogenovaných polymerů a kopolymerů, včetně (16):

—

ethylenu

—

styrenu

—	polypropylenu

—	polyethylentereftalátu

—	akrylonitrilu

—

utadienu

—	polyacetalů

—

polyamidů

—	polybutylentereftalátu

—	olykarbonátů

—	polyetherů

—	polyfenylensulfidů

—	akrylových polymerů

—	alkanů C10-C13 (změkčovadla)

—	polyurethanu (neobsahujícího chlorofluorouhlovodíky)

—	polysiloxanů

—	polymethylmethakrylátu

—	polyvinylalkoholu

—	polyvinylbutyralu

—	polyvinylacetátu

—

Odpady tvrzených pryskyřic nebo výrobky z jejich kondenzace, včetně následujících:

—	močovinoformaldehydové pryskyřice

—	fenolformaldehydové pryskyřice

—	melaminoformaldehydové pryskyřice

—	epoxidové pryskyřice

—	alkydové pryskyřice

—

polyamidy

—

Následující odpady fluorovaných polymerů (17):

—	perfluorethylen/propylen (FEP)

—	perfluoralkoxyalkan

—	tetrafluorethylen/perfluorvinylether (PFA)

—	tetrafluorethylen/perfluormethylvinylether (MFA)

—	polyvinylfluorid (PVF)

—	polyvinylidenefluorid (PVDF)

B3020

Odpad z papíru, lepenky a výrobků z papíru

Následující materiály, pokud nejsou smíšeny s nebezpečnými odpady:

Odpad a výmět:

—	neběleného sulfátového (kraftového) papíru nebo lepenky nebo vlnitého papíru nebo vlnité lepenky

—	jiného papíru nebo lepenky, vyrobeného hlavně z bělené buničiny, nebarvené ve hmotě

—	papíru nebo lepenky, vyrobených zejména z mechanické vlákniny (např. noviny, časopisy a podobné tiskoviny)

—

jiný, včetně:

1)	laminované lepenky;

2)	netříděného odpadu a výmětu

B3030

Textilní odpady

Následující materiály, za předpokladu, že nejsou smíšeny s jinými odpady a jsou připraveny podle normy:

—

odpad hedvábí (včetně zámotků nevhodných ke smotávání, odpadu příze a trhaniny):

—	nemykaný nebo nečesaný

—

jiný

—

odpad vlny nebo jemné nebo hrubé zvířecí srsti, včetně odpadu příze, ale s výjimkou trhaniny:

—	výčesky z vlny nebo jemné zvířecí srsti

—	jiný odpad vlny nebo jemné zvířecí srsti

—	odpad hrubé zvířecí srsti

—

odpad bavlny (včetně odpadu příze a trhaniny):

—	odpad příze (včetně odpadních vláken)

—

trhanina

—

jiný

—	koudel a odpad lnu

—	koudel a odpad (včetně odpadu příze a trhaniny) konopí (Cannabis sativa L.)

—	koudel a odpad (včetně odpadu příze a trhaniny) juty a jiných textilních lýkových vláken (s výjimkou lnu, konopí a ramie)

—	koudel a odpad (včetně odpadu příze a trhaniny) sisalu a jiných textilních vláken rodu Agave

—	koudel, výčesky a odpad (včetně odpadu příze a trhaniny) z kokosu

—	koudel, výčesky a odpad (včetně odpadu příze a trhaniny) abaky (Manilské konopí nebo Musa textilis Nee)

—	koudel, výčesky a odpad (včetně odpadu příze a trhaniny) z ramie a jiných textilních rostlinných vláken jinde neuvedených nebo nezahrnutých

—

odpad chemických vláken (včetně výčesků, odpadu příze a trhaniny):

—	syntetických vláken

—	umělých vláken

—	obnošené oděvy a jiné opotřebované textilní výrobky

—

použité hadry, odpady z motouzů, šňůr, provazů nebo lan a opotřebované výrobky z motouzů, provazů nebo lan z textilních materiálů:

—

tříděné

—

jiné

B3035

Odpady textilních podlahových krytin, koberců

B3040

Odpady pryže

Následující materiály, za předpokladu, že nejsou smíšeny s jinými odpady:

—	odpad a úlomky z tvrdé pryže (např. ebonit)

—	jiné odpady pryže (s výjimkou odpadů uvedených jinde)

B3050

Odpad z neimpregnovaného korku a dřeva:

—	odpad dřeva, neupravený nebo upravený do polen, briket, pelet, nebo podobných forem

—	odpad korku, drcený, granulovaný nebo mletý korek

B3060

Odpady vznikající v zemědělsko-potravinářském průmyslu, pokud nejsou infekční:

—	vinné kaly

—	sušený a sterilizovaný rostlinný odpad, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté

—	degras; zbytky ze zpracování tuků nebo živočišných a rostlinných vosků

—	odpad z kostí a rohů, neopracované, zbavené tuku, jednoduše upravené (avšak nepřiříznuté do tvaru), ošetřené kyselinou nebo zbavené želatiny

—	odpad z ryb

—	kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady

—	ostatní odpady ze zemědělsko-potravinářského průmyslu s výjimkou vedlejších produktů, které splňují vnitrostátní a mezinárodní požadavky a normy pro spotřebu lidí nebo zvířat

B3065

Odpadní jedlé tuky a oleje živočišného nebo rostlinného původu (např. fritovací oleje), pokud nevykazují vlastnosti uvedené v příloze III

B3070

Následující odpady:

—	odpad vlasů

—	odpadní sláma

—	deaktivované mycelium z výroby penicilinu používané jako krmivo

B3080

Odpadní úlomky a odřezky pryže

B3090

Odřezky a jiné odpady kůží (usní) nebo kompozitních usní, nepoužitelné k výrobě koženého zboží, s výjimkou kožedělných kalů, neobsahující sloučeniny chromu s oxidačním číslem VI a biocidy (viz obdobnou položku v seznamu A, A3100)

B3100

Prach, popel, kaly nebo moučky ze zpracování kůže neobsahující sloučeniny chromu s oxidačním číslem VI nebo biocidy (viz obdobnou položku v seznamu A, A3090)

B3110

Odpady ze zpracování kožešin neobsahující sloučeniny chromu s oxidačním číslem VI, biocidy nebo infekční látky (viz obdobnou položku v seznamu A, A3110)

B3120

Odpady sestávající z potravinářských barviv

B3130

Odpadní polyethery a odpadní monomery etherů, které nejsou nebezpečné a netvoří peroxidy

B3140

Použité pneumatiky, s výjimkou těch, které jsou určeny pro postupy uvedené v příloze IVA

Odpady, který mohou obsahovat anorganické i organické složky

B4010

Odpady sestávající hlavně z vodových/latexových barev, inkoustů a tvrzených laků neobsahující organická rozpouštědla, těžké kovy nebo biocidy v míře, která by je činila nebezpečnými (viz obdobnou položku v seznamu A, A4070)

B4020

Odpady z výroby, přípravy a používání pryskyřic, latexu, změkčovadel, a klihů/lepidel, neuvedených na seznamu A, zbavených rozpouštědel a jiných kontaminantů do té míry, že nevykazují vlastnosti uvedené v příloze III, např. výrobků rozpustných ve vodě nebo lepidel na bázi kaseinu, škrobu, dextrinu, etherů celulózy, polyvinylalkoholů (viz obdobnou položku v seznamu A A3050)

B4030

Upotřebené fotografické přístroje na jedno použití s bateriemi, nezařazené do seznamu A

ČÁST 2

Odpady uvedené v příloze rozhodnutí 2000/532/ES (18)

01	ODPADY Z GEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU, TĚŽBY, ÚPRAVY A DALŠÍHO ZPRACOVÁNÍ NEROSTŮ A KAMENE
01 01	Odpady z těžby nerostů
01 01 01	Odpady z těžby rudných nerostů
01 01 02	Odpady z těžby nerudných nerostů
01 03	Odpady z fyzikálního a chemického zpracování rudných nerostů
01 03 04*	Hlušina ze zpracování sulfidické rudy obsahující kyseliny nebo kyselinotvorné látky
01 03 05*	Jiná hlušina obsahující nebezpečné látky
01 03 06	Jiná hlušina neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05
01 03 07*	Jiné odpady z fyzikálního a chemického zpracování rudných nerostů obsahující nebezpečné látky
01 03 08	Rudný prach neuvedený pod číslem 01 03 07
01 03 09	Červený kal z výroby oxidu hlinitého neuvedený pod číslem 01 03 07
01 03 99	Odpady jinak blíže neurčené
01 04	Odpady z fyzikálního a chemického zpracování nerudných nerostů
01 04 07*	Odpady z fyzikálního a chemického zpracování nerudných nerostů obsahující nebezpečné látky
01 04 08	Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07
01 04 09	Odpadní písek a jíl
01 04 10	Nerudný prach neuvedený pod číslem 01 04 07
01 04 11	Odpady ze zpracování potaše a kamenné soli neuvedené pod číslem 01 04 07
01 04 12	Hlušina a další odpady z praní a čištění nerostů neuvedené pod čísly 01 04 07 a 01 04 11
01 04 13	Odpady z řezání a broušení kamene neuvedené pod číslem 01 04 07
01 04 99	Odpady jinak blíže neurčené
01 05	Vrtné kaly a jiné vrtné odpady
01 05 04	Vrtné kaly a odpady obsahující sladkou vodu
01 05 05*	Vrtné kaly a odpady obsahující ropné látky
01 05 06*	Vrtné kaly a další vrtné odpady obsahující nebezpečné látky
01 05 07	Vrtné kaly a odpady obsahující baryt neuvedené pod čísly 01 05 05 a 01 05 06
01 05 08	Vrtné kaly a odpady obsahující chloridy neuvedené pod čísly 01 05 05 a 01 05 06
01 05 99	Odpady jinak blíže neurčené
02	ODPADY ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ, LESNICTVÍ, MYSLIVOSTI A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN
02 01	Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti a rybářství
02 01 01	Kaly z praní a z čištění
02 01 02	Odpad živočišných tkání
02 01 03	Odpad rostlinných pletiv
02 01 04	Odpadní plasty (kromě obalů)
02 01 06	Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku
02 01 07	Odpady z lesnictví
02 01 08*	Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky
02 01 09	Agrochemické odpady neuvedené pod číslem 02 01 08
02 01 10	Kovové odpady
02 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
02 02	Odpady z výroby a zpracování masa, ryb a jiných potravin živočišného původu
02 02 01	Kaly z praní a z čištění
02 02 02	Odpad živočišných tkání
02 02 03	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 02 04	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 02 99	Odpady jinak blíže neurčené
02 03	Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku; odpady z konzervárenského a tabákového průmyslu z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy
02 03 01	Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace
02 03 02	Odpady konzervačních činidel
02 03 03	Odpady z extrakce rozpouštědly
02 03 04	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 03 05	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 03 99	Odpady jinak blíže neurčené
02 04	Odpady z výroby cukru
02 04 01	Zemina z čištění a praní řepy
02 04 02	Odpad uhličitanu vápenatého
02 04 03	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 04 99	Odpady jinak blíže neurčené
02 05	Odpady z mlékárenského průmyslu
02 05 01	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 05 02	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 05 99	Odpady jinak blíže neurčené
02 06	Odpady z pekáren a výroby cukrovinek
02 06 01	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 06 02	Odpady konzervačních činidel
02 06 03	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 06 99	Odpady jinak blíže neurčené
02 07	Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa)
02 07 01	Odpady z praní, čištění a mechanického zpracování surovin
02 07 02	Odpady z destilace lihovin
02 07 03	Odpady z chemického zpracování
02 07 04	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 07 05	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 07 99	Odpady jinak blíže neurčené
03	ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBY DESEK, NÁBYTKU, CELULÓZY, PAPÍRU A LEPENKY
03 01	Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek a nábytku
03 01 01	Odpadní kůra a korek
03 01 04*	Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy obsahující nebezpečné látky
03 01 05	Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04
03 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
03 02	Odpady z impregnace dřeva
03 02 01*	Nehalogenovaná organická činidla k impregnaci dřeva
03 02 02*	Chlorovaná organická činidla k impregnaci dřeva
03 02 03*	Organokovová činidla k impregnaci dřeva
03 02 04*	Anorganická činidla k impregnaci dřeva
03 02 05*	Jiná činidla k impregnaci dřeva obsahující nebezpečné látky
03 02 99	Činidla k impregnaci dřeva jinak blíže neurčená
03 03	Odpady z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky
03 03 01	Odpadní kůra a dřevo
03 03 02	Kaly zeleného louhu (ze zpracování černého louhu)
03 03 05	Kaly z odstraňování tiskařské černi při recyklaci papíru
03 03 07	Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky
03 03 08	Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci
03 03 09	Odpadní kaustifikační kal
03 03 10	Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění
03 03 11	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10
03 03 99	Odpady jinak blíže neurčené
04	ODPADY Z KOŽEDĚLNÉHO, KOŽEŠNICKÉHO A TEXTILNÍHO PRŮMYSLU
04 01	Odpady z kožedělného a kožešnického průmyslu
04 01 01	Odpadní klihovka a štípenka
04 01 02	Odpad z loužení
04 01 03*	Odpady z odmašťování obsahující rozpouštědla bez kapalné fáze
04 01 04	Činící břečka obsahující chrom
04 01 05	Činící břečka neobsahující chrom
04 01 06	Kaly obsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
04 01 07	Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
04 01 08	Odpady usní (postružiny, odřezky, prach z broušení) obsahující chrom
04 01 09	Odpady z úpravy a apretace
04 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
04 02	Odpady z textilního průmyslu
04 02 09	Odpady z kompozitních tkanin (impregnované tkaniny, elastomer, plastomer)
04 02 10	Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk)
04 02 14*	Odpady z apretace obsahující organická rozpouštědla
04 02 15	Jiné odpady z apretace neuvedené pod číslem 04 02 14
04 02 16*	Barviva a pigmenty obsahující nebezpečné látky
04 02 17	Jiná barviva a pigmenty neuvedené pod číslem 04 02 16
04 02 19*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
04 02 20	Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 04 02 19
04 02 21	Odpady z nezpracovaných textilních vláken
04 02 22	Odpady ze zpracovaných textilních vláken
04 02 99	Odpady jinak blíže neurčené
05	ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ ROPY, ČIŠTĚNÍ ZEMNÍHO PLYNU A Z PYROLYTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ UHLÍ
05 01	Odpady ze zpracování ropy
05 01 02*	Kaly z odsolovacích zařízení
05 01 03*	Kaly ze dna nádrží na ropné látky
05 01 04*	Kyselé alkylové kaly
05 01 05*	Uniklé (rozlité) ropné látky
05 01 06*	Ropné kaly z údržby zařízení
05 01 07*	Kyselé dehty
05 01 08*	Jiné dehty
05 01 09*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
05 01 10	Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 05 01 09
05 01 11*	Odpady z čištění pohonných hmot pomocí zásad
05 01 12*	Ropa obsahující kyseliny
05 01 13	Kaly z napájecí vody pro kotle
05 01 14	Odpad z chladicích kolon
05 01 15*	Upotřebené filtrační hlinky
05 01 16	Odpady obsahující síru z odsiřování ropy
05 01 17	Asfalt
05 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
05 06	Odpady z pyrolytického zpracování uhlí
05 06 01*	Kyselé dehty
05 06 03*	Jiné dehty
05 06 04	Odpad z chladicích kolon
05 06 99	Odpady jinak blíže neurčené
05 07	Odpady z čištění a z přepravy zemního plynu
05 07 01*	Odpady obsahující rtuť
05 07 02	Odpady obsahující síru
05 07 99	Odpady jinak blíže neurčené
06	ODPADY Z ANORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ
06 01	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání kyselin
06 01 01*	Kyselina sírová a kyselina siřičitá
06 01 02*	Kyselina chlorovodíková
06 01 03*	Kyselina fluorovodíková
06 01 04*	Kyselina fosforečná a kyselina fosforitá
06 01 05*	Kyselina dusičná a kyselina dusitá
06 01 06*	Jiné kyseliny
06 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
06 02	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání alkálií
06 02 01*	Hydroxid vápenatý
06 02 03*	Hydroxid amonný
06 02 04*	Hydroxid sodný a hydroxid draselný
06 02 05*	Jiné alkálie
06 02 99	Odpady jinak blíže neurčené
06 03	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání solí a jejich roztoků a oxidů kovů
06 03 11*	Pevné soli a roztoky obsahující kyanidy
06 03 13*	Pevné soli a roztoky obsahující těžké kovy
06 03 14	Pevné soli a roztoky neuvedené pod čísly 06 03 11 a 06 03 13
06 03 15*	Oxidy kovů obsahující těžké kovy
06 03 16	Oxidy kovů neuvedené pod číslem 06 0315
06 03 99	Odpady jinak blíže neurčené
06 04	Odpady obsahující kovy neuvedené pod číslem 06 03
06 04 03*	Odpady obsahující arsen
06 04 04*	Odpady obsahující rtuť
06 04 05*	Odpady obsahující jiné těžké kovy
06 04 99	Odpady jinak blíže neurčené
06 05	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
06 05 02*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
06 05 03	Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 06 05 02
06 06	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání sirných sloučenin, z chemických procesů výroby a zpracování síry a z odsiřovacích procesů
06 06 02*	Odpady obsahující nebezpečné sulfidy
06 06 03	Odpady obsahující jiné sulfidy neuvedené pod číslem 06 06 02
06 06 99	Odpady jinak blíže neurčené
06 07	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání halogenů a z chemických procesů zpracování halogenů
06 07 01*	Odpady obsahující azbest z elektrolýzy
06 07 02*	Aktivní uhlí z výroby chlóru
06 07 03*	Kaly síranu barnatého obsahující rtuť
06 07 04*	Roztoky a kyseliny
06 07 99	Odpady jinak blíže neurčené
06 08	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání křemíku a jeho derivátů
06 08 02*	Odpady obsahující nebezpečné chlorsilany
06 08 99	Odpady jinak blíže neurčené
06 09	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání sloučenin fosforu a z chemických procesů zpracování fosforu
06 09 02	Struska obsahující fosfor
06 09 03*	Reakční odpady na bázi vápníku obsahující nebo znečištěné nebezpečnými látkami
06 09 04	Jiné reakční odpady na bázi vápníku neuvedené pod číslem 06 09 03
06 09 99	Odpady jinak blíže neurčené
06 10	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání dusíkatých sloučenin z chemických procesů zpracování dusíku a z výroby hnojiv
06 10 02*	Odpady obsahující nebezpečné látky
06 10 99	Odpady jinak blíže neurčené
06 11	Odpady z výroby anorganických pigmentů a kalidel
06 11 01	Odpady na bázi vápníku z výroby oxidu titaničitého
06 11 99	Odpady jinak blíže neurčené
06 13	Odpady z jiných anorganických chemických procesů
0613 01*	Anorganické pesticidy, činidla k impregnaci dřeva a další biocidy
06 13 02*	Upotřebené aktivní uhlí (kromě odpadu uvedeného pod číslem 06 07 02)
06 13 03	Saze průmyslově vyráběné
06 13 04*	Odpady ze zpracování azbestu
06 13 05*	Odpadní saze ze spalování
06 13 99	Odpady jinak blíže neurčené
07	ODPADY Z ORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ
07 01	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání základních organických sloučenin
07 01 01*	Promývací vody a matečné louhy
07 01 03*	Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 01 04*	Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 01 07*	Halogenované destilační a reakční zbytky
07 01 08*	Jiné destilační a reakční zbytky
07 01 09*	Halogenované filtrační koláče, upotřebená absorpční činidla
07 01 10*	Jiné filtrační koláče, upotřebená absorpční činidla
07 01 11*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
07 01 12	Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 01 11
07 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
07 02	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání plastů, syntetického kaučuku a syntetických vláken
07 02 01*	Promývací vody a matečné louhy
07 02 03*	Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 02 04*	Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 02 07*	Halogenované destilační a reakční zbytky
07 02 08*	Jiné destilační a reakční zbytky
07 02 09*	Halogenované filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla
07 02 10*	Jiné filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla
07 02 11*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
07 02 12	Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 02 11
07 02 13	Plastový odpad
07 02 14*	Odpady přísad obsahující nebezpečné látky
07 02 15	Odpady přísad neuvedené pod číslem 07 02 14
07 02 16*	Odpady obsahující nebezpečné silikony
07 02 17	Odpady obsahující silikony neuvedené pod číslem 07 02 16
07 02 99	Odpady jinak blíže neurčené
07 03	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání organických barviv a pigmentů (kromě odpadů uvedených v podskupině 06 11)
07 03 01*	Promývací vody a matečné louhy
07 03 03*	Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 03 04*	Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 03 07*	Halogenované destilační a reakční zbytky
07 03 08*	Jiné destilační a reakční zbytky
07 03 09*	Halogenované filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla
07 03 10*	Jiné filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla
07 03 11*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
07 03 12	Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 03 11
07 03 99	Odpady jinak blíže neurčené
07 04	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání organických pesticidů (kromě odpadů uvedených pod čísly 02 01 08 a 02 01 09), činidel k impregnaci dřeva (kromě odpadů uvedených v podskupině 03 02) a dalších biocidů
07 04 01*	Promývací vody a matečné louhy
07 04 03*	Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 04 04*	Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 04 07*	Halogenované destilační a reakční zbytky
07 04 08*	Jiné destilační a reakční zbytky
07 04 09*	Halogenované filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla
07 04 10*	Jiné filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla
07 04 11*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
07 04 12	Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 04 11
07 04 13*	Pevné odpady obsahující nebezpečné látky
07 04 99	Odpady jinak blíže neurčené
07 05	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání farmaceutických výrobků
07 05 01*	Promývací vody a matečné louhy
07 05 03*	Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 05 04*	Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 05 07*	Halogenované destilační a reakční zbytky
07 05 08*	Jiné destilační a reakční zbytky
07 05 09*	Halogenované filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla
07 05 10*	Jiné filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla
07 05 11*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
07 05 12	Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 05 11
07 05 13*	Pevné odpady obsahující nebezpečné látky
07 05 14	Pevné odpady neuvedené pod číslem 07 05 13
07 05 99	Odpady jinak blíže neurčené
07 06	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání tuků, maziv, mýdel, detergentů, dezinfekčních prostředků a kosmetiky
07 06 01*	Promývací vody a matečné louhy
07 06 03*	Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 06 04*	Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 06 07*	Halogenované destilační a reakční zbytky
07 06 08*	Ostatní destilační a reakční zbytky
07 06 09*	Halogenované filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla
07 06 10*	Jiné filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla
07 06 11*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
07 06 12	Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 06 11
07 06 99	Odpady jinak blíže neurčené
07 07	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání čistých chemických látek a blíže nespecifikovaných chemických výrobků
07 07 01*	Promývací vody a matečné louhy
07 07 03*	Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 07 04*	Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 07 07*	Halogenované destilační a reakční zbytky
07 07 08*	Jiné destilační a reakční zbytky
07 07 09*	Halogenované filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla
07 07 10*	Jiné filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla
07 07 11*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
07 07 12	Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 07 11
07 07 99	Odpady jinak blíže neurčené
08	ODPADY Z VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ NÁTĚROVÝCH HMOT (BAREV, LAKŮ A SMALTŮ), LEPIDEL, TĚSNICÍCH MATERIÁLŮ A TISKAŘSKÝCH BAREV
08 01	Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraňování barev a laků
08 01 11*	Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
08 01 12	Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11
08 01 13*	Kaly z barev nebo z laků obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
08 01 14	Jiné kaly z barev nebo z laků neuvedené pod číslem 08 01 13
08 01 15*	Vodné kaly obsahující barvy nebo laky s obsahem organických rozpouštědel nebo jiných nebezpečných látek
08 01 16	Jiné vodné kaly obsahující barvy nebo laky neuvedené pod číslem 08 01 15
08 01 17*	Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahujících organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
08 01 18	Jiné odpady z odstraňování barev nebo laků neuvedené pod číslem 08 01 17
08 01 19*	Vodné suspenze obsahující barvy nebo laky s obsahem organických rozpouštědel nebo jiných nebezpečných látek
08 01 20	Jiné vodné suspenze obsahující barvy nebo laky neuvedené pod číslem 08 01 19
08 01 21*	Odpadní odstraňovače barev nebo laků
08 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
08 02	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání ostatních nátěrových hmot (včetně keramických materiálů)
08 02 01	Odpadní práškové barvy
08 02 02	Vodné kaly obsahující keramické materiály
08 02 03	Vodné suspenze obsahující keramické materiály
08 02 99	Odpady jinak blíže neurčené
08 03	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání tiskařských barev
08 03 07	Vodné kaly obsahující tiskařské barvy
08 03 08	Vodné kapalné odpady obsahující tiskařské barvy
08 03 12*	Odpadní tiskařské barvy obsahující nebezpečné látky
08 03 13	Odpadní tiskařské barvy neuvedené pod číslem 08 03 12
08 03 14*	Kaly tiskařských barev obsahující nebezpečné látky
08 03 15	Kaly tiskařských barev neuvedené pod číslem 08 03 14
08 03 16*	Odpadní leptací roztoky
08 03 17*	Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky
08 03 18	Odpadní tiskařský toner neuvedený pod číslem 08 03 17
08 03 19*	Disperzní olej
08 03 99	Odpady jinak blíže neurčené
08 04	Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání lepidel a těsnicích materiálů (včetně vodotěsnicích výrobků)
08 04 09*	Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
08 04 10	Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 09
08 04 11*	Kaly z lepidel a těsnicích materiálů obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
08 04 12	Jiné kaly z lepidel a těsnicích materiálů neuvedené pod číslem 08 04 11
08 04 13*	Vodné kaly s obsahem lepidel nebo těsnicích materiálů obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
08 04 14	Jiné vodné kaly s obsahem lepidel nebo těsnicích materiálů neuvedené pod číslem 08 04 13
08 04 15*	Odpadní vody obsahující lepidla nebo těsnicí materiály s organickými rozpouštědly nebo s jinými nebezpečnými látkami
08 04 16	Jiné odpadní vody obsahující lepidla nebo těsnicí materiály neuvedený pod číslem 08 04 15
08 04 17*	Kalafunový olej
08 04 99	Odpady jinak blíže neurčené
08 05	Odpady jinak blíže neurčené ve skupině 08
08 05 01*	Odpadní isokyanáty
09	ODPADY Z FOTOGRAFICKÉHO PRŮMYSLU
09 01	Odpady z fotografického průmyslu
09 01 01*	Vodné roztoky vývojek a aktivátorů
09 01 02*	Vodné roztoky vývojek ofsetových desek
09 01 03*	Roztoky vývojek v rozpouštědlech
09 01 04*	Roztoky ustalovačů
09 01 05*	Bělicí roztoky a roztoky bělicích ustalovačů
09 01 06*	Odpady obsahující stříbro ze zpracování fotografického odpadu v místě jeho vzniku
09 01 07	Fotografický film a papír obsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra
09 01 08	Fotografický film a papír neobsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra
09 01 10	Fotoaparáty na jedno použití bez baterií
09 01 11*	Fotoaparáty na jedno použití obsahující baterie uvedené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo 16 06 03
09 01 12	Fotoaparáty na jedno použití obsahující jiné baterie neuvedené pod číslem 09 01 11
09 01 13*	Odpadní vody ze zpracování stříbra v místě jeho vzniku neuvedený pod číslem 09 01 06
09 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
10	ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ
10 01	Odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení (kromě odpadů uvedených v podskupině 19)
10 01 01	Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04)
10 01 02	Popílek ze spalování uhlí
10 01 03	Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva
10 01 04*	Popílek a kotelní prach ze spalování ropných produktů
10 01 05	Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin
10 01 07	Reakční produkty z odsiřování spalin na bázi vápníku ve formě kalů
10 01 09*	Kyselina sírová
10 01 13*	Popílek z emulgovaných uhlovodíků použitých způsobem obdobným palivu
10 01 14*	Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu obsahující nebezpečné látky
10 01 15	Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu neuvedené pod číslem 10 01 14
10 01 16*	Popílek ze spoluspalování odpadu obsahující nebezpečné látky
10 01 17	Popílek ze spoluspalování odpadu neuvedený pod číslem 10 01 16
10 01 18*	Odpady z čištění odpadních plynů obsahující nebezpečné látky
10 01 19	Odpady z čištění odpadních plynů neuvedené pod čísly 10 01 05, 10 01 07 a 10 01 18
10 01 20*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
10 01 21	Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 10 01 20
10 01 22*	Vodné kaly z čištění kotlů obsahující nebezpečné látky
10 01 23	Vodné kaly z čištění kotlů neuvedené pod číslem 10 01 22
10 01 24	Písky z fluidních loží
10 01 25	Odpady ze skladování a z přípravy paliva pro tepelné elektrárny
10 01 26	Odpady z čištění chladicí vody
10 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
10 02	Odpady z průmyslu železa a oceli
10 02 01	Odpady ze zpracování strusky
10 02 02	Nezpracovaná struska
10 02 07*	Pevné odpady z čištění plynů obsahující nebezpečné látky
10 02 08	Jiné pevné odpady z čištění plynů neuvedené pod číslem 10 02 07
10 02 10	Okuje z válcování
10 02 11*	Odpady z čištění chladicí vody obsahující ropné látky
10 02 12	Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 02 11
10 02 13*	Kaly a filtrační koláče z čištění plynu obsahující nebezpečné látky
10 02 14	Kaly a filtrační koláče z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 02 13
10 02 15	Jiné kaly a filtrační koláče
10 02 99	Odpady jinak blíže neurčené
10 03	Odpady z pyrometalurgie hliníku
10 03 02	Odpadní anody
10 03 04*	Strusky z prvního tavení
10 03 05	Odpadní oxid hlinitý
10 03 08*	Solné strusky z druhého tavení
10 03 09*	Černé stěry z druhého tavení
10 03 15*	Stěry, které jsou hořlavé nebo při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích
10 03 16	Jiné stěry neuvedené pod číslem 10 03 15
10 03 17*	Odpady obsahující dehet z výroby anod
10 03 18	Odpady obsahující uhlík z výroby anod neuvedené pod číslem 10 03 17
10 03 19*	Prach ze spalin obsahující nebezpečné látky
10 03 20	Prach ze spalin neuvedený pod číslem 10 03 19
10 03 21*	Jiný úlet a prach (včetně prachu z kulových mlýnů) obsahující nebezpečné látky
10 03 22	Jiný úlet a prach (včetně prachu z kulových mlýnů) neuvedené pod číslem 10 03 21
10 03 23*	Pevné odpady z čištění plynů obsahující nebezpečné látky
10 03 24	Pevné odpady z čištění plynů neuvedené pod číslem 10 03 23
10 03 25*	Kaly a filtrační koláče z čištění plynu obsahující nebezpečné látky
10 03 26	Kaly a filtrační koláče z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 03 25
10 03 27*	Odpady z čištění chladicí vody obsahující ropné látky
10 03 28	Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 03 27
10 03 29*	Odpady z úpravy solných strusek a černých stěrů obsahující nebezpečné látky
10 03 30	Odpady z úpravy solných strusek a černých stěrů neuvedené pod číslem 10 03 29
10 03 99	Odpady jinak blíže neurčené
10 04	Odpady z pyrometalurgie olova
10 04 01*	Strusky (z prvního a druhého tavení)
10 04 02*	Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení)
10 04 03*	Arzeničnan vápenatý
10 04 04*	Prach z čištění spalin
10 04 05*	Jiný úlet a prach
10 04 06*	Pevný odpad z čištění plynu
10 04 07*	Kaly a filtrační koláče z čištění plynu
10 04 09*	Odpady z čištění chladicí vody obsahující ropné látky
10 0410	Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 04 09
10 04 99	Odpady jinak blíže neurčené
10 05	Odpady z pyrometalurgie zinku
10 05 01	Strusky (z prvního a druhého tavení)
10 05 03*	Prach z čištění spalin
10 05 04	Ostatní částice a prach
10 05 05*	Tuhý odpad z čištění plynů
10 05 06*	Kaly a filtrační koláče z čištění plynů
10 05 08*	Odpad z čištění chladicí vody obsahující ropné látky
10 05 09	Ostatní odpad z čištění chladicí vody neuvedený pod položkou 10 05 08
10 05 10*	Pěna a stěry, které jsou hořlavé nebo při styku s vodou emitují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích
10 05 11	Ostatní pěna a stěry neuvedené pod položkou 10 05 10
10 05 99	Odpad jinak blíže neurčený
10 06	Odpad z tepelné metalurgie mědi
10 06 01	Strusky z prvního a druhého tavení
10 06 02	Pěna a stěry z prvního a druhého tavení
10 06 03*	Prach z čištění spalin
10 06 04	Ostatní částice a prach
10 06 06*	Tuhý odpad z čištění plynů
10 06 07*	Kaly a filtrační koláče z čištění plynů
10 06 09*	Odpad z čištění chladicí vody obsahující ropné látky
10 06 10	Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 06 09
10 06 99	Odpady jinak blíže neurčené
10 07	Odpady z pyrometalurgie stříbra, zlata a platiny
10 07 01	Strusky (z prvního a druhého tavení)
10 07 02	Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení)
10 07 03	Pevný odpad z čištění plynu
10 07 04	Jiný úlet a prach
10 07 05	Kaly a filtrační koláče z čištění plynu
10 07 07*	Odpady z čištění chladicí vody obsahující ropné látky
10 07 08	Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 07 07
10 07 99	Odpady jinak blíže neurčené
10 08	Odpady z pyrometalurgie jiných neželezných kovů
10 08 04	Úlet a prach
10 08 08*	Solné strusky z prvního a druhého tavení
10 08 09	Jiné strusky
10 08 10*	Stěry a pěny, které jsou hořlavé nebo při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích
10 08 11	Jiné stěry a pěny neuvedené pod číslem 10 08 10
10 08 12*	Odpady obsahující dehet z výroby anod
10 08 13	Odpady obsahující uhlík z výroby anod neuvedené pod číslem 10 08 12
10 08 14	Odpadní anody
10 08 15*	Prach z čištění spalin obsahující nebezpečné látky
10 08 16	Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 08 15
10 08 17*	Kaly a filtrační koláče z čištění spalin obsahující nebezpečné látky
10 08 18	Kaly a filtrační koláče z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 08 17
10 08 19*	Odpady z čištění chladicí vody obsahující ropné látky
10 08 20	Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 08 19
10 08 99	Odpady jinak blíže neurčené
10 09	Odpady ze slévání železných odlitků
10 09 03	Pecní struska
10 09 05*	Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání obsahující nebezpečné látky
10 09 06	Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05
10 09 07*	Licí formy a jádra použitá k odlévání obsahující nebezpečné látky
10 09 08	Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07
10 09 09*	Prach z čištění spalin obsahující nebezpečné látky
10 09 10	Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 09 09
10 09 11*	Jiný úlet obsahující nebezpečné látky
10 09 12	Jiný úlet neuvedený pod číslem 10 09 11
10 09 13*	Odpadní pojiva obsahující nebezpečné látky
10 09 14	Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 09 13
10 09 15*	Odpadní činidla na indikaci prasklin obsahující nebezpečné látky
10 09 16	Odpadní činidla na indikaci prasklin neuvedená pod číslem 10 09 15
10 09 99	Odpady jinak blíže neurčené
10 10	Odpady ze slévání odlitků neželezných kovů
10 10 03	Pecní struska
10 10 05*	Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání obsahující nebezpečné látky
10 10 06	Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 05
10 10 07*	Licí formy a jádra použitá k odlévání obsahující nebezpečné látky
10 10 08	Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 07
10 10 09*	Prach z čištění spalin obsahující nebezpečné látky
10 10 10	Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 10 09
10 10 11*	Jiný úlet obsahující nebezpečné látky
10 10 12	Jiný úlet neuvedený pod číslem 10 10 11
10 10 13*	Odpadní pojiva obsahující nebezpečné látky
10 10 14	Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 10 13
10 10 15*	Odpadní činidla na indikaci prasklin obsahující nebezpečné látky
10 10 16	Odpadní činidla na indikaci prasklin neuvedená pod číslem 10 10 15
10 10 99	Odpady jinak blíže neurčené
10 11	Odpady z výroby skla a skleněných výrobků
10 11 03	Odpadní materiály na bázi skelných vláken
10 11 05	Úlet a prach
10 11 09*	Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním obsahující nebezpečné látky
10 11 10	Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním neuvedený pod číslem 10 11 09
10 11 11*	Odpadní sklo v malých částicích a skelný prach obsahující těžké kovy (např. z obrazovek)
10 11 12	Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11
10 11 13*	Kaly z leštění a broušení skla obsahující nebezpečné látky
10 11 14	Kaly z leštění a broušení skla neuvedené pod číslem 10 11 13
10 11 15*	Pevné odpady z čištění spalin obsahující nebezpečné látky
10 11 16	Pevné odpady z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 11 15
10 11 17*	Kaly a filtrační koláče z čištění spalin obsahující nebezpečné látky
10 11 18	Kaly a filtrační koláče z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 11 17
10 11 19*	Pevné odpady z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
10 11 20	Pevné odpady z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 10 11 19
10 11 99	Odpady jinak blíže neurčené
10 12	Odpady z výroby keramického zboží, cihel, tašek a staviv
10 12 01	Odpadní keramické hmoty před tepelným zpracováním
10 12 03	Úlet a prach
10 12 05	Kaly a filtrační koláče z čištění plynů
10 12 06	Vyřazené formy
10 12 08	Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném zpracování)
10 12 09*	Pevné odpady z čištění plynu obsahující nebezpečné látky
10 12 10	Pevné odpady z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 12 09
10 12 11*	Odpady z glazování obsahující těžké kovy
10 12 12	Odpady z glazování neuvedené pod číslem 10 12 11
10 12 13	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
10 12 99	Odpady jinak blíže neurčené
10 13	Odpady z výroby cementu, vápna a sádry a předmětů a výrobků z nich vyráběných
10 13 01	Odpad surovin před tepelným zpracováním
10 13 04	Odpady z kalcinace a hašení vápna
10 13 06	Úlet a prach (kromě odpadů uvedených pod čísly 10 13 12 a 10 13 13)
10 13 07	Kaly a filtrační koláče z čištění plynu
10 13 09*	Odpady z výroby azbestocementu obsahující azbest
10 13 10	Odpady z výroby azbestocementu neuvedené pod číslem 10 13 09
10 13 11	Odpady z jiných směsných materiálů na bázi cementu neuvedené pod čísly 10 13 09 a 10 13 10
10 13 12*	Pevné odpady z čištění plynu obsahující nebezpečné látky
10 13 13	Pevné odpady z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 13 12
10 13 14	Odpadní beton a betonový kal
10 13 99	Odpady jinak blíže neurčené
10 14	Odpady z krematorií
10 14 01*	Odpad z čištění plynu obsahující rtuť
11	ODPADY Z CHEMICKÝCH POVRCHOVÝCH ÚPRAV, Z POVRCHOVÝCH ÚPRAV KOVŮ A JINÝCH MATERIÁLŮ A Z HYDROMETALURGIE NEŽELEZNÝCH KOVŮ
11 01	Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů (např. galvanizace, zinkování, moření, leptání, fosfátování, alkalické odmašťování, anodická oxidace)
11 01 05*	Kyselé mořicí roztoky
11 01 06*	Kyseliny blíže nespecifikované
11 01 07*	Alkalické mořicí roztoky
11 01 08*	Kaly z fosfátování
11 01 09*	Kaly a filtrační koláče obsahující nebezpečné látky
11 01 10	Kaly a filtrační koláče neuvedené pod číslem 10 01 09
11 01 11*	Oplachové vody obsahující nebezpečné látky
11 01 12	Oplachové vody neuvedené pod číslem 11 01 11
11 01 13*	Odpady z odmašťování obsahující nebezpečné látky
11 01 14	Odpady z odmašťování neuvedené pod číslem 11 01 13
11 01 15*	Výluhy a kaly z membránových systémů nebo ze systémů iontoměničů obsahující nebezpečné látky
11 01 16*	Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů
11 01 98*	Jiné odpady obsahující nebezpečné látky
11 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
11 02	Odpady z hydrometalurgie neželezných kovů
11 02 02*	Kaly z hydrometalurgie zinku (včetně jarositu a goethitu)
11 02 03	Odpady z výroby anod pro vodné elektrolytické procesy
11 02 05*	Odpady z hydrometalurgie mědi obsahující nebezpečné látky
11 02 06	Odpady z hydrometalurgie mědi neuvedené pod číslem 11 02 05
11 02 07*	Jiné odpady obsahující nebezpečné látky
11 02 99	Odpady jinak blíže neurčené
11 03	Kaly a pevné odpady z popouštěcích procesů
11 03 01*	Odpady obsahující kyanidy
11 03 02*	Jiné odpady
11 05	Odpady ze žárového zinkování
11 05 01	Tvrdý zinek
11 05 02	Zinkový popel
11 05 03*	Pevné odpady z čištění plynu
11 05 04*	Upotřebené tavidlo
11 05 99	Odpady jinak blíže neurčené
12	ODPADY Z TVÁŘENÍ A Z FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOVŮ A PLASTŮ
12 01	Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kovů a plastů
12 01 01	Piliny a třísky železných kovů
12 01 02	Úlet železných kovů
12 01 03	Piliny a třísky neželezných kovů
12 01 04	Úlet neželezných kovů
12 01 05	Plastové hobliny a třísky
12 01 06*	Odpadní minerální řezné oleje obsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)
12 01 07*	Odpadní minerální řezné oleje neobsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)
12 01 08*	Odpadní řezné emulze a roztoky obsahující halogeny
12 01 09*	Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny
12 01 10*	Syntetické řezné oleje
12 01 12*	Upotřebené vosky a tuky
12 01 13	Odpady ze svařování
12 01 14*	Kaly z obrábění obsahující nebezpečné látky
12 01 15	Jiné kaly z obrábění neuvedené pod číslem 12 01 14
12 01 16*	Odpadní materiál z otryskávání obsahující nebezpečné látky
12 01 17	Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16
12 01 18*	Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej
12 01 19*	Snadno biologicky rozložitelný řezný olej
12 01 20*	Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály obsahující nebezpečné látky
12 01 21	Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20
12 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
12 03	Odpady z procesů odmašťování vodou a vodní parou (kromě odpadů uvedených ve skupině 11)
12 03 01*	Prací vody
12 03 02*	Odpady z odmašťování vodní parou
13	ODPADY OLEJŮ A ODPADY KAPALNÝCH PALIV (KROMĚ JEDLÝCH OLEJŮ A ODPADŮ UVEDENÝCH VE SKUPINÁCH 05, 12 A 19)
13 01	Odpadní hydraulické oleje
13 01 01*	Hydraulické oleje obsahující PCB (19)
13 01 04*	Chlorované emulze
13 01 05*	Nechlorované emulze
13 01 09*	Chlorované hydraulické minerální oleje
13 01 10*	Nechlorované hydraulické minerální oleje
13 01 11*	Syntetické hydraulické oleje
13 01 12*	Snadno biologicky rozložitelné hydraulické oleje
13 01 13*	Jiné hydraulické oleje
13 02	Odpadní motorové, převodové a mazací oleje
13 02 04*	Chlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje
13 02 05*	Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje
13 02 06*	Syntetické motorové, převodové a mazací oleje
13 02 07*	Snadno biologicky rozložitelné motorové, převodové a mazací oleje
13 02 08*	Jiné motorové, převodové a mazací oleje
13 03	Odpadní izolační a teplonosné oleje
13 03 01*	Odpadní izolační nebo teplonosné oleje s obsahem PCB
13 03 06*	Minerální chlorované izolační a teplonosné oleje neuvedené pod číslem 13 03 01
13 03 07*	Minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje
13 03 08*	Syntetické izolační a teplonosné oleje
13 03 09*	Snadno biologicky rozložitelné izolační a teplonosné oleje
13 0310*	Jiné izolační a teplonosné oleje
13 04	Oleje z lodního dna
13 04 01*	Oleje ze dna lodí vnitrozemské plavby
13 04 02*	Oleje z kanalizace přístavních mol
13 04 03*	Oleje ze dna jiných lodí
13 05	Odpady z odlučovačů oleje
13 05 01*	Pevný podíl z lapáků písku a odlučovačů oleje
13 05 02*	Kaly z odlučovačů oleje
13 05 03*	Kaly z lapáků nečistot
13 05 06*	Olej z odlučovačů oleje
13 05 07*	Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje
13 05 08*	Směsi odpadů z lapáku písku a z odlučovačů oleje
13 07	Odpady kapalných paliv
13 07 01*	Topný olej a motorová nafta
13 07 02*	Motorový benzín
03 07 03*	Jiná paliva (včetně směsí)
13 08	Odpadní oleje blíže nespecifikované
13 08 01*	Odsolené kaly nebo emulze
13 08 02*	Jiné emulze
13 08 99*	Odpady jinak blíže neurčené
14	ODPADNÍ ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA, CHLADICÍ A HNACÍ MÉDIA (KROMĚ ODPADŮ UVEDENÝCH VE SKUPINÁCH 07 A 08)
14 06	Odpadní z organická rozpouštědla, chladicí média a hnací média rozprašovačů pěn a aerosolů
14 06 01*	Chlorofluorouhlovodíky, hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC), hydrofluorouhlovodíky (HFC)
14 06 02*	Jiná halogenovaná rozpouštědla a směsi rozpouštědel
14 06 03*	Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel
14 06 04*	Kaly nebo pevné odpady obsahující halogenovaná rozpouštědla
14 06 05*	Kaly nebo pevné odpady obsahující ostatní rozpouštědla
15	ODPADNÍ OBALY, ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK NEURČENÉ
15 01	Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu)
15 01 01	Papírové a lepenkové obaly
15 01 02	Plastové obaly
15 01 03	Dřevěné obaly
15 01 04	Kovové obaly
15 01 05	Kompozitní obaly
15 01 06	Směsné obaly
15 01 07	Skleněné obaly
15 01 09	Textilní obaly
15 01 10*	Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
15 01 11*	Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob
15 02	Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy
15 02 02*	Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
15 02 03	Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02
16	ODPADY V TOMTO KATALOGU JINAK NEURČENÉ
16 01	Vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (včetně stavebních strojů) a odpady z demontáže těchto vozidel a z jejich údržby
16 01 03	Pneumatiky
16 01 04*	Autovraky
16 01 06	Autovraky zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí
16 01 07*	Olejové filtry
16 01 08*	Součástky obsahující rtuť
16 01 09*	Součástky obsahující PCB
16 01 10*	Výbušné součásti (např. airbagy)
16 01 11*	Brzdové destičky obsahující asbest
16 01 12	Brzdové destičky neuvedené pod číslem 16 01 11
16 01 13*	Brzdové kapaliny
16 01 14*	Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky
16 01 15	Nemrznoucí kapaliny neuvedené pod číslem 16 01 14
16 01 16	Nádrže na zkapalněný plyn
16 01 17	Železné kovy
16 01 18	Neželezné kovy
16 01 19	Plasty
16 01 20	Sklo
16 01 21*	Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly 16 01 07 až 16 01 11 a 16 01 13 a 16 01 14
16 01 22	Součástky jinak blíže neurčené
16 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
16 02	Odpady z elektrického a elektronického zařízení
16 02 09*	Transformátory a kondenzátory obsahující PCB
16 02 10*	Jiná vyřazená zařízení obsahující PCB nebo těmito látkami znečištěná neuvedená pod číslem 16 02 09
16 02 11*	Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC) a hydrofluorouhlovodíky (HFC)
16 02 12*	Vyřazená zařízení obsahující volný azbest
16 02 13*	Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky (20) neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 122)
16 02 14	Vyřazená zařízení neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 13
16 02 15*	Nebezpečné složky odstraněné z vyřazených zařízení
16 02 16	Jiné složky odstraněné z vyřazených zařízení neuvedené pod číslem 16 02 15
16 03	Vadné šarže a nepoužité výrobky
16 03 03*	Anorganické odpady obsahující nebezpečné látky
16 03 04	Anorganické odpady neuvedené pod číslem 16 03 03
16 03 05*	Organické odpady obsahující nebezpečné látky
16 03 06	Organické odpady neuvedené pod číslem 16 03 05
16 04	Odpadní výbušniny
16 04 01*	Odpadní munice
16 04 02*	Odpad ze zábavní pyrotechniky
16 04 03*	Jiné odpadní výbušniny
16 05	Chemické látky a plyny v tlakových nádobách a vyřazené chemikálie
16 05 04*	Plyny v tlakových nádobách (včetně halonů) obsahující nebezpečné látky
16 05 05	Jiné plyny v tlakových nádobách (včetně halonů) neuvedené pod 16 05 04
16 05 06*	Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
16 05 07*	Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
16 05 08*	Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
16 05 09	Vyřazené chemikálie neuvedené pod čísly 16 05 06, 16 05 07 nebo 16 05 08
16 06	Baterie a akumulátory
16 06 01*	Olověné akumulátory
16 06 02*	Nikl-kadmiové baterie a akumulátory
16 06 03*	Baterie obsahující rtuť
16 06 04	Alkalické baterie (kromě baterií uvedených pod číslem 16 06 03)
16 06 05	Jiné baterie a akumulátory
16 06 06*	Odděleně soustřeďované elektrolyty z baterií a akumulátorů
16 07	Odpady z čištění přepravních a skladovacích nádrží a sudů (kromě odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12)
16 07 08*	Odpady obsahující ropné látky
16 07 09*	Odpady obsahující jiné nebezpečné látky
16 07 99	Odpady jinak blíže neurčené
16 08	Upotřebené katalyzátory
16 08 01	Upotřebené katalyzátory obsahující zlato, stříbro, rhenium, rhodium, paladium, iridium nebo platinu (kromě odpadu uvedeného pod číslem 16 08 07)
16 08 02*	Upotřebené katalyzátory obsahující nebezpečné přechodné kovy (21) nebo jejich sloučeniny
16 08 03	Upotřebené katalyzátory obsahující jiné přechodné kovy nebo sloučeniny přechodných kovů (kromě odpadu uvedeného pod číslem 16 08 07)
16 08 04	Upotřebené tekuté katalyzátory z katalytického krakování (kromě odpadu uvedeného pod číslem 16 08 07)
16 08 05*	Upotřebené katalyzátory obsahující kyselinu fosforečnou
16 08 06*	Upotřebené kapaliny použité jako katalyzátory
16 08 07*	Upotřebené katalyzátory znečištěné nebezpečnými látkami
16 09	Oxidační činidla
16 09 01*	Manganistany, např. manganistan draselný
16 09 02*	Chromany, např. chroman draselný, dichroman draselný nebo sodný
16 09 03*	Peroxidy, např. peroxid vodíku
16 09 04*	Oxidační činidla jinak blíže neurčená
16 10	Odpadní vody určené k úpravě mimo místo vzniku
16 10 01*	Odpadní vody obsahující nebezpečné látky
16 10 02	Odpadní vody neuvedené pod číslem 16 10 01
16 10 03*	Vodné koncentráty obsahující nebezpečné látky
16 10 04	Vodné koncentráty neuvedené pod číslem 16 10 03
16 11	Odpadní vyzdívky a žáruvzdorné materiály
16 11 01*	Vyzdívky na bázi uhlíku a žárovzdorné materiály z metalurgických procesů obsahující nebezpečné látky
16 11 02	Jiné vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod 16 11 01
16 11 03*	Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů obsahující nebezpečné látky
16 11 04	Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 03
16 11 05*	Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů obsahující nebezpečné látky
16 11 06	Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 05
17	STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST)
17 01	Beton, cihly, tašky a keramika
17 01 01	Beton
17 01 02	Cihly
17 01 03	Tašky a keramické výrobky
17 01 06*	Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky
17 01 07	Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06
17 02	Dřevo, sklo a plasty
17 02 01	Dřevo
17 02 02	Sklo
17 02 03	Plasty
17 02 04*	Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné
17 03	Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu
17 03 01*	Asfaltové směsi obsahující dehet
17 03 02	Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01
17 03 03*	Uhelný dehet a výrobky z dehtu
17 04	Kovy (včetně jejich slitin)
17 04 01	Měď, bronz, mosaz
17 04 02	Hliník
17 04 03	Olovo
17 04 04	Zinek
17 04 05	Železo a ocel
17 04 06	Cín
17 04 07	Směsné kovy
17 04 09*	Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami
17 04 10*	Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky
17 04 11	Kabely neuvedené pod 17 04 10
17 05	Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina
17 05 03*	Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky
17 05 04	Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03
17 05 05*	Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky
17 05 06	Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05
17 05 07*	Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky
17 05 08	Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07
17 06	Izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu
17 06 01*	Izolační materiál s obsahem azbestu
17 06 03*	Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
17 06 04	Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03
17 06 05*	Stavební materiály obsahující azbest
17 08	Stavební materiál na bázi sádry
17 08 01*	Stavební materiály na bázi sádry znečištěné nebezpečnými látkami
17 08 02	Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01
17 09	Jiné stavební a demoliční odpady
17 09 01*	Stavební a demoliční odpady obsahující rtuť
17 09 02*	Stavební a demoliční odpady obsahující PCB (např. těsnící materiály obsahující PCB, podlahoviny na bázi pryskyřic obsahující PCB, utěsněné zasklené dílce obsahující PCB, kondenzátory obsahující PCB)
17 09 03*	Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky
17 09 04	Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03
18	ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ A VETERINÁRNÍ PÉČE A/NEBO Z VÝZKUMU S NIMI SOUVISEJÍCÍHO (S VÝJIMKOU KUCHYŇSKÝCH ODPADŮ A ODPADU ZE STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ, KTERÉ SE ZDRAVOTNICTVÍM BEZPROSTŘEDNĚ NESOUVISÍ)
18 01	Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí
18 01 01	Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03)
18 01 02	Části těla a orgány včetně krevních vaků a krevních konzerv (kromě čísla 18 01 03)
18 01 03*	Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce
18 01 04	Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (např. obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny)
18 01 06*	Chemikálie které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
18 01 07	Chemikálie neuvedené pod číslem 18 01 06
18 01 08*	Nepoužitelná cytostatika
18 01 09	Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08
18 01 10*	Odpadní amalgám ze stomatologické péče
18 02	Odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat
18 02 01	Ostré předměty (kromě čísla 18 02 02)
18 02 02*	Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce
18 02 03	Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce
18 02 05*	Chemikálie sestávající z nebezpečných látek nebo tyto látky obsahující
18 02 06	Jiné chemikálie neuvedené pod číslem 18 02 05
18 02 07*	Nepoužitelná cytostatika
18 02 08	Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 07
19	ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ (VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ) ODPADU, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD PRO ČIŠTĚNÍ TĚCHTO VOD MIMO MÍSTO JEJICH VZNIKU A Z VÝROBY VODY PRO SPOTŘEBU LIDÍ A VODY PRO PRŮMYSLOVÉ ÚČELY
19 01	Odpady ze spalování nebo z pyrolýzy odpadů
19 01 02	Železné materiály získané z pevných zbytků po spalování
19 01 05*	Filtrační koláče z čištění odpadních plynů
19 01 06*	Odpadní vody z čištění odpadních plynů a jiné odpadní vody
19 01 07*	Pevné odpady z čištění odpadních plynů
19 01 10*	Upotřebené aktivní uhlí z čištění spalin
19 01 11*	Popel a struska obsahující nebezpečné látky
19 01 12	Jiný popel a struska neuvedené pod číslem 19 01 11
19 01 13*	Popílek obsahující nebezpečné látky
19 01 14	Jiný popílek neuvedený pod číslem 19 01 13
19 01 15*	Kotelní prach obsahující nebezpečné látky
19 01 16	Kotelní prach neuvedený pod číslem 19 01 15
19 01 17*	Odpad z pyrolýzy obsahující nebezpečné látky
19 01 18	Odpad z pyrolýzy neuvedený pod číslem 19 01 17
19 01 19	Odpadní písky z fluidních loží
19 01 99	Odpady jinak blíže neurčené
19 02	Odpady z fyzikálně-chemických úprav odpadů (např. odstraňování chromu či kyanidů, neutralizace)
19 02 03	Upravené směsi odpadů obsahující pouze odpady nehodnocené jako nebezpečné
19 02 04*	Upravené směsi odpadů, které obsahují nejméně jeden odpad hodnocený jako nebezpečný
19 02 05*	Kaly z fyzikálně-chemického zpracování obsahující nebezpečné látky
19 02 06	Kaly z fyzikálně-chemického zpracování neuvedené pod číslem 19 02 05
19 02 07*	Olej a koncentráty ze separace
19 02 08*	Kapalné hořlavé odpady obsahující nebezpečné látky
19 02 09*	Pevné hořlavé odpady obsahující nebezpečné látky
19 02 10	Hořlavé odpady neuvedené pod čísly 19 02 08 a 19 02 09
19 02 11*	Jiné odpady obsahující nebezpečné látky
19 02 99	Odpady jinak blíže neurčené
19 03	Stabilizované/solidifikované odpady (22)
19 03 04*	Odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně5) stabilizovaný (23)
19 03 05	Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04
19 03 06*	Solidifikovaný odpad hodnocený jako nebezpečný
19 03 07	Solidifikovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 06
19 04	Vitrifikovaný odpad a odpad z vitrifikace
19 04 01	Vitrifikovaný odpad
19 04 02*	Popílek a jiný odpad z čištění spalin
19 04 03*	Nevitrifikovaná pevná fáze
19 04 04	Chladící voda z ochlazování vitrifikovaného odpadu
19 05	Odpady z aerobního zpracování pevných odpadů
19 05 01	Nezkompostovaný podíl komunálního nebo podobného odpadu
19 05 02	Nezkompostovaný podíl odpadů živočišného a rostlinného původu
19 05 03	Kompost nevyhovující jakosti
19 05 99	Odpady jinak blíže neurčené
19 06	Odpady z anaerobního zpracování odpadu
19 06 03	Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu
19 06 04	Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu
19 06 05	Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu
19 06 06	Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu
19 06 99	Odpady jinak blíže neurčené
19 07	Průsaková voda ze skládek
19 07 02*	Průsaková voda ze skládek obsahující nebezpečné látky
19 07 03	Průsaková voda ze skládek neuvedená pod číslem 19 07 02
19 08	Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené
19 08 01	Shrabky z česlí
19 08 02	Odpady z lapáků písku
19 08 05	Kaly z čištění komunálních odpadních vod
19 08 06*	Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů
19 08 07*	Roztoky a kaly z regenerace iontoměničů
19 08 08*	Odpad z membránového systému obsahující těžké kovy
19 08 09	Směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky
19 08 10*	Směs tuků a olejů z odlučovače tuků neuvedená pod číslem 19 08 09
19 08 11*	Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky
19 08 12	Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11
19 08 13*	Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky
19 08 14	Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 13
19 08 99	Odpady jinak blíže neurčené
19 09	Odpady z výroby vody pro spotřebu lidí nebo vody pro průmyslové účely
19 09 01	Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů)
19 09 02	Kaly z čiření vody
19 09 03	Kaly z dekarbonizace
19 09 04	Upotřebené aktivní uhlí
19 09 05	Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů
19 09 06	Roztoky a kaly z regenerace iontoměničů
19 09 99	Odpady jinak blíže neurčené
19 10	Odpady z drcení odpadu obsahujícího kovy
19 10 01	Železný a ocelový odpad
19 10 02	Neželezný odpad
19 10 03*	Lehké frakce a prach obsahující nebezpečné látky
19 10 04	Lehké frakce a prach neuvedené pod číslem 19 10 03
19 10 05*	Jiné frakce obsahující nebezpečné látky
19 10 06	Jiné frakce neuvedené pod číslem 19 10 05
19 11	Odpady z regenerace olejů
19 11 01*	Upotřebené filtrační hlinky
19 11 02*	Kyselé dehty
19 11 03*	Odpadní voda z regenerace olejů
19 11 04*	Odpady z čištění paliv pomocí zásad
19 11 05*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
19 11 06	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 19 11 05
19 11 07*	Odpady z čištění spalin
19 11 99	Odpady jinak blíže neurčené
19 12	Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené (např. třídění, drcení, lisování, peletizace)
19 12 01	Papír a lepenka
19 12 02	Železné kovy
19 12 03	Neželezné kovy
19 12 04	Plasty a kaučuk
19 12 05	Sklo
19 12 06*	Dřevo obsahující nebezpečné látky
19 12 07	Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06
19 12 08	Textil
19 12 09	Nerosty (např. písek, kameny)
19 12 10	Spalitelný odpad (palivo vyrobené z odpadu)
19 12 11*	Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu obsahujícího nebezpečné látky
19 12 12	Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11
19 13	Odpady ze sanace zeminy a podzemní vody
19 13 01*	Pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky
19 13 02	Pevné odpady ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 01
19 13 03*	Kaly ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky
19 13 04	Kaly ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 03
19 13 05*	Kaly ze sanace podzemní vody obsahující nebezpečné látky
19 13 06	Kaly ze sanace podzemní vody neuvedené pod číslem 19 13 05
19 13 07*	Jiný kapalný odpad ze sanace podzemní vody obsahující nebezpečné látky
19 13 08	Jiný kapalný odpad ze sanace podzemní vody neuvedený pod číslem 19 13 07
20	KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK Z ODDĚLENÉHO SBĚRU
20 01	Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)
20 01 01	Papír a lepenka
20 01 02	Sklo
20 01 08	Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
20 01 10	Oděvy
20 01 11	Textilní materiály
20 01 13*	Rozpouštědla
20 01 14*	Kyseliny
20 01 15*	Zásady
20 01 17*	Fotochemikálie
20 01 19*	Pesticidy
20 01 21*	Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
20 01 23*	Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky
20 01 25	Jedlý olej a tuk
20 01 26*	Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25
20 01 27*	Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky
20 01 28	Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27
20 01 29*	Detergenty obsahující nebezpečné látky
20 01 30	Detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29
20 01 31*	Nepoužitelná cytostatika
20 01 32	Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31
20 01 33*	Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie
20 01 34	Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33
20 01 35*	Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 2001 236) (24)
20 01 36	Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35
20 01 37*	Dřevo obsahující nebezpečné látky
20 01 38	Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37
20 01 39	Plasty
20 01 40	Kovy
20 01 41	Odpady z čištění komínů
20 01 99	Další frakce jinak blíže neurčené
20 02	Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)
20 02 01	Biologicky rozložitelný odpad
20 02 02	Zemina a kameny
20 02 03	Jiný biologicky nerozložitelný odpad
20 03	Ostatní komunální odpady
20 03 01	Směsný komunální odpad
20 03 02	Odpad z tržišť
20 03 03	Uliční smetky
20 03 04	Kal ze septiků a žump
20 03 06	Odpad z čištění kanalizace
20 03 07	Objemný odpad
20 03 99	Komunální odpady jinak blíže neurčené

ČÁST 3

Seznam A (příloha II Basilejské úmluvy) (25)
Y46	Odpady shromažďované z domácností (26)
Y47	Zbytky vzniklé při spalování odpadů z domácností
Seznam B (Odpad z dodatku 4 části II rozhodnutí OECD (27))
Odpady s obsahem kovů
AA 010	261900	Struska, okuje a jiné odpady z výroby železa a oceli (28)
AA 060	262050	Popely a zbytky s obsahem vanadu (26)
AA 190	810420 ex 810430	Odpad hořčíku, který je hořlavý, samozápalný, nebo uvolňuje při styku s vodou hořlavé plyny v nebezpečném množství
Odpad obsahující převážně anorganické složky, které mohou obsahovat kovy a organické látky
AB 030		Odpady z povrchové úpravy kovů z nekyanidových technologiíí
AB 070		Slévárenský písek
AB 120	ex 281290 ex 3824	Anorganické halogenidové sloučeniny jinde neuvedené nebo nezahrnuté
AB 150	ex 382490	Nečištěný siřičitan vápenatý a síran vápenatý z odsíření spalin
Odpad obsahující převážně organické složky, které mohou obsahovat kovy a anorganické látky
AC 060	ex 381900	Hydraulické kapaliny
AC 070	ex 381900	Brzdové kapaliny
AC 080	ex 382000	Nemrznoucí kapaliny
AC 150		Chlorfluoruhlovodíky
AC 160		Halony
AC 170	ex 440310	Odpady impregnovaného korku a impregnovaného dřeva
Odpady, které mohou obsahovat anorganické i organické složky
AD 090	ex 382490	Odpady z výroby, přípravy a používání reprografických a fotografických chemikálií a materiálů, jinde neuvedené ani nezahrnuté
AD 100		Odpady z povrchové úpravy plastů bez použití kyanidů
AD 120	ex 391400 ex 3915	Iontoměničové pryskyřice
AD 150		Přírodní materiály používané jako filtrační média (např. biofiltry)
Odpad obsahující hlavně anorganické složky, které mohou obsahovat kovy a organické látky
RB 020	ex 6815	Keramická vlákna vláknům fyzikálně-chemickými vlastnostmi podobnými vlastnostem azbestu

(1) Odkazy v seznamech A a B příloh I, III a IV odkazují na přílohy Basilejské úmluvy.

(2) Upozornění: obdobná položka v seznamu B (B1160) nepředstavuje výjimku.

(3) Tato položka nezahrnuje odpadní zařízení k výrobě elektrické energie.

(4) PCB jsou v koncentraci 50 mg/kg nebo vyšší.

(5) PCB v koncentraci 50 mg/kg nebo vyšší.

(6) Koncentrace 50 mg/kg se považuje za mezinárodně uznávaný limit pro všechny odpady. Některé země však zavedly pro určité odpady nižší limity (např. 20 mg/kg).

(7) „Prošlý“ znamená nepoužitý do doby doporučené výrobcem.

(8) Tato položka nezahrnuje dřevo ošetřené chemickými prostředky ke konzervaci dřeva.

(9) „Prošlý“ znamená nepoužitý do doby doporučené výrobcem.

(10) Upozornění: i když je míra znečištění látkami z přílohy I zpočátku nízká, výsledkem dalších postupů, včetně recyklace, mohou být samostatné frakce s podstatně vyššími koncentracemi látek uvedených v příloze I.

(11) Upozornění: status zinkového popele je v současné době přezkoumáván a existuje doporučení Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD), podle něhož by zinkový popel neměl být nebezpečným zbožím.

(12) Tato položka nezahrnuje odpadní zařízení určené pro výrobu elektrické energie.

(13) Opětovné použití může zahrnovat opravu, renovaci nebo inovaci, ale ne celkovou opětovnou remontáž.

(14) Vněkterých zemích se tyto materiály určené k přímému opětovnému použití nepovažují za odpad.

(15) Koncentrace benzo[a]pyrenu by neměla činit 50mg/kg a více.

(16) Rozumí se, že tento odpad je zcela polymerizován.

(17) — Z této položky jsou vyloučeny odpady od konečného spotřebitele. — Odpady nesmí být smíšeny. — Je třeba vzít v úvahu problémy vzniklé při spalování na otevřeném ohni.

(18) Odpady označené hvězdičkou se považují za nebezpečný odpad podle směrnice 91/689/EHS. Při identifikaci odpadu na níže uvedeném seznamu je relevantní úvod v příloze rozhodnutí Komise 2000/532/ES.

(19) Pro účely tohoto seznamu odpadů jsou PCB definovány ve směrnici Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT) (Úř. věst. L 243, 24.9.1996, s. 31).

(20) Nebezpečné součásti z elektrických a elektronických zařízení mohou zahrnovat akumulátory a baterie uvedené v čísle 16 06 a označené jako nebezpečné; rtuťové vypínače, sklo z obrazovek a jiné aktivované sklo atd.

(21) Pro účely této položky přechodnými kovy jsou: skandium, vanad, mangan, kobalt, měď, ytrium, niob, hafnium, wolfram, titan, chrom, železo, nikl, zinek, zirkon, molybden a tantal. Tyto kovy nebo jejich sloučeniny jsou nebezpečné, pokud jsou zařazeny jako nebezpečné látky. Zařazení jakožto nebezpečných látek stanoví, které z těchto přechodných kovů a jejich sloučenin jsou nebezpečné.

(22) Stabilizační procesy mění nebezpečnost složek odpadu a tím transformují nebezpečný odpad na odpad, který není nebezpečný. Procesy solidifikace mění pouze fyzikální skupenství odpadu (např. kapalinu na pevnou látku) pomocí přísad beze změny chemických vlastností odpadu.

(23) Odpad se považuje za částečně stabilizovaný, jestliže je v krátkém, středním nebo dlouhém časovém období po stabilizačním procesu způsobilý uvolňovat do životního prostředí nebezpečné složky, které nebyly zcela přeměněny ve složky nikoliv nebezpečné.

(24) Nebezpečné součástky z elektrického a elektronického příslušenství mohou zahrnovat akumulátory a baterie uvedené v podskupině 16 06 a označené jako nebezpečné; rtuťové přepínače, sklo z obrazovek a jiné aktivované sklo atd.

(25) Tento seznam pochází z dodatku 4 části I rozhodnutí OECD.

(26) Pokud nejsou zařazeny pod jednu položku v příloze III.

(27) Odpady s čísly AB 130, AC 250, AC 260 a AC 270 byly ze seznamu odstraněny, protože se postupem podle článku 18 směrnice 75/442/EHS považovaly za bezpečné, a proto se na ně nevztahuje zákaz vývozu podle článku 35 tohoto nařízení.

(28) Tato položka zahrnuje odpady ve formě popelů, zbytků, strusek, okují, stěrů, prachů, kalů a koláčů, pokud materiál není výslovně uveden jinde.

PŘÍLOHA VI

Formulář pro zařízení s předchozím souhlasem (článek 14)

Příslušný orgán	Zařízení k využití odpadů				Identifikace odpadů	Doba platnosti		Předem odsouhlasené množství celkem
	Název a č. zařízení k využití odpadů	Adresa	Způsob využití (+ kód R)	Použité technologie	(kód)	od	do	(kg/litry)

PŘÍLOHA VII

INFORMACE DOPROVÁZEJÍCÍ PŘEPRAVU ODPADŮ PODLE ČL. 3 ODST. 2 A 4

PŘÍLOHA VIII

POKYNY PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ZPŮSOBEM ŠETRNÝM K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ (článek 49)

I. Pokyny přijaté podle Basilejské úmluvy:

1. Technické pokyny pro nakládání s klinickými a zdravotnickými odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí (Y1; Y3) (1).

2. Technické pokyny pro nakládání s odpadními olověnými akumulátory způsobem šetrným k životnímu prostředí (1).

3. Technické pokyny pro nakládání s odpady z úplné nebo částečné demontáže lodí způsobem šetrným k životnímu prostředí (1).

4. Obecné technické pokyny pro nakládání s odpady, které jsou složeny z perzistentních organických polutantů (POP), nebo je obsahují nebo jsou jimi kontaminovány, způsobem šetrným k životnímu prostředí (2) .

5. Obecné technické pokyny pro nakládání s odpady, které jsou složeny z polychlorovaných bifenylů (PCB), polychlorovaných terfenylů (PCT) nebo polybromovaných bifenylů (PBB), nebo je obsahují nebo jsou jimi kontaminovány, způsobem šetrným k životnímu prostředí (2) .

6. Obecné technické pokyny pro recyklaci/zpracování kovů a sloučenin kovů (R4), způsobem šetrným k životnímu prostředí (2) .

II. Směrnice přijaté OECD:

Technické pokyny pro nakládání se zvláštními toky odpadů způsobem šetrným k životnímu prostředí: Použité a vyřazené osobní počítače (3)

III. Pokyny přijaté Mezinárodní námořní organizací (IMO)

Pokyny pro recyklaci lodí (4)

IV. Pokyny přijaté Mezinárodním úřadem práce (ILO):

Zdraví a bezpečnost při demontáži lodí: pokyny pro asijské země a Turecko (5)

(1) Přijaté na 6. konferenci smluvních stran Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, 9.-13. prosince 2002.

(2) Přijato na sedmé konferenci smluvních stran Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování ve dnech 25.-29. října 2004.

(3) Přijaté Výborem pro environmentální politiku OECD v únoru 2003 (dokument ENV/EPOC/WGWPR(2001)3/FINAL).

(4) Usnesení A.962 přijaté shromážděním IMO na 23. řádném zasedání, 24. listopadu - 5. prosince 2003.

(5) Jejich zveřejnění schválil výkonný orgán ILO na 289. zasedání, 11.-26. března 2004.

PŘÍLOHA IX

DOPLŇKOVÝ DOTAZNÍK PRO ZPRÁVY ČLENSKÝCH STÁTŮ PODLE ČL. 51 ODST. 2

Poznámky pro vyplňování tabulek:

Kódy D a R jsou uvedeny v příloze II A a II B směrnice 75/442/EHS.

Kódy pro identifikaci odpadů jsou uvedeny v přílohách III, IIIA, IIIB, IV a IVA tohoto nařízení.

Tabulka 1

INFORMACE O VÝJIMKÁCH Z PROVÁDĚNÍ ZÁSADY BLÍZKOSTI, PRIORITY VYUŽÍVÁNÍ A SOBĚSTAČNOSTI (čl. 11 odst. 3)

Identifikace odpadů (kód)	Množství (kg/litry)	Země určení (De)/země odeslání (Di)	Způsob odstranění odpadu kód D	Oznámení záležitosti Komisi (ano/ne)

Tabulka 2

NÁMITKY PROTI PLÁNOVANÉ PŘEPRAVĚ NEBO ODSTRANĚNÍ (čl. 11 odst. 1 písm. g))

Identifikace odpadů (kód)	Množství (kg/litry)	Země tranzitu (T)/země odeslání (Di)	Důvody námitek (vhodnou odpověď zaškrtněte)			Zařízení
Identifikace odpadů (kód)	Množství (kg/litry)	Země tranzitu (T)/země odeslání (Di)	Čl. 11 odst. 1 písm. g) bod i)	Čl. 11 odst. 1 písm. g) bod ii)	Čl. 11 odst. 1 písm. g) bod iii)	Název (v případě čl. 11 odst. 1 písm. g) bodu ii))	Způsob odstranění odpadu kód D

Tabulka 3

NÁMITKY PROTI PLÁNOVANÉ PŘEPRAVĚ NEBO VYUŽITÍ (čl. 12 odst. 1 písm. c))

Identifikace odpadů (kód)	Množství (kg/litry)	Země určení	Důvody námitek a podrobnosti o příslušných vnitrostátních právních předpisech	Zařízení (v zemi určení)
				Název	Způsob využití kód R

Tabulka 4

INFORMACE O ROZHODNUTÍCH PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ O VYDÁNÍ PŘEDCHOZÍHO SOUHLASU

(ČLÁNEK 14)

Příslušný orgán	Zařízení k využití odpadů				Identifikace odpadů (kód)	Doba platnosti		Zrušení (datum)
Příslušný orgán	Název a č.	Adresa	Způsob využití kód R	Použité technologie		od	do	Zrušení (datum)

Tabulka 5

INFORMACE O NEDOVOLENÉ PŘEPRAVĚ ODPADŮ (1) (článek 24 a čl. 50 odst. 1)

Identifikace odpadů (kód)	Množství (kg/litry)	Země určení (De) a země odeslání (Di)	Určení důvodu nedovolenosti (případně odkaz na porušené články)	Odpovědnost za nedovolenou přepravu (vhodnou odpověď zaškrtněte)			Přijatá opatření včetně možných sankcí
Identifikace odpadů (kód)	Množství (kg/litry)	Země určení (De) a země odeslání (Di)		Oznamovatel	Příjemce	Ostatní	Přijatá opatření včetně možných sankcí

Tabulka 6

INFORMACE O ZVLÁŠTNÍCH CELNÍCH ÚŘADECH URČENÝCH ČLENSKÝMI STÁTY PRO PŘEPRAVU ODPADŮ VSTUPUJÍCÍCH DO SPOLEČENSTVÍ A VYSTUPUJÍCÍCH ZE SPOLEČENSTVÍ (článek 55)

Celní úřad
Úřad	Umístění	Kontrolované země vývozu/dovozu

(1) Informace o případech, které byly během vykazovaného období uzavřeny.

P6_TA(2005)0394

Nesplnění smluvních požadavků na kvalitu služeb v oblasti nákladní železniční dopravy ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o náhradách v případech nesplnění smluvních požadavků na kvalitu služeb v oblasti nákladní železniční dopravy (KOM(2004)0144 — C6-0004/2004 — 2004/0050(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0144) (1),

—	s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 71 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0004/2004),

—	s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0171/2005),

1.	zamítá návrh Komise;

2.	vyzývá Komisi, aby stáhla svůj návrh;

3.	pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TA(2005)0395

Integrovaný akční program v oblasti celoživotního vzdělávání ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí integrovaný akční program v oblasti celoživotního vzdělávání (KOM(2004)0474 — C6-0095/2004 — 2004/0153(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0474) (1),

—	s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 149 odst. 4 a 150 odst. 4 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0095/2004),

—	s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0267/2005),

1.	schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.	podotýká, že finanční částky, které uvedla Komise v návrhu na období po roce 2006, podléhají rozhodnutím o příštím víceletém finančním rámci;

3.	vyzývá Komisi, aby případně předložila návrh upravující finanční referenční částku programu, jakmile bude schválen příští víceletý finanční rámec;

4.	vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

5.	pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2004)0153

Postoj Evropského paralamentu přijatý v prvním čtení den 25. října 2005 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2005/ES, kterým se zavádí integrovaný akční program v oblasti celoživotního vzdělávání

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 149 odst. 4 a čl. 150 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutím Rady 1999/382/ES (4) byla zavedena druhá fáze akčního programu Společenství v oblasti odborného vzdělávání „Leonardo da Vinci“.

(2)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 253/2000/ES (5) byla zavedena druhá fáze akčního programu Společenství v oblasti vzdělávání „Socrates“.

(3)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2318/2003/ES (6) byl vytvořen víceletý program (2004-2006) pro účinnou integraci informačních a komunikačních technologií (ICT) do vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy v Evropě (program eLearning).

(4)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 791/2004/ES (7) byl vytvořen akční program Společenství na podporu subjektů činných na evropské úrovni v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a na podporu určitých činností v této oblasti.

(5)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES (8) byl vytvořen jednotný rámec pro průhlednost kvalifikací a znalostí (Europass).

(6)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2317/2003/ES (9) byl zaveden program pro zlepšování kvality vysokého školství a na podporu mezikulturního porozumění prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi (Erasmus Mundus) (2004-2008).

(7)	Značná nerovnost ve výsledcích vzdělávacích systémů v Evropské unii, jak ji dokládá zpráva PISA 2003, je důvodem znepokojení.

(8)	Boloňskou deklarací podepsanou dne 19. června 1999 ministry školství 29 evropských zemí byl vytvořen mezivládní proces zaměřený na vytvoření „Evropské oblasti vysokoškolského vzdělávání“ do roku 2010, který vyžaduje podporu na úrovni Společenství.

(9)

Evropská rada na svém zvláštním zasedání v Lisabonu ve dnech 23.-24. března 2000 stanovila strategický cíl pro Evropskou unii, která se tak má stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě schopnou udržitelného hospodářského růstu s větším počtem a vyšší kvalitou pracovních míst a větší sociální soudržností, a vyzvala Radu pro vzdělávání, aby provedla celkovou reflexi konkrétních budoucích cílů vzdělávacích systémů se zaměřením na společné zájmy a priority při respektování národnostní rozmanitosti.

(10)	Vyspělá společnost založená na znalostech je klíčem k vyššímu růstu a k vyšší míře zaměstnanosti. Vzdělávání a odborná příprava jsou základními prioritami Evropské unie na cestě k uskutečňování lisabonských cílů.

(11)	Dne 12. února 2001přijala Rada zprávu o konkrétních budoucích cílech vzdělávacích a školících systémů. Dne 14. června 2002 pak přijala podrobný pracovní program o sledování těchto cílů vyžadující podporu na úrovni Společenství.

(12)	Evropská rada na svém zasedání v Göteborgu ve dnech 15.-16. června 2001 odsouhlasila strategii pro udržitelný rozvoj a dodala environmentální rozměr lisabonskému procesu pro zaměstnanost, hospodářské reformy a sociální soudržnost.

(13)

Evropská rada na svém zasedání v Barceloně ve dnech 15.-16. března 2002 stanovila cíl spočívající v tom, že se vzdělávací a školící systémy Evropské unie stanou do roku 2010 známkou světové kvality, a vyzvala k provádění opatření vedoucích ke zlepšení zvládání základních dovedností zejména výukou alespoň dvou cizích jazyků od útlého věku.

(14)

Sdělení Komise nazvané Vytvoření evropské oblasti celoživotního vzdělávání a usnesení Rady ze dne 27. června 2002 o celoživotním vzdělávání (10) potvrzují, že celoživotní vzdělávání by mělo být pozvednuto na vyšší úroveň opatřeními a politikami prováděnými v této oblasti v rámci programů Společenství.

(15)

V usnesení k výše uvedenému sdělení Komise (11) uvítal Evropský parlament iniciativu Evropské investiční banky i2i, která rozšířila její pravomoc o poskytování studijních půjček v zájmu zlepšení vzdělávacích příležitostí, a vyzval Komisi a členské státy k usnadnění půjček EIB pro celoživotní vzdělávání.

(16)

Usnesením Rady ze dne 19. prosince 2002 o podpoře posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a profesní přípravy (12) byl vytvořen proces posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a profesní přípravy vyžadující podporu na úrovni Společenství. Kodaňská deklarace dohodnutá dne 30. listopadu 2002 ministry školství 31 evropských zemí zapojila do uvedeného procesu sociální partnery a kandidátské země.

(17)	Sdělení Komise o akčním plánu pro dovednosti a mobilitu si všímá trvající potřeby akce na evropské úrovni pro zlepšení uznávání kvalifikace vzdělání a odborné přípravy.

(18)	Sdělení Komise o akčním plánu na podporu studia jazyků a jazykové rozmanitosti vymezilo akce, které budou provedeny na evropské úrovni v období 2004-2006, a vyžaduje další návaznou akci.

(19)

Podpora výuky a studia jazyků a jazykové rozmanitosti, včetně úředních jazyků Společenství a jeho regionálních jazyků a jazyků menšin, by měla být prioritou činnosti Společenství v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Taková činnost je zvláště důležitá v pohraničních regionech členských států s ohledem na jazyky používané v sousedních regionech jiných členských států.

(20)

Prozatímní hodnotící zprávy o stávajících programech Socrates a Leonardo da Vinci a veřejné konzultace ohledně budoucnosti činnosti Společenství v oblasti vzdělání a výchovy odhalily silnou a v některých ohledech rostoucí potřebu trvající spolupráce a mobility v těchto oblastech na evropské úrovni. Zdůraznily význam vytvoření užších vazeb mezi programy Společenství a rozvojem politiky vzdělání a výchovy, vyjádřily přání, aby akce Společenství byla strukturovaná tak, aby lépe odpovídala příkladu celoživotního vzdělávání a požadovaly jednodušší, uživatelsky přívětivější a flexibilnější přístup k provádění této akce.

(21)

Podstatné výhody by vzešly z integrace podpory Společenství pro nadnárodní spolupráci a mobilitu v oblastech vzdělání a výchovy do jediného programu, který by umožnil větší součinnost mezi různými oblastmi akce a nabídl větší prostor na podporu rozvoje celoživotního vzdělávání a soudržnější, racionálnější a účinnější administrativní prostředky. Jednotný program by mimo jiné přispěl ke zlepšení spolupráce mezi různými úrovněmi vzdělávání.

(22)

Měl by proto být zaveden integrovaný program, který by prostřednictvím celoživotního vzdělávání přispíval k rozvoji Evropské unie jako vyspělé společnosti založené na znalostech s udržitelným hospodářským rozvojem, větším počtem a vyšší kvalitou pracovních míst a větší sociální soudržností a kultury, která je založena na dodržování lidských práv a demokracie .

(23)

Vzhledem ke specifikám škol, sektorů vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a vzdělávání dospělých a následné potřebě akce Společenství, která má být založena na cílech, formách akce a organizačních strukturách jim uzpůsobeným, je vhodné ponechat jednotlivé programy v rámci integrovaného programu zaměřeného na každý z těchto čtyřech sektorů při maximalizaci soudržnosti a obecnosti mezi nimi.

(24)

Ve svém sdělení „Výstavba naší společné budoucnosti: Úkoly politik a rozpočtové prostředky rozšířené Unie 2007-2013“ Komise stanovila řadu kvantifikovaných cílů, které mají být dosaženy novou generací vzdělávacích a školících programů Společenství, které vyžadují podstatný nárůst akcí mobility a partnerství.

(25)

Vzhledem k prokázaným prospěšným dopadům nadnárodní mobility na jednotlivce a na vzdělávací a školící systémy, značné výši neuspokojené poptávky po mobilitě ve všech sektorech a jejímu významu v souvislosti s lisabonským cílem je nutné podstatně zvýšit objem podpory pro nadnárodní mobilitu v těchto čtyřech odvětvových programech.

(26)

Standardní příspěvek na mobilitu studentů v rámci programu Erasmus se od roku 1993 nezměnil a činí v průměru 150 EUR měsíčně. Z hlediska reálných nákladů to představuje 25 % snížení jeho skutečné hodnoty a stále větší překážku účasti méně majetných v programu. Aby standardní příspěvek na mobilitu studentů více odpovídal skutečným dalším nákladům, které si studenti studující v zahraničí hradí, měl by se v průběhu trvání programu postupně zvyšovat, a to z 210 EUR měsíčně v roce 2007 na 300 EUR měsíčně v roce 2013.

(27)

Měly by se více zabezpečit potřeby mobility jednotlivých studentů středních škol a dospělých studentů, na něž se dosud žádné programy Společenství nevztahovaly, zavedením nových typů mobility do podprogramů Comenius a Grundtvig. K rozvoji dlouhodobé spolupráce mezi školami v sousedních regionech by se měly také více využívat příležitosti, které poskytuje mobilita jednotlivých učitelů. V průběhu trvání integrovaného programu by si měl podprogram Comenius stanovit za cíl zapojit do individuální mobility přibližně 10 000 žáků středních škol a dosáhnout účasti přibližně 10 000 učitelů v individuální mobilitě mezi školami, zejména v sousedních regionech.

(28)

Malé a střední podniky hrají významnou úlohu v evropské ekonomice. Doposud však byla účast těchto podniků v programu Leonardo omezena. Měla by být podniknuta opatření, aby se zvýšila přitažlivost akce Společenství pro malé a střední podniky, zejména zpřístupněním příležitostí mobility učňům. V zájmu ocenění výsledků této mobility by měla být přijata vhodná opatření podobná těm, která byla zavedena v souvislosti s programem Erasmus.

(29)	Vzhledem ke zvláštním problémům v oblasti vzdělávání, s nimiž se setkávají děti rodičů cestujících za prací nebo migrujících pracovníků v Evropě, by se měly plně vyžívat možnosti, které poskytuje program Comenius v podpoře nadnárodních činností zaměřených na jejich potřeby.

(30)	Zvýšená mobilita v rámci EU, jež však nijak nenarušuje kvalitu, musí být naopak důsledně provázena neustálým zvyšováním standardů.

(31)	Jestliže se program Erasmus Mundus stane součástí integrovaného programu, musí být odpovídajícím způsobem navýšen i celkový rozpočet.

(32)

Za účelem reakce na zvýšenou potřebu podpůrných činností na evropské úrovni určených pro dosažení těchto cílů politiky, zajištění prostředků podpory činnosti mezi odvětvími v oblastech jazyků a ICT a posílení šíření a využívání výsledků tohoto programu, je vhodné doplnit tyto čtyři odvětvové programy průřezovým programem.

(33)

Za účelem reakce na rostoucí potřebu znalostí a dialogu o evropském integračním procesu a jeho rozvoji je důležité podněcovat dokonalost výuky, výzkumu a reflexe v této oblasti podporou vysokoškolských institucí specializujících se na studium evropského integračního procesu, evropských sdružení v oblasti vzdělání a výchovy a akce Jean Monnet.

(34)

Je nutné zajistit dostatečnou flexibilitu ve formulaci tohoto rozhodnutí za účelem zajištění možnosti provádět vhodné úpravy v akcích integrovaného programu tak, aby odpovídal měnícím se potřebám v období od roku 2007 do 2013 a aby zbavil účinnosti nepřiměřeně podrobná ustanovení předchozích fází programů Socrates a Leonardo da Vinci.

(35)	Ve všech svých činnostech musí Společenství odstraňovat nerovnosti a podporovat rovnost mezi muži a ženami podle článku 3 Smlouvy.

(36)

Dále podle článku 151 Smlouvy musí Společenství ve své akci podle dalších ustanovení Smlouvy brát v úvahu kulturní aspekty, zejména pro respektování a zvýšení rozmanitosti svých kultur. Zvláštní pozornost by měla být věnována synergii kultury s jinými oblastmi, např. vzděláváním. Rovněž by se měl podporovat mezikulturní dialog .

(37)	Existuje potřeba podpory aktivního občanství, dodržování lidských práv a demokracie a zesílení boje proti všem formám vyloučení včetně rasismu a xenofobie.

(38)	Zvláštní pozornost by měla být věnována skupinám obyvatel, které jsou v systémech vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii zastoupeny nedostatečně.

(39)	Je třeba se aktivně zabývat zvláštními vzdělávacími potřebami postižených lidí při provádění všech částí programu, včetně použití vyšších příspěvků na pokrytí dalších výdajů zdravotně postižených účastníků a zajištění podpory učení se znakové řeči a Braillovu písmu a jejich používání.

(40)	Měly by se vzít v úvahu dobré výsledky dosažené v Evropském roce vzdělávání prostřednictvím sportu (2004) a možnosti využití spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a sportovními organizacemi, které uvedený rok zvýraznil.

(41)	Kandidátské země pro členství Evropské unie a země ESVO, které jsou členy EHP, se mohou účastnit programů Společenství v souladu s dohodami, které budou podepsány mezi nimi a Společenstvím.

(42)

Evropská rada v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 schválila závěry Rady ze dne 16. června o západním Balkánu včetně přílohy „Soluňský program pro západní Balkán: směrem k evropské integraci“, která stanoví, že programy Společenství by měly být otevřeny procesu stabilizace a přidružování zemí na základě rámcových dohod, které budou podepsány mezi Společenstvím a uvedenými zeměmi.

(43)	Společenství a Švýcarská konfederace oznámily svůj záměr jednat ohledně uzavření dohod v oblastech společného zájmu jako jsou programy Společenství pro vzdělání, výchovu a mládež.

(44)	Integrovaný program by měl být pravidelně sledován a vyhodnocován ve spolupráci mezi Komisí a členskými státy za účelem možnosti provádění úprav zejména s ohledem na priority pro provádění opatření. Hodnocení by mělo zahrnovat externí hodnocení vypracované nezávislými a nestrannými subjekty.

(45)	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. února 2002 o provádění programu Socrates (13) přitáhlo pozornost k nepřiměřeně obtížným administrativním postupům pro žadatele o grant podle druhé fáze programu.

(46)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (14) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 (15) o prováděcích pravidlech k nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, které chrání finanční zájmy Společenství, musí být použity se zřetelem na zásady jednoduchosti a spojitosti ve výběru rozpočtových nástrojů, omezení počtu případů, kde si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a požadovanou proporcionalitu mezi výší zdrojů a administrativním břemenem souvisejícím s jejich použitím.

(47)	Pro úspěšné provádění programu je důležité zásadní zjednodušení administrativy při podávání žádostí. Chybí-li odpovídající právní rámec, měly by být požadavky týkající se administrativních a účetních náležitostí úměrné výši grantu.

(48)	Rovněž by měla být přijata vhodná opatření pro zabránění nesrovnalostem a podvodům a zároveň by měly být podniknuty nezbytné kroky pro obnovu ztracených, neprávem vyplacených nebo nesprávně použitých zdrojů.

(49)

Jelikož cílů navržené akce, totiž přispět evropskou spoluprací ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě nemůže být dosaženo dostatečně na úrovni členských států z důvodu potřeby multilaterálních partnerství, nadnárodní mobility a výměny informací v rámci celého Společenství, a proto, z důvodu povahy nezbytných akcí a opatření těchto cílů, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné.

(50)

Tímto rozhodnutím je stanoven finanční rámec pro celkové trvání programu, který bude základním referenčním bodem pro rozpočtový orgán ve smyslu bodu 33 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zlepšení rozpočtového procesu (16).

(51)	Opatření nezbytná pro provádění tohoto rozhodnutí by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (17),

ROZHODLY TAKTO:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Kapitola I

Integrovaný program

Článek 1

Zavedení integrovaného programu

1. Tímto rozhodnutím se zavádí integrovaný program pro akci Společenství v oblasti celoživotního vzdělávání, dále jen „integrovaný program“.

2. Obecným cílem integrovaného programu je přispívat prostřednictvím celoživotního vzdělávání k rozvoji Společenství jako vyspělé společnosti založené na znalostech s udržitelným hospodářským rozvojem, větším množstvím a vyšší kvalitou pracovních míst a větší sociální soudržností při zajištění dobré ochrany životního prostředí pro budoucí generace. Zejména se zaměřuje na podporu výměny, spolupráce a mobility mezi vzdělávacími a školícími systémy v rámci Společenství tak, aby se staly známkou světové kvality.

3. Integrovaný program má tyto konkrétní cíle:

a)	přispívat k rozvoji kvalitního celoživotního vzdělávání a přibližování vzdělávacích systémů členských států vyšším standardům kvality a podporovat inovace a evropský rozměr v systémech a postupech v dané oblasti;

b)	posílit spolupráci mezi podniky, školícími středisky, zařízeními zajišťujícími vysokoškolské vzdělávání a vědci v zájmu nejvyšší kvality poskytovaného vzdělávání a odborné přípravy;

c)	podpořit realizaci evropského prostoru celoživotního vzdělávání;

d)	napomáhat zvyšování kvality, atraktivity a dosažitelnosti příležitostí celoživotního vzdělávání dostupného v členských státech;

e)	posílit přínos celoživotního vzdělávání k osobnímu naplnění, sociální soudržnosti, aktivnímu občanství, mezikulturnímu dialogu, rovnosti pohlaví a zapojení osob se zvláštními potřebami;

f)	napomáhat podpoře kreativity, soutěživosti, zaměstnatelnosti a růstu podnikatelského ducha;

g)	přispívat k zvýšené účasti lidí všech věkových kategorií na celoživotním vzdělávání, a to bez ohledu na sociální původ a dosažené vzdělání, a věnovat zvláštní pozornost těm skupinám obyvatelstva, které jsou ve vzdělávání a odborné přípravě v Evropě nedostatečně zastoupeny ;

h)	podporovat studium jazyků a jazykovou rozmanitost;

i)	posilovat úlohu celoživotního vzdělávání při vytváření významu evropského občanství, založeného na chápání a dodržování lidských práv a demokracie, a podpory tolerance a úcty vůči ostatním národům a kulturám;

j)	podporovat spolupráci při zabezpečování kvality ve všech sektorech vzdělávání a odborné přípravy v Evropě;

k)	využívat výsledky, inovační výrobky a procesy a vyměňovat si správné postupy v oblastech, kterých se týká integrovaný program, aby se stanovením osvědčených postupů zvýšila kvalita vzdělávání a odborné přípravy.

4. V souladu s administrativními ustanoveními stanovenými v příloze má integrovaný program podporovat a doplňovat opatření přijatá členskými státy.

5. Podle článku 2 jsou cíle integrovaného programu plněny prováděním čtyř odvětvových programů, jednoho průřezového programu a programu Jean Monnet, dále jen společně „zvláštními programy“.

6. Toto rozhodnutí bude prováděno v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. Přípravná opatření včetně rozhodnutí Komise podle článku 9 však mohou být prováděna od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

7. Ustanoveními tohoto rozhodnutí týkajícími se integrovaného programu se budou také řídit zvláštní programy, na které se rovněž použijí zvláštní ustanovení.

Článek 2

Zvláštní programy

1. Odvětvové programy jsou tyto:

a)	program Comenius, který se zaměřuje na výukové a vzdělávací potřeby osob v předškolním a školním vzdělávání až po úroveň ukončení vyššího středního vzdělání a na výukové a vzdělávací potřeby institucí a organizací zajišťujících toto vzdělávání;

program Erasmus, který se zaměřuje na výukové a vzdělávací potřeby všech osob ve formálním vysokoškolském vzdělávání a odborném vzdělávání a profesní přípravě na terciární úrovni bez ohledu na délku příslušného studia nebo kvalifikace a včetně doktorského studia a na výukové a vzdělávací potřeby institucí a organizací zajišťujících toto vzdělávání a přípravu;

program Leonardo da Vinci, který se zaměřuje na výukové a vzdělávací potřeby všech osob v odborném vzdělávání a profesní přípravě včetně počátečního a dalšího odborného vzdělávání jiného než dalšího odborného vzdělávání a profesní přípravy na terciární úrovni, stejně jako na výukové a vzdělávací potřeby institucí a organizací zajišťujících nebo podporujících toto vzdělávání a přípravu;

d)	program Grundtvig, který se zaměřuje na výukové a vzdělávací potřeby osob ve všech formách vzdělávání dospělých stejně jako výukové a vzdělávací potřeby institucí a organizací zajišťujících nebo podporujících toto vzdělávání.

2. Průřezový program se skládá z těchto čtyř hlavních činností:

a)	spolupráce politik v celoživotním vzdělávání v rámci Společenství;

b)	podpora studia jazyků;

c)	rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a postupů založených na ICT pro celoživotní vzdělávání;

d)	šíření a využívání výsledků akcí podporovaných podle tohoto programu a předchozích souvisejících programů a výměna osvědčených postupů.

3. Program Jean Monnet podporuje instituce a činnosti v oblasti evropské integrace. Skládá se z těchto tří hlavních činností:

a)	akce Jean Monnet;

b)	grantů na provozní náklady na podporu specifikovaných institucí zabývajících se otázkami souvisejícími s evropskou integrací;

c)	grantů na provozní náklady na podporu dalších evropských institucí a sdružení v oblasti vzdělávání a výchovy.

4. Vedle cílů stanovených v článku 1 mají zvláštní programy tyto konkrétní cíle:

program Comenius:

i)	rozvíjet porozumění mezi mladými lidmi a vyučujícím personálem ohledně rozmanitosti evropských kultur a jazyků a jejich hodnot;

ii)	pomáhat mladým lidem získávat základní životní dovednosti a znalosti nezbytné pro jejich osobní rozvoj, pro budoucí zaměstnání a pro aktivní evropské občanství;

program Erasmus:

i)	podporovat realizaci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;

ii)	posilovat přínos vysokoškolského vzdělávání a dalšího odborného vzdělávání inovačnímu procesu;

program Leonardo da Vinci:

i)	napomáhat přizpůsobování se změnám a požadavkům na trhu práce a vývoji potřebných dovedností;

ii)	usnadnit mobilitu výdělečně činných studentů;

iii)	zvýšit přitažlivost odborného vzdělávání a přípravy a mobility pro zaměstnavatele a jednotlivce;

program Grundtvig:

i)	odpovídat na výzvu vzdělávání stárnoucí populace v Evropě;

ii)	napomáhat zajišťovat alternativní cesty ke zdokonalení znalostí a dovedností dospělých;

průřezový program:

i)	podporovat evropskou spolupráci v oblastech pokrývajících dva či více odvětvových programů;

ii)	podporovat sbližování vzdělávacích a školících systémů členských států;

program Jean Monnet:

i)	podněcovat výukové, výzkumné a reflexivní činnosti v oblasti studií evropské integrace;

ii)	podporovat existenci přiměřené palety institucí a sdružení zaměřených na otázky související s evropskou integrací a se vzděláváním a výchovou v evropské perspektivě.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se používají tyto definice:

1.	„předškolním“ se rozumí organizovaná vzdělávací činnost před začátkem povinné základní školní docházky;

2.	„žákem“ se rozumí osoba zapsaná pro výuku ve škole;

„školou“ se rozumí všechny druhy institucí zajišťujících všeobecné vzdělání (předškolní - mateřské školy nebo jiná předškolní zařízení, primární nebo sekundární), odborné a technické vzdělání a výjimečně - v případě opatření na podporu studia jazyků - neškolských institucí poskytujících učňovské vzdělávání;

4.	„učiteli/vyučujícím personálem“ se rozumí osoby, které jsou prostřednictvím svých povinností přímo zapojeny do vzdělávacího procesu ve členských státech;

5.	„studentem“ se rozumí osoba zapsaná u vysokoškolské instituce bez ohledu na oblast studia za účelem vysokoškolského studia vedoucího k získání akademické hodnosti nebo diplomu až po úroveň doktorátu a včetně něj;

„vysokoškolskou institucí“ se rozumí:

a)	jakýkoli druh vysokoškolské instituce podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe, který nabízí kvalifikaci nebo diplomy na dané úrovni, bez ohledu na to, jak jsou tyto instituce ve členských státech nazývány;

b)	jakákoli instituce poskytující další odborné vzdělávání na úrovni 5 nebo 6 mezinárodní standardní klasifikace vzdělání (ISCED);

„společným magisterským programem“ se rozumí magisterské kurzy v rámci vysokoškolského vzdělávání, které:

a)	zahrnují minimálně tři vysokoškolské instituce ze tří různých členských států;

b)	provádí studijní program, který zahrnuje dobu studia v minimálně dvou z těchto tří institucí;

c)	disponují stálými mechanismy pro uznávání doby studia strávené v partnerských institucích na základě evropského systému převodu kreditů nebo s ním kompatibilními;

d)	končí udělením společné, dvou nebo několika akademických hodností uznávaných nebo akreditovaných členskými státy, které jsou uděleny zúčastněnými institucemi;

„počátečním odborným vzděláváním“ se rozumí jakákoli forma počátečního odborného vzdělávání včetně technické a odborné výuky, učňovského vzdělávání a odborně zaměřeného vzdělávání, které přispívá k dosažení odborné kvalifikace uznávané příslušnými orgány ve členském státě, ve kterém je tato kvalifikace získána;

9.	„dalším odborným vzděláváním“ se rozumí jakékoli odborné vzdělávání získávané osobami ve Společenství během jejich pracovního života;

10.	„vzděláváním dospělých“ se rozumí všechny formy všeobecného vzdělávání dospělých, ať již formální či neformální povahy;

11.	„stáží“ se rozumí krátkodobý pobyt zaměřený na studium konkrétního aspektu celoživotního vzdělávání v jiném členském státě, výměnu správných postupů nebo studium nové metodiky či dovedností;

12.	„mobilitou“ se rozumí fyzický pohyb do jiné země za účelem studia, získávání pracovních zkušeností, jiného vzdělávání nebo výuky či souvisejících administrativních činností, který je podle potřeby podporován přípravnými a opakovacími kurzy v hostitelském jazyce;

13.

„umístěním“ se rozumí stáž v podniku či organizaci v jiném členském státě, která je podle potřeby podporována přípravnými a opakovacími kurzy v hostitelském jazyce, s cílem usnadnit přizpůsobení se požadavkům pracovního trhu Společenství, získat specifické dovednosti nebo zlepšit pochopení hospodářské a sociální kultury dané země;

14.	„unilaterálním“ se rozumí zahrnující jednu instituci;

15.	„bilaterálním“ se rozumí zahrnující partnery ze dvou členských států;

16.	„multilaterálním“ se rozumí zahrnující partnery z minimálně tří členských států. Komise může považovat sdružení nebo jiné subjekty se členstvím ve třech nebo více členských státech za multilaterální;

17.	„partnerstvím“ se rozumí bilaterální nebo multilaterální dohoda mezi skupinou institucí nebo organizací v různých členských státech pro provádění společných evropských činností v celoživotním vzdělávání;

18.	„sítí“ se rozumí formální nebo neformální seskupení subjektů činných v konkrétní oblasti, oboru nebo odvětví celoživotního vzdělávání;

19.	„projektem“ se rozumí činnost společně prováděná formálním nebo neformálním seskupením organizací nebo institucí na základě spolupráce;

20.	„koordinátorem projektu“ se rozumí organizace nebo instituce, která řídí provádění projektu multilaterálním seskupením a která s Komisí podepisuje dohodu o udělení grantu;

21.	„partnery projektu“ se rozumí organizace nebo instituce jiné než je koordinátor, které tvoří multilaterální seskupení;

22.	„podnikem“ se rozumí všechny podniky ve veřejném nebo soukromém sektoru bez ohledu na velikost, právní status nebo hospodářské odvětví, ve kterém působí, a všechny druhy hospodářských činností včetně sociálně tržního hospodářství;

23.	„sociálními partnery“ se rozumí na národní úrovni organizace zaměstnavatelů a pracujících v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí, na úrovni Společenství pak organizace zaměstnavatelů a pracujících účastnící se sociálního dialogu na úrovni Společenství;

24.	„poskytovatelem vzdělávání“ se rozumí všechny instituce nebo organizace zajišťující celoživotní vzdělávání v souvislosti s integrovaným programem nebo v mezích svých zvláštních programů;

25.	„poradenstvím“ se rozumí takové činnosti jako jsou poskytování informací, hodnocení, orientace a konzultace, které mají pomáhat studujícím a učitelům při jejich výběru vzdělávacích a školících programů nebo pracovních příležitostí;

26.	„šířením a využíváním výsledků“ se rozumí činnosti sloužící pro zajištění, že výsledky integrovaného programu a jeho předchůdců jsou v širokém měřítku náležitě zkoumány, demonstrovány a prováděny;

27.

„celoživotním vzděláváním“ se rozumí vzdělávání všech generací, odborné vzdělávání a profesní příprava, neformální vzdělávání v průběhu života mající za následek zdokonalení znalostí, dovedností a vědomostí v osobní, občanské, sociální a/nebo se zaměstnáním související perspektivě. Zahrnuje poskytování poradenských služeb.

Článek 4

Přístup do integrovaného programu

Integrovaný program je otevřen všem níže uvedeným, pokud jednají v souladu s právními předpisy členských států:

a)	žáci, studenti, učni a studující dospělí;

b)	personál účastnící se kteréhokoli aspektu celoživotního vzdělávání;

c)	osoby na trhu práce;

d)	zajišťovatele výuky;

e)	osoby a orgány zodpovědné za systémy a politiky týkající se kteréhokoli aspektu celoživotního vzdělávání na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni;

f)	podniky, sociální partneři a jejich organizace na všech úrovních včetně obchodních organizací a průmyslových a obchodních komor;

g)	orgány poskytující poradenské, konzultační a informační služby související s jakýmikoli aspektem celoživotního vzdělávání;

h)	sdružení pracující v oblasti celoživotního vzdělávání včetně sdružení studentů, učňů, žáků, učitelů, rodičů a studujících dospělých;

i)	výzkumná střediska a orgány zabývající se otázkami celoživotního vzdělávání;

j)	neziskové organizace, subjekty financované z dobrovolných příspěvků, nevládní organizace.

Článek 5

Akce Společenství

1. Integrovaný program představuje podporu pro tyto akce:

mobilita osob v celoživotním vzdělávání v Evropě včetně podpory prostřednictvím grantů mobility a grantů na organizaci mobility pro vysokoškolské instituce, organizátory mobility a podniky vysílající nebo přijímající osoby (například na organizaci a řízení projektů a potřebná opatření pro kvalitní mobilitu) ;

b)	bilaterální a multilaterální partnerství;

c)	multilaterální projekty určené pro vývoj a zvýšení kvality národních vzdělávacích a školících systémů;

d)	unilaterální a národní projekty;

e)	multilaterální projekty a sítě;

sledování a analýza politik a systémů v oblasti celoživotního vzdělávání, vytváření referenčního materiálu včetně průzkumů, statistik, analýz a ukazatelů, opatření na podporu průhlednosti a uznávání kvalifikací a předchozího vzdělání, a opatření na podporu spolupráce v zabezpečování jakosti a podporu pilotních projektů k rozvoji inovativních přístupů ke zvýšení zaměstnatelnosti studujících v Evropě;

g)	granty na provozní náklady na úhradu některých provozních a administrativních nákladů organizací činných v oblasti, kterou pokrývá integrovaný program;

h)	další iniciativy ve shodě s cíli integrovaného programu („doprovodná opatření“).

2. Podpora Společenství může být věnována přípravným a „obnovovacím“ návštěvám ohledně jakékoli z akcí uvedených v tomto článku.

3. Komise může pořádat semináře, konference nebo schůzky, které jsou příhodné pro snadnější provádění integrovaného programu, a provádět příslušné informační a publikační činnosti, činnosti spočívající v šíření získaných poznatků a činnosti na zvýšení přijetí programu , stejně jako sledování a vyhodnocování programu.

4. Akce uvedené v tomto článku mohou být prováděny prostřednictvím výzev k podávání návrhů, výzev k podávání nabídek nebo přímo Komisí.

Článek 6

Úkoly Komise a členských států

1. Komise zajistí provádění akcí Společenství podle integrovaného programu.

2. Členské státy

a)	podniknou nezbytné kroky pro zajištění efektivního a účinného fungování integrovaného programu na úrovni členského státu, který zahrnuje všechny strany zabývající se všemi aspekty celoživotního vzdělávání v souladu s vnitrostátní praxí;

zřídí nebo ustanoví a sledují náležitou vhodnou strukturu pro koordinované řízení provádění akcí integrovaného programu na úrovni členského státu (národní agentury) včetně rozpočtového řízení v souladu s ustanoveními čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článku 38 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 v souladu s těmito kritérii:

i)	organizace zřízená nebo ustanovená jako národní agentura musí mít právní subjektivitu a řídit se zákony příslušného členského státu. Jako národní agentura nemůže být ustanoveno ministerstvo;

ii)	národní agentury musí mít přiměřený počet zaměstnanců s odbornými a jazykovými znalostmi vhodnými pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělání a výchovy;

iii)	musí mít vhodnou infrastrukturu, zejména pokud jde o informatiku a komunikace;

iv)	musí působit v takových administrativních podmínkách, které jim umožňují provádět uspokojivě své úkoly a zabraňovat konfliktům zájmu;

v)	musí být schopny používat pravidla finančního řízení a smluvních podmínek stanovených na úrovni Společenství;

vi)	musí nabídnout přiměřené finanční záruky vydané pokud možno orgánem veřejné moci a jejich řídící schopnosti musí být přiměřené úrovni prostředků Společenství, které budou spravovat;

ponesou odpovědnost za řádné spravování úvěrů prováděné národními agenturami uvedenými ve výše uvedeném písmenu b), a sice úvěrů převedených na národní agentury na podporu projektů, a zejména odpovědnost za to, že národní agentury dodržují zásady průhlednosti a rovnosti zacházení, zabraňují dvojímu financování s dalšími zdroji prostředků Společenství, sledují projekty a vymáhají zpět veškeré prostředky, které jsou příjemci povinni vrátit;

podniknou nutné kroky pro zajištění dostatečného účetního a finančního dohledu nad národními agenturami zmiňovanými ve výše uvedeném písmenu b) a zejména:

i)	poskytnou Komisi před zahájením činnosti národní agentury nezbytné záruky ohledně existence, důležitosti a řádného fungování postupů agentury, jejích řídicích systémů, účetních systémů, postupů při zprostředkovávání a postupů při poskytování grantů v souladu s pravidly správného finančního řízení;

ii)	každý rok předloží Komisi prohlášení o zabezpečení spolehlivosti finančních systémů a postupů národních agentur a poctivosti jejich zpráv;

v případě nesrovnalosti, nedbalosti nebo podvodu přičitatelného národní struktuře zřízené nebo ustanovené podle výše uvedeného pododstavce b), kdy tato skutečnost vede k vzniku nároků Komise vůči národní agentuře, které nejsou uspokojeny v plné výši, nesou odpovědnost za prostředky, které nejsou získány zpět;

f)	na žádost Komise označí poskytovatele vzdělávání nebo druhy poskytovatelů vzdělávání, které považuje za vhodné pro účast v integrovaném programu na svém území;

g)	přijmou všechna vhodná opatření pro odstranění právních a administrativních překážek řádného fungování integrovaného programu;

h)	šíří informace o programech nejvhodnějšími sdělovacími prostředky tak, aby byly snáze přístupné konkrétním skupinám osob, jimž jsou tyto informace určeny;

i)	podniknou kroky pro zajištění, že k případné součinnosti s dalšími programy a finančními nástroji Společenství a s dalšími souvisejícími programy prováděnými v daném členském státě dochází na úrovni členského státu.

3. Komise ve spolupráci se členskými státy zajistí:

a)	přechod mezi akcemi prováděnými v kontextu předchozích programů v oblasti vzdělávání, výchovy a celoživotního vzdělávání a akcemi, které budou prováděny podle integrovaného programu;

b)	dostatečnou ochranu finančních zájmů Společenství, zejména zavedením účinných, přiměřených a odrazujících opatření, správních kontrol a pokut;

c)	příslušné informace, publicitu a další sledování ohledně akcí podporovaných podle integrovaného programu.

Článek 7

Účast třetích zemí

1. Integrovaný program je otevřen účasti:

a)	zemí ESVO, které jsou členy EHP, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)	Turecka a kandidátských zemí střední a východní Evropy majících prospěch z předvstupní strategie v souladu s obecnými zásadami a všeobecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Společenství stanovených v příslušné rámcové dohodě a rozhodnutích Rady o přidružení;

c)	zemí západního Balkánu v souladu s ustanoveními, které budou v případě těchto zemí stanoveny po vytvoření rámcových dohod týkajících se jejich účasti v programech Společenství;

d)	Švýcarské konfederace na základě bilaterální dohody, která s ní bude uzavřena.

2. Klíčová činnost 1 programu Jean Monnet uvedená v čl. 2 odst. 3 písm. a) je otevřená také vysokoškolským institucím v jiné třetí zemi.

3. Na třetí země účastnící se integrovaného programu se vztahují všechny povinnosti a všechny úkoly stanovené tímto rozhodnutím v souvislosti s členskými státy.

Článek 8

Mezinárodní spolupráce

Podle integrovaného programu a podle článku 9 může Komise spolupracovat se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména Radou Evropy, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizací spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO).

Kapitola II

Provádění integrovaného programu

Článek 9

Prováděcí opatření

1. V souladu s řídícím postupem podle čl. 10 odst. 2 Komise přijme opatření nezbytná pro provádění integrovaného programu týkající se těchto záležitostí:

a)	ročního plánu práce;

b)	ročního rozpočtu a rozdělení prostředků mezi zvláštními programy;

c)	opatření pro zajištění vnitřní spojitosti v rámci integrovaného programu;

d)	opatření pro sledování a vyhodnocování integrovaného programu a pro šíření a předávání výsledků.

2. Opatření nezbytná pro provádění všech záležitostí v rámci hlavy I jiných než uvedených v odstavci 1 tohoto článku budou přijata poradním postupem podle čl. 10 odst. 3.

Článek 10

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor, dále jen „výbor“.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba podle čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

5. Členské státy nemohou být zastupovány osobami zaměstnanými v národních agenturách uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. b) nebo osobami, které nesou odpovědnost za jejich provoz.

Článek 11

Sociální partneři

1. Kdykoli je výbor konzultován v jakékoli záležitosti týkající se použití tohoto rozhodnutí v souvislosti s odborným vzděláváním a profesní přípravou, mohou se zástupci sociálních partnerů jmenovaní Komisí na základě návrhů evropských sociálních partnerů podílet na práci výboru jako pozorovatelé. Počet těchto pozorovatelů se rovná počtu zástupců členských států.

2. Pozorovatelé mají právo požádat, aby byl v zápisu ze schůze výboru uveden jejich postoj.

Článek 12

Horizontální otázky

Při provádění integrovaného programu je třeba věnovat náležitou pozornost zajištění, že tento program plně přispívá k podpoře horizontálních politik Společenství, zejména:

a)	podporou uvědomění o významu kulturní a jazykové rozmanitosti a multikulturnosti v Evropě a o potřebě boje proti předsudkům, rasismu a xenofobii;

b)	prováděním opatření pro studující se zvláštními potřebami, a zejména podporou jejich zapojení do hlavního proudu vzdělávání a výchovy;

c)	podporou uvědomění o významu přispívání k udržitelnému hospodářskému rozvoji;

d)	podporou rovnosti mezi muži a ženami a přispíváním k boji proti všem formám diskriminace založené na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženství nebo víře, zdravotnímu postižení, věku nebo sexuální orientaci.

Článek 13

Společné akce

Jako součást procesu vytváření Evropy znalostí akce podporované podle integrovaného programu mohou být prováděny v souladu s postupy uvedenými v čl. 10 odst. 2 spolu se souvisejícími programy a akcemi Společenství, zejména v oblasti kultury, médií, mládeže, výzkumu a vývoje, zaměstnanosti, podnikání, životního prostředí a informačních a komunikačních technologií.

Článek 14

Spojitost a doplňkovost

1. Ve spolupráci s členskými státy Komise zajistí celkovou spojitost a doplňkovost s dalšími souvisejícími politikami, nástroji a akcemi Společenství, zejména s Evropským sociálním fondem, akcemi týkajícími se lidských zdrojů a mobility rámcového programu Společenství ve výzkumu a vývoji a se statistickým programem Společenství. Komise zajistí dobře fungující vazbu mezi integrovaným programem a programy a akcemi v oblasti vzdělání a výchovy v rámci předvstupních nástrojů Společenství a další spolupráci s třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi.

2. Komise výbor pravidelně informuje o dalších významných iniciativách Společenství v oblasti celoživotního vzdělávání včetně spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

3. Při provádění akcí podle integrovaného programu Komise a členské státy berou ohled na priority stanovené v hlavních směrech pro zaměstnanost přijatých Radou jako součást koordinované strategie zaměstnanosti.

4. V partnerství s evropskými sociálními partnery Komise vyvine úsilí na rozvoj náležité koordinace mezi integrovaným programem a sociálním dialogem na úrovni Společenství včetně úrovní odvětví.

5. Při provádění integrovaného programu Komise zajistí dostatečnou pomoc a podporu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) v oblastech, které souvisí s jeho pravomocí, a v souladu s opatřeními stanovenými v nařízení Rady (EHS) č. 337/75 (18). V případě potřeby může rovněž Komise zajistit podporu Evropské nadace odborného vzdělávání v rozsahu svého pověření a v souladu s opatřeními stanovenými v nařízení Rady (EHS) č. 1360/90 ze dne 7. května 1990 (19).

6. Komise pravidelně informuje Poradní výbor pro odborné vzdělávání o příslušném pokroku podle programu Leonardo da Vinci.

Kapitola III

Finanční ustanovení - Hodnocení

Článek 15

Financování

1. Předběžný finanční rámec pro provádění tohoto rozhodnutí po dobu 7 let počínaje 1. lednem 2007 je stanoven na 14 377 milionů EUR. Podíly, které budou z tohoto rámce přiděleny programům Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundtvig, nesmí být nižší, než je uvedeno v části B bodě 9 přílohy. Tyto podíly mohou být Komisí změněny v souladu s postupy uvedenými v čl. 10 odst. 2.

2. Až 1 % rozpočtu integrovaného programu smí být použito na podporu účasti v partnerství, projektové a síťové činnosti prováděné podle integrovaného programu partnerů ze třetích zemí, které se neúčastní integrovaného programu podle ustanovení článku 7.

3. Roční vyhrazované částky musí být schváleny rozpočtovým orgánem v mezích finančního výhledu.

Článek 16

Sledování a hodnocení

1. Komise pravidelně sleduje integrovaný program ve spolupráci s členskými státy. Toto sledování zahrnuje zprávy uvedené v odstavci 4 a zvláštní činnosti.

2. Komise zajistí pravidelná nezávislá externí hodnocení integrovaného programu.

3. Členské státy předloží Komisi do 30. června 2010 zprávu o provádění integrovaného programu a do 30. června 2015 zprávu o jeho dopadu.

4. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

a)	předběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění integrovaného programu do 31. března 2011;

b)	sdělení o pokračování integrovaného programu do 31. prosince 2011;

c)	dodatečnou hodnotící zprávu do 31. března 2016.

HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ PROGRAMY

Kapitola I

Program Comenius

Článek 17

Přístup do programu Comenius

V rámci integrovaného programu je program Comenius zaměřen na:

a)	žáky v předškolní a školní výchově až po ukončení vyššího středního vzdělání;

b)	školy, jak jsou specifikovány členskými státy;

c)	vyučující, podpůrný a administrativní personál v těchto školách;

d)	sdružení a zástupce osob, které jsou zapojeny do školního vzdělávání;

e)	veřejné a soukromé organizace zodpovědné za organizaci a zajišťování vzdělávání na místní, regionální a národní úrovni;

f)	výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního vzdělávání;

g)	instituce poskytující vyšší vzdělávání.

Článek 18

Provozní cíle

Vedle cílů integrovaného programu stanovených v článcích 1 a 2 existují tyto provozní cíle programu Comenius:

a)	podporovat přibližování vzdělávacích systémů členských států vyšším standardům kvality, zejména prostřednictvím výměny a šíření správných postupů;

b)	zvýšit objem a zlepšit kvalitu výměn týkajících se žáků a vyučujícího personálu v různých členských státech;

c)	zvýšit objem a zlepšit kvalitu partnerství mezi školami v různých členských státech, aby se alespoň jeden žák z 15 účastnil společných vzdělávacích činností v období trvání programu;

d)	podporovat studium cizích jazyků, tj. druhého nebo dalšího cizího jazyka;

e)	posílit kvalitu a evropský rozměr vzdělávání učitelů;

f)	zdokonalit pedagogické přístupy a vedení škol.

Článek 19

Akce

1. Program Comenius může podporovat tyto akce:

i)	výměnu žáků a personálu;

ii)	umístění žáků nebo vyučujícího personálu do zahraničních škol nebo podniků;

iii)	účast učitelů na vzdělávacích kurzech;

iv)	studijní a přípravné pobyty pro mobilitu, partnerství, projektové nebo síťové činnosti;

v)	podpora pro učitele a potenciální učitele;

rozvoj partnerství uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) mezi:

i)	školami s cílem rozvoje společných vzdělávacích projektů mezi žáky („partnerství škol v rámci programu Comenius“);

ii)	organizacemi odpovědnými za jakýkoli aspekt školního vzdělání s cílem posílit regionální spolupráci („partnerství v rámci programu Comenius-Regio“);

multilaterální projekty spolupráce uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e). Mohou zahrnovat projekty zaměřené na:

i)	rozvoj, podporu a šíření osvědčených vzdělávacích postupů, včetně nových výukových metod nebo materiálů;

ii)	rozvoj nebo výměnu zkušeností se systémy poskytujícími informace nebo poradenství zejména přizpůsobené studujícím a učitelům , kterých se týká program Comenius;

iii)	rozvoj, podporu a šíření nových vzdělávacích kurzů pro učitele nebo jejich nového obsahu;

sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e). Mohou zahrnovat sítě zaměřené na:

i)	rozvoj vzdělávání v oboru nebo oblasti, ve kterých působí, ke svému užitku a celkově k užitku vzdělávání;

ii)	získávání a šíření významných inovací a správných postupů;

iii)	poskytování podpory obsahu pro projekty a partnerství vytvořeného někým jiným;

iv)	podporu rozvoje analýzy potřeb a její praktické využití ve školní výchově;

e)	další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu Comenius uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

2. O provozních podrobnostech akcí uvedených v odstavci 1 se rozhodne postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 20

Rozpočet

Minimálně 85 % rozpočtu programu Comenius je věnováno podpoře mobility uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. a) a partnerství v rámci programu Comenius podle čl. 19 odst. 1 písm. b).

Článek 21

Prováděcí opatření

1. V souladu s řídícím postupem podle čl. 10 odst. 2 Komise přijme opatření nezbytná pro provádění programu Comenius týkající se těchto záležitostí:

a)	ročního plánu činností;

b)	ročního rozpočtu a rozdělení prostředků mezi různými akcemi programu Comenius;

c)	všeobecných pokynů pro provádění programu Comenius, výběrových kritérií a postupů;

d)	rozdělení prostředků mezi členskými státy pro akce, které budou řízeny „postupem národní agentury“ stanoveným v příloze;

e)	opatření pro sledování a vyhodnocování programu a pro šíření a předávání výsledků.

2. Opatření nezbytná pro provádění programu Comenius týkající se všech záležitostí jiných než záležitostí specifikovaných v odstavci 1 se přijmou poradním postupem podle čl. 10 odst. 3.

Kapitola II

Program Erasmus

Článek 22

Přístup do programu Erasmus

V rámci integrovaného programu je program Erasmus zaměřen na:

a)	studenty a posluchače studující ve všech formách vysokoškolského vzdělávání a dalšího odborného vzdělávání a profesní přípravy (úrovně 5 a 6 ISCED);

b)	vysokoškolské instituce, jak jsou specifikovány členskými státy;

c)	vyučující a administrativní personál v těchto institucích;

d)	sdružení a zástupce osob, které jsou zapojeny do vysokoškolského vzdělávání včetně příslušných studentských, univerzitních a učitelských/školitelských sdružení;

e)	podniky, sociální partnery a další zástupce pracovního života;

f)	veřejné a soukromé organizace zodpovědné za organizaci a poskytování vzdělávání na místní, regionální a národní úrovni;

g)	výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního vzdělávání.

Článek 23

Provozní cíle

Vedle cílů integrovaného programu stanovených v článcích 1 a 2 existují tyto provozní cíle programu Erasmus:

a)	zvýšit objem a zlepšit kvalitu mobility studentů a vyučujícího personálu v rámci Evropy, a tak přispívat k dosažení toho, aby se do roku 2011 zúčastnily mobility studentů podle programu Erasmus a programů, které mu předcházely, alespoň 3 miliony jednotlivců;

b)	zvýšit objem a zlepšit kvalitu multilaterální spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi v Evropě;

c)	zvýšit úroveň sbližování kvalifikací vysokoškolského vzdělávání a dalšího odborného vzdělávání získaných v Evropě;

d)	podporovat spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi a podniky.

Článek 24

Akce

1. Program Erasmus může podporovat tyto akce:

mobilitu jednotlivců uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. a). Tato mobilita může zahrnovat:

i)	mobilitu studentů pro studium nebo vzdělávání v zahraničních vysokoškolských institucích, stejně jako umístění v podnicích, školících střediscích nebo jiných organizacích;

ii)	mobilitu vyučujícího personálu vysokoškolských institucí za účelem studia nebo výuky v zahraniční partnerské instituci;

iii)	mobilitu jiného personálu vysokoškolských institucí a zaměstnanců podniků za účelem vzdělávání nebo výuky;

iv)	intenzivní programy Erasmus pořádané na multilaterálním základě.

Podporu mohou získat také domácí a hostitelské vysokoškolské instituce nebo podniky pro zajištění kvality ve všech fázích opatření pro mobilitu včetně jazykové přípravných a opakovacích jazykových kurzů .

b)	společné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) zaměřené mimo jiné na inovace a pokusy v oblastech zmíněných ve specifických a provozních cílech;

sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) provozované asociacemi vysokoškolských institucí a představující oblast jednoho vědního oboru nebo oblast napříč vědními obory („tématické sítě v rámci programu Erasmus“), které jsou zaměřeny na rozvoj nových studijních konceptů a znalostí. Tyto sítě mohou také zahrnovat zástupce jiných veřejných subjektů nebo podniků či sdružení;

d)	další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu Erasmus uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

2. Jednotlivci účastnící se mobility podle odst. 1 písm. a) bodu i) („studenti v rámci programu Erasmus“) jsou:

studenti vysokoškolských institucí, kteří po dokončení alespoň svého prvního roku studií tráví studijní období v jiném členském státě v rámci akce mobility programu Erasmus bez ohledu na to, zda získali finanční podporu podle tohoto programu. Tato období jsou plně uznávána podle interinstitucionálních dohod mezi odesílající a hostitelskou institucí. Hostitelská instituce těmto studentům neúčtuje školné;

b)	studenti zapsaní v programech Joint Masters v jiné zemi, než v zemi, kde získali svůj bakalářský titul;

c)	studenti vysokoškolských institucí umístění v podnicích, orgánech veřejné správy nebo školících střediscích.

3. O provozních podrobnostech akcí uvedených v odstavci 1 bude rozhodnuto v souladu s postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 25

Rozpočet

Minimálně 85 % rozpočtu programu Erasmus bude věnováno podpoře mobility uvedené v čl. 24 odst. 1 písm. a).

Článek 26

Prováděcí opatření

1. V souladu s řídícím postupem podle čl. 10 odst. 2 Komise přijme opatření nezbytná pro provádění programu Erasmus týkající se těchto záležitostí:

a)	ročního plánu prací;

b)	ročního rozpočtu a rozdělení prostředků mezi různými akcemi programu Erasmus;

c)	všeobecných pokynů pro provádění programu Erasmus, výběrových kritérií a postupů;

d)	rozdělení prostředků mezi členskými státy pro akce, které budou řízeny „postupem národní agentury“ stanoveným v příloze;

e)	opatření pro sledování a vyhodnocování programu a pro šíření a předávání výsledků.

2. Opatření nezbytná pro provádění programu Erasmus týkající se všech záležitostí jiných než záležitostí specifikovaných v odstavci 1 tohoto článku budou přijata v souladu s poradním postupem podle čl. 10 odst. 3.

Kapitola III

Program Leonardo da Vinci

Článek 27

Přístup do programu Leonardo da Vinci

V rámci integrovaného programu je program Leonardo da Vinci zaměřen na:

a)	mladé lidi studující ve všech formách odborného vzdělávání a profesní přípravy až po ukončení vyššího středního vzdělání (až po úroveň 3 ISCED);

b)	studující v dalším odborném vzdělávání a profesní přípravě (úroveň 4 ISCED);

c)	osoby na trhu práce;

d)	poskytovatele vzdělání v oblastech, na které se vztahuje program Leonardo da Vinci;

e)	vyučující a administrativní personál těchto poskytovatelů vzdělání;

f)	sdružení a zástupce osob, které jsou zapojeny do odborného vzdělávání a profesní přípravy včetně sdružení učňů, rodičů a učitelů;

g)	podniky, sociální partnery a další zástupce pracovního života včetně obchodních komor a jiných obchodních organizací;

h)	subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby týkající se jakéhokoli aspektu celoživotního vzdělávání;

i)	osoby a subjekty zodpovědné za systémy a politiky týkající se jakéhokoli aspektu celoživotního vzdělávání na místní, regionální a národní úrovni;

j)	výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního vzdělávání;

k)	neziskové organizace, subjekty financované z dobrovolných příspěvků, nevládní organizace.

Článek 28

Provozní cíle

Vedle cílů integrovaného programu stanovených v článcích 1 a 2 existují tyto provozní cíle programu Leonardo da Vinci:

zvýšit objem a zlepšit kvalitu mobility osob zapojených do počátečního odborného vzdělávání (například kombinovaná počáteční odborná příprava včetně přípravy podle čl. 3 odst. 8) a do dalšího odborného vzdělávání v rámci Evropy, aby došlo k nárůstu umístění osob v podnicích alespoň na 150 000 osob za rok do ukončení integrovaného programu. Individuální účast učňů v programech mobility musí být zaručena v každém členském státě ;

b)	zvýšit objem a zlepšit kvalitu spolupráce mezi poskytovateli vzdělání, podniky, sociálními partnery a dalšími příslušnými subjekty v Evropě;

c)	podporovat rozvoj inovačních postupů v oblasti počátečního a dalšího vzdělávání a jejich předávání včetně předávání z jedné zúčastněné země do dalších;

d)	zlepšit průhlednost a uznávání kvalifikací a znalostí včetně kvalifikací a znalostí získaných neformálním vzděláváním;

e)	usnadnit opatření usilující o zlepšení kvalitativních a kvantitativních podmínek příležitostí pro umístění mladých lidí zapojených do střídavé počáteční profesní přípravy v rámci pracovního poměru.

Článek 29

Akce

1. Program Leonardo da Vinci může podporovat tyto akce:

i)	nadnárodní umístění v podnicích nebo vzdělávacích institucích;

ii)	umístění a výměny zaměřené na další odborný rozvoj školitelů a poradců zodpovědných za vzdělávací instituce a plánování vzdělávání a profesní poradenství v podnicích;

iii)	opatření usilující na jedné straně o usnadnění účasti podnikům, zejména malým a středním podnikům, velmi malým podnikům a řemeslným podnikům, a na druhé straně o zlepšení mobility pro osoby uvedené v bodech i) a ii) a usnadnění přijímání účastníků umisťovacích programů;

b)	partnerství uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. b) zaměřená na témata společného zájmu zúčastněných organizací;

c)	multilaterální projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c) zejména projekty zaměřené na zdokonalení vzdělávacích systémů předáváním inovací zahrnující jazykové, kulturní a právní přizpůsobení národním potřebám inovačních výrobků a procesů vyvinutých v odlišných podmínkách;

d)	multilaterální projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) zaměřené na zdokonalení vzdělávacích systémů prostřednictvím rozvoje a předávání inovací a správných postupů;

e)	tématické sítě odborníků a organizací uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) pracující na specifických problémech týkajících se odborného vzdělávání a profesní přípravy;

f)	další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu Leonardo da Vinci uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

2. O provozních podrobnostech akcí uvedených v odstavci 1 bude rozhodnuto v souladu s postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 30

Rozpočet

Minimálně 75% rozpočtu programu Leonardo da Vinci bude věnováno podpoře mobility a partnerství uvedeným v čl. 29 odst. 1 písm. a) a b).

Článek 31

Prováděcí opatření

1. V souladu s řídícím postupem podle čl. 10 odst. 2 Komise přijme opatření nezbytná pro provádění programu Leonardo da Vinci týkající se těchto záležitostí:

a)	ročního plánu činností;

b)	ročního rozpočtu a rozdělení prostředků mezi různými akcemi programu Leonardo da Vinci;

c)	všeobecných pokynů pro provádění programu Leonardo da Vinci, výběrových kritérií a postupů;

d)	rozdělení prostředků mezi členskými státy pro akce, které budou řízeny „postupem národní agentury“ stanoveným v příloze;

e)	opatření pro sledování a vyhodnocování programu a pro šíření a předávání výsledků.

2. Opatření nezbytná pro provádění programu Leonardo da Vinci týkající se záležitostí jiných než záležitostí specifikovaných v odstavci 1 tohoto článku budou přijata v souladu s poradním postupem podle čl. 10 odst. 3.

Kapitola IV

Program Grundtvig

Článek 32

Přístup do programu Grundtvig

V rámci integrovaného programu je program Grundtvig zaměřen na:

a)	studující ve vzdělávání dospělých;

b)	poskytovatele vzdělávání dospělých;

c)	vyučující a administrativní personál poskytovatelů vzdělávání dospělých a další organizace zapojené do vzdělávání dospělých;

d)	instituce zapojené do počátečního nebo dalšího vzdělávání personálu vyučujícího dospělé;

e)	sdružení a zástupce osob zapojených do vzdělávání dospělých včetně sdružení studujících a učitelů;

f)	subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby týkající se jakéhokoli aspektu vzdělávání dospělých;

g)	osoby a subjekty zodpovědné za systémy a politiky týkající se jakéhokoli aspektu vzdělávání dospělých na místní, regionální a národní úrovni;

h)	výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami vzdělávání dospělých;

podniky;

j)	neziskové organizace, subjekty financované z dobrovolných příspěvků, nevládní organizace;

k)	vysokoškolské instituce.

Článek 33

Provozní cíle

Vedle cílů integrovaného programu stanovených v článcích 1 a 2 existují tyto provozní cíle programu Grundtvig:

a)	zvýšit objem a zlepšit kvalitu mobility osob zapojených do vzdělávání dospělých v rámci Evropy, a tak podpořit mobilitu alespoň 25 000 těchto osob ročně do roku 2013;

b)	zvýšit objem a zlepšit kvalitu spolupráce mezi organizacemi zapojenými ve vzdělávání dospělých v Evropě;

c)	podporovat rozvoj inovačních postupů ve vzdělávání dospělých , uznávání kvalifikace a předchozí praxe a jejich předávání včetně předávání ze zemí účastnících se tohoto programu do jiných zemí;

d)	zajistit, aby osoby ze slabých sociálních skupin a osoby v krajních sociálních podmínkách, zejména pak starší lidé a osoby, které ukončily vzdělání bez dosažení základní kvalifikace nebo osoby nedostatečně gramotné, dostaly jinou a snadno dostupnou možnost účastnit se vzdělávání dospělých;

e)	zdokonalit pedagogický přístup a řízení organizací zabývajících se vzděláváním dospělých.

Článek 34

Akce

1. Program Grundtvig může podporovat tyto akce:

mobilitu jednotlivců uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. a). Při zajišťování nebo podpoře organizace této mobility je třeba přijmout nezbytná přípravná opatření a věnovat pozornost tomu, aby byl pro mladé lidi v mobilitě zabezpečen přiměřený dohled a podpora. Tato mobilita může zahrnovat stáže, umístění, podporu a výměny účastníků formálního a neformálního vzdělávání dospělých včetně vzdělávání a profesního rozvoje personálu zabývajícího se vzděláváním dospělých;

b)	partnerství uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. b) známá jako „studijní partnerství v rámci programu Grundtvig“ zaměřující se na témata společného zájmu zúčastněných organizací;

c)	multilaterální projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) zaměřené na zdokonalení systémů vzdělávání dospělých prostřednictvím rozvoje a předávání inovací a správných postupů;

tématické sítě odborníků a organizací uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) známé jako „sítě programu Grundtvig“ pracující zejména na:

i)	rozvoji vzdělávání dospělých v oboru, oblasti nebo aspektu řízení, se kterým souvisí;

ii)	identifikaci, zlepšení a šíření významných inovací a správných postupů;

iii)	poskytování podpory obsahu pro projekty a partnerství vytvořeného někým jiným a podporu interaktivity mezi těmito projekty a partnerstvími;

iv)	podpoře rozvoje analýzy potřeb a zabezpečování jakosti v rámci vzdělávání dospělých;

e)	další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu Grundtvig uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

2. O provozních podrobnostech akcí uvedených v odstavci 1 bude rozhodnuto v souladu s postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 35

Rozpočet

Minimálně 60 % rozpočtu programu Grundtvig bude věnováno podpoře mobility a partnerství uvedených v čl. 34 odst. 1 písm. a) a b).

Článek 36

Prováděcí opatření

1. V souladu s řídícím postupem podle čl. 10 odst. 2 Komise přijme opatření nezbytná pro provádění programu Grundtvig týkající se těchto záležitostí:

a)	ročního plánu činností;

b)	ročního rozpočtu a rozdělení prostředků mezi různými akcemi programu Grundtvig;

c)	všeobecných pokynů pro provádění programu Grundtvig, výběrových kritérií a postupů;

d)	rozdělení prostředků mezi členskými státy pro akce, které budou řízeny „postupem národní agentury“ stanoveným v příloze;

e)	opatření pro sledování a vyhodnocování programu a pro šíření a předávání výsledků.

2. Opatření nezbytná pro provádění programu Grundtvig týkající se záležitostí jiných než záležitostí specifikovaných v odstavci 1 budou přijata v souladu s poradním postupem podle čl. 10 odst. 3.

Kapitola V

Průřezový program

Článek 37

Provozní cíle

Vedle všeobecných cílů integrovaného programu stanovených v článcích 1 a 2 existují tyto provozní cíle průřezového programu:

a)	podporovat rozvoj politiky celoživotního vzdělávání na evropské úrovni zejména v kontextu lisabonského, bolognského a kodaňského procesu a jejich následovníků;

b)	zajistit dostatečný přísun srovnatelných údajů, statistických údajů a analýz pro podchycení vývoje politiky celoživotního vzdělávání;

c)	sledovat pokrok směrem k cílům celoživotního vzdělávání a identifikovat oblasti, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost;

d)	podporovat studium jazyků a jazykovou rozmanitost ve členských státech;

e)	podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe na základě ICT v oblasti celoživotního vzdělávání;

f)	zajistit, aby výsledky integrovaného programu byly v širokém měřítku náležitě uznávány, demonstrovány a prováděny.

Článek 38

Akce

1. Podle hlavní činnosti uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) mohou být podporovány tyto akce:

a)	mobilita jednotlivců uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. a) včetně stáží odborníků a úředníků jmenovaných národními, regionálními nebo místními orgány, ředitelů vzdělávacích a školících institucí a služeb poradenství a uznávání získané praxe a sociálních partnerů;

b)	multilaterální projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) zaměřené na přípravu a zkoušení návrhů politik vytvořených na úrovni Společenství;

multilaterální sítě spolupráce uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) odborníků nebo institucí spolupracujících na otázkách politik. Tyto sítě mohou zahrnovat:

tématické sítě pracující na otázkách souvisejících s obsahem celoživotního vzdělávání nebo s metodikami a politikami celoživotního vzdělávání. Tyto sítě mohou sledovat, vyměňovat, identifikovat a analyzovat správné postupy a inovace a podávat návrhy na lepší a širší používání těchto postupů v rámci členských států;

ii)	stálé konference o otázkách politik zaměřené na koordinaci politiky na evropské úrovni ve strategických otázkách celoživotního vzdělávání;

pozorování a analýza politik a systémů v oblasti celoživotního vzdělávání uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. f), které mohou zahrnovat:

i)	studie a srovnávací výzkum;

ii)	rozvoj ukazatelů a statistických průzkumů včetně podpory práce v oblasti celoživotního vzdělávání ve spolupráci s úřadem Eurostat;

iii)	podporu provozu sítě Eurydice a financování evropské jednotky Eurydice zřízené Komisí;

akce na podporu průhlednosti a uznávání kvalifikací a znalostí včetně kvalifikací a znalostí získaných neformálním vzděláváním, informací a poradenství o mobilitě pro studijní účely a spolupráce v zabezpečování jakosti uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. f) které mohou zahrnovat:

i)	sítě organizací, které podporují mobilitu a uznávání jako je Euroguidance a Národní informační centra pro uznávání vysokoškolské kvalifikace (NARICs);

ii)	podporu pro nadnárodní webové služby jako je Ploteus;

iii)	činnosti podle iniciativy Europass podle rozhodnutí č. 2241/2004/ES;

f)	další iniciativy uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“) zaměřené na podporu cílů hlavní činnosti uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a).

2. Podle hlavní činnosti uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) mohou být podporovány tyto strategické akce zabývající se výukovými a vzdělávacími potřebami ve více než jedné životní etapě:

multilaterální projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) zaměřené mimo jiné na:

i)	vytvoření nových učebních materiálů pro studium jazyka včetně on-line kurzů a nástrojů pro jazykové testy;

ii)	vytvoření nástrojů a kurzů pro vzdělávání učitelů jazyků;

b)	sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) v oblasti studia jazyků a jazykové rozmanitosti;

další iniciativy, které jsou v souladu s cíli integrovaného programu uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) včetně činností zaměřených na zatraktivnění studia jazyků pro studující prostřednictvím masmédií nebo marketingových, propagačních a informačních kampaní stejně jako konferencí, studií a statistických ukazatelů v oblasti studia jazyků a jazykové rozmanitosti.

3. Podle hlavní činnosti uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. c) mohou být podporovány tyto akce:

a)	multilaterální projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) zaměřené na vývoj a šíření inovačních metod, obsahů, služeb a prostředí;

b)	sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) zaměřené na sdílení a výměnu znalostí, zkušeností a správných postupů;

c)	další akce zaměřené na zlepšení politiky a praxe celoživotního vzdělávání, jak jsou popsány v čl. 5 odst. 1 písm. f), které mohou zahrnovat mechanismy pro hodnocení, sledování, srovnávání, zlepšování kvality a analýzu trendů, pokud jde o technologie a pedagogiku.

4. Podle hlavní činnosti uvedené v v čl. 2 odst. 2 písm. d) mohou být podporovány tyto akce:

a)	unilaterální a národní projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d);

multilaterální projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) zaměřené mimo jiné na:

i)	podporu využívání a provádění inovačních výrobků a procesů;

ii)	podněcování spolupráce mezi projekty prováděnými ve stejné oblasti;

iii)	vývoj správných postupů, pokud jde o metody šíření;

c)	vytváření referenčního materiálu uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. f), který může zahrnovat soubor příslušných statistických údajů a studií v oblasti šíření, využívání výsledků a výměnu správných postupů.

Článek 39

Prováděcí opatření

1. Řídícím postupem podle čl. 10 odst. 2 Komise přijme opatření nezbytná pro provádění průřezového programu týkající se těchto záležitostí:

a)	ročního plánu činností a výběrových kritérií a postupů;

b)	ročního rozpočtu a rozdělení prostředků mezi různými akcemi průřezového programu;

c)	všeobecných pokynů pro provádění průřezového programu a jeho hlavních činností;

d)	rozdělení prostředků mezi členskými státy pro akce, které budou řízeny „postupem národní agentury“ stanoveným v příloze;

e)	opatření pro sledování a vyhodnocování programu a pro šíření a předávání výsledků.

2. Opatření nezbytná pro provádění průřezového programu týkající se záležitostí jiných než záležitostí specifikovaných v odstavci 1 budou přijata poradním postupem podle čl. 10 odst. 3.

Kapitola VI

Program Jean Monnet

Článek 40

Přístup do programu Jean Monnet

V rámci integrovaného programu a přílohy je program Jean Monnet zaměřen na:

a)	studenty a výzkumné pracovníky v oblasti evropské integrace ve všech formách vysokoškolského vzdělávání (úrovně 5 a 6 ISCED) na území Společenství a mimo něj;

b)	vysokoškolské instituce na území Společenství a mimo něj;

c)	vyučující a administrativní personál těchto institucí;

d)	sdružení a zástupce osob zapojených do vzdělávání a výchovy na území Společenství a mimo něj;

e)	veřejné i soukromé organizace odpovědné za organizaci a zajišťování vzdělávání a výchovy na místní a regionální úrovni;

f)	výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami evropské integrace na území Společenství a mimo něj.

Článek 41

Provozní cíle

Vedle všeobecných cílů integrovaného programu stanovených v článcích 1 a 2 existují tyto provozní cíle programu Jean Monnet:

a)	podněcovat dokonalost výuky, výzkumu a reflexe ve studiu evropské integrace ve vysokoškolských institucích na území Společenství a mimo něj;

b)	zvyšovat znalosti a povědomí mezi specializovanými akademickými pracovníky a mezi evropskými občany obecně o otázkách evropské integrace;

c)	podporovat klíčové evropské instituce zabývající se otázkami evropské integrace;

d)	podporovat existenci vysoce kvalitních evropských sdružení působících v oblasti vzdělávání a výchovy.

Článek 42

Akce

1. Podle hlavní činnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. a) mohou být podporovány tyto akce:

unilaterální a národní projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d), které mohou zahrnovat:

i)	Jean Monnet Chairs, centres of excellence (centra dokonalosti) a výukové moduly;

ii)	sdružení profesorů, jiných učitelů ve vysokoškolském vzdělávání a výzkumných pracovníků specializujících se na evropskou integraci;

iii)	podporu pro mladé výzkumné pracovníky specializující se na studium evropské integrace;

iv)	informační a výzkumné činnosti související se Společenstvím zaměřené na podporu diskuze, reflexe a znalostí o procesu evropské integrace;

b)	multilaterální projekty a sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), které mohou zahrnovat podporu pro vytvoření multilaterálních výzkumných skupin v oblasti evropské integrace.

2. Podle klíčové činnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. b) mohou být poskytnuty granty na provozní náklady uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. g) na úhradu některých provozních a administrativních nákladů těchto institucí plnících cíle evropských zájmů:

a)	College of Europe (univerzitní areály Brugy a Natolin);

b)	Evropský univerzitní institut, Florencie;

c)	Evropský institut veřejné správy, Maastricht;

d)	Akademie evropského práva, Trier;

e)	Evropský institut Sárské univerzity;

f)	Mezinárodní středisko evropského vzdělávání CIFE (Nice);

g)	Evropské meziuniverzitní centrum pro lidská práva a demokratizaci v Benátkách;

h)	Evropská agentura pro rozvoj vzdělávání pro studenty se zvláštními potřebami v Middelfartu.

3. Podle hlavní činnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. c) mohou být poskytnuty granty na provozní náklady uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. g) na úhradu některých provozních a administrativních nákladů evropských institucí nebo sdružení činných v oblasti vzdělávání a výchovy. Instituce způsobilé pro takové provozní granty by měly být vybírány na základě výzvy k předložení návrhů.

4. Granty mohou být poskytovány jednou ročně nebo na obnovitelném základě podle rámcové dohody o partnerství s Komisí.

Článek 43

Rozpočet

Minimálně 25 % rozpočtu programu Jean Monnet bude věnováno podpoře hlavní činnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. a), minimálně 48 % klíčové činnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. b) a minimálně 17 % hlavní činnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. c).

Článek 44

Prováděcí opatření

1. V souladu s řídícím postupem podle čl. 10 odst. 2 Komise přijme opatření nezbytná pro provádění programu Jean Monnet týkající se těchto záležitostí:

a)	ročního plánu prací a výběrových kritérií a postupů;

b)	ročního rozpočtu a rozdělení prostředků mezi různými akcemi programu Jean Monnet;

c)	všeobecných pokynů pro provádění programu Jean Monnet a jeho hlavní činnosti;

d)	opatření pro sledování a vyhodnocování programu a pro šíření a předávání výsledků.

2. Opatření nezbytná pro provádění programu Jean Monnet týkající se záležitostí jiných než záležitostí specifikovaných v odstavci 1 budou přijata v souladu s poradním postupem podle čl. 10 odst. 3.

HLAVA III

PŘECHODNÉ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

Článek 45

Přechodné ustanovení

Akce, které byly zahájeny dne 31. prosince 2006 nebo před tímto datem na základě rozhodnutí 1999/382/ES, rozhodnutí č. 253/2000/ES, rozhodnutí č. 2318/2003/ES rozhodnutí č. 791/2004/ES nebo rozhodnutí č. 2241/2004/ES, jsou řízeny v souladu s těmito rozhodnutími s výjimkou, že výbory zřízené uvedenými rozhodnutími mají být nahrazeny výborem zřízeným podle článku 10 tohoto rozhodnutí.

Článek 46

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V ... dne ...

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 221, 8.9.2005, s. 134 .

(2) Úř. věst. C 164, 5.7.2005, s. 59 .

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2005.

(4) Úř. věst. L 146, 11.6.1999, s. 33. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 885/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1).

(5) Úř. věst. L 28, 3.2.2000, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 885/2004.

(6) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 9.

(7) Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 31.

(8) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6 .

(9) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 1.

(10) Úř. věst. C 163, 9.7.2002, s. 1.

(11) Úř. věst. C 272 E, 13.11.2003, s. 449.

(12) Úř. věst. C 13, 18.1.2003, s. 2.

(13) Úř. věst. C 293 E, 28.11.2002, s. 103.

(14) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(15) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1261/2005 (Úř. věst. L 201, 2.8.2005, s. 3).

(16) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

(17) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(18) Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2051/2004 (Úř. věst. L 355, 1.12.2004, s. 1).

(19) Úř. věst. L 131, 23.5.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1648/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 22).

PŘÍLOHA

ADMINISTRATIVNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ

A. Administrativní ustanovení

Postupy navrhování a výběru činností obsažených v integrovaném programu jsou tyto:

1. Postup národní agentury

1.1 Postup 1

Tyto akce, podle kterých příslušné národní agentury přijímají rozhodnutí o výběru, se řídí „postupem 1 národní agentury“:

a)	mezinárodní mobilita osob v celoživotním vzdělávání v Evropě uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. a);

b)	bilaterální a multilaterální partnerství uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. b);

c)	unilaterální a národní projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d) při financování podle čl. 38 odst. 4 písm. a).

Žádosti o finanční podporu předložené podle těchto akcí jsou adresovány příslušným národním agenturám jmenovaným členskými státy podle čl. 6 odst. 2 písm. b). Národní agentury provádějí výběr a přidělují finanční podporu žadatelům vybraným v souladu s obecnými zásadami, které budou stanoveny podle článků 9, 21, 26, 31, 36 a 39. Národní agentury rozdělují granty příjemcům usazeným v jejich příslušném členském státě. Každý partner v bilaterálním nebo multilaterálním partnerství získává prostředky přímo od své národní agentury.

1.2 Postup 2

Následující akce, podle které Komise přijímá rozhodnutí ohledně výběru, ovšem hodnotící a smluvní postupy provádí příslušné národní agentury, se řídí „postupem 2 národní agentury“:

—	multilaterální projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c).

Žádosti o finanční podporu předložené podle těchto akcí jsou adresovány národní agentuře ustanovené členským státem koordinátora projektu podle čl. 6 odst. 2 písm. b). Národní agentura členského státu koordinátora projektu vyhodnocuje žádosti a předkládá Komisi užší seznam žádostí, jejichž schválení navrhuje. Komise přijímá rozhodnutí ohledně navrhovaného seznamu, načež národní agentura přidělí příslušnou finanční podporu žadatelům vybraným v souladu s obecnými zásadami, které budou stanoveny podle článku 31. Před předložením uvedeného seznamu Komisi národní agentura země, ve které je projekt koordinován, naváže spolupráci s národními agenturami v zemích všech dalších partnerů projektu. Národní agentury rozdělí granty vybraným koordinátorům projektu, kteří se nacházejí v jejich příslušných členských státech a nesou odpovědnost za rozdělení prostředků partnerům zapojeným do daných projektů.

2. Postup Komise

Tyto akce, podle kterých jsou Komisi předkládány návrhy projektů Komise a podle kterých Komise přijímá rozhodnutí, se řídí „postupem Komise“:

a)	unilaterální a národní projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d) s výjimkou projektů financovaných podle čl. 38 odst. 4 písm. a);

b)	multilaterální projekty a sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e);

c)	sledování a analýza politik a systémů v oblasti celoživotního vzdělávání, vytváření referenčního materiálu, včetně průzkumů, statistik, analýz a ukazatelů, a akce na podporu průhlednosti a uznávání kvalifikací a předchozího vzdělání uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. f);

d)	granty na provozní náklady uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. g);

e)	další iniciativy v souladu s cíli integrovaného programu („doprovodná opatření“) uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. h).

Žádosti o finanční podporu předložené podle těchto akcí jsou adresovány Komisi, která provede výběr a přidělí finanční podporu žadatelům vybraným v souladu s obecnými zásadami, které budou stanoveny podle článků 9, 21, 26, 31, 36, 39 a 44.

B. Finanční ustanovení

Komise zajistí, že finanční a administrativní požadavky na příjemce grantů poskytovaných podle integrovaného programu jsou přiměřené úrovni grantu. Komise zejména zajistí, že finanční pravidla a požadavky na žádosti a podávání zpráv pro mobilitu jednotlivců a pro partnerství zůstávají uživatelsky přívětivé a dostatečně jednoduché, aby neomezovaly přístup pro méně zvýhodněné jednotlivce a instituce nebo organizace, které s nimi pracují.

Pro hospodaření se spravovanými finančními prostředky stanoví Komise národním agenturám kritéria týkající se postupu výběru a přidělování grantů, a také způsobu provádění plateb a auditu, která musí agentury dodržovat. Tato kritéria zohlední výši poskytovaných grantů; pokud výše grantů činí méně než 25 000 EUR, poskytnou žadatelům nebo příjemcům grantů možnost postupovat ve všech fázích podle zjednodušeného systému. Národním agenturám umožní stanovit a omezit údaje požadované od žadatelů o granty a po přidělení grantů vyhotovit zjednodušené smlouvy obsahující pouze tyto náležitosti:

—	smluvní strany,

—	délku trvání smlouvy, která je dobou uznatelnosti nákladů,

—	maximální výše přidělených finančních prostředků,

—	souhrnný popis zahrnutých činností,

—	požadavky na podávání zpráv a přístup ke kontrole.

Agenturám rovněž umožní poskytnout možnost spolufinancování ze strany příjemců, které má formu příspěvků v naturáliích. Jejich existence musí být ověřitelná, ale nepodléhají posouzení z finančního hlediska.

1. Akce řízené postupem národní agentury

1.1 Prostředky Společenství určené na finanční podporu podle akcí, které budou řízeny postupem národní agentury podle části A bodu 1 této přílohy budou rozděleny mezi členskými státy v souladu s formulemi stanovenými Komisí podle čl. 10 odst. 2, které mohou zahrnovat tyto prvky:

a)	minimální částku přidělenou každému členskému státu stanovenou podle dostupnosti rozpočtu pro danou akci;

zbývající část bude přidělena různým členským státům na základě:

i)	rozdílnosti životních nákladů mezi členskými státy;

ii)	vzdálenosti mezi hlavními městy každého ze členských států;

iii)	úrovně poptávky nebo zvýšení pro danou akci v každém členském státě;

iv)

celkového počtu:

—	žáků a učitelů ve školním vzděláváním pro akce partnerství škol a mobility programu Comenius stanovené v čl. 19 odst. 1 písm. a) a b);

—	studentů nebo absolventů ve vysokoškolském vzdělávání pro akce mobility studentů a intenzivní akce programu Erasmus stanovené v čl. 24 odst. 1 písm. a) bodech i) a iv);

—	učitelů vysokoškolských institucí pro akce mobility učitelů a mobility jiného personálu v rámci programu Erasmus stanovené v čl. 24 odst. 1 písm. a) bodech ii) a iii);

—	celkové populace a v poměru k ní počtu 15 až 35letých osob pro akce mobility, partnerství a bilaterálních a multilaterálních projektů programu Leonardo da Vinci stanovené in čl. 29 odst. 1 písm. a), b) a c);

—	dospělých pro akce mobility a partnerství programu Grundtvig stanovené v čl. 34 odst. 1 písm. a) a b) každého členského státu.

1.2 Takto rozdělené prostředky Společenství jsou spravovány národními agenturami uvedenými v čl. 6 odst. 2 písm. b).

1.3 Komise ve spolupráci se členskými státy přijme nezbytná opatření na podporu vyvážené účasti na úrovni Společenství, národní úrovni a případně i regionální úrovni a případně v různých oblastech studia. Poměrná část přidělená na tato opatření nesmí překročit 5% ročního rozpočtu pro financování každé z daných akcí.

2. Ustanovení příjemců

Instituce uvedené v čl. 42 odst. 2 tohoto rozhodnutí jsou tímto ustanoveny jako příjemce grantů podle integrovaného programu podle článku 168 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

Národní jednotky tvořící součást sítě NARIC, sítě Eurydice, sítě Euroguidance, národní referenční místa pro odbornou kvalifikaci a národní střediska Europass slouží jako nástroje pro provádění programu na národní úrovni v souladu s ustanoveními čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článku 38 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

3. Druhy příjemců

Podle čl. 114 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 mohou být granty poskytovány fyzickým osobám. Granty mohou mít formu stipendia.

4. Paušální granty, stupnice jednotkových nákladů a cen

Paušální granty a/nebo stupnice jednotkových nákladů podle čl. 181 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 mohou být použity v případě akcí uvedených v článku 5.

Paušální sazbu lze použít maximálně do výše 25 000 EUR na grant. Mohou se kombinovat až do výše 100 000 EUR nebo použít ve spojení se stupnicí jednotkových nákladů.

Komise může zajistit udílení cen v souvislosti s činnostmi prováděnými v rámci integrovaného programu.

5. Veřejní poskytovatelé vzdělávání

U všech škol a institucí vyššího vzdělávání uvedených členskými státy a u všech poskytovatelů vzdělávání, kteří v posledních dvou letech získaly 50% svých příjmů z veřejných zdrojů nebo které jsou řízeny veřejnými orgány nebo jejich zástupci, Komise předpokládá, že mají potřebné odborné a administrativní kapacity a nezbytnou finanční stabilitu k provádění projektů v rámci tohoto programu; k prokázání těchto skutečností se po nich nepožaduje předložení další dokumentace.

6. Subjekty plnící cíle obecného evropského zájmu

Při poskytování grantů na provozní náklady podle tohoto programu subjektům, které sledují cíle obecného evropského zájmu, jak jsou definovány v článku 162 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002, nepodléhají tyto subjekty podle čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 při opětovném poskytování zásadě postupného snižování.

7. Odborné znalosti a kvalifikace žadatelů

Komise může podle čl. 176 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 rozhodnout, že specifikované kategorie příjemců mají odborné znalosti a kvalifikace požadované pro dokončení navrhované akce nebo pracovního plánu.

8. Účast partnerů ze třetích zemí

Partneři ze třetích zemí se mohou účastnit multilaterálních projektů, sítí nebo partnerství za podmínek čl. 15 odst. 2 podle uvážení Komise nebo příslušné národní agentury. Rozhodnutí, zda tyto partnery podpořit, se odvíjí od stupně přidané hodnoty na evropské úrovni, kterou bude pravděpodobně mít jejich účast na daném projektu, síti nebo partnerství.

9. Minimální přidělení

Podle článku 15 jsou minimální částky přidělované odvětvovým programům ve vztahu k finančnímu rámci stanoveném v uvedeném článku tyto:

Comenius 12%

Erasmus 41%

Leonardo da Vinci 23%

Grundtvig 3 %

10. Národní agentury

Finanční podpora Společenství je poskytována na podporu činností národních agentur zřízených nebo ustanovených členskými státy podle čl. 6 odst. 2 písm. b). Tato podpora může být poskytována ve formě grantů na provozní náklady a nesmí překročit 50 % celkových způsobilých nákladů schváleného pracovního programu národní agentury.

Podle čl. 38 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 může být činnost národní agentury v třetích zemích účastnících se integrovaného programu podle čl. 7 odst. 1 prováděna vnitrostátními veřejnými subjekty nebo soukromoprávními subjekty vykonávajícími veřejné služby a řídícími se zákony dané země.

V souladu se zásadou proporcionality budou požadavky na oprávnění a podávání zpráv omezeny na přiměřenou minimální nezbytnou míru.

11. Technická podpora

Rozpočtový rámec integrovaného programu může také pokrývat výdaje související s přípravnými opatřeními, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením přímo nezbytných pro provádění tohoto programu a pro dosažení jeho cílů. Tyto výdaje mohou zahrnovat zejména studie, schůzky, informační a publikační činnost, výdaje na informační sítě pro výměnu informací a jakékoli další výdaje na technickou a administrativní podporu, kterou může Komise potřebovat pro provádění programu.

12. Boj proti podvodům

Rozhodnutí Komise přijaté podle článků 9, 21, 26, 31, 36, 39 a 44, smlouvy a dohody z nich vyplývající, stejně jako dohody se zúčastněnými třetími zeměmi, zajistí zejména dohled a finanční kontrolu ze strany Komise (nebo zástupců pověřených Komisí) včetně Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a v případě auditů dohled a finanční kontrolu ze strany Účetního dvora v případě potřeby přímo na místě. Tyto kontroly mohou být prováděny s národními agenturami stejně jako v případě potřeby s příjemci grantů.

Příjemce grantu na provozní náklady uchovává pro Komisi všechny podklady včetně revidovaného finančního výkazu ohledně výdajů vzniklých během roku, ve kterém byl poskytnut grant, a to po dobu pěti let od poslední platby. V případě podkladů, které jsou v držení partnerů nebo členů, příjemce grantu zajistí, že jsou předloženy Komisi.

Komise může provádět kontrolu použití grantu, ať již přímo prostřednictvím svých vlastních pracovníků nebo jiného kvalifikovaného externího subjektu podle své volby. Tyto audity mohou být prováděny během trvání dohody a po dobu pěti let od data platby zůstatku. Nálezy auditu mohou vést k případnému rozhodnutí Komise o vymáhání částky.

Pracovníci Komise a externí pracovníci pověření Komisí disponují příslušným přístupovým právem zejména do kanceláří příjemce a ke všem informacím včetně informací v elektronickém formátu potřebných pro provedení těchto auditů.

Účetní dvůr a OLAF disponují stejnými právy, zejména právem přístupu, jako Komise.

Kromě toho může Komise provádět kontroly a prohlídky na místě podle tohoto programu v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (1) .

Pro akce Společenství financované podle tohoto rozhodnutí se pojmem „nesrovnalost“ uvedeným v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (2) rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství nebo jakékoli porušení smluvního závazku vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty Společenstvím spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

(1) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(2) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

P6_TA(2005)0396

Program „MLÁDEŽ V AKCI“ (2007-2013) ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „MLÁDEŽ V AKCI“ na období 2007-2013 (KOM(2004)0471 — C6-0096/2004 — 2004/0152(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0471) (1),

—	s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 149 odst. 4 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0096/2004),

—	s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0263/2005),

1.	schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.	vysvětluje, že prostředky uvedené v návrhu Komise jsou pouze orientační a budou stanoveny rozhodnutím o příštím víceletém finančním rámci;

3.	vyzývá Komisi, aby poté, co bude přijat příští víceletý finanční rámec, a pokud to bude vhodné, podala návrh na úpravu finančních referenčních částek;

4.	vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

5.	pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2004)0152

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2005 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č..../2005/ES, kterým se zavádí program „MLÁDEŽ V AKCI“ na období 2007-2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, zejména na čl. 149 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropský Hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Smlouva zavádí občanství Unie a stanoví, že činnosti Společenství v oblasti školství, odborného vzdělávání a mládeže jsou zaměřeny zejména na podporu rozvoje výměn mládeže a kvalifikovaných osob podílejících se na práci s mládeží a činných v organizacích mládeže a na kvalitní vzdělávání.

(2)	Evropská unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, rovnosti mezi ženami a muži a boji proti diskriminaci . K rozvíjení těchto hodnot má přispět podpora aktivního občanství mladých lidí.

(3)	Rozhodnutím č. 1031/2000/ES ze dne 13. dubna 2000 zavedly Evropský parlament a Rada akční program Společenství „Mládež“ (4). Na základě zkušeností získaných tímto programem by se mělo ve spolupráci a činnosti Evropské unie v této oblasti pokračovat a posilovat ji.

(4)	Rozhodnutím č. 790/2004/ES ze dne 21. dubna 2004 zavedly Evropský parlament a Rada akční program Společenství na podporu subjektů, které jsou na evropské úrovni aktivní v oblasti mládeže (5).

(5)

Mimořádná Evropská rada, která se konala v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, stanovila pro Unii strategický cíl, jež mimo jiné zahrnuje aktivní politiku zaměstnanosti přikládající větší význam školství a celoživotnímu vzdělávání. Tento cíl doplnila Evropská rada v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001 o strategii udržitelného rozvoje.

(6)	Prohlášení z Laekenu připojené k závěrům ze zasedání Evropské rady ve dnech 14. a 15. prosince 2001 potvrzuje, že jedním ze základních úkolů, které má Unie řešit, je přiblížit občanům, a především mladým lidem, evropský projekt a evropské instituce.

(7)

V bílé knize nazvané „Nový podnět pro evropskou mládež“, přijaté dne 21. listopadu 2001, navrhuje Komise rámec spolupráce v oblasti mládeže zaměřený především na posílení účasti, informovanosti, dobrovolných činností mladých a lepší znalost oblasti mládeže. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 14. května 2002 (6) tyto návrhy přijal za své.

(8)

Usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě dne 27. června 2002 (7), zavádí především otevřenou metodu koordinace vztahující se na priority, účast, informovanost, dobrovolné činnosti mladých a lepší znalost oblasti mládeže; při provádění tohoto programu by měly být tyto práce vzaty v úvahu.

(9)

Rada ve svých závěrech ze dne 6. května 2003 (8) zdůrazňuje, že je nezbytné udržet a rozvíjet stávající nástroje Společenství zvláště určené pro mladé, neboť jsou zásadní pro posílení spolupráce členských států v oblasti mládeže a že by mimo jiné priority a cíle těchto nástojů měly být sladěny s prioritami a cíli rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže.

(10)	Akce Společenství zahrnuje příspěvek na kvalitní školství a vzdělávání a musí být v souladu s článkem 3 Smlouvy zaměřena na odstranění nerovností a podporu rovnosti mezi ženami a muži .

(11)	Je třeba vyhovět specifickým potřebám zdravotně postižených osob.

(12)

Je nezbytné podporovat aktivní občanství , přičemž je při uskutečňování akčních směrů nutné zdůrazňovat boj proti všem formám vyloučení a diskriminace , včetně diskriminace založené na pohlaví, rase, etnickém původu, náboženství nebo přesvědčení, postižení, věku nebo sexuální orientaci v souladu s článkem 13 Smlouvy .

(13)	Kandidátské země Evropské unie a země ESVO, které jsou stranami dohody o EHP, se mohou v souladu s dohodami uzavřenými s těmito zeměmi podílet na programu Společenství.

(14)

Evropská rada v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 přijala „Agendu ze Soluně pro východní Balkán - postoupit na cestě evropské integrace“, která stanoví, že programy Společenství by měly být otevřeny zemím v procesu stabilizace a přidružení na základě rámcových dohod, které budou mezi Společenstvím a těmito státy podepsány.

(15)	Měla by být přijata ustanovení na otevření programu Švýcarské konfederaci.

(16)	Prohlášení z Barcelony přijaté na Evropsko-středozemní konferenci v roce 1995 stanoví, že výměny mladých by měly být prostředkem pro přípravu budoucích generací na bližší spolupráci mezi evropskými a středozemními partnery rovněž na základě univerzálních lidských hodnot.

(17)

Na základě sdělení Komise nazvaného „Rozšířená Evropa - sousedství: nový rámec pro vztahy s našimi sousedy na východě a na jihu“ stanoví Rada ve svých závěrech ze dne 16. června 2003 jako akční směry Evropské unie intenzifikaci kulturní spolupráce, vzájemného porozumění a spolupráce v oblasti školství a vzdělávání se sousedními zeměmi.

(18)

Stávající zprávy o průběžném hodnocení programu MLÁDEŽ, jakož i veřejné konzultace týkající se budoucnosti činnnosti Společenství v oblasti školství, vzdělávání a mládeže ukazují naléhavou potřebu, v některých ohledech rostoucí, pokračovat v činnostech spolupráce a mobility v oblasti mládeže na evropské úrovni a vyjadřují přání jednoduššího, vstřícného a pružného provádění.

(19)	Program zavedený tímto rozhodnutím by měl být pravidelně sledován a hodnocen v rámci spolupráce mezi Komisí a členskými státy tak, aby bylo možné provádět úpravy, především co se týče priorit provádění opatření.

(20)

Formulace právního základu programu musí být dostatečně pružná, aby umožňovala případné úpravy akcí pro přizpůsobení se vývoji potřeb během období 2007-2013 a aby se předešlo zbytečně podrobným ustanovením předchozích programů. Je třeba omezit toto rozhodnutí na obecný popis akcí a průvodních správních a finančních ustanovení.

(21)

Měla by být stanovena zvláštní prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9) a k jeho prováděcím opatřením, jakož i k jejich odchylkám nezbytným kvůli charakteristikám účastníků a druhu akcí.

(22)	Měla by být prováděna vhodná opatření, aby se předešlo nesrovnalostem a podvodům, a aby byly získány ztracené prostředky, neoprávněně vyplacené nebo použité.

(23)	Toto rozhodnutí určuje pro celé období tohoto programu finanční rámec, který představuje prvotní referenci pro rozpočtový orgán ve smyslu bodu 33 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu (10).

(24)

Jelikož cílů tohoto programu nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy samotnými, neboť tyto cíle vyžadují zejména vícestranná partnerství, nadnárodní opatření pro mobilitu a výměnu informací na evropské úrovni, a může jich být proto vzhledem k nadnárodnímu a vícestrannému rozměru akcí a opatření tohoto programu lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o ES. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepředčuje rámec toho, co je k dosažení uvedených cílů nezbytné.

(25)	Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11).

(26)	Přechodná opatření pro sledování akcí zahájených před 31. prosincem 2006 by měla být přijata na základě rozhodnutí č. 1031/2000/ES a rozhodnutí č. 790/2004/ES,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Zavedení programu

1. Tímto rozhodnutím se zavádí akční program Společenství „MLÁDEŽ V AKCI“ (dále jen „program“), který se týká rozvoje politiky spolupráce v oblasti mládeže v Evropské unii.

2. Tento program se provádí od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Článek 2

Obecné cíle programu

1. Obecnými cíli programu jsou:

a)	podpora aktivního občanství mladých obecně, a zejména jejich evropského občanství;

b)	rozvoj solidarity a podpora tolerance mladých vůči rozmanitosti lidské existence , především k posílení sociální soudržnosti Evropské unie;

c)	podpora vzájemného porozumění mezi mladými lidmi z různých zemí;

d)	příspěvek k rozvoji kvality systémů podporou činnosti mladých a výkonnosti organizací občanské společnosti v oblasti mládeže;

e)	podpora evropské spolupráce v oblasti politiky mládeže s ohledem na místní a regionální úroveň.

2. Obecné cíle programu jsou doplňkové k cílům sledovaným v dalších akčních oblastech Evropské unie, především v oblasti školství a odborného vzdělávání v kontextu Evropy znalostí a celoživotního vzdělávání a v oblastech kultury a sportu.

3. Obecné cíle programu přispívají k rozvoji politik Unie, zejména pokud jde o uznání kulturní , multikulturní a jazykové různorodosti Evropy, boj proti jakékoli diskriminaci založené na pohlaví, rase nebo etnickém původu, náboženství nebo přesvědčení, postižení, věku, sexuální orientaci, jakož i o udržitelný rozvoj.

Článek 3

Specifické cíle programu

Specifické cíle jsou tyto:

V rámci obecného cíle „podpora aktivního občanství mladých obecně, a zejména jejich evropského občanství“:

a)	umožnit mladým a organizacím, které je zastupují, podílet se na rozvoji společnosti obecně a Evropské unie zvláště;

b)	rozvíjet u mladých pocit příslušnosti k Evropské unii;

c)	podporovat účast mládeže na demokratickém životě v Evropě;

d)	rozvíjet mobilitu mladých v Evropě;

e)	rozvíjet mezikulturní a jazykové vzdělávání mládeže;

f)	zajišťovat podporu základních hodnot Unie mezi mladými , zejména úctu k lidské důstojnosti, rovnosti, úctu k lidským právům, toleranci a nediskriminaci ;

g)	podporovat vlastní iniciativy, podnikavost a tvořivost;

h)	podporovat sportovní a kulturní aktivity jako prostředek k posílení sociální integrace, tolerance a nediskriminace;

i)	dbát na to, aby se programu zúčastnili ti mladí, kteří mají příležitostí nejméně , včetně mladých lidí se zdravotním postižením ;

j)	dbát na dodržování rovnosti mezi ženami a muži při účasti v programu a na podporu rovnosti pohlaví při akcích;

k)	poskytnout neformální možnosti vzdělávání na evropské úrovni a vytvářet inovační možnosti v souvislosti s aktivním občanstvím.

V rámci obecného cíle „rozvoj solidarity a podpora tolerance mladých vůči rozmanitosti lidské existence , především k posílení sociální soudržnosti Evropské unie“:

a)	umožnit mladým vyjádřit jejich osobní závazky dobrovolnými činnostmi na evropské a mezinárodní úrovni;

b)	zapojit mladé do akcí solidarity Evropské unie;

c)	přispívat ke spolupráci mezi občanskými a dobrovolnými organizacemi se zapojením mladých na vnitrostátní úrovni.

V rámci obecného cíle „podpora vzájemného porozumění mezi mladými lidmi z různých zemí “:

a)	rozvíjet mezi mladými Evropany a mladými ze sousedních zemí výměny a mezikulturní dialog;

b)	přispívat v těchto zemích k rozvoji kvality struktur na podporu mladých a kvality práce kvalifikovaných osob podílejících se na práci s mládeží a činných v organizacích mládeže ;

c)	s ostatními zeměmi rozvíjet tematickou spolupráci, do níž budou zapojeni mladí lidé a kvalifikované osoby podílející se na práci s mládeží a činné v organizacích mládeže .

V rámci obecného cíle „příspěvek k rozvoji kvality systémů podporou činnosti mladých a výkonnosti organizací občanské společnosti v oblasti mládeže“:

a)	přispívat k propojení organizací do sítě;

b)	rozvíjet vzdělávání a spolupráci kvalifikovaných osob podílejících se na práci s mládeží a činných v organizacích mládeže ;

c)	přinášet podněty k inovaci v oblasti činností pro mladé;

d)	přispívat ke zlepšení informovanosti mladých, dbát přitom zejména na lepší přístup mladých lidí s postižením k informacím ;

e)	pracovat na uznání neformálního vzdělávání mladých.

V rámci obecného cíle „podpora evropské spolupráce v oblasti politiky mládeže s ohledem na místní a regionální úroveň “:

a)	podporovat výměnu správných postupů a spolupráci mezi správními orgány a politickými činiteli;

b)	podporovat strukturovaný dialog mezi politickými činiteli a mladými;

c)	zlepšit znalosti v oblasti mládeže.

Článek 4

Akce programu

Obecné a specifické cíle programu jsou dosahovány pomocí níže uvedených akcí, které jsou podrobněji popsány v příloze.

1)	Mládež pro Evropu Tato akce je zaměřena na podporu výměny mladých s cílem zvýšit jejich mobilitu, iniciativy mladých a projekty a činnosti týkající se účasti na demokratickém životě umožňující rozvíjet jejich občanství a vzájemné porozumění mezi nimi.

2)	Evropská dobrovolná služba Tato akce je zaměřena na posílení účasti mladých na různých formách dobrovolných činností, uvnitř Evropské unie i mimo ni.

Mládež ve světě

Tato akce má za cíl podpořit projekty s partnerskými státy programu podle článku 5, především výměnu mladých lidí a kvalifikovaných osob podílejících se na práci s mládeží a činných v organizacích mládeže , podporu iniciativ posilujících vzájemné porozumění mezi mladými a jejich smysl pro solidaritu a toleranci a rozvoj spolupráce v oblasti mládeže a občanské společnosti v těchto zemích.

Kvalifikované osoby podílející se na práci s mládeží a činné v organizacích mládeže a podpůrné systémy

Tato akce má podpořit organizace, které jsou na evropské úrovni činné v oblasti mládeže, především fungování nevládních organizací mládeže, propojení těchto organizací do sítě, má podpořit ty, kteří navrhují projekty, které jim mají pomoci organizovat evropské projekty zaměřené na mládež a zajistit kvalitu prostřednictvím výměny , školení a propojení kvalifikovaných osob podílejících se na práci s mládeží a činných v organizacích mládeže do sítě, přinášení podnětů k inovaci a kvalitě akcí, informovanost mladých a zavedení struktur a činností nezbytných pro program, aby bylo dosaženo jeho cílů a podpořit partnerství s místními a regionálními orgány.

Podpora politické spolupráce

Tato akce je zaměřena na organizování dialogu mezi různými účastníky světa mládeže, především mezi mladými lidmi, kvalifikovanými osobami podílejícími se na práci s mládeží a činnými v organizacích mládeže a politickými činiteli, na podporu seminářů mládeže věnovaných sociálním, kulturním a politickým otázkám, které mladé lidi zajímají, jakož i na podporu rozvoje politické spolupráce v oblasti mládeže a provádění prací a jejich propojení, které je nezbytné pro lepší poznání oblasti mládeže.

Článek 5

Účast v programu

1. Program je otevřen účasti těchto zemí (dále jen „země účastnící se programu“):

a)	členské státy;

b)	státy ESVO, které jsou členy EHP, v souladu s dohodou o EHP;

c)	Turecko a kandidátské země střední a východní Evropy využívající předvstupní strategie, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami a pravidly účasti těchto zemí v programech Společenství, stanovenými rámcovou dohodou a rozhodnutími rad přidružení;

d)	země východního Balkánu, podle pravidel, která budou definována s těmito zeměmi rámcovými dohodami o jejich účasti v programech Společenství;

e)	Švýcarská konfederace, s výhradou uzavření dvoustranné dohody s touto zemí.

2. Akce uvedené v bodech 2.1, 2.2 a 3 přílohy jsou otevřeny pro spolupráci se zeměmi, které uzavřely dohody o přidružení nebo spolupráci s Evropským společenstvím (dále jen „partnerské země programu“).

Případná spolupráce uvedená v prvním pododstavci se uskutečňuje pomocí dodatečných prostředků poskytnutých na základě postupů, které budou s partnerskými zeměmi programu dohodnuty.

Článek 6

Přístup k programu

1. Program je určen mladým lidem, skupinám mladých, kvalifikovaným osobám podílejícím se na práci s mládeží a činným v organizacích mládeže , organizacím mládeže a jiným partnerům činným v oblasti mládeže.

2. Aniž jsou dotčena pravidla definovaná v příloze pro provádění akcí, je program určen mladým ve věku od 13 do 30 let. Hlavní cílovou skupinou by však měli být mladí lidé od 15 do 28 let.

3. Účastníci rovněž musí mít legální bydliště v některé ze zemí účastnících se programu nebo, podle povahy akce, v partnerské zemi programu.

4. Všichni mladí lidé bez jakékoli diskriminace musí mít přístup k činnostem programu při dodržení pravidel definovaných v příloze. Komise a státy účastnící se programu zajistí, aby bylo vynaloženo zvláštní úsilí ve prospěch mladých lidí, kteří mají ze vzdělávacích, sociálních, tělesných, duševních, hospodářských, kulturních nebo geografických důvodů ztíženu účast v programu.

5. Země účastnící se programu přijmou vhodná opatření, aby odstranily překážky pro mobilitu účastníků a aby účastníci měli přístup ke zdravotní péči, zachovali si sociální ochranu, mohli cestovat a pobývat v přijímající zemi. To se týká především práva na vstup, pobyt a volný pohyb. Země účastnící se programu přijmou podle potřeby vhodná opatření, aby zajistily přijetí účastníků ze třetích zemí na svém území, aby zabránily všem druhům diskriminace a mohly poskytnout pomoc lidem s postižením .

Článek 7

Mezinárodní spolupráce

Program je rovněž otevřen spolupráci s mezinárodními organizacemi působícími v oblasti mládeže, především s Radou Evropy.

Článek 8

Provádění programu

1. Komise zajistí provádění akcí programu v souladu s přílohou.

2. Komise a země účastnící se programu přijmou vhodná opatření pro rozvoj struktur na evropské, vnitrostátní a případně regionální nebo místní úrovni, aby byly cíle programu dosaženy a akce programu zhodnoceny.

3. Komise a země účastnící se programu přijmou vhodná opatření, aby podpořily uznávání neformálního a neoficiálního vzdělávání ve prospěch mladých, především vydáváním osvědčení nebo potvrzení vnitrostátní nebo evropské úrovně, kterým se uznávají zkušenosti nabyté příjemci a jsou vydávány za přímou účast mladých nebo kvalifikovaných osob podílejících se na práci s mládeží a činných v organizacích mládeže na akci programu. Tento cíl lze podpořit sloučením s jinými akcemi Společenství uvedenými v článku 11.

4. Komise a zúčastněné země budou konzultovat s Evropským parlamentem, mladými lidmi, organizacemi mládeže a jinými organizacemi, které jsou pověřeny prováděním projektů s ohledem na definici cílů programu a jeho hodnocení.

5. Komise a země účastnící se programu zajistí ochranu finančních zájmů Unie zavedením účinných, přiměřených a odrazujících opatření.

6. Komise a země účastnící se programu dbají na to, aby pro akce podporované programem byla zajištěna odpovídající informovanost a propagace.

7. Země účastnící se programu musí:

a)	na své úrovni a v souladu s vnitrostátní praxí přijmout opatření nezbytná k zajištění řádného fungování programu se zapojením stran, kterých se týkají aspekty mládeže;

vytvořit nebo jmenovat a zajistit sledování vnitrostátních agentur pro řízení provádění akcí programu na vnitrostátní úrovni, a to v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a za dodržení těchto kritérií:

i)	subjekt vytvořený nebo jmenovaný jako vnitrostátní agentura musí mít právní způsobilost (a být řízen právem účastnící se země). Ministerstvo nemůže být jmenováno vnitrostátní agenturou;

ii)	musí mít dostatek pracovníků, kteří mají profesionální a jazykovou kvalifikaci vhodnou pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce;

iii)	musí disponovat vhodnou infrastrukturou, především pokud jde o počítačové vybavení a komunikační prostředky , která musí splňovat také podmínky pro přístup osob s postižením ;

iv)	musí mít zaměstnance, kteří mají dostatečnou kvalifikaci pro práci s mládeží a politiku zabývající se otázkami mládeže a jsou schopni podporovat uživatele programu;

v)	musí pracovat ve správním kontextu, který mu umožňuje vhodným způsobem se zhostit svých úkolů a vyhnout se jakémukoli střetu zájmů;

vi)	musí být schopen používat pravidla správy prostředků a smluvní podmínky stanovené na úrovni Společenství;

vii)	musí mít správní kapacitu odpovídající objemu prostředků Společenství, jejichž správou bude pověřen;

převzít odpovědnost za to, že vnitrostátní agentury uvedené v písmenu b) řádně spravují prostředky jim převedené jako granty na projekty, a především za to, že vnitrostátní agentury dodržují zásadu průhlednosti, rovnosti přístupu a nekumulace vzhledem k jiným prostředkům Společenství, jakož i povinnost uhradit prostředky, které jsou případně příjemci dlužni;

přijmout nezbytná opatření pro zajištění vhodných auditů a finančního sledování vnoitrostátních agentur uvedených v písmenu b), zejména:

poskytnout Komisi, před zahájením prací vnitrostátní agentury, nezbytné záruky ohledně existence, vhodnosti a správného fungování vnitrostátní agentury, v souladu s pravidly správné finanční správy, postupů pro provedení, kontrolních systémů, účetních systémů a tržních postupů a postupů přidělování grantů;

ii)	na konci každého finančního roku poskytnout Komisi ujištění spolehlivosti finančních systémů a postupů vnitrostátních agentur a řádnosti jejích účtů;

e)	vyhovět zásadě proporcionality v případě dokumentů a dodatečných informací, které je třeba poskytnout, zvláště v souvislosti s kritérii uvedenými v písm. b) podbodu vii) a písm. d);

f)	v případě nesrovnalostí, nedbalosti nebo podvodu ze strany vnitrostátní agentury uvedené v písmenu b), které povedou k tomu, že Komise bude muset vymáhat prostředky od vnitrostátní agentury, zajistit odpovědnost za případně nevymožené prostředky.

8. V rámci postupu uvedeného v čl. 9 odst. 1 může Komise pro každou z akcí uvedených v příloze stanovit obecné zásady založené na vývoji priorit evropské spolupráce v oblasti mládeže, aby přizpůsobila akce programu tomuto vývoji.

9. Komise vytvoří databázi pro dokumenty uvedené v odst. 7 písm. d).

Článek 9

Prováděcí opatření

1. Prováděcí opatření k tomuto rozhodnutí pro níže uvedené oblasti se stanoví řídícím postupem uvedeným v čl. 10 odst. 2:

a)	způsoby provádění tohoto programu, včetně ročního pracovního plánu;

b)	obecná rovnováha mezi jednotlivými akcemi programu;

c)	ve finanční oblasti kritéria (především mladé obyvatelstvo, HNP a zeměpisná vzdálenost mezi zeměmi) pro směrné přidělování prostředků členským státům pro akce spravované decentralizovaným způsobem;

d)	způsoby hodnocení programu;

e)	způsoby osvědčení účasti mladých na akcích;

f)	způsoby pro přizpůsobení akcí programu podle čl. 8 odst. 8.

2. Opatření nezbytná pro provádění tohoto rozhodnutí pro jiné oblasti se stanoví poradním postupem podle čl. 10 odst. 3.

Článek 10

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 11

Doplňkovost s ostatními akčními nástroji Společenství

1. Komise zajistí propojení mezi programem a jinými oblastmi akce Společenství, jako jsou především školství, odborné vzdělávání, kultura, sport, jazyky, sociální začlenění, rovnost pohlaví, boj proti všem druhům diskriminace, výzkum, podnikání a zahraniční akce Unie.

2. Program může spolu s prostředky jiných nástrojů Společenství umožnit uskutečnění akcí odpovídajících společným cílům programu a jeho nástrojům.

3. Komise a členské státy dbají na využití akcí programu, které přispívají k rozvoji cílů jiných akčních oblastí Společenství, jako je především školství, vzdělávání, kultura a sport, jazyky, sociální začlenění, rovnost pohlaví, rovnost příležitostí a boj proti diskriminaci.

Článek 12

Doplňkovost s vnitrostátními politikami a nástroji

1. Země účastnící se programu mohou získat evropskou značku pro vnitrostátní, regionální nebo místní akce, které jsou podobné akcím uvedeným v článku 4.

2. Země účastnící se programu může účastníkům programu poskytnout vnitrostátní prostředky, které budou řízeny podle pravidel programu a použít k tomuto účelu decentralizované struktury programu, pokud zajistí jejich poměrné doplňkové financování.

Článek 13

Obecná finanční ustanovení

1. Orientační finanční rámec pro provádění tohoto programu se na období sedmi let počínaje 1. lednem 2007 stanoví na 1 128 000 000 EUR.

2. Roční prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

Článek 14

Finanční ustanovení týkající se účastníků

1. V souladu s čl. 114 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 mohou být příjemci programu fyzické osoby.

2. V souladu s čl. 176 odst. 2 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (12) může Komise rozhodnout podle charakteristiky účastníků a druhů akcí, zda je tyto možné vyjmout z ověření odborných schopností a kvalifikace požadovaných k provedení akce nebo pracovního programu. Komise musí při stanovování požadavků ohledně rozsahu finanční podpory dodržovat zásadu proporcionality, přičemž musí zvážit charakteristiky účastníků, jejich věk, povahu akce a rozsah finanční podpory .

3. Podle povahy akce může mít finanční pomoc formu grantů nebo stipendií. Komise může rovněž udělit ceny za akce nebo projekty uskutečněné v rámci programu. V souladu s článkem 181 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 a podle povahy akce, může být povoleno paušální financování a/nebo použití stupnic jednotkových nákladů.

4. Postup financování bude co nejkratší a organizace budou o výsledku co nejrychleji informovány. V případě, že bude žádost schválena, Komise zajistí, aby mezi oficiálním přijetím žádosti organizace a doručením první platby na účet účastníka neuplynuly více než čtyři měsíce. To se nevztahuje na Akci 4.1 a 4.2 tohoto programu.

5. Granty na provoz poskytnuté v rámci tohoto programu subjektům činným na evropské úrovni, jak jsou definovány v článku 162 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002, nejsou v souladu s čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 v případě opětovného poskytnutí postupně povinně snižovány.

6. V souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 může Komise přenést úkoly veřejné moci, především úkoly provádění rozpočtu, na struktury uvedené v čl. 8 odst. 2.

7. V souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 platí možnost popsaná výše v odstavci 6 také pro subjekty ze zemí účastnících se programu, které se neřídí právem některého z členských států nebo států Evropského hospodářského prostoru (EHP) nebo zemí kandidujících na přistoupení k Evropské unii.

Článek 15

Sledování a hodnocení

1. Komise zajišťuje pravidelné sledování tohoto programu. Sledování zahrnuje zprávy uvedené v odstavci 3 a zvláštní činnosti.

2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé a externí hodnocení programu.

3. Země účastnící se programu předají Komisi nejpozději do 30. června 2010 zprávu o provádění programu a nejpozději 30. června 2015 zprávu o dopadu programu.

4. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

a)	nejpozději 31. března 2011 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních ukazatelích provádění tohoto programu;

b)	nejpozději 31. prosince 2011 sdělení o pokračování tohoto programu;

c)	nejpozději 31. března 2016 zprávu o hodnocení ex post.

Článek 16

Přechodné ustanovení

Akce zahájené před 31. prosincem 2006 na základě rozhodnutí č. 1031/2000/ES a rozhodnutí č. 790/2004/ES budou až do svého ukončení řízeny v souladu s uvedenými rozhodnutími. Výbor uvedený v článku 8 rozhodnutí č. 1031/2000/ES se nahrazuje výborem uvedeným v článku 10 tohoto rozhodnutí.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie a použije se ode dne 1. ledna 2007.

V ... dne ...

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda/předsedkyně

(1) Úř. věst. C 234, 22.9.2005, s. 46 .

(2) Úř. věst. C 71, 22.3.2005, s. 34.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2005.

(4) Úř. věst. L 117, 18.5.2000, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 885/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1).

(5) Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 24.

(6) Úř. věst. C 180 E, 31.7.2003, s. 145 .

(7) Úř. věst. C 168, 13.7.2002, s. 2.

(8) Úř. věst. C 115, 15.5.2003, s. 1.

(9) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(10) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

(11) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23 .

(12) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1261/2005 (Úř. věst. L 201, 2.8.2005, s. 3).

PŘÍLOHA

Akce prováděné k dosažení obecných a specifických cílů programu podporují projekty omezeného rozsahu, které přispívají k aktivní účasti mladých.

Účast mladých na různých akcích programu nevyžaduje předchozí zkušenosti nebo kvalifikaci, s výjimkou některých zvláštních případů specifikovaných v akcích.

Tyto akce se uskutečňují pomocí následujících opatřeních:

AKCE 1 — Mládež pro Evropu

Tato akce je zaměřena na posílení aktivního občanství mladých a vzájemného porozumění mezi mladými pomocí následujících opatření:

Orientační částka pro financování Akce 1 by neměla být nižší než 30% celkových nákladů vyčleněných pro všech 5 akcí (na období 2007-2013).

1.1. Výměny mladých

Výměny mladých umožňují jedné nebo více skupinám mladých přijetí skupinou z jiné země, aby společně prováděly program činností. Obecně se používají pro mladé ve věku mezi 13 a 25 lety.

Tyto činnosti založené nad nadnárodním partnerstvím různých účastníků projektu zahrnují aktivní účast mladých a mají jim umožnit objevit různé sociální a kulturní skutečnosti, citlivě je vnímat a dát jim příležitost vzájemně posílit jejich vědomí, že jsou evropskými občany. Podpora je zaměřena především na vícestranné aktivity mobility skupin.

Dvoustranné výměny skupin jsou oprávněné především tehdy, kdy se jedná o první evropskou aktivitu malých nebo místních sdružení bez zkušeností na evropské úrovni. Používají se rovněž pro mladé, kteří mají nejméně příležitostí, aby se posílila jejich účast v programu.

Toto opatření také podporuje přípravné činnosti zaměřené na posílení aktivní účasti mladých v projektech, především na jazykové a mezikulturní úrovni, jakož i na nadnárodní setkání mladých, kteří chtějí diskutovat o závažných tématech pro jejich budoucnost i budoucnost Evropy.

V rámci této akce jsou podporovány přípravné a následné činnosti, zejména v oblasti jazykové a mezikulturní, jejichž cílem je zvýšit aktivní účast mladých lidí v projektech.

1.2. Podpora iniciativ mladých

Toto opatření podporuje projekty, v nichž se mladí aktivně a přímo účastní činností, které sami vytvořili a jejichž jsou hlavními aktéry, aby se rozvíjel duch iniciativy a podnikavosti a jejich tvořivost. Toto opatření se v zásadě vztahuje na mladé ve věku mezi 16 a 30 lety .

Toto opatření umožňuje podporovat projekty skupinových iniciativ vytvořených na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a propojení podobných projektů v různých zemích do sítě, aby se posílil jejich evropský charakter a znásobila se spolupráce a výměna zkušeností mezi mladými.

Zvláštní pozornost je věnována těm mladým, kteří mají nejméně příležitostí.

1.3. Projekty participativní demokracie

Toto opatření podporuje projekty nebo činnosti zaměřené na podporu účasti mladých na demokratickém životě. Tyto projekty a činnosti zahrnují aktivní účast mladých na demokratickém životě jejich společenství na místní, regionální nebo vnitrostátní a na mezinárodní úrovni.

Toto opatření se v zásadě vztahuje na mladé ve věku mezi 13 a 30 lety.

Tyto činnosti nebo projekty jsou založeny na nadnárodních partnerstvích, která na evropské úrovni umožňují společnou realizaci nápadů, výměnu zkušeností a dobrých postupů z projektů nebo činností prováděných na místní nebo regionální úrovni, které jsou zaměřeny na zlepšení účasti mladých na různých úrovních samosprávných celků. Tyto činnosti mohou zahrnovat organizaci konzultací mladých o jejich potřebách a jejich přáních s cílem rozvíjet nové postupy v oblasti.

AKCE 2 — Evropská dobrovolná služba

Dobrovolná služba je zaměřena na rozvíjení solidarity mladých, podporu jejich aktivního občanství a napomáhání vzájemnému porozumění mezi mladými prostřednictvím těchto opatření:

Orientační částka pro financování Akce 2 by neměla být nižší než 23% celkových nákladů vyčleněných pro všech 5 akcí (na období 2007-2013).

2.1. Individuální evropská dobrovolná služba

Mladý dobrovolník se v jiné zemi, než v ní má bydliště, účastní nevýdělečné a nehrazené činnosti ve prospěch společenství. Evropská dobrovolná služba nesmí vést k omezení placených pracovních míst, potenciálních nebo existujících, ani je nesmí nahrazovat.

Evropská dobrovolná služba trvá několik měsíců a může dosáhnout až dvanácti měsíců. V řádně zdůvodněných případech, především na podporu účasti mladých majících méně příležitostí, může být zavedena krátkodobá evropská dobrovolná služba.

Toto opatření se vztahuje v zásadě na mladé ve věku mezi 18 a 30 lety, některé dobrovolné činnosti mohou být například při vhodném vedení uskutečňovány od 16 let.

Toto opatření pokrývá úplně nebo částečně především příspěvek pro dobrovolníka, jeho pojištění, výdaje na živobytí a cestu a podle potřeby dodatečnou pomoc pro ty mladé, kteří mají méně příležitostí.

Toto opatření rovněž podporuje činnosti zaměřené na školení mladých dobrovolníků před jejich odjezdem a na koordinaci různých partnerů. Umožňuje podle potřeby zajistit sledování činností založených na získaných zkušenostech u příležitosti evropské dobrovolné služby.

Členské státy a Komise dbají na to, aby byla dodržována úroveň kvality: dobrovolná služba zahrnuje rozměr neformálního vzdělávání, které se prostřednictvím stálé osobní podpory projevuje pedagogickými činnostmi zaměřenými na přípravu mladých v rovině osobní, mezikulturní a technické. Za mimořádně důležité jsou pokládány partnerství mezi různými účastníky projektu a prevence rizik.

2.2. Zásahová evropská dobrovolná služba

Toto opatření podporuje dobrovolné projekty se stejnými charakteristikami, jako jsou popsány v bodě 2.1, které umožňují skupinám mladých podílet se kolektivně na činnostech organizovaných na místní, regionální, vnitrostátní, evropské nebo mezinárodní úrovni .

Toto opatření se v zásadě vztahuje na mladé ve věku mezi 18 a 30 lety .

2.3 Spolupráce mezi civilními nebo dobrovolnými službami

Toto opatření podporuje spolupráci mezi vnitrostátními a mezinárodními službami mladých dobrovolníků. Program může podpořit posílení součinnosti a vytváření slučitelnosti mezi různými formami dobrovolné civilní služby na evropské nebo vnitrostátní úrovni, aby se zvýšil evropský rozměr.

AKCE 3 — Mládež ve světě

Tato akce je zaměřena na rozvoj vzájemného porozumění mezi lidmi v duchu otevřenosti vůči světu a zároveň má přispívat k rozvoji kvalitních systémů, které podporují činnosti mladých v dotčených zemích. Je otevřena pro partnerské země programu.

Orientační částka pro financování Akce 3 by neměla být nižší než 4% celkových nákladů vyčleněných pro všech 5 akcí (na období 2007-2013).

3.1. Spolupráce se sousedními zeměmi rozšířené Evropy

Toto opatření podporuje projekty s partnerskými zeměmi programu , které nyní sousedí s Unií podle ustanovení týkajících se evropské politiky sousedství a podle čl. 5 odst. 2 (1).

Toto opatření podporuje výměny mladých, většinou vícestranné, které umožňují více skupinám mladých ze zemí účastnících se programu a sousedních zemí Evropy, aby se setkávaly při společném provádění programu činností. Toto opatření se v zásadě vztahuje na mladé ve věku mezi 13 a 25 lety. Tyto činnosti založené na nadnárodních partnerstvích mezi různými účastníky jednoho projektu zahrnují předběžné školení řídících pracovníků a aktivní účast mladých a mají jim umožnit objevit odlišné sociální a kulturní skutečnosti a tyto skutečnosti citlivě vnímat. Činnosti zaměřené na posílení aktivní účasti těchto mladých v projektech mohou využívat financování, především pokud jde o přípravu na jazykové a mezikulturní úrovni.

Pod podmínkou, že budou vytvořeny odpovídající vnitrostátní struktury řízení v sousedních zemích, mohou být v těchto zemích podporovány iniciativy mladých nebo skupin mladých vytvořených na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, pokud jsou spojeny do sítě s podobnými iniciativami v zemích účastnících se programu. Jedná se o činnosti, které vytvořili sami mladí a jejichž jsou hlavními účastníky. Tato činnost se vztahuje v zásadě na mladé ve věku mezi 18 a 30 lety, některé iniciativy mladých mohou být například při vhodném vedení uskutečňovány od 16 let.

Toto opatření podporuje činnosti zaměřené na posílení schopnosti nevládních organizací v oblasti mládeže a jejich propojení do sítě, přičemž je uznáván důležitá úloha, kterou tyto organizace mohou hrát v rozvoji občanské společnosti v sousedních zemích. Je zaměřeno na školení kvalifikovaných osob podílejících se na práci s mládeží a činných v organizacích mládeže a na výměnu zkušeností, poznatků a správných postupů mezi těmito pracovníky. Toto opatření podporuje činnosti, které usnadňují vytvoření projektů a trvalého a kvalitního partnerství.

Toto opatření rovněž podporuje projekty přinášející podněty inovaci a kvalitě, které jsou zaměřeny na zavádění, provádění a podporu inovačních postupů v oblasti mládeže.

Finanční podpora může být poskytnuta na informační akce pro mladé lidi a kvalifikované osoby podílející se na práci s mládeží a činné v organizacích mládeže .

Toto opatření rovněž podporuje činnosti umožňující spolupráci v oblasti mládeže se sousedními zeměmi. Tyto činnosti jsou zaměřeny především na podporu spolupráce a výměnu nápadů a dobrých postupů v oblasti mládeže, jakož i další opatření na zhodnocení a šíření výsledků projektů a činností příslušných zemí týkajících se oblasti mládeže.

3.2. Spolupráce s ostatními zeměmi

Toto opatření podporuje spolupráci v oblasti mládeže, především výměnu dobrých postupů s ostatními partnerskými zeměmi programu.

Napomáhá výměně mezi kvalifikovanými osobami podílejícími se na práci s mládeží a činnýcmi v organizacích mládeže a jejich školení a rozvoji partnerství a sítí mezi organizacemi mládeže.

Na tematickém základě je možné provádět vícestranné výměny mladých mezi těmito zeměmi a zeměmi účastnícími se programu.

Jsou podporovány činnosti, které vykazují rostoucí potenciál.

V rámci spolupráce s vyspělými zeměmi financuje toto opatření pouze evropské účastníky projektů.

AKCE 4 — Kvalifikované osoby podílející se na práci s mládeží a činné v organizacích mládeže a podpůrné systémy

Tato akce je zaměřena na rozvoj kvality podpůrných struktur pro mladé, na podporu práce kvalifikovaných osob podílejících se na práci s mládeží a činných v organizacích mládeže , na rozvoj kvality programu a na podporu občanské angažovanosti mladých na evropské úrovni podporou subjektů, které jsou činné v oblasti mládeže na evropské úrovni.

Orientační částka pro financování Akce 4 by neměla být nižší než 15% celkových nákladů vyčleněných pro všech 5 akcí (na období 2007-2013).

4.1. Podpora subjektů, které jsou na evropské úrovni činné v oblasti mládeže

Toto opatření podporuje fungování nevládních organizací, které jsou činné na evropské úrovni v oblasti mládeže a sledují obecný evropský cíl. Jejich činnosti musí především přispívat k aktivní účasti mladých občanů na veřejném životě a životě společnosti a k rozvoji a realizaci evropské spolupráce v oblasti mládeže v širokém smyslu.

Subjekt, který chce využívat granty na provoz, musí dodržet následující ustanovení:

—	musí právně existovat nejméně jeden rok,

—	musí se jednat o neziskovou instituci,

—	musí být usazen v některé ze zemí účastnících se programu v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo v některých státech východní Evropy (2),

—	musí vykonávat svou činnost na evropské úrovni, sám nebo ve formě různých koordinovaných sdružení, a jeho struktura a činnosti musí pokrývat nejméně osm zemí účastnících se programu; může se jednat o evropskou síť zastupující subjekty činné ve prospěch mladých,

—	jeho činnosti musí být v souladu se zásadami, které jsou základem akce Společenství v oblasti politiky mládeže,

—	může se jednat o instituci vyvíjející svou činnost výhradně ve prospěch mladých nebo o instituci s širším rozsahem, kde je část aktivit věnována mladým,

—	instituce musí zapojit mladé do správy činností rozvíjených v jejich prospěch.

Subjekty, které jsou příjemci grantu na provoz, jsou vybírány na základě výzvy k podání návrhů. S vybranými institucemi je možné uzavřít víceleté rámcové dohody o partnerství. Rámcové dohody ovšem nevylučují roční výzvy k podání návrhů pro dodatečné účastníky .

Činnosti organizací mládeže, které by mohly přispět k posílení a účinnosti akce Společenství, jsou zejména tyto:

—	funkce předkládání názorů a zájmů mladých v jejich různorodosti na evropské úrovni,

—	výměny mladých a dobrovolné služby,

—	neformální a neoficiální vzdělávání a programy činností mládeže,

—	podpora vzdělávání a mezikulturního porozumění,

—	diskuse o evropských otázkách, politikách Evropské unie nebo politikách mládeže,

—	šíření informací o akci Společenství,

—	akce podporující účast a iniciativu mladých.

V rámci tohoto opatření se berou v úvahu pro určení příspěvku na provoz pouze náklady nezbytné pro správný průběh běžných činností vybraného subjektu, zejména náklady na zaměstnance, režijní náklady (nájemné, náklady na nemovitosti, vybavení, kancelářské potřeby, telekomunikace, poštovní poplatky...), náklady na interní schůze, výdaje na zveřejnění, informování a šíření.

Grant je přidělen při respektování nezávislosti subjektu ohledně výběru jeho členů a jeho nezávislosti podrobně své činnosti definovat.

Komise by měla poskytnout příručku, v níž vysvětlí práva a povinnosti plynoucí ze zákona spojené s udělením a přijetím grantu.

Dotčené subjekty jsou nejméně z 20 % rozpočtu spolufinancovány z jiných zdrojů, než jsou zdroje Společenství.

V zájmu udržitelnosti a kontinuity organizací pro mládež založených v souladu s rozhodnutím č. 790/2004/ES, bude minimální roční částka přidělená pro akci 4.1 činit 2 600 000 EUR.

4.2. Podpora Evropského fóra mládeže

Příspěvky mohou být přiděleny v rámci tohoto opatření na podporu stálých činností Evropského fóra mládeže, které sleduje cíl obecného evropského zájmu při dodržování těchto principů:

—	nezávislost Evropského fóra mládeže při výběru jeho členů pro zajištění co možná nejširšího zastoupení různých typů organizací mládeže,

—	samostatnost Evropského fóra mládeže při podrobném definování jeho činností,

—	co možná nejširší zapojení nečlenských organizací mládeže a mladých, kteří nejsou členy organizací, do činností Evropského fóra mládeže,

—	aktivní příspěvek Evropského fóra mládeže k politickým procesům, které se týkají mladých na evropské úrovni, především odpovědi na požadavky evropských institucí při konzultacích občanské společnosti a vysvětlování stanovisek těchto institucí členům.

Způsobilé výdaje Evropského fóra mládeže se týkají jak provozních nákladů, tak výdajů nezbytných na uskutečnění jeho akcí. Vzhledem k nutnosti trvalého zajištění Evropského fóra mládeže se bere v okamžiku přidělení zdrojů programu v úvahu následující řídící linie: roční zdroje přidělené Evropskému fóru mládeže činí nejméně 2 200 000 EUR .

Evropskému fóru mládeže mohou být přiděleny příspěvky na vhodný pracovní plán a rozpočet. Příspěvky mohou být přidělovány ročně nebo na obnovitelném základě podle rámcové dohody o partnerství s Komisí.

Fórum je nejméně z 20 % rozpočtu spolufinancováno z jiných zdrojů, než jsou zdroje Společenství.

Činnosti uskutečněné Evropským fórem mládeže jsou zejména tyto:

—	funkce zastupování mladých v Evropské unii,

—	funkce koordinace postojů svých členů vůči Evropské unii,

—	zdroj informací o mládeži pro evropské instituce,

—	zdroj informací o Evropské unii pro národní rady mládeže a nevládní organizace,

—	podpora a příprava účasti mladých na demokratickém životě,

—	příspěvky k novému rámci spolupráce schválenému na úrovni Evropské unie v oblasti mládeže,

—	příspěvek k rozvoji politik mládeže, sociálně vzdělávací práce a možností vzdělávání a přenos informací o mladých a rozvoj reprezentativních struktur mladých v celé Evropě,

—	diskuse a úvahy o mládeži v Evropě a v jiných regionech světa a o akci Evropské unie ve prospěch mladých.

4.3. Školení a propojení kvalifikovaných osob podílející se na práci s mládeží a činných v organizacích mládeže

Toto opatření podporuje činnosti zaměřené na školení kvalifikovaných osob podílejících se na práci s mládeží a činných v organizacích mládeže , zejména dobrovolných pracovníků s mládeží, vedoucích projektů, poradců pro mládež, pedagogických účastníků projektů. Rovněž podporuje výměnu zkušeností, poznatků a správných postupů mezi těmito kvalifikovanými osobami podílejícími se na práci s mládeží a činnými v organizacích mládeže. Toto opatření rovněž podporuje činnosti, které usnadňují vytvoření projektů a trvalého a kvalitního partnerství v rámci programu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat činnostem podporujícím účast mladých, kteří mají nejvíce potíží s účastí na akcích Společenství.

4.4. Projekty na podněty inovacím a kvalitě

Toto opatření rovněž podporuje projekty zaměřené na zavádění, provádění a podporu inovačních postupů v oblasti mládeže. Tyto inovační postupy mohou mít v obsahu a cílech rys spojený s vývojem rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže, účasti partnerů různého původu nebo šíření informací.

4.5. Informační akce určené pro mladé lidi a kvalifikované osoby podílející se na práci s mládeží a činné v organizacích mládeže

Toto opatření podporuje informace a sdělení pro mladé a zlepšení jejich přístupu k informacím týkajícím se komunikačních služeb, aby se zvýšila jejich účast na veřejném životě a usnadnilo se vyjádření jejich potenciálu jakožto aktivních a odpovědných občanů. Za tímto účelem jsou podporovány na vnitrostátní a evropské úrovni činnosti, které zlepšují přístup mladých k informacím a ke komunikačním službám, což zvyšuje šíření kvalitních informací a účast mladých na přípravě a šíření informací.

Toto opatření přispívá především k rozvoji evropských, vnitrostátních, regionálních a místních portálů určených k šíření specifických informací pro mladé všemi prostředky, především těmi, které mladí nejčastěji používají. Tato akce může rovněž podporovat opatření podporující zapojení mladých do přípravy a šíření rad a vytváření srozumitelných, přátelských a cílených informací, aby se zlepšila kvalita informací a přístup k nim pro všechny mladé. Ve všech publikacích je nutno výslovně a jasně zohledňovat rovnost pohlaví a používat jazykové formulace, které budou označovat muže a ženy samostatně.

4.6. Partnerství

Toto opatření umožňuje financovat partnerství s regionálními nebo místními subjekty s cílem dlouhodobě rozvíjet projekty, které mohou kombinovat různá opatření programu. Financování se týká koordinačních projektů a činností.

4.7. Podpora struktur programu

Toto opatření umožňuje financovat struktury uvedené v čl. 8 odst. 2, především vnitrostátní agentury. Tuto pomoc je možné poskytovat ve formě přidělení grantů na provoz, které nepřesáhnou 50 % celkových způsobilých nákladů přijatých v pracovním programu agentury. Toto opatření rovněž umožňuje financovat přidružené subjekty, jako jsou vnitrostátní koordinátoři, výzkumná střediska, síť EURODESK, Evropsko-středomořská platforma mládeže a dobrovolná evropská sdružení mladých, které jednají na úrovni prováděcích orgánů při dodržení čl. 54 odst. 2 písm. c) a odstavce 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

4.8. Využití

Komise může pořádat semináře, kolokvia nebo shromáždění, která by usnadnila provádění programu. Může rovněž podniknout jakoukoli vhodnou akci pro informování, zveřejnění a šíření a hodnocení a kontrolu programu. Takové činnosti mohou být financovány z příspěvků získaných cestou veřejných zakázek nebo mohou být pořádány a financovány přímo Komisí.

AKCE 5 — Podpora politické spolupráce

Tato akce je zaměřena na podporu evropské spolupráce v oblasti politiky mládeže.

Orientační částka pro financování Akce 5 by neměla být nižší než 4% celkových nákladů vyčleněných pro všech 5 akcí (na období 2007-2013).

5.1. Setkání mladých a osob odpovědných za politiku mládeže

Tyto činnosti jsou zaměřeny především na podporu spolupráce a výměnu nápadů a dobrých postupů v oblasti mládeže, konferencí pořádaných předsednictvími Unie, na podporu seminářů pro mládež, jež povzbuzují a podporují zapojení mladých lidí v Evropě jakožto politického, sociálního a kulturního společenství , jakož i dalších opatření na využití a šíření výsledků projektů a činností Evropské unie v oblasti mládeže.

5.2. Evropský týden mládeže

V této souvislosti se Evropský týden mládeže stává pravidelnou a stálou událostí, a tedy pevnou součástí evropské politiky mládeže. Na plánování a organizaci činností by se měl podílet tým mladých lidí, aby se tak účast mladých stala ústředním bodem týdne.

V rámci Evropského týdne mládeže by se měly uskutečnit následující činnosti, z nichž některé jsou organizovány na centrální, jiné na místní úrovni:

—	informování o činnosti Evropských orgánů a institucí,

—	aktivity umožňující mladým lidem informovat poslance Evropského parlamentu o svých starostech,

—	udělování cen nejlepším mládežnickým projektům podporovaným v rámci programu MLÁDEŽ V AKCI.

5.3. Podpora činností zaměřených na lepší porozumění a znalost oblasti mládeže

Toto opatření podporuje specifické projekty identifikace existujících znalostí vztahujících se k prioritním tématům oblasti mládeže, která jsou stanovena v rámci otevřené metody koordinace a projekty umožňující jejich doplnění, aktualizaci a usnadnění přístupu.

Je rovněž zaměřeno na podporu rozvoje metody umožňujících analýzu a porovnání výsledků studií a zajištění jejich kvality.

Program může rovněž podpořit činnosti propojení různých účastníků v oblasti mládeže do sítě.

5.4. Spolupráce s mezinárodními organizacemi

Tato akce může podpořit spolupráci Evropské unie s mezinárodními organizacemi kompetentními pro oblast mládeže, především s Radou Evropy a Organizací spojených národů nebo jejími specializovanými institucemi.

6. ŘÍZENÍ PROGRAMU

Finanční rámec programu může rovněž pokrývat výdaje na akce na přípravu, monitorování, kontrolu, audit a hodnocení, přímo nezbytné pro řízení programu a pro dosažení jeho cílů, především studie, shromáždění, informační a publikační akce, výdaje spojené s počítačovými sítěmi pro výměnu informací, jakož i veškeré jiné výdaje na technickou a administrativní pomoc, kterou může Komise použít pro řízení programu.

Pro obeznámení se s příkladnými postupy a modelovými projekty bude vytvořena databáze obsahující informace o stávajících plánech týkajících se činností mládeže na evropské úrovni.

7. KONTROLY A AUDITY

Pro projekty vybrané postupem podle čl. 13 odst. 2 tohoto rozhodnutí je zaveden systém auditu podle náhodného výběru.

Účastník grantu uchovává pro Komisi veškeré doklady o provedených výdajích po dobu pěti let od poslední platby. Účastník grantu dbá na to, aby v případě potřeby byly doklady, které uchovávají jeho partneři nebo jeho členové, poskytnuty Komisi.

Komise má právo, buď přímo prostřednictvím svých zaměstnanců nebo prostřednictvím jakéhokoli kvalifikovaného externího subjektu podle jejího výběru, provést audit použití grantu. Tyto audity je možné provádět po celou dobu trvání smlouvy a po dobu pěti let ode dne vyplacení zůstatku grantu. V případě potřeby mohou výsledky těchto auditů vést k tomu, že Komise rozhodne o vymáhání.

Zaměstnanci Komise a externí osoby pověřené Komisí mají odpovídající přístup především do kanceláří účastníka , jakož i ke všem nezbytným informacím, a to i v elektronickém formátu, aby mohli řádně provádět své audity.

Účetní dvůr, jakož i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mají stejná práva jako Komise, především právo přístupu.

Rozhodnutí Komise přijatá na základě článku 10, úmluvy s vnitrostátními agenturami, dohody s třetími účastnícími se zeměmi, jakož i úmluvy a smlouvy z toho vyplývající předpokládají především sledování a finanční kontrolu ze strany Komise (nebo jí pověřeného zástupce), včetně OLAF, a audity Účetního dvora, v případě potřeby na místě. Tyto kontroly je možné provádět u vnitrostátních agentur a podle potřeby u příjemců grantů.

Komise může rovněž provádět kontroly a prověrky na místě v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (3) .

U akcí Společenství, kterých se týká toto rozhodnutí, musí být pojem nesrovnalosti uvedený v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (4) chápán jako jakékoli porušení ustanovení práva Společenství nebo jakákoli neznalost smluvní povinnosti vyplývající z nějakého aktu nebo jakékoli opomenutí ze strany právního subjektu, které vede nebo by mohlo vést k poškození celkového rozpočtu Evropské unie nebo jí řízených rozpočtů v důsledku neoprávněného výdaje.

(1) Aniž je dotčen budoucí vývoj, za sousední země jsou považovány Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ruská federace a Ukrajina, Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Palestinská území, Sýrie a Tunisko.

(2) Bělorusko, Moldavsko, Ruská federace, Ukrajina.

(3) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(4) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

P6_TA(2005)0397

Program Kultura 2007 ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o programu Kultura 2007 (2007-2013) (KOM(2004)0469 — C6-0094/2004 — 2004/0150(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0469) (1),

—	s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 151 odst. 5 první odrážku Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0094/2004),

—	s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0269/2005),

1.	schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.	podotýká, že finanční prostředky určené v návrhu Komise na období po roce 2006 podléhají rozhodnutím, která budou přijata o příštím víceletém finančním rámci;

3.	vyzývá Komisi, aby případně předložila návrh upravující finanční referenční částku programu, jakmile bude schválen příští víceletý finanční rámec;

4.	vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

5.	pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2004)0150

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2005 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2005/ES o programu Kultura (2007-2013)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména čl. 151 odst. 5 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je zásadní podpořit spolupráci a kulturní výměny s cílem uznávat a podporovat rozmanitost jazyků a jednotlivých kultur v Evropě a zlepšovat znalost, kterou mají evropští občané o jiných kulturách v Evropě, než je ta jejich , a současně zvyšovat jejich povědomí o sdíleném společném evropském kulturním dědictví . Podpora kulturní a jazykové spolupráce a rozmanitosti přispívá k tomu, že se podporou přímé účasti evropských občanů na procesu integrace stává evropské občanství konkrétní skutečností.

(2)	Aktivní kulturní politika zaměřená na zachování evropské kulturní rozmanitosti a podporu jejích společných kulturních prvků a kulturního dědictví může přispět ke zlepšení vnějšího zviditelnění Evropské unie.

(3)	Architektonické památky představují významnou část kulturního dědictví Evropy. Opatření na úrovni Společenství, která usilují o jejich zachování a ochranu, by měla doplňovat národní a regionální opatření.

(4)

Plná podpora a úplná účast občanů na evropské integraci předpokládají, že se více zdůrazní jejich společné kulturní hodnoty a kořeny jako klíčový prvek jejich identity a jejich členství ve společnosti založené na svobodě, rovnosti, demokracii, respektování důstojnosti a nedotknutelnosti lidského jedince, toleranci a solidaritě při dodržování Listiny základních práv Evropské unie.

(5)	Program Kultura 2007-2013 by měl zohlednit oblast kulturního dědictví a kulturní tvorby členských států, jako je architektura, výtvarné umění, hudba, literatura a divadelní umění, přičemž není žádoucí přísné oddělování těchto kategorií, ale otevřenost inovacím a transdisciplinárním projektům.

(6)	Odvětví kultury je plným právem považováno za důležitého zaměstnavatele a existuje navíc zřetelná souvislost mezi investicemi do kultury a hospodářským rozvojem.

(7)	Odvětví kultury musí přispívat a být začleněno do rozvoje evropských politik v širším smyslu. Z toho důvodu musí být posíleno postavení kulturních sektorů v rámci provádění Lisabonské strategie, protože podíl těchto sektorů na evropském hospodářství se stále zvyšuje.

(8)

Má-li být Lisabonská strategie úspěšně realizována a má-li být vytvořena vysoce konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech, podporovaná a pochopená veřejností, musí být specializované znalosti začleněny do širšího kulturního vzorce, a proto je důležité posílit kulturní politiky na regionální, národní i evropské úrovni.

(9)	Je rovněž nezbytné podporovat aktivní občanství a posílit boj proti všem formám vyloučení, včetně rasismu a xenofobie.

(10)	Muzea jsou důležitá jako místa uchovávání evropského kulturního dědictví a informování o něm a mohou pomoci podpořit aktivní občanství a posílit boj proti vyloučení poskytnutím pohledu do evropských dějin a kulturní rozmanitosti a umožnit tak jejich pochopení.

(11)	Obyvatelstvo, které žije v chudobě, je často znevýhodněno i v kulturní oblasti. Zlepšení přístupu co největšího počtu osob ke kultuře a kulturnímu dědictví umožňuje bojovat proti sociálnímu vyloučení.

(12)	Článek 3 Smlouvy stanoví, že při všech činnostech uvedených v tomto článku usiluje Společenství o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy.

(13)

Kulturní programy Kaleidoscope, Ariane, Raphael a dále Kultura 2000 vymezené, v tomto pořadí, v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 719/96/ES (3), č. 2085/97/ES (4), č. 2228/97/ES (5) a č. 508/2000/ES (6) zaznamenaly první pozitivní kroky při provádění akce Společenství v oblasti kultury. Zejména díky hodnocení uvedených kulturních programů byly získány značné zkušenosti. Kulturní úsilí Společenství je však třeba nyní zjednodušit a posílit na základě výsledků těchto hodnocení, výsledků konzultace se všemi zúčastněnými stranami a jednání evropských orgánů. Je proto třeba za tím účelem stanovit program.

(14)

Evropské orgány se při různých příležitostech vyjádřily k tématům týkajícím se kulturní akce Společenství a k výzvám ke kulturní spolupráci: zejména Rada ve svých usneseních ze dne 25. června 2002 o novém pracovním plánu evropské spolupráce v oblasti kultury (7) a ze dne 19. prosince 2002 o provádění pracovního plánu evropské spolupráce v oblasti kultury (8), Evropský parlament ve svých usneseních ze dne 5. září 2001 o kulturní spolupráci v Evropské unii (9), ze dne 28. února 2002 o provádění programu Kultura 2000 (10), ze dne 22. října 2002 o významu a dynamice divadla a divadelních umění v rozšířené Evropě (11) a ze dne 4. září 2003 o kulturních sektorech (12), dále Výbor regionů ve svém stanovisku ze dne 9. října 2003 o prodloužení programu Kultura 2000.

(15)

Rada ve svých závěrech ze dne 16. listopadu 2004 o pracovním plánu v oblasti kultury (2005-2006), Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 4. září 2003 o kulturních sektorech a Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku o kulturních sektorech v Evropě ze dne 28. ledna 2004 se vyslovily pro nutnost více přihlížet ke zvláštní hospodářské a sociální povaze kulturních sektorů z neaudiovizuální oblasti.

(16)

Rada ve výše uvedených usneseních trvala na potřebě přijmout na úrovni Společenství soudržnější přístup, pokud jde o kulturu a skutečnost, že evropská přidaná hodnota je zásadním a určujícím pojmem v rámci evropské spolupráce v oblasti kultury, jakož i obecnou podmínkou akcí Společenství v oblasti kultury.

(17)	Aby se společný kulturní prostor stal pro občany Evropy skutečností, je důležité posílit zachování a znalost kulturního dědictví evropského významu, nadnárodní mobilitu kulturních činitelů, nadnárodní oběh děl a kulturních a uměleckých produktů, jakož i podpořit dialog a kulturní výměny.

(18)

V této souvislosti existuje potřeba podpory širší spolupráce mezi těmi, kdo jsou zapojeni do kulturních činností, povzbuzením jejich přístupu k vytvoření sítí víceleté spolupráce umožňujících rozvíjet společné činnosti, poskytovat podporu úzce zaměřeným opatřením se skutečnou evropskou přidanou hodnotou, podporovat evropské subjekty kulturní spolupráce a podporovat analytické práce o vybraných tématech evropského zájmu, jakož i činnosti týkající se shromažďování a šíření informací a propagace v oblasti kulturní spolupráce.

(19)

Podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1419/1999/ES ze dne 25. května 1999, o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“pro roky 2005 až 2019 (13), je třeba tento projekt značně finančně podpořit, jelikož je Evropanům dobře znám a přispívá k posílení vědomí příslušnosti ke společnému kulturnímu prostoru. V rámci tohoto projektu musí být kladen důraz na transevropskou kulturní spolupráci.

(20)

Je třeba poskytnout provozní podporu subjektům, které pracují ve prospěch evropské kulturní spolupráce a které plní úlohu „vyslanců“ evropské kultury a opírají se přitom o zkušenosti, které Evropská unie získala v rámci rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 792/2004/ES ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví akční program Společenství na podporu subjektů aktivně působících na evropské úrovni v oblasti kultury (14).

(21)

Ve smyslu čl. 151 odst. 4 Smlouvy má být činnost Společenství v oblasti kultury konzistentní s ostatními politikami, akcemi a nástroji Společenství a doplňovat je. Zvláštní pozornost by měla být věnována rozhraní opatření Společenství v oblasti kultury a vzdělávání s cílem zajistit, aby projekty, které mají společný charakter (například projekt výchovy mladých hudebníků) byly způsobilé k podpoře prostřednictvím opatření Společenství v té z těchto dvou oblastí, která je vhodnější.

(22)

Je nutné, aby Evropská unie pokračovala v informační kampani jak na národní a evropské úrovni, tak na úrovni mezinárodní o Úmluvě UNESCO o ochraně rozmanitosti kulturního obsahu a uměleckého vyjádření. Měla by přispět k tomu, aby tato úmluva neoslabovala lidská práva a základní svobody ve jménu kultury nebo tradic.

(23)	Je nezbytné, aby program přispíval na základě zásady svobody projevu k úsilí Evropské unie na podporu trvalého rozvoje a boje proti všem formám diskriminace.

(24)	Kandidátské země Evropské unie a země ESVO, které jsou členy Dohody EHP, se mohou účastnit programů Společenství v souladu s dohodami uzavřenými s těmito zeměmi.

(25)

Evropská rada přijala v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003„Soluňskou Agendu pro západní Balkán: pokračovat na cestě k evropské integraci“, která stanoví, že programy Společenství by se měly otevřít zemím, které jsou v procesu stabilizace a přidružení, na základě rámcových dohod, které mají být podepsány mezi těmito zeměmi a Společenstvím. Na základě rozpočtových úvah nebo politických priorit musejí mít tyto země možnost, pokud si to přejí, účastnit se programu nebo využívat formu omezenější spolupráce na základě doplňkových prostředků a zvláštních pravidel, na nichž se dotyčné strany dohodnou.

(26)	Program musí být rovněž otevřen spolupráci s ostatními třetími zeměmi, které s Evropským společenstvím podepsaly dohody obsahující ustanovení týkající se kultury, podle podmínek, které mají být stanoveny.

(27)	Je třeba zavést jednotný nástroj pro financování a programování pro kulturní spolupráci, nazvaný „ program Kultura “ na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

(28)	Existuje všeobecný souhlas, že na takové nástroje financování a programování musí být poskytnuty přiměřené rozpočtové prostředky, pokud má být dosaženo stanovených náročných cílů.

(29)

Akce Společenství doplňuje národní nebo regionální akce v oblasti kulturní spolupráce. Jelikož cíle zamýšlené akce ( zachování a znalost kulturního dědictví evropského významu, nadnárodní mobilita kulturních činitelů v Evropě, nadnárodní oběh uměleckých děl a kulturních a uměleckých produktů, jakož i dialog mezi kulturami) nemohou být dosaženy uspokojivě na úrovni členských států z důvodu jejich nadnárodního charakteru, mohou proto být lépe dosaženy Společenstvím, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(30)	Pokud jde o provádění podpory Společenství, je třeba brát v úvahu zvláštní povahu kulturního odvětví v Evropě a dbát zejména na to, aby se v nejvyšší možné míře zjednodušily správní a finanční postupy a přizpůsobily se stanoveným cílům, jakož i praxi a vývoji kulturního odvětví.

(31)	Míra kulturní a jazykové rozmanitosti v Evropě znamená, že je třeba podporovat literární překlady v moderních jazycích; tato podpora by se měla vztahovat také na překlady řeckých a latinských textů klasického starověku a středověku; rovněž je třeba zohlednit zvláštnosti literárního překladu.

(32)	V rámci spolupráce mezi Komisí a členskými státy je třeba zajistit stálé sledování a hodnocení tohoto programu, aby se mohly provádět úpravy, zejména úpravy v prioritách provádění opatření. Hodnocení bude zahrnovat externí hodnocení prováděné nezávislými a nestrannými subjekty.

(33)	Opatření ke sledování a hodnocení programu by měla vycházet ze zvláštních cílů a ukazatelů, měřitelných, uskutečnitelných, přizpůsobených a definovaných v průběhu času.

(34)	Mají být provedena odpovídající opatření za účelem předejít nesrovnalostem a podvodům a zpětného získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo neoprávněně použitých prostředků.

(35)

Toto rozhodnutí stanovuje po celou dobu trvání programu finanční rámec, který představuje přednostní rámec pro rozpočtový orgán ve smyslu bodu 33 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu (15).

(36)	Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí je třeba přijmout v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisí (16).

(37)	Je třeba stanovit přechodná ustanovení s cílem zajistit bezproblémový přechod mezi programy stanovenými rozhodnutími č. 508/2000/ES nebo č. 792/2004/ES na jedné straně a programem stanoveným tímto rozhodnutím na straně druhé,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Stanovení programu a doba trvání

1. Toto rozhodnutí zavádí program Kultura , víceletý jednotný program pro akce Společenství v oblasti kultury (dále jen „program“).

2. Program se provádí v období, které začíná 1. ledna 2007 a končí 31. prosince 2013.

Článek 2

Finanční rámec programu

1. Finanční rámec pro provádění tohoto programu pro období uvedené v článku 1 činí 600 milionů EUR .

2. Roční prostředky musí být schváleny rozpočtovým orgánem v mezích finančního výhledu.

Článek 3

Cíle programu

1. Obecným cílem programu je přispívat k podpoře kulturního prostoru společného Evropanům rozvojem kulturní spolupráce mezi tvořivými umělci, kulturními činiteli a kulturními institucemi zemí účastnících se programu za účelem vytváření evropského občanství.

2. Zvláštní cíle programu jsou:

a)	podpora zachování a znalosti kulturního dědictví evropského významu;

b)	podpora nadnárodní mobility osob pracujících v odvětví kultury;

c)	podpora nadnárodního oběhu děl a uměleckých a kulturních produktů;

d)	podpora dialogu mezi kulturami.

Článek 4

Hlavní oblasti programu

1. Cíle programu sledují provádění těchto akcí, popsaných v příloze:

podpora kulturních akcí

—	Sítě víceleté spolupráce

—	Akce spolupráce

—	Zvláštní akce;

b)	podpora subjektů aktivně působících na evropské úrovni v oblasti kultury;

c)	podpora analytických prací, shromažďování a šíření informací a propagačních činností v oblastech zahrnujících kulturní odvětví, jako je kulturní spolupráce , kulturní dědictví, součinnost vzdělávání a kultury, další odborné vzdělávání umělců a zaměstnanost v kulturním odvětví;

d)	podpora akcí se vztahem k hudebnímu a uměleckému vzdělávání, které napomáhají výměnám osvědčené praxe a užší spolupráci na evropské úrovni.

2. Tyto akce se provádějí v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze.

Článek 5

Ustanovení týkající se třetích zemí

1. Program je otevřen účasti těchto zemí:

—	země ESVO, které jsou členy EHP v souladu s ustanoveními Dohody EHP;

—	kandidátské země využívající strategii před přistoupením k Evropské unii v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami a postupy pro účast těchto zemí na programech Společenství stanovených postupně v rámcové dohodě a v rozhodnutích Rad přidružení;

—	země západního Balkánu podle postupů vymezených s těmito zeměmi po rámcových dohodách, které mají být vypracovány a které se týkají jejich účasti na programech Společenství;

—	země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s akčními plány, které je třeba připravit.

Země uvedené v tomto odstavci se plně účastní programu s výhradou, že budou splněny požadované podmínky a že budou vyplaceny dodatečné prostředky.

Komise zajistí spojení mezi programem a ostatními opatřeními Společenství, zejména pokud jde o oblast vzdělávání, odborného vzdělávání, mládeže, sportu, jazyků, sociálního začlenění, boje proti diskriminaci a výzkumu.

2. Program je rovněž otevřen spolupráci s ostatními třetími zeměmi, které uzavřely s Evropským společenstvím dohody o přidružení nebo o spolupráci obsahující ustanovení o kultuře, na základě dodatečných prostředků a postupů, které mají být dohodnuty.

Země západního Balkánu uvedené v odstavci 1, které by si nepřály plně využívat účast na programu, mohou využívat spolupráce s programem za podmínek stanovených v tomto odstavci.

Článek 6

Spolupráce s mezinárodními organizacemi

Program umožňuje spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi působícími v oblasti kultury, jako jsou UNESCO nebo Rada Evropy, na základě společných příspěvků a v souladu s pravidly převažujícími v každé instituci nebo organizaci pro uskutečňování kulturních akcí vyjmenovaných v článku 4.

Článek 7

Doplňkovost s ostatními nástroji akce Společenství

Komise zajišťuje propojení mezi programem a ostatními opatřeními Společenství, zejména těmi přijatými v rámci strukturálních fondů a v oblastech vzdělávání, profesní přípravy, mládeže, sportu, jazyků, sociálního začlenění, boje proti všem formám diskriminace a v oblasti výzkumu.

Článek 8

Provádění

1. Komise zajistí provádění akcí Společenství, které jsou předmětem tohoto programu, v souladu s přílohou.

2. V souladu s postupem správy uvedeným v čl. 10 odst. 2 jsou přijata tato opatření:

a)	roční pracovní plán včetně priorit, jakož i kritéria a postupy výběru;

b)	roční rozpočet a rozvržení fondů mezi jednotlivé akce programu;

c)	opatření ke sledování a hodnocení programu.

3. Všechna ostatní opatření nezbytná k provádění tohoto rozhodnutí se přijmou v souladu s konzultačním postupem stanoveným v čl. 10 odst. 3.

Článek 9

Transparentnost

1. Všechny kulturní subjekty musí mít přístup ke kritériím výběru stanoveným odborníky a k používané stupnici hodnocení.

2. Bez ohledu na to, zda subjekt získal dotaci či nikoli, má žadatel právo získat příslušné informace o důvodech, které vedly ke konečnému rozhodnutí.

Článek 10

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmiňovaného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví na dva měsíce.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmiňovaného rozhodnutí.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 11

Kontaktní body kultury

1. Kontaktní body kultury definované v bodu I.3.3 přílohy působí jako prováděcí subjekty pro šíření informací o programu na vnitrostátní úrovni podle čl. 54 odst. 2 písm. c) a čl. 54 odst. 3 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (17) (dále jen „finanční nařízení“).

2. Kontaktní body kultury musejí dodržovat tato kritéria:

—	mít dostatečný počet pracovníků s odbornou kvalifikací s ohledem na jejich úkoly, s jazykovou kvalifikací potřebnou pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce;

—	mít odpovídající infrastrukturu, zejména co se týká počítačového vybavení a komunikačních prostředků;

—	pracovat v administrativním prostředí, které jim umožní náležitě plnit jejich úkoly a vyhnout se jakémukoli střetu zájmu.

Článek 12

Finanční ustanovení

1. Podle čl. 176 odst. 2 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (18) může Komise rozhodnout podle vlastností příjemců a povahy akcí, je-li třeba je osvobodit od ověření odborných schopností a kvalifikace požadovaných k provedení akce nebo pracovního programu.

2. Finanční podpory mají formu grantů právnickým osobám. Podle čl. 114 odst. 1 finančního nařízení mohou být v některých případech fyzickým osobám poskytnuta stipendia. Komise může rovněž udělit ceny fyzickým nebo právnickým osobám za akce nebo projekty provedené v rámci programu. V souladu s článkem 181 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 a podle povahy akce lze připustit paušální financování a/nebo použití stupnic jednotkových nákladů.

3. Podle čl. 168 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 mohou obdržet grant některé konkrétní činnosti Evropských hlavních měst kultury určených podle rozhodnutí č. 1419/1999/ES.

Článek 13

Příspěvek programu k ostatním politikám Společenství

Program přispívá k posílení hlavních politik Evropského společenství, zejména tím, že:

a)	podporuje základní zásadu svobody projevu;

b)	posiluje smysl pro evropské občanství a zvyšuje povědomí o sdíleném kulturním dědictví evropského významu;

c)	posiluje uvědomění si významu přispívat k trvalému rozvoji;

d)	potvrzuje význam evropského programu kulturní spolupráce, který usiluje o podporu vzájemného porozumění, sociálního začleňování a tolerance v Evropské unii;

e)	přispívá k odstranění jakékoliv diskriminace založené na pohlaví, rase nebo rasovém původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotním nebo tělesném postižení, věku nebo sexuální orientaci;

f)	podporuje kulturní vědomí evropských občanů a posiluje součinnost mezi vzděláváním a kulturou;

g)	podporuje všechny formy kulturní a jazykové rozmanitosti v Evropě.

Zvláštní pozornost bude věnována součinnosti a doplňkovosti programu s politikami Společenství v oblasti kulturní spolupráce se třetími zeměmi.

Článek 14

Sledování a hodnocení

1. Komise zajistí pravidelné sledování programu. Výsledky procesu sledování a hodnocení se vezmou v úvahu při provádění programu.

Uvedené sledování zahrnuje zejména vypracování zpráv podle odst. 4 písm. a) a c).

Zvláštní cíle programu mohou být přezkoumány na základě výsledků zpráv o sledování a v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy .

2. Komise zajistí pravidelné externí a nezávislé hodnocení programu.

3. Hodnocení programu musí přihlížet k cílům uvedeným v tomto rozhodnutí, aby bylo zaručeno jejich splnění.

4. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

a)	nejpozději do 31. prosince 2010 externí a nezávislou dílčí hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních hlediscích provádění tohoto programu;

b)	nejpozději do 31. prosince 2011 sdělení o pokračování tohoto programu;

c)	nejpozději do 31. prosince 2015 externí a nezávislou hodnotící zprávu ex post.

Článek 15

Přechodná ustanovení

Akce zahájené do 31. prosince 2006 na základě rozhodnutí č. 508/2000/ES nebo č. 792/2004/ES jsou i nadále spravovány až od jejich uzávěrky podle ustanovení uvedených nařízení.

Výbor uvedený v článku 5 rozhodnutí č. 508/2000/ES se nahrazuje výborem uvedeným v článku 10 tohoto rozhodnutí.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V ... dne ...

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 164, 5.7.2005, s. 65.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2005.

(3) Úř. věst. L 99, 20.4.1996, s. 20.

(4) Úř. věst. L 291, 24.10.1997, s. 26.

(5) Úř. věst. L 305, 8.11.1997, s. 31.

(6) Úř. věst. L 63, 10.3.2000, s. 1.

(7) Úř. věst. C 162, 6.7.2002, s. 5.

(8) Úř. věst. C 13, 18.1.2003, s. 5.

(9) Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, s. 142 .

(10) Úř. věst. C 293 E, 28.11.2002, s. 105.

(11) Úř. věst. C 300 E, 11.12.2003, s. 156.

(12) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 459.

(13) Úř. věst. L 166, 1.7.1999, s. 1.

(14) Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 40.

(15) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

(16) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(17) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(18) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1261/2005 (Úř. věst. L 201, 2.8.2005, s. 3).

PŘÍLOHA

I. POPIS AKCÍ A UDÁLOSTÍ

1. První část: podpora kulturních akcí

1.1. Sítě víceleté spolupráce

Projekt podporuje trvalé a strukturované s ítě víceleté spolupráce mezi evropskými kulturními činiteli. Cílem této podpory je pomoci těmto sítím v jejich začátcích a při vytváření jejich struktury nebo při jejich rozšíření v zahraničí. Jde o to, aby se tyto sítě ustavily na trvalých základech a dosáhly finanční nezávislosti.

Každá síť se skládá nejméně z 6 činitelů ze 4 různých zemí účastnících se programu. Jeho účelem je seskupovat činitele z jednoho nebo více oborů do různých víceletých akcí nebo projektů, které mohou být oborové nebo mezioborové , které však musí sledovat společný cíl. Každá síť musí mít hlavního činitele, který zastupuje ostatní zúčastněné činitele a který nese odpovědnost vůči Komisi .

Každá síť je zaměřena na uskutečňování mnoha kulturních strukturovaných a víceletých akcí. Tyto akce se musejí provádět po celou dobu financování Společenstvím. Musejí se vztahovat alespoň na dva zvláštní cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) až c) . Přednost bude dána sítím, které chtějí rozvíjet akce splňující všechny tři cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) až c) .

Sítě se vybírají na základě výzev k podávání návrhů podle finančního nařízení a jeho prováděcích pravidel. V tomto rámci se bude výběr mimo jiné provádět na základě uznaného posudku spoluorganizátorů v jejich oboru činnosti, finanční a provozní schopnosti spoluorganizátorů provést navrhované akce, jakož i kvality těchto akcí a jejich shodnosti s obecným cílem a zvláštními cíli programu uvedenými v článku 3.

Sítě musejí být založeny na dohodě o spolupráci, to znamená na společném dokumentu, který má právní formu v jedné z účastnících se zemí a který je podepsán všemi spoluorganizátory.

Podpora Společenství nesmí přesáhnout 70% rozpočtu projektu a musí být sestupná. Nesmí být vyšší než 500 000EUR za rok. Tato podpora je poskytována po dobu alespoň 3 let a nejvýše 5 let. Během tohoto období mohou být někteří činitelé nahrazeni, pokud zůstane zachován cíl a počet zastoupených zemí.

Tomuto druhu podpory je věnováno přibližně 29% celkového rozpočtu přiděleného na program.

1.2. Akce spolupráce

Program podporuje akce kulturní spolupráce oborové nebo mezioborové povahy mezi evropskými činiteli. Široký prostor je tu vyčleněn tvořivosti a inovaci, zvláště pokud jde o projekty zachování a šíření povědomí o kulturním dědictví evropského významu. Zvláště budou podporovány akce, které se soustřeďují na prozkoumání cest spolupráce s cílem jejich dlouhodobého rozvoje.

Každá akce musí být koncipována a uskutečňována v partnerství s nejméně 3 kulturními činiteli ze 3 různých účastnických zemí, ať už se jedná o činitele z jednoho nebo více oborů.

Akce se vybírají na základě výzev k podávání návrhů podle finančního nařízení a jeho prováděcích pravidel. V tomto rámci se bude výběr mimo jiné provádět na základě uznaného posudku spoluorganizátorů v jejich oboru činnosti, finanční a provozní schopnosti spoluorganizátorů provést navrhované akce, jakož i kvality těchto akcí a jejich shodnosti s obecným cílem a zvláštními cíli programu uvedenými v článku 3.

Podpora Společenství nesmí přesáhnout 70% rozpočtu projektu. Nesmí být nižší než 30 000 EUR za rok a nesmí být vyšší než 200 000EUR za rok. Tato podpora je poskytována po dobu dvanácti až čtyřiadvaceti měsíců.

Podmínky stanovené pro tuto akci týkající se minimálního počtu činitelů potřebného pro představení projektu a rovněž nejnižší a nejvyšší částky podpory Společenství je možné přizpůsobit zvláštním podmínkám literárního překladu.

Tomuto druhu podpory je věnováno přibližně 30% celkového rozpočtu přiděleného na program.

1.3. Zvláštní akce

Program podporuje rovněž zvláštní akce. Tyto akce jsou zvláštní v tom, že musejí být značného rozměru a rozsahu, musejí být zaměřeny na obyvatele Evropy a mají pomoci zvýšit jejich vnímání sounáležitosti ke stejnému společenství a jejich povědomí o kulturní rozmanitosti členských států a dialog mezi kulturami a mezi národy. Musejí se vztahovat alespoň na dva zvláštní cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) až c) tohoto rozhodnutí.

Tyto zvláštní akce rovněž přispívají k většímu zviditelnění kulturní akce Společenství a ke zvýšení kulturního vlivu našeho kontinentu.

Jako „zvláštní akce“ lze například podporovat udílení cen, pokud zviditelňují umělce, díla nebo umělecké a kulturní počiny, činí je známějšími za vnitrostátními hranicemi a podporují tak mobilitu a výměny, například ceny typu Cena Evropy.

V tomto rámci bude významná podpora poskytnuta projektu „Evropská hlavní města kultury“ s cílem napomoci provádění akcí, které podporují zviditelnění Evropy a transevropské kulturní spolupráce.

Podporu lze rovněž poskytnout v tomto rámci akcím spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi uvedeným v čl. 5 odst. 2 a v článku 6.

Výše uvedené příklady nepředstavují vyčerpávající seznam akcí, kterým by podpora v rámci této části programu mohla být poskytnuta.

Pravidla výběru pro zvláštní akce budou záviset na dotyčném typu akce. Financování bude poskytnuto po výzvách k podávání návrhů a nabídkových řízeních, s výjimkou případů, na něž se vztahují články 54 a 168 finančního nařízení. Bude se rovněž přihlížet ke shodnosti každé akce s obecným cílem a zvláštními cíli programu uvedenými v článku 3 tohoto rozhodnutí.

Podpora Společenství nesmí přesáhnout 60 % rozpočtu projektu.

Tomuto druhu podpory je věnováno přibližně 16% celkového rozpočtu přiděleného na program.

2. Druhá část: podpora evropských subjektů aktivně působících na evropské úrovni v oblasti kultury a podpora akcí zaměřených na ochranu a památku hlavních míst a archivů spojených s deportacemi

Tento druh podpory má formu provozního grantu určeného ke spolufinancování výdajů spojených s trvalým pracovním programem subjektu, který sleduje cíl evropského obecného zájmu v oblasti kultury nebo cíl v rámci politiky Evropské unie v této oblasti.

Je stanoveno, že se tyto granty poskytují na základě výzev k podávání ročních návrhů.

Této části je věnováno přibližně 14% celkového rozpočtu přiděleného na program.

Provozní podpora subjektům evropského kulturního zájmu

Podpora může být udělena subjektům, které pracují ve prospěch kulturní spolupráce některým z následujících způsobů :

—	zajišťují funkci zastoupením na úrovni Společenství,

—	shromažďují nebo šíří informace, které usnadňují transevropskou kulturní spolupráci Společenství,

—	na evropské úrovni vytvářejí sítě subjektů aktivně působících v oblasti kultury,

—	účastní se uskutečňování projektů kulturní spolupráce,

—	plní úlohu vyslanců evropské kultury, například akce typu Orchestr mladých Evropské unie.

Tyto subjekty musejí představovat skutečný evropský rozměr. V tomto směru musejí vykonávat své činnosti na evropské úrovni, samy nebo ve formě různých koordinovaných sdružení, a jejich struktura (zapsaní členové) a jejich činnosti musejí mít potenciální vliv na úrovni celé Evropské unie nebo zahrnovat alespoň sedm evropských zemí.

Výběr subjektů využívajících takové provozní granty je výsledkem výzvy k podání návrhů. Provádí se na základě shodnosti pracovního programu subjektů se zvláštními cíli uvedenými v článku 3. S takto vybranými subjekty je možné uzavírat víceleté rámcové dohody o partnerství.

Výše provozního grantu poskytnutého podle této části přílohy by neměla přesáhnout 80 % přípustných výdajů subjektů na kalendářní rok, pro který byl grant poskytnut.

3. Třetí část: podpora analytických prací, shromažďování a šíření informací a propagačních činností v oblasti kulturní spolupráce

Této části je věnováno přibližně 5% celkového rozpočtu přiděleného na programu.

3.1. Podpora analytických prací v oblasti kulturní spolupráce

Program podporuje provádění studií a analytických prací v oblasti kulturní spolupráce. Cílem této podpory je zvýšit objem informací a číselných údajů o kulturní spolupráci v evropském měřítku, zejména co se týká mobility činitelů kultury, oběh uměleckých děl a uměleckých a kulturních produktů a dialogu mezi kulturami.

Lze podpořit v rámci této části studie a analytické práce, které přispívají k obohacení poznatků o jevu transevropské kulturní spolupráce a vytvářejí příznivé prostředí pro její rozvoj. Musejí se zejména podpořit projekty zaměřené na shromažďování a analýzu statistických údajů.

3.2. Podpora shromažďování a šíření informací a propagačních činností v oblasti kulturní spolupráce

Program poskytuje podporu shromažďování a šíření informací a propagačním činnostem pomocí rozvoje nástroje na internetu, zaměřeného na potřeby kulturních pracovníků v oblasti transevropské kulturní spolupráce.

Tento nástroj musí umožnit výměnu zkušeností a dobré praxe, šíření informací týkajících se kulturního programu, ale také transevropské kulturní spolupráce v širším slova smyslu.

3.3. Podpora kontaktních bodů kultury

S cílem zajistit cílené a účinné šíření praktických informací o programu přímo na místě stanoví program podporu „kontaktních bodů kultury“. Tyto orgány, které působí na národní úrovni, zřizuje na dobrovolném základě Komise ve spolupráci s členskými státy a pokud je to možné, budou sídlit ve stejné budově jako zastoupení Komise v příslušných hlavních městech členských států.

Kontaktní body mají za úkol:

—	prosazování programu,

—	usnadňování přístupu k programu a zajišťování účasti co možná nejvíce pracovníků a činitelů z oblasti kultury na jeho činnostech, prostřednictvím účinného šíření informací,

—	poskytování účinného propojení s různými institucemi poskytujícími pomoc kulturnímu odvětví v členských státech, a tím přispívat k doplňkovosti mezi opatřeními učiněnými v rámci programu a vnitrostátními podpůrnými opatřeními,

—	poskytování informací a kontaktů na vhodné úrovni mezi činiteli účastnícími se programu a těmi, kteří se účastní jiných programů Společenství otevřených kulturním projektům.

II. SPRÁVA PROGRAMU

Finanční rámec programu může zároveň pokrývat výdaje spojené s přípravnými akcemi, akcemi sledování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou přímo nezbytné pro správu programu a pro uskutečňování jeho cílů, zejména studie, schůze, informační a publikační akce, výdaje spojené s informačními sítěmi určenými k výměně informací, jakož i všechny další výdaje na administrativní a technickou pomoc, které Komise může pro správu programu využívat.

III. KONTROLY A AUDITY

Pro projekty, které byly vybrány v souladu s postupem uvedeným v čl. 12 odst. 1, byl zaveden systém auditu náhodným výběrem.

Příjemce grantu uschová pro potřebu Komise všechny doklady o uskutečněných výdajích po dobu pěti let od provedení poslední platby. Příjemce grantu dbá o to, aby byly případně doklady, které by byly uchovávány jeho partnery nebo členy, dány k dispozici Komisi.

Komise, buď přímo prostřednictvím svých úředníků nebo prostřednictvím jakéhokoliv jiného kvalifikovaného externího subjektu podle svého výběru, má právo provést audit o použití přiděleného grantu. Tyto audity mohou být prováděny po celou délku trvání smlouvy, jakož i po dobu pěti let ode dne platby zůstatku grantu. Výsledky těchto auditů mohou případně vést k rozhodnutím Komise o navrácení.

Úředníci Komise, jakož i externí osoby zmocněné Komisí mají odpovídající přístup, zejména do kanceláří příjemce, jakož i ke všem potřebným informacím, včetně informací v elektronické podobě, aby úspěšně dokončili audit.

Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mají stejná práva jako Komise, zejména právo přístupu k informacím.

Za účelem chránit finanční zájmy Evropských společenství proti podvodům a ostatním nesrovnalostem je Komise oprávněná provádět kontroly a ověření na místě v rámci tohoto programu podle nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (1). Případně jsou prováděna šetření OLAF, která se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 (2).

IV. INFORMAČNÍ , KOMUNIKAČNÍ A PROPAGAČNÍ ČINNOSTI

1. Komise

Komise může organizovat semináře, konference nebo schůze, aby usnadnila provádění programu, a postarat se o informovanost, zveřejnění, šíření informací a vhodné propagační činnosti, jakož i o sledování a hodnocení programu. Takové činnosti mohou být financovány pomocí grantů nebo prostřednictví zadávacího řízení nebo být také organizovány a financovány přímo Komisí.

2. Kontaktní body

Komise a členské státy dobrovolným způsobem organizují a zlepšují vzájemnou výměnu informací, které se použijí pro provádění programu prostřednictvím kontaktních bodů kultury, které působí na vnitrostátní úrovni jako prováděcí subjekty podle čl. 54 odst. 2 bod c) a odstavce 3 finančního nařízení.

V. ROZDĚLENÍ CELKOVÉHO ROZPOČTU

Indikativní rozdělení ročního rozpočtu programu

	Procento rozpočtu
Část 1 (podpora projektů)	přibližně 75%
— sítě víceleté spolupráce	přibližně 29%
— akce spolupráce	přibližně 30%
— zvláštní akce	přibližně 16%
Část 2 (podpora subjektů)	přibližně 14%
Část 3 (analýza a informovanost)	přibližně 5%
Provozní výdaje celkem	přibližně 94%
Správa programu	přibližně 6%

(1) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(2) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

P6_TA(2005)0398

Program podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007) ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007) (KOM(2004)0470 — C6-0093/2004 — 2004/0151(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0470) (1),

—	s ohledem na čl. 251 odst. 2, čl. 157 odst. 3 a čl. 150 odst. 4 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0093/2004),

—	s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0278/2005),

1.	schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.	zdůrazňuje, že finanční prostředky stanovené v legislativním návrhu na období po roce 2006 závisí na rozhodnutí o příštím víceletém finančním rámci;

3.	vyzývá Komisi, aby případně předložila návrh upravující finanční referenční částku pro tento program, jakmile bude schválen příští víceletý finanční rámec;

4.	vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

5.	pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2004)0151

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2005 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2005/ES o zavedení programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 157 odst. 3 a čl. 150 odst. 4,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropské audiovizuální odvětví musí hrát prvořadou roli při vytváření evropského občanství, neboť dnes představuje jednoho z hlavních nositelů přiblížení společných, základních, společenských a kulturních hodnot Evropské unie Evropanům, zvláště pak mladým. Podpora Společenství má za cíl pomoci evropskému audiovizuálnímu odvětví, podporovat dialog mezi kulturami, zvyšovat vzájemné povědomí mezi evropskými kulturami a rozvíjet evropský politický, kulturní, společenský a ekonomický potenciál, který je skutečnou přidanou hodnotou v úsilí o uskutečnění evropského občanství. Má rovněž za cíl posílení jeho konkurenceschopnosti a zejména zvýšení podílu zahraničních evropských děl na trhu v Evropě.

(2)	Je také nutné podporovat aktivní občanství a zasadit se více o dodržování zásady lidské důstojnosti, podporu rovného zacházení pro ženy a muže a o boj proti všem formám diskriminace a vyloučení, včetně rasismu a xenofobie.

(3)	Rostoucí zastoupení a vliv žen v audiovizuálním odvětví mohou vést k obsahovým změnám a vzbudit zájem širšího ženského publika a mají zásadní význam pro rovné postavení žen a mužů ve společnosti jako celku.

(4)

Podpora Společenství audiovizuálnímu odvětví se opírá o článek 151 Smlouvy, který stanoví, že:

—	Společenství přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální rozmanitosti a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví;

—	Společenství ve své činnosti podle ostatních ustanovení této smlouvy přihlíží ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur.

(5)

Podpora Společenství audiovizuálnímu odvětví se rovněž začleňuje do kontextu nového strategického cíle, definovaného pro Evropskou unii Evropskou radou z Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 totiž: posílení vzdělávání, zaměstnanosti, hospodářské reformy a sociální soudržnosti v rámci ekonomiky založené na znalostech. Ve svých závěrech Rada konstatovala, že„průmysl obsahu vytváří přidanou hodnotu tím, že využívá evropskou kulturní rozmanitost a organizuje ji v síti“. Tento přístup byl potvrzen v závěrech zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003.

(6)

Podpora Společenství audiovizuálnímu odvětví se konečně opírá o značné zkušenosti, získané v průběhu programů MEDIA I, MEDIA II, MEDIA Plus a vzdělávání MEDIA (4), které podpořily rozvoj evropského audiovizuálního průmyslu od roku 1991. Tyto zkušenosti byly zdůrazněny zejména v rámci vyhodnocení výše uvedených programů (5).

(7)

Ukázalo se, že akce Společenství se musí soustředit zejména:

—	před audiovizuální výrobou na rozvoj evropských audiovizuálních děl a na získání a zlepšení dovedností v audiovizuální oblasti s tím, že tato poslední aktivita musí být považována za nedílnou součást procesu přípravy výroby audiovizuálních děl;

—	po výrobě na distribuci, využívání v kinech a propagaci evropských audiovizuálních děl;

—	na digitalizaci, která bude rozhodujícím přínosem k posílení audiovizuálního odvětví a měla by být hlavním rysem programu MEDIA 2007;

a že pro překonání roztříštěnosti evropského audiovizuálního trhu je nutno přednostně podporovat digitální služby a evropské katalogy.

(8)	Program MEDIA by měl podporovat autory (například scénáristy a režiséry) v tvůrčím procesu a povzbuzovat je, aby rozvíjeli a uplatňovali nové tvůrčí techniky, které posílí inovační kapacitu evropského audiovizuálního odvětví.

(9)	Pro promítání filmů existuje více než jedna platforma digitalizace a výběr platformy závisí na různých způsobech použití, na různých uživatelích a potřebách. Pilotní projekty programu MEDIA by mohly být testovací základnou, z níž by se podle potřeb audiovizuálního odvětví odvozovaly nové normy.

(10)

Realizace, jako doplnění programů MEDIA Plus a vzdělávání MEDIA, přípravné akce i2i „Růst a audiovizuální odvětví“ naznačila ze své strany další etapu v realizaci politiky podpory Společenství audiovizuálnímu odvětví. Snažila se ve skutečnosti zabránit specifickým problémům přístupu k financování malých a středních podniků (dále jen „MSP“) audiovizuálního odvětví. Vyhodnocení i2i „Růst a audiovizuální odvětví“ potvrdilo její přiměřenost potřebám odvětví a nutnost pokračování akce Společenství tímto směrem , měla by však být více zaměřená na zvláštní potřeby odvětví .

(11)

Evropské audiovizuální odvětví charakterizuje vysoký potenciál umožňující růst, inovaci a dynamiku, roztříštěnost trhu způsobená kulturní a jazykovou rozmanitostí a v důsledku toho vysoký počet středních, malých a velmi malých podniků s chronickým nedostatkem kapitálu. Pokud jde o zavádění podpory Společenství, je třeba vzít v úvahu specifický charakter audiovizuálního odvětví a zejména dbát na to, aby správní a finanční řízení byla přiměřená výši dané podpory a podle možnosti značně zjednodušena a přizpůsobena sledovaným cílům, praxi a zájmům audiovizuálního odvětví. Zjednodušení musí vést zejména ke zkrácení doby mezi plánováním projektů a jejich zpřístupněním veřejnosti.

(12)	Závažnou překážkou konkurenceschopnosti v Evropské unii je skutečnost, že v audiovizuálním odvětví téměř zcela chybí společnosti specializující se na poskytování finančních úvěrů.

(13)	Veškeré činnosti schválené v rámci tohoto programu musí být v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, zejména s článkem 11 o svobodě projevu a pluralitě sdělovacích prostředků.

(14)	Komise a členské státy by měly přezkoumat podporu, kterou poskytují audiovizuálnímu odvětví, především výsledky přípravné akce i2i, aby zjistily, do jaké míry může budoucí podpora usnadnit vývoj specializovaných produktů pro poskytování finančních úvěrů MSP.

(15)	V členských státech, ve kterých byly vyvinuty systémy financování formou úvěrů k podpoře národních audiovizuálních projektů a k uvolnění soukromého kapitálu, by se mělo prověřit, jak lze tento kapitál společně s podporou z programu MEDIA 2007 využít také pro nadnárodní evropské projekty.

(16)

Článek 3 Smlouvy o založení Evropského společenství stanoví, že při všech činnostech uvedených v tomto článku usiluje Společenství o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy a podle článku 13 Smlouvy přijme Společenství vhodná opatření k boji proti diskriminaci založené na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženském vyznání nebo světovém názoru, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. Program bude rovněž splňovat požadavky na umožnění přístupu občanům se zdravotním postižením, zejména lidem se zvláštními potřebami a s postižením sluchu.

(17)	V článku II-82 Smlouvy o Ústavě pro Evropu se uvádí, že Unie respektuje kulturní a jazykovou rozmanitost, a proto je nutné zohlednit zvláštní požadavky menších členských států a členských států s více než jednou jazykovou oblastí.

(18)

Zesílená transparentnost a šíření informací o evropském audiovizuálním trhu představují činitel konkurenceschopnosti pro subjekty v odvětví, a zejména pro MSP. Zesílená transparentnost a šíření informací zvyšují důvěru soukromých investorů, jelikož umožňují lepší pochopení potenciálu průmyslu. Usnadňují také vyhodnocování a sledování akce Společenství. Účast Evropské unie na Evropské audiovizuální observatoři musí zejména pomoci přispět k realizaci těchto cílů.

(19)

V Evropské unii s 25 členskými státy je spolupráce stále častěji strategickým přístupem vedoucím k posílení konkurenceschopnosti evropského filmového průmyslu. Proto by se měly posílit EU sítě na všech úrovních programu MEDIA - vzdělávání, rozvoj, distribuce a propagace. To se týká zejména spolupráce se subjekty z členských států, které přistoupily k Evropské unii po 30. dubnu 2004. Je třeba zdůraznit, že všechny strategie spolupráce mezi představiteli audiovizuálního odvětví musí být v souladu s právem hospodářské soutěže Evropské unie.

(20)

Veřejná finanční podpora kinematografie na evropské, národní, regionální nebo místní úrovni má zásadní význam pro překonání strukturálních potíží tohoto odvětví a umožnění toho, aby evropský audiovizuální průmysl zvládl výzvu globalizace. Programy veřejné podpory by měly být v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. d) a čl. 151 odst. 4 Smlouvy a neměly by být vystaveny liberalizaci v rámci vyjednávání o mezinárodním obchodu.

(21)	Přistupující země Evropské unie a státy ESVO, které jsou zároveň stranami Dohody o EHP, jsou uznány za možné účastníky programů Společenství podle dohod, které jsou s těmito zeměmi uzavřeny.

(22)	Měla by se posílit spolupráce mezi programy MEDIA a Eurimages, avšak bez integrace v otázkách týkajících se finančních a správních záležitostí.

(23)

Zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 přijalo „Program pro západní Balkán: pokračování v cestě evropské integrace“, který počítá s tím, že by měly být programy Společenství otevřené pro země ve stabilizačním procesu a v procesu přidružení na základě rámcových dohod, které mají být podepsány mezi Společenstvím a těmito zeměmi.

(24)

Ostatní evropské země, které podepsaly Úmluvu Rady Evropy o přeshraničním televizním vysílání, patří do evropského audiovizuálního prostoru a mohou se tedy zúčastnit tohoto programu na základě dodatečných rozpočtových položek v souladu s postupy, které stanoví dohody mezi zúčastněnými stranami. Těmto zemím by měla být, pokud si to přejí a s přihlédnutím k jejich rozpočtovým možnostem nebo prioritám jejich audiovizuálního průmyslu, umožněna účast na programu nebo jeho využívání ve formě omezenější spolupráce na základě dodatečných rozpočtových položek a zvláštních uspořádání odsouhlasených mezi zúčastněnými stranami.

(25)

Spolupráce s neevropskými třetími zeměmi rozvinutá na základě vzájemných a vyvážených zájmů může vytvořit nadhodnotu pro evropský audiovizuální průmysl pro propagaci, přístup k trhu, distribuci a využívání evropských děl v těchto zemích; taková spolupráce musí být rozvíjena na základě dodatečných rozpočtových položek v souladu s postupy, které stanoví dohody mezi zúčastněnými stranami.

(26)	Je nutné provést vhodná opatření, aby se předešlo nesprávnostem a podvodům, na znovunabytí ztracených peněžních prostředků, nesprávně vyplacených nebo použitých.

(27)	Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční rámec, který představuje přednostní rámec ve smyslu bodů 33 a 34 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové disciplíně a zlepšení rozpočtového procesu (6).

(28)	Je vhodné přijmout potřebná opatření pro realizaci tohoto rozhodnutí podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(29)	Je nutné stanovit přechodná ustanovení, aby byl zajištěn přechod mezi programy, zavedenými rozhodnutím 2000/821/ES a rozhodnutím č. 163/2001/ES a programem zavedeným tímto rozhodnutím,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Hlava 1

Obecné cíle programu a finanční rámec

Článek 1

Cíle a priority programu

1. Tímto rozhodnutím se zavádí program podpory evropského audiovizuálního odvětví, dále jen „program“, na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2. Audiovizuální odvětví je hlavním prostředkem šíření a rozmachu základních evropských společenských a kulturních hodnot a vytváření vysoce kvalifikovaných, do budoucna zaměřených pracovních míst. Jeho tvorba kladně působí na konkurenceschopnost a kulturní přitažlivost pro veřejnost. Program má za cíl ekonomické posílení audiovizuálního odvětví, aby mu umožnil plnit co nejlépe tyto kulturní role, a to rozvojem průmyslu s bohatou a rozmanitou náplní a hodnotným a dostupným dědictvím.

Obecné cíle programu jsou:

a)	zachovat a zhodnotit evropskou jazykovou a kulturní různorodost a audiovizuální dědictví, zaručit k němu přístup všem evropským občanům, podporovat pluralitu sdělovacích prostředků a svobodu projevu, a podporovat dialog mezi kulturami v rámci Evropské unie i mezi Evropskou unií a jejími sousedy ;

b)	zvýšit šíření evropských audiovizuálních děl uvnitř Evropské unie i mimo ni posílením spolupráce mezi zúčastněnými činiteli ;

c)	zvýšit konkurenceschopnost evropského audiovizuálního odvětví a evropských audiovizuálních děl na evropském trhu a mezinárodních trzích, na nichž je příznivá situace v oblasti zaměstnanosti, a to podporou vazeb mezi osobami pracujícími v odvětví .

3. Pro realizaci těchto cílů program zasáhne tím, že podpoří:

a)	před audiovizuální výrobou: získání a zlepšení dovedností v audiovizuální oblasti a rozvoj evropských audiovizuálních děl;

b)	po výrobě: distribuci a propagaci evropských audiovizuálních děl;

c)	pilotní projekty pro zajištění přizpůsobení programů požadavkům trhu.

4. V oblasti zásahu jsou brány v úvahu následující priority, vyjmenované v odstavci 3:

a)	povzbuzení k tvorbě v audiovizuálního odvětví a ke znalostem a šíření evropského kinematografického a audiovizuálního dědictví;

b)	posílení finanční a produkční struktury evropského audiovizuálního odvětví, zvláště pak MSP;

c)	snížení nerovnováhy mezi zeměmi s kapacitou audiovizuální výroby a zeměmi nebo regiony s malou kapacitou audiovizuální výroby nebo omezenými zeměpisnými a jazykovými oblastmi v rámci evropského audiovizuálního trhu;

d)	sledování a podpora vývoje trhu v oblasti digitalizace, včetně podpory atraktivních digitálních katalogů evropských filmů na digitálních platformách;

e)	zlepšení marketingu evropských audiovizuálních děl.

Článek 2

Finanční rámec

1. Předběžný finanční rámec pro provádění tohoto programu v průběhu sedmiletého období od 1. ledna 2007 stanoveného v čl. 1 odst. 1 je stanoven na 1 055 000 000 EUR.

2. Roční příspěvky jsou schvalovány rozpočtovým orgánem v mezích finančního výhledu.

3. Ve výjimečném případě změny trvání programu může být výše původně přidělené částky změněna pouze při přísném zachování přiměřenosti.

Hlava 2

Konkrétní cíle předcházející audiovizuální výrobě

Článek 3

Získání a zlepšení dovedností v audiovizuální oblasti

Pokud jde o získání a zlepšení dovedností v audiovizuální oblasti, jsou konkrétní cíle programu následující:

Posílit dovednosti evropských audiovizuálních odborníků v oblastech vývoje, distribuce/vysílání a propagace, aby se zlepšila jakost a potenciál evropských audiovizuálních děl. Program podporuje zejména akce týkající se:

a)	techniky psaní scénářů s cílem zvýšit kvalitu evropských audiovizuálních děl a jejich potenciál šíření;

b)	ekonomické, finanční a obchodní řízení tvorby, distribuce a propagace audiovizuálních děl s cílem umožnit vypracování evropských strategií počínaje fází vývoje;

c)	předběžné uvažování digitálních technologií pro tvorbu, postprodukci, distribuci, používání a archivaci evropských audiovizuálních programů.

Musí být mimo jiné zajištěna účast odborníků a školitelů z jiných zemí, než ve kterých se konají vzdělávací akce podporované v rámci písmen a) až c).

Zlepšení evropského rozměru audiovizuálních vzdělávacích akcí:

podporou zasíťování a mobility evropských vzdělávacích odborníků, zejména:

—	evropských filmových škol,

—	školicích ústavů,

—	partnerů v odborném odvětví;

b)	vzděláváním školitelů;

c)	podporou individuálních vzdělávacích programů;

d)	realizací koordinačních akcí a podporou organizací podporovaných v rámci akcí, vyjmenovaných v odstavci 1.

3.	Umožnit přidělením zvláštních stipendií odborníkům z nových členských států a z ostatních členských států, které se vyznačují nízkým objemem audiovizuální produkce nebo pokrývají malou geografickou nebo jazykovou oblast, aby se účastnili vzdělávacích akcí uvedených v bodu 1.

Opatření vyjmenovaná v bodech 1 až 3 jsou realizována podle ustanovení uvedených v příloze.

Článek 4

Vývoj

1. V oblasti vývoje jsou konkrétní cíle programu následující:

a)	podporovat rozvoj projektů tvorby určených pro evropský a mezinárodní trh předložených nezávislými produkčními společnostmi;

b)	podporovat vypracování plánů financování pro evropské produkční společnosti , zejména způsobu financování koprodukcí.

Opatření vyjmenovaná v písmenech a) a b) tohoto odstavce jsou zaváděna podle ustanovení uvedených v příloze.

2. Komise dbá na zajištění toho, aby se vzájemně doplňovaly akce podporované v oblasti zlepšování odborných dovedností a dovedností vyjmenovaných v odstavci 1.

Hlava 3

Konkrétní cíle předcházející audiovizuální tvorbu

Článek 5

Distribuce a šíření

V oblasti distribuce a šíření jsou konkrétní cíle programu následující:

a)	posílit sektor evropské distribuce povzbuzením distributorů, aby investovali v koprodukci, získávání a propagaci zahraničních evropských filmů a prováděli sladěné strategie uvádění na trh;

b)	zlepšit šíření zahraničních evropských filmů na evropských nebo mezinárodních trzích a iniciativních opatřeních ve prospěch jejich exportu, jejich distribuce na všech nosičích a jejich zařazování do programů kin;

c)	propagovat nadnárodní šíření evropských audiovizuálních děl vytvořených nezávislými produkčními společnostmi a současně povzbuzovat spolupráci mezi provozovateli vysílání na jedné straně a producenty a nezávislými distributory na straně druhé;

d)	podporovat digitalizaci evropských audiovizuálních děl a rozvíjet konkurenceschopný digitální trh ;

e)	povzbuzovat kina, aby využívaly možnosti nabízené digitální distribucí;

f)	podporovat titulkování jako méně nákladnou formu usnadnění distribuce a šíření evropských filmů za hranice státu jejich původu.

Opatření vyjmenovaná v písmenech a) až f) jsou zaváděna podle ustanovení uvedených v příloze.

Článek 6

Propagace

V oblasti propagace jsou specifické cíle následující:

a)	zlepšit šíření evropských audiovizuálních děl zajištěním přístupu evropského audiovizuálního odvětví na evropské a mezinárodní odborné trhy;

b)	zlepšit přístup evropské a mezinárodní veřejnosti k evropským audiovizuálním dílům;

c)	povzbuzovat společné akce mezi vnitrostátními organizacemi pro propagaci filmů a audiovizuálních programů;

d)	podporovat propagační akce evropského kinematografického a audiovizuálního dědictví a zlepšit přístup evropské a mezinárodní veřejnosti k tomuto dědictví;

e)	zlepšit propagaci a marketing evropských audiovizuálních děl na digitálních platformách.

Opatření vyjmenovaná v písmenech a) až e) jsou zaváděna podle ustanovení uvedených v příloze.

Hlava 4

Pilotní projekty

Článek 7

Pilotní projekty

1. Aby bylo zajištěno přizpůsobení programu vývoji trhu, zejména ve spojení se zaváděním a používáním informačních a komunikačních technologií, může program podporovat pilotní projekty.

2. Pro provádění odstavce 1 jsou Komise nápomocny technické konzultační skupiny složené z odborníků jmenovaných členskými státy na návrh Komise.

Hlava 5

Prováděcí pravidla k programu a finanční ustanovení

Článek 8

Ustanovení týkající se třetích stran

1. Program je otevřen k účasti pro následující země, s výhradou, že budou splněny požadované podmínky a zaplacením dodatečných rozpočtových položek:

a)	státy ESVO, které jsou členy EHP podle ustanovení Dohody o EHP;

b)	kandidátské země, které využívají strategii před přístupem k Evropské unii podle obecných zásad a podmínek a postupů účasti těchto zemí na programech Společenství stanovených v příslušných smlouvách o přidružení;

c)	země západního Balkánu podle postupů definovaných s těmito zeměmi na základě rámcových smluv, které budou uzavřeny pro jejich účast v programech Společenství.

2. Program je také otevřen pro účast zemí, které jsou stranami Úmluvy Rady Evropy o přeshraniční televizi jiných, než byly uvedeny v odstavci 1, zaplacením dodatečných rozpočtových položek podle podmínek, které budou dohodnuty v dohodách, uzavřených s těmito stranami.

3. Otevření programu pro třetí evropské země, uvedené v odstavcích 1 a 2 bude moci být podrobeno předběžné zkoušce slučitelnosti jejich vnitrostátních právních předpisů s acquis Společenství, včetně slučitelnosti s čl. 6 odst. 5 směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (8). Toto ustanovení neplatí pro akce podle článku 3.

4. Program je kromě toho otevřený spolupráci s jinými třetími zeměmi, které uzavřely s Evropskou unií smlouvy o přidružení nebo spolupráci, které obsahují doložky v audiovizuální oblasti a na základě dodatečných rozpočtových položek a specifických postupů, které budou dohodnuty. Země západního Balkánu, uvedené v odstavci 1, a evropské země, na které se vztahuje evropská politika sousedství, které by si nepřály využívat plnou účast na programu, mohou využívat spolupráci s programem za podmínek uvedených v tomto odstavci.

Článek 9

Finanční ustanovení

1. Podle čl. 114 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9) mohou být příjemci programu fyzické osoby.

Aniž jsou dotčeny dohody a úmluvy, v nichž je Komise smluvní stranou, musejí být podniky čerpající z programu vlastněny, a být vlastněny i v budoucnosti, členskými státy buď přímo nebo většinovou účastí, nebo musejí být vlastněny státními příslušníky členských států.

2. Podle čl. 176 odst. 2 a 4 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (10) může Komise rozhodnout podle charakteristik příjemce a charakteru akcí, zda je možné je vyjmout z ověření odborných dovedností a kvalifikace požadovaných k provedení akce nebo pracovního programu.

3. Podle charakteru akce mohou mít finanční podpory formu subvencí (11) nebo stipendií. Komise může také udělit ceny za realizované akce nebo projekty, realizované v rámci programu. Podle článku 181 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 a podle charakteru akce může být povoleno paušální financování nebo použití stupnic jednotkových nákladů.

4. Jedná-li se o kritéria způsobilosti a dokumenty, které žadatel musí předložit a vyplnit, dodržuje Komise zásadu proporcionality.

5. Finanční podpory přidělené v rámci programu nesmí přesáhnout 50 % konečných nákladů na podporované činnosti. V případech výslovně uvedených v příloze mohou nicméně finanční podpory dosáhnout až 75 % konečných nákladů na podporované činnosti. Postupy pro přidělování podpory musí být transparentní a objektivní.

6. Podle zvláštního charakteru spolufinancovaných akcí a podle čl. 112 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, může Komise považovat za oprávněné ty náklady, které jsou přímo svázané s provedením podporované akce, i když jsou částečně podporované příjemcem před výběrovým řízením.

7. Při použití čl. 113 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (12) mohou být spolufinancování úplně nebo částečně provedena v naturáliích pokud valorizace příspěvku nepřesahuje buď cenu reálně podporovanou nebo řádně zdůvodněnou účetními dokumenty, nebo cenu obecně přijímanou na uvažovaném trhu.

8. Vrácené částky přidělené v rámci programu, částky pocházející z programů MEDIA (1991-2006) a částky nepoužité vybranými projekty jsou použity k potřebám programu MEDIA 2007.

Článek 10

Provádění tohoto rozhodnutí

1. Komise je pověřena zaváděním programu podle postupů uvedených v příloze.

2. Opatření potřebná k provádění tohoto rozhodnutí v otázkách uvedených dále, jsou přijata podle postupu řízení uvedeného v čl. 11 odst. 2:

a)	obecné pokyny pro všechna opatření popsaná v příloze;

b)	obsah výzev k podávání návrhů, definice kritérií a postupů pro výběr projektů;

c)	otázky týkající se ročního vnitřního rozdělování zdrojů programu, včetně rozdělování mezi akcemi předpokládanými v oblastech zlepšení odborných dovedností, vývoje, distribuce/šíření a propagace;

d)	způsoby sledování a vyhodnocování akcí.

3. Potřebná opatření pro realizaci tohoto rozhodnutí týkajících se všech ostatních záležitostí budou přijata poradním postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3.

Článek 11

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES. Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se poradní postup stanovený v článku 3 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení čl. 7 odst. 3 a článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 12

MEDIA Desks

1. Evropská síť MEDIA Desks působí jako prováděcí orgán pro šíření informací o programu na národní úrovni, zejména o přeshraničních projektech, s ohledem na čl. 54 odst. 2 písm. c) a odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, jak je stanoveno v bodě 2.2 přílohy.

2. Je nutné podpořit spolupráci MEDIA Desks v rámci sítí, zejména sousedících sítí, s cílem usnadnit výměnu a kontakty mezi odborníky a dosáhnout informovanosti veřejnosti o klíčových událostech programu, jakož i o cenách a odměnách; MEDIA Desks hraje významnou úlohu jako poskytovatel informací a služeb, což usnadňuje vznik nových audiovizuálních středisek.

3. MEDIA Desks musí respektovat následující kritéria:

—	disponovat dostatečným personálem s příslušnou odbornou a jazykovou kvalifikací pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce;

—	disponovat vhodnou infrastrukturou, zejména pokud jde o počítačové vybavení a komunikačními prostředky;

—	pracovat v administrativním kontextu, který jim dovolí, aby se pohodlně vyrovnali se svými úkoly a vyloučili jakékoliv konflikty zájmů.

4. Komise povzbuzuje zřizování kanceláří Media Desks a Media Antennae v zemích a oblastech s nízkým objemem produkce v souladu s prioritami stanovenými v čl. 1 odst. 4 písm. c) a podporuje jejich zviditelňování.

Článek 13

Příspěvek programu k dalším politikám a pravomocím Společenství

1. Program přispívá k posílení průřezových politik Evropského společenství, zejména:

a)	propagací základních principů svobody vyjadřování a plurality a nezávislosti sdělovacích prostředků ;

podporou uvědomování si důležitosti kulturní různorodosti a množství kultur v Evropě, většího vzájemného uznávání jejích různých kultur jako prostředku k uskutečnění evropského občanství a k vytvoření společnosti otevřené sociálnímu začlenění a potřeby boje proti všem formám diskriminace včetně rasismu a xenofobie;

c)	podporou uvědomění vzhledem k důležitosti přispívání k udržitelnému ekonomickému rozvoji;

d)	přispíváním k boji proti všem formám diskriminace založené na pohlaví, rase nebo etnickém původu, náboženství nebo světovém názoru, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci a k prosazování rovného zacházení pro ženy a muže ;

e)	přispíváním do diskuse a informování o Evropské unii jako prostoru rovnosti, míru, demokracie, svobody, prosperity, bezpečnosti a práva.

2. Komise zajistí součinnost mezi tímto programem a jinými programy Společenství v oblastech vzdělávání, odborného vzdělávání a výzkumu, které se týkají informační společnosti.

3. Komise zajistí účinnou součinnost mezi tímto programem a činnostmi organizovanými v oblasti výchovy a v audiovizuální oblasti v kontextu spolupráce mezi členskými státy Evropské unie, nečlenskými státy a příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména Radou Evropy (prostřednictvím programu Eurimages a Evropské audiovizuální observatoře).

4. Komise podnikne kroky, aby zajistila, že činnosti vykonávané v rámci tohoto programu doplňují jiné činnosti Společenství a celoevropské činnosti v oblasti výchovy a vzdělávání, které se vztahují k filmovému a audiovizuálnímu odvětví.

Článek 14

Sledování a hodnocení

1. Komise zajistí, že činnosti, na které se vztahuje toto rozhodnutí, jsou předběžně hodnoceny, sledovány a následně vyhodnocovány. Zajistí dostupnost programu a průhlednost jeho realizace.

Toto sledování zahrnuje tvorbu zpráv stanovených v odst. 3 písm. a) a c) a specifických aktivit.

2. Komise zajišťuje pravidelné hodnocení, externí a nezávislé na programu.

3. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

průběžnou zprávu hodnocení dosažených výsledků, shody mezi programem a technologickým kontextem, jeho dopadu na evropský trh a kvalitativních a kvantitativních aspektů realizace programu tři roky po přijetí programu ; tato zpráva zejména umožní posouzení účinnosti strukturálních zlepšovacích opatření v zemích, které v nedávné době přistoupily k Evropské unii;

b)	sdělení o pokračování programu čtyři roky po přijetí programu;

c)	podrobnou zprávu o následném vyhodnocení o realizaci a výsledcích programu po ukončení programu .

Článek 15

Přechodná ustanovení

Akce zahájené před 31. prosincem 2006 na základě rozhodnutí 2000/821/ES a rozhodnutí č. 163/2001/ES zůstanou řízeny až do svého uzavření podle ustanovení těchto rozhodnutí.

Výbor podle článku 8 rozhodnutí 2000/821/ES a článku 6 rozhodnutí č. 163/2001/ES je nahrazen výborem podle článku 11 tohoto rozhodnutí.

Hlava 6

Informace o evropském audiovizuálním odvětví a účasti na evropské audiovizuální observatoři

Článek 16

Informace o evropském audiovizuálním odvětví

Evropská unie přispívá k zesílení transparentnosti a šíření informací o evropském audiovizuálním odvětví.

Článek 17

Účast na evropské audiovizuální observatoři

Pro realizaci článku 16 je Evropská unie zejména členem evropské audiovizuální observatoře po celou dobu trvání programu.

Komise zastupuje Evropskou unii ve vztazích s observatoří.

Článek 18

Příspěvek na uskutečňování cílů programu

Účast Evropské unie na evropské audiovizuální observatoři je nedílnou součástí tohoto programu a přispívá k realizaci jejích cílů:

—	napomáháním transparentnosti trhu prostřednictvím lepší srovnatelnosti údajů shromažďovaných v různých zemích a zajištěním přístupu pro operátory ke statistikám a finančním a právním informacím, což posiluje konkurenceschopnost a rozvoj evropského audiovizuálního odvětví;

—	umožněním lepšího sledování programu a usnadněním jeho hodnocení;

—	zahájením průzkumu publika, jeho zvyků a preferencí, který by doplňoval finanční hodnocení a byl proveden ve spolupráci s Evropskou audiovizuální observatoří.

Článek 19

Sledování a hodnocení

Hodnocení a sledování účasti Evropské unie na evropské audiovizuální observatoři je uskutečňováno v rámci hodnocení a sledování programu podle článku 14 tohoto rozhodnutí.

Hlava 7

Vstup tohoto rozhodnutí v platnost

Článek 20

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem následujícím po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie a použije se od 1. ledna 2007.

V ... dne ...

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda

(1) Úř. věst. C 255, 14.10.2005, s. 39 .

(2) Úř. věst. C 164, 5.7.2005, s. 76 .

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2005.

(4) Programy zavedené rozhodnutím Rady 90/685/EHS ze dne 21. prosince 1990 o provádění akčního programu na podporu rozvoje evropského audiovizuálního průmyslu (Media) (1991 až 1995) (Úř. věst. L 380, 31.12.1990, s. 37), rozhodnutím Rady 95/563/ES ze dne 10. července 1995 o provádění programu na podporu rozvoje a distribuce evropských audiovizuálních děl (Media II - Rozvoj a distribuce) (1996-2000) (Úř. věst. L 321, 30.12.1995, s. 25), rozhodnutím Rady 95/564/ES ze dne 22. prosince 1995 o provádění vzdělávacího programu pro odborníky v evropském průmyslu audiovizuálních pořadů (Media II - vzdělávání) (Úř. věst. L 321, 30.12.1995, s. 33), rozhodnutím Rady 2000/821/ES ze dne 20. prosince 2000 o provádění programu na podporu rozvoje, distribuce, rozvoje a propagace evropských audiovizuálních děl (MEDIA Plus - Rozvoj, distribuce a propagace) (2001-2005) (Úř. věst. L 336, 30.12.2000, s. 82). Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 846/2004/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 4) a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 163/2001/ES ze dne 19. ledna 2001 o provádění vzdělávacího programu pro odborníky v evropském průmyslu audiovizuálních pořadů (vzdělávání MEDIA) (2001-2005) (Úř. věst. L 26, 27.1.2001, s. 1). Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím č. 845/2004/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 1).

(5) Zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zpráva o realizaci a výsledcích Programu MEDIA II (1996-2000) KOM(2003)0802, 18.12.2003, Zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Průběžná zpráva o realizaci a výsledcích programů MEDIA Plus a MEDIA vzdělávání (2001-2005) a o výsledcích přípravné akce „Růst a audiovizuální odvětví: i2i audiovizuální“KOM(2003)0725, 24.11.2003.

(6) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

(7) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(8) Úř. věst. L 298, 17.10.1989, s. 23. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES (Úř. věst. L 202, 30.7.1997, s. 60).

(9) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(10) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1261/2005 (Úř. věst. L 201, 2.8.2005, s. 3).

(11) V případě selektivní pomoci distribuci a podle čl. 109 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a čl. 168 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002, příjmy vytvořené během prvního roku kinematografického používání filmu budou proplaceny až do výše příspěvku MEDIA (mimo podpory na dabování/titulky).

(12) Ve spojení s článkem 172 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

PŘÍLOHA

Hlava 1: Operativní cíle a akce, které je třeba realizovat

1. Získání a zlepšení dovedností v audiovizuální oblasti

1.1. Posílit dovednosti evropských audiovizuálních odborníků v oblastech vývoje, tvorby, distribuce/vysílání a propagace, aby se zlepšila jakost a potenciál evropských audiovizuálních děl.

1.1.1 Techniky psaní scénářů

Operativní cíl:

—	Umožnit zkušeným scénáristům zlepšit jejich schopnost rozvinout postupy založené jak na konvenčních, tak na interaktivních metodách psaní scénářů.

Akce k realizaci:

—	Podporovat vypracování a realizaci vzdělávacích modulů v oblasti určení cílových diváků; publikace a rozvoj scénářů pro mezinárodní diváky; vztahy mezi scénáristy, režiséry, producenty a distributory.

—	Podporovat dálkové vzdělávání a podporovat výměny a partnerství sdružující země či regiony s nízkým objemem audiovizuální tvorby nebo s jazykovými nebo zeměpisnými omezeními.

1.1.2 Ekonomické, finanční a obchodní řízení tvorby, distribuce, uvádění na trh a propagace audiovizuálních děl

Operativní cíl:

—	Rozvoj schopnosti odborníků pochopit a integrovat evropský rozměr do oblastí rozvoje, tvorby, uvádění na trh a distribuce/šíření audiovizuálních pořadů.

Akce k realizaci:

—	Podporovat, souběžně s opatřeními přijímanými členskými státy, vypracování a aktualizaci modulů pro vzdělávání v řízení s uvažováním evropského rozměru.

—	Podpora dálkového vzdělávání a podpora výměny a partnerství sdružujících země či regiony s nízkým objemem audiovizuální tvorby nebo s jazykovými nebo zeměpisnými omezeními.

—

Stanovit maximální poplatek za poskytnutí a zpřístupnění materiálů z národních filmových knihoven 25 členských států, mají-li být tyto materiály využity ze strany MSP, které produkují filmy nebo programy s obdobným obsahem, nebo nezávislými filmovými producenty, kteří jsou státními příslušníky členského státu nebo v něm mají sídlo. Mají-li být tyto materiály použity pro komerční účely a záměrem producenta, který si je vyžádal, je vytvořit obdobný produkt, je možné finanční vyjednávání, a to za podmínky, že musí být vždy respektovány zásady plurality a znalosti a šíření kulturního dědictví.

1.1.3 Předběžné uvažování digitálních technologií pro tvorbu, postprodukci, distribuci, používání a archivaci evropských audiovizuálních programů.

Operativní cíl:

—	Rozvoj schopnosti odborníků používat digitální technologie zejména pro tvorbu, postprodukci, distribuci, používání, archivaci a multimédia.

Akce k realizaci:

—	Podpora a realizace vzdělávacích modulů pro digitální audiovizuální technologie v součinnosti s aktivitami, prováděnými členskými státy.

—	Podporovat dálkové vzdělávání a výměny a partnerství sdružující země či regiony s nízkým objemem audiovizuální tvorby nebo s jazykovými nebo zeměpisnými omezeními.

1.2. Zlepšení evropského rozměru audiovizuálních vzdělávacích akcí

1.2.1 Podpora zasíťování a mobility evropských vzdělávacích odborníků (evropských filmových škol, vzdělávacích institucí, partnerů v odborném odvětví)

Operativní cíl:

—	Podpora výměn a pravidelné spolupráce mezi stávajícími vzdělávacími institucemi nebo činnostmi.

Akce k realizaci:

—

Povzbuzení příjemců podpory v rámci programu, aby zlepšili koordinaci svých činností v oblasti pokračujícího a úvodního vzdělávání za účelem vytvoření evropských sítí, které by mohly čerpat z podpory Společenství, zejména pro účely spolupráce, do níž by se zapojily subjekty, včetně provozovatelů televizního vysílání, z členských států, které přistoupily k Evropské unii po 30. dubnu 2004, z členských států s malým objemem audiovizuální produkce nebo z členských států pokrývajících malou geografickou nebo jazykovou oblast.

1.2.2 Vzdělávání školitelů

Operativní cíl:

—	Disponovat příslušnými školiteli.

Akce k realizaci:

—	Přispět k vzdělávání školitelů zejména dálkovou výukou.

1.2.3 Podpora individuálním vzdělávacím programům

Operativní cíl:

—	Podporovat mobilitu studentů kinematografie v Evropě.

Akce k realizaci:

—	Stipendia pro mobilitu, vázaná na vzdělávací projekt.

1.2.4 Realizace koordinačních a propagačních aktivit organizací podporovaných v rámci aktivit vyjmenovaných v bodě 1.1.1 této přílohy.

Operativní cíl:

—	Podpora koordinace a propagace příjemců podpory na základě programu.

Akce k realizaci:

—	Přispět k realizaci akcí zaměřených na koordinaci a propagaci vzdělávacích aktivit podporovaných v rámci programu.

1.2.5 Umožnit přidělením zvláštních stipendií odborníkům z nových členských států, které přistoupily k Evropské unii po 30. dubnu 2004, a z ostatních členských států s malým objemem audiovizuální produkce nebo z členských států pokrývajících malou geografickou nebo jazykovou oblast, aby se účastnili vzdělávacích akcí vyjmenovaných v odstavci 1.1.1 této přílohy.

Operativní cíl:

—

Usnadnit účast odborníků z nových členských států, které přistoupily k Evropské unii po 30. dubnu 2004, a z ostatních členských států s malým objemem audiovizuální produkce nebo z členských států pokrývajících malou geografickou nebo jazykovou oblast, na vzdělávacích akcích vyjmenovaných v bodě 1.1.1 této přílohy.

Akce k realizaci:

—	Přispět k realizaci mechanismu stipendií.

2. Rozvoj

2.1. Podpora rozvoji projektů na tvorbu určenou pro evropský a mezinárodní trh, předložené nezávislými tvůrčími společnostmi

Operativní cíle:

—	Podpora rozvoje evropských děl, patřících do následujících žánrů: hrané, animované, dokumentární, multimediální koncepty.

—	Podněcování podniků na tvorbu kvalitních projektů majících mezinárodní potenciál.

—	Podpora rozvoje nových talentů a odborníků prostřednictvím zřízení Ceny Piera Paola Pasoliniho pro nové talenty.

—	Podněcování podniků, aby vzaly v úvahu digitální technologie v oblastech tvorby a distribuce od fáze vývoje.

—	Podněcování podniků, aby vypracovaly strategie mezinárodního využití, marketingu a distribuce od fáze vývoje projektů.

—	Umožnit MSP přístup k podpoře na rozvoj a přizpůsobit akce jejich příslušným potřebám.

—	Zavést součinnost s akcemi podporovanými programy MEDIA v oblasti zlepšení dovedností audiovizuálních odborníků.

Akce k realizaci:

—

Podpora rozvoje projektů audiovizuálních děl nebo katalogů projektů, zejména pro účely spolupráce, do níž by se zapojily subjekty z členských států, které přistoupily k Evropské unii po 30. dubnu 2004, z členských států s malým objemem audiovizuální produkce nebo z členských států pokrývajících malou geografickou nebo jazykovou oblast.

—	Podpora digitalizace evropských audiovizuálních děl od fáze vývoje.

2.2. Podporovat vypracování plánů financování pro evropské tvůrčí společnosti a projekty včetně finančních konstrukcí kooperací.

Operativní cíle:

—	Povzbudit tvůrčí společnosti ve vypracování finančních plánů pro díla náležející do následujících žánrů: hrané, animované, dokumentární, multimediální koncepty.

—	V rámci kroků navazujících na přípravnou akci i2i povzbudit hledání finančních partnerů na evropské úrovni, aby byla realizována součinnost mezi veřejnými a soukromými investory a podpořit vypracování distribučních strategií od fáze vývoje.

Akce k realizaci:

—	Podpořit nepřímé náklady spojené se soukromým financováním tvůrčích projektů předložených MSP (např. finančními platbami, pojistkami a jistotami).

—	Podpořit přístup MSP, zejména nezávislých produkčních společností, k finančním společnostem aktivním v oblasti vypracovávání plánů investic do rozvoje, tvorby a koprodukce evropských audiovizuálních děl, která mají potenciál mezinárodní distribuce.

—	Povzbudit finanční prostředníky, aby podporovali vývoj a koprodukci audiovizuálních děl, která by mohla být případně zařazena do mezinárodní distribuce.

—	Podpořit spolupráci mezi národními agenturami aktivními v audiovizuálním odvětví.

3. Distribuce a šíření

Průřezový operativní cíl:

—	Uplatnit jazykovou rozmanitost distribuovaných evropských děl.

Akce k realizaci:

—	Podporovat jakýmikoliv prostředky, zejména pomocí digitálních medií, dabing a titulkování v distribuci a šíření evropských audiovizuálních děl ve prospěch producentů, distributorů a provozovatelů vysílání.

3.1. Posílit sektor evropské distribuce povzbuzením distributorů, aby investovali do koprodukce, získávání a propagace evropských filmů jiných národů a realizovali koordinované strategie komercializace

Operativní cíl č. 1:

—	Povzbudit kinematografické distributory, aby investovali do koprodukce, získávání, práv na používání a propagace evropských filmů jiných národů.

Akce k realizaci:

—	Zavést systém automatické podpory evropským distributorům, úměrné počtu návštěvníků zahraničních evropských filmů ve státech, které se účastní programu, s částkou omezenou stropem na film a měněnou podle země.

—	Zajistit, aby mohla být takto vytvořená podpora distributory použita výhradně pro to, aby byla investována:

—	do koprodukcí zahraničních evropských filmů;

—	do získávání zahraničních evropských filmů;

—	do nákladů na vydávání (výroba kopií, dabing a titulkování), podpory a propagace zahraničních evropských filmů.

Operativní cíl č. 2:

—	Povzbudit spolupráci mezi evropskými distributory pro podporu realizace společných strategií na evropském trhu.

Akce k realizaci:

—	Zavést systém selektivní pomoci distribuci evropských zahraničních filmů, určené uskupením evropských distributorů a udělit jim přímou pomoc, když jsou tato uskupení trvalá.

Operativní cíl č. 3:

—	Povzbudit spolupráci mezi distributory, producenty a prodejními zmocněnci, aby byly realizovány mezinárodní strategie komercializace od stádia výroby evropských audiovizuálních děl.

Akce k realizaci:

—	Zavést systém podpory vytvoření sady podpory evropských kinematografických děl (zahrnující otitulkovanou kopii, mezinárodní zvukovou stopu - hudba a efekty - a propagační materiál).

Operativní cíl č. 4:

—	Podpořit přístup MSP k financím na mezinárodní distribuci a prodej zahraničních evropských děl.

Akce k realizaci:

—	Podporovat nepřímé náklady (např. finanční poplatky nebo pojistné) spojené se soukromým financováním distribučních aktivit nebo mezinárodním prodejem, jako např.: získávání katalogů evropských filmů, průzkum nových trhů pro tyto filmy, vytvoření trvalých uskupení pro evropskou distribuci.

3.2. Zlepšit šíření zahraničních evropských filmů na evropských a mezinárodních trzích podněcujícími opatřeními ve prospěch jejich exportu, jejich distribuce na všech nosičích a jejich zařazování do programů kin.

Operativní cíl č. 1:

—	Povzbudit kinematografické distributory, aby investovali do přiměřených nákladů na vydávání a propagaci zahraničních evropských filmů.

Akce k realizaci:

—	Zavést systém selektivní podpory kinematografických distributorů pro propagaci a komercializaci evropských kinematografických děl mimo území, kde byly vyrobeny. Kritéria výběru filmů budou moci obsahovat ustanovení pro rozlišení projektů podle jejich původu a kategorie jejich rozpočtu.

—	Přidělit zvláštní podporu filmům, které jsou v zájmu zhodnocení evropské jazykové a kulturní různorodosti, zejména formou pomoci při vydání katalogu zahraničních evropských děl za dané období.

Operativní cíl č. 2:

—	Podpořit používání zahraničních evropských filmů na evropském trhu zejména podporou koordinace sítě kin.

Akce k realizaci:

—	Podnítit majitele kin, aby dali do programů premiérových kin významný podíl zahraničních evropských filmů na minimální dobu promítání. Podpora přidělená každému majiteli kina bude stanovená zejména v závislosti na počtu návštěvníků na zahraniční evropské filmy za referenční období.

—	Přispět k rozvoji výchovných akcí pro zvýšení zájmu mladého publika v kinech.

—	Podporovat vytvoření a konsolidaci sítí evropských kin, rozvíjejících společné akce ve prospěch tohoto sestavování programů.

Operativní cíl č. 3:

—	Povzbudit mezinárodní prodej a export zahraničních evropských filmů v Evropě a ve světě

Akce k realizaci:

—

Zavést systém podpory evropských distribučních společností kinematografických filmů (prodejních zmocněnců), stanovené na základě jejich výkonnosti na trhu za dané období. Takto vytvořená podpora bude muset být distributory mezinárodními investována do poplatků za získávání a propagaci nových evropských děl na evropských a mezinárodních trzích.

3.3. Podpora nadnárodních evropských audiovizuálních děl, vyrobených nezávislými produkčními společnostmi povzbuzováním spoluprací mezi provozovateli vysílání na straně jedné a distributory a nezávislými producenty na straně druhé.

Operativní cíl č. 1:

—	Povzbuzovat šíření zahraničních evropských audiovizuálních děl pocházejících od nezávislých produkčních společností.

Akce k realizaci:

—

Podněcovat nezávislé producenty, aby realizovali svá díla (hraná, dokumentární a animovaná) se zahrnutím nejméně tří provozovatelů vysílání z několika členských států nebo nejméně dvou provozovatelů vysílání z různých členských států patřících do různých jazykových oblastí. Kritéria výběru příjemců budou moci obsahovat ustanovení pro rozlišení projektů podle kategorie jejich rozpočtu.

—	Přidělit zvláštní podporu filmům, které jsou v zájmu zhodnocení dědictví a evropské jazykové a kulturní různorodosti.

Operativní cíl č. 2:

—	Usnadnit přístup k financování nezávislých evropských produkčních společností.

Akce k realizaci:

—

Podporovat nepřímé náklady (např. finanční poplatky, pojištění nebo ručení) spojené s financováním děl (hraných, dokumentárních a animovaných) se zahrnutím nejméně tří provozovatelů vysílání z několika členských států nebo nejméně dvou provozovatelů vysílání z různých členských států patřících do různých jazykových oblastí.

Operativní cíl č. 3:

—	Podporovat mezinárodní distribuci evropských televizních programů vyrobených nezávislými producenty s přihlédnutím k tomu, že k distribuci těchto programů je zapotřebí souhlas daného nezávislého producenta, který by měl obdržet přiměřené procento z výnosů .

Akce k realizaci:

—

Zavést systém podpory mezinárodních evropských distribučních společností audiovizuálních děl (mezinárodních distributorů), stanovené v závislosti na jejich výkonnosti na trhu za dané období. Takto vytvořená podpora bude muset být mezinárodnímu distributory investována na náklady pro získání a propagaci nových evropských děl na evropských a mezinárodních trzích.

3.4. Podporovat digitalizaci evropských audiovizuálních děl

Operativní cíle č. 1:

—	Zlepšit distribuci zahraničních evropských děl na digitálním nosiči pro soukromé použití (DVD), zejména povzbuzováním spolupráce mezi vydavateli pro vytváření vícejazyčných originálních kopií v evropském měřítku.

—	Podporovat používání digitálních technologií při vydávání evropských děl (realizace originálních digitálních kopií, způsobilých k využití všemi evropskými distributory).

—	Povzbudit zejména vydavatele, aby investovali do odpovídajících nákladů na propagaci a distribuci zahraničních evropských audiovizuálních děl.

—	Podporovat vícejazyčnost evropských děl (dabování, titulkování a vícejazyčné produkce).

Akce k realizaci:

—

Zavést systém automatické podpory vydavatelům evropských kinematografických a audiovizuálních děl na nosičích určených pro soukromé využití (jako DVD, DVD-ROM), stanovené na základě jejich výkonnosti na trhu za dané období. Takto vytvořená podpora bude muset být vydavateli investována do nákladů na vydávání a distribuci nových zahraničních evropských děl na digitálním nosiči.

—	Podporovat společnosti specializované na digitalizaci obsahu.

Operativní cíle č. 2:

—	Podporovat distribuci zahraničních evropských děl on-line pomocí pokrokových distribučních služeb a nových médií (Internet, video-on-demand, pay-per-view).

—	Podporovat přizpůsobování evropského průmyslu audiovizuálních programů vývoji digitální technologie, zejména pokud se týká pokrokových systémů on-line distribuce.

Akce k realizaci:

—	Podnítit evropské společnosti (dodavatele on-line služeb, tématické řetězce atd.) opatřeními ve prospěch digitalizace děl a tvorbě propagačního materiálu na digitálním nosiči, vytvoření katalogu evropských děl v digitálním formátu, určené k použití napříč novými médii.

3.5. Podnítit kina na využívání možností nabízených digitální distribucí

Operativní cíle:

—	Povzbuzovat kina, aby investovala do digitálního zařízení usnadněním majitelům kin přístup k úvěrům.

Akce k realizaci:

—	Podporovat nepřímé náklady (např. finanční poplatky nebo pojistné), které nastanou majitelům kin a které jsou spojeny se soukromým financováním investic do digitálního zařízení.

4. Propagace

4.1. Zlepšit šíření audiovizuálních děl zajištěním přístupu evropského audiovizuálního odvětví na evropské a mezinárodní odborné trhy

Operativní cíl č. 1:

—	Zlepšit podmínky přístupu odborníků k obchodním podnikům a na odborné audiovizuální trhy v Evropě a mimo ni.

Akce k realizaci:

—	Přinášet technickou a finanční pomoc v rámci podniků jako např.:

—	hlavní evropské a mezinárodní kinematografické trhy;

—	hlavní evropské a mezinárodní televizní trhy;

—	tématické trhy, zejména trhy animovaného filmu, dokumentárního filmu, multimédií a nových technologií.

Operativní cíl č. 2 a akce k realizaci:

—	Napomáhat a podporovat vytvoření evropských katalogů a realizace databází týkající se katalogů evropských programů a určených pro odborníky.

Operativní cíl č. 3:

—	Napomáhat podpoře propagace od fáze přípravy výroby a tvorby.

Akce k realizaci:

—	Podporovat organizování fór pro rozvoj, financování, koprodukci a distribuci evropských, nebo z většiny evropských děl a programů.

—	Realizovat a nastartovat marketingové a obchodně propagační kampaně evropských kinematografických a audiovizuálních programů ve stádiu fáze výroby.

4.2. Zlepšit přístup evropské a mezinárodní veřejnosti k evropským audiovizuálním dílům

Operativní cíle a akce k realizaci:

—	Povzbudit a podporovat audiovizuální festivaly, aby dávaly do programů většinovou nebo významnou část evropských děl.

—	Privilegovat a podporovat festivaly, přispívající k propagaci děl členských států nebo regionů s malým objemem audiovizuální tvorby a děl mladých evropských tvůrců, a napomáhající jazykové a kulturní různorodosti a dialogu mezi kulturami.

—	Povzbudit a podporovat vzdělávací iniciativy organizované festivaly zaměřenými k mladému publiku, zvláště v úzké spolupráci se školními institucemi.

—

Povzbudit a podporovat iniciativy odborníků, zejména majitelů kin, veřejných nebo soukromých televizních kanálů, kulturních festivalů a institucí zaměřených na organizaci propagačních akcí určených široké veřejnosti ve prospěch evropské kinematografické a audiovizuální tvorby v úzké spolupráci s členskými státy a Komisí.

—	Povzbudit a podporovat organizování podniků s velkým mediálním pokrytím, jako např. udělování cen a evropské filmové festivaly .

—	Podporovat účast mladých odborníků a odborníků ze zemí s malým objemem audiovizuální produkce na festivalech .

4.3. Povzbudit společné akce mezi národními organizacemi pro propagaci filmů a audiovizuálních programů.

Operativní cíle:

—	Povzbudit zasíťování a koordinaci společných akcí a evropských projektů.

Akce k realizaci:

—	Podpořit vytvoření jedné nebo více evropských propagačních platforem.

—	Podpořit seskupení a evropskou zastřešovací přítomnost národních nebo regionálních propagačních organizací na trzích v Evropě a ve světe.

—	Podpořit zasíťování festivalů, zejména výměnu programů a zkušeností.

—	Podpořit seskupení projektů sledujících stejné, podobné, nebo doplňující se cíle.

—	Podpořit realizaci sítí databází a katalogů.

—

V rámci procesu systematického shromažďování kinematografických děl patřících k národnímu dědictví členských států a k evropskému dědictví a podle doporučení [Evropského parlamentu a Rady č. .../... ze dne ... o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslových činností] (1) vytvořit podmínky k přezkoumání možnosti zřízení sítě databází, které by zahrnovaly evropské audiovizuální dědictví i příslušné organizace, především Radu Evropy (prostřednictvím programu Eurimages a Evropské audiovizuální observatoře).

4.4 Povzbudit propagační akce evropského kinematografického a audiovizuálního dědictví a přístup k němu

Operativní cíle a akce k realizaci:

—	Povzbudit a podporovat organizaci událostí, zejména těch, které jsou zaměřeny na mladé publikum, určené k propagaci evropského kinematografického a audiovizuálního dědictví.

—	Podporovat archivy evropského kinematografického a audiovizuálního dědictví .

—	Podporovat evropské kinematografické a audiovizuální dědictví na nových a inovativních distribučních platformách.

5. Pilotní projekty

Operativní cíl:

—	Zajistit přizpůsobení programu vývoji trhu, zejména ve spojení se zaváděním a používáním informačních a komunikačních technologií.

Akce k realizaci:

—	Podpořit pilotní projekty v oblastech považovaných představiteli audiovizuálního odvětví za oblasti, o kterých se předpokládá, že mohou být ovlivněny zavedením a používáním nových informačních a komunikačních technologií.

—	Šířit intenzivně výsledky pilotních projektů organizováním konferencí nebo podniků on-line a off-line pro pomoc šíření správných zkušeností.

Hlava 2: Postupy realizace akcí

1. Podpora společenství

1.1. Část příspěvku Společenství v nákladech podporovaných operací

Finanční příspěvek programu MEDIA nesmí přesáhnout 50 % nákladů podporovaných operací, vyjma následujících případů:

Finanční příspěvek programu MEDIA může dosáhnout až 60 % nákladů podporovaných operací:

a)	v případech vzdělávacích akcí konaných v zemích či regionech s nízkým objemem audiovizuální tvorby nebo s jazykovými nebo zeměpisnými omezeními;

b)	v případech projektů podaných v rámci kapitoly rozvoj, distribuce/šíření a propagace a v zájmu zhodnocení evropské jazykové a kulturní rozmanitosti;

c)	pro akce ze seznamu v bodě 1.3 této přílohy (distribuce a šíření) identifikované podle postupu stanoveném v čl. 11 odst. 2 tohoto rozhodnutí.

Finanční příspěvek z programu MEDIA může dosáhnout až 75% nákladů podporovaných operací v případě vzdělávacích akcí konaných v nových členských státech Evropské unie. Toto ustanovení bude předmětem zvláštní pozornosti v rámci průběžného hodnocení programu.

1.2. Druhy podpory Společenství

Podpora Společenství je placena formou subvencí nebo stipendií.

V oblasti vzdělávání musí být nejméně 10 % dostupných fondů v rámci možností přiděleno novým aktivitám.

1.3. Výběr projektů

Vybrané projekty musí vyhovovat:

—	ustanovením tohoto rozhodnutí a jeho přílohy;

—	ustanovením nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

2. Komunikační akce

2.1. Akce iniciativy Komise

Komise může organizovat semináře, sympozia nebo schůze, aby usnadnila realizaci programu a podniknout jakékoliv vhodné informační a propagační akce a akce šíření, zejména ve spojení se sledováním a hodnocením programu. Takovéto činnosti budou moci být financovány prostřednictvím subvencí tržními postupy, nebo organizovány a financovány přímo Komisí.

2.2. MEDIA Desks a MEDIA-Antennae

Komise realizuje společně a přímo s členskými státy evropskou síť MEDIA Desks a MEDIA-Antennae, která funguje jako prováděcí orgán na národní úrovni s ohledem na čl. 54 odst. 2 písm. c) a odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a s cílem:

a)	informování odborníků v audiovizuálním odvětví o různých formách pomoci, které jsou k dispozici v rámci politik Evropské unie;

b)	zajištění toho, aby programy získaly publicitu a byly propagovány;

c)	povzbuzení co možná největší účasti odborníků v opatřeních daného programu;

d)	pomoci odborníkům s předkládáním projektů na základě výzvy k podání návrhů;

e)	podpory přeshraniční spolupráce mezi odborníky, institucemi a sítěmi ;

f)	spolupráce mezi různými podpůrnými subjekty v členských státech s cílem zajistit, aby opatření v rámci tohoto programu doplňovala vnitrostátní podpůrná opatření;

g)	dodání kódovaných informací na národní audiovizuální trhy a jejich rozvoj.

3. Informace o evropském audiovizuálním trhu , účast v evropské audiovizuální observatoři a spolupráce s podpůrným fondem Eurimages

Program dává právní základ pro nutné výdaje na sledování nástrojů Společenství ohledně audiovizuální politiky.

Program předpokládá zejména pokračování účasti Evropské unie v Evropské audiovizuální observatoři. Tato účast usnadňuje přístup k informacím operátorů v odvětví a k jejich šíření. Přispívá také k větší transparentnosti procesu tvorby. Program by rovněž mohl umožnit Evropské unii prozkoumat možnosti spolupráce s podpůrným fondem Rady Evropy Eurimages zaměřeným na koprodukce kinematografických děl s cílem podporovat konkurenceschopnost evropského audiovizuálního odvětví na mezinárodním trhu. Nemělo by se jednat o finanční spolupráci .

4. Úkoly řízení

Finanční rámec programu může také pokrývat výdaje příslušné k přípravě, sledování, kontroly, auditu a hodnocení, přímo potřebné k řízení programu a realizaci jeho cílů, zejména studií, schůzí, informačních a publikačních akcí, výdaje spojené s informačními sítěmi zaměřenými na výměnu informací a veškeré jiné výdaje na technickou a administrativní pomoc, ke které se může Komise uchýlit při řízení programu.

5. Kontroly audity

Pro projekty vybrané podle postupu popsaného v čl. 9 odst. 3 tohoto rozhodnutí je zaveden systém auditu vzorkováním.

Příjemce subvence uchovává k dispozici Komise veškeré doklady o výdajích vynaložených za dobu pěti let od poslední platby. Příjemce subvence dbá na to, aby se doklady, které mají u sebe partneři nebo členové, mohly být v případě potřeby dány k dispozici Komisi.

Komise má právo buď přímo prostřednictvím svých zástupců, nebo prostřednictvím jakékoliv jiné oprávněné organizace podle svého výběru, provést audit o použití subvence. Tyto audity mohou být prováděny během celé doby trvání smlouvy, nebo také během období pěti let od data platby zůstatku subvence. Výsledky těchto auditů mohou případně vést k rozhodnutí o vymáhání ze strany Komise.

Personál Komise, stejně jako externí osoby, pověřené Komisí, mají dostatečný přístup, zejména do kanceláří příjemce a ke všem potřebným informacím, včetně informací v elektronické podobě, aby mohly vést dobře tento audit.

Kontrolní úřad a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) disponují stejnými právy, zejména přístupovými, jako Komise.

Mimoto, aby byly hájeny finanční zájmy Evropských společenství proti podvodům a jiným nesprávnostem, je Komise oprávněna provádět v rámci tohoto programu kontroly a ověření na místě podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 (2). V případě potřeby jsou prováděna šetření Úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), která podléhají nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 (3).

(1) Úř. věst. L ...

(2) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(3) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

P6_TA(2005)0399

Prohlášení o zavedení bankovek v hodnotách 1 a 2 eura

Prohlášení Evropského parlamentu o zavedení bankovek v hodnotách 1 a 2 eura

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 116 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že mnoho evropských občanů se stále ještě nesžilo s eurem,

B.	s ohledem na vliv, který má neexistence bankovek v hodnotách 1 a 2 eura na možnost vnímat hodnotu měny,

C.	vzhledem k tomu, že neexistence výše zmíněných bankovek by mohla záporně působit i na vnímání nominální hodnoty centových mincí,

D.	s ohledem na výhody, které by vydání a oběh bankovek v hodnotě 1 a 2 eura mohlo mít ve vztahu k inflaci a k udržení životních nákladů pod kontrolou,

E.	vzhledem k tomu, že přijmout rozhodnutí o vydání nových bankovek se jeví jako stále nutnější s ohledem na brzké zavedení jednotné evropské měny v nových členských státech,

F.	s ohledem na nesporné výhody, jež by se projevily ve všech členských státech,

1.	žádá Komisi, Radu a Evropskou centrální banku, aby uznaly nutnost přikročit k vydání bankovek v hodnotách 1 a 2 eura;

pověřuje svého předsedu, aby předal toto prohlášení spolu se jmény signatářů Radě, Komisi, Evropské centrální bance a vládám členských států:

Signatáři

Adamou, Agnoletto, Albertini, Andria, Andrikienė, Angelilli, Antoniozzi, Arif, Arnaoutakis, Atkins, Attard-Montalto, Aubert, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Badía i Cutchet, Barsi-Pataky, Battilocchio, Batzeli, Bauer, Beazley, Becsey, Beglitisn, Belohorská, Bennahmias, Berend, van den Berg, Berger, Berlato, Birutis, Bonino, Bono, Bonsignore, Borghezio, Bourlanges, Bowis, Bozkurt, Braghetto, Brejc, Breyer, Brie, Brok, Brunetta, Busk, Busuttil, Cabrnoch, Capoulas Santos, Carlotti, Carlshamre, Casa, Cashman, Caspary, Castex, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chatzimarkakis, Chmielewski, Christensen, Chruszcz, Cirino Pomicino, Claeys, Cocilovo, Corbey, Cornillet, Correia, Costa P., Cottigny, Coveney, Czarnecki M., Czarnecki R., D'Alema, Daul, Davies, De Keyser, Demetriou, De Michelis, Deprez, De Sarnez, Descamps, Désir, Dess, Deva, De Veyrac, Díaz De Mera García Consuegra, Dillen, Dimitrakopoulos, Dionisi, Di Pietro, Doorn, Doyle, Drčar Murko, Duka-Zólyomi, Duquesne, Ebner, Elles, Esteves, Estrela, Ettl, Eurlings, Evans Robert, Falbr, Fatuzzo, Fava, Fazakas, Ferber, Fernandes, Fernández Martín, Ferreira A., Figueiredo, Fjellner, Flasarová, Florenz, Foglietta, Fontaine, Fotyga, Fourtou, Fraga Estévez, Frassoni, Freitas, Friedrich, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gawronski, Geremek, Gibault, Gierek, Gklavakis, Golik, Gollnisch, Gomes, Goudin, Grabowska, de Grandes Pascual, Grech, Griesbeck, de Groen-Kouwenhoven, Grosch, Grossetête, Gruber, Guellec, Gurmai, Gutiérrez-Cortines, Guy-Quint, Hamon, Handzlik, Hatzidakis, Hegyi, Henin, Hennicot-Schoepges, Herczog, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hudacký, Hutchinson, Hybášková, Ilves, Itälä, Iturgaiz Angulo, Janowski, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jensen, Jöns, Juknevičienė, Kacin, Kaczmarek, Kamall, Karatzaferis, Kasoulides, Kelam, Kinnock, Klamt, Klass, Koch, Koch-Mehrin, Konrad, Korhola, Kósáné Kovács, Koterec, Kozlík, Kratsa-Tsagaropoulou, Kreissl-Dörfler, Kristovskis, Kudrycka, La Russa, Laignel, Lambrinidis, Landsbergis, Lang, Laperrouze, Lavarra, Le Foll, Le Pen J.-M., Le Pen M., Le Rachinel, Lehideux, Lehne, Leinen, Letta, Liberadzki, Libicki, Liese, Locatelli, Lombardo, López-Istúriz White, Louis, Maat, Madeira, Manders, Mann T., Mantovani, Markov, Marques, Martens, Martin D., Martinez, Masiel, Masip Hidalgo, Mathieu, Mato Adrover, Matsakis, Matsis, Matsouka, Mauro, Mavrommatis, Mayor Oreja, McGuinness, McMillan-Scott, Méndez De Vigo, Mikko, Mikolášik, Mölzer, Moraes, Morgan, Morgantini, Morillon, Muscardini, Muscat, Musotto, Mussolini, Musumeci, Napoletano, Navarro, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Obiols i Germà, Olajos, Oomen-Ruijten, Öry, Oviir, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Pannella, Panzeri, Papadimoulis, Papastamkos, Parish, Pavilionis, Pinheiro, Pinior, Pirilli, Piskorski, Pistelli, Pittella, Pleštinská, Podestà, Poli Bortone, Pomés Ruiz, Posselt, Prets, Prodi, Queiró, Remek, Resetarits, Reul, Ribeiro e Castro, Riera Madurell, Ries, Rivera, Roithová, Romagnoli, Roszkowski, Rothe, Rudi Ubeda, Rübig, Rutowicz, Ryan, Sacconi, Saïfi, Sakalas, Salafranca Sánchez-Neyra, Salinas García, Salvini, Samaras, Santoro, dos Santos, Sartori, Saryusz-Wolski, Sbarbati, Schenardi, Schierhuber, Schröder, Schroedter, Schwab, Seeber, Siekierski, Sifunakis, Silva Peneda, Sinnott, Siwiec, Škottová, Sommer, Sonik, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Spautz, Speroni, Staniszewska, Starkevičiūtė, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Swoboda, Szájer, Szymański, Tabajdi, Tajani, Tannock, Tatarella, Thomsen, Toia, Trakatellis, Triantaphyllides, Tzampazi, Ulmer, Vakalis, Vanhecke, Van Hecke, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vincenzi, Wagenknecht-Niemeyer, Weber H., Weisgerber, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Xenogiannakopoulou, Záborská, Zaleski, Zani, Zappalà, Železný, Zīle, Zingaretti, Zvěřina

+	přijat
-	zamítnut
↓	nebrán v potaz
VZ	vzat zpět
JH (..., ..., ...)	jmenovité hlasování (pro, proti, zdržení se)
EH (..., ..., ...)	elektronické hlasování (pro, proti, zdržení se)
dílč.	dílčí hlasování
odděl.	oddělené hlasování
pn	pozměňovací návrh
KPN	kompromisní pozměňovací návrh
OČ	odpovídající část
Z	zrušující pozměňovací návrh
=	totožné pozměňovací návrhy
§	bod
čl.	článek
odův.	bod odůvodnění
NÚ	návrh usnesení
SNÚ	společný návrh usnesení
TAJ	tajné hlasování

Předmět	JH atd.	Hlasování	Hlasování JH/EH - připomínky
jediné hlasování	JH	+	355, 54, 10

Předmět	Pn. č.	Autor	JH atd.	Hlasování	Hlasování JH/EH - připomínky
celé znění	1	výbor		+	požadovaná kvalifikovaná většina

Předmět	JH atd.	Hlasování	Hlasování JH/EH - připomínky
jediné hlasování		+	požadovaná kvalifikovaná většina

Předmět	Pn. č.	Autor	JH atd.	Hlasování	Hlasování JH/EH - připomínky
hlasování: legislativní usnesení				+