29.7.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 178/34 |
Žaloba podaná dne 19. května 2006 – MTZ Polyfilms v. Rada
(Věc T-143/06)
(2006/C 178/63)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: MTZ Polyfilms (Mumbai, Indie) (zástupce: P. De Baere, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání žalobkyně
— |
zrušení nařízení Rady (ES) č. 366/2006 ze dne 27. února 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1676/2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu polyethylentereftalátového filmu pocházejícího mimo jiné z Indie; |
— |
uložení Radě náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobce vyrábí polyethylentereftalátový film a vyváží jej do Evropského společenství.
Na podporu svého návrhu žalobkyně zaprvé tvrdí, že napadené nařízení porušuje čl. 2 odst. 8 a čl. 2 odst. 9 základního nařízení (1). Žalobkyně uplatňuje, že napadené nařízení vypočítává vývozní cenu žalobkyně do Společenství na základě jejích vývozních cen do třetích zemí, jelikož stávající vývozní ceny do Společenství nejsou údajně spolehlivým ukazatelem z důvodu existence minimálních dovozních cen.
Podle žalobkyně nejsou její vývozní ceny nespolehlivé ve smyslu článku 2 odst. 9 základního nařízení. Krom toho žalobkyně tvrdí, že užitá metoda není v souladu se základním nařízením, které uvádí metody, které mohou být určeny pro určení vývozní ceny. Žalobkyně uplatňuje, že čl. 2 odst. 8 a 2 odst. 9 základního nařízení se stejně použijí na taková šetřeních týkající se přezkumů, jako je sporné řízení, bez ohledu na existenci závazků.
Zadruhé žalobkyně uplatňuje porušení dohody o provádění článku VI GATT 1994 (2). Podle žalobkyně není její vývozní cena nespolehlivá ve smyslu čl. 2 odst. 1 a 2 odst. 3 této dohody. Krom toho žalobkyně uvádí, že použitá metoda není v souladu s čl. 2 odst. 1, čl. 2 odst. 3 a článkem 11 této dohody. Konečně žalobkyně uplatňuje, že čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 dohody se použijí stejně na taková přezkoumání provedená podle článku 11 dohody, jako je dotčené částečné předběžné přezkoumání.
Žalobkyně konečně uplatňuje neexistenci právního základu pro metodu použitou pro stanovení vývozních cen žalobkyně do Společenství a porušení zásady právní jistoty tím, že bylo vyvážejícím výrobcům znemožněno určit si své chování v kontextu cenového závazku.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45).
(2) Dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (WTO-GATT 1994) – antidumpingová dohoda (Úř. věst. L 336, s. 103).